Milí ètenáøi, je nám to opravdu líto, ale v tomto roce se setkáváte s èasopisem Leo naposled. Proto by Vám nae redakce chtìla mými ústy popøát ve nejlepí v roce nadcházejícím, krásné proití vánoc a takté nìco milého, pìkného, vkusného a høejivého pod stromeèkem. Tøeba kùi z tuèòáka.
Obzvlátní podìkování patøí vem, kteøí letos pøispìli, by jen trokou, do naeho redakèního mlýna a tìíme se na dalí spolupráci s nimi.
Doufáme, váení ètenáøi, e nám zùstanete vìrní i v prvním roce nového milénia a e se s Vámi vemi setkáme u 26 èísla Leoe.
AKCE
sobota 5.1. Tøi králové sobota 19.1. Yettyho stopa pátek-sobota 25.-26.1.Regata v Ostravì
SVÁTKY A NAROZKY
18.12. PINDRUE - 18 let 20.12. KYKA - svátek 21.12. ZABUK - 17 let 22.12. DIMI - 17 let 10.1. SOPTÍK, KESSY - 10 let 12.1. ING VOLOÍN - 24 let 17.1. JERRY - 16 let, HÁÈEK - 9 let 25.1. POMERANÈ - 25 let 29.1. ROTY - 22 let 4.2. JARÈA - svátek 7.2. ABA, VERÈA2 - svátek 12.2. ELÉ - 15 let 17.2. JANA - 16 let LEO - Lokálnì estetický obèasník ípákù Èíslo 25, vychází v pátek 14.prosince 2001 Redakce: H2 O, Nina, PaeDr. Lopotina, KO, KMg, olina, hIPlOdOnt, TRS, Rajèe, tátytáta, jjj, IMS Mylenka èísla: Je snad leopard astnìjí ne opice?
PRE DST AVU JEM ESE
klaso
Váený ètenáøi naeho lokálnì estetického periodika, dostalo se mi té cti, pøedstavit Vám mého dlouholetého pøítele pana Klasa. Tento chvístek ivých tkání s kudrnatými vlasy a blbými kecy, se narodil jako první za dvou bratrù. Pan Klaso, jakoto správný zplozenec kapitalismu, ji od ranného mládí pøekypoval smyslem pro bankovnictví, èerný humor a psy. Vztah ke psùm se, z èistì zájmového, zmìnil na kulináøský. V souèasné dobì neznám moc psù, kteøí by pøi spatøení p. Klasa, nezaèali kòuèet a utíkat. Pan Klaso, zvaný té mj. Tygøík, je schopný øezník, hloubající filosof a zapøísáhlý materialista (aby nebyl, kdy je zplozenec kapitalismu). Té se zabývá vìdou matematickou, jí ze samozøejmostí sobì vlastní, praktikuje v bìném ivotì. Za zmínku stojí napøíklad jeho poèítání trajektorie florbalového míèku uprostøed zápasu. Je toho opravdu mnoho, co by se o panu Klasovi dalo øíci, ale pro lepí vystiení osobnosti tohoto redaktora, jsem se na nìj poptal v jeho okolí: Romèa (14): Mám ho moc ráda, je to mùj Tygøík. Pes Vasil (5): U nikdy více! Náhodný kolemjdoucí: Nééé!
Pokud se chcete o p. K. dozvìdìt nìco víc, napite do redakèní schránky a on Vám dozajista odpoví. TRS
»»»»»»»»»»»»
Rozhovory »»»»»»»»»»»»
Na výroèním ohni jste mìli monost spatøit na vlastní oèi vechny bývalé vedoucí oddílu, tedy a na Mirka, který u bohuel není mezi námi. Redaktoøi Leoe nezaváhali, a pøi téhle pøíleitosti jim poloili pár otázek takøíkajíc na tìlo: 1. Èetl jsi nìkdy Leoe? 2. V kolika letech jsi pøiel do oddílu? 3. Do které druiny jsi chodil? 4. Jak dlouho jsi dìlal vedoucího? 5. Má nìjaký záitek z vedoucovství? 6. Hodilo se ti v ivotì nìco z toho, co ses v oddíle nauèil? 7. Kdy jsi naposled spal pod stanem?
