Partneři přílohy
malé a střední í n á k i n d po
malé a střední podnikání >
Facebook jako marketingový nástroj ano, ale raději pod dohledem odborníků > O Facebooku již byly popsány stohy papíru a zřejmě jich ještě mnoho popsáno bude. Důvod je jednoduchý. Facebook totiž dávno není jen komunitním portálem, na němž pár přátel sdílelo fotografie a posílalo zprávy. Dnes jde už o tvrdý byznys.
S
důvodů. „Příjemné je to, že se zde vytvořila skupina zákazníků nezávisle na mně. Mohu zde také jednoduše oznamovat různé akce. Na každé z nich se pak někdo ukáže,“ popisuje podnikatel dopad své přítomnosti na Facebooku. Pokud se firma rozhodne na Facebook nevstupovat, je podle odborníků za jejím rozhodnutím často obava z okamžité a upřímné zpětné vazby či neschopnost vidět důležitost Facebooku pro komunikaci s koncovými zákazníky. Neuvědomují si ale, že způsob, jakým o jejich značce komunikují uživatelé na Facebooku, se shoduje s tím, jak o ní mluví v soukromí, a tudíž poskytují pro značku velmi cenné informace. „Je to takové strkání hlavy do písku,“ usmívá se Lukáš Maixner z vývojářské společnosti Candytech.
rostoucím množstvím uživatelů – jen v České republice jich je k aktuálnímu měsíci 2 807 360 – se stal Facebook pro řadu firem velmi zajímavým komunikačním kanálem. Pionýry v oblasti komunikace přes Facebook jsou zcela logicky nadnárodní korporace, které do oblasti marketingu a propagace dávají nemalé peníze a jsou schopny svým aktivitám zajistit příslušnou publicitu a pozornost. Pozadu ale nezůstávají ani malí a střední podnikatelé. „Facebook je platforma, jež jen v ČR sdružuje několik milionů uživatelů. Chtěli jsme je oslovit a zaujmout tak, aby se stali našimi zákazníky,“ říká Miroslav Šebesta, jeden z majitelů Friends Coffee House, kavárny v centru Prahy. „Díky našim fanouškům na Facebooku a jejich doporučení, která se v sociálních sítích rychle šíří, se naše kavárna stává populárnější, než jsme kdy doufali,“ dodává.
Pro většinu českých malých a středních podniků je Facebook neprobádaným územím, k němuž mají rezervovaný postoj. Budoucnost ale zřejmě bude růžovější. „Typický je chladný přístup. Ti, kteří se ale odhodlají na Facebook vstoupit, pak nelitují, protože jim dokážeme dodat výsledky,“ říká Jan Řežáb, výkonný ředitel internetového vyhledávače Lokola.cz, jenž se zároveň zabývá provozováním facebookových stránek. Jeho slova potvrzuje Miroslav Šebesta, který říká, že jeho kavárna má po propagaci na Facebooku o 25 procent více zákazníků než předtím. Firmy se často ptají, proč vlastně na Facebooku být, a zřízení stránek pro ně představuje práci s nejasným výsledkem. Facebook má přitom pro malé a střední podniky velmi silný
Foto profimedia.cz
Nevyužívaný potenciál >
potenciál, jehož prostřednictvím lze budovat loajalitu ke značce. Příkladů existují řady. „Velmi kvalitně vytvořené stránky kombinované s reklamní kampaní a podpůrnými aplikacemi měla například značka Svijany,“ uvádí jeden z příkladů vhodného využití Facebooku Pavel Prouza z Brandz Friendz, agentury, jež se specializuje na řešení marketingové strategie pro sociální média.
