2/2007
KŘÍŽOVKA Fakt dané 1. díl tajenky skutečnosti
Ukazovací zájmeno
Domácky Ilona
Náhlá myšlenka
Část molekuly
Kaverna
Směnečný dlužník
Podlaží
Značka zlata
Prkenné stropy (nářečně)
Dravý pták
Druh golfové hole
Terénní sklápěcí vůz
Promoční síň
Kolem
Korýš
Značka neonu
Přestat kapat
3. díl tajenky Schopnost usuzovat
Důrazný zápor
Výzva pro psa
Sirný nerost
Peněžní tíseň
České město
Domácky Marie
Žaludeční léky Slovensky »nebo«
Nuže
Na jiné místo
Severský národní básník
Dobrý nápoj
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
Lihovina z rýže
Anglicky »starý«
Polynéská látka z lýka
Nádor na jaterních buňkách
Proutěná nádoba
Mládě skotu (nářečně)
Chačaturjanovo jméno České město
Český básník
Stávat se otupělým
Drobné zvířectvo Neobuto
Borový les
Iniciály herce Deyla
Rozpouštědlo
Kujný nerost
Oddělení nemocnice Egyptská bohyně Iniciály Montanda Mužské jméno
Značka bismutu Kolonie
Starověké počitadlo
Asijské pohoří Odborník v noetice
Český spisovatel
Úlisný člověk (obecně)
Pluk (zastarale)
Student primy
Kód Itálie
Obruba obrazu
Domácky Miriam Obyvatelka Čech
Pořádat Fyzikální jednotka Jméno Vavřincové
Solmizační slabika Hospodář. komise OSN
2. díl tajenky
Styl hudby
Citoslovce podivu
Karetní trumf
Páté přes deváté (hovorově)
Kočka
Kelt
Iniciály autora Kytice
Veslařské závody
Kaiserovy iniciály Osobní zájmeno
Semknutá řada
Manželka rady
Předložka
Kód Etiopie
Sarmati
Šupiny žhavého kovu
Supět
Jamka
Plemeno loveckého psa
Značka vysavačů
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Zákaznická linka Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Rozhovor s malířem Pavlem Matuškou
Trnovník
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4 Tel.: 267 171 111 Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] www.ppsd.cz
Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44,
Pomůcka: anon, ECAFE, farad, hepatom, patr, ska, skald, tem
© Zdenka Reisenauerová • Foto Petr Hejna
Přínos nevěsty
Značka astatu
Iniciály malíře Kašpara
Život talentovaného strojaře Nová výstava v Galerii Smečky J. Hampl / J. Honys
145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] www.ise.cz
Prometheus, energetické služby, s. r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 Tel./fax: 272 768 798 e-mail:
[email protected] www.prometheusgas.cz
Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 Fax: 267 173 438 www.ppsm.cz
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmara Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), Ing. Jan Žákovec, Kateřina Nováková, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Jiří Šach, Ing. Marek Sukup, František Erben, Rudolf Novák, Ing. Jana Hnízdilová, Ing. Marián Veverka, Ing. Oldřich Nechanický, Ing. Zuzana Brožová, Ing. Tomáš Svatoň, Ivo Kult, Zuzana Floriánová, Kateřina Hošková Křišťálová. Sekretariát: Kateřina Hošková-Křišťálová, tel.: 221 092 718, e-mail:
[email protected]. • www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Webové stánky Pražské plynárenské v novém kabátě
Projekt Pražské plynárenské »Zelená budoucnost«
AKTUALITY
Upozornění
K U LT U R A | Z V E M E VÁ S N A V Ý S TAV U 2 4 . 1 . – 2 8 . 4 . 2 0 0 7
Nová výstava děl J. Hampla a J. Honyse v Galerii Smečky »Setkání šicího stroje s lokomotivou«
Vážení zákazníci, v obchodní kanceláři v paláci Adria v Jungmannově ulici bude od 19. do 23. února 2007 probíhat rekonstrukce. Z tohoto důvodu je kancelář uzavřena. Svoje záležitosti spojené s odběrem zemního plynu můžete v těchto dnech vyřídit v obchodní kanceláři v Michli v ulici U Plynárny 500 nebo prostřednictvím telefonu na telefonním čísle 840 555 333 nebo na webových stránkách www.ppas.cz Děkujeme za pochopení a těšíme se na vaši návštěvu v nových prostorách.
Webové stánky Pražské plynárenské v novém kabátě Jak už jsme vás informovali v jednom z předcházejících čísel, spolupracuje Pražská plynárenská, a. s. (PP) prostřednictvím své dceřiné společnosti Informační služby – energetika, a. s., (ISE) na vybudování nového internetového portálu hl. města Prahy. V loňském roce byl ukončen pilotní projekt, který měl za úkol ověřit možnost a efektivitu publikování některých vybraných služeb poskytovaných naší společnosti. Na dosud získané zkušenosti z toho projektu, ale i novinky, které chystají naši informatici v letošním roce, jsme se zeptali vedoucího kanceláře ředitele pro strategii a informatiku Pražské plynárenské, a. s., Ing. Oldřicha Nechanického. V čem vidíte hlavní smysl účasti Pražské plynárenské v projektu budování nového internetového portálu hl. města Prahy? Hlavní smysl vyplývá ze společných cílů obou stran, jak PP, tak Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), a to poskytovat pražským občanům kvalitní informace a nabídku služeb prostřednictvím moderních internetových technologií. Současně je naším cílem vyjít vstříc obyvatelům Prahy a nabídnout jim tyto informace snadno dostupné na jednom místě – portálu HMP. To však znamená, že PP potřebuje mít vlastní portálové řešení, které je prvotním zdrojem jejích informací. Má již PP takovéto portálové řešení? Ano. Paralelně se zmíněnou spoluprací na internetovém portálu HMP implementovala PP vlastní portál. Aby další rozvoj komunikace a spolupráce s portálem HMP byl co nejotevřenější, byla pro náš portál vybrána stejná technologie. Považujeme to za velmi důležité pro realizaci ini-
Galerie Smečky zahájila svoji činnost v prosinci 2005 výstavou koláží Jiřího Koláře a Ladislava Nováka. V průběhu roku 2006 si mohli návštěvníci galerie prohlédnout výstavu koláží a asambláží mnohostranného umělce Libora Fáry a výstavu čtyř českých umělců Staši Fleischmannové, Jaromíra E. Brabence, Jiřího Ladochy a Karla Trinkewitze. Rok 2007 otevírá výstava Josefa Hampla a Josefa Honyse s názvem »Setkání šicího stroje s lokomotivou«. ýstava nahlíží do tvorby dvou umělců, jejichž východiska si jsou blízká. Výtvarný názor Josefa Hampla se formoval koncem padesátých let dvacátého století, kdy se seznámil s takovými výraznými osobnostmi českého umění, jako byl Jiří Kolář, Vladimír Boudník a Bohumil Hrabal. Josef Honys patřil v šedesátých letech k okruhu umělců kolem Jiřího Koláře, Josefa Hiršala, Bohumily Grögerové, Ladislava Nováka a dalších. A přestože se cesty Josefa Hampla a Josefa Honyse ubíraly různými směry, vždy jim byl v touze po co nejosobitějším vyjádření vlastní výrazný smysl pro experiment. Analogie lze najít i v zájmu o znaky, písmo, text a jejich propojování s obrazem. Vystavené práce obou jsou v neposlední řadě názornou ukázkou toho, jak široká a pestrá může být oblast koláže.
