Přednáška č. 7 – KŘIŽOVATKY A SJEZDY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH 1. Křižovatky 1.1 HLAVNÍ POJMY Křížení - místo, v němž se komunikace protínají, aniž jsou vzájemně propojeny Mimoúrovňové křížení - křížení, v němž se komunikace protínají, ale jsou vedeny v různých úrovních Víceúrovňové křížení - mimoúrovňové křížení nejméně tří komunikací ležících v různých výškových úrovních Přejezd - úrovňové křížení pozemní komunikace s drážní komunikací Nadjezd - mimoúrovňové křížení komunikace v úrovni nad jinou komunikací Podjezd - mimoúrovňové křížení komunikace v úrovni pod jinou komunikací Přechod - úrovňové křížení komunikace pro pěší s jinou komunikací Zabezpečený přechod - vyznačený přechod pro chodce se světelným signalizačním zařízením Nadchod - mimoúrovňové křížení komunikace pro pěší v úrovni nad jinou komunikací Podchod - mimoúrovňové kříženi komunikace pro pěší v úrovni pod jinou komunikací Úhel křížení - úhel, který svírají osy dvou křížících se komunikací Křižovatka - místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny Úrovňová křižovatka - křižovatka, na níž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají v jedné úrovni Světelně řízená křižovatka - křižovatka, na níž jsou vzájemně odděleny a řízeny světelnými signály vjezdy jednotlivých jízdních pruhů i pohyb pěších Mimoúrovňová křižovatka – křižovatka, na níž jsou vzájemně propojeny pozemní komunikace křížící se v různých úrovních Hranice křižovatky – místo, v němž se mění původní příčný řez komunikace pro konstrukční uspořádání křižovatky Oblast křižovatky - prostor uvnitř hranic křižovatky Paprsek křižovatky - úsek pozemní komunikace na křižovatce od místa průsečíku os k hranici křižovatky Větev křižovatky - jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti křižovatky Vjezdová část větve - část větve křižovatky sloužící pro vjezd vozidel na silniční komunikaci z větve křižovatky Průběžný pruh na křižovatce - jízdní pruh určený pro jízdní proud, který projíždí křižovatkou bez odbočení Odbočovací pruh na křižovatce – jízdní pruh určený pro jízdní proud, který v křižovatce odbočuje vlevo nebo vpravo Připojovací pruh na křižovatce – jízdní pruh určený pro jízdní proud, který v křižovatce odbočoval a má se zařadit do průběžného pruhu Průplet - manévr, při kterém dochází k postupnému připojování a odbočování vozidel, nebo k jejich křížení pod malým úhlem (do 15°) Průpletový úsek - část křižovatky, na níž dochází k průpletu jízdních proudů Střetný (kolizní) bod - místo na křižovatce, na němž dochází k vzájemnému křížení, slučování nebo rozvětvování jízdních směrů Křižný bod – střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují Přípojný bod - střelný bod, v němž se dva nebo více jízdních směrů slučují do jednoho jízdního směru Odbočný bod - střetný bod, v němž se jeden jízdní směr rozvětvuje do dvou nebo více jízdních směrů
1
1.2 POLOHA KŘIŽOVATKY V TRASE KOMUNIKACE: Z hlediska směrového: - v přímé – nejlépe - ve velkém směrovém oblouku – možné - v místě minimální přechodnice – nevhodné Z hlediska výškového vedení: - ve vydutém (údolnicovém) zaoblení nivelety – nejlépe - v přímé – dobré - ve vypuklém (vrcholovém) zaoblení nivelety – nejhorší Vždy musí být zajištěn rozhled pro zastavení ve směrovém i výškovém oblouku i rozhledové trojúhelníky v křižovatce. 1.3 VZÁJEMNÁ VZDÁLENOST KŘIŽOVATEK: Je určena normami podle kategorie komunikací – čím vyšší kategorie a rychlost, tím větší vzdálenost mezi křižovatkami: - na silnicích – podle ČSN 736101 - na místních komunikacích – podle ČSN 736110 Kromě vzdálenosti podle tabulky je nutno přezkoumat i délku průpletu v mezikřižovatkovém úseku.
