Péče o děti do tří let mimo rodinu Situace v městě Brně

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví

Péče o děti do tří let mimo rodinu Situace v městě Brně

MUDr. Rut Svobodová

Brno 2007


Souhrn: V práci je řešen problém zajištění péče o děti do 3 let mimo rodinu v městě Brně. Zaměřuji se především na otázky, zda-li rozvíjet institucionální formy péče o děti, nebo pokračovat v současném trendu jejich útlumu. V rámci práce se zejména zabývám otázkou, jakou roli při zabezpečení této péče dnes hrají městské (obecní) jesle. Klíčová slova: Péče o děti do 3 let mimo rodinu, jesle.

Summary: The work deals with the issue of providing outside-of-the-family care of children up to 3 years of age in Brno. My work is mainly focused on the question whether to develop more institutional forms of care or to continue in the present tendency of it´s decline. In my work I also discuss the role of the city’s (public) crèche in the field of providing the care. Key words: Outside-of-the-family care of children up to 3 years of age, crèche

2


Prohlašuji, že jsem atestační práci na téma: „Zajištění péče o děti do tří let mimo rodinu. Situace v městě Brně“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii (§ 31 Autorského zákona 121/2000 Sb.). Souhlasím, aby moje atestační práce „Zajištění péče o děti do tří let mimo rodinu. Situace v městě Brně“ – byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ (v souladu s § 14, § 18 a § 37 Autorského zákona č.121/2000 Sb.).

V Brně dne: 20. srpna 2007

3


Název práce: Péče o děti do tří let mimo rodinu. Situace v městě Brně

Konzultant: PhDr. Jana Janečková, IPVZ

Děkuji PhDr. Janě Janečkové za cenné konzultace, náměty a připomínky k mé atestační práci. Dále děkuji MUDr. Zoře Proskové, vedoucí Odboru zdraví Magistrátu města Brna za poskytnutí materiálů Odboru zdraví MMB o provozu jeslí v letech 1995-1998.

4


Obsah: 1. Úvod a specifikace problému …………………………………………………………. 6 2. Metodologická a teoretická východiska ………………………………………………. 7 3. Péče o děti do tří let v ČR po roce 1989 ………………………………………………. 8 4. Faktory ovlivňující zajištění služby „Péče o děti do tří let mimo rodinu“ …………….. 9 4.1 Státní sociální politika a podpora rodiny v ČR …………………………………… 9 4.2 Legislativní rámec činnosti „Péče o děti do tří let mimo rodinu“ ……………….. 11 4.2.1 Jesle ……………………………………………………………………... 11 4.2.2 Vázaná živnost „Péče o dítě do tří let v denním režimu“……………….. 12 4.2.3 Volná živnost „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“ …………………… 13 4.2.4 Umístění dětí mladších tří let v mateřské škole …………………………. 13 5. Současný stav zajištění péče o děti do tří let mimo rodinu v městě Brně …………… 14 5.1 Soukromá zařízení poskytující péči dětem do tří let …………………………….. 14 5.2 Mateřské školy …………………………………………………………………... 14 6. Jesle v městě Brně …………………………………………………………………… 15 7. Analýza provozu jeslí v městě Brně …………………………………………………. 16 7.1 Dostupnost jeslí …………………………………………………………………. 16 7.2 Budovy a materiální vybavení …………………………………………………… 17 7.3 Personální zjištění provozu ……………………………………………………… 17 7.4 Zdravotní péče v jeslích ………………………………………………………… 18 7.5 Výchovně - vzdělávací péče v jeslích …………………………………………… 19 7.6 Provozní doba v jeslích a využití kapacity ………………………………………. 20 7.7 Financování provozu a poplatky rodičů za péči v jeslích ……………………….. 21 7.8 Hodnocení kvality služby rodiči ………………………………………………… 21 7.9 Závěry analýzy služeb jeslí v městě Brně ………………………………………. 24 8. Shrnutí analýzy jeslí jako veřejné služby a diskuze k současnému stavu zajištění celodenní péče o děti do tří let věku v městě Brně ………………………... 26 9. Závěr a doporučení ke zvýšení kvality a dostupnosti služeb jeslí …………………… 28 Přílohy: Příloha č. 1: Situační mapa města Brna s rozmístěním jeslí v jednotlivých městských částech Příloha č. 2: Závazná přihláška do jeslí Příloha č. 3: Zpráva o zdravotním stavu dítěte před přijetím do jeslí Příloha č. 4: Ošetřovatelská anamnéza při nástupu dítěte do jeslí Příloha č. 5: Sledování průběhu adaptace Příloha č. 6: Dotazník spokojenosti klientů jeslí 5


1. Úvod a specifikace problému V současné době v České republice neexistuje dostatečně rozvinutá síť privátních zařízení poskytujících celodenní péči o děti do tří let a nedostačující je i počet klasických jeslí. Nejsou vytvořeny dostatečné podmínky pro ženy, které si přejí sladit své rodičovské povinnosti s uplatněním na trhu práce, či z jiných důvodů potřebují pomoc se zajištěním péče o své dítě do tří let věku (důvody ekonomické, sociální, rodinné, zdravotní). Zajištění pomoci těmto ženám/rodinám by mělo být výzvou na úrovni komunální politiky. Na službu jeslí je nutné pohlížet jako na veřejnou službu. Podpora a rozvoj těchto zařízení by měla být součástí komunitního plánování. Péče o děti do tří let je u nás v převážné většině zajišťovaná v rámci rodiny, nejčastěji matkou na rodičovské dovolené, méně často využívají mladé rodiny k péči o dítě příslušníků vlastní rodiny. Institucionální péče je zajišťovaná v tradičních zařízeních jeslích, která patří mezi zdravotnická zařízení. Po roce 1989 došlo k výraznému snížení počtu jeslí, vzhledem k poklesu poptávky po této službě. I když existuje legislativní možnost provozovat soukromá zařízení poskytující celodenní péči o dítě do tří let v denním režimu jako vázanou živnost, je těchto soukromých zařízení velmi málo, jsou převážně ve velkých městech a poplatky za tuto službu jsou vysoké. Celodenní péče o dítě do tří let cizí osobou (paní na hlídání, chůva) v domově dítěte není zatím legislativně ošetřena, tato forma zajištění péče není příliš obvyklá, nemá velkou tradici a rodiny k ní mají zatím menší důvěru. Část těchto služeb je poskytovaná na bázi vzájemné rodičovské nebo sousedské výpomoci. Údaje o rozsahu a kvalitě těchto služeb nejsou hodnověrné a přesné informace nelze získat. V poslední době stále více přibývá rodin a matek, které si přejí sladit své pracovní povinnosti s péčí o své dítě a poptávka po službě péče o děti do tří let stoupá. Mění se také očekávání a požadavky rodičů na kvalitu a náplň této služby a toto očekávání bude potřeba naplnit. Vzniká tedy otázka, jak dále postupovat v zajištění péče ve „veřejných jeslích“. Budu hledat odpověď na otázky: 1) Je třeba rozvíjet institucionální péči o děti do tří let v kolektivních zařízeních, nebo spíše naslouchat kritikům institucionální péče? 2) Je současná dostupnost a kvalita péče poskytovaná v soukromých zařízeních pečujících o děti do tří let srovnatelná s touto péčí poskytovanou v obecních (městských) jeslích? 6


Cíl práce : Cílem práce je na příkladu města Brna ukázat, jaké jsou současné možnosti a jaký je reálný stav zabezpečení služby „péče o děti do tří let mimo rodinu“ a vyhodnotit roli a význam obecních (městských) jeslí jako v současné době rozhodující varianty řešení.

2. Metodologická a teoretická východiska Práci koncipuji jako analytický odborný text, opírající se o statistické údaje a analytické informace. Vycházím z programových dokumentů Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV), vztahující se k problematice zajištění péče o děti do tří let a pomoci rodinám s malými dětmi, dále z legislativních norem, které jsou aktuální pro danou oblast (viz kapitola 4.2). Dále jsem použila statistických výkazů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS) a Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) a analytické databáze a výzkumy. Jsou to především hodnotící studie „Analýza potřeb služeb jeslí v městě Brně“1 zpracovaná v roce 2004 a „Podkladová studie pro rozvoj služby jeslí v Brně“2 z roku 2005, zpracované pracovníky Fakulty sociálních studií a Institutu sociálních studií Masarykovy university v Brně (dále jen FSS MU) ve spolupráci s Centrem dětských odborných zdravotnických služeb Brno, p.o. (dále jen CDOZS). V práci jsem dále využila vlastní dlouholeté zkušenosti, administrativní poznatky a statistické údaje, které jsem získala v období své řídící funkce od roku 2001 do roku 2007 ve zdravotnické organizaci, která zajišťuje mimo jiné i provoz tří brněnských jeslí. Na základě těchto svých zkušeností jsem sestavila SWOT analýzu městských jeslí jako veřejné služby a v závěru uvádím návrh vlastních doporučení pro rozvoj jeslí.

