Předběžný návrh revitalizace a rozšíření
POHÁDKOVÉHO LESA v Bílině
Návrh občanského sdružení Bílina 2006
OBSAH: 1. Proč Pohádkový les (PL) revitalizovat a oživit ….............. str. 1 2. Základní kroky k realizaci oživení PL …........................... str. 2 3. Atrakce v PL, aneb jak přilákat co nejvíce návštěvníků … str. 4 4. Možné rozšíření PL …........................................................ str. 5 5. Finanční náročnost projektu …........................................... str. 5
1.0 Proč Pohádkový les revitalizovat a oživit 1.1 Odkaz Jaroslava Sekyry Jaroslav Sekyra začal s budováním Pohádkového lesa v Bílině v blízkosti sídliště Za Chlumem v první polovině sedmdesátých let. Vytvářel nejprve primitivní, poté i složitější figurky pohádkových postav, zvířat a strojů. V době největšího rozmachu Pohádkového lesa bylo umístěno na 130 figurek připomínající pohádky, řemesla či zvířata. Časem v areálu vznikl také indiánský stan, překážková dráha i bludiště. Ještě později přibyla Stezka dějin a Stezka českých malířů. Do Pohádkového lesa si zvykli chodit malí i velcí, pro většinu dnešních třicátníků a čtyřicátníků je Pohádkový les navždy synonymem dětství i dospívání v Bílině. V polovině devadesátých let Jaroslav Sekyra pro svůj pokročilý věk s údržbou Pohádkového lesa přestal. Našli se po něm jedinci, kteří chtěli tuto ojedinělou atrakci obnovovat, jejich úsilí však bylo téměř vždy zrazováno vandalismem a krádežemi postaviček. Jestliže na konci devadesátých let byla v Pohádkovém lese zhruba polovina původního počtu figurek, nyní jich přežívá zhruba jedna desetina. Což je stav velmi alarmující! Jaroslav Sekyra začal zhruba před třiceti lety tvořit Pohádkový les proto, aby zlepšil jinak neutěšené prostředí hornického města, v tehdy ekologicky velmi zdevastovaných severních Čechách. Činil tak z nadšení, ve volném čase, tvořil dílo pro ostatní obyvatele Bíliny. Sdružení Bílina 2006 chce navázat v tomto úsilí na pana Jaroslava Sekyru, a všemi dostupnými prostředky tak ojedinělou a originální atrakci, jakou Pohádkový les v Bílině bezesporu je, zachránit, zachovat a rozšířit pro další generace. 1.2 Pohádkový les jako lákadlo pro děti a turisty z celého kraje Pohádkový les složený z dřevěných postaviček českých pohádek je raritou nejen na krajské, ale i na republikové úrovni. České Večerníčky i ostatní animované pohádky už desetiletí propojují generace a vytvářejí jakési ukryté pojivo mezi dětmi a rodiči. Večerníček je navíc český fenomén, jak do své podoby (televizní znělka je nejstarší televizní znělkou v Evropě), tak do vnímání diváky. V denním tisku, televizi i v rozhlase a v každé Mateřské školce se po každém uvedení premiérových dílů Večerníčkových pohádek srthne vášnivá debata mezi kritiky i diváky. Nedávná anketa Českého rozhlasu Sever ukázala na to, kolik televizních a animovaných pohádek se ztrácí z povědomí dnešních dětí. Pohádek, na které generace padesátníků a čtyřicátníků vzpomínají stále s dětskou radostí. A naopak, anketa ukázala i na to, kolik nových českých, kvalitních pohádek vzniká. Pohádkový les v Bílině proto nese obrovský potenciál. Přináší možnost vytvářet jakousi "živou" kroniku světa českých animovaných i filmových a televizních pohádek. Může nabídnout na jednom místě pohled na ucelenou řadu Večerníčků všech generací až po tu dnešní. Jen málokterý fenomén zaujme jedince od dětí, přes dospívající mládež, osoby středního věku, seniory, muže i ženy, právě jako české pohádky. Jsem proto přesvědčen, že Pohádkový les tak, jak jej chce sdružení Bílina 2006 ve spolupráci s městem revitalizovat, by byl velkým lákadlem jak pro obyvatele Bíliny samotné, Teplicka, Ústeckého kraje , tak i celých severních Čech. Naším cílem, mimo jiné, je zanesení Pohádkového lesa (po jeho rekonstrukci) do všech průvodců po Ústeckém kraji, rádi bychom, aby propagace tak výjimečné atrakce lákala turisty i zcela standardními postupy, jako jsou informační cedule u silnic, aby Pohádkový les získal oficiální statut turisticky atraktivního místa, a aby nabízel kromě známých pohádkových postav také pestrý program a zajímavé volnočasové aktivity. Například veřejná tábořiště, dětské divadélko, překážkovou dráhu či indiánské městečko.
