PEDAGOGIKA Téma podle sylabu:

PEDAGOGIKA Téma podle sylabu:

Obsah vzdělávání 1. část (ze 3) Obsah: Téma IV: Obsah vzdělávání 4.1 Obsah vzdělávání: vymezení pojmu 4.2 Jak vzniká obsah vzdělávání; didaktická transformace 4.5 Učivo 4.6 Kurikulum: vymezení pojmu; plánované, realizované a sažené kurikulum, skryté kurikulum 4.7 Formy, v nichž se realizuje obsah vzdělávání -

Koncepční školské dokumenty Učební plány a učební osnovy; školská reforma Systém kurikulárních dokumentů v ČR

Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)

Pavla Zieleniecová, MFF UK

1

4.1 Obsah vzdělávání: vymezení pojmu Obsah vzdělávání představuje věcnou náplň, jejímž prostřednictvím se ve vzdělávacím procesu realizují vzdělávací cíle; z jiného hlediska se jedná o obsah komunikace ve vzdělávacím procesu. Obsahem vzdělávání jsou: • vědecké poznatky, fakta, informace, poučky (do výsledků vzdělávání se promítají jako vědomosti) • činnosti, operace, praktické aktivity, metody, procesy vědecké, technické, umělecké (do výsledků vzdělávání se promítají jako dovednosti – kognitivní, psychomotorické) • složité poznávací procesy, operace (postupným rozvíjením prostřednictvím vzdělávání se z nich stávají schopnosti, resp. složité kognitivní dovednosti)*) • společenské normy a hodnoty (do výsledků vzdělávání a výchovy se promítají jako postoje, zájmy, individuální hodnoty a hodnotové orientace) Obsah vzdělání x obsah vzdělávání: Vzdělání = stav; věcný obsah osvojený jedincem v určité fázi vzdělávacího procesu. Obsah vzdělání je souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů, zájmů a hodnot, které si jedinec osvojil prostřednictvím vzdělávacího procesu. Vzdělávání = proces; v dalším se budeme zabývat především obsahem vzdělávání, tj. obsahem komunikovaným v procesu vzdělávání. *) Schopnosti: vlastnosti osobnosti – disponují člověka k určitému typu chování a prožívání. Jejich základem jsou vrozené vlohy, ty se rozvíjejí v průběhu života člověka, zvl. také v procesu vzdělávání. Projevují se jako dispozice k plnění určitých typů úloh; jsou tedy obecné - v tom smyslu, že se projevují v širším okruhu úkolových situací. Dovednosti jsou ve srovnání s nimi specifické – projevují se jako dispozice k plnění specifických úloh. Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)


2

Obsah vzdělávání Obsah vzdělávání (vzdělávací obsah) je odrazem společenského poznání a kultury. Věda, technika, umění, vzorce chování, ideje a soustavy hodnot atd. se určitým způsobem promítají do obsahu, který je komunikován v procesu vzdělávání a výchovy člověku od jeho narození. Na význam obsahu vzdělávání je možné se dívat jak z hlediska společnosti, tak z hlediska jedince, jemuž je vzdělávací obsah v procesu vzdělávání komunikován;. Z hlediska společnosti je vzdělávací obsah prostředkem k zajištění kontinuity a dalšího rozvoje společnosti a její kultury. Z hlediska jednotlivce je vzdělávací obsah prostředkem k jeho začleňování do společnosti a pěstování jeho společenské identity a přináležitosti, k rozvoji jeho předpokladů a seberealizaci. Obsah vzdělávání odráží potřeby společnosti i jedince a mění se se změnou těchto potřeb – jak v čase, tak v závislosti na typu společnosti. Tyto potřeby jsou vyjádřeny v cílech vzdělávání; vzdělávací obsahy je proto možné vnímat jako prostředek k realizaci těchto cílů (obr.).



