M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z
Vajíčko vši
Podnožník
Vzorec oxidu strontnatého
Přítok Laborce
Zjistit hmatem
Start letadla
Plaz
Jenž (knižně)
Starořecký Vykonávat Akvarijní ryba představený odvetu obce
Japonská potápěčka
Skalní poušť
Ošklivo (řidčeji)
Záporně nabitý ion
1. díl tajenky
Pokolení
Cizí plošná míra
Oddíl vojska
Druh plachetnice Značka rubidia
2. díl tajenky Iniciály herečky Deváté
Zřetel
Tropický strom
Končetina
SPZ Vsetína Cvik na koni
Stupeň citlivosti filmů
5/ 2006 5/2006
Tečka
Samec ovce
Přesvědčení Sražená pára
Vodní proudy Knižní spojka
Začátek závodu
Vonné látky
Tělocvičný prvek
Sopka
Doušek
Hle (nářečně)
Odborné pěstování
3. díl tajenky
Obyvatel Laosu
Část dalekohledu
Úsilí Značka astatu Zahradní besídka
Jméno zpěvačky Sumac
Slabika
Značka fotoaparátů
Náš zpěvák
Připojovat poznámky
Skončit
Asijská rostlina Neobdělávané půdy v Rusku
Jiráskův román
Bílá mouka Zaúpění (knižně)
Foto Petr Hejna
Název značky vodíku
Vzorek měřidla
Ozdravení
Slinící člověk
Nepatřící nikomu
Ztrácet srst
Typ fordu
Porost těla psů
Předložka
Popěvek
Obvazivo
Jihoafrická řeka
Blouznit
Palivo
Řecký bůh stád
SPZ Kladna Vření
Na co
Klavír
Zkratka pro kus
Předložka
SPZ Náchoda
Líčidlo
4. díl tajenky
Písemné osvědčení
Příbuzná
Povodně 2006 v Praze Pomůcka: démarchos,nao, nard, net, NPK, SrO,Vals,Yma
Mohamedův druh
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798 e-mail:
[email protected] • www.prometheusgas.cz
Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Zákaznická linka • Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Podolská vodárna
Úpění (knižně) Záře
Značka hnojiva
Na návštěvě u zákazníka
© Zdenka Reisenauerová
Iniciály prozaika Olbrachta
Anglicky »síť« Závodní družstvo
SPZ Třebíče
Houf kopytnatců
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] • www.ise.cz Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] • www.ppsd.cz Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 • Fax: 267 173 438
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Hnízdilová, Miroslava Válková, Ing. Hana Jadlovská, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Kateřina Saidlová, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Zuzana Floriánová. Sekretariát: Kateřina Saidlová, tel.: 221 092 636, e-mail:
[email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
»Plynovody jsou pod přísnou kontrolou,« říká ředitel pro distribuci Pražské plynárenské, a. s., Ladislav Pospíšil
Pražská plynárenská, a. s., byla připravena
Cenová kontrola v Pražské plynárenské Od 1. ledna 2005 umožnila novelizovaná legislativa ČR částečné otevření trhu se zemním plynem. Možnost změny svého dodavatele měl každý konečný zákazník, jehož roční spotřeba vztažená na jedno odběrné místo překročila v roce 2003 15 mil. m3 zemního plynu, a rovněž všichni držitelé licence na výrobu elektřiny při kombinované výrobě elektřiny a tepla v rozsahu své spotřeby pro tuto výrobu. Distribuční společnosti se tak ocitly v situaci, kdy nákupní i prodejní ceny zemního plynu v rozsahu dodávek těmto oprávněným zákazníkům již nebyly stanoveny Energetickým regulačním úřadem jako v případě chráněných zákazníků, ale byly realizovány na základě tržních principů. V průběhu roku 2005 se zvyšovaly nákupní ceny zemního plynu v důsled-
Změna názvu dceřiné společnosti Dceřiná společnosti Pražské plynárenské, a. s., pod názvem Praha-Paříž Rekonstrukce, a. s., se sídlem Praha 4, U Plynárny 1450/2a, PSČ 140 00, IČ 471 16 471, byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2006, které nabylo právní moci dne 26. dubna 2006, přejmenována na Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. Telefonní, faxové spojení se nemění, e-mailové spojení je
[email protected] a v provozu jsou nové webové stránky www.ppsd.cz. Kateřina Saidlová
ku rostoucích cen ropy na světových trzích a toto zvýšení se promítlo rovněž v prodejních cenách. Narůstající rozdíl mezi cenou pro chráněné zákazníky a cenou pro oprávněné zákazníky vyvolal mezi velkými odběrateli na trhu v České republice určité pochybnosti, což mělo za následek vlnu protestů a dotazů na Energetický regulační úřad. Na základě těchto podnětů a vzhledem ke skutečnosti, že RWE Transgas, a. s., byl prakticky jediným dodavatelem zemního plynu do ČR, provedl ERÚ v jednotlivých distribučních společnostech a ve společnosti RWE Transgas, a. s., cenové kontroly zaměřené na dodržování dikce § 2 odst. 3 zákona o cenách, tj. zda společnost jako prodávající nezneužívá svého postavení na trhu k tomu, aby získala nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk. Výsledkem kontroly v Pražské plynárenské bylo zjištění, že nedošlo k porušení, ve vztahu k oprávněným zákazníkům, povinnosti uložené § 2 odst. 3 zákona, o cenách, ve smyslu § 15 odst. 3 zákona, o cenách a že PP, a. s., nezneužila svého hospodářského postavení. Odbor nákupu plynu a prodeje VO a SO
Vyhodnocení zimní sezóny 2005/2006 Zimní topná sezona 2005/2006 byla z hlediska teplot a odběrů zemního plynu výrazně odlišná od topných sezon minulých let. O hlavní rozdíly se postaraly zejména teplotně podprůměrné měsíce listopad, leden a březen. V běžném zimním období jsou největší odběry zemního plynu obvykle zaznamenány v prosinci, lednu a ještě počátkem února. V letošní topné sezoně byl však z důvodu nízkých teplot zaznamenán zvýšený odběr zemního plynu navíc i v listopadu a březnu. Denní maximum bylo dosaženo dne 23. 1. 2006, a to 9 009 700m3, kdy byla zároveň zaznamenána také nejnižší průměrná denní teplota pro Prahu: -13 °C. Zajímavostí je, že denní odběr plynu nad 9 mil. m3 byl naposledy zaznamenán v lednu roku 1997. Letošní zimu sice nepanovaly rekordní mrazy, ale z hlediska počtu chladných dnů byla topná sezona vysoce nadprůměrná. Například v lednu bylo pouze 6 dnů s průměrnou denní teplotou nad 0 °C, přičemž 9 dnů za sebou se průměrná denní teplota nedostala výše než na -8 °C. Z hlediska spolehlivosti a bezpečnosti provozu distribuční sítě nenastala žádná extrémní situace a technologická zařízení pracovala bez závažnějších poruch. Dodávky zemního plynu odběratelům byly plynulé, bez nutnosti vyhlašování omezujících regulačních opatření. rr