V
Předseda správní rady Nadačního fondu Galerie Smečky Jiří Hamšík při otevření výstavy
Narozen 17. dubna 1932 v Praze. Žije a pracuje v Praze a v Hrušově. Působí už přes čtyřicet let především jako grafik a tvůrce objektů. Koncem šedesátých let vytvářel monotypy, grafiky a koláže, počátkem sedmdesátých let se věnoval geometrické abstrakci a začal se zabývat šitou kresbou, papírovými kolážemi – lepenými i šitými, instalacemi a land artovými realizacemi. Nejosobitější oblastí jeho práce se staly právě koláže šité na stroji a kovovými sponami; některé jsou šity i na rozměrná plátna, která lze sbalit a rozbalit jako čínské svitky. Josef Hampl dosud uspořádal 80 samostatných výstav, zúčastnil se téměř 600 výstav společných, z toho 390 v zahraničí, podílel se na mnoha projektech a výstavách Mail Artu po celém světě; uskutečnil 30 akcí a instalací v přírodě a interiérech. Jeho díla vlastní veřejné i soukromé sbírky v České republice i za hranicemi.
Josef Hampl
ciativy, která si klade za cíl s pomocí využití informačních a komunikačních technologií výrazně zjednodušit styk občanů a dalších subjektů s městskými orgány a organizacemi. Jsou již nějaké konkrétní výsledky a přínosy nového portálu PP? Je možné se s nimi seznámit na našich webových stránkách – www.ppas.cz. Na první pohled je patrný jejich nový design, který odpovídá současným trendům a byl rovněž součástí projektu. Pod ním se skrývá moderní technologie pro správu obsahu stránek, umožňující operativní uveřejňování a aktualizaci informací pověřeným pracovníkům – »redaktorům webu«. Od začátku letošního roku jsou na stejné technologii odděleně provozovány stránky www.ppdistribuce.cz, společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a. s., která jako člen koncernu PP zahájila svoji činnost od 1. 1. 2007. Jsou tak kvalitně splněny požadavky legislativy na informační oddělení distributora a obchodníka na liberalizovaném trhu se zemním plynem. Jaké máte další plány pro rozvoj portálu? V dalším rozvoji hodláme využít možnosti nové technologie zejména v oblastí zákaznického portálu, který bude poskytovat individuální informace našim zákazníkům o jejich účtech a obchodních vztazích s PP. Je to nemalý a složitý úkol, protože musíme zajistit vysoký stupeň zabezpečení těchto informací a chráněný přístup zákazníků pouze ke svým datům tak, aby se nemohla dostat do nepovolaných rukou. Současně musíme zajistit přímou komunikaci portálu PP se Zákaznickým informačním systémem, který tyto údaje zpracovává. Promítne se tento vývoj i do portálu hlavního města Prahy? Věříme, že ano a je to i naším cílem. Portál PP bude poskytovat stejné informace také prostřednictvím portálu HMP, kde budou dostupné spolu s ostatními informacemi na jednom místě. Komunikace obou portálů i přístupy občanů ke svým informacím budou samozřejmě ochráněny stejným systémem vysokého stupně zabezpečení, který nová technologie umožňuje. Co byste popřál oběma portálům do nového roku? Stojíme na začátku roku 2007 a zároveň další etapy rozvoje jak portálu Pražské plynárenské, a. s., tak portálu hl. m. Prahy. Věříme, že tato etapa bude úspěšná i díky dobré spolupráci navázané v této oblasti mezi naší dceřinou společností ISE a Magistrátem hl. m. Prahy.
Narozen 10. listopadu 1919 v Jičíně, zemřel 24. června 1969 v Ústí nad Labem. Žil v Teplicích v severních Čechách a pracoval jako učitel, úředník, dělník; coby propagační referent se věnoval reklamě. Vedle toho maloval, kreslil, psal, experimentoval. Patřil k okruhu umělců, kteří v 60. letech tvořili v Československu jeden z proudů mezinárodního hnutí experimentální poezie. S nimi se účastnil kolektivních výstav (Kolín, Praha, Paříž, Terst, Buenos Aires) a je zastoupen v básnických antologiích (Experimentální poezie, 1967, Vrh kostek, 1993). Honysovy koláže, alchymáže a podobná díla navazují na surrealistický automatismus. Originální byl zejména v rozvíjení písmových znaků a vytváření specifické abecedy, znaků-obrázků, které se posléze stávaly součástí řady jeho koláží. Jeho literární texty i básně-obrazy byly tištěny ve významných časopisech 60. let (mj. Sešity, Dialog, Host do domu). Zahynul tragicky, v den, kdy odevzdal nakladatelství Dialog svou básnickou sbírku; zůstala v rukopise a teprve nyní se připravuje k vydání.
Josef Honys
Výstavy odborně zajišťovala Gallery, s. r. o. Kurátory výstavy jsou PhDr. Marie Langerová (dílo J. Honyse), PhDr. Jiří Machalický (dílo J. Hampla). Díla pro výstavu poskytl Josef Hampl a dědicové Josefa Honyse; doplňují je práce ze sbírky české koláže Pražské plynárenské, a. s. Na výstavu vás srdečně zveme. Jana Frýdecká • Foto Jan Žákovec
rr
2
Josef Honys před svými díly
2/2007
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272 e-mail:
[email protected] • www.galeriesmecky.cz
3
Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s.
POMÁHÁME
Nejlepší sportovci, trenéři a osobnosti Spastic Handicap za rok 2006
Svatba snů Na konci loňského roku jsme pro zákazníky PP, a. s., zapojili nového partnera, který svým zaměřením opět rozšiřuje nabídku partnerů v Zákaznickém systému. Tentokrát je nabídka určena spíše dámám a slečnám. Novým partnerem je totiž salon Svatba snů, který nabízí vše nejen pro svatbu, ale zároveň funguje jako půjčovna společenských šatů. Pro výjimečnou příležitost si zde vyberou šaty i muži. Majitelkou salonu je paní Kateřina Šmidrkalová, kterou jsme požádali o rozhovor.
Za velkého zájmu médií, sportovní veřejnosti i příznivců a podporovatelů postižených sportovců proběhl 24. ledna 2007 v TOP hotelu Praha již XIII. ročník slavnostního vyhlášení nejlepších sportovců, trenérů a osobností Spastic Handicap za rok 2006.