1
Ve spolupráci s výtvarníky a institucemi zabývajícími se animovaným filmem chceme pořádat výstavy, promítání či workshopy na téma animované pohádky. To vše proto, že jsme si vědomi náročnosti dnešních dětí i dospělých, kterým by v dnešní době pouhé statické postavičky, byť z Večerníčků, rozhodně na dlouhodobý zájem nevystačily.
2.0 Základní kroky k realizaci oživení Pohádkového lesa 2.1 Rozdělení prací do jednotlivých etap 2.2 Spolupráce s městem a jeho organizacemi 2.3 Podíl Základních, Středních a Mateřských škol na revitalizaci PL 2.4 Zajištění pořádku a ostrahy v PL 2.5 Účast sponzorů 2.6 Propagace 2.1 Rozdělení prací do jednotlivých etap Období revitalizace Pohádkového lesa počítá předběžně s několika etapami. První etapou musí být zcela jednoznačně majetkoprávní oblast, dále pak terénní úpravy, úklid a příprava lokality na samotné práce. Ve druhé etapě je počítáno s obnovou samotného Pohádkového lesa, konkrétních postaviček, pohádek. Konečně třetí etapa by měla přinést realizaci Indiánského městečka a ostatních atrakcí, včetně vyhlídkové věže. Podrobnější rozpracování prací do etap ještě není definitivně zpracováno vzhledem k tomu, že návrh záchrany Pohádkového lesa je teprve v ranné fázi. 2.2 Spolupráce s městem a jeho organizacemi Nemyslitelnou součástí záchrany Pohádkového lesa je spolupráce Městského úřadu v Bílině a jeho příspěvkových organizací se sdružením Bílina 2006. Největší prioritou je v tomto smyslu zcelení pozemků ( či jiné smluvní zajištění dlouhodobého využití pozemků) ohraničující Pohádkový les. Za tímto účelem sdružení Bílina 2006 naléhavě žádá starostu města Josefa Horáčka, Radu města i zastupitele, aby iniciovali jednání s vlastníky pozemků. Pohádkový les totiž pokud má být pro město výše popsaným přínosem, musí být (je také v současnosti a byl v minulosti) i na pozemcích, které městu nenáleží. Velká část pozemků totiž patří soukromým vlastníkům. Pokud se nepodaří pozemky zcelit či jinak právně zajistit pro další existenci PL, nebude v budoucnu možné žádat jakékoliv dotace týkající se provozu, úprav či revitalizace tohoto pozemku. Zdůrazňuji, že sdružení Bílina 2006 nechce a ani nežádá o to, aby bylo vlastníkem pozemku. Žádáme, aby vlastníkem bylo navždy město, jehož jménem bude o přílušné dotace žádáno. Pokud se nepodaří se současnými vlastníky dojednat zapůjčení, směnu či odprodej pozemků, bude nutné vyžádat si od nich souhlas s pronájmem, či najít jinou vhodnou variantu. Žádáme proto vedení bílinské radnice, aby se touto otázkou zabývalo, neboť na majetkoprávních vztazích doslova stojí a padá celý projekt obnovy a záchrany Pohádkového lesa. Součástí Pohádkového lesa by měli být tyto pozemky. Jejich vlastníci viz. Tab.1
