Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Přehled mezinárodních trhů s futures kontrakty Bakalářská práce
Autor:
Vít Nuhlíček makléř
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Bohumil Stádník, PhD.
duben, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Tachově dne 25.4.2015
Vít Nuhlíček
Poděkování Za pomoc a rady při psaní bakalářské práce děkuji ing. Bohumilu Stádníkovi, PhD.
Anotace Práce se věnuje popisu funkce a podoby futures kontraktů, popisu jednotlivých instrumentů a burz pro obchodování futures. Kromě organizovaných obchodů se v práci zmiňuji o forwardových obchodech na Over-The-Counter trzích a porovnávám organizované a neorganizované trhy s kontrakty s budoucím termínem vypořádání. Klíčová slova: kontrakt, futures, burza, komodita, páka Annotation The following dissertation discusses the description and the form of futures contracts, the specification of individual instruments and the stock markets for trading of futures. Beside the organised trade, I have also mentioned forward businesses at the Over The Counter markets. Organised anud unorganised markets with the futures settlements are also compared in this dissertation. Key words: contract, futures, exchange, commodity, leverage
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................ 7 1
2
TERMÍNOVÉ OBCHODY ............................................................................... 8 1.1
OTC TRHY .................................................................................................. 8
1.2
TERMÍNOVÁ BURZA .................................................................................... 8
BURZY.............................................................................................................. 9 2.1
CME GROUP .............................................................................................. 9
2.1.1
CBOT .................................................................................................. 10
2.1.2
NYMEX .............................................................................................. 12
2.2
JPX .......................................................................................................... 12
2.2.1
TSE ...................................................................................................... 12
2.2.2
TOCOM (TGE) ................................................................................... 13
2.3
ICE ........................................................................................................... 14
2.3.1
NYSE Euronext ................................................................................... 14
2.3.1.1 Objem obchodů na NYSE stále klesá .............................................. 14 2.3.2
IPE ....................................................................................................... 15
2.3.3
LIFFE .................................................................................................. 15
2.3.4
NYBOT ............................................................................................... 16
2.3.5
WCE .................................................................................................... 16
2.4 3
FUTURES KONTRAKT ................................................................................ 18 3.1
SPECIFIKACE FUTURES KONTRAKTU ......................................................... 19
3.2
OBCHODOVÁNÍ S FUTURES ....................................................................... 21
3.2.1
Spekulace na růst ceny ........................................................................ 21
3.2.2
Spekulace na pokles ceny .................................................................... 22
3.2.3
Pákový efekt ........................................................................................ 22
3.2.4
Margin ................................................................................................. 23
3.3 4
ECX ......................................................................................................... 17
VZTAH KURZU FUTURES A KURZU PODKLADOVÉHO AKTIVA..................... 24
TYPY FUTURES ............................................................................................ 25 4.1
KOMODITNÍ FUTURES ............................................................................... 25 5
4.1.1
Ropa ..................................................................................................... 25
4.1.2
Zemní plyn ........................................................................................... 27
4.1.3
Drahé kovy .......................................................................................... 28
4.1.3.1 Zlato ................................................................................................. 28 4.1.3.2 Stříbro .............................................................................................. 29 4.1.3.3 Platina .............................................................................................. 30 4.1.3.4 Palladium ......................................................................................... 32 4.1.4
Zemědělské plodiny............................................................................. 33
4.1.4.1 Kukuřice .......................................................................................... 33 4.1.4.2 Bavlna .............................................................................................. 34 4.1.4.3 Káva ................................................................................................. 36 4.1.4.4 Pšenice ............................................................................................. 38 4.1.4.5 Cukr ................................................................................................. 39 4.1.5
Dřevo ................................................................................................... 40
4.1.6
Elektrická energie ................................................................................ 41
4.2
AKCIOVÉ FUTURES ................................................................................... 41
4.3
MĚNOVÉ FUTURES .................................................................................... 42
4.4
FUTURES NA DLUHOPISY........................................................................... 43
4.5
FUTURES NA ÚROKOVOU SAZBU ............................................................... 44
4.6
FUTURES NA POČASÍ ................................................................................. 44
ZÁVĚR .................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 47 MONOGRAFIE........................................................................................................ 47 INTERNETOVÉ ZDROJE........................................................................................... 47
6
Úvod Již před nástupem na Bankovní institut mě zajímaly obchody s futures kontrakty a své vzdělání směřuji k tomu, abych se této činnosti mohl v budoucnu dlouhodobě věnovat. Obchodování futures mě fascinuje z mnoha důvodů, mimo jiné pro to, že mým cílem je dostat se k obchodování s celým světem, aniž bych musel na dlouhá léta odjet z České republiky. Také mám v plánu svou diplomovou práci zaměřit na praxi obchodování s futures a proto jsem Přehled mezinárodních trhů s futures kontrakty psal především jako teoretickou část pro svou diplomovou práci. Cílem práce je tedy popis burz a kontraktů, které se na nich obchodují a také srovnání organizovaných a neorganizovaných trhů, k čemuž patří i zmínka o forwardových obchodech.
7
1
Termínové obchody
Termínové obchody lze rozdělit na kontrakty podmíněné, jejichž vypořádání závisí na vůli nakupujícího, který má tzv. opční právo1 a na pevné (neodvolatelné). Neodvolatelné termínové obchody dále dělíme na futures (termínová burza), forwardy (OTC trhy) a na swapové obchody.
1.1
OTC trhy
Over-The-Counter mimoburzovní trhy mají své výhody i nevýhody. Na rozdíl od organizovaných burzovních obchodů si účastníci, kteří uskutečňují obchod, mohou nastavit libovolné podmínky, které budou vyhovovat oběma stranám. Nevýhodou však je, že vzhledem k absenci kontrolního orgánu se může stát, že jedna ze smluvních stran svůj závazek nedodrží a takový problém se musí často řešit soudní cestou.
1.2
Termínová burza
Termínová burza je organizovaný trh, na kterém se pravidla obchodování nemohou měnit podle požadavků jednotlivých obchodníků. Pravidla určují jednotlivé burzy, které fungují jako prostředník a dohlížejí na jejich dodržování pomocí různých mechanismů. Nehrozí zde tedy, že bychom museli soudní cestou řešit nesplnění závazku některé z obchodujících stran. Termínové burzy s futures jsou velmi likvidní trhy. Díky jejich obrovské likviditě mohou otevírat a uzavírat své pozice všichni obchodníci. Obchody probíhají buď přímo na parketu, nebo dnes už převážně díky elektronickým obchodním systémům, do nichž obchodníci2 zadávají příkazy pro nákup3 nebo prodej4.
1
Právo volby Brokerské firmy 3 Pozice long 4 Pozice short 2
8
Pro každé obchodované aktivum burza vytváří ucelenou řadu futures, které mají časy vypořádání odstupňovány podle pravidel burzy.
2
Burzy
Burz je nepřeberné množství, historicky často mění majitele a slučují se do skupin, či se naopak rozdělují a přeprodávají. Vybral jsem několik skupin a burz, které mají zvučná jména a historii.
