Přednáška č. 4 – PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE 1. Základní názvosloví silniční komunikace DVOUPRUHOVÁ SILNICE
1 - směrový sloupek, 2 - svah výkopu, 3 - hranice silničního pozemku, 4 - mezník, 5 - původní terén, 6 - humus a zatravnění, 7 - výkop (zářez), 8 - příkop, 9 - nezpevněná krajnice, 10 - zpevněná krajnice, 11 - vodicí proužek, 12 - jízdní pruh, 13 - násyp, 14 - svah násypu, 15 - svodidlo, 16 - osa komunikace
SMĚROVĚ ROZDĚLENÁ ČTYŘPRUHOVÁ SILNICE
1
2. Šířkové uspořádání koruny silnic a dálnic 2.1 Koruna se šířkově člení: - u směrově nerozdělených silnic na
- obousměrný jízdní pás - případné přídatné pruhy - vodicí proužky - krajnice - případné postranní dělicí pásy - případné přidružené pruhy nebo pásy - u směrově rozdělených silničních komunikací na - dva jednosměrné jízdní pásy - případné přídatné pruhy - vodicí proužky - střední dělicí pás - krajnice - případné postranní dělicí pásy - případné přidružené pruhy nebo pásy 2.2 Jízdní pás se skládá z jízdních pruhů takto: - na jednopruhových silnicích z jednoho jízdního pruhu pojížděného obousměrně - na směrově nerozdělených silnicích z jednoho nebo dvou jízdních pruhů v každém směru - na směrově rozdělených silnicích a dálnicích ze dvou nebo více stejnosměrných jízdních pruhů Šířka jízdních pruhů se provede podle kategorijního typu silniční komunikace, používají se šířky: 2,75 m; 3,00 m; 3,25 m; 3,50 m; 3,75 m Ve směrových obloucích o poloměru RO < 250 m je nutno jízdní pruhy o šířce menší než 3,75 m rozšířit. Rozšiřuje se:
- vnitřní jízdní pruh na vnitřní stranu směrového oblouku - vnější jízdní pruh na vnější stranu směrového oblouku
ROZŠÍŘENÍ JÍZDNÍHO PRUHU VE SMĚROVÉM OBLOUKU SILNICE SE ZÁKLADNÍ ŠÍŘKOU 2,75M; 3,00 M; 3,25 M A 3,50 M Poloměr směrového oblouku v ose jízdního pásu RO*) Rozšíření jízdního pruhu vm 2,75 3,00 3,25-3,50 0,50 0,25 0,20 250 > RO ≥ 200 0,55 0,30 0,25 200 > RO ≥ 170 0,60 0,35 0,30 170 > RO ≥ 141 0,65 0,40 0,35 141 > RO ≥ 125 0,70 0,45 0,40 125 > RO ≥ 110 *) Rozšíření u směrových oblouků o menším poloměru se provede jako na větvích křižovatek dle ČSN 73 6102 Rozšíření jízdního pruhu a jeho opětovné zrušení se provádí náběhovým klínem lineárně na délku přechodnice. 2.3 Zvětšení počtu jízdních pruhů se provádí ve stoupání, v klesání a z důvodu nedostatečného rozhledu pro předjíždění. Neprovádí se u kategorií S 6,5 a S 4,0. - ve stoupání na dálnicích a rychlostních silnicích se provede zvětšení počtu jízdních pruhů v úseku, kde klesne rychlost pomalého návrhového vozidla: - pod 70 km/h na základě kapacitního posouzení - pod 50 km/h vždy - upustit od zvětšení počtu jízdních pruhů lze tehdy nepřekročí-li délka takového úseku 500 m - ve stoupání na silnicích s neomezeným přístupem se provede zvětšení počtu jízdních pruhů v úseku, kde klesne rychlost pomalého návrhového vozidla: - pod 50 km/h na základě kapacitního posouzení - neprovádí se na silnicích III. třídy - v klesání s podélným sklonem větším než 3,5 % a delším než 1000 m se provede zvětšení počtu jízdních pruhů, je-li to nutné podle celkového posouzení trasy a kapacitního výpočtu (nutnost zařazení nižšího rychlostního stupně u pomalého návrhového vozidla z důvodu zajištění případného bezpečného zastavení) - při nedostatečném rozhledu pro předjíždění, je-li takový úsek delší než 500 m (u rekonstrukcí až 1000 m) Přidaný pruh se navrhuje vlevo od průběžného jízdního pruhu (dvoupruhové silnice) nebo pásu (čtyřpruhové směrově rozdělené silnice a dálnice). Šířka přidaného pruhu se navrhuje 3,5 m, u kategorie S7,5 pak 3,00m. 2
