Předkládací zpráva pro Parlament České republiky Informace o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2011 Úvod Cílem Informace o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2011 (Informace) je informovat vládu a Parlament České republiky (ČR) o politických, vojenských a finančních aspektech jejich působení v zahraničních operacích v roce 2011. Materiál zahrnuje informace o politicko-bezpečnostní situaci v jednotlivých zemích, o operačních úkolech jednotek rezortu Ministerstva obrany (MO) v místech působení a o čerpání finančních prostředků v jednotlivých operacích za sledované období. Materiál je předkládán v souladu s usnesením vlády č. 722 ze dne 6. října 2010, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 120 ze dne 3. listopadu 2010 a usnesením Senátu Parlamentu České republiky č. 570 ze dne 27. října 2010 k zapojení sil a prostředků rezortu MO v zahraničních operacích v letech 2011 – 2012 s výhledem na rok 2013. V těchto usneseních byly stanoveny maximální počty osob pro zapojení sil a prostředků rezortu MO v jednotlivých zahraničních operacích pro rok 2011, které nebyly překročeny. Financování působení sil a prostředků rezortu MO ve všech zahraničních operacích v hodnoceném období bylo zabezpečeno z rozpočtové kapitoly MO. A. Kosovo 1. Politicko – bezpečnostní situace V roce 2011 byla bezpečnostní situace na jihu Kosova stabilizovaná, ale na severu země, který je pod silným vlivem paralelních kosovsko-srbských struktur, byla bezpečnostní situace v důsledku sporu mezi Srbskem a Kosovem o podobu režimu na hraničních přechodech nadále napjatá. K vyhrocení bezpečnostní situace došlo v červenci roku 2011, kdy speciální jednotky kosovské policie uskutečnily akci s cílem převzít kontrolu nad hraničními přechody Gate 1 a Gate 31. Tento krok, který nebyl konzultován s KFOR (Kosovo Force) a EULEX (The European Union Rule of Law Mission in Kosovo), vyvolal silný odpor kosovských Srbů, kteří dlouhodobě odmítají přítomnost policistů a celníků z řad etnických Albánců na hraničních přechodech. Následovaly protestní akce, které mnohdy přerostly v násilné střety se zástupci mezinárodního společenství, a výstavba blokád na komunikacích ke zmíněným přechodům. Na vzniklou situaci zareagovaly rozhodným způsobem jednotky KFOR, které stabilizovaly situaci a zabránily eskalaci násilí. Velitelem KFOR byla posléze zprostředkována prozatímní dohoda mezi Srbskem a Kosovem ohledně režimu a přítomnosti na hraničních přechodech.
Přes snahy všech aktérů se v roce 2011 na cestách směrem k hraničním přechodům na severu nepodařilo odstranit kosovsko-srbské blokády, které znemožňovaly bezpodmínečnou svobodu pohybu, přestože se jejich počet výrazně snížil. Příslušníci KFOR proto na kritických hraničních přechodech ve spolupráci s příslušníky EULEX kontrolovali situaci. Incidenty v červenci 2011 vyústily v situaci, kdy roli prvního zasahujícího neplnily kosovské úřady a policejní složky, roli druhé „instance“ nezastával ani EULEX. Jejich úkoly převzaly síly KFOR, které původně měly situaci řešit v případě nutnosti až jako třetí v pořadí. Tento stav zatím platí i v roce 2012, jelikož KFOR je jako jediný schopen zajistit bezpečné prostředí. Výše popsaná bezpečnostní situace na severu Kosova byla hlavním důvodem pro odklad snižování počtu příslušníků KFOR v rámci přechodu na další fázi tzv. odstrašující přítomnosti (Deterrent Presence) na pozdější termín. Velitel KFOR nepředloží doporučení pro přechod ze současného tzv. Gate 2 (cca 6 000 osob) do tzv. Gate 3 (cca 2 500 osob), dokud to bezpečnostní situace na severu země nedovolí. Aktuální kapacity a rezervy KFOR jsou podle jeho hodnocení pro zvládnutí stávající situace dostatečné.1 Je zjevné, že řešení sporů mezi Srbskem a Kosovem lze dosáhnout pouze na politické úrovni. Z tohoto hlediska bylo v roce 2011 nejvýznamnějším počinem opětovné zahájení dialogu mezi Bělehradem a Prištinou pod záštitou EU, který byl ze strany Srbska v důsledku krize na dva měsíce přerušen.2 Rozhovory z 3. prosince 2011 přinesly dohodu o integrované správě hraničních přechodů mezi Srbskem a Kosovem, při jejíž implementaci bude asistovat mise EULEX. Dokument stanovuje, že na přechodech nebudou žádné státní symboly Kosova, a že srbská strana označuje přechody za administrativní, zatímco kosovská za hraniční. Důležitým aspektem pro vztah Srbska a Kosova jsou integrační aspirace obou zemí do evropských struktur. Evropská rada nejprve dne 9. prosince 2011 neudělila Srbsku kandidátský status EU, ale své rozhodnutí přehodnotila dne 1. března 2012. V Kosovu je otázka evropské integrace na politické scéně důležitá především v souvislosti se snahou o vízovou liberalizaci s EU. Na základě hodnotící zprávy Evropské komise z 12. listopadu 2011 byl s Kosovem v lednu roku 2012 zahájen dialog o vízové liberalizaci. Bude však nutné dořešit řadu technických otázek, které jsou nezbytné pro pokrok v této otázce. Jedná se především o vytvoření dostatečného právního rámce pro navrácení občanů ze zahraničí do Kosova, pokrok v realizaci programu pro reintegraci navrátivších se osob do společnosti a uzavření readmisních dohod se třinácti zeměmi Schengenského prostoru. 2. Působení sil a prostředků rezortu MO v Kosovu Mandát pro působení sil a prostředků MO v Kosovu pro rok 2011 byl v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 120 ze dne 3. listopadu 2010 a usnesením Senátu Parlamentu České republiky č. 570 ze dne 27. října 2010 stanoven do 550 osob.
