Předběžná témata připravované výzvy priority SSH
Michal Pacvoň, Národní kontakt pro Sociální, ekonomické a humanitní vědy a pro oblast Věda ve společnosti
[email protected] Tel: 234 006 110
Výzvy priority SSH 2011
Výzvy FP7-SSH-2012
Datum vyhlášení výzev: 20. července 2010 Celkový rozpočet 91,36 M€ Uzávěrka: 2. února 2012
FP7-SSH-2012-1, 39 M€, velké projekty (7 partnerů ze 7 MS nebo AS), min. 5,5 M€ FP7-SSH-2012-2, 48 M€, malé projekty 2,5 M€, CSA 1,5 M€ FP7-ERANET-2012-RTD, 2 M€
Témata pro velké projekty 1.1.1. Vzdělávací systémy 21. století Cíle strategie 2020: snížit na 10 % odchod ze škol a dosáhnout 40% lidí z VŠ vzděláním. Modernizace a konvergence vzdělávacích systémů. Získat data mapujících překážky v implementaci (lokální a národní úrovně). Typologie vzdělávacích systémů formujících občany EU a zároveň rozvíjejících kreativitu. Vytvořit ukazatele. Zahrnout předškolní, základní a sekundární vzdělávání. 2.2.1 Vládnutí podporující soudržnost a diverzitu v městském kontextu Diverzita jako bohatství, připravit půdu pro zavedení nových nástrojů jako participativní plánování, zahrnutí strategií zezdola. Pochopit propast mezi politickými záměry a praktickou implementací; nové vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem; pochopení konfliktních hodnotových systémů. Návaznost na sociální platformu.
Témata pro velké projekty
3.1.1. Učinit z dlouhověkosti výhodu pro ekonomický a sociální rozvoj „State of art“, mapování, komparativní přehledy. Ekonomická analýza důsledků stárnoucí populace, kombinace politik zaměstnanosti a penzijních systémů, mezigenerační vztahy, nové trhy s vysokým potenciálem a analýza těchto sektorů v Evropě, politické důsledky v Evropě, kulturní studie systémů hodnot a symbolů, procesy sociálních inovací, foresight. 3.2.1. Rodiny „in transition“ Proměna rodiny a její dopady. Identifikace politických strategií na podporu nových typů rodin, asistovaná reprodukce, mezigenerační vztahy, pochopení sociálních nerovností mezi rodinami (překážky a rizikové skupiny, konfigurace). Foresight.
Témata pro velké projekty 4.2.1 Lidská práva ve vnějších vztazích EU a ve vnitřních politikách Přehled a komparativní analýza sociálních, ekonomických, právních, kulturních a dalších faktorů ve vnější i vnitřní politice EU ovlivňujících ochranu lidských práv. Role institucí. Ochrana lidských práv jako složka globálního vládnutí – globalizace a specifická práva jako přístup ke zdravotní péči, vzdělání, plánování rodiny, vodě, potravinám, bezpečné energii… Jaký vliv má historický a kulturní kontext na porušování lidských práv. Mapování nebezpečných míst a oblastí, kde je třeba usilovat o zlepšení.
5.1.1 Vykonávání evropského občanství: odstraňování bariér Koncept evropského občanství leží v jádru jednotné evropské politiky. Interdisciplinární, široká a systematická reflexe současného statutu a praktik občanů EU, zahrnutí historické dimenze. Komparativní přehled a klasifikace hlavních problémů ve všech členských a kandidátských zemích. Jak je překonat, hlavní výzvy pro instituce EU a MS. Rozdíly mezi muži a ženami.
Malé a střední projekty 1.1.2) Odkrytí kreativity pro inovace v Evropě Inovační unie, zaostávání v inovacích, sociální inovace. Lépe pochopit vztah mezi kulturou, designem, kreativitou, podnikavostí a inovacemi. Zahrnout nové technologie. 1.1.3) „Chytrá specializace“ pro regionální inovace Identifikovat faktory konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu, koncentrace zdrojů na klíčové priority. Cílem podpora regionální rozmanitosti. V červnu 2011 byla spuštěna „Smart specialisation platform“, která bude podporovat rozvoj národních a regionálních strategií. Projekt má podpořit platformu: metodologie, identifikace institucionálních překážek, studie, semináře, konference, assessment pro MS a méně rozvinuté RTD regiony, vztah smart specializace a sociálních inovací.
