Garáže, sjezdy
Přednáška č.8 – GARÁŽE, SJEZDY 1. GARÁŽE JEDNOTLIVÉ, ŘADOVÉ, HROMADNÉ Jejich řešení upravuje: ČSN 736110 Projektování místních komunikací ČSN 736057 Jednotlivé a řadové garáže ČSN 736058 Hromadné garáže Přitom se vychází z rozměrů jak je upravuje ČSN 736056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. 1.1 NÁZVOSLOVÍ: - jednotlivá garáž – objekt nebo prostor pro odstavování silničních motorových vozidel, který má nejvýše 3 stání a může mít jen jeden vjezd
-
řadová garáž – objekt nebo prostor pro odstavování silničních motorových vozidel, který má více než 3 stání. Stání se řadí v jedné řadě nebo ve dvou řadách za sebou a každé stání v 1. řadě má samostatný vjezd
-
hromadná garáž – objekt nebo prostor pro odstavování nebo parkování vozidel, má více než 3 stání, která jsou řazena u vnitřní komunikace nebo ve více řadách za sebou na celé ploše podlaží a má zpravidla jeden vjezd
1.2 TŘÍDĚNÍ GARÁŽÍ: podle funkce (účelu) - odstavná - parkovací podle stavebního uspořádání - jednopodlažní - vícepodlažní podle vztahu k přilehlému terénu - nadzemní - podzemní podle provozu: - s pohybem vozidel vlastní silou (samoobslužné řidičem vozidla, s obsluhou zaměstnanci garáží) - s mechanickou dopravou vozidel (tažné zařízení, výtah) podle tříd vozidel: - garáže skupiny 1 – pro vozidla skupiny 1 - garáže skupiny 2 – pro vozidla skupiny 2 - garáže skupiny 3 – pro vozidla skupiny 3 1
Garáže, sjezdy 1.3 PŘÍJEZDNÍ A VÝJEZDNÍ KOMUNIKACE, VJEZDY A VÝJEZDY: Požadavky na rozměry a odstupy jako u parkovacích a odstavných ploch. Nejméně jeden vjezd musí splňovat požadavky požární bezpečnosti. Podélné i příčné sklony ploch nemají překročit 5 %. 1.4 VELIKOST A ŘAZENÍ STÁNÍ, VNITŘNÍ KOMUNIKACE U HROMADNÝCH GARÁŽÍ: Provádí se jako u parkovacích a odstavných ploch. 1.5 SVĚTLÁ VÝŠKA: Garáže s pohybem vozidel vlastní silou – 2,10 m Garáže s mechanickým pohybem vozidel – s.v. o 20 cm vyšší než nejvyšší předpokládané provozované vozidlo v garáži 1.6 PODLAHY: - doporučený sklon 0,5 % z důvodu odvedení vody - vhodné vybavit odtokovou podlahovou vpustí - mechanická odolnost, nehořlavost, odolnost proti úkapům RL a olejů - protismykové vlastnosti 1.7 RAMPY pro zajíždění do jednotlivých podlaží se třídí podle: překonávané výšky: - rampa - celá výška podlaží nepřerušeně - polorampa - polovina výšky podlaží nepřerušeně - vyrovnávací rampa - méně než polovina výšky podlaží
umístění vzhledem k objektu: - vnitřní (uvnitř objektu) - vnější (vně objektu) půdorysného tvaru: - přímé - zakřivené (kruhové, eliptické, zalomené) počtu jízdních pruhů: - jednopruhové - dvoupruhové vzájemné polohy ramen a směru jízdy na ramenech umístěných nad sebou: - jednoduché - dvojité
2
Garáže, sjezdy 1.7.1 Návrhové prvky ramp Šířka rampy se odvozuje od šířky jízdního pruhu pro největší provozované vozidla (v oblouku rozšíření) - rampa přímá jednopruhová dvoupruhová
-
rampa zakřivená jednopruhová
dvoupruhová
Podélný sklon rampy měřený v podélné ose má být nejvíce: u vnitřních ramp: - přímých 14 % - zakřivených 13 % - vyrovnávacích a poloramp 17 % u vnějších ramp: - vyrovnávacích 17 % - ostatních 10 % pro autobusy – max. 10 % Příčný sklon rampy v obloucích min. 3 % Výškové oblouky – zakružení lomů sklonu se navrhují s poloměrem podle provozu: - pouze osobní automobily (skupina 1): - vydutý R = 6,00 m - vypuklý R = 11,00 m
3
Garáže, sjezdy -
vozidla všech skupin (skupina 1 a 2): - vydutý R = 12,00 m - vypuklý R = 20,00 m pro autobusy: - vydutý R = 20,00 m - vypuklý R = 75,00 m
1.7.2 Výkonnost ramp Na každých 1000 vozidel v garáži musí být jedna jednopruhová rampa pro každý směr jízdy. Provoz se navrhuje na denní (týdenní) provozní špičku. 