1
Přechod na Gate 3 není podmíněn pevným termínem, nýbrž se bude odvíjet od aktuální situace. Jednání se konají v Bruselu pod dohledem hlavního zprostředkovatele dialogu, jímž je Robert Cooper – poradce Vysoké představitelky Unie pro zahraničí a bezpečnost Catherine Ashton. Jeho cílem není dosáhnout uznání kosovské nezávislosti ze strany Srbska, nýbrž vyřešit praktické otázky vzájemného soužití Srbska a Kosova.
2
2
Hlavní část zapojení do operace Joint Enterprise v rámci sil KFOR tvořil do 30. června 2011 prapor operačních záloh (Operational Reserve Force, ORF) v počtu do 489 osob, který byl dislokován v pohotovosti u domovských útvarů na území ČR pro případné nasazení na území Kosova. Na základně Šajkovac pak působilo organizační jádro tohoto uskupení v počtu do 77 osob a plnilo úkoly spojené s udržením chodu základny, její obranou a ochranou a vytvářelo vhodné podmínky pro případné přijetí hlavních sil ORF, k čemuž však vzhledem k bezpečnostní situaci nedošlo. Nedílnou součástí českého působení bylo zastoupení na velitelství KFOR v počtu 8 osob. Dále působili 4 příslušníci v rámci Styčného monitorovacího týmu (Liaison Monitoring Team, LMT), jehož hlavním úkolem byla komunikace s místními obyvateli. Od 1. července do 31. října 2011 pak působilo v Kosovu 99 osob za účelem likvidace bývalé základny a předání pozemků pod základnou Šajkovac místním autoritám. Dne 27. října 2011 nastoupili na základně Šajkovac v Kosovu čeští vojáci naposledy. Po dvanáctiletém působení v silách KFOR se tímto slavnostním nástupem uzavřela jedna významná kapitola v historii nasazení jednotek AČR na Balkáně. Poslední nástup českých vojáků vyvrcholil symbolickým předáním klíče od základny do kosovských rukou, podepsáním předávacího certifikátu a odhalením pamětní desky na budově vodárny na Šajkovaci věnované českým vojákům, kteří působili na této základně od roku 2000. Od 1. listopadu 2011 působila v operaci pouze skupina příslušníků rezortu MO v počtu 7 osob, kteří plnili úkoly vyplývající z jejich zařazení na funkcích na velitelství KFOR. Velitelem organizačního jádra Úkolového uskupení praporu operačních záloh na území Kosova byl v roce 2011 major Ing. Ladislav Horák. Funkci velitele Úkolového uskupení praporu operačních záloh vykonával v roce 2011 podplukovník Ing. Jan Cífka. Velitelem Úkolového uskupení AČR KFOR byl major Ing. Josef Nejedlý a funkci velitele skupiny příslušníků rezortu MO na velitelství KFOR zastával major Ing. Pavel Udvorka. B. Bosna a Hercegovina 1. Politicko-bezpečnostní situace Od všeobecných voleb v říjnu 2010 trvalo téměř rok a čtvrt, než představitelé šesti politických stran, které mají zastoupení v celostátním parlamentu Bosny a Hercegoviny (BaH), dosáhli koncem prosince 2011 politickou shodu na složení vlády. Zpráva Evropské komise, předložená v říjnu 2011, o pokroku BaH na cestě do EU, vyzněla pro BaH velmi nepříznivě. Kromě vízové liberalizace se zeměmi Schengenského prostoru a vyřešení krize ve využívání fondů instrumentu předvstupní pomoci, BaH nedosáhla téměř žádného pokroku. Vojenská operace EUFOR ALTHEA, která je doposud jedinou operací vedenou v rámci dohody Berlín plus mezi EU a NATO3, působí v BaH od 2. prosince 2004 v souladu s rezolucí RB OSN č. 1575 z 22. listopadu 2004. Jejím hlavním úkolem je podpora plnění Daytonských / Pařížských dohod a udržování stabilního a bezpečného prostředí v zemi. Dne 10. října 2011 Rada pro zahraniční věci přijala závěry k BaH, ve kterých potvrdila pokračování exekutivního mandátu operace ALTHEA do listopadu 2012. Operace bude 3
Dohoda Berlin plus umožňuje EU vést operaci s využitím plánovacích a řídících schopností NATO včetně velitele. Velitelství operace ALTHEA je umístěno v rámci SHAPE (Supreme Headquarters Allied Powers Europe) a velitelem operace je DSACEUR (Deputy Supreme Allied Commander Europe).
