C hudí ř 691 let
Vážení občané a příznivci Chudíře, předkládáme vám několik historických materiálů vztahujících se k naší obci. Letos slavíme 691 let od první zmínky. Buďme rádi, že žijeme v této malebné a krásně položené vísce na mírném svahu, tvořící hranici mezi úrodnými poli od západu a hlubokými lesy na východ. Od jara do podzimu je zde živěji i díky rekreačnímu pobytu chatařů a chalupářů, kteří zde našli svůj druhý domov. Rádi se sem vracejí i náhodní návštěvníci. Jistě budete s námi souhlasit, když vyslovíme díky a uznání všem těm, kteří se zasloužili jakoukoliv měrou o blaho a krásu naší vsi. Nyní se začtěme do historických pramenů a snažme se pochopit myšlení a činy našich předků
1. Paměti města Dobrovice a okolí Napsal: Antonín Sládeček O vsi této je zpráv po skrovnu; to proto, že bývala dílem statku jiného. Nicméně byli časové, kdy i zde seděli zvláštní vladykové. Nejstarší paměti jmenují Zdislava z Chudíře, jenž s bratrem svým Všeslavem ze Solce hájil r. 1323 společně dědictví v Solci a Chudíři proti kanovníkům kostela pražského, majícím praebendu ve Mcelích. R. 1398 ukázal Jaroš ze Stránova vladykovi Janovi Chudíři, řečenému z Vince, list s majestátem krále Václava na spolek svědčící, což učinil i Jarošovi z Pěčic a Jandovi z Koncěvsi. Konečně r. 1437 Myslibor z Chudíře se Ctiborem Ťavákem z Voděrad a Byšic byl jistcem věnování, které učinil Mstidruh z Dobrovicevsi Anně, manželce Zdislava z Újezda, na tvrzi v Újezdci a vesnicích Újezdě, Vlkavě, Bratronicích a Hněvanovicích. Později mluví se o Chudíři jen jako o součásti zboží Charváteckého, s nímž r. 1555 připojen jest k Dobrovici. O vsi, její obyvatelstvu a usedlostech zprávy jsou z doby třicetileté války. Tehdá byly tu statky nynější čísla 1, 5, 13, a 14, a chalupy č. 2, 4, 6, a 12. Ve statku č. 1 hospodařil Mates Čampr, jemuž přezdívali Čech. R. 1656 převzal statek o 50 korcích Martin Vít. Od r. 1686 v něm stále rodina Baldovská až do tohoto století. Statek č. 5 (se 60 kor.) sloul Havranovský; - ve válce byl zničen, tak že zbylo holé místo. R. 1664 založil tu novou živnost Jakub Tesař, chalupník z č. 2, a postoupil ji r. 1678 synu Pavlovi; další majetníci různých jmen, nejdéle tu byla rodina Matějků. Statek Tepličkovský č. 13 (60 kor.) byl rozbořený a pustý. Nově postavil r. 1665 Jiřík Kožený; z dalších majitelů jmenovati sluší Moce a Pelanty. Největší statek ve vsi, Holečkovský č. 14 (80 kor.), od roku 1639 ležel zcela pustý. Hospodář Matěj Holeček pryč utekl, a vrchnost pozemky „po zpronevěřilém, odběhlém poddaném“ připojila ke dvoru v Charvátcích. R. 1680 prošacováno jest místo a 22 kor. polí Janu Svárovskému; chalupa udržela se v rodině až do tohoto století. V chalupě č. 2 býval pánem Jan Tchoř, řečený Podruh, jenž za války zmizel. Chalupu ujal r. 1644 Jakub Tesař (15 kor.), r. 1676 Jan Pulda, od r. 1681 stále zde Hodboďové. Chalupu č. 4 postavil r. 1650 na zahradě Jana Dobrého – Havel Konupka; majetníci různých jmen, r. 1787 Jiř. Hladík. V chalupě č. 6 živil se kdysi Václav Sokol – však v časech zlých odběhl; r. 1672 ujal se gruntu Václav Rampas; vystřídali se tu Volfové a členové rodiny Řídkých. Chalupa č. 12 připsána Václavu Dobrému, jemuž přezdíváno Myška; počítalo se k ní 30 kor. pozemků, byla tedy ve vsi největší. R. 1655 Jakub Havelka, 1686 Jiř. Fadrhons, 1692 – 1724 Václav a Matěj Pulda, do r. 1752 Mat. Müller, pak Bešíkové zde seděli.