1.8 VÝKONNOST GARÁŽÍ Je limitována odbavováním vozidel (kapacitou) vjezdu / výjezdu. Podle ručního nebo automatizovaného odbavování je 200 až 400 vozidel/hod. 1.9 KOMUNIKACE PRO PĚŠÍ Vodorovné komunikace se nepředepisují, je však vhodné vyznačit soustředěné pěší komunikace a přechody ke vstupům a východům z garáží. Vertikální komunikace (samostatné rampy pro pěší, schodiště, pohyblivá schodiště, pohyblivé chodníky, výtahy) musí umožňovat bezbariérový přístup tělesně postižených alespoň k vyhrazeným stáním pro ně určeným, správně však do všech prostor. Jsou-li komunikace pro pěší na rampách pro vozidla, pak musí: - mít vyvýšený chodník min. 0,75 m široký a 0,08 až 0,18 m vysoký - u zakřivených ramp chodník na vnitřní straně zakřivení - bezbariérový přístup (max. 0,02 m zvýšení) a vyhovující podélný sklon pro tělesně postižené (max. 8,33 %) - min. podchodná výška 2,10 m nad chodníkem 1.10 PROJEKT PROVOZU GARÁŽÍ musí řešit: - evidenci doby příjezdu vozidla - vybírání poplatku za parkování (zpravidla podle délky parkování) - kontrolu zaplacení poplatku - evidenci volných stání a signalizaci stavu před vjezd do garáže (Ve Vídni se do 1 hod parkování v garáži neplatí, čímž se uvolní ulice.) Je nutno stanovit hygienická ochranná pásma (hluk), požární úseky, únikové cesty pro osoby, požární odstupy sousedních budov.
4
Garáže, sjezdy 2. SJEZDY 2.1 DEFINICE Sjezdy (nájezdy) – slouží k připojení sousedních nemovitostí na pozemní komunikaci (definice viz Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích). Sjezd není křižovatka! 2.2 PŘIPOJOVÁNÍ NA SILNICE Připojování na silnice je řešeno v ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (z ledna 2000), a to v článcích 11.7 až 11.9, takto: Sjezdy na sousední nemovitosti (vjezdy a výjezdy z pozemků a budov) a připojení účelových komunikací ve volné krajině: - se nedovolují na všech dálnicích, rychlostních silnicích, čtyř a více pruhových silnicích s neomezeným přístupem a ostatních silnicích I. třídy - v odůvodněných případech může silniční správní úřad s přihlédnutím k intenzitě dopravy a po zvážení místních podmínek povolit sjezdy a připojení účelových komunikací na silnice I. třídy s neomezeným přístupem, pokud to neohrozí bezpečnost dopravy - se nedoporučují na silnice II. třídy u kategorijních typů S 11,5 a S 10,5 V případech, kdy není dovoleno zřizovat sjezdy a připojení účelových komunikací, se místní a účelový provoz vede jinými komunikacemi (silnicí II. nebo III. třídy nebo místní komunikací) k nejbližší přístupové silnici, do které se připojí (křižovatkou) tak, aby co nejméně rušil její provoz. V ostatních případech lze sjezdy a účelové komunikace připojovat přímo do silnice, avšak alespoň ve vzájemných vzdálenostech udaných v ČSN 76 6101 v tabulce č. 21 Nejmenší dovolené vzdálenosti silničních křižovatek. V nevyhnutelných případech lze tyto vzdálenosti snížit, pokud to neohrozí bezpečnost silničního provozu. Na silnicích II. a III. třídy kategorijního typu S 7,5 a S 6,5 nejsou tyto vzdálenosti omezeny. Nové sjezdy se mohou zřizovat v místech, kde je možné zajistit dostatečný rozhled na obě strany v přilehlém jízdním pruhu silnice pro vozidla vyjíždějící ze sjezdu a zároveň je zajištěn dostatečně dlouhý rozhled vozidel jedoucích po silnici na vozidla vyjíždějící ze sjezdu, obdobně jako u křižovatek podle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích. K připojení oplocených pozemků a míst, kde v rozhledu brání neodstranitelné překážky, lze v odůvodněných případech zřídit sjezd za podmínky zajištění rozhledu pro rozhodnutí najet na komunikaci. Jedna odvěsna rozhledového trojúhelníka se uvažuje nejméně v délce pro zastavení podle ČSN 73 6101 a vynáší se na obě strany od sjezdu do osy přilehlého jízdního pruhu silnice. Druhá odvěsna se vynáší do osy sjezdu u jednopruhových sjezdů nebo do osy výjezdového jízdního pruhu sjezdu tak, aby vrchol rozhledového trojúhelníka na sjezdu byl vzdálen nejméně 3 m od vnější hrany přilehlé vodící čáry. Není-li na vozovce silnice vyznačena vodící čára, uvažuje se okraj její zpevněné plochy. Na ploše takto vymezeného rozhledového trojúhelníka nesmějí být žádné překážky vyšší než 0,9 m nad úrovní hran těles silnice i sjezdu. Vzdálenost brány oplocení nebo vrat garáže nebo nemovitosti od vnější hrany vodící čáry (nebo zpevněné plochy vozovky) silnice má být rovna alespoň délce nejdelšího v dokumentaci předpokládaného vozidla, zvětšené o 1 m. V případě, že se brána nebo vrata otevírají směrem k silnici, je třeba zvětšit délku sjezdu ještě o délku vrat při otevření. Na průtazích silnic (t.j. úsek silnice vedený zastavěným územím) a na místních komunikacích se zvětšení o 1 m nemusí uvažovat.