2.1
CME Group
17. října 2006 Commodity Mercantile Exchange koupila za 8 bilionů dolarů CBOT a vznikla tím CME Group Inc. Tímto spojením se z CME stala největší burza na světě. V kapitole 4.1.3.1 Zlato se zmiňuji o tzv. Londýnském fixu, ten se vyhlašuje i pro stříbro a v roce 2014 CME Group společně s Thomson Reuters vyhrály soutěž na provoz fixního kurzu londýnského stříbra. V prvním kvartálu 2015 přes skupinu CME proběhlo 15 milionů kontraktů denně.
Obrázek 2-1 - Vývoj ceny akcií CME Group Inc. - http://www.patria.cz/akcie/CME.O/cme/
9
2.1.1
CBOT
Chicago Board of Trade je nejstarší světová burza s futures kontrakty. V roce 1848 ji založilo 82 obchodníků, kteří uzavírali termínované obchody se zemědělskými produkty.
Obrázek 2-2 - CBOT 1930 - http://www.tradingpitblog.com/2011/01/building-cbot.html
Obrázek 2-3 – CBOT 2015 - http://www.yelp.com/biz_photos/chicago-board-of-trade-building-chicago/
10
Futures se ale na CBOT začaly obchodovat až v roce 1865, kdy obchodníci standardizovali termínované kontrakty a vytvořili systém marží5. Prvními obchodovanými komoditami byly zemědělské produkty – kukuřice, pšenice, oves či sójové boby. V roce 1968 se začalo obchodovat s mraženými kuřaty. Jako první z drahých kovů se obchodovalo stříbro (1969). V dalším desetiletí přišlo několik dalších instrumentů jako zlato, úrokové míry a hlavně americké státní pokladniční poukázky, které se staly celosvětově nejobchodovanějším kontraktem. V současnosti se na CBOT obchoduje 48 různých futures. V roce 2000 se uskutečnilo více než 233 milionů kontraktů. V 70. letech se objevují první elektronické tabule s informacemi na zdech okolo parketu. Díky zpoždění informací pouze několik vteřin se obchody zrychlovaly. Burza je regulována The Commodity Futures Trading Commison, která byla vytvořena v roce 1974. V historii byla burza ovlivněna několika historickými událostmi, které měly celosvětový dopad. Přesto chod burzy nebyl nikdy vážně ohrožen. Patří mezi ně například Velký požár Chicaga (1871-1872), Finanční panika (1873) a samozřejmě obě světové války a Velká hospodářská krize. Míra postihu CBOT se nedá srovnávat s ostatními burzami, Chicago Board of Trade všechny tyto krize zvládlo s drobným poklesem nebo se stagnací. V současné době je CBOT členem CME Group a tvoří podstatnou část jejích obchodů.
Obrázek 2-4 – CBOT 2015 - http://www.yelp.com/biz_photos/chicago-board-of-trade-building-chicago/
5
Angl. margining system
11
2.1.2
NYMEX
New York Mercantile Exchange je přední burza pro obchodování s energiemi a drahými kovy založena před více než 130 lety. Burza má dvě části – v první (NYMEX) se obchoduje s energiemi, platinou a palladiem, ve druhé (divize COMEX) jsou obchodovány všechny ostatní kovy. Obchodní burza New York je díky zavedení cenové transparence a risk managementu průkopníkem v oblasti futures kontraktů. Komodity obchodované na NYMEX: ropa, plyn, benzín, topný olej, elektřina, zlato, stříbro, měď, hliník, platina, uhlí, propan, paladium
2.2
JPX
Japan Exchange Group Inc. Byla založena 1. Ledna 2013 spojením Tokyo Stock Exchange Group a Osaka Securities Exchange.
2.2.1
TSE
Burza byla založena v roce 1887. V roce 1943 vznikla polostátní Japonská burza, která sdružovala všech 11 japonských burz. Ta se rozpadla v roce 1947 a vznikla současná Tokijská burza (1949). Tokyo Stock Exchange je největší japonská burza. Podle tržní kapitalizace z roku 2009 (3,31 bilionů USD) byla druhá největší na světě. V roce 2011 bylo na burze obchodováno 2288 společností. Jde o elektronickou burzu, k níž patří indexy Nikkei 225 a TOPIX. Trh měl vrchol okolo roku 1990, od té doby prodělává řady výkyvů, často směrem dolů a pro zahraniční investory není příliš zajímavý.
12
Obrázek 2-5 - Burza TSE – http://tse.or.jp/
2.2.2
TOCOM (TGE)
Tokyo Grain Exchange byla japonská burza, která nabízela obchody se sójou, sojovým masem, azuki, kukuřicí, kávou, surovým hedvábím a surovým a rafinovaným cukrem. Začátek obchodování sahá do roku 1730 k „Dojima Rice“ marketu, kdy si obchodníci s rýží od tamní vlády (Tokugawa) vyžádali možnost burzovního obchodování. V roce 1993 se spojila s Tokyo Sugar Exchange a v roce 2006 s Yokohama Commodity Exchange. TGE byla první japonská burza, která kompletně přešla na elektronický systém. V roce 2010 byla 46. největší burza s deriváty, což byl propad o 4 příčky oproti předchozímu roku, díky výroční zprávě FIA (Futures Industry Association). FIA oznámila, že za rok 2010 se propadla TGE o více než 40% oproti předchozímu roku (o 2,88milionu kontraktů méně). Tokyo Commodity Exchange koupila TGE v roce 2013 a 12.ledna 2013 zemědělské produkty od TGE otevřel jako „Zemědělské produkty a cukr“, kde se obchodovaly veškeré TGE instrumenty.
13
Obrázek 2-6 – TOCOM - http://www.tocom.or.jp
2.3
ICE
Intercontinental Exchange je americká síť burz a clearingových domů. ICE vlastní a provozuje 23 regulovaných trhů a burz - ICE futures v USA, Kanadě a Evropě, Liffe futures v USA a Evropě, New York Stock Exchange, OTC obchody s energií a další. ICE také vlastní 5 centrálních clearingových domů – ICE Clear Europe, ICE Clear USA, ICE Clear Canada, ICE Clear kredit a The Clearing Corporation.
2.3.1
NYSE Euronext
New York Stock Exchange byla nadnárodní společnost provozovaná na několika amerických burzách. Prošla několika spojeními a akvizicemi, až se dostala do společenství ICE. NYSE Euronext patří do indexu S&P 500. 2.3.1.1 Objem obchodů na NYSE stále klesá
Obrázek 2-7 - Objem obchodů na NYSE - http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2014/9/15/objemobchodu-na-newyorske-burze-setrvale-klesa/
14
2.3.2
IPE
V roce 2001 ICE získala International Petroleum Exchange, která byla jednou z největších burz zabývajících se futures s energiemi. Hlavní komoditou byla ropa Brent, dalšími byly topný olej, zemní plyn, elektřina, uhlí a od roku 2005 ve spolupráci s ECX (viz. níže) i emise CO2.
2.3.3 London
LIFFE International
Financial
Futures
a
Options Exchange je v současné době pod ICE jako část NYSE Euronext po sérii převzetí. Ještě před tím, než v roce 2007 vznikl NYSE Euronext byla od roku 2002 LIFFE majetkem ICE, který byl poté prodán. A právě kvůli LIFFE skupina ICE koupila celý NYSE Euronext. LIFFE založil Sir Brian Williamson 30.září 1982, aby využil zrušení měnové kontroly v Británii v roce 1979. Model převzal od Chicago Board of Trade a Chicago Mercantile Exchange. Z počátku nabízel futures kontrakty a krátkodobé spekulace na úrokové sazby. V roce 1993 se LIFFE spojil s LTOM (London Traded Option Market) a v roce 1996 s LCE (London Commodity Exchange), kdy se z LIFFE stala největší burza v Evropě. (do konce roku 1996).