2 Tab.1 Číslo pozemku: 907/16 883/2 2911 2889/2
Majitel: Martin Lobkowicz Martin Lobkowicz Martin Lobkowicz Martin Lobkowicz
Rozloha: Poznámka: 15 091 m2 Volnočas. zóna + divadélko 2 575 m Volnočas. zóna + překáž. dráha 7 878 m2 Volnočas. zóna + Pohád. les 975 m2 Volnočas. zóna + tábořiště -------------24 519m2
883/1
Státní statek Jeneč
2 836 m2
Volnočas. zóna + vyhl. věž
2889/1
Frant. Čihák
3 628 m2
Volnočas. zóna + adrenalin
2901
Město Bílina
3 233 m2 --------------celkem: 34 216 m2
Pohádkový les
Kromě snahy o zcelení pozemků za účelem získání státních a krajských dotací žádá sdružení Bílina 2006 radnici v Bílině o podporu a vstřícnost při jednání našeho sdružení s Technickými službami města Bíliny, které bychom rádi oslovili se žádostí o pomoc při terénních úpravách v PL, a také chceme TsmB požádat o spolupráci v oblasti využití zbytkového dřeva, vzniklého při úpravách a údržbě zeleně v Bílině. Tento materiál by mohl být bez výjimky využit v Pohádkovém lese. Rádi bychom při záchraně PL využili také partnerských měst města Bíliny. Rádi bychom je ve spolupráci s městem požádali o zapojení se do projektu obnovy PL, formou vytvoření unikátního místa "Partnerských pohádek". Náklady na tento projekt by byly hrazeny buď z případných dotací, či rovným dílem mezi účastníky projektu. Rovněž chceme město požádat o pomoc při hledání vhodných prostor na projekt "Pohádkové dílny" – viz. níže. 2.3 Podíl Základních, Středních a Mateřských škol na revitalizaci PL Při úvahách, jak Pohádkový les zpět vrátit dětem a jak vybudovat vztah dětí k tomuto místu, jsme jednoznačně došli k závěru, že na obnově PL se musí podílet právě bílinské děti. Rádi bychom proto oslovili všechny Mateřské, Základní i jedinou Střední školu na území města. Smyslem spolupráce je tvorba pohádkových postav, zvířat i laviček či dekorací z rukou samotných dětí, žáků a studentů. Za tímto účelem se chystáme oslovit UJEP, Fakultu umění a designu, jejíž profesoři a studenti by si nad dílnami dětí vzali záštitu. Vznikla by tak za tímto účelem ojedinělá výtvarná dílna "Pohádková dílna" v Bílině pro děti od nejmenších po studenty, kde by děti tvořili s přírodními materiály pod dohledem zkušených výtvarníků. Domníváme se, že děti pak k vytvořeným postavičkám budou mít lepší vztah a budou Pohádkový les považovat za "svůj". Tento proces pak může trvat i několik let a stát se netradičním doplňekm Výtvarné výchovy na školách.
