Letní filmová Škola / Uherské hradiŠtĚ (42)
pátek sobota neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota 2 Soutěž 3 Rozhovor: Emília Vášáryová 4 Visegrádský horizont: Polská filmová škola
Vlak R. Jerzy Kawalerowicz ► středa 27.07. Tenisová hala / 14.30
22.07. 23.07. 24.07. 25.07. 26.07. 27.07. 28.07. 29.07. 30.07. 5
Z dnešního programu doporučujeme 6 Rozhovor: Petr Jarchovský 7 Komiks
MIX
► Stane se
Polsko-český slovníček filmových názvů Divíte se, že se v rámci přehlídky tzv. polské filmové školy promítá na LFŠ snímek Kwiecień, který se přitom odehrává v dubnu? Polština může být prostě pro Čecha matoucí jazyk. Vybrali jsme pro vás proto překlady některých filmů, za nimiž byste možná hledali něco jiného. Díky našemu slovníčku se na žádném polském filmovém festivalu neztratíte! Sex w Brnie – Nuda v Brně Żwirek i Muchomorek – Křemílek a Vochomůrka Czeski błąd (neboli Česká chyba) – Kawasakiho růže Sklep przy głównej ulicy – Obchod na korze Jak Kret dostał spodenki – Jak krtek ke kalhotkám přišel Na Zachodzie bez zmian – Na západní frontě klid
soutěž Co udělat pro to, abyste si z LFŠ odvezli kromě hlubokých filmových zážitků i dárkovou tašku? Přečíst si následující otázky, poslat nám správné odpovědi na e-mail
[email protected] a pak doufat v Šilhavé štěstí. To se promítá dnes ve 23.30 v kině Reduta 1, a když ho zkouknete, třeba pak ono na oplátku zašilhá zrovna na vás!
1. Kdy a jak zemřel Andrzej Munk, jedna z klíčových osobností tzv. polské filmové školy?
2. Komu vypráví nešťastník Jan Piszczyk ve filmu Šilhavé štěstí svůj osud?
Srdcovka Michaely Dostálové: Já, Olga Hepnarová Film, který dnes můžete vidět v Klubu kultury ve 23.59. Film, co mi dal facku. A zase jednou ukázal, že svět není černobílý. Denně chodím po pražském Strossmayerově náměstí a až do nedávna jsem si myslela, že ta holka, co tu vjela do lidí, musela být JEN lidská zrůda. Teď to JEN beru zpět. Byla to taky holka bez rodinného zázemí, bez přátel, oběť spolužáků i spolupracovníků a nejspíš těžce duševně nemocná. A nešťastná. Když jsem tuhle svou reflexi komusi popisovala, mávl rukou a řekl, že nechápe, proč se o těchto lidech točí filmy. Pokud máte stejný názor, na snímek nechoďte, byla by to pro vás asi ztráta času. Pokud ale před tím, než vynášíte soudy,
Letní filmová akademie: režie → Kino Reduta 2 13.30 Už víme, jak psát scénáře, filmovou hudbu nebo jak dílo produkovat. To zásadní ale stále chybí. Robert Sedláček (Muži v říji, Rodina je základ státu) prozradí, co všechno obnáší práce režiséra. Kde začíná a kde končí jeho práce? A je režisér tím nejmocnějším pánem na place?
Cena pro Taymorovou → Kino Hvězda 20.30 Americká režisérka Julie Taymorová dostane dnes Výroční cenu AČFK pod patronací města Uherské Hradiště. Ocenění obdrží za „mimořádnou a mimořádně úspěšnou práci na poli výtvarného umění, scénografie, divadla, muzikálu a filmu“. Po slavnostním ceremoniálu následuje promítání jejího oscarového snímku Frida se Salmou Hayekovou v hlavní roli.
Luchino Visconti: německá trilogie → Kino Reduta 2 15.30 Na Viscontiho německou trilogii (Soumrak bohů, Smrt v Benátkách, Ludvík Bavorský) se obyčejně nahlíží jako na vrchol jeho dekadentní tvorby. Právě o ní a jejím výjimečném postavení ve filmařově tvorbě bude v Redutě 2 diskutovat italský filmový teoretik Mattia Cinquegrani. Film nebo televize? → Respekt stan 17.30 Zdá se, že televize už není ani pro respektované tvůrce médiem „nižší kategorie“. V poslední době se stále více hovoří o tzv. quality TV, tedy o seriálech, které si ve své kvalitě nijak nezadají s filmy – a v některých případech je dokonce i předčí. Jak se tento trend projevuje v tématech a estetice audiovizuálního vyprávění? O tom budou dnes v Respekt stanu debatovat režisér Viktor Tauš a britský mediální teoretik Glen Creeber.