Obrázek 2-8 - Obchodník LIFFE naproti nádraží Cannon Street https://c1.staticflickr.com/5/4115/4853594051 _3ef28a67f8_z.jpg
15
2.3.4
NYBOT
New York Board of Trade (v roce 2007 přejmenován na ICE Futures US) je burza pro obchod s komoditami v New Yorku. Byla založena v roce 1870 jako NYCE (New York Cotton Exchange). V roce 1998 se NYBOT stala mateřskou burzou pro NYCE a CSCE (Coffe, Sugar and Cocoa Exchange). NYBOT je regulována Commodity Futures Trading Commision. Každá společnost obchodující na NYBOT musí mít na parketu svého vlastního brokera. V roce 2003 NYBOT podepsal nájemní smlouvu s NYMEX k přestěhování do jejich hlavní budovy World Financial Center po tom, co byla v roce 2011 zničena budova World Trade Center, ve které NYBOT sídlila. Roční nájem činí 5 milionů $.
2.3.5
WCE
Winnipeg Commodity Exchange se v současnosti nazývá ICE futures Canada. WCE byla založena jako Winnipeg Grain and Produce Exchange v roce 1887 a v roce 1904 zobchodovala svůj první futures. Dodnes je jedinou komoditní burzou v Kanadě. V roce 2004 se od tradičního způsobu obchodovaní odklonila a nyní se zde obchoduje pouze elektronicky. Byla první burzou v Severní Americe, která obchodovala čistě elektronicky. Až do převzetí společností ICE v roce 2007 používala WCE platformu CBOT.
Obrázek 2-9 - Vchod do Winnipeg Grain Exchange http://www.investopedia.com/terms/w/ wce.asp
16
2.4
ECX
European Climate Exchange je burza, na které se obchoduje s emisemi uhlíku, respektive s povolenkami na emisi uhlíku. Obhospodařuje okolo 80% evropských obchodů s tímto instrumentem. Všechny obchody jsou standardizovány a zastřešeny clearingovým domem ICE Clear Europe. Více než 100 předních společností (např. B.P., Newege, E.ON UK, Goldman Sachs, Morgan Stanley a Shell) podepsalo členství pro obchodování na ECX. V roce 2009 protestovala proti obchodování s uhlíkovou stopou jako „falešným řešením problému klimatických změn“ Camp for Climate Action. A v roce 2010 byly napadeny webové stránky burzy.
17
3
Futures kontrakt
Kontrakty futures jsou instrumenty, jejichž vypořádání probíhá v budoucnosti stejně jako u forwardů, ale jsou obchodované na specializovaných termínových burzách. Na rozdíl od promptních obchodů, kdy dochází k fyzickému vypořádání obchodu v rámci dnů, u futures se obchoduje s komoditou dlouho před jejím dnem vypořádání6 za předem dohodnutou cenu.7 V průběhu životnosti futures kontraktů se jejich hodnota mění v závislosti na kolísání hodnoty jejich podkladového aktiva. V roli kupujících vstupují investoři, kteří se nákupem kontraktu zavazují futures odebrat za dohodnutou cenu v okamžiku dne vypořádání. V roli prodávajících jsou naopak ti, kteří se zavazují v tomto termínu podkladové aktivum dodat. Tyto strany se neznají, proto protipartnerem kupujícího i prodávajícího je z právního hlediska samotná burza. Při otevření pozice neplatí kupující jeho kupní cenu a prodávající nedodává aktiva. Clearingové středisko8 je zde pro to, aby od obou účastníků daného obchodu vybralo počáteční marži9. Tato marže je pouze procentuální část hodnoty celého obchodu, nicméně slouží jako určitá pojistka proti nedodržení smluvních podmínek obchodu. Tím vzniká pákový efekt.
6
Angl. maturity day Angl. delivery price 8 Angl. Clearing house 9 Angl. Initial margin 7
18
3.1
Specifikace futures kontraktu GOLD futures
Product Symbol Venue Hours (All Times are New York Time/ET)
Contract Size Price Quotation Minimum Fluctuation Termination of Trading Listed Contracts
Settlement Type Delivery Period
Trading at Settlement (TAS)
Grade and Quality Specifications Position Limits Rulebook Chapter
GC CME Globex, CME ClearPort, Open Outcry (New York) CME Globex: Sunday – Friday 6:00 p.m. – 5:15 p.m. (5:00 p.m. – 4:15 p.m. Chicago Time/CT) with a 45minute break each day beginning at 5:15 p.m. (4:15 p.m. CT) CME Sunday – Friday 6:00 p.m. – 5:15 p.m. (5:00 p.m. ClearPort: – 4:15 p.m. Chicago Time/CT) with a 45minute break each day beginning at 5:15 p.m. (4:15 p.m. CT) Open Outcry: Monday – Friday 8:20 a.m. - 1:30 p.m. (7:20 a.m. - 12:30 p.m. CT) 100 troy ounces U.S. Dollars and Cents per troy ounce $0.10 per troy ounce Trading terminates on the third last business day of the delivery month. Trading is conducted for delivery during the current calendar month; the next two calendar months; any February, April, August, and October falling within a 23-month period; and any June and December falling within a 72-month period beginning with the current month. Physical Delivery may take place on any business day beginning on the first business day of the delivery month or any subsequent business day of the delivery month, but not later than the last business day of the current delivery month. Trading at Settlement is allowed in the active contract month. The active contract months will be February, April, June, August and December. On any given date, TAS transactions will be allowed only in a single contract month. TAS transactions may be executed at the current day’s settlement price or at any valid price increment ten ticks higher or lower than the settlement price. Gold delivered under this contract shall assay to a minimum of 995 fineness. NYMEX Position Limits 113
Tabulka 3-1 - Kontrakt zlata http://www.cmegroup.com/trading/metals/precious/gold_contract_specifications.html
19
Product symbol (GC) – pod touto zkratkou na burze najdeme kontrakt zlata Venue – kde se kontrakt obchoduje Hours – kdy se kontrakt obchoduje Contract size – velikost kontraktu, v případě zlata jde o trojské unce Price quotation - cenová kotace – v jaké měně a jednotkách měn se kontrakt obchoduje Minimum fluctuation – tick size - minimální pohyb ceny kontraktu. V případě zlata je to jeden tick = 10 centů na trojskou unci. U našeho kontraktu je to tedy 100 uncí x 0,10 USD = 10USD.
Month (Měsíc) January (Leden) February (Únor) March (Březen) April (Duben) May (Květen) June (Červen) July (Červenec) August (Srpen) September (Září) October (Říjen) November (Listopad) December (Prosinec)
Abbrevation (Zkratka) F G H J K M N Q U V X Z
Tabulka 3-2 - Symbolika expiračních měsíců futures kontraktů
20
3.2
Obchodování s futures
Spekulování s futures je abstraktní investování, ve skutečnosti trader10 daný futures vlastnit nebude a ani to nechce. Trader se pouze snaží na poklesu nebo nárůstu ceny vydělat peníze.