Dobrý den paní Šmidrkalová, máte krásný salon a jistě i práce je krásná, jak jste se k tomu dostala? Věci kolem módy a obzvláště kolem krásných šatů mě vždy velice lákaly. Myslím, že jsem se něčemu, jako jsou svatební a společenské šaty, chtěla věnovat už od mala, jen si člověk musí proklestit tu správnou cestu. Sen otevřít svatební salon mi umožnil můj manžel. Nechtěli jsme otevřít jen tak další obyčejnou půjčovnu svatebních šatů, ale takovou, která splní každé nevěstě její sen o svatebním dnu, svatebních šatech a všem ostatním, co se svatby týká. Jak dlouho funguje váš salon a jak bojujete s konkurencí? Náš salon jsme otevírali před dvěma lety a myslím, že jsme se mezitím dostali do povědomí zákazníků, kteří vědí, že se na nás mohou obrátit nejen ohledně vypůj-
Nejlepší sportovci Spastic Handicap za rok 2006
iplomy a dary si odnesli atleti, cyklisté, lukostřelci, boccisté a další. Nechyběli samozřejmě ani současní i bývalí úspěšní paralympionici. Nejlepším sportovcem roku 2006 se stal cyklista Jiří Bouška. Sedmadvacetiletý reprezentant s poruchou centrální hybnosti loni třikrát zvítězil na mistrovství světa ve švýcarském Aiglu – v 1 kilometru s pevným startem, ve stíhačce na 3 kilometry a v silničním závodě. Druhé místo patří atletovi Romanu Musilovi, který na mistrovství světa v nizozemském Assenu zvítězil v novém světovém rekordu ve vrhu koulí a k tomu vybojoval dvě bronzové medaile –
D
v hodu oštěpem a diskem. Třetí příčka v desítce nejlepších dospělých sportovců Spastic Handicapu přísluší stříbrné oštěpařce ze světového šampionátu v Nizozemsku Andree Farkašové. Nejbližším cílem většiny oceněných je paralympiáda v Pekingu v roce 2008. Na slavnostním odpoledni byli oceněni i nejlepší junioři do 23 let, trenéři, cvičitelé a manažeři, do síně slávy byl uveden cyklista Libor Chylek, jeden z prvních medailistů federace na mezinárodních sportovních akcích. Speciální ceny přebraly také dlouholeté opory Spastic Handicapu, ať už se jednalo o zasloužilé činov-
Cenu za Pražskou plynárenskou předávala Ing. Jana Frýdecká
Další samostatnou kapitolou, si troufám tvrdit, je účes a líčení nevěsty, není problém objednat si tyto služby i na váš velký den přímo domů. Ve výsledku, pokud vaši svatbu tvoříme s vámi a pokud se ve váš svatební den na vteřinu rozhlédnete kolem sebe, můžete zjistit, že Svatba snů tvoří v tu chvíli dobře sehraný team, který ale není na první pohled vidět, jen si můžete být jistá , že je o vše postaráno a že je vše tak, jak má být. Máte nějakou dobrou radu pro budoucí nevěsty? Pokud se chystají k návštěvě svatebního salonu, nemělo by to být až na poslední chvíli, ale vyplatí se přijít alespoň několik měsíců před plánovanou svatbou. Důvod je nasnadě – aby nevěsta měla hezké šaty, které se jí líbí a které jí budou sedět nejen střihem, ale budou vystihovat její osobnost. A takové nevyberete ze dne na den. Nechat si ušít svatební šaty je poměrně nákladná záležitost. Průměrné ušití svatebních šatů, od prvního náčrtu modelu a první skici až po navlékání stužky do korzetu a našití posledních kamínků, trvá cca 14 dní, ale je to velmi individuální dle náročnosti modelu. Většina nevěst si šaty půjčuje, přičemž se jedná o svatební róbu, kterou si normálně nepořídíte, neboť po svatbě by stejně novomanželka nevěděla, co s ní, a jen by visela ve skříni. Co se týče barvy, není to jenom o bílé, byť mladší nevěsty jdou do »princeznovské« klasiky – bílá nebo šampaň, odvážnější ženy si zase vybírají spíš barevné (módní je zelená), které ladí s doplňky. Poslední radou je: Užijte si přípravy na svatbu pokud
níky, nebo zástupce sponzorů. Premiéru na veřejnosti v nové roli si odbyl čerstvě zvolený šéf čestného předsednictva Českého paralympijského výboru a někdejší náměstek pražského primátora Petr Hulinský, který XIII. ročník slavnostního vyhlašování nejlepších sportovců Spastic Handicapu uzavřel.
Představení partnerů Pražské plynárenské, a. s., pro držitele Zákaznické karty Vinný šenk na Dvorku
Srdečně vás zveme do nově zrekonstruované restaurace Vinný šenk na Dvorku (dříve vinárna U Kellyho). Vynikající kvalita jídel, skvělá vína, dobré vychlazené pivo a hřejivá domácí atmosféra jsou pro nás samozřejmostí. Nabízíme výborná sudová vína, která si můžete u nás koupit i přes ulici. Náročné zákazníky si dovolíme uspokojit vybranými tuzemskými i zahraničními lahvovými víny. Pro milovníky piva čepujeme 12° plzeň, 11° krušovického Mušketýra a 10° krušovické tmavé. V poledne nabízíme vždy dvě hotová jídla a dále polahodíme vašim chuťovým buňkám vybranými lahůdkami naší minutkové kuchyně. Jako jediní v Praze vám můžeme nabídnout švýcarskou specialitu – pravý raclette! Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 10 % z ceny všech pokrmů i nápojů. Telefon: 257 328 740 Adresa: Arbesovo nám. 1 (vchod z Presslovy ulice), Praha 5-Smíchov
jž
Paraškola Impact
čení svatebních šatů. Co se týká konkurence, ta je v Praze obzvláště veliká, jen v letošním roce se otevřely 4 svatební salony, ale pokud to člověk dělá s láskou a určitým nasazením, věřím, že se i na tak plném trhu uživí. Snažíme se uskutečnit naši vizi a nabízet svatební šaty navrhované a šité v naší autorské dílně, a zároveň jsme tím nevěstám umožnili mít svatební šaty přímo podle jejich představ. V půjčovně tedy naleznete mimo jiné i svatební šaty, které nejsou ve třech nebo čtyřech půjčovnách stejné, ale jsou to svatební a společenské šaty jedinečné. Šaty vytváříme pod značkou Finn. Ve vašem nabídkovém katalogu jsem viděla plno doplňkových služeb, rozveďte nám to víc… Stejně jako k šatům přistupujeme i k ostatním službám, jako jsou svatební oznámení , květiny, dorty nebo prsteny, které nabízíme. Každý má svoji představu a tu se snažíme zákazníkům do puntíku vyplnit.
