M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z
Ledovcový jazyk
Zvířecí noha
Řev
Jednotka Který (zastarale) prostorového úhlu
Bylina s drobnými kvítky
Trupy
Svízel
Provinění
Značka hliníku
Druh barometru
Pláže
Část těla
Soubor map
Lotyšský šachista
Koně (básnicky)
Hlubina v řece
Předzvěst záchvatu epilepsie
Popěvek
Filmová hvězda
10 /2006 / 2006
3. díl tajenky Delonovo jméno Šumivé víno Chórová lavice
Iniciály fotbalisty Panenky
SPZ Rakovníka
Dužnina plodů Vření Melodie
Malé stádo
SPZ Kladna Žlutohnědé barvivo
Opět
Organická sloučenina
Energetická skupina E.ON v České republice
Velké dveře
Kód Tokelau Myšlenka (knižně)
1. díl tajenky
Foto Petr Hejna
Nátěr
Jinak zvaný
Slovenské město
Těžební podíl
Šplhavý pták Vydávat chřestivé zvuky
Plavidlo z klád
Možná Chemický prvek
Zn. kilocoulombu Nadutec (hovorově)
Ohlas (knižně) Dopisy neznámých autorů
Zeleninový pokrm
Kabela
Vysoké keře
Jméno zpěváka Jürgense
Domácky Šalamoun
Italská zkratka pro brutto Solmizační slabika
Chilská poušť Biblická hora
V nenávratnu
Špičkový (z angl.)
Stařec
Plyšová tkanina
Mučitel
Klid
Přezdívka Velkorusům Svalovina zvířat
Značně
Vytvářet oděv Hmatat (obecně) Zn. nanosekundy
Jemné povrchové omítky
Osobní zájmeno Puk Symbol předků Otáčivý pohyb
Ohmatání
Policejní vozy
Domácí zvíře Předložka
2. díl tajenky
Usmrcení viníka davem
Drahý kámen
Vzácnější (zastarale)
Pomůcka: aneroid bto, enol Kacap krabuše moket stalla, vad
10 let dodávek zemního plynu z naleziště Troll
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798 e-mail:
[email protected] • www.prometheusgas.cz
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Zákaznická linka • Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Stolní hra
Ponechat si
Otlačená kůže
Soutěžte o zájezd do Egypta a pobyt v Lázních Velichovky více se dozvíte na straně 5
Přečnívající skála
Kód Etiopie
Klec (zastarale)
Značka voltampéru Oxid manganu
© Zdenka Reisenauerová
Domácky Edgar
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] • www.ise.cz Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] • www.ppsd.cz Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 • Fax: 267 173 438
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmara Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), Ing. Jan Žákovec, Kateřina Nováková, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Jiří Šach, Ing. Marek Sukup, František Erben, Rudolf Novák, Ing. Jana Hnízdilová, Ing. Marián Veverka, Ing. Oldřich Nechanický, Ing. Zuzana Brožová, Ing. Tomáš Svatoň, Ivo Kult, Zuzana Floriánová, Kateřina Hošková Křišťálová. Sekretariát: Kateřina Hošková Křišťálová, tel.: 221 092 718, e-mail:
[email protected]. • www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Na návštěvě u zákazníka
České muzeum hudby
Energetická skupina E.ON v České republice
Změna v představenstvu a dozorčí radě v Pražské plynárenské, a. s Na zasedání dozorčí rady společnosti Pražská plynárenská, a. s., dne 20. 9. 2006 odstoupili dva členové dozorčí rady – Ing. Stanislav Lepka a Ing. Dušan Malý. Současně byli dozorčí radou na uvolněná místa jmenováni Peter Ficht a Karel Dietrich-Nespěšný, a to s účinností od 21. 9. 2006 do příštího zasedání valné hromady. Dozorčí rada vzala na vědomí odstoupení člena představenstva Dr. Wolfganga Thon-Jacobiho k 20. 9. 2006. Na uvolněné místo v představenstvu zvolila Eckarta Bauma s účinností od 21. 9. 2006.
Energetická skupina E.ON zahrnuje akciové společnosti E.ON Česká republika, E.ON Distribuce a E.ON Energie. Skupina je jako česká zemská společnost součástí koncernu E.ON Energie AG se sídlem v Mnichově. Tento koncern je 100% dceřinou společností E.ON AG sídlícím v Düsseldorfu. Všechny společnosti koncernu E.ON pohání kupředu stejná myšlenka: chtějí patřit k nejlepším v oboru na trzích, kde působí.
Složení představenstva a dozorčí rady akciové společnosti Pražská plynárenská
Dozorčí rada: Dipl.-Ing. Michael Fehn – předseda RNDr. Lubomír Habrnál – místopředseda Karel Dietrich-Nespěšný Peter Ficht Bc. Ondřej Pecha František Maryška JUDr. Lubomíra Stojkovičová Ing. Marian Veverka (1 místo neobsazeno)
Foto Petr Hejna
Představenstvo: Pavel Hurda – předseda Eckart Baum Ing. Milan Fafejta Dr. František Kotula
Zveme vás na výstavu »Odsud někam, odněkud sem« Staša Fleischmannová, Jaromír E. Brabenec, Jiří Ladocha, Karel Trinkewitz 13. 10.–10. 1. 2007
P
od trefným názvem »Odsud někam, odněkud sem« uvádí Galerie Smečky, spravovaná Nadačním fondem, výstavu čtyř českých umělců, jejichž tvorba je paradoxně vesměs známější v zahraničí než ve vlasti, z níž všichni pocházejí. Vysvětlení je nasnadě – všichni čtyři svého času opustili rodnou zemi a dlouhodobě pobývali v zahraničí, kde rovněž vznikla významná část jejich výtvarného díla: koláže a fotografie Staši Fleischmannové ve Francii, trojrozměrná díla Jaromíra E. Brabence ve Švédsku, obrazy a sochy Jiřího Ladochy v Kanadě a koláže Karla Trinkewitze v Německu. Vystavovali leckde ve světě, jsou zastoupeni v nejrůznějších sbírkách. Jen doma se na ně poněkud pozapomnělo. Teprve až to politická situace po listopadu 1989 dovolila, začali se tvůrci vracet – například Staša Fleischmannová žije dnes střídavě v Paříži a Praze, Jiří Ladocha si zase oblíbil zrekonstruovaný statek nedaleko Klatov. Většinu děl pro výstavu poskytli přímo autoři, doplňují je i práce z obsáhlé sbírky české koláže Pražské plynárenské.