3.2.1
Spekulace na růst ceny
Pokud otevřeme pozici s jedním kontraktem zlata, která má termín vypořádání prosinec 2015 za cenu 1143$ a po několika dnech uzavřeme pozici na 1235$, navýšení ceny se nám připíše na účet jako zisk. Pokud cena klesne, je to pro nás ztráta.
Obrázek 3-1 - Spekulace na růst ceny – http://www.cmegroup.com/trading/metals/precious/gold.html
10
spekulant na burze
21
3.2.2
Spekulace na pokles ceny
Otevřeme pozici s jedním kontraktem zlata, protože se cena jednoho kontraktu pohybuje na 1240$ s cílem dodat fyzické zlato v prosinci 2015 za cenu 1142$. Pokud se tržní hodnota zlata dostane na nižší hodnotu, pozici uzavřeme a inkasujeme zisk. Případný nárůst ceny by pro nás byl ztrátou.
Obrázek 3-2 - Spekulace na pokles ceny - http://www.cmegroup.com/trading/metals/precious/gold.html
3.2.3
Pákový efekt
Zásadní výhodou obchodování s futures je přítomnost pákového efektu11. Díky pákovému efektu můžeme za jistou marginální částku12, kterou určuje burza, obchodovat s aktivy mnohem větší hodnoty. Cizí kapitál poskytuje obchodníkovi většinou broker, který si za tuto službu nechává zaplatit. Pokud budeme chtít obchodovat například ropu, bude efekt páky následující: při ceně ropy Brent 74$ za barel, kdy margin je 4800$, nakoupíme jako trader jeden kontrakt ropy, který má objem 1000 barelů. Pro nákup tohoto kontraktu je nezbytné, abychom na našem obchodním účtu u našeho brokera měli minimálně 4800$. Ve skutečnosti musíme mít na účtu víc (viz. margin call). Při nákupu kontraktu ropy Brent nám broker zablokuje na
11 12
Angl. leverage Angl. margin = záloha
22
našem účtu částku 4800$. O tuto částku nepřijdeme, protože jde pouze o zálohu a my jako trader nechceme a nebudeme pozici držet až do doby vypořádání kontraktu! Po ukončení obchodu se nám tedy na účtu opět částka odblokuje a přibyde na něm zisk nebo naopak zaznamenáme ztrátu, podle průběhu obchodu. Máme tedy otevřenu pozici na jeden kontrakt ropy Brent na ceně 74$ a náš účet má zablokovanou margin ve výši 4800$. Kontrakt má 1000 barelů a my tedy za zálohu 4800$ obchodujeme s aktivy v hodnotě 1000x74=74000$. To je pákový efekt a možnosti našeho zhodnocení jsou obrovské. Stejně jako možnost ztráty. Při nárůstu ceny o 5% bychom měli zisk 74000x5%=3700$. Pákový efekt by způsobil zhodnocení našeho margin o 77%. Nutno podotknout, že tak velký nárůst je otázkou delšího časového horizontu. Nicméně uvažujeme-li současnou (1.Q 2015) situaci na trhu s ropou, nemuselo by to být až tak dlouho.
pákový efekt =
3.2.4
celková velikost transakce požadovaný margin
Margin
Margin nebo-li záloha je částka, kterou nám broker zablokuje na účtu při obchodování nějakého kontraktu. Výši margin určuje každému kontraktu burza na níž je kontrakt obchodován. Na účtu je však potřeba mít prostředků více než jen požadovaný margin na daný obchod. Na náš účet se připisuje zisk z obchodu, ale zároveň se z něj také strhávají ztráty. Proto nám broker určuje minimální výši finančních prostředků, které musíme mít na svém obchodním účtu. Pokud je prostředků nedostatek, broker učiní tzv. Margin call, což je něco, co by pro každého tradera mělo zůstat pouze v rovině teorie. Margin call je výzva brokera k doplnění prostředků na našem obchodním účtu. Pokud bychom na výzvu nereagovali, broker by nám uzavřel otevřené pozice, aniž bychom měli možnost ovlivnit, které to budou. Mohl by nám tedy uzavřít pozice, které právě vydělávají.
23
3.3
Vztah kurzu futures a kurzu podkladového aktiva
Při obchodování futures je nutno uvažovat závislost termínového futures a vývoje ceny promptního kurzu jeho podkladového aktiva. Rozdíl mezi kurzy se stírá s blížícím se termínem vypořádání. V tu chvíli se jejich cena musí vyrovnat.13 Pokud bude (termínový) kurz futures vyšší než (promptní) kurz podkladového aktiva, bude báze označující aktuální rozdíl kladná – nadsazení. Bude-li kurz futures nižší než kurz podkladového aktiva, bude báze záporná – zaostávání.14 Promptní a termínový kurz mají vždy snahu vzájemně se vyrovnávat. Tento proces se výrazně zrychluje s blížícím se dnem vypořádání. (viz. Obrázek 3-4)
Obrázek 3-3 Konvergence termínového a promptního kurzu, zdroj: REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6.
13 14
Někdy nazýváno jako princip konvergence V některých zemích se báze označují obráceně
24
4
Typy futures
Na rozdíl od obchodu typu forward, které lze sjednat i na OTC trzích15, futures lze obchodovat pouze na specializovaných burzách. Futures se dělí podle druhu jejich podkladového aktiva.
4.1
Komoditní futures
Pro fungování tržní ekonomiky jsou komoditní futures velmi důležité. Díky své hmotné podstatě se komodity málokdy obchodují na promptních trzích. Musí se totiž uvažovat jejich skladování či doprava. Futures umožňuje s danou komoditou obchodovat dlouho před jejím vypořádáním, avšak množství obchodů je „bouřlivější“ s přicházejícím dnem vypořádání. Samozřejmě nelze všechny komodity obchodovat na jediné burze. Jednotlivé burzy se některým komoditám věnují více, jiným vůbec. Například NYMEX je přední burza pro obchodování s energiemi a drahými kovy. Význam komoditních futures má dopad na kotaci cen dané komodity i mimo burzu. NYMEX je jednou z burz, jejíž kurzy mají celosvětový dopad na ceny obchodovaných komodit. Stále častěji se spekulanti obrací k obchodu právě s komoditními futures. Také díky tomu, že mnohé burzy přistupují k finančnímu vypořádávání obchodů. Dochází i
ke
vzájemnému kombinování fyzického a finančního vypořádání. Nejvýznamnější komoditní burzy: NYMEX, CBOT, NYSE Euronext, TSE
4.1.1
Ropa
Ve světě se obchoduje s několika druhy ropy, nicméně pro nás jsou důležité dva – Brent, která se těží v Severním moři a WTI (West Texas Intermediate), která pochází z Ameriky. Před několika lety byl kurz obou druhů přibližně stejný, lišil se maximálně o 1$ za 16
barel . Díky několika faktorům se cena změnila tak, že americká ropa byla o třetinu levnější než ropa Brent. Do roku 2009 se odvozovala cena ropy od typu WTI díky tomu, že
15 16
Over-the-counter: mimoburzovní trhy, obě strany spolu jednají přímo 1 barel US (bbl) = 158,987 litrů = 42 US galonů
25
byla kvalitnější. Poté ale hlavní vývozci přestoupili na typ Brent jako cenotvorný základ (Kuvajt, Irák, Saúdská Arábie a další). V současné době ropa typu WTI mnohem silněji reaguje na výkyvy trhu a díky vyšší nabídce než poptávce je ve stínu ropy Brent. Na grafech je vidět, že do roku 2009 spolu oba druhy konvergovaly, po roce 2010 je jasně vidět převaha ropy Brent.