R. 1708 za hejtmana Zobla postaveny nové tři chalupy: č. 8 postavil Jakub Hlušička, od r. 1709 nepřetržitě v rodině Potrošovské. č. 11 postavil Jan Jeřábek, od r. 1713 stále v rodu Kudláčkovském. č. 15 postavil Jakub Strnad, od r. 1727 Jelínkové, od r. 1769 Burianové. Chalupy tyto povstaly na místě vykáceného vrchnostenského lesa, což dosvědčili majetníci r. 1739 na radnici dobrovické. Tu zároveň přiznali, že platí vrchnosti nájem, nevěděli ale, platila-li vrchnost kontribuci. Komise rektifikační shledala r. 1734, že vrchnost převzala v letech minulých 90 kor. polí selských a z pozemků obecních 30 kor. luk a něco lesa. Sousedé z Chudíře, povolaní ke dni 26. října 1735 na kancelář do Dobrovice, totéž potvrdili, však připomenuli, že dostali za to kus panského lesa „k bezpečnému, stálému užívání“, tak že s tím docela jsou spokojeni. „A poněvadž nám“ praví dále, „podle naší vlastní žádosti taková náhrada učiněna byla, proto my i naši potomní dědicové stranu výš jmenovaného lesa, též luk, žádné pohledání výše míti nebudeme a podle skutečné spravedlivé náhrady míti nemůžeme; tím na milostivé vrchnosti naší ( obzvláště v ohledu té nám učiněné veliké milosti, za kterouž nejpoddaněji poděkování činíme ) stranu těch od slav. Rectificati vystavených nedostatků žádné odpovídání dále pohledáváno býti nemůže, což pro jisté důvěření a vždy trvající časy toho, vlastní rukou jména svá jsme podepsali.“ Z usedlostí novějších jmenujeme ještě: Chalupu č. 3, jež postavena Matějem Müllerem na gruntě č. 12 roku 1740; domek č. 7 postavený r. 1766 Matějem Chocholoušem; čís. 9 vdovy Horákovy, postavený kolem r. 1772, a č. 10, zbudovaný kolem r. 1790 od Václava Hybla. R. 1774 provedeno číslování domů, odtud tedy přibývání gruntů dle čísel popisních lze sledovati. Poznamenáváme, že brzy potom postavena byla pastouška a r. 1789 kovárna. Katastr z r. 1788 podán při Rejšicích, výměra nynějšího katastru CharvateckoChudířského při Charvatcích. Obyvatelstvo bylo r.
1713 v 11 domech 64 duší 1843 v 29 domech 202 duší 1890 v 44 domech 273 duší
Rychtáři: 1637 Adam Čampr, 1640 Pavel Dobrý, 1662 Martin Vítův, 1735 Matěj Müller Podepsali: Matěj Müller, rychtář obce Chudířské – Šťastný Balda, nejstarší soused tej obce 75 let starý, Jindřich Moc, soused a Jakub Hoďboď, konšel, na místě všech sousedů ostatních, kteří psáti neumějí. – Orig. v arch. Zemském
2. Ottův slovník naučný 12. díl z r. 1897 Chudíř – osada v Čechách u Charvátců, hejtmanství a okr. Mladá Boleslav, fara a př. Loučeň Roku 1890 - 44 domů, 273 obyvatel
3. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století v Praze 1905 – napsal: František Beneš Na dřevěné zvonici ( na místě je dnes umístěn křížek, říkalo se tam „ U Zvoneckých“ ), sloupu se stříškou, vesnický zvonek v průměru 0,27 m, vysoký 0,22 m. Nahoře písmena a letopočet: F.A.F. 1776; pod tím pásek z okrouhlých ornamentů, pod ním sv. Josef L.P. 1903 přibil.