3

4.2 Jak vzniká obsah, který je zprostředkováván žákům ve výuce Základní otázka, která vystupuje při tvorbě vzdělávacího obsahu, propojuje dvě stránky vzdělávacího procesu, vzdělávací cíle a obsahy, a zní: Jaké obsahy mají vstoupit do vzdělávacího procesu, aby bylo dosaženo cílů vzdělávání - u daných žáků, v daných podmínkách? Do odpovědi na tuto otázku se promítá nejen vzdělávací cíl, ale řada dalších faktorů – těch, které souvisejí se žáky, jimž je vzdělávací obsah určen, s podmínkami, v nichž vzdělávací proces probíhá, i s pedagogickými koncepty tvůrců vzdělávacích obsahů. Na základě stejných vzdělávacích cílů, pro stejné žáky a stejné podmínky, při stejných východiscích daných společenským věděním dané doby a kultury, vznikají vzdělávací obsahy velmi odlišné – například jsou-li jejich autoři zastánci spíše tradičního či spíše moderního pojetí vzdělávání, zdůrazňují-li spíše jeho formální či materiální stránku apod. K tomu navíc přistupuje skutečnost, že zdroj vzdělávacího obsahu - společenské vědění dané doby a kultury – je neobyčejně bohaté, rozsáhlé, mnohotvárné, a úloha vybrat z něj vzdělávací obsah vyhovující daným parametrům nemá jediné správné řešení, nýbrž je nezbytně divergentní, široce otevřená. Vzdělávací obsah vzniká ve dvou krocích: • 1. krok je odpovědí na otázku „Čemu vyučovat?“: Výběr vzdělávacího obsahu z „pokladnice lidského vědění, hodnot a zkušenosti“. • 2. krok je odpovědí na otázku „Jak vybrané obsahy uzpůsobit pro výuku?“: Didaktická transformace (didaktické zprostředkování učiva) - ztvárnění vybraného obsahu do podoby, v níž může být představen žákům ve výuce → učivo. Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)


4

1. krok: Výběr obsahů vzdělávání Zdroje pro výběr vzdělávacích obsahů: Vědecké poznání a umělecké poznání, systém idejí a hodnot, sociální zkušenost a vzorce chování, kulturní tradice společnosti Společenské funkce a cíle vzdělávání

Podmínky vzdělávání

Obsah vzdělávání



5

2. krok: Didaktická transformace

Vybraný obsah vzdělávání Konkrétní podmínky vzdělávání (mj. žák – jeho vzdělávací potřeby a možnosti)

Konkretizované cíle vzdělávání

Učivo



6

4.3 Učivo Učivo (syn.: učební látka) = věcný obsah výuky; to, co si má žák osvojit učením, tj. vědomosti a dovednosti (intelektové a psychomotorické), schopnosti, postoje a hodnoty. Učivo vzniká didaktickou transformací vybraných obsahů obvykle na dvou úrovních: – Na úrovni oborové didaktiky (např. didaktiky matematiky, didaktiky fyziky) – vybrané obsahy se přetvářejí, zjednodušují, elementarizují, rekonstruují se zachováním vědecké správnosti tak, aby splňovaly dva parametry: • Žáci (podle věku, studijního zaměření, speciálních vzdělávacích potřeb apod.) jim mohou (mají potenciál) porozumět a osvojit si je • Transformované vzdělávací obsahy jsou prostředkem k dosažení vzdělávacích cílů (např. cílů a klíčových kompetencí podle RVP)

Takto didakticky zpracované učivo bývá prezentováno v učebních materiálech, učebnicích, metodických příručkách, v článcích v oborově didaktických časopisech, na internetových portálech apod. – Na úrovni učitele, především v rámci jeho přípravy na výuku; učitel učivo dotváří pro konkrétní žáky a konkrétní podmínky své výuky.

Hranice mezi těmito úrovněmi není ostrá; někdy učitel zpracovává učivo v obou krocích - od vědeckého obsahu k výběru vzdělávacího obsahu a jeho didaktické transformaci až po použití při konkrétní výuce, jindy učitel cele využije didaktické zpracování učiva např. v učebnicích. Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)


7

Příklady zdrojů, v nich lze najít didakticky zpracované vzdělávací obsahy • Oborově didaktické časopisy: – Matematika, fyzika, informatika, http://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/index – Školská fyzika, http://sf.zcu.cz/cs/clanek/1-aktualni-cislo – Učitel matematiky, http://class.pedf.cuni.cz/NewSUMA/Default.aspx?PorZobr=19&PolozkaID=1&ClanekID=25

• Internetové portály - například: Fyzweb, http://fyzweb.cz/novinky/ Mnoho dalších užitečných odkazů je na webu katedry didaktiky matematiky MFF UK http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/odkazy.htm Metodický portál, www.rvp.cz

• Osobní stránky učitelů – Příklad: http://www.vascak.cz/

• Sborníky z konferencí – například: Veletrh nápadů učitelů fyziky, http://vnuf.cz/sbornik/ Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)


8

4.4 Kurikulum

• • • • •

•

Tento pojem se často vyskytuje v pedagogických teoretických i praktických textech. Jeho chápání nebývá vždy jasné, zpravidla však má tento pojem souvislost se vzdělávacím obsahem. Lze najít řadu vymezení, od velmi širokého po velmi úzké – např.: Kurikulum = cíle vzdělávání + vzdělávací obsah + organizace výuky, metody a prostředky, atd. Kurikulum = cíle + obsah vzdělávání Kurikulum = obsah vzdělávání Kurikulum = učivo Často se používá pro označení uceleného projektu/programu vzdělávání popsaného ve vzdělávacím dokumentu nebo souboru dokumentů (národní kurikulum, školní kurikulum,…); někdy se jako kurikulum označuje samotný tento dokument (soubor dokumentů). Termín kurikulum budeme dále používat pro označení obsahu vzdělávání.