2 Koncert Jiřího Bárty → Kostel sv. Františka Xaverského 21.00 Nechte chvíli odpočinout oči a dodejte vznešenou stravu uším. Do kostela sv. Františka Xaverského u Reduty dorazí jeden z nejlepších českých violoncellistů Jiří Bárta. Těšit se můžete na dvě suity Johanna Sebastiana Bacha pro sólové violoncello a Sonátu pro sólové violoncello, op. 8, Zoltána Kodálye. (tek)
NA LFŠ MOBILNĚ! STAHUJTE OFICIÁLNÍ MOBILNÍ APLIKACI LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA 2016 ► ANDROID
rádi znáte pozadí věci, zajděte si na tento černobílý film pochopit barevný kontext. Autorka je tisková mluvčí LFŠ.
► iOS
+ CELÝ PROGRAM V TELEFONU, DETAILNÍ ANOTACE, SESTAVENÍ VLASTNÍHO PROGRAMU, INTERAKTIVNÍ I OFFLINE MAPA FESTIVALOVÝCH MÍST A KAPACITY SÁLŮ
HODNOŤTE POMOCÍ APLIKACE FILMY A DOPROVODNÝ PROGRAM A DEJTE TAK DRAMATURGŮM ZPĚTNOU VAZBU. HLEDÁME TOP 3 SNÍMKY LETOŠNÍ FILMOVKY. TAGUJ #LFS2016 LETNIFILMOVASKOLA @LFSKOLA LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ OFICIÁLNÍ HASHTAG: #LFS2016 KE STAŽENÍ MŮŽETE VYUŽÍT BEZPLATNÉ WI-FI V KINĚ HVĚZDA. LFS.CZ
Rozhovor
Slovenská herečka Emília Vášáryová: Pro Woodyho Allena bych napekla i koláče Ondřej Moravec
Emília Vášáryová si vyzkoušela snad všechny typy charakterů. První velkou roli dostala v podobenství Vojtěcha Jasného Až přijde kocour z roku 1963, se kterým se podívala i do Cannes. Její poslední snímek Eva Nová si pak z festivalu v Torontu odnesl ocenění Mezinárodní federace kritiků FIPRESCI. Včera v kině Hvězda převzala Vášáryová Výroční cenu AČFK pod patronací Zlínského kraje za „vnímavé ztvárňování všech odstínů ženskosti, které více než půlstoletí představuje v divadle, televizi i na filmovém plátně“. V Evě Nové jste si zahrála alkoholičku. Je asi poměrně jednoduché zabřednout do určitého klišé, jak takový typ postavy hrát. Jak jste se tomu postavila?
3
Tohle téma jsme s režisérem Markem Škopem dost řešili. Nechtěli jsme se dostat do nějakého schematického pojetí člověka, který bojuje se závislostí. Postavu kdysi slavné herečky Evy jsme tak dlouho a pečlivě připravovali, každý její pohyb byl dopředu detailně promyšlený. Ve snímku nicméně nejde jen o téma alkoholismu, i když je tam samozřejmě důležité a obecně představuje velký problém, s nímž jsem se setkala i ve své profesi. U Evy je důležité také téma pomíjivosti slávy. Jeden den vás všichni znají, druhý den už neexistujete. Ne všichni takový prudký obrat zvládnou.
Před natáčením Evy Nové jste uvažovala, že s filmem skončíte. Proč? A dalo vám toto drama nějaký nový impulz? Asi dva roky před tím, než jsme začali s Markem točit, jsem si říkala, že už mi to stačilo. Každý by měl vědět, kdy přestat. Při představě, že bych měla být každý natáčecí den na place od rána od páté, jsem cítila, že na to už prostě nemám. Film je pro mě jen třešnička na dortu, hraji hlavně v divadle, takže jsem se dlouho rozhodovala, jestli zrovna na tak náročný film, jako je Eva Nová, budu mít síly. Pak jsem ale viděla štáb Evy a jeho nadšení a říkala si, že mi s tím vším pomůžou, že na to nebudu sama. A nemýlila jsem se, z čehož mám velkou radost. Natáčení i snímek se povedly. A já si i díky tomu řekla, že budu s filmem pokračovat dál.
V Evě Nové hrajete velmi dramatickou postavu, často vystupujete ale i v komediích. Co vám víc sedí?
Nemám ráda, když se role opakují. Na divadle teď hraji hodně komických rolí. Ale napsat dobrou filmovou komedii je opravdu hodně těžké. Je totiž zapotřebí perfektně ovládat žánr. Nejsem fanynka dryáčnického humoru a ten je teď docela populární. Takže komedie si jakožto herečka vybírám velmi opatrně. Ale mám svoje dlouholeté oblíbence. Kdyby mě třeba do nějakého svého filmu oslovil Woody Allen, tak jdu hned do toho a klidně zadarmo. Možná bych i napekla štábu koláče. Allena prostě miluju.
Potkala jste se s ním někdy? Bohužel ne. Chtěla bych ale někdy zavítat na jeho jazzový koncert. Zatím se mi to nepodařilo – tak snad někdy!
