malé a střední Partneři přílohy
í n á k i n pod
Tak trochu jiné podnikání >
Může v otevřeném tržním prostředí
obstát firma, která zaměstnává tělesně a duševně postižené či jinak hendikepované lidi? Příběhy takových podniků ve světě i v České republice ukazují, že to možné je.
Pražský podnikatel Vojtěch Sedláček provozuje dvě firmy. Zaměstnává v nich více než sto lidí, přednostně osoby s tělesným či duševním hendikepem i jinak znevýhodněné. Získal titul Sociálně prospěšný podnikatel roku 2006, v roce 2008 se jako jediný zástupce ČR stal členem Světového podnikatelského fóra. Lze ho tedy označit výrazem „sociální podnikatel“, ovšem on sám k tomu říká: „Nemůže to fungovat tak, že by si naše produkty a služby kupovali lidé či instituce jen proto, že u nás pracují hendikepovaní.“ A jak vyplývá například z rozhovorů uveřejněných v publikaci Sociální podnikání, 10 úspěšných příkladů Evropy, kterou v roce 2008 vydalo občanské sdružení Nový prostor, úplně stejně mluví i další podnikatelé zaměstnávající znevýhodněné lidi. Při rozhovoru s panem Sedláčkem poněkud zaskočí jeho postoj. Už před rokem 1989, když jako dobrovolník učil děti v Jed-
>
Ostrovní vzor. Zemí s nejrozvinutějším systémem sociálního podnikání je Velká Británie. Sociální ekonomika je zde označována jako podnikání pro jednadvacáté století
ličkově ústavu informatiku, zjistil, že přístup většiny společnosti k těmto lidem je zatížený velkými předsudky a že když se s nimi pracuje, jsou schopni mezi zdravými obstát. Lidé, kteří se dnes ucházejí o práci v jeho
3
sociální firmy působily v ČR v roce 2007. Nyní se sociálnímu podnikání věnuje necelá stovka firem
firmách, musejí splňovat pouze jednu podmínku, a sice být ochotní vstřícně komunikovat. Podle Sedláčka je totiž naše společnost uhranutá IQ, ale to, co je skutečně podstatné, je interpersonální IQ neboli schopnost dvou a více lidí vzájemně spolupracovat
a podat společně lepší výkon, než by dokázal každý z nich jednotlivě. „V průběhu času jsem zjistil, že je nejen možné s různě hendikepovanými lidmi hrát v tržním prostředí otevřeně, ale že nám tento faktor v práci dokonce přidává víc, než bychom očekávali,“ dodává. A uvádí příhodu dvou zaměstnanců, kdy po verbálním útoku poněkud agresivního důchodce na dívku postiženou Downovým syndromem díky její překvapivé reakci došlo k tomu, co by asi málokdo čekal: důchodce od té doby rapidně změnil své chování, což samozřejmě pozitivně ovlivnilo jeho pracovní výkon i také ostatní členy týmu.
Stát sociální podnikatele podporuje > Podstatným rysem sociálního podniku by mělo být, a funguje to tak i ve světě, že zisk z větší části
použije pro svůj další rozvoj nebo na obecně prospěšné účely. Obvykle má statut chráněné dílny, která vzniká na základě dohody s úřadem práce, je přizpůsobena pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a je v ní zaměstnáno nejméně 60 procent těchto lidí. Chráněná dílna dostává příspěvek z úřadu práce a další dotace. Takzvaným integračním sociálním podnikem je pak sociální firma, která je zaměřená více podnikatelsky. Sociální podnik ale nemusí vždy zaměstnávat znevýhodněné lidi, i když tomu tak často bývá. „Může to být úplně normální firma, která svým působením přináší určité benefity nějakému regionu či obci, například odebírá suroviny tam vyprodukované a podobně,“ vysvětluje Petra Seidlová, koordinátorka projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky. >>>
100008522
Žádné úlevy >
Foto profimedia.cz
V
ětšina lidí možná podnikání považuje za činnost, jejímž jediným smyslem a cílem je zisk. Už i tento pohled je hodně zkreslený. Podnikání totiž většinou zároveň plní i určité sociální funkce, jako je například tvorba zaměstnanosti, byť jsou tyto funkce určitým vedlejším efektem. Jenže vedle tohoto modelu existuje i podnikání, které má sociální cíle mezi svými hlavními prioritami. Takzvaná sociální ekonomika v sobě spojuje zdánlivě nespojitelné – podnikání a zisk na jedné straně a pomoc a službu na straně druhé. Například ve Velké Británii, která je v této oblasti zřejmě nejrozvinutější zemí světa, je dokonce sociální ekonomika honosně označována jako podnikání pro jednadvacáté století.