Heòa
1. Èetl. Ètu ho, dá se øíct, pravidelnì. 2. Do oddílu jsem pøiel pomìrnì pozdì, a tak nìkdy ve 12 letech. 3. Zaèal jsem chodit do Gepardù, taková druina u tu dneska není. Pozdìji jsem pøiel do Kamzíkù, kteøí jsou, pokud vím, jediná druina, která bez pøeruení existuje dodnes. 4. Já jsem ho vlastnì dìlal dvakrát. Poprvé, kdy zemøel Mirek, tak jsem to po nìm pøevzal, a potom, kdy jsem se vrátil z vojny, mìl Blesk, který tehdy dìlal vedoucího, úraz, a byl dlouho v nemocnici take jsem to jetì pøevzal za Bleska. Dohromady tedy necelé dva roky. 5.Na jednu pøíhodu si vzpomínám. Bylo to na táboøe. Pøi noèní høe, která se jmenovala Stále bìí èas se nám ztratil jeden èlen. Hledali jsme ho dlouho, a kdy se objevil, byl od hlavy a k patì pokrábaný. Prostì jeden velký strup. Kdybychom mu to chtìli vyèistit, musel by se v peroxidu snad vykoupat. 6. Urèitì, protoe dodneka chodím do pøírody a tam pouiju velicos. Tøeba nìkteré uzly. 7. V létì o prázdninách.
Blesk
1. Ano, èetl. 2. Bylo to ve 13 letech. 3. Do Medvìdù. 4. Od roku 78 do roku 85. 5. Hodilo. Mockrát. 6. Záitkù je hodnì, ale ty nejlepí jsou vìtinou z letní èinnosti. Pìkný záitek mám ze stavby strání vìe na táboøe. Postavili jsme ji hned u vchodu a slouila nám pøi hlídkách ve dne. Potom, kdy jsme tábor opustili, mohli jsme ji po domluvì s místními nechat stát, a myslivci ji pouívali jako posed. Byla to taková pøíjemná spolupráce s místními obyvateli. 7. Asi ze tøi roky u to bude.
Pif
1. Èetl. Ano. Pravidelnì ho ètu. Dìcka ho nosí domù. 2. No, kolik jsem mìl rokù tehdá? Já to vím po tøídách. Po druhé tøídì. Èili na zaèátku tøetí tøídy. 3. Tøi roky. 4. Jé, toho bylo hodnì. Gepardi, Medvìdi, Sokoli. Druiny se tehdy jetì vyvíjely. To nebylo tak stabilizované, jako dnes. 5. 6. Rozhodnì se mi to hodilo. Hlavnì z toho období, kdy jsem právì oddíl vedl, protoe èlovìk se nìjakým zpùsobem nauèil vystupovat pøed kolektivem. Musel jsem umìt organizovat, øídit a vést vìtí skupinu lidí a zrovna tohle se mi v ivotì stále hodí. 7. Poèátkem øíjna a bylo to na Slovensku nìkde mezi Vratcem a Èerveným Kamenìm.
Èesy 1. Ne neèetl, protoe jsem se k tomu nedostal, ale èasto sleduji nástìnku u mostu, take mívám pøehled o tom, co se v oddíle dìje. 2. Do oddílu jsem pøiel asi kdy jsem chodil do páté tøídy a pøivedl mì mùj kamarád. 3. Chodil jsem do druiny Kamzíkù, instruktora jsem mìl Peu Hendricha. V té dobì se mi tam velice líbilo. 4. Vedoucího jsem dìlal dva roky. V dobì, kdy z rodinných dùvodù skonèil Pif jsem prostì pøebral oddíl a s pomocí vedení valili èinnost dál. Makali jsme, protoe Pif nahodil vysokou laku. 5. Takových záitkù bylo kolikrát hodnì. Na konkrétní si teï nemùu vzpomenout.
6. Rozhodnì. Minimálnì tak 70% vìcí, co jsem se nauèil. Tøeba vaøení, stanování, orientace v terénu. Prostì jedno s druhým. Taky na vojnì se mi tyhle vìci dost hodily. 7. Tak pravidelnì pod stanem spávám dost málo, protoe jetì do dnení doby chodím stabilnì pod irák. I kdy je mínus nebo i ve snìhu. Ve stanu spím s dìckama, protoe jetì jsou malé. Moje idylka je - spát pod irákem.
Tetøev
1. Ano. Skoro vechna èísla. 2. Bylo mi devìt. 3. Napøed do jelenù, a jako instruktor potom do vlèic a srnek. 4. Ze vech vedoucích asi nejkratí dobu. Dva roky. 5. Úplnì první akce, na které jsem byl jako vedoucí, tak jsme rozdrádili hejno vos a Lída skonèila v nemocnici s 27 ihadly. 6. Úplnì vechno. Tøeba jenom to ít v partì, spolupracovat, snait se ve prospìch ostatních, uzly. Vechno se mi vdycky hodilo. 7. Hmmm. Pøed ètrnácti dny?
Havran
1. Ano, èetl. 2. V 83. a to mi bylo takových nìjakých
Nevím. 3. Sokoli. 4. Tak to je jednoduché. Tøi roky. 5. Za dost dobrý záitek povauju tábor na Boòkovì, protoe t o bylo úplnì nové místo, bezvadný potok, prostì to byl ten nejlepí záitek z mého vedoucovství. 6. No to samozøejmì. Co se jednou nauèí, tak to ti vdycky zùstane. 7. Pod stanem, to nevím, ale kdy jsem spal pod irákem si pamatuju, je to ètrnáct dní.
Hop
1. Ano. První a dvacáté tøetí èíslo. 2. V deseti letech. To bylo roku 1980. 3. Chodil jsem do Kamzíkù, Medvìdù, Rejnokù a Srnek. 4. 6 rokù a tøi mìsíce. 5. Dá se øíct ve od A do Z. 6. Obecnì je jich samozøejmì spousta. Pokud by mìl pøímo souviset s vedením oddílu tak se redukují na dlouhosáhlé vymýlení stále nových vìcí, vypisování rùzných lejster a tak. To si nepøejte radìji ani slyet. 7. Na Cestì. LP
Autorem prvního pøíspìvku PLAVÁÈEK je Rajèe z Vlatovek, druhého SRNKY A KAMZÍCI NA POLANÌ Nina.
Novorocní prání Milý Tigøíku! Chtìla bych ti popøát velmi, ale velmi, bohatého Jeíka a pod stromeèkem jen krásná pøekvapení. Do nového roku hodnì tìstíèka, zdravíèka, l á s k y, p o r o z u m ì n í a p ø á t e l , kteøí to s tebou myslí upøímnì. To Ti z celého srdce pøeji JÄ.; astné vánoce pro LUCKU pøeje BODLÁK! astné vánoce BODLÁKOVI pøeje LUCKA! astné vánoce celé své rodinì, a svému pejskovi Pussynce, pøeje BODLÁK! Jak jsi to myslela, MILKO? IVAN. Pro KLASA: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Kolektiv.
MY VLÈICE
Pindrue, Jana, Romèa, Pája, Lucka, Kimi, Bodlák, Kyka, Marina, Kessy, Koala
pøejeme celému oddílu krásné a úasné vánoce, hodnì dárkù pod stromeèkem, mísy cukroví na stole, ale hlavnì hodnì zdraví a astný nový rok. HOP: Marry Chrismas and Happy New Year. YOURY: A ti pøítí rok hrají hodnìkrát Balíèek èokolády. ZAJÍC: A dostane pod stromeèek hodnì mrkve. Bacha na Králíka! TETØEV: A ti Wìrka neuletí. WÌRA: A ti Tetøev neuletí. E: Dalí nové písmenko. KAMÈA: Dlouhé mládí v archívu. POMERANÈ: Málo pecek. ZABUK: Vem koneènì Romèu na házenou. ING: A se ti dobøe kameruje. AEK: Makej, makej.
JARÈA: Hodnì lásky ve tìstí. ZUZKA: Velkou druinu. ABA: Hodnì spoleèných zajímavìjích záitkù. JERRY: Hodnì tìstí v lásce DIMY: Taky: ELÉ: Hodnì tìstí v lásce. ALIAS: Taky. BOBR: Hodnì kulináøského tìstí. IVAN: Dej si bacha na houbaøe. MONGOL: Pozor na jiskøení! VOÏOUS: Hodnì tìstí v lásce. HELMUT: Hodnì tìstí v lásce na gymnásiu. KLASO: Postupnì hodnì lásek.
KØÍOVKA
O CENY!!!
Blíí se Vánoce a tak Vám jako dárek ré budou jistì velmi hodnotné, ale ovce vyskytnou chyby, mohly být
vzdor
pøedkládáme køíovku o ceny, ktezatím nevíme jaké. Pokud se v køízpùsobeny patnou tajenkou.
Choroby rostlin
znaèka Tajenka 1 vysavaèe
kninì asi domácky Teodor
Tajenka 2 Lidové noviny zkratka
seká
trhat
kandy
pysk
znovu
výbunina
pøedloka
latinsky a
prùliv ta i ta
pøekonat vzdálenost
velký kolík
spojka
muské jméno
kobalt
opak násobeno Tajenka 3
radon
Spojka
Objem
malá osa
Sondovat
Z
èást nábytku
polední jídlo
pracovitost
Tìsnohlídkovy iniciály Muské jméno
èást
existuje ono tamten
atní kùdce
obrnìné vozidlo
vyhynulý ptros
tamta
øeka ve Francii
astat stavební stroj
litr pchá
citoslovce údivu
Pozorovatel Pøedloka
enské jméno áva z rostlin
vynálezce árovky Nìmecké mìsto
Tajenka 5
somilizaèní slabika iniciály cestovatele Niebbhra
tak i ... kouzlo
èást odìvu Anglicky je
smyèky
citoslovce rezignace
krùta
arabský stát
Evropská unie øeka v SRN
Pøedloka
ultrafialové záøení
jméno norských králù
NÁPOV DA:Plauen, Neckar,Orne,Oláv,SAE
pøedvánoèní období
Dìlící pøímka
anglicky v perioda dusík
vývoj
perioda ruský panovník
latinsky a bájný pták sada
bájný letec
Jupiterùv mìsíc
Kyslík anglicky ahoj
uran
Prostor pro Vae poznámky:
Tajenka4
PROÈ NA VÁNOÈNÍ VEÈEØI ZROVNA RYBU?
Ve skuteènosti není skoro jedno, zda si dáte na tìdroveèerní veèeøi rybu nebo napøíklad ptáka. Takovým ideálním pøíkladem je tuèòák. Pro ty, kterým moc nejde pøírodovìda, tak tuèòák je pták. Mezi kaprem a tuèòákem není toti skoro ádný rozdíl. Ti, co u nìkdy tuèòáka jedli, mi jistì dají za pravdu. Pøed Vánocemi vám plavou ve vanì, a oba je skoro stejnì tìké zabít
a vùbec, co vám budu vykládat. Prostì tìdroveèerní veèeøe bez tuèòáka není ádná tìdroveèerní veèeøe (e nevíte, co se bude jíst na Vánoèce?). A pokud máte alespoò trochu ikovného tatínka, mùete pod stromeèkem najít krásnou koeinu. Asi bude hned jasné, e to není ani z krysy ani z jejího pøíbuzného klokana (mé nejnovìjí teorie potvrzují, e krysa, je vlastnì jenom takový malý klokan). Trochu jsem odboèil. O mých geniálních teoriích a nìkdy jindy. Dále jetì vyuijete tuèòákùv tuk, kterého má dostatek. A to tøeba na ucpání díry kolem dveøí, aby netáhlo do domu. Nebo s ním mamince pomate okno. To bude sranda. Urèitì se budete bavit jako já loni. Tuèòák najde vyuití i ve kole. Napíete si o nìm referát, pøijdete ve høejivé bundì, vezmete si ji do tøídy, ukáete spoluákùm, spoluaèkám, uèiteli èi uèitelce a dostanete jednièku (nebo kdy ta kùe bude moc smrdìt pùvodním majitelem, tak vás kolník asi do koly ani nepustí). Doma vás pochválí a dál u to mùe pokraèovat rùznì. A nakonec jetì, kde takového tuèòáka sehnat. Zajeïte si na Antarktidu. Takový malý jednodenní výlet. Doporuèuji jet tam za polárního dne pro snadnìjí orientaci. Ne e by se dalo na Antarktidì nìkam pøíli zabloudit. Kdy pùjdete poøád rovnì, tak nakonec dojdete zase na kraj. A kdy vám budou pøát teploty, tak moná dojdete a do Afriky. Bohuel pro vás by se ádná doba ledová zatím nemìla blíit, take to s tou teplotou není zas a tak jednoduché. A jako takové aklimatizaèní místo pøed cestou doporuèuji Finsko. Jak jednoduché je dostat se do Finska, to snad víte. Za dobrou tìdroveèerní veèeøi to pøece stojí. -KO-
S VIDEOKAZETOU
