Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
ZPRÁVA
Předvídání kvalifikačních potřeb: koncept – metody – data Část 6. Zdroje a postupy získávání dat
Praha, 2015
Obsah
Popis aktuálního stavu ............................................................................................................... 2 Návrh systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR....................... 9 Závěr ......................................................................................................................................... 30
1
Zd roje a pos tupy zís k áv ání d at
Popis současného stavu V rámci projektu Předvídání kvalifikačních potřeb byla identifikována nízká kvalita datové základny v oblasti profesní skladby zaměstnanců u zaměstnavatelů v ČR (zaměstnanecké poměry tvoří převažující část ekonomiky ČR, i když i oblast OSVČ je významná). Podle výsledků šetření provedených v různých institucích veřejné a státní správy neexistuje v současnosti žádná databáze vedená státní či veřejnou autoritou, v které by byly k dispozici kompletní informace (za kompletní informace zde považujeme informace uložené v jedné databázi a jedná se o informacích o všech zaměstnancích u všech zaměstnavatelů a všech OSVČ v ČR ) o profesní struktuře zaměstnanců v rámci ekonomiky ČR. Za základní údaje o kvalifikační struktuře jsou považovány v tomto dokumentu následující údaje:
IČ firmy v které je zaměstnanec zaměstnán
Věk zaměstnance
Muž/žena
CZ ISCO kód profese
Název profese
ISCED
Nejvyšší dosažené vzdělání (pro případy, kdy není k dispozici ISCED)
Přesná adresa pracoviště
Existuje sice několik databází, z nichž je možné získat informace o trhu práce v ČR jako celku, žádná z nich však neobsahuje informace o profesní skladbě v požadované struktuře a to především regionální. Jedná se především o následující informační zdroje:
Informační systém o průměrném výdělku
Český statistický úřad
Databáze Úřadu práce ČR vznikající monitoringem zaměstnavatelů
Česká správa sociálního zabezpečení
OECD
Eurostat
Informační systém o platech spravovaný Ministerstvem financí ČR
Různé studie v tomto oboru
2
Žádný z výše uvedených datových zdrojů není aktuálně schopen samostatně poskytnout hodnověrný obrázek o celkové kvalifikační struktuře ekonomiky ČR, v případě snahy o pohled zaměřený regionálně je situace ještě horší. Trh práce v České republice je charakteristický významnými regionálními odlišnostmi, proto celostátní pohled na tuto problematiku je jednoznačně nedostatečný. Na základě poznatků z projektu Předvídání kvalifikačních potřeb je možné konstatovat, že pro zajištění informační základny v dostatečně detailním regionálním členění je třeba propojit a provázat různé datové zdroje. Za základní informační zdroje, jejichž absence by pro zajištění relevantní datové základny byla kritická, byly identifikovány následující:
I n f or mač n í syst ém o p rů měr n ém výd ěl ku Jedná se o informační systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice. Dlouhodobě jej spravuje firma Trexima a.s., gestorem informačního systému je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Datové zdroje jsou získávány:
pro nepodnikatelskou sféru z Informačního systému o platech (viz dále)
pro podnikatelskou sféru formou výběrového čtvrtletního šetření, které je pod názvem Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku zařazeno do programu statistických zjišťování vyhlášených Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
V současnosti je připravována změna gesce Informačního systému o průměrném výdělku z MPSV ČR na Český statistický úřad.
Dat ab áz e Úř ad u p r ác e ČR Tato databáze vzniká na základě permanentního kontaktu regionálních pracovišť Úřadu práce ČR se zaměstnavateli. Základem tohoto kontaktu jsou pravidelné návštěvy pracovníků ÚP u jednotlivých zaměstnavatelů a dále pak dotazníkové šetření prováděné jednotlivými pracovišti Úřadu práce ČR ve své spádové oblasti. Toto šetření vykazuje z hlediska kvality získaných dat tyto nedostatky:
Nejednotnost periodicity takto získávaných dat v rámci ČR – jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR provádějí dotazníková šetření samostatně. Tím je způsobena rozdílnost jak ve struktuře okruhu získávaných dat (byť základní struktura Monitorovacího dotazníku byla vytvořena Generálním ředitelstvím ÚP ČR a je shodná pro všechna pracoviště ÚP), tak v periodicitě získaných dat (ve většině případů se však jedná o pololetní periodicitu).
Vysoká pracnost pro zaměstnavatele a s tím související nízká ochota poskytovat podrobná data – data jsou získávána prostřednictvím dotazníkových šetření, pro která zaměstnavatelé používají manuální zápis hlavních profesí. Z důvodu tohoto „manuálního“ zápisu dat (i když prostřednictvím elektronických dokumentů) není možné požadovat zvláště u velkých zaměstnavatelů přesnou specifikaci jednotlivých profesí.
Automatizací přenosu dat však lze výše uvedené nedostatky do značné míry eliminovat a je třeba začít konat kroky k elektronizaci přenosu dat.
3
Dat ab áz e České sp rávy so c i ál n í ho z ab ez p eč en í Jedná se o databázi, která by mohla poskytovat nejlepší přehled jak o zaměstnaných osobách, tak o osobách samostatně výdělečně činných. Databáze je aktualizována samotnými zaměstnavateli prostřednictvím elektronických hlášení. Pro předvídání kvalifikačních potřeb však má tato databáze následující zásadní nedostatky:
Databáze neobsahuje konkrétní profese zaměstnanců
Databáze neobsahuje informace o pracovišti, kde konkrétní pracovník pracuje. Obsahuje pouze informaci o sídle mzdové účtárny, která daného pracovníka finančně zajišťuje. V případě například velkých společností a obchodních řetězců, které mají mnoho pracovišť ale pouze omezený počet mzdových účtáren, dochází na regionální úrovni k významnému zkreslení informace o profesní struktuře zaměstnanců a jejich počtu.
V případě OSVČ není aktualizace dat dostatečně četná
Dat ab áz e I n f or mač n í h o syst ému o p l at ec h spr avo van á Mf ČR Jedná se o informační zdroj, který je využíván a datově integrován v Informačním systému o průměrném výdělku. Data do tohoto systému poskytují jednotliví správci kapitol státního rozpočtu ČR, územní samosprávné celky a státní fondy. Podchycuje tedy prakticky celou veřejnou, státní správu i neziskový sektor. Tento informační systém vzniká na následujícím právním základě:
Informační systém o platech pro zaměstnance je realizován na základě zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce § 137 a nařízení vlády č. 328/2013Sb..
Informační systém o platech pro vojáky z povolání je realizován na základě zákona č. 143/1992 Sb., o platu, v platném znění, § 22a a nařízení vlády č. 289/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 514/2004 Sb.
Informační systém o služebním příjmu pro příslušníky je realizován na základě zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů § 133 a nařízení vlády č. 507/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 126/2014 Sb.
Informační systém o platech státních zaměstnanců je realizován na základě zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě § 179 a nařízení vlády č. 328/2013Sb.
