PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚZEMNÍHO PLÁNU STATUTÁRNÍHO MĚSTA PARDUBICE

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚZEMNÍHO PLÁNU STATUTÁRNÍHO MĚSTA PARDUBICE

Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic. Ing. arch. Petr Klápště GSM: +420 775 614 342 [email protected] www.naturesystems.cz

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic

Občané jsou odborníci na to, jak chtějí žít. Architekti a plánovači na to, co a kde je k tomu potřeba mít. Proces participace veřejnosti znamená cíleně připravovat komunikaci a získat tak od správných lidí správné informace ve správné fázi plánování.

1

Nejzásadnější zjištění Workshopy se zájemci z řad veřejné správy města a odborné veřejnosti umožnily získat následující:  podněty pro věcné řešení  představu o pravděpodobných úskalích pro veřejné projednání návrhu  pojmenování zásadních informačních mezer v dosavadním plánování Pardubic Zásadní potenciálně kontroverzní témata pro projednání územního plánu budou zejména následující dvě:  Množství zastavitelných ploch a strategie jejich uspořádání – v každém případě  Řešení okolí ulice Hradecká v úseku most Pavla Wonky – Stavařov za předpokladu, že územní plán v území připustí jakoukoli novou výstavbu

Množství zastavitelných ploch a strategie jejich uspořádání Diskuse odhalila zásadní chybějící informace o vzorcích chování lidí při hledání bydení v regionu. Informace od vlastníků pozemků jsou neúplné (bagatelizují rizika a přehánějí pozitiva výstavby na svých pozemcích) podporující jejich zájmy a představitelé veřejné správy nemají o problematice suburbanizace detailní znalosti a od nové výstavby mají očekávání odpovídající nevyváženým vstupním informacím. Často je otázka redukována pouze na kapacity a nejsou rozlišovány důsledky různě kvalitního uspořádání zástavby. Pokud nebude doplněna informační základna, bude se jednat o kontroverzní, obtížně projednatelné téma s velkým korupčním potenciálem. Pokud chtějí Pardubice nabídkou zastavitelných ploch zabránit odlivu obyvatel mimo své správní území, musí cílit na nabídnutí kvality při rozumných nákladech na údržbu infrastruktur. Je proto třeba doplnit kvalitativním výzkumem data o způsobu chování, spokojenosti s bydlením, preferencích obyvatel regionu. Zejména jsou důležité kvalitativní informace – nejen jak, ale i proč se lidé při volbě místa bydlení rozhodují daným způsobem. To umožní využít následně aktuálních trendů v typologii bydlení a definovat kvalitu, kterou budoucí obyvatelé ocení.

Řešení okolí ulice Hradecká v úseku most Pavla Wonky ‐ Stavařov Téma je velmi citlivé. Postoje k tématu se poměrně dramaticky liší. Z celé diskuse jasně vyplývá, že se v tomto místě na malém území střetává několik problematik a také městských fenoménů. O úspěchu či neúspěchu změn mohou rozhodnout detaily, na které již územní plán vzhledem ke své obecnosti nedosáhne. O případných změnách oproti současnému stavu proto nelze rozhodnout bez podrobnějšího prověření konkrétních podob; je třeba před výběrem varianty prověřit důsledky způsobem zároveň srozumitelným pro veřejnost a co nejvíce transparentním. Například formou

2

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic architektonické soutěže (chápána jako relativně transparentní cesta); podrobnější dokumentaci nesmí být zadávána vlastníky pozemků, ale městem Pardubice. Zároveň rozhodnutí musí být podloženo dalším regulativním dokumentem (regulační plán, smlouva) jinak není možné případná pozitiva a zamezení negativům změn garantovat. Další zjištění jsou uvedena dále. Je třeba mít na paměti, že výstupy mají kvalitativní charakter; i grafy jsou uvedeny pro názornost, nikoli jako „tvrdá“ statisticky využitelná data.

2

Struktura textu Text má následující strukturu:  Popis průběhu se základním kontextem zapojování veřejnosti v procesu vzniku územního plánu  Výstupy z workshopů obsahující:  identifikované otázky k řešení a jejich vnímanou prioritu,  k prioritním otázkám diskutované možnosti a jejich pozitiva a negativa, komentář k diskusi a doporučení pro další práci na územním plánu a plánování územního rozvoje obecně.  V příloze 1. výtah z plánu participace veřejnosti a klíčových aktérů na vzniku územního plánu Pardubic pro lepší představu o budoucím dění a zařazení těchto výstupů do kontextu celého procesu.  V příloze 2. jsou fotografie záznamu z diskusí.