4. Dějiny obcí okresu Mladoboleslavského a Benáteckého sebralo a napsalo: UČITELSTVO ŠKOLNÍHO OKRESU MLADOBOLESLAVSKÉHO – R. 1926 Ve 14. století byly Charvátce i Chudíř samostatné zboží. Ze starých zápisů nevíme ničeho do 14. století. O Chudíři víme málo, neboť bývala dílem jiného statku. I zde však sídlili někdy vladykové. Víme o bratřích Zdislava z Chudíře a Všeslavu ze Solce, kteří roku 1323 společně hájili dědictví v Solci a Chudíři proti kanovníkům pražského kostela. R. 1398 připomíná se Jan z Chudíře a po svátkách husitských ještě Myslibor z Chudíře, ale později jest Chudíř součástí zboží charváteckého, s nímž r. 1555 připojena jest k Dobrovici.
Později Jaroslav ze Šelmberka a na Kosti, jenž držel také Vinařice, prodal tvrz, dvůr, ves Charvátce a Jablkynice Bedřichu, purkrabí z Donína za 3 tisíce kop českých grošů. Tento pán skoupil ještě jiné vsi v okolí, za jisté i Chudíř, jež po jeho smrti držel jeho syn Jan. Paní Anna z Vartemberka měla po prvním Muži svém značné jmění a jsouc i dobrou hospodyní počala majetek svůj v Dobrovicevsi rozšiřovati. R. 1555 koupila za 7 tisíc kop grošů českých od Jana purkrabí z Donína a na Kunstberce dvůr, poplužní dvůr a celé vsi Charvátce, Jablkynice, Chudíř a Rejšicích s dvory kmetcími a platem ze vsí Kosořic, Bratronic a Němčic, což v nich měl s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, robotami, podacím kostelním Jablkynicích a Rejšicích, pivovarem, sladovnu, Krčmami, štěpnicemi, chmelnicemi, zahradami, mlýnem a vodotočinami. Za zprávy paní této, která povahy byla mírné a laskavé, počíná se Dobroviceves probouzeti k čilejšímu životu. Venkovské obce řídili rychtáři, kteří scházeli se pravidelně v sobotu v zámecké kanceláři, aby podali zprávy ze vsí a vyslechli různé instrukce. K řízení větších okrsků, které kdysi bývali samostatným zbožím, býval rychtář. Dobrovicko mělo 4 rychty, jejichž rychtáři a konšelé měli pečovat o obce celé rychty pod vedením vrchního rychtáře. Toto zřízení podobalo se v mnohém zřízení městskému. 4 rychty: 1. Vinařická 2. Týnecká 3. Žerčická 4. Charvátecká a k ní vsi: Charvátce, Chudíř, Rejšice, Smilovice, Kosořice, Jablkynice
5. Hrady, zámky a tvrze království českého (vydáno v Praze 1895) Po smrti Adama z Valdštejna nejvyššího purkrabí Pražského. O jeho majetek se rozdělili 4 synové – Maxmilián (hrabě z Valdštejna dostal při tomto dělení 3. díl t.j. kromě zboží Loučenského panství Dobrovické v širším smyslu s převtělenými zbožími Vinařici, Žerčici, Semčici a Smilovici, v nichž se ještě obstojné tvrze nacházely. K panství Dobrovickému v užším smyslu se počítaly mimo zámek a městecko – tvrz a ves Pěčice, vsi Němčice, Jemníky, Vinec, Úherce, Týnec, Bojetice, Holé Vrchy, Dolánky, Charvátce, Jabkenice, Chudíř, Rejšice, Kosořice, Ujkovice, Prodašice. Zemřel r. 1654 zanechat po sobě syny Ferdinanda Arnošta, Karla Ferdinanda a Jana Fridricha I. Snad jako poručík vládl tehda Dobrovicí až do r. 1684 František