2.4 Přídatné pruhy se navrhují v šířce 3,50 m (u kategorie S 20,5 v šířce 3,25 m a u S 7,5 v šířce 3,0 m) v oblasti křižovatek podle zásad uvedených v ČSN 73 6102 (o odbočovací a připojovací pruhy). U kategorií S 6,5 a S 4,0 se přídatné pruhy nenavrhují. 2.5 Vodicí proužek V příčném uspořádáni silničních komunikaci se vodicí proužek funkčně považuje za součást trvale nepojížděné plochy, k níž přiléhá, tj. - zpevněné části krajnice - středního (popř. postranního) dělicího pásu - dopravního ostrůvku Vodicí proužek má příčný sklon a stavební konstrukční vrstvy stejné jako přilehlý jízdní (popř. přídatný) pruh. Vodicí proužky se umísťují: - na směrově nerozdělených silnicích - na rozmezí jízdního pásu a zpevněné krajnice v šířce 0,25 m (u kategorie S 7,5 na rozmezí jízdního pásu a nezpevněné krajnice) - na směrově rozdělených silnicích - na rozmezí jízdního pásu a zpevněné krajnice v šířce 0,25 m u všech kategorií - na rozmezí jízdního pásu a nezpevněné části středního dělicího pásu v šířce 0,50 m na kategorii S24,5 a R 25,5 a v šířce 0,75m na kategorii D a R 27,5 a D a R 33,5 - na rozmezí jízdního pásu a zpevněné části středního dělicího pásu v šířce 0,25 m na kategorii S20,75 Šířka vodící čáry pro vyznačení okraje vodícího proužku na straně přiléhající k jízdnímu pásu nebo přídatného pruhu stanovují zvláštní předpisy pro provádění vodorovného dopravního značení. 2.6 Dělicí pásy 2.6.1 Střední dělicí pás se skládá z nezpevněné části (d) a k ní přilehlých vodicích proužků (v2). Šířka nezpevněné části je na směrově rozdělených silnicích s dálnicích stanovena v hodnotě: - 3,50 m pro kategorijní typy R a D 33,5 a R a D 27,5 - 3,00 m pro kategorijní typy S 24,5 a R 25,5 Šířku nezpevněné části středního dělícího pásu (d) lze rozšířit o násobek 0,5 m: - z důvodů zajištění rozhledu ve směrových obloucích o malých poloměrech - při umístění rozměrné svislé konstrukce ve středním dělícím pásu - při vedení silnice nebo dálnice v nezávislých jízdních pásech - v jiných případech z hledisek územních, bezpečnosti dopravy a stavebně technických U kategorie S 20,75 je celá vnitřní část středního dělícího pásu v šířce 1,25 m zpevněná. Střední dělicí pás se přerušuje zpevněnými přejezdy délky min. 120 m v přímé (135 m ve směrových obloucích) ve vzdálenosti zpravidla 3 až 5 km, a to především v oblasti křižovatek, u tunelů a u mostů s většími délkami přemostění. Pro zamezení otáčení vozidel veřejné dopravy se přejezdy přehradí rozebíratelnými svodidly. 2.6.2 Postranní dělicí pás Jeho šířka se navrhuje s ohledem na funkci pásu (tj. zejména na druh oddělované dopravy, na případné umístění různých zařízení a překážek, na osazení záchytných bezpečnostních zařízení apod.) zpravidla v šířkových hodnotách středního dělicího pásu. 2.7 Krajnice 2.7.1 Zpevněná krajnice Šířka se provede podle kategorijního typu silniční komunikace. Do šířky zpevněné části krajnice se funkčně (nikoliv stavebně) započítává i šířka přilehlého vodicího proužku. Zpevněná část krajnice má týž příčný sklon jako přilehlý jízdní (popř. přídatný apod.) pruh. Zpevněná část krajnice v šířce 0,50 m (0,75 m včetně vodicího proužku) na silnici S 9,5 se z hlediska bezpečnosti chodců a cyklistů považuje jen za nouzový pruh, na kterém se připouští pouze ojedinělý výskyt chodců nebo cyklistů. Při vyšší intenzitě dopravního proudu než 5000 voz/24 h nebo při vyšším výskytu chodců a/nebo cyklistů je vhodné vybudovat samostatné stezky v přidruženém dopravním prostoru. Na kategorijním typu S 7,5 a S 6,5 se připouští smíšený provoz na jízdním pásu. 3