3
rekonfigurovaná na snížený počet jednotek a bude spoléhat na dobře připravené a rozšířené záložní síly. Do operace přispívá svými jednotkami 19 členských států EU a 5 nečlenských států EU (Turecko, Švýcarsko, Albánie, Chile a Makedonie). Paralelně s exekutivní částí operace pokračuje i neexekutivní část, o jejímž zahájení rozhodla Rada pro zahraniční věci dne 25. ledna 2010. Hlavní úsilí neexekutivní části je zaměřeno na výstavbu schopností a výcvik ozbrojených sil BaH. 2. Působení příslušníků rezortu MO v misi ALTHEA Příslušníci rezortu MO se v roce 2011 podíleli na neexekutivní části mise EU ALTHEA v celkovém počtu do 2 osob. Na velitelství operace na základně Butmir v Sarajevu přispívali v rámci výcviku a poradenství k rozvoji schopností Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. C. Afghánistán 1. Politicko-bezpečnostní situace Bezpečnostní situace v Afghánistánu, přes pokrok dosažený v některých oblastech, zůstává nestabilní. Navzdory nepříznivému bezpečnostnímu prostředí však mezinárodní společenství zastoupené řadou mezinárodních, vládních a nevládních organizací pokračovalo v roce 2011 v úsilí o zlepšení životních podmínek afghánského obyvatelstva tím, že podporuje afghánskou vládu při rozšiřování a upevňování její autority na celém území Afghánistánu. ČR podporovala úsilí Severoatlantické aliance (NATO) prostřednictvím zapojení do alianční mise ISAF (International Security Assistance Force), která se v roce 2011 zaměřovala především na rozvoj Afghánských národních bezpečnostních sil (Afghan National Security Forces, ANSF) a proces postupného předávání odpovědnosti za bezpečnost do afghánských rukou (tzv. tranzice), který by měl být uzavřen do konce roku 2014.4 Tento proces probíhal, přes pokusy protivládních sil ho narušit, bez vážnějších komplikací. Do konce roku 2011 byly předány oblasti, kde žije cca 50 % afghánské populace. V kontextu tranzice bude v nadcházejícím období do konce roku 2014 docházet ke změně role ISAF, kterou bude doprovázet postupná redukce sil ISAF. Jedním z hlavních předpokladů pro úspěch procesu tranzice jsou samostatné, profesionální a udržitelné ANSF. Výcvik, poradenství a asistence ANSF jsou z tohoto důvodu stále více v popředí zájmu mezinárodního angažmá v Afghánistánu. V roce 2011 dosáhl počet ANSF 334 000 osob (ISAF cca 130 000 osob). Z tohoto počtu připadá na Afghánskou národní armádu (Afghan National Army, ANA) cca 190 000 osob, v případě Afghánské národní policie (Afghan National Police, ANP) se jedná o cca 144 000 osob. Bylo tedy dosaženo významného pokroku oproti roku 2009, kdy byl stav ANA na úrovni cca 90 000 osob. Kromě početních stavů ANSF došlo v roce 2011 k významnému navýšení jejich schopnosti podílet se 4
V roce 2011 byl zahájen proces postupného předávání odpovědnosti za bezpečnost afghánské straně na základě společného rámce pro tranzici (Joint Framework for Inteqal) dohodnutého mezi Afghánistánem a NATO a přijatého na konferenci v Kábulu v červenci 2010.