Hrát v Allenově filmu by byly asi docela nervy. Bála jste se někdy, že nějakou roli nezvládnete? Ve filmu ani ne, ale na divadle jsem se dřív
stresovala snad ze všech velkých rolí, které jsem dostala. Často to byly nějaké čechovovské nebo shakespearovské hrdinky. Vždycky když jsem si četla, koho jsem to dostala, říkala jsem si: „Panebože! To jsem to zase vyhrála!“ Už jsem si ale docela zvykla – hraní je jen moje povolání, a když se mi něco nepovede, nikdo kvůli tomu neumře.
Na LFŠ se bude hrát také Až přijde kocour, váš první velký úspěch. Jak na něj vzpomínáte? Já jsem si tehdy ani neuvědomovala, s jak úžasnými lidmi pracuji – vždyť na place dělal ostřiče Miroslav Ondříček! Ti lidé nenatáčeli jen pro obživu, to byli a jsou šlechtici našeho povolání. Právě natáčení Kocoura pak rozhodlo, že se budu věnovat filmu. Když jsem totiž studovala, tak byla herečka vnímaná jako někdo mezi prostitutkou a kolotočářkou. Až Kocour mi ukázal, že je to celé jinak. Jsem za tu zkušenost dodnes moc ráda.
Program
Démanty z popela války a destalinizace Visegrádský horizont: Téma: Polská filmová škola Iva Přivřelová
Italský neorealismus, francouzská nová vlna a polská filmová škola – právě tato hnutí prý pomohla Martinu Scorsesemu během studií pochopit, nejen jak se dělají filmy, ale i proč. První z „nových vln“ ve východním bloku, v níž se mladá generace polských tvůrců vyrovnávala s druhou světovou válkou, národními mýty o odvaze a občas i s novými poměry, dle slavného amerického režiséra mistrovsky kombinovala osobní vizi, společenskou odpovědnost a originální poetiku. Má pravdu! Tak jako pozdější nové vlny na studenější straně železné opony byla i ta polská navázaná na politické oteplení. Tvůrci využili destalinizace umocněné v zemi tradičním odporem k Rusku, toho, že se k moci vrátil tehdy ještě reformátor Władysław Gomułka, a v druhé polovině 50. let se jali přeskupovat jak filmovou produkci, tak oficiální mýty o národní historii. Už v květnu 1955 vznikl systém relativně samostatných tvůrčích skupin (jednou z nich byl slavný KADR), naprosto odlišný od sovětského modelu centralizované byrokracie. Od těchto skupin dostávali prostor i absolventi filmových škol, třeba té v Lodži, kde vystudovali Andrzej Wajda nebo Andrzej Munk, dvě mezinárodně nejznámější osobnosti tehdy se formující vlny.
Soudobý pohled pro soudobé publikum „Celá polská kinematografie začala tímto snímkem,“ prohlásil o Wajdově debutu Nezvaní hosté z roku 1954, vyprávějícím o odboji mladých vlastenců proti německým okupantům, jeho mladší kolega Roman Polanski. Jistě nejen proto, že si v něm sám zahrál. Tzv. polská filmová škola na existenci tamní kinematografie opravdu výrazně upozornila. Díla, která se do ní dnes zařazují a která si dovolila ignorovat povinnou tradici socrealismu,
Studio, které přežilo komunismus „Zřejmě nejdůležitější polské filmové studio“, jak soudí historický slovník polského filmu, je i tím nejznámějším. Tvůrčí skupina KADR vznikla v květnu 1955. Už u jejího zrodu stál její dlouholetý šéf, režisér Jerzy Kawalerowicz, jenž v ní produkoval své počiny jako Matka Johana od Andělů či Vlak i řadu dalších známých děl tzv. polské filmové školy, především od absolventů filmové akademie
4
Jak být milována (režie: Wojciech Jerzy Has, 1962) → pátek 29.07. / Tenisová hala / 14.30
vyhrávala ceny na velkých světových festivalech typu Cannes či Benátek, kde uspěl Wajdův ikonický Popel a démant. Fascinující symbolický pohled na nástup studené války na pozadí konce války druhé světové se hrál na LFŠ několikrát (naposledy loni), letos si tu můžete prožít pro změnu třeba Wajdovu drsnou vzpomínku na Varšavské povstání (Kanály) nebo dvě Munkova ironická zpochybnění válečné statečnosti (Eroica, Šilhavé štěstí). Satira o přizpůsobivém malém člověku Šilhavé štěstí ukazuje, že ne všechny polské filmy z přelomu 50. a 60. let byly nutně psychologická, existenciální dramata, ve kterých si mladí režiséři často zpracovávali vlastní válečná traumata. A ne všechny řešily válku, i když ta se ozývá
v Lodži. Do roku 1968, kdy byla skupina z politických důvodů rozpuštěna, se KADR stihl stát velkým studiem produkujícím ročně čtyři tituly, včetně drahého eposu Faraon, který vynesl Kawalerowiczovi oscarovou nominaci. Studio obnovilo svou činnost znovu za necelé čtyři roky, opět s Kawalerowiczem ve vedení – zůstal až do své smrti v roce 2007. KADR funguje dodnes, na kontě má už přes sto padesát snímků včetně populární Sexmise a letos na LFŠ zaštítil většinu sekce věnované polské filmové škole.