malé a střední podnikání >
Sociální podnikatelé mohou kromě státní podpory využít také peněz z evropských fondů. Prostředky jsou určeny na rozjezd podnikání, konkrétně jde o Integrovaný operační program a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Jednotlivé výzvy jsou zaměřené na podporu vzniku a rozvoje sociálně-podnikatelských aktivit, zároveň by měly pomáhat sociálně vyloučeným či ohroženým lidem vstupovat na pracovní trh nebo do podnikání, a tím pádem do společnosti. Jak letos uvedla Štěpánka Filipová z ministerstva práce a sociálních věcí, jež je garantem této oblasti a nastavilo podmínky pro finanční podporu projektů, žadatel může získat nevratnou dotaci až do 5,2 milionu korun (více informací na www.esfcr.cz/vyzva-pro-predkladanigrantovych-projektu-op-lzz-socialni).
Příliš mnoho ale >
Podle zainteresovaných lidí ale zájem o zmíněné dotace není příliš velký. Překážkou je značná byrokracie spojená s podáváním projektových žádostí, a jak říká Petra Seidlová, zájemce navíc odrazuje nutnost zavázat se k tomu, že jejich projekt bude udržitelný určitou minimální dobu po vyčerpání peněz. Podmínka je na jedné straně pochopitelná, ovšem v dynamickém a rychle se měnícím světě podnikání je těžké tuto věc slíbit.
Na začátku nového tisíciletí vznikl v Ústí nad Orlicí po desít-
kách let půstu ryze český motocykl. Zdaleka ale nejde jen o hobby, šéf projektu Miroslav Felgr má se svými motorkami velké podnikatelské plány. Jak funguje motocyklový byznys?
>
Jak měřit návratnost investovaných peněz
Ve světě se objevují metody, pomocí nichž lze počítat návratnost vložených peněz do sociálních projektů, tedy pomocí jazyka peněz popsat přínos pro zúčastněné strany. Tyto metody se používají například pro zjištění, jakou úsporu státnímu rozpočtu přinesla státní finanční podpora určitému projektu. Díky takové podpoře mohli být zaměstnáni třeba psychicky nemocní lidé, o které by se normálně musel někdo starat. Důsledkem je, že tito lidé pak užívají méně léků, mnohdy musejí díky pravidelnému režimu i méně často podstupovat hospitalizace, jejich rodinní příslušníci mohou prakticky normálně chodit do zaměstnání a tak dále. Dá se tedy spočítat, kolik investovaných peněz bylo na vstupu a na druhé straně v jakých oblastech stát ušetřil, respektive kolik získá za jednu takto investovanou korunu. Jedna z metod, které se pro takové měření používají, se nazývá SROI. Jak ve svém newsletteru uvádí společnost Nová ekonomika, metoda vznikla v USA a dnes ji významně podporuje například vláda Velké Británie. Vytvořili ji ekonomové jako nástroj pro jednu nadaci, která plánovala založit sociální podnik. Otázka, na kterou chtěli najít odpověď, zněla: „Pokud investujeme do sociálního podniku, jak víme, že jsme se rozhodli správně? Jak víme, že investujeme do něčeho smysluplného?“ Metodologie SROI má tedy poskytnout důkazy, že jde o dobrou investici. Tato metoda byla pro pilotní ověřování zvolena také v České republice.
Nejde ale jen o tento problém. Petra Seidlová považuje za hlavní překážku nedostatečnou informovanost potenciálních zájemců o sociální podnikání a také osvětu. „Je tu nedostatek konzultačních a poradenských služeb, lidé si často nevědí rady například s vypracováním podnikatelského plánu a podobně,“ tvrdí Seidlová.
Absence statistik >
Že je sociální podnikání v Česku stále v plenkách, dokazuje i fakt, že neexistují žádné statistiky, které by činnost takových firem popisovaly. V roce 2007 existovaly v České republice tři sociální firmy a jisté je, že jich stále přibývá. Petra Francová, ředitelka organizace Nová ekonomika, odhaduje, že se započtením
Nejen státní podpora. Žadatelé mohou získat na rozjezd sociálního podníkání z evropských fondů nevratnou dotaci zhruba až do 5,2 milionu korun
těch, které začínají, u nás funguje necelých 100 podniků tohoto typu. A alespoň pro hrubou představu o evropském kontextu: v roce 2002 Evropská konfederace pracovníků družstev, sociálních družstev a sociálních a participativních podniků v jedné své studii uvedla, že sociální ekonomika v zemích Evropské unie zahrnuje více než 900 tisíc podniků a představuje asi deset procent hrubého domácího produktu a zaměstnanosti.
Model budoucnosti? >
Je velmi pravděpodobné, že sektor sociální ekonomiky čeká zajímavá budoucnost. „Občanům to může přinést pružnější místní služby. Politikům se může líbit snížení státních výdajů a snížení nezaměstnanosti. Pravicovým politikům může vyhovovat to, že lidé místo pobírání sociálních dávek pracují a podstupují ekonomická rizika. Levicoví politici na druhé straně zase uvítají důraz na sociální rozměr podnikání,“ uvádí Petra Francová. Už řadu let lze na evropské i národních úrovních pozorovat, že se fenoménem sociální ekonomiky zabývá stále více lidí a institucí. A není divu. Model, kdy jsou zaměstnáváni hendikepovaní lidé pomocí většinově nebo zcela tržních principů, se totiž v situaci rostoucích potíží států s financováním jejich sociálních systémů jeví velmi nadějně. < Martin Zika
R
ozhodnutí podnikatele Miroslava Felgra vyrobit závodní silniční motocykl není na jedné straně vzhledem k jeho více než 40letému působení v tomto sportu příliš překvapivé. Zároveň ale platí, že kompletně český stroj u nás naposledy vznikl před 30 lety, a navíc se tato oblast podnikání vyznačuje celou řadou zvláštních rysů a odlišností od „normálního“ byznysu. Rozjezd projektu byl tedy poměrně riskantním krokem.
Prošlapaná cesta >
Výhodou Miroslava Felgra bylo mimo jiné zázemí. Prakticky hned po roce 1989 začal podnikat ve strojařské oblasti a jeho firma FPOS, která funguje od roku 1998, vyrábí především jednoúčelové stroje pro elektrotechnický, automobilový a potravinářský průmysl. Když Miroslav Felgr začal realizovat svůj nápad na vývoj motocyklu a založil společnost MOTO FGR, dosud vytvořené zázemí mu velmi pomohlo. Nešlo přitom pouze o technickou stránku věci, ale i o tu finanční. Protože i když první práce na motocyklu FGR 125 GP začaly už v roce 2001 a stroj se v roce 2003 objevil na mezinárodním mistrovství ČR, dodnes negeneruje svým výrobcům žádný zisk. A ani ho generovat nemá, jeho úkolem je fungovat především jako marketingový a reklamní nástroj produktu, jehož vývoj v těchto dnech finišuje. Jde o luxusní motocykl FGR 2500 V6 s největším obsahem na světě, který bude představen koncem letošního roku a jehož malosériová výroba má odstartovat v roce 2011. Podle představitelů firmy je to motocykl třídy Naked Bike s nejlepšími možnými komponenty a materiály. A ten už pochopitelně ziskový být má.
Bez značky by to nešlo >
Podle Miroslava Felgra nelze začít takový stroj prodávat zničehonic, bez jakékoli předchozí historie. „Proto
>
100008524
jsme do motocyklového světa museli nejprve vstoupit s malou motorkou, abychom si v Evropě, ale i ve světě udělali jméno. Museli jsme budovat značku, protože bez toho bychom pak neprodali nic,“ vysvětluje Felgr. Celý proces vývoje motocyklu, tedy od prvních nákresů a výpočtů až po závěrečnou výrobu, je nesmírně finančně náročný, firma by si to bez úvěrů dovolit nemohla. A právě i díky vybudované značce měla MOTO FGR přístup k financím snazší. „Když jsem například řediteli Českomoravské záruční a rozvojové banky ukázal naši stopětadvacítku a řekl mu, že už s ní osm let závodíme, situace byla hned zcela jiná, než kdybych se neměl čím prezentovat,“ říká Felgr.
Tisíce zákazníků netřeba >
Chystaný motocykl má zaplnit pověstnou díru na trhu, kterou se prý podnikateli podařilo objevit. „Jde o to, že naše FGR 2500 V6 má největší obsah, je to tedy super silná, přitom lehká, dobře ovladatelná motorka s nejšpičkovějšími komponenty a také to bude kusová výroba,“ vysvětluje Felgr. Jeho firma má oproti velkým světovým konkurentům, jako je například Honda, výhodu v tom, že na rozdíl
Zviditelnění značky. Závodní stroj FGR 125 GP slouží firmě MOTO FGR už osm let především jako reklamní nástroj
od nich nepotřebuje prodávat v desetitisícových objemech. Ústeckoorlické společnosti stačí, když v prvním roce prodá jen šest strojů a v dalších letech dokáže zajistit odbyt v řádu desítek klientů. Jak už bylo řečeno, motocykl se bude vyrábět na zakázku, nepůjde o velkovýrobu. >>>
Foto moto fgr
Peníze z Evropy >
MOTO FGR zákazníky ke koupi motocyklu přesvědčovat nemusí >
Foto profimedia.cz
Problematikou sociálního podnikání jako takového se v Česku nezabývá žádný zákon. Některé důležité aspekty však řeší Zákon o zaměstnanosti. Ten mimo jiné říká, že podnikatel, který zaměstnává více než 50 procent osob se zdravotním postižením, může získat příspěvek na podporu od příslušného úřadu práce. Výše tohoto příspěvku dosahuje maximálně osm tisíc korun měsíčně na zaměstnance. Ač se to zdá relativně dost, v již zmíněné publikaci sdružení Nový prostor uvádí Zdeněk Kubát, zakladatel a jednatel chráněné dílny TABUC-PACK, že v procentuálním vyčíslení dosahují veškeré mandatorní dotace od státu asi 21 procent všech nákladů na jednoho člověka.
i n ze rce
Vizualizace moto fgr, foto moto fgr
>
Reklamu za nás dělají jiní >
Leckomu může znít překvapivě tvrzení představitelů firmy, že nemusí potenciální zákazníky přesvědčovat, aby si připravovaný motocykl koupili. „Na výstavě Motocykl 2008 jsme prezentovali samostatně motor, ale jinak z hlediska propagace nemusíme dělat nic, ostatní to dělají za nás. Po výstavě k nám začali jezdit motorističtí novináři a psát o našich motocyklech. A my máme jistotu, že o nás ví okolo 15 tisíc lidí, což nám stačí. Už v tuhle chvíli máme několik objednávek, přestože to, jak bude stroj vypadat, zatím tajíme,“ vysvětluje PR manažer firmy Luboš Felgr. Cílovou skupinou jsou lidé spíše ve středním věku, jejichž ekonomická situace je nadprůměrná a jejichž koníčkem jsou pochopitelně motocykly. Vývoj motocyklu je podle pana Felgra staršího tak složitá věc, že dopředu nelze odhadnout, na co všechno je třeba se připravit.
Proces probíhal pět let a během té doby se objevila spousta problémů, se kterými nikdo nepočítal. Ale zdaleka to nebyla práce jenom zaměstnanců Felgrových firem, spolupracovala také řada lidí z dalších společností po celém Česku, například z automobilového průmyslu. „Podařilo se nám tyto lidi získat především díky tomu, že to jsou stejní ‚blázni‘ jako my. Spoustu jsem jich znal ze svých dřívějších působení, byli to třeba i mí bývalí kamarádi. Pro některé lidi jsem kdysi něco udělal, a teď mi to oni zase vraceli. Přijeli k nám, spali tu třeba celý týden a pracovali nehledě na to, zda byla sobota, nebo neděle. Byl mezi nimi například inženýr Špindler, který dělá špičkové konstrukce a je držitelem zhruba 70 patentů a řada dalších. Bez takových lidí by se nám to rozhodně nepodařilo,“ zdůrazňuje Miroslav Felgr.
Na neschopenky nehrajeme >
Jak už bylo řečeno, proces vývoje nového motocyklu, tedy mimo jiné vymýšlení, kreslení nebo propočítávání funkčnosti všech součástí stroje, stojí spoustu peněz. Prozradit konkrétní částku ovšem šéf projektu nechce. Jeho firmě se podařilo získat dotaci z ministerstva průmyslu a obchodu, na motor ministerstvo přispělo necelými 40 procenty a na podvozek okolo 50 procent. Jak Miroslav Felgr říká, bez finanční podpory by byl celý projekt nemyslitelný. Pro firmu to ale zároveň znamená, že musí podstupo-
vat pravidelné kontroly z ministerstva a dodržovat stanovený harmonogram splácení. Zároveň lze říci, že vývoj a výroba nových motocyklů z dílny pana Felgra a spol. je příkladem toho, po čem už dlouhá léta volá řada politiků či ekonomů. Jde totiž o skutečný výzkum a vývoj s vysokou přidanou hodnotou, přičemž na konci celého procesu je na světových trzích konkurenceschopná technologie. Na projektu se navíc podílelo dalších asi 30 firem, což znamená pozitivní vliv na zaměstnanost. Za úspěchem ústeckoorlického podnikatele je především mimořádné zapálení pro věc. Jak sám Felgr říká, on a jeho dva synové jsou prostě nadšenci. „Když jsem začal podnikat, chodil jsem do práce v pět hodin ráno a domů
jsem se vracel v deset, v 11 nebo i o půlnoci. Pak jsem začal mít problémy se srdcem, až jsem nakonec musel na operaci. Jenže už druhý den poté, co mě pustili z IKEM, mě syn dovezl do firmy a domů už jsem šel pěšky. A od pondělí normálně do práce. Na neschopenky si tu zkrátka nehrajeme,“ vypráví podnikatel. A druhým důležitým faktorem jsou kvalitní zaměstnanci. Šéf MOTO FGR podle svých slov dobře ví, že špičkové pracovníky zajímá špičková práce a samozřejmě chtějí i vysoké platy. A dodává, že získal řadu kvalitních kolegů v době, kdy bylo v módě propouštět lidi v předdůchodovém věku. „Přišel ke mně například člověk, kterého propustili, s tím, že by potřeboval práci na dva roky, než dosáhne důchodu. Věděl jsem, že je to výborný soustružník. Přijal jsem ho a dneska už pro nás pracuje přes deset let. Je důležité obklopovat se těmi nejlepšími, ale zároveň je potřeba všechny honit. U nás například neexistuje, aby mi někdo řekl, že něco nebude,“ uzavírá Miroslav Felgr. < Martin Zika
Miroslav Felgr (58)
Se svými dvěma syny řídí tři firmy. FPOS, která vyrábí jednoúčelové stroje a provádí také vývoj nových dílů a dalších technických částí, zaměstnává okolo 20 lidí. Firma Stroje Felgr vznikla později, jednak kvůli snížení nákladů, ale také kvůli oddělení konstrukce od výroby. Zde pracuje sedm lidí. MOTO FGR, která se zabývá vývojem motocyklů, najímá pouze mechaniky na dohody o provedení práce. Výši obratu svých firem nechce pan Felgr prozradit.
100012985
„Bude existovat základní verze, která už bude sestrojena ze špičkových komponentů, protože kdybychom v tomto dělali kompromisy, docházelo by ke změně jízdních vlastností, a to nechceme. Pokud někdo bude chtít nějaká vylepšení, samozřejmě to uděláme, ale to nám bude muset zaplatit. Podle tohoto modelu se na světě velmi dobře živí řada malých firem, tak proč by to nemělo fungovat u nás,“ je přesvědčen Felgr.
Nadupaný unikát. Motocykl FGR 2500 V6 s největším motorem na světě bude představen na konci letošního roku. Firma Miroslava Felgra jej vyvíjela pět let. Zakázková výroba luxusního stroje odstartuje v roce 2011
malé a střední podnikání >
Za hudbou po Čechách > Přestože
Krásná místa
České republiky v kombinaci s nezapomenutelným hudebním zážitkem. To je pozvánka k cestování
má země omezené rozpočty, je dobré si uvědomit, že se jedná oproti Evropě o nenasycený trh velikosti téměř 85 milionů obyvatel, zdůrazňu-
a návštěvě regionů ČR, kterou zastřešuje projekt Hudba pro regiony Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
je ředitel CzechTrade v Egyptě Václav Hejtmánek. Afrika je navíc posledním kontinentem, kde ještě nejsou zcela rozdány karty, dodává.
C
E15: Charakter průmyslové výroby země prošel v posledních letech významnou modernizací. Ve kterých oborech především a proč tu mají čeští podnikatelé šanci na úspěch? Proces rekonstrukce infrastruktury všeho druhu, modernizace provozů a vybavení v Egyptě stále probíhá. A jde o problematiku natolik rozsáhlou, že ještě notnou dobu bude zdrojem příležitostí pro mnoho dodavatelů. Značka Made In Czechoslovakia má stále v Egyptě velmi dobrý zvuk, na který i dnes mohou navázat české podniky v průmyslu, energetice, strojírenství, chemii, petrochemii,
> Nepřipravenost, snaha vše
dopravních prostředcích, sklářství a mnoha dalších oborech. Jsou zde ale i další, nové nebo dosud opomíjené obory a příležitosti, o níž naše firmy zatím příliš neusilují nebo možná o nich ani příliš nevědí. E15: Které to jsou například? Domnívám se, že mezi ně patří třeba potravinářství. Egypt není z hlediska potravin soběstačný. Mnoho surovin, ale i hotových výrobků se do země dováží. Pokud se můžeme na pultech setkat s dánskými a francouzskými másly, německými sušenkami nebo anglickými čokoládami, jsem si naprosto jist, že je zde prostor i pro výrobky české provenience. Mezi vlaštovky lze zařadit například Karlovarské minerální vody nebo firmu Emco. Jinou oblastí, která stojí za povšimnutí, je vybavení interiérů a design. Česká firma Woodface si v Egyptě dokonce otevřela zastoupení a reprezentativní prodejnu. S podporou CzechTrade a velvyslanectví ČR proběhla na konci dubna v Káhiře a Alexandrii úspěšná série jednání a prezentací pro velké developerské firmy a odbornou veřejnost, jichž se kromě zmíněné firmy zúčastnilo dalších 13 českých podniků. E15: Egypt je příjemcem rozvojové pomoci, granty jsou určeny například pro rozvoj infrastruktury, dopravy a komunikací, rozvody pitné vody, zdravotnictví a tak dále. Může zde být případný prostor pro české podnikatele? Samozřejmě, i v této oblasti vidím příležitosti, kterých se naši podnikatelé zatím příliš nechopili. Dokonce si dovolím tvrdit, že tyto projekty mohou znamenat zjednodušení například v otázce jednání o financích, jež bývají v arabském světě obvykle velmi tvrdá a zdlouhavá. Jedná se přitom i o projekty do jiných afrických zemí. Snažíme se podporovat vstup českých podniků
rychle vyřídit a netrpělivost mohou být překážkou k úspěšnému završení jednání
Foto 7, Petr Topič
E15: Čím zejména je Egypt atraktivní pro české podnikatele? Na perspektivu tohoto trhu lze nahlížet hned z několika stran. Předně Egypt jako cílový trh. Jedním pohledem je velikost země. Téměř jeden milion kilometrů čtverečních, na kterých žije dnes již skoro 85 milionů obyvatel, mluví samo za sebe. Lidé, jež zde žijí, samozřejmě mají své potřeby a trh není zdaleka tak nasycen jako ten evropský. Rostoucí počet obyvatel a také z velké části zanedbaná infrastruktura vytvářejí nepřeberné množství obchodních příležitostí. Nabízí se ale i celkem oprávněná námitka – omezené rozpočty. Kupní síla samozřejmě není taková jako například v bohatých zemích Perského zálivu. Avšak i zde se dají najít perspektivní partneři. Velké investiční projekty jsou stále častěji zaštiťovány partnerstvím státu a soukromých investorů, často zahraničních. Na trhu působí také velké mezinárodní podniky. A pokud zmíníme oblast koncových spotřebitelů, tak i když se zaměříme jen na movitější klientelu z vyšších vrstev, stále hovoříme o cílové skupině osmi až deseti milionů osob.