Informační systém o platech má také oporu v zákoně 262/2006 Sb. Zákoník práce a to konkrétně v § 137: Informační systém o platech (1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech a údaje z tohoto systému poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu vnitra. Informační systém o platech je informačním systémem veřejné správy48).
4
(2) Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích zaměstnanců49) ovlivňujících výši platu. (3) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech údaje uvedené v odstavci 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením.
Z hlediska předvídání kvalifikačních potřeb se může jednat o velice důležitý informační zdroj. Toto zjištění vychází ze struktury údajů poskytovaných respondenty do tohoto systému vycházející z Nařízení vlády č. 328/2013 Sb. (Příloha 1):
5
Identifikátor3)
Číslo / Název ukazatele a) identifikační údaje 1. Sledované období 2. Identifikační číslo osoby (IČO) 3. Fyzická osoba - kód 4. Rok - ročník (rok narození) 5. Pohlaví osoby - kód 6. Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání - kód 7. Stupeň invalidity 8. Kód státu 9. Místo obvyklého výkonu práce 10. Kód zařízení bez vlastního IČO 11. Datum (sběru dat) b) údaje o právním vztahu 12. Kód postavení v zaměstnání 13. Kód zaměstnání 14. Zaměstnanec ve státní správě 15. Druh základního pracovněprávního vztahu - kód 16. Týdenní pracovní doba 17. Doba zaměstnání u zaměstnavatele c) údaje o pracovní době 18. Evidenční dny v zaměstnání 19. Počet hodin nepřítomnosti v práci 20. Odpracovaná doba včetně přesčasové práce 21. Práce přesčas 22. Neodpracovaná doba s náhradou platu celkem 23 Neodpracovaná doba s náhradou platu - dovolená 24. Koeficient průměrného evidenčního stavu zaměstnance přepočtený 25. Kód evidenčního stavu zaměstnance k poslednímu dni sledovaného období 26. Datum vynětí z evidenčního stavu d) údaje o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě 27. Počet hodin dočasné pracovní neschopnosti a karantény 28. Počet hodin nemoci bez nemocenského 29. Náhrady platu za nemoc zúčtované k výplatě e) údaje o přiznaných složkách platu 30. Platová třída zaměstnance 31. Platový stupeň zaměstnance 32. Druh platového tarifu - kód 33. Smluvní plat 34. Stupeň řízení 35. Skupina prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek 36. Platový tarif přiznaný 37. Příplatek osobní přiznaný 38. Příplatek za vedení přiznaný 6
AA0226 AA0017 AA0126 AA0231 AA0211 AA0223 AA0085 AA0033 AA0690 AA0113 AA0110 AA0091 AA0013 AA0125 AA0130 AA0131 AA0225 AA0218 AA0744 AA0132 AA0133 AA0134 AA0135 AA0136 AA0137 AA0568 AA0745 AA1587 AA0750 AA0127 AA0128 AA0129 AA1586 AA1591 AA1594 AA0138 AA0139 AA0140
39. Příplatky zvláštní přiznané 40. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí přiznaný 41. Příplatek specializační pedagogického pracovníka přiznaný 42. Příplatky ostatní přiznané f) údaje o vyplacených prostředcích 43. Celkový plat zúčtovaný k výplatě 44. Platový tarif zúčtovaný k výplatě 45. Plat za práci přesčas zúčtovaný k výplatě 46. Plat při výkonu jiné práce zúčtovaný k výplatě 47. Doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy zúčtovaný k výplatě 48. Příplatky celkem zúčtované k výplatě 49. Příplatek za práci ve svátek zúčtovaný k výplatě 50. Příplatek za práci přesčas zúčtovaný k výplatě 51. Příplatek za práci v sobotu a v neděli zúčtovaný k výplatě 52. Příplatek za vedení zúčtovaný k výplatě 53. Příplatek osobní zúčtovaný k výplatě 54. Příplatky zvláštní zúčtované k výplatě 55. Příplatek za práci v noční době zúčtovaný k výplatě 56. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí zúčtovaný k výplatě 57. Příplatek za rozdělenou směnu zúčtovaný k výplatě 58. Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah zúčtovaný k výplatě 59. Příplatek specializační pedagogického pracovníka zúčtovaný k výplatě 60. Příplatky ostatní zúčtované k výplatě 61. Odměny a cílové odměny zúčtované k výplatě 62. Ostatní složky platu jinde nespecifikované zúčtované k výplatě 63. Odměna za pracovní pohotovost celkem zúčtovaná k výplatě 64. Náhrady platu celkem zúčtované k výplatě 65. Náhrady za dovolenou zúčtované k výplatě 66. Průměrný hodinový výdělek pro pracovně právní účely
AA0142 AA1595 AA1598 AA0749 AA0144 AA0145 AA0147 AA0148 AA0162 AA0150 AA0146 AA0239 AA0240 AA0151 AA0153 AA0154 AA0603 AA1596 AA1597 AA1592 AA1593 AA0156 AA0157 AA0163 AA0161 AA0158 AA0159 AA0165
Základním problémem v případě snahy o využití datové základny o Informační systém o platech je chybějící smluvní základ pro poskytnutí dat mezi Ministerstvem financí ČR a Úřadem práce ČR. Podle stanoviska právních expertů by k legálnímu poskytování potřebných údajů postačovala následující úprava v zákoně 262/2006 Sb. Zákoník práce v § 137: Informační systém o platech (1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech a údaje z tohoto systému poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu vnitra a Úřadu práce ČR. Informační systém o platech je informačním systémem veřejné správy48).
7
Výše uvedené datové zdroje se jeví pro předvídání vývoje na trhu práce a kvalifikačních potřeb jako klíčové. Existují však i další informační zdroje, které by mohly přinést další zkvalitnění výsledků predikcí. Jedná se například o:
MŠMT – Projekce počtu absolventů vzdělávací soustavy
Informační systém o ekonomické výkonnosti podniků
Databáze Finančních úřadů
Databáze živnostenského podnikání – živnostenský rejstřík. Tato databáze má svou důležitost nejen z důvodu snahy o získání informace o kvalifikační struktuře OSVČ českého původu, ale i z důvodu možnosti sledovat činnost cizích státních příslušníků, kteří velmi často obcházejí proces získávání pracovního povolení prostřednictvím zakládání firem a družstev. Vývoj počtu živnostenských oprávnění také ukazuje na změny v ekonomice.
Tabulka 1- Počty podnikatelských subjektů a počty platných živnostenských oprávnění rozčleněných dle různých kritérií, a to vždy k 31.12. daného roku. Počet ke dni
31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014
Celkem platných ŽO
3 146 013
3 225 372
3 321 289
3 475 812
- pro živ. koncesované
119 234
119 989
143 084
217 926
- pro živ. vázané
274 584
296 256
314 764
331 165
- pro živ. řemeslné
885 019
900 714
915 777
935 552
- pro živ. volné
1 867 176
1 908 413
1 947 664
1 991 169
ŽO pro fyzické osoby
2 565 890
2 615 915
2 677 887
2 773 866
ŽO pro právnické osoby
580 123
609 457
643 402
701 946
ŽO pro cizince
105 119
104 377
101 534
105 245
Podnikatelé celkem
2 293 241
2 318 690
2 344 841
2 375 752
- fyzické osoby
1 950 323
1 957 218
1 965 757
1 974 925
- právnické osoby
342 918
361 472
379 084
400 827
Podnikatelé cizinci celkem
93 059
91 040
85 887
83 569
Počet obyvatel
10 548 527
10 513 209
10 513 834
10 528 477
Počet ŽO na 1000 obyvatel 298,24
306,792
315,90
330,13
Podnikatelů na 1000 obyv.