4
ve stále větším měřítku na zajišťování bezpečnosti v zemi (zhruba 90 % všech operací proti protivládním silám probíhalo ve spolupráci s ANSF a cca 40 % z nich probíhalo pod hlavním vedením ANSF). Přes uvedený pokrok však v roce 2011 přetrvávaly tradiční neduhy ANSF jako např. vysoká míra dezerce, negramotnost i nedostatky v oblasti plánování, logistiky a vyzbrojování. Významným milníkem především směrem za horizont roku 2014 byla mezinárodní konference k Afghánistánu, která se uskutečnila dne 5. prosince 2011 v Bonnu. Došlo zde k politickému závazku, že partnerství mezinárodního společenství a Afghánistánu bude prohloubeno a rozšířeno během tzv. transformační dekády v letech 2015 - 2024. Souběžně byly potvrzeny závazky plynoucí z konferencí Kábulu v roce 2009 a v Londýně v roce 2010 v oblasti vládnutí, bezpečnosti, mírového procesu, hospodářského a sociálního rozvoje a regionální spolupráce. Komuniké podtrhlo úspěchy dosažené v posledních deseti letech od konání první konference k Afghánistánu v Bonnu v roce 2001: „Nikdy dříve nemělo afghánské obyvatelstvo, především pak ženy, srovnatelný přístup ke službám (včetně vzdělání a zdravotnictví) a nikdy nezažilo větší rozvoj infrastruktury“. Důležitým výstupem konference je také závazek, podle kterého bude pokračovat mezinárodní podpora udržitelným ANSF i po roce 2014, což je za současné nepříznivé finanční situace výzvou pro celé mezinárodní společenství. 2. Působení sil a prostředků rezortu MO v Afghánistánu Mandát pro působení sil a prostředků MO v Afghánistánu pro rok 2011 byl v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 120 ze dne 3. listopadu 2010 a usnesením Senátu Parlamentu České republiky č. 570 ze dne 27. října 2010 stanoven pro operaci ISAF do 720 osob. Úkolové uskupení AČR ISAF (ÚU AČR ISAF) organizačně zastřešovalo všechny jednotky a prvky Armády České republiky působící na území Afghánistánu. Do této organizační struktury patřily následující prvky: národní podpůrný prvek (National Support Element, NSE), vrtulníkový výcvikový tým (Air Mentor Team, AMT), lehká jednotka chemické a biologické ochrany (JCHBO), národní zpravodajský prvek (National Intelligence Cell, NIC), zastoupení na velitelstvích ISAF, Provinční rekonstrukční tým Lógar (PRT Lógar), operační styčný a poradní tým (Operational Mentoring and Liaison Team, OMLT), podpůrný chirurgický tým (PCHT) a výcviková jednotka Vojenské policie. Síly a prostředky rezortu MO působily v roce 2011 v misi ISAF na území Afghánistánu v prostoru dvou regionálních velitelství: Regionální velitelství – Střed (Regional Command –Capital, RC-C) a Regionální velitelství - Východ (Regional Command – East, RC-E). Působení ČR bylo založeno na 4 základních pilířích: a) Rekonstrukce a rozvoj Na základně Shank u města Pol-e Alam v provincii Lógar působil český provinční a rekonstrukční tým (PRT). Ve vojenské části působilo až 300 osob. V jeho civilní části působilo 12 odborníků na stavebnictví, zemědělství, bezpečnost a média, kteří v provincii řídili realizaci rozvojových projektů. 5
Vojenská složka se kromě ochrany civilního týmu podílela na výcviku ANSF a plnila úkoly spojené s podporou rekonstrukčního procesu, stabilizací bezpečnostní situace a organizovala speciální výjezdy týmu pro likvidaci nevybuchlé munice a výbušnin. V roce 2011 dokončila civilní část PRT celkem 23 projektů a 22 projektů rychlého dopadu. Příslušníci vojenské části PRT provedli v roce 2011 více než 900 prohledávacích, bezpečnostních a aero-mobilních operací a patrol v jednotlivých distriktech provincie Lógar. Příslušníci VP vycvičili v rámci PRT 1063 příslušníků ANP a 48 příslušníků Afghánské lokální policie (ALP). Funkci velitele kontingentu PRT Lógar vykonávali v roce 2011 podplukovník Ing. Ctirad Gazda, plukovník Ing. Miroslav Hlaváč a podplukovník Ing. Pavel Andráško. b) Výcvik Afghánských národních bezpečnostních sil (ANSF) Na mezinárodním letišti Kábul (Kabul International Airport, KAIA) v rámci RC-C působila jednotka AMT (Air Mentor Team) v počtu 19 osob, mezi jejíž úkoly patřil výcvik leteckého a pozemního personálu afghánských vzdušných sil na vrtulnících Mi-24 a Mi-17. Tato jednotka nalétala v roce 2011 při výcviku s afghánskými piloty a palubními střelci více než 1000 letových hodin. V provincii Wardak plnila úkoly jednotka OMLT v počtu do 54 osob, která byla dislokována na základně Soltan Kheyl a několika předsunutých základnách. K jejím hlavním úkolům patřilo mentorování štábních a taktických činností jednotlivých rot přiděleného praporu ANA. Účelem tohoto způsobu výcviku bylo zvýšit operační schopnosti všech jednotek přiděleného praporu - tj. zajistit bezpečné prostředí, volnost pohybu v prostoru odpovědnosti a nastavit podmínky pro provádění celého spektra operací. Dále to byla příprava reálného plánu výcviku a přípravy s ohledem na místní zvyky a náboženství, jež zahrnovala následující schopnosti - pozitivní motivaci příslušníků ANA, rozvoj základních dovedností a štábních schopností potřebných pro vedení budoucích operací; vytvoření pevných a přátelských vztahů s příslušníky ANA; činností praporu budovat důvěryhodnost ANA u místního obyvatelstva; důsledným výcvikem a analýzou situace zvýšit bezpečnost příslušníků ANA a současně maximálně omezit ohrožení jednotky OMLT. Jednotka OMLT provedla více než 300 společných pěších či kombinovaných patrol, prohledávacích a aeromobilních operací a zabezpečení logistických konvojů. Ve funkci velitele jednotky OMLT se v roce 2011 vystřídali Ing. Ladislav Švejda, podplukovník Ing. Michal Kucharski a podplukovník Ing. Zdeněk Mikula. Druhou jednotkou působící v této provincii byla Výcviková jednotka Vojenské policie v počtu do 12 osob, která zahájila činnost 21. března 2011 v Národním policejním výcvikovém centru Afghánské národní policie (National Police Training Centre, NPTC). Tito experti zde plnili úkoly spojené s výcvikem příslušníků ANP v sestavě mezinárodního týmu mentorů pod vedením Francie. Výcviková jednotka VP ve třinácti policejních kurzech vycvičila více než 1600 absolventů.