9

Plánované (zamýšlené) kurikulum

stát

{

škola

učitel žák Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)

Úrovně existence kurikula: Národní kurikulum

RVP Požadavky k MZ Standardy vzdělávání ŠVP

Učivo, učební požadavky

Kurikulární dokumenty na úrovni státu; RVP

Školní kurikulární dokumenty; ŠVP Učivo plánované učitelem

Realizované kurikulum Dosažené kurikulum

Výsledky vzdělávání Pavla Zieleniecová, MFF UK

10

Kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené • Plánované (zamýšlené) kurikulum – to, co je plánováno na úrovni státu (národní kurikulum, RVP), školy (ŠVP), konkrétního učitele • Realizované kurikulum – to, co je skutečně realizováno konkrétními učiteli v konkrétních školách a třídách • Dosažené (osvojené) kurikulum –skutečné výsledky osvojené žáky na základě toho, co bylo plánováno a realizováno (znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty) • Kromě těchto forem kurikula, které jsou vytvářeny vědomě, explicitně, působí ve vzdělávacím procesu tzv. skryté kurikulum – to, co na žáka působí, ovlivňuje jeho učení a výsledky mimo plánované kurikulum, mimo vědomou a záměrnou činnost učitele a školy. Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)


11

Úrovně a formy existence obsahu vzdělávání Obsah vzdělávání existuje na několika úrovních; přechodem z jedné úrovně na druhou se přetváří a nabývá různých forem. Základní tři úrovně, na nichž obsah vzdělávání existuje, jsme už dříve zmínili: jedná se o plánované, realizované a dosažené kurikulum. Podrobnější pohled nabízí J. Průcha. Rozlišuje pět úrovní, na nichž obsah vzdělávání existuje v různých formách: koncepční, projektové, realizační, rezultátové a efektové – viz tabulka na další+1 stránce**).

**) Moderní pedagogika. 2. vyd., Praha, Portál 2002. S. 246



12

Formy existence obsahu vzdělávání podle J. Průchy Formy

Produkty

A↓

Koncepční Koncepce, vize, plány aj. toho, co má být ve škole obsahem vzdělávání

Dokumenty školské politiky, formulace národních priorit vzdělávání, koncepce různých zájmových skupin

B↓

Projektová Konkrétně plánované projekty obsahu vzdělávání

Vzdělávací programy, učební plány a osnovy (škol, předmětů), standardy vzdělávání aj.

C↓

Realizační Obsah vzdělávání prezentovaný žákům (subjektům edukace)

Konkrétní akty prezentace učiva realizované učiteli či výukovými médii

D↓

Rezultátová Obsah vzdělání percipovaný žáky

Vzdělávací výsledky („osvojené učivo“)

E↓

Efektová Obsah vzdělání fungující na straně žáků

Efekty obsahu vzdělávání v profesní kariéře lidí, jejich politických aj. postojích apod.



13

Obsah vzdělávání na koncepční úrovni: Národní vzdělávací program Národní vzdělávací program (Národní kurikulum) je postulován ve školském zákoně - §3, odst. 1: „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Národní vzdělávací program však nebyl vytvořen. Za jeho náhradu se prohlašuje tzv. Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice*), která byla ministerstvem vydána už v roce 2001. Její obsah se zčásti přelil do školského zákona (Zákon č. 561/2004 Sb.) a zákona o pedagogických pracovnících (Zákon č. 563/2004 Sb.). *) http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladnistrategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol



14

Obsah vzdělávání na koncepční úrovni: Strategie vzdělávací politiky 2020 : K návaznosti na Bílou knihu se hlásí nový koncepční dokument ministerstva školství Strategie vzdělávací politiky 2020*) z roku 2014. Strategie obsahuje tři klíčové priority: snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky učitele a efektivní řízení vzdělávacího systému: Snižování nerovnosti ve vzdělávání • zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče, zavést povinný poslední ročník předškolního vzdělávání, specificky podporovat účast na předškolním vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením • snížit počet odkladů školní docházky, resp. je povolovat pouze ve výjimečných případech a provázat je se systémem přípravných tříd • zlepšovat kvalitu vzdělávání na druhém stupni základní školy jako hlavního vzdělávacího proudu • podporovat kompenzaci všech typů znevýhodnění a rozvoj všech typů nadání, a to na principu individualizace podpory • do společné části maturitní zkoušky povinně zařadit matematiku, a to nejdříve od roku 2020, v návaznosti na systémové změny ve výuce tohoto předmětu v základním a středním vzdělávání • podpořit další profesní růst absolventů oborů středního vzdělávání bez maturitní zkoušky zavedením mistrovské zkoušky • udržet otevřený přístup k terciárnímu vzdělání Podpora kvalitní výuky a učitele • dokončit a zavést kariérní systém pro učitele a zlepšovat podmínky pro jejich práci • modernizovat počáteční vzdělávání učitelů a vstupní vzdělávání ředitelů • posílit význam kvalitní výuky ve vysokoškolském vzdělávání • modernizovat systém hodnocení na úrovni dítěte, žáka a studenta a školy Odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému • ustavit Národní radu pro vzdělávání • zlepšit dostupnost a kvalitu informací o vzdělávacím systému • systematicky využívat výsledky výběrového testování výsledků žáků jako zpětnou vazbu o fungování vzdělávacího systému • otevřeně a srozumitelně prezentovat změny rodičům i širší veřejnosti • zlepšit komunikaci mezi aktéry ve vzdělávání včetně široké veřejnosti *) http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020



15

Obsah vzdělávání na projektové úrovni: systém kurikulárních dokumentů Obsah vzdělávání v českém školství na projektové úrovni je vymezen dvoustupňově, prostřednictvím tzv. kurikulárních dokumentů Dvoustupňové kurikulum je tvořeno rámcovými vzdělávacími programy (RVP) a školními vzdělávacími programy (ŠVP). RVP jsou vydávané na úrovni státu a jsou platné pro jednotlivé obory vzdělávání; ŠVP, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání v konkrétních školách, jsou vytvářeny těmito školami na základě RVP.*) Zavedení dvoustupňového kurikula bylo obsahem tzv. školské reformy, která započala v roce 2005. Do té doby byl obsah vzdělávání vymezen učebními osnovami jednotlivých vyučovacích předmětů a učebními plány, které byly celostátně platné. ___________________________________________________ *) Další formy vymezení obsahu na projektové úrovni – požadavky k maturitní zkoušce, standardy vzdělávání – už byly pojednány v tématu Cíle vzdělávání.



16

Učební osnovy a učební plány • Učební osnovy – dokument, v němž jsou stanoveny cíle výuky vyučovacího předmětu na daném druhu a stupni školy, učivo, jeho posloupnost a rozdělení do jednotlivých ročníků a úseků školního roku. • Učební plán – dokument vymezující vyučovací předměty a časové dotace, které jim jsou určeny v jednotlivých ročnících, na daném stupni a druhu školy. Po roce 1989 do zavedení dvoustupňového kurikula byl obsah vzdělávání vymezen učebními plány a osnovami, které byly celostátně závazné - až na cca 30% vyučovacího času, který byl pro školy disponibilní. Před rokem 1989 byla jejich závaznost mnohem striktnější – v různých obdobích byl disponibilní čas pro školy 0% až cca 10% (v 80. letech 20. stol.). V současné době jsou učební plány a učební osnovy součástí ŠVP; školy samy – v rámci daném příslušným RVP – vymezují vyučovací předměty, jejich cíle, učivo, jeho posloupnost a rozdělení do jednotlivých ročníků a časových úseků školního roku a časové dotace.



17

.

Postup školské reformy: zavádění RVP a ŠVP Schválení RVP

Školy začínají v prvních ročnících učit podle příslušných ŠVP

Mateřské školy

1. 3. 2005

1. 9. 2007

Základní školy

31. 8. 2005

1. 9. 2007 (povinně v 1. a v 6. roč.)

do 31. 8. 2010

1. 9. 2012

24. 7. 2007

1. 9. 2009

do 31. 8. 2009

1. 9. 2009

24. 7. 2007

1. 9. 2009

1. etapa (61 RVP OV)

31. 8. 2007

1. 9. 2009

2. etapa (82 RVP OV)

1. 9. 2008

1. 9. 2010

do 31. 8. 2009

1. 9. 2011

do 31. 8. 2010

1. 9. 2012

Základní umělecké školy Gymnázia Dvojjazyčná gymnázia Sportovní gymnázia Ostatní střední školy (SOŠ, SOU, VOŠ)

3. etapa 4. etapa

Pozn.: V případě mateřských škol vznikl RVP již v roce 2001, měl ale pouze charakter doporučení. Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)


18

Systém kurikulárních dokumentů v ČR

Úplný soubor rámcových vzdělávacích programů – např. http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odbornevzdelavani-a-evaluace/ramcove-vzdelavaci-programy/ramcove-vzdelavaci-programy-podle-kategorii-oboru-vzdelani: Studijní podklad č. 13, téma 4 – 1. část (ze 3)


19

PEDAGOGIKA Téma podle sylabu:

Recommend Documents