Karel Trinkewitz, Estetická informace, 1966
2
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272 e-mail:
[email protected] • www.galeriesmecky.cz
Až do začátku roku 2002 tvořilo portfolio energetické skupiny E.ON větší množství minoritních podílů v elektrárenských a plynárenských společnostech. V roce 2003 se podařilo začlenit Jihomoravskou energetiku, a. s., se sídlem v Brně a její protějšek, Jihočeskou energetiku, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, do energetické skupiny E.ON, která v daných regionech zásobuje elektrickou energií zhruba 1,4 mil. odběratelů, což odpovídá více než 20% podílu na trhu. V únoru letošního roku byla uzavřena dohoda se společností RWE, která začlenila po schválení Úřadu pro hospodářskou soutěž do energetické skupiny E.ON i plynárenskou distribuční společnost Jihočeská plynárenská, a. s. (JČP) a navýšila podíl v Pražské plynárenské, a. s. (PP). Toto rozšíření je velkým krokem na cestě za cílem energetické skupiny E.ON, tedy stát se nejlepší integrovanou energetickou společností v Česku. Energetická skupina E.ON bude schopna nabízet v jižních Čechách svým zákazníkům elektřinu, plyn a související služby z jedné ruky. Velice důležité je i navýšení podílů v Praze, neboť i zde bude možné nabízet konkurenceschopné služby a produkty šité na míru zákazníkům hlavního města. Energetická skupina E.ON je tím pádem v současné době v České republice druhým největším zahraničním investorem v energetické oblasti a největším zahraničním investorem v oblasti dodávky elektrické energie. Obchodní procesy všech společností byly zanalyzovány a nově uspořádány v kontextu výběru nejlepších metod, postupů a řešení v koncernu, tzv. Best practice. Zákonné požadavky na unbundling (tj. právní oddělení distribučních a obchodních aktivit na trhu s elektřinou) a interní koncernové standardy tedy vytyčily konkrétní rámec, ve kterém se projekt restrukturalizace celé skupiny pohyboval a – motivován unbundlingem – také pohybovat musel. Rozsáhlé změny se neobejdou bez dopadů na jednotlivé procesy a nelze očekávat, že tyto budou ihned od počátku fungovat na 100 %. Hospodářské výsledky a průzkumy spokojenosti zákazníků energetické skupiny E.ON však ukazují, že provedené kroky byly správné. Energetická skupina E.ON sází na kvalitní služby zákazníkům. Již od září loňského roku mohou její zákazníci využívat nové telefonní číslo Poruchové služby, na které mohou volat zdarma 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Významné zlepšení poskytovaných služeb v oblasti distribuce elektřiny přichází díky postupnému zavádění tzv. prací pod napětím. Díky této vysoce odborné elektromontážní metodě je možné snížit počet a dobu trvání nezbytných přerušení dodávky elektřiny. Výsledkem je tedy zvýšení kvality dodávky elektřiny pro každého zákazníka, který odebírá elektřinu v jižních Čechách nebo na jižní Moravě. Zlepšování poskytovaných služeb zákazníkům je jednou z priorit energetické skupiny E.ON. Důkazem mohou být diskuze se zástupci samosprávy a veřejné správy na 10/2006
Představenstvo akciové společnosti E.ON Česká republika, zleva Peter Ficht, Karel Dietrich-Nespěšný, Lorenz Pronnet a předseda představenstva Michael Fehn
území jižních Čech bezprostředně po sněhové kalamitě, která zasáhla distribuční oblast E.ON na počátku letošního roku. I když se nepříznivou situaci podařilo zvládnout v mimořádně krátké době, diskutovali vrcholní představitelé společnosti se starosty dotčených obcí možnosti preventivních opatření a zintenzivnění vzájemné komunikace. Neméně intenzivně se energetická skupina E.ON věnuje profesnímu rozvoji svých zaměstnanců a zajištění speciálních rozvojových programů pro absolventy vysokých škol, jejichž cílem je pokrýt budoucí poptávku společnosti po kvalifikovaných pracovnících především v technických a ekonomických oborech. Program s názvem »Talenti« trvá osmnáct měsíců, po dobu jeho trvání mají účastníci s firmou smlouvu na dobu určitou. Součástí programu jsou minimálně tři, maximálně pět pracovních stáží v rámci skupiny E.ON v České republice (každá trvá 2–4 měsíce), kromě toho je nabízena také stáž v zahraničí u jedné ze zahraničních společností skupiny E.ON. Přebírání sociální zodpovědnosti v regionech, ve kterých působí energetická skupina E.ON a která je známa pod zkratkou CSR (Corporate Social Responsibility) je jednou z významných součástí firemní filozofie. Jako dodavatel energie je E.ON právě zde nejlépe obeznámen se situací i potřebami lidí. Ve středu zájmu jsou aktivity pro dětí a mládež, ve
smyslu možnosti propojení profesního a rodinného života. V některých společnostech koncernu E.ON tak můžeme nalézt projekty na podporou nemocničních klaunů, kteří ulehčují úděl dětem, trpícím nádorovým onemocněním, nebo osobní angažovanost u řady kolegů, kteří pomáhají dětem s domácími úkoly, ale i projekty v oblasti prevence sociálně patologických jevů, které se zabývají např. drogovou závislostí, násilím, trestnou činností mladistvých. Energetická skupina E.ON také dlouhodobě rozvíjí své sponzorské aktivity s regionálními partnery na jižní Moravě, v jižních Čechách, ale i v hlavním městě Praze. Vedle jihomoravského hokejového týmu HC Znojemští orli sem patří také velmi úspěšný tým ženských basketbalistek Gambrinus Sika Brno či mládežnické fotbalové oddíly na území jižních Čech. Z akcí s mezinárodním významem nelze opomenout i tradiční závod světového poháru v bězích na lyžích E.ON Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě. Decentrální struktura energetické skupiny E.ON spojuje v Česku mezinárodní know-how na liberalizovaném trhu se znalostí místních tržních podmínek. •••
E.ON Czech Holding AG
E.ON Czech Holding Verwaltungs GmbH Sídlo: Mnichov
E.ON Distribuce, a. s.