3 2.4 Zajištění pořádku a ostrahy v PL Zajištění pořádku je dle dosavadních zkušeností nejpalčivějším problémem. Hledali jsme mezi mnoha variantami, jak budoucí Pohádkový les co nejlépe zabezpečit a přitom nemrhat zbytečně finančními prostředky. Svědčí o tom i fakt, že následující řešení nebere sdružení Bílina 2006 jako konečné, jde jen, podle nás, o řešení, které má ideálu nejblíže. V rámci sponzoringu bychom chtěli oslovit větší zahradnické firmy v kraji, a požádat je o poskytnutí dřevin na výsadbu hustého "živého plotu". Nejde sice o nepřekonatelnou zábranu, ale z hlediska možného sponzoringu i estetičnosti, nám řešení "obehnat" Pohádkový les hustým porostem přijde nevhodnější. Chtěli bychom pak s pomocí Úřadu práce sehnat dvě pracovní síly, které by plnily roli hlídačů a zároveň správců. Ti by působily v PL v letním období od 8:00 do 22:30 a v zimě od 10:00 do 17:00. Samozřejmostí je pravidelný dohled strážníků MP. Psychologicky pak má působit symbolické a dobrovolné vstupné, které má návštěvníky vést k pocitu výjmečnosti místa. Je nutné osadit celý areál dostatečným počtem odpadkových košů – nyní zcela chybí. Případnou diskusi na toto téma, ostatně jako na každé téma tohoto projektu o.s. Bílina 2006 vítá. 2.5 Účast sponzorů Financování revitalizace a provozu Pohádkového lesa by podle našich představ mělo být z velké části formou dotací, grantů a sponzorských darů. Částí peněz by na chod mělo přispívat město a za účelem drobných investic bychom rádi zorganizovali Veřejnou sbírku. Vzhledem k potenciálu místa jsme přesvědčeni o tom, že zpracováním poutavé prezentace dokážeme přesvědčit o naší myšlence i sponzory. Pohádkový les je zamýšlen jako kulturně – ekologicko – krajinářský a volnočasový projekt. Z toho důvodu se chystáme za laskavé pomoci starosty města Bíliny Josefa Horáčka oslovit velké sponzory jako ČEZ, MUS a AGC. Rovněž sledujeme i firmy a společnosti, které se zabývají činností, která má blízko našemu záměru. Zahradnické a sadařské firmy, obchody pro domácí kutily, dopravce aj. Zaměříme se také na bílinské společnosti, které by měli mít hlavní zájem na zkvalitnění zdejších podmínek pro děti a rodiny. Za tímto účelem se nebudeme zdráhat oslovit ani politické strany, neb těm by život dětí a rodin ve městě rovněž neměl být lhostejný. Odhadujeme, že ze sponzorských darů bychom zaplatili dvě až tři pětiny celkového rozpočtu na revitalizaci PL.
2.6 Propagace Proagace je velmi důležitá ze dvou hledisek. První hledisko se nabízí samo o sobě. Pokud se vypracuje kvalitní marketingový plán, dozví se o Pohádkovém lese více lidí. Tento plán představuje cílenou reklamu všude tam, kde ji lze dosáhnout za žádných nebo jednorázových investic. Důležité a prioritní je, aby se Pohádkový les dostal mezi oficiální turistické atrakce Ústeckého kraje. Rovněž je duležité na něj upozornit formou PR článků a rozhovorů v médiích, seznámit s existencí PL každého návštěvníka Bíliny, byť městem jen projíždí. Druhé hledisko se týká sponzorů. Pokud se podaří Pohádkový les "dobře prodat", o to větším lákadlem je pro případné sponzory. Rovněž je nutné sponzorům za jejich finanční účast nabídnout adekvátní odměnu. V tomto případě, tak jako v jiných případech, je kvalitní propagace jedinou možností, jak sponzorovi sdělit, že se mu jeho investice vyplatí.