1 2

Winkler, J. a kol.: Analýza potřeb služeb jeslí v městě Brně. Masarykova universita v Brně, Fakulta sociálních studií, Institut pro sociální otázky. Hodnotící studie, listopad 2004 Gelnarová K., Plasová B.: Podkladová studie pro strategický rozvoj služby jeslí v Brně. Masarykova universita v Brně, Fakulta sociálních studií, Institut pro sociální otázky, 2005

7


3. Péče o děti do tří let v ČR po roce 1989 Politické, ekonomické a společenské změny po roce 1989 přinesly výrazné změny v životě celé společnosti a tyto změny se promítly i do života rodin. V 70. a 80. letech minulého století byl u nás běžný dvoupříjmový model rodiny a dětem do tří let byla často péče poskytovaná v kolektivních zařízeních – jeslích, minijeslích nebo jeslových odděleních při mateřských školách. K poklesu zájmu o jesle došlo již v polovině 80. let, kdy byla prodloužena mateřská dovolená do 4 let věku dítěte. Tento pokles byl potom výrazný po roce 1989, kdy matky v převážné většině dávaly přednost domácí péči o dítě do 3 až 4 let věku. Počet dětí od 0-3let v ČR, počet jeslí a počet míst v jeslích 1989/2005 Rok

Počet dětí od 0-3let

Počet jeslí

Počet míst v jeslích

%

1989

520 207

1 313

52 656

10,12

2005

387 458

52

1 671

0,43

Zdroj : ÚZIS, Roční výkazy o činnosti zdravotnických zařízení, Stav k 31.12. příslušného roku Demografická databáze ČSÚ

Z původního počtu 1 313 jeslí v ČR v roce 1989 došlo k poklesu na 52 zařízení v roce 2005 a u všech těchto zařízení je, s výjimkou jednoho, zřizovatelem obec nebo město.3 Pokles počtu jeslí po roce 1989 souvisel i s nepříznivým demografickým vývojem v ČR a úbytkem populace (pokles porodnosti, plodnosti, odklad rození dětí do vyššího věku a pokles sňatečnosti). Dalším důvodem poklesu zájmu o jeselskou péči po roce 1989 je převažující forma pomoci rodinám v České republice, zaměřená především na formy sociální pomoci a daňových zvýhodnění rodin s dětmi. Došlo ke zvyšování porodného a rodičovského příspěvku, rodičovský příspěvek je vyplácen do 4 let dítěte, rodičovskou dovolenou do 3 let může čerpat i otec dítěte. Novela zákona o státní sociální podpoře z roku 2004 umožňuje matce na rodičovské dovolené výdělečnou činnost bez omezení, pokud zajistí řádnou, osobní a celodenní péči o dítě jinou zletilou osobou a dále umožňuje umístit dítě do jeslí maximálně na 5 dní v měsíci, bez ztráty rodičovského příspěvku.

3

zdroj: ÚZIS, Registr zdravotnických zařízení

8


Důvodem menší poptávky po službě jeslí od roku 1989 je i skutečnostnost, že kolektivní zařízení pro děti do 3 let nemají u nás velkou společenskou podporu a na jesle je často nahlíženo jako na „přežitek minulého režimu“. Rovněž odborná veřejnost doporučuje, s ohledem na zájmy dítěte, osobní péči o dítě do 3 let věku v rodině.

4. Faktory ovlivňující zajištění služby „Péče o děti do tří let mimo rodinu“ 4.1 Státní sociální politika a podpora rodiny v ČR Výchova a péče o děti v období od 0 -3 let věku je ovlivněna státní sociální politikou a v rámci této politiky podporou rodiny. V roce 2004 zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) „Národní zprávu o rodině“. Národní zpráva popisuje současnou situaci života rodin a provádí analýzu současného stavu legislativních a institucionálních nástrojů pro podporu rodin, ale neobsahuje konkrétní návrhy na řešení jednotlivých problémů. Měla sloužit jako podklad pro budoucí koncepci státní rodinné politiky. V úvodní „Tiskové zprávě“ se konstatuje, že podpora rodiny patří mezi priority všech členských států EU, včetně ČR, a dále uvádí, že podpora rodin je roztříštěná, nemá jednotný charakter, omezuje se pouze na tradiční nástroje ve finanční sféře formou sociálních dávek a daňových zvýhodnění a hledají se při tom opatření, která by mladým rodinám /ženám/ umožnila lépe skloubit profesní a rodičovskou roli, aniž by došlo k výraznějšímu omezení rozsahu domácí výchovy dětí do 3 let.4 V říjnu 2005 byl schválen vládou dokument MPSV „Národní koncepce rodinné politiky“, který stanovil cíle rodinné politiky a zásady realizace rodinné politiky. Zaměřuje se na několik oblastí, z nichž nejdůležitější z hlediska péče o dítě a propopulační politiky je oblast: •

P o d p o r a r o d i č o v s t v í a r o d i n é s o u d r ž n o s t i, s vytyčeným cílem

přijmout opatření pro zvýšení prestiže rodiny a rodičovství a dále opatření ke změně postojů zaměstnavatelů k otázce rodičovství.

4

Národní zpráva o rodině. MPSV, 2004, http://www.mpsv.cz/cs/898

9


•

F i n a n č n í p o d p o r a r o d i n y a b y d l e n í – pro rodiny s nezaopatřenými

dětmi podpora v oblasti úpravy rodinných dávek a v daňové oblasti podpora při pořizování bydlení. •

S l u ž b y p r o r o d i n y, kdy úkolem je zmapovat existenci, dostupnost, kvalitu

stávajících služeb pro rodinu v jednotlivých regionech, včetně poptávky po jednotlivých typech služeb a iniciovat vznik nových a rozvoj stávajících služeb, vypracovat koncepci rozvoje služeb pro rodinu. •

S l u č i t e l n o s t p r o f e s n í c h a r o d i č o v s k ý c h r o l í - jde hlavně o

podporu slučitelnosti profesních a rodinných rolí v zaměstnanecké sféře – podporu, motivaci a veřejné ocenění firem, které jsou zaměřeny na pomoc rodinám a umožňují zaměstnancům/zaměstnankyním např. částečné pracovní úvazky, zajištění hlídání dětí zaměstnanců ve vlastních zařízeních, apod. •

R o d i n n á p o l i t i k a n a ú r o v n i k r a j ů a o b c í – v rámci rozšiřování

komunitního plánování obcí a krajů zařadit i oblast služeb pro rodinu a zpracování regionální koncepce rodinné politiky.5 Tyto oblasti jsou i hlavními cíli Akčního plánu podpory rodin s dětmi pro období 2006 – 2009, schváleného vládou v říjnu 2005. V oblasti „Aktivit podpory rodiny“ byl stanoven cíl „rozvíjet síť stávajících služeb na podporu rodiny, iniciovat vznik nových služeb a navrhnout standardy kvality služeb na podporu fungující rodiny“. V oblasti „Slučitelnosti profesních a rodinných rolí“ byl stanoven úkol „analyzovat stávající podmínky a překážky péče o děti do 3 let z hlediska slučitelnosti profesních a rodičovských rolí“ a dále „vytvořit návrh rozvoje různých typů péče o děti do 3 let věku.“6 Na jaře roku 2007 byly představeny vládou plánované změny v sociální politice, které mají být realizovány v rámci reformy veřejných financí a návrh byl zveřejněn na webových stránkách MPSV. Navrhované změny mají proběhnout ve 3 etapách. •

V p r vn í

e t a p ě je plánovaná reforma čerpání rodičovského příspěvku, která

nabízí rodinám flexibilnější systém čerpání rodičovské dovolené. Jedná se o zcela nový model podpory rodiny, který má umožnit rodinám svobodnější volbu při harmonizaci rodičovských povinností s povinnostmi profesními. Navrhované vícerychlostní čerpání rodičovského příspěvku je nastaveno tak, že výše příspěvku je tím větší, čím kratší dobu je příspěvek čerpán. Při rychlejším čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství (PPM) ve zvýšené výměře 11 400.-Kč do 24 měsíců věku dítěte, při klasickém 5