E.ON Energie, a. s.
E.ON Česká republika, a. s.
Distribuce
Obchod s elektrickou energií
Centrální služby
3
Nová Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s. meteorologické podmínky – beze srážek, vítr do 5 m/s a dobrá dohlednost. Na meteorologických podmínkách závisí také doba a délka letu. Předem domluvený termín si několik hodin před letem potvrdíme nebo si dohodneme náhradní termín. Platnost letenky je 2 roky. Létáme ve všední den i o víkendu, start probíhá buď ráno, do dvou hodin po východu slunce, nebo večer, nejdříve dvě hodiny před západem slunce. Díky tomu, že balon nepotřebuje žádné letiště, jsme flexibilní a můžeme vzlétnout téměř odkudkoli, kde je místo cca 30×50 metrů. Balon letí rychlostí větru a ve směru větru. Z toho vyplývá, že v balonu většinou nefouká (není v něm chladněji než dole na zemi). Nevýhodou této závislosti na větru je ale to, že není možné si vybrat přesnou trasu letu, ale pouze místo startu nebo přelet nad jednou určitou lokalitou. I přes tento »bohémský« charakter balonového létání se ale musíme podřizovat všem směrnicím a pravidlům obdobně jako aerolinie, sjednávat povinné ručení a pojištění pasažérů…
V minulém vydání časopisu jsme představili nový věrnostní program Pražské plynárenské, a. s., do kterého zapojujeme pro zákazníky nové a co nejrozmanitější partnery. Nyní vám představujeme velice originálního partnera, nabízejícího služby, o kterých ví něco víc jen málo kdo. Jedná se o společnost Bohemia Balón, s. r. o., která nabízí vyhlídkové lety horkovzdušným balonem pro jednotlivce a reklamní lety pro společnosti. Majitelkou firmy je paní Markéta Bradová, která nám poví plno zajímavých informací nejen o balonech, ale i o službách, které nabízí její společnost.
Dobrý den, paní Bradová, jste jedna z mála, která provozuje tak zajímavou činnost. Povězte nám víc o vaší firmě a létání balonem. Dobrý den. Firmu Bohemia Balón, s. r. o., jsem založila bezprostředně po svém návratu ze studií ve Švýcarsku, kde mne doslova okouzlily pestrobarevné balony vznášející se nad alpskými jezery a nepřístupnými horami. Myslím, že i v České republice je nespočet kouzelných míst a i zde se najde dost romantiků, kteří dokáží ocenit nevšední pohledy na českou krajinu a neopakovatelný pocit vzduchoplavby. Létáme po celé České republice – krásné je například Posázaví, Český Ráj, okolí Karlštejna, Konopiště. Abychom mohli létat pouze podle potřeb našich pasažérů, odmítla jsem nabídky různých sponzorů a nechala si vyrobit balon bez cizích reklam, pouze
s vlastním logem. Nedostanu se tedy do situace, abych svým pasažérům musela vysvětlovat, že právě jejich let musím zrušit, protože můj sponzor mne potřebuje na akci se svým obchodním partnerem. Našim pasažérům se věnuje kolektiv stálých i občasných spolupracovníků pod vedením šéfpilota Luďka Křížka. Je to jeden z nejlepších pilotů u nás, který aktivně létá již více než 11 let a je i oprávněným instruktorem pro výcvik nových pilotů. Pan Křížek je také držitelem neoficiálního českého výškového rekordu – 30. srpna 1998 dosáhl výšky 9 100 m. Končíte druhou sezonu, jak dlouhá je sezona pro »balonování«, v zimě se tato činnost jistě neprovozuje? Hlavní sezona balonového létání je od dubna do října. Lze létat i mimo ní, ale musí být vhodné
Zmiňujete pojištění, znamená to, že pasažérům hrozí nějaké riziko? Lidé se velmi často ptají, zda je let bezpečný a jsou většinou velmi překvapeni odpovědí, že statisticky je balon nejbezpečnější letecký prostředek. Za celou historii balonování u nás nebyla smrtelná nehoda a to se dá říci u málokterého sportu. Konkrétně naše firma neměla žádnou nehodu ani jakákoli zranění. Horkovzdušný balon je velmi citlivý na meteorologické podmínky, takže se někdy stává, že zrušíme let přestože laikovi se zdá počasí ideální. Nepokoušejte se přemlouvat svého pilota, aby letěl – je odpovědný za vaše životy. Dobrého pilota nepřemluvíte.
