Pedagogické aktivity. - Studijní oblasti (programy) - Celoživotní vzdělávání - Akademičtí pracovníci - Studenti

VYHLÁŠKA ze dne …….. 2015 o standardech pro institucionální akreditaci, o standardech pro akreditaci studijního programu a o standardech pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 78a a § 87 písm. g) bodu 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. .../2015 Sb. stanovilo následující akreditační standardy. 1. Seznam zkratek CV curriculum vitae, strukturovaný životopis – viz příloha 3, HK hodnotící komise, MHK místnost na vysoké škole poskytnutá pro práci hodnotící komise během prověrky na místě, VS vysoká škola, která žádá o akreditaci, někdy též žadatel. 2. Standardy pro akreditaci Standardy představují souhrn požadavků, které slouží zejména hodnotící komisi při posuzování na místě (v prostorách vysoké školy) její způsobilosti pro obdržení příslušného typu akreditace. Vysoká škola může požádat o některý z níže uvedených typů akreditace: - institucionální akreditaci, - akreditaci studijního programu, - akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Standardy pro akreditaci jsou koncipovány tak, že vždy obsahují tři níže uvedené tematické okruhy: - institucionální kontext - pedagogické aktivity, - zabezpečování a hodnocení kvality. Míra podrobnosti požadavků v jednotlivých tematických okruzích se liší podle typu akreditace. V obsahu každého typu akreditace jsou uvedeny jednak v rámci každého tematického okruhu dílčí tematické skupiny a jejich rámci analytické prvky, které mají členové hodnotící komise prověřit, dále nepodkročitelné indikátory, jejichž naplnění je předpokladem akreditace a následuje přehled podkladů (dokumentů, záznamů, materiálů), které je žádoucí připravit pro hladký proběh činnosti hodnotící komise v místnosti určené pro práci hodnotící komise) při jejím prověřování na místě (přímo na vysoké škole). Vedle výše uvedené primární funkce, akreditační standardy slouží jako osnova pro zpracování sebehodnotící zprávy, kterou vysoká škola vypracovává jakou jeden v prvotních podkladů pro akreditační proces. Vysoká škola ovšem může akreditační standardy využít jako metodický podklad pro formování svého systému zabezpečování a hodnocení kvality.

1

2.1 Standardy pro institucionální akreditaci Tematické okruhy pro institucionální akreditaci Institucionální kontext

Pedagogické aktivity

-

-

-

Identita, organizace VŠ Strategie a řízení vysoké školy Zdroje a administrativa Výzkumná činnost Mezinárodní působnost Spolupráce s praxí Přínosy pro veřejnost, sociální odpovědnost vysoké školy

-

Studijní oblasti (programy) Celoživotní vzdělávání Akademičtí pracovníci Studenti

Kvalita -

Systém zajišťování kvality Výsledky hodnocení kvality

2.1.1 Institucionální kontext Identita a organizace vysoké školy Právní subjektivita vysoké školy, čím je dána?

-

statutární zástupce, vrcholové vedení, působnost, pravomoci, odpovědnost.

Organizační struktura vysoké školy, čím je dána?

-

organizační uspořádání vysoké školy (rektorát, fakulty, ústavy, instituty, katedry atd.), vymezení působnosti, pravomoci a odpovědnosti útvarů školy, pracovních pozic (statut vysoké školy a další vnitřní předpisy).

Nepodkročitelné indikátory 

jednoznačné vymezení působnosti, pravomocí a odpovědnosti rektora školy, popř. děkanů školy, garantů oblastí, popř. studijních oborů,



jednoznačné vymezení působnosti, pravomocí a odpovědnosti za pedagogickou a tvůrčí činnost na úrovni školy, popř. fakulty,



jednoznačné vymezení pracovní pozice a pracovních úkolů všech akademických pracovníků školy (včetně externích).

Materiály připravené v MHK -

zřizovací listiny, státní souhlas (u soukromé vysoké školy), dokumenty potvrzující stávající akreditaci/e, statut vysoké školy, organizační schéma (řád) vysoké školy.

2

Strategie a řízení vysoké školy Prostředí - vymezení relevantního prostředí z hlediska působnosti školy

-

vymezení klíčových aktérů ve fungování vysoké školy, vymezení hlavních zájmových skupin (stakeholders), vymezení rozhodujících pracovních trhů, na které vysoká škola vysílá své absolventy, znalost trhu práce, požadavků na absolventy, shrožení a příležitosti vysoké školy.

Situační analýza vysoké školy

-

slabé a silné stránky vysoké školy, benchmarking, porovnání s tuzemskými a relevantnímu zahraničními VŠ, klíčové a kritické faktory fungování školy,

Strategické záměry vysoké školy

-

-

-

-

mise (poslání), vize, hodnoty vysoké školy, a jejich klíčových organizačních složek (fakult, institutů apod.), jejich publikování, prezentace, aktualizace, strategické postavení a strategické záměry vysoké školy (určila si vysoká škola svou strategickou pozici, do které patří, má určeny své cílové trhy, pro které se angažuje v pedagogice, vědě, zahraničních vztazích apod., existence měřítek, jimž vysoká škola výstižně indikuje svou konkurenční pozici, měří úspěch naplňování vize a strategických cílů, strategické cíle a strategie jejich dosažení, vazba strategických cílů na misi a vizi vysoké školy, limitování strategických cílů dostupnými zdroji, identifikace klíčových omezení a rizik pro naplnění strategických cílů, strategické plánování, proces transformace strategických cílů do strategických plánů, taktických plánů a operativních plánů, jejich aktualizace, odpovědnost za jejich sestavení, komunikování, naplňování (realizaci) a kontrolu, existence dílčích strategických plánů pro výukové procesy, výzkumnou činnost, mezinárodní vztahy, spolupráci s praxí apod., zabezpečení realizace strategických záměrů – vnitřní dokumenty, organizační zabezpečení strategických záměrů, aktualizace (zejména pružná reakce na příležitosti a ohrožení), hodnocení plnění plánů, přezkoumání.

Řízení vysoké školy

-

organizační struktura školy, rozhodovací mechanismy, klíčové procesy vysoké školy, vliv vnějších subjektů na fungování vysoké školy, měření efektivnosti fungování vysoké školy.


platná strategie (dlouhodobý záměr) vysoké školy, popř. mise a vize vysoké školy,



existence kritérií pro měření efektivního fungování vysoké školy.

Materiály připravené MHK -

strategické záměry vysoké školy (Dlouhodobý záměr, strategie VŠ apod.).

3

Zdroje a podpůrné služby Prostorové a technické vybavení a akademické prostředí

-

-

kapacita prostorů pro výuku (posluchárny, učebny, laboratoře, místa určená k individuální a týmové práci studentů, aspekt současného stavu i perspektivy s ohledem na strategické záměry, zabezpečení provozuschopnosti výukových prostor – opravy, údržba, úklid atd.

Finanční zdroje a finanční řízení

-

-

-

finanční přiměřenost, stabilita vysoké školy s ohledem na výukové, výzkumné, mezinárodní aktivity, jak z aspektu současnosti, tak s ohledem na strategické záměry vysoké školy, trendy financí vysoké školy za posledních pět let ve struktuře klíčových příjmů a výdajů, rizika financování vysoké školy, finanční řízení – způsob sestavování finančního plánu (rozpočtu) vysoké školy, míra autonomie vedení školy při sestavování finančního plánu (rozpočtu), přístup k doplňkovým zdrojům financování, sponzoringu apod., míra finanční autonomie fakult, ústavů, kateder, institutů, kontrolní mechanismy. sledování finanční výkonnosti vysoké školy, indikátory finanční výkonnosti vysoké školy.

Informační, komunikační zabezpečení

-

informační zdroje – knihovny, databáze – kvantita, kvalita, dostupnost těchto zdrojů pro studenty v průběhu dne, týdne, roku, počítačové vybavení, dostupnost internetu, audiovizuální vybavení poslucháren, učeben apod., informační systém pro studenty, dostupnost, rozsah a aktuálnost poskytovaných informací.

Prezentace vysoké školy

-

koncepce prezentace vysoké školy v tuzemsku, existence informačních zdrojů prezentujících vysokou školu (web, propagační materiály, dny otevřených dveří, mluvčí vysoké školy), existence pracovníka, který se zabývá prezentací vysoké školy.

Akademičtí pracovníci1

-

vysoká škola musí mít minimálně 25 akademických pracovníků.

Podpůrné služby2 a pracovníci

-

1

přiměřenost podpůrných služeb, pracovníků a jejich technického vybavení jak pro akademické pracovníky, tak pro studenty vysoké školy – v současnosti, s ohledem na strategické záměry.

Bližší požadavky na akademické pracovníky jsou uvedeny v požadavcích, které se váží ke studijnímu programu.

2

Pojem podpůrné služby zahrnuje široké spektrum neakademických pracovníků vysoké školy, kteří zabezpečují provoz školy, servisní činnosti jak pro akademické pracovníky, tak pro studenty (administrativa, studijní referentky, help-disk, pracovníci knihovny, čítárny atd.).

4


respektování hygienických předpisů na výukové prostory (zejména u poboček),



existence 25 akademických pracovníků (v oborech stejných nebo blízkých vyučovaným předmětům) na plný úvazek v pracovním poměru k vysoké škole,



počet kmenových studentů zapsaných v akademickém roce k počátku listopadu ve všech. formách, stupních a ročnících studia (tzn. studujících celkem na vysoké škole) činí 1000 studentů,



dostupné knihovnické služby, internet, odpovídající vybavení laboratoří a simulačních pracovišť pro výuku,



kladné či vyrovnané hospodaření školy, v případě úvěrového či jiného financování s vyšším podílem cizích zdrojů, zevrubné posouzení udržitelnosti fungování školy na období, na které má být přiznána akreditace.


rozpočet vysoké školy na daný rok přístup na web, resp. intranet vysoké školy CV akademických pracovníků VS (resp. přístup k uložení na intranetu)

Vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost 3 Strategie výzkumu – vysoká škola má k dispozici strategii výzkumu, která má vazbu na celkovou strategii školy a ze které:

-

typ výzkumné činnosti (akademický výzkum, výzkum orientovaný na praxi), odborné zaměření výzkumných aktivit, forma řízení výzkumu na vysoké škole (centralizace, decentralizace, vznik výzkumných center), slabé a silné stránky výzkumných aktivit vysoké školy, způsob hodnocení a financování výzkumu atd. záměry vysoké školy v oblasti výzkumu v časovém horizontu tří, pěti let: o směry výzkumu (základní, aplikovaný výzkum), o teritoriální směřování výzkumných aktivit (tuzemský výzkum, zapojení do mezinárodního výzkumu),

3

V závislosti na charakteru vysoké školy se jedná o široké spektrum aktivit, která není jednotně terminologicky vymezeno. Ve struktuře technických, přírodovědných a některých dalších škol se hovoří o výzkumné činnosti, ve struktuře uměleckých škol o tvůrčí činnosti. Pracovníci zabývající se výzkumem se někdy označují za vědecké pracovníky apod. V následujícím textu byla dána přednost pojmu vědecká činnosti (aktivity) ve významu vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost. Výzkumná činnost je vnímána jako široká škála aktivit, které rozšiřují odborné znalosti v daném/ných oborech. Může se jednat jak o základní (akademický) výzkum, jehož smyslem, je získávat nové poznatky vyvíjet nové teorie a vytvářet nové metodologie uvnitř disciplín, aplikovaný (zaměřený na praxi), jehož východiskem jsou obvykle četné analýzy z praxe a jeho výstupy budou přínosné pro praxi, často měřitelné finančními prostředky, které subjekty praxe jsou ochotny za tento typ výzkumným projektů zaplatit. Třetí skupinu tvoří tzv. pedagogické inovace, nové učební prostředky, jejichž úroveň je dána šíří využití i mimo danou vysokou školu. Příkladem mohou být vysokoškolské učebnice, případové studie, simulační hry apod. Ve všech typech výzkumné činnosti je třeba klást důraz na jejich relevanci a smysluplnost s ohledem na ostatní aktivity vysoké školy. Zároveň se předpokládá, že každý akademický pracovník vysoké školy bude své své pedagogické aktivity opírat o intelektuální aktivity a znalosti.

5

o odborné zaměření výzkumných aktivit o rozvoj výzkumných kapacit (prostorových, přístrojových, personálních). Dosavadní stav výzkumu na vysoké škole

-

systém řízení výzkumu (prorektor, proděkan, vědecká rada a její úloha, výzkumné centra, týmy, vnitřní grantový systém atd.), prezentace tří až pěti klíčových výstupů za jednotlivé typy výzkumu, výzkumné projekty apod., trend vývoje výzkumných kapacit za posledních pět let a jeho perspektivy financování výzkumu (výdaje a příjmy spojené s výzkumem), transparentnost financování výzkumu.

Personální aspekt výzkumu

-

-

potenciál výzkumníků: o vlastní pracovníci výzkumu (tuzemští, zahraniční), o akademičtí pracovníci zapojení do výzkumu - míra zapojení akademických pracovníků vysoké školy do výzkumných aktivit, o zapojení studentů (zejména doktorských studijních programů) do výzkumné činnosti vysoké školy, způsob získávání nových výzkumných pracovníků (vlastní zdroje, vnější zdroje tuzemské, zahraniční)

Hodnocení výzkumné činnosti

-

existence postupu pro hodnocení výkonnosti výzkumu, indikátory hodnocení výzkumu, promítnutí výsledků ve výzkumu do karierních postupů, existence vazby výsledků výzkumu na odměňování, jiné benefity spojené v výsledky výzkumu, jsou výsledky ve výzkumu integrální součástí hodnocení akademického pracovníka?, jsou hodnoceny výzkumné aktivity sekundárních pracovníků vysoké školy?, hodnocení výsledků doktorské přípravy na výsledky výzkumu vysoké školy, existence ocenění výzkumu na úrovni vysoké školy.

Prezentace výzkumných aktivit a spolupráce s praxí

-

prezentace úspěšných výstupů výzkumu (webová stránka výzkumu, konference, workshopy atd.) - cílení na tuzemsko, zahraničí, projekty realizované pro praxi (včetně jejich finančního přínosu) – smluvní výzkum pro praxi, společní výzkumné projekty apod., konzultační a poradenská činnost pro nejrůznější subjekty praxe, společný mezinárodní výzkum, mezinárodní prezentace výstupů výzkumu.