6

Národní koncepce rodinné politiky. MPSV, 2005.http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf Akční plán podpory rodin s dětmi pro období 2006 – 2009. MPSV 2005 http://www.mpsv.cz/files/clanky/2991/Akcni_plan.pdf

10


čerpání rodičovského příspěvku - po PPM v základní výměře 7 600,- Kč do 36 měsíců věku dítěte a při pomalém čerpání - po PPM nebo od narození dítěte v základní 7 600,- Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výši 3 800,- Kč do 48 měsíců věku dítěte. Jistou nevýhodou tohoto návrhu je skutečnost, že volbu doby čerpání a výše příspěvku musí rodič provést předem, vybraný způsob nelze měnit, ani uplatňovat zpětně. •

V e d r u h é a t ř e t í e t a p ě sociální reformy má dojít k posílení podpory rodiny

s dětmi v daňové oblasti (zvýšení daňové slevy) a k adresnějšímu systému pobírání sociálních dávek. Připravované změny se netýkají pouze změn ve finanční sféře, ale plánovaná jsou i opatření pro zlepšení jak podmínek pro rodiče, kteří chtějí zůstat doma s dětmi na rodičovské dovolené, tak i pro ty rodiče, kteří chtějí skloubit pracovní dráhu s výchovou malých dětí. Jedná se o možnost využití částečných nebo flexibilních pracovních úvazků, nalezení širšího spektra služeb péče o děti do 6 let, včetně vytvoření systému péče o děti tzv. nerodičovskou osobou a dále motivace zaměstnavatelů k placení finančních příspěvků na zřizování dětských koutků či příspěvků zaměstnancům na zajištění opatrování dítěte. 7

4.2. Legislativní rámec činnosti „Péče o děti do tří let mimo rodinu“ 4.2.1 Jesle Jesle jsou na základě zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění zařazeny do sítě zdravotnických zařízení. Jsou řazeny k zařízením léčebně preventivní péče, spolu s kojeneckými ústavy a dětskými domovy. Náplní činnosti jeslí dle tohoto zákona je „péče o všestranný rozvoj dítěte ve věku do tří let“. Dle vyhlášky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, v platném znění patří jesle, spolu s kojeneckými ústavy a dětskými domovy, mezi „zvláštní dětská zařízení“. Zákon č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění dále udává, že zdravotní péče poskytovaná v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích je hrazena z rozpočtu zřizovatele. Hygienické a provozní požadavky provozu jeslí upravuje zákon č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Zákon ukládá povinnost v provozním řádu 7

MPSV, sociální reformy, http://www.mpsv.cz/cs/4074

11


zařízení upravit režim dne dítěte, se zohledněním věkových a fyzických zvláštností dětí a režim stravování. Dále ukládá povinnost stanovit v provozním řádu podmínky provozu venkovních hracích ploch a dodržení mikrobiálních, chemických a parazitárních limitů na pískovištích (v souladu s vyhl. č.135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch v platném znění). Na provoz jeslí se vztahují i další prováděcí předpisy k zákonu č. 258/2000 Sb., zvláště vyhl. č.137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, v platném znění a vyhl. č.195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče v platném znění. Ministerstvo zdravotnictví ČR nestanovilo vyhláškou povinné věcné a technické vybavení jeslí, žádný právní předpis nevymezuje ani povinné personální zajištění. Zrušeno nebylo Metodické opatření MZ, zveřejněné ve Věstníku MZ č.10, částka 17-18 v roce1968, které vydalo MZ jako metodický návod k zabezpečení jednotné úpravy provozu jeslí. Toto metodické opatření upravovalo personální obsazení a pracovní náplně zaměstnanců a dále upravovalo zásady provozu jeslí. Zatímco toto Metodické opatření stanovilo přesně rozsah úvazku lékaře v jeslích, nebyl ani zde stanoven počet sester ve vztahu k počtu dětí. Většina ustanovení této vyhlášky je ale v dnešních podmínkách nerealizovatelná.

4.2.2 Vázaná živnost „Péče o děti do tří let v denním režimu“ Dle § 73a odst.1 zákona č. 455/1991 Sb. v platném znění o živnostenském podnikání lze provozovat vázanou živnost „Péče o dítě do tří let v denním režimu" v soukromých zařízeních. Obsahová náplň této živnosti je stanovena v nařízením vlády č.491/2004 Sb. v platném znění v § 1, v příloze č.2 jako „individuální výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu, zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků, přiměřených věku dítěte. Dále zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci“. Výše poplatku za tuto službu je stanovena jejím poskytovatelem. 12


Požadované vzdělání na péči o dítě do tří let v denním režimu je dle tohoto živnostenského zákona vysokoškolské vzdělání v oblasti ošetřovatelství, vyšší odborné vzdělání ve studijním oboru dětská sestra nebo všeobecná sestra se specializací na pediatrii. K provozování této živnosti ovšem není stanovena délka praxe, ani není požadovaná způsobilost k výkonu zdravotnického pracovníka tak, jak to ukládá § 3 zákona č.96/2004 Sb. v platném znění k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, ani není zákonná povinnost celoživotního vzdělávání, jako tomu je u zdravotnických pracovníků. Osoba provozující živnost „Péče o děti do tří let v denním režimu“ je povinna zajistit dle § 7 zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění, aby byly splněny hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem, upravené prováděcím právním předpisem (vyhl. č.410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých). Dále se na provozování živnosti vztahuje vyhl. č.137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných v platném znění. Právě přísně nastavené požadavky na hygienu provozu a finanční náročnost splnění těchto předpisů je v současné době jedním z hlavních důvodů nedostatku privátních zařízení, pečujících o děti do tří let věku.

4.2.3 Volná živnost „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost" Tyto služby lze poskytovat dle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Nejedná se o zajištění každodenní a celodenní péče o děti do tří let, ale o služby související s chodem domácnosti, jako je vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu, zajišťování nákupů, včetně individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách a p ř í l e ž i t o s t n é kr á t ko d o b é

hlídání

d ě t í (včetně dětí do tří let věku), a zajištění péče

o osoby vyžadující zvýšenou péči.

4.2.4 Umístění dětí mladších tří let v Mateřské škole Zákon č. 561/2004 Sb. „Školský zákon“ v části „Předškolní výchova“ konstatuje, že do mateřské školy (dále MŠ) jsou z p r a v i d l a přijímány děti od tří let, ale zvlášť péči o děti mladší tří let neupravuje. 13


5. Současný stav zajištění péče o děti do tří let mimo rodinu v městě Brně 5.1 Soukromá zařízení poskytující péči dětem do tří let V současné době neexistují databáze, ze kterých by bylo možné získat hodnověrné informace o kvalitě a rozsahu těchto soukromých služeb. Údaje které dále uvádím, jsem získala z nabídky na Internetu, dále z telefonických rozhorů s provozovatelkami těchto zařízení a z návštěv některých zařízení. Dle těchto informací poskytuje celodenní péči v Brně na základě vázané živnosti pouze jedno zařízení, které zjišťuje péči cca 10 dětem. Děti navštěvují zařízení pravidelně a dlouhodobě, i několikrát týdně, vždy na 3 - 8 hodin. Další tři zařízení jsou spíše typu „baby-sitting" a poskytují péči dětem od 1,5 – 3 let věku v denním režimu, maximálně na 3 - 4 hodiny, výjimečně ovšem i déle, bez zajištění oběda (v jednou zařízení podávají rodiči donesenou stravu). Děti navštěvují tato zařízení zpravidla 1x týdně. Kromě výše uvedených zařízení existuje v Brně poměrně velká nabídka tzv. hlídací služby v domově dítěte, tedy služby poskytované na základě volné živnosti „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost". Na Internetu nabízí tuto službu 7 agentur. Telefonickým dotazem v těchto agenturách jsem zjistila, že poskytují své služby pravidelně celkem cca 100 - 120 dětem od kojeneckého věku do tří let. Většina klientů žádá tyto služby opakovaně, v pravidelných dnech v týdnu, většinou v rozsahu několika hodin za den, někteří ovšem i v rozsahu 8 - 10 hodin. V těchto případech není ovšem plněna podmínka obsahové náplně výše uvedené volné živnosti. Některé majitelky agentur uvádí, že péči zajišťují pracovnicemi se zdravotnickým vzděláním, většinou zdravotními sestrami, porodními asistentkami nebo vychovatelkami s pedagogickým vzděláním.