oblak, ale pouze z balonu řízeného zkušeným pilotem je možno dotknout se vrcholku stromu, hladiny rybníku či v poklidu pozorovat zvěř pod vámi. O spokojenosti našich zákazníků svědčí i zvyšující se počet lidí, kteří se vracejí, aby absolvovali let s přáteli či rodinou. Také mnoho nových zákazníků přichází na doporučení spokojených vzduchoplavců. Nezřídka se stává, že si zákazník ihned po absolvování letu objedná několik dalších letenek, aby mohl letět znovu. A teď důležitá otázka, jaká je cena letenky? Letenka pro 1 osobu stojí 5 250 Kč, pouze v případě přání letu nad středem Prahy se cena zvyšuje na 8 500 Kč. Je-li místo startu dále než 30 km od centra Prahy účtujeme cestovné 12 Kč/km, za každý kilometr navíc. Výše uvedená cena se vztahuje i na letenky v luxusním dárkovém provedení. Let balonem se hodí jako dárek k jakékoli příležitosti – jako svatební dar, k výročí, narozeninám nebo jen tak pro potěšení. Možná se bude zdát, že ceny jsou vysoké, ale v současnosti naše společnost vlastní 2 balony, z toho jeden úplně nový, a pořídit si horkovzdušný balon rozhodně není levná záležitost, pro 4 osoby stojí mezi 1 a 1,5 milionu korun. Mám na vás poslední dotaz, kde může zákazník získat více konkrétních informací, případně vás navštívit? Naše služby si můžete objednat na telefonním čísle 606 657 795, nebo e-mailu info@bohemia-
balon.cz. Tam vám také zodpovíme všechny vaše dotazy a poskytneme podrobné informace. Letenky si můžete telefonicky nebo emailem objednat. Po telefonické domluvě si můžete letenky vyzvednout na některém z našich kontaktních míst v Praze 7, 8 a 9 nebo vám je za příplatek 80 Kč doru-
číme kamkoli po Praze. Mimopražským zákazníkům můžeme letenku zaslat na dobírku. Moc vám děkuji za rozhovor a přeji vám mnoho úspěchů ve vzduchoplavbě a samé spokojené klienty. Zuzana Floriánová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže se společností Bohemia Balón, s. r. o., na straně 11. Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou Pražské plynárenské, mají u Bohemia Balón, s. r. o., slevu ve výši 450 Kč na každou letenku.
Přece jenom, lety balonem nejsou úplně běžnou záležitostí, co od nich může zákazník očekávat, a hlavně co si má vzít sebou? Na předem domluveném místě se setkáte s naším vozem Caravelle 4×4, pilotem a posádkou nebo vás za příplatek vyzvedneme naším vozidlem kdekoli v Praze a po akci dopravíme zpět. Společně dorazíme na místo vzletu, kde se můžete aktivně zúčastnit krátkých příprav a nafouknutí balonu. Po přibližně hodinovém letu, při kterém smíte fotit i filmovat, na vás čeká tradiční křest vzduchoplavců včetně slavnostního přípitku šampaňským. Nakonec vás naše doprovodné vozidlo dopraví zpět na místo setkání. Jako vzpomínku na tento nezapomenutelný zážitek si odnesete křestní list a šlechtický titul novopečeného vzduchoplavce. Na celou akci si vyhraďte alespoň 3–4 hodiny. K tomu, abyste se mohli proletět balonem nepotřebujete nic speciálního. Oblečte se, jako když jedete na výlet do přírody. Jaké máte zpětné odezvy od zákazníků, kteří let absolvovali? Občas se lidé před letem bojí, váhají, zda vůbec do balonu nastoupit. Po absolvování letu jsou potom titíž lidé plni euforie a nadšení, rozjařeně se dělí o své zážitky s přáteli. Let horkovzdušným balonem je jedinečná příležitost, jak si prohlédnout svět z ptačí perspektivy. Letadlem se samozřejmě také můžete vznést do
4
10/2006
5
Jan Žákovec s využitím podkladů Českého muzea hudby • Foto Petr Hejna
Č
eské muzeum hudby, součást Národního muzea, bylo slavnostně otevřeno na podzim roku 2004. Jako sídlo muzea byl šťastně zvolen bývalý barokní kostel sv. Maří Magdaleny na Malé Straně v Karmelitské ulici. Kostel byl vybudován v 17. století. Ve své době svými rozměry vynikal mezi pražskými kostely a jeho kopule se stala v pořadí druhou dominantou tohoto typu v panoramatu Prahy (po obdobné kopuli staroměstské jezuitské koleje). Kostel byl koncipován jako trojlodí s příčnou lodí završenou v křížení oktogonální polygonální kopulí
České muzeum hudby Rožmberská kapela
Čtvrttónový klavír Foerster
a dvojicí výrazných věží v průčelí. Ve své bohaté historii kostel sloužil mimo jiné jako pošta, vojenský špitál, četnická kasárna a Státní ústřední archiv. Nakonec připadl objekt Národnímu muzeu, které muselo akutně řešit umístění muzea hudby a zejména jeho sbírky hudebních nástrojů. Ta byla v paláci řádu maltézských rytířů, který byl vrácen v roce 1990 v restituci. Od konce roku 2001 do podzimu 2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu, při níž byly pod vrstvami malby objeveny fragmenty historických fresek, byly obnoveny štuky, kovová zábradlí, původní kamenná dlažba, repasovány parkety, proběhla také rekonstrukce exteriéru. V listopadu 2004 bylo nové České muzeum hudby, včetně depozitářů a vědeckého zázemí, otevřeno. V bývalé hlavní lodi kostela je monumentální barokní chrámový prostor, obkroužený ochozy v jednotlivých patrech bočních lodí. V místě bývalého presbytáře se nachází koncertní sál, expozice zabírá celé 1. patro. Ve 2. patře jsou pracovny a depozitáře, studovna je ve 3. patře. Jedinečným hudebním sbírkám se dostalo po létech provizorií a nuceného uzavření expozice důstojného umístění, adekvátního významu hudby v životě Prahy. Neobvyklá symbióza barokní církevní architektury s klasicistní přestavbou a nově dokončenou úpravou pro muzeum hudby nabízí návštěvníkům kombinaci monumentality a detailu.