Zájemců přibývá >
Na českém Facebooku týdně přibývá několik stovek firemních profilů. Andrea Süssová z CrossCafe, řetězce kaváren působícího prozatím v Plzni, ho dokonce považuje za jeden z klíčo-
2,8
milionu Čechů využívá v současné době sociální síť Facebook vých komunikačních nástrojů. „Hledali jsme způsob, jak komunikovat s hosty a hlavně vyvolat interakci. Facebook se ukázal jako vhodný prostředek, protože jsme díky němu získali spoustu postřehů, které zákazníci nechali na našich stránkách,“ uvádí Süssová. Majitel Pneuservisu Mohelnice Jakub Zbranek se rozhodl nechat si profil firmy vytvořit především z reklamních
Založit si profil na Facebooku vypadá jako záležitost několika minut. Aby ale splnil očekávání a přinesl svému provozovateli skutečně nějaký zisk či zvýšil povědomí o značce, je dobré svěřit se do rukou odborníkům. „Firmy se často pletou v tak základní věci, jakou je rozlišování profilu a stránky. Profil je osobní stránka. Veškerá korporátní komunikace se musí odehrávat na firemních stránkách. Ty se od osobních profilů liší například počtem povolených fanoušků,“ poodkrývá zákulisí Facebooku Marek Prchal, kreativní ředitel internetových projektů a spoluautor předvolebního klipu Přemluv bábu. „Řada firem využívá ke komunikaci osobního profilu, protože poskytuje spoustu výhod, jakými jsou například chatování, větší interaktivita či viditelnost mezi ‚přáteli‘. To je ale špatně. Jde totiž pouze o výhody krátkodobé, některý z uživatelů může na váš profil upozornit a provozovatelé Facebooku jej na mnoho měsíců zablokují,“ varuje. >>>
100012987
Neprofesionalita se může vymstít >
malé a střední podnikání >
Mimo nesprávné nastavení firemní stránky se řada samoprovozovatelů dostává často do problémů s nelegálním pořádáním soutěží. „Firmy bohužel nejsou samy schopny získat plné povědomí o pravidlech fungování na Facebooku a mohou si způsobit více problémů než užitku,“ upozorňuje Pavel Prouza z agentury Brandz Friendz.
a ochotu naslouchat, či dokonce vést dialog chtějí bavit, dozvědět se něco nového, případně získat nějaké benefity.“ Nepromyšlená přítomnost na Facebooku je podle odborníků zbytečná, protože dřív nebo později to „plniče“ profilu přestane bavit a stránky se stanou neaktivními, což může obraz firmy spíše poškodit.
Plánovaná přítomnost >
Pouze pro mladší >
Dalším nešvarem přítomnosti českých firem na Facebooku je důvod, proč se rozhodly si stránky vytvořit. Řada z nich chce být součástí sítě jen proto, že tam jsou všichni ostatní. To je ale málo. Jako u každé firemní komunikace navenek je i u Facebooku nutno stanovit správné zadání a definovat cílová očekávání. „Firmy u nás ještě pořád berou přítomnost na Facebooku jako kosmetický doplněk nebo součást uměleckého dojmu, jakým je třeba značka firemního vozu či sídlo firmy na dobré adrese,“ říká Marek Prchal. „Ležérní přístup většiny je pak velkou výhodou pro ty, kteří do komunikace na Facebooku neváhají investovat více energie a peněz,“ soudí Prchal. I podle Lukáše Maixnera z firmy Candytech je komunikace na Facebooku hodně specifická a vyplatí se investovat energii do jejího správného nastavení. „S komunitou je potřeba vést dialog a nevnímat Facebook jen jako další kanál pro rozesílání tiskových zpráv. Fanoušci se za svou věrnost
Facebook lze považovat za ideální médium pro uvedení nových značek či produktů a především k budování zákaznické loajality. Předpokladem úspěšného fungování je jako všude jinde znalost své cílové skupiny, odpovídající volba tématu a stylu prezentace.