Ropa WTI je méně sirnatá a je lehká, je tedy kvalitnější.
Obrázek 4-1 Vývoj ceny ropy WTI - http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-wti-crude-oil-graf-vyvoje-ceny/
Ropa Brent
Obrázek 4-2 - Vývoj cen ropy Brent - http://www.kurzy.cz/komodity/ropa-brent-graf-vyvoje-ceny
26
4.1.2
Zemní plyn
Zemní plyn bývá uložen v pórovitých horninách společně s ropou, nebo se uvolňuje při těžbě uhlí. Plyn se využívá kromě vytápění i jako alternativa v dopravě za benzín a ropu – je považován za ekologické palivo.
Obrázek 4-3 - Vývoj ceny zemního plynu - http://www.kurzy.cz/komodity/zemni-plyn-graf-vyvoje-ceny
27
4.1.3
Drahé kovy
4.1.3.1
Zlato
Klíčovým trhem pro obchod se zlatem je Londýn. S přestávkou během druhé světové války se dvakrát denně už od roku 1919 v kanceláři N. M. Rothschild vyhlašuje kurz zlata k tzv. londýnskému fixu17. Občas se dočteme, že „putuje za sluncem“, protože se obchoduje 24 hodin denně po celém světě. Proč se se zlatem obchoduje více než s jinými drahými kovy? Zlato je vzácné, odolné a má obrovskou likviditu. V roce 2000 činila světová zásoba zlata 142600 tun. Dnes je to podle WGC18 168300 tun. “…zlato nadále ve světě představuje prostředek platby poslední instance…a je vnímáno jako prvek stability měny a konečné hodnoty měny…” (Alan Greenspan guvernér centrální banky USA – slyšení před senátní bankovní komisí 20. května 1999)
Celkové zásoby zlata od roku 2010 2% 12% 50%
17%
šperky 84,1 t soukromé investice 31,4 t úřední rezervy 29,0 t technologický sektor 20,2 t
19%
neuveřejněné zlato 3,6 t
Graf 4-1 - Celkové zásoby zlata od roku 2010 - http://www.gold.org/
17 18
Orientační cena zlata pro všechny světové trhy World Gold Council - Světová rada pro zlato
28
Obrázek 4-4 - Vývoj cen zlata - http://www.kurzy.cz/komodity/zlato-graf-vyvoje-ceny/
4.1.3.2
Stříbro
Stříbro je po ropě druhá nejpoužívanější komodita, na rozdíl od zlata je pouze 15% stříbra investičních, zbytek se využívá průmyslově. Ropa má 30 000 průmyslových využití, stříbro celých 10 000. Před dvaceti lety by množství zásob stříbra pokrylo potřeby na 5 let. Pokud by se právě dnes přestalo stříbro těžit, vydržely by nám zásoby pouhých 6 měsíců. Využívá se většinou v mikroskopických množstvích a proto nemá smysl ho recyklovat. V současné době se stříbro prodává za cenu blízkou výrobním nákladům, které jsou přibližně 20$ za unci a proto těžaři nezakládají nové doly a zásoby vytěženého stříbra se tenčí. Nejen díky tomu se dá reálně očekávat, že v blízké době stříbro začne rapidně zvedat svou cenu právě kvůli nákladům na těžbu. Dalším důvodem je to, že dvě třetiny stříbra se těží v dolech na měď, nikl, olovo a zinek. Nikdo totiž nebude těžit více zinku kvůli tomu, že je málo stříbra, to vyvine obrovský tlak na jeho cenu v budoucnu.
29
Obrázek 4-5 - Vývoj cen stříbra - http://www.kurzy.cz/komodity/stribro-graf-vyvoje-ceny/
4.1.3.2.1 Stříbro vs. Zlato V Zemi je 12krát více stříbra než zlata a tomu dříve odpovídala i jeho cena. Zlato bylo 12krát dražší než stříbro. V současnosti je tento poměr naprosto odlišný – Stříbro je 60krát(!) levnější než zlato, s cenami okolo 22$ za unci stříbra a 1400$ u zlata. Pokud by se poměr měl vrátit zpět k 1:12, tak by se cena stříbra měla zvednou ke 120$ za unci. Historicky již dvakrát byla cena stříbra vyšší než cena zlata a dnes je to potřetí, kdy máme vytěženo 5krát méně stříbra než zlata. Potenciál růstu ceny stříbra je enormní a více než pravděpodobný. Jediný kov, který může průmyslově nahradit stříbro je zlato a to se nestane. 4.1.3.3 Platina Investicím do drahých kovů stále dominuje zlato, ale sílící podíl platiny a palladia je nezanedbatelný. Kromě investic je platina důležitý průmyslový kov. Třetina platiny se využívá při výrobě katalyzátorů do automobilů a vzhledem ke stále narůstajícím nárokům na ekologii u nových vozů se jí používá více a častěji. Například motor, který měl před pěti lety jeden výfuk a tedy jeden katalyzátor, má dnes dva výfuky a katalyzátory. Je třeba uvažovat, že automobilový průmysl je cyklické odvětví a tedy i spotřeba platiny bude kopírovat trendy ve výrobě vozidel. Při obchodování s platinou tedy
30
lze jako indikátor využít situaci na trhnu s novými vozy. Pokud tedy ekonomika klesá, dá se očekávat i pokles cen platiny – to je patrné na přiloženém grafu více než u jiných komodit. Podobně jako u stříbra se cena pohybuje těsně nad produkčními náklady. Sektor Autokatalyzátory Chemický průmysl Elektrotechnický průmysl Sklářský průmysl Investice Klenotnictví Farmaceutický průmysl Ropní průmysl Jiné Celkem
2007 4 145 420
2008 3 655 400
2009 2 185 290
2010 3 075 440
2011 3 105 470
255
230
190
230
230
470 170 2 110 230 205 265 8 270
315 555 2 060 245 240 290 7 990
10 660 2 810 250 210 190 6 795
385 655 2 420 230 170 300 7 905
555 460 2 480 230 210 355 8 095
Tabulka 4-1 - Využití platiny v trojských uncích podle odvětví – http://www.matthey.com/
Obrázek 4-6 - Vývoj ceny platiny - http://www.kurzy.cz/komodity/platina-graf-vyvoje-ceny/
31
4.1.3.4 Palladium Palladium se v současné době investičně využívá především k diverzifikaci „kovového“ portfolia. Je konzervativnější než ostatní drahé kovy. Mezi investory si své uplatnění hledá pomaleji a je stále hlavně průmyslovým kovem. V první polovině roku 2013 například stříbro ztratilo 42%, zlato téměř 30% procent a palladium pouze 10%. Společně s platinou se palladium využívá v katalyzátorech. I po palladiu tedy poptávka roste úměrně s růstem automobilového průmyslu. Především s ohledem na čínský automobilový trh, který roste enormní rychlostí a žádá si ekologické vozy. V chemickém průmyslu je palladium využíváno jako účinný katalyzátor. Kromě menší volatility než u ostatních drahých kovů je dalším důvodem investice do palladia jeho vytěženost. V Rusku je palladium téměř vytěžené, v Africe je s těžbou problém kvůli stávkám a v Severní Americe jde pouze o vedlejší produkt těžby jiných kovů a výpadek ostatních nalezišť pravděpodobně nepokryje.