Sbírka hudebních nástrojů Základem stálé výstavy v Českém muzeu hudby je bohatá sbírka hudebních nástrojů. Ty sbíralo Národní muzeum již od počátku své existence. V současnosti sbírka hudebních nástrojů čítá téměř tři tisíce kusů, vzhledem k prostorovým možnostem je jich vystaveno jen kolem čtyř set. Velikost exponátů se pohybuje od rozměrných klávesových nástrojů po relativně drobné dechové nástroje. Většinou převládá hledisko systematické, tzn. že sály vždy obsahují určitý druh hudebních nástrojů. Výjimku tvoří dva sály s nástroji renesance a baroka, kde jsou soustředěny různé typy dochovaných nástrojů, a podobně v sále s nástroji čtvrttónové hudby. Jinak vždy sál obsahuje jeden druh nástrojů.
Celé jednou křídlo je věnováno klávesovým nástrojům od cembal, klavichordů, kladívkových klavírů a poslední jsou různé typy varhan. Pak následují tzv. historické sály, kde zrestaurované nástěnné malby tvoří nádherné pozadí renesančním nástrojům a exponátům nástrojů smyčcových – od houslí po gamby a kontrabasy, a drnkacích, kde jsou překrásně zdobené loutny, kytary a mandolíny. Další křídlo obsahuje nástroje dechové – až na jednu výjimku, to je sál s harfami – a pak už následují dřevěné dechové nástroje, žesťové nástroje, nástroje lidové hudby a nástroje mechanické – automatofony. V muzeu jsou představeny i některé výjimečné osobnosti českého nástrojařství, věci světově slavné, nebo naopak úplně experimentální. Nejcennějšími exponáty jsou unikát-
ní nástroje ze 16. století, pocházející z Jižních Čech. Je zde výjimečný regál z Třeboně a naprosto evropsky unikátní soubor dřevěných dechových nástrojů, takzvaná Rožmberské kapela. Pětice pumortů a pětice unikátních vzdušnicových šalmají májí stejně jako velkobasový zakřivený roh málokde ve světě obdoby. Samozřejmě zde návštěvníci najdou také zástupce pražské houslařské a kytarářské školy 18. a 19. století, slavné světové a české houslaře. Pozornost je věnována i fenoménu jazzové a populární hudby. Jsou zde např. nástroje, zhotovené pro Světovou výstavu v Bruselu 1958. Mezi unikáty sbírek patří čtvrttónový klavír, vyrobený firmou Foerster.
Ostatní sbírky Muzeum ale není jen sbírka hudebních nástrojů. Hudebně-historické oddělení spravuje kolekci písemných, obrazových a zvukových dokumentů vztahujících se k hudbě a hudebnímu životu minulosti i současnosti. Rozsahem, hodnotou a rozmanitostí svého obsahu je to největší a nejvýznamnější hudební sbírka v České republice Je zde největší notový archiv na území České republiky, kde je shromážděno kolem 100 tisíc zpracovaných hudebnin a ještě celá řada materiálů dosud nezkatalogizovaných. Fondem, který nemohl být celá léta používán, je fonotéka. České muzeum hudby spravuje obrovské množství gramodesek, CD, zkrátka zvukových nosičů od těch nejstarších válečků, až po nejnovější média. Pochopitelně v muzeu hudby nemůže chybět ani hudební literatura.
6
10/2006
Zemní plyn v Českém muzeu hudby V době, kdy v budově sídlil státní archiv, bylo vytápění zajišťováno jednak prostřednictvím koksové kotelny z vedlejšího objektu, jednak pomocí lokálních topidel. Nová plynová kotelna, zprovozněná v roce 2004, se nachází ve druhém nadzemním podlaží. Osazena je třemi sta-
cionárními teplovodními kotli, každý o jmenovitém výkonu 270 kW. Součástí kotelny je i zásobníkový ohřívač teplé vody o výkonu 34 kW. Vytápění muzea je zajišťováno třemi způsoby – radiátory (v kancelářích, restaurátorské dílně), podlahovým vytápěním (dvorana) a prostřednictvím vzduchotechniky (expozice).
Život je jen náhoda Je název výstavy a melodie, která v současné době v Českém muzeu hudby připomíná skladatele a pianistu Jaroslava Ježka, od jehož narození uplynulo 25. září sto let. Muzeum chce upozornit nejen na jeho jazzové působení v Osvobozeném divadle, ale i na Ježkův vklad do meziválečné moderní vážné hudby. Výstava otevřená do 26. února 2007 soustřeďuje Ježkovy rukopisy, dobové tisky, četné fotografie a tiskovou dokumentaci i umělcovy osobní předměty nebo dobové hudební nástroje a nahrávky. Hudba a hudební nástroje provádějí návštěvníky Českého muzea hudby historickou dobou i současností, slavnostní i každodenní hudbou a uměním českých i evropských výrobců nástrojů. Expozice je určena nezasvěceným zájemcům o hudbu, milovníkům hudby, studentům škol, ale i odborníkům. Atraktivní prostředí nově rehabilitovaného objektu je i místem konání komorních koncertů a jiných kulturních akcí. A navíc, budova v Karmelitské ulici v centru Prahy, je nedaleko jiných hudebních institucí a památek. •••
7
Připravil Jan Žákovec • Foto archiv
Hlavními dodavateli zemního plynu do České republiky jsou Rusko a Norsko. Norský plyn v současnosti pokrývá asi čtvrtinu roční spotřeby zemního plynu v České republice.