5.2 Mateřské školy Část dětí mladších tří let navštěvuje v Brně mateřské školy, v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. Vzhledem k nedostatku míst v MŠ v posledních letech, kdy do věku mateřské školy dospěly děti populačně silných ročníků 70. let, počet dětí mladších tří let umístěných v MŠ klesá, jak ukazuje následující tabulka. 14


Rok

Podle stavu k

2004/2005 30.9.2004 2005/2006 30.9.2005 2006/2007 30.9.2006

Počet MŠ

Celkový počet dětí navštěvujících MŠ

Počet dětí mladších 3 let

%

136 132 133

9086 9109 9224

578 545 459

6,4 5,9 5,0

Údaje jsou poskytnuty Odborem školství MMB ze statistických výkazů, které mají Mateřské školy povinnost předávat dle § 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Důvody, proč rodiče umísťují dítě před dosažením třetího roku věku do mateřské školy a nevyhledávají služby jeslí, byly hodnoceny v rámci studie FSS MU z roku 2005. Dle výsledků této studie uváděli rodiče jako hlavní důvod preference MŠ příliš velkou vzdálenost jeslí od jejich bydliště nebo pracoviště. Pokud se rodiče rozhodli pro zajištění kolektivní péče o dítě krátce před dovršením 3 roku dítěte, volí raději mateřskou školu, aby si dítě nemuselo v krátkém termínu zvykat na nové prostředí a nový personál. Poplatky za službu MŠ se pohybují v pásmu od 500,- do 1000,- Kč, jsou tedy výrazně nižší, než poplatky za péči v jeslích. Výši poplatku rodiče ale nepovažovali za podstatnou při volbě zařízení pro své dítě (viz. pozn. č. 2).

6. Jesle v městě Brně V samostatné kapitole pojednávám podrobně o provozu jeslí, které jsou prakticky jedinou, legislativně ošetřenou a přitom tradiční formou této služby v městě Brně. Historie V Brně, stejně jako v celé ČR, se počet jeslí snižoval postupně od roku 1989. V následující tabulce uvádím počty dětí od 0 - 3 let, počty jeslí a počty míst v jeslích v Brně od roku 1989 do roku 2005, ze které je patrné, že populace dětí od 0 - 3 let v Brně klesala do roku 2003. Počet dětí od 0 - 3let, počet jeslí a míst v jeslích v Brně v letech 1989/2005 Počet dětí 0 - 3 Počet jeslí Počet míst v jeslích Rok roky 17 952 50 2747 * 1989 14 639 33 1079 1995 13 526 5 245 1996 12 743 3 110 2003 13 849 3 110 2005 * Včetně dětí ve věku do 3 let umístěných v mikrojeslích a jeslích při MŠ. Zdroj : ÚZIS, Síť zdravotnických zařízení JHM, Stav k 31.12. příslušného roku Demografické databáze ČSÚ

15

% 15,3 7,4 1,8 0,9 0,8


Došlo k postupnému uzavírání hlavně závodních jeslí a rušení tzv. kombinátů (jesle a mateřská školka v jednom zařízení). Prudký úbytek jeslí nastal po privatizaci objektů jeslí v roce 1995. Žádný z nabyvatelů objektů jeslí nezačal jesle ani provozovat – všichni doložili, že o jesle nebyl zájem. Hlavním důvodem nezájmu v té době o služby jeslí byla ovšem výše poplatků, která byla pro klienty neúnosně vysoká. Město Brno v roce 1996 získalo v rámci privatizace 18 objektů jeslí, z nichž pro zachování jeselského provozu bylo ponecháno 5 objektů. Rozhodnutí ponechat pouze 5 jeslí bylo podloženo analýzou využití jeslí, provedenou Odborem zdravotnictví Magistrátu města Brna, která ukázala, že jesle navštěvují v převážné většině děti starší 3 let a pouze z 35 % jsou navštěvovány dětmi mladšími 3 let. Ostatní objekty jeslí byly svěřeny městským částem, které začaly využívat tyto objekty nikoliv pro provoz jeslí, ale pro účely sociální, školské apod.8 Pro nedostatečné využití byly následně uzavřeny v roce 1997 a 1998 další dvoje jesle a nadále jsou provozovány pouze troje jesle v městě Brně, které jsou současně i jedinými zařízeními svého druhu v Jihomoravském kraji. Celková kapacita těchto jeslí je 110 míst. V souhrnu lze konstatovat, že v současné době není v městě Brně kromě klasických jeslí žádné další zařízení, zajišťující

celodenní

p é č i o děti do tří let po celý

kalendářní měsíc, tedy poskytující službu rodinám,v nichž chtějí být oba rodiče zaměstnáni na plný pracovní úvazek, kromě omezené možnosti umístit dítě do MŠ před dovršením třetího roku.

7. Analýza provozu jeslí v městě Brně Brněnské jesle provozuje nestátní zdravotnické zařízení „Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, p.o“, jehož zřizovatelem je Statutární město Brno.

7.1 Dostupnost jeslí Jesle jsou umístěny v okrajových částech města Brna na ulici Stamicova, Fügnerova a Fr. Skaunicové. Jejich umístění je patrné ze situační mapy města Brna s rozmístěním jeslí v jednotlivých městských částech (příloha č.1). Všechny jesle jsou umístěny v dobrém

8

čerpáno z materiálů Odboru zdraví Magistrátu města Brna

16


dosahu městské hromadné dopravy, ale přesto ze vzdálenějších městských částí, pokud rodina nemá možnost dovážet dítě vlastním autem, může být dostupnost problematická.

7.2 Budovy jeslí a materiální vybavení Jesle jsou umístěny v budovách stavěných účelově pro provoz jeslí v 70. letech. Prostorově jsou budovy řešeny velkoryse, s prostornými místnostmi pro herny, ložnice a tělocvičny, všechny jesle mají velké zahrady. Toto prostorové řešení přispívá ke kvalitě péče a ke spokojenosti klientů, na druhé straně je zajišťování provozu v těchto budovách finančně náročné. Jedná o budovy, které vzhledem k době svého vzniku, byly již značně amortizovány a vyžadují nemalé provozní a investiční náklady. V jeslích na ulici Fügnerova proběhla kompletní rekonstrukce budovy a zahrady, včetně vybavení novou technologií stravovacího provozu a herních prvků v zahradě,

a to na vysoké úrovni.

Částečná rekonstrukce budov byla provedena i v jeslích na ulici Stamicova, s výměnou oken, podlah a stravovacího provozu. V rámci průběžné údržby byly i v jeslích na ul. Fr.Skaunicova provedeny větší opravy podlah, oken, střechy. Proběhlé rekonstrukce a opravy si vyžádaly velké finanční prostředky ze strany zřizovatele. Veškeré opravy a zpříjemnění prostředí jeslí v posledních třech letech je ze strany klientů velmi kladně vnímáno. Herny pro děti jsou vnitřním vybavením členěny do menších „koutků“, s vybavením a zaměřením na různé druhy činnosti tak, aby děti mohly být rozděleny při hře do menších skupinek, kdy se děti v této věkové skupině lépe a déle soustředí na hru, než ve větším kolektivu.

7.3 Personální zjištění provozu V čele jeslí stojí vedoucí setry jeslí, které jsou podřízeny v otázkách odborných, zdravotnických a výchovných hlavní sestře organizace, ve věcech organizačně-provozních potom ředitelce CDOZS. Vedoucí sestry mají specializovanou způsobilost v oboru dětská sestra a pomaturitní specializační studium „Výchovná péče“, což odpovídá, dle nařízení vlády č.463/2004Sb., specializaci „Ošetřovatelská péče v pediatrii, se zaměřením na herní aktivity a výchovnou péči“. Ostatní odborný personál jsou z největší části erudované dětské sestry, s uznanou specializovanou způsobilostí dětská sestra. Součástí studijních programů dětských sester je i pedagogika a psychologie. Všeobecné sestry jsou potom 17


absolventy kurzu „Pedagogika a psychologie“ v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně (dále jen NCO NZO). Všechny sestry tedy mají základní pedagogické dovednosti a vědomosti. V jedněch jeslích jsou zaměstnány i tři ošetřovatelky, které vykonávají pod vedením pracovníka s vyšší odbornou kvalifikací pomoc při ošetřovatelské péči a pomáhají v zajišťování výchovné části denního programu (zařazení je v souladu s Katalogem prací z ledna 2006). Počet odborného personálu by byl při 100% naplnění kapacity na oddělení starších batolat 1 sestra na 5 -7 dětí, na oddělení mladších batolat 1 sestra na 5 dětí. Ve skutečnosti připadá na jednu sestru po většinu dne menší počet dětí, z důvodu nižšího využití kapacity (viz dále). Personál v jeslích je stabilní, s velmi nízkou fluktuací. Za posledních 5 let byla výměna personálu minimální, většinou se jednalo o generační obměnu nebo náhradu za mateřskou dovolenou. Dle zákona č. 96/2004 Sb. je pro všechny zdravotnické pracovníky povinné celoživotní vzdělávání k průběžnému obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí. Nabídka akcí celoživotního vzdělávání se zaměřením na problematiku jeslí je velmi malá. V omezeném počtu a s malou kapacitou jsou kurzy organizovány NCO NZO, semináře a odborné konference s tématikou zaměřenou na problematiku batolícího věku a garantované asociací sester, organizujeme v rámci organizace CDOZS. Brněnské jesle sloužily do loňského roku jako výukové pracoviště pro praktickou výuku „Pomaturitního specializačního studia“, kurzů psychologie a pedagogiky NCO NZO. V současné době žádá CDOZS MZ ČR o udělení akreditace na praktickou část programu specializačního vzdělávání v oboru „Ošetřovatelská péče v pediatrii“, se zaměřením na metodiku výchovné péče. Kromě odborného personálu pracují v jeslích na každém oddělení pomocnice, dále kuchařka a na částečné úvazky pradlena a údržbář.