možno s úsměvem a dobrou náladou, nenechte se znervóznit představami kamarádek, maminek, budoucích tchýní a babiček, je to vaše svatba, ne jejich, a tak to má být podle vašich představ! Na závěr mi dovolte poslední otázku. Pokud by některá z našich zákaznic chtěla využít vašich služeb, kam se má obrátit? Samozřejmě všem velice rádi poradíme a poskytneme nadstandardní služby s veškerým komfortem. Adresa našeho salonu je: Maňákova 744, 198 00 Praha 9-Černý Most. Více informací naleznete na www.svatbasnu.cz nebo na telefonech: 281 910 716, 777 011 178. Děkuji vám za hezké povídání a přeji vám mnoho spokojených dam a nevěst! Zuzana Floriánová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže se salonem Svatba snů na straně 11. Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny. Naše čtenáře informujeme o tom, že se Zákaznickou kartou Pražské plynárenské, a. s., mají v salonu Svatba snů slevu ve výši 15 % na zapůjčení svatebních šatů a do snubních prstenů briliant zdarma. 2/2007
Paraškola Impact vám nabízí tandemové seskoky padákem, kurzy a samostatné seskoky padákem pro jednotlivce i skupiny. Tandemové seskoky padákem, to je nové sportovní odvětví parašutismu, které v posledních letech, díky pokroku v padákové technice, otevřelo obzor široké veřejnosti. Rozhodnete-li se pro tandemové seskoky v naší paraškole, pokusíme se tento nevšední svět krásy a ticha přiblížit i vám. Pro ty z vás, kteří raději dělají vše sami, máme připravenou nabídku kurzů výcviku AFF volným pádem, seskoky padákem na automatické otevření nebo seskoky IAFF. Vyzkoušíte-li jakoukoliv z nabídek naší paraškoly, odejdete s neobyčejným zážitkem na celý život. Tandemové seskoky a kurzy provádíme od roku 1998 a dodnes od nás odešlo několik tisíc spokojených zákazníků. Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 10 % na tandemové seskoky a základní výcvik a 15 % na výcvik AFF a vyhlídkové lety. Adresa: Dolní 12, 140 00 Praha 4-Nusle Telefon: 261 225 431, 602 958 094 www.paraskolaimpact.cz e-mail:
[email protected] Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz, nebo v letáku v našich obchodních kancelářích. Přejeme vám hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. Připravuje Zuzana Floriánová
5
ROZHOVOR
Pavel Matuška má ateliér v místnosti, kde se narodil
PF 2007 Malíř z Třebechovic pod Orebem má nad životem nadhled
Pavel Matuška: Malíř, kterému není nic svaté
Život talentovaného strojaře Při vyprávění o životní a umělecké cestě kreslíře a malíře Pavla Matušky z Třebechovic pod Orebem se mi do myšlenek neustále vkrádala jedinečná filmová detektivka s Jiřím Kodetem v hlavní roli – Smrt talentovaného ševce. Důvodů však bylo víc. Jeden – že Pavel Matuška pochází z východních Čech a filmový příběh kapitána Exnera se odehrával ve fiktivním městě Opolné, jinak Opočně (a hlavně na opočenském zámku). Druhý – že předkové východočeského umělce sloužili v Opočně na zámku majitelům panství. Třetí a hlavní – Pavel Matuška je malířem neprofesionálním, odborně neškoleným, a přesto ho znali a znají u nás i v Evropě, byť celý život maluje pro radost (i pro obživu), protože to má od pánaboha, jak se říká. I bez akademických titulů. Tak, jako onen talentovaný švecmalíř z té krásné detektivky. A jistou část i od svých předků, jejichž fotografie zdobí stěny kreslířova domu.
dílny. Zůstaly mi po něm výkresy, jednoduché kresby kostelního interiéru. Není moc zdobený, to ostatně evangelické kostely nikdy nebyly. Dnes bychom to nazvali design interiéru. Dětství bez otce, to zřejmě nebylo pro vás i vaši maminku jednoduché. Byla válka, čtyřiačtyřicátý rok, táta onemocněl a odešel. Asi to bylo pro mámu těžké, jenže se o tom moc nezmiňovala. Mám ještě o sedm let staršího bratra, ten situaci vnímal víc. Já však pamatuji dětství krásné. Navíc mě potkalo štěstí, že můj dnešní pracovní kout, chceteli ateliér, je v místnosti, kde jsem byl počat a kde
Začínal jsem jako pomocník
Dědeček byl hajný Kde se vlastně ti předci vzali? Jedním z nich byl Jan Podstata, můj prapraděda z matčiny strany, u kterého se vyučil autor známého Třebechovického betlému Probošt. Ale nemám po něm bohužel moc stop. Už se to možná ani nedá moc zachránit, protože svědci těch časů už umřeli. Druhý děda z otcovy strany byl zase hajným na zámku v Opočně u Coloredo-Mansfeldů. Zbyla po něm hůl a taky fajfky. Víc o něm však nevím, protože můj tatínek, který by mi mohl povědět víc, umřel, když jsem měl dva měsíce… Umělecké geny se však asi nějaké přenesly, ne? Otec byl nedělní malíř, byla to jeho velká záliba. Maminka zase švadlena, ale se smyslem pro detail. Tam někde se zřejmě seběhly geny obou rodů. Co se dědečka Podstaty, truhláře týká, musel být šikovný, protože nedělal jen vrata a stoly, ale místní evangelický kostel je celý z jeho 6
jsem se narodil. Mohu proto o sobě říkat, že jsem odněkud. Celý život žiji v jednom domě a to také není k zahození, když vnímáte své kořeny. Vaše cesta k malování nebyla přímá? Byla to klukovská záliba vedle modelování z jílu. Odmala jsem si maloval pro sebe, jsem totiž těžký samouk. Nikdo mě neučil, nebyly žádné lidušky. Dnes říkám bohužel. Nějaké cizelování od zkušeného výtvarníka bych asi neodmítl. Pokoušel jsem se sice o umělecko-průmyslovou školu, ale marně. Jaká je tedy vaše původní profese? Mojí vystudovanou profesí je strojařina. Mám střední strojnickou průmyslovku. Jsem ale rád, že jsem nakonec malování mohl dělat i jako koníček, i jako profesi k živení.
V loňském roce vydal retrospektivní publikaci svých ilustrací a obrazů i dalších děl, na jejímž vydání se podílela i Pražská plynárenská, a. s.
Strojařinou jste se někdy živil? Rok před vojnou a rok po vojně ve Fotochemě v Hradci Králové. Moc mě to nebavilo, hlavně matematika, výpočty a podobně. Po vojně jsem požádal, jestli bych nemohl přestoupit do propagace. Padli jsme si tam totiž do oka s kolegou, který měl na starosti vše, od mávátek do prvomájových průvodů až po obaly na filmy a fotopapíry. Pokradmu jsem chodil nakukovat, až jsem našel odvahu zeptat se, jestli by nepotřeboval pomocníka. A tak jsem odbočil na druhou kolej. Jako strojař jsme měl v ruce kresebný projev, což byla výhoda, a mohl jsem chápat zákonitosti typografie, přesné rozkresy na krabičky a obaly. Bavilo mě to. Váš rukopis je tedy i na krabičkách od filmů? Ne, to dělal kolega, na mě zbývala práce, která ho nebavila nebo na kterou neměl čas. Chodil jsem do tiskárny a vykonával podobné pomocné práce. Metodou pokus-omyl jsem pronikal do užité a reklamní grafiky. Plakáty, prospekty, knihy, to bylo moje. V roce 1969 jsem z Fotochemy
odešel a strávil rok v agentuře. Potom jsem prožil čtyři roky v oddělení propagace Strojobalu už jako grafik a nakonec deset let (1974–1984) v oborovém podniku Československé hudební nástroje se sídlem v Hradci Králové. Což bylo v mém profesním vývoji obrovské štěstí. V čem? Podnik měl vlastní export, na rozdíl od všech ostatních, které spadaly pod podniky zahraničního obchodu. Hudební nástroje měly osm závodů po celém Československu a celému tomu souboru jsme dělali reklamu, propagační materiály, katalogy, plakáty i výstavy v zahraničí. Proto jsme měli poměrně exkluzivní náměty a zakázky. Z toho vyplývalo i to, že se tisklo v Severografii, která měla tehdy nejlepší vybavení, přístup k zahraničnímu křídovému papíru. Vše o kategorii výš než jinde. Ale také to nebylo ideální. Vždyť když jsme chtěli tisknout plakát, museli jsme tři čtvrtě roku předem hlásit, aby se včas nakoupil papír z Finska. To jsou dnes těžko pochopitelné starosti. To byla užitečná praxe. Přesto jsem se v roce 1984, ve čtyřiceti letech, rozhoupal a odešel na volnou nohu.