Obrázek 4-7 - Vývoj cen palladia - http://www.kurzy.cz/komodity/palladium-graf-vyvoje-ceny/
32
4.1.4
Zemědělské plodiny
Zemědělské plodiny odstartovaly obchody typu futures. Na burze CBOT to byly v roce 1865 kukuřice, pšenice, oves, či sójové boby. 4.1.4.1 Kukuřice Kukuřice je nejčastěji skloňovaná zemědělská komodita. Její podíl mezi krmnými obilninami je 80%. Největším producentem jsou Spojené státy (42%), Čína je druhá (19%) a Brazílie třetí (7%). Většina kukuřice se spotřebuje v zemi produkce. Kukuřičná sezóna je od 1.října do 30.září. Kukuřici lze skladovat dlouhou dobu a její transport je bezproblémový – proto je třeba brát při obchodování s kukuřicí zřetel na ceny po celém světě. U kukuřice je naprosto klíčové počasí, nadměrná sucha nebo povodně se téměř okamžitě odráží v ceně. Dostatek vláhy je klíčový pro kvalitní růst této plodiny. Poptávka po kukuřici je rozdělena mezi potravinářský průmysl, výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata a stále se zvyšuje poptávka po kukuřici pro výrobu etanolu. Hlavními burzami pro obchod jsou CBOT a Tokyo Grain Exchange. V USA se cena udává v centech za bušl19. Jeden kontrakt je 5000 bušlů. V Tokiu se cena vyjadřuje v jenech za 1000kg, jeden kontrakt má 50 000 kg.
19
jednotka objemu (35,24 litru) a hmotnosti - u kukuřice je to 1 bušl=25,4 kg
33
Obrázek 4-8 - Vývoj ceny kukuřice. - http://www.kurzy.cz/komodity/kukurice-graf-vyvoje-ceny/
10 největších producentů kukuřice za rok 2009 USA
333,010,910 t
Čína
163,118,097 t
Brazílie
51,232,447 t
Mexiko
20,202,600 t
Indonésie
17,629,740 t
Indie
17,300,000 t
Francie
15,299,900 t
Argentina
13,121,380 t
Jižní Afrika Ukrajina
12,050,000 t 10,486,300 t 817,110,509 t
Tabulka 4-2 - Největší producenti kukuřice za rok 2009 - http://www.komodity.cz/
4.1.4.2 Bavlna V současné době bavlně silně konkurují syntetická vlákna, přesto je bavlna velmi oblíbená. Pěstuje se v 70ti zemích světa a většina vypěstované bavlny se využije v zemi její produkce. Proto je trh s bavlnou závislý na produkci několika nejvýznamnějších států. Spojené státy, Pákistán, Čína, Indie, Uzbekistán a Egypt. Úroda je velmi citlivá na výkyvy počasí. Vadí jí mrazy ale i přílišná horka. Další hrozbou jsou škůdci a při pěstování se spotřebuje obrovské množství insekticidů a 34
pesticidů. Na rozdíl od kukuřice je u bavlny genetická modifikace žádoucí kvůli o 80% nižší spotřebě pesticidů. Cenu bavlny ovlivňuje několik faktorů. Kromě počasí, chorob a škůdců je to cena ropy – právě kvůli vysoké spotřebě pesticidů, insekticidů a hnojiv, při jejichž výrobě se ropa využívá. Také při výrobě umělých vláken, která jsou schopna nahradit bavlnu se využívá ropa. Dalším ovlivňujícím faktorem jsou dotace pro zemědělství v daných zemích vlivem husté koncentrace produkce. Bavlna se podílela společně s jinými zemědělskými komoditami na vzniku komoditních burz. Hlavní burzou pro obchod s bavlnou je NYBOT.
Obrázek 4-9 - Vývoj cen bavlny - www.kurzy.cz/komodity/bavlna-graf-vyvoje-ceny/
35
4.1.4.3 Káva Káva, respektive kofein, patří k několika málo legálním drogám spolu s tabákem a alkoholem. Káva se pěstuje v 53 zemích po celém světě a její dva základní druhy jsou – Robusta a Arabika (75% světové produkce). V roce 2007 byla největším producentem se svými 33,7 miliony žoků20 Brazílie. Vietnam byl druhý (17,5 milionu žoků) a třetí Kolumbie (12,4 milionu žoků). Tito tři producenti vyrobili více než polovinu celosvětové produkce kávy (118 milionu žoků). Na rozdíl od ostatních zemědělských komodit lze u kávovníku jen stěží odhadnout jeho výnos. Proto není výjimkou nadprodukce nebo nedostatek této komodity a přichází období extrémní volatility. Poptávka je stabilní a díky okamžitým reakcím trhu například na změnu počasí a tedy vysoké volatilitě je trh zajímavý pro krátkodobé spekulanty. Obchoduje se na ICE, kde se obchoduje Robusta a LIFFE, kde se obchoduje Arabika
Spotřeba kávy na osobu (kg/rok) Švédsko Norsko Dánsko Finsko Itálie Česko Rakousko Švýcarsko Německo Holandsko USA
11,24 9,13 8,75 8,65 4,87 3,30 8,47 8,03 7,40 6,70 4,02
Tabulka 4-3 - Spotřeba kávy na osobu v kg/rok – http://komodity.cz/
20
1 žok = 60 kg
36
Největší světoví producenti kávy (2004) země
Mil. žoků
Brazílie
39,3
Vietnam
12,5
Druh, případně výnos arabika a robusta (ozn. conilon) téměř výhradně robusta 950 kg/ha
11,5
arabika, špičková kvalita 900 kg/ha
Indonésie
7,5
převážně robusta, sopečná půda
Etiopie
5,0
arabika a robusta, špičková kvalita
Indie
4,8
Mexiko
3,8
Kolumbie
Guatemala 3,4 Uganda Pobřeží slonoviny
2,7 2,0
převážně robusta (monsooning) arabika 630 kg/ha arabika, špičková kvalita, sopečná půda 700 kg/ha téměř výhradně robusta robusta 250 kg/ha
Nejlepší oblasti (název kávy je většinou stejný) Bourbon Santos, Bahia, Parana Tonkin, Annan, Lamdong Medelin, Armenie, Manizales, (excelso, supremo–označ.zrn) Pandur, Jambit, Makale, Medan, padang, Sigri, Mandheling, Lintong Djimmah, Sidan, Harar (longberry, shortberry označení zrn Malabar, Mysore, Nilgiri, Tellicherry Tapanchula, Nalapá, Heixtla, Maragogipe Antigua, Atitlan, Maragogipe, Huehuetenango, Coban Bugisu, Elgon Guiglo
Tabulka 4-4 - Největší světoví producenti kávy (2004) - http://www.svetkavy.cz/info_oblasti_pestovani.php
Obrázek 4-10 - Vývoj ceny kávy Arabica - http://www.kurzy.cz/komodity/kava-graf-vyvoje-ceny/
37
Obrázek 4-11 - Vývoj cen kávy Robusta - http://www.kurzy.cz/komodity/kava-robusta-graf-vyvoje-ceny/
4.1.4.4 Pšenice Pšenice má veliké množství druhů a odrůd. Dvě hlavní skupiny jsou durum (tvrdá pšenice, ze které se dělají například těstoviny) a common (běžná pšenice, ze které se vyrábí pečivo). Podle času osetí se dělí na zimní (zasévá se na podzim a sklízí se na přelomu července a srpna) a jarní (zasévá se na jaře a sklízí se na konci léta).