3

Průběh workshopů Workshopy nad urbanistickou koncepcí Pardubic proběhly přibližně v polovině práce na variantních návrzích územního plánu – tedy v době, kdy už se rýsují řešení, problémy a dilemata a kdy zároveň je ještě možné zapracovat i do koncepčního řešení zpětnou vazbu. Z tohoto důvodu byly také hlavní cílové skupiny. Plán participace umožňující zařadit workshopy do kontextu celého procesu je uveden v příloze.

3.1

Cíle workshopů  Optimalizovat věcné řešení územního plánu na základě kvalitní znalosti potřeb v oblasti urbanistické koncepce. Urbanistická koncepce předchází detailnímu řešení. Je důležitým kriteriem pro řadu konkrétních rozhodnutí v pozdějších fázích zpracovávání územního plánu i pro rozhodnutí, jak naložit s námitkami a připomínkami. Je proto třeba věnovat se jí časově relativně brzy a diskusi o ní udržet na odpovídající koncepční úrovni obecnosti a s vědomím souvislostí. Nelze ji nivelizovat tím, že by byla při projednávání rozdělena sektorově či územně na samostatné jednotlivosti. Proto je urbanistické koncepci věnována samostatná dvojice workshopů.  Podpořit efektivitu a věcnost potřebné komunikace mezi zúčastněnými skupinami. Pro efektivitu komunikace obecně je třeba řešit konkrétní témata a problematiky dostatečně včas a na základě potřebných podkladů. To je třeba cíleně připravovat s ohledem na řešenou

3


3.2

Cílové skupiny  Rozhodující představitelé samosprávy a státní správy = lidé ze širšího okruhu, který aktivně vytváří nebo ovlivňují územní rozvoj ve veřejné správě. Plánování jejich zapojení je důležité z hlediska efektivity využití jejich kapacit i odborných kapacit projektanta. Patří sem:    

Členové rady a zastupitelstva mající o územní rozvoj a jeho plánování zájem Členové souvisejících komisí rady Představitelé městských obvodů věnující se územnímu rozvoji Vedoucí pracovníci magistrátu v souvisejících oblastech

 Odborníci se zájmem o Pardubice (každý odborník někde bydlí) = lidé s odbornými znalostmi a vztahem k místu.  Místně orientovaná občanská sdružení = sdružení zabývající problematikou životního prostředí, kultury a památek na území Pardubic. Vzhledem ke svému zaměření mají bezpochyby k plánu co říct. Workshopy byly provedeny dvakrát shodným způsobem pro různé cílové skupiny; nejprve pro rozhodující představitele veřejné správy (dále označováno VS) a posléze pro odbornou a angažovanou veřejnost (OV)

3.2.1 Provedení 1. část – informování 1. Prezentace – urbanistická koncepce a její průmět do variantních řešení – kde jistě, kde zvažováno + otázky důležité pro rozhodnutí o variantách. 2. Dotazy – jsou zodpovídány dotazy k řešení. 3. Stanovení prioritních témat – každý vyjádří své priority individuálně formou preferenčních bodů. Foto: Část 1: informování

2. část – zpětná vazba (s odstupem na přípravu) 4. Diskuse nad otázkami a tématy dle priorit z první části. Diskuse moderována formou „Six thinking hats“.

4

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic Foto: Část 2: Diskuse

Výstupy byly zaznamenávány veřejně. Zde jsou přepsány; doplňující vsuvky a poznámky nad rámec původního záznamu jsou uvedeny v závorkách. Ke každému tématu je doplněn komentář a doporučení pro další kroky v dané oblasti. Doporučení často sledují věcnou linii a přesahují tak územní plán směrem k dalším dokumentům a aktivitám. Je třeba mít na paměti, že výstupy mají kvalitativní charakter; i grafy jsou uvedeny pro názornost, nikoli jako „tvrdá“ statisticky využitelná data.