Zažil jsem zlatou éru Proč tak pozdě? Spíše nakupení se náhod. Mikroklima v zaměstnání se zhoršilo. I kvůli mému úspěchu s kresleným humorem, kdy mi vycházely zad-
Tučnáci císařští před Moskvou (2002), akryl, 80×50 cm
2/2007
Na sklonku 90. let začal vyřezávat. Dům je plný dřevěných soch.
Federální hlemýžď
Jeden ze čtyř betlémů, které dosud vytvořil
ní stránky v Mladém světě a v dalších časopisech, začínal jsem kreslit i pro prestižní švýcarský časopis Nebelspalter, což byla exkluzivní záležitost. To byla ta malá česká nepřejícnost ve chvíli, kdy člověk trochu přečníval. Začínal jsem
Charles Spencer Chaplin1889–1977
nestíhat, přibývaly i melouchy v grafice. A taky je čtyřicítka je věk, kdy se má muž rozhodnout, jestli jít tím, nebo oním směrem. Obdržel jsem i nějaká zahraniční ocenění za kreslený humor, účastnil se mnoha výstav. Osmdesátá léta byla zlatým věkem kresleného humoru ve srovnání s dneškem. Pak mne do toho hecovali přátelé. Ukázalo se, že jako osoba samostatně výdělečná mohu existovat. Kdy se objevily vaše první humorné kresby? Domnívám se, že někdy v roce 1980. Ještě v roce 1979 jsem tužkou kreslíval velké obrázky. Konzultoval jsem to s Mirkem Renčínem a ten povídá – tyhle velké plachty ti nikde v novinách nevezmou. Abych prý maloval maximálně na á čtyřku. A perem a tuší, ne tužkou. Když se vysloví vaše jméno, lidé si okamžitě vybaví nezaměnitelného pantátu s mrožím knírem, případně vedle něho paňmámu. Kde se vzali? Chvíli jsem tápal, jak by moje typická postava měla vypadat. Já jsem si zkoušel všelijaké tváře, nosy, ústa, abych se nějak odlišil od Renčína, Jiránka a dalších. Nějak jsem se dopracoval ke ztvárnění pána s knírem, který je vlastně až naturalistický, pozbývá totiž typické rysy karikatury. On je nemoderní, laskavý, rozšafný. Kdosi poznamenal, snad trefně, že je to Eskymo Welzl, legendární český polární, cestovatel a dobrodruh. Já říkám – bodrý český strýc a bába na lavičce pod lípou. Setkali se tu s pochopením a zůstal jsem u nich. Z nouze se stala ctnost.
Kampak, kampak...? (Sydney 22. 4. 2000), akryl, 87×67 cm
7
VÝROČÍ
Z cest po světě si vozí na památku vodu z řek a z moří i písek
Notorická otázka – kde se nápady rodí? Jak odpovídat? Nevím. Nevymyslím píseň, nespočítám složitý matematický úkol. Každý člověk má nějaké nadání a když dostane příležitost, slupka lupne a je to. Dnes mi jen vadí, že zatímco dřív po vás chtěli, abyste uměl alespoň trochu kreslit, když otevřete těch pár tiskovin, kde nějaký kreslený humor je, vydavatelům stačí, když autor jakžtakž namaluje cosi, co se podobá lidské postavě, zvířeti, domu. Někteří hoši neumějí kreslit a nemá cenu to vydávat za naivismus, záměrný schématismus. Diletantismus
poznáte vždycky. Nerad jsem se do humoru nutil, když mě tlačil termín. Ale stávalo se to. Jde to, jenže tu šroubovanost stejně cítíte. I když zadání tématu může přinést zajímavý výsledek. Nejraději jsem ovšem měl, když jsem třeba seděl u okna, viděl situaci na ulici, nebo dělal nějakou činnost a ono to samo scvaklo. Přijde vizualizace. Skladatel složí hit, melodii, která se mu najednou zrodí v hlavě – takhle jsem to chtěl slyšet. S humorem je to stejné. Vtip je z velké části realita postavená na hlavu. Jen část skutečnosti nahradíte neskutečností. Kolik jste nakreslil humorných kreseb? Není to nijak šílené číslo. Dva tisíce? Tři tisíce? Možná méně, možná více.
Na stý obraz čekám Vy doma vyřezáváte. Což není v tomto kraji vyřezávaných betlémů nic vzácného. Jak jste se k tomu dopracoval? Pár let jsem se motal kolem muzea betlémů. Když v roce 1999 slavil autor Třebechovického betlému Probošt 150 let od narození, byl jsem dokonce požádán o vytvoření poutače, velkých dubových postav na třebechovickém náměstí. Tomu všemu předcházelo jednoho dne vnuknutí, byť
NOVÉ SLUŽBY
jsem doma neměl ani vercajk a začal oždibovat první dřívka. Psal se rok 1998. Jako prvního jsem zkusil Švejka. Potom malý betlémek, který později koupilo muzeum. Jinak se v mých dřevořezbách odráží ten můj pohled na svět, který se dříve objevoval v karikaturách. Třeba Hlemýžď dvoudomkový federální a podobné srandy. Vám věci vážné nejsou moc svaté, že? Rád hledám nevážné pohledy na věci, kde se jiní tváří zachmuřeně a důležitě. Zaujalo mne, že na rozdíl od ostatních kreslířů-humoristů je záběr vaší činnosti širší. Vedle vyřezávání jste se pustil i do malování. Kde můžeme hledat jeho začátky? Je také relativně mladé. Zhruba ve stejné době, jako dřevořezba. Na začátku minulého desetiletí vyvrcholila krize kresleného humoru. Žádnou exkluzivní smlouvu na každodenní kresby jsem neměl. V Praze jsem na výstavě viděl obrazy Jiřího Kalouska, on má podobný přístup a pohled na svět kolem nás. To mě oslovilo a inspirovalo. Psal se rok 1998 a pokusil jsem se o první nápady nebo ztvárnění starších témat. K dnešnímu dni jich je devadesát dva. Stovku jsem ještě nepřelezl. Možná časem přidám i něco dalšího. Ještě nemám jasno. Pavel Hrabica • Foto autor a archiv Pavla Matušky
Projekt pro podporu alternativního využití zemního plynu navrhli pracovníci oddělení marketingu a prodeje tepla z odboru nákupu plynu a prodeje VO a SO. Projekt »Zelená budoucnost« nám představí Radek Patera.