4
3.0 Atrakce v PL, aneb jak přilákat co nejvíce návštěvníků 3.1 Les pohádek 3.2 Indiánské městečko 3.3 Přírodní divadélko 3.4 Rozhledna 3.5 Překážková dráha a dovednostní park 3.6 Veřejná ohniště 3.1 Les pohádek Lesem pohádek se sice rozumí zejména současný háj, ve kterém se zachovalo několik kusů původních dřevěných postaviček, obecně je ale Lesem pohádek myšlen celý areál Pohádkového lesa. Nové postavičky by měli navazovat na tradici českých pohádek a na dílo Jaroslava Sekyry. Během budoucích let by měli přibývat další postavičky a pohádkové bytosti formou školních prací a zejména výtvarných sympozií. Rozmístění postaviček bude tématické a uspořádané, což zlepší celkovou přehlednost parku. 3.2 Indiánské městečko Indiánské tee – pee už kdysi vytvořil Jaroslav Sekyra. V budoucnu by mělo vzniknout malé indiánské městečko se dvěma stany, vyřezávanými koňmi, indiány v životní velikosti, totemem a počítá se také každý víkend s živými koňmi. 3.3 Přírodní divadélko Jaký by to byl Pohádkový les bez skutečných pohádek. Součástí parku by tak bylo i primitivní dřevěné pódium, na kterém by jednou v týdnu hrálo loutkové divadlo, popř. školní představení a představení pro školky. Nabízelo by také možnost školních představení v rámci akademie či malých folkových koncertů. 3.4 Rozhledna Protože se Pohádkový les nachází na vyvýšeném kopci, ze kterého je pěkný pohled na hory, na Bořeň i na bílinský zámek, chtěli bychom iniciovat stavbu jednoduché kovové rozhledny, neboť současný výhled už ve většině kazí vzrostlá vegetace. Rozhledna by neměla být technicky náročným dílem, vysoká by měla být maximálně sedm až deset metrů. 3.5 Překážková dráha a dovednostní park Jaroslav Sekyra svého času vybudoval v Pohádkovém lese primitivní překážkovou dráhu. Chceme na jeho úsilí navázat a zprostředkovat tak dětem zážitek z překonávaní různých jednoduchých překážek. Dráha by měla být vybudována z přírodních materiálů. Dovednostní park pak nabídne několik "polí", kde si děti vyzkouší svůj postřeh, sílu a dovednost. Inspirací pro nás v tomto smyslu je park vybudovaný v Oseku poblíž tamního koupaliště. Součástí by měla být i lezecká stěna ztvárňující Bořeň, hřiště na petanque nebo ruské kuželky.
5 Veřejná ohniště V areálu by měla být dvě až tři veřejná ohniště, která by měla sloužit zájemcům, kteří nemají zahradu a nemají možnost grilovat nebo si upéct s dětmi špekáčky. Ohniště by musela být pečlivě připravena tak, aby riziko požáru bylo co nejmenší. Počítá se s možností přinesení vlastního grillu a podobně. Je nutné aby ohniště spadala pod organizaci "strážců" parku. Důležité je rovněž vypracovat řád, který bude nutné dodržet. Například ohniště nebudou moci využívat osoby mladší 18 let bez dohledu dospělých, nutná je rovněž evidence zájemců a dohled nad tím, zda opouštějí ohniště v nezávadném stavu. Ohniště budou umístěna tak, aby jejich využívání nepůsobilo na ostatní návštěvníky parku rušivým dojmem a naopak. Snaha vybudovat ohniště kopíruje obdobná zařízení v zahraničí, kde se setkávají s velkým zájmem občanů.
4.0 Možné rozšíření PL Pohádkový les je z dlouhodobého hlediska možné rozšířit. Pokud by se podařilo získat v budoucnu od Lesů ČR pozemky na svahu pod Pohádkovým lesem, bylo by zajímavé vytvořit tam adrenalinový park pro dospělé. Podobné parky jsou dnes vyhledávány jak k rekreačnímu vyžití, tak např. bankami, které v podobných zařízeních zcelují svůj tým manažerů pod heslem "brainwashing". Park by obsahoval lehké, středně těžké i náročné překážky. Zajímavá je v této souvislosti myšlenka letní bobové dráhy, která by na příslušném svahu byla realizovatelná a v širším okolí se nenachází. Veškeré rozšíření parku tímto směrem je však vysoce finančně náročné a náročné je i provozování tohoto parku. Z tohoto důvodu by bylo zřejmě nejvhodnější, pokud by radnice později k tomuto kroku našla odvahu, obrátit se na odborné firmy. Adrenalinový park by samozřejmě nebyl volně přístupný, ale placený. V každém ohledu je ale Adrenalinový park pod Pohádkovým lesem s ohledem na rozvoj podnikání, rekreačních aktivit a také v souvislosti s plány na Radovesické výsypce ( které jsou zatím více science-fiction) zajímavou myšlenkou.