7.4 Zdravotní péče v jeslích Péči v jeslích zajišťuje zdravotnický personál, který je schopen posoudit aktuální zdravotní stav dítěte, sledovat úroveň psychomotorického vývoje a rozvoje dětí a zajistit výchovnou péči. Při své práci zdravotnický personál úzce spolupracuje s rodinou dítěte a dle potřeby i s registrujícím lékařem pro děti a dorost. Pro zdravotnickou činnost jsou zpracovány vnitřní předpisy, které přispívají ke standardizaci a kvalitě péče. Před přijetím dítěte do jeslí rodiče vyplní formulář „Závazná přihláška do jeslí“ (příloha č. 2) a jsou vedoucí sestrou seznámeni s „Domácím řádem 18


jeslí“ a „Provozním protiepidemickým řádem jeslí“, schváleným Krajskou hygienickou stanicí v Brně. Dále rodiče předkládají „Zprávu o zdravotním stavu dítěte“ od registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost (příloha č. 3), která obsahuje i údaje o očkování dítěte. Bez této „Zprávy o zdravotním stavu“, s potvrzením řádného očkování, nemůže být dítě do jeslí přijato. Za účelem návaznosti jeselské péče na péči domácí a pro zajištění individuálních potřeb každého dítěte zjišťuje sestra z oddělení u každého dítěte „Ošetřovatelskou anamnézu při nástupu dítěte do jeslí“ (příloha č. 4). Velká pozornost je věnována období adaptace dítěte na jesle. Abychom předešli adaptačním potížím u dětí, doporučujeme rodičům postupný nástup dítěte do jeslí, kdy dítě navštěvuje zpočátku jesle jen na krátkou dobu, v různých denních obdobích, a pokud možno v přítomnosti matky, aby si na nové, cizí prostředí postupně zvyklo v její přítomnosti. Dále sestry průběžně sledují průběh adaptace po dobu čtyř týdnů a vyhodnocují průběh ve formuláři „Sledování průběhu adaptace“ (příloha č. 5), který zůstává jako součást ošetřovatelské dokumentace. O průběhu adaptace denně informuje sestra rodiče, případné potíže konzultují s vedoucí sestrou jeslí. V jeslích je dále vedena jednotná ošetřovatelská dokumentace, kam sestry zapisují jednak závažnější změny zdravotního stavu, nebo chování dětí během každodenního pobytu a dále hodnotí úroveň psychomotorického vývoje a dovedností dítěte v pravidelných časových intervalech - u mladších batolat (od 1 do 2 let) 1x za 3 měsíce, u starších batolat (od 2 do 3 let) 1x za 6 měsíců. Závažnější odchylky od širší vývojové normy konzultují s vedoucí sestrou jeslí, eventuálně s dětským lékařem, o konzultaci se provádí zápis. Při náhlé změně zdravotního stavu dítěte během pobytu v jeslích bezodkladně vedoucí sestra kontaktuje telefonicky rodiče (zákonného zástupce dítěte) a ten zajistí vyšetření u registrujícího dětského lékaře. Péči o děti na oddělení mají sestry rozdělenou tak, aby o každé dítě pečovala převážně jedna pečující osoba, ke které dítě může navázat bližší vztah.

7.5 Výchovně - vzdělávací péče v jeslích Péče, která je dětem v jeslích poskytována, nemá charakter péče „hlídací“, tzn. jejím úkolem není pouze zajistit dětem uspokojení základních biologických potřeb (výživy, bezpečnosti a hygienických požadavků), ale i uspokojení potřeb psychických, k nimž patří především zajištění dostatku podnětů k rozvoji dítěte. Při realizaci výchovného programu v 19


jeslích

vycházíme

z doporučení

publikace

„Výchovná

problematika

v dětských

zařízeních“, kterou vydal Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Zde se doporučuje vycházet při výchovné práci z individuálních potřeb každého dítěte, uspořádání denního programu maximálně uvolnit, nenadřazovat výchovné složky, ale zaměřit se na uspokojování potřeb dítěte a jeho zájmů v přirozených činnostech. Dítě musí být aktivním účastníkem veškeré výchovné činnosti a nejen pasivním příjemcem. Ve vztahu k dítěti je třeba uplatňovat vztah partnerství, uplatňovat přirozenost, nenásilnost a funkčnost výchovného působení ve vztahu k dítěti.9 Je třeba vycházet také ze skutečnosti, že všechny děti nemají stejný denní rytmus (jídlo, spánek, hra) a tento individuální biorytmus každého dítěte je nutné v rámci možností co nejvíce respektovat. Rámcový výchovný program v oblasti rozumové, pracovní, mravní, výtvarné, tělesné a hudební výchovy zpracovává vedoucí sestra jeslí, nebo její zástupkyně, vždy na l měsíc, a to zvlášť pro mladší a starší batolata, sestry na odděleních potom rozpracovávají denní programy. Tyto programy tvoří pouze obecný rámec výchovné činnosti a je upravován dle aktuálních potřeb dětí. S obsahem rámcových výchovných programů jsou rodiče seznamováni pomocí informací na nástěnkách v šatnách dětí.

7.6 Provozní doba jeslí a využití kapacity jeslí Provozní doba jeslí je denně od 6.30 hod. do 17.00 hod. a tato provozní doba se v jednotlivých jeslích upravuje aktuálně dle zájmu většiny klientů. Do jeslí jsou přijímány zdravé děti ve věku od 1 do 3 let a jsou rozděleny na oddělení starších a mladších batolat. Dolní věková hranice jednoho roku byla stanovena v souvislosti s poptávkou, jen zcela výjimečně projevili rodiče v posledních letech zájem o umístění dítěte mladšího l roku. Převážná většina dětí je při nástupu do jeslí starší 18 měsíců. Horní hranice 3 let bývá často krátkodobě překročena, děti zpravidla odchází do mateřské školy v roce, kdy dítě dosáhne 3 roku věku, a to až od začátku školního roku mateřské školy, tj. k 1. září daného roku. Kromě dětí navštěvujících jesle pravidelně v denní docházce vzrůstá v posledních letech výrazně zájem rodičů o umístění dítěte na 5 dnů v měsíci. Poptávka po této službě převyšuje možnost uspokojit všechny zájemce, proto vnitřním rozhodnutím jsou k tomuto 9

Gurášová,H a kol.: Výchovná problematika v dětských zařízeních. IDVPZ, Brno 1996. 258 s. ISBN 80-7013-212-4, s.44,45

20


pobytu přijímány děti až od 18 měsíců věku, kdy je už také dítě lépe připraveno zvládnout případné adaptační potíže při pouze občasné návštěvě zařízení. V roce 2006 bylo k 5 dennímu pobytu přihlášeno 89 dětí měsíčně, v první polovině roku 2007 navštěvovalo takto jesle 103 dětí. Péče o děti, které chodí do jeslí jen občas (s maximem 5 dnů v měsíci), klade zvýšené nároky na personál, zvláště při zajištění individuálního přístupu k těmto dětem, a to v oblasti adaptační i při výchovné práci. V roce 2006 bylo využití kapacity jeslí 73,15 %. (Nižší využití bylo způsobeno uzavřením provozu jedněch jeslí od září 2006 z důvodu částečné rekonstrukce). Důvody nepřítomnosti přihlášených dětí jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány a lze konstatovat, že rodiče uvádí většinou jako důvod nepřítomnosti dítěte důvody rodinné, a to v 65 %, nepřítomnost z důvodu nemoci uvádí rodiče jen v 35 %.