2
Vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích (podle ČSN 73 6110 – změna Z2 - tab. 2): Minimální vzdálenosti Funkční třída uspořádání křižovatek křižovatek v m A1 A2 B1
mimoúrovňové 500
mimoúrovňové , výjimečně úrovňové mimoúrovňové, úrovňové
B2
úrovňové
C1
úrovňové
C2
úrovňové
C3
úrovňové
150
80 bez omez.
Vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích (podle ČSN 73 6101 – tabulka 21): Minimální vzdálenost křižovatek v km Návrhová rychlost na silnicích s neomezeným přístupem na dálnicích a v km rychlostních směrově směrově nerozdělených silnicích rozdělených I. třídy II. a III. třídy 120 4,0 100 4,0 2,5 90 2,5 2,0 80 3,0 2,0 2,0 1,5 70 1,5 1,5 1,0 60 1,0 0,5 50 0,25 1.4 ROZDĚLENÍ KŘIŽOVATEK PODLE DRUHU, TYPU A VZORU
úrovňová
Druh:
Typ: -
bez určení přednosti v jízdě
-
s určením přednosti v jízdě
-
-
se světelnou signalizací
-
mimoúrovňová
s křižnými body (na méně významné komunikaci) s průpletovými úseky (s vyloučením křižných bodů) bez průpletových úseků (ale s vratnými větvemi, křižné body vyloučeny) útvarová (bez křižných bodů, průpletů a vratných větví)
-
Vzor: průsečná styková vidlicová odsazená hvězdicová
-
okružní - velká (D>40m) - malá (D=25-40m) - mini (D<25m) kosodélná jednovětvová osmičková deltovitá srdcovitá čtyřlístková trojlístková dvojlístková prstencovitá trubkovitá trubkovitá sdružená trubkovitá dvojlístková rozštěpová spirálová turbinová hvězdicová 3
Stupeň usměrnění: prostá (bez usměrnění a přídatných pruhů) usměrněná = kanalizovaná (dělící ostrůvky na vedlejší) rozšířená (s řadícími a připojovacími pruhy)
-
s nepojížděným ostrovem s částečně pojížděným ostrovem s plně pojížděným ostrovem
-
usměrněná(děl. ostrůvky na vedlejší) rozšířená (s řadícími a připojovacími pruhy) s přídatnými pruhy s přídatnými pásy
-
Vzory úrovňových křižovatek a) styková kolmá
e) vidlicová
b) styková šikmá
f) odsazená
c) průsečná kolmá
g) hvězdicová
d) průsečná šikmá
h) okružní
Vzory mimoúrovňových křižovatek: Křižovatky s křižnými body: Křižovatka kosodélná
Křižovatka jednovětvová
Křižovatka osmičková
Křižovatka deltovitá
4
Křižovatky s průpletovými úseky: Křižovatka srdcovitá
Křižovatka čtyřlístková
Křižovatka trojlístková
Křižovatka dvojlístková
Křižovatka prstencovitá
5
Křižovatky bez průpletových úseků: Křižovatka trubkovitá
Křižovatka sdružená
Křižovatka trubkovitá dvojlístková
6
Křižovatka rozštěpová
Křižovatky útvarové: Křižovatka spirálová
Křižovatka turbinová
Křižovatka hvězdicovitá (čtyřúrovňová)
1.5 ÚHEL KŘÍŽENÍ Měří se mezi osami paprsků hlavní a vedlejší komunikace 75° ≤ α ≤ 105° Při jiném úhlu upravit křížení paprsků nebo okružní křižovatka.