NA VÌÈNÉ ÈASY A NIKDY JINAK Uprostøed hlubokých a divokých lesù, jakých u v naí zemi mnoho nezbývá, se nám pøed nìjakým èasem podaøilo na jedné mýtince najít videokazetu. Samozøejmì nás udivovalo u jen to, jak se tam vùbec dostala. Pøekvapily nás ale rovnì miniaturní rozmìry videokazety. Japonci by závistí zavøeli vekeré podniky s elektronikou a vichni by se dali na rybaøinu, kdyby ji vidìli (tak o tom hlavnì prosím ádnému neøíkejte). Byla velice malá - svádí øíci a neprakticky malá. Co nás vak udivilo nejvíc, to byl její obsah. Nacházel se na ní záznam mimoøádného skøítèího zpravodajství Les Dnes a celé to zpravodajství pojednávalo o Asociaci turistických oddílù mládee (ATOMu). Kdy jsme si videozáznam (po vyøeení technických problémù spojených s velikostí kazety) poprvé prohlédli, nemohli jsme tomu uvìøit. Avak dnes je jakákoli pochybnost prokazatelnì vylouèena nejde o ádný podvod nebo poèítaèový trik, dokument je skuteènì dílem hoøcových skøítkù. Rozhodli jsme se tohoto záznamu vyuít. V pùvodní podobì jsme jej nahráli na videokazety pøijatelnìjí velikosti a vydali jej jako film k desátému výroèí vzniku ATOMu. A co na tìchto záznamech lze najít? Mùeme øíci, e celý dokument je rozdìlen na tøi èásti. První èást pøedstavuje èinnost ATOMu pøes kolní rok. Kdyby jste se rozhodli se na nìj podívat, nalezli by jste tam jak zábìry ze spoleèných tomáckých akcí, tak z rùzných poèi-
nù jednotlivých oddílù pìí výpravy i výlety na kolech, návtìvy zajímavých míst u nás i v zahranièí, vodáctví, horolezení, hraní her, sportování a urèitì i nìco z kultury. Vae zvídavé oèi by moná ocenili také pohled do nìkolika kluboven. Druhá èást je vìnována táborùm. Jak jsou jejich tábory postaveny? Jakými podivuhodnými hrami se na nich Tomíci baví? Co na nich dìlají ráno, pøes den, veèer a v noci? Kadý, kdo shlédne dokument si bude moci na vechny tyto otázky sám odpovìdìt. Tøetí èást je zamìøena zejména na dvì vìci: vedení ATOMu a základny ATOMu. Zábìry ukazují budovu, kde ATOM sídlí a to zvenèí i zevnitø. Prostøednictvím objektivu kamery se divák mùe podívat, jak vypadají její kanceláøe a kdo a jak v nich pracuje. K vidìní jsou pak rovnì témìø vechny nae základny z celé republiky, jinými slovy chaty a chalupy, které nám patøí. Pøedstavení filmu pro irí okruh lidí ji také probìhlo. Divácké obecenstvo tvoøili z vìtí èásti vedoucí oddílù Tomíkù a uskuteènilo se v divadle Jiøího Grossmanna 17.listopadu 2001. Pro ty z vás, koho pøedcházející øádky zaujali máme dobrou zprávu videokazetu je mono zakoupit na Mlynáøce od února roku 2002. jjj
Kadý ípák to zná, kadý to nesèetnìkrát zail: balení. Vylovíte ze skøínì batoh a do nìj cpete páté pøes deváté, a získáte pocit, e obsahuje ve, co byste mohli na výpravì potøebovat. I kdy vdycky to tak jednoduché není. Nìkomu nestaèí velikost batohu, jiného odradí jeho váha. Takoví odjídìjí na akci s obavami, e na vechno pøipraveni nejsou a modlí se, aby nebylo vlhèeji, ne oèekávali, nebo naopak sueji, vìtrnìji, mrazivìji, tepleji, íznivìji, hladovìji,
Proè ten sáhodlouhý úvod? Protoe nás èeká pojednání o tom, e nai pøedkové takovéto problémy rozhodnì nemìli. Pokusíme se dopátrat, kde se tady to mnoství uiteèných vìcí vzalo a komu za nì vdìèíme. V pìti kapitolách se postupnì doètete o pùvodu nìkterých souèástí svého turistického vybavení a zaøízení, které s nimi souvisí.
KAPITOLA 1
Jídlo
Za jídla v konzervách mùeme podìkovat známému Napoleonovi Bonaparte. Na svých váleèných taeních nedokázal své armádì zajistit vdy dostatek jídla a tak v roce 1795 nabídl odmìnu 12 000 frankù tomu,kdo vymyslí zpùsob, jak jídlo uchovávat. Odmìna lákala i paøíského cukráøe Nicolase Apperta. Po ètrnácti letech práce doel k dùleitému objevu: omáèky a drobné ovoce se uchovaly dlouho, kdy je zavøel do lahví na víno a pak ohøál ve vroucí vodì. A první konzervy pro armádu a námoøníky byly tu! Appert tak svou vysnìnou odmìnu skuteènì získal. Pøíbìhem podobným jako vejce vejci je vynález margarínu. Císaø Napoleon III. roku 1869 vyhlásil soutì, jejím cílem mìla být nahráka másla, které bylo díky nedostatku ivoèiných tukù pøíli drahé a také snadno luklo, co bylo pro vojenské zásobování nevýhodné. Francouzský chemik Hippolyte Mouriés výzvu pøijal. Zpracoval hovìzí lùj a vytvoøil tuk, který smíchal s mlékem a s vodou. Nakonec pøidal kousky nadrobno posekaného kravského vemínka. Podle barvy pak pojmenoval hmotu øeckým názvem margarin, co v pøekladu znamená perla.
Dalí z dùleitých objevù sice nedokázal nasytit nae aludky, ale velmi usnadnil zpracování potravin, a u ve formì kuchyòských noù nebo nádobí. Øeè bude o zrození nerezové oceli. Ocel byla známa u velmi dlouho. Jejím velkým nedostatkem vak byla náchylnost ke korozi. Vìdci se snaili objevit tu správnou slitinu oceli s jinými kovy odolnou proti rzi. Úspìchu dosáhl britský metalurg Henry Brearley. V roce 1912 objevil pøi výrobì hlavní pro puky slitinu oceli, chromu a niklu, odolávající korozi. Z ní nechal vyrobit pøíbory, nebo oèekával, e materiál by mohl mít úspìch pøedevím u hospodyò. Pøíbory se staly trhákem a slitina získala své lidové oznaèení nerez. Teï se mrkneme, jak to bylo s uchováváním potravin. Vynález lednièky má na svìdomí mu zvlátního øemesla - tiskaø John Harrison, ijící v Austrálii. Kovové tiskaøské matrice èistil vdy éterem a jednoho dne si viml, e éter chladí. První lednièku vyrobil v roce 1862. Termoskajako nádoba se dvìma stìnami, mezi kterými je vyèerpán vzduch, vznikla v roce 1903, pù- vodnì pro lékaøské úèely. Autorem byl skotský vìdec James Dewar, název nádoba získala ve veøejné soutìi o pojmenování této uiteèné vìci.
Anglièan Percy Spencer pracoval jako obsluha radaru ve 2. svìtové válce. Jeden z radarových pøístrojù vyrábí mikrovlnnou energii a Percy si viml, e tato energie høeje. Pøemýlel o tom, jak tohoto záøení vyuít. Brzy u ve svém domku rozpoutìl èokoládu a vyrábìl popcorn. V roce 1945 byla vyrobena první mikrovlnná trouba , urèená k vaøení. A na závìr této potravinové kapitoly zcela urèitì náleí vynález nejdùleitìjí z nejdùleitìjích - splachovací záchod. Kdo nìkolik zim zaíval kouzlo vymrzlé a vìtrné kadibudky, zcela jistì pochopí pøevratnost tohoto objevu. Anglická královna Albìta I. si èasto
stìovala na zápach nevyèitìných noèníkù v královském paláci. Její dvoøan sir John Harington se v roce 1595 pokusil tuto nepøíjemnost vyøeit. V paláci instaloval neuvìøitelný vynález - záchod samoèinnì splachovaný vodou. Byl pro svùj nápad tak naden, e o nìm napsal i knihu. Bohuel se ukázalo, e objev nemá pro lidstvo témìø ádný význam, nebo jetì neexistovala kanalizace a v domácnostech nebyla tekoucí voda. A tak lidé dál vynáeli noèníky. Rozmach nastal teprve s rozvojem kanalizace na konci 19. století. (pøítì: Kapitola druhá - KPZ)
tátytáta
Sýrová roláda Suroviny 150 200g másla 4 sterilované okurky trochu vegety 30dkg tvrdého sýru trochu oøechù 5 8 ks taveného sýru 1 papriku (kapii) Technologický postup Tvrdý sýr dáme do igelitového sáèku a ponoøíme do vaøící vody. Kdy zmìkne, vyklopíme ho na stùl a váleèkem rozválíme do co nejvìtího ètverce. Pøipravenou náplní potøeme rozválený tvrdý sýr. Na náplò postupnì klademe papriku a okurek nakrájený na pásky a nakonec pøidáme i oøechy. Kdy máme ve pøipraveno, zavineme tvrdý sýr do rolády a tu zabalíme do alobalu jako bonbón, a dáme ji na pùl hodiny do lednièky vychladit. Hotovou sýrovou roládu krájíme na koleèka a jako pøílohu mùeme podávat rùzné druhy peèiva. Pøíprava náplnì: Máslo rozmícháme s taveným sýrem. Do této hmoty pøidáme trochu vegety a znovu poøádnì zamícháme.
Australské placièky Suroviny 1 hrnek ovesných vloèek 1/2 másla (Stely, Hery, Lukany) 1 hrnek hladké mouky 2 líce tekutého medu 1 hrnek pískového cukru (mùe být i krystal nebo mouèka) 2 líce vody 1 a 1/2 lièky sody 1/2 hrnku strouhaného kokosu Jak dlouho to bude trvat? Pøíprava tìsta - 10minut, tvarovaní placièek - 20 minut, peèení jednoho plechu - 5 a 8 minut. Technologický postup V míse smícháme vloèky, mouku, cukr a kokos. V hrnci roztopíme máslo a pøidáme do nìj med. Ve dvou lících horké vody rozmícháme sodu. Máslo se sodou pøidáme do mísy a ve poøádnì promísíme. Zapneme troubu (elektrickou na 150°, plynovou na maximum). Nachystáme si plech a vymaeme ho olejem (pokud neradi umýváte nádobí, pouijte papír na peèení - staèí ho poloit na suchý plech). Z tìsta tvarujeme placièky velké asi jako pìtikaèka a klademe je na plech min. 4 cm od sebe. Peèeme do zlatova. Jetì horké placièky uvolníme noem od plechu - pokud to neudìláte hned, u je neodlepíte.
Mongoluv °
koutek decentní poezie
Tukanem na papíry U babièky ve Hlinsku v senì snívám o Finsku. Trvá to u léta, rozhod jsem se ETTA, nepojedu do pralesa, chci k jezerùm SUOMESSA. Táta na to: Chce ochutnat SARVI ? K nejlepím se narvi ! Máma zase: K SARVI patøí VOI, tak jim vyhla boj ! Jak já budu makáát, tìte se mí RAKKAAT ! A zaènu deníkem. Jene nestaèí mi jaksi pastelky KAKSI. Pouiju SIKSI bráchovy fixy. Jsou do psaní divé, to bude teda HYVÄÄ ! Ale je mi jasné, jak to letos dopadne: zpackám to a ádné Finsko - z Helsinek se stane Hlinsko.
Milí mladí ètenáøi, poetové. Pokud máte ve svých uplíècích s c h o v a n é n ì j a k é b á s n i è k y, n e bojte se je vytáhnout a poslat nám je do redakce. Na obálku pøipite heslo Mongolùv koutek decentní poezie (zkrác. MKDP).