4

Výstupy workshopů

4.1

Identifikované otázky k řešení a jejich vnímaná priorita Tabulka: identifikované otázky a témata k řešení. Témata a otázky diskutované podrobně jsou označeny šedou výplní. navrhl priorita Otázka / téma

VS OV

Ulice Hradecká v úseku most Pavla Wonky – Stavařov Plošná expanze některých oddělených sídel - Dražkovice, Nemošice, Hostovice, Staročernsko

Z

7

11

Z

3

11

Hůrka - rozvoj bytové zástavby severozápadně od bývalých kasáren V nivě Labe

Z

3

7

Paramo

Z

3

7

Dopravní napojení přístavu Pardubice + multimodálního logistického centra

Z

5

5

Višňovka / Vinice - území bývalých kasáren železničního pluku

Z

1

5

Věznice

Z

2

1

Staročernsko

Z

2

0

Zlatá přilba

Z

0

0

Přechod sídla do krajiny, pojetí krajiny a vodních prvků

VS

5

6

P+R / P+G parkoviště

VS

4

5

Řešení regulace přestavbových území – teplárny, mlýny

VS

3

5

Urbanizace podél nových komunikací (obchvatů města)

VS

2

5

Příprava na možnou situaci „co když skončí Zlatá přilba“?

VS

0

0

Přístav pro rekraeční plavbu

OV

-

10

Charakter centra Pardubic

OV

-

9

Míra proměny území okolo ul. Milheimova

OV

-

8

5


4.2

Parkování v centru

OV

-

8

Dopady případné realizace splavnění Labe a realizace kanálu D-O-L

OV

-

7

Plochy pro výrobu

OV

-

6

Kde a zda vůbec lokalizovat kulturní centra

OV

-

5

Nové plochy veřejné zeleně a intenzifikace ploch stávajících

OV

-

4

Úloha letiště v regionu

OV

-

3

Přeložka silnice I/36 - severovýchodní tangenta pardubic

OV

-

3

Budoucnost fotbalového a hokejového stadionu

OV

-

2

Charakter území

OV

-

2

Potřeba rozvoje univerzity Pardubice

OV

-

0

Prioritní otázky – diskutované možnosti, pozitiva, negativa, komentáře a doporučení

4.2.1 Ulice Hradecká v úseku most Pavla Wonky – Stavařov Ulice Hradecká prochází dnes v úseku od mostu Pavla Wonky po Stavařov (areál Univerzity Pardubice) po estakádě nad údolní nivou Labe, prosta jakýchkoli atraktivit a prostředků sociální kontroly podél ulice. Chůze po tomto úseku ulice je nepříjemná, degradovaná nejen absencí atraktivit, ale také vysokou intenzitou automobilové dopravy – cca 28 tis. aut/den. Případná dostavba obchvatu města bez (zklidňujících) opatření v centru dostatečné snížení intenzity nezajistí. Zeleň na břehu Labe tvoří regionální biocentrum územního systému ekologické stability. Jak si představujete do budoucna ulici Hradecká v úseku Most Pavla Wonky ‐ Univerzita Pardubice? (charakter ulice, charakter a funkční náplň okolní zástavby – pokud by sem byla v přiměřené míře vpuštěna, využití ulice a okolí ulice, dopravu apod.) Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Ulice Hradecká v úseku most Pavla Wonky – Stavařov Navrhovatel tématu

Zpracovatel

Prioritní body veřejná správa

7

Prioritní body odborná veřejnost

11

Možnosti přístupu

Zmíněná pozitiva dané možností+ kým zmíněno (VS = veřejná správa, OV = odborná veřejnost)

Zmíněná negativa a rizika dané možnosti + kým zmíněno (VS = veřejná správa, OV = odborná veřejnost)

Bez zástavby – zachovat stávající průchod zelení s vymístěním čerpací stanice. Změnit uspořádání komunikace: 2 pruhy + 2 pruhy BUS a cyklo (a tím ji zklidnit) a zkultivovat zeleň (VS, OV)

 Oddych od městského ruchu* (v zeleni) (OV)  Souvislý pás zeleně (rekreace, ekologie) (OV)  Jednoznačně vnímatelná zeleň (OV)  Volnost – netvoří hradbu při pohledu ze zeleně (VS)  Chrání zeleň (VS)

 Velká nuda (míněno vizuální při cestě po ulici)  „Zbytečná“ plocha bez (ekonomického) zhodnocení (OV)  Otevřený prostor pro nekoncepční zástavby (při nátlaku některého z vlastníků)** (OV)

Po obou stranách cyklostezka (bez ohledu na další ev. změny) (OV) Solitérní domy na straně u benzinky (obchod, admistrativa) a souvislý

 Odhlučnění zeleně (prostorů dále od komunikace zástavbou)* (VS, OV)  Kontrast (město x příroda) – lepší

6

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic bariérový dům na druhé odstiňující hluk. (VZ)

definování nivy* (OV)

Stejná struktura jako předchozí, využití univerzita.

 Kontrast (město x příroda) – lepší definování nivy* (OV)  Služby pro obyvatele – doplnění (VS, OV)

 Není poptávka ze strany univerzity (OV)

Prolínání zeleně a (pavilonové) zástavby – univerzita, koleje + „divoká“ (přírodě blízká) zeleň. (VS, OV)

 Nedělí zeleň úplně* (OV)  Kontrast (město x příroda) – lepší definování nivy* (OV)  Služby pro obyvatele – doplnění (VS, OV)

 Není poptávka ze strany univerzity (OV)  Obtížná připojitelnou zástavby (na infrastrukturu) (OV)  Ubývání zeleně, narušení zeleně zásobováním = snížení atraktivity Polabin (OV)

Městský bulvár – obchod a služby v parteru, administrativa a bydlení výše. Po každé straně jedna řada bloků o 5 podlažích.

 Odhlučnění zeleně (prostorů dále od komunikace zástavbou) (VS, OV)  Kontrast (město x příroda) – lepší definování nivy* (OV)  Služby pro obyvatele – doplnění (VS, OV)  Možnost volby – jít zelení / bulvárem (OV)

 Příliš hlučné pro bydlení – vznikne „mrtvé město“ (bez bydlení, tj. bez života odpoledne a o víkendu) (OV)

Polyfunkční solitéry – vysokopodlažní bydlení, v parteru jiné funkce.

 Nedělí zeleň úplně* (OV)  Kontrast (město x příroda) – lepší definování nivy* (OV)  Bezpečnost (sociální kontrola)* (OV)  Služby pro obyvatele – doplnění (VS, OV)

 Příliš hlučné pro bydlení – vznikne „mrtvé město“ (bez bydlení, tj. bez života odpoledne a o víkendu) (OV)

Přízemní zázemí pro sportovce a rekreaci (OV) – jednopodlažní + veřejná zelená univerzální plocha.

 Nedělí zeleň úplně* (OV)  Odhlučnění zeleně (prostorů dále od komunikace zástavbou)* (VS, OV)  Kontrast (město x příroda) – lepší definování nivy* (OV)  Služby pro obyvatele – doplnění (VS, OV)

Více vodních ploch – zatopit Částečné zahloubení silnice (zrušení bariérového efektu) Společné pro všechny možnosti počítající se zástavbou

 Propojuje město – vzájemné propojení částí města, pozvolný přechod (z Polabin) do centra* (OV)

 Jakmile se začne stavět, nebude síla to zastavit (na rozumné míře) (efekt prolomení tabu)  Je nutné najít dobrou funkci / pěšky chodí ulicí studenti/ (pokud se toto nepodaří, pozitivní efekty se nekonají; bude poptávka provozovatelů?)  Konflikt chodci vs. auta (ulice nadále zůstane bariérou) „bulvár“ nevznikne (VS, OV)  Obtížná připojitelnou zástavby (na infrastrukturu) (OV)  Ubývání zeleně, narušení zeleně zásobováním = snížení atraktivity Polabin (OV)

7

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic  „deprese z města“ (zmizí osvěžující kontrast zelený pás – město) Chybějící informace pro uvážené rozhodnutí

 Podrobné biologické hodnocení (OV)

Navržená institucionální opatření / kroky

(území je velice citlivé, je třeba postupovat obezřetně)  Možnosti prověřit vyhlášením ideové architektonické soutěže (VS, OV)  Do prověření zapojit vstupy od široké veřejnosti (VS)  Jakoukoli zástavbu podmínit v územním plánu regulačním plánem (VS)

Poznámky k tabulce * takto označené body platí pouze za předpokladu dodržení určitého uspořádání a podoby zástavby. **jinými slovy obava z toho, že někteří vlastníci nakonec prosadí nekoncepční řešení zvýhodňující jejich pozemek; to může nastat skrze změnu územního plánu; znamenalo by to selhání územního plánování. Je otázkou, jak je toto pravděpodobné.