Pro klid Pražanů Pane řediteli, jaké je vaše stanovisko k předběžným závěrům vyšetřování nedávného výbuchu na Arbesově náměstí v Praze 5, kde zřejmě vadné elektrické kabely porušily plynové potrubí? Především bych chtěl říci, že jde o velice smutnou událost. Vzhledem k tomu, že vyšetřování dosud nebylo ukončeno, netroufám si spekulovat ani předjímat jeho výsledky. Počkáme až na oficiální závěry vyšetřování, které teď jakýmkoli vyjadřováním nechceme narušovat. Může se – podle vás – podobná situace jako na Arbesově náměstí opakovat? Praha je historické město. Inženýrské sítě (vodovody, kanalizace, plynovody, kabely) proto také mají svou historii a zároveň desítky správců, kteří za ně zodpovídají. Pražská plynárenská ručí za provoz svých zařízení – plynovodů a přípojek, které jsou ukončeny před hlavním uzávěrem plynu pro jednotlivé objekty. Za práci ostatních správců inženýrských sítí ale Pražská plynárenská ručit nemůže – často se o jejich zásazích (například při haváriích) ani nedozví, ačkoli provádějí své práce v trase plynovodů. Z toho tedy vyplývá, že pokud se dodržují veškerá opatření k bezpečnému a spolehlivému provozu všech zařízení, která slouží pro distribuci a spotřebu zemního plynu, nemusí se Pražané obávat. Objevila se informace, podle níž je potrubí v centru města zastaralé, a tudíž rizikovější než jinde v Praze… Jde o velmi zkreslenou informaci. V 90. letech byly v centru Prahy plynovody v převážné většině obnoveny, ocelové potrubí bylo nahrazeno plastovým. Prakticky se stalo, že tam, kde to bylo možné, byly původními trubkami protaženy užší polyetylenové, čímž vlastně došlo k dalšímu chránění plynového vedení. Na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy v rámci budování kolektorů v centru města jsou navíc mnohé naše plynovody vedeny právě těmito kolektory, kde jsou pod trvalou vizuální i signální kontrolou. Jakým způsobem provádí Pražská plynárenská kontrolu technického stavu plynovodů? Potrubí je kontrolováno podle bezpečnostních předpisů a vlastních velmi přísných kritérií. Podle těchto předpisů kontrolujeme pravidelně a průběžně těsnost plynových sítí s důrazem na lokality, kde jsou plynovody nejvíce ohroženy možnými bludnými proudy, které způsobují tramvajové a vlakové trakce. Při diagnostice mimo jiné používáme i unikátní zařízení v České republice, tzv. čichací vůz, který denně v ulicích města provádí kontroly. Dále v rámci průběžné údržby zjišťujeme, zda jsou v pořádku plynárenská zařízení pod poklopy, jako šoupata, regulátory apod. Při diagnostice využíváme jak své výkopy, tak i výkopy vodáren, elektroenergetiků a dalších. Všechna zjištění statisticky vyhodnocujeme a podle výsledků navrhujeme, který plynovod se bude rekonstruovat. Nerozhoduje přitom stáří potrubí, ale jeho technický stav. Pražská plynárenská kromě toho několikrát ročně sytí plyn větším množstvím typicky zapáchající látky, čímž se spolehlivě určí i nepatrné úniky. Pražská plynárenská ručí za provoz plynovodů a přípojek, které jsou ukončeny před hlavním uzávěrem plynu pro jednotlivé objekty. Kdo odpovídá za rozvody plynu v domech? Veškerá plynová zařízení za hlavním uzávěrem plynu (včetně) jsou součástí nemovitosti a odpovídá
2
»Plynovody jsou pod přísnou kontrolou,« říká ředitel pro distribuci Pražské plynárenské, a. s., Ladislav Pospíšil
5/2006
za ně majitel objektu tak, aby byla spolehlivými zařízeními pro rozvod plynu. Mnozí majitelé domů o této povinnosti, bohužel, nevědí. Proto bych chtěl využít této příležitosti a nabídnout těmto vlastníkům služby naší dceřiné společnosti Servis distribuce, a. s., zajištění pravidelných kontrol a revizí včetně údržby a oprav. Zároveň bych rád majitelům nabídl instalaci detektoru plynu s akustickou sirénou určeného do sklepních prostor. Ten si u nás mohou majitelé objednat už několik let, Pražská plynárenská na něj poskytuje finanční příspěvek. V nedávné anketě MF Dnes se jeden z Pražanů dovolával systematičtějších kontrol potrubí. „Každá věc má svoji životnost, a tak by měl někdo stanovit, jak často se bude kontrolovat,“ uvedl mimo jiné… Jedná se o velmi laický pohled. Pán, který v anketě odpovídal, byl lékař. Chápu, že nemůže znát nejrůznější předpisy a nařízení, kterými se musí plynárenské společnosti ze zákona řídit. Rád bych ho (i všechny Pražany, kteří mají podobné obavy) zno-
vu ujistil: Kontroly potrubí v hlavním městě provádíme podle přísných bezpečnostních předpisů a často i nad jejich rámec. Například při rekonstrukcích kanalizací, vodovodů nebo vozovek provádíme mimořádné kontroly těsnosti sítě. Vedle laických výroků se v MF Dnes objevil i názor odborníka, který tvrdí: …plynárny lidem nabízejí zdarma rekonstrukce přípojek, při nichž přesunují odběratelům hlavní uzávěry plynů z jejich sklepů před domy, a vystavují je tak povinnosti pořídit si za statisíce korun přístroj na »revizi« potrubí, které vede od hlavního uzávěru k jejich nemovitosti a za něž tím pádem ze zákona ručí. Bohužel i tentokrát jde o velký omyl. V Praze a jejím okolí vlastní téměř sto procent přípojek k domům Pražská plynárenská. Podle názoru odborníka bychom tedy nabízeli odběratelům zadarmo rekonstrukce našich přípojek, což nedává smysl. O přemístění hlavního uzávěru plynu ze sklepa před dům nás musí písemně požádat sám majitel nemovitosti, ať už k tomu má jakékoli důvody, třeba přestavbu sklepních prostor na vinárnu. Pravda je, že pak za plynová zařízení za tímto uzávěrem směrem k domu odpovídá a je povinen zajišťovat jejich kontrolu a revize. Nepotřebuje k nim ale žádné přístroje za statisíce korun, může si tuto službu objednat u naší dceřiné společnosti Servis distribuce, a. s. Rád bych také upřesnil, že provozní revize se provádí jednou za tři roky, kontrola pak jednou ročně. Co mohou sami občané udělat pro svou bezpečnost? Hlásit nám sebemenší podezření na únik zemního plynu, a to ve svém domě, ve veřejných prostorách i na ulici na telefonní číslo 1239. Do příjezdu pohotovosti se nesmí používat otevřený oheň ani spotřebiče a je třeba zajistit intenzivní větrání prostor, kde se plyn může hromadit. Důležitá je samozřejmě i prevence. Obyvatelé nájemních bytů by proto měli apelovat na majitele domů, aby prováděli pravidelnou údržbu a kontroly rozvodů v domech. Děkuji za rozhovor Natálie Hálková • Foto Jan Žákovec
3
Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Po mnoha letech klidu s výjimkou povodně z padesátých let, kterou zachytila právě dostavěná Slapská přehrada, přišla v srpnu roku 2002 do Prahy velká voda. Vltavou v době kulminace protékalo přes 5 000 m3 vody za sekundu a obecně se hovořilo o 500leté vodě!!! Město, včetně jeho obyvatel a firem, nebylo na tak rozsáhlé rozvodnění dostatečně připraveno. Škody se čítaly do miliard.
Povodně 2006 v Praze
Byli jsme připraveni Ale poučili jsme se. Město vybudovalo systém protipovodňových zábran, byly vypracovány povodňové plány. Zařízení, pokud bylo možno, bylo opraveno tak, aby napříště nebylo poškozeno vůbec, nebo co nejméně. Lidé už vědí, co mohou čekat.