Vazba na pedagogické a další aktivity školy

-

nově získané znalosti a jejich transfer do pedagogické činnosti nové kurzy, nové výukové materiály (učebnice, případové studie, software atd.)


existence dokumentu, ze kterého je zřejmé strategické zaměření výzkumných aktivit (sféry zájmu podle jednotlivých oblastí apod.),

6



transparentní vymezení výzkumných týmů, výzkumníků a jejich pracovního času věnovaného výzkumu,



existence systému hodnocení výzkumné činnosti na vysoké škole,



výsledky ve výzkumu: o počet tuzemských grantů za poslední tři roky: např. 1/50 akademických pracovníků, o výsledky v publikační činnosti za poslední tři toky: např. počet odborných článků, v impaktovaných časopisech, ve Scopusu, odborné publikace v renomovaných vydavatelstvích o příjmy z výzkumné činnosti (institucionální podpora, národní, mezinárodní granty), např. procentem k celkovému rozpočtu školy, příjmy ze smluvního výzkumu.


-

výstupy výzkumných aktivit za poslední tři roky (výzkumné zprávy, přehled patentů, významných konferencí, publikačních výstupů apod.), listinné nebo i elektronické podobě – v rozdělení za primární a sekundární pracovníky vysoké školy, prezentace jednoho, dvou přínosů ve výzkumu, díky kterým je vysoká škola známá, uznávaná na tuzemském či mezinárodním poli, přehled o probíhajících výzkumných projektech, přehled o výzkumných pracovnících vysoké školy (v členění: zapojení na plný úvazek, na částečný úvazek, na dohodu, metodika (postup) hodnocení výzkumné činnosti na vysoké škole.

Mezinárodní působnost4 Strategie mezinárodní působnosti, vazba na strategii školy, která prezentuje:

-

slabé a silné stránky mezinárodní působnosti vysoké školy, klíčová kritéria pro rozhodování o mezinárodní působnosti promítání předních zahraničních zkušeností do činnosti vysoké školy o obsahové zaměření studijních programů o mobility studentů, akademických pracovníků o společné studijní programy, převzaté, sdílené studijní programy o zapojení do mezinárodních výzkumných programů, společný výzkumný program se zahraničním partnerem apod.

4

Jde o aktivitu, která má vedle spolupráce s prací průřezový charakter. Mezinárodní pohled staví vysokou školu do pozice nadnárodní, resp. srovnatelnou s mezinárodně uznávanými standardy. Přitom nejde jen o transfer užitečných poznatků, přístupů, zkušeností ze zahraničí, ale též o aktivní zahraniční či mezinárodní působnost. Nepředpokládá se, že vysoká škola bude prezentovat jakýsi „sterilní“ model mezinárodní kultury, ale očekává se, že si škola udrží svoji národní kulturu, ale přitom zabezpečí „mezinárodnost“ svých aktivit. Mezinárodní působnost musí být rozvíjena uvážlivě, s respektováním požadavků na kvalitu výstupů. Nelze přeceňovat např. výuku studijních programů v cizím jazyku, či zakládání poboček v zahraničí, rozšiřování mezinárodních projektů atd., pokud by to mělo mít prioritně komerční charakter, nebo vést k snížení požadavků na kvalitu. Rozšiřování mezinárodního působení vysoké školy klade vyšší nároky (na jazykovou vybavenost a mezinárodní zkušenosti) nejen u akademických pracovníků, ale i podpůrného personálu. Pozitivní výsledky může znamenat mezinárodní diverzita jak akademických, tak výzkumných či dalších pracovníků školy.

7

-

vztah vysoké školy k zahraničním studentům přístup vysoké školy, jak budou připravování absolventi pro práci v mezinárodním (globalizovaném) prostředí zaměření a rozsah kontaktů se zahraničními partnery (vysoké školy, výzkumné instituce, zahraniční společnosti)

Stav a perspektivy mezinárodní působnosti vysoké školy

-

-

-

řízení mezinárodní působnosti na vysoké škole - orgány zabývající se řízením mezinárodní působnosti (např. prorektor, proděkan pro mezinárodní vztahy, procesy, dokumenty zabezpečující mezinárodní působnost vysoké školy, plány mezinárodních aktivit, prezentace pěti klíčových zahraničních (mezinárodních) aktivit vysoké školy za poslední tři roky, představení klíčových změn v mezinárodní působnosti vysoké školy za posledních pět let a předpokládané trendy v mezinárodní působnosti v nejbližších třech letech, využívání případových studií či výukových materiálů předních zahraničních škol ve výuce na vysoké škole, členství vysoké školy, pracovníků vysoké školy v mezinárodních (zahraničních) organizacích, asociacích apod., akademičtí, výzkumní, podpůrní pracovníci způsobilí působit v mezinárodním prostředí, financování mezinárodní působnosti vysoké školy, zdroje financování, rozpočet.

Prezentace vysoké školy v mezinárodním prostředí

-

-

existence koncepce prezentace vysoké školy v mezinárodním prostředí (výběr klíčových teritorií, forem prezentace, zapojení partnerů působících v zahraničí atd., existence propagačních materiálů v cizích jazycích, web vysoké školy ve světových jazycích, existence pracovníka vysoké školy zabývajícího se prezentací vysoké školy v mezinárodním prostředí.

Hodnocení mezinárodní působnosti - indikátory

-

-

oboustranných studentských mobilit, oboustranných mobilit akademických pracovníků (hostující profesoři, odborné stáže, dlouhodobé přednáškové pobyty atd.), seznam partnerských zahraničních (mezinárodních) universit, výzkumných institucí, pracovišť apod., počtu zahraničních studentů regulérně zapsaných do studijních programů, studentů studujících v programech vyučovaných ve světových jazycích (zejména angličtině), počet zahraničních akademických, výzkumných pracovníků zaměstnaných na vysoké škole, počet celých předmětů (kurzů) odučených hostujícími profesory, počet studijních programů, počet předmětů, vyučovaných ve světovém jazyku, počet zahraničních poboček, výuka cizích jazyků na vysoké škole, včetně poskytnutí mezinárodně uznávaných certifikátů (počet absolventů, kteří získali příslušné certifikáty), podíl akademických pracovníků způsobilých vyučovat v cizím jazyce,

8

-

-

počet/podíl absolventů pracujících pro zahraniční či mezinárodní zaměstnavatele, počet společných zahraničních (mezinárodních) výzkumných programů, jejich finanční rozměr, společné (mezinárodní) výstupy: výzkumné zprávy, publikace, konference, workshopy, případové studie, počet společných absolventů s dvojím diplomem apod., počet pracovníků školy, kteří se zúčastnily mezinárodních konferencí (mimo Slovensko) za poslední tři roky,


existence dokumentu, ze kterého je zřejmé strategické zaměření mezinárodní působnosti vysoké školy,



počet zahraničních o akademických pracovníků působících za poslední tři roky na vysoké škole na plný úvazek, o výzkumných pracovníků působících za poslední tři roky na vysoké škole na plný úvazek,



mobility za poslední tři roky o akademičtí pracovníci □ přijatí, např. hostující profesoři, odborné stáže, přednáškové pobyty apod., např. 5 % ze všech akademických pracovníků □ vyslaní, např. hostující profesoři, odborné stáže, přednáškové pobyty apod., např. 5 % ze všech akademických pracovníků



studenti o přijatí – pobyty delší než jeden měsíc – studijní pobyty, letní školy apod., např. 5 % všech zapsaných studentů o vyslaní – pobyty delší než jeden měsíc – studijní pobyty, letní školy apod., např. 5 % všech zapsaných studentů


-

-

přehled smluv se zahraničními partnery, bližší informace o studijním programu realizovaném vysokou školou v zahraničí (samostatně, s partnerem, počet studentů, prostory, výuková infrastruktura atd.), statistiky zahraničních studentů za poslední tři roky studujících na vysoké škole, statistiky mobilit studentů a akademických pracovníků za poslední tři roky, členství vysoké školy, resp. fakulty, popř. akademických pracovníků v prestižním mezinárodních institucích (vědecké rady, redakční rady, profesní asociace atd.), CV zahraničních akademických a výzkumných pracovníků působících na vysoké škole.

9

Spolupráce s praxí5 Strategie spolupráce s praxí, vazba na strategii školy, která prezentuje:

-

-

slabé a silné stránky spolupráce s praxí vysoké školy, klíčová kritéria pro rozhodování o spolupráci s praxí, využívání podnětů z praxe pro činnost vysoké školy, formy spolupráce: smluvní výzkum, společný výzkum, poradenství pro praxi, odborné kurzy pro praxi, exekutivní vzdělávání, účast odborníků z praxe při výuce, zadávání témat kvalifikačních praxí, odborné stáže, praxe pro studenty-

Stav a perspektivy spolupráce s praxí vysoké školy

-

-

řízení spolupráce s praxí na vysoké škole – orgány, útvary zabývající se řízením spolupráce s praxí, procesy, dokumenty zabezpečující spolupráci vysoké školy s praxí, plány spolupráce s praxí, prezentace pěti klíčových aktivit vysoké školy v oblasti spolupráce s praxí za poslední tři roky, představení klíčových změn ve spolupráci s praxí vysoké školy za posledních pět let a předpokládané trendy v této oblasti v nejbližších třech letech, formalizované dlouhodobé vazby spolupráce s praxí (smlouvy o partnerství), financování spolupráce s praxí vysoké školy, zdroje financování, rozpočet, zapojení zástupců práce do exekutivních a poradních orgánů vysoké školy (správních rad, vědeckých rad, rad doktorského studia, poradních orgánů atd.).

Hodnocení spolupráce s prací – indikátory (příklady):

-

počet partnerů vysoké školy (se kterými jsou uzavřeny dlouhodobé kontakty o spolupráci), místa nabízená zástupci praxe pro kvalifikační práce, pro odborné praxe, stáže, finanční přínosy ze spolupráce s praxí pro vysokou školu, počet výukových výstupů realizovaných zástupci praxe, počet odborných akcí (konferencí, workshopů) prioritně určených zástupcům praxe.


existence dokumentu, ze kterého je zřejmé strategické zaměření v oblasti spolupráce s praxí,



příjmy ze smluvních aktivit s praxí (mluvní výzkum, poradenství, konzultační činnost, vzdělávací či rekvalifikační kurzy pro praxi, např. procentem z rozpočtu školy


přehled smluv s partnery z praxe, přehled projektů realizovaných za poslední tři roky,

5

Činnost jakékoliv vysoké školy (zejména ve vzdělávací oblasti) by v sobě měla integrovat dva aspekty: na jedné straně musí poskytnout vzdělání, které je v přísném souladu s kritérii akademické excelence a na druhé straně musí rozvíjet studenty i v oblasti praktických dovedností nutných pro uplatnění absolventů v praxi.

10

-

příjmy vyplývající ze spolupráce s praxí za poslední tři roky.

Přínosy pro veřejnost, společenská odpovědnost vysoké školy (dále společenská odpovědnost) Strategie v oblasti společenské odpovědnosti - vazba na strategii školy, která prezentuje:

-

-

slabé a silné stránky společenské odpovědnosti vysoké školy, klíčová kritéria pro rozhodování o společenské odpovědnosti formy zapojení vysoké školy do společenské odpovědnosti: o etický kodex o podpora minoritních skupin zabezpečení studia pro handicapované studenty universita třetího věku akce pro regionální komunitu akce pro odbornou veřejnost o veřejně prospěšné aktivity o promítnutí společenské odpovědnosti do výuky o podpora mimoškolních aktivit studentů o ochrana životního prostředí, atd.

Situační analýza a perspektivy společenské odpovědnosti vysoké školy

-

integrace společenské odpovědnosti do systému řízení vysoké školy pět klíčových aktivit z oblasti společenské odpovědnosti za poslední tři roky záměry v oblasti společenské odpovědnosti v nejbližších třech letech vnitřní hodnocení výsledků společenské odpovědnosti


existence etického kodexu,



prezentování vnitřních předpisů, příkladů z praxe za uplynulé tři roky, které dokládají rovný přístup ke studiu minoritních, sociálně slabých studentů apod.


etický kodex vysoké školy, statistiky počtu handicapovaných studentů, studentů university třetího věku za poslední tři roky, příklady veřejně prospěšných aktivit vysoké školy

2.1.2 Studijní program Studijní oblasti, programy6

6

V rámci studijní oblasti může být vyučován jeden nebo více studijních programů. Pro účely akreditace ze studijní oblasti bude náhodně vybrán jeden studijní program, který bude podroben prověření. Studijní programy by měly být sestaveny tak, aby byly sledovány jasné výukové cíle. Zároveň by mělo být v rovnováze získávaní znalostí teoretických a jejich schopnost je uplatnit v praxi. Metody předávaní znalostí by měly být

11

Relevance stávajících studijních programů

-

-

-

portfolio studijních programů v dané studijní oblasti, zdůvodnění: o počtu programů, zaměření a návaznosti bakalářských, magisterských, doktorských programů, o formy studia (prezenční, kombinované, distanční), jakým trhům a zaměstnavatelům jsou studijní programy určeny, a na kterých chce svými programy soutěžit, způsob promítání potřeb praxe (domácí, mezinárodní výzvy) do obsahu studijního programu jakou kvalifikaci (způsobilost) poskytuje absolvování příslušného studijního programu, jak je tato způsobilost uznávána prací, jaký je stupeň mezinárodního uznání, nelze získat tuto kvalifikaci jiným způsobem? uzpůsobení či vazba na mezioborovou integraci.

Strategie vysoké školy ve studijní oblasti, vazba na strategii školy

-

slabé a silné stránky dosavadních studijních programů, čím se programy a profily absolventů shodují a čím odlišují od podobných programů na jiných vysokých školách v tuzemsku a relevantním zahraničí, jak se změnily studijní plány za posledních pět let, jaká kritéria požívá vysoká škola pro hodnocení celkové koherence portfolia?, záměry ve změně studijních programů v časovém horizontu tří až pěti let.