7
1.6 ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATKY Návrhové období – 20 let od uvedení křižovatky do provozu, pokud orgány státní správy a samosprávy nestanoví jinak. Navrhuje se na výhledovou intenzitu dopravy v konci návrhového období. Homogenita tahu – přihlíží se k řešení předchozí i následující křižovatky tak, aby na jednom tahu komunikace nebo v rámci jednoho sídelního útvaru bylo jednotné dopravní řešení (umožnit obdobný sled jízdních úkonů). U mimoúrovňového křížení – méně významný proud má ze silnějšího odbočovat vpravo a zprava se do něj připojovat. Bezpečnost provozu: Včasná viditelnost křižovatky: - správně v předstihu osazené dopravní značky - zřízení dělících ostrůvků na vedlejší komunikaci - optické odlišení prostoru křižovatky (např. změnou okolní výsadby) - odlišné osvětlení křižovatky (oranžové nebo intenzivnější osvětlení) Přehlednost křižovatky: - použití kolmého křížení - zajištění co největšího rozhledového pole a jeho udržování Jednoznačná srozumitelnost organizace dopravy na křižovatce: - použití jednoduchých vzorů křižovatek - vhodné výškové a směrové řešení - usměrnění a vedení jednotlivých jízdních proudů v křižovatce: - opticky – vodorovným značením - fyzicky – ostrůvky - dostatečně a včas viditelné a srozumitelné vyznačení tvaru a řazení - zajistit u vícepruhových komunikací, aby pravý jízdní pruh v mezikřižovatkovém úseku procházel pak v křižovatce jako přímý Psychologickou jistotu řidiče lze zajistit následovně: - hlavní komunikace širší než vedlejší - přímý průběh hlavní komunikace - zřízení odbočovacích a připojovacích pruhů na hlavní komunikaci - umístění směrových ostrůvků a dopravních stínů do vedlejší komunikace - opatření ke snížení rychlosti na vedlejší komunikaci před vjezdem do křižovatky (snížit počet jízdních pruhů, zúžit krajnici) 1.7 PODKLADY NÁVRHU Situace stávajícího stavu alespoň v měř. 1: 500 Údaje o křižujících se komunikacích: - výhledové kategorie komunikací - výhledové intenzity dopravy - výhledové skladby dopravních proudů (větší poloměry pro kamiony) - výhledové zavedení trasy MHD Údaje o intenzitě dopravních proudů – zjistí se hodinové intenzity průměrné a špičkové Údaje o dopravních nehodách – ve stávající křižovatce se zjistí: - výskyt nehod a jejich četnost - nejčastější typ nehod - nejčastější příčina nehod Pro nehody je rozhodující počet a typ střetných (kolizních) bodů - body křižné nejnebezpečnější
8
1.8 URČENÍ DRUHU A TYPU KŘIŽOVATKY lze provést orientačně podle intenzit dopravy podle grafu v ČSN 736102:
Okružní křižovatka je vhodná v případech, když: - je nutno zajistit pomalý průjezd křižovatkou z důvodu bezpečnosti - má křižovatka více než 4 paprsky - nelze upravit nevhodný úhel křížení - je třeba tvarem křižovatky zdůraznit konec komunikace s vyšší návrhovou rychlostí (např. na začátku obce) - mají křižující komunikace zhruba stejný dopravní význam - je třeba zajistit plynulý provoz na všech paprscích (odstraní extrémní čekací doby na vedlejší při vjezdu do silně zatížené hlavní ulice)
9
2. Rozhledy na úrovňové křižovatce Rozhledové poměry na křižovatkách pozemních komunikací se prokazují tzv. rozhledovými trojúhelníky, přičemž vždy musí být zajištěna alespoň délka rozhledu pro zastavení pro všechny účastníky dopravního provozu. Při výpočtu se postupuje podle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích. 2.1 Rozhledové trojúhelníky pro osazení značky „P4 - Dej přednost v jízdě“ Dvě strany rozhledového trojúhelníku tvoří osy jízdních pruhů, v nichž se pohybují vozidla, která se mohou střetnout při vjezdu do křižovatky. Na tyto osy se vynesou od místa možného bodu střetu úsečky, které odpovídají délkám rozhledu pro zastavení DZ na jednotlivých komunikacích. Spojnice koncových bodů těchto úseček rozhledový trojúhelník uzavírá.