B
ěhem letošní dlouhé zimy napadlo nadprůměrné množství sněhu. Náhlé oteplení po tuhé a dlouhé zimě spojené s prudkými dešti umocnilo tání sněhu a řeky začaly vystupovat z koryt. Na Prahu se opět hnala velká voda. Oproti roku 2002 nás voda ale nezaskočila. Byli jsme připraveni. Město začalo stavět protipovodňové zábrany, aktivovaly se povodňové štáby, havarijní komise a lidé bydlící u řeky začali činit vše, co bylo v jejich silách, aby uchránili svůj majetek. Nikdo již nečekal, kam až voda stoupne. 28. března 2006 byl Krizovým štábem Magistrátu hl. m. Prahy vyhlášen k 21. hodině pro Prahu II. stupeň povodňové aktivity (dále jen SPA). To již byla v činnosti Havarijní komise Pražské plynárenské, a.s., která se dle Povodňového plánu schází až při vyhlášení II. SPA. PP, a. s., začala nepřetržitě monitorovat vývoj povodně, a to prostřednictvím informací z Českého hydrometeorologického ústavu, Povodí Vltavy a povodňové komise hl. m. Prahy. Mimo jiné bylo zaznamenáno, že v sobotu večer (1. dubna) vyhlásil Český hydrometeorologický ústav změnu odtokové křivky – při klesajícím průtoku vody se přesto dál zvedala hladina řeky. Činnost PP, a. s., plně probíhala podle povodňového plánu. Vzhledem k tomu, že jsou obě velmi vysokotlaké regulační stanice (VVTL RS), dodávající zemní plyn Praze, na pravém břehu řeky, bylo projednáno se společností RWE – STP zprovoznění záložního předávacího místa VVTL RS Drahelčice pro případ, že by muselo dojít k odstavení všech páteřních plynovodů přecházejících přes řeku. Dále proběhla aktivace a příprava pro zprovoznění operativní základny na levém břehu Vltavy, která je umístěna na Praze 5 v ul. Na Neklance. Byla odstavena středotlaká regulační stanice (STL RS) Jiráskův most, kde byla demontována telemetrie, a také restaurace na Rašínově nábřeží, která byla zatopena. Dále byl preventivně uzavřen přechod VTL plynovodů pod Vltavou v Modřanech a Chuchli. Pohotovostní čety PP, a. s., společně s pracovníky z dceřiné společnosti PPR, a. s. – nyní již Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., začali trvale monitorovat trasový uzávěr na VTL přípojce pro VTL RS Zbraslav, který je umístěn přímo na špici soutoku Berounky s Vltavou a je díky své poloze zaplaven již při prvním SPA. V případě poškození uzávěrů byla neustále připravena další četa zavřít trasový uzávěr ve Velké Chuchli, čímž by došlo k odstavení plynovodu procházejícího záplavovou oblastí Chuchle a Lahovic a tím i odstavení celé přípojky pro Zbraslav s uzávěrem na soutoku. Naštěstí k ničemu takovému nebylo nutno přistoupit. 4
Zároveň se potvrdilo, že především z důvodu povodní je nutno u tohoto uzávěru dobudovat ledolamy jak ze směru Vltavy, tak od Berounky. Další posádky průběžně kontrolovaly exponovaná místa podél řeky, kde má PP, a.s., své odběratele. Jednalo se především o botely, objekty umístěné blízko řeky, a to především v Modřanech či na ostrovech, jako je Žofín, Veslařský a Libeňský ostrov, restaurace na břehu řeky nebo i Výzkumný ústav vodohospodářský v ulici Podbabské. Mezi zasažená místa, kde muselo být odstaveno několik odběratelů, jejichž domy stojí přímo u břehu řeky, byly Klecánky. K prvním odstávkám v této obci došlo 30. března ve večerních hodinách. Práce byly koordinovány se samosprávou v postižených oblastech a Hasičským záchranným sborem.
Trasový uzávěr podchod Vltavy v Brnkách
Trasový uzávěr podchod Vltavy v Modřanech
V noci z 2. na 3. dubna začala řeka definitivně klesat. První dodávky plynu byly proto obnoveny již v úterý 4.dubna po poledni v Klecánkách. Následně PP, a. s., uváděla zpět do provozu v návaznosti na pokles hladiny další odstavená plynárenská zařízení. Na jiných místech již probíhal úklid. Na tomto místě nelze nezmínit, že pracovníci, kteří se podíleli na zajištění bezpečného provozu plynárenského zařízení, hledali k zákazníkům individuální přístup tak, aby případné nezbytné odstávky zařízení byly co nejkratší. Kromě výše uvedených činností k zajištění bezpečného provozu prováděli zároveň technici OSDS upřesnění zákresů protipovodňových zábran tak, aby měla PP, a. s., přesný přehled o možných zaplavených odběrných místech a mohla dle toho aktu-
V prosinci roku 2005 Pražská plynárenská, a. s. otevřela nové kulturní, společenské a propagační středisko, jehož součástí je Galerie Smečky. Pražská plynárenská, a. s., vlastní ojedinělou uměleckou sbírku zaměřenou na koláže. V kolekci se nalézají nejrozmanitější díla, vzniklá v rozmezí více než půl století, dnes jen těžko dostupné práce zcela zásadního významu. Sbírka tvoří pozoruhodný celek, který ve svém zaměření na koláž nemá u nás obdoby. Kolekce v současné době čítá přes 250 exponátů. Prostory galerie jsou nově zrekonstruovány přesně podle potřeb a nároků zadavatelů, které jsou pro výstavy obrazů, uměleckých děl a zejména papírových koláží obvyklé a nezbytné. Pro nejnovější informace jsme se vydali za panem Mgr. Ondřejem Fialou. Dobrý den pane Fialo, na úvod bych se vás ráda zeptala, co bylo podnětem pro vybudování galerie a společenského a propagačního střediska PP, a. s.? Podnětem pro vybudování galerie bylo rozhodnutí vedení společnosti prezentovat ojedinělou sbírku české poválečné umělecké koláže veřejnosti. Naše společnost PP, a. s., se tak přiřadila k několika málo organizacím, které nejen utilitárně a přísně ekonomicky rozvíjejí svůj hospodářský potenciál, ale myslí také na kulturně společenské potřeby občanů města. PP, a. s., pronajala a zrekonstruovala objekt, který mohou nejen Pražané, ale i zahraniční návštěvníci dostupně využívat. Máme k dispozici odborné publikace nejen v češtině, ale i v angličtině a němčině, které si zájemci mohou zakoupit, případně zapůjčit k prostudování některých pasáží, např. při občerstvení. I zahraniční návštěvníci do naší galerie občas zavítají, bývají zpravidla velmi příjemně překvapeni úrovní expozice a jejím architektonickým řešením. Vstupné je téměř symbolické, zaměstnanci PP, a. s., držitelé Zákaznických karet PP, a. s., a důchodci mají vstup zdarma.