8
bjevitel periodické soustavy chemických prvků, autor proslulé tabulky a pravděpodobně nejslavnější chemik světa, se narodil 8. února 1834 v Tobolsku na Sibiři. Vystudoval zde také gymnázium. Později se stal profesorem chemie na petrohradské univerzitě. Ve svých 35 letech sestavil periodickou tabulku, v níž se prvky podobných vlastností nacházejí v sloupcích pod sebou. Pro ještě neobjevené prvky nechal Mendělejev v tabulce prázdná místa, protože jejich existenci předvídal. Věnoval mnoho práce také rozvoji naftového průmyslu. Vyslovil teorii minerálního původu nafty a bojoval za její chemické zpracování. »Nafta není palivo, pálit lze i bankovky,« prohlásil Mendělejev kolem roku 1880. Stejně tak se snažil o všestranné energetické a chemické využití uhlí. Mendělejev se zapsal i do historie plynárenského oboru. Přišel totiž na stejnou myšlenku jako Angličan Wilhelm Siemens, že je možno vyrábět plyn z uhlí přímo v zemi (in situ). »Stačí zapálit uhlí pod zemí, přeměnit je ve svítiplyn, v plyn generátorový nebo vodní a vést jej rou-
O
Projekt »Zelená budoucnost«
Pražská plynárenská seznamuje studenty s výhodami využití zemního plynu Kdy vznikl nápad na podporu alternativního využití ZP? Zhruba před dvěma lety jsme začali uvažovat o tom, jakým způsobem dostat ještě více do podvědomí veřejnosti jiné než obvyklé využití zemního plynu, tedy jiné než jen pro vaření a vytápění. První pokusy jsme učinili při výstavách For Arch, kde byli posluchači jednotlivých bloků přednášek seznámeni nejen s různými možnostmi alternativního využití zemního plynu, ale i s novými spotřebiči, jako je plynový infrazářič, plynová krbová kamna nebo přestavěný vůz na zemní plyn. Přesto jsme usoudili, že je to stále ještě málo, a tudíž je potřeba hledat jiné možnosti. A tak vznikl projekt Zelená budoucnost? Impulzem pro vznik tohoto projektu je Dohoda, která byla uzavřena 16. 3. 2006 mezi DAS a MPO ČR, která směřuje k rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě. Předmětem Dohody je vytvoření dalších podmínek pro rozvoj a užití zemního plynu v dopravě. Jedním z bodů je i komunikační koncept pro zajištění informovanosti veřejnosti o výhodách užití zemního plynu pro pohon vozidel. Je nutno podotknou, že projekt »Zelená budoucnost« není zaměřen pouze na dopravu, ale i jiné využití. Co je jeho cílem? Cílem projektu »Zelená budoucnost« je seznámit žáky středních škol s dalším možným využitím zemního plynu nejen pro vytápění a ohřev TUV, ale i pro pohon automobilů , kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (popř. chladu) a upozornit na ekonomické, ekologické a provozní výhody spojené s využíváním zemního plynu a zlepšení ekologické situace v Praze.
Před 100 lety zemřel velký ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907)
Z těchto důvodů jsme se zaměřili na střední školy a odborná učiliště zaměřené na dopravu, výrobu strojů nebo strojních zařízení a na plynárenství. Kolik škol bylo zařazeno do tohoto projektu? Do tohoto projektu bylo vybráno deset škol (SPŠ, VOŠ, SIŠ, SOU), které se nějakým způsobem specializují právě na shora uvedené obory. Po rozeslání oslovovacích dopisů proběhla na všech školách osobní jednání o námi nabízeném projektu a dohodnutí termínů seminářů pro studenty. Na přelomu roku budou osloveny další školy.
rami z papíru, nasyceného dehtem a ovinutého drátem,« napsal v r. 1882 do svého deníku. Jde o technologii výroby plynu podzemním zplyňováním uhlí. Odpadla by tak těžba, doprava a úprava plynu před jeho přeměnou v plyn v karbonizačních pecích. V r. 1913 bylo v Rusku započato s pokusy s podzemním zplyňováním uhlí a v r. 1932 bylo přikročeno ke stavbě prvního, již opravdového pokusného podzemního generátoru v Lisičansku. V r. 1938 byla v Rusku uvedena do trvalého provozu podmoskevská plynárna s podzemním generátorem. Mendělejevovi se ještě za jeho života dostalo na 130 zahraničních poct a uznání. Královská společnost v Londýně ho např. vyznamenala Rumfordovou medailí. V uznání jeho zásluh o chemii po něm američtí vědci pojmenovali 101. prvek soustavy mendelevium. Zajímavé však je, že se nikdy nestal řádným členem ruské Akademie věd. Zemřel v Petrohradě necelý týden před svými 73. narozeninami, dne 2. února 1907. Rudolf Novák
HISTORICKÝ SERIÁL
Co přinesli Evropané světovému plynárenství – 1. část
Je ze strany škol o tento projekt zájem? Ano, je. Na několika školách již semináře proběhly. Jedním z důvodů zájmu je především doplnění a seznámení s novými možnostmi, které lze využít v běžné praxi. Dalším důvodem je i to, že tento projekt žádným způsobem nezatěžuje školu finančně, tzn. že je vše zdarma. Dnes již víme, že pokud nedojde k nějakým nepředvídatelným změnám, bude tento projekt pokračovat i v dalších letech. Jakým způsobem probíhají semináře? Toto je velmi dobrá otázka. Již při zrodu tohoto projektu jsme mysleli na dvě varianty přednášek. První možností je, že semináře probíhají na půdě školy, pokud je to technicky možné. V tomto případě potřebuji přenosný počítač, projektor a automobil na zemní plyn, který je v rámci přednášky představen. Většina škol je již velmi dobře technicky vybavena, takže postačí pouze vůz a CD s prezentací. Druhou možností je, že seminář proběhne v Pražské plynárenské ve velké učebně v budově č. 7. V případě zájmu školy je součástí tohoto semináře ještě možno zhlédnout expozici Plynárenského muzea. Je předveden vůz na alternativní pohon ZP a plnicí stanice CNG. Časový horizont přednášky je zhruba jedna vyučovací hodina, což je cca 45 min. Po různých jednáních na školách, které jsem měl možnost doposud navštívit je jisté, že budeme v tomto směru pokračovat. O uvedené přednášky je v současné době velký zájem. Některé školy projevily zájem i o přednášky rozšířené o ekologii. Děkuji za rozhovor Dagmar Hartmanová
Němci Měli-li bychom zhodnotit který evropský národ přinesl nejvíce objevů a vynálezů do rozvoje světového plynárenství, museli bychom objektivně uznat, že to byli asi Němci. Proto se jim také budeme věnovat v úvodních částech našeho seriálu. Dnes si povíme o tom, kdo jako první objevil svítiplyn, kdo postavil první plynárnu pro veřejné osvětlení a kdo vynalezl dokonalý plynový hořák. Objevitel svítiplynu
Johann Joachim Becher
roce však Becher umírá a nedočká se využití svého objevu. Becherův plyn (svítiplyn) se dočkal praktického uplatnění až o sto let později, když Angličan Archibald Dundonald použil v r. 1782 svítiplynu unikajícího z koksové pece k osvětlení několika místností v klášteře v Culross. Teprve pak přišel s výrobou svítiplynu profesor lovaňské univerzity Belgičan Jan Petier Minckelers (1748–1824), který v r. 1784 používal svítiplyn k osvětlení posluchárny a propracoval i plnění leteckých balonů a Francouz Lebon (1767–1804), který sestrojil zařízení na výrobu plynu karbonizací dřeva a nazval je »Thermolampou« a v r. 1799 obdržel patent na použití plynu pro osvětlování, dodávku tepla a získávání vedlejších produktů.