2.7.2 Nezpevněná krajnice Šířka nezpevněné krajnice se skládá: - z části o šířce 0,50 m (e) započítávané do volné kategorijní šířky podle kategorijního typu silnice nebo dálnice - z části potřebné pro osazení bezpečnostních zařízení: - v šířce 0,25 m pro osazení směrových sloupků - v šířce 1,00 m pro osazení svodidel Příčný sklon nezpevněné částí krajnice se zřizuje v jednotném klesání 8 % od zpevněné části krajnice k hraně koruny, a to jak v přímé, tak i ve směrovém oblouku. Nezpevněná část krajnice na silnicích a dálnicích s podélným sklonem menším nebo rovným 3 % se zvlášť neupravuje. Na silnicích a dálnicích s podélným sklonem větším než 3 % se provede zpevnění, aby nedošlo k erozi. 2.8 Přidružené pruhy nebo pásy se navrhují podle ČSN 736110 Projektování místních komunikací za hranicí volné šířky silnice, fyzicky oddělené postranními dělícími pásy. Jedná se zejména o: - cyklistické pruhy, pásy a stezky - pásy a stezky pro pěší
3. Dopravní prostor městské komunikace
Dopravní prostor je prostor nad tou částí komunikace, která slouží veřejnému dopravnímu provozu (vozidlům i pěším). Člení se na hlavní dopravní prostor a přidružený prostor. Hlavní dopravní prostor je vymezen zpravidla volnou šířkou komunikace a je zpravidla totožný s kategorijní šířkou. U místních komunikací s postranními obrubníky končí až 0,50 m za těmito obrubníky. Přidružený prostor je část dopravního prostoru mezi hlavním dopravním prostorem a přilehlou zástavbou. Přidružený dopravní prostor je část přidruženého prostoru pro dopravní provoz (např. chodník, cyklistický pruh, pás pro místní autobusovou dopravu atd.).
4
4. Skladební prvky šířkového uspořádání místních komunikací Skladební prvky šířkového uspořádání místních komunikací jsou uvedeny v ČSN 73 6110 – změna Z2 v tabulce 3 následovně:
SKLADEBNÍ PRVKY ŠÍŘKOVÉHO USPOŘÁDÁNÍ MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ Označení
a
Název skladebního prvku jízdní pruh
c
nouzový pruh
c
parkovací a zastavovací pruh tramvajový pás nezvýšený
t a
Šířka v m 3,50 3,50; 3,25; 3,00
na rychlostních komunikacích na sběrných komunikacích
3,00; 2,75
na obslužných komunikacích
2,50; 2,00 2,25; 2,00 2,00 (1,80 ve stísněných poměrech) 7,00 (6,00 ve stísněných poměrech)
na rychlostních komunikacích na sběrných komunikacích
tramvajový pás zvýšený
nejméně 11,00
autobusový nebo trolejbusový pruh
3,50
nejméně 10,00 3,25; 3,00 1,50
cyklistický pruh
1,25 1,00
pruh pro pěší
d
střední dělící pás
postranní dělící pás
v
vodicí proužek
Použití
0,75 nejméně 3,00 nejméně 2,00
Ve směrových obloucích o malých poloměrech je nutno jízdní pruhy rozšířit.
na obslužných komunikacích při rekonstrukcích ve stávající zástavbě při trakčním stožáru v ose zvýšeného pásu při tramvajovém pásu bez stožáru na rychlostních a sběrných komunikacích na obslužných komunikacích na obousměrném pásu v přidruženém dopravním prostoru na jednosměrném pásu v přidruženém dopravním prostoru při oddělení dělicím pásem popř. v hlavním dopravním prostoru na chodnících nebo stezkách pro pěší na rychlostních komunikacích na sběrných komunikacích
nejméně 1,50 (1,00 ve stísněných poměrech)
na obslužných komunikacích
nejméně 1,50 (1,00 ve stísněných poměrech)
mezi hlavním a přidruženým dopravním prostorem
0,50; 0,25
Poznámka
na rozhraní jízdního pruhu s přídatnými a přidruženými pruhy nebo zpevněnou částí krajnice se nemusí zřizovat
Ve směrových obloucích nutno rozšířit. V úsecích mimo zastávky možno zúžit na 8,00 m a 7,00 m. Dopravně vyznačen a oddělen opticky Při skladbě více pruhů násobky obousměrného pruhu stezky, nejméně 2 pruhy. Ve stísněných poměrech možno šířku zmenšit až na šířku betonového svodidla. V místech přechodu pro chodce dle příslušných článků normy. Zvětší se podle urbanistických možností a potřeb uložení vedení technického vybavení, zeleně a případných ochranných a bezpečnostních zařízení. S funkcí odvodňovacího proužku u obrubníku.