Mohou se tedy návštěvníci těšit na novou výstavu v blízké době? Nová výstava Libora Fáry bude zahájena v červnu 2006. Výstava je připravována manželkou a dcerami Libora Fáry, očekává se velká účast představitelů divadel Na Zábradlí a Činoherního klubu, kde Libor Fára dlouhodobě spolupracoval jako scénograf, návrhář kostýmů a tvůrce plakátů. Společnost Gallery JK k této příležitosti vydá obsáhlou monografii a celkově lze říci, že tento počin je očekáván s velkou netrpělivostí a zájmem. Uvažuje se o rozšíření sbírky o díla z jiných uměleckých směrů? Pokud je mi známo, o rozšíření naší sbírky o díla z jiných uměleckých směrů se neuvažuje. V úvahu je třeba vzít fakt, že výtvarné umění je téměř bezbřehé, má stovky směrů, stylů, technik, období, desetitisíce významných děl, tisíce významných a nepřehlédnutelných umělců. Chtít v tomto smyslu konkurovat velkým našim nebo svě-
Sedlec
alizovat Povodňový plán. Tyto zákresy byly digitalizovány a je možné je v případě potřeby zobrazit v grafickém infosystému (digitální mapě PP, a. s.). Pražská plynárenská, a. s., celou situaci zvládla velmi dobře. Rozvodnění řeky prověřilo Povodňový plán – pečlivě zpracovaný dokument na základě zkušeností z roku 2002. Příslušní pracovníci jsou včas aktivováni, ohrožené zařízení je kontrolováno nebo v závažných případech odstaveno, případně je na nezbytný čas demontováno a odvezeno, jsou monitorovány oblasti, kde mohou nastat problémy. Po opadnutí vody provedli příslušní technici revizi vzniklých škod a nyní jsou připravovány Zbraslav – odbočný uzávěr VTL pro Lipence následné menší opravy. Záplavovým oblastem se nelze vyhnout – plyn je veden tam, kde jsou odběratelé. Proto je nejdůVltava z Letné ležitějším opatřením, na které se obzvlášť po roce 2002 velice dbá, již při projektování plynárenských zařízení respektovat řeku a volit taková technická řešení, která zajistí minimum škod v případě vylití řeky z břehů. Odbor správy distribuční soustavy
Vedení PP, a. s., děkuje všem svým zaměstnancům i zaměstnancům dceřiných společností, kteří se podíleli na řešení povodňové situace a likvidaci škod.
Takže se zdá, že původním záměrem bylo pouze využití prostor pro galerii? To není tak docela přesné, projekt zadaný renomovanému ateliéru »D PLUS« počítal zprvu skutečně jen s využitím prostorů pro představení rozsáhlých sbírek PP, a. s., popřípadě s výstavami jiných renomovaných autorů. Zároveň již od samého počátku počítal také s využíváním vstupního prostoru před centrálním obslužným pultem pro jednání, nebo jen pro posezení s přáteli a možností občerstvení. Vždy však bylo uvažováno o tom, že galerie bude nekomerční a z několika možností pro financování její existence byla vybrána forma založení Nadačního fondu. To vše ale již čtenáři našeho časopisu vědí, pojďme se tedy věnovat novějším informacím. Jak hodnotíte návštěvnost galerie? Přestože návštěvnost galerie, vzhledem k zimnímu období, novosti a jakési dosavadní »nezavedenosti« naší galerie do povědomí občanů metropole je v průměru téměř shodná s předpoklady tvůrců, ukazuje se, že kapacita těchto prostor nabízí další zajímavé možnosti. Jak jsme již v úvodu zmínili, kromě galerie a společenského střediska se zde nachází i propagační středisko. Řekněte nám něco o něm. Personálu galerie bylo poskytnuto základní proškolení, takže všichni jsou schopni podat zájemcům základní informace o strategii PP, a. s., o cenách plynu, místech, kde je možno uplatnit reklamace a jiné nároky, přijmout přihlášku k odběru ZP a několik dalších služeb. Z rozhovoru lze vyrozumět pozvání do Galerie Smečky, není-liž pravda? Určitě, vzhledem k příjemnému prostředí, možnosti občerstvení a ochotné obsluze mohou Pražané i zahraniční hosté strávit příjemné chvíle odpočinku přímo v centru Prahy. Děkuji za pozvání a zajímavé informace nejen o galerii. Zuzana Floriánová • Foto Petr Hejna
Jakým způsobem se doplňují umělecké sbírky? Sbírka české poválečné umělecké koláže PP, a. s., je stále doplňována a cílevědomě rozšiřována.V lednu jsme získali další díla předních autorů, jako například Karla Valtera, Václava Zykmunda, Eduarda Ovčáčka, Ivo MedkaKopaninského, Miroslava Koryčana, Adolfa Hoffmeistera, Pavly Aubrechtové, Jiřího Frajera a zajisté Ladislava Nováka a Jiřího Koláře, kteří tvoří nejpevnější a skvostnou páteř naší sbírky. V listopadu minulého roku se podařilo zakoupit dvě ojedinělé dřevěné asambláže Libora Fáry, jehož výstava (mezi jinými i z dosud ještě nepředstavených prací) je plánována. 5/2006
tovým galeriím by bylo bláhové a nereálné. Význam naší sbírky lze spatřovat především v tom, že je cíleně a jednostranně zaměřená na úzký segment z nekonečné umělecké tvorby. To ji činí jedinečnou a dává téměř jistotu, že po uplynutí určitého času se žádná výstava koláže neobejde bez zápůjček z naší sbírky.
Galerie Smečky, Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1 Otevřeno: úterý–sobota: 12–19.30 hodin Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272 e-mail:
[email protected] www.galeriesmecky.cz
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s Galerií Smečky na straně 11. Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské, mají vstup do Galerie Smečky zdarma! 5
Podolská vodárna
Počátkem minulého století se postupně začaly budovat centrální zdroje pitné vody. Moderní éru pražského vodárenství zahájilo dobudování vodárny v Káraném v roce 1914, následovala úpravna vody v Podolí v roce 1929. Dnes je hlavním vodním zdrojem pro hl. m. Prahu úpravna vody Želivka. Ta byla uvedena do provozu v roce 1972. Pitná voda je ze Želivky přiváděna přes 50 km dlouhým štolovým přivaděčem.
Jižní průčelí vodárny se sochami Vltavy a jejích přítoků
Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná. Obyvatelům hlavního města Prahy dodává pitnou vodu akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, člen skupiny Veolia Voda. Zajišťuje výrobu pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod, distribuci pitné vody včetně provozu vodovodní a kanalizační sítě. Vodárenská zařízení, vodojemy, vodní věže, vodárny patří v Praze k nepřehlédnutelnými dominantám. Pro naši návštěvu jsme vybrali objekt vodárny v Praze-Podolí, který patří ke špičkovým realizacím inženýrské a průmyslové architektury první poloviny 20. století. Naším průvodcem po historii a současnosti pražského vodárenství byl historik vodárenství a vedoucí Muzea pražského vodárenství pan Jaroslav Jásek.
Povězme si více o nádherné architektonické památce, o vodárně v Praze-Podolí. Zvýšená spotřeba vody v Praze na začátku dvacátého století si vynutila vybudování její nové úpravny, která využívala vodu z tehdy ještě relativně čisté řeky Vltavy. Proto nová vodárna vznikla v roce 1929 právě v Podolí při vtoku řeky do města. Vodárna stojí na místě starších vodáren z osmdesátých let 19. století, které sloužily Královským Vinohradům a Praze. Zpracování projektu se ujal architekt a urbanista Antonín Engel, představitel monumentálního neoklasicismu. Ten byl v období první republiky autorem řady reprezentativních budov, například ministerstva železnic. Jeho dílem je i velkorysý koncept nové pražské čtvrti Dejvice s těžištěm na kruhovém Vítězném náměstí. Engel byl také dlouhá léta profesorem architektury na Českém vysokém učení technickém. Velkoryse řešené interiéry vodárny s odvážnými parabolami betonových ladných oblouků, monumentální a dekorativní štíty představují velmi moderní pojetí, které patří ke špičkovým realizacím inženýrské a průmyslové architektury v České republice.