5.0 Finanční náročnost projektu 5.1 Celková odhadovaná finanční náročnost 5.2 Rozložení financování a druhy financování 5.1 Celková odhadovaná finanční náročnost Při odhadování finanční náročnosti projektu je důležité rozložit si financování na dvě skupiny. První skupina zahrnuje financování jednorázové, tedy úpravy ploch, příprava pozemku, stavba některých objektů (rozhledna, divadélko, lavičky, odpakové koše, buňka pro ostrahu).
6 Druhá skupina pak zahrnuje financování údržby parku (sekání trávy, výplaty ostrahy, zajišťování obecné údržby) a financování projektů, pomocí kterých Pohádkový les získá výše uvedené atrakce a pohádkové postavy ( výtvarná sympozia, workshopy, kulturní program, propagační předměty, marketingový servis). První skupina nákladů by se podle prvních odhadů mohla pohybovat od 200 – 300 tisíc korun. Následné budování všech atrakcí asi 700 - 900 tisíc korun. Celkově by tedy projekt Revitalizace Pohádkového lesa odhadem vyšel na 1,2 mil. korun. Skutečná cena ovšem může být o zhruba 20 – 30 procent vyšší vzhledem ke stále stoupajícím nákladům a vyšším cenám. 5.2 Rozložení financování a druhy financování Projekt Pohádkového lesa počítá s etapovým rozložením financování podle rozložení jednotlivých etap prací – viz kap. 2.1. Financování projektu by mělo být složeno zejména z vytvoření tzv. měkých projektů (výtvarná sympzia, workshopy, přeshraniční dotace, granty). Další část by pak měli tvořit sponzorské dary – viz kap. 2.5 a významně by se na budování (tedy na první etapě projektu) podílelo také město a jeho organizace. Konkrétní rozpočet financovaný městem by neměl převýšit jednu třetinu celkového rozpočtu. Podrobný přehled rozpočtu a financování projektu předloží sdružení Bílina 2006 ve chvíli, kdy budou s příslušnými odborníky projednána jednotlivá odvětví revitalizace Pohádkového lesa. V této souvislosti žádá sdružení Bílina 2006 vedení města Bíliny a vedení TsmB o spolupráci a konzultaci, která povede k co nejpřesnějším a nejnižším nákladům na projekt, jehož realizaci bychom rádi započali na jaře roku 2009. Závěrem: Vážený pane starosto, vážení radní a zastupitelé. Sdružení Bílina 2006 (t.č. o.s. Reflektor) Vás žádá o podporu a spolupráci na projektu záchrany tak výzmané kulturně krajinné a unikátní atrakce, jakým bílinský Pohádkový les bezepsoru je. Věříme, že Vám stejně jako našemu sdružení záleží na tom, aby se v Bílině žilo dobře dětem, mladým rodinám i dospívající mládeži, aby se Bílina mohla chlubit i pozitivním "nej" a stala se tak trvalou zastávkou turistů projíždějích krajinou severozápdních Čech. Věříme, že při Vašem rozhodování o podpoře projektu záchrany Pohádkového lesa, a to jak morální, tak finanční, nebudou hrát roli politické ambice a politická zášť, ale zvítězí zdravý "selský" rozum. Naše sdružení si nedělá tímto projektem žádné politické ambice, chce jen udělat něco pro občny a zejména děti, které žijí v tomto jinak nepříliš zkvétajícím městě. Děkuji za o.s. Bílina 2006 předseda sdružení Jan Beneš