Rozšíření jízdního pruhu místních komunikací ve směrových obloucích se provádí podle zásad a ustanovení ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně pro malé poloměry podle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích. Při rekonstrukcích místních komunikací funkční skupiny C (obslužné) musí být jízdní pruh ve směrovém oblouku rozšířen alespoň o hodnoty uvedené v ČSN 73 6110 následovně: Rozšíření jízdních pruhů ve směrovém oblouku místních komunikací funkční skupiny C (při rekonstrukcích) Šířka jízdního Poloměr směrového oblouku v m pruhu v m 250 200 175 150 125 100 90 80 70 60 50 40 30 3,00 0,25 0,30 0,35 0,35 0,40 0,50 0,55 0,60 0,60 ,070 0,80 0,90 1,05 2,75 3,50 0,05 0,10 0,10 0,20 0,30 0,40 0,55 5
5. Průjezdní a průchozí prostor Tvar a rozměry průjezdního a průchozího prostoru se stanoví podle ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů. Průjezdní prostor je světlý prostor určený pro silniční vozidla, popř. chodce a cyklisty, který se musí zachovat v celé délce pozemní komunikace.
Šířka průjezdního prostoru bp se stanoví podle ČSN 73 6101 nebo ČSN 73 6110 jako volná (kategorijní) šířka (b) nebo dílčí volná šířka (b1, b2). Do průjezdního prostoru je třeba zahrnout i případné přídatné nebo přidružené pruhy. Výška průjezdního prostoru hp je: - 4,80 m u dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy - 4,50 m u silnic III. třídy a místních rychlostních a sběrných komunikací - 4,20 m u místních obslužných komunikací a účelových komunikací Průchozí prostor je světlý prostor určený pro chodce a cyklisty, který musí být zachován v celé délce pásu pro chodce a/nebo cyklisty.
Šířka průchozího prostoru bp se stanoví podle ČSN 73 6110 v závislosti na intenzitě provozu chodců a/nebo cyklistů jako násobek základní šířky pruhu pro chodce (0,75m) a/nebo pruhu pro cyklisty (1,00 m). Výška průchozího prostoru hc je 2,50 m. Souběžné průjezdní a průchozí prostory na jedné komunikaci se nesmí vzájemně pronikat. V tunelu se průjezdní průřez stanoví podle ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací.
6
6. Příčný sklon vozovky Základní příčný sklon jízdních pruhů střechovitý nebo jednostranný v přímé i ve směrovém oblouku je: - standardně 2,5 % - výjimečně 2,0 % (na silnicích jen při rekonstrukcích) Dostředný příčný sklon se navrhuje ve směrových obloucích o menších poloměrech v závislosti na návrhové rychlosti vn v hodnotách podle ČSN tak, aby byla zajištěna stabilita vozidla při průjezdu obloukem.