Jaroslav Jásek u modelu čerpacího stroje Šítkovské vodárny z roku 1891
Jaroslav Jásek
Dřevěné vodovodní potrubí z konce 18.století
ší vodárenští technici pokračovali v dalším shromažďování vodárenských památek. Zásluhou této činnosti bylo, že při výstavě konané v Praze roku 1937 sdružením »Plyn, voda a zdravotní technika« patřila vodárenská expozice zároveň s plynárenskou k nejobsáhlejším. Když byla ředitelství Vodáren hl. m. Prahy přidělena budova v Praze 1 na Národní tř. 13, byly adaptovány suterénní prostory pro stálou výstavu pražského vodárenství. Ta byla poprvé zpřístupněna veřejnosti v roce 1952. V rámci rekonstrukce Podolské vodárny počátkem 90. let minulého století byly vybudovány prostory pro novou expozici historie pražského vodárenství s nezbytným zázemím. Tato nová expozice byla otevřena v roce 1997. Prostor muzea je dvouúrovňový o celkové ploše asi 800 m2 s depozitáři, pracovnami a přednáškovým sálem pro zhruba 40 návštěvníků. Interiér filtrační stanice je od výstavních prostor oddělen skleněnou stěnou a tak se návštěvníkům naskytne nezapomenutelný výhled do Engelovy »katedrály« s filtry.
ročeské Vrutici a přibližuje historický vývoj zásobování města Litoměřice. Základem pražského vodárenského muzea byly exponáty, které byly použity v expozici pražského vodárenství na Jubilejní výstavě konané roku 1891 v Praze. Po ukončení výstavy byl materiál uložen do depozitáře a tehdej-
Co všechno návštěvníci v muzeu najdou? Celá expozice zachycuje historický vývoj pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny renesančního období a vodárenské snahy konce 19. století, až po současné zásobování hl. m. Prahy vodou. Mimo jiné je zde vystaven origi-
Prahu důležitý rezervní zdroj pitné vody pro případ poruch vodáren v Káraném nebo na Želivce nebo v případě ekologické havárie na řece Jizeře a Želivce. Součástí Podolské vodárny je od roku 1997 i Muzeum pražského vodárenství. Jedná se o první české vodárenské muzeum? Ano, pražské muzeum bylo první. Druhé vodárenské muzeum, menší a méně obsáhlé, bylo otevřeno v roce 2003 v secesní vodárně v seve-
Pane Jásku, můžete naše čtenáře stručně seznámit s vývojem zásobování Prahy pitnou vodou. K prvotnímu zásobování města pitnou vodou sloužily zejména studny nebo jímky na povrchovou nebo dešťovou vodu. První pražské vodovody měly formu otevřených koryt či vodovodních řadů vyrobených z různých materiálů, dřeva, kamene, pálené hlíny, olova. Jednalo se tehdy o vodní přivaděče samospádové, bez čerpací techniky. Jeden z prvních vodovodů měl již ve 12. století Strahovský klášter, dopravoval vodu z pramenů na Petříně. Založení prvního veřejného vodovodu v roce 1348 bylo motivováno nedostatkem vody v určitých částech Nové-
• Vedoucí archivu a muzea akciové společnosti Pražské vodovody a kanalizace. • Zabývá se dějinami techniky (zejména historií zásobování vodou), ochranou průmyslového dědictví a symbolikou řemesel. • Je autorem řady publikací věnovaných vodárenství. nál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830, vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. Nejstarším exponátem v muzeu je roura z pálené hlíny pocházející z Pergamonu. Trojrozměrné předměty doplňuje řada kopií unikátního archivního materiálu a množství historických fotografií. Velmi cenné jsou sbírky druhů vodovodního potrubí, uzavíracích elementů a další historických přístrojů a nástrojů. Unikátní je sbírka vodoměrů. Většinou byly použité v Praze, ale místa jejich výroby jsou rozeseta po celém světě. Říkám, že máme v muzeu kolem čtyř set vodoměrů vyrobených od Bratislavy po San Francisco a od Stockholmu po Tunis. Průběžně rozšiřujeme sbírky, a to jak s pomocí kolegů, tak »vodárenských nadšenců«. Mnoho materiálu se získá při rekonstrukcích na modernější technologie. Běžné předměty se ukládají do depozitáře, ty zajímavější se můžou stát součástí výstavy. Spolupracujeme s dalšími institucemi podobného zaměření v Evropě, např. s vídeňským muzeem vodárenství či muzei v Gentu, Berlíně a maďarské Ostřihomi. Děkuji za exkurzi vodárenskou historií i současností a přeji Vodárenskému muzeu hodně spokojených návštěvníků. Text Ing. Jan Žákovec • Foto Petr Hejna
Vodárenská hala s pískovými filtry – »Engelova katedrála«
Šítkovská vodárenská věž
6
ho Města pražského. Prameny poblíž osady Na Rybníčku byly podchyceny a voda svedena ke kašnám na dnešním Karlově a Václavském náměstí. Rozmach pražského vodárenství znamenalo období renesance. Vznikaly vodní věže, byl stanoven vodohospodářský systém, určena technologie kladení potrubí i způsob odběru vody z veřejných či soukromých kašen či nádrží. V Praze byly postupně založeny první čtyři vodárny – Petržilkovská vodárna pro Malou Stranu, Staroměstská vodárna pro Staré Město pražské, Šítkovská vodárna zásobující horní Nové Město pražské a Novomlýnská vodárna pro dopravu vody do dolního Nového Města pražského. Většina těchto staveb sloužila svému účelu až do 19. století.
Vzhledem ke vzrůstající spotřebě vody v Praze byla v roce 1952 započata rekonstrukce a stavba druhé části vodárny, stylově identické stavby k již stojící budově. Jejím projektantem byl opět architekt Antonín Engel, který tak měl jedinečnou možnost dokončit dílo, které v dvacátých letech začal. Architektonické řešení fasády je absolutně shodné, liší se pouze sochařská výzdoba, která je na nové části realizována v duchu socialistického realismu. Představuje alegorické sochy řeky Vltavy a jejích přítoků. Poslední rekonstrukcí prošel objekt Podolské vodárny v 90. letech minulého století v souvislosti s přechodem na novou filtrační technologii. Spotřebu vody v Praze dnes plně kryjí jiné zdroje. Podolská vodárna však znamená pro
Zemní plyn v Podolské vodárně Od uvedení nové vodárny do provozu v roce 1929 byl areál řadu desetiletí vytápěn z centrální uhelné kotelny. Velký význam z hlediska zlepšení ovzduší pro obyvatele okolí vodárny mělo zprovoznění nové plynové kotelny v roce 1993 v rámci rozsáhlé rekonstrukce podolské vodárny. Stávající centrální kotelna dodává teplo do deseti budov areálu vodárny s celkovou zastavěnou plochou více než 14 tisíc m2. Pro výrobu tepla plynová kotelna využívá tři nízkotlaké teplovodní kotle s přetlakovými hořáky s jmenovitým výkonem 1 040 kW, další kotel o výkonu 250 kW slouží pro přípravu teplé vody v letních měsících a posílení zimního provozu. Teplá užitková voda se připravuje rovněž v kotelně ve dvou stojatých boilerech nepřímo ohřívané topné vody o objemu 2 × 4 m3. Zásobování budov teplem se uskutečňuje pomocí teplovodního otopného systému. Část budov (vodárenské muzeum, kanceláře apod.) je vytápěna, většina technologických vodárenských hal je však pouze temperována. U temperovaných hal s volnou vodní hladinou je kvůli odparu třeba udržovat teplotu vzduchu o málo vyšší než je teplota vody. 5/2006
Plynová kotelna v Podolské vodárně
7
Tradiční česká firma Karma Český Brod je největším výrobcem konvekčních plynových topidel v České republice. Již od svého počátku byla firma orientována na výrobu plynových spotřebičů pro domácnost. Tohoto zaměření se drží dodnes, vedle ucelené řady kamen vyrábí také spotřebiče pro ohřev užitkové vody. V posledních letech se firma orientuje i na oblast vestavných spotřebičů a klimatizačních jednotek. Všechny spotřebiče mají vysokou technologickou úroveň a kvalitu. Poslání společnosti je orientováno na spokojenost zákazníků a kontinuální inovaci výrobků. Společnost Karma dnes zaměstnává zhruba 140 zaměstnanců.