217,40
220,55
223,02
225,65
Počet ŽO na 1 podnikatele
1,37
1,391
1,42
1,46
Dále je třeba vzít v úvahu možnost využití dat z různých dalších databází, které nejsou svým charakterem přímo zaměřeny na profesní skladbu ekonomiky, ale mohou poskytnout například informace o vývoji ekonomiky (v celostátním i regionálním členění) a trendech v oblasti ekonomického vývoje.
8
Návrh systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR V rámci návrhu systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR je třeba nejdříve definovat požadavky, které budou na technické řešení kladeny. Tyto požadavky jsou uvedeny v následující kapitole.
Po ž ad avky kl ad en é n a d at o vo u z ákl ad nu v o bl ast i p ro f esní skl ad b y eko n o mi ky Č R Pro efektivní předvídání vývoje na trhu práce a kvalifikačních potřeb české ekonomiky je třeba zajistit relevantní podkladová data v oblasti profesní skladby v ekonomice (včetně OSVČ). Na tato data musí být kladeny následující požadavky:
Pravidelná periodicita získávání dat (ideální měsíční periodicita získávání dat)
Data zahrnující výraznou část ekonomiky (minimálně 75 procent pracovních míst a OSVČ)
Nízká pracnost poskytování dat pro zaměstnavatele a OSVČ
Nízká pracnost zpracování výsledných dat
Maximální využití číselníků a to s celoevropskou ( ISCO 08,ESCO…) nebo celostátní působností pro zajištění kompatibility předávaných a zpracovávaných informací. Návaznost a kompatibilita s celostátně používanými informačními soustavami v oblasti trhu práce, povolání a kvalifikací. Jedná se především o návaznost především na tyto systémy:
Národní soustava povolání (NSP)
Národní soustava kvalifikací (NSK)
9
Vl as t n í N ávr h syst émo véh o ř ešen í sb ěru d at v o b l ast i p r ofesn í skl adb y eko n o mi ky Č R V předchozí kapitole byly identifikovány základní informační zdroje, které by mohly vytvořit datovou základnu pro předvídání vývoje na trhu práce a kvalifikačních potřeb. Datová základna je však jen částí celého systému, který musí být vytvořen a udržován v dlouhodobém období. V rámci tohoto systému budou:
nastaveny potřebné procesní vazby a schémata
definovány subjekty do systému zapojené
vytvořeny implementační struktury celého systému
vytvořeny schémata metodického řízení systému
vytvořeno systémové řešení sběru dat
definovány procesy a datové zdroje na jednotlivých úrovních
Základní definice a vazby vytvářeného systému jsou uvedeny na následujícím obrázku:
10
Při řešení problematiky vytvoření systému pro sběr dat je třeba rozlišovat jednotlivé segmenty trhu práce v následující struktuře:
Osoby samostatně výdělečně činné
Firmy zaměstnávající maximálně 5 osob
Firmy zaměstnávající více než 5 osob
Sběr dat pro tyto segmenty musí být prováděn odlišným způsobem. Navrhovaný systém sběru dat pro jednotlivé segmenty je uveden na Obrázku 1 – Definice základního systému pro sběr dat.
11
Obrázek 1 - Definice základního systému pro sběr dat
•Osoby samostatně výdělečně činné
•Firmy do 5 zaměstnanců
ČSSZ - OSVČ
ČSSZ zaměstnanci
Informační systém o průměrném výdělku
ÚP - monitoring zaměstnavatelů •
•Upřesňující data pro podnikatelskou sféru •Datový zdroj pro nepodnikatelskou sféru
•Firmy nad 5 zaměstnanců, primárně podnikatelská sféra
Jak je zřejmé z Obrázku 1, systém bude převážně vytvářen na základě datových zdrojů definovaných v kapitole 1. Následuje podrobnější popis informačních zdrojů pro jednotlivé segmenty a navrhovaný způsob jejich začlenění do celkového systému pro sběr dat.
Segm en t z aměst n avat el ů z aměst n ávaj í cí c h víc e n ež 5 o so b Segment zaměstnavatelů pro něž pracuje více než 5 osob je z hlediska trhu práce v ČR nejdůležitější. Proto je také tento segment nejvíce sledován pracovníky Úřadu práce ČR v rámci monitoringu zaměstnavatelů a je také poměrně dobře pokryt možnými datovými zdroji. Za významné datové zdroje pro tento segment považujeme:
Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) – jedná se o informační systém v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dlouhodobě spravovaný firmou Trexima a.s.). Aktuálně je zvažován přenos gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na Český statistický úřad. I v tomto případě však zůstane zařazen do programu statistických zjišťování vyhlášených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok. Bez ohledu na to, zda k této změně dojde, je možné považovat Informační systém o průměrném výdělku za velmi cenný informační zdroj a předpokládá se jeho využití především v segmentu
12
zaměstnavatelů nad 5 osob. Hodnota dat v Informačním systému o průměrném výdělku spočívá především ve schématu způsobu získávání dat. Výběr ekonomických subjektů v ISPV lze charakterizovat jako jednostupňový stratifikovaný výběr. Výběrovými jednotkami jsou ekonomické subjekty, na které se v případě vybrání vztahuje zpravodajská povinnost. Statistickými jednotkami jsou zaměstnanci, kteří jsou nositeli sledovaných statistických znaků. Základní soubor je rozdělen do oblastí (strat) podle:
institucionálních sektorů
velikostních kategorií
odvětvových skupin
regionů
V jednotlivých oblastech, které vznikly rozdělením základního souboru dle příslušných stratifikačních kritérií, je vybrán stanovený podíl ekonomických subjektů. Výběr je prováděn z institucionálních sektorů používaných v národních účtech , tj. ze sektorů nefinančních podniků, finančních instituci, vládních institucí, domácností ( podnikatelů – fyzických osob) a neziskových institucí sloužících domácnostem. V početně největších sektorech – v nefinančních podnicích a domácnostech jsou subjekty s 250 a více zaměstnanci zařazeny do šetření plošně. Menší subjekty s 1 až 249 zaměstnanci jsou vybírány v jednotlivých stratech systematickým náhodným výběrem s nestejnými pravděpodobnostmi bez vracení. Pravděpodobnosti výběru se liší podle velikosti subjektu a jejich výše je určena výběrovým podílem:
Kategorie
Počet zaměstnanců
Výběrový podíl [%]
1
1 až 9
1,2
2
10 až 49
4,5
3
50 až 249
15
4
250 a více
100