6
c) Podpora nasazených sil Na mezinárodním letišti Kábul (Kabul International Airport, KAIA) v rámci RC-C působila jednotka NSE v počtu 61 osob. Jednotka je plně koncipována k plnohodnotné podpoře všech jednotek AČR na území Afghánistánu, a to především k zabezpečení systému administrativní a logistické podpory a koordinace zdravotnického zabezpečení. Součástí podpory byla rovněž akviziční činnost v prostoru nasazení, organizace a zajištění dopravy materiálu a osob, zajišťování oprav a revizí materiálu v místě nasazení a skladování materiálu. Dále se na podpoře podílela výjezdová skupina Vojenské policie, finanční služba a právní servis a rovněž i komplexní zajištění utajovaného i neutajovaného spojení s Českou republikou včetně zajištění spojení vojáků s jejich blízkými v České republice. Nedílnou součástí NSE v rámci Úkolového uskupení AČR byla i jednotka Vojenské policie, která plní úkoly spojené s doprovodem všech občanů České republiky, kteří musejí vyjíždět mimo základny v Kábulu. Funkci velitele Úkolového uskupení AČR ISAF (ÚU AČR ISAF) a jednotky NSE vykonávali v roce 2011 podplukovník Ing. Pavel Šiška, plukovník Ing. Jaroslav Jírů, plukovník Ing. Jaroslav Štrupl (do prosince 2011) a plukovník gšt. Ing. Ján Kožiak. Na KAIA působil rovněž podpůrný chirurgický tým (PCHT) v počtu 11 osob, jenž byl zařazen do francouzské vojenské nemocnice, která poskytuje specializovanou chirurgickou péči a provádí odbornou činnost v oboru resuscitativní chirurgie, anesteziologie, pooperační péče a zdravotnického odsunu v prostoru základny dle požadavků velitele Funkci velitele PCHT vykonávali v roce 2011 podplukovník MUDr. Martin Oberreiter, podplukovník MUDr. Josef Roubal a podplukovník MUDr. Michal Plodr. Zastoupení na velitelstvích ISAF dosáhlo počtu 17 osob. Velitelství Úkolového uskupení Armády České republiky ISAF je dislokováno na základně ISAF KAIA kde je vybudováno vlastní zázemí zabezpečující kvalitní plnění úkolů ve prospěch nasazených jednotek na území celého Afghánistánu Na základně KAIA byla rovněž umístěna lehká jednotka chemické a biologické ochrany (JCHBO) v počtu 14 osob, jejímž hlavním úkolem bylo monitorování radiační, chemické a biologické situace ve prospěch sil ISAF. Jednotka CHBO vycvičila v roce 2011 více než 50 příslušníků ANA v oblasti OPZHN (ochrana proti zbraním hromadného ničení). Funkci velitele jednotky CHBO zastávali v roce 2011 podplukovník Ing. Karel Dvonč, podplukovník Ing. Miroslav Brázda, podplukovník Ing. Jaroslav Bartoš a major Ing. Mgr. Petr Zdráhala. V provincii Paktika na základně Sharana působila vrtulníková jednotka AČR se třemi vrtulníky Mi-171Š v počtu do 100 osob. Z tohoto celkového počtu bylo 21 příslušníků létajícího personálu (pilotů, palubních techniků, devět palubních střelců a jeden záchranář). Pozemní personál vrtulníkové jednotky byl určen k zajištění dalších potřebných činností spojených s leteckým provozem, jako je operační plánování, příprava vrtulníků k letu a zabezpečení jejich oprav, logistická a administrativní podpora života vrtulníkové jednotky. Hlavními úkoly jednotky byla přeprava osob a nákladů ve prospěch koaličních jednotek RCE. Na požádání českých a koaličních jednotek ISAF zajišťovala jednotka rovněž pátrání, 7
záchranu a přepravu zraněných na palubě vrtulníku (CASEVAC). Vrtulníková jednotka uskutečnila v roce 2011 více než 2 500 letů, při kterých nalétala téměř 1 350 hodin. Přepravila přes 4 500 osob a 167 tun materiálu. Jednotka ukončila svoji činnost 23. října 2011 a během listopadu a prosince 2011 byla odsunuta zpět do ČR. Funkci velitele vrtulníkové jednotky zastávali v roce 2011 plukovník Ing. Jaromír Šebesta, podplukovník Ing. Karel Krejčiřík, plukovník Ing. Václav Valeš a plukovník Ing. Jaromír Šebesta. d) 601. skupina speciálních sil V provincii Nangarhár zahájilo 1. července 2011 plnění operačního úkolu Úkolové uskupení speciálních sil v počtu do 100 osob. Jednalo se o šesté působení vojáků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova v Afghánistánu. Poprvé byli však pod přímým velením ISAF. Jejich úkolem bylo jednak realizovat výcvik afghánské speciální policejní jednotky a zároveň zasahovat v nedostupných problematických oblastech Afghánistánu a vytvářet zde podmínky pro předání odpovědnosti do rukou afghánské administrativy. Funkci velitele Úkolového uskupení speciálních sil vykonával plukovník Ing. Karel Řehka. Nad rámec těchto úkolů zajišťovala 601. skupina speciálních sil v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 120 ze dne 3. listopadu 2010 a usnesením Senátu Parlamentu České republiky č. 570 ze dne 27. října 2010 v počtu do 20 osob po celý rok 2011 ochranu osob a majetku zastupitelského úřadu ČR v Kábulu, včetně rezidence velvyslance v Afghánistánu. e) Zranění a ztráty na životech v rámci ÚU AČR ISAF V průběhu roku 2011 utrpělo ÚU AČR ISAF deset lehkých a jedno těžké zranění a dvě ztráty na životech. Při plnění operačního úkolu zahynul rtm. Robert Vyroubal v důsledku najetí vozu IVECO na improvizované výbušné zařízení dne 31. května 2011. Dne 6. července 2011 utrpěl rtm. Adrian Werner při napadení základny COP SALAR těžké střelné zranění, kterému po převozu do ČR podlehl dne 9. října 2011. D. Sinajský poloostrov 1. Politicko-bezpečnostní situace Multinational Force and Observers (MFO) je mezinárodní organizace odpovědná za kontrolu dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Jde o účelovou mírovou organizaci vně OSN, vzniklou na základě jednání Spojených států amerických, Izraele a Egypta, což bylo jediné možné řešení v situaci, kdy vyslání mise OSN bylo neprůchodné v RB OSN. Organizace oficiálně vznikla v dubnu 1982, kdy Izrael vrátil území Sinaje Egyptu. V současné době působí v MFO příslušníci ozbrojených sil dvanácti zemí (Austrálie, ČR, Kanady, Kolumbie, Fidži, Francie, Maďarska, Norska, Itálie, Nového Zélandu, USA a Uruguaye). Centrála MFO sídlí v Římě, pobočky jsou v Káhiře a Tel Avivu. Výdaje MFO jsou hrazeny stejným dílem ze zdrojů USA, Egypta a Izraele, přispívají však i další státy (např. Německo, Japonsko, Norsko, Španělsko a Švýcarsko). 8
Tzv. „arabské jaro“ a konec třicetileté vlády prezidenta Husního Mubaraka znamenaly pro Sinajský poloostrov v roce 2011 značné zvýšení dynamiky bezpečnostního prostředí. Místní beduínské kmeny v tomto období ve zvýšené míře upozorňovaly na své požadavky, mj. zajištění adekvátní reprezentace v centrálních egyptských orgánech. Jejich akce probíhaly převážně nenásilnou cestou, ovšem docházelo i k únosům převážně zahraničních turistů a útokům na služebny egyptské policie. Současně došlo ke zhoršení bezpečnostní situace na hranicích Egypta a pásma Gazy. K zajištění bezpečnosti nasadil Egypt se souhlasem Izraele do jinak dle mírové smlouvy demilitarizované oblasti u egyptsko-izraelských hranic své vojenské jednotky, což nadále zvýšilo význam monitorovacích aktivit MFO coby garanta dodržování závazků mírové smlouvy. MFO je však v oblasti i nadále respektovaným aktérem s dobrými vztahy s místní populací a silnou podporou obou zemí. Vůči MFO proto v tomto období nebyly vedeny žádné útoky, pouze ze strany beduínů byly v okolí instalací MFO vedeny převážně poklidné demonstrace či dočasné blokády komunikací, jejichž cílem bylo ovšem výlučně upozornit na požadavky vůči egyptské vládě. 2. Působení příslušníků rezortu MO v misi MFO Do operace MFO se ČR zapojila v roce 2011 vysláním tří důstojníků na pozice zástupce náčelníka štábu, důstojníka vojenské policie a důstojníka – ženisty horizontálních staveb. Tito příslušníci plnili své úkoly na velitelství sil MFO, které je dislokováno na základně El Gorah. Mezi hlavní úkoly příslušníků MFO patří provoz kontrolních a propouštěcích míst, hlídková a pozorovatelská činnost podél hranic obou zemí, provádění rekognoskačních hlídek na hranicích, ověřování dodržování podmínek mírové dohody a zajišťování volného průjezdu Tiranskou úžinou a přístupu do Akabského zálivu. Funkci velitele vykonávali v roce 2011 podplukovník a podplukovník Ing. Josef Lejsek.
Ing. Ladislav Sekan
E. Operace EU NAVFOR ATALANTA 1. Politicko-bezpečnostní situace Problémy pirátství u břehů Somálska a v Adenském zálivu jsou jedním z důsledků neexistující funkční vlády, politického a právního systému a nedostatečných vládních bezpečnostních složek, které by zajistily bezpečné prostředí v Somálsku. Mezinárodně uznaná Přechodná federální vláda (TFG) Somálska má minimální vliv na situaci v zemi. EU dne 8. prosince 2008 zahájila svoji první námořní operaci EU NAVFOR ATALANTA. Jejími hlavními úkoly jsou ochrana plavidel převážejících humanitární potravinovou pomoc obyvatelům Somálska v rámci Světového potravinového programu, doprovod lodí zásobujících misi Africké unie v Somálsku AMISOM, poskytování ochrany obchodním lodím, využití nezbytných opatření k zastrašení a potlačení projevů pirátství a ozbrojených přepadnutí u břehů Somálska, v Adenském zálivu a v Indickém oceánu, rozvrácení činnosti pirátských skupin na moři a zadržení osob podezřelých z pirátství a jejich předání k soudnímu stíhání. 9
Do operace přispívají svými schopnostmi – plavidly a námořními průzkumnými letouny Belgie, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a Norsko jako nečlenský stát EU. Operace dosáhla značných úspěchů. Jednak žádná z lodí převážejících potravinovou pomoc pro Somálsko, kterou doprovázely EU NAVFOR ATALANTA, nebyla přepadena a celkově klesl počet lodí zadržovaných piráty. Zatímco v roce 2009 piráti zadržovali 46 lodí v roce 2011 jejich počet klesl na 25. I přes zmiňované úspěchy však nelze další vývoj podceňovat, neboť na straně pirátů je zřejmá změna taktiky a rozšíření oblasti působnosti. Z důvodu zvyšujících se požadavků na doprovod plavidel byl koncem r. 2011 zaveden nový koncept ochrany lodí proti pirátům, a to využití malých ozbrojených vojenských jednotek rozmístěných po dobu plavby na palubě lodí. Pirátství v oblasti Afrického rohu stálo světovou ekonomiku v r. 2011 téměř 7 mld. dolarů. 2. Působení příslušníků rezortu MO v misi EU NAVFOR ATALANTA Do operace EU NAVFOR ATALANTA se ČR zapojila vysláním příslušníků AČR v počtu do 3 osob. Příslušníci rezortu MO plnili úkoly na Operačním velitelství v Northwoodu ve Velké Británii. Konkrétně obsadili příslušníci AČR pozici plánovacího důstojníka zpravodajského oddělení a pozici finančního účetního na oddělení rozpočtu a financování operačního velitelství a pozici asistenta operačního dozorčího na Společném operačním centru. F. Struktury NATO a EU V rámci struktur NATO a EU působili v roce 2011 příslušníci rezortu Ministerstva obrany v celkovém počtu do 20 osob. V souladu s usnesením vlády č. 722 ze dne 6. října 2010, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 120 ze dne 3. listopadu 2010 a usnesením Senátu Parlamentu České republiky č. 570 ze dne 27. října 2010 byla část těchto příslušníků vyslána ze svého zahraničního pracoviště do zahraničních operací pod vedením těchto organizací mimo území České republiky. V roce 2011 se jednalo o příslušníky, kteří působili ve velitelských strukturách NATO v Belgii, Nizozemsku, Německu a Velké Británii. Část z nich byla vyslána na velitelství operace ISAF v Afghánistánu. Dále byl ze svého zahraničního pracoviště v Německu vyslán na podporu operace ISAF a alianční operace Unified Protector (OUP) k Libyi letecký personál pro letouny AWACS (Airborne Warning and Control System5). V průběhu roku 2011 nepřesáhl počet vyslaných osob vyslaných ze struktur NATO na podporu mise ISAF a OUP stanovený limit do 20 osob. G. Operační velitelství EU Usnesením vlády č. 722 ze dne 6. října 2010 a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 120 ze dne 3. listopadu 2010 a Senátu Parlamentu České republiky č. 570 5
Jedná se o létající středisko řízení a včasného varování, které umožňuje získávání informací a poskytuje možnost dohledu, velení, kontroly vzdušného prostoru nebo komunikace. Získané informace mohou být využity k navádění protivzdušné obrany na cíle a řízení leteckých soubojů.