Malé a střední projekty 1.3.1) Budoucnost makroekonomické a monetární integrace v Evropě Systém ekonomické vlády a ekonomická stabilita v EU, rizika spojená s řešením dluhové krize; praktické fungování tohoto systému, rozhodovací procesy, institucionální rámec a jeho kapacita vyrovnat se s riziky. Vztah eurozóny a ostatních států EU.
1.3.2) Inovativní politiky zaměstnanosti a pracovních trhů Identifikovat pokrizové udržitelné politiky. Komparativní perspektiva pokrývající alespoň 10 MS. Studovat racionalitu procesů vedoucích k rozhodování v oblasti zaměstnanosti. Analyzovat použití nástrojů a dat v utváření politik. Analyzovat politickou participaci. Zlepšení politické koordinace.
Malé a střední projekty 2.1.1) Sociální inovace proti nerovnostem Pokrýt alespoň 10 zemí a 2 hlavní politické oblasti (vzdělávání, zaměstnanost, daně, bydlení, mládí , podnikavost apod.) Jaká data se používají? Výsledky takových politik. Nástroje jaké společnost používá pro své vlastní posílení. Jak podpořit sociální inovace. 2.1.2) Sociální inovace pro zranitelné populace Multidisciplinární výzkum v kontextu brazilské zkušenosti, zapojit zástupce sociálních skupin, komunit. Vhodné technologie pro zpracování vody. Tvorba ukazatelů, doporučení podpory těchto technologií v místním sociokulturním a ekonomickém kontextu. Alespoň 2 partneři z Brazílie, max. příspěvek EC 1 M€ 2.2.2) Evropská energetická bezpečnost, včetně ekonomické dimenze Energetická bezpečnost v širším slova smyslu (nejen soběstačnost), geopolitická rizika, ochota zákazníků platit. Cílem identifikovat možnosti zajišťující udržení blahobytu evropských občanů, dopak udržitelného životního stylu, zaměření na jednotlivého spotřebitele.
Malé a střední projekty 3.2.2) Porozumění handicapům v rozvíjející se společnosti Potencionálně konfliktní témata související s rostoucími nerovnostmi a právy. Uznání nových forem psychosociálního poškození a mentálního zdraví u mládeže a dospělých, kvantitativní a kvalitativní analýzy, zhodnotit nové iniciativy na integraci těchto osob. 3.2.3) Sociální inovace ve veřejném sektoru Komparativní perspektiva zahrnující alespoň 10 států a 6 významných politických oblastí. Drivery a bariéry pro inovace, stavět na investicích ESF, vytvořit opatření a definovat ukazatele. Identifikovat budoucí trendy.
Malé a střední projekty 4.1.1) K atlantickému prostoru? Vztahy mezi všemi aktéry oblasti včetně jižní Ameriky a Afriky, studovat méně známé vztahy mezi Afrikou a Latinskou Amerikou, dopad regionálních dohod mezi EU a AU, MERCOSUR a NAFTA na širší Atlantický region a globálně. Výzkum zaměřený na klíčové drivery, intenzity a změny ve vztazích s cílem identifikovat vynořující se trendy a jejich dopady na zahraniční vztahy EU. 4.1.2) Národní a regionální integrace v jihovýchodní Asii Cílem vytvořit podmínky pro výzkum společných výzev relevantních pro všechny země regionu. Multidisciplinární výzkum, kvantitativní i kvalitativní metodologie, foresight, vytvořit „knowledge platform“ k zajištění transferu technologií mezi regionem a EU, posílit spolupráci evropských výzkumníků zaměřených na tento region. Pokrýt alespoň 4 různé státy regionu.