Partner akce – Pražská plynárenská, a. s.
Primátorky opět vyhrála posádka Dukly Praha B
ez mezinárodní konkurence, ale s dvěma vyrovnanými posádkami Dukly Praha, se v neděli 24. září uskutečnil přeložený 93. ročník veslařských Primátorek. Nad závodem převzal záštitu primátor hl. m. Prahy MUDr. Pavel Bém. Populární závod, který se koná již od roku 1910, se nemohl letos uskutečnit v tradičním červnovém termínu kvůli zvýšené hladině Vltavy. Primátorky byly zrušeny pouze za první světové války a organizátoři nechtěli letos k tomuto kroku, tentokrát vinou nepřízně počasí, znovu sáhnout, proto je přesunuli na konec sezony. Hlavní závod osmiveslic vyhrála už posedmadvacáté za sebou pražská Dukla, dlouho nebylo ale jasné, s jakou posádkou. Na startu byly dva týmy Dukly, první složený hlavně ze závodníků s jedním veslem a druhý složený naopak z párových reprezentantů. Z vítězství se radovala posádka druhá, vedená kormidelníkem Vladimírem Havlem. Cílovým prostorem letošního ročníku byla poprvé 1. Pražská pláž na Smíchově, která byla vybudována mezi Železničním a Palackého mostem.
10 let dodávek zemního plynu z naleziště Troll
jž
N
orsko se v šedesátých letech minulého století zařadilo mezi ty »šťastné« země, na jejichž území, konkrétně v jeho pobřežních vodách, byla objevena bohatá naleziště ropy a zemního plynu. Jejich těžba zásadním způsobem ovlivnila a i do budoucna bude ovlivňovat ekonomiku země. Země
s méně než 5 miliony obyvatel se vrhla do plynárenského byznysu a po několika desetiletích se stala jedním z největších světových exportérů plynu a zároveň průkopníkem podmořských technologií těžby. Norsko je dnes po Rusku druhým největším vývozcem zemního plynu do Evropy. Norský plyn se v současnosti těží především z kontinentálního šelfu v Norském moři (naleziště Kristin, Åsgard, Troll I-Sleipner Vest, Troll II-Heidrun, Sleipner Øst, Oseberg, Gullfaks, Statfjord, Frigg). Nová 8
naleziště zemního plynu byla zjištěna rovněž na dalekém severu za polárním kruhem, v norské části Barentsova moře – oblast Snøvit, odkud ovšem nevede plynovod a jedinou možností se v současnosti jeví transport plynu ve zkapalněném stavu – tankery. Zemní plyn, těžený v norském sektoru Severního moře, proudí na pevninu soustavou podmořských plynovodů, které ústí ve čtyřech terminálech – dva jsou v Německu (Emden, Dornum), jeden je v Belgii (Zeebrügge) a čtvrtý je ve Francii (Dunkerque). V roce 2007 má norský plyn z kontinentálního šelfu v Norském moři přicházet novým plynovodem Langeled rovněž do dvou terminálů ve Velké Británii (St. Fergus). Dlouhá léta tajila norská pobřežní mělčina Severního moře netušené přírodní bohatství – zemní plyn a ropu. V roce 1979 vyvolala velké vzrušení zpráva, že zhruba 80 km severozápadně od Bergenu bylo objeveno největší evropské ložisko zemního plynu. Naleziště bylo pojmenováno po postavě z norské mytologie – Troll. Na základě smluv se západoevropskými státy se začal realizovat projekt stavby gigantické těžní plošiny. Plošina byla stavěna nejprve na pevnině, poté ji deset vlečných plavidel přemístilo na určené místo, aby nakonec plošina spočinula na mořském dně v hloubce 303 metry. Troll je zařazován mezi nejpozoruhodnější díla, která kdy lidská ruka vytvořila. Často je označována za osmý div světa. Svou výškou 472 metrů se plošina stala nejvyšší konstrukcí na světě. Do provozu byla uvedena v květnu 1995. V červnu 1996 norský král Harald V. oficiálně otevřel největší mimopevninské naleziště zemního plynu. 1. října 1996, tedy před 10 lety, začal z Trollu proudit první plyn. Náklady na vybudování plošiny dosáhly výše 2 miliard USD, celkové investice do projektu včetně plynovodů dosáhly 9 miliard USD. Životnost plošiny je propočtena na 70 let. Těžitelné zásoby pole Troll se odhadují na 1 300 miliard m3, tj. více než 40 % norských zásob zemního plynu. Zemní plyn z Trollu a z Norska obecně představuje jistotu dodávek pro Evropu na další desetiletí. Objevy nových nalezišť však neustávají a přinášejí stále nová překvapení. •••
Partner akce – Pražská plynárenská, a. s.
Desátý ročník Vinohradského vinobraní zahájili na Grébovce císař Karel IV., patron zemí koruny české sv. Václav (E.Brikcius), starosta Prahy 3 Milan Český a starosta Prahy 2 Michal Basch.