náklady z dlouhodobého hlediska, volí jednoznačně topidlo s elektronickou regulací – Beta Electronic. Vzhled topidla určitě rozhoduje a navíc nabízíme výběr topidel v pěti barevných odstínech. Řada našich zákazníků toho velmi ráda využívá.
Jaké novinky v plynových spotřebičích připravujete? Současným technickým vývojem topidel reagujeme na zvyšující se ceny zemního plynu. V závěrečné fázi je v naší vývojové dílně příprava úsporného topidla. V prodeji bude již v druhé polovině
Můžete stručně popsat současnou situaci v oboru vytápění v České republice, který je pro vaši práci dominantní? Situace v prodeji lokálních topidel je vcelku stabilizovaná. Negativní vliv na celkové vnímání ply-
V rámci naší návštěvy ve výrobním závodě Karmy v Českém Brodě jsme se seznámili i s výrobou plynových spotřebičů. Fotografie dokumentují vybrané postupy výroby podokenních topidel.
Z historie firmy Na začátku 20. století v českých zemích nebyl žádný tuzemský výrobce plynových spotřebičů pro domácnosti a tyto spotřebiče k nám dodávaly zahraniční firmy, jako Siemens a Junkers. V roce 1910 založil podnikatel Karel Macháček ve Vysočanech malou továrnu, kde začal vyrábět velmi kvalitní plynové spotřebiče, nesoucí nové označení, které bylo sestaveno z počátečních slabik továrníkova jména Karma. Karel Macháček byl vynikajícím technikem a jím navrhované spotřebiče měly vysokou technickou úroveň. Během své činnosti přihlásil a realizoval řadu patentů, kterými vylepšil řešení plynových hořáků, uzavíracích kohoutů a dalších součástí plynových spotřebičů. Nástup použití plynu ve 20. letech minulého století Karel Macháček vystihl a aby vyhověl stále se zvyšující se poptávce po nových plynových spotřebičích, vybudoval nový, moderní závod v Českém Brodě, v místě, kde má společnost i své současné sídlo. V průběhu dvacátých a třicátých let Karma výrazně rozšířila okruh vyráběných plynových spotřebičů. Nabízela široký sortiment plynových spotřebičů, určených především do kuchyní (plynové vařiče, trouby, sporáky), k ohřevu vody a pro vytápění (reflektorová kamna, kamna s žárovými výplněmi, plynové radiátory). Průtokové plynové ohřívače vody svojí kvalitou daly jméno celé skupině výrobků (karma), které byly určeny pro kuchyně a koupelny.
8
Zkoušení hořáků plynových topidel
Výrobní linka podokenních topidel
žení spotřeby může dosáhnout i 20 % ve srovnání se standardním plynovým topidlem Topidlo nemá tzv. věčný plamínek, veškeré činnosti – zapalování hořáku, bezpečnostní prvky atd. jsou řízeny elektronickou řídicí jednotkou. Jedním termostatem je možné ovládat i více topidel, takže se tento systém dá použít i pro větší vytápěné prostory.
V roce 2002 získala Karma licenci na výrobu a prodej komfortních plynových krbů. Za pozornost stojí plynové krby řady Elegance. Svým naprosto věrným napodobením přirozeného hoření »dřeva« jsou zcela rovnocenným konkurentem krbů na dřevo. Navíc řízením přes dálkový ovladač a snadnou regulaci zbavují uživatele »nepříjemných« prací s popelem, úklidem, dřevem atd. a umožňují dopřát si pohodovou atmosféru u krbu kdykoliv. Z vestavných kuchyňských spotřebičů máme nově v sortimentu plynové sklokeramické varné desky. A nemohu zapomenout na tradiční položku
roku. Již prodávanou letošní novinkou je průtokový ohřívač o výkonu 22,6 kW s bateriovým zapalováním. Jakým topidlům dnes dávají zákazníci přednost? Hrají roli při jejich rozhodování i takové faktory, jakými jsou vzhled, barva, provedení nebo špičková vybavenost plynového spotřebiče? Pro běžného zákazníka je rozhodujícím kritériem cena a design. Proto je stále nejprodávanějším typem standardní topidlo Beta Mechanic. Uživatel, který při posuzování výrobku zvažuje i jeho provozní
nového vytápění zákaznickou veřejností má nárůst ceny zemního plynu. O to více vzrůstá požadavek na úsporné vytápění, na snižování spotřeby. To je pro nás v současné situaci priorita. Co vám v oboru v současné době nejvíce vadí? Vlivem stále rostoucího konkurenčního prostředí rostou požadavky velkoobchodních odběratelů na plnění třeba i kusových objednávek v kratších časových intervalech. Není to od velkoobchodu ideální přístup, ale musíme na to umět reagovat. Výstupní kontrola podokenních topidel
Jak si představujete spolupráci s plynárenskými společnostmi ? Ideální spolupráci vidím v provázanosti prodeje plynu s prodejem plynových spotřebičů a ve zlepšení předávání informací o plynových spotřebičích přes plynárenské společnosti.
Byl vstup České republika do Evropské unie přínosem pro vaši firmu? Vzhledem k našim významným exportním aktivitám to v řadě činností přineslo zjednodušení práce. Vraťme se podrobněji k vašim výrobkům. Se kterými byste se chtěl pochlubit? Určitě jich bude několik. Naším nosným výrobním programem jsou dvě řady lokálních plynových topidel. Řada topidel Beta má odtah spalin přes zeď a řada topidel Gama má odtah do komína. Především chci upozornit na topidla řady Beta Electronic. Jedná se o topidlo, jehož chod a teploty lze prostřednictvím prostorového termostatu programovat, a tedy již umožňuje vytápět opravdu úsporně. Sní-
Jaké jsou současné trendy ve vytápění? Co si myslíte, že se změní do roku 2010? Podle mého názoru začíná být pro stále více investorů v oblasti nové výstavby hodně důležitá energetická spotřeba nového domu či bytu. Cílem je postavit takový dům, jehož vytápění bude energeticky co nejméně náročné. Pak je již reálné uvažovat o tepelném čerpadle, možná i o solární energii, jako zdroji tepla pro vytápění. Nemyslím si, že v tomto směru dojde k výrazné změně již do roku 2010, ale je to trend.