Produkce EU 20% ostatní 45% Čína 18% Rusko 8%
Graf 4-2 - Produkce pšenice - http://www.komodity24.cz/psenice/
38
USA 9%
Spotřeba EU 18% Ostatní 47%
Čína 17%
Rusko 6%
Indie 12%
Graf 4-3 - Spotřeba pšenice - http://www.komodity24.cz/psenice/
1 bušl pšenice = 27,2 kg Cenu ovlivňuje především počasí. Záplavy jsou častým problémem, protože pšenice se pěstuje v nížinách v blízkosti vodních toků. Dalšími problémy jsou kroupy a sucha. 4.1.4.5 Cukr Cukr je v současné době spojován s výrobou biopaliv, která částečně nahrazují běžné drahé pohonné hmoty z ropy. Produkce cukru se celosvětově pohybuje okolo 160 milionů tun ročně. Obchoduje se ale pouze jednou třetinou této produkce. Zdrojem cukru jsou hlavně cukrová třtina a řepa. Jako u všech ostatních zemědělských komodit i u cukru má velký vliv na produkci počasí. Oproti jiným rostlinným produktům, které jsem zmínil má cukrová třtina své specifikum – je to víceletá plodina. Proto při nedostatku cukru zemědělci osadí větší plochy a následuje přebytek a pokles poptávky a tedy i ceny. Producenti tedy plochy zredukují a dojde k opačnému jevu. Cena cukru může tedy klesat nebo stoupat i několik let v kuse v závislosti na osázené ploše a poptávce.
39
Obrázek 4-12 - Vývoj ceny cukru - http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/
4.1.5
Dřevo
Dřevo se obchoduje v USD za tisíc stop21.
Obrázek 4-13 - Vývoj cen řeziva - http://www.kurzy.cz/komodity/rezivo-ruzne-delky-graf-vyvoje-ceny/
21
1 ft (stopa) = 30,48 cm
40
4.1.6
Elektrická energie
Obchodováním elektrické energie se reguluje její cena a vytváří se konkurenční prostředí.
Obrázek 4-14 - Vývoj cen elektřiny - http://www.kurzy.cz/komodity/elektrina-graf-vyvoje-ceny/
4.2
Akciové futures
Akciové futures22 se obchodují ve standardizovaných lotech akcií s termínem dodání k určitému datu v budoucnu. Je třeba myslet na to, že pokud obchodujeme akcie jako futures, nejsme ihned jejich vlastníky. Pokud lot akcií s termínem v červnu nakoupíme v lednu například za 20000$, můžeme tím jako investor buď sledovat pouze zisk ze změny kurzu dané akcie, nebo to pro nás může být zajištění ceny akcie, kterou chceme skutečně vlastnit a v budoucnu se díky nějakému pokroku dané společnosti cena zvýší například na 30000$. Ve druhém případě je naším cílem získat fyzické plnění a ne finanční vyrovnání.
22
Angl. Equity futures
41
4.3
Měnové futures
V minulosti se měny obchodovaly v řádech desítek milionů dolarů a obchodů se účastnily pouze banky a velmi bohaté společnosti. Dnes je tomu úplně jinak. Měny se obchodují na forexových trzích, které jsou mimoburzovní a obchoduje se po lotech23 nebo mini lotech24, ale protože trh není vázán pravidly burzy, může se obchodovat jakékoliv množství měny. Věnujme se ale trhům s futures. Měnové obchody futures se řídí vždy pravidly dané burzy a obchodují se jako jakýkoliv jiný futures. Aktuální kurz se vyjadřuje pomocí měnového páru – USD/EUR=1,18751 (1.1.2015), kdy za 1 USD dostaneme 1,18751 EUR. Nejlikvidnější měny:
Americký dolar (USD) Euro (EUR) Japonský jen (JPY) Britská libra (GBP) Švýcarský frank (CHF)
Vedlejší měny: Australský dolar (AUD) Kanadský dolar (CAD) Novozélandský dolar (NZD) Švédská koruna (SEK)
23 24
Pro EUR/USD je to 100 000$ 10 000 jednotek dané měny
42
Nejlikvidnější měnové páry a jejich podíl
27%
33%
EUR/USD USD/JPY GBP/USD 13%
4%
AUD/USD USD/CHF
5% 6%
12%
USD/CAD Ostatní
Graf 4-4 - Nejlikvidnější měnové páry a jejich podíl - BIS, Colloseum, a.s.
4.4
Futures na dluhopisy
Jsou to instrumenty, jejichž podkladovým aktivem jsou státní dluhopisy jednotlivých zemí. Nejvíce likvidní jsou dluhopisy těch nejsilnějších a nejvyspělejších ekonomik na světě. Na rozdíl od klasického obchodování s dluhopisy může s dluhopisovými futures díky leverage obchodovat i méně movitý investor. Nejpopulárnější instrumenty: 2, 5, 10, 30 Year U.S. Treasury Note: dvou, pěti, deseti a třicetileté americké dluhopisy, burza CME Group Euro-Schatz, Euro-Bobl, Euro-Bund, Euro-Buxl: dvou, pěti, deseti, třicetileté německé dluhopisy, burza EUREX UK Gilts: dluhopisy ve Velké Británii, burza Liffe-Euronext Japanese 10 Year Government Bond: desetileté japonské dluhopisy, burza Tokyo Financial Exchange Canadian 10-Year Bond: desetileté kanadské dluhopisy, burza Montreal Exchange 43
4.5
Futures na úrokovou sazbu
Díky STIR (short terms interest rates) může investor spekulovat přímo na změny krátkodobých úrokových sazeb. Spekuluje se na očekávanou úrokovou míru na tříměsíční vklad. Zářijový STIR kontrakt na USD vyjadřuje jakou trh očekává úrokovou míru na tříměsíční vklad v dolarech v září. Kurz STIR se vyjadřuje jako 100 - očekávaná úroková míra. Odtud Euribor = 98,58 znamená, že se očekává úroková míra 1,42%. Nejčastěji obchodované úrokové míry: Eurodolar: úroková míra na tříměsíční vklad v USD, burza CME Group Euribor: EUR, burza Liffe-Euronext Euroswiss: CHF, burza Liffe-Euronext Short Sterling: GBP, burza Liffe-Euronext Euroyen: JPY, burza Tokyo Financial Exchange
4.6
Futures na počasí
Jako poslední futures, který zmíním, jsem si vybral deriváty na vývoj počasí, jejichž popularita v současné době rapidně roste. Využívají je v první řadě energetické společnosti, které se díky nim zajišťují na (ne)přízeň počasí. To samé platí i pro farmáře, kteří se zajišťují proti nepříznivé sklizni vlivem sucha nebo mrazů, majitele velkých komplexů budov, kteří mají spočítané náklady na vytápění a díky těmto futures se mohou zajistit pro případ výkyvu v teplotách, či zábavní parky, které se brání například proti deštivým víkendům v letní sezóně. Podkladovými aktivy jsou HDD a CDD. HDD (heat degree days) je index měřený v počtech teplých dnů a CDD (cold day degrees) je index měřený v počtu chladných dnů. Získaný CDD nebo HDD se na CME vynásobí 20$ a tím se dostáváme k peněžní hodnotě kontraktu. 44
Příklad: Uvažujme, že v říjnu je počasí teplejší než obvykle a zákazníci tedy spotřebují méně energie. Energetická společnost může prodat říjnový kontrakt HDD a zisk z tohoto obchodu pokryje ušlý zisk z (ne)příznivého počasí.