Jubilejní X. ročník Vinohradského vinobraní D
íky spolupráci městských částí Prahy 3 a Prahy 2 ožila ve dnech 22.–24. září pražská náměstí Jiřího z Poděbrad, Míru a Karlovo jubilejním desátým ročníkem Vinohradského vinobraní. Program odstartoval v pátek 22. září přesně v pravé poledne ve Vinici na Gröbovce. Bubeníci v dobových kostýmech vybubnovali příjezd zakladatele zdejší vinařské tradice – císaře Karla IV. s chotí Annou Svidnickou. Sám císař zde vyhlásil královský výnos o vinařství a poté za účasti patrona vinařů – svatého Václava – a bohaté družiny došlo k slavnostnímu vylisování prvních hroznů. Následně se celý historický průvod doprovázený rytířskou stráží na koních vydal na náměstí Míru a posléze i na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde začala hlavní část oslav. V rámci jubilejního desátého ročníku originální oslavy dobrého vína a skvělé nálady se představila řada historických skupin, kejklířů či řemeslníků. Bezpochyby atraktivní událostí byl nefalšovaný rytířský souboj na koních. Vůbec poprvé se dramaturgie Vinohrad-
10/2006
ského vinobraní rozšířila o filmový festival o víně v kině Aero. Program akce korunovaly večerní koncerty populárních interpretů. Na náměstí Jiřího z Poděbrad se postupně představil Ondřej Brzobohatý se skupinou Bůhví, nejmladší domácí rocková kapela Nevím, Petr Bende a Gába Al Dhábba a zejména skupina Support Lesbiens, která si pro své vystoupení našla čas jen pár dní před vydáním nové desky. Vstup byl již tradičně po celý víkend zdarma. Historii pražského vinařství založil svým výnosem roku 1348 císař Karel IV., který nechal révou osázet prosluněné kopce od Vítkova, přes Vinohrady až ke Karlovu. Dnes již v Praze existují poslední tři vinice – svaté Kláry v Tróji, Gröbovka v Havlíčkových sadech a v loňském roce založená vinice na žižkovském Vítkově. Novodobá historie oslav vinobraní odstartovala roku 1997. jž
9
Plynová tramvaj
2. část
a tak trochu i o historii městské hromadné dopravy
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
Připravil Rudolf Novák
ČASOPISEM
instaloval svoji slavnou elektrickou světelnou fontánu. V r. 1896 pak Fr. Křižík zahájil ve vlastní režii dopravu elektrickou tramvají z Karlína do Libně. Potom už elektrická tramvaj začala rychle vytlačovat pražskou »koňku«. Křižík vypracoval projekt elektrické dráhy pro Královské Vinohrady a ten se stal pak základem navrhované sítě elektrických drah v Praze. Není jistě bez zajímavosti, že městská rada pověřila v r. 1896 vedením prací na
10 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Plynové rádio V jednom časopisu byl ve dvacátých letech minulého století zveřejněn nepříliš zdařilý obrázek radiopřijímače, k jehož provozu byl využíván plyn. Jak to bylo možné? No, plynem se ohříval vzduch, teplým vzduchem byl poháněn teplovzdušný motor, motor přenášel pomocí ... (tajenka obrázkové doplňovačky) točivý pohyb na elektrický generátor, generátor vyráběl elektrickou energii a tou byl napájen rádiový přijímač. Jednoduché, že? Není však jasné, jak ... (tajenka popletená přísloví), vydávané teplovzdušným strojem, klikovým mechanismem a samotným gernerátorem ovlivňovaly kvalitu poslechu.
Obrázková doplňovačka Číslo u obrázku ti říká, které písmeno máš vybrat, abys mohl sestavit tajenku. Tu přečteš po řádcích.
Obr. 2 – Zametací tramvaj
10
výstavbě tratí ředitelství Pražských obecních plynáren. Byl to v té době krok kupodivu dost logický, protože při plynárnách existovalo zvláštní elektrotechnické oddělení, které se zabývalo výrobou elektrické energie pomocí generátorů hnaných plynovými motory. Určitou raritou v oblasti motorových pohonů tramvají bylo použití stlačeného vzduchu. Na přelomu 19. a 20. století byly pneumatické tratě městské kolejové dopravy zavedeny např. v Paříži. Tramvaje na stlačený vzduch jezdily na trati z Louvru do St. Cloudu, do Sèvresu, a do Versailles. Nepotřebovaly žádné nadzemní troleje, jako tramvaje elektrické, ani nevypouštěly páru a neznečišťovaly vzduch kouřem, jako tramvaje parní. Vzduchový motor pracoval na principu podobném motoru parnímu. Místo páry se však do pracovního válce pouštěl stlačený vzduch. Protože motor pracoval s expanzí vzduchu a expanze vede k ochlazování, bylo nutno přímo v motoru vzduch přihřívat koksovým topením. Nádrže na vzduch, uložené v podvozku vozidla, byly silnostěnné tlakové nádoby (síla stěny až 13,5 mm) a vzduch v nich byl stlačen až na 50 barů. Nádrže se plnily vzduchem v plnicích stanicích na trati. Pneumatickou tramvaj s tlakovými zásobníky ukazuje obr. 6. Dokončení příště
Obr. 6 – Pneumatická tramvaj
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Bohemia Balón, s. r. o. Prožijte nevšední zážitek – let horkovzdušným balonem. Jedinečná příležitost, jak si prohlédnout Čechy z ptačí perspektivy. Po hodinovém letu na vás čeká tradiční přípitek šampaňským a křestní list, který vám bude vzpomínkou na slavnostní přijetí do cechu vzduchoplavců. Dárková letenka může posloužit i jako originální dárek. Sleva držitelům Zákaznické karty: 450 Kč na každou letenku. Informace či objednání letenky: Tel.: 606 657 795, e-mail:
[email protected] nebo www.bohemia-balon.cz
Popletená přísloví Když správně dokončíš přísloví, zjistíš, jaké písmeno máš přiřadit k číslům v dolní tabulce. Tak ti vyjde tajenka.