Výběr ekonomických subjektů s 1 až 9 zaměstnanci je prováděn jednorázově každé 4 roky, přičemž poslední výběr byl uskutečněn za rok 2014. Výběrový soubor ekonomických subjektů s 10 až 249 zaměstnanci se obměňuje metodou rotujícího panelu s periodou rotace 9 let, tzn. že k plné obměně dojde za devět let. V sektorech finančních a vládních institucí jsou do výběrového souboru zařazeny plošně subjekty s 50 a více zaměstnanci, v sektoru neziskových institucí s 65 a více zaměstnanci. Menší subjekty z těchto sektorů podléhají pravděpodobnostnímu výběru. Ekonomické subjekty se vybírají v 6 základních odvětvových skupinách:
zemědělství
průmysl
stavebnictví 13
obchod
tržní služby
ostatní služby
V rámci základních skupin jsou pomocí klastrové analýzy určena podrobnější strata na základě podobnosti mzdové úrovně a struktury zaměstnání. Pro regionální členění je jako základní jednotka uvažován kraj ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb. V platném znění. Výše uvedené charakteristiky ukazují, že datová základna v případě podnikatelské sféry je v Informačním systému o průměrném výdělku dostatečně reprezentativní. V případě, že by byla možnost spojit tato data s daty Úřadu práce získaná v rámci monitoringu zaměstnavatelů, jednalo by se pro oblast podnikatelské sféry o unikátní datový zdroj. Vynikající vypovídací schopnost má Informační systém o průměrném výdělku však především v oblasti nepodnikatelské sféry. Zde se šetření provádí formou plošného šetření s pololetní periodou. Zdrojem dat je Informační systém o platech, který je spravován Ministerstvem financí. Pro potřeby předvídání kvalifikačních potřeb by údaje z Informačního systému o platech byly velmi cenné. Otázku, zda tyto údaje budou získávány přímo z Informačního systému o platech nebo z Informačního systému o průměrném výdělku, který tyto informace obsahuje, nepovažujeme za podstatnou. Tento informační zdroj by mohl pokrýt potřeby týkající se předvídání kvalifikačních potřeb pro platovou sféru. Pro potřeby předvídání kvalifikačních potřeb a pro potřeby činnosti Úřadu práce ČR by bylo třeba zajistit z Informačního systému o platech následující položky:
Číslo / Název ukazatele
Identifikátor3)
a) identifikační údaje 1. Sledované období
AA0226
2. Identifikační číslo osoby (IČO)
AA0017
3. Fyzická osoba - kód
AA0126
4. Rok - ročník (rok narození)
AA0231
5. Pohlaví osoby - kód
AA0211
6. Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání - kód
AA0223
7. Stupeň invalidity
AA0085
8. Kód státu
AA0033
9. Místo obvyklého výkonu práce
AA0690
10. Kód zařízení bez vlastního IČO
AA0113 14
11. Datum (sběru dat)
AA0110
b) údaje o právním vztahu 12. Kód postavení v zaměstnání
AA0091
13. Kód zaměstnání
AA0013
14. Zaměstnanec ve státní správě
AA0125
15. Druh základního pracovněprávního vztahu - kód
AA0130
16. Týdenní pracovní doba
AA0131
17. Doba zaměstnání u zaměstnavatele
AA0225
V případě zajištění výše uvedených položek by byla plně saturována potřeba šech datových prvků pro předvídání kvalifikačních potřeb. Základním problémem v případě snahy o využití datové základny o Informační systém o platech je chybějící smluvní základ pro poskytnutí dat mezi Ministerstvem financí ČR a Úřadem práce ČR. Podle stanoviska právních expertů by k legálnímu poskytování potřebných údajů postačovala následující úprava v zákoně 262/2006 Sb. Zákoník práce v § 137: Informační systém o platech (1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech a údaje z tohoto systému poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu vnitra a Úřadu práce ČR. Informační systém o platech je informačním systémem veřejné správy48).
Databáze Úřadu práce ČR týkající se monitoringu zaměstnavatelů - Úřad práce ČR se vzhledem ke svému zaměření – snahu o aktivní ovlivňování trhu práce v ČR, jeví jako optimální instituce pro vedení výše uvedené databáze. Pravidelný kontakt se zaměstnavateli je součástí činnosti Úřadu práce ČR a na tuto oblast se zaměřují i některé projekty financované z Evropského sociálního fondu (např. projekt Volná pracovní místa). Úřad práce ČR v rámci svého informačního systému OKPráce (v některých případech OKCentrum) eviduje informace týkající se monitoringu jednotlivých zaměstnavatelů (modul Trh práce > submodul Monitoring). V současnosti je aktualizace této databáze v oblasti profesní skladby firem prováděna především na základě údajů z Monitorovacího dotazníku (pololetní, případně roční frekvence) a dále na základě návštěv pracovníků ÚP u zaměstnavatelů. Současný technický stav předávání dat o profesní struktuře zaměstnavatelů lze však považovat za neuspokojivý. Jedná se v podstatě o ruční zapisování údajů o profesní skladbě do monitorovacího dotazníku ze strany zaměstnavatelů a následný přepis údajů do informačních systémů používaných Úřadem práce ČR (především OKPráce).
15
Proto je třeba nalézt vhodné elektronické řešení pro předávání dat a také zajistit metodické zastřešení celého procesu. Do budoucna je zřejmé, že právě formou elektronizace přenosu dat je možné zajistit větší ochotu zaměstnavatelů poskytovat požadované údaje a tím i zpřesnit proces předvídání situace na trhu práce. Je také třeba hledat možné průniky pro předávání dat mezi informačním systémem Úřadu práce ČR a Informačním systémem o průměrném výdělku. Pokud se podaří propojit tyto dva systémy, bude možné využít kapacitu pracovníků Úřadu práce ČR na získávání informací o profesní struktuře zaměstnanců u těch firem, které nejsou dosud pokryty nebo jejichž datová základna vykazuje výrazné nedostatky (např. uvádění všech zaměstnanců v dělnických profesích pod pojmem „Dělník“, neprovázání profesí s číselníkem CZ ISCO,….). Těmto zaměstnavatelům by mohli pracovníci ÚP ČR v těchto otázkách poskytnout významnou metodickou činnost a v některých případech i zajistit správné zařazení zaměstnanců pod konkrétní položku používaných číselníků. Ostatní potenciální datové zdroje byly po podrobném prověření shledány oproti Informačnímu systému o průměrném výdělku jako méně reprezentativní (především na regionální úrovni) a s jejich využitím je do budoucna počítáno jako s podpůrným informačním zdrojem.