Stavitel první plynárny na světě pro veřejné osvětlení
Friedrich Albrecht Winzer (1762–1830) – obr. 2 Byl obchodník, světoběžník a dobrodruh, ale především průkopník evropského plynárenství, který má snad největší zásluhu na vzniku plynárenství jako průmyslového oboru. V r. 1801 poznal v Paříži Lebonovu termolampu a okopíroval ji. Po neúspěšném předvádění termolampy v Německu se přeplavil v r. 1803 přes kanál La Manche do Anglie, kde si poangličtil své jméno na Winsor a brzy zahájil v londýnském Lyceu Theatru přednášky o výrobě svítiplynu, při kterých také předváděl okopírovanou Lebonovu termolampu (obr. 3). Vydal spis o nadřa-
(1635–1682) – obr. 1. Byl lékařem, který se stal profesorem lékařství na univerzitě v Mohuči. Měl však zájem o mnoho jiných věcí vedle lékařství, a to zejména o chemii, hutnictví a hornictví. Již v r. 1655 jako dvacetiletý získal při svých pokusech s destilací organických látek hořlavý plyn, jehož vznik však tehdy nedovedl řádně vysvětlit a svůj objev nějak prakticky využít. Byl první, kdo přišel s rozumnou teorií hoření, a ač jeho názory byly ještě vysloveně alchymistické a znamenaly spíše toliko změnu názvů než změnu zásad, zobecnil svou teorii tak, že tím podal dost rozumný výklad spalování, který sice byl dost mylný, ale nesl pak dobré ovoce. Jeho žákem byl Georg Ernst Stahl, který se stal později známým chemikem. Becher však nepřestával dělat pokusy se suchou destilací organických látek a 19. srpna r. 1681 získal společně s Henrim Serlem anglický patent na výrobu asfaltu z černého uhlí. O rok později se Becher ve své knize Grossen chemischen Concordantz (Velká chemická shoda) zmiňuje o hořlavosti jím objeveného černouhelného plynu. Současně navrhuje možnost využití tohoto plynu k osvětlování. V tom 2/2007
1
Obr. 1 – Johann Joachim Becher Obr. 2 – Friedrich Albrecht Winzer (Winsor) Obr. 4 – Robert Wilhelm Bunsen
2
4
zenosti koksu nad uhlím »The superiority of the new Patent Coke over se use of coals«. V r. 1804 obdržel anglický patent na zlepšenou kovovou nebo hliněnou retortu k získávání plynných 9
ČTENÁŘSKÉ SOUTĚŽE 2/2007
Vynálezce plynového hořáku
Prof. Robert Wilhelm Bunsen
3
(1811–1899) – obr. 4 Byl profesorem chemie a fyziky a vynikajícím experimentátorem. V r. 1834 nalezl prostředek proti otravám arzenem, které byly v 19. století poměrně časté. V r. 1841 se Bunsen věnoval dalšímu problému fyzikální chemie své doby, a to zlevnění výroby elektrických baterií. V r. 1845 vynalezl Bunsen fotometr s mastnou skvrnou a v témže roce podrobně prozkoumal chemické pochody ve vysoké peci. Poznatky získané u vysokých pecí využil v r. 1845 i k vypracování základů chemické analýzy plynů. Chemická analýza plynů odvozená z Bunsenových prací se využívá dodnes. Bunsen zdokonalil také přístroj na měření tepla – tzv. ledový kalorimetr, vynalezený 1777 Lavoisierem a Laplacem. Vynálezů a objevů má všestranný vědec Bunsen na svém kontě velké množství a jen jejich výčet by zabral více místa, než je možno v tomto článku věnovat. Některé Bunsenovy práce ovlivnily i plynárenský obor. Z plynárenského hlediska však zcela nepochybně nejvýznamnějším byl jeho objev hořáku s předmísením plynu se vzduchem (obr. 5), učiněný v r. 1855. Jedná se o atmosférický hořák, který využívá kinetické energie stlačeného plynu proudícího tryskou k vytvoření částečně připravené směsi 6
5
7
plynu se vzduchem ještě před výstupem plynu z ústí hořáku. Zbývající vzduch potřebný ke spálení plynu se odebírá z okolní atmosféry, až když směs na ústí hořáku hoří. Hořák se po vynálezci nazývá Bunsenův hořák a zná ho dodnes prakticky každý student. Bunsenův hořák znamenal doslova revoluci v konstrukci plynových spotřebičů a nevídaným způsobem přispěl k rozvoji použití plynu ke všem možným účelům v domácnostech (obr. 6) i v průmyslu. Do objevení tohoto hořáku se prakticky používaly jen hořáky bez předmísení plynu se vzduchem, tzv. hořáky se svítivým plamenem, které dávaly nižší teplotu plamene a bylo u nich obtížné docílit dokonalé spalování v uzavřeném spalovacím prostoru spotřebičů. V r. 1856 postavila anglická firma Pettit a Smith s využitím Bunsenova hořáku první použitelnou plynovou pec pro průmyslové účely. Bunsenův hořák se pak uplatnil u většiny průmyslových spotřebičů a pecí. Bunsenův hořák umožnil obrovský pokrok i v osvětlovací technice. Dosavadní plameny plynových hořáků moc nesvítily, protože světlo dával jen vlastní plamen hořícího plynu. Podstatnou změnu ve vývoji plynové lampy představovaly teprve práce badatelů, kteří se zabývali vyřešením světla žárového. Právě pro žárové světlo byl Bunsenův hořák nejvhodnější. Konečné řešení žárového světla přinesl vynález Dr. Karla Auera von Welsbach, žáka Bunsenova, který využil dosavadní poznatky s žhavenými tělísky a Bunsenovým hořákem a vynalezl v roce 1885 svoji známou žárovou punčošku do plynových lamp. Lampy a lustry s Bunsenovým hořákem a Auerovými punčoškami (obr. 7) umožnily plynovému osvětlení ještě dlouhá léta konkurovat nastupujícímu světlu elektrickému a v principu se u plynových lamp používají dodnes. S Bunsenovými hořáky se tedy stále setkáváme i u moderních spotřebičů. Jsou jimi opatřeny plynové vařiče, sporáky, ohřívače vody, topidla, vytápěcí kotlíky, laboratorní kahany, průmyslové pícky, různé ruční ožehovací soupravy a mnoho dalších spotřebičů (obr. 8). Dá se tedy bez nadsázky říci, že se snad nikdo jiný tolik nezasloužil o rozvoj použití plynu, než právě profesor Robert Wilhelm Bunsen svým jednoduchým, leč geniálním vynálezem hořáku, který navždy ponese jeho jméno. Bunsen se dožil na svou dobu úctyhodného věku. Zemřel v 88 letech dne 16. srpna 1899 v Heidelbergu. K uctění památky tohoto velkého německého vědce, jehož vynález plynového
na téma »Plynárenské kuriozity« – Plynový diaprojektor Z poslední čtvrtiny 19. století pochází, italskými řemeslníky vyrobený, projektor na promítání diapozitivů (trojbarevné diapozitivy promítl poprvé americký inženýr Frederick Eugene Ives již v roce 1888). V tomto přístroji sloužil jako zdroj světla plamen malého Bunsenova hořáčku (vynalezl ho R. W. Bunsen roku 1855), opatřený pro zvýšení intenzity světla předehřevem plynu a pravděpodobně tzv. albokarburací, tj. zvyšováním obsahu uhlíku v plynu (uhlík se dostával do plynu prostřednictvím těžších uhlovodíkových látek, které se odpařovaly z nádobky umístěné ... (tajenka spojených doplňovaček). Uhlík se pak v plameni rozžhavil a svítil. Hořáček byl zasunut do zadní části ... (tajenka popletených přirovnání). Spaliny odcházely obdélníkovým komínkem.