Malé a střední projekty 4.3.1) Sociální změny a politické transformace v Arabském světě Identifikovat faktory, které spustily a mohou ovlivňovat budoucí politické, sociální, ekonomické a kulturní změny v Arabském světě. Proč byly podceněny „časné signály“. Role mladých lidí, gender dimenze a mezigeneračních vztahů. Dopad nových médií. Vliv změn na vztahy v regionu. Komparativní perspektiva zahrnující alespoň 4 země z jižního středomoří a Blízkého východu, foresight perspektiva. 5.1.2) Zacházení s diverzitou a soudržností: případ Romů v EU Cílem podpořit jejich aktivní a informovanou participaci na politickém, ekonomickém, sociálním a kulturním životě. Governance politické a sociální participace, identifikace úspěšných modelů. Multidisciplinární přístup, použití různých metodologií (včetně foresightu); na statisticky významném vzorku Romů systematicky analyzovat jejich potřeby a aspirace, včetně jejich vlastních řešení, které by mohly překonat překážky jejich další integrace.
Malé a střední projekty 5.2.1) Rozšiřování a integrační kapacita EU: minulé zkušenosti a výhledy do budoucna Komparativní perspektiva, dopad rozšiřování na život individuálních občanů EU, jak vnímali rozšiřování v MS a v přidružovaných státech. Poučení z předchozích vln, vztahy mezi prohlubováním a rozšiřováním EU, hranice rozšiřování?; únava z rozšiřování, zkoumat alternativy integrace pro země, které nemají perspektivu stát se členy EU, indikátory výhod a nevýhod takových modelů, klíčové mechanismy usnadňující nebo znesnadňující přistoupení nových členů. 7.1.1) Foresightové nástroje a metody pro poskytnutí odpovědí na velké sociální výzvy Foresight by měl identifikovat hlavní výzvy, jimž bude Evropa čelit během příštích 20-30 let v kontextu „Inovační Unie“. Použít existující i nové a zlepšené metody. Trendy a tenze vyvolané globalizací, mezinárodní konkurencí, klimatickou změnou, stárnutím, energetickými otázkami, migračními proudy – jejich možné propojení. Politické odpovědi EU, potenciální role Evropy v utváření globální governance.
Malé a střední projekty 8.1) Budoucnost sociálních a humanitních věd v kontextu Evropského výzkumného prostoru (ERA) Široká empirická analýza založená na sociokulturní analýze SSH od roku 1945 je nutná pro pochopení potenciálu a budoucnosti SSH. Komparativní studie vývoje disciplín zahrnující vzdělávací systémy, systémy finanční podpory, kariérní mechanismy, plánování VaV. Analýza vývoje vědecké spolupráce mezi evropskými zeměmi a mezi těmito a jinými světovými regiony (zejména USA). Sociohistorický přístup kombinovaný s kvalitativními a kvantitativními metodami. Identifikovat překážky spolupráce v SSH v Evropě, definovat přístup k oblasti pro ERA.
Koordinační a podpůrné akce 1.2.1) Koordinace výzkumných agend v oblastech ekonomických politiky, stanovování priorit a koordinace v Evropě. Vytvoření evropské sítě schopné efektivně podporovat výzkum.
1.2.2) Mobilizace institucionálních reforem ve výzkumu a inovačních systémech pro zlepšení vědeckého, inovačního a ekonomického výkonu Evropy Sdružit významné stakeholdery z různých MS, regionů a AS, aby analyzovali nutnost a způsob reforem na institucionální rovině. Studie, identifikace zdrojů, assessment reforem.
Koordinační a podpůrné akce 2.2.3) Nové typy zločinu v globalizovaném světě: případ environmentálního zločinu Pochopit význam a komponenty environmentálního zločinu, jak rozvinout harmonizovaný přístup na úrovni EU, cena těchto zločinů, spojení s organizovaným zločinem, data a informační management. 2.2.4) Nejistoty spojené s klimatickou změnou: tvorba politik pro pacifickou frontu Vytvoření sítě evropských (i neevropských) výzkumníků v oblasti, shromažďování existujících výsledků dopadu klimatické změny, podpora evropské politiky v oblasti, koherence podpory (koherence práce různých existujících fondů apod.) Definovat SSH výzkumnou agendu spolupráce s regionem.
Děkuji Vám za pozornost!
