Aktivity Světové zdravotnické organizace v oblasti medicíny katastrof
seminář NCO NZO Brno, 12. června 2011
MUDr. Alena Šteflová,Ph.D., Kancelář WHO v ČR
Cíle WHO v krizových situacích
• WHO - vedoucí agentura pro oblast zdravotnictví – i v období krizových situací • Snížit při krizích úmrtnost a nemocnost, kterým lze zabránit
2
Pojem krize Podmínky označované jako krize nastávají v těchto případech: Místní systémy, na nichž lidé závisejí, jsou zahlceny. Systémy nedokáží reagovat na požadavky. Lidé nemohou uspokojovat své základní potřeby.
Příčiny krize Náhlé katastrofické události (chemické havárie, hromadné otravy, úniky biologických činitelů, zemětřesení, nehody...) Dlouhotrvající rozvrat společnosti (násilí, útěk a vysidlování) Postupně se rozvíjející katastrofy (desertifikace, globální oteplování, vysoká prevalence HIV)
3
Hlavní hrozby pro bezpečnost regionu z hlediska veřejného zdraví •
Přenosné nemoci HIV/AIDS – TBC Pandemie chřipky SARS…
•
Přírodní a člověkem způsobené katastrofy Hrozba náhodného úniku či záměrného vypuštění biologických, chemických nebo radioaktivních činitelů
•
Konflikty a komplexní mimořádné situace (teroristické útoky)
•
Globální změny – změna klimatu
Každá z událostí představuje výzvu pro zdravotnické systémy – ohrožuje zdravotní bezpečnost 4
Světový den zdraví 2008 Ochrana zdraví před dopady klimatických změn změny v geografickém rozložení některých vektorově přenášených infekčních onemocnění, jako např. onemocnění přenášená klíšťaty a komáry, změna sezónního rozložení některých alergenových pylových druhů či přes 70,000 úmrtí navíc hlášených z 12 evropských států po horké vlně v létě 2003 v porovnání s předchozími 5 lety.
5
Globální trendy Rostoucí počet a rozsah zdravotních krizí a katastrof Narůstající společenské a hospodářské ztráty – dlouhodobé následky pro zranitelné společnost Za posledních 20 let v důsledku katastrof zahynuly přinejmenším 3 milióny lidí; dalších 800 miliónů bylo postiženo
6
Region postižený vážnými zdravotními hrozbami
7
Katastrofy a zdravotní krize v evropském regionu (1990–2006)
Druh události Povodně Extrémní teploty Sucha Ničivé požáry Zemětřesení Nehody Sesuvy půdy a laviny Větrné smršti
Celkem
Počet případů
Úmrtí 344 112 31 58 102 609
3 593 52 119 2 228 21 840 16 856
57 170
2 084 1 397
Postižené Hospodářské škody obyvatelstvo (v tis. USD) 11 566 509 66 093 052 1 389 529 9 024 788 14 865 575 14 297 309 286 969 3 540 357 5 875 138 30 225 449 137 638 11 697 048 90 196 8 063 234
156 589 33 114 822
1 483 98 119 42 274 788
168 149 414
Zdroj: EM-DAT – mezinárodní databáze katastrof OFDA/CRED, www.em-dat.net – Université catholique de Louvain, Brusel, Belgie © 2006 CRED
8
Katastrofy a zdravotní krize v evropském regionu (1990–2008)
Type of event Flood Extreme temperature Drought Wild fire Earthquake Accidents Mass movement* Storm
Total
Number of events 413
Deaths 3 912
Total affected 12 137 319
Economic damage (thousands of US$) 84 072 159
141 36 72 110 695 59 302
80 993 2 329 21 943 18 848 2 220 1 680
3 442 803 15 875 965 1 293 432 5 903 433 154 410 190 880 8 360 716
16 245 450 15 082 309 10 653 811 37 859 949 12 431 777 1 610 698 68 486 129
1 828
129 927
47 358 958
246 442 273
* Mass movement includes: avalanche, landslide, rockfall and subsidence Source:"EM-DAT: The OFDA/CRED International Disaster Database, www.emdat.be - Université catholique de Louvain - Brussels - Belgium" © 2009 CRED
9
Příklad vlny veder (2003) • Nejvíce postiženy západoevropské země s rozvinutými zdravotnickými systémy – celkově 35 000 případů úmrtí navíc, např. ve Francii vzestup úmrtnosti o 14 800 případů • Nedostatky v plánování operační připravenosti • Chybějící standardní léčebné postupy pro zdravotní potíže související s horkem • Absence mechanismu pro mobilizaci dodatečných pracovníků (doba dovolených) • Selhání zdravotnického systému • Nedostatečné krizové řízení • Komunikační problémy 10
Některá ponaučení z nedávných zdravotních krizí Neočekávané události mohou vyvolat chaos i v rozvinutých zdravotnických systémech. Dobrá připravenost zdravotnických služeb a existence zavedených zmírňujících opatření dokáží účinně snížit nepříznivý dopad na lidské zdraví a bezpečnost. V krizích a mimořádných situacích mají pro minimalizaci zdravotních dopadů klíčový význam meziresortní koordinace a předem stanovené efektivní rozhodovací procesy. Zásadní je rychlé poskytování přesných informací o možných zdravotních dopadech, jakož i účinné intervence. Účinnými nástroji k prosazování důležitých preventivních opatření jsou informovanost veřejnosti, komunikace a návody pro činitele s rozhodovacími pravomocemi. 11
Mezinárodní zdravotní řád (aktualizovaná verze vstoupila v platnost 15. června 2007)
•
Obnovený rámec pro zvládání hrozeb na poli zdravotní bezpečnosti:
•
„Ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu” (PHEIC) mimořádná událost, o níž se soudí:
- představuje riziko pro veřejné zdraví v jiných zemích kvůli mezinárodnímu šíření nemocí a - může vyžadovat koordinovanou mezinárodní reakci.
12
Odborné priority v evropském regionu spolupráce s ministerstvy zdravotnictví Prosazování připravenosti zdravotnických systémů a činností pro zmírňování následků katastrof Poskytnutí nástrojů a důkazů / případových studií na podporu standardů Vypracování národních plánů připravenosti Včasné varování / včasná reakce Budování partnerství Přizpůsobení intervencí dynamice a specifikům konkrétních zemí Klíčová role WHO ve stavu nouze – posouzení, analýza, koordinace, odstraňování nedostatků v reakci a ochrana a posilování místních kapacit a systémů : přírodní katastrofy, nestabilní státy, komplexní mimořádné situace
PŘÍRODNÍ RODNÍ KATASTROFY
TECHNICKÉ TECHNICKÉ KATASTROFY
„KOMPLEXNÍ” KOMPLEXNÍ” KATASTROFY
13
One of the same kind… each of them a challenge for health systems
Disaster
Emergency
Health – Crisis
14
Být připraven na všechny druhy možných hrozeb/ whole-health approach 80% toho co se musí udělat v případě nebezpečí je všeobecně poplatné/ GENERIC – stejné ve všech typech ohrožení the “all-hazards” approach: an approach to emergency management based on the recognition that there are common elements in the management of responses to virtually all emergencies, and that by standardizing a management system to address the common elements, greater capacity is generated to address the unique characteristics of different events. 15% HAZARD-SPECIFIC 5% is UNIQUE TO THE EVENT 15
Strategie na úrovni evropského regionu WHO
Program připravenosti a reakce na katastrofy v evropském regionu Byla vypracována strategie a akční plán pro evropský region s cílem zvýšit kapacitu národních zdravotnických systémů pro reakci na „krize“ Projednávání a schvalování strategií/rezolucí na nejvyšších jednáních WHO/EURO ( Evropský Regionální výbor) Pomoc a asistence v metodické části Publikace, plakáty, tištěné materiály Účast expertů a odpovědných pracovníků státních institucí na na odborných vzdělávacích akcích WHO/EURO
16
Připravenost na katastrofy Zahrnuje všechna opatření přijímaná před stavem katastrofy pro zvýšení rozsahu a účinnosti reakce, například činnosti v těchto oblastech: informační systémy, databáze (mapy, seznamy odpovědných osob) plány, normy, postupy, politické koncepce a funkce informovanost veřejnosti rozvoj lidských zdrojů (budování kapacit) rozvoj materiálních zdrojů koordinace a tvorba sítí
17