Historické spotřebiče v Plynárenském muzeu
Nyní sortiment spotřebičů akciové společnosti Karma Český Brod zahrnuje lokální plynová topidla, komfortní plynové krby, plynové ohřívače vody, vestavné kuchyňské spotřebiče a klimatizační jednotky. Pro bližší informace o společnosti Karma jsme se vypravili přímo do jejího sídla v Českém Brodě. Naším průvodcem byl manažer prodeje Ing. Václav Bartoš. Pane inženýre, jaké je vaše postavení na trhu v České republice? Do kterých zemí vaše výrobky vyvážíte? Jak bylo uvedeno, hlavním oborem Karmy Český Brod jsou především plynové spotřebiče, konkrétně lokální plynová topidla s odtahem spalin přes zeď a do komína. Tradice značky, velká šířka sortimentu a průběžná inovace těchto výrobků zajišťuje společnosti široký okruh zákazníků a dlouhodobě vedoucí pozici na českém trhu. To se promítá i do našich úspěchů především na východních trzích (Slovensko, Maďarsko, Gruzie, Ukrajina atd.), ale obchodujeme i s Belgií, Anglií... Vzhledem k rozsáhlosti exportních aktivit je tak větší část produkce vyvážena.
v našem sortimentu, na plynové ohřívače vody. Průtokové plynové ohřívače Alfa dodáváme s odtahem spalin do komína i bez odtahu. Závěsné plynové zásobníkové ohřívače vody HT jsou pak určeny pro zavěšení na zeď.
Co považujete za dosavadní největší úspěch firmy? Velkým úspěchem je rozhodně pozice, kterou si ve svém oboru společnost Karma Český Brod dlouhodobě drží, stejně tak jako její úspěchy na zahraničních trzích. A nakonec prozraďte našim čtenářům váš firemní cíl. Spokojený zákazník. Děkuji za rozhovor a přeji Karmě hodně obchodních úspěchů, Podokenní plynová topidla
Vestavný plynový krb
Text Jan Žákovec • Foto autor a archiv Karma, a. s.
5/2006
9
| 2. část |
5 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Z historie zjišování plynu v ovzduší a kontroly úniku plynu
Plynové lampy v Praze II. Plynové osvětlení patřilo desítky let ke koloritu zejména historické části Prahy. Byly používány nejrůznější typy svítidel, od lamp na konzolách nebo stožárech až po několikaramenné kandelábry. Plyn byl používán i pro osvětlení pražských parků, ostrovů, zahrad a nábřeží. Lampáři ...(tajenka obvodové doplňovačky) každý večer lampy rozsvěcovali a ráno zhášeli. Přestože se plynové osvětlení neustále vylepšovalo, muselo postupně uvolnit své pozice modernímu světlu elektrickému. Nejdéle se plynové světlo udrželo ...(tajenka osmisměrky). Jako poslední byly převedeny ze svítiplynu na elektřinu osmiramenné stožáry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici. Bylo to koncem dubna roku 1985 a zdálo se, že éra plynového osvětlení skončila.
Plyn začal sloužit lidem, ale někdy i škodil
Nebezpečný plyn bylo třeba umět zjistit První způsoby zjišťování přítomnosti nebezpečného plynu byly poměrně prosté, i když ne zrovna humánní. Používalo se malých teplokrevných zvířat (kanárků, myší apod.). Klec se zvířátky se vložila do kontrolovaného prostoru a sledovalo se Obr. 1 – H. Davy jejich chování. Bylo možno zjistit jak nebezpečnou koncentraci jedovatého oxidu uhelnatého, tak nedýchatelného oxidu uhličitého, případně nebezpečný nedostatek vzdušného kyslíku. Dnes už naštěstí jsou k dispozici jiné metody kontroly. Do jisté míry bylo používání zvířátek nahrazeno hornickým bezpečnostním kahanem, který vynalezl r. 1815 Humphry Davy (1778–1829) – obr. 1. Davy objevil, že plynový plamen neprošlehne hustým drátěným sítem, umístěným nad plamenem i když jsou nad sítem hořlavé plyny. Zplodiny hoření prostupující sítem se tak ochladí, že nemají již potřeb10
nou teplotu, aby zapálily plyny nad sítem. Davyho lampa byla olejová. Na nádobku s olejem byl nasazen drátěný koš nahoře uzavřený. Tento koš chránila kostra ze čtyř železných tyček (obr. 2). Davyho lampa sloužila nejen k bezpečnému svícení v dolech, ale mohla být použita i ke zjišťování přítomnosti výbušného důlního metanu nebo nedýchatelného oxidu uhličitého v ovzduší. Byl-li přítomen metan, plamen v lampě se začal prodlužovat. Přítomnost oxidu uhličitého naopak plamen v lampě zkracovala a mohla ho zcela uhasit.Trvalo však ještě velmi dlouho, než byl vynalezen přístroj, kterým by bylo možno prokazatelně a spolehlivě zjišťovat v ovzduší nebo ve spalinách také přítomnost jedovatého, bezbarvého a nezapáchajícího oxidu
Obr. 4 – Detektor Labora – Universal
uhelnatého (CO). Stalo se to r. 1919, kdy Američané Hoover a Lamb patentovali první trubičkový detektor na CO. U nás na tomto principu byly později vyráběny detektory Labora Simplex, Labora Universal a indikační přístroj ÚVVP (Ústav pro vědecký výzkum paliv). Uvedné přístroje jsou na obr. 3, 4 a 5. Dokážou zjistit již 0,001 % CO ve vzduchu nebo ve spalinách (bezpečná koncentrace CO ve vdechovaném ovzduší je do 0,003 %). Pracují tak, že zkoušený vzduch se prosává trubičkou naplněnou reakční látkou, která se přítomným CO zabarví podle koncentrace od žluté do tmavě olivově zelené. Jelikož dříve používaný svítiplyn obsahoval vždy určité procento oxidu uhelnatého, a to od 3 do 25 % (podle způsobu výroby, případně podle stupně detoxikace), bylo možno přístroji na zjišťování CO v ovzduší kontrolovat pochopitelně i úniky svítiplynu. Na podobném principu byly později vyráběny a používány trubičky pro zjišťování metanu, ale ty se příliš neujaly a byly nahrazeny dokonalejšími přístroji.
Přístroje pro kontrolu těsnosti plynových zařízení U nových plynových zařízení se již od pradávna zkouší jejich těsnost před uvedením do provozu podle příslušných technických předpisů. Zkoušené zařízení se napustí vzduchem nebo inertním plynem na zkušební přetlak a pak se pomocí přesného tlakoměru sleduje po předepsanou dobu pokles přetlaku zkušebního média. U provozovaných zařízení lze hrubou kontrolu těsnosti rozvodu plynu, a to jak na potrubí v budovách, tak na potrubí místních sítí, provést uzavřením všech uzávěrů na odběru plynu a sledováním stavu číselníku plynoměru, přes který je potrubí samočinně doplňováno plynem.
Obvodová doplňovačka
Obr. 2 – Davyho bezpečnostní kahan
Do vnitřního čtverce doplň svislým směrem slova podle obrázkové legendy (jsou čtyři a každé má čtyři písmena). Ale pozor, legenda je přeházená! Potom napiš do políček po obvodu čtverce stejná písmena ke stejným číslům – tak, jak ti to vyšlo ve vnitřním čtverci. Začneš-li číst od jedničky ve směru hodinových ručiček, dozvíš se tajenku.