Spojené doplňovačky První slovo z legendy končí tam, kde začíná slovo druhé. 1. čistím prádlo vodou; část koňského postroje 2. dloupý úzký díl (látky, papíru...); velký kopec 3. hudební nástroj s klávesami; zpěvohra 4. ten, kdo dělá chleba a housky; bylina, ze které se dělá olej 5. bortí se, ztrácí rovnováhu; označení písmenek A 6. opeřenec; rohaté domácí zvíře 7. vyrábím z vlny; domeček pro šneka
Popletená přirovnání Vyber správný konec přirovnání a písmeno, které je uvedeno za ním, napiš do tabulky ke stejnému číslu, jako má jeho začátek.
Čtenářská soutěž s časopisem
Rudolf Novák Obr. 3 – Winzer (Winsor) předvádí termolampu Obr. 5 – Bunsenův hořák Obr. 6 – Plynový vařič z 19. století se dvěma Bunsenovými hořáky Obr. 7 – Auerova punčoška s Bunsenovým hořákem Obr. 8 – Současná vařidlová deska s hořáky na Bunsenově principu
1. Nová výstava v Galerii Smečky představuje díla: a) Jiřího Koláře a Ladislava Nováka b) Josefa Hampla a Josefa Honyse c) Jiřího Ladochy a Karla Trinkewitze 2. Malíř Pavel Matuška žije v: a) Praze b) Opolné c) Třebechovicích pod Orebem
2/2007
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Svatba snů Půjčovna a prodejna svatebních a společenských šatů, zakázková výroba šatů, snubní prsteny, svatební oznámení, květinový servis, služby profesionální vizážistky, svatební účesy, foto, video, doplňky, bižuterie, závoje, svatby na klíč – vše potřebné pro váš svatební den! Sleva pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s., je 15 % na zapůjčení svatebních šatů a do snubních prstenů Briliant zdarma. Adresa: Maňákova 744, 198 00 Praha 9 – Černý most, tel.: 281 910 716, 777 011 178, www.svatbasnu.cz; e-mail:
[email protected]
Na 2 vylosované výherkyně čeká originální balíček od salonu Svatba snů.
Správná odpověď z č. 12/2006: 1) pomocí »řetízku«, 2) rozmetala vynález do okolí Výherci soutěže pro děti z č. 12/2006: Karla Fišerová, Praha 10, Jarda Obliza, Praha 8, Filip Kuba, Praha 1
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 3. 2007 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny Kateřina Hošková-Křišťálová Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »Čtenářská soutěž 2/2007« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
Čtenářská soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Dnešní otázka Jaká je oblíbená barva svatebních šatů?
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 3. 2007 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Kateřina Hošková-Křišťálová Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »Makovice 2/2007« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
8
hořáku tolik znamenal pro rozvoj plynárenství, bylo v den výročí jeho narození, dne 30. 3. 1999, slavnostně otevřeno v Pražské plynárenské, a. s., Plynárenské muzeum.
10
Soutěž pro děti s časopisem
Řešení křížovky na str. 12: U velkých odběratelů odečítáme plynoměry dálkově.
látek, oleje, smoly, dehtu a kyselin ze všech druhů paliv a jejich přeměně v koks nebo dřevěné uhlí. V r. 1805 založil v Londýně první plynárenskou společnost na světě, The National Heat and Light Company. V r. 1807 postavil na Pall-Mall v Londýně 13 pouličních plynových lamp a zahájil osvětlení ulic. Byl to počátek veřejného plynového osvětlení ulic vůbec. Do této doby byl plyn vyráběn jen přímo v místech spotřeby. Plyn byl vyráběn ve Winsorově domě na Pall-Mall č. 97 v karbonizační peci a dopravován do místa spotřeby na vzdálenost 300 yardů. Plynovod, vedený kolem zahrad prince z Wallesu, byl z olověných trubek. Plyn uskladňoval Winsor v balonech. Po určitých nezdarech a komplikacích, které si sám způsobil v plynárenské společnosti, odešel Winsor do Paříže, kde v r. 1815 obdržel od Ludvíka XVIII. francouzský patent na výrobu svítiplynu. V r. 1816 byla zásluhou Winsora postavena v Paříži první francouzská plynárna pro veřejné osvětlení
3. Projekt Pražské plynárenské »Zelená budoucnost« představuje veřejnosti: a) Řešení starých ekologických zátěží v areálu v Michli b) Nový systém výhod pro zákazníky, kteří zemní plyn využívají pro vytápění c) Alternativní možnosti využití zemního plynu Správné odpovědi z č. 12/2006: 1c) Koncern Pražská plynárenská, a. s., tvoří 6 společností 2c) Divadlo Semafor sídlí v Dejvické ulici v Praze 6 od roku 2005 3a) Wawky se lidově říká všem topidlům uzavřené konstrukce, určeným k připojení na obvodovou zeď budovy a s vývodem spalin a přívodem vzduchu zvenčí na fasádě Výherci z č. 12/2006: Václav Marek, Praha 8 Soňa Váňová, Český Brod Ivan Soukup, Praha 6
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. března 2007 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny Kateřina Hošková-Křišťálová, Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Svatba snů 2/2007‹‹ a svoji zpáteční adresu i telefon. Správná odpověď z č. 12/2006: Hypoterapii je jízda na koni Výherce z č. 12/2006: Miloslav Švejnoha, Praha 4, Petr Křišťál, Praha 9, Lenka Plachá, Praha 4 Připravila Zuzana Floriánová
Co najdete v příštím čísle 3/2007 > Rozhovor s operní zpěvačkou Andreou Kalivodovou > Univerzální karta Pražana > Historický seriál »Co přinesli Evropané světovému plynárenství« – 2. část 11