Contract Size Product Description Pricing Unit Tick Size (minimum fluctuation) Daily Price Limits Trading Hours (All times listed are Central Time)
$20 times the respective CME Seasonal Strip Degree Days Index Heating Degree Days (HDD) for US Cities Dollars per index point 1 index point (= $20 per contract) n/a GLOBEX (Electronic Platform)
SUN 5:00 p.m. - FRI 3:15 p.m. Daily trading halts 3:15 p.m. - 5:00 p.m.
Tabulka 4-5 - HDD kontrakt pro americká města - http://www.cmegroup.com/trading/weather
45
Závěr Při psaní práce jsem zjistil, že existuje tolik burz a různých obchodovaných instrumentů, že by na ně nestačila ani celá kniha, ani jsem žádnou takovou nenašel. Burzy jsou tak propletené, přeprodávané a přejmenovávané, že udělat ucelený obrázek o současném burzovním trhu je do jedné práce téměř nemožné. Pokusil jsem se tedy vybrat ty největší či nejdůležitější burzy a kontrakty, které se na trhu objevují. Mimo svět instrumentů futures, které všichni notoricky známe, jako například kukuřice či zlato, mě osobně překvapilo a bylo pro mě novinkou, že se dá obchodovat s kontrakty na počasí, což ale samozřejmě není cílový instrument pro běžného spekulanta. Nicméně trh s komoditami se rozrůstá a nevypadá, že by se měl vývoj a příchod nových futures nějak brzdit. Obchod s futures je pro světovou ekonomiku velmi důležitý přesto, že by laik mohl tvrdit, že je to pouze převalování mince mezi prsty. Člověku znalejšímu dojde, že stejně tak jako o vydělávání peněz zde jde také o stabilizaci všech světových trhů. Samozřejmě i obchod, pokud již dojde na fyzické plnění jednotlivých kontraktů. Já, z pozice člověka, který se hodlá věnovat spekulaci s komoditami, nechci nikdy vidět „u sebe před domem“ vagon kukuřice, se kterou obchoduji. Pročítal jsem několik bakalářských prací na podobná témata a všiml jsem si, že na rozdíl od internetových zdrojů a reálných obchodníků vidí spousta studentů v páce spíše past než ohromnou výhodu obchodování s futures a čelem tomuto faktu nezbývá než doplnit, že právě oni díky těmto úvahám na trzích s futures nemohou reálně uspět a bylo to pro mě pouze dalším impulzem pro to, abych svou diplomovou práci směřoval na praxi s obchodováním s futures a svou bakalářskou práci použil jako teoretický základ. Proto jsem si také vybral právě toto téma, které, jak už z názvu vypovídá, nevolá po vlastním přínosu, ale pouze shrnuje teorii a „Přehled trhů s futures kontrakty“.
46
Seznam použité literatury Monografie 1.
DVOŘÁK, P. Finanční deriváty. 1. vyd. Praha: VŠE, 1998. 237 s. ISBN 80-7079
2.
FERGUSON, Niall. Vzestup peněz: finanční dějiny světa. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011, 322 s., [16] s. obr. příl. Historické myšlení. ISBN 978-80-257-0337-3.
3.
HARTMAN, Ondřej. Jak se stát forexovým obchodníkem: naučte se vydělávat na měnových trzích. 2., rozš. vyd. Praha: FXstreet, c2014, 274 s. ISBN 978-80904418-3-5.
4.
MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5
5.
NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Jak se stát intradenním finančníkem. Praha: Centrum finančního vzdělávání, 2008, 283 s. Finančník. ISBN 978-80903874-4-7.
6.
NESNÍDAL, Tomáš a Petr PODHAJSKÝ. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 200 s. Investice. ISBN 9788024718514.
7.
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6.
8.
TMEJ, Petr a Romana KŘÍŽOVÁ. Příručka úspěšného obchodování na komoditních trzích pro začínající investory. 2. vyd., V Ekopressu 1. Praha: Ekopress, 2014, 122 s. ISBN 978-80-87865-10-1.
9.
WILLIAMS, Larry R. Kompletní průvodce obchodováním komodit. Praha: Centrum finančního vzdělávání, 2008-, ^^^sv. Finančník. ISBN 978-80-9038742-3.
Internetové zdroje 10. Arabica a Robusta srovnání [online]. 2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://www.druhykavy.cz
11. CBOT
[online].
2015
[cit.
2015-03-10].
Dostupné
z:
http://www.investopedia.com/terms/c/cbot.asp 12. CBOT
1930
[online].
2015
[cit. 47
2015-03-10].
Dostupné
z:
http://www.tradingpitblog.com/2011/01/building-cbot.html 13. CBOT
současnost
[online].
2015
[cit.
Dostupné
2015-03-10].
z:
http://www.yelp.com/biz_photos/chicago-board-of-trade-building/ 14. CME
Group
[online].
2015
[cit.
Dostupné
2015-03-10].
z:
http://www.cmegroup.com/trading/
15. Cukr
[online].
2015
[cit.
2015-02-22].
Dostupné
z:
[cit.
2015-04-10].
Dostupné
z:
http://www.komodity24.cz/cukr/ 16. ECX
[online].
2015
http://www.marketswiki.com/mwiki/European_Climate_Exchange 17. ICE
Group
[online].
2015
[cit.
2015-04-11].
Dostupné
z:
https://www.theice.com/index/ 18. JPX [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.jpx.co.jp/english/ 19. Káva
[online].
2015
[cit.
2015-04-11].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.svetkavy.cz/info_oblasti_pestovani.php 20. Kukuřice
[online].
2015
[cit.
2015-02-22].
http://www.komodity24.cz/kukurice/ 21. Kurzy [online]. 2015 [cit. 2015-03]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/ 22. NYSE
Liffe
[online].
2015
[cit.
2015-03-22].
Dostupné
z:
http://www.marketswiki.com/mwiki/NYSE_Liffe
23. Obchodník LIFFE naproti nádraží Cannon Street [online]. 2015 [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: https://c1.staticflickr.com/5/4115/4853594051_3ef28a67f8_z.jpg 24. Objem obchodů na Newyorské burze setrvale klesá [online]. 2015 [cit. 2015-0322]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2014/9/15/objemobchodu-na-newyorske-burze-setrvale-klesa/ 25. TSE [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://tse.or.jp/ 26. TOCOM [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.tocom.or.jp 27. Vývoj ceny akcií CME Group Inc. [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.patria.cz/akcie/CME.O/cme/ 28. WCE
[online].
2015
[cit.
2015-03-15].
Dostupné
http://www.investopedia.com/terms/w/wce.asp 29. Zlato [online]. 2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.gold.org/
48
z:
