PASIVNÍ DOMY VÝZNAM CERTIFIKACE A

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika

PASIVNÍ DOMY – VÝZNAM CERTIFIKACE A EKONOMICKÁ NÁVRATNOST diplomová práce

Autor: Zuzana Partlová Vedoucí práce: Doc. Ing. Antonín Dvořák, CSc. Rok: 2009

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Zuzana Partlová V Praze, dne 6. 8. 2009

Abstrakt: V současné době, kdy nepřetržitě rostou ceny energií, se čím dál častěji objevují diskuse na téma snižování energetické spotřeby. Významnou roli v této oblasti hraje nízkoenergetická výstavba. Pasivní domy, které představují specifický typ nízkoenergetických domů, podstatně snižují potřebu tepla na vytápění. Jejich výstavba znamená výrazný krok vpřed z hlediska úspory energie, ochrany životního prostředí, ale i kvality bydlení. Není pochyb o tom, že tyto stavby s sebou přináší četnou řadu výhod, o čemž také svědčí stále rostoucí počet pasivních domů v zahraničí. Přesto v České republice stojí pasivních domů velmi málo. Dílčím záměrem této práce je poukázat na význam certifikace, která u nás zatím chybí, a která by mohla zásadně přispět k rozvoji pasivních domů. Výstupem této části je návrh kritérií pro certifikaci pasivních domů v ČR. Hlavním cílem práce je potom srovnání pasivního domu s domem standardním z hlediska investičních a provozních nákladů a informování o době návratnosti investice do nízkoenergetického způsobu bydlení. Právě otázka týkající se ekonomické návratnosti je tím nejdůležitějším kritériem při rozhodování o stavbě domu či budovy.

Abstract: In the present time, when prices of energy go up continually, we can hear more and more about the topic of energy-cutting. Important role in this sphere performs low-energy development. Passive houses, which are specific type of low energy houses, cut heat demand significantly. It means marked improvement with the view of energy saving, protection of the environment, but also quality of living. There is no doubt that these constructions bring numerous advantages, as evidenced by ever-growing number of passive houses abroad. Nevertheless, in the Czech Republic are very little passive houses. Partial intention of the thesis work is to highlight the importance of certification, which is able to contribute toward expansion of passive houses.

The outcome of this part is proposal of the criteria for

certification of passive houses in the Czech Republic. Principal aim of my diploma work is to compare passive house to common house in light of capital expenditures and operating costs and information about pay-off period of investment in low-energy buildings. Just matter of economic return is the most important criterion in decision making about construction of house or building.

2

Klíčová slova: pasivní dům, certifikace, investiční náklady, provozní náklady, návratnost investice, dotace, hypotéka, současná hodnota

Key words: passive house, certification, capital expenditures, operating costs, recovery of investment, grant, mortgage, present value

JEL klasifikace: Q320, Q420, Q550, Q580

3

Obsah Obsah ...................................................................................................................................... 1 Úvod ....................................................................................................................................... 2 1. Obecně o pasivních domech ............................................................................................... 3 1.1. Historie pasivního domu ................................................................................................ 3 1.2. Výchozí legislativa ......................................................................................................... 4 1.3. Co znamená pasivní dům?.............................................................................................. 7 1.4. Výhody pasivního domu ................................................................................................ 8 1.5. Příčiny slabé výstavby pasivních domů ......................................................................... 9 2. Zajištění kvality ................................................................................................................ 11 2.1. Certifikace .................................................................................................................... 12 2.1.1. Certifikace u Passivhaus Institutu podle Dr. Feista .................................................. 13 2.1.2. Total Quality Building TQB .................................................................................... 14 2.1.3. Návrh kritérií pro certifikaci v České republice ....................................................... 15 2.1.4. Význam certifikace .................................................................................................. 18 3. Ekonomické posouzení .................................................................................................... 19 3.1. Východisko................................................................................................................... 19 3.1.1. Pasivní dům v Litovli ............................................................................................... 19 3.1.2. Standardní rodinný dům Cabernet ............................................................................ 25 3.2. Náklady na vytápění a ohřev teplé užitkové vody ....................................................... 27 3.2.1. Náklady na energii pasivního domu ......................................................................... 28 3.2.2. Náklady na energii standardního domu .................................................................... 29 3.3. Náklady na údržbu vytápěcího systému ....................................................................... 30 3.3.1. Náklady na údržbu systému vytápění pasivního domu ............................................ 30 3.3.2. Náklady na údržbu systému vytápění standardního domu ....................................... 30 3.4. Celkové provozní náklady ............................................................................................ 31 3.5. Ekonomická návratnost podle cen energií ................................................................... 32 3.5.1. Ekonomická návratnost bez zvyšování cen paliv a energií ...................................... 33 3.5.2. Ekonomická návratnost se zvyšováním cen paliv a energií vlivem inflace ............. 36 3.5.3. Ekonomická návratnost se zohledněním růstu cen energií ...................................... 38 3.6. Další faktory ovlivňující ekonomickou návratnost ...................................................... 43 3.6.1. Program Zelená úsporám ......................................................................................... 43 3.6.1.1. Podmínky čerpání dotace ..................................................................................... 44 3.6.1.2. Výše dotací pro novostavby ................................................................................. 45 3.6.1.3. Ekonomická návratnost se zohledněním dotací programu Zelená úsporám ........ 46 3.6.2. Hypotéka .................................................................................................................. 48 3.6.2.1. Hypotéka na pasivní dům ..................................................................................... 49 3.6.2.2. Hypotéka na standardní dům ................................................................................ 50 3.6.2.3. Ekonomická návratnost po započítání hypotéky .................................................. 52 3.6.3. Metoda současné hodnoty ........................................................................................ 53 3.7. Shrnutí .......................................................................................................................... 56 4. Zkušenosti a výhled do budoucna .................................................................................... 58 Závěr..................................................................................................................................... 61 Použitá literatura .................................................................................................................. 63 Seznam obrázků, tabulek a grafů ......................................................................................... 66

1

Úvod Podle statistik spotřebují budovy v rámci EU kolem 40% veškeré energie, což je dokonce více než vyžadují energeticky náročná odvětví jako je průmysl či doprava (Euroskop.cz, 2008). Budovy, které představují vysokou poptávku po energii, jsou značným zdrojem emise CO2, a mají tak významný dopad na životní prostředí. Není tajemstvím, že u převážné většiny stávajících budov je energie využita neefektivně. Zájem veřejnosti o energeticky úsporné řešení domů se viditelně zvyšuje, i přesto je důležité tento zájem neustále podporovat a informovat o výhodách, které tento typ bydlení přináší. Tato práce se bude zabývat specifickým typem nízkoenergetické výstavby, a to pasivními domy. Obecně platí, že u těchto domů je výrazně snížena potřeba tepla na vytápění. Myšlenka pasivního domu je založena na využití tepelných zisků. K vyhřátí tak po většinu roku stačí teplo, které vyzařují lidé, domácí spotřebiče, ale hlavně slunce skrze okna, která dostávají v pasivním domě zcela nový význam. Odtud tedy pochází název pasivní - teplo se z velké části roku nemusí aktivně vyrábět. Záměrem diplomové práce je poukázat na bariéry výstavby pasivních domů v České republice a vyhodnotit jejich výhodnost v čase. Dílčím výstupem proto bude návrh kritérií pro certifikaci pasivních domů, která zde prozatím schází a mohla by výrazně přispět k rozvoji těchto staveb. Hlavním cílem práce je porovnat hospodárnost pasivního domu vůči domu běžnému spočtením návratnosti investice. Tento výpočet bude proveden na základě metody cash-flow skrze investiční a provozní náklady. Závěrečné hodnocení pak posoudí dobu návratnosti investice vzhledem k různým faktorům, které tuto návratnost mohou ovlivnit.

2

1. Obecně o pasivních domech 1.1. Historie pasivního domu První snahy stavět energeticky úsporné domy se objevily v 70. letech v souvislosti s důsledky ropné krize. V USA byl důraz kladen především na obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární kolektory, byl však zcela opomíjen snad ještě důležitější prvek, a to tepelná ztráta budovy. Naopak Švédsko možná právě díky své poloze v severní části Evropy za zásadní považovalo tepelnou izolaci obvodových konstrukcí a vzduchotěsnost. V roce 1975 zde byla přijata stavební norma SBN 75, která přesně specifikovala součinitele prostupu tepla jednotlivých

typů

konstrukcí.

Tato

norma

v podstatě

položila

základy dnešního

nízkoenergetického bydlení (Vaverka, 2006). Na energeticky šetrnější stavby bralo zřetel také Německo, které v 80. letech přišlo s ideou omezováním zimního úniku tepla skrze okna a vytápění domů prostřednictvím slunečního záření (Hollan, 2001). Myšlenka pasivního domu poprvé vznikla až při brainstormingu v roce 1988 na univerzitě v Lund ve Švédsku, a to mezi švédským profesorem Bo Adamsonem a Dr. Wolfgangem Feistem z německého Institutu pro bydlení a životní prostředí. Brainstorming, který umožňuje rozvíjet vyřčené nápady jednotlivých účastníků, zde vedl k jasnému řešení nehospodárného stavění. Koncepce pasivního domu by měla být založena na tepelné ochraně budovy, a tím by bylo možné upustit od standardního způsobu vytápění. Tento princip pak v konečném důsledku povede ke snížení investičních nákladů na stavbu. (Centrum pasivního domu, 2007a) . První výzkumné projekty zahrnující pasivní standardy financovala spolková země Hesensko a již v roce 1990 začala výstavba pasivního domu v Darmstadtu. Výsledky později prokázaly, že je opravdu možné stavět kvalitativně lépe, a to dokonce bez konvenčního typu vytápění. Spotřeba tepla měřená po dobu 15 let se tu pohybovala pouze kolem 10 kWh/m2/a, což je o 90% méně než bylo v té době požadováno u nových budov (Centrum pasivního domu, 2007a) . Zásadní úvaha se však zrodila až v roce 1996 v prostředí Profesního sdružení levných pasivních domů a stala se základním principem dnešního pasivního domu. Za hlavní podmínku koncepce byla označena kvalitní tepelná izolace a především dobrá ventilace budovy, která umožní přípravu tepla uvnitř domu. „Čerstvý vzduch je třeba ventilačním

3

zařízením přivádět do každého obytného prostoru, přičemž tento vzduch může transportovat rovněž teplo. Bude-li budova z tepelného hlediska konstruována tak kvalitně, že toto přiváděné teplo bude samo o sobě postačovat pro to, aby bylo zaručeno odpovídající pohodlí, pak je další systém pro rozvod tepla zbytečný (Centrum pro pasivní domy, 2007).“ Tato převratná myšlenka je nutným předpokladem kvalitně fungujícího pasivního domu. V podstatě to znamená, že tepelná ztráta budovy (tj. ztráta prostupem tepla a větráním) je kryta zpětně získaným teplem z odpadního vzduchu pomocí rekuperátoru, solárními zisky a vnitřními tepelnými zisky od osob, spotřebičů a systému ohřevu teplé vody (Tywoniak, 2005). Na základě těchto poznatků a zkušeností začaly v Německu v roce 1997 vznikat první sídlištní projekty, téměř okamžitě reagovalo také Rakousko a Švýcarsko a nastartoval se tak rychlý rozvoj této nové technologie. V Německu a Rakousku představuje v současnosti pasivní výstavba významný podíl na trhu (Centrum pasivního domu, 2007b).

1.2. Výchozí legislativa Základem pro úsporné využívání energie se stala v roce 1993 Směrnice Rady 93/76/EHS, o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti (Eur-lex.europa.eu, 1993). Pro členské státy ukládá povinnost provádět programy v určitých sférách stavebního odvětví. Tyto programy již poměrně úzce souvisí s budoucí výstavbou pasivních domů. Směrnice vyžaduje řešení neefektivního využívání energie, a to prostřednictvím energetických auditů v podnicích s vysokou spotřebou energie, tepelné izolace novostaveb, financování investic do energetické účinnosti ve veřejném sektoru a rovněž dnes již v České republice dobře známou energetickou certifikací budov. Za nástroje, které by zde měly být užity, označuje zákony, nařízení, směrnice, ekonomické a administrativní nástroje, ale nezapomíná také na velmi důležité prvky, jako jsou dobrovolné dohody, vzdělávání a informace. Právě informovanost je základním kamenem pro podporu hospodárného využívání energie. Fakt, že úspora energie v konečném důsledku přinese úsporu finanční (pomineme-li významný pozitivní vliv na životní prostředí), by mohl změnit přístup potenciálních spotřebitelů. Dalším důležitým krokem k efektivnějšímu nakládání s energiemi je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov z roku 2002 (Tzb-info.cz, 2002). Účelem této směrnice je přispět ke snižování energetické náročnosti

4

budov ve Společenství, přičemž by se měl brát zřetel na vnější klimatické a místní podmínky, efektivnost nákladů, ale také na mikroklimatické prostředí interiéru. V době, kdy se zvedají požadavky na životní úroveň, je jasné, že pozornost se začne obracet i směrem ke kvalitní vnitřní pohodě uživatelů. Ve směrnici jsou mimo jiné stanoveny požadavky na jednotnou metodu výpočtu energetické náročnosti, požadavky na energetickou náročnost jak nových budov, tak renovovaných velkých stávajících budov a dále jako v předchozí směrnici požadavky na energetickou certifikaci budov. Směrnice byla do českých právních předpisů implementována v roce 2006, a to novelou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kam byl vložen nový paragraf týkající se právě energetické náročnosti budov. Zákon č. 177/2006 Sb. (Tzb-info.cz, 2006), který nabývá účinnosti datem 1. 1. 2009, nově ukládá vlastníkovi budovy povinnost zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost, přičemž je nutné doložit toto průkazem energetické náročnosti budovy. Průkaz nesmí být starší než 10 let a musí být součástí dokumentace při výstavbě nových budov (a), větších změnách stávajících budov s podlahovou plochou na 1000m2 (b), prodeji nebo nájmu budov v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz dle a) či b). Průkaz musí být vypracován v jednotném tvaru pro celé Evropské společenství dle normy EN 15 217, přičemž důraz musí být kladen rovněž na jednotnou metodiku výpočtů, a to dle norem EN ISO 832 a 13790. Průkaz se dělí na dvě části - popisnou a grafickou (Plocková, 2007). Popisná část je v podstatě protokol, který charakterizuje budovu. Obsahuje soupis spotřeby energie pro vytápění, chlazení, mechanické větrání, přípravu teplé vody a osvětlení, náklady na energii, množství energie získané z obnovitelných zdrojů, aj. Podstatné je, že se již jedná o komplexnější řešení, které neřeší jen systém vytápění. Jsou zde stanoveny jednotlivé klasifikační třídy energetické náročnosti od A až do G, které můžeme vidět v následující tabulce.

5

Tabulka 1.: Klasifikace budov Klasifikační třída Slovní vyjádření klasifikace A

Velmi úsporná

B

Úsporná

C

Vyhovující

D

Nevyhovující

E

Nehospodárná

F

Velmi nehospodárná

G

Mimořádně nehospodárná

Zdroj: ČSN 73 0540-2 Součást tvoří také určitá doporučení, která by měla sloužit k hospodárnějšímu užívání energie. Je možné se dokonce na základě těchto doporučení (například výměna oken, změna typu vytápění) posunout do vyšší kvalifikační třídy. Grafická část je zpracována na základě energetického auditu nebo energetického průkazu budovy. Vzhled štítku je obdobou energetických štítků, které známe z elektrických spotřebičů. Aby stavba byla vyhovující, musí se vejít maximálně do třídy C. Do třídy A spadají právě nízkoenergetické a pasivní domy.

6

Obrázek 1.: Průkaz energetické náročnosti budovy

Zdroj: prukazybudov.cz V současnosti, kdy je stále více kladen důraz na kvalitu a šetrný přístup k životnímu prostředí, je velmi pravděpodobné, že nastane doba, kdy všechny novostavby budou muset splňovat prvky pasivního standardu a energetická certifikace ještě zpřísní své požadavky. Již nyní se však pasivní domy stále častěji dostávají do povědomí veřejnosti, a to díky nesporným výhodám, které tento typ bydlení přináší.

1.3. Co znamená pasivní dům? Dříve než přistoupíme k výhodám, je nutné objasnit, co vlastně pasivní dům znamená. Jak ve své knize uvádí Jan Tywoniak (2005, str. 14), pasivní dům je objekt, jehož roční měrná potřeba tepla na vytápění nepřesahuje 15 kWh/m2/a. Tento požadavek, který bývá nejčastěji zmiňován, však není jediný. Dalším předpokladem, který by měl dům splňovat, je celková potřeba primární energie. Tato hodnota zahrnuje kromě vytápění také větrání, chlazení, ohřev vody, elektrospotřebiče a osvětlení a nesmí překročit hodnotu 120 kWh/m2/a. Tyto dva požadavky přesně definuje norma ČSN 73 0540 a dále zmiňuje, že na základě dodržení těchto principů, není nutné použít obvyklou otopnou soustavu a potřebu tepla je možné krýt pomocí systému nuceného větrání (rekuperátoru). Případnou 7

dodatečnou poptávku po energii

v chladnějších měsících lze pokrýt malým zařízením pro dohřev vzduchu (solární kolektory, zemní výměník tepla, krbová kamna, tepelné čerpadlo). Poslední podmínkou je pak celková neprůvzdušnost1, tedy těsnost konstrukce, kde je stanovena maximální hodnota 0,6 h-1. Ta však bývá v praxi obtížně splnitelná. Jaké je základní rozdělení budov podle klíčového kritéria, tedy potřeby tepla na vytápění, nám ukazuje tabulka. Zde je zřetelně vidět, jak velké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy budov.

Tabulka 2.: Základní členění budov podle potřeby tepla na vytápění Kategorie

Potřeba tepla na vytápění

starší budovy

často dvojnásobek hodnot pro obvyklé novostavby a více

obvyklá novostavba (podle aktuálních závazných požadavků)

80-140kWh/m2/a

nízkoenergetický dům

max.50kWh/m2/a

pasivní dům

max.15kWh/m2/a

nulový dům

max. 5kWh/m2/a

Zdroj: Tywoniak,J.: Nízkoenergetické domy (str.15)

1.4. Výhody pasivního domu Kromě právě zmíněné nízké potřeby tepla a tedy i nízkých nákladů na vytápění má pasivní dům řadu dalších výhod2. Na základě nuceného větrání je v domě zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu zvenčí, a to bez průvanu. Vzduch je navíc čištěn kvalitními filtry od prachu i pylů, což je velkým přínosem pro osoby trpící alergiemi. K vyššímu komfortu bydlení přispívá i příjemná teplota vnitřních stran konstrukcí díky kvalitní tepelné izolaci a dále příjemné teploty nejen v zimě, ale i v létě. Před sluncem většinou chrání větší přesah střechy či ovladatelný systém stínícího zařízení na vnější straně oken. Investice do pasivního domu je také možné pojmout jako jistou formu důchodového pojištění, kdy mívají uživatelé

1 2

parametr udává intenzitu výměny vzduchu v objektu při tlakovém rozdílu 50 Pa za 1 hodinu osobní účast na veletrhu Pasivní domy 2008

8

domu snížený příjem v důsledku výpadku z pracovního procesu. V neposlední řadě musíme zahrnout ochranu životního prostředí. Volba pasivního domu omezuje škodlivý vliv člověka na změnu klimatu a umožňuje mu chovat se zodpovědně k Zemi i svým potomkům. Přes všechny tyto klady však výstavba pasivních domů v České republice zaostává za zeměmi jako je Rakousko či Německo, kde se každým rokem poptávka po tomto typu bydlení několikanásobně zvyšuje. Jaká je toho příčina?

1.5. Příčiny slabé výstavby pasivních domů Především jde o jistou strnulost či setrvačnost jak developerů, tak potenciálních zákazníků. Je téměř pravidlem, že každá novinka se prosazuje pozvolna a vyšší podíl na trhu získá až v delším období. Zde v počátku může pomoci určitý typ podpory3 ekologického bydlení ze strany státu. Vznikající vyšší poptávka po pasivních domech pak může vyvolat tlak na stavební firmy a projektanty, kteří zatím nejsou nuceni nabízet tyto typy projektů a díky převisu poptávky po standardních domech nad nabídkou si mohou své zákazníky vybírat. S touto setrvačností souvisí také nízká informovanost. Zde je možné v posledních letech zaznamenat určité pokroky. Sama jsem měla možnost zúčastnit se mezinárodní konference Pasivní domy 2008 (v pořadí již 4.) pořádané v Brně Centrem pasivního domu a Inštitútem pre energeticky pasívne domy pro odborníky i širokou veřejnost. Výměna informací na konferencích mezi architekty, projektanty, profesory a zástupci firem zabývajících se nízkoenergetickým bydlením přispívá k rozvoji projektů v budoucnu a může poučit i zájemce z řad veřejnosti4. Souběžně s konferencí probíhá také výstava produktů a služeb jednotlivých firem, která tak podává informace o současném stavu na trhu a je zajímavá jak pro budoucí investory do nízkoenergetické výstavby, tak pro samotné firmy. Na místě (popř. online objednávkou) je také možnost zakoupit si sborníky, které odborné příspěvky z konferencí shrnují a také získat různé propagační brožury. Právě informovanost může bořit určité předsudky, které mezi lidmi stále přetrvávají. Ty se obvykle týkají především nevzhledného designu stavby či vysoké ceny. Mnoho lidí usuzuje, že vzhled domu musí být nutně podřízen funkčnosti. Je pravda, že pasivní budova 3

Česká republika přistoupila k podpoře investic do pasivního bydlení v dubnu 2009, proto je prozatím příliš brzy hodnotit dopad na výstavbu pasivních domů a není to ani záměrem této práce. Podpora ekologického bydlení bude zmíněna dále v souvislosti s vlivem na ekonomickou návratnost investice. 4 účast na konferenci je možná pouze za poplatek

9

musí splňovat velké množství předpokladů, aby byla zajištěna požadovaná kritéria pro pasivní domy. I přesto je však možné navrhnout dům tak, aby splňoval designové požadavky spotřebitelů. V současnosti již stojí řada pasivních domů, které by od těch standardních rozeznal pouze odborník. Co se týká ceny, faktem je, že výstavba pasivního domu s sebou přináší vyšší náklady a tedy i vyšší cenu. Investice do pasivního domu je opravdu vyšší, ale v delším období se vrátí a to tím dříve, čím rychleji porostou ceny energií. Energetická politika České republiky může být další příčinou nízkého zájmu o pasivní domy. Lidé zřejmě nechtějí investovat do úsporného bydlení, protože se jim to ještě nevyplatí. Ceny energií zatím neodpovídají každým rokem zvyšující se spotřebě energie, a tak si lidé mohou dovolit „plýtvání“, které má pak negativní vliv na životní prostředí. Největší problém při stavbě pasivního domu představuje kvalitní řešení všech parametrů a náležitostí, které musí tento dům splňovat. Teorie pasivního domu se zdá být jasná a srozumitelná, praxe však bývá velmi složitá. Další část práce se tedy bude zabývat zajištěním kvality pasivního domu.

10

2. Zajištění kvality Stavba pasivního domu vyžaduje důkladné řešení veškerých detailů. Právě dokonalé fungování veškerých prvků budovy vytváří efektivní systém. Kvalita odváděné práce při projektování a realizaci by tedy měla být hlavní prioritou. Výstavbou pasivních domů by se měly zabývat pouze specializované firmy s kvalifikovanými pracovníky, aby bylo dosaženo slibovaných výsledků, především velmi nízké spotřeby energie. I sebemenší chyba či nedbalost může způsobit velkou odchylku od požadovaného stavu. Navrhnout pasivní dům může pouze ten, kdo absolvoval speciální zaškolení nebo má praktické zkušenosti v této oblasti. Ve fázi plánování a projektování je nutné získat všechny potřebné informace, aby bylo možné kvalitně vykonávat jednotlivé činnosti. Günther Gantioler (Centrum pasivního domu 2006, str.245) z firmy TBZ (Technisches Bauphysik Zentrum) pokládá za podstatné „najít přiměřenou rovnováhu mezi příliš velkým a příliš malým množstvím podrobných informací. Příliš mnoho informací má za následek, že se člověk příliš intenzivně zajímá o všechny podrobnosti a pro samé stromy často ztrácí les z očí.“ V této fázi projektování je nejlepší kontrolou program PHPP - Passive House Planning Package (Passivhaus, 2007). Jedná se o univerzální program pro výpočet spotřeby tepla, jehož přehledná struktura umožňuje použití přímo pro projektanty. Program napomáhá optimalizovat jednotlivé parametry budovy, a tak dosáhnout pasivního standardu projektovaného domu. Na počátku realizační fáze je nutné zajistit odpovídající techniku a materiál a uskutečnit úvodní informativní schůzku pro všechny řemeslníky, kteří se budou na výstavbě budovy podílet, aby se osvětlily veškeré nejasnosti, došlo k provázání pracovních činností a podpořil se vzájemný respekt. Během fáze výstavby je i přesto nutný neustálý dozor, který dohlíží na provedení stavby podle projektové dokumentace. Stavební fází však kontrola jakosti nekončí. Když budova stojí, měly by být provedeny ještě kontroly a doplňková měření (Gantioler, 2006): měření vzduchotěsnosti BlowerDoor n50 (<0,6), kontrola odvedené práce jednotlivých řemeslníků,

11

infračervená termografie sloužící ke kontrole tepelných mostů, vyvážení větrací jednotky. Pro stvrzení kvality pak existuje v Rakousku a Německu možnost certifikace pasivního domu u nezávislého Passivhaus Institutu v Darmstadtu, v České republice však tato možnost zatím schází.

Obrázek 2.: Efektivní systém pasivního domu

Zdroj: Centrum pasivního domu

2.1. Certifikace Certifikace zaručuje maximální možné dosažení spolehlivého výsledku a je významná jak pro zákazníky, tak pro stavební firmy. Pro zákazníky představuje certifikace záruku dosažení požadovaných stavebních a energetických standardů, pro firmy nástroj řízení kvality a určitý typ marketingového nástroje k oslovení zákazníků. Firma certifikátem v podstatě prokazuje, že ve svém portfoliu skutečně má pasivní domy, které splňují nezbytná kritéria. Je velmi pravděpodobné, že zavedením certifikace se více firem bude specializovat na výstavbu

12

pasivních domů a v důsledku rostoucí konkurence poté dojde ke snížení ceny pasivních domů, a tím také k vyšší poptávce ze strany zájemců. V mnoha evropských státech (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Belgie aj.) již působí orgány, které mají pravomoc vydávat certifikáty pro pasivní domy. Tyto certifikáty jsou v některých zemích dokonce nutné pro přiznání finanční podpory.

2.1.1. Certifikace u Passivhaus Institutu podle Dr. Feista Nejznámějším a nejrozšířenějším systémem certifikace je osvědčení vydávané Institutem pasivního domu (Passivhaus Institut). Pro jeho získání je nezbytné po ukončení stavby dodat výpočtová kritéria provedená programem PHPP s požadavky na o vzduchotěsnost budovy n50 = 0,6 h-1 (dle ISO 9972), o potřebu tepla na vytápění 15 kWh/m2/a, o celkovou roční potřebu primární energie 120 kWh/m2/a, projektovou dokumentaci, technické specifikace včetně produktových listů použitých stavebních prvků a materiálů, protokol měření neprůvzdušnosti (Centrum pasivního domu, 2007). V případě, že kritéria nejsou splněna, jsou vypracovány návrhy na vylepšení. Pokud splněna jsou, je vydán certifikát s tímto označením.

Obrázek 3.: Označení certifikátu vydávaného Institutem pasivního domu

Zdroj: Passivhausprojekte.de

13

Přestože se všechny náležitosti odevzdávají až po ukončení stavby, certifikát je zaměřen pouze na projektování, fáze realizace hodnocení postrádá (Lipp, Fellner, Unzeitig, 2007). Certifikát je tedy důležitým nástrojem k prokázání splnění standardu pasivního domu (a tím také k možnosti získání státní podpory), problém však spočívá v absenci řízení jakosti během stavby. Aby byla kvalita pasivního domu garantována, „...musí být zabezpečeno řízení kvality ve všech stadiích vzniku výrobku, tedy od okamžiku prvních kontaktů se zákazníkem, přes přípravu výrobku či služby, nákup, vlastní výrobu, až po realizaci a servis (Veber, 2007, str. 67).“ Osvědčení, které zaručuje vysokou úroveň kvality, slouží nejen k eliminaci ztrát, ale je i určitou známkou prestiže firmy a napomáhá tak získávat zákazníky a zvyšovat podíl firmy na trhu.

2.1.2. Total Quality Building TQB Požadavek na řízení jakosti při výstavbě splňuje certifikační systém Total Quality Building TQB (Lipp, Fellner, Unzeitig, 2007) platný od 1. ledna 2008 v Rakousku. Systém vznikl sloučením dvou již existujících systémů hodnocení budov, a to certifikátů IBO ÖKOPASS a Total Quality. Smyslem certifikátu IBO ÖKOPASS (nejčastěji užívaného pro výstavbu velkých obytných budov) je zajistit výstavbu kvalitního ekologického bydlení skrze řízení jakosti a oslovit tak potenciální zájemce na trhu. Obsahuje soubor kritérií, která se týkají jak celkové energetické koncepce, tak komfortu bydlení či požadavků na kvalitní materiál. Hodnocení provádí nezávislý institut na zakázku investora tak, aby bylo srozumitelné pro budoucí kupující bytů. Také certifikační systém Total Quality je systémem, který stojí na řízení jakosti ve stavitelství. Zabezpečení požadované jakosti je možné díky poměrně velkému počtu kvalitativních kritérií, která jsou sledována a dodržována v rámci celého procesu od projektování až po realizaci. Hodnocení zahrnuje požadavky na energetickou složku, kvalitu bydlení, kvalitní stavební materiál, zatížení CO2, napojení infrastruktury aj., přičemž musí být splněny minimální požadavky u každého z kritérií. Z obou těchto systémů certifikace bylo přejato to nejlepší a výsledkem se stal nový hodnotící systém budov Total Quality Building zaměřený na řízení jakosti v praxi. V níže uvedené tabulce je zobrazen přehled hodnocení systému TQB. 14

Tabulka 3.: Soubor kritérií TQB

Zdroj: Lipp, Fellner, Unzeitig, 2008

Tabulka obsahuje požadavky na polohu a vybavenost, plánování a kvalitu objektu, energii a zásobování, zdraví a komfort a stavební materiály a konstrukce, přičemž je možné z každého získat maximálně 200 bodů. Zde je možné si všimnout, že nejvíce bodů lze získat v části C1 vyjadřující požadavek na spotřebu tepla a zásobování teplem, což v podstatě vystihuje požadavky udané certifikátem Dr. Feista a dále v části A2 zahrnující požadavek na stupeň vybavenosti.

2.1.3. Návrh kritérií pro certifikaci v České republice Závěrem této části práce je hrubý náčrt toho, jak by mohla certifikace pro Českou republiku vypadat. Certifikát by měl být navržen tak, aby pro stavební firmy představoval zajímavý marketingový nástroj a zároveň vytvořil základ pro řízení jakosti ve všech fázích procesu. Hodnocena je zde celková kvalita budovy s tím, že největší důraz (dle bodového hodnocení) je kladen právě na energetická kritéria, která by měla splňovat požadavky shodné s certifikátem dle Dr. Feista. Prvotním cílem certifikátu je prokázat fakt, že budova splňuje podmínky pasivního standardu, a proto se domnívám, že právě tato část by měla být 15

ohodnocena nejvyšším počtem bodů. Aby bylo požadovaných výsledků dosaženo, je nutné do certifikátu zahrnout také technická kritéria týkající se jak fáze projektování, tak fáze realizace, díky kterým je možné zajistit patřičné řízení kvality. Pasivní dům však neznamená jen splnění energetických limitů. Při projektování pasivního domu by se měly brát v úvahu také širší souvislosti, tedy vyváženost energetického hlediska s dalšími kritérii udržitelné výstavby budovy. Toto nové pojetí reaguje na Konferenci OSN v Rio de Janeiru z roku 1992, kde byla přijata Agenda 21 pro udržitelný rozvoj, na jejímž základě v roce 1999 vznikla jako reflexe Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu. Tento dokument obsahuje doporučení při projektování, realizaci i užívání budov (2001, str. 6). V Agendě 21 pro udržitelnou výstavbu (2001, str.60) je za hlavní účel budovy považováno poskytování vhodnějšího prostředí, než je prostředí okolní. Je nesporné, že produktivita práce je podmíněna právě kvalitou vnitřního prostředí. Základem pasivního domu by tak tedy měla být kromě nízké energetické náročnosti také dobrá kvalita bydlení, to znamená vnitřní mikroklima, osvětlení sluncem a zvuková izolace. Hodnocení budovy v rámci udržitelné výstavby by dále mělo brát v potaz environmentální zatížení. V současné době, kdy se svět potýká s rychlým rozvojem průmyslu a narušením ekologické rovnováhy, je jasné, že ochrana životního prostředí se stala globálním problémem. Ve všech fázích životního cyklu budovy je spotřebováno obrovské množství energie a vytvořeno značné množství odpadů. Součástí certifikátu by tedy měl být rovněž požadavek na šetrnost k životnímu prostředí ve všech fázích existence budovy. Udržitelné výstavby by navíc mělo být dosaženo s „rozumnými“ investičními náklady a v souladu s kvalitním napojením infrastruktury, dostatečným stupněm vybavenosti a bezpečnosti. Tyto podmínky shrnuje část nazvaná sociální hledisko a vzhledem k tomu, že se jedná o podmínky dodatečné, s pasivním domem vzdáleně související, jsou oceněny nepatrně menším počtem bodů. Certifikát by měl být jasný a přehledný a měl by obsahovat komplexní kritéria, která se pojí s udržitelnou výstavbou. Celkem je možné získat maximálně 1000 bodů s tím, že minimum, které musí být splněno, je 70%, tedy 700 bodů. Podmínkou však zároveň je získání minimálně 70% z každého jednotlivého kritéria od A až po E, jelikož každé kritérium má své

16

opodstatnění a nebylo by vhodné nahrazovat chybějící body jednoho kritéria body jiného kritéria s vyšším ohodnocením. Podle celkového počtu získaných bodů by pak bylo možné přiřadit budově jedno ze čtyř označení. Označení může být zajímavým nástrojem při prodeji i koupi budovy a na jeho základě by také bylo možné stanovit hodnotu budovy. Možná klasifikace budov podle počtu získaných bodů je zaznamenána v následující tabulce.

Tabulka 4.: Klasifikace budov dle získaných bodů Body 0-699 700-799 800-899 900-1000

Označení budovy nevyhovující vyhovující dobrá výborná

Zdroj: vlastní zpracování Navržený certifikát tedy hodnotí budovu z hlediska pěti kritérií, která se dále dělí do jednotlivých dílčích kategorií a na základě počtu dosažených bodů je pak budova označena příslušným slovním hodnocením. Výslednou podobu certifikátu můžeme vidět v tabulce níže.

17

Tabulka 5.: Navrhovaný certifikát – soubor kritérií KRITÉRIUM A

ENERGIE A VYTÁPĚNÍ

B

TECHNICKÉ POŢADAVKY

C

ŠETRNOST K ŢP

D

POHODA BYDLENÍ

E

SOCIÁLNÍ HLEDISKO

Potřeba tepla na vytápění Celková potřeba primární energie Celková neprůvzdušnost Otopná soustava budovy Technická kvalita projektování Technická kvalita materiálu Techn. kvalita provedení, absence tepelných mostů Ekologická kvalita materiálu a stavební odpady Emise CO2 Produkce energie z obnovitelných zdrojů Tepelná pohoda, interní mikroklima Osvětlení slunečním světlem Zvuková izolace Náklady stavby (pořizovací cena) Infrastruktura a občanská vybavenost Bezbariérový přístup a bezpečnost

CELKEM

Max.bodů 80 80 310 80 70 60 60 180 60 60 60 180 60 80 50 180 50 50 50 150 50

Dosaženo 70 70 270 60 70 60 50 160 50 50 60 160 50 70 50 170 50 30 50 120 40

1000

880

%

Minimum

70%

87,1

88,9

88,9

94,4

80,0

88,0

DOBRÁ

HODNOCENÍ BUDOVY

Zdroj: vlastní zpracování

2.1.4. Význam certifikace Pasivní domy představují výrazný krok vpřed z hlediska úspory energie, ochrany životního prostředí, ale i kvality bydlení. Není pochyb o tom, že jejich výstavba s sebou přináší četnou řadu výhod, o čemž také svědčí stále rostoucí výstavba v zahraničí. Přesto v České republice pasivních domů stojí velmi málo. Význam certifikace spočívá především v tom, že se zvýší jak počet firem nabízejících tento typ domů, tak počet zájemců, kteří s certifikátem kvality budou mít jistotu, že jejich dům splňuje předepsané parametry. Další výhodou certifikace je fakt, že umožňuje zviditelnit budovu z hlediska její kvality a také srovnávat jednotlivé budovy z hlediska energetické úspornosti, technické kvality, kvality vnitřního prostředí i vnějšího okolí. Proto se domnívám, že právě zavedení systému certifikace je cestou ke zvýšení jejich výstavby.

18

3. Ekonomické posouzení Přestože s postupem času a rostoucími požadavky na životní úroveň jsou kladeny stále vyšší nároky na kvalitu bydlení, rozhodujícím kritériem zůstává faktor snadno spočitatelný, a tím je ekonomická návratnost investice. Není tajemstvím, že stavba pasivního domu představuje jisté vícenáklady, ty jsou však po určité době vykompenzovány budoucí úsporou energie. Zásadní otázkou tedy je, jaká je časová návratnost dlouhodobé investice, kterou pasivní dům představuje. Při posuzování by měl být zohledněn celý životní cyklus budovy, tato práce se však pro zjednodušení zaměří na pořizovací a provozní náklady, které jsou cenově nejnáročnější.

3.1. Východisko Pro následnou analýzu bude porovnáván pasivní dům s domem standardním, který musí splňovat stanovené požadavky dané ČSN 730540. Jako pasivní dům je zvolen již stojící obytný dům v Litovli u Olomouce (Veronica, 2008), jehož tvarová jednoduchost usnadňuje výpočet potřeby tepla na vytápění. Výsledná hodnota dále poslouží jako nezbytný předpoklad ke zjištění nákladů na vytápění. Standardní dům byl záměrně vybrán tak, aby jeho užitná plocha i další parametry byly téměř totožné se zvoleným pasivním domem, a bylo tak možné zajistit objektivní srovnání. K tomuto účelu využijeme typizovaný rodinný dům Cabernet firmy Fenster, který budeme hypoteticky situovat do stejné oblasti jako dům pasivní (pro zajištění srovnatelných teplot během roku). I zde je pak nutné provést výpočet potřeby tepla na vytápění. Z důvodu složitosti výpočtů bude v obou případech použit program ENERGIE jako nástroj četně využívaný pro hodnocení energetické bilance budov.

3.1.1. Pasivní dům v Litovli Pasivní rodinný dům (Veronica, 2008) je řešen jako panelová dřevostavba bez klasické otopné soustavy. Vytápění je realizováno teplovzdušně (větrací jednotka s rekuperací tepla a teplovzdušným cirkulačním vytápěním5, předehřev a chlazení vzduchovým zemním

5

slouží současně jako ventilační a vytápěcí systém

19

kolektorem6) a stačí na pokrytí tepelných ztrát. Pro ohřev teplé vody jsou na střeše umístěny 4 solární kolektory, čímž je minimalizován odběr energie. Takto řešený systém vytápění již nepotřebuje žádné další zařízení, a proto je možné upustit od výstavby komínu7, který celou stavbu komplikuje a zvyšuje její náklady. Dům je orientován podle zásad pasivního stavění delší stranou s dvěma francouzskými okny na jih, stejně tak jsou umístěny střešní kolektory. Jednoduchý vzhled a celá koncepce usnadňují dosažení maximální funkčnosti a podstatně snižují náklady na výstavbu. Další informace o objektu důležité pro další výpočty shrnuje následující tabulka.

Tabulka 6.: Informace o objektu v Litovli Pasivní dům v Litovli rok výstavby

2007

Architektura

Karon, s.r.o.

užitná plocha

145m2

obestavěný prostor

594,5 m³

obvodová stěna Střecha

panely K-kontrol s EPS jádrem tloušťky 14 cm, zvenčí s přídavnou vrstvou 20 cm polystyrenu, U=0,108 konstrukce z příhradových nosníků s 45 cm foukané celulózy

Podlaha

beton + polystyren 25 cm, U=0,138

Okna

Internorm - Edition, trojsklo Uw = 0,68 W/m²K

Dveře

Internorm - Selection Ud = 0,79 W/m²K

Netěsnost

0,31 h

Větrání vytápění a ohřev teplé vody celková cena

–1

Řízené s rekuperací tepla - DUPLEX RB výrobce Atrea, IZT 615; zemní výměník - filtrbox Rehau teplovzdušné vytápění napojené na integrovaný tepelný zásobník objemu 615 litrů, solární ohřev pitné vody, 8 m2 plochých vakuových kolektorů 3 791 750 Kč vč. DPH

Zdroj: vlastní zpracování dle Veronica, 2008

6

zemní výměník tepla funguje na principu předávání tepla/chladu zeminou prostřednictvím potrubí uloženého do cca 2m hloubky pod úroveň povrchu; jeho smyslem je předehřívat čerstvý vzduch v zimě a ochlazovat čerstvý vzduch v létě 7 umožňuje dosažení lepších výsledků při testu vzduchotěsnosti

20

Obrázek 4.: Pasivní dům v Litovli

Zdroj: Veronica, 2008 Výpočet potřeby energie na vytápění pasivního domu: Jak již bylo zmíněno, vypočet potřeby tepla bude proveden pomocí programu ENERGIE. Tento software umožňuje spočítat průměrný součinitel prostupu tepla budovy, energetickou náročnost budovy a dále měrnou potřebu energie. K daným výsledkům je možné dospět dvojí cestou. Jednak stručnějším sezónním výpočtem nebo podrobněji započítáním jednotlivých měsíců. V této práci bude proveden výpočet měrné energie na vytápění po jednotlivých měsících, ke které bude následně připočtena potřeba energie na ohřev teplé užitkové vody (TUV). Výslednou hodnotu je pak ještě nutné upravit o tepelné zisky ze solárních panelů. Výstup z programu ENERGIE zobrazuje následující tabulka. Tabulka 7.: Potřeba tepla na vytápění pasivního domu Potřeba tepla na vytápění podle ČSN EN 832 a ČSN EN ISO 13790 Měsíc

Ql [GJ]

Qi [GJ]

Qs [GJ]

Qg [GJ]

Eta [-]

Qh [GJ]

Q [GJ]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

4,888 4,065 3,661 2,438 1,443 0,771 0,474 0,560 1,292 2,433 3,501 4,501

1,947 1,759 1,947 1,884 1,947 1,884 1,947 1,947 1,884 1,947 1,884 1,947

0,949 1,476 2,162 2,665 3,380 3,353 3,497 3,194 2,204 1,805 0,959 0,703

2,897 3,235 4,109 4,549 5,327 5,237 5,444 5,141 4,089 3,752 2,843 2,650

0,924 0,852 0,726 0,504 0,269 0,147 0,087 0,109 0,312 0,587 0,846 0,925

2,213 1,309 0,677 0,145 0,012 0,001 0,000 0,000 0,018 0,231 1,097 2,050

2,459 1,455 0,752 0,161 0,014 0,001 0,000 0,000 0,020 0,256 1,219 2,278

Vysvětlivky:

Ql je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Qi jsou vnitřní tepelné zisky, Qs jsou solární tepelné zisky, Qg jsou celkové tepelné zisky, Eta je stupeň využitelnosti tepelných zisků, Qh je potřeba tepla na vytápění a Q je celková potřeba energie na vytápění (tj. celkový příkon tepla).

21

Potřeba tepla na vytápění za rok Qh: Celk. potřeba energie na vytápění za rok Q (bez TUV):

7,754 GJ 8,615 GJ

2,154 MWh 2,393 MWh

Zdroj: vlastní zpracování programem ENERGIE

Z tabulky je možné vyčíst roční potřebu tepla na vytápění (Qh), a to 2,154 MWh = 2154 kWh. Pokud tuto hodnotu vydělíme užitnou plochou domu (145,4m2) získáme roční potřebu tepla na vytápění na 1 m2 v celkové výši 14,81 kWh/m2/a. Z této hodnoty je patrné, že dům splňuje podmínku pasivního standardu. Tato hodnota určuje pouze potřebu tepla na vytápění, nezohledňuje však další podstatné vlivy, jakými je účinnost otopné soustavy, zpětně získané teplo a teplo na ohřev TUV. Účinnost soustavy a zpětně získané teplo zahrnuje v dané tabulce celková potřeba energie na vytápění za rok Q (bez energie na ohřev TUV), jejíž hodnota je 2,393 MWh = 2393 kWh. Do té je pak nutné dále připočítat potřebu tepla na ohřev TUV, jehož výpočet je proveden samostatně.

Potřeba tepla na ohřev TUV Pro výpočet roční potřeby tepla na ohřev TUV byly použity tyto vzorce a data (tzbinfo.cz, 2009): Denní potřeba tepla pro ohřev teplé vody:

= 24 kWh

t1

teplota studené vody [10 °C]

t2

teplota ohřáté vody [55 °C]

V2p celková potřeba teplé vody za 1 den [m3/den] U staveb pro bydlení uvažujeme 0.082 m3/osobu den, minimálně však 0.2 m3/byt den. z

koeficient energetických ztrát systému pro přípravu teplé vody Pro běžné stavby uvažujeme hodnotou 50 až 100% podle provedení rozvodu a doby cirkulace. rozvody v nových stavbách z = max. 0.5, pro naše výpočty z = 0,4 okrskové rozvody z = max. 1.0 rozvody ve starších stavbách z = 2 až 4 (vychází se z provedených měření)

22

ρ

měrná hmotnost vody [1000 kg/m3]

c

měrná tepelná kapacita vody [4186 J/kgK]

Roční potřeba tepla pro ohřev teplé vody:

= 25,1 GJ/rok = 7 MWh/rok8 = 7000kWh

d

délka topného období pro Olomouc [231 dní]

N

počet pracovních dní soustavy v roce [323 dní] (od 365 dní odečtena doba dovolené)

tsvl teplota studené vody v létě [15°C] tsvz teplota studené vody v zimě [5°C]

Z daného výsledku vyplývá následující: průměrná měsíční potřeba tepla na ohřev TUV je 2093 MJ, potřeba tepla na ohřev TUV pro měsíce leden, únor, březen, duben, říjen, listopad, prosinec je díky teplotě studené vody v zimě 2265 MJ9, potřeba tepla na ohřev TUV pro měsíce květen, červen, červenec, srpen, září je díky teplotě studené vody v létě 1850 MJ10. Dále je třeba spočítat zbytkovou potřebu tepla na ohřev TUV za rok se započítáním vlivu solárních panelů. K tomuto účelu slouží tabulka získaná ze semestrální práce Energetická náročnost rodinného domu v Bráníku. Do této tabulky byly v Excelu dosazeny informace dle typu solárního kolektoru: o optická účinnost solárního kolektoru: 84%, o průměrná teplota absorbéru: 45°C, o koeficient ztráty tepla kolektoru: 3,3W/m2*K, o celková plocha kolektorů: 8m2, potřeba tepla na ohřev TUV v zimě: 2265MJ, 8

1 Wh = 3600 J v důsledku větší potřeby energie na ohřátí TUV 10 v důsledku menší potřeby energie na ohřátí TUV 9

23

potřeba tepla na ohřev TUV v létě: 1850MJ, vliv sklonu a azimutu kolektoru: 1,14 (z tabulky).

Tabulka 8.: Vliv sklonu a azimutu kolektoru

Zdroj: semestrální práce Energetická náročnost rodinného domu v Bráníku

Tabulka 9.: Bilance krytí potřeby tepla na TUV pomocí solárního systému

Období

Teplo, Prům. Glob. sl. Potřeba Krytí Dtto, pro které je měsíční záření na En.zisk z na potřeby sklon Účinnost % krytí třeba na tepl. horizontální kolektorů ohřev na ohřev 45°;orientace kolektoru potřeby pokrytí ext. plochu (MJ) TUV TUV JV (kWh/m2) TUV (°C) (MJ/m2) (MJ) (MJ) (MJ)

leden

-2,7

130

41,2

0,41

490,0

2265

490,0

21,6

1775,0

únor

-0,9

187

59,2

0,58

992,8

2265

992,8

43,8

1272,2

březen duben

3 8,3

252 277

79,8 87,7

0,65 0,69

1485,1 1745,3

2265 2265

1485,1 1745,3

65,6 77,1

779,9 519,7

květen červen

13,3 16,3

317 299

100,4 94,7

0,72 0,73

2092,2 1996,0

1850 1850

1850,0 1850,0

100,0 100,0

0,0 0,0

červenec srpen

17,8 17,4

317 320

100,4 101,3

0,74 0,74

2140,0 2158,7

1850 1850

1850,0 1850,0

100,0 100,0

0,0 0,0

září

13,8

248

78,5

0,70

1579,6

1850

1579,6

85,4

270,6

říjen listopad

8,7 3,2

238 133

75,4 42,1

0,66 0,49

1438,3 589,8

2265 2265

1438,3 589,8

63,5 26,0

826,7 1675,2

prosinec

-0,9

63

20,0

0,00

0,0

2265

0,0

0,0

2265,0

CELKEM

8,1

2781

880,7

16707,9

25105

15720,9

Zdroj: semestrální práce Energetická náročnost rodinného domu v Bráníku

24

9384,3

Z tabulky je možné vyčíst: reálné krytí potřeby tepla solárními kolektory pro ohřev TUV: 15 720,9 MJ (62,6%), teplo nutné dodat pro pokrytí zbylé potřeby pro ohřev TUV: 9 384,3MJ (37,4%).

Zbytková potřeba tepla na ohřev TUV = 1775 + 1272,2 + 779,9 + 519,7 + 826,7 + 1675,2 + 2265 + 270,6 = 9384,3 MJ/a = 2615,5 kWh/a (V období květen, červen, červenec a srpen je potřeba energie na ohřev TUV pokryta ze 100% pomocí solárních panelů.)

S pomocí předcházejících výpočtů je již možné spočítat celkovou potřebu energie na vytápění za rok, a to sečtením celkové potřeby energie na vytápění za rok Q (bez energie na ohřev TUV) a zbytkové potřeby tepla na ohřev TUV za rok. Výsledná hodnota je tedy: 2393 kWh/a + 2615 kWh/a = 5008 kWh/a = 5,008 MWh/a.

3.1.2. Standardní rodinný dům Cabernet Rodinný dům Cabernet je také montovanou dřevostavbou. Vytápění a ohřev teplé vody zabezpečuje plynový kotel s rozvody a topnými tělesy a s vestavěným bojlerem. Tato varianta vytápění je v dnešní době velmi rozšířená a pro dané srovnání tedy poslouží nejlépe. Na přitápění je pak možné využít komín s krbem. Další údaje zobrazuje tabulka.

25

Tabulka 10.: Informace o objektu Cabernet Standardní dům Cabernet architektura

Fenster, s.r.o.

užitná plocha

149m

zastavěná plocha

95m

obvodová stěna

dřevěná rámová konstrukce – 50 x 160 mm, minerální izolační vlna 160 mm, sádrokarton GKF 12 mm

střecha

sádrokarton GKB 12,5 mm, minerální izolační vlna 200 mm

podlaha

betonová mazanina 8 cm, polystyren 70 mm

okna

FINSTRAL , U = 1,1 W/m2K

dveře

plastové dveře FINSTRAL

vytápění

Plastové rozvody, plynový kotel DAKON (turbo) s vestavěným bojlerem, zvětrání stěnou, radiátory Radik nebo Purmo

celková cena

2 923 762 Kč vč. DPH

2

2

Zdroj: vlastní zpracování dle firmy Fenster Obrázek 5.: Standardní dům Cabernet

Zdroj: Fenster, s.r.o.

Z tabulek je patrné, že vyšší cena pasivního domu je důsledkem kvalitnější tepelné izolace celé konstrukce domu včetně kvalitnějších oken a dveří. Při porovnávání pořizovacích nákladů je možné vidět, že cena pasivního domu je vyšší přibližně o 23%.

26

Výpočet potřeby energie na vytápění standardního domu: Způsob výpočtu potřeby energie na vytápění standardního domu je totožný s postupem uskutečněným u pasivního domu s tím rozdílem, že nebudou započteny účinky solárních panelů.

Tabulka 11.: Potřeba tepla na vytápění standardního domu Potřeba tepla na vytápění podle ČSN EN 832 a ČSN EN ISO 13790 Měsíc

Ql [GJ]

Qi [GJ]

Qs [GJ]

Qg [GJ]

Eta [-]

Qh [GJ]

Q [GJ]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

18,596 15,465 13,927 9,276 5,489 2,933 1,802 2,130 4,915 9,257 13,319 17,122

2,009 1,814 2,009 1,944 2,009 1,944 2,009 2,009 1,944 2,009 1,944 2,009

2,040 3,130 4,532 5,528 6,995 6,970 7,247 6,587 4,607 3,765 2,040 1,512

4,049 4,945 6,541 7,472 9,003 8,914 9,256 8,595 6,551 5,773 3,984 3,521

0,999 0,994 0,977 0,884 0,577 0,327 0,195 0,247 0,678 0,943 0,996 0,999

14,552 10,548 7,533 2,671 0,290 0,019 0,002 0,005 0,474 3,811 9,352 13,604

16,169 11,720 8,371 2,968 0,322 0,021 0,002 0,005 0,526 4,234 10,391 15,116

Vysvětlivky:

Ql je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Qi jsou vnitřní tepelné zisky, Qs jsou solární tepelné zisky, Qg jsou celkové tepelné zisky, Eta je stupeň využitelnosti tepelných zisků, Qh je potřeba tepla na vytápění a Q je celková potřeba energie na vytápění (tj. celkový příkon tepla).

Potřeba tepla na vytápění za rok Qh: Celk. potřeba energie na vytápění za rok Q (bez TUV):

62,862 GJ 17,462 MWh 69,846 GJ 19,402 MWh

Zdroj: vlastní zpracování programem ENERGIE

Tabulka ukazuje roční potřebu tepla na vytápění ve výši 17,462 MWh = 17462 kWh = 116,68 kWh/m2/a. Tento výsledek demonstruje, jak velký je rozdíl mezi oběma typy domů. K celkové potřebě energie na vytápění za rok Q (bez započítání potřeby energie na ohřev TUV), jejíž hodnota je 19402 kWh, je nutné přičíst dříve spočtenou roční potřebu energie na ohřev TUV 7000 kWh. Tak získáme celkovou potřebu energie na vytápění za rok 26 402 kWh/a = 26,402 MWh/a.

3.2. Náklady na vytápění a ohřev teplé užitkové vody Pro výpočet nákladů na vytápění a ohřev vody je nutné zjistit dodavatele energie v oblasti Olomouce (Informační servis statutárního města Olomouc). Pro systém vytápění pasivního domu je dodávána elektrická energie prostřednictvím firmy ČEZ, s.r.o., zemní plyn

27

nutný pro provoz námi zvoleného standardního domu zajišťuje Severomoravská plynárenská, a.s.

3.2.1. Náklady na energii pasivního domu Provozovatel energetických sítí ČEZ nabízí k dispozici výběr z několika tarifů. Pro účel našeho pasivního domu jsem zvolila tarif D-přímotop v závislosti na druhu vytápění a očekávané potřebě energie. Jedná se o dvoutarifovou sazbu s operativním řízením doby platnosti nízkého tarifu po dobu 20 hodin, jejíž ceny jsou platné od 1. 1. 2009. Cena za 1 MWh ve vysokém tarifu je stanovena na 2972,04 Kč vč. DPH, v nízkém tarifu 2337,45 Kč vč. DPH. Tato cena zahrnuje dopravu, obchod i zaplacení daně z elektřiny11 ve výši 33,68 Kč/MWh vč. DPH. K ceně je však nezbytné přičíst ještě měsíční plat za příkon podle hodnoty jističe, v našem případě 326,06 Kč/měsíc (jistič nad 3x20A do 3x25A včetně12) a pevnou cenu za měsíc ve výši 35,70 Kč/měsíc. Ceny za elektrickou energii jsou přehledně zpracovány do tabulky.

Tabulka 12.: Náklady na energii pasivního domu Cena za dodávku a distribuci elektřiny (Kč/MWh) Nízký tarif

2972,04

Vysoký tarif

2337,45

Měsíční plat podle jističe (Kč/měsíc)

Pevná cena za měsíc (Kč/měsíc)

326,06

35,7

Zdroj: ČEZ

Dle těchto údajů a výše spočtené potřeby energie pak lze spočítat náklady na vytápění a ohřev teplé užitkové vody za rok (N).

11 12

daň z elektřiny je novinkou od roku 2008 typ jističe zvolen dle obvykle používaného jističe pro tento typ stavby

28

N = 5,008 . (4/24) . 2972,04 + 5,008 . (20/24) . 2337,45 + 12. (326,06 + 35,7) N= 2480,66 + 9754,96 + 4341,12 N= 16 576,70 Kč/rok (včetně DPH)

3.2.2. Náklady na energii standardního domu Ceny za plyn udávané Severomoravskou plynárenskou se odvíjí od velikosti ročního odběru plynu. Jestliže náš standardní dům odebírá 26,402 MWh, pevná cena za odebraný plyn činí 170,86 Kč/MWh (bez DPH). K této částce je nutné připočítat stálý měsíční plat za kapacitu, která činí 147,4 Kč/měsíc (bez DPH). Rovněž je nutné započíst cenu za odebraný zemní plyn a ostatní služby dodávky ve výši 833,21 Kč/MWh (bez DPH)a dále stálý plat za dodávku 103,06 Kč/měsíc (bez DPH). Pro přehlednost jsou ceny zachyceny v následující tabulce, a to včetně započítání DPH. Ceny jsou platné od 1. 4. do 30. 6. 2009.

Tabulka 13.: Náklady na energii standardního domu

Odběr 25 –30 MWh/rok

Pevná cena za odebraný plyn (Kč/MWh)

Stálý plat za kapacitu (Kč/měsíc)

Cena za odebraný plyn a ostatní služby dodávky (Kč/MWh)

Stálý plat za dodávku (Kč/měsíc)

203,32

175,406

991,52

122,64

Zdroj: Severomoravská plynárenská

Z těchto údajů a z údaje o potřebě energie pak jednoduše spočteme náklady na vytápění a ohřev vody.

N = 26,402 . (203,32 + 991,52) + 12 . (175,406 + 122,64) N = 31 546,17 + 3576,55 N = 35 122,72 Kč/rok (včetně DPH)

29

3.3. Náklady na údržbu vytápěcího systému Aby bylo možné objektivní srovnání pořizovacích nákladů, je nezbytné, aby kromě nákladů na vytápění zahrnovaly rovněž náklady na údržbu vytápěcího systému. Uvažovat by se měly zejména pravidelné prohlídky, frekvence oprav a cena za provedení a životnost vytápěcího zařízení. Tyto náklady se samozřejmě liší dle typu zařízení.

3.3.1. Náklady na údržbu systému vytápění pasivního domu Jednotka DUPLEX RB od výrobce Atrea má dle konzultace s vedoucím divize Větrání a teplovzdušné vytápění rodinných domů a bytů Martinem Jindrákem následující náklady na údržbu: výměna filtru13 - doporučena každé 3 měsíce, cena 78,54 Kč/ks vč. DPH (= 314,16 Kč/rok), případné závady – nízká poruchovost i nákladnost dílů, nejdražší položka bývá příjezd technika (nebudeme uvažovat ani u jednoho typu domu vzhledem k tomu, že jde o záležitost, která se nedá přesně určit), výměna zařízení a montáž – životnost se zatím odhaduje na 18 let, odhadované náklady jsou 95 729, 1 Kč vč. DPH: o ceníková cena DUPLEXU RB: 87 929,1 Kč, 

DUPLEX RB 610/440: 64 022 Kč,



digitální regulační modul: 14 161 Kč,



digitální čidlo ADS 11: 1547 Kč



ovladač CP 07: 8199,1 Kč,

o demontáž a montáž: cca 7000 Kč, o doprava montážní firmy: 800 Kč do cca 50 km.

3.3.2. Náklady na údržbu systému vytápění standardního domu Do nákladů na údržbu plynového kotle by se měla započítat doporučovaná každoroční prohlídka kotle, která snižuje riziko poruchy a zvyšuje bezpečnost díky kontrole úniku plynu, 13

výměna filtru zabere cca 8 minut; dále je nutné cca každé 2 roky vyčistit předfiltry (Tahokov 2 ks), a to buď saponátem a teplou vodou či vložit do myčky na nádobí – není nutná náhrada; každých 5 let je pak doporučeno vyčistit rekuperační výměník – zabere cca 15 minut

30

dále náklady na opravy, které se samozřejmě budou u jednotlivých domácností lišit a rovněž životnost kotle. Rozpis nákladů pro soukromé prostory vč. DPH dle autorizované firmy AGT je níže: životnost plynových kotlů je kolem 15ti let, odhadované náklady jsou v celkové výši 43 690 Kč včetně DPH: o pořizovací cena závěsného kotle DAKON se zásobníkem TUV: 38 700 Kč, o montáž (uvedení do provozu): 3500 Kč, o uvedení do provozu: 800 Kč, o likvidace starého zařízení: 150 Kč, o doprava montážní firmy: 540 Kč do 50 km.

Kromě životnosti plynového kotle je vhodné zahrnout roční kontrolní prohlídku, jejíž obvyklá cena se pohybuje kolem 1000 Kč14. Náklady na opravu včetně výjezdu technika jsou individuální a nejsou zahrnuty do celkové položky.

3.4. Celkové provozní náklady Pro přehlednost jsou celkové provozní náklady pro pasivní i standardní dům zaznamenány v tabulce. Náklady na výměnu vytápěcího zařízení po uplynutí doby životnosti je nutné vydělit dobou životnosti, abychom získali částku, kterou musíme každý rok uložit stranou.

14

vlastní zkušenost

31

Tabulka 14.: Celkové provozní náklady

Provozní náklady

Celkové náklady na vytápění a ohřev TUV NV Celkové náklady na údržbu a výměnu zařízení NU 

Náklady na údržbu zařízení NUZ



Náklady na výměnu zařízení po uplynutí životnosti NVZ

CELKOVÉ PROVOZNÍ NÁKLADY

Pasivní dům

Standardní dům

16 576,70 Kč/rok

35 122,72 Kč/rok

5638,00 Kč/rok

3912,67 Kč/rok

314,16 Kč/rok

1 000,00 Kč/rok

95 829,10 Kč/18 let = 5323,84 Kč/rok

43 690,00 Kč/15 let = 2912,67 Kč/rok

22 214,70 Kč/rok

39 035,39 Kč/rok


3.5. Ekonomická návratnost podle cen energií Po výpočtu provozních nákladů je již možné přistoupit k výpočtu samotné ekonomické návratnosti. Pro zajímavé srovnání budu prozatím uvažovat 3 situace. První z nich je zcela hypotetická situace, při níž se nebude uvažovat jakýkoli růst cen energií. Jde pouze o ilustrativní model, který nám umožní pochopit, jakou roli hraje míra růstu cen energií. Právě v současné době finanční krize je velmi obtížné odhadnout budoucí inflaci a míru zdražení energií a je jasné, že jakákoli odchylka výrazným způsobem může ovlivnit konečný výsledek. Tato modelová situace nám tak ukáže, jak velký vliv má růst cen energií na návratnost investice. Druhá varianta je již realitě podstatně blíže. Zde budu uvažovat vliv inflace na růst cen energií. Ani zde se nepředpokládá, že by situace odpovídala skutečnému vývoji, je však velmi zajímavé podívat se na to, jaký vliv má na ekonomickou návratnost samotná inflace. Třetí varianta již bude zahrnovat jak míru inflace, tak průměrný roční růst cen elektřiny a plynu a poskytne nám výsledek, který bude nejblíže odpovídat reálné situaci. I zde je však nutné si uvědomit, že budoucí vývoj je jen těžko předvídatelný a vypočtené výsledky mohou být v budoucnu odlišné.

32

3.5.1. Ekonomická návratnost bez zvyšování cen paliv a energií Jak již bylo řečeno, první z možností výpočtu návratnosti investice nepočítá s růstem cen energie, a to ani v důsledku inflace. Výslednou hodnotu proto získáme pomocí vzorce:

NC = NI + Nn-1 + NU (1+π)n + NV

NC

celkové kumulativní náklady k danému období

NI

investiční náklady

NU

náklady na údržbu

NV

náklady na vytápění

Nn-1

kumulované provozní náklady (NU a NV) předešlého období

π

inflace za rok 2007 [2,8% dle Českého statistického úřadu]

n

počet let od provedení počáteční investice

Dle daného vzorce je nyní sestavena tabulka nákladů, která zobrazuje návratnost investice bez promítnutí inflace do cen paliv a energií.

33

Tabulka 15.: Návratnost investice bez zvyšování cen paliv a energií Pasivní dům

Standardní dům

Investiční náklady NI

3 791 750

Roky

Náklady na údrţbu NU

0

5 638

16 577

1

5 796

2

5 958

3 4

Náklady na vytápění NV

Kumulované provozní náklady Nn-1

Rozdíl NI 2 923 762

Celkové náklady NC

Rozdíl celkových nákladů NC

-

2 962 797

851 167

35 123

39 035

3 001 942

834 395

35 123

78 180

3 041 200

817 672

4 251

35 123

117 438

3 080 573

801 001

4 370

35 123

156 811

3 120 066

784 381

3 927 496

4 492

35 123

196 304

3 159 680

767 816

3 950 727

4 618

35 123

235 918

3 199 421

751 306

158 977

3 974 144

4 747

35 123

275 659

3 239 291

734 854

182 394

3 997 753

4 880

35 123

315 529

3 279 293

718 459




-

3 813 965

3 913

35 123

16 577

22 215

3 836 337

4 022

16 577

44 587

3 858 872

4 135

6 125

16 577

67 122

3 881 574

6 296

16 577

89 824

3 904 447

5

6 473

16 577

112 697

6

6 654

16 577

135 746

7

6 840

16 577

8

7 032

16 577


867 988

9

7 229

16 577

206 003

4 021 558

5 017

35 123

355 531

3 319 433

702 126

10

7 431

16 577

229 808

4 045 566

5 157

35 123

395 671

3 359 712

685 854

11

7 639

16 577

253 816

4 069 782

5 301

35 123

435 950

3 400 137

669 645

12

7 853

16 577

278 032

4 094 212

5 450

35 123

476 375

3 440 709

653 503

13

8 073

16 577

302 462

4 118 862

5 603

35 123

516 947

3 481 435

637 427

14

8 299

16 577

327 112

4 143 737

5 759

35 123

557 673

3 522 317

621 421

15

8 531

16 577

351 987

4 168 845

5 921

35 123

598 555

3 563 360

605 485

16

8 770

16 577

377 095

4 194 192

6 086

35 123

639 598

3 604 569

589 623

17

9 016

16 577

402 442

4 219 785

6 257

35 123

680 807

3 645 949

573 836

18

9 268

16 577

428 035

4 245 630

6 432

35 123

722 187

3 687 504

558 126

19

9 528

16 577

453 880

4 271 735

6 612

35 123

763 742

3 729 238

542 496

20

9 795

16 577

479 985

4 298 106

6 797

35 123

805 476

3 771 158

526 947

21

10 069

16 577

506 356

4 324 751

6 988

35 123

847 396

3 813 269

511 483

22

10 351

16 577

533 001

4 351 679

7 183

35 123

889 507

3 855 575

496 104

23

10 641

16 577

559 929

4 378 896

7 384

35 123

931 813

3 898 082

480 814

24

10 939

16 577

587 146

4 406 411

7 591

35 123

974 320

3 940 796

465 616

25

11 245

16 577

614 661

4 434 233

7 804

35 123

1 017 034

3 983 722

450 511

26

11 560

16 577

642 483

4 462 369

8 022

35 123

1 059 960

4 026 867

435 502

27

11 883

16 577

670 619

4 490 829

8 247

35 123

1 103 105

4 070 237

420 593

28

12 216

16 577

699 079

4 519 622

8 478

35 123

1 146 475

4 113 837

405 785

29

12 558

16 577

727 872

4 548 757

8 715

35 123

1 190 075

4 157 675

391 082

30

12 910

16 577

757 007

4 578 244

8 959

35 123

1 233 913

4 201 757

376 487

31

13 271

16 577

786 494

4 608 091

9 210

35 123

1 277 995

4 246 090

362 002

32

13 643

16 577

816 341

4 638 311

9 468

35 123

1 322 328

4 290 680

347 631

33

14 025

16 577

846 561

4 668 913

9 733

35 123

1 366 918

4 335 536

333 377

34

14 418

16 577

877 163

4 699 907

10 006

35 123

1 411 774

4 380 664

319 243

35

14 821

16 577

908 157

4 731 305

10 286

35 123

1 456 902

4 426 072

305 232

36

15 236

16 577

939 555

4 763 118

10 574

35 123

1 502 310

4 471 769

291 349

37

15 663

16 577

971 368

4 795 357

10 870

35 123

1 548 007

4 517 761

277 596

38

16 101

16 577

1 003 607

4 828 035

11 174

35 123

1 593 999

4 564 058

263 977

39

16 552

16 577

1 036 285

4 861 164

11 487

35 123

1 640 296

4 610 668

250 496

40

17 016

16 577

1 069 414

4 894 757

11 809

35 123

1 686 906

4 657 599

237 158

41

17 492

16 577

1 103 007

4 928 825

12 139

35 123

1 733 837

4 704 861

223 964

42

17 982

16 577

1 137 075

4 963 384

12 479

35 123

1 781 099

4 752 463

210 921

34

43

18 485

16 577

1 171 634

4 998 446

12 829

35 123

1 828 701

4 800 414

198 032

44

19 003

16 577

1 206 696

5 034 026

13 188

35 123

1 876 652

4 848 725

185 301

45

19 535

16 577

1 242 276

5 070 138

13 557

35 123

1 924 963

4 897 404

172 733

46

20 082

16 577

1 278 388

5 106 796

13 937

35 123

1 973 642

4 946 464

160 333

47

20 644

16 577

1 315 046

5 144 017

14 327

35 123

2 022 702

4 995 913

148 104

48

21 222

16 577

1 352 267

5 181 817

14 728

35 123

2 072 151

5 045 764

136 053

49

21 817

16 577

1 390 067

5 220 210

15 140

35 123

2 122 002

5 096 027

124 183

50

22 427

16 577

1 428 460

5 259 214

15 564

35 123

2 172 265

5 146 714

112 500

51

23 055

16 577

1 467 464

5 298 846

16 000

35 123

2 222 952

5 197 837

101 010

52

23 701

16 577

1 507 096

5 339 124

16 448

35 123

2 274 075

5 249 407

89 717

53

24 365

16 577

1 547 374

5 380 065

16 909

35 123

2 325 645

5 301 439

78 627

54

25 047

16 577

1 588 315

5 421 689

17 382

35 123

2 377 677

5 353 944

67 745

55

25 748

16 577

1 629 939

5 464 014

17 869

35 123

2 430 182

5 406 935

57 079

56

26 469

16 577

1 672 264

5 507 060

18 369

35 123

2 483 173

5 460 427

46 633

57

27 210

16 577

1 715 310

5 550 847

18 883

35 123

2 536 665

5 514 433

36 414

58

27 972

16 577

1 759 097

5 595 395

19 412

35 123

2 590 671

5 568 968

26 427

59

28 755

16 577

1 803 645

5 640 727

19 956

35 123

2 645 206

5 624 046

16 681

60

29 561

16 577

1 848 977

5 686 865

20 514

35 123

2 700 284

5 679 683

7 181

61

30 388

16 577

1 895 115

5 733 830

21 089

35 123

2 755 921

5 735 895

-2 066

62

31 239

16 577

1 942 080

5 781 645

21 679

35 123

2 812 133

5 792 697

-11 052

63

32 114

16 577

1 989 895

5 830 336

22 286

35 123

2 868 935

5 850 106

-19 770

64

33 013

16 577

2 038 586

5 879 925

22 910

35 123

2 926 344

5 908 139

-28 214

65

33 937

16 577

2 088 175

5 930 439

23 552

35 123

2 984 377

5 966 814

-36 374

66

34 888

16 577

2 138 689

5 981 904

24 211

35 123

3 043 052

6 026 148

-44 244

67

35 864

16 577

2 190 154

6 034 345

24 889

35 123

3 102 386

6 086 160

-51 815

68

36 869

16 577

2 242 595

6 087 790

25 586

35 123

3 162 398

6 146 869

-59 079

69

37 901

16 577

2 296 040

6 142 268

26 303

35 123

3 223 107

6 208 294

-66 026

70

38 962

16 577

2 350 518

6 197 807

27 039

35 123

3 284 532

6 270 456

-72 649

Zdroj: vlastní výpočet

Z tabulky je možné vyčíst následující. Pokud by nedošlo k žádné změně cen energií, investice do pasivního domu se vrátí v 61. roce. V tomto roce vzrostou celkové náklady pasivního domu na 5 733 830 Kč, náklady běžného domu dokonce na 5 735 895 Kč. Úspora nákladů tedy představuje 2 066 Kč. Z grafu níže je patrné, že úspory nákladů se budou každým rokem snižovat jen nepatrně. To je možné v důsledku vysokých nákladů na výměnu zařízení po uplynutí životnosti a jejich růstu vlivem inflace. Tuto v reálném světě vysoce nepravděpodobnou situaci nyní srovnáme s variantou druhou, kdy se ceny energií budou zvyšovat podle inflace.

35

Graf 1.: Cash flow v případě statických cen energií

7 000 000

Náklady [Kč]

6 000 000 Náklady pasivního domu

5 000 000 4 000 000

Náklady standardního domu

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 0

5

10 15 20 25 30

35 40 45 50 55 60

65 70

Roky


3.5.2. Ekonomická návratnost se zvyšováním cen paliv a energií vlivem inflace Zvyšování cen paliv a energií v důsledku inflace se do vzorce promítne následovně:

NC = NI + Nn-1 + NU (1+ π)n + NV (1+ π)n Z daného vzorce je sestavena tabulka ekonomické návratnosti, která nám ukáže rok, kdy investice začíná být výhodná.

36

Tabulka 16.: Návratnost investice se započítáním růstu cen energií v důsledku inflace Pasivní dům

Standardní dům


3 791 750

Roky


0

5 638

16 577

1

5 796

17 041

2

5 958

17 518

3

6 125

18 008

4

6 296

5

6 473

6 7

2 923 762


-

2 962 797

851 167

39 035

3 002 926

833 876

79 164

3 044 178

816 100

120 416

3 086 585

797 826

162 823

3 130 179

779 041

206 417

3 174 994

759 730

41 452

251 232

3 221 064

739 878

42 613

297 302

3 268 424

719 470

4 880

43 806

344 662

3 317 110

698 491

5 017

45 033

393 348

3 367 159

676 924

4 073 363

5 157

46 293

443 397

3 418 610

654 754

4 103 463

5 301

47 590

494 848

3 471 501

631 963

311 713

4 134 406

5 450

48 922

547 739

3 525 873

608 533

342 656

4 166 215

5 603

50 292

602 111

3 581 767

584 448

24 401

374 465

4 198 915

5 759

51 700

658 005

3 639 227

559 688

25 084

407 165

4 232 530

5 921

53 148

715 465

3 698 295

534 235

8 770

25 786

440 780

4 267 087

6 086

54 636

774 533

3 759 018

508 069

9 016

26 508

475 337

4 302 611

6 257

56 166

835 256

3 821 440

481 171

18

9 268

27 250

510 861

4 339 130

6 432

57 738

897 678

3 885 610

453 519

19

9 528

28 013

547 380

4 376 671

6 612

59 355

961 848

3 951 578

425 093

20

9 795

28 798

584 921

4 415 263

6 797

61 017

1 027 816

4 019 392

395 872

21

10 069

29 604

623 513

4 454 936

6 988

62 725

1 095 630

4 089 105

365 832

22

10 351

30 433

663 186

4 495 720

7 183

64 482

1 165 343

4 160 770

334 951

23

10 641

31 285

703 970

4 537 646

7 384

66 287

1 237 008

4 234 441

303 205

24

10 939

32 161

745 896

4 580 746

7 591

68 143

1 310 679

4 310 176

270 570

25

11 245

33 062

788 996

4 625 053

7 804

70 051

1 386 414

4 388 031

237 022

26

11 560

33 987

833 303

4 670 600

8 022

72 013

1 464 269

4 468 066

202 534

27

11 883

34 939

878 850

4 717 422

8 247

74 029

1 544 304

4 550 342

167 081

28

12 216

35 917

925 672

4 765 556

8 478

76 102

1 626 580

4 634 921

130 635

29

12 558

36 923

973 806

4 815 037

8 715

78 233

1 711 159

4 721 869

93 168

30

12 910

37 957

1 023 287

4 865 904

8 959

80 423

1 798 107

4 811 252

54 652

31

13 271

39 020

1 074 154

4 918 195

9 210

82 675

1 887 490

4 903 137

15 058

32

13 643

40 112

1 126 445

4 971 950

9 468

84 990

1 979 375

4 997 595

-25 645

33

14 025

41 235

1 180 200

5 027 210

9 733

87 370

2 073 833

5 094 697

-67 487

34

14 418

42 390

1 235 460

5 084 018

10 006

89 816

2 170 935

5 194 519

-10 501

35

14 821

43 577

1 292 268

5 142 416

10 286

92 331

2 270 757

5 297 135

-154 719

36

15 236

44 797

1 350 666

5 202 449

10 574

94 916

2 373 373

5 402 625

-200 176

37

15 663

46 051

1 410 699

5 264 164

10 870

97 574

2 478 863

5 511 069

-246 905

38

16 101

47 341

1 472 414

5 327 606

11 174

100 306

2 587 307

5 622 549

-294 943

39

16 552

48 666

1 535 856

5 392 825

11 487

103 114

2 698 787

5 737 150

-344 325

40

17 016

50 029

1 601 075

5 459 869

11 809

106 002

2 813 388

5 854 960

-395 091



-

3 813 965

3 913

35 123

22 215

3 836 801

4 022

36 106

45 051

3 860 278

4 135

37 117

68 528

3 884 411

4 251

38 156

18 513

92 661

3 909 220

4 370

39 225

19 031

117 470

3 934 724

4 492

40 323

6 654

19 564

142 974

3 960 942

4 618

6 840

20 112

169 192

3 987 894

4 747

8

7 032

20 675

196 144

4 015 601

9

7 229

21 254

223 851

4 044 083

10

7 431

21 849

252 333

11

7 639

22 461

281 613

12

7 853

23 090

13

8 073

23 736

14

8 299

15

8 531

16 17

Zdroj: vlastní výpočet 37



867 988




Rozdíl NI

Zde již můžeme vidět naprosto odlišný výsledek. Započítání inflace způsobilo, že investice do pasivního domu se vrátí za 32 let. Celkové náklady tohoto roku jsou pro pasivní dům ve výši 4 971 950 Kč, pro standardní dům 4 997 595 Kč, to znamená, že v tomto roce je již možné uspořit 25 645 Kč. Graf navíc ukazuje, že rozdíl provozních nákladů se bude každým rokem zvyšovat. Ve 40. roce je tak možné ušetřit částku 395 091 Kč. Doba návratnosti investice u této varianty není zcela uspokojivá, musíme však připomenout, že vzhledem k vývoji cen v minulých letech je i tato situace málo pravděpodobná. Proto nyní přistoupíme k výpočtu ekonomické návratnosti se započítáním růstu cen energií dle vývoje v předchozích letech.

Graf 2.: Cash flow v případě růstu cen energií dle inflace

7 000 000

Náklady [Kč]


5 000 000 4 000 000


3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 0

5

10

15

20

25

30

35

40

Roky


3.5.3. Ekonomická návratnost se zohledněním růstu cen energií Pro variantu, kdy bereme v úvahu růst cen paliv a energií podle průměrného růstu cen v předchozím období je třeba vzorec upravit následujícím způsobem:

38

NC = NI + Nn-1 + NU (1+ π)n + NV (1+g)n

g

míra růstu cen paliv a energií

K výpočtu míry růstu cen paliv a energií je nutné získat údaje o cenách v předchozích letech. K tomu nám poslouží indexy cen na spotřebitelském trhu, které byly vygenerovány pomocí Eurostatu.

Tabulka 17.: Indexy cen energií na spotřebitelském trhu time

2000a00

2001a00

2002a00

2003a00

2004a00

2005a00

2006a00

2007a00

2008a00

78.8

90.5

99.1

94.3

96.1

100.0

108.9

117.6

128.8

64.4

85.8

86.9

87.9

88.7

100.0

119.0

113.2

140.5

cp0451 Electricity cp0452 Gas

Zdroj: Eurostat

Přehled vývoje cen je zachycen v grafu níže. V období let 2000 až 2004 rostly nepatrně více ceny elektrické energie, od roku 2005 (s výjimkou roku 2007) můžeme naopak pozorovat poměrně strmý růst ceny plynu. Tento vývoj se pak dále promítne do ekonomické návratnosti.

39

Graf 3.: Vývoj cen elektrické energie a plynu 160 140 120 100 electricity

80

gas

60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008


Z indexů cen na spotřebitelském trhu bude nyní proveden výpočet míry růstu cen paliv a energií, a to spočtením procentního růstu cen v jednotlivých letech a jejich zprůměrováním metodou geometrického průměru.

Tabulka 18.: Indexy růstu cen energií na spotřebitelském trhu Indexy růstu cen na spotřebitelském trhu Rok Elektrická energie Plyn

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 1,148477 1,095028 0,951564 1,019088 1,040583 1,089000 1,07989 1,095238 1,332298 1,012821 1,011507 1,009101 1,127396 1,190000 0,951261 1,241166


40

Míra růstu ceny elektrické energie:

N

Xg

Xi

N i 1

Xg

8

1,148.1,095.0,952.1,019.1,040.1,089.1,080.1,095

X g = 8 1,634517766 X g = 1,06334 X g = 106,334%

Míra růstu ceny plynu:

N

Xg

Xi

N i 1

Xg

8

Xg =

8

1,332.1,013.1,012.1,009.1,127.1,190.0,951.1,241 2,181677019

X g = 1,10242

X g = 110,242%

Vidíme, že ceny elektrické energie rostly v letech 2001 až 2008 v průměru o 6,334% ročně, zatímco ceny plynu vzrostly ve stejném období průměrně o 10,242% ročně. Vysoký růst cen energií i rozdílné růsty pro elektřinu a plyn budou svědčit ve prospěch pasivního domu. Vývoj cen bude nyní zohledněn v tabulce Návratnost investice.

41

Tabulka 19.: Návratnost investice se započítáním růstu cen energií dle vývoje předchozího období Pasivní dům

Standardní dům


3 791 750

Roky


0

5 638

16 577

1

5 796

2

5 958

3 4

2 923 762


-

2 962 797

851 167

38 720

39 035

3 005 540

831 848

42 686

81 778

3 052 360

809 728

4 251

47 058

128 598

3 103 668

784 476

4 370

51 877

179 906

3 159 915

755 718

3 944 641

4 492

57 190

236 153

3 221 598

723 043

3 975 257

4 618

63 048

297 836

3 289 263

685 994

183 507

4 007 578

4 747

69 505

365 501

3 363 516

644 062

215 828

4 041 704

4 880

76 624

439 754

3 445 020

596 684

28 810

249 954

4 077 743

5 017

84 472

521 258

3 534 508

543 235

30 635

285 993

4 115 809

5 157

93 123

610 746

3 632 789

483 021

7 639

32 576

324 059

4 156 024

5 301

102 661

709 027

3 740 751

415 273

7 853

34 639

364 274

4 198 516

5 450

113 176

816 989

3 859 377

339 139

13

8 073

36 833

406 766

4 243 422

5 603

124 767

935 615

3 989 746

253 675

14

8 299

39 166

451 672

4 290 887

5 759

137 546

1 065 984

4 133 052

157 835

15

8 531

41 647

499 137

4 341 065

5 921

151 633

1 209 290

4 290 606

50 459

16

8 770

44 285

549 315

4 394 120

6 086

167 164

1 366 844

4 463 855

-69 736

17

9 016

47 090

602 370

4 450 225

6 257

184 284

1 540 093

4 654 397

-204 171

18

9 268

50 072

658 475

4 509 566

6 432

203 159

1 730 635

4 863 988

-354 422

19

9 528

53 244

717 816

4 572 337

6 612

223 966

1 940 226

5 094 566

-522 229

20

9 795

56 616

780 587

4 638 748

6 797

246 905

2 170 804

5 348 268

-709 520




-

3 813 965

3 913

35 123

17 627

22 215

3 837 387

4 022

18 743

45 637

3 862 089

4 135

6 125

19 930

70 339

3 888 144

6 296

21 193

96 394

3 915 633

5

6 473

22 535

123 883

6

6 654

23 962

152 891

7

6 840

25 480

8

7 032

27 094

9

7 229

10

7 431

11 12


867 988




Rozdíl NI


Varianta, ve které započítáváme růst cen energií dle předchozího období, pro nás již představuje příznivý výsledek. Od 16. roku se bude v pasivním domě spořit, zatímco ve standardním domě prodělávat. Kumulované provozní náklady pasivního domu jsou do 16. roku ve výši 549 315 Kč, v běžném řadovém domě se vyšplhají na 1 366 844 Kč, přičemž se budou každým rokem stále více zvyšovat. Přestože je z tabulky zřejmé, že náklady na údržbu pasivního domu jsou vyšší, náklady na vytápění tento rozdíl mnohonásobně kompenzují. Podívejme se na celkové náklady a jejich rozdíl. Pro energeticky úsporný dům jsou tyto náklady v částce 4 394 120 Kč, pro dům standardní ve výši 4 463 855 Kč. Rozdíl nákladů v tomto roce činí 69 736 Kč, ve 20. roce dokonce 709 520 Kč. Stále rostoucí úspory celkových nákladů můžeme vypozorovat také z grafu Cash flow.

42

Graf 4.: Cash flow v případě započítání růstu cen energií dle předchozího období

6 000 000

Náklady [Kč]


4 000 000 3 000 000


2 000 000 1 000 000 0 0

5

10

15

20

Roky


Jak bylo řečeno, tato varianta počítá s růstem cen energií dle vývoje předchozího období. Zde stojí za zmínku říci, že takto vysoký růst cen energií je z hlediska dlouhodobějšího horizontu méně pravděpodobný. Různé zdroje udávají pravděpodobný růst cen energií kolem 5%. V tom případě by se dalo samozřejmě počítat s o něco delší dobou návratnosti.

3.6. Další faktory ovlivňující ekonomickou návratnost Kromě růstu cen energií mohou rentabilitu pasivního domu ovlivnit další faktory. Jedním z nich je v současné době běžící program Zelená úsporám, který může roky návratnosti ještě o něco snížit. Naopak pokud budeme uvažovat financování prostřednictvím hypotéky nebo přepočítáme výnosy (úspory) pasivního domu na současnou hodnotu, doba návratnosti se prodlouží.

3.6.1. Program Zelená úsporám V rámci státního programu je v současné době možné využít příspěvku na ochranu úspor energie. Začátkem dubna 2009 odstartoval program Zelená úsporám (Ministerstvo

43

životního prostředí), který je zaměřen na podporu nízkoemisních zdrojů vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, a to včetně investic do energeticky úsporných opatření při výstavbě nových domů nebo při rekonstrukcích. Program potrvá do prosince roku 2012, přičemž celková alokace zdrojů se očekává kolem 25 miliard korun. Finanční prostředky na dotace Česká republika získala prodejem volných emisních kreditů Kjótského protokolu. Volné kredity ve výši 150 milionů máme k dispozici díky faktu, že jsme snížili emise skleníkových plynů o 24% namísto požadovaných 8% oproti roku 1990. Takového poklesu bylo možné dosáhnout v důsledku nízké ekonomické vyspělosti a energetické neefektivnosti v roce 1990 a díky následné hospodářské restrukturalizaci. V současné době máme k dispozici přibližně 2/3 celkového objemu kjótských kreditů, které je možné prodat jak zemím15, které mají s plněním Protokolu problémy, tak i jednotlivým firmám či Světové bance. Zbylá 1/3 kreditů bude ponechána jako rezerva pro případné další projekty, jelikož obchodovací období končí až rokem 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu.

3.6.1.1. Podmínky čerpání dotace Podrobné podmínky pro získání finanční dotace jsou uvedeny v Příručce pro žadatele o podporu vydané Ministerstvem životního prostředí České republiky.

Obecné podmínky programu: žádost o podporu je možné podat žadatelem jak před začátkem realizace (jistota přidělení dotace před začátkem realizace investice), tak i po jejím ukončení podpora je možná pouze u žádostí, jejichž realizace je ukončena až po 1. dubnu 2009 vyplacení podpory proběhne vždy až po ukončení realizace žadatelem může být pouze osoba, která bude rodinný či bytový dům po dobu 15 let využívat k bydlení či poskytovat bydlení jiné osobě podporu je možné zastavit pouze v případě, že dojde k vyčerpání finančních prostředků vyčleněných na daný program 15

V březnu 2009 došlo k uzavření prvního velkého obchodu s Japonskem, a to ve výši 40 milionů kreditů. Vyjednaná cena byla pro Českou republiku velmi příznivá díky garanci, že výnos z prodeje nepůjde do státního rozpočtu, ale do Státního fondu životního prostředí na program Zelená úsporám, který je z hlediska snižování emisí skleníkových plynů velmi dobře hodnocený.

44

Základní podmínky pro novostavby v pasivním standardu (zjednodušeno): základní kritérium: měrná roční potřeba tepla na vytápění o rodinné domy: max. 20 kWh/m2 podlahové plochy za rok16 o bytové domy: max. 15 kWh/m2 podlahové plochy za rok průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy o rodinné domy: max. 0,30W/(m2.K) o bytové domy: max. 0,22W/(m2.K) neprůvzdušnost obálky budovy max. 0,6h-1 splnění veškerých parametrů musí být prokázáno prostřednictvím autorizovaného inženýra, architekta či energetického auditora podmínkou je také kontrola ve všech fázích realizace projektu, aby se zabránilo nesprávnému využití či zneužití dotace

Co se týká základního kritéria – měrné potřeby tepla na vytápění, pro přiznání dotace programu Zelená úsporám je požadováno hodnocení podle tuzemské metodiky dané TNI 73 0329. Specialista pro pasivní domy společnosti KARON s.r.o. Stanislav Karásek upozorňuje na fakt, že velmi záleží na samotném umístění domu. „Naše domy jsou koncipovány jako pasivní pro lokalitu Brno se spotřebou 15,0kWh/m2.a. podle výpočtového programu PHPP2007. Ale naprosto stejný dům se stejnou orientací bude mít v Olomouci spotřebu 16kWh/m2a, v Praze 15,4kWh/m2a. V Liberci 17,8kWh/m2.a, v Karlových Varech 19,2kWh/m2.a, V Karlově Studánce 23,9kWh/m2.a.“17

3.6.1.2. Výše dotací pro novostavby Pokud jsou podmínky dané Příručkou pro žadatele o podporu splněny, má žadatel investující do novostavby nárok zažádat si o finanční dotaci ve stanovené výši.

16

Hranice měrné potřeby tepla na vytápění se u rodinných domů posouvá z 15 kWh/m2/rok na 20kWh/m2/rok v souvislosti s klimatickými podmínkami České republiky a na základě skutečnosti, že rodinné domy disponují větší plochou vnějších obvodových konstrukcí. 17 Dle odborné konzultace přes internet.

45

Tabulka 20.: Výše dotací programu Zelená úsporám pro novostavby

Pasivní rodinný dům

220 000 Kč/dům

Pasivní bytový dům

140 000 Kč/byt

Vytápění biomasou nebo tepelnými čerpadly

až 60 % nákladů, max. 80 000 Kč u rodinných domů, resp. 50 % nákladů, max. 25 000 Kč/byt u bytových domů

Solární systémy

50 % nákladů, max. 35 000 – 80 000 Kč

Kombinace opatření

+ bonus 20 000 Kč/rodinný dům, případně bonus 50 000 Kč/bytový dům

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Pokud žadatel uskuteční určitou kombinaci opatření, má nárok také na tzv. dotační 18

bonus . Kombinace opatření jsou shrnuty v Příručce, uchazeči o dotaci na pasivní novostavbu obvykle dosáhnou na bonus za kombinaci pasivního stavby a solárních kolektorů. Celková částka finanční podpory tak po započtení bonusu činí 240 000 Kč. Tuto částku je tedy nutné zohlednit do dalších výpočtů ekonomické návratnosti.

3.6.1.3. Ekonomická návratnost se zohledněním dotací programu Zelená úsporám Dotace na výstavbu pasivního domu a solární systémy sníží počáteční investici na 3 551 750 Kč. Jak tato částka ovlivní ekonomickou návratnost investice do pasivního bydlení, zobrazuje tabulka.

18

maximálně jednou pro daný projekt

46

Tabulka 21.: Návratnost investice po započtení dotace Pasivní dům

Standardní dům

NI snížené o dotace

3 551 750

Roky


0

5 638

16 577

1

5 796

17 627

2

5 958

18 743

3

6 125

19 930

4

6 296

5

6 473

6 7

2 923 762


-

2 962 797

611 167

39 035

3 005 540

591 848

81 778

3 052 360

569 728

128 598

3 103 668

544 476

179 906

3 159 915

515 718

236 153

3 221 598

483 043

63 048

297 836

3 289 263

445 994

69 505

365 501

3 363 516

404 062

4 880

76 624

439 754

3 445 020

356 684

5 017

84 472

521 258

3 534 508

303 235

5 157

93 123

610 746

3 632 789

243 021

5 301

102 661

709 027

3 740 751

175 273

3 958 516

5 450

113 176

816 989

3 859 377

99 139

4 003 422

5 603

124 767

935 615

3 989 746

13 675

451 672

4 050 887

5 759

137 546

1 065 984

4 133 052

-82 165

41 647

499 137

4 101 065

5 921

151 633

1 209 290

4 290 606

-189 541

8 770

44 285

549 315

4 154 120

6 086

167 164

1 366 844

4 463 855

-309 736

9 016

47 090

602 370

4 210 225

6 257

184 284

1 540 093

4 654 397

-444 171

18

9 268

50 072

658 475

4 269 566

6 432

203 159

1 730 635

4 863 988

-594 422

19

9 528

53 244

717 816

4 332 337

6 612

223 966

1 940 226

5 094 566

-762 229

20

9 795

56 616

780 587

4 398 748

6 797

246 905

2 170 804

5 348 268

-949 520




-

3 573 965

3 913

35 123

22 215

3 597 387

4 022

38 720

45 637

3 622 089

4 135

42 686

70 339

3 648 144

4 251

47 058

21 193

96 394

3 675 633

4 370

51 877

22 535

123 883

3 704 641

4 492

57 190

6 654

23 962

152 891

3 735 257

4 618

6 840

25 480

183 507

3 767 578

4 747

8

7 032

27 094

215 828

3 801 704

9

7 229

28 810

249 954

3 837 743

10

7 431

30 635

285 993

3 875 809

11

7 639

32 576

324 059

3 916 024

12

7 853

34 639

364 274

13

8 073

36 833

406 766

14

8 299

39 166

15

8 531

16 17


627 988




Rozdíl NI


Ekonomické posouzení ukázalo, že pokud bude od investičních nákladů pasivního domu odečtena dotace ve výši 240 000 Kč, investice se vrátí za 14 let. Ve 14. roce tak můžeme uspořit 82 165 Kč, pokud budeme počítat s růstem cen energií podle předchozího období. Zatímco náklady na vytápění energeticky úsporného domu jsou v tomto roce ve výši 39 166 Kč, u běžného domu dosahují částky 137 546 Kč. Návratnost investice je graficky znázorněna níže.

47

Graf 5.: Cash flow v případě započítání dotace

6 000 000

Náklady [Kč]


4 000 000 3 000 000


2 000 000 1 000 000 0 0

5

10

15

20

Roky


3.6.2. Hypotéka Prozatím jsme u všech variant uvažovali zaplacení investičních nákladů z vlastních zdrojů. Ve skutečnosti však investor musí často využít finanční instituci, která by se na financování stavby podílela. V našem případě budeme uvažovat o hypotéce v plné výši ceny domu. Jako banku, která hypotéku poskytne, jsem zvolila Československou obchodní banku (ČSOB) v závislosti na výši úrokové sazby a na době fixace, to znamená době, po kterou se úroková sazba nemění. Pro jednoduchost je doba fixace totožná s dobou splatnosti hypotéky, a to 20 let. Dále se předpokládá závazek doložení příjmů, který úrokovou sazbu sníží o 1%. Jelikož je při výpočtu měsíčních splátek nutné uvést hodnotu nemovitosti, budu nadále počítat s přičtením hodnoty pozemku k hodnotě domu, přičemž daný pozemek bude v této hypotetické situaci majetkem investora. Po průzkumu trhu skrze internetové realitní kanceláře jsem odhadla cenu pozemku v oblasti Olomouce na 450Kč/m2, rozlohu pozemku jsem stanovila na 1500m2. Celková hodnota pozemku tedy činí 675 000Kč. Hypotéka se zpravidla splácí pravidelnými měsíčními splátkami s neměnnou výší po celou dobu splácení. Tyto splátky se nazývají anuita a zahrnují jednak samotnou splátku

48

úvěru (tzv.úmor), jednak úrok, který banka obdrží za půjčení peněz. Nyní se podíváme na výši ročních19 splátek pro oba typy domů.

3.6.2.1. Hypotéka na pasivní dům Pro výpočet ročních splátek pasivního domu jsou relevantní tato data: Hodnota nemovitosti: 4 466 750Kč (hodnota domu včetně pozemku) Výše úvěru: 3 791 750Kč (hodnota domu) Poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti: 85% Doba splatnosti: 20 let Doba fixace: 20 let Úroková sazba: 5,99% Z těchto údajů bude proveden výpočet roční anuity podle vzorce:

K

I

i.(1 i) n (1 i) n 1

K...roční náklady (anuita) I...výše investice i...úroková sazba n...doba životnosti opatření (např. délka hypotéky)

0,0599.(1 0,0599) 20 (1 0,0599) 20 1

K

3791750

K

330313,7258

K

330314 Kč

19

Výpočet ročních splátek je zde vzhledem ke stručnosti tabulky, ale i vzhledem k dalším výpočtům praktičtější než výpočet splátek měsíčních.

49

Roční výše splátek je 330 314 Kč po dobu 20 let. Jaké jsou jednotlivé splátky úroku a úmoru a jaká je celková částka úroku, která bude za tuto dobu zaplacena, nám ukáže tabulka Umořování dluhu.

Tabulka 22.: Umořování dluhu stejnými splátkami (pasivní dům) Stav na konci roku

Anuita (úrok + úmor) v Kč

0 1 330 314 2 330 314 3 330 314 4 330 314 5 330 314 6 330 314 7 330 314 8 330 314 9 330 314 10 330 314 11 330 314 12 330 314 13 330 314 14 330 314 15 330 314 16 330 314 17 330 314 18 330 314 19 330 314 20 330 314 součet 6 606 275

Úrok v Kč

227 126 220 945 214 394 207 450 200 091 192 290 184 023 175 260 165 972 156 128 145 694 134 635 122 914 110 491 97 324 83 368 68 576 52 897 36 280 18 668 2 814 525

Zůstatek úvěru v Kč

Úmor v Kč

103 188 109 369 115 920 122 864 130 223 138 024 146 291 155 054 164 342 174 186 184 620 195 678 207 399 219 823 232 990 246 946 261 738 277 416 294 034 311 646 3 791 750

3 791 750 3 688 562 3 579 193 3 463 273 3 340 410 3 210 186 3 072 163 2 925 872 2 770 818 2 606 476 2 432 290 2 247 670 2 051 992 1 844 593 1 624 770 1 391 780 1 144 834 883 096 605 680 311 646 0

Zdroj: vlastní výpočet (přednáška STP 309, 27.10.2005)

Pokud připustíme variantu, která zohledňuje vypůjčení peněžních prostředků z banky, za dobu 20 let zaplatíme kromě ceny pasivního domu také úroky v hodnotě 2 814 525 Kč, to znamená, že celková částka stoupne na 6 606 275 Kč.

3.6.2.2. Hypotéka na standardní dům Obdobně budeme postupovat u hypotéky na dům standardní. Zde započítáme tyto údaje:

50

Hodnota nemovitosti: 3 573 762 Kč Výše úvěru: 2 923 762 Kč Poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti: 82% Doba splatnosti: 20 let Doba fixace: 20 let Úroková sazba: 5,99% Roční splátka: 254 699,999 Kč = 254 700 Kč (dle vzorce výše) Tabulka 23.: Umořování dluhu stejnými splátkami (standardní dům) Stav na konci roku 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 součet

Anuita (úrok + úmor) v Kč

Úrok v Kč

Úmor v Kč

254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 254 700 5 094 000

175 133 170 367 165 316 159 962 154 287 148 272 141 897 135 140 127 979 120 388 112 343 103 815 94 777 85 198 75 045 64 284 52 878 40 788 27 975 14 394 2 170 238

79 567 84 333 89 384 94 738 100 413 106 428 112 803 119 560 126 721 134 312 142 357 150 885 159 923 169 502 179 655 190 416 201 822 213 912 226 725 240 306 2 923 762

Zůstatek úvěru v Kč 2 923 762 2 844 195 2 759 863 2 670 478 2 575 740 2 475 327 2 368 899 2 256 096 2 136 536 2 009 815 1 875 503 1 733 145 1 582 261 1 422 338 1 252 836 1 073 181 882 765 680 942 467 031 240 306 0

Zdroj: vlastní výpočet (přednáška STP 309, 27.10.2005)

Jestliže si vezmeme hypotéku na standardní dům, zaplatíme na úrocích 2 170 238 Kč, celkově zaplacená částka vzroste na 5 094 000 Kč.

51

3.6.2.3. Ekonomická návratnost po započítání hypotéky V případě, že k financování investice do úspornějšího bydlení využijeme hypotéku, musíme počítat, že na úrocích zaplatíme více. To se samozřejmě promítne do její návratnosti. Jakým způsobem hypotéka ekonomickou návratnost ovlivní, se podíváme nyní.

Tabulka 24.: Návratnost investice se započítáním vlivu hypotéky Pasivní dům Investiční náklady NI

Standardní dům 3 791 750

Roky


0

5 638

1 2


867 988

Anuita

Kumulované celkové náklady


16 577

330 314

352 528

3 913

35 123

254 700

293 735

58 793

5 796

17 627

330 314

706 265

4 022

38 720

254 700

591 178

115 087

5 958

18 743

330 314

1 061 280

4 135

42 686

254 700

892 698

168 582

3

6 125

19 930

330 314

1 417 649

4 251

47 058

254 700

1 198 706

218 942

4

6 296

21 193

330 314

1 775 452

4 370

51 877

254 700

1 509 653

265 799

5

6 473

22 535

330 314

2 134 773

4 492

57 190

254 700

1 826 036

308 738

6

6 654

23 962

330 314

2 495 703

4 618

63 048

254 700

2 148 401

347 302

7

6 840

25 480

330 314

2 858 338

4 747

69 505

254 700

2 477 354

380 984

8

7 032

27 094

330 314

3 222 777

4 880

76 624

254 700

2 813 558

409 220

9

7 229

28 810

330 314

3 589 130

5 017

84 472

254 700

3 157 746

431 384

10

7 431

30 635

330 314

3 957 510

5 157

93 123

254 700

3 510 727

446 784

11

7 639

32 576

330 314

4 328 039

5 301

102 661

254 700

3 873 389

454 649

12

7 853

34 639

330 314

4 700 844

5 450

113 176

254 700

4 246 715

454 130

13

8 073

36 833

330 314

5 076 064

5 603

124 767

254 700

4 631 784

444 280

14

8 299

39 166

330 314

5 453 843

5 759

137 546

254 700

5 029 790

424 053

15

8 531

41 647

330 314

5 834 335

5 921

151 633

254 700

5 442 044

392 291

16

8 770

44 285

330 314

6 217 703

6 086

167 164

254 700

5 869 993

347 710

17

9 016

47 090

330 314

6 604 122

6 257

184 284

254 700

6 315 235

288 888

18

9 268

50 072

330 314

6 993 777

6 432

203 159

254 700

6 779 526

214 251

19

9 528

53 244

330 314

7 386 862

6 612

223 966

254 700

7 264 804

122 058

20

9 795

56 616

0

7 453 273

6 797

246 905

0

7 518 506

-65 233

21

10 069

60 202

0

7 523 544

6 988

272 193

0

7 797 687

-274 143

22

10 351

64 016

0

7 597 910

7 183

300 071

0

8 104 941

-507 031

23

10 641

68 070

0

7 676 621

7 384

330 804

0

8 443 130

-766 508



Anuita

Kumulované Rozdíl celkové kumulovaných náklady nákladů


Po zohlednění faktu, kdy si na investici do bydlení musíme půjčit z banky, se ekonomická návratnost prodlouží na dobu 20 let. V tomto roce přesáhne součet anuity a provozních nákladů pasivního domu náklady domu standardního. Do té doby energetické

52

úspory pasivního domu pomáhaly financovat splácení vyšší anuity. Právě úspory, které pasivní dům přináší, jsou pro mnohé zárukou schopnosti splácet úvěr i v budoucnu. Již v prvním roce při zohlednění růstu cen energií dle předchozího období se ušetří 65 233 Kč. Celkový vývoj nákladů a dobu návratnosti zobrazuje následující graf. Z výsledků je evidentní, že množství peněz, které si půjčujeme, ale i úroková sazba, hrají velkou roli. Rovněž u této varianty jsme došli k závěru, že pasivní dům se vyplatí pořídit i za cenu vyšších počátečních nákladů.

Graf 6.: Cash flow v případě započítání hypotéky

10 000 000 9 000 000

Náklady [Kč]


7 000 000 6 000 000 5 000 000


4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 0

5

10

15

20

25

Roky


3.6.3. Metoda současné hodnoty Při výpočtu ekonomické návratnosti jsme doposud nepočítali s možností, která počítá s uložením peněz například do banky. Dále budu proto vycházet z metody současné hodnoty. Současná hodnota je hodnota, která se diskontuje (tzn. časově přepočítává) do současnosti. Metoda vychází z této myšlenky. Koruna, kterou máme k dispozici dnes, má vyšší hodnotu než koruna zítra. Korunu je totiž možné v současnosti investovat a tato koruna nám pak zítra přinese výnos – úrok. Proto je nutné hodnotu zítřejší koruny o tento úrok snížit.

53

Vzorec současné hodnoty:

SH

BH (1 i) n

SH...současná hodnota BH... budoucí hodnota, i...úroková míra za jedno období (rok) - míra výnosu, kterou můžeme získat na finančním trhu s podobným rizikem n...počet období (let)

Nevýhodou této metody je obtížné určení diskontní sazby. Ta má silný vliv na konečné výsledky, a proto jsem tuto metodu nepoužívala při všech výpočtech a výsledek ukázala pouze jako jednu z možných variant. V tabulce jsou dosazeny náklady na vytápění a údržbu a jejich součet přepočtený na současnou hodnotu. Do vzorce se dosadí úroková míra 1,3%, která odpovídá výnosům z termínovaných vkladů v 1. pásmu do 150 000 Kč (podle nabídky ČSOB). Sloupec celkových nákladů představuje součet investičních a provozních nákladů diskontovaných k současnosti.

54

Tabulka 25.: Návratnost investice s přepočítáním na současnou hodnotu Pasivní dům Investiční náklady NI

Standardní dům 3 791 750


867 988

Roky



Současná hodnota provozních nákladů

Celkové náklady



Současná hodnota provozních nákladů

Celkové náklady

Rozdíl kumulovaných nákladů

0

5 638

16 577

22 215

3 813 965

3 913

35 123

39 035

2 962 797

851 167

1

5 796

17 627

23 122

3 837 087

4 022

38 720

42 194

3 004 991

832 096

2

5 958

18 743

24 071

3 861 158

4 135

42 686

45 627

3 050 618

810 540

3

6 125

19 930

25 065

3 886 223

4 251

47 058

49 358

3 099 976

786 247

4

6 296

21 193

26 105

3 912 328

4 370

51 877

53 415

3 153 390

758 938

5

6 473

22 535

27 194

3 939 522

4 492

57 190

57 825

3 211 215

728 307

6

6 654

23 962

28 333

3 967 855

4 618

63 048

62 620

3 273 835

694 020

7

6 840

25 480

29 527

3 997 382

4 747

69 505

67 833

3 341 668

655 713

8

7 032

27 094

30 776

4 028 157

4 880

76 624

73 503

3 415 171

612 986

9

7 229

28 810

32 084

4 060 241

5 017

84 472

79 668

3 494 839

565 403

10

7 431

30 635

33 454

4 093 695

5 157

93 123

86 372

3 581 211

512 485

11

7 639

32 576

34 888

4 128 584

5 301

102 661

93 663

3 674 874

453 710

12

7 853

34 639

36 391

4 164 975

5 450

113 176

101 593

3 776 467

388 507

13

8 073

36 833

37 965

4 202 940

5 603

124 767

110 218

3 886 686

316 254

14

8 299

39 166

39 613

4 242 553

5 759

137 546

119 600

4 006 285

236 267

15

8 531

41 647

41 340

4 283 893

5 921

151 633

129 804

4 136 089

147 804

16

8 770

44 285

43 149

4 327 042

6 086

167 164

140 904

4 276 993

50 050

17

9 016

47 090

45 045

4 372 087

6 257

184 284

152 978

4 429 970

-57 883

18

9 268

50 072

47 031

4 419 118

6 432

203 159

166 112

4 596 083

-176 965

19

9 528

53 244

49 112

4 468 229

6 612

223 966

180 401

4 776 484

-308 255

20

9 795

56 616

51 292

4 519 521

6 797

246 905

195 946

4 972 430

-452 908

Zdroj: vlastní výpočet V případě, že budeme ekonomickou návratnost počítat přes metodu současné hodnoty (přičemž neuvažuji vliv dotace ani financování prostřednictvím hypotéky), investice se vrátí o rok později, tedy v roce 17. Pokud budeme investovat do pasivního domu, tento rok pro nás bude představovat úsporu nákladů ve výši 57 833 Kč. Podívejme se na nezanedbatelný rozdíl mezi provozními náklady (přepočtenými na současnou hodnotu) obou typů domů. Pro pasivní dům jsou v 17. roce tyto náklady ve výši 40 045 Kč, zatímco u domu standardního je pro ten samý rok nutné vynaložit sumu v hodnotě 152 978 Kč. Částka, kterou ušetříme za energii, tak bude každým rokem stále více převyšovat počáteční vícenáklady pasivního domu i náklady na údržbu, týkající se především nákladů na výměnu vytápěcího zařízení po uplynutí životnosti.

55

Graf 7.: Cash flow v případě přepočítání na současnou hodnotu

6 000 000

Náklady [Kč]


4 000 000 3 000 000


2 000 000 1 000 000 0 0

5

10

15

20

Roky


3.7. Shrnutí Cílem této kapitoly bylo zjistit, jaký vliv mají pořizovací a provozní náklady na návratnost investice do pasivního domu v čase. Prostřednictvím výpočtů jsme se také mohli přesvědčit, jakou roli hrají jednotlivé faktory, které na tyto náklady působí. Jak je z tabulek patrné, návratnost investice je nejvíce ovlivněna vývojem cen elektrické energie a plynu, který je ovšem v delším časovém horizontu stěží předvídatelný. Existuje však celá řada dalších faktorů, které mohou mít na výhodnost investice účinek. Je nutné brát v potaz, že trh se neustále vyvíjí a změny, které přináší, mohou mít na vypočtené výsledky zásadní vliv. Pro názornost jsem tedy do výsledků započítala dotaci, hypotéku a metodu současné hodnoty, které jsou relevantní pro současnou dobu. Z tabulek a grafů můžeme zpracovat celkové shrnutí.

56

Tabulka 26.: Porovnání návratnosti investice dle jednotlivých faktorů Varianta I. II. III. IIIa. IIIb. IIIc.

Návratnost investice bez zvyšování cen paliv a energií se započítáním růstu cen energií v důsledku inflace se započítáním růstu cen energií dle vývoje předchozího období - vliv dotace - vliv hypotéky - vliv metody současné hodnoty


57

Doba návratnosti 61 let 32 let 16 let 14 let 20 let 17 let

4. Zkušenosti a výhled do budoucna Ekonomické posouzení prokázalo, že pasivní domy jsou výhodné a investice do nich se vyplatí. Jak bylo řečeno v první části práce, pasivní domy však přináší i mnohé mimoekonomické výhody, které uživatel pocítí na „vlastní kůži“. Tím, jaké jsou zkušenosti osob, které si pasivní dům vyzkoušeli, se bude zabývat tato kapitola. Právě uživatelské vnímání je totiž dalším faktorem, který může koupi domu výrazně ovlivnit. Zajímavým projektem, který vznikl v květnu roku 2007, je tzv. bydlení na zkoušku (Probewohnen®)

na

náměstí

Sonnenplatz

v Groβschönau

v Rakousku

(probewohnen.wvnet.at, 2009). Zájemci o bydlení v pasivním standardu zde mají možnost nejen vyzkoušet si bydlení v energeticky úsporném domě před jeho koupí, ale získají rovněž mnoho cenných informací, které obecně v povědomí veřejnosti schází.

Obrázek 6.: Probewohnen (Sonnenplatz)

Zdroj: probewohnen.wvnet.at Projektový manažer Martin Zizka shrnuje zkušenosti osob, které měli možnost si daný projekt vyzkoušet, v příspěvku do sborníku Pasivní domy 2008 (2008, str. 40). Každá rodina, která si pasivní bydlení vyzkoušela, odevzdala dotazník a zodpověděla otázky týkající se pasivních domů, ekologie, pohodlí, atd. Jelikož se daného projektu zúčastnilo do doby vyhodnocení dotazníku již 1 111 osob, je možné považovat vyhodnocené výsledky za relevantní. Zpětnou vazbu dotazovaných rodin je možno považovat za vynikající. Spokojenost byla jednak v samotné pohodě bydlení, překvapení pro zájemce představovala také

58

rozmanitost objektů a materiálů. Při sestavování dotazníků se kladl důraz především na těchto 6 parametrů, které jsem pro lepší představu dále rozvedla: 1) kvalita vzduchu v domě dostatek čerstvého vzduchu je zásadní především z hlediska zdraví (u pasivních domů není jedinou možností vyvětrat otevřít okno, kterým v zimě utíká velké množství tepla) 2) vlhkost vzduchu v domě zdrojem vodní páry jsou koupelny, kuchyně, sušení prádla, ale i obyvatelé domu, v zimě dochází naopak k přesušování vzduchu neustálým vytápěním (řízené větrání pasivního domu tuto vlhkost významným způsobem reguluje) 3) pokojová teplota u běžných staveb stoupá teplý vzduch nahoru, zatímco studený vzduch se drží při zemi (vzduch v pasivním domě prochází díky nucené systému větrání celým prostorem domu) 4) subjektivní pocit pohody vysoká teplota stěn a oken tichý provoz vzduchotechnické jednotky vizuální vnímání atd. 5) ekologické komponenty ekologické smýšlení obyvatel domu 6) vícenáklady pasivního domu a energetické úspory

Jako 2 nejdůležitější výhody byly po vyhodnocení dotazníků označeny: úspory energie jako finanční výhoda pasivní dům jako komfortní výhoda – 82% zkušebních uživatelů označuje pasivní domy za výhodnější komfort A jaký je závěr této unikátní studie? Již po 2 letech je možné říci, že firmy, které se projektu zúčastnily, zaznamenaly zvýšení poptávky a zájmu klientů. Přestože v této době stále existují bariéry, které brání rozšíření výstavby pasivních domů, můžeme říci, že s narůstajícím

59

počtem spokojených uživatelů a s rostoucí osvětou budou tyto překážky jistě brzy odstraněny a pasivní výstavba se stane „přirozeným standardem budoucnosti“. O rostoucím zájmu a výhodnosti pasivních domů svědčí také fakt, že dochází ke stále častějšímu uplatňování pasivního standardu v jiných typech budov, jako jsou administrativní budovy, školy, školky, ale i objekty pro podnikatelskou činnost. Kromě toho se pozornost čím dál více věnuje rekonstrukcím starších budov podle zásad konceptu pasivního standardu. Právě zde existuje obrovský potenciál pro úsporu energie, a tím také pro šetrnější chování k životnímu prostředí.

60

Závěr Jelikož je otázka energetických úspor stále aktuálnější téma, je tato práce zaměřena na nízkoenergetickou výstavbu, která představuje významný potenciál pro úspory energie. Hlavním cílem práce bylo poukázat na bariéry a šance výstavby pasivních domů. Pasivní domy jsou v České republice pro mnohé stále chápány jako něco mimořádného a nedostupného. Se stále rostoucími cenami energie, jejichž růst se předpokládá i v budoucnu, se však zájem o energeticky úsporné bydlení pozvolna zvyšuje. Klíčovou roli v této oblasti hraje informovanost, pomoci mohou i dotace ze strany státu, možná největší přínos by mohla přinést certifikace, která tu prozatím schází. Právě certifikace dává záruku kvality pro investory, pro firmy zase poskytuje konkurenční výhodu a představuje určitou známku prestiže a významnosti na daném trhu. Tato práce se nechala inspirovat existující certifikací v zahraničí a navrhuje kritéria pro certifikaci v ČR, která by měla zaručit vysokou kvalitu pasivních domů jak pro zájemce, tak i pro nabízející firmy. Je jen otázkou času, kdy pak tato certifikace přiláká na trh další firmy a rostoucí nabídka pak sníží investiční náklady, které prozatím (alespoň v České republice) velkou část zájemců mohou odradit. Hlavní význam mé práce spatřuji v ekonomické analýze - hodnocení, zda se investice do pasivního domu vrátí a za jakou dobu. Zde jsem chtěla upozornit na fakt, že doba návratnosti je závislá na mnoha faktorech a každá související změna má na daný výsledek velký vliv. Proto je nutné brát mé vyhodnocení s jistou rezervou a uvědomit si, že vypočtené výsledky jsou relevantní pro současnou dobu a v budoucnu mohou být zcela odlišné. Ekonomické posouzení jsem provedla na základě investičních a provozních nákladů, kde jsem zohlednila různé vývoje cen energií, započítala vliv dotace, hypotéky a dále přepočetla výsledek metodou současné hodnoty. Pro různé varianty tak vyšly odlišné výsledky. Zajímavé je srovnání z hlediska vývoje cen elektřiny a plynu, kde jsem dospěla k výsledku, že pokud by se ceny nezvyšovaly a zůstaly stále stejné, investice by se vrátila až za 61 let. Při následujících výpočtech jsem do růstu cen započítala inflaci (to znamená 2,8% růst) a doba návratnosti se mi zkrátila na 42 let. V další variantě jsem pak při výpočtech vycházela z vývoje cen energií v předchozím období a zde by se investice vrátila za již přijatelných 16 let. Tyto výsledky nám jasně demonstrují, jak významný vliv mají ceny energií na výhodnost investice.

61

Vzhledem k tomu, že v současné době existuje možnost využít na stavbu pasivního domu dotaci, v jednom z výpočtů jsem zohlednila i tuto variantu. Doba návratnosti se tak zkrátila na 14 let. Naopak pokud jsem vzala v potaz půjčku od banky, doba návratnosti se navýšila díky úrokům na 20 let. Ještě objektivnější výsledek může přinést poslední varianta, která uvažuje současnou hodnotu budoucích úspor, a tím respektuje veškeré finanční toky spojené s investicí. V tomto případě by došlo k prodloužení ekonomické návratnosti na 17 let. Ekonomické posouzení nám ukázalo výhodnost finanční stránky investice. Nelze však opomenout faktory, které nejsou vyčíslitelné a mají na rozhodnutí zájemce o dům podstatný vliv. V závěru práce jsem proto uvedla hledisko subjektivního ocenění pohody bydlení, které je podloženo zkušenostmi uživatelů pasivních domů. Další neméně významnou výhodou je rovněž zmírnění negativního vlivu na životní prostředí, které je přínosem nejen pro samotné obyvatele domu a lze jej chápat jako pozitivní externalitu. Ať už se na pasivní domy podíváme z jakéhokoli úhlu pohledu, jejich výstavba představuje výrazný krok vpřed a je jen otázkou času, kdy se jejich výstavba rozšíří a my budeme následovat vyspělejší země jako je Německo nebo Rakousko.

62

Použitá literatura Tištěné zdroje: GÜNTHER, Gantioler: Zajištění jakosti u pasivních domů, In: Centrum pasivního domu: Pasivní domy 2006, 2.vydání, Brno 2007, str.245 KOPÁČ, Jiří: semestrální práce Energetická náročnost rodinného domu v Bráníku, Praha, ČVÚT 2006, 20 str. LIPP, Bernhard – FELLNER, Maria – UNZEITIG, Ulla: Total Quality Building (TQB) pro pasivní domy, In: Centrum pasivního domu: Pasivní domy 2007, 1.vydání, Brno 2007, str.62-67 TYWONIAK, Jan: Nízkoenergetické domy. Principy a příklady, 1.vydání, Praha, Grada 2005, 193 str., ISBN 80-247-1101-X VEBER, Jaromír a kol.: Řízení jakosti a ochrana spotřebitele, 2.vydání, Praha, Grada 2007, 201 str., ISBN 978-80-247-1782-1 ZIZKA, Martin: Pasivní dům na vlastní kůži – sebrané zkušenosti 1.111 osob, které si pasivní dům vyzkoušely, In: Centrum pasivního domu: Pasivní domy 2008, 1.vydání, Brno 2008, str.40-43

On-line zdroje: Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, CIB 2001, citace 15.12.2008, přístup z internetu: http://www.substance.cz/soubory/a21.pdf AGT servis, citace 16.3.2009, přístup z internetu: http://www.agtservis.cz/cenik-servisu-asluzeb Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům? Historie (a), 2007, citace 7.12.2007, přístup z internetu:http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-je-pasivni-dum.html?chapter=historie Centrum pasivního domu: Co je pasivní dům? Současný vývoj v Evropě (b), 2007, citace 8.12.2007,

přístup

z internetu:

http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-je-pasivni-

dum.html?chapter=soucasny-vyvoj-v-evrope Český statistický řad, citace 18.3.2009, přístup z internetu: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace Euroskop.cz: Směrnice o energetické náročnosti budov, 2008, citace 5.12.2008, přístup z internetu:

63

http://www.euroskop.cz/13/2741/clanek/smernice-o-energeticke-narocnosti-budov/ EUROSTAT, citace 1.3.2009, přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_30298591&_dad= portal&_schema=PORTAL Firma ČEZ, a.s.: sídlo Duhová 2/1444, 140 53, Praha 4, citace 27. 1. 2009, přístup z inetrnetu: http://www.cez.cz/cs/produkty-a-sluzby/obcane-a-domacnosti/elektricka-energie/basic/dprimotop.html#p1 Firma Fenster, s.r.o.: sídlo Sekaninova 1087/32, 128 00 Praha 2, citace 25.1.2009, přístup z internetu: http://www.drevostavby-fenster.cz/ Firma Severomoravská plynárenská, a.s.: sídlo Plynární 2748/6, 702 72 Ostrava - Moravská Ostrava , citace 27. 1. 2009, přístup z internetu: http://www.rwe.cz/miranda2/export/sites/www.rwe.cz/cs/sd/galerie-download/ceniky/CenikyZP-2009/smp/SMP-04-prehled-cen-2q.pdf HOLLAN, Jan: Hlavní principy nízkoenergetické výstavby, Veronica.cz, 2001, citace 7.12.2008, přístup z internetu: http://www.veronica.cz/energie/jh/MU_PASSI.PDF Informační servis statutárního města Olomouc, citace 17.2.2009, přístup z internetu: http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2002061703 LIPP, Bernhard – FELLNER, Maria – UNZEITIG, Ulla: TQB: Klimaschutz mit Qualitätssicherung, 2008, citace 12.12.2008, přístup z internetu: http://www.ibo.at/documents/TB08_lipp.pdf Ministerstvo životního prostředí České republiky: Dotační program na zateplování a ekologické vytápění domů 2009 – 2012. Příručka pro žadatele o podporu, 2009, citace 20.7.2009, přístup z internetu: http://www.zelenausporam.cz/ke-stazeni/476/4391/detail/prirucka-pro-zadatele-o-podporu/ Ministerstvo životního prostředí České republiky: Zelená úsporám: Miliardy na úspory a zelenou

energii

pro

domácnosti,

2009,

citace

20.7.2009,

přístup

z internetu:

http://mzp.cz/cz/letter_il090407zelena_usporam Passivhaus: The Passivhouse Planning Package 2007, citace 8.12.2008, přístup z internetu: http://www.passivhaus.org.uk/index.jsp?id=672 Passivhausprojekte.de: Passive House criteria, 2008, citace 12.12.2008, přístup z internetu: http://www.passivhausprojekte.de/kriterien.php?lang=en PLOCKOVÁ, Irena: Zavádění energetické certifikace budov v ČR, 2007, citace 8.12.2008, přístup z internetu: http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_0706_3.html

64

Probewohnen®

-

bydlení

na

zkoušku,

citace

1.8.2009,

přístup

z internetu:

http://www.probewohnen.wvnet.at/lang_en/page.asp/1935.htm SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES, o energetické náročnosti

budov,

citace

7.12.2008,

přístup

z internetu:

http://www.tzb-

info.cz/t.py?t=15&i=414 Směrnice Rady 93/76/EHS, o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické

účinnosti,

citace

7.12.2008,

přístup

z internetu:

http://eur-

lex.europa.eu/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexapi!prod!CELEXnumdoc&lg=CS&numdo c=31993L0076&model=guichett Tzb-info.cz: Potřeba tepla pro vytápění a ohřev TUV, 2009, citace 14.3.2009, přístup z internetu: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=47&h=38 VAVERKA, Jiří: Pasivní domy I. Historický vývoj, Archiweb.cz, 2006, citace 7.12.2008, přístup z internetu: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=10&id=994 Veronica – ekologický institut: Pasivní dům II – zkušenosti z Rakouska a české začátky, 2. vydání, Brno, ZO ČSOP Veronica 2008, 54 str., citace 23.1.2009, přístup z internetu: http://www.veronica.cz/dokumenty/pasivni_dum_2008.pdf Zákon č. 177/2006 Sb, o hospodaření energií, citace 7.12.2008, přístup z internetu: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=3

65

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázky: Obrázek 1.: Průkaz energetické náročnosti budovy ................................................................... 7 Obrázek 2.: Efektivní systém pasivního domu......................................................................... 12 Obrázek 3.: Označení certifikátu vydávaného Institutem pasivního domu.............................. 13 Obrázek 4.: Pasivní dům v Litovli ........................................................................................... 21 Obrázek 5.: Standardní dům Cabernet ..................................................................................... 26 Obrázek 6.: Probewohnen (Sonnenplatz) ................................................................................. 58 Tabulky: Tabulka 1.: Klasifikace budov ................................................................................................... 6 Tabulka 2.: Základní členění budov podle potřeby tepla na vytápění........................................ 8 Tabulka 3.: Soubor kritérií TQB .............................................................................................. 15 Tabulka 4.: Klasifikace budov dle získaných bodů .................................................................. 17 Tabulka 5.: Navrhovaný certifikát – soubor kritérií ................................................................. 18 Tabulka 6.: Informace o objektu v Litovli ............................................................................... 20 Tabulka 7.: Potřeba tepla na vytápění pasivního domu ........................................................... 21 Tabulka 8.: Vliv sklonu a azimutu kolektoru ........................................................................... 24 Tabulka 9.: Bilance krytí potřeby tepla na TUV pomocí solárního systému ........................... 24 Tabulka 10.: Informace o objektu Cabernet ............................................................................. 26 Tabulka 11.: Potřeba tepla na vytápění standardního domu .................................................... 27 Tabulka 12.: Náklady na energii pasivního domu .................................................................... 28 Tabulka 13.: Náklady na energii standardního domu .............................................................. 29 Tabulka 14.: Celkové provozní náklady .................................................................................. 32 Tabulka 15.: Návratnost investice bez zvyšování cen paliv a energií ...................................... 34 Tabulka 16.: Návratnost investice se započítáním růstu cen energií v důsledku inflace ......... 37 Tabulka 17.: Indexy cen energií na spotřebitelském trhu ........................................................ 39 Tabulka 18.: Indexy růstu cen energií na spotřebitelském trhu ............................................... 40 Tabulka 19.: Návratnost investice se započítáním růstu cen energií dle vývoje předchozího období ....................................................................................................................................... 42 Tabulka 20.: Výše dotací programu Zelená úsporám pro novostavby ..................................... 46 Tabulka 21.: Návratnost investice po započtení dotace ........................................................... 47 Tabulka 22.: Umořování dluhu stejnými splátkami (pasivní dům) .......................................... 50 Tabulka 23.: Umořování dluhu stejnými splátkami (standardní dům) ..................................... 51 Tabulka 24.: Návratnost investice se započítáním vlivu hypotéky .......................................... 52 Tabulka 25.: Návratnost investice s přepočítáním na současnou hodnotu ............................... 55 Tabulka 26.: Porovnání návratnosti investice dle jednotlivých faktorů ................................... 57 Grafy: Graf 1.: Cash flow v případě statických cen energií ................................................................ 36 Graf 2.: Cash flow v případě růstu cen energií dle inflace ....................................................... 38 Graf 3.: Vývoj cen elektrické energie a plynu.......................................................................... 40 Graf 4.: Cash flow v případě započítání růstu cen energií dle předchozího období ................ 43 Graf 5.: Cash flow v případě započítání dotace ....................................................................... 48 Graf 6.: Cash flow v případě započítání hypotéky ................................................................... 53 Graf 7.: Cash flow v případě přepočítání na současnou hodnotu............................................. 56 66

PASIVNÍ DOMY VÝZNAM CERTIFIKACE A

Recommend Documents