Zjišťuje se potřebná délka rozhledu pro zastavení: − na hlavní komunikaci X1 = DZ1 pro rychlost V1 = vn1 , kde vn1 je návrhová rychlost na hlavní komunikaci − na vedlejší komunikaci X2 = DZ2 pro rychlost V2 = 0,75.vn2 , kde vn2 je návrhová rychlost na vedlejší komunikaci Hodnoty DZ1 a DZ2 se určí z tabulek v ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic nebo ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, a to přímo nebo interpolací se zaokrouhlením nahoru na nejblíže vyšších 5 m. 2.2 Rozhledové trojúhelníky pro osazení značky „P2 – Stůj, dej přednost v jízdě“ Pokud není možno zajistit uvolnění rozhledového pole pro osazení značky Dej přednost v jízdě, použije se na vedlejší komunikaci značka P2 – Stůj, dej přednost v jízdě a rozhled se zajistí následovně. Dvě strany rozhledového trojúhelníku tvoří osy jízdních pruhů, v nichž se pohybují vozidla, která se mohou střetnout při vjezdu do křižovatky. Na tyto osy se vynesou od místa možného bodu střetu úsečky: - na hlavní komunikaci v délce odpovídající délce dráhy projeté vozidlem jedoucím návrhovou rychlostí za dobu 10 sekund (dle ČSN 736102) - na vedlejší komunikaci v takové délce, aby vrchol trojúhelníku ležel ve vzdálenosti nejméně 3,0 m od vnější hrany vodící čáry na hlavní komunikaci (za použití ustanovení ČSN 736101 - čl. 11.9) Spojnice koncových bodů těchto úseček rozhledový trojúhelník uzavírá.
X = X´= délka, kterou projede vozidlo na hlavní komunikaci návrhovou rychlostí vn1 za dobu 10 sekund. Délka se určí pomocí tabulky č. 6 v ČSN 73 6102. Délky drah ujetých za 1 sekundu při rychlosti v km/h podle ČSN 736102 – tabulka č. 6 km/h 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 m/s 33,3 30,56 27,78 25,0 22,2 19,44 16,67 13,89 11,1 8,33 10
3. Sjezdy Jedná se o připojení sousedních nemovitostí (pozemků a budov), případně o připojení účelových komunikací na silnice II. a III. třídy a místní komunikace. Výjimečně lze povolit i sjezd na silnici I. třídy. Na rychlostních silnicích I. třídy a dálnicích mohou být připojeny pouze sjezdy k účelovým zařízením správců komunikace; přitom na nich musí být osazena závora tak, aby je nemohli používat účastníci veřejné dopravy. Připojení obslužných zařízení (čerpací stanice pohonných hmot, autobusové zastávky, odpočívky, motoresty, motely a podobně) na tyto komunikace se provádí ze samostatných odbočovacích a připojovacích pruhů.
4. Rozhled na sjezdu 4.1 Rozhled za normálních podmínek Nové sjezdy se mohou zřizovat v místech, kde je možné zajistit dostatečný rozhled na obě strany v přilehlém jízdním pruhu silnice nebo místní komunikace pro vozidla vyjíždějící na silnici nebo místní komunikaci a zároveň je zajištěn dostatečně dlouhý rozhled vozidel jedoucích po silnici nebo místní komunikaci na vozidla vyjíždějící ze sjezdu, obdobně jako u křižovatek podle ČSN 73 6102. 4.2 Rozhled za výjimečných podmínek v odůvodněných případech K připojení oplocených pozemků lze v odůvodněných případech zřídit sjezd za podmínky zajištění rozhledu pro rozhodnutí najet na komunikaci takto: Jedna odvěsna rozhledového trojúhelníka se uvažuje nejméně v délce pro zastavení Dz podle tabulek v ČSN a vynáší se na obě strany od sjezdu do osy přilehlého jízdního pruhu silnice nebo místní komunikace. Druhá odvěsna se vynáší do osy u jednopruhových sjezdů nebo do osy výjezdového jízdního pruhu tak, aby vrchol rozhledového trojúhelníka na výjezdu byl vzdálen nejméně 3 m od vnější hrany přilehlé vodící čáry. Není-li na vozovce vyznačena vodící čára, uvažuje se okraj její zpevněné plochy. Na ploše takto vymezeného rozhledového trojúhelníka nesmí být žádné překážky vyšší než 0,7 m nad úrovní hran těles silnice i sjezdu. Vzdálenost brány oplocení nebo nemovitosti od vnější hrany vodící čáry (zpevněné plochy) silnice nebo místní komunikace má být rovna alespoň délce nejdelšího v dokumentaci předpokládaného vozidla, zvětšené o 1 m. V případě, že se brána nebo vrata otevírají směrem k silnici, je třeba zvětšit délku sjezdu a samostatného sjezdu ještě o délku vrat při otevření. Na průjezdních úsecích silnic a na místních komunikacích se zvětšení o 1 m nemusí uvažovat.
11