7.7 Financování provozu a poplatky rodičů za péči v jeslích Provoz jeslí je financován z dotace MMB a z poplatků rodičů za péči v jeslích. Výše poplatku je stanovena rozhodnutím Rady města Brna v rozmezí 800,- Kč až 4 500,- Kč, v závislosti na celkovém příjmu rodiny (viz příloha č.1). U dětí navštěvujících jesle do 5 dnů v měsíci se částka poplatku vypočítává z částky 4 500,- Kč. Náklady na pobyt jednoho dítěte v jeslích činily v roce 2006 v průměru 7 572,Kč/měsíc, z toho úhrada z poplatků rodičů na pobyt dítěte činí 18,88 % (oproti 17,96 % v roce 2005). Nejvyšší nákladovou položkou jsou osobní náklady, které tvořily v roce 2006 z celkových nákladů 68%. Provoz jeslí je ekonomicky velmi náročný a je závislý na výši dotace od zřizovatele. Zařízení se neustále potýkají s nedostatkem finančních prostředků na rostoucí mzdové náklady, v souvislosti s každoročním zvyšováním platů daných nařízením vlády, a dále na obnovu vnitřního zařízení a vybavení.

7.8 Hodnocení kvality služby rodiči V jeslích je obtížné objektivní měření kvality služby. Je zaveden systém vnitřních předpisů pro činnosti jeslí a jejich dodržování je předmětem vnitřní řídící a kontrolní činnosti vedoucích zaměstnanců. Pro zjišťování spokojenosti rodičů se službami jeslí byl zpracován ve spolupráci s FSS MU v roce 2005 (viz pozn. č. 2) „Dotazník spokojenosti klientů jeslí“ (příloha č. 6). Tyto 21


dotazníky mají rodiče k dispozici v šatnách jednotlivých oddělení a vyplněné dotazníky vkládají anonymně do uzavřených schránek v šatnách. Návratnost dotazníků je poměrně malá, rodiče upřednostňují každodenní kontakt s personálem k uplatňování svých připomínek, námětů a požadavků. Od 1.1.do 30.6.2007 bylo odevzdáno a následně vyhodnoceno 46 „Dotazníků“. První část dotazníků je zaměřena na oblast spokojenosti rodičů s úrovní komunikace personálu s dítětem a s rodiči.

Odpovědi

%

46

100,00 %

46

100,00 %

a) spokojen/a

44

95,65 %

b) spíše spokojen/a

2

4,35 %

Neodpovědělo

0

0,00 %

Celkem

46

100,00 %

46

100,00 %

1. Jste spokojena s jednáním a přístupem personálu k Vašemu dítěti? a) spokojen/a 2. Jste spokojena s jednáním a přístupem personálu k Vaší osobě? a) spokojen/a 3. Jste spokojena s časem, který Vám personál věnuje?

4. Jste dostatečně informován/a o vývoji, případně problémech dítěte? a) ano

Z odpovědí vyplývá vysoká míra spokojenosti s jednáním a přístupem personálu jak k dětem, tak i k rodičům. Tento výsledek není možné přeceňovat, tendence respondentů nadhodnocovat spokojenost s obdrženou péčí je známá ze všech průzkumů ve zdravotnických zařízeních. Vysoce kladné hodnocení ve zdravotnických zařízeních je způsobeno řadou faktorů, které nemusí vždy souviset přímo s kvalitou poskytnuté péče. Mohou to být socio-demografické charakteristiky (věk, vzdělání), očekávání, vděčnost a další psychologické důvody10. Všechny tyto důvody se o to více uplatňují u rodičů, kteří svěřují své dítě do péče instituci. Pokud by si připustili nespokojenost s úrovní poskytované péče, a přesto by dítě nadále do jeslí svěřovali, museli by si přiznat selhání ve své rodičovské roli. V případě kladných hodnocení v jeslích ale většinou matky (rodiče) v polootevřených otázkách, či v otevřené otázce č.15 „Vaše další připomínky, náměty“ uvádí a podtrhují vysokou spokojenost („luxusní, „vše v naprostém pořádku, jsem moc spokojená“, „milý,

10

Bártlová, S; Hnilicová, H.: Vybrané metody a techniky výzkumu zjišťování spokojenosti pacientů. IDVPZ, 2000. 118s. ISBN 80-7013- 311-2. s. 93, 94.

22


usměvavý a citlivý přístup k dětem a rodičům, „vysoce profesionální péče“, „děkujeme, že tu pro děti jste a že se jim tak věnujete“apod.) Odpovědi

%

a) dostatek příležitosti

16

34,78 %

b) nedostatek příležitosti

6

13,04 %

c) neodpovědělo

24

52,18 %

Celkem

46

100 ,00 %

5. Jak hodnotíte míru možnosti zapojit se do činnosti jeslí (výlety, společné cvičení, sportovní akce, kulturní akce, sponzorské dary …)?

Na otázku „Jak hodnotíte míru možnosti zapojit se do činnosti jeslí“ odpovědělo 6 respondentů (13,4%,), že by si přáli větší zapojení do činnosti jeslí formou společných akcí rodičů s dětmi. Po dobré zkušenosti se sportovním dnem v jeslích v závěru letošního školního roku a velmi dobrým ohlasem u rodičů bude pro příští rok zpracován plán společných akcí.

Odpovědi

%

a) vyhovující

43

93,48 %

b) nevyhovující

1

2,17 %

c) neodpovědělo

2

4,35 %

a) vyhovující

28

60,87 %

b) nevyhovující

8

17,39 %

c) neodpovědělo

10

21,74%

a) vyhovující

44

95,65 %

b) nevyhovující

2

4,35 %

c) neodpovědělo

0

0,00 %

a) vyhovující

43

93,48 %

b) nevyhovující

0

0, 00%

c) neodpovědělo

3

6,52 %

6. Jak hodnotíte prostředí jeslí? Vybavení heren

Vybavení zahrady

Čistota

Celkový dojem

U jednotlivých otázek je celkový počet odpovědí 46, tj.100%

Z tabulky vyplývá malá spokojenost rodičů s vybavením zahrad, kdy z toho důvodu, že většina staršího vybavení hřišť neodpovídala přísným současným ČSN EN musely být herní prvky odstraněny a postupně jsou nahrazovány novými.

23

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb. Odpovědi

%

a) ano

42

91,30 %

b) ne, ráno by mělo být otevřeno dříve – o kolik ….

1

2,18 %

c) ne, odpoledne by se mělo zavírat později – o kolik ….

3

6,52 %

Celkem

46

100,00 %

7. Vyhovuje Vám provozní doba jeslí?

Otázka 8) Na dotaz na únosnou výši poplatku za služby jeslí odpověděli rodiče v rozmezí od 500.-Kč do 6 000,- Kč, s průměrnou výší příspěvku 2 100,- Kč. Odpovědi

%

46

100,00 %

46

100,00 %

a) ano

36

78,26 %

b) ne

10

21,74 %

Celkem

46

100,00 %

9. V případě, že byste v budoucnosti potřeboval/a využít službu jeslí, obrátil/a byste se opět na tyto jesle? a) ano 10. Doporučil/a byste jesle ostatním? a) ano 11. Navštívil/a jste webové stránky jeslí (http://www.cdozs.cz)?

7.9 Závěry analýzy služeb jeslí v městě Brně Na závěr analýzy služeb jeslí uvádím některé údaje a závěry z hodnotící studie „Analýza potřeb služeb jeslí v městě Brně“ z roku 2004 a „Podkladové studie pro rozvoj služby jeslí v Brně“ z roku 2005 (viz. pozn. č. 1 a 2). Zpracování těchto studií zadal Odbor zdravotnictví Magistrátu města Brna Fakultě sociálních studii MU a Institutu pro sociální otázky při Fakultě sociálních studií MU v Brně. Na zpracování těchto studií jsem částečně spolupracovala. Cílem těchto studií bylo předložit zřizovateli, tj. představitelům Statutárního města Brna, dostatek informací a podkladů pro zajištění provozu jeslí. Studie měly zjistit, jaký je současný rozsah a obsah potřeb brněnských rodin, které se snaží zabezpečit péči o děti mladší tří let pomocí služeb produkovaných mimo rodinu a vypracovat doporučení pro strategii rozvoje těchto zařízení. Z výsledků uvedených studií vyplývá: •

velikost populace, v níž se může projevit potřeba denní výchovné péče pro děti mladší tří let v Brně, je 10 000 dětí do 3 let a přibližně 8 000 jejich rodin

•

v městě Brně je vysoká míra zaměstnanosti žen s dětmi do 3 let, cca 45 % žen pracuje nebo práci hledá 24


•

vyšší pravděpodobnost potřeby výchovy v jeslích je u žen svobodných, rozvedených, žijících odloučeně. (V Brně je 10% žen svobodných/rozvedených, mezi klientkami jeslí je jich 20% ).