také na súdánský trh. Tam jsou sice v mnoha ohledech podmínky pro obchod komplikovanější, ale o to s větším zájmem se tam lze setkat. Z osobních jednání v Súdánu mohu zmínit například zájem o rekonstrukci mlékárenských provozů, výrobní zařízení do agrárního sektoru a další. E15: Jaké největší chyby dělají čeští exportéři při pokusech proniknout na egyptské trhy? Nejběžnější chybou je nedostatečná nebo nepochopená komunikace z české strany. V arabském světě je obvyklé,
že nabízející strana se musí připomínat. I když vám klient sdělí, že si potřebuje nabídku prostudovat nebo promyslet, a slíbí reakci, je na vás se po přiměřené době ozvat. Poměrně obvyklé je také střídání období intenzivní komunikace a zájmu s naprosto hluchým obdobím trvajícím několik týdnů i měsíců. V momentě, kdy Evropan již považuje kontakt za ztracený, se arabský partner ozve a plynule pokračuje v předešlé komunikaci. I to je arabský svět. < Martin Zika Celý rozhovor naleznete na e15.cz v rubrice názory – sekce rozhovory
Egyptská arabská republika
Egyptská ekonomika je jednou z nejrozvinutějších a nejrozmanitějších v oblasti Středního východu a neustále se rychle rozvíjí. Jednak díky zákonům, které lákají zahraniční investory, dále vnitřní a politické stabilitě a také nedávno provedené obchodní a tržní liberalizaci. Egyptská vláda se snaží pomocí reforem a masivních investic do komunikací a infrastruktury připravit zemi pro nové tisíciletí. Například snížení korporátní daně v roce 2005 ze 40 na 20 procent přineslo nárůst daňového výnosu o 100 procent za rok 2006. Egypt rovněž získává zahraniční pomoc od USA, od roku 1979 je to v průměru 2,2 miliardy dolarů ročně a je třetím největším příjemcem takových fondů z USA. Jeho hlavní zisky nicméně pocházejí z turismu a z dopravy probíhající přes Suezský průplav.
Pramen Wikipedia
estovní ruch je důležitou součástí české ekonomiky a úkolem ministerstva pro místní rozvoj je tuto oblast rozvíjet. Významná je proto podpora projektů, které mají pozitivní dopad na rozvoj cestovního ruchu v zajímavých destinacích České republiky. Právě tuto úlohu má projekt s názvem Hudba pro regiony. Jedná se o tři různé hudební události letošního léta – Bohemia Jazz Fest, Rusalka na zámcích – Klasika pod hvězdami a S bigbeatem po Čechách. Prostřednictvím
tří naprosto odlišných hudebních žánrů, jazzu, vážné hudby a rocku, zve MMR k návštěvě atraktivních turistických oblastí Česka. Jednotlivé koncerty a představení se odehrávají na českých zámcích, malebných náměstích a dalších zajímavých místech. „Myslím, že podobné akce si svou originalitou a vymezením samy říkají o to, být úspěšným letním turistickým cílem, a podporu ministerstva pro místní rozvoj si zaslouží. Pro regionální cestovní ruch je to velká příležitost se zviditelnit,“ uvedl
k tomu ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Kromě prohlídky krásných zámků, měst a zajímavých míst nabízí projekt Hudba pro regiony také unikátní hudební zážitek. Právě ten může v budoucnu rozhodnout, zda se sem turista opět vrátí. V konečném důsledku je tento projekt i velkým ekonomickým přínosem pro regiony, protože návštěvníci během svého pobytu využívají dalších služeb cestovního ruchu. < Hana Hallerová, vedoucí oddělení styku s veřejností MMR
V rámci projektu Hudba pro regiony ještě proběhnou tyto akce: Rusalka – Klasika pod hvězdami: 30. července – z ámek Bechyně 31. července – z ámek Sychrov 13. srpna – z ámek Boskovice 14. srpna – z ámek Roudnice nad Labem 20. srpna – z ámek Bečov nad Teplou 21. srpna – z ámek Orlík nad Vltavou 28. srpna – z ámek Bor u Tachova S bigbeatem po Čechách: 13.–15. srpna – E urotrialog Mikulov 19.–22. srpna – T rutnov Open Air Festival 3.–5. září – G rabštejn World Fest
Servis – užitečné informace > 1) Semináře, konference, veletrhy CzechTrade
Odborné semináře v Praze: 20. 9. – Specifika obchodování s Mexikem 21. 9. – Specifika obchodování v Egyptě a v SAE 30. 9. – Obchodní rétorika v praxi Semináře se konají v sídle CzechTrade, Dittrichova 21, Praha 1
Hospodářská komora 11.–17. 9. Podnikatelská mise na
EXPO Shanghai + Hongkong, Macao – ve spolupráci s HSBC Bank, možnost katalogové prezentace,
[email protected]
Září – Podnikatelská mise do Severní Koreje, Pchjongjang – spojeno s návštěvou mezinárodního veletrhu,
[email protected]
2) Knihy
Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout Christian Stock, Grada Publishing, 112 stran, 159 Kč Cítíte se dlouhodobě a neúměrně vytíženi? Jste často ve stresu? Nemáte už sílu takto dále
pokračovat? Pak vám hrozí takzvané vyhoření. V této knížce podle autorů plné příkladů ze života zjistíte, čím se vyhoření liší od „normálního“ stresu, jak jej poznáte a zda jste kandidátem na vyhoření. Dočtete se, co syndrom vyhoření způsobuje, jaké faktory v zaměstnání hrají roli, jaké postoje a vzorce vašeho chování riziko burnout syndromu zvyšují. Poznáte, jak vyhoření účinně předcházet a jak řešit již existující problém. Ať už jste přetěžováni v zaměstnání, anebo se musíte vyrovnat se složitými rodinnými událostmi, naučíte se, jak s vyhořením úspěšně bojovat.
Peníze a zlato Zbyněk Revenda, Management Press, 260 stran, 380 Kč Autor, přední odborník na peněžní ekonomii a bankovnictví, se věnuje historii a současnosti peněz a peněžních systémů a úloze zlata v peněžním oběhu. Popisuje
vývoj různých forem peněz od zlatých peněz až po současné peníze nekryté zlatem a za zlato nesměnitelné. V teoretické rovině i na konkrétních číselných údajích, především z České republiky, analyzuje možnosti obnovení role zlata v peněžním systému a dokazuje jejich nereálnost. Kniha je zásadním příspěvkem do probíhající diskuze o centrálních bankách a nadměrné emisi peněz jako možných hlavních „vinících“ současné finanční a ekonomické krize.
3) Webové stránky
Web, který vydělává Být na internetu je dnes téměř samozřejmostí. Záleží ale na tom, co webová prezentace podnikateli přináší. Není cílem mít
webovou stránku jen proto, aby ji firma mohla uvádět na vizitkách a propagačních materiálech. Nestačí ani, že ji přes vyhledávače potenciální zákazník objeví. Důležité je, aby se návštěvník stránek stal zákazníkem, který se znovu vrací. Takové webové stránky už nemusí být jen výsadou velkých firem, které na to mají vyčleněny značné rozpočty, ale mohou si je dovolit i živnostníci nebo malé firmy do deseti zaměstnanců. Společnost Mediatel představila novou službu Internet 123, která zahrnuje poradenství, tvorbu, správu a optimalizaci webových stránek a současně zajišťuje vysokou míru konverze návštěvníka stránky na zákazníka. Kromě dostupné ceny nabízí také kvalitní zákaznický servis. 45 webů zdarma Poukázat na význam efektivní investice do webové prezentace je smyslem soutěže, již Mediatel vyhlásil ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Soutěž probíhá od poloviny července po dobu tří měsíců a vítězové získají profesionální webové stránky a jejich roční správu zdarma. Více informací na http://soutez. internet123.cz
INZERCE 100036261
Václav Hejtmánek: Jak uspět v Egyptě? Trendem jsou různé formy kooperace >
ZÍSKEJTE ZDARMA WEB, KTERÝ VYDĚLÁVÁ Zakládáte si živnost nebo vlastní firmu? Chcete rozjet vlastní byznys? Nebo zkrátka chcete získat více zákazníků? Zúčastněte se soutěže na http://soutez.internet123.cz a vyhrajte jednu ze 45 webových stránek, prostřednictvím kterých získáte nové zákazníky.
Soutěž probíhá od 15. 7. do 15. 10. 2010.
Partner projektu:
Soutěžit mohou OSVČ a právnické osoby se sídlem v ČR, které se nejpozději 15. října 2010 mohou prokázat přiděleným IČO. Více informací o soutěži najdete na http://soutez.internet123.cz