i v dramatu o alkoholu Smyčka či v romanci Poslední den léta. Kupříkladu Jerzy Kawalerowicz se věnoval i tématům osamění (Vlak) či represivní povaze náboženských pravidel (Matka Johana od Andělů). Polskou filmovou školu je tak dobré brát jako označení zastřešující poměrně různorodá díla a tvůrce – s několika společnými znaky. Kromě doby vzniku a generační spřízněnosti mezi ně patří provázanost s kolegy spisovateli, soudobý pohled pro soudobé publikum na roli a stav jedince ve společnosti a ovlivnění italským neorealismem. Samotný název „polská filmová škola“ vznikl dřív než její filmy – to když v roce 1954 kritik Alexander Jackiewicz napsal: „Chtěl bych, aby byl náš film připraven na velký historický, společenský a morální soud života naší doby, aby vznikla polská filmová škola hodná velké tradice našeho umění.“ Boj s cenzurou a omezeními polští tvůrci víceméně zvládali zhruba do roku 1962, kdy vznikl nejmladší snímek uváděný na LFŠ, psychologický pohled na válku očima ženy Jak být milována. Gomułkovo tání pak zase zamrzalo chladem z Kremlu (v roce 1968 už aktivně podporoval srpnovou okupaci ČSSR). O pár klíčových lidí, včetně Andrzeje Munka, polská kinematografie přišla při tragických nehodách. Přesto si i za těch pár let stihla zajistit pozornost přítomných i budoucích pokolení, včetně generace Martina Scorseseho.
Doporučujeme Ztraceni v Mnichově → Klub kultury 15.00 Studie historika Jana Tesaře Mnichovský komplex z konce 80. let ovlivnila filmaře Petra Zelenku natolik, že kolem ní a jejích interpretačních závěrů vystavěl hned celý hraný snímek. Tesař totiž přistupuje k mnichovskému mýtu z roku 1938 o „zlomení páteře Čechoslováků“ značně kriticky: poukazuje na to, že tehdejší politická reprezentace nedisponovala žádným plánem, jak v případě vnějšího ohrožení postupovat, a následné Benešovy kroky Tesař dokonce interpretuje jako diplomatický úspěch. Dekonstruování národních mýtů a zažitých pohodlných představ o sobě samých je jedna z nejsložitějších, ale nejzásadnějších výzev, jakým může umělec čelit. Zelenkovi patří dík už jen proto, s jakou odvahou k natáčení filmu přistoupil. (klk)
5
Učitelka → Klub kultury 17.30 Vstřícné ohlasy ze strany publika i zahraničních recenzentů, rozporuplné od domácích kritiků. Různé reakce vzbudila při premiéře ve Varech Učitelka, slovenský film českého režiséra Jana Hřebejka a českého scenáristy Petra Jarchovského. Odkazovalo se na prý obvyklé přednosti i prý obvyklé slabosti úspěšného tvůrčího dua. V příběhu slovenské normalizační učitelky, jež si za známky žáků kupuje službičky od jejich rodičů, se občas trochu moralizuje a příběh možná můžeme brát jako lehce modelový (byť je založen na reálné události). Na druhou stranu zde nalezneme řadu aktualizačních momentů, které si lze vztáhnout i na naši současnost, a režisér Hřebejk je tradičně silný v komornějších konverzačních scénách. A tak jde hlavně o to, na co z toho se budeme chtít soustředit. (zbn)
Až přijde kocour → Kino Hvězda 18.00 Takového kocoura by si přál asi každý. Na očích má frajerské brýle a působí neskutečně tajemným dojmem. Běda ale, když mu brýle sundáte. Na koho se bez nich podívá, ten se pěkně „vybarví“ – lháři a intrikáni zfialovějí, zloději zešedivějí, nevěrníci zežloutnou a zamilovaní zčervenají jako vlčí mák. Fantasy snímky nikdy nebyly dominantou českého filmu, magický příběh legendárního režiséra Vojtěcha Jasného (známého také tituly Všichni dobří rodáci nebo Touha) z roku 1963 je ale výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Pohádková lovestory navíc získala Zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes. O tom, jestli kocour nějak ovlivňoval i rozhodnutí poroty, ovšem dobové prameny mlčí. (oma)
Richard III. → Klub kultury 21.00 Poslední slova Richarda III. zněla „zemřu jako anglický král“, a nikoliv zbabělé „království za koně“. Ale koho by zajímala historie, když Richarda tak fascinujícím způsobem vykreslil Shakespeare ve své populární tragédii. V ní York, znetvořený fyzicky i morálně, nechává vraždit děti i kamarády, svádí ženu nad rakví jejího muže a všechny své zákeřné plány s gustem vypráví s předstihem divákům. V tomto filmu z roku 1995 mocichtivý šlechtic s tváří Iana McKellena navíc nosí fašistickou uniformu a mění v diktaturu Británii 30. let 20. století. I tato aktualizace se hrála nejdřív na divadle, ovšem v režii Richarda Eyra. Do své výrazně vykrácené filmové verze s hvězdným obsazením si McKellen, který stál u zrodu projektu, vybral režiséra Richarda Loncraina, nezatíženého divadelní tradicí. (ivp)
Neohlížej se → Tenisová hala 23.30 Představte si, že ležíte v nemocnici, jste napojeni na přístrojích, modlíte se, abyste se dožili dalšího dne – a do toho vám na vaše lůžko skočí zkrvavený šílený pacient, který se rozhodne, že vám život vezme ještě o něco dříve. Anebo se vám to všechno jenom zdá? To je ale pouze polovina celého hororového běsnění. V druhé se ocitáte v rodinném sídle, jež ohrožují typické „duchařské problémy“. Na první pohled se oba příběhy jeví jako nezávislé, počkejte ale do konce, pointa na vás doslova vyskočí zpoza rohu, jak tomu u správných hororů bývá. Filipínská lekačka čerpá z tradičních žánrových námětů, které přetavuje do pozoruhodné povídkové formy. Duchařina, po níž nikdy nebudou návštěvy nemocnice takové jako doposud. (oma)
JÁ, Olga Hepnarová → Klub kultury 23.59 „Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako dokument. Po třináct let vyrůstám v pařátech takzvané dobré rodiny. Jsem bita a týrána, oběť dospělých a hračka školních dětí. Mám přezdívky: dračice, mumie, nalomený anděl, spící panna. Moji trapiči jsou nemilosrdní. Jsem zrůdný člen stáda a černá ovce rodiny. Nemám přítele a nikdy mít nebudu, upadám v zoufalství a výsledek: útěky ze školy, z domova, ze života. Toto je můj rozsudek. Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo. Děkuji. V Praze 1973. Olga Hepnarová.“ Je potřeba něco dodávat? Psychologická a chladně minimalistická sonda do duše člověka, který se rozhodl zabíjet lidi, jež nezná, se obzvlášť v posledních dnech zdá více než aktuální. (tek)
ROZHOVOR
► Stalo se
Vášáryová má zmrzlinu. Nikomu to neříkejte! Emília Vášáryová při slavnostním ceremoniálu ve Hvězdě získala Výroční cenu AČFK pod patronací Zlínského kraje. Při předávání zamávala publiku berlemi – slavná herečka má totiž zraněnou nohu. „Děkuji za cenu. Doktoři mi řekli, že nikdo neví, kde jsem, takže prosím, kdyby se ptali, nikdo mě tu neviděl!“ prohlásila. Vášáryová udělila také Lekci filmu. Během té se řešilo například i to, jak vypadal hereččin první filmový polibek, proč nerada čte scénáře nebo jak moc člověk „hraje“ také v reálném životě. (oma, tek)
Shakespearova dizertace o násilí Do Uherského Hradiště přijela americká režisérka Julie Taymorová a svou návštěvu odstartovala diskuzí v kině Hvězda, při níž s diváky debatovala nad svým debutem Titus. „Titus Andronicus je mou nejoblíbenější Shakespearovou hrou. Vnímám ji jako takovou skvělou dizertaci o násilí a jeho původu,” uvedla režisérka o krvavé tragédii římského generála, v níž jedna krutá pomsta následuje druhou. Taymorová svému snímku, který šel do amerických kin na Vánoce 1999, přiřkla nadějný konec. Ten by dnes však už nejspíš nenatočila. „Tehdy jsme vstupovali do nového milénia a já doufala, že se lidstvo poučilo,” vysvětlila režisérka. Další její shakespearovskou adaptaci, Bouři, můžete na LFŠ vidět v sobotu. „Žádný jiný spisovatel není tak komplexní jako Shakespeare. Jeho hry jsou pro filmaře skvělou inspirací,” myslí si Taymorová. (ivp)
Populární nerudný Švéd V předpremiéře se na Letní filmové škole představil Muž jménem Ove, švédský divácký hit o nerudném šedesátníkovi, který by se po smrti své ženy chtěl zabít, ale pořád ho někdo vyrušuje. Třeba nová sousedka, jež si myslí, že by si mohl i jako vdovec víc užívat život a míň křičet na lidi. „Film vznikl podle knihy švédského blogera Fredrika Backmana,“ upozornil v úvodu Martin Severýn. Kniha vyšla i u nás, v Česku se jí prodalo 15 tisíc výtisků, v domácím Švédsku 700 tisíc. „Švédsko teď prochází transformací a starší generace není schopna se vyrovnat se změnami. Právě toto vyrovnávání je hlavní téma Oveho,” popsal Severýn, který kromě LFŠ pracuje i na švédské ambasádě. Dramaturg Jan Jílek doplnil, že režisér Hannes Holm se při natáčení inspiroval filmy Můj život jako pes, Forrest Gump a Lepší už to nebude. Pokud jste Oveho nestihli na LFŠ, nezoufejte, díky AČFK dorazí nerudný šedesátník 10. listopadu do kin. (ivp)
České filmy to u diváků nemají lehké Existuje vůbec kategorie „český film“? I o tom debatovalo v Respekt stanu sedmero odborníků ve složení majitel ČSFD Martin Pomothy, kritik Kamil Fila, distributor Aleš Danielis, odborník na služby Video On Demand Ivo Andrle, předseda Rady Fondu kinematografie a provozovatel kina Petr Vítek a producent Jiří Konečný. Navázali tak na první část diskuzního cyklu Inventura českého filmu. Hlavním tématem byl tentokrát prodej tuzemského filmu a situace podle očekávání není zrovna růžová. Přestože návštěvnost kin je letos o poznání vyšší než v posledních letech, české filmy se musejí potýkat s řadou předsudků. Zahraniční kinematografie má u nás mnohem lepší pověst než ta naše, jenže, jak připomněl Aleš Danielis, ročně vidíme pár kvalitních děl z okolních zemí, tuzemskou tvorbu ovšem „schytáme“ celou. Nálepka „český film“ pak dokáže spoustu diváků odradit. Petr Vítek také rozpoutal polemiku nad tím, zdali mají kinaři diváky kultivovat už výběrem filmů, na čemž mezi pozvanými odborníky nepanovala shoda. (mse)
Petr Jarchovský: V Učitelce vycházím z vlastních vzpomínek Tereza Krobová
Petr Jarchovský přijel na letošní Filmovku představit své nejnovější drama Učitelka. Kromě toho pak zítra na Letní filmové akademii v Redutě 2 od 13.30 promluví o specifikách scenáristické profese v Česku. Co musí umět dobrý scenárista? Musí mít v sobě zakódovanou potřebu vyprávět. Třeba v naší rodině se vyprávělo hodně. To, co jsme zažili, jsme si sdělovali v historkách, které byly někdy banální, někdy smutné nebo trýznivé.
Působíte jako pedagog scenáristiky na pražské FAMU. Dá se psaní scénářů naučit? Vyprávět příběhy samozřejmě nikoho nenaučíte, ale jde to kultivovat. Můžu tak své studenty třeba učit, jak se psaní scénářů liší od literatury. Většina z nich má totiž hlavně na začátku školy blíž právě k ní.
Jaká je první rada, kterou svým studentům na FAMU dáváte? Aby si uvědomili, že film je kolektivní dílo a že v jisté fázi tvorby musí ke své práci pustit ostatní. Scenáristova autorská kuchyně je otevřená a mnoho lidí vám do ní zasahuje. To je samozřejmě úplně v pořádku, ale není jednoduché si na to zvyknout. Často i talentovaní lidé musí se scenáristikou přestat, protože si právě na zásahy zvenčí nemohou zvyknout.
Máte nějaké scenáristické sny, které byste si do budoucna rád splnil? Jeden se mi teď zrovna plní. Máme s Janem Hřebejkem roztočený projekt Zahradnictví, momentálně jsme asi v půlce natáčení. Je to historická látka odehrávající se v rozmezí let 1939 až 1959 s rozpočtem 120 miliónů. Pokud vše dobře vyjde, tak by první film měl jít do distribuce v květnu. Dohromady se bude jednat o tři snímky, z nichž by pak měla být i šestidílná televizní série.
Co vás inspirovalo k napsání Učitelky, snímku o manipulativní pedagožce, na který mohou diváci zajít dnes od 17.30 do Klubu kultury? Vycházím z vlastních vzpomínek, kdy jsem jako žák základní školy zažil něco velmi podobného na vlastní kůži. S režisérem Janem Hřebejkem jsme ale chtěli především vyprávět o situaci, kdy se určitá skupina lidí nechá dobrovolně korumpovat. Je to moralita, drama, ale nechybí tam ani humor, který je do jisté míry osvobozující.
Je pro vás právě humor způsob, jak zpracovávat těžké události? Je to cesta, jak látku uchopit. V našem, středoevropském prostoru humor často funguje jako určitá forma odporu: nesedíte jen doma a neužíráte se, ale snažíte se na danou situaci podívat s odstupem a ironií. O tento pohled se pak dělíte s ostatními a tím se vytváří jisté spiklenectví.
6
Kecy po dvou deci
Babičko Liduško, obávám se, že jsem se včera dopustil samohany. Myslíš, že za to přijdu do pekla?
Ale jdi ty, Peťulko, nebuď hloupý, žádné peklo přece není!
Ale doufám, že ti ta ruka do večera upadne, ty hnusné prase.
Dopito
Strážce zahrady Ondřej Moravec
Cesta k novému kinu v tenisové hale je jak z pohádky. Řeka teče, hmyzí potvůrky mi narážejí do obličeje a vydávají u toho vysokofrekvenční zvuky. Hvězda, Mír i Masaryk daleko za mnou. Jedním slovem romantika. Občas mě pře(d)jede cyklista a u břehu sem tam vysedává člověk s prutem a rybaří. Míjím roztomilé domky s krásnými zahrádkami. Když vtom uprostřed jedné z nich – voják. Kamenná socha, která připomíná komunistické památníky volající po věčném bratrství a míru. Ještě než dorazím do kina, začne se mi odehrávat v hlavě příběh. Co to je za dům a kdo v něm asi bydlí, že si na zahradu umístí takového patrona? Třeba v tom domě žije vysloužilý voják. Každé ráno se probudí a jde si dát „high five“ se svým kamenným kámošem. „Je to památník osvobození zahrady,“ tvrdí můj kamarád Martin. Možná. Třeba tam bydlí zakladatel hnutí Stop zahradním trpaslíkům a voják má střežit zahradu před všemi možnými kýčovinkami, které by se sem mohly vloupat. Vracím se z filmu a voják na mě opět kouká. Žádné krvavé šrámy ani rozmáznutá sádrová hlavička trpaslíka na omítce domu. Zastavím se před plotem a koukám vojákovi do očí. Nedá mi to. Musím poznat jeho majitele. Zazvoním. Z okna vykoukne upravená paní. „No, ten je manžela, vzal si ho, když se tady likvidovala kasárna.“ Zeptám se jí, jak strážce zahrady snáší. Paní nahodí kyselý výraz. „No, je to manželův koníček...“ Odcházím. Jak je vidět, paní bude na svůj vlastní památník osvobození zahrady čekat ještě dlouho.
Filmové listy pro vás připravili: Klára Kolářová (šéfredaktorka), Zbyněk Vlasák (zástupce šéfredaktorky), Adéla Kabelková, Tereza Krobová, Ondřej Moravec, Iva Přivřelová (redaktoři), Veronika Pleskotová (korektury), Štěpán Malovec (grafika), Jaromír Hárovník (sazba), Helena Fikerová, Martin Hrouzek, Jakub Macháček, Marek Malůšek (fotografové), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (scénář komiksu), Agentura NP (tisk).
8.30 Kino Hvězda
Návrat Darny
F
Jana Bébarová
105 Filipíny
1994 ✓ 74
●
8.30
Tenisová hala
Hvězdy Velkého vozu
I
Stefania Parigi, Jan Šulc
103 Itálie
1964 83
●
9.00
Dětský stan
Filmová pohádka: Vodník a Karolínka DP
57
●
9.00
Kino Reduta 1
Policejní strážnice
I
Věroslav Hába
85 Velká Británie
1950 ✓ 87
●
9.00
Klub kultury
Vlk z Královských Vinohrad
V
Jaroslav Sedláček
68
2016
●
9.30
Sportovní hala
Ušák
S
Jan Jílek
85 USA
121
2005 ✓ 103
10.00 Work & shop zóna Fascinujte fascinátorem!
DP
120 202
10.00
Hithit Crowdfunding...
DP
60
10.30 Dětský stan
Pohybová dílna pro děti
DP
90 188
11.00 Kino Hvězda
Balada o sedmi oběšených
Z
Martin Palúch
61 Československo 1968 155
11.00 Kino Reduta 2
Český film VI: 1949–1957
OP
host: Jaroslav Sedláček
120 178
●
11.00 Tenisová hala
Muž v bílém obleku
I
Michael Málek
86 Velká Británie
1951 ✓ 88
●
11.30 Kino Reduta 1
Dobrá zpráva
Z
35 ČR
1997 149
●
11.30 Kino Reduta 1
Kawasakiho růže
Z
host: Petr Jarchovský
95 ČR
2009 148
●
11.30 Klub kultury
Předvečer svátku Všech svatých
S
Viktor Palák
105 USA
1978 ✓ 100
●
12.00
Kino Mír
Plyn aneb Bylo nutné svět zničit...
I
Jiří Flígl
88
1970 ✓ 94
13.00
Respekt stan
Debata s redaktory týd. RESPEKT
DP
hosté: Jindřiška Bláhová , Jan H. Vitvar
90
13.30 Kino Reduta 2 Letní filmová akademie: Režie
OP
host: Robert Sedláček
90 179
14.00 Dětský stan
DP
60 188
Studio DAMÚZA Praha: Golem
host: Jonáš Herza
USA
207
207
14.00 Work & shop zóna Workshop LFŠ: Tuha z tuha
DP
120 202
●
14.30 Kino Hvězda
Žena na Měsíci (hudba: KMET)
I
Zdeněk Blaha
156 Německo
1929 91
●
14.30 Tenisová hala
Vlak
V
Maciej Gil
93 Polsko
1959 ✓ 116
15.00 Dětský stan
Výtvarná dílna: Dračí loutky
DP
●
15.00
Smrt v Benátkách
I
Mattia Cinquegrani, Aleš Říman
130
●
15.00 Klub kultury
Ztraceni v Mnichově
V
host: Petr Zelenka
105 ČR
15.00
Respekt stan
Financování festivalů, seminářů...
OP
host: Přemysl Martinek
90
●
15.30
Kino Mír
Doom
S
Viktor Palák
113
●
Kino Reduta 1
90 188 Itálie, Francie
1971
84
2015 119 179
VB, ČR, Něm., USA 2005 ✓ 100
15.30 Kino Reduta 2 Luchino Visconti: německá trilogie OP
host: Mattia Cinquegrani
90 179
15.30 Sportovní hala
Jan Lukeš
97 ČR
Václav
Z
2007 ✓ 155
16.30 Work & shop zóna ZOOT: Vyžehlit si to
DP
120 202
●
17.00
Večerníčky: Pocta Adolfu Bornovi
DP
60
●
17.00 Tenisová hala
Manila ve spárech světla
F
Jana Bébarová
125 Filipíny
1975 ✓ 71
●
17.30 Kino Reduta 1
Noci a víkendy
S
Jan Jílek
79 USA
2008 ✓ 105
●
17.30 Klub kultury
Učitelka
V
h: Jarchovský, Mauréryová, Mistríková, Orechovská 100 Slovensko, ČR
17.30
Film nebo televize?
OP
hosté: G. Creeber, T. Polachová (HBO), V. Tauš 90
Až přijde kocour
Z
Jan Lukeš
101 Československo 1963 154 78 ČR 129
●
Dětský stan
Respekt stan
18.00 Kino Hvězda
ČR
188
2016 ✓ 124 180
●
18.00 Kino Mír
Studentské filmy: Václav Huleš
V
host: Václav Huleš
●
18.00
Psí maso
Z
Eva Chlumská
Ghost of You, Wild Tides
DP
18.30 Literární stan
Slam poetry exhibice
DP
19.00
Program pro teenagery: Chytrý kvíz 3 DP
150
Buchty a loutky: Hrůza v Brně
70 ČR 192
Sportovní hala
18.30 Kolejní nádvoří Dětský stan
19.00 Divadelní stan
DP
81
Chile, FRA, Něm. 2012 ✓ 147
150 197 90 204 188
●
20.30 Kino Hvězda
Frida
Z
host: Julie Taymorová
123 USA
●
20.30 Tenisová hala
Vábení sirén
V
host: Włodzimierz Niderhaus
89 Polsko
2015 ✓ 126
●
21.00 Kino Reduta 1
Dny slávy
I
Stefania Parigi, Aleš Říman
71
Itálie
1945
●
21.00 Klub kultury
Další, prosím
Z
Iva Hejlíčková
5
Velká Británie
1990 ✓ 152
●
21.00
Klub kultury
Richard III.
Z
Iva Hejlíčková
104
VB, USA
1995 ✓ 152
2002 ✓ 153
21.00
Kostel sv. Fr. Xaverského Jiří Bárta – violoncello
85
DP
90 197
DP
90 206
●
21.00 Respekt stan
VHSuper menu 5
●
21.30 LK Smetanovy sady
Kouř L
89
●
21.30 Sportovní hala
Proměna
S
53 Německo
22.00 Divadelní stan
Mexická party
DP
●
22.00
Gangster Ka: Afričan L
100
●
23.30 Kino Reduta 1
Šilhavé štěstí
V
107 Polsko
1960 116
●
23.30 Respekt stan
Zvířátka
DP
27 USA
2016 ✓ 206
●
23.30 Tenisová hala
Neohlížej se
F
Jana Bébarová
96 Filipíny
2006 74
●
23.59
Kino Hvězda
Olítej mě
I
hosté: Jíra Fostrá, Samantha Bifidus
72
USA, Filipíny
1973
●
23.59
Klub kultury
Já, Olga Hepnarová
V
Jan Lukeš
121
ČR, PL, FRA, SK
2016 ✓ 120
●
23.59 Sportovní hala
Hory mají oči
S
Viktor Palák
107 USA
RWE Masarykovo n.
Viktor Palák
Maciej Gil
L Letní kina
●
Respekt stan
Z Zvláštní uvedení
ČR, SK, FRA
188
OP Odborný program
ČR
DP Doprovodný program
●
A AČFK uvádí
rok year
V Visegrádský horizont
země country
S Spektrum
host guest
I Inventura
úvod introduction
F Fokus: Filipíny
sekce section
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce doprovází české titulky.
název title
program – strana programme – page
místo place
english friendly
čas time
délka / lenght
► 27.07. středa / wednesday
Československo
1990 ✓ 164 1975 103
240 209 ČR
2015 ✓ 167
95
2006 ✓ 101
ČTVRTEK 28.07. Ranní projekce Cutterova cesta Kino Hvězda 08.30 V paprscích slunce Tenisová hala 8.30 Skafandr a motýl Kino Reduta 1 9.00 5 October Klub kultury 9.00
