Před_diplomní seminář
Markéta Korbeliusová Fakulta architektury ČVUT
2
TEORIE, REFERENCE, ZAMYŠLENÍ
3
In (our) understanding of nature we recognize the origin of the concept of space as a system of places. It must be stressed that a ‘sense of place’ does not negate an objective awareness of the static or homogenous quality of topological space. Rather, it infuses the objective space with an additional subjective awareness of lived, existential, non-homogenous space. It also incorporates a recognition of the activities which ‘take place’ in a particular space, and different meanings a place might have for various individuals or cultures. Physical appearance, activities, and meanings are the raw material of the identity of places. The Western concept was, and still is, inherently static and unchanging, without any dynamic sense of variation or human subjectivity. It is merely three-dimensional. The Japanese architect traditionally worked to ‘create a sense of place’. /MA: Place, Space, Void. Kyoto Journal/
4
Hledání
Vzájemný vztah domu a ulice - prostoru pro bytí a pohyb člověka ve městě. Život v parteru v návaznosti na okolí - spoluvytváření ulice a života domu. Hledání městského bloku, superbloku? Jakou strukturu má 21. století? Nový dům? Nový blok? Dům - blok? Doplňování a užívání, nikoliv zaplňování, městské struktury Koncept prostoru jako systém míst prostor - objekt Prostory - veřejné - utváří kvalitu života ve městě. Veřejné prostranství je inverzní obraz městské struktury. Co je veřejné, je živé. “I nejkvalitněji navržené městské prostředí si obyvatelé s největší pravděpodobností přetvoří či je začnou využívat jiným způsobem, pokud nesdílejí představy urbanistů a architektů o jeho fungování.” /Myslet město/ Formování prostoru skrze prázdné prostory a ne objekty-budovy. /Jan Jehlík/ Formování ‘prázdných’ prostorů pro život a pohyb, a zároveň jasné definování hrany, přechodu, změny prostředí. Významné plochy jsou nejen náměstí, ale také křížení, zákoutí, zastavení. Drobné změny v jinak pěvně definované struktuře. Vyšší princip celkového běžně nevnímaného měřítka s každodenním fungováním člověka ve městě a jeho potřebami. Městský blok, městský dům - je polemikou - definování jasné hrany a zároveň přirozená prostupnost prolínání světů dům - ulice, dům - dvůr, ulice - dvůr Sociální mix - nejen v rámci jednoho domu, kdy se nabízí bohatší využití prostorů domu a diverzita, ale také využívání prostorů města jinak. Poučení z jiných fungujících evropských měst a nabídnutí kvality života ve městě s důrazem na sociální diverzitu.
5
“Město je jako rodinný portrét - ten zcela jistě nerotrháte, i když se vám na něm nelíbí nos vašeho strýce. Proč? Protože je to také váš obrázek. Města jsou kolektivním snem.” /Jaime Lerner/ Co vede lidi ke stěhování ven z města? Vlastní pozemek, dům, soukromí, ale důležitá je zároveň pospolitost, kontakt, blízkost, a to lidí, věcí, života-města. Co soukromí v megabloku? To je skoro jako vesnice. Vlastní svět uvnitř domu a mezi domem. Hierarchie prostorů - vlastní zahrádka nebo balkon a mezitím společný a veřejný prostor - jako když se podívám ze zahrady na náves, taky se tam občas potuluje někdo cizí, ale do zahrady mi nikdo nepoleze. Ve městě je spousta prostorů, které nejsou vhodné pro každého, ale spousta lidí by tam rádo bydlelo. Ne každý potřebuje auto, někdo má radši řeku a vlak a tramvaj pod oknem, i když je z toho trocha hluku. Zato je ale všechno blízko a že je byt malý, je akorát, protože si ho může dovolit, a kdo ví, co bude za pár let.
Veřejné prostranství je inverzní obraz městské struktury. Významné plochy jsou nejen náměstí, ale také křížení, zákoutí, zastavení. Drobné změny v jinak pěvně definované struktuře. Vyšší princip celkového běžně nevnímaného měřítka s každodenním fungováním člověka ve městě a jeho potřebami. Hledání rozměru městského bloku. 100x100? A co Megablok? Prostor je k naplnění, ne k zaplnění Co je veřejné, je živé Formování prostoru skrze prázdno a ne objekty-budovy. Prostor - Objekt Blok. Je Praha blok? Rozmařilé 20. století. Co s ním? Do Bloku? Jakou strukturu má 21. století? Je třeba nový dům? Nový blok? Dům - Blok? Do jaké míry a co chceme mít společně/ společné? Komunikace s okolím a sousedy. V bloku ve městě jako na vesnici. V malém soukromém světe v příjemném měřítku se vším městským životem na dosah. Přízemní byty mají tolik hodnotný přístup do dvora přímo z bytu, jako dívat se z vlastní zahrady na náves, kde se odehrává živé a společné. Ostatní mají balkóny a lodžie a každý má nějakou květinu a nějaký stolek se židlí na čerstvém vzduchu s výhledem na lidi a na život kolem.
6
Case study Zürich, Švýcarsko Struktura definovaná x vnímaná
Jasně definovaná struktura bloků formující ulice a hierarchii..
v kontrastu s výkresem prostupnosti struktury - veřejně přístupné bloky se zahrádkami, posezeními, plácky stejně tak jako s veřejnými funkcemi jako jsou restaurace, drobné výroby, školky, hřiště, společné prostory.
Reference Londýn
19th century the street space defined by the built mass
7
20th century missing the direct connection between these two elements
8
Megablok v Affolternu Knapkiewicz Fickert Arch. “Megadvůr” domem rozdělený na menší dvory jako v normálním bloku přítomnost všech měřítek a zároveň průhledy - kontakt s okolím význam základního vybavení - školka, lokál, společné/společenské prostory
Wohnsiedlung Werdwies, Zürich Adrian Streich Arch. Blok nemusí být blokem, ale z bloků, aby prostory fungovaly kompaktně.
9
10
Wohnsiedlung Werdwies, Zürich Adrian Streich Arch. Blok nemusí být blokem, ale z bloků, aby prostory fungovaly kompaktně.
Viadukt, Zürich EM2N Arch. Zapojení viaduktu do prostoru města jako novou hodnotu veřejného života.
11
12
Atelier, Zürich Boltshauser Arch. Vestavba do nevyužívaného vnitroblku.
Kalkbreite, Zürich Müller Sigrist Arch. Nový dům - blok. Sociální diverzita zajištěná množstvím typologií bytů a společného bydlení pro všechny věkové kategorie a sociální skupiny s živým parterem a integrovaným depem.
13
14 DREIECK Společenství, vrstvení, soužití
15
16
17
18
19
20
21
22
ATMOSFÉRA
23
PŘÍPADOVÁ STUDIE
MĚSTO ZÜRICH
vlastní fotografie Dichte Atmosphäre, Birkhäuser, Basel Auszeichnung für gute Bauten der Stadt Zürich 2006-2010, Stadt Zürich
24