N ávr h z pů so bu i mplemen t ac e syst émo v éh o ř ešen í sb ěru d at v o bl ast i p r o f es ní skl ad b y eko n o mi ky ČR pr o f irmy n ad 5 z aměst n an c ů Z hlediska množství údajů budou nejdůležitější součástí systému databáze Úřadu práce ČR v oblasti monitoringu zaměstnavatelů, která bude shromažďovat údaje o všech zaměstnavatelích zaměstnávajících na všech svých pracovištích s více než 5 zaměstnanců a dále Informační systém o průměrném výdělku, který by měl být rovnocenným datovým zdrojem a dále pak nositelem metodiky sběru dat. Základním požadavkem na zvýšení efektivnosti sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR pro firmy nad 5 zaměstnanců je vytvoření mechanizmu pro sdílení a předávání dat mezi databázemi Úřadu práce ČR a Informačním systémem o průměrném výdělku. Tento mechanizmus bude zahrnovat:
právní akty zajišťující legálnost předávání dat mezi systémy
technický systém pro online předávání údajů
systém metodického řízení a podpory
16
Obrázek 2 - Schéma systémového řešení získávání dat Databáze ISPV
Databáze
Metodické centrum
Zaměstnavatel
Zaměstnavatel 2
Podrobnější popis jednotlivých bodů následuje:
Právní akty zajišťující legálnost předávání dat mezi systémy – bude připravena právní analýza možností zajišťujících plný soulad budovaného systému sběru dat s právním řádem ČR. Předpokládá se podpis smluv o předávání dat mezi provozovatelem informačního systému ISPV a Úřadem práce ČR o předávání dat a dalších právních úprav (předpokládaná změna Zákoníku práce v § 137). Technický systém pro online předávání údajů – v současnosti existuje technické řešení pro předávání dat mezi zaměstnavateli a ISPV. Toto řešení bude dále modifikováno ve snaze zajistit automatizovaný přenos dat. Dále je třeba, aby byl vytvořen automatizovatelný přenos dat mezi informačními systémy provozovanými jednotlivými zaměstnavateli a informačním systémem Úřadu práce ČR. Tvorba takového systému bude probíhat v následujících krocích: Bude definována struktura předávaných dat. V prvním kroku byla definována následující struktura:
IČ firmy
Věk zaměstnance
Muž/žena
CZ ISCO kód profese 17
Název profese ISCED Nejvyšší dosažené vzdělání (pro případ, že by uživatelé do systému nezadávali ISCED) Pracoviště (ať už formou adresy nebo kódu RUIAN)
Definovaná struktura bude popsána prostřednictvím souboru XML. Návrh struktury XML souboru následuje:
<Muz>
Struktura XML souboru bude zveřejněna a zároveň budou kontaktováni hlavní dodavatelé personálních a mzdových systémů. V rámci projektu Překvap byl proveden průzkum vybavení firem nad 25 zaměstnanců personálními a mzdovými systémy a získána informace o hlavních dodavatelích informačních systémů. K získání této informace bylo využito Monitorovacího dotazníku, který rozesílala Krajská pobočka Úřadu práce v Pardubicích v průběhu měsíce června 2015. Tento monitorovací dotazník byl rozeslán s návratností 82 procent, což lze považovat za velmi dobrý výsledek. Vzhledem k vysokému procentu návratnosti dotazníku lze získané údaje z monitorovacího dotazníku považovat za údaje reprezentativního vzorku firem z pardubického kraje. V rámci monitorovacího dotazníku byla respondentům položena následující otázka směřující k možnosti využití automatizovaného přenosu dat: Prosíme uveďte jaký používáte personální informační systém Název Možnost exportu dat
Na tuto otázku odpovědělo celkem 766 respondentů, což představuje 76 % dotázaných. Bližší údaje uvádí následující tabulka:
18
Personální systém
Ano,-používá
Nepoužívá nebo Zaměstnanců neodpovědělo
Počet
Procent Počet
Procent Celkem
Používá
Procent
Chrudim
114
61%
72
39%
14524
8460
58%
Pardubice
308
74%
106
26%
40471
31851
79%
Svitavy
132
66%
68
34%
17940
12990
72%
Ústí nad Orlicí
212
72%
82
28%
32478
27246
84%
Pardubický kraj
766
70%
328
30%
105413
80547
76%
800 700
Používáte elektronický personální systém ?
766 Ano
600
Ne
500 400
328
308
300 200 100
212 132
114 72
106
68
82
0 Chrudim
Pardubice
Svitavy
Ústí nad Orlicí Pardubický kraj
Celkově bylo identifikováno cca 30 hlavních používaných informačních systémů, které aktuálně pokrývají více než 50 procent zaměstnanců v pardubickém kraji. V případě, že by se podařilo zajistit zapracování funkcionality exportu dat o profesních kvalifikacích jednotlivých zaměstnanců z těchto systémů, jednalo by se o významné zlepšení kvality datové základny a snížení pracnosti jak pro zaměstnavatele, tak pro pracovníky Úřadu práce ČR. Je však třeba upozornit, že je třeba také zajistit kvalitu zadávání dat do zdrojových informačních systémů. Zde je situace dobrá u organizací ze státní a veřejné správy, kde tyto organizace jsou povinny pravidelně reportovat data z profesní a mzdové oblasti do Informačního systému o platu spravovaném Ministerstvem financí ČR
19
V následující tabulce jsou uvedeny elektronické personální systémy, které pokrývají v pardubickém kraji největší počet zaměstnanců:
Programové vybavení - personální systém
Počet zaměstnanců
SAP
15755
VEMA
9788
Helios
6030
Target 2100
2588
KS-program Vsetín
2453
Odysea
1906
ENTRY
1873
PERM
1603
Jiří Baláš SOFTWARE
1216
K2
1195
QI
1007
SIDUS
786
ORSOFT
695
HR Management Suite - HP1
665
Avensio
653
HOC Vysoké Mýto
626
Akord W
614
PAMICA
516
Pozn: Procent zaměstnanců* - uvádí počty zaměstnanců, které zaměstnávají všechny firmy, které uvedly využívání daného informačního systému.
Na základě získaných údajů byli kontaktováni následující dodavatelé informačních systémů
20
Vema a.s. Brno,Okružní 871/3a, 638 00
Asseco Solutions a.s., Zelený pruh 1560/99,CZ 140 02 Praha 4 (dodavatel systémů Helios)
OKsystem a.s.,Na Pankráci 125,140 21 Praha 4
s dotazem, zda by byli ochotni do svých řešení implementovat funkcionalitu potřebnou pro automatizované vytvoření a odeslání výše definovaného datového souboru „na zmáčknutí tlačítka“. Všechny odpovědi byly kladné, přičemž cena implementace řešení byla určena mezi 5 000 Kč až 10 000,- Kč. Na základě těchto odpovědí lze pro implementaci systémového řešení sběru dat v oblasti profesní skladby ekonomiky ČR zvolit jednu z následujících variant řešení: a) Implementace technického řešení na straně dodavatelů personálních a mzdových informačních systémů - v tomto případě bude zvolen následující postup:
oslovit všechny hlavní dodavatele personálních a mzdových systémů na trhu v ČR s žádostí o naprogramování požadované funkcionality. Součástí žádosti bude i struktura požadovaného výstupu ve formě XML souboru.
požádat o finanční nacenění požadovaného technického řešení
implementaci technického řešení na straně zaměstnavatelů financovat
požádat o podrobný návod pro uživatele informačních systémů.
provést implementaci technického řešení na straně Úřadu práce ČR
Úřad práce ČR kontaktuje všechny zaměstnavatele ve své spádové oblasti zaměstnávající více než 5 zaměstnanců se žádostí o pravidelné zasílání souboru. Součástí žádosti bude i návod pro daný informační systém.
systém časově spojit s hlášením, které zaměstnavatelé posílají na ČSSZ (měsíční perioda předávání dat), aby nedocházelo ke zvýšené pracnosti pro zaměstnavatele a bylo zamezeno neodeslání dat z důvodu chyby odpovědného pracovníka zaměstnavatele.
b) Zvolit legislativní cestu, prostřednictvím které bude „vynuceno“ zasílání dat zaměstnavateli – v tomto případě budou:
připraveny potřebné legislativní normy
osloveni všichni hlavní dodavatelé personálních a mzdových systémů na trhu v ČR s žádostí o naprogramování požadované funkcionality (odkaz na právní normu). Součástí žádosti bude i struktura požadovaného výstupu ve formě XML souboru.