Obr. 3 – Detektor Labora – Simplex
Při těsném rozvodném potrubí se stav číselníku nezmění ani po několika hodinách. Na stejném principu založená, ale daleko jednodušší a přitom velice objektivní zkouška těsnosti může být provedena pomocí zkušebního zařízení Prestest, vyvinutého asi před Obr. 5 10 lety (obr. 6). Přístroj Indikační se zapojí do rozdělenépřístroj ho plynovodu před zkouÚVVP šený úsek. Např. je ho možno připojit pomocí gumových zátek místo plynoměru. Uzávěrem na ochozu přístroje se přepustí plyn až na konec zkoušeného úseku. Potom se uzávěr na ochozu uzavře a otevřou se uzávěry u skleněné baňky. Netěsnost plynovodu se projeví probubláváním plynu kapalinou. Počet bublinek za časovou jednotku je úměrný velikosti úniku (k vyhodnocení slouží tabulka dodávaná s přístrojem). Pokračování příště
Osmisměrka Vyškrtej pojmenování obrázků ve všech směrech – vodorovně, svisle i úhlopříčně, zprava doleva, shora dolů a opačně. Zbude ti 19 písmen. Přečteš-li je po řádcích, dozvíš se tajenku. Písmena mohou být vyškrtnuta víckrát. PALICE PARUKA PASTA PASTELKA PATA PÁREK PLAST
PODLAHA PODRÁŽKA POLKA POMÁHAT POSTEL POSTOJ PRAHA
1 – vstup plynu 2 – výstup plynu 3 – připojovací převlečná matka plynoměru 4 – roztažná gumová zátka 5 – uzávěr na ochozu 6 – skleněná baňka s kapalinou
Na 5 vylosovaných výherců čeká hodnotná publikace o umění Držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s., mají vstup zdarma! Odpovědi prosím zasílejte do 7. 6. 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová, U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »Galerie Smečky« a svoji zpáteční adresu i telefon.
Odpovědi prosíme zasílejte do 7. června 2006 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Kateřina Saidlová U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 5/2006« a svoji zpáteční adresu i telefon.
V prosinci 2005 Pražská plynárenská, a. s., otevřela nové kulturní, společenské a propagační středisko, jehož součástí je Galerie Smečky. Pražská plynárenská, a. s., vlastní zcela ojedinělou uměleckou sbírku zaměřenou na koláže, kterou neustále rozšiřuje o další přírůstky. V kolekci se nalézají nejrozmanitější díla, vzniklá v rozmezí více než půl století – dnes jen těžko dostupné práce zcela zásadního významu. Sbírka tvoří pozoruhodný celek, který ve svém zaměření na koláž nemá u nás obdobu. Kolekci v současné době tvoří přes 250 exponátů a hodnota sbírky je jen těžko vyčíslitelná penězi. Prostory galerie jsou nově zrekonstruovány přesně podle potřeb a nároků galerie. Galerie Smečky, Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1
Dnešní otázka Na kdy a jaká výstava se připravuje v Galerii Smečky?
PRASE PRÁCE PROROK PROVAZ PRŮKAZ PRŮPLAV PYTEL
Rudolf Novák • Foto archiv autora
Obr. 6 Přístroj pro kontrolu těsnosti plynového rozvodu Prestest
Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do systému CityPower. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s., mají vstup zdarma!
Výherci Dětské soutěže z č. 3/2006: Veronika Jarrahová, Praha 10, Vojtěch Brož, Praha 8, Miloslav Holý, Praha 4.
Řešení křížovky na str. 12: Kandelábr na Hradčanském náměstí opět svítí na plyn
Rozvoj používání hořlavých plynů a prohlubování znalostí jejich vlastností je spojeno s rozvojem železářství a s počátky výroby plynu pro osvětlování destilací dřeva, uhlí a jiných organických látek na začátku 19. století. V té době také vznikal plynárenský obor, byly stavěny první plynárny a první veřejné rozvody plynu. Jelikož vyrobený plyn sloužil zpočátku prakticky výhradně pro osvětlování, získal název svítiplyn. Svítiplyn obsahoval poměrně velké množství prudce jedovatého oxidu uhelnatého, a byl proto pro uživatele dost nebezpečný. Do velkého počtu tragických nehod svítiplynem se v minulosti každoročně zapisovalo i značné množství případů dobrovolného ukončení života. V druhé polovině 20. století byl svítiplyn v plynárenství postupně nahrazen nejedovatým přírodním zemním plynem. Název svítiplyn se udržel až do současné doby, i když si tento plyn již v druhé polovině 19. století našel mnoho dalších způsobů uplatnění (pro vaření, vytápění, ohřev vody, žehlení apod.). Stejně jako nebezpečné vlastnosti plynu z plynáren si lidé už dávno uvědomovali nebezpečí jedovatých spalin vznikajících při nedokonalém spalování látek obsahujících uhlík. Již od 16. století jsou prováděny pokusy o vysvětlení otrav oxidem uhelnatým. Uznává se, že k otravám dochází při špatném způsobu topení a všude tam, kde se může člověk nadýchat kouře (v řemeslnických dílnách, kovárnách, pekárnách ap). V té době se věnovali této problematice ve svých spisech Amatus Lusitanus, Bacon Verulámský, Marcelus Donatus, Mercuciatus, Ramazzini a Cherman. Významné rozšíření znalostí o otravách oxidem uhelnatým však přinesl až konec 18. století, a dokonce byla vydána první zákonná opatření, která stíhala neopatrné vytápění pohostinských místností, ohrožující zdraví ubytovaných osob. Otrava oxidem uhelnatým byla poprvé popsána r. 1830. Později (kolem r. 1850) prokázal francouzský badatel Claude-Bernard poprvé mechanismus účinku tohoto jedovatého plynu a jeho afinitu na krevní barvivo – hemoglobin.
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
ČASOPISEM
Správná odpověď z č. 3/2006: CK Kudrna pořádá zájezdy 14 sezonu 3. Karel Macháček založil v roce 1910 továrnu Karma v: a) Českém Brodě b) Praze Vysočanech c) Hlubočkách-Mariánském údolí
Výherci z č. 3/2006: Zdeněk Štěpánek, Praha 9 Jiřina Norbertová, Praha 8 Hana Navrátilová, Praha 6 Připravila Zuzana Floriánová
Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
1. Za veškerá plynová zařízení za hlavním uzávěrem plynu (včetně) zodpovídá: a) místní plynárenská distribuční společnost b) majitel objektu c) Energetický regulační úřad 2. Petržilkovská vodárna zásobovala vodou: a) dolní Nové Město pražské b) horní Nové Město pražské c) Malou Stranu
5/2006
Správné odpovědi z č. 3/2006: 1a) Společná zákaznická kancelář Pražské plynárenské a Pražská energetiky v paláci Adria v Jungmannově ulici v Praze 1 byla otevřena v roce: 2004 2c) Pražský fotoateliér Langhans najdete ve Vodičkově ulici 3b) Na zemní plyn dnes ve světě jezdí zhruba 5 milionů vozidel Výherci z č. 3/2006: Lubomíra Jelínková, Praha 6 Milan Novák, Chodov, Hana Mašková, Říčany
Co najdete v příštím čísle 6/2006 > Dětský den ve Žlutých lázních > Kandelábr na Hradčanském náměstí se opět rozzářil plynem > Historie: Kontroly těsnosti plynovodů – 3. část 11