Vzhledem k šíři diskutovaných variant a protichůdnosti některých tvrzení byla debata na závěr workshopu s odbornou veřejností zakončena krátkým vyjádřením postoje všech účastníků ke všem variantám (viz graf níže). Graf: orientační postoj účastníků workshopu pro odbornou veřejnost k diskutovaným variantám Bez zástavby – zachovat stávající průchod zelení s vymístěním čerpací stanice. Změnit uspořádání komunikace a zkultivovat zeleň Po obou stranách cyklostezka (bez ohledu na další ev. změny)

Prolínání zeleně a pavilonové zástavby Městský bulvár – obchod a služby v parteru, administrativa a bydlení výše. Po každé straně 1 řada bloků o 5 podlažích.

přístup mi vyhovuje nevadí mi ani nevyhovuje

Polyfunkční solitéry – vysokopodlažní bydlení, v parteru jiné funkce.

přístup mi vadí

Přízemní zázemí pro sportovce a rekreaci – jednopodlažní + veřejná zelená univerzální plocha. Více vodních ploch – zatopit

Částečné zahloubení silnice (zrušení bariérového efektu) 0%

20%

40%

60%

80%

100%

8


Komentář Postoje k tématu se poměrně dramaticky liší, byť orientační vyjádření postoje dává základní představu. S celé diskuse jasně vyplývá, že se v tomto místě na malém území střetává několi problematik a také městských fenoménů. O úspěchu či neúspěchu změn mohou rozhodnout detaily, na které již územní plán vzhledem ke své obecnosti nedosáhne. O změnách proto nelze rozhodnout bez podrobnějšího prověření konkrétních podob; zároveň rozhodnutí musí být podloženo dalším regulativním dokumentem (regulační plán, smlouva) jinak není možné případná pozitiva a zamezení negativům změn garantovat.

Doporučení Téma je velmi citlivé; pokud by mělo dojít k umožnění zástavby, je třeba předem prověřit důsledky způsobem zároveň srozumitelným pro veřejnost a co nejvíce transparentním. Před výběrem varianty prověřit podrobnější dokumentací – např. formou architektonické soutěže (chápána jako transparentní cesta); podrobnější dokumentaci nesmí být zadávána vlastníky pozemků, ale městem Pardubice.

4.2.2 Plošná expanze některých oddělených sídel – Dražkovice, Nemošice, Hostovice, Staročernsko Stávající územní plán navrhuje relativně masivní plošnou expanzi některých oddělených sídel (především Dražkovice či Nemošice) bez zdůvodnění potřeby takového plošného rozvoje demografickým vývojem1 a bez návrhu adekvátního občanského vybavení apod. Pro město by takový rozvoj znamenal do budoucna zvýšené nároky na realizaci a údržbu veřejné infrastruktury, obsluhu území MHD apod. Zároveň je toto stávající řešení v rozporu s cíli a úkoly územního plánování dle § 18 a 19 stavebního zákona, s republikovými prioritami Politiky územního rozvoje a jeho zachování může v budoucnu vést k soudnímu zpochybnění celého územního plánu; tato situace již u několika územních plánů nastala a zastavitelné plochy byly soudním rozhodnutím zrušeny. Městu se nyní naskýtá jedinečná šance v rámci nového ÚP navržený plošný rozvoj a s tím související neadekvátní blokaci území redukovat bez rizika „náhrad za změny v území“. Jaká je únosná míra rozvoje oddělených sídel (historických obcí) na území města Pardubice (především Dražkovice, Nemošice, Hostovice, Staročernsko) z hlediska ekonomického využití infrastruktur, zásahu do krajinného rázu, dostupnosti veřejného vybavení apod.? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Plošná expanze některých oddělených sídel – Dražkovice, Nemošice, Hostovice, Staročernsko Navrhovatel tématu


Zpracovatel

3


11




Více zastavitelných ploch než ve stávajícím územním plánu (OV)





1

Demografická prognóza pro Pardubice do roku 2040 v optimistickém scénáři pracuje se stagnací resp. mírným poklesem ze současných 90,5 tis. obyvatel na 89,5 tis., ve středním scénáři s poklesem na 83,7 tis. obyvatel a v pesimistickém scénáři s poklesem na 77 tis. obyvatel.

9

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic Rozsah dle stávajícího územního plánu (OV,

 Velká zrnitost – náročné jednorázové investice, velké samostatné plochy (nevyplatí se zainventovat a proto zůstávají prázdné)

VS) Rozsah menší: Doplňování proluk – v každém sídle alespoň nějaká možnost zástavby.