Augustins z Valdštejna, pán milostivý, jenž prý poddaným i nepoddaným i židům válkami předešlými na císařích Leopoldu I. a Josefu I. potvrzení privilegií vyžádal a také poddaným svým dluhy prominul. Nástupcem byl Jan Josef z Valdštejna, nejvyšší maršálek království Českého, pán na Duchcově, Hořením Litvínově, Nižkurce, Křivoklátě – r. 1733 jenž také nerůstaviv mužských potomků, jsa posledním svého rodu seděním na Dobrovici. Po Janovi Josefovi dědila Křivoklát se statky připojenými a též Dobrovici dcera jeho Marie Anna provdaná Fynštemberkova. Ta umírajíc (r.1756) poručila panství synu svému Karlovi Egonovi knížeti z Fyrštemberka, pak následoval p. Fryštenberka, a manželka tohoto a dědička panství Dobrovického a spolu Loučensku s Vlkavou poručila všechny statky bylo r. 1808 Maxmilianovi Josefovi knížeti z Thurnu a Taxisu c.k. generál majorovi. Po jeho smrti přešly statky jmenované na nejstaršího syna Karla Anselma, který jako c.k. tajný rada a nejvyšší komorník zemský v Čechách r. 1844 zemřel zanechav 3 syny a 3 dcery. Z těch ujal Dobrovici kníže Hugo z Thurnu a Taxisu (nar. 1817). Za něho zřízen v zámku Dobrovickém 1. velký cukrovar v Čechách, v němž se na podzim léta 1831 pracovati začalo.
6. Jaroslav Hašek – časopis „ze světa zvířat“ Spisovatel smýšlel různé příběhy, které se nemusely zakládat na pravdě. V hlubokých lesích mezi Chudíší, Louční a Jabkonicemi žije ve sluji nahý muž, kterýžto straší počestné dámy a dívky korzující po tichých lesních pěšinách. V dalším článku uvádí, že dotyčný choromyslný muž byl zjištěn, odchycen policií a umístěn do ústavu v Kosmonosích.
7. Dalibor Pokorný - „Hostinec u Svornosti“ Ve své knize píše o dvou rodácích: Janu Krausovi v povídce „Honza Němý“ a mistru truhlářském a hráči na chromatickou harmoniku Štěpánu Svobodovi.
8. Karel Sellner – bulletin vydaný k Smetanovým slavnostem r. 1924 Píše o pověsti, která se váže ke „Stříbrné studánce“. Údajně ve svahu dříme rytířské vojsko, které je připraveno pomoci Čechám v době nejtěžší.
9. Z knihy: Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku (Zdeněk Fišera) Chudíř: 13 km východně od Benátek nad Jizerou V roce 1318 je doložen Zdislav z Chudíře, který s bratrem Všeslavem ze Solce r. 1323 hájil dědictví v Solci a Chudíři proti pražským kanovníkům. R. 1398 žil Jan Chudíř, řečený z Vince a r. 1437 Myslibor z Chudíře. Později Chudíř připadla k sousednímu charvátskému zboží a s ním od r. 1555 k Dobrovici, ke kterým patřila i v 17. Století. Sídlem statku byla menší tvrz, obklopená vodou a rybníky v nižší, západní části vsi. I když je dnešní tvrziště zaniklé, na louce mezi horním a dolním rybníkem je patrný obrys terénního útvaru. Literatura: Sedláček 1895, s. 337; Sedláček 1900, s. 503; Kovář 1985, s. 142
Původ jména Chudíř Staročeské jméno Chuděra dalo vznik místnímu jménu Chuděr – Chudíř. Jména našich osad dle příbuznosti původu po jménech v č. jednotném: Chudíř = snad původně Chuděříž (po Chuděžirovi)