Pokud jde o matky dětí, studie zjistily že: •

Pracují častěji na plný nebo zvýšený pracovní úvazek

•

Jsou výrazně starší než ostatní populace žen (průměrný věk je 32 roků, 30% klientek jeslí má 35 let a více)

•

mají vyšší vzdělání (9 z 10 klientek jeslí má vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání s maturitou)

•

žijí v rodinách bez dalších příbuzných Byla hodnocena i spokojenost matek/rodičů se službami jeslí (dotazníkové šetření u 74

žen/rodin). Celkově jsou rodiče se službami v jeslích a úrovní výchovy dětí v naprosté většině spokojeni (98%), nikdo neuvedl, že je nespokojen, s provozní dobou je spokojeno 80,0% respondentů, 16,2 % doporučují rozšíření i do večerních hodin, 9,5% provoz o víkendu, s umístěním jeslí je spokojeno 62% respondentů, 31% projevovalo potřebu většího vlivu na jesle, 12,2% potřebu být více informováni o činnostech jeslí. Zdravotnické a pedagogické vzdělání považují rodiče jeslí za samozřejmost, zdravotnické vzdělání očekává 91% respondentů, pedagogické 84%, 11% navíc očekává vzdělání psychologické, ojediněle je požadováno i umělecké a jazykové vzdělání. Tyto výsledky spokojenosti klientů se službami odpovídají výsledkům vlastního dotazníkového šetření. Shrnutí nejdůležitějších závěrů a doporučení studií FSS: Studie ukázala na vysokou potřebnost služeb kolektivních zařízení, které poskytují péči dětem do 2 a půl roku v Brně, z důvodu nástupu matek dětí do zaměstnání (500 - 750 žen). Potřeba této péče v městě Brně minimálně 5x převyšuje nabídku. V současnosti neexistuje žádná rozvinutá alternativní forma služeb městských jeslí (kromě „předčasného“ umístění dětí do mateřských škol). Autoři doporučují rozšířit služby jeslí specificky na matku (rodiče) dětí formou přednášek, besed a poradenství, dále systematicky informovat rodiče o denních činnostech dětí v jeslích. Dále doporučují navázat širší odbornou spolupráci mezi zainteresovanými odborníky a aktéry péče o dítě do tří let věku.

25


Závěry analýzy služeb městských jeslí shrnuji ve SWOT analýze, kde hodnotím příležitosti, hrozby, silné a slabé stránky městských jeslí jako veřejné sužby. Příležitosti

Hrozby

Dominantní postavení na trhu

Změna politických postojů

(prakticky jediný způsob poskytované služby)

k prioritám rodinné politiky

Příznivá cena služby pro klienty

Závislost na politických

Narůstající poptávka po službě péče o děti do 3 let

rozhodnutích zřizovatele Negativní charakteristika demografického vývoje Nedostatek erudovaného personálu s odpovídajícím zdravotnickým a pedagogickým vzděláním

Silné stánky

Slabé stránky

Vysoká odbornost poskytované služby

Přetrvávající negativní postoj

Nabídka pro nejširší vrstvy klientů

veřejnosti k této službě

Jednoznačná spokojenost současných klientů

Negativní postoj odborné

s touto službou

veřejnosti ke kolektivní výchově v tomto věkovém období (rozdíl proti zemím EU) V současné době nedostatečná síť poskytovatelů této služby

8. Shrnutí analýzy jeslí jako veřejné služby a diskuze k současnému stavu zajištění celodenní péče o děti do tří let věku v městě Brně Pokud vycházím z výsledků studie FSS MÚ zpracované v roce 2004, je v městě Brně vysoká potřebnost služeb kolektivních zařízení, která poskytují péči dětem do dvou a půl roku mimo rodinu. Z důvodu nástupu do zaměstnání se ukázala potřebnost těchto služeb v populaci u 500 až 700 žen“ (viz. pozn. č. 1). Studie vycházela při konstrukci tohoto 26


odhadu mimo jiné z ročních přírůstků nově narozených dětí, které se dle této studie v Brně stabilizovaly od přelomu století

na počtu 3300 dětí. Vzhledem k populační explozi

v posledních letech, kdy od roku 2004 stoupá počet porodů cca o 300 ročně a tento nárůst se očekává i v nejbližších letech, bude tato potřebnost u brněnských rodin současně vyšší a v nejbližších letech bude narůstat. Pokud budou realizovány vládou plánované změny v sociální politice se zavedením vícerychlostní rodičovské dovolené, lze předpokládat, že se potřeba zajištění péče o děti do tří let zvýší tím, že ženy budou ve zvýšené míře využívat rychlý způsob čerpání dovolené, s vyšší finanční částkou rodičovského příspěvku do 24 měsíců věku dítěte. Ostatní plánované změny, s novými formami podpory rodiny a rozvojem alternativních služeb pro rodiny s malými dětmi (např. vzájemná rodičovská výpomoc, chůva, apod.), nebo podpora zaměstnavatelů vytvářejících vhodné podmínky pro své zaměstnance při harmonizaci práce a rodiny (zkrácení pracovních úvazků, zřizování dětských koutků, vyplácení příplatků zaměstnancům na zajištění opatrování dětí apod.), si vyžádají poměrně široké legislativní změny a realizace těchto záměrů je tedy otázkou delšího časového období. Předkladatelé návrhů změn v sociální politice nepočítají s plošným rozšířením sítě kolektivních zařízení typů jeslí. V Evropě přitom patříme k zemím s nejmenším počtem těchto zařízení a ze strany EU jsme za nedostatek zařízení pro nejmenší děti kritizováni. V kap.VIII. materiálu „Závěry a doporučení expertního týmu OECD“ v „Národní zprávě o stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v ČR“ z roku 2000 se uvádí, že „kritický postoj zaujali experti k otázce zabezpečení péče o děti do tří let v ČR. Kritizovali především výrazný úbytek jeslí a zdůraznili mimo jiné, že tato péče negativně neovlivňuje zdravý vývoj dítěte a je souměřitelná s péčí o dítě v rodině.“ Autoři „Národní zprávy“ upozorňují na skutečnost, že „návrhy expertů vycházejí především z potřeb matky, naše strana je toho názoru, že je třeba prioritně brát v úvahu potřeby dítěte“11. Dětští psychologové poukazují zvláště na důležitost vzniku pevné emoční a sociální vazby v kojeneckém a batolecím věku a na silné závislosti dítěte na matce a ostatních členech rodiny. Odloučení od těchto nejbližších osob, zejména od matky, dítě špatně snáší a může se u něj projevit tzv.„separační úzkost“, s možnými následky na celý život. Nejcitlivější období je uváděno mezi 12 - 24 měsícem věku.“12,13 Při opakovaném 11

Národní zpráva o stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v České republice. MŠMT, Praha 2000, ISBN 80-7168-764-4, s. 57. 12 Langmeier, J.; Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Grada Publishing, spol.s.r.o, 1998. 344s. ISBN 80-7169-195-X, s.79 13 Matoušek,O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. Sociologické nakladatelství, Praha 1993, ISBN 80901424-7-8, s. 61

27


odloučení musí dítě mobilizovat své adaptační mechanismy a „záleží velice na dalších okolnostech – na konstituci dítěte, na jeho temperamentu, povahových vlastnostech, inteligenci, zkrátka na jeho osobnosti, jak situaci zvládá. Záleží však samozřejmě i na personálu jeslí, jeho vzdělání a kvalifikaci, na jeho osobnostních kvalitách a dále na domácím prostředí dítěte a vztazích, které tam panují“.14 Langmeier navíc uvádí, že „zařazení do jeslí snášejí některé děti dobře a nemusí to nutně pro ně být zkušenost ohrožující nebo dokonce škodlivá, jak je v současnosti někdy (z odporu k minulé propagaci kolektivní výchovy) jednostranně zdůrazňováno“15. V městě Brně, stejně jako v celé republice, nedošlo zatím k rozvoji sítě soukromých zařízení, poskytující celodenní péči o děti do 3 let mimo rodinu. Hlavní důvod vidím v legislativních překážkách, kdy zajištění všech přísných, současně platných hygienických předpisů pro provoz těchto zařízení je ekonomicky velmi náročné a cena služby by byla pro rodiny neúměrně vysoká. Péče poskytovaná v jeslích prakticky zůstává jedinou formou pomoci matkám, které se chtějí uplatnit na trhu k práce, rozvíjet svůj vzdělanostní a osobnostní kapitál a přitom zajistit adekvátní péči pro své dítě. Možnost dřívějšího uplatnění žen na trhu práce po rodičovské dovolené může pomoci i k odstranění sociální izolace žen, posílení jejich psychické rovnováhy a tím vytvoření podmínek pro větší stabilitu rodiny. Mezi zprostředkované výhody provozu jeslí lze počítat i pomoc rozvoji regionální ekonomiky umožněním dřívějšího návratu žen do ekonomické aktivity. Ve chvíli, kdy není dostatečná nabídka služby „péče o dítě do 3 let“ v soukromém sektoru, vidím proto výzvu pro komunální politiku, která by se měla angažovat, a to i přes ekonomickou náročnost zajištění provozu jeslí, v pomoci rodinám s malými dětmi.