10
ze dne 27. října 2010 bylo schváleno působení sil a prostředků rezortu MO v Operačním velitelství EU v roce 2011 k podpoře operace pod vedením EU mimo území České republiky, v celkovém počtu do 3 osob. K nasazení těchto osob však vzhledem k absenci požadavku ze strany EU nedošlo. H. Působení vojenských pozorovatelů AČR Vojenští pozorovatelé AČR působili v roce 2011 v počtu 5 osob v následujících mírových misích OSN:
Země
Počet osob
MONUC
Demokratická republika Kongo
3
UNMIK
Kosovo
1
UNAMA
Afghánistán
1
Organizace OSN
I.
Název mise
Čerpání finančních prostředků v zahraničních operacích za sledované období
Vyhodnocení čerpání finančních prostředků vychází z upraveného rozpočtu kapitoly MO, který odráží skutečný stav čerpání finančních prostředků k 31. prosinci 2011. V roce 2011 bylo v rámci nasazení sil a prostředků rezortu MO v jednotlivých zahraničních operacích vyčerpáno celkem 1 809 587 tis. Kč. Financování působení sil a prostředků rezortu MO v zahraničních operacích v hodnoceném období bylo zabezpečeno z rozpočtové kapitoly MO. Vyhodnocení výdajů rezortu MO v jednotlivých operacích za období od 1. ledna do 31. prosince 2011 je uvedeno v následující tabulce (v tis. Kč):
Název operace KFOR ISAF Ochrana ZÚ Kábul EUFOR ALTHEA MFO EU NAVFOR ATALANTA NRF Pozorovatelské mise OSN Celkem
Země
Schválený rozpočet
Rozpočet po změnách
Čerpání
Kosovo Afghánistán
282 877 1 449 938
188 683 1 299 171
191 095 1 462 520
Afghánistán
25 682
44 172
46 078
Bosna a Hercegovina
4 532
2 080
2 080
Sinaj
6 013
2 867
3 141
Velká Británie
6 988
3 886
4 059
Výdaje na území ČR Afghánistán, Kosovo a Kongo
5 824
0
0
1 700
6 339
7 471
1 783 554
1 547 198
1 716 444 11
Zbývající prostředky ve výši 93 143 tis. Kč byly vynaloženy na pořízení techniky a materiálu souvisejících se zabezpečením výše uvedených operací. Jednalo se o výdaje na následující položky: polní servisní pracoviště pozemní techniky, přístroje nočního vidění, minomety ANTOS - LR 60 mm, výbava pro úkolové uskupení protivzdušné obrany, radiostanice, rušiče a náhrady za výstroj. Rozdíly v čerpání finančních prostředků oproti schválenému rozpočtu na zahraniční operace pro rok 2011 byly způsobeny změnou harmonogramu odsunu materiálu z místa nasazení sil a prostředků rezortu MO v zahraničí či změnou struktury požadavků ze strany vedení operace dle aktuálních operačních požadavků. Dále se neuskutečnily některé zahraniční služební cesty, což bylo zjištěno v době, kdy již nebylo možno rozpočtové prostředky přesunout za účelem úhrady jiných výdajů. V rámci častých změn odletů a příletů příslušníků nasazených v zahraničí do a z místa nasazení docházelo ke změnám výše jejich příplatků v jiné než české měně. Některé faktury za uskutečněnou přepravu příslušníků AČR do zahraničních operací byly hrazeny až v následujícím roce, i když se vztahují k roku 2011.
Závěr Působení sil a prostředků rezortu MO v uvedených operacích je praktickým naplňováním závazků vyplývajících z členství ČR v mezinárodních organizacích a zároveň příspěvkem k zajištění mezinárodní bezpečnosti. Pro případné nasazení v operacích mimo území ČR bylo dále v prvním pololetí roku 2011 připraveno 305 osob k nasazení do operací Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF) a ve druhé polovině roku 2011 pak 727 osob. Po celý rok 2011 bylo v pohotovosti do 50 osob k případnému nasazení do Systému pohotovostního ujednání Organizace spojených národů (United Nations Standby Arrangement System, UNSAS). Nasazení sil a prostředků rezortu MO v zahraničních operacích v hodnoceném období bylo v plném rozsahu hrazeno ze schváleného rozpočtu kapitoly MO bez dodatečných požadavků na jeho navyšování. Vláda vzala Informaci o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2011 na vědomí svým usnesením ze dne 13. června 2012 č. 420.
V Praze dne 13. června 2012 předseda vlády RNDr. Petr Nečas v. r.
12