Výherci Dětské soutěže z č. 7–8/2006:
Dnešní otázka Kdy je hlavní sezona balonového létání?
Jiřík Novák, Brno-Bystrc, Karla Fišerová, Praha 10, Barborka Jelínková, Praha 8.
Na 1 vylosovaného výherce čeká volná vstupenka na let balonem.
Foto Petr Hejna
bených a barevně osvětlených vozech s plyšovými Motorizace městské kolejové dopravy – sedadly a s koberci na podlahách, bylo podáváno za tramvaje parní, elektrické a pneumatické V r. 1859 začala v některých amerických městech jízdy občerstvení a hrála jim živá hudba. V té době v Praze neúspěšně skončila jednání jezdit parní městská pouliční tramvaj. Parní tramvaje se používaly brzy i v jiných zemích a později o návrhu vinohradského starosty Jana Friedländetaké u nás. V Brně jezdily parní tramvaje na pravi- ra na zavedení parní tramvaje (obr. 4) podnikateli delných linkách od r. 1884 do r. 1900 a přepravily přes milion cestujících. Přes určitý úspěch se však nikdy příliš nerozšířily. Objevily se také první elektrické vozy, poháněné ale proudem z akumulátorů. Akumulátorový provoz byl však dost problémový. Vozy byly těžké, akční rádius malý, výměna akumulátorů obtížná. Proto bylo pokrokem, když v r. 1879 předvedl Werner von Siemens na berlínské průmyslové výstavě první elektrickou lokomotivu odebírající proud drátěným kartáčem z proudové kolejnice, a nikoliv z baterie. Dalším krokem dopředu bylo, když r. 1884 byla v americkém Richmondu uvedena do provozu první elektrická dráha s přívodem proudu z vrchní troleje. Pak už to šlo s rozvojem elektrických tramvají Obr. 5 – První Křižíkova tramvaj z r. 1891 rychle dopředu. Není bez zajímavosti, že elektrické tramvaje nesloužily jen k hromadné dopravě osob, ale také k mnoha dalším Procházkou a Zelenkou a elektrická tramvaj dělala jiným účelům. V Americe a částečně i v jiných zemích teprve své počáteční krůčky. V r. 1891 uvedl Franbyly používány tramvaje k dopravě zboží a ke stě- tišek Křižík při příležitosti Jubilejní výstavy do prohování nábytku, byly tu také speciální vozy poštov- vozu první elektrickou pouliční dráhu v Praze (obr. ní, kropicí (obr. 1), zametací (obr. 2) a se sněhovým 5), která vedla z Letné na výstaviště, kde také pluhem (obr. 3). V první polovině 20. století bylo možno i v Praze vidět tramvaje zametací a kropicí. Nechyběly ani vozy ambulanční pro přepravu nemocných. V San Francisku obstarávala tramvajová společnost od roku 1893 dokonce i pohřby speciálními vozy pohřebními. Tramvajové společnosti americké se však staraly také o zábavu obecenstva. Pořádaly oblíbené zábavní výlety, tzv. Trolley-party. Cestujícím v měkce Obr. 4 – Stroj pro neuskutečněnou parní tramvaj z r. 1886 pérovaných, bohatě zdo-
Obr. 3 – Sněhový pluh
Odpovědi prosíme zasílejte do 10. listopadu 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Hošková Křišťálová Národní 37 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Řešení křížovky na str. 12: Ve světě jezdí na zemní plyn pět milionů aut
Obr. 1 – Kropicí tramvaj
Zákaznická karta PP, a. s.
Správná odpověď z č. 7–8/2006: Vozy značky Škoda
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 10/2006« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
1. Energetická skupina E.ON je v současné době v České republice v energetické oblasti: a) Největším zahraničním investorem b) Druhým největším zahraničním investorem c) Třetím největším zahraničním investorem 2. Zemní plyn těžený v norském sektoru Severního moře se ze stávajících ložisek na pevninu dostává: a) Prostřednictvím podmořských plynovodů b) Ve zkapalněném stavu pomocí tankerů c) Stlačený v soustavách tlakových nádob na lodích 10/2006
Odpovědi prosím zasílejte do 10. 11. 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Hošková Křišťálová, Národní 37 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Bohemia Balón‹‹ a svoji zpáteční adresu i telefon.
3. České muzeum hudby je součástí: a) Muzea hl. m. Prahy b) Muzea Bedřicha Smetany c) Národního muzea Správné odpovědi z č. 7–8/2006: 1c) Müllerovu vilu v pražských Střešovicích navrhl architekt Adolf Loos. 2b) Grafik a výtvarník Libor Fára od roku 1969 úzce spolupracoval s Činoherním klubem 3a) 24. světový plynárenský kongres v roce 2009 se uskuteční v Buenos Aires Výherci z č. 7–8/2006: Iva Sykáčková, Řečany nad Labem;, Jana Fürstová, Praha 4; Jirka Veiser, Praha 4.
Výherci z č. 7–8/2006: Jan Vítek, Praha 10; Jana Vaněčková, Praha 4; Květoslava Lapáčková, Praha 10. Připravila Zuzana Floriánová
Co najdete v příštím čísle 11/2006 > Rozhovor s režisérkou Jitkou Němcovou > Nová výstava v Galerii Smečky > Historie: Plynová tramvaj 3. část 11