9. Závěr a doporučení ke zvýšení kvality a dostupnosti služeb jeslí Zjištěné výsledky mě vedou k závěrům, že služba jeslí je mladými rodinami poptávaná, je v souladu s formulací současné rodinné politiky a je třeba ji ve městě rozvíjet. Při zajišťování této služby je nutné vycházet ze základního faktu, že pro dítě v ranném dětství

14 15

Matějíček, Z.: Dítě a rodina v psychologickém poradenství. SPN, 1992. ISBN 80-04-25236-2.s 106 Langmeier, J.; Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Grada Publishing, spol.s.r.o, 1998. 344s. ISBN 80-7169-195-X, s.84

28


do 3 let je ideální péče ve vlastní rodině a při poskytování služby jeslí je nezbytné přihlížet především ke kvalitě péče, a ne k ekonomickým hlediskům. Je proto třeba sladit ekonomické zájmy zřizovatele (město, obec) s potřebami dětí a rodičů a se zájmy veřejné politiky, k níž patří i zajistit rodinám podmínky pro svobodnější rozhodování, jak sladit své rodičovské a profesní povinnosti. Na závěr uvádím přehled doporučení ke zvýšení kvality služeb poskytovaných v jeslích. V těchto svých doporučeních vycházím z vlastních odborných zkušeností, z odborné literatury a z požadavků a očekávání rodičů tak, jak vyplývají z „Dotazníků spokojenosti“ používaných v našich jeslích a z doporučení studie FSS MU. •

Při provozu jeslí organizačně zajistit, aby každé dítě mělo po většinu času jednu hlavní

pečující osobu, ke které může navázat bližší citový vtah. (Psychologové doporučují, aby zejména do jeden a půl roku dítěte jedna cizí pečující osoba měla na starost maximálně tři děti, jinak hrozí narušení přilnutí). •

Věnovat velkou pozornost adaptačnímu období dítěte na jesle a úzce při tom

spolupracovat s rodiči dítěte. •

Při zajišťování personálního obsazení jeslí požadovat u odborného personálu nejen

všeobecné, odborné a pedagogické vzdělání a znalosti, ale pozornost věnovat i osobnostním předpokladům a charakterovým vlastnostem.16 •

Zajistit plán vzdělávání sester v rámci celoživotního vzdělávání, zaměřit se zvláště na

prohlubování vědomostí v oblasti vývojové psychologie a psychologie rodiny. Rozvíjet komunikační

dovednosti

odborného

personálu

ke

zlepšení

komunikace

mezi

zdravotnickým personálem a rodinou dítěte. •

Služby v jeslích nesměřovat pouze na dítě, ale na celou rodinu, zlepšovat

informovanost rodičů o činnosti jeslí, organizovat společné akce s rodiči, zaměřit se i na poradenskou činnost, a to jak individuální, tak i organizaci besed a přednášek odborníků pro rodiče. •

Plně respektovat právo na za výchovu vlastních dětí a odpovědnost rodičů za ni. V

koncepci výchovné péče v jeslích vycházet jednoznačně ze svého doplňujícího postavení vůči rodině. K rodičům svěřených dětí uplatňovat partnerský vztah, konzultovat s nimi výchovné problémy.17

16

Gurášová,H a kol.: Výchovná problematika v dětských zařízeních. IDVPZ, Brno 1996. 258 s. ISBN 80-7013-212-4,s. 10 17 Gurášová,H a kol.: Výchovná problematika v dětských zařízeních. IDVPZ, Brno 1996. 258 s. ISBN 80-7013-212-4,s. 45

29


•

Ke zkvalitnění služby jeslí by přispělo zavedení standardů kvality podle vzoru

Standardů kvality sociálních služeb (MPSV, 2002) s nastavením kriterií kvality. Tyto standardy by měly být zpracovány na celostátní úrovni, aby mohly sloužit k porovnání úrovně kvality mezi obdobnými zařízeními, i ke kontrole jejich činnosti. •

Je třeba rovněž posílit společenskou prestiž jeslí, a sice větší informovaností veřejnosti

o cílech, náplni a kvalitě této služby. •

Ke zlepšení veřejného mínění o této službě by jistě přispěla i změna názvu těchto

zařízení. Slovo „jesle“ pochází dle etymologického slovníku z kořene „jíst“, tedy „místa, kam se dává potrava pro zvířata“. 18 V přeneseném významu se potom používá pro zařízení pečující o děti do tří let. Slovo tedy souvisí s poskytnutím a uspokojením základní potřeby – jídla. Dnešní náplň a cíl služby má širší význam a ten by se měl v novém názvu objevit. Návrh na kvantitativní rozvoj služby jeslí V současné době není v městě Brně reálné rozšíření počtu městských jeslí ve stávající podobě, a to z důvodu ekonomické náročnosti zřízení a provozu těchto zařízení. Vzhledem k existující poptávce po této službě považuji za přínosné do budoucna plánovat zřízení několika menších zařízení, typu „minijeslí“, s kapacitou do 12-15 dětí. Tato zařízení by měla zajistit lepší dostupnost v městě Brně a organizačně by mohla být začleněna do CDOZS, které zajišťuje provoz jeslí v Brně v současné době. Na zřízení těchto zařízení by bylo vhodné ucházet se o finanční podporu z fondů EU. Jako další možnou formu rozšíření současné nabídky služeb pro děti do 3 let je zřízení a provoz „podnikových minijeslí“ firmami, které věnují pozornost problematice rovných příležitostí a harmonizace práce a rodiny. Organizační a odbornou pomoc při zřízení a provozu těchto zařízení by mohl poskytnout současný provozovatel brněnských jeslí tak, aby byly garantovány vysoké odborné, hygienické a bezpečnostní požadavky na úroveň této služby.

18

Rezek, J.: Český Etymologický slovník. Leda 2001, ISBN 80-85927-85-3

30


Literatura: Bártlová, S; Hnilicová, H.: Vybrané metody a techniky výzkumu. Zjišťování spokojenosti pacientů. IDVPZ, 2000. 118s. ISBN 80-7013-311-2. Gurášová, H a kol.: Výchovná problematika v dětských zařízeních. IDVPZ, Brno 1996. 258 s. ISBN 80-7013-212-4. Langmeier, J.; Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Grada 1998. 344s. ISBN 807169-195-X. Matějček, Z.: Dítě a rodina v psychologickém poradenství. SPN, 1992. ISBN 80-0425236-2. Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. Sociologické nakladatelství, Praha 1993, ISBN 80-901424-7-8, Rezek, J.: Český Etymologický slovník. Leda 2001, ISBN 80-85927-85-3. Gelnarová K., Plasová B.: Podkladová studie pro strategický rozvoj služby jeslí v Brně. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Institut pro sociální otázky, 2005. Winkler, J. a kol.: Analýza potřeb služeb jeslí v městě Brně. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Institut pro sociální otázky. Hodnotící studie, listopad 2004. Národní zpráva o stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v České republice. MŠMT, Praha 2000, ISBN 80-7168-764-4. Národní zpráva o rodině. MPSV, 2004, http://www.mpsv.cz/cs/898 Národní koncepce rodinné politiky. MPSV, 2005. http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf Akční plán podpory rodin s dětmi pro období 2006 – 2009. MPSV 2005. http://www.mpsv.cz/files/clanky/2991/Akcni_plan.pdf

31

Péče o děti do tří let mimo rodinu Situace v městě Brně

Recommend Documents