Úřad práce ČR kontaktuje všechny zaměstnavatele ve své spádové oblasti zaměstnávající více než 5 zaměstnanců se žádostí o pravidelné zasílání souboru. Součástí žádosti bude i návod pro daný informační systém.
Domníváme se, že vhodnějším způsob implementace je popsán v bodě a. Implementace technického řešení na straně dodavatelů personálních a mzdových informačních systémů. Lze dále vést diskuzi, zda se MPSV či další subjekty mají přímo podílet na financování požadovaných úprav informačních systémů. V případě, že by bylo rozhodnuto o financování úpravy programů 21
u 15 největších dodavatelů, cenové náklady by neměly přesáhnout 150 000,- Kč. Lze předpokládat, že ostatní dodavatelé personálních a mzdových systémů v rámci konkurenčního boje provedou implementaci vlastními prostředky. V případě organizací z nepodnikatelské sféry by optimálním řešením bylo využít údajů z Infomačního systému o platu. Systém metodického řízení a podpory – na základě dlouholetých zkušeností ze spolupráce se zaměstnavateli týkající se předávání dat o profesní skladbě zaměstnanců se ukazuje nutnost metodické podpory nejen celkového systému sběru informací, ale i zaměstnavatelů v procesu vkládání dat a určování číselníkových hodnot. Tato metodická podpora by měla být poskytována na základní úrovni (určení základních vhodných kódů profesí dle CZ ISCO,…) pracovníky ÚP zodpovědnými za kontakty se zaměstnavateli, v případě složitějších dotazů bude zajištována metodická podpora centrálním metodickým centrem. Centrální metodické centrum by mělo také řídit proces implementace systému pro sběr dat. Cílem metodické podpory je minimalizovat dále uvedené problematické body vznikající při implementaci systému sběru dat.
O č ekávan é p r o b l emat i c ké b o d y i mp l emen t ac e syst émo véh o ř ešen í sb ěru d at v o bl ast i p ro f esn í skl ad b y eko n o miky ČR p r o f ir my n ad 5 z aměst n an c ů Na základě zkušeností získaných z pardubického kraje je možné očekávat následující problémy při získávání datové základny od jednotlivých zaměstnavatelů: Problém: Nedostatečně zadaná datová základna
Někteří zaměstnavatelé při zadávání dat do personálních a mzdových systémů nerozlišují jednotlivé profese svých zaměstnanců
Někteří zaměstnavatelé nevyužívají žádné celostátně platné číselníky (CZ-ISCO,ISCED)
Někteří zaměstnavatelé nezadávají potřebná data do svých personálních a mzdových systémů (vzdělání, profese)
Řešení: Pro řešení výše uvedených problematických bodů bude třeba zajistit podporu zaměstnavatelů. Tuto podporu zaměstnavatelů mohou pomoci zajistit například tyto subjekty:
Hospodářské komory a dalších profesních svazů
Poradní sbory ředitele ÚP
Pakty zaměstnanosti v daném kraji
Podle místních podmínek může být vhodné zapojit i další subjekty. Je třeba, aby ve spolupráci s těmito partnery byla připravena informační kampaň, která bude informovat zaměstnavatele o důležitosti projektu a možnosti využití projektu pro podnikatelskou sféru (navrhujeme získaná data na určité úrovni agregace zařadit do kategorie „otevřená data“ – tedy data volně přístupná veřejnosti, především zaměstnavatelské). Důležitou roli v celém procesu musí také sehrát metodické centrum.
Problém: Rychlost implementace technických změn v informačních systémech
22
Přestože požadované výstupní sestavy se z hlediska pracnosti jeví jako poměrně jednoduché (pracnost v jednom informačním systému dosahuje maximálně několika člověkodnů) jeví se jako pravděpodobná postupná implementace v jednotlivých informačních systémech. Navíc je třeba počítat se situací, kdy někteří dodavatelé informačních systémů nebudou ochotni požadované změny urychleně zapracovat. Řešení: Do doby než bude kompletně zajištěn automatizovaný transfer dat o profesní struktuře v ekonomice ČR, bude i nadále využíván Monitorovací dotazník ÚP ČR jako základní nástroj pro získávání této informace. Bude však připravena automatizovaná verze monitorovacích dotazníků rozesílaných jednotlivými pracovišti Úřadu práce ČR. Tato verze bude zpracována v obecně dostupném programu - Microsoft Excel. Při přípravě této verze budou využity tyto možnosti usnadňující vyplnění monitorovacího dotazníku:
Monit_dotaz__1_pol _2015_.xls
Dotazník bude automatizovaně předvyplněn daty, která má o daném zaměstnavateli konkrétní pracoviště ÚP k dispozici. Tato data budou získána z informačního systému OKPráce – modulu Trh práce , submodul Monitoring. Odtud budou jednotlivá data exportována standardní funkcí programu do struktury Microsoft Excel.
Dotazník bude obsahovat logické kontroly správnosti vyplněných dat
Součástí dotazníku bude i „našeptávač“, který bude nabízet uživateli přiřazení konkrétních kódu jednotlivých číselníků na základě textových informací zapsaných uživatelem (tedy například, pokud uživatel zapíše do profese „Řidič“, budou mu nabídnuty všechny relevantní číselníkové hodnoty číselníku CZ ISCO, které slovo „Řidič“ obsahují nebo mu svým charakterem odpovídají.
Zároveň bude nezbytné již v této fázi zapojit do procesu metodického a technického kontraktora, který bude schopen provádět metodické řízení celého procesu a který bude poskytovat technickou a koordinační pomoc pro pracovníky Úřadu práce ČR, kteří budou komunikovat s jednotlivými zaměstnavateli.
Segm en t z aměst n avat el ů z aměst n ávaj í cí c h 5 a mén ě o sob Jedná se o segment, který není z hlediska zaměstnanosti pro regionální pracoviště Úřadu práce ČR natolik zajímavý, aby prováděl jeho úplný a pravidelný monitoring. V tomto případě je také podstatně menší naděje na využití automatizovaného způsobu předávání dat z důvodu mnohdy chybějících informačních systémů na straně malých zaměstnavatelů. Jako vhodný informační zdroj byla zde identifikována databáze České správy sociálního zabezpečení týkající se osob, za něž je zaměstnavatelem odváděno sociální pojištění.
Databáze zaměstnanců vedená Českou správou sociálního zabezpečení – tato databáze bude využita pro firmy s počtem zaměstnanců do 5 osob. Důvody jsou následující:
Nelze pro segment firem do 5 zaměstnanců využít databáze Úřadu práce 23
V této kategorii firem není problém zkreslení datové základny vlivem evidence pracovníků podle mzdových účtáren v databázi ČSSZ příliš významný. Firmy do 5 pracovníků obvykle mají pouze jednu provozovnu a nepřesnost datové základny vznikající evidencí pracovníků dle mzdových účtáren je v tomto případě statisticky nevýznamná.
I v tomto případě bude jako podpůrný informační zdroj využit Informační systém o průměrném výdělku. ISPV nebude využit jako hlavní informační zdroj z důvodu nedostatečného pokrytí těchto zaměstnavatelů v regionálním členění v ISPV.
O č ekávan é p r o b l emat i c ké b o d y i mp l emen t ac e syst émo véh o ř ešen í sb ěru d at v o bl ast i p ro f esn í skl ad b y eko n o miky ČR p r o f ir my d o 5 z aměst n an c ů Pro segment firem do 5 zaměstnanců má tato databáze následující kvalitativní omezení
Obsahuje pouze informace o zaměstnancích, jež zaměstnavatel přihlásil k platbě sociálního pojištění (chybí část segmentu, kde zaměstnavatel ať již úmyslně nebo neúmyslně zaměstnance k platbě sociálního pojištění nepřihlašuje)
Neobsahuje informace o konkrétní profesní struktuře zaměstnanců
Informace o jednotlivých firmách a jejich pojištěncích jsou vedeny u toho regionálního pracoviště České správy sociálního zabezpečení, v jejíž spádové oblasti se nachází mzdová účtárna provádějící dané firmě přihlašování zaměstnanců k sociálnímu pojištění. V případě malých firem se v mnoha případech jedná o outsourcovanou službu, kde poskytovatel outsourcingu může mít sídlo firmy v jiné spádové oblasti pracovišť České správy sociálního zabezpečení.
Tato omezení a problematické body budou eliminovány následujícím způsobem: Problém: Chybějící informace o zaměstnancích, které zaměstnavatel nepřihlásil k platbě sociálního pojištění Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel neplní své zákonem uložené povinnosti (Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Podle informací České správy sociálního zabezpečení se nejedná o významný problém z hlediska celkového počtu zaměstnanců účastných v systému. Česká správa sociálního zabezpečení se snaží dlouhodobě minimalizovat počty těchto případů Řešení: Z hlediska projektu Předvídání kvalifikačních potřeb lze považovat takto vzniklou chybu za nepodstatnou. Nebude tedy nijak výpočetně kompenzována.
Problém: Chybějící informace o profesní skladbě zaměstnanců Údaje České správy sociálního zabezpečení tento údaj neobsahují a neexistuje podle našich zjištění žádný relevantní datový zdroj, z kterého by mohla být profesní skladba firem do 5 zaměstnanců získána. Řešení: V případě malých firem s počtem zaměstnanců 5 a méně je obvyklé, že se všichni pracovníci zabývají obdobnou činností. Proto bude použita určitá extrapolace profesní skladby zaměstnanců. Ta bude vypadat následovně:
Profese zaměstnanců bude odvozena z převažující činnosti dané firmy 24
Bude provedena specifikace vybraných ekonomických činností dle číselníku CZ-NACE, kde je možné provést odborný odhad profesní skladby zaměstnanců. Takovou ekonomickou činností je například ekonomická činnost 86.21-Všeobecná ambulantní zdravotní péče. V případě zaměstnavatelů do 5 zaměstnanců v této profesi bude použita následující logika pro profesní začlenění:
V případě sudého počtu zaměstnanců firmy bude stejný počet profesí
profese uvedená v číselníků CZ-ISCO pod kódem 2211 Praktičtí lékaři
profese uvedená v číselníků CZ-ISCO pod kódem 222 - Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací
V případě lichého počtu zaměstnanců firmy bude počet profesí
pod kódem 2211 Praktičtí lékaři – o 1 menší než
pod kódem 222 - Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací
V případech takto nespecifikovaných profesí bude provedena aproximace přiřazení všech zaměstnanců pod profesi odpovídající dané převažující ekonomické činnosti firmy (tedy například u firmy s CZ-NACE 43.32-Truhlářské práce budou všichni zaměstnanci začleněni pod profesi 752 Zpracovatelé dřeva, truhláři (kromě stavebních) a příbuzní pracovníci.
V případě potřeby bude využito kapacit metodického centra a metodické kapacity pracovníků ÚP v oblasti spolupráce se zaměstnavateli obdobně jako tomu bude v segmentu firem zaměstnávající 5 a více zaměstnanců
Problém: Nepřesné informace týkající se lokace firmy Jedná se o 2 typy zkreslení dat, které nastávají v reálné praxi:
Outsourcovaná mzdová účtárna se nachází v jiném okrese než vlastní firma
Cílené převody firem do jiných regionů ČR. Jedná se především o převod firem do Prahy s cílem firem vyhnout se kontrole Finančních úřadů.
Řešení: oba dva typy výše uvedených případů, které způsobují, že firma je pro účely sociálního pojištění či daňové správy vedena pod jiným okresem než ve skutečnosti vykonává svou činnost, nejsou ze statistického hlediska významné. Navíc je třeba v případě firmy s cíleným převodem do jiné oblasti pravděpodobné, že mzdová účtárna zůstane v původní lokaci. Lze tedy chybu vnesenou nepřesnými informacemi týkajícími se lokace dané firmy pominout.
Segm en t O so b samo st at n ě výd ěl eč n ě č in n ýc h Úřad práce ČR v rámci svého monitoringu tuto kategorii cíleně nesleduje. Databáze ÚP není využitelná, proto byly hledány jiné informační zdroje. V případě osob samostatně výdělečně činných byla shledána možnost vycházet z následujících databází:
České správy sociálního zabezpečení
25
Finančního úřadu (systém ARES)
Živnostenských úřadů (Registr živnostenského podnikání)
Z těchto 3 databází byla jako nejvhodnější informační zdroj identifikována databáze České správy sociálního zabezpečení. Tato databáze obsahuje totiž následující důležité údaje:
OSVČ vykonávána jako hlavní/vedlejší ekonomická činnost
Výše příjmů za předchozí finanční rok
Oba tyto údaje jsou podstatné pro následné výpočty v oblasti kvalifikační struktury. Lze však předpokládat, že jejich dostupnost pro určování kvalifikačních potřeb bude rozdílná. Zatímco údaj o vykonávání OSVČ jako hlavní/vedlejší ekonomická činnost je veřejně přístupný údaj, údaj o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti patří mezi citlivé údaje, které není OSVČ oprávněna sdělovat. Důležitost výše uvedených údajů je dána složením osob samostatně výdělečně činných. Jak vyplývá z Tabulky 1 - Přehled o počtu OSVČ v ČR podle stavu k 30.6.2015, pouze část OSVČ vykonává tuto činnost jako svou hlavní ekonomickou činnost (například k 30.6.2015 vykonávalo ze všech 987 742 osob samostatně výdělečně činných tuto činnost jako hlavní 592 538, tedy 59,99 procent).
Tabulka 1 - Přehled o počtu OSVČ v ČR podle stavu k 30.6.2015
Jak vyplývá z Tabulky 2 – „Procentní poměr OSVČ vykonávající tuto činnost na hlavní a vedlejší činnost v regionálním členění“ jsou regionální rozdíly v této oblasti velmi malé. Poměr OSVČ vykonávající tuto činnost jako hlavní a vedlejší se pohybuje od 56,98 % v plzeňském kraji po 62,57 % v Ústeckém kraji.
26
Tabulka 2 – Procentní poměr OSVČ vykonávající tuto činnost na hlavní a vedlejší činnost v regionálním členění OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ Kraj
vykonávají činnost hlavní
vedlejší
celkem
Poměr HČ/VČ
Hl. m. Praha
101 269
64 893
166 162
60,95%
Středočeský
81 614
51 614
133 228
61,26%
Jihočeský
35 085
26 354
61 439
57,11%
Plzeňský
29 294
22 114
51 408
56,98%
Karlovarský
14 993
9 303
24 296
61,71%
Ústecký
37 095
22 187
59 282
62,57%
Liberecký
24 636
15 404
40 040
61,53%
Královéhradecký
31 398
22 788
54 186
57,94%
Pardubický
26 942
19 170
46 112
58,43%
Vysočina
27 277
18 854
46 131
59,13%
Jihomoravský
67 373
43 447
110 820
60,79%
Olomoucký
31 169
20 195
51 364
60,68%
Zlínský
32 378
21 614
53 992
59,97%
Moravskoslezský
52 015
37 267
89 282
58,26%
CELKEM
592 538
395 204
987 742
59,99%
Osoby vykonávající OSVČ jako hlavní ekonomickou činnost budou započítávány plně do profesní struktury ekonomiky ČR. V případě osob samostatně výdělečně činných vykonávajících tuto činnost jako vedlejší ekonomickou činnost je třeba nalézt vhodný procentní koeficient, kterým bude daná osoba započítána. Pro určení tohoto koeficientu je však třeba určit poměr, jakým se daná osoba věnuje samostatně výdělečné činnosti v poměru ku své hlavní ekonomické činnosti (zaměstnanecký poměr). Pro určení tohoto poměru je třeba získat informaci o výši ekonomické aktivity dané osoby. Ta je nejlépe měřitelná prostřednictvím příjmů dosažených jako OSVČ. Získání tohoto typu dat je
27
možné pouze prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení a to formou anonymizovaných dat za celou ČR. Získání osobních dat jednotlivých OSVČ s výší jejich příjmu není reálné. Předpokládá se získání anonymizovaných dat získaných z ČSSZ v následující struktuře datové věty:
Obec
Poměr příjmů z OSVČ za předchozí skončený finanční rok/ Výdělky ze zaměstnanecké činnosti
Muž/žena
Obor podnikání
Lze však předpokládat, že vzhledem k dohledatelnosti konkrétní osoby v malých obcích, bude možné získat data pouze s určením Okresu podnikání, nikoliv konkrétní obce. Tato data by bylo možné získat pouze u větších sídel (předpokládáme nad 15 000 obyvatel).
N ávr h n a zl ep šen í syst ému sb ěr u d at do b ud o u cn a ve všec h segmen t ec h V budoucnu (v horizontu 5 let) je možné systém sběru dat dále zlepšit tak, aby bylo pro podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru snadnější splnit požadavky na reportování a na druhé straně aby systém umožňoval státním institucím získat lepší přehled o aktuální profesní skladbě ekonomiky ČR a tím i zlepšit předvídání situace na trhu práce a kvalifikačních potřeb do budoucna. Z tohoto hlediska by bylo vhodné zavést jednotné hlášení (s periodicitou 1 měsíc) zaměstnavatelských subjektů směrem k rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve své podstatě by se jednalo o rozšíření datové věty u hlášení, které dnes zasílají elektronicky zaměstnavatelé pro Registr pojištěnců na Českou správu sociálního zabezpečení. V tomto hlášení by byla rozšířena datová věta u každého pracovníka o položku:
pracoviště (ve formátu adresy RÚIAN)
profese dle číselníku CZ – ISCO
text profese
Následně by byla data:
doplněna o následující informace: věk zaměstnance, pohlaví (získáno z rodného čísla zaměstnance)
předávána na Generální ředitelství ÚP, které by zajistilo import dat do systému úřadů práce a ISPV.
V případě realizace tohoto opatření, které si bude vyžadovat zákonnou úpravu, by byly odstraněny hlavní problematické body pro získávání dat o profesní skladbě ekonomiky ČR v těchto segmentech:
Firmy zaměstnávající více než 5 osob
Firmy zaměstnávající méně než 5 osob
Určité datové nepřesnosti by tak zůstaly pouze u osob samostatně výdělečně činných, kde je technická realizace obdobných opatření složitější. Do doby realizace tohoto opaření navrhujeme následující postup pro firmy zaměstnávající více než 5 osob: 28
jako základní informační zdroj bude použita databáze Úřadu práce ČR
kontaktní pracoviště ÚP budou dále oslovovat jednotlivé zaměstnavatele prostřednictvím Monitorovacího dotazníku
předpokládá se využití existujícího softwarového a metodického řešení pro kontrolu validity dat týkajících se profesí zaměstnanců ( kontrolu využívání celostátně platných číselníků, mapování textových popisů profesí na číselníkové hodnoty,….) v současnosti vyvíjených firmou Trexima a.s.
29
Závěr V současnosti existuje vysoká poptávka především ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Úřadu práce ČR ale i dalších institucí po hodnověrných a v maximální možné míře úplných datech o profesní skladbě ekonomiky ČR. Tento dokument navrhuje systém pro získávání dat s využitím již dnes dostupných datových zdrojů a informačních systémů. Je třeba mít na zřeteli, že implementace tohoto systému by nutně musela postupovat postupnými kroky a nepochybně zabere určité časové období. Nicméně vzhledem k výše uvedené poptávce je třeba s implementací začít neprodleně a zlepšit tak současný neuspokojivý stav. Při vytváření systémů pro předvídání kvalifikačních potřeb v ekonomice na centrální a na regionální úrovni je také nutno zajistit, aby získaná data o profesní skladbě konkrétních zaměstnavatelů byla přístupná Úřadu práce ČR a jeho jednotlivým pracovištím. Ty je potřebují i pro další činnosti spojené s monitoringem zaměstnavatelů a aktivní politikou zaměstnanosti.
30