5
Garáže, sjezdy 2.3 PŘIPOJOVÁNÍ NA MÍSTNÍ KOMUNIKACE Připojování na místní komunikace je řešeno v ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (změna Z 2 ze září 2003), a to v článku 192a, takto: Sjezdy připojující účelové komunikace a samostatné sjezdy připojující sousední nemovitosti (vjezdy do budov a na pozemky) se navrhují na místních komunikacích a na průtazích silnic v souladu s požadavky ČSN 73 6110 - tabulka č. 2 (vzdálenosti křižovatek) a s přihlédnutím k ČSN 73 6101. Na komunikacích funkční třídy B2, C1, C2 a C3 mohou být samostatné sjezdy umístěny dle potřeby. Všechny sjezdy mají splňovat podmínky pro rozhled podle ČSN 73 6102. K připojení oplocených pozemků a míst, kde v rozhledu brání neodstranitelné překážky, lze v odůvodněných případech zřídit sjezd za podmínky zajištění rozhledu pro rozhodnutí najet na komunikaci obdobně jako na silnicích podle ustanovení ČSN 73 6101. Délka pro zastavení na místní komunikaci se uvažuje podle ČSN 73 6110. 2.4 ZAJIŠTĚNÍ ROZHLEDU podle ČSN 73 6102 Rozhled se na připojení sjezdu na silnici nebo místní komunikaci řeší podle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích v souladu s ustanovením čl. 6.8 této normy takto: Situace na sjezdu se posuzuje, jako by se jednalo o křižovatku s povinným zastavováním všech vozidel na vedlejší komunikaci na dopravní značce „STŮJ-Dej přednost v jízdě!“ – viz ČSN 73 6102 obrázek 11 b – Rozhledový trojúhelník na křižovatce hlavní a vedlejší komunikace s povinným zastavením:
Zajištění dostatečného rozhledu se dosahuje odstraněním překážek rozhledu v rozhledových trojúhelnících podle ČSN 73 6101. Jejich plocha musí být prosta všech překážek v rozhledu, a to nad plochou vymezenou spojnicemi bodů (vrcholů rozhledových trojúhelníků), ležících 0,9 m nad úrovní hran těles silnice (příp. místní komunikace) i sjezdu (viz ČSN 73 6101). Na hlavní komunikaci se vynáší první odvěsna (hodnota X a X´) jako délka rozhledu odpovídající délce dráhy projeté vozidlem na hlavní komunikaci návrhovou rychlostí za dobu 10 sekund. (podle ČSN 73 6102 – Vychází se přitom z požadavku čl. 6.8.1 této normy, aby účastníci dopravy měli na vedlejší komunikaci zaručený rozhled pro vjezd do křižovatky s jízdní soupravou dlouhou až 22 m (pomalé vozidlo) tak, aby řidič soupravy jedoucí po vedlejší komunikaci, který zastavil před hranou hlavní komunikace, měl ze svého místa zajištěn výhled na vzdálenost, kterou projede návrhovou rychlostí na hlavní komunikaci vozidlo za dobu 10 sekund. V praxi ale například při výjezdu osobního auta z garáže rodinného domku taková situace nenastane, nicméně je nutno postupovat podle normy, která je závazná v působnosti Ministerstva dopravy České republiky na základě jeho požadavku!) Délky drah ujetých za 1 sekundu při rychlosti v km/h (podle ČSN 736102 – tabulka 6) km/h 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 m/s 33,3 30,56 27,78 25,0 22,2 19,44 16,67 13,89 11,1 8,33 Na sjezdu se vynáší druhá odvěsna do osy sjezdu u jednopruhových sjezdů nebo do osy výjezdového jízdního pruhu sjezdu tak, aby vrchol rozhledového trojúhelníka na sjezdu byl vzdálen nejméně 3 m od vnější hrany přilehlé vodící čáry. Není-li na vozovce silnice vyznačena vodící čára, uvažuje se okraj její zpevněné plochy. (podle ČSN 73 6101) Spojnice koncových bodů těchto odvěsen rozhledový trojúhelník uzavírá. 6