Nejen marketing
„Pokud jsou například vaší cílovou skupinou lidé nad 35 let, tak na ně tímto způsobem vůbec nedoporučuji cílit, i když jsou na Facebooku také přítomni. Ve srovnání s mladšími uživateli jsou jen málo aktivní a jejich přínos bude zanedbatelný,“ vysvětluje Marek Prchal. Pokud je něco, co odrazuje všechny fanoušky, tak je to neosobní a formální způsob komunikace. „Máme zkušenosti s tím, že přidat občas nějakou humornou poznámku se ‚smajlíkem‘ lidé přijímají velmi pozitivně,“ potvrzuje kavárník Miroslav Šebesta. Kampaň na Facebooku lze podle odborníků rozdělit na tři pilíře. Základem je vytvoření stránky. Na ten by měla navazovat reklamní PPC (pay per
Facebook nemusí vždy sloužit pouze jako marketingový nástroj. Řada firem dokázala postavit svůj úspěch na samotné existenci této sociální sítě. Skupinou, jejíž byznys má do budoucna podle odborníků největší potenciál, jsou developeři sociálních her a aplikací pro Facebook, popřípadě jiné sociální sítě. Ukázkovým příkladem je americká firma Zynga. Byla založena na začátku roku 2007 a během necelých tří let se vypracovala natolik, že Digital Sky Technologies, investiční skupina se sídlem v Moskvě, do ní na sklonku loňského roku investovala 180 milionů dolarů. Jedním z tajemství úspěchu Zyngy je hra FarmVille (viz foto), kterou společnost spustila v červnu 2009. Dnes je nejúspěšnější hrou na Facebooku, hraje ji téměř 62 milionů lidí. Také druhá příčka patří firmě zakladatele Marka Pincuse. Její Texas HoldEm Poker hraje na Facebooku téměř 35 milionů uživatelů.
Podařený zásah. Majitelé pražské kavárny Friends Coffee House získali díky aktivní a neformální komunikaci prostřednictvím Facebooku navíc 25 procent zákazníků
click) kampaň a tvorba aplikace, kterou fanoušci budou sami Facebookem šířit. Nákladnost Facebooku se opět odvíjí od očekávání. Jiné jsou náklady na získání tisíce fanoušků libovolné kvality a jiné na kampaň, jež má značce přinést desetitisíce loajálních fanoušků. Prvotní investice na vytvoření stránky se základní reklamní kampaní se pohybují v desítkách tisíc korun. „Líbí se nám, že reklama na Facebooku je velmi cílená. Jsme pražská kavárna, a proto oslovujeme přes Facebook pouze lidi z Prahy,“ říká Miroslav Šebesta. Cena sofistikovanějších kampaní, do nichž se většinou pouštějí spíše velké firmy, se pohybuje v řádech statisíců až milionů korun a obsahuje aplikace či hry. Právě v těchto nástrojích spatřují odborníci budoucnost Facebooku.
Bez práce nejsou fanoušci >
I když se to tak občas může zdát, ani Facebook není všemocný a komunita fanoušků se nevytvoří přes noc. „Někteří klienti mají vůči Facebooku přehnaná očekávání v řádu tisíců fanoušků do měsíce,“ říká Lukáš Maixner. „Jsou samozřejmě takzvané love-brandy, u nichž to tak funguje, ale ve většině případů jsou takové výsledky kombinací pečlivé práce community managera, jenž se stará o obsah stránek a o jejich komunitu, a dobře cílené reklamní kampaně na bázi „pay per click“, jež přinese nové uživatele,“ shrnuje tajemství úspěchu Maixner. < Hana Kůrová
100044782
Foto E15 Eduard Erben
>
malé a střední podnikání >
Technologické eso z Baťova města >
Mladé zlín
naskočit na vlnu velkého hladu po obráběcích kapacitách a už po dvou letech existence získala ocenění Štika českého byznysu. Pak ale tvrdě ude
ské firmě Ace-Tech se podařilo řila hospodářská krize. Jaký má
N