Řízení pedagogického procesu

-

-

řídicí subjekty na jednotlivých úrovních organizace a jejich úloha (prorektor, proděkan, vedoucí ústavu, katedry apod.), vnitřní předpisy a další dokumenty, procesy projednávání a schvalování studijních programů a jejich zněn, proces realizace studijních programů, monitoring průběhu studijního programu informační a komunikační podpora studijního programu, včetně evidence relevantních informací vztahujících se ke studijnímu programu hodnocení7 a zpětná vazba studijního programu

Komunikování a informování studentů

-

informace o studijních programech, profilu, požadavcích na přijímací řízení, přijímacích zkouškách apod. pro zájemce os studium informace pro přijaté studenty o vstupních procedurách, o škole a základních pravidlech jejího fungování informace o požadavcích studijního programu (jednotlivých předmětů, požadavky na kvalifikační práce, státní závěrečné zkoušky a další požadavky

různorodé, v souladu se současnými způsoby výuky. Škola by měla prokázat, že se zajímá o rozvoj studijního programu o sobě, ale v kontextu s potřebami praxe. Studijní programy v rámci jedné studijní oblasti by se neměly obsahově překrývat. Cílem akreditace není stanovit jednotné normy obsahu a formy studijních programů, studijní programy mohou ctít specifika vysoké školy, nicméně proces konvergence národních vzdělávacích systémů se stále zrychluje a stejně tak roste i kompatibilita mezi vyučovanými programy po celém světě. Pro všechny školy je mezinárodní dimenze jejich programů jednou z hlavních současných priorit. Ve smyslu Boloňských reforem (studijních mobilit, uznávání titulů) je žádoucí sbližování studijních programů. 7

Hodnocení kvality studijních programů jak z pohledu jejich zabezpečování, tak z pohledu hodnocení výsledků je věnována samostatná část 2.1.3 akreditačních standardů.

12

-

spojené se studiem, včetně jasného vysvětlení způsobu, jakým budou hodnoceny osobní schopnosti studentů v jednotlivých předmětech a výstupech studijního programu, informace pro studenty týkající se možností zapojení: o do výzkumných aktivit, o projektů pro praxi, nabídky témat z praxe pro zpracování kvalifikačních prací, realizace odborných praxí atd. o mimo studijních aktivit

Obsah studijního programu

-

-

-

obsahová struktura (učební plán) studijního programu, vazba na cíle programu (profil absolventa), obsahové inovace studijního plánu a jednotlivých předmětů, jednoznačnost studijních požadavků jednotlivých předmětů z hlediska průběhu studia a ověřování znalostí, přiměřenost časové dotace (distanční, kombinovaná, prezenční forma studia), struktura pasivních (přednášky, samostudium) a aktivních (cvičení, semináře, laboratoře, řešení praktických problémů) forem výuky, velikost studijních skupin, kapacity výukových prostor, sylaby jednotlivých předmětů (obsah upravuje příloha 2), relevance (přiřazení) příslušných akademických pracovníků k jednotlivým předmětům studijního programu, studijní opory – studijní literatura, případové studie, výukové programy, simulační hry, prezentace atd., tematické zaměření kvalifikačních prací, způsob získávání podkladů pro kvalifikační práce (forma a délka provozní praxe apod.), zvolený systém hodnocení studia – adekvátnost k ověření znalostí, popř. dovedností – objektivnost, legitimita, srozumitelnost hodnotících kritérií, způsob opravných hodnocení či přezkoušení. podvádění a plagiátorství.

Způsob výuky

-

-

-

rovnováha mezi různými metodami výuky (přednášky, cvičení, semináře, laboratoře, případové studie, simulační hry, individuální práce, týmová práce, projekty atd.), pasivní, vers. aktivní formy výuky, poměr mezi kontaktní výukou a samostudiem, uplatnění moderních výukových metod a prostředků (počítačových, komunikačních, prezentačních), příspěvek výuky k obohacení dovedností studenta v oblasti: o jazykových znalostí, o počítačové způsobilosti (v dané oblasti), o komunikačních schopností (prezentace odborných témat, obhajoba výstupů projektů atd.), o v případě doktorského studia k výzkumným a konzultačním činnostem. znalost moderních didaktických metod (benchmarking) a inovace výukových metod.

Pomoc vysoké školy při zvládání studijního programu (vztah k vysoké propadovosti)

-

dostupnost podpůrných studijních opor pro studenty, kteří se nemohli účastnit kontaktní výuky (nemocní studenti apod.), konzultační hodiny – jejich obsah a rozsah,

13

-

doučovací programy pro studenty: o repetitorium středoškolské výuky pro zvládání vybraných předmětů (matematiky, fyziky, chemie apod.), o rozšiřující kurzy k vybraným obtížným předmětům.

Případy studia, studijních programů realizovaných v nestandardních podmínkách

-

individuální studijní plány, mimořádné studium, uznání studia získaného mimo vysokou školu (vyšší odborné školy, absolvování studia na jiné vysoké škole, absolvování studia v zahraničí atd.), realizace studijních programů na pobočkách.

Mezinárodní studijní programy

-

existence studijních programů pro cizince. studijní programy realizované v zahraničí, společné studijní programy, dvojí diplomy apod. ECTS kreditní systém či jiný způsob uznávání studia v zahraničí vydávání dodatku k diplomu (Diploma Supplement), způsob zabezpečování kvality výuky v mezinárodních studijních programech.


existence dokumentu, ze kterého je zřejmé strategické zaměření aktivit vysoké školy ve vzdělávání jak v oblasti bakalářského, tak magisterského a doktorského studia, výuky v českém a cizím jazyce, společné studijní programy se zahraničními vysokými školami apod.



existence vhodných informačních a komunikačních prostředků pro informování studentů o požadavcích spojených se studiem,



disponování a využívání nástrojů pro odhalování plagiátorství,



požadavky na obsah studia, informační a přístrojové vybavení, garanta studijního programu, personální zabezpečení, tvůrčí činnost pro jednotlivé stupně studia jsou uvedeny v příloze č. 1.



výuka studijního programu v cizím jazyce bude plně respektovat požadavky pro akreditaci daného studijního programu v českém jazyce,



studijní programy uskutečňované ve spolupráci ze zahraniční vysokou školou jsou uvedeny v příloze č. 2.


-

platný či nově navrhovaný akreditační materiál studijního/ch programu/ů pro danou studijní oblast, obsahující sylaby jednotlivých předmětů, stručná statistika počtu studentů v daném studijním programu (zpětně za tři roky) a výhled v počtu studentů daného studijního programu do budoucna (minimálně tři roky), tabulka znázorňující momentální profil studentů daného studijního programu (věk, pohlaví, národnost, předchozí studia, popř. délka praxe před studiem), výukové materiály (materiály rozdávané studentům v hodinách, případové studie, učebnice, odborné články) tří povinných předmětů a tří volitelných předmětů z různých oblastí, vyučovaných v různých jazycích, pokud je to

14

-

-

-

možné. Pokud nejsou v programu volitelné předměty pak materiály pro šest povinných předmětů, pro každý z výše uvedených šesti předmětů přiložte systém úkolů/zkoušek, připojte také vzorek ohodnocení úkolů/zkoušek 6 studentů (výběr obsahuje celé spektrum známkování), vzorek šesti bakalářských, diplomových, disertačních prací včetně jejich hodnocení za daný studijní program (výběr obsahuje celé spektrum známkování), pokud je studijní program vyučován kombinovaně nebo distančně, pak předchozí tři požadavky obligatorně pro každý takový studijní program, pokud jsou výukové podklady na prostředcích umožňujících dálkový přistup, pak zabezpečení on-line přístupu k těmto materiálům.

Celoživotní vzdělávání Strategické záměry vysoké školy v oblasti celoživotního vzdělávání Řízení aktivit celoživotního vzdělávání na úrovni vysoké školy Současný stav a záměry v celoživotním vzdělávání

-

nabídka odborných kurzů, celých studijních programů pro praxi (blízká studijnímu programu) nabídka kurzů pro vrcholové vedoucí pracovníky (executive education) předpokládané změny v průběhu tří let


přehled o nabízených kurzech celoživotního vzdělávání, stručná statistika o realizovaných aktivitách v oblasti celoživotního vzdělávání za poslední tři roky.

Akademičtí pracovníci8 8

Pro efektivní fungování vysoké školy a její akreditaci je nezbytná existence stabilního týmu akademických pracovníků. Vysoké škola se musí opírat minimálně o dvacet pět akademických primárních v plném pracovním poměru (viz dále) pracovníků, kteří tvoří páteř vysoké školy a zosobňují v sobě mix odborných znalostí, akademického výzkumu a inovací studijních programů. Pro účely akreditace se akademičtí pracovníci rozdělují do dvou skupin: primárních a sekundárních pracovníků. Za primární pracovníky jsou považováni tací pracovníci, kteří jsou zapojeni do pedagogického nebo výzkumného procesu, pro které je poměr ke škole hlavním pracovním poměrem na plný pracovní úvazek, popř. i nižší pracovní úvazek, ne však nižší než 75 % plného pracovního úvazku. Sekundární pracovníci jsou ostatní pracovníci zapojení do výuky nebo výzkumu, tzn. že pracují pro školu příležitostně, nebo na nižší pracovní úvazek, škola není jejich hlavním zaměstnavatelem Jak již bylo uvedeno v požadavku Zdroje a podpůrné služby, vysoká škola, aby byla vysokou školou, musí mít minimálně 25 primárních pracovníků, ti mohou být doplněni četnými sekundárními pracovníky, pro výuku dílčích předmětů či témat v rámci předmětů. Počet akademických pracovníků musí být dostatečný a to nejen z pohledu počtu, ale i kvalifikace a musí korespondovat s potřebou zajištění programů po pedagogické stránce. Potřeba počtu vyučujících bude vždy záviset na množství a různorodosti programů a na počtu studentů v programech.

15

Strategie v oblasti akademických pracovníků - vysoká škola má k dispozici personální strategii, která má vazbu na celkovou strategii školy a ze které:

-

jsou zřejmé silné a slabé stránky a priority v oblasti akademických pracovníků jsou zřejmé posuny, které nastaly v uplynulých pěti letech v této oblasti, a jaké strategické záměry se připravují v nejbližších třech letech stanovila škola klíčové indikátory vztahující se k akademickým pracovníkům (poměr mezi kmenovými a externími pracovníky, kvalifikační strukturu akademického sboru, strukturu akademických pracovníků ve vazbě na počty studentů, počet/podíl zahraničních akademických pracovníků apod.)

Aktuální stav řízení akademických pracovníků na vysoké škole

-

-

odpovědnost za řízení a rozvoj akademických pracovníků, odpovědnost akademických pracovníků – čím je určena?, existence dostatku finančních zdrojů pro zabezpečení a rozvoj akademických pracovníků, existence karierních plánů pro jednotlivé akademické pracovníky, existence programů podpory zvyšování kvalifikace akademických pracovníků existence pracovních plánů akademických pracovníků, existence normativů pracovní zátěže akademických pracovníků, jak je řešena rovnováha v aktivitách akademických pracovníků – pedagogická činnost (vyučování, konzultace pro studenty, inovace studijních předmětů, příprava učebních opor), výzkumná a publikační činnost, mezinárodní aktivity, spolupráce s praxí, způsob získávání (výběru) nových akademických pracovníků a jejich zapojení do výuky, způsoby, jimiž vysoká škola podporuje, motivuje akademické pracovníky, aby se zajímaly o novinky ve svých oborech, způsob hodnocení jednotlivých akademických pracovníků (primárních, sekundárních), způsob povyšování akademických pracovníků, zpětná vazba od vyučujících.

Počty, kvalifikace, složení akademických pracovníků

-

-

garant studijního programu je osoba, která je uznávanou odbornou autoritou, v případě magisterských a doktorských programů v hodnosti doc. nebo prof., počty a struktura kmenových akademických pracovníků (kvalifikační, věková, praxe, výše úvazku), v členění za obor a jednotlivé předměty, poměrové indikátory (ve vztahu k počtu studentů). počty a struktura externích akademických pracovníků (kvalifikační, věková, praxe, výše úvazku), v členění za program a jednotlivé předměty, způsob výběru této skupiny pracovníků,

Při propočtech indikátorů, které pracují s celkovým počtem akademických pracovníků školy, jsou částečné úvazky primárních i sekundárních akademických pracovníků přepočítávány na tzv. plný pracovní úvazek (FTE full-time equivalent). Akademičtí a výzkumní pracovníci jsou jedním z klíčových faktorů, na kterém závisí úroveň vysoké školy, proto vysoká škola musí mít strukturovaný proces, podle kterého tyto pracovníky vybírá, zařazuje, hodnotí a rozvíjí. Pracovní zatížení akademických pracovníků školy by mělo být rovnoměrně rozděleno mezi pedagogickými povinnosti, tvůrčí činností a inovací předmětů, studijního programu apod.

16

-

reference akademických pracovníků (výzkumná, publikační, tvůrčí činnost, vztahy s praxí, výuka v zahraničí) za posledních pět let, zapojení akademických pracovníků ze zahraničí (hostující profesoři, v pracovním poměru k vysoké škole), vývojové tendence v počtech a struktuře akademických pracovníků za posledních pět let a perspektivy vývoje v nejbližších třech letech,

Hodnocení akademických pracovníků

-

-

-

zatížení akademických pracovníků (výuka, inovace předmětů, přípravu učebních materiálů), normativy pedagogických aktivit, vytížení dalšími aktivitami (výzkum, spolupráce s praxí, mezinárodní kontakty apod.). hodnocení akademických pracovníků: o výběr nových akademických pracovníků (kritéria hodnocení), o systém hodnocení stávajících akademických pracovníků, reflexe výstupů z hodnocení stávajících akademických pracovníků v řídící praxi (školy, fakulty, resp. pracoviště (povyšování, odměňování, uvolnění).

Rozvoj akademických pracovníků

-

-

možnosti rozvoje akademických pracovníků o transparentní pravidla pro pracovní postup, o zapojení do výzkumné činnosti, o stáže v zahraničí, o spolupráce s praxí možnosti vzít si studijní volno (sabbatical), podpora aktivit mimo školu, které přispívají k růstu kvalifikace (odborné studie pro veřejný sektor, konzultační činnost pro praxi


existence dokumentu, ze kterého je zřejmé strategické zaměření v personální oblasti, zejména ve vztahu k akademickým pracovníkům vysoké školy,



kariérní plány pro klíčové a perspektivní akademické a výzkumné pracovníky,



vnitřní dokument vysoké školy nebo jejich součástí upravující principy kvalifikační struktury, akademických pracovníků, poměr interních a externích pracovníků, formy a míru zapojení do výuky doktorandů apod.,



vnitřní dokument vysoké školy nebo jejich součástí, ze které je zřejmý rozsah zatížení akademických pracovníků pedagogickou činností, výzkumnou činností a ostatními aktivitami (normativy výukových úvazků podle struktury akademických pracovníků, normativy výzkumné činnosti apod.),



vnitřní dokument vysoké školy nebo jejich součástí, ze kterého je zřejmý způsob hodnocení akademických pracovníků školy.



podíl výuky studijního programu (resp. jeho ročníků) zabezpečovaný sekundárními pracovníky.

17


-

přehled všech akademických pracovníků vysoké školy, popř. členěný podle fakult, v členění: podle kvalifikace a rozdělení na primární a sekundární, a dále podle národnosti, podle věku, v rozdělení na muže a ženy; metodika (postup) hodnocení akademických pracovníků.

Studenti9 Management zaměřený na studenty

-

-

-

strategické záměry se zaměřením na studenty – vysoká škola má strategii, ze které jsou zřejmé očekávané trendy v počtu, struktuře, profilu atd. studentů, která je v souladu se strategií vysoké školy existence postupů pro příjem studentů ke studiu, monitoring znalostního vývoje studentů, podporu při pracovním uplatnění studentů, pro udržování kontaktů s absolventy, včetně vymezení příslušné odpovědnost hodnocení trendů – v přijímacím řízení, v pedagogickém procesu, uplatnění absolventů za posledních pět let a příslušná korekční opatření

Výběr studentů do studijního programu

-

-

vazba postupů výběru zájemců o studium na požadovaný profil přijímaného studenta do příslušného studijního programu (zhodnocení dosavadních schopností uchazeče a predikce jeho rozvojového potenciálu) nezávislost a korektnost postupů přijímacího řízení, spravedlivost selektivních kritérií, objektivita rozhodování o přijetí studentů do studijního programu zpětná vazba zaměřená na efektivitu výběrových kritérií, kvalitu přijatých studentů apod., korekční opatření ke zkvalitnění přijímacího řízení přijímání studentů se specifickými potřebami – handicapovaných, ze sociálně slabých poměrů apod.

Předpoklady pro zlepšování propustnosti studia

-

informování studentů před zahájením studia o: o hodnotách a principech tvořících kulturu vysoké školy o postupech uplatňovaných na vysoké škole při realizaci studijního programu o požadavcích pro absolvování jednotlivých předmětů

9

Cílem tohoto kritéria obecně je posoudit, jaké přístupy škola volí s ohledem na výběr kvalitních studentů pro studium, rozvoj jejich intelektuálního, tvůrčího, sociálního i osobního profilu, s cílem poskytnou kvalitní absolventy pro cílové segmenty na trhu práce. I když klíčovou úlohou školy je poskytnou co nejlepší vzdělání v daném oboru, stranou pozornosti nemohou být jazyková příprava, zahraniční zkušenosti, počítačová gramotnost, rozvíjení komunikačních schopností, etické chování, včetně chápání sociální odpovědnosti. Pokud škola neuplatňuje výběrová kritéria při přijímacím řízení, pak musí prokázat vysoké znalostní standardy uplatňované v průběhu studia a které požaduje též při jeho zakončení. Přínosným je, pokud škola může prokázat své úspěchy v přípravě studentů v mezinárodním kontextu, ať již zájmem studentů ze zahraničí studovat daný studijní program, či uplatněním absolventů studijního programu u prestižních mezinárodních zaměstnavatelů. Je nadstandardním přínosem vysoké školy, pokud vytváří předpoklady nad rámec vlastní pedagogické, tvůrčí činnosti s cílem posilovat osobní a profesní rozvoj svých studentů, např. ve směru manažerských dovedností, etického chování, poznávání multikulturálního prostředí atd.

18

-

o požadavcích na ukončení studia zabezpečení studia vhodnými učebními pomůckami (literaturou, případovými studiemi, simulačními hrami apod.) volná dostupnost pro studenty počítačových učeben, laboratoří, studoven, knihoven monitoring překážek studia a přijímání korekčních opatření s cílem zlepšit propustnost studia

Uznávání studia

-

pravidla pro uznávání předchozího vzdělávání (nostrifikace zahraničního vzdělávání) pravidla pro uznávání studia realizovaného na jiné vysoké škole, popř. vyšší odborné škole, pravidla uznávání vysokoškolského studia v zahraničí (transfer kreditů apod.) pravidla uznávání studia pro případ opakování studia ve stejném studijním programu na stejné vysoké škole

Podpora studentů během studia

-

konzultace pro studenty prezentace možností zahraničních mobilit student řešení případů dlouhodobé nepřítomnosti studentů ve studiu (např. s titulu nemoci) podpora handicapovaných studentů při studiu, zahraničních studentů apod. pomoc studentům s řešením studijních, ale i osobních problémů monitoring a podpora mimořádně schopných (talentovaných) studentů

Rozvojové programy pro talentované studenty

-

-

postupy pro monitoring talentovaných studentů, nabídka aktivit pro talentované studenty - zapojení do vědecké činnosti, prezentace vlastních poznatků na odborných workshopech, seminářích, konferencích, odborné studentské soutěže, mezinárodní soutěže atd. kultura vysoké školy zaměřená na úspěšné studenty – prezentace úspěchů, ceny děkana, rektora za studijní, vědecké, popř. další výsledky, studijní či mimořádná stipendia apod.

Podpora studentů v závěru studia

-

při volbě a zpracování kvalifikačních prací při provozních praxích, při hledání konzultantů z praxe apod.

Pomoc studentům při volbě pracovního uplatnění a hledání zaměstnavatelů

-

konzultace pro studenty o jejich odborné dráze – zaměstnání, podnikání, další studium existence podnikatelských inkubátorů na vysoké škole spolupráce s praxí s cílem získávat nabídku zaměstnání pro budoucí absolventy vysoké školy vhodné formy zveřejňování nabídek pracovních míst pro absolventy vysoké školy příprava budoucích absolventů pro přijímací řízení u zaměstnavatelů (příprava CV, příprava na vstupní interview apod.)

19

Vztahy s absolventy

-

existence společenství (klubu) absolventů, adresáře absolventů, nabídka aktivit ze strany vysoké školy pro absolventy, využití absolventů pro účely vysoké školy o zpětná vazba – informace o uplatnění absolventů, o požadavky praxe na soudobé absolventy a jejich reflexe do aktualizace studijních programů, o využití absolventů v pedagogickém procesu, o podpora školy z úrovně zaměstnavatelů absolventů a absolventů.


maximální počet let studia, maximální počet opakování předmětů během studia (za jednotlivé stupně studia Bc., Mgr., PhD.)


-

stručné statistiky za poslední tři roky o přijímacím řízení (přihlášení, přijatí, zapsaní studenti) a propustnosti studia mezi jednotlivými ročníky studia, stručné statistiky nezaměstnanosti absolventů (za poslední tři roky), popř. stanoviska resortů, odborných/zaměstnavatelských společností o společenské potřebě absolventů, vzory příkladů (testů), které se používají při přijímacím řízení, informační materiál/y pro studenty (průvodce studiem) nebo on-line přístup do informačního systému: o pro příchozí studenty, o pro studenty v průběhu studia.

2.1.3 Zabezpečování a hodnocení kvality na vysoké škole Zabezpečování kvality10 Vedení (leadership)

-

existence strategie kvality, vazba na celkovou strategii vysoké školy, určování ze strany vedení vysoké školy hodnot a cílů kvality, prezentace úlohy kvality, záměrů na poli kvality jak dovnitř, tak vně vysoké školy, určení odpovědnosti za zabezpečování a hodnocení kvality, zřízení rady pro vnitřní hodnocení kvality vysoké školy,

10

Akreditační standardy očekávají, že vysoká škola zavede takové postupy zabezpečování kvality, které zajistí dodržování všech relevantních legislativních předpisů, výstupy pedagogických, vědeckých, popř. dalších aktivit budou korespondovat se společenskými požadavky (zejména potřebami praxe) a budou respektovat relevantní mezinárodní trendy. Je na vysoké škole jaké konkrétní postupy zavede, zda využije kodifikované přístupy opírající se o požadavky normy ISO 9001, či požadavky modelu excelence EFQM, resp. jiné či vlastní postupy. Vždy by však měla prokázat, že jí uplatněné postupy naplňují dále uvedené minimální akreditační požadavky na zabezpečování kvality.

20

-

realizace vrcholové porady vysoké školy věnované otázkám zabezpečování kvality na vysoké škole, zapojení studentů vysoké školy do zabezpečování a hodnocení kvality, zapojení relevantních interních a externích entit do procesu zabezpečování kvality.

Procesy a jejich monitoring

-

-

-

vymezení klíčových procesů pro pedagogickou činnost, vědeckou, popř. další aktivity vysoké školy (mezinárodní, spolupráci s praxí), jsou doprovázeny klíčovými indikátory výkonnosti, operativní monitoring a kontrola činnosti akademických pracovišť, výzkumných aktivit, vyučovaných programů a případné korekce klíčových procesů, aktualizace a revize procesů pedagogických, výzkumných, popř. procesů upravujících mezinárodní aktivity, spolupráci s prací apod.

Management faktů

-

-

sběr dat, analýzy a zpracování informací pro management vysoké školy o: o přijímacím řízení, o průběhu realizace studijního programu, o prodlužování, přerušování, zanechání studia, o uplatnitelnost absolventů na trhu práce (podíl nezaměstnaných, statistiky pracovního zařazení absolventů, platové poměry, externí stanoviska ke kvalitě (stížnosti, reklamace, závěry z akreditace atd.), mezinárodní bechmarking.

Stabilita a zlepšování

-

-

-

způsobilost akademických a ostatních pracovníků vysoké školy o hodnocení akademických a ostatních pracovníků, o plány udržování a zvyšování kvalifikace, způsobilost provozního zařízení a přístrojů o hodnocení způsobilosti provozního zařízení a přístrojů, o údržba a opravy provozního zařízení a přístrojového vybavení, interní audity, naplňování cílů, přijímání korekčních a preventivních opatření, pro-aktivní (zlepšovací) aktivity.

Hodnocení kvality Fungování vysoké školy

-

dosažení (naplnění) plánovaných cílů vysoké školy, klíčové indikátory výkonnosti vysoké školy.

Přijímací řízení

-

možné typy indikátorů:

21

struktura uchazečů (podle typu středních škol, regionu, pohlaví atd.), poměr mezi přihlášenými a přijatými studenty, poměr mezi přijatými a zapsanými studenty, míra náročnosti přijímacích kritérií (testů), trendy ve vývoji přijímaných studentů a ve vývoji plnění přijímacích kritérií za poslední tři až pět let, o podíl studentů s praktickými zkušenostmi před nástupem na vysokou školu, o podíl studentů ze sociálně slabých rodin, handicapovaných atd. na celkovém počtu přijatých, možné závěry pro zlepšování kvality přijímacího řízení o cílení propagačních aktivit vysoké školy zaměřené na různé skupiny potenciálních uchazečů, o změny v přijímacím řízení, v přijímacích kritériích apod. o o o o o

-

Realizace studijního programu - možné typy indikátorů -

-

-

-

-

zaměření na studenty: o počty tuzemských studentů v jednotlivých ročnících a jejich struktura z různých hledisek (včetně sociálně slabých studentů a handicapovaných studentů), trendy za pět let, o počty zahraničních studentů v jednotlivých ročnících a jejich struktura z různých hledisek, trendy za posledních pět let, o oboustranné mobility studentů, trendy za posledních pět let, o u magisterských a zejména doktorských programů: zapojení do vědecké práce, publikační a jiné výzkumné výstupy. zaměření na studijní program o struktura výuky předmětů z pohledu podílu přednášek a aktivních forem výuky (semináře, cvičení, prase apod.), o poměr teoreticky a prakticky zaměřené výuky ve studijním programu o míra mezi ročníkové propustnosti (resp. selektivity), o náročnost studia: z pohledu studijních výsledků jednotlivých předmětů, z pohledu studijních výsledků jednotlivých předmětů a vyučujících, o počet předmětů vyučovaných v cizím jazyce, o závěr studia – úspěšnost u státních závěrečných zkoušek, obhajob kvalifikačních prací, o prodlužování, přerušování a zanechání studia, o inovace studijního programu, resp. předmětů (obsahová, metody výuky, změny vyučujících apod.), zaměření na průběh výuky studia o rozsah odpadlé výuky, o závěry (hodnocení) z hospitací, o počet studentů, kteří zvládli studium za kratší dobu, než je standardní doba studia, hodnocení studijního programu studenty (ankety zaměřené na vnímání studijního programu jako celku, jednotlivých předmětů, závěru studia), hodnocení akademických a vědeckých pracovníků o počty a struktura (kvalifikační, věková atd.) tuzemských pracovníků v rozdělení na primární a sekundární akademické pracovníky, trendy za posledních pět let, o počty, struktura a forma pracovního zařazení zahraničních pracovníků, trendy za posledních pět let,

22

-

o míra fluktuace pracovníků z různých pohledů: primární, sekundární pracovníci fakulty, z pohledu kvalifikační struktury, zahraničních pracovníků atd., trendy za posledních pět let, o zahraniční mobility pracovníků (délka, typ, lokalita, zahraniční instituce apod.), o pedagogické a vědecké výstupy – příprava učebních pomůcek, publikační výstupy, další vědecké výstupy, trendy za posledních pět let, o hodnocení vysoké školy, fakulty, studijního programu z pohledu praxe, incidenty, případy plagiátorství soudní spory.

Absolventi

-

stanoviska (hodnocení) absolventů, stanoviska (hodnocení) zaměstnavatelů, procento těch, kteří v okamžiku promoce neznají svého zaměstnavatele, procento nezaměstnaných do šesti měsíců od promoce, nezaměstnanost absolventů, počet absolventů, kteří jsou zapojeni do programů vysoké školy pro absolventy (klub absolventů).

Možné závěry pro zlepšování kvality studijních programů

-

-

-

změny v obsahovém zaměření studijního programu a jednotlivých předmětů, požadavcích na kvalifikační práce a státní závěrečné zkoušky, strukturu aktivních a pasivních forem výuky apod., změny směrem k akademickým pracovníkům: plány zvyšování kvalifikace, zahraničních mobilit, plány přípravy učebních pomůcek, změny ve struktuře vyučujících apod., posuny v zabezpečování studijního programu: pořízení nových databází, software, rozšíření knižního fondu, zlepšen prostorového vybavení, rozšíření studoven atd.


Zpráva o zabezpečování a hodnocení kvality vysoké školy.

2.1.4 Sebehodnotící zpráva pro institucionální akreditaci Sebehodnotící zpráva (Self Assesment Report) pro institucionální akreditaci je dokument, který vypracovává vysoká škola a který je doprovodným materiálem žádosti o institucionální akreditaci. Obsah zprávy je hodnocení činnosti vysoké školy dle osnovy uvedené v oddílech 2.1.1 – 2.1.3, které vypracovává sama příslušná vysoká škola a je schváleno statutárním zástupcem vysoké školy. Při zpracování sebehodnotící zprávy se její autoři drží osnovy dané výše uvedenými požadavky akreditačních standardů uvedených v oddílech 2.1.1 – 2.1.3. Očekává se, že obsah zprávy bude věcný, text bude doplněn četnými tabulkami, popř. grafy. Rozsah zprávy bude cca 100 stran, s tím, že tematice institucionálního kontextu (oddíl 2.1.1) bude věnováno cca

23

30 stran, tematice pedagogické aktivity (oddíl 2.1.2) bude věnováno cca 50 stran a tematice kvalita (oddíl 2.1.3) dvacet stran. Sebehodnotící zpráva nad rámec požadavků uvedených v bodech 2.1.1 – 2.1.3 bude obsahovat i další upřesňující informace: - K bodu 2.1.1 Institucionální kontext 

K tematickému okruhu: Identita a organizace vysoké školy o Doplnit cca jedno stánkovou historii vysoké školy.



K tematickému okruhu: Výzkumná činnost o Doplnit do přílohy vyplněnou tabulku:

Tabulka č. 1 Výstupy činnosti primárních členů vysoké školy/fakulty za poslední tři roky Počet Počet Položky vzniklé Poměr počtu položek položek autorů ve spolupráci k počtu prim. s jinými instituc. akadem. pracov.

Typ výstupu Vědecké články v zahraničních impact časopisech Vědecké články v tuzemských impact časopisech Prezentace výsledků výzkumu na mezinárodních konferencích s registrací Scopus Výzkumná monografie Kapitola ve výzkumné monografii VŠ-učebnice Kapitola ve VŠ-učebnici Udělené patenty Obhájené disertační práce -

K bodu 2.1.2 Pedagogické aktivity 

K tematickému okruhu: Akademičtí pracovníci o Do přílohy zařadit: seznam primárních členů vysoké školy, resp. fakulty: jméno, akademický titul, nejvyšší dosažený stupeň vzdělání, kde bylo vzdělání dokončeno, národnost, odborné zaměření, datum zahájení zaměstnání na vysoké škole, procentní vyjádření úvazku (pokud se nejedná o plný úvazek).

Sebehodnotící zpráva se předává Národnímu akreditačnímu úřadu ve čtyřech pare v listinné podobě a současně na digitálním nosiči.

24

2.2 Standardy pro akreditaci studijních programů Níže uvedené akreditační standardy mohou být použity pro akreditaci studijního programu, nebo oblasti s několika podobnými studijními programy. Předmětem akreditace mohou být následující typy studijních programů: a) bakalářský studijní program, b) magisterský studijní program (navazující na bakalářský program), c) magisterský program (kterému nepředchází bakalářský program, často označovaný za „dlouhý“ magisterský program), d) doktorský studijní program. Tematické okruhy pro akreditaci studijního programu Institucionální kontext -

-

Právní identita, strategie a řízení školy Zdroje a administrativa

Studijní program/y -

Specifikace studijního programu Uskutečňování studijního programu Akademičtí pracovníci Studenti Výstupy studijního programu Ostatní aktivity

Kvalita -

Systém zajišťování kvality školy Výsledky hodnocení kvality studijního programu

2.2.1 Institucionální kontext Cílem tohoto oddílu je prezentovat vysokou školu jako právní subjekt, který má transparentní vedení, zabezpečenu finanční životaschopnost a představuje důvěryhodnou vysokoškolskou instituci, která má dobrou reputaci nejen v národním, ale i mezinárodním měřítku. Identita a organizace vysoké školy Právní subjektivita vysoké školy, čím je dána?

-



-




25









Strategie a řízení vysoké školy Strategie a strategické záměry vysoké školy

-

-

-

vymezení rozhodujících pracovních trhů, na které vysoká škola vysílá své absolventy, znalost trhu práce, požadavků na absolventy, slabé a silné stránky vysoké školy, srovnání pozice vysoké školy vůči relevantní konkurenci, mise (poslání), vize, hodnoty vysoké školy, a jejich klíčových organizačních složek (fakult, institutů apod.), jejich publikování, prezentace, aktualizace. strategické postavení a strategické záměry vysoké školy (určila si vysoká škola svou strategickou pozici, do které patří, má určeny své cílové trhy, pro které se angažuje. strategické cíle a strategie jejich dosažení, vazba strategických cílů na misi a vizi vysoké školy, limitování strategických cílů dostupnými zdroji, identifikace klíčových omezení a rizik pro naplnění strategických cílů, existence dílčích strategických plánů pro výukové procesy, výzkumnou činnost, mezinárodní vztahy, spolupráci s praxí apod., zabezpečení realizace strategických záměrů – vnitřní dokumenty, organizační zabezpečení strategických záměrů, aktualizace (zejména pružná reakce na příležitosti a ohrožení), hodnocení plnění plánů, přezkoumání.


-

Organizační struktura školy, rozhodovací mechanismy, klíčové procesy vysoké školy. Vliv vnějších subjektů na fungování vysoké školy. Měření efektivnosti fungování vysoké školy.


platná strategie (dlouhodobý záměr) vysoké školy, popř. mise a vize vysoké školy.


Ssrategické záměry vysoké školy (Dlouhodobý záměr, strategie VŠ apod.)

Zdroje a podpůrné služby

26

Prostorové a technické vybavení a akademické prostředí

-

-

kapacita prostorů pro výuku (posluchárny, učebny, laboratoře, místa určená k individuální a týmové práci studentů, aspekt současného stavu i perspektivy s ohledem na strategické záměry, zabezpečení provozuschopnosti výukových prostor – opravy, údržba, úklid atd.


-

-

finanční přiměřenost, stabilita vysoké školy s ohledem na výukové, výzkumné, mezinárodní aktivity, jak z aspektu současnosti, tak s ohledem na strategické záměry vysoké školy, rizika financování vysoké školy, finanční řízení – způsob sestavování finančního plánu (rozpočtu) vysoké školy, míra autonomie vedení školy při sestavování finančního plánu (rozpočtu), přístup k doplňkovým zdrojům financování, sponzoringu apod. kontrolní mechanismy.


-



-



-













11

Bližší požadavky na akademické pracovníky jsou uvedeny v požadavcích, které se váží ke studijnímu programu. 12


27





finanční plán (rozpočet) vysoké školy na daný rok, přístup na web, resp. intranet vysoké školy, CV akademických pracovníků VS (resp. přístup k uložení na intranetu).

Studijní program Specifikace studijního programu Zaměření studijního programu13

-

-

Strategické záměry studijního programu a cílové trhy práce pro absolventy o strategické záměry vysoké školy ve směřování studijních programů, vazba na celou strategii školy a související strategie (personální, finanční apod.), o cílové trhy pro studenty, pro absolventy, o představitelé typických zaměstnavatelů, popř. sféry podnikání budoucích absolventů, očekávání a požadavky na absolventy, jak je vysoká škola zjišťuje?, o adaptační schopnost trhu práce, konkurence mezi poskytovateli obdobného vzdělání, Cíle studijního programu o zdůvodnění studijního programu z pohledu aktuálnosti, společenskoekonomických trendů, očekávání zainteresovaných skupin, o kontext s celkovým směřováním vysoké školy (zaměření ostatních studijních programů, výzkumných aktivit, personální zabezpečení, tradice atd.).

Profil absolventa

-

vymezení pracovních pozic, s případným uvedením sektorů či oborů, ve kterých může budoucí absolvent tyto pozice zastávat, vymezení odborné znalosti, odborné schopnosti, obecné způsobilosti14 (tvořivého úsudku, komunikace, schopnosti dalšího vzdělávání), popř. bližší rozvedení s ohledem na pracovní uplatnění.

Obsah programu15

-

struktura studijního programu, studijní předměty a jejich posloupnost s uvedením časové dotace a vyučujících, velikost studijních skupin, kapacity výukových prostor,

13

Zaměření studijních programů by mělo vycházet z celkové strategie vysoké školy a mělo by být v souladu se společenskými trendy as potřebami zainteresovaných skupin (stakeholders). Cílový trh by měl být v souladu se strategií a vysoká škola by měla otevřeně zveřejnit, jaký profil studenta bude do studijních programů přijímat a jaký profil budou mít následní absolventi školy. 14

Blíže „Národní kvalifikační rámec terciálního vzdělávání“ (Q-Ram).

15

V obsahu programu se musí promítnout to co by studenti měli vědět a být schopni dělat na konci studijního programu jako jeho absolventi.

28

-

-

zdůvodnění jednotlivých studijních předmětů ve struktuře studijního programu, formy výuky,16 metody výuky, studijní zátěž a její rozvržení v průběhu studia studijního předmětu, literatura a další podpůrné prostředky, sylaby jednotlivých předmětů (obsah upravuje příloha 3), zamýšlené výstupy jednotlivých předmětů a způsob jejich hodnocení, závěr studia – provozní praxe, kvalifikační práce, státní závěrečné zkoušky, nástroje k zamezení podvádění a plagiátorství.

Relevance studijního/ch programu/ů

-

-

zdůvodnění: o počtu programů, zaměření a návaznosti bakalářských, magisterských, doktorských programů, o formy studia (prezenční, kombinované, distanční), jakým trhům a zaměstnavatelům jsou studijní programy určeny, a na kterých chce svými programy soutěžit, způsob promítání potřeb praxe (domácí, mezinárodní výzvy) do obsahu studijního programu uznání studijního programu, resp. absolventů studijního programu zaměstnavateli, mezinárodní srovnání, je možné danou způsobilost získat jiným způsobem?.

Mezinárodní studijní programy

-

existence studijních programů pro cizince. studijní programy realizované v zahraničí, společné studijní programy, dvojí diplomy apod. ECTS kreditní systém či jiný způsob uznávání studia v zahraničí vydávání dodatku k diplomu (Diploma Supplement), způsob zabezpečování kvality výuky v mezinárodních studijních programech.

Nepodkročitelné indikátory

16

-












požadavky na obsah studia, informační a přístrojové vybavení, garanta studijního programu, personální zabezpečení, tvůrčí činnost pro jednotlivé

Za formy výuky v této souvislosti jsou považovány: přímá (kontaktní výuka), může mít formu přednášek, cvičení, seminářů, laboratorních praktik atd. kombinovaná, popř. distanční forma výuky, studium založené na zkušenostech z praxe.

29

stupně studia jsou uvedeny v příloze č. 1 (východiskem budou stávající Standardy AK pro studijní programy) 




studijní programy uskutečňované ve spolupráci ze zahraniční vysokou školou jsou uvedeny v příloze č. 2 (východiskem pro zpracování přílohy budou stávající standardy AK pro posuzování žádostí o akreditaci studijních programů ve spolupráci se zahraniční vysokou školou)


-

-

-

-

akreditační materiál studijního/ch programu/ů pro danou studijní oblast, obsahující sylaby jednotlivých předmětů, stručná statistika počtu studentů v daném studijním programu (zpětně za tři roky) a výhled v počtu studentů daného studijního programu do budoucna (minimálně tři roky), tabulka znázorňující momentální profil studentů daného studijního programu (věk, pohlaví, národnost, předchozí studia, popř. délka praxe před studiem), výukové materiály (materiály rozdávané studentům v hodinách, případové studie, učebnice, odborné články) tří povinných předmětů a tří volitelných předmětů z různých oblastí, vyučovaných v různých jazycích, pokud je to možné. Pokud nejsou v programu volitelné předměty pak materiály pro šest povinných předmětů, pro každý z výše uvedených šesti předmětů přiložte systém úkolů/zkoušek, připojte také vzorek ohodnocení úkolů/zkoušek 6 studentů (výběr obsahuje celé spektrum známkování), vzorek šesti bakalářských, diplomových, disertačních prací včetně jejich hodnocení za daný studijní program (výběr obsahuje celé spektrum známkování), pokud je studijní program vyučován kombinovaně nebo distančně, pak předchozí tři požadavky obligatorně pro každý takový studijní program, pokud jsou výukové podklady na prostředcích umožňujících dálkový přistup, pak zabezpečení on-line přístupu k těmto materiálům.

Uskutečňování studijního programu Řízení pedagogického procesu

-

-

-

řídicí subjekty na jednotlivých úrovních vysoké školy a jejich úloha (prorektor, proděkan, vedoucí ústavu, katedry apod.), vnitřní předpisy a další dokumenty, procesy projednávání a schvalování studijních programů a jejich zněn, proces realizace studijních programů: o učební plány, učební rozvrhy, o monitoring průběhu studijního programu, informační a komunikační podpora studijního programu, včetně evidence relevantních informací vztahujících se ke studijnímu programu, hodnocení a zpětná vazba o studijního programu o odpadlá výuka, o hospitace, o wokshopy organizované garanty předmětu.

30

Komunikování a informování studentů

-

-

informace o studijních programech, profilu, požadavcích na přijímací řízení, přijímacích zkouškách apod. pro zájemce os studium, informace pro přijaté studenty o vstupních procedurách, o škole a základních pravidlech jejího fungování informace o požadavcích studijního programu (jednotlivých předmětů, požadavky na kvalifikační práce, státní závěrečné zkoušky a další požadavky spojené se studiem, včetně jasného vysvětlení způsobu, jakým budou hodnoceny osobní schopnosti studentů v jednotlivých předmětech a výstupech studijního programu, informace pro studenty týkající se možností zapojení: o do výzkumných aktivit, o projektů pro praxi, nabídky témat z praxe pro zpracování kvalifikačních prací, realizace odborných praxí atd., o mimo studijních aktivit.

Průběh studijního programu

-

-

-

-

vstupní požadavky pro přijetí do studijního programu o požadavky na typ výchozího vzdělání, praxi, o zkoušky (zkušební testy, talentové zkoušky apod.), o ostatní požadavky (věk, národnost, způsob vyhodnocování přijímacího řízení, sdělování výsledků, možnost odvolání, jak vysoká škola hodnotí efektivitu přijímacího řízení, způsob výuky o rovnováha mezi různými metodami výuky (přednášky, cvičení, semináře, laboratoře, případové studie, simulační hry, individuální práce, týmová práce, projekty atd.), pasivní, vers. aktivní formy výuky, o poměr mezi kontaktní výukou a samostudiem, o uplatnění moderních výukových metod a prostředků (počítačových, komunikačních, prezentačních), o příspěvek výuky k obohacení dovedností studenta v oblasti: □ jazykových znalostí, □ počítačové způsobilosti (v dané oblasti), □ komunikačních schopností (prezentace odborných témat, obhajoba výstupů projektů, týmová práce, vedení pracovních týmů atd.), □ v případě doktorského studia k výzkumným a konzultačním činnostem. kvalita výukového procesu o aktuálnost prezentované látky, o vhodnost a vyváženost výukových metod, o profesionalita výukových materiálů, o podpora moderními výukovými technologiemi, o požadavky na samostatnou práci studenta (samostudium, řešení případových studií, simulačních příkladů, projektů apod.), o existence odborných exkurzí, pracovních stáží, či jiných forem „učení se z praxe,“ osobní rozvoj studentů o možnost profilace dle vlastního výběru v rámci studijního programu, o možnost participace na výzkumu realizovaném vysokou školou, o sociální rozměr (práce s lidmi, vedení pracovního kolektivu apod.),

31

-

mezinárodní perspektiva - možnost studia nebo praxe v zahraničí.

Pomoc vysoké školy při zvládání studijního programu (vztah k vysoké propadovosti)

-

dostupnost podpůrných studijních opor pro studenty, kteří se nemohli účastnit kontaktní výuky (nemocní studenti apod.), konzultační hodiny – jejich obsah a rozsah, doučovací programy pro studenty: o repetitorium středoškolské výuky pro zvládání vybraných předmětů (matematiky, fyziky, chemie apod.), o rozšiřující kurzy k vybraným obtížným předmětům.

Případy studia, studijních programů realizovaných v nestandardních podmínkách

-

individuální studijní plány, mimořádné studium, uznání studia získaného mimo vysokou školu (vyšší odborné školy, absolvování studia na jiné vysoké škole, absolvování studia v zahraničí atd.), realizace studijních programů na pobočkách.

Hodnocení studijního programu

-

-

-

-

-

jde obsah studijního programu dostatečně do hloubky a je dostatečně přísný vzhledem k titulu, který student získá?, nejsou některé zařazené studijní předměty zbytečné a jiné naopak chybí?, reaguje obsah programu na společenské trendy, současné výstupy výzkumu, potřeby zaměstnavatelů, je vyvážený mixem teorie a praxe?, přiměřenost časové dotace (distanční, kombinovaná, prezenční forma studia), struktura pasivních (přednášky, samostudium) a aktivních (cvičení, semináře, laboratoře, řešení praktických problémů) forem výuky, relevance (přiřazení) příslušných akademických pracovníků k jednotlivým předmětům studijního programu, jsou uvažované studijní materiály (literatura, prezentace, případové studie, laboratorní vybavení) kvalitní a aktuální a pokrývají celý studijní předmět a studijní program?, je obsah vyučovaných předmětů, metody výuky, způsob hodnocení, zaměření kvalifikačních prací, obsah státních závěrečných zkoušek atd. adekvátní s ohledem na deklarované zaměření studijního programu, profil absolventa apod. je prováděna aktualizace (revize) studijního programu, jednotlivých předmětů? Jak často, kdo ji provádí? Jsou do ní zapojeny externí subjekty?









32



požadavky na obsah studia, informační a přístrojové vybavení, garanta studijního programu, personální zabezpečení, tvůrčí činnost pro jednotlivé stupně studia jsou uvedeny v příloze č. 1 (východiskem budou stávající Standardy AK pro studijní programy)






studijní programy uskutečňované ve spolupráci ze zahraniční vysokou školou jsou uvedeny v příloze č. 2 (východiskem pro zpracování přílohy budou stávající standardy AK pro posuzování žádostí o akreditaci studijních programů ve spolupráci se zahraniční vysokou školou)


-

-

-

-

platný či nově navrhovaný akreditační materiál studijního/ch programu/ů pro danou studijní oblast, obsahující sylaby jednotlivých předmětů, stručná statistika počtu studentů v daném studijním programu (zpětně za tři roky) a výhled v počtu studentů daného studijního programu do budoucna (minimálně tři roky), tabulka znázorňující momentální profil studentů daného studijního programu (věk, pohlaví, národnost, předchozí studia, popř. délka praxe před studiem), výukové materiály (materiály rozdávané studentům v hodinách, případové studie, učebnice, odborné články) tří povinných předmětů a tří volitelných předmětů z různých oblastí, vyučovaných v různých jazycích, pokud je to možné. Pokud nejsou v programu volitelné předměty pak materiály pro šest povinných předmětů, pro každý z výše uvedených šesti předmětů přiložte systém úkolů/zkoušek, připojte také vzorek ohodnocení úkolů/zkoušek 6 studentů (výběr obsahuje celé spektrum známkování), vzorek šesti bakalářských, diplomových, disertačních prací včetně jejich hodnocení za daný studijní program (výběr obsahuje celé spektrum známkování), pokud je studijní program vyučován kombinovaně nebo distančně, pak předchozí tři požadavky obligatorně pro každý takový studijní program, pokud jsou výukové podklady na prostředcích umožňujících dálkový přistup, pak zabezpečení on-line přístupu k těmto materiálům.


17

Pro efektivní fungování vysoké školy a její akreditaci je nezbytná existence stabilního týmu akademických pracovníků. Vysoké škola se musí opírat minimálně o dvacet pět akademických primárních v plném pracovním poměru (viz dále) pracovníků, kteří tvoří páteř vysoké školy a zosobňují v sobě mix odborných znalostí, akademického výzkumu a inovací studijních programů. Pro účely akreditace se akademičtí pracovníci rozdělují do dvou skupin: primárních a sekundárních pracovníků. Za primární pracovníky jsou považováni tokoví pracovníci, kteří jsou zapojeni do pedagogického nebo výzkumného procesu, pro které je poměr ke škole hlavním pracovním poměrem na plný pracovní úvazek, popř. i nižší pracovní úvazek, ne však nižší než 75 % plného pracovního úvazku. Sekundární pracovníci jsou ostatní pracovníci zapojení do výuky nebo výzkumu, tzn. že pracují pro školu příležitostně, nebo na nižší pracovní úvazek, škola není jejich hlavním zaměstnavatelem Jak již bylo uvedeno v požadavku Zdroje a podpůrné služby, vysoká škola, aby byla vysokou školou, musí mít minimálně 25 primárních pracovníků, ti mohou být doplněni četnými sekundárními pracovníky, pro výuku

33

Strategie v oblasti akademických pracovníků

-

má vysoká škola má k dispozici personální strategii, která má vazbu na celkovou strategii školy a ze které: o jsou zřejmé silné a slabé stránky a priority v oblasti akademických pracovníků, o jaké strategické záměry se připravují v nejbližších třech letech, o stanovila škola klíčové indikátory vztahující se k akademickým pracovníkům (poměr mezi kmenovými a externími pracovníky, kvalifikační strukturu akademického sboru, strukturu akademických pracovníků ve vazbě na počty studentů, počet/podíl zahraničních akademických pracovníků apod.)

Aktuální stav řízení akademických pracovníků na vysoké škole

-

-

odpovědnost za řízení a rozvoj akademických pracovníků, odpovědnost akademických pracovníků – čím je určena?, existence dostatku finančních zdrojů pro zabezpečení a rozvoj akademických pracovníků, existence karierních plánů pro jednotlivé akademické pracovníky, existence programů podpory zvyšování kvalifikace akademických pracovníků existence pracovních plánů akademických pracovníků, existence normativů pracovní zátěže akademických pracovníků, jak je řešena rovnováha v aktivitách akademických pracovníků – pedagogická činnost (vyučování, konzultace pro studenty, inovace studijních předmětů, příprava učebních opor), výzkumná a publikační činnost, mezinárodní aktivity, spolupráce s praxí, způsob získávání (výběru) nových akademických pracovníků a jejich zapojení do výuky, způsoby, jimiž vysoká škola podporuje, motivuje akademické pracovníky, aby se zajímaly o novinky ve svých oborech, způsob hodnocení jednotlivých akademických pracovníků (primárních, sekundárních), způsob povyšování akademických pracovníků, zpětná vazba od vyučujících.

Počty, kvalifikace, složení akademických pracovníků

-

garant studijního programu je osoba, která je uznávanou odbornou autoritou, v případě magisterských a doktorských programů v hodnosti doc. nebo prof.,

dílčích předmětů či témat v rámci předmětů. Počet akademických pracovníků musí být dostatečný a to nejen z pohledu počtu, ale i kvalifikace a musí korespondovat s potřebou zajištění programů po pedagogické stránce. Potřeba počtu vyučujících bude vždy záviset na množství a různorodosti programů a na počtu studentů v programech. Při propočtech indikátorů, které pracují s celkovým počtem akademických pracovníků školy, jsou částečné úvazky primárních i sekundárních akademických pracovníků přepočítávány na tzv. plný pracovní úvazek (FTE full-time equivalent). Akademičtí a výzkumní pracovníci jsou jedním z klíčových faktorů, na kterém závisí úroveň vysoké školy, proto vysoká škola musí mít strukturovaný proces, podle kterého tyto pracovníky vybírá, zařazuje, hodnotí a rozvíjí. Pracovní zatížení akademických pracovníků školy by mělo být rovnoměrně rozděleno mezi pedagogickými povinnosti, tvůrčí činností a inovací předmětů, studijního programu apod.

34

-

-

-

počty a struktura kmenových akademických pracovníků (kvalifikační, věková, praxe, výše úvazku), v členění za obor a jednotlivé předměty, poměrové indikátory (ve vztahu k počtu studentů). počty a struktura externích akademických pracovníků (kvalifikační, věková, praxe, výše úvazku), v členění za obor a jednotlivé předměty, způsob výběru této skupiny pracovníků, reference akademických pracovníků (výzkumná, publikační, tvůrčí činnost, vztahy s praxí, výuka v zahraničí) za posledních pět let, zapojení akademických pracovníků ze zahraničí (hostující profesoři, v pracovním poměru k vysoké škole), vývojové tendence v počtech a struktuře akademických pracovníků za posledních pět let a perspektivy vývoje v nejbližších třech letech,

Hodnocení akademických pracovníků

-

-

-

zatížení akademických pracovníků (výuka, inovace předmětů, přípravu učebních materiálů), normativy pedagogických aktivit, vytížení dalšími aktivitami (výzkum, spolupráce s praxí, mezinárodní kontakty apod.). hodnocení akademických pracovníků: o výběr nových akademických pracovníků (kritéria hodnocení), o systém hodnocení stávajících akademických pracovníků, reflexe výstupů z hodnocení stávajících akademických pracovníků v řídící praxi (školy, fakulty, resp. pracoviště (povyšování, odměňování, uvolnění).

Rozvoj akademických pracovníků

-

-

možnosti rozvoje akademických pracovníků o transparentní pravidla pro pracovní postup, o zapojení do výzkumné činnosti, o stáže v zahraničí, o spolupráce s praxí možnosti vzít si studijní volno (sabbatical), podpora aktivit mimo školu, které přispívají k růstu kvalifikace (odborné studie pro veřejný sektor, konzultační činnost pro praxi


existence dokumentu, ze kterého je zřejmé strategické zaměření v personální oblasti, zejména ve vztahu k akademickým pracovníkům vysoké školy,



kariérní plány pro klíčové a perspektivní akademické a výzkumné pracovníky,



vnitřní dokument vysoké školy nebo jejich součástí upravující principy kvalifikační struktury, akademických pracovníků, poměr interních a externích pracovníků, formy a míru zapojení do výuky doktorandů apod.,



vnitřní dokument vysoké školy nebo jejich součástí, ze které je zřejmý rozsah zatížení akademických pracovníků pedagogickou činností, výzkumnou činností a ostatními aktivitami (normativy výukových úvazků podle struktury akademických pracovníků, normativy výzkumné činnosti apod.),



vnitřní dokument vysoké školy nebo jejich součástí, ze kterého je zřejmý způsob hodnocení akademických pracovníků školy.

35



podíl výuky studijního programu (resp. jeho ročníků) zabezpečovaný sekundárními pracovníky.


-

přehled všech akademických pracovníků vysoké školy, popř. členěný podle fakult, v členění: podle kvalifikace a rozdělení na primární a sekundární, a dále podle národnosti, podle věku, v rozdělení na muže a ženy; metodika (postup) hodnocení akademických pracovníků.

Studenti18 Management zaměřený na studenty

-

-

-

strategické záměry se zaměřením na studenty – vysoká škola má strategii, ze které jsou zřejmé očekávané trendy v počtu, struktuře, profilu atd. studentů, která je v souladu se strategií vysoké školy existence postupů pro příjem studentů ke studiu, monitoring znalostního vývoje studentů, podporu při pracovním uplatnění studentů, pro udržování kontaktů s absolventy, včetně vymezení příslušné odpovědnost hodnocení trendů – v přijímacím řízení, v pedagogickém procesu, uplatnění absolventů za posledních pět let a příslušná korekční opatření

Výběr studentů do studijního programu

-

-

vazba postupů výběru zájemců o studium na požadovaný profil přijímaného studenta do příslušného studijního programu (zhodnocení dosavadních schopností uchazeče a predikce jeho rozvojového potenciálu) nezávislost a korektnost postupů přijímacího řízení, spravedlivost selektivních kritérií, objektivita rozhodování o přijetí studentů do studijního programu zpětná vazba zaměřená na efektivitu výběrových kritérií, kvalitu přijatých studentů apod., korekční opatření ke zkvalitnění přijímacího řízení přijímání studentů se specifickými potřebami – handicapovaných, ze sociálně slabých poměrů apod.

Předpoklady pro zlepšování propustnosti studia

-

informování studentů před zahájením studia o:

18

Cílem tohoto kritéria obecně je posoudit, jaké přístupy vysoká škola volí s ohledem na výběr kvalitních studentů pro studium, rozvoj jejich intelektuálního, tvůrčího, sociálního i osobního profilu, s cílem poskytnou kvalitní absolventy pro cílové segmenty na trhu práce. I když klíčovou úlohou školy je poskytnou co nejlepší vzdělání v daném oboru, stranou pozornosti nemohou být jazyková příprava, zahraniční zkušenosti, počítačová gramotnost, rozvíjení komunikačních schopností, etické chování, včetně chápání sociální odpovědnosti. Pokud škola neuplatňuje výběrová kritéria při přijímacím řízení, pak musí prokázat vysoké znalostní standardy uplatňované v průběhu studia a které požaduje též při jeho zakončení. Přínosným je, pokud škola může prokázat své úspěchy v přípravě studentů v mezinárodním kontextu, ať již zájmem studentů ze zahraničí studovat daný studijní program, či uplatněním absolventů studijního programu u prestižních mezinárodních zaměstnavatelů. Je nadstandardním přínosem vysoké školy, pokud vytváří předpoklady nad rámec vlastní pedagogické, tvůrčí činnosti s cílem posilovat osobní a profesní rozvoj svých studentů, např. ve směru manažerských dovedností, etického chování, poznávání multikulturálního prostředí atd.

36

-

o hodnotách a principech tvořících kulturu vysoké školy o postupech uplatňovaných na vysoké škole při realizaci studijního programu o požadavcích pro absolvování jednotlivých předmětů o požadavcích na ukončení studia zabezpečení studia vhodnými učebními pomůckami (literaturou, případovými studiemi, simulačními hrami apod.) volná dostupnost pro studenty počítačových učeben, laboratoří, studoven, knihoven monitoring překážek studia a přijímání korekčních opatření s cílem zlepšit propustnost studia

Uznávání studia

-

pravidla pro uznávání předchozího vzdělávání (nostrifikace zahraničního vzdělávání) pravidla pro uznávání studia realizovaného na jiné vysoké škole, popř. vyšší odborné škole, pravidla uznávání vysokoškolského studia v zahraničí (transfer kreditů apod.) pravidla uznávání studia pro případ opakování studia ve stejném studijním programu na stejné vysoké škole

Podpora studentů během studia

-

konzultace pro studenty prezentace možností zahraničních mobilit student řešení případů dlouhodobé nepřítomnosti studentů ve studiu (např. s titulu nemoci) podpora handicapovaných studentů při studiu, zahraničních studentů apod. pomoc studentům s řešením studijních, ale i osobních problémů monitoring a podpora mimořádně schopných (talentovaných) studentů

Rozvojové programy pro talentované studenty

-

-

postupy pro monitoring talentovaných studentů, nabídka aktivit pro talentované studenty - zapojení do vědecké činnosti, prezentace vlastních poznatků na odborných workshopech, seminářích, konferencích, odborné studentské soutěže, mezinárodní soutěže atd. kultura vysoké školy zaměřená na úspěšné studenty – prezentace úspěchů, ceny děkana, rektora za studijní, vědecké, popř. další výsledky, studijní či mimořádná stipendia apod.

Podpora studentů v závěru studia

-

při volbě a zpracování kvalifikačních prací při provozních praxích, při hledání konzultantů z praxe apod.

Pomoc studentům při volbě pracovního uplatnění a hledání zaměstnavatelů

-

konzultace pro studenty o jejich odborné dráze – zaměstnání, podnikání, další studium existence podnikatelských inkubátorů na vysoké škole spolupráce s praxí s cílem získávat nabídku zaměstnání pro budoucí absolventy vysoké školy vhodné formy zveřejňování nabídek pracovních míst pro absolventy vysoké školy

37

-

příprava budoucích absolventů pro přijímací řízení u zaměstnavatelů (příprava CV, příprava na vstupní interview apod.)

Vztahy s absolventy

-

existence společenství (klubu) absolventů, adresáře absolventů, nabídka aktivit ze strany vysoké školy pro absolventy, využití absolventů pro účely vysoké školy o zpětná vazba – informace o uplatnění absolventů, o požadavky praxe na soudobé absolventy a jejich reflexe do aktualizace studijních programů, o využití absolventů v pedagogickém procesu, o podpora školy z úrovně zaměstnavatelů absolventů a absolventů.

Ostatní aktivity vysoké školy související se studijním programem

-

-

-

-

výzkumná (tvůrčí) činnost vysoké školy o zapojení vysoké činnosti do výzkumné, resp. tvůrčí činnosti, o jak výzkumná (tvůrčí) činnost koresponduje se zaměřením studijního programu a jaké jsou vzájemné interakce mezi nimi, o organizování odborných konferencí, workshopů apod. mezinárodní působnost o mobility studentů, o mobility učitelů, o studijní programy, předměty vyučované v cizím jazyku, o jiné formy zapojení vysoké školy do mezinárodních aktivit (členství školy či akademických pracovníků v zahraničních či mezinárodních institucích, orgánech apod., spolupráce s praxí o nabídka praxe pro studenty – odborné praxe, zpracování kvalifikačních prací, podniková stipendia, o zapojení odborníků z praxe do pedagogického procesu, o zapojení zástupců práce do exekutivních a poradních orgánů vysoké školy, společenská odpovědnost vysoké školy o programy celoživotního vzdělávání, o akce vysoké školy pro veřejnost, o existence etického kodexu.


maximální počet let studia, maximální počet opakování předmětů během studia (za jednotlivé stupně studia Bc., Mgr., PhD.)


-

stručné statistiky za poslední tři roky o přijímacím řízení (přihlášení, přijatí, zapsaní studenti) a propustnosti studia mezi jednotlivými ročníky studia, stručné statistiky nezaměstnanosti absolventů (za poslední tři roky), popř. stanoviska resortů, odborných/zaměstnavatelských společností o společenské potřebě absolventů, vzory příkladů (testů), které se používají při přijímacím řízení,

38

-

-

informační materiál/y pro studenty (průvodce studiem) nebo on-line přístup do informačního systému: o pro příchozí studenty, o pro studenty v průběhu studia. přehled výstupů výzkumné (tvůrčí) činnosti za poslední tři roky, výzkumné zprávy, publikační výstupy apod. přehled o studentských mobilitách a mobilitách akademických pracovníků za poslední tři roky, přehled smluv se zahraničními partnery, přehled partnerských smluv se subjekty z praxe, příklady spolupráce s praxí, etický kodex vysoké školy.

Výstupy studijního programu Kariéra/zaměstnání

-

zájem zaměstnavatelů o studenty ještě v závěru jejich studia (stipendia, nabídka zpracování kvalifikačních prací, nabídka práce na částečný úvazek apod.), struktura zaměstnavatelů – odpovídá zaměření a profilu studijního programu, nezaměstnanost absolventů, odpovídá získaná kvalifikace absolventa potřebám zaměstnavatelů?, jak rychle jsou zařazováni absolventi na pozice, na které by dle profilu absolventa měli dosáhnout?

Absolventi

-

podpora vysoké školy svým absolventům – klub absolventů, akce pro absolventy, podpora absolventů své vysoké škole – zapojení do výuky, nabídka praxí pro studenty, nabídka zaměstnání pro absolventy, podpora společenských akcí vysoké školy apod.

Reputace

-

ocenění studentů v mezinárodních soutěžích, umístění vysoké školy v mezinárodním ratingu, hodnocení vysoké školy externími subjekty, včetně mezinárodních, příklady úspěšných absolventů, jiné pozitivní ohlasy (úspěch na výstavách, přínosy pro praxi, společnost), společenská odpovědnost vysoké školy (School Social Responsibility), soudní spory, či jiné negativní kauzy.

Nepodkročitelné indikátory -

procento nezaměstnaných absolventů


statistika absolventů za poslední dva roky v členění: s červeným diplom, prospěli, neúspěšní absolventi,

39

-

statistiky získané při promocích – podíl absolventů, kteří znají své další zařazení, podíl, který dosud toto nezná, statistiky nezaměstnanosti za poslední tři roky, informace o dalším kariérním postupu absolventů, informace o aktivitách vysoké školy pro absolventy (odkaz na web, brožury apod.) dokumenty dokládající reputaci vysoké školy.

2.2.3 Zabezpečování a hodnocení kvality na vysoké škole Zabezpečování kvality19 Vedení (leadership)

-

existence strategie kvality, vazba na celkovou strategii vysoké školy, určování ze strany vedení vysoké školy hodnot a cílů kvality, prezentace úlohy kvality, záměrů na poli kvality jak dovnitř, tak vně vysoké školy, určení odpovědnosti za zabezpečování a hodnocení kvality, zřízení rady pro vnitřní hodnocení kvality vysoké školy, realizace vrcholové porady vysoké školy věnované otázkám zabezpečování kvality na vysoké škole, zapojení studentů vysoké školy do zabezpečování a hodnocení kvality, zapojení relevantních interních a externích entit do procesu zabezpečování kvality.


-

-

-


Management faktů

-

sběr dat, analýzy a zpracování informací pro management vysoké školy o: o přijímacím řízení, o průběhu realizace studijního programu,

19


40

-

o prodlužování, přerušování, zanechání studia, o uplatnitelnost absolventů na trhu práce (podíl nezaměstnaných, statistiky pracovního zařazení absolventů, platové poměry, externí stanoviska ke kvalitě (stížnosti, reklamace, závěry z akreditace atd.), mezinárodní bechmarking.


-

-

-



-



-

-

možné typy indikátorů: o struktura uchazečů (podle typu středních škol, regionu, pohlaví atd.), o poměr mezi přihlášenými a přijatými studenty, o poměr mezi přijatými a zapsanými studenty, o míra náročnosti přijímacích kritérií (testů), o trendy ve vývoji přijímaných studentů a ve vývoji plnění přijímacích kritérií za poslední tři až pět let, o podíl studentů s praktickými zkušenostmi před nástupem na vysokou školu, o podíl studentů ze sociálně slabých rodin, handicapovaných atd. na celkovém počtu přijatých, možné závěry pro zlepšování kvality přijímacího řízení o cílení propagačních aktivit vysoké školy zaměřené na různé skupiny potenciálních uchazečů, o změny v přijímacím řízení, v přijímacích kritériích apod.


-

zaměření na studenty: o počty tuzemských studentů v jednotlivých ročnících a jejich struktura z různých hledisek (včetně sociálně slabých studentů a handicapovaných studentů), trendy za pět let, o počty zahraničních studentů v jednotlivých ročnících a jejich struktura z různých hledisek, trendy za posledních pět let, o oboustranné mobility studentů, trendy za posledních pět let,

41

-

-

-

-

o u magisterských a zejména doktorských programů: zapojení do vědecké práce, publikační a jiné výzkumné výstupy. zaměření na studijní program o struktura výuky předmětů z pohledu podílu přednášek a aktivních forem výuky (semináře, cvičení, prase apod.), o poměr teoreticky a prakticky zaměřené výuky ve studijním programu o míra mezi ročníkové propustnosti (resp. selektivity), o náročnost studia: z pohledu studijních výsledků jednotlivých předmětů, z pohledu studijních výsledků jednotlivých předmětů a vyučujících, o počet předmětů vyučovaných v cizím jazyce, o závěr studia – úspěšnost u státních závěrečných zkoušek, obhajob kvalifikačních prací, o prodlužování, přerušování a zanechání studia, o inovace studijního programu, resp. předmětů (obsahová, metody výuky, změny vyučujících apod.), zaměření na průběh výuky studia o rozsah odpadlé výuky, o závěry (hodnocení) z hospitací, o počet studentů, kteří zvládli studium za kratší dobu, než je standardní doba studia, hodnocení studijního programu studenty (ankety zaměřené na vnímání studijního programu jako celku, jednotlivých předmětů, závěru studia), hodnocení akademických a vědeckých pracovníků o počty a struktura (kvalifikační, věková atd.) tuzemských pracovníků v rozdělení na primární a sekundární akademické pracovníky, trendy za posledních pět let, o počty, struktura a forma pracovního zařazení zahraničních pracovníků, trendy za posledních pět let, o míra fluktuace pracovníků z různých pohledů: primární, sekundární pracovníci fakulty, z pohledu kvalifikační struktury, zahraničních pracovníků atd., trendy za posledních pět let, o zahraniční mobility pracovníků (délka, typ, lokalita, zahraniční instituce apod.), o pedagogické a vědecké výstupy – příprava učebních pomůcek, publikační výstupy, další vědecké výstupy, trendy za posledních pět let, o hodnocení vysoké školy, fakulty, studijního programu z pohledu praxe, incidenty, případy plagiátorství soudní spory.

Absolventi

-


42


-

-

-




2.2.4 Sebehodnotící zpráva pro akreditaci studijního programu Sebehodnotící zpráva (Self Assesment Report) pro akreditaci studijního programu je dokument, který vypracovává vysoká škola a který je doprovodným materiálem žádosti o institucionální akreditaci. Obsah zprávy je hodnocení činnosti vysoké školy dle osnovy uvedené v oddílech 2.2.1 – 2.2.3, které vypracovává sama příslušná vysoká škola a je schváleno statutárním zástupcem vysoké školy. Při zpracování sebehodnotící zprávy se její autoři drží osnovy dané výše uvedenými požadavky akreditačních standardů uvedených v oddílech 2.2.1 – 2.2.3. Očekává se, že obsah zprávy bude věcný, text bude doplněn četnými tabulkami, popř. grafy. Rozsah zprávy bude cca 80 stran, s tím, že tematice institucionálního kontextu (oddíl 2.1.1) bude věnováno cca 20 stran, tematice studijní program (oddíl 2.2.2) bude věnováno cca 50 stran a tematice kvalita (oddíl 2.2.3) deset stran.

2.3 Standardy akreditace pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem Níže uvedený standard může být využit samostatně, pokud se vysoká škola rozhodne žádat samostatně o přiznání akreditace pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem. Může být použit jako součást institucionální akreditace, pokud vysoká škola v jejím rámci hodlá získat nebo potvrdit svou způsobilost k habilitačnímu řízení a řízení ke jmenování profesorem. V tomto druhém případě se neposuzuje oddíl 2.3.1 Institucionální kontext, neboť je podrobněji předmětem posouzení v rámci institucionální akreditace a neposuzuje se ani oddíl 2.3.3 Zabezpečování a hodnocení kvality na vysoké škole, neboť i on je identicky obsažen v požadavcích institucionální akreditace.

43

Tematické okruhy pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem Institucionální kontext -

-

Právní identita, strategie a řízení školy Zdroje a administrativa

Pedagogické a vědecké aktivity -

-

-

Charakteristika oblasti působnosti Vědecká činnost Postavení ve vědecké a akademické komunitě Doktorský program, zaměření, počty doktorandů a absolventů Personální zabezpečení Mezinárodní aktivity Složení a činnost vědecké rady

Kvalita -

Systém zajišťování kvality školy Výsledky hodnocení kvality oblasti

2.3.1 Institucionální kontext Cílem tohoto oddílu je prezentovat vysokou školu jako právní subjekt, který má transparentní vedení, zabezpečenu finanční životaschopnost a představuje důvěryhodnou vysokoškolskou instituci, která má dobrou reputaci nejen v národním, ale i mezinárodním měřítku. Identita a organizace vysoké školy Právní subjektivita vysoké školy, čím je dána?

-



-










44



Strategie a řízení vysoké školy Strategie a strategické záměry vysoké školy

-

-

-

vymezení rozhodujících pracovních trhů, na které vysoká škola vysílá své absolventy, znalost trhu práce, požadavků na absolventy, slabé a silné stránky vysoké školy, srovnání pozice vysoké školy vůči relevantní konkurenci, mise (poslání), vize, hodnoty vysoké školy, a jejich klíčových organizačních složek (fakult, institutů apod.), jejich publikování, prezentace, aktualizace. strategické postavení a strategické záměry vysoké školy (určila si vysoká škola svou strategickou pozici, do které patří, má určeny své cílové trhy, pro které se angažuje. strategické cíle a strategie jejich dosažení, vazba strategických cílů na misi a vizi vysoké školy, limitování strategických cílů dostupnými zdroji, identifikace klíčových omezení a rizik pro naplnění strategických cílů, existence dílčích strategických plánů pro výukové procesy, výzkumnou činnost, mezinárodní vztahy, spolupráci s praxí apod., zabezpečení realizace strategických záměrů – vnitřní dokumenty, organizační zabezpečení strategických záměrů, aktualizace (zejména pružná reakce na příležitosti a ohrožení), hodnocení plnění plánů, přezkoumání.


-

organizační struktura školy, rozhodovací mechanismy, klíčové procesy vysoké školy, vliv vnějších subjektů na fungování vysoké školy, měření efektivnosti fungování vysoké školy.


platná strategie (dlouhodobý záměr) vysoké školy, popř. mise a vize vysoké školy.


strategické záměry vysoké školy (Dlouhodobý záměr, strategie VŠ apod.).

Zdroje a podpůrné služby Prostorové a technické vybavení a akademické prostředí

-

kapacita prostorů pro výuku (posluchárny, učebny, laboratoře, místa určená k individuální a týmové práci studentů, aspekt současného stavu i perspektivy s ohledem na strategické záměry,

45

-

zabezpečení provozuschopnosti výukových prostor – opravy, údržba, úklid atd.


-

-

finanční přiměřenost, stabilita vysoké školy s ohledem na výukové, výzkumné, mezinárodní aktivity, jak z aspektu současnosti, tak s ohledem na strategické záměry vysoké školy, rizika financování vysoké školy, finanční řízení – způsob sestavování finančního plánu (rozpočtu) vysoké školy, míra autonomie vedení školy při sestavování finančního plánu (rozpočtu), přístup k doplňkovým zdrojům financování, sponzoringu apod. kontrolní mechanismy.


-



-



-
















20

Bližší požadavky na akademické pracovníky jsou uvedeny v požadavcích, které se váží ke studijnímu programu. 21


46


finanční plán (rozpočet) vysoké školy na daný rok, přístup na web, resp. intranet vysoké školy, CV akademických pracovníků VS (resp. přístup k uložení na intranetu).

2.3.2 Pedagogické a vědecké aktivity vysoké školy Charakteristika studijního programu

-

vymezení studijního programu, pro který vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem zkušenosti vysoké školy za posledních deseti let s výukou studijních programů s identickým nebo velice blízkým zaměřením, záměry vysoké školy v rozvoji studijního programu v horizontu příštích tří let,


desetiletá zkušenost s výukou studijního programu s identickým nebo velice blízkým zaměřením, ve kterém vysoká škola žádá o akreditaci,


stručná statistika počtu absolventů za poslední tři roky v daném studijním programu, představení za každý studijní program cca 10 výstupů z období posledních tří let (kvalifikační práce, seminární práce apod.),

Průběh habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

-

-

-

vnitřní dokument žadatele, který specifikuje postupy habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a požadavky na zájemce o habilitační či jmenovací řízení, možnost přihlásit se k habilitačnímu řízení nebo řízení ke jmenování profesorem pro zájemce mimo vysokou školu, která žádá o akreditaci, v případě opakované akreditace příslušné dokumenty k realizovaným habilitačním řízením a/nebo řízení ke jmenování profesorem za poslední tři roky, postupy a prostředky, jimiž škola disponuje, aby ověřila věrohodnost všech podkladů poskytnutým zájemce o habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, včetně plagiátorství


existence vnitřního dokumentu žadatele, který specifikuje postupy habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, umožnění habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem pro zájemce mimo vysokou školu, která žádá o akreditaci

Požadavky vysoké školy pro zájemce o habilitační řízení

-

splnění obligatorních zákonných požadavků,

47

-

specifikovala škola další požadavky pro zájemce o habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem? angažovanost zájemce o habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v tuzemských pedagogických a vědeckých aktivitách.


požadavky na pedagogické a výzkumné aktivity zájemce o habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem: Tuzemské aktivity Aktivní zapojení do pedagogického procesu, minimálně v ekvivalentu polovičního úvazku – počet let Odborný článek v impact- periodiku Vědecká publikace a/ nebo učebnice a/nebo patent a/nebo xxxx Člen řešitelského týmu výzkumného projektu ? Aktivity v zahraničí (mimo Slovensko) Přednáškový pobyt minimálně v rozsahu jednoho studijního předmětu nebo půl roční studijní stáž, nebo xxxxx Odborný článek v impact- periodiku Vystoupení na mezinárodní konferenci sledované ve Scopusu ? ?

Doc. Prof. Poznámka: 3

5

Doc. Prof. Poznámka:


vnitřní dokument žadatele, který specifikuje postupy habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, v případě opakované akreditace, příslušné dokumenty k pěti pracovníkům, kteří prošli úspěšně habilitací či profesorským řízení,

Vědecká činnost vztahující se k danému studijnímu programu

-

výzkumné projekty, které tematicky korespondují nebo jsou blízké danému studijnímu programu, výstupy výzkumné činnosti za poslední tři roky, záměry ve výzkumné činnosti v horizontu tří let, reputace výzkumné činnosti vysoké školy o ohlasy, citace o ocenění výzkumných výstupů, autorů, o jiná pozitivní ohlasy. o soudní spory, či jiné negativní kauzy.

48


za tři roky řešení xx výzkumných projektů, které svým zaměřením korespondují nebo jsou velice blízké danému studijnímu programu


stručný přehled výzkumných projektů za poslední tři roky, přehled publikační činnosti za poslední tři roky, viz tabulka č. 1, vztahující se k danému studijnímu programu (ne celé vysoké škole, fakultě). doklady o reputaci výzkumu.

Doktorský program, zaměření, počty doktorandů a absolventů

-

-

existence minimálně deseti absolventů vlastního doktorského programu, který je obsahově identický nebo blízký studijnímu programu, ve kterém vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, cíl, zaměření, obsah, vyučující, požadavky na absolvování doktorského studijního programu,


existence minimálně deseti absolventů vlastního doktorského programu.


akreditační materiál doktorského studijního programu, příklady pěti disertačních prací, s různými výsledky jejich hodnocení.

Personální zabezpečení

-

-

-

existence primárních akademických pracovníků na plný pracovní úvazek, jak v hodnosti, profesorů, docentů, odborných asistentů s PhD., popř. výzkumných pracovníků odborným renomé, kteří mohou doložit svou kvalifikaci či dlouhodobé pedagogické či výzkumné působení v tematice, která je identická či blízká studijnímu programu, ve kterém vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, CV akademických, popř. výzkumných pracovníků, kteří se angažují na vysoké škole, která pro daný studijní program žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, výstupy docentů a profesorů žadatele, které mají vztah k danému studijnímu programu, ve kterém žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem,


pět docentů či profesorů v primárně zaměstnaných u žadatele na plný úvazek, v případě žádosti o akreditaci ke jmenování profesorem z nich jeden musí být profesorem,

49

-

u žadatele působí další minimálně tři akademičtí pracovníci, u kterých lze předpokládat s ohledem na jejich stávající kvalifikaci v blízké době podání žádosti o habilitační řízení.


-

CV akademických, popř. výzkumných pracovníků, kteří se angažují na vysoké škole, která pro daný studijní program žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, představení pěti klíčových výstupů docentů a profesorů, kteří mají vztah k danému studijnímu programu, ve kterém vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem.

Reputace studijního programu ve vědecké a akademické komunitě

-

ocenění studentů v mezinárodních soutěžích, umístění vysoké školy v mezinárodním ratingu, hodnocení vysoké školy externími subjekty, včetně mezinárodních, příklady úspěšných absolventů, jiné pozitivní ohlasy (úspěch na výstavách, přínosy pro praxi, společnost), společenská odpovědnost vysoké školy (School Social Responsibility), soudní spory, či jiné negativní kauzy.


materiály, které dokládají reputaci vysoké školy o akreditaci.

Mezinárodní aktivity

-

pět klíčových zahraničních aktivit nebo výstupů žadatele, které mají vztah k studijnímu programu, pro který žádá vysoká škola o akreditaci. umožňuje vysoká škola přijetí žádosti o habilitační řízení či řízení ke jmenování profesorem i pro zahraniční zájemce?


prezentace listinné podoby nebo přístup k digitálnímu úložišti pěti klíčových zahraničních aktivit nebo výstupů žadatele, které mají vztah k studijnímu programu, pro který žádá vysoká škola o akreditaci.

Složení a činnost vědecké rady

-

ustavení a fungování vědecké rady, která reprezentuje široké spektrum odborníků z akademického prostředí, výzkumu a praxe, kteří mají úzký vztah k studijnímu oboru, ve kterém vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem


minimálně pět interních členů a pět externích členů, kteří mají úzký vztah k studijnímu oboru, ve kterém vysoká škola žádá o akreditaci habilitačního řízení

50

a řízení ke jmenování profesorem (z externích členů musí být minimálně tři zástupci z praxe nebo výzkumu) Materiály připravené v MHK -

CV všech členů vědecké rady.

2.1.5 2.3.3 Zabezpečování a hodnocení kvality na vysoké škole Zabezpečování kvality22 Vedení (leadership)

-

existence strategie kvality, vazba na celkovou strategii vysoké školy, určování ze strany vedení vysoké školy hodnot a cílů kvality, prezentace úlohy kvality, záměrů na poli kvality jak dovnitř, tak vně vysoké školy, určení odpovědnosti za zabezpečování a hodnocení kvality, zřízení rady pro vnitřní hodnocení kvality vysoké školy, realizace vrcholové porady vysoké školy věnované otázkám zabezpečování kvality na vysoké škole, zapojení studentů vysoké školy do zabezpečování a hodnocení kvality, zapojení relevantních interních a externích entit do procesu zabezpečování kvality.


-

-

-


Management faktů

-

sběr dat, analýzy a zpracování informací pro management vysoké školy o: o přijímacím řízení,

22


51

-

o průběhu realizace studijního programu, o prodlužování, přerušování, zanechání studia, o uplatnitelnost absolventů na trhu práce (podíl nezaměstnaných, statistiky pracovního zařazení absolventů, platové poměry, externí stanoviska ke kvalitě (stížnosti, reklamace, závěry z akreditace atd.), mezinárodní bechmarking.


-

-

-



-



-

-

možné typy indikátorů: o struktura uchazečů (podle typu středních škol, regionu, pohlaví atd.), o poměr mezi přihlášenými a přijatými studenty, o poměr mezi přijatými a zapsanými studenty, o míra náročnosti přijímacích kritérií (testů), o trendy ve vývoji přijímaných studentů a ve vývoji plnění přijímacích kritérií za poslední tři až pět let, o podíl studentů s praktickými zkušenostmi před nástupem na vysokou školu, o podíl studentů ze sociálně slabých rodin, handicapovaných atd. na celkovém počtu přijatých, možné závěry pro zlepšování kvality přijímacího řízení o cílení propagačních aktivit vysoké školy zaměřené na různé skupiny potenciálních uchazečů, o změny v přijímacím řízení, v přijímacích kritériích apod.


-

zaměření na studenty: o počty tuzemských studentů v jednotlivých ročnících a jejich struktura z různých hledisek (včetně sociálně slabých studentů a handicapovaných studentů), trendy za pět let, o počty zahraničních studentů v jednotlivých ročnících a jejich struktura z různých hledisek, trendy za posledních pět let,

52

-

-

-

-

o oboustranné mobility studentů, trendy za posledních pět let, o u magisterských a zejména doktorských programů: zapojení do vědecké práce, publikační a jiné výzkumné výstupy. zaměření na studijní program o struktura výuky předmětů z pohledu podílu přednášek a aktivních forem výuky (semináře, cvičení, prase apod.), o poměr teoreticky a prakticky zaměřené výuky ve studijním programu o míra mezi ročníkové propustnosti (resp. selektivity), o náročnost studia: z pohledu studijních výsledků jednotlivých předmětů, z pohledu studijních výsledků jednotlivých předmětů a vyučujících, o počet předmětů vyučovaných v cizím jazyce, o závěr studia – úspěšnost u státních závěrečných zkoušek, obhajob kvalifikačních prací, o prodlužování, přerušování a zanechání studia, o inovace studijního programu, resp. předmětů (obsahová, metody výuky, změny vyučujících apod.), zaměření na průběh výuky studia o rozsah odpadlé výuky, o závěry (hodnocení) z hospitací, o počet studentů, kteří zvládli studium za kratší dobu, než je standardní doba studia, hodnocení studijního programu studenty (ankety zaměřené na vnímání studijního programu jako celku, jednotlivých předmětů, závěru studia), hodnocení akademických a vědeckých pracovníků o počty a struktura (kvalifikační, věková atd.) tuzemských pracovníků v rozdělení na primární a sekundární akademické pracovníky, trendy za posledních pět let, o počty, struktura a forma pracovního zařazení zahraničních pracovníků, trendy za posledních pět let, o míra fluktuace pracovníků z různých pohledů: primární, sekundární pracovníci fakulty, z pohledu kvalifikační struktury, zahraničních pracovníků atd., trendy za posledních pět let, o zahraniční mobility pracovníků (délka, typ, lokalita, zahraniční instituce apod.), o pedagogické a vědecké výstupy – příprava učebních pomůcek, publikační výstupy, další vědecké výstupy, trendy za posledních pět let, o hodnocení vysoké školy, fakulty, studijního programu z pohledu praxe, incidenty, případy plagiátorství soudní spory.

Absolventi

-


53


-

-

-




2.3.4 Sebehodnotící zpráva pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem Sebehodnotící zpráva (Self Assesment Report) pro akreditaci studijního programu je dokument, který vypracovává vysoká škola a který je doprovodným materiálem žádosti o institucionální akreditaci. Obsah zprávy je hodnocení činnosti vysoké školy dle osnovy uvedené v oddílech 2.3.1 – 2.3.3, které vypracovává sama příslušná vysoká škola a je schváleno statutárním zástupcem vysoké školy. Při zpracování sebehodnotící zprávy se její autoři drží osnovy dané výše uvedenými požadavky akreditačních standardů uvedených v oddílech 2.3.1 – 2.3.3. Očekává se, že obsah zprávy bude věcný, text bude doplněn četnými tabulkami, popř. grafy. Rozsah zprávy bude cca 80 stran, s tím, že tematice institucionálního kontextu (oddíl 2.3.1) bude věnováno cca 20 stran, tematice pedagogické a výzkumné činnosti (oddíl 2.3.2) bude věnováno cca 50 stran a tematice kvalita (oddíl 2.2.3) deset stran.

54

Pedagogické aktivity. - Studijní oblasti (programy) - Celoživotní vzdělávání - Akademičtí pracovníci - Studenti

Recommend Documents