Odvodnění městských komunikací
Přednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ 1. ODVODŇOVACÍ SYSTÉMY: •
Otevřený systém – voda je svedena výsledným sklonem k okraji vozovky, kde je zachycena rigolem nebo příkopem a odvedena mimo těleso komunikace do vodoteče buď přímo nebo přes sedimentační či retenční nádrže. (nejčastější v extravilánu)
•
Smíšený systém – voda zachycená rigoly a příkopy je přes lapač splavenin svedená do kryté dešťové kanalizace a pak viz otevřený systém nebo do systému městské kanalizace
•
Krytý systém – voda je svedena výsledným sklonem k obrubníku a podél obrubníku ke vpustím, které ji svými trubními přípojkami odvádějí do oddílné nebo jednotné kanalizační sítě. (nejčastější v intravilánu)
2. FUNKČNÍ ROZDĚLENÍ ODVODNĚNÍ: •
Odvodnění povrchové – plošné odvodnění chodníků, vozovek, zpevněných ploch parkovišť a pod.
•
Odvodnění podpovrchové – odvodnění zemní pláně pod konstrukcí vozovky
3. ODVODNĚNÍ POVRCHOVÝCH PLOCH 3.1 Zajištěno: -
základním příčným sklonem 2% komunikací a chodníků (bez klopení)
-
minimálním podélným sklonem 0,5%
-
minimálním výsledným sklonem 0,5%
3.2 Podélné odvodnění se řeší: -
odvodňovacími proužky o šířce 0,50 m podél zvýšených obrub (započteno do přidružených pruhů např. parkovacích, zpevněné krajnice nebo je totožný s vodícím proužkem) a vpustěmi napojenými do kanalizace
-
zpevněnými rigoly pod zářezovými popř. násypovými svahy v zastavěném a zastavitelném území
-
příkopy nebo rigoly podle ČSN 736101 v nezastavěném území
3.3 Sklony povrchových odvodňovacích prvků: 3.3.1 Příkopy a rigoly: -
nejmenší podélný sklon 0,5% (zpevněné dno 0,3%)
-
největší podélný sklon nezpevněného dna 3% (u krátkých příkopů až 5%); při vyšším sklonu zpevnit dno
3.3.2 Odvodňovací proužek: -
podélný sklon podle nivelety komunikace, ale min. 0,5%
-
min. příčný sklon podle příč. sklonu přilehlého zpevnění, max. 6%, musí klesat k obrubníku
-
při menším podélném sklonu nivelety komunikace (z důvodu např. okolní stávající zástavby) se navrhne v prostoru odvodňovacího proužku: -
podélný žlab s mříží
-
štěrbinový prefabrikovaný žlab (případně i obrubníkový)
-
střechovité uspořádání odvodňovacího proužku ke vpustím, které však nesmí zasahovat do jízdních pruhů (do parkovacího může)
1
Odvodnění městských komunikací
Střechovité uspořádání odvodňovacího proužku 3.4 Vrstevnicové řešení křižovatky: V projektu je třeba prokázat, že sklony plochy celé křižovatky umožňují odvodnění. Ve složitých případech se to doloží vrstevnicovým řešením. Výsledný sklon nesmí být nikde menší než 0,5%.
2
Odvodnění městských komunikací 3.5 Umístění vpustí: Vpusti se umísťují zásadně mimo jízdní pruhy přibližně vstřícně proti sobě: -
u obrub chodníků nebo dělících pásů
-
zapuštěné do obrub chodníků nebo dělících pásů (uliční, chodníková)
-
v přidružených pruzích (odstavné, parkovací, zastávkový, ...)
-
před přechodem pro pěší (ve směru klesání podélného sklonu)
-
před vchodem do domu, před vjezdem do objektu nebo na pozemek (ve směru klesání podélného sklonu)
-
před zastávkou hromadné dopravy (ve směru klesání podélného sklonu)
-
před křižovatkou (ve směru klesání podélného sklonu)
-
do nejnižšího místa odvodňované plochy
Odvodňovaná plocha připadající na jednu vpusť je cca 400 m2. Vzájemná vzdálenost vpustí závisí na geometrickém tvaru odvodňované plochy, zejména na podélném sklonu a šířce komunikace.
3.6 Umístění kanalizačních šachet: U směrově rozdělených komunikací do středního dělícího pásu. U směrově nerozdělených komunikací: -
do postranních dělících pásů
-
do chodníků
-
do přidružených pruhů
-
do jízdních pruhů mimo jízdní stopy kol vozidla
3
Odvodnění městských komunikací 3.7 Projektová dokumentace vpustí: -
označení vpusti s rozlišením typu a pořadovým číslem (UV1, CHV3, ŽV2)
-
půdorysné určení polohy vpusti v situaci nebo ve vrstevnicovém řešení
-
výšková poloha mříže v přímo v situaci nebo vrstevnicovém řešení nebo v tabulce - mříž vpusti nesmí vyčnívat nad vozovku - je vhodné ji zapustit o 2 až 5 cm pod úroveň vozovky - max. zapuštění je 10 cm
-
výkresové schéma použitého typu vpusti včetně použité sestavy dílů nebo stavební výkres atypické vpusti
-
výšková kóta vyústění dna kanalizace ze vpusti - vyústění ze dna vpusti (vpusť s košem na splaveniny) - vyústění ze střední části vpusti (vpusť s kalištěm)
-
kam se kanalizační potrubí od vpusti zaústí (číslo šachty nebo označení kanalizačního řadu)
-
způsob zaústění kanalizační přípojky vpusti -
do kanalizačního řadu - do dna šachty - do šachty se spadištěm - do odbočky na potrubí kanalizačního řadu - zásekem do potrubí kanalizačního řadu
-
do vodoteče (zaústit v předepsané výšce nad hladinou vody podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu - např. Q100 a zhotovit výkres vyústního objektu)
-
do vsakovací jímky (zhotovit výkres vsakovací jímky)
-
do sedimentační nebo retenční nádrže
-
průměr kanalizační přípojky (DN 150, JS 200) a materiál (PVC, TBP)
-
délka kanalizační přípojky
-
podélný sklon kanalizační přípojky (nesmí být menší než 0,3%)
Údaje se zapisují přehledně do tabulky s různou podrobností podle účelu. Název „TABULKA VPUSTÍ“, „DETAILY ODVODNĚNÍ“, apod. Slouží pro: - projektanta kanalizace - rozpočet - objednání materiálu - realizaci stavby Příklad tabulky vpustí:
4
5,00 D400
1
1
poznámka
TBV-Q500/626/200VD
TBV-Q500/626/150VD
TBV-Q 500/590 TBV-Q 500/626VD
1
TBV-Q 500/290
1
TBV-Q 500/290 K
6,00
mříž
TBV-Q 660/180
PVC
vpusť
TBV-Q 390/60
200
sklon %
délka m
do dna
materiál
Š3
světlost mm
způsob zaústění
256,12 254,50 254,20
zaústěno do
uliční vpusť DN 500 BETA Olomouc
kóta zaústění
UV1
kóta vyústění
popis typu
kóta mříže
označení vpusti
kanalizační přípojka
Odvodnění městských komunikací
4. ODVODNĚNÍ PODLOŽÍ VOZOVEK 4.1 Místní komunikace mimo zástavbu se odvodňují stejně jako silnice a dálnice dle ČSN 736101 4.2 Místní komunikace v zástavbě se odvodňují podélnými drenážemi v nejnižším místě zemní pláně.
Drenáže se zaústí do: - uličních vpustí - kanalizačních šachet - vsakovacích jímek - retenčních nádrží 5. DIMENZOVÁNÍ ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Pro povrchové i podpovrchové vody musí odvodňovací zařízení vyhovovat pro odtokové množství srážkových vod z povodí odvodňované plochy. Dimenzování se provádí na základě hydrotechnického výpočtu: Q = P . q15 . ϕ Q - největší očekávané průtokové množství [l . s-1] P - plocha povodí [ha] q15 - intenzita 15-ti minutového deště (návrhové srážky) [l . s-1. ha-1] ; pro orientační výpočty se uvažuje 100 l . s-1. ha-1 ϕ - odtokový součinitel pro různé druhy povrchu, zohledňuje vsakování
5