Rozsah menší: podpořit polohy okolo center obcí – doplnit pro lepší soběstačnost (OV, VS)

 Podpoření vybavenosti a MHD (lepší využití stávající nebo vytvoření podmínek pro vznik nové) (OV, VS)



Rozsah menší: doplnění podle principů individuálních dle historické koncepce sídla





Předělat některá sídla na městečko: Staročernsko (VS), Čivice + Žižín (OV,

 Využití vlaku (tj. existující kapacitní veřejné dopravy) (OV)



Společné pro rozsah dle stávajícího územního plánu a větší

 Potenciál pro nárůst obyvatel / neodstěhovávání (velký převis nabídky nad poptávkou srazí ceny) = daňoví poplatníci (OV)

 Riziko soudního zrušení zastavitelných ploch (OV)  Oslabení centra Pardubic (OV)  Nebude poptávka (po zainvestování) (VS) Neekonomičnost provozu (OV)  Nebude volný prostor pro jiné možnosti (jiné využití daného prostoru) (OV)  Nárůst dojíždění (env. dopad) „rozlítaný život“ (bez vztahu k místu) (OV)  Zábor zemědělského půdního fondu. (OV)  Degradace rázu území (OV)  Hrozba nekvalitního (chaotického) řešení (OV)

Společné pro všechny pojmenované možnosti počítající se zmenšením rozsahu oproti stávajícímu územnímu plánu

 Snížení záborů (OV)  Ochrana krajiny (OV, VS)  Riziko odlivu obyvatel za hranice Pardubic (VS)  Využití stávající infrastruktury

 Riziko konfliktů s vlastníky (ploch, kde byla zrušena zastavitelnost)* (OV)

Chybějící informace pro uvážené rozhodnutí

 Data o způsobu chování, spokojenosti s bydlením, preferencích obyvatel regionu; pokud chtějí Pardubice nabídkou zastavitelných ploch zabránit odlivu obyvatel mimo své správní území, proč to 12. let nefungovalo? (VS)  Výzkum a definování kvality bydlení a residence (sídelní struktury). (OV)  Prozkoumání kulturních změn vesnic (v regionu v důsledku suburbanizace). (OV)  Zmapování aktuální poptávky (po různých typech a standardech bydlení). (OV)


Pro předcházení rizik suburbanizace by měl územní plán zajistit následující:  Zavést etapizaci (umožňující předcházet situaci, kdy je pouze částečně zastavěno velké množství ploch a vzniká neekonomická struktura na údržbu infrastruktury a velký záběr volné krajiny vzhledem k získaným bytovým jednotkám). (VS)  Zajistit prostupnost ze sídel do volné krajiny. (OV)

(OV, VS)

(OV)

VS)

10

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic  Doplnit bezmotorovou infrastrukturu (pro zlepšení dostupností obchodu, služeb, vybavenosti obecně). (OV)  Zástavbu podmínit zpracováním podrobnějších dokumentací (územní studie / regulační plán) (OV) Návaznosti mimo územní plánování:  Město by mělo začít „dělat development“ (mít aktivní majetkovou politiku). (VS) Poznámky k tabulce * tomuto lze snadno předejít, stačí kontrolovat, aby nebyly zrušeny ty zastavitelné plochy ze stávajícího územního plánu, kde by vznikl právní nárok na odškodnění; pak jde pouze o jednu vypořádatelnou námitku. Takových „nepříjemnosti“ nastane desítky až stovky každopádně i bez rušení ploch a nejedná se o vážný problém.

Vzhledem k šíři diskutovaných variant a protichůdnosti některých tvrzení byla debata i v tomto tématu na závěr workshopu s odbornou veřejností zakončena krátkým vyjádřením postoje všech účastníků ke všem variantám (viz graf níže). Graf: orientační postoj účastníků workshopu pro odbornou veřejnost k diskutovaným variantám Více zastavitelných ploch než ve stávajícím územním plánu Rozsah dle stávajícího územního plánu Rozsah menší: Doplňování proluk – v každém sídle alespoň nějaká možnost zástavby. Rozsah menší: podpořit polohy okolo center obcí – doplnit pro lepší soběstačnost Rozsah menší: doplnění podle principů individuálních dle historické koncepce sídla

přístup mi vyhovuje nevadí mi ani nevyhovuje přístup mi vadí

Předělat některá sídla na městečko: Staročernsko, Čivice + Žižