Pavel Houser HAVRANI

Pavel Houser

HAVRANI

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 4

Pavel Houser

HAVRANI

TRITON

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 6

© Pavel Houser, 2004 © TRITON, 2004 Illustrations © Milan Fibiger, 2004 Cover © Eva Filgasová, 2004 Vydalo Nakladatelství TRITON, s. r. o., Vykáňská 5, 100 00 Praha 10, www.triton-books.cz ISBN 80-7254-506-X

Kdo je připravený setkat se tváří v tvář scénám jakoby uprchlým z Hitchcockova filmu Ptáci, respektive ze stejnojmenné povídkové předlohy Daphne du Maurier? Zřejmě nejpůsobivější je samotný vznik statisícových havraních hejn, postupné slétávání menších skupinek. Hejna černých ptáků se stále zvětšují, posedávají na stromech či komínech, zvedají se, chvíli krouží vzduchem, spojují se s dalšími hejny, nabalují je na sebe jako sněhová koule valící se po svahu. Stmívá se – v zimě přichází soumrak brzy. Pak havrani vstupují na scénu v celé své kráse. V určitý okamžik dokáží černá křídla dokonale zakrýt potemnělou, ještě ale trochu modrou oblohu. Let sta tisíců havranů probíhá chvíli nehlučně, pak jeden zakráká a přidávají se i ostatní ptáci. A to je teprve začátek příběhu. Edgar Allan Poe či vládce severských bohů Odin by mohli vyprávět... 7

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 8

Úvodní diagnóza: Vznik posedlosti Na jakémsi vcelku nudném večírku někdy v roce 1998 se mi do rukou dostal magazín Lidových novin, nudný stejně jako samotný večírek. Pak jsem ale přece jenom narazil na materiál, který dokázal upoutat mou pozornost. Redaktorka tohoto periodika Alena Plavcová popsala v článku nazvaném Krá! Kroá! statisícová hejna havranů nocující v oblasti Kralup a Veltrus. Představa je to samozřejmě jako vystřižená z hororu Ptáci. Když k tomu připočteme, že havrani se podle článku živili psími výkaly a nocoviště dokázali zpustošit tak, že místo připomínalo spíše smetiště, má dekadentní duše zajásala. Název Veltrusy náhle získal nový rozměr a obdobně havranocentrická etymologie se začala vnucovat i v případě Kralup (třebaže zde to téměř jistě není „věcně“ oprávněné, jak ještě zjistíte dále). 9

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 10

Jako by to nestačilo, v textu článku jsem narazil také na zmínku o tom, jak jsou havrani a krkavci schopní se naučit počítat, jak pijí pivo, eventuálně podobně jako pes brání svého pána. Moudří, elegantní, po všech stránkách fascinující ptáci! Někdy stačí drobný podnět, aby se do té doby pouze latentně existující psychická porucha vyjevila v celé své kráse. Totéž potkalo před více než pěti lety i mne. Od zrodu této obsedantní posedlosti pak začaly mé cesty havraními stezkami, spojené se shromažďováním dalších materiálů o těch černých potvorách; během výprav ve znamení zobáku a pařátu (ať už vedly reálnými krajinami, nebo se odehrávaly na stránkách knih) mě doprovázeli především Stanislava Kučová a David Jeřábek, jimž je také věnována tato kniha. Kromě nich mi s tématem samozřejmě pomohla i celá řada dalších havranologů, které bezohledně opomenu. Taktéž lidi, kteří mi při psaní přímo či nepřímo překáželi, neuvádím – výčet by to byl totiž příliš dlouhý. Nakonec jsem dospěl k závěru – a tato kniha se pokouší o důkaz příslušné teze –, že havraní stopa prochází úplně všude, stvořením světa počínaje a heraldikou konče. Doklady aktivit havranů jsou 10

snad poněkud nesoustavné a přelétavé, podobně těkavý bude tedy možná i následující text. Má vlastní havraní posedlost se zatím utěšeně rozvíjí. Tyto řádky píšu ve druhé polovině října. Před dvěma dny mi začaly docházet zprávy o tom, že havrani opět míří do Prahy a agenti je zde již zpozorovali. Dnes jsem je konečně viděl i u svého domova na bohnickém sídlišti. Je na čase slavit, po roce opět přišel vranovrat! Havrani nad mou hlavou S tisícem křídel Přiletěli za mnou Sedají si na můj šat Havránci nad mou hlavou V zimní závěji Černým peřím Budou mě hřát Pavel Houser, [email protected]

11

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 12

HAVRANÍ DOMINO Havrani k nám přilétají v říjnu a odlétají obvykle v průběhu března. Možná se vám však poštěstilo u nás zahlédnout nějakého havrana během léta. Není zde nějaký rozpor? Kupodivu není. Havrani skutečně žijí v menším množství v našich zemích i přes léto. Vtip je však v tom, že to nejsou ti samí ptáci jako tuzemská zimní havraní odrůda. Naši letní havrani odlétají totiž v průběhu října (záleží samozřejmě na tom, jak se zrovna vyvíjí počasí) k jihu do Středomoří, Německa či Francie. Následuje jakési havraní domino, v rámci kterého se uvolněné místo zaplní havrany ze severu či východu – Polska, Ruska a z Pobaltí. Tah havranů se uskutečňuje v menších hejnech, houfování do stotisícových mračen nastává až během zimních sletů na nocovištích.

Chvála výletů K havraním nocovištím v oblasti Kralup lze dorazit vlakem, ale třeba i pěším výletem z hlavního města 12

(přibližně 25 km z Tróje nebo z bohnického sídliště). Cesta po pravém břehu řeky vede navíc kolem několika velmi zajímavých lokalit. Za Řeží se nachází Větrušická rokle s příkrými spilitovými skalami a teplomilnou stepní vegetací; velmi půvabná stezka vede mezi Řeží a Libčicemi podél Vltavy po úzké říční navigaci. Nad Vltavou lze kromě běžných vodních ptáků často potkat kormorány, vzácněji také volavky; ve Větrušické rokli žije i výr velký – výlet za havrany lze tedy spojit se vskutku komplexním ornitologickým zážitkem. Mimochodem: Náš havran je snad v jistém ohledu kormoránům příbuzný. Pojmenování „kormorán“ totiž údajně znamená mořský havran. Francouzské slovo „cormoran“ totiž pochází z latinského corvus-havran a mare-mořský.

Pokud návštěvník preferuje cestu po levém břehu Vltavy, může zase zhlédnout celou řadu historických památek či alespoň historicky významných míst – Levý Hradec (někdy pokládán za původní sídlo Přemyslovců, odkud se až za Bořivoje přemístili do Prahy), nejstarší dochovaný kostel v Čechách v Budči (rotundu sv. Petra dal kníže Spytihněv po13

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 14

stavit už kolem roku 900), vrch Řivnáč (podle něj se jmenuje jedna kultura pozdní doby kamenné – eneolitu) či Tursko (zdejší mohyla na pahorku zvaném Krliš je spojována s pověstí o lucké válce – nedaleko místa měla být svedena bitva, v níž Přemyslovci za Neklana porazili Lučany a samotná mohyla je pak podle legendy hrobem padlého velitele vítězné armády Tyra, v jiné verzi Čestmíra). Na sever od Kralup stojí za pozornost snad ještě zámek v Nelahozevsi (nedaleko jednoho z havraních hnízdišť), sochy a pavilony ve veltruském parku a samozřejmě také celonárodní turistická atrakce Říp (z Kralup cca 25 km).

KLOKOTÁNÍ ČERNÉHO MRAČNA Zřejmě nejpůsobivější je samotný vznik statisícových havraních hejn, postupné slétávání menších skupinek. Hejna černých ptáků se stále zvětšují, posedávají na stromech či komínech, zvedají se, chvíli krouží vzduchem, spojují se s dalšími hejny, nabalují je na sebe jako sněhová koule valící se po svahu. 14

Stmívá se – v zimě přichází soumrak brzy. (Krátce po příletu havranů končí letní čas a soumrak se přiblíží ještě o jednu celou hodinu.) Pak havrani vstupují na scénu v celé své kráse. V určitý okamžik dokáží černá křídla dokonale zakrýt potemnělou, ještě ale trochu modrou oblohu. Let sta tisíců havranů probíhá chvíli nehlučně, pak většinou jeden zakráká a přidávají se i ostatní ptáci. Hejno se neustále přeskupuje; někomu může připomenout podivný tanec, jinému kypící mrak, nelze se ubránit ani otázce týkající se matematického popisu tohoto možná chaotického a možná podivně pravidelného klokotání. Buď jak buď, v případě sletu havranů se ale jedná o mimořádně silný estetický zážitek. „Je to živelná dynamika bouře, valícího se kouře, vodních vírů, chumelenice, lijáku.“ (David Storch: Havraní rituály, Vesmír 74 384/1995)

Po příletu na „finální“ nocoviště se havrani obvykle rychle ukládají ke spánku. Ještě trochu hádky o to, kdo obsadí jakou větev, snad to nějak souvisí s hodnostní pozicí v havraní hierarchii. Za chvíli krákorání utichne a ptáci usnou. 15

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 16

Havrani jsou však plaší a nervózní, takže hlučnější návštěvník je dokáže snadno vyrušit. Tehdy se několik havranů vytrhne ze spánku, vzlétnou a často strhnou i větší skupinku. Následuje dominový efekt, probuzení ptáci budí spící druhy, havrani se přesouvají a nějaký čas trvá, než se opět usadí. Nervóznější jedinci takhle podle všeho občas spustí i poplachy falešné. Naproti tomu se nocující havrani dokáží snadno adaptovat třeba na nedalekou trať a nenechají se nijak rozptylovat hlukem projíždějících vlaků. Jak vyplyne z dalšího textu, havrani mají k železnici vůbec kladný vztah. Ani kolem projíždějící automobily havranům podle všeho nevadí, alespoň pokud je od spících ptáků odděluje určitá „bezpečná vzdálenost“.

JAKOU CENU MÁ HAVRAN? Kolik byste byli ochotni zaplatit za jednoho statného havrana? Můj odhad je 20 haléřů, nikoliv však těch nedávno zrušených, ale v podstatně tvrdší měně. K odhadu havraní ceny jsem došel jednoduše. Slovo havran představovalo totiž mj. také lidový ná16

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 18

zev pro rakousko-uherský 20haléř, ražený ve válečných letech 1915–1918 ze železa. Přezdívka se odvozovala z toho, že mince z nepříliš ušlechtilého kovu v oběhu rychle černala. Zdroj: Zdeněk Petráň, Pavel Radoměřský: Encyklopedie české numismatiky, Libri, Praha, 1996

Kde u nás najdeme havraní nocoviště? Kde u nás najdeme havraní nocoviště? Jak vyplynulo z předešlého textu, samozřejmě u Kralup a Veltrus. Co dál? Mapa havraních nocovišť je na první pohled něco jako polotajná informace, ne úplně nepodobná zlatonosné žíle. Komu ji sdělit a komu ne? Kdo je připravený setkat se tváří v tvář scénám jakoby uprchlým z políček Hitchcockova filmu ven do světa? A nemohl by nějaký navedený nezvedenec havranům naopak ubližovat? Ve skutečnosti je to ale trochu jinak. Havraní nocoviště stejně neutajíte. Vědí o nich minimálně místní obyvatelé – ono takové stotisícové hejno se obtížně přehlédne. 18

Alena Plavcová uvádí ve svém článku v magazínu Lidových novin následující havraní nocoviště: l České Budějovice l Soběslav l Chrudim l Veltrusy l Židovský hřbitov v Praze l Kralupy nad Vltavou l Pátek na Ohři Příslušný článek pochází z roku 1998. O něco mladší práci na toto téma (z níž budeme čerpat ještě několikrát) představuje diplomka Renáty Fojtíkové „Hromadná zimní nocoviště a sociální chování havrana polního (Corvus frugilegus): etologická a telemetrická studie“, kterou autorka obhájila v roce 2002 na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty pražské Univerzity Karlovy. Autorka dochází k závěru, že v ČR existuje 12 významnějších společných nocovišť, z nichž největší jsou tato dvě: l Nymburk-Babín s počtem nocujících ptáků až 110 000 (noční pozorování je zde usnadněno díky blízkosti osvětleného nádraží) 19

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 20

Kralupy (asi 100 000 ptáků) Další nocoviště jsou již menší, kolem 20 000 ptáků. Za zmínku podle Fojtíkové stojí dále především lokality Brno-Židlochovice a Louny-Počedlice-Loužek. Fojtíková ve svém výčtu vůbec nezmiňuje pražský židovský hřbitov; sám jsem zde havrany rovněž nikdy nocovat nespatřil. Pokud mohu posoudit z vlastní zkušenosti, lokality Kralupy a Veltrusy nejsou nikdy používány současně. Havraní nocoviště se ovšem mění jak meziročně, tak někdy i v průběhu jediné sezóny. Těžko říci, čím se tyhle přesuny řídí. Snad jde o klimatické podmínky, snad prostě o módu, snad přesun následuje v okamžiku, kdy se havrani na starém místě cítí rušeni. Možné je však i to, že havrani sbalí kufry ve chvíli, kdy staré místo dostatečně vybydlí, respektive zpustoší. Nocoviště bývá skutečně pokryté na zemi vrstvou trusu a podobně je i cítit – zřejmě pouze skutečnost, že se vše odehrává v zimě, brání doprovodnému aromatu v náležitém rozletu. Obvykle se uvádí, že havrani nocují v lužním lese (a mezi preferované stromy má patřit topol a bol

20

rovice). Není to podle mého názoru tak docela pravda, minimálně občas jsou schopni se usadit i na komínech kralupských chemiček či střechách paneláků. A taktéž výraz les představuje lehký eufemismus – listí na stromech „lesa“ totiž chybí, a to nejen proto, že by opadalo. Vše je ožrané, větve polámané. Zato zde přibylo mnoho dalších věcí, kromě výtrusů třeba záplavy gumiček (o tom později). Když jsem se začal havrany systematičtěji zabývat (zima 1998/99), nocovali ve veltruském zámeckém parku. Poté se přesunuli blíže do města do čtvrti zvané Lobeček (kde sídlili nedaleko zamrzlých slepých ramen Vltavy a místního koupaliště). Následovalo stěhování nocoviště na druhou stranu řeky Vltavy, do kopce (určitě ne do lužního lesa, místo bylo vysoko nad řekou) mezi Kralupy a Nelahozevsí. Stráň se nacházela nad železniční tratí, tedy zde opět máme doklad příchylnosti havranů k železnici. Kladný vztah havranů k železnici potvrzuje i Petr Rákos v díle „Korvína čili kniha o havranech“ (Český spisovatel, Praha, 1993). Podle Rákose se ovšem nejedná o žádnou re-

21

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 22

ciprocitu – železnice má naopak k havranům vztah zcela lhostejný.

V zimě 2003 se havránci podle všeho zabydleli zase v oblasti Lobečku. Jednoho dne jsem zaregistroval, že uléhají také přímo na střechách kralupských domů mezi řekou a kostelem (nedaleko mostu přes Vltavu), ale o týden později jsem je zde již nezastihl. Renáta Fojtíková ve své diplomové práci potvrzuje, že pokud existuje více nocovišť vedle sebe, zpravidla je obýváno pouze jedno z nich, např. jedno na začátku a jedno na konci zimy (Fojtíková zaznamenala, že na počátku zimy 2001/2002 upřednostňovali Veltrusy, později Lobeček). Jen výjimečně se přelétající hejno rozdělí na dvě a obě části potom nocují odděleně. Jak tedy vidno, ani mapa havraních nocovišť není automatickou zárukou úspěchu. Chce to prostě zkusit, vypravit se do podezřelých míst, sledovat během stmívání přelety hejn a mít trochu štěstí. A pokud se štěstí nedostaví na poprvé, což se může snadno stát, je žádoucí trpělivost. Nakonec je ale asi působivější vidět stotisícový havraní slet než najít konkrétní místo, kam ptáci nakonec ulehnou. 22

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 24

10 milionů havranů Podle knihy A. P. Juškeviče „Dějiny matematiky ve středověku“ někdy mezi 12. a 17. stoletím vznikl v Rusku systém číslovek pro řády vyšší než tisíc. Řád 10 000 000 se označoval jako voron (havran). S čím by to mohlo souviset? Kolik má třeba havran pírek? Typická velikost havraního hejna to asi přece jen být nemůže, to by jedno hejno havranů mělo stejně členů, jako má celá ČR obyvatel lidských...

HAVRANÍ PIVO Alena Plavcová ve svém článku Krá Kroá zmiňuje havrana Vaška, který svého pána doprovázel do hostince a tam pil pivo z porcelánového tácku. V této souvislosti se vnucuje otázka, jaké typy piva havrani preferují. Samozřejmě – havrani nejraději pijí Havrana. Jde o tmavý ležák (přibližně jedenáctka) pivovaru Vyškov. Podle výrobce se pro přípravu Havrana používá čtyř druhů speciálních sladů, pro pivo je charakte24

ristická plně sladová karamelová chuť, vůně i tmavý barevný tón. Havran dokonce obsadil v anketě časopisu Pivní kurýr druhé místo v soutěži Pivo roku 2002 v kategorii tmavých piv. Havrana předstihl pouze Kozel (velkopopovický). Osobně jsem Havrana ochutnal v lahvové podobě a neshledal na něm žádné podstatnější vady. Takže – dobrou chuť a nechť vás havrani ochrání před kocovinou!

Slovo má internet Pokud do internetového prohlížeče vyťukáte adresu http://www.havran.cz, octnete se na domovské stránce počítačové hry (konkrétně adventury) Ve stínu havrana. Má se jednat o hru spíše humornou, ve které se role průvodce ujal hlas Jiřího Lábuse. Cena hry je 190 Kč. Jednoduchým přepočtem se z ceny 1 havrana (20 haléřů – viz výše) můžeme dostat k informaci, že ve hře by mělo vystupovat celkem 900 havranů. V opačném případě doporučuji zvážit možnost reklamace. 25

havran.qxd

1.6.2004

9:45

StrÆnka 26

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.