7. Výsledný sklon vozovky m=
Výsledný sklon je určen vztahem:
p2 + s2
[%]
kde p je příčný sklon v % a s je podélný sklon v %. Minimální hodnoty výsledného sklonu nesmí klesnout pod 0,5 % (na silnicích výjimečně 0,3 %) Maximální hodnoty výsledného sklonu nesmí překročit hodnoty přípustné podle: ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (pro silnice a dálnice) Návrhová kategorie silnice a dálnice
největší výsledný sklon m = s 2 + p 2 v % v území rovinatém nebo mírně zvlněném
D 33,5, R 33,5 D 27,5, R 27,5 R 25,5 S 24,5 S 20,75 S 11,5 a S 9,5 S 7,5 a S 6,5 S 4,0
pahorkovitém
horském
7,0
7,0
6,5 7,5
7,5
7,0 7,5
8,5 12,0
11,0
8,5 10,0 13,0
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací – změna Z2 (pro místní komunikace) Funkční třída místní komunikace
největší výsledný sklon m = s 2 + p 2 v %
rychlostní (A) sběrná (B) obslužná (C)
9 15
8. Klopení vozovky Příčný sklon: - v přímé – zákl. střechovitý příčný sklon vozovky 2,0 – 2,5 % - v oblouku – jednostranný příčný sklon vozovky podle poloměru R a návrhové rychlosti vn - v přechodu z přímé do oblouku – klopení vozovky podle: - osy jízdního pásu - vnějšího okraje vodícího proužku (vnějšího okraje jízdního pásu u kategorií bez vodících proužků) Vnější okraj nevychýleného vodícího proužku (nerozšířeného jízdního pásu) při klopení vytváří vzestupnici (sestupnici), která se navrhuje: - do délky přechodnice - do přilehlé přímé u oblouku bez přechodnic Přitom musí být dodržena minimální délka vzestupnice Lvz tak, aby nebyl překročen maximální sklon ∆s vzestupnice (sestupnice). Přitom ale nesmí být mírnější než minimální dovolený sklon. Sklon vzestupnice se vypočte jako: p − p1 ⋅ a ′ [%] , kde ∆s = 2 Lvz příčný sklon jízdního pásu na konci vzestupnice (sestupnice) v % p2 p1 příčný sklon jízd. pásu na začátku vzestupnice (sestupnice) v % a´ vzdálenost okraje jízdního pásu od osy klopení v m 7
Max. přípustné hodnoty ∆s jsou pro příslušné vn uvedeny v normách: ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (pro silnice a dálnice) – tabulka 15 následovně Největší a nejmenší sklony vzestupnice na silnicích a dálnicích Návrhová rychlost max. ∆s (%) min. ∆s (%) v km/h a´ ≤ 4,25 m a´ > 4,25 m a´ ≤ 4,25 m a´ > 4,25 m 1,2 1,4 ≤ 50 0,07 ⋅ a´ 60 až 70 1,0 1,2 0,1 ⋅ a´ (≤ max. ∆s) 80 až 90 0,7 0,85 100 až 120 0,6 0,7 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací – změna Z1 (pro místní komunikace) – čl. 134 následovně Největší a nejmenší sklony vzestupnice na místních komunikacích Návrhová rychlost v km/h max. ∆s (%) min. ∆s (%) 1,2 ≤ 60 0,1 ⋅ a´ 70 až 100 0,7 (≤ max. ∆s) Příklad klopení vozovky kolem osy jízdního pásu:
8
9. Bezpečnostní zařízení Bezpečnostní zařízení se rozdělují podle svého účelu na: -
vodicí
- vodicí proužky - směrové sloupky
-
záchytná
- svodidla nebo zábradelní svodidla
- ocelová (jednostranná nebo oboustranná) - lanová - betonová
- zábradlí - tlumiče nárazu - u místních komunikací obrubníky 9.1 Vodicí bezpečnostní zařízení Plní funkci optického vedení vozidel a vybavují se jimi všechny silniční komunikace. Vodicí proužek se provádí podle příslušného kategorijního typu silniční komunikace (může být i v reflexní nebo zvučící úpravě). Směrové sloupky - mohou se používat pouze schválené typy -
navrhují se z ohebných nebo lehce destruovatelných hmot, při údržbě krajnic mají být snadno vyjímatelné
-
mají se jedoucímu řidiči jevit obrysovou plochou o šířce 0,10 až 0,13 m a výšce 1,05 m u směrově rozdělených silničních komunikací a 0,80 m u ostatních silnic
-
vybavují odrazkami na plochách viditelných střídavě z obou jízdních směrů a to na straně ve směru jízdy vpravo dvěma oranžovými a na druhé straně vlevo bílou odrazkou
Směrové sloupky se osazují v nezpevněné části krajnice nebo ve středním (popř. postranním) dělicím pásu na hranici volné šířky. V případech, kde se zřizuje k odvodnění silniční komunikace rigol na úkor nezpevněné části krajnice, osazují se směrové sloupky v příčném řezu těsně za hranu odvodňovacího zařízení. Z důvodu správné orientace řidiče se směrové sloupky osazují vstřícně, tj. v témže příčném řezu. Obdobně se postupuje i při osazení odrazek na svodidlech nebo na zábradlích. Vzájemná vzdálenost směrových sloupků se měří vždy v ose jízdního pásu a je - v přímé a ve směrovém oblouku o poloměru R ≥ 1250 m -
1250 m > R ≥ 850 m 850 m > R ≥ 450 m 450 m > R ≥ 250 m 250 m > R ≥ 50 m R < 50 m
ve směrových obloucích s hodnotami poloměrů
50 m 40 m 30 m 20 m 10 m 5m
V úsecích s častým výskytem mlh se doporučuje největší dovolené vzájemné vzdálenosti směrových sloupků snížit dle ČSN.