vedoucí směn na své podřízené řvou, honí je až příliš tvrdě. To my odmítáme, snažíme se chovat maximálně slušně. Podstatnou roli hraje i fakt, že naši zaměstnanci mají možnost pracovat se špičkovými stroji. Některé firmy jsou podinvestované, a kvůli tomu podle mě začnou mít brzo existenční problémy, jelikož nebudou schopné plnit požadavky trhu z hlediska přesnosti a cen,“ myslí si Vrba. Jenže to, co je pro Ace-Tech výhodou, je zároveň rizikem, protože firma je naopak přeinvestovaná. Jelikož neměla žádnou historii, musela si na kvalitní stroje půjčit. Dodnes splácí leasingové úvěry a dostát finančním závazkům nebude snadné. „Jsem ale přesvědčen, že to zvládneme, i proto jsme vyměnili čtvrtý stroj za dražší a lépe vybavený. Věřím tomu, že se nevrátí recese ve tvaru dvojitého vé, jak
ázev firmy překládáme jako technologické eso. Myslíme tím to, že se snažíme mít oproti konkurenci náskok především díky technologii, říká ředitel společnosti Ace-Tech Jan Vrba a tvrdí, že stroje a vůbec vybavení firmy snese srovnání s absolutní světovou špičkou. Když se svými kolegy hledal pověstnou díru na trhu, vydali se cestou nákupu obráběcích strojů, které ostatní neměli, a výrobou dílců, jimž se jiné firmy prakticky nevěnovaly. Filozofie firmy je založena na malých dávkách a sériích, tedy opaku hromadné výroby.
Prudký start >
Jan Vrba byl od začátku nového tisíciletí obchodníkem s obráběcími stroji. Zhruba v polovině dekády si uvědomil, že na trhu začíná poptávka výrazně převyšovat nabídku. Proto v roce 2006 vznikla společnost Ace-Tech. A nebyla sama, v té době se do podnikání ve stejném oboru vrhla celá řada dalších firem. Dokladem, jaký tehdy na trhu vládl boom, je i fakt, že Ace-Tech v průběhu prvního půl roku své existence nakoupila hned tři nové stroje a čtvrtý se instaloval rok a půl od startu výroby. Jeden stroj přitom znamená investici v řádu milionů korun. I v případě zlínské firmy, tak jako prakticky u všech předchozích, jež jsme vám už v příloze Malé a střední podnikání představili, zasáhlo příslovečné štěstí. Ace-Tech se dostala k několika strategickým zakázkám; stala se například partnerem v té době velmi dobře prosperující Tatry. Ta tehdy získala zakázku na vojenské vozy, ovšem některé dílce nedokázala vyrobit sama a navíc ani neměla partnerskou firmu, která by to zvládla. „Tak jsme do toho šli my. A také díky tomu jsme si mohli tak rychle pořídit další stroje,“ vzpomíná Jan Vrba.
Bez týmu to nejde >
Ace-Tech sice staví především na technologii, jak ale dodává ředitel
>
Vrba, úspěch nemůže být založen jen na jednom kvalitním článku. Proto klade důraz také na kvalitu pracovního týmu. Firma disponuje poměrně pevným jádrem schopných lidí, které si hýčká a na něž se snaží nabalovat další. Kritériem, jež se Vrbovi při výběru zaměstnanců osvědčilo nejvíce, jsou reference. „Snažíme se vybírat lidi, kteří mají vztah k oboru a práce je baví. To je základ, protože takový člověk se chce dál učit, a jen tak se z něj může stát dobrý operátor CNC strojů,“ vysvětluje. V této souvislosti říká, že by přivítal prodloužení zkušební lhůty alespoň o měsíc. V Ace-Tech totiž zaznamenávají relativně vysokou fluktuaci právě v prvních třech měsících působení nového člena týmu. „Naše výroba je velmi specifická. A i když je někdo dobrý, trvá mu dva měsíce, než se naučí, co
je třeba. Pak už zbývá jen měsíc na to, abychom zjistili, jestli bude platným členem týmu, či nikoli,“ doplňuje Vrba.
Produktivita a motivace >
Ace-Tech má zpracované normy, které předepisují, jak dlouho by mělo pracovníkovi trvat zvládnutí konkrétních úkonů. Pokud se jim nepodaří něco stihnout ve stanoveném čase, jsou povinni to uvést do zápisu i s vysvětlením. Předáci směny mají za úkol kontrolovat, zda všechno běží podle plánu. A zároveň je určeno několik pracovníků, kteří dohlížejí na nováčky a radí jim. „Základním motivem, proč lidé dobře pracují, jsou samozřejmě peníze. Ale řada našich zaměstnanců říká, že u nás zůstávají nejen kvůli penězům, ale i proto, že se k nim slušně chováme. Mám zkušenost z několika firem, kde třeba
Jan Vrba. Z obchodníka s obráběcími stroji se stal v roce 2006 majitel firmy na výrobu speciálních rotačních součástí
Ace-Tech
Zlínská společnost se zabývá zakázkovou výrobou komplexně opracovaných rotačních součástí, tedy dílců s vysokou kvalitou, přesností a technologickou náročností (nerezové a zušlechtěné oceli, komplikované dílce vyžadující vysokou tuhost stroje a technologické možnosti v kombinaci soustružení, vrtání, závitování a frézování). Vyrábí dílce pro automobilový, energetický, chemický a těžební průmysl, strojní součásti a všeobecně dílce pro strojírenství. Zaměstnává 18 lidí, její obrat před krizí dosáhl 43 milionů korun.
někdy straší média, a zároveň jsem přesvědčen, že na další případnou krizi už budeme mnohem lépe připraveni,“ říká ředitel zlínské společnosti. A nutno říci, že hospodářská krize opravdu řádně prověřila, zda má Ace-Tech pevné základy. V roce 2009 se objem její výroby propadl prakticky o 50 procent. Vedení bylo nuceno držet po řadu dní zaměstnance doma. Samozřejmě se i propouštělo, ale šéf za žádnou cenu nechtěl propustit ty nejlepší, byť ti stojí nejvíce. Naopak, Ace-Tech přibrala dva nové členy, kterých se zbavila jiná firma právě proto, že byli nejlepší a nejdražší. „Přežili jsme především díky polštáři, který vznikl při rozjezdu firmy. Plánovali jsme ho použít na rozvoj a investice a naštěstí jsme ho nestihli spotřebovat,“ popisuje Vrba.
sko a Švédsko. Podle Jana Vrby je důležitým faktorem úspěchu na těchto vysoce konkurenčních trzích schopnost nabídnout zajímavou cenu. Ale ta by sama o sobě nestačila. Jak už bylo zmíněno, Ace-Tech klade důraz na produktivitu a také se snaží být flexibilní. „Pro jednu nadnárodní firmu, která působí i v Česku děláme hodně speciální nástroje. Stane se, že u nich v provozu dojde v pátek k havárii. Takže vyrazíme pro materiál, ještě odpoledne ho dáme do kalírny, odtud se přiveze v pondělí a oni už třeba v úterý ráno mají dílec nahozený zpátky na stroji, což u konkurence není běžné,“ dokládá Vrba s tím, že to jsou schopni zvládnout právě díky tomu, že jsou orientováni na malé dávky, takže stroje seřizují třeba i čtyřikrát denně.
Výhoda flexibility >
Poučení z krize >
Důležitým stavebním kamenem Ace-Tech je export, který se na jejím objemu prodeje každoročně podílí přibližně 50 procenty. Firma se zaměřuje především na Německo, Švýcar100043250
„Řada firem před dvěma lety plánovala, že zvedne svou výrobní kapacitu o dvacet a pak ještě třeba dalších deset procent. Jenže pak to prasklo a oni měli najednou minus osmdesát. Krize
Foto E15 Eduard Erben 2x
Ace-Tech recept na dlouhodobý úspěch?
Štika českého byznysu
Zlínská společnost Ace-Tech získala za rok 2008 ocenění Štika českého byznysu. Toto hodnocení kromě standardních statických ukazatelů, jako je obrat či zisk, posuzuje i další aspekty, mimo jiné vývoj hospodaření firmy během tří let, její platební schopnost a tak dále. Jak říká ředitel firmy Jan Vrba, ocenění sice firmě nepřineslo žádný výrazně hmatatelný efekt. „Nicméně obecně je pro nás samozřejmě dobrá jakákoli publicita. Výborné bylo například to, že po udělení ceny se několikanásobně zvedla návštěvnost našich webových stránek. Pro mě osobně byla přínosná setkání z lidmi z poradenských agentur, což se nepochybně někdy v budoucnu může hodit, například při hledání rizikového kapitálu pro další rozvoj firmy a podobně,“ hodnotí Jan Vrba.
jasně ukázala, že je důležitá určitá střízlivost a udržení reálných očekávání. Myslet si, že firma může každoročně růst o třicet nebo padesát procent, je nesmysl. Takže naším cílem dnes je uspokojování potřeb zákazníků a trvalý růst. Ovšem přál bych si, aby firma byla
středně velká, abychom se tu všichni znali a nemuseli na každou činnost najímat zvláštního manažera. Podstatný je každopádně neustálý rozvoj, protože ve chvíli, kdy se spokojíme s aktuálním stavem, jsme už na cestě dolů,“ uzavírá Jan Vrba. < Martin Zika i n ze rce
malé a střední podnikání >
Martin Lošťák: Brazílie je velký nenasy cený trh s řadou příležitostí >
Užitečné informace >
kanceláře CzechTrade v São Paulu Martin Lošťák.
Exportní akademie CzechTrade 7. 10. Praha, Pobaltí znovu otevírá obchodní a investiční příležitosti 12. 10. Praha, CzechTrade, Dittrichova 21, Komunikace s japonskými a korejskými zákazníky 20. 10. Brno, Exportní konference Jak úspěšně exportovat do Ruska a Kazachstánu 21. 10. Ostrava, Nové exportní příležitosti a specifika podnikání v Polsku 27. 10. Praha, CzechTrade, Dittrichova 21, Jak uspět na globalizovaném trhu s využitím internetu Verlag Dashöfer 7.10. Praha, Právní úprava společnosti s ručením omezeným v praxi (www.dashofer.cz) 26.10. Praha, Právní minimum pro manažery (www.dashofer.cz)
Kdo chce uspět, musí tu být a musí být vidět. Je potřeba navštěvovat veletrhy, hledat a vybírat spolehlivé partnery, budovat dlouhodobé osobní vztahy. Řekl bych, že české firmy mají tendenci tyto skutečnosti občas podceňovat.
>
Obsáhnout celý brazilský trh dokáže ve většině oborů relativně velmi málo firem. Stejně tak „specifika“ trhu jsou v jednotlivých regionech odlišná.
Málo českých firem si uvědomuje, že obchod v Brazílii je během na dlouhou trať a vyžaduje plnou soustředěnost
E15: Jaká specifika pro Evropany ještě brazilský trh představuje? Brazílie se skládá z 27 států federace, rozkládá se na území jednou tak velkém jako EU (i když většinu představují takřka neobydlená území), čítá více než třetinu spotřebitelů v porovnání s EU a generuje HDP odpovídající zhruba desetině HDP Evropské unie.
E15: Mohl byste přesto zmínit alespoň některé aspekty? Obecně platí, že je zcela nutno znát portugalštinu, vyznat se ve spleti byrokracie, administrativy a práva. Připravit se na to, že většina administrativních úkonů bude náročná časově i finančně. Brazílie drží světové rekordy v délce trvání otevření firmy. Její uzavření, podaří-li se, je pak otázkou let. Odlišný je způsob jednání, který vyžaduje jiné „soft
skills“ než v Evropě. Běžná pracovní doba manažerů začíná i končí později než u nás, je obvyklá delší přestávka na oběd. Obchodní jednání je delší, běžně končí společným obědem nebo večeří. Často se stane, že při prvním setkání ani nedojde na samotné jádro věci, pro Brazilce je důležité poznat obchodní partnery i po osobní stránce, získat vzájemnou důvěru. Osobní kontakt a vazby hrají zásadní roli. E15: Jak jsou podle vás české firmy úspěšné ve snaze proniknout na brazilský trh a proč? Jaké jsou jejich silné stránky a co by naopak měly především vylepšit? Česko, respektive Československo, má v Brazílii stále velmi dobrý zvuk a tradici. Některým českým firmám se na tuto tradici daří navazovat a jiné úspěšně působí v nových oborech. Silnou stránkou českých firem by měla být vysoká přidaná hodnota,
E15: Brazilská vláda se snaží stimulovat ekonomiku, v letošním roce podporuje zejména investice – uvolnila dodatečné prostředky pro rozvojovou banku, prodloužila daňové výhody pro výrobce základních prostředků a výpočetní techniky a zvýhodnila investice v dalších sektorech. Může zde být šance pro české podnikatele? Obecně je podle mého názoru šance pro české firmy spíše v soukromém sektoru, ve spojení s obecným růstem ekonomiky a poptávky než v souvislosti s vládními investicemi. E15: V Brazílii je vysoké daňové zatížení, navíc neustále probíhají změny daňových zákonů. Je tedy zřejmě nutno najímat specialisty na sledování těchto změn, jak významná položka v nákladech podnikatele to může být? Daňové zatížení je opravdu vysoké a právní systém dostatečně složitý a proměnlivý, takže se vyplatí za tímto účelem najmout komerční firmy, které se specializují na právní či daňové poradenství, celní problematiku a tak dále. To však může být řešeno jednorázovou spoluprací nebo najímáním těchto poradenských firem na jednotlivé úkony. Samozřejmě se lze obrátit na naši kancelář pro získání konkrétních informací a asistenci v teritoriu. E15: Pro úspěch v Brazílii je důležité najít místního zástupce v oblasti. Jaký postup při jeho
výběru doporučujete, na co by si čeští podnikatelé měli dát pozor? Důležité je stanovení vlastní strategie na základě znalosti trhu a kvalitních informací. Je potřeba vědět, v jakém regionu začít, jaký druh spolupráce s místním partnerem zvolit. Prvním krokem by proto mělo být získání relevantních informací o oboru, návštěva oborových veletrhů, zjištění důležitých konkurentů a potenciálních klientů. Je také dobré udělat si představu o dovozních bariérách a způsobu dovozu vlastního produktu do Brazílie. Na základě těchto informací pak stanovit strategii vstupu na trh a případně zvolit způsob spolupráce s místním partnerem. Podle toho vyhledat potenciální partnery, navázat s nimi osobní komunikaci, opět ideálně na oborovém veletrhu nebo při obchodní cestě do Brazílie. Oproti Evropě je tu nespolehlivé získávání informací z internetu, často z webových stránek firem a různých databází, je potřeba místní firmy poznat a pečlivě ověřit. První cestou a jednáními s potenciálními partnery pak vše teprve začíná. Kancelář CzechTrade v São Paulu nabízí českým firmám asistenci při všech těchto krocích. E15: Pokud se evropský podnikatel dostane v Brazílii do potíží, může se s důvěrou obrátit na místní soudy? Vymahatelnost práva je relativně nákladná, velmi zdlouhavá a neefektivní. Soudů a právníků je nedostatek, na rozdíl od (nových) zákonů. Ochrana duševního vlastnictví je velmi chabá. I proto je potřeba velmi pečlivě vybírat nové obchodní partnery, vyplatí se investovat do získání kvalitních informací o místním trhu a firmách předem. Není třeba zmiňovat doporučení plateb vývozu – alespoň ze začátku – předem, jejich pojištění a tak dále. < Martin Zika celý rozhovor na v sekci byznys – obchod a služby
2) Knihy
Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady
Adriana Knápková, Drahomíra Pavelková, Grada Publishing, 208 stran, 299 Kč Chcete získat informace o tom, jak si podnik stojí z hlediska finančního zdraví, a co je potřeba udělat, aby se hospodaření zlepšilo? Tato kniha vám ukáže, jak kvalitně provést finanční analýzu. Velkou předností publikace je úzká provázanost s praxí a mnoho praktických příkladů, vzorová finanční analýza konkrétního reálného podniku včetně důkladných komentářů, řada příkladů na procvičení a velmi srozumitelný a přehledný výklad s mnoha ilustrativními schématy. < i n ze rce
100046144
Prodej komerčních nemovitostí Brno – Řečkovice Farmaceutický areál Lachema K dispozici jsou objekty a pozemky pro: ● logistiku včetně manipulačních a odstavných ploch ● další development a rekonstrukce ● zajištění energetických služeb v areálu ● skladování Nabídky možno podávat na jednotlivé funkční části areálu i na větší celky. Více informací na:
www.prodej-lachema.cz
[email protected]
100045414
Foto 7, Petr Topič
E15: Na portálu BusinessInfo.cz se lze dočíst, že „při vstupu na brazilský trh je třeba mít na zřeteli, že je nutno přizpůsobit marketing tak, aby vyhovoval specifikám brazilského trhu a spotřebitelů“. Co to znamená? Nejedná se o žádné marketingové neobyčejnosti, je ale potřeba pochopit pestrost Brazílie, její velikost a obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony a také sociálními vrstvami. Případ od případu se marketing samozřejmě bude lišit, platí však stejně jako jinde, že při vstupu na trh je potřeba zaujmout, být skutečně inovativní a především mít konkurenceschopný produkt. Český podnikatel by však měl přizpůsobit nejen marketing, ale celou svoji obchodní strategii. Musí se připravit na to, že slibný brazilský trh je třeba dlouho a velmi usilovně dobývat. Jedná se o velmi konkurenční prostředí, v němž jsou domácí silně zvýhodněni.
špičková kvalita a konkurenceschopná cena. Jsme zemí s výbornou strojírenskou tradicí a vyspělou průmyslovou výrobou. Další možnou oblastí jsou pak luxusní výrobky. Co vylepšit? Možná si málo českých firem uvědomuje, že obchod v Brazílii je skutečně během na dlouhou trať a vyžaduje plnou soustředěnost.
1) Semináře, konference, veletrhy
E15: Čím zejména je Brazílie atraktivní zemí pro české podnikatele? Výhledem do budoucna. Stačí připomenout známá fakta: vnitřní trh takřka 200 milionů obyvatel, v posledních letech stále rostoucí a zdravá ekonomika – růst HDP dosahuje tempa zhruba pět procent ročně, loni o jedno procento, letos se Brazílie potýká až s příliš rychlým ekonomickým růstem. Dále stabilní politická situace a funkční demokracie. Neustále rostoucí střední třída, která se právě učí, co je to konzum. Nová naleziště ropy. Stavební boom. Investice do infrastruktury, energetiky, průmyslu. Brazílie bude hostit dva největší světové sportovní svátky, do pěti let se stane pátou největší ekonomikou světa. Nikdy v minulosti na tom tato země nebyla ekonomicky tak dobře a neměla tak slibný výhled.
osobní vztahy, což české firmy někdy podceňují, říká vedoucí
www.naxos.cz
www.cbre.cz
in ze rce
Brazilský trh je třeba dlouho a usilovně dobývat, navštěvovat veletrhy a budovat dlouhodobé