Reakce na katastrofy Resortní koordinace Zdravotnické zpravodajství Rychlé vyhodnocení zdravotních rizik Standardy a pokyny Monitorování zdravotního stavu Mobilizace zdrojů Humanitární pomoc ve formě zdravotnických potřeb a vybavení
18
Obnova po katastrofách Posouzení škod Zajištění souladu s procesem rozvoje Mobilizace zdrojů Ponaučení a vyhodnocení Integrace zmírňujících opatření
19
Strategie na úrovni evropského regionu WHO
Program připravenosti a reakce na katastrofy v evropském regionu – dle potřeb jednotlivých zemí Projekty na základě Bienální smlouvy o spolupráci uzavřené mezi WHO/EURO a MZ Zapojení ČR již v letech 2004-05 ( zařazena na základě zkušeností s povodněmi v roce 2003) Od té doby probíhají ve spolupráci MZ a WHO Euro projekty BCA zaměřené na krizovou připravenost 20
Projekty BCA/WHO v České republice Seminář WHO/MZČR Připravenost na katastrofy a zásahy při nich – Nemocnice na Homolce, červen 2005 - účast experta WHO – pro regionální týmy - podpora duševního zdraví v rámci připravenosti na krizové stavy, úvod do metod Critical Incident Stress Management (CISM) Odborný seminář Krizový management ve zdravotnictví Bratislava, listopad 2006 - s účastí evropského poradce pro připravenost na krizové situace WHO/EURO a odborníka na urgentní zdravotnické služby - Připravenost na epidemie/pandemie a řešení zachycení vysoce nakažlivých infekcí - Úloha zdravotnictví při řešení hromadných úrazů způsobených živelnými katastrofami, průmyslovými haváriemi nebo teroristickými útoky
21
Projekty BCA/WHO v České republice
• Opakované aktivity společné pro Ministerstva zdravotnictví SR a ČR ve spolupráci s Kancelářemi WHO SR a ČR a mezinárodní účastí ( Konference Medicíny katastrof - Hrozby 21. století, epidemie, pandemie, Mezinárodní zdravotní předpisy WHO a jejich aplikace v praxi+ ukázková praktická cvičení) Seminář na vypracování krizových plánů nemocnic dle doporučení WHO příručky (Brno s účastí českých a slovenských kolegů a pilotních ZZ)
22
Projekty BCA/WHO v České republice
Hlavním pilířem krizové připravenosti MZ je vzdělávání Aktivity BCA tento koncept MZ podporují Podpora výuky v rámci NCO NZO vytvoření modulu: Multisektorální přístup na krizovou připravenost - včetně CBRN na strategické úrovni Kurz urgentní medicíny a medicíny katastrof pro studenty medicíny - podpora pregraduálnímu vzdělávání MU Brno: teoretický a praktický výcvik studentů medicíny v simulovaných situacích Zpráva ze situační analýzy zdravotnické záchranné služby a urgentních příjmů v nemocnicích, mechanismy organizace a koordinace pro poskytování údajů ke zlepšování kvality a standardizaci služeb – součást projektu DG SANCO
24
Závěr Zdravotní důsledky krizí mohou být katastrofické Připravenost „zdravotnických systémů” má proto zásadní význam!
Zdravotnické systémy v mnoha zemích regionu nejsou dosud dostatečně připraveny na zvládání zdravotních aspektů krizí ( konstatováno v r. 2007 - kdy se téma krizové připravenosti stalo i ústředním tématem Světového dne zdraví)
25
1999 2005
2009 Pandemic Preparedness Guidance
Přesto lze konstatovat, že díky přípravě na pandemii a důslednějšímu uplatňování International Health Regulations došlo k výraznému posunu v připravenosti všech členských států Evropského regionu WHO. Všechny země mají krizový či pandemický plán Mezinárodní zdravotní řád facilituje mezinárodní koordinaci a pomáhá při budování odborných kapacit v jednotlivých zemích (National IHR focal points; IHR procedures; Emergency Committee) 26
Kde získat další informace? • Webovské stránky WHO na adrese: http://www.who.int/ http://www.euro.who.int http://www.who.cz
• Kontakty: U.N. HOUSE, Kancelář WHO v České republice Nám. Kinských 6, 150 00 Praha 5 Tel.: 257199881 Fax: 257328 966 E-mail :
[email protected]
27