9
9.2 Záchytná bezpečnostní zařízení na pozemních komunikacích se navrhují v místech, kde hrozí: - zvýšené nebezpečí úrazu sjetím vozidla, cyklisty nebo pádem chodce z tělesa pozemní komunikace - střetnutí motorového vozidla s jiným účastníkem dopravního provozu (např. s vozidlem, chodcem) nebo pevnou překážkou Svodidlo se osazuje: - v prostoru krajnice na hranici volné šířky silniční komunikace (jednostranné svodidlo) -
v prostoru středního dělicího pásu v těchto polohách - v ose (oboustranné svodidlo) - v krajních polohách (jednostranné svodidlo, oboustranné svodidlo při zajišťování rozhledu)
Svodidlo nesmí: - žádnou svou částí zasahovat do volné (popř. dílčí volné) šířky silniční komunikace (kromě dolní části betonového svodidla, které smí zasahovat nejvíce 180 mm do volné šířky) -
v žádném místě snižovat délku rozhledu pro zastavení
Délka svodidla se provádí minimálně v nejmenší spolupůsobící délce nebo podle délky nebezpečného místa. Musí být dostatečně předsazeno před překážkou nebo nebezpečným místem. Pokud svodidlo vymezuje volnou (popř. dílčí volnou) šířku pozemní komunikace, opatří se odrazkami ve funkčním uspořádání stanoveném pro směrové sloupky. Do prostoru předpokládané deformace za svodidlem se nesmějí ani dodatečně umísťovat žádné pevné překážky. Výška horní hrany svodnice ocelových svodidel nad přilehlým zpevněným povrchem pozemní komunikace je 0,75m. Svodnice musí mít plynulý výškový průběh, s výjimkou začátečních a koncových úseků svodidel. Začátky a konce ocelových svodidel se zásadně zapouštějí šikmo pod úroveň přilehlého povrchu pozemní komunikace.
Zábradelní svodidlo se navrhne tehdy, slouží-li svodidlo také k ochraně chodců a/nebo cyklistů (mezi vozovkou a chodníkem a/nebo cyklostezkou, na vnějším okraji mostu bez chodníku, apod.). Provede se tak, že konstrukce svodidla se doplní zábradelním madlem v potřebné výšce (1,10 m pro chodce a 1,30 m pro cyklisty). Zábradlí schválených typů se navrhuje v místech, kde je ho třeba k ochraně chodců a/nebo cyklistů před pádem z tělesa pozemní komunikace nebo k zabránění jejich vstupu do jízdního pásu. Požadavky na konstrukci zábradlí stanoví ČSN 73 6201. Pokud zábradlí vymezuje volnou (popř. dílčí volnou) šířku silniční komunikace a nahrazuje směrové sloupky, musí být opatřeno odrazkami tak, aby spolu se svodidly a směrovými sloupky tvořilo funkčně jednotný vodicí systém na pozemní komunikaci. Tlumiče nárazů se navrhují podle zvláštních předpisů v místech, kde je třeba zamezit nárazu vozidla do pevné překážky. Obrubníky se navrhují na místních komunikacích k oddělení komunikací pro pěší: - obrubníkem s výškovým rozdílem 0,12 až 0,20 m (odrazový) - obrubníkem s výškovým rozdílem 0,02 m (snížený) s nájezdovou rampou se sklonem max. 1:8 u chodníkových přejezdů a přechodů pro pěší. Na přechodech nutný pás o šířce min. 0,30 m s odlišnou strukturou pro vnímání slepeckou holí nebo nášlapem. - obrubníkem s výškovým rozdílem 0,07 m (přejízdný) u komunikací s dovolenou rychlostí nad 60 km/h při oddělení ocelovými svodidly a předsunutí obrubníku před líc svodidla max. o 0,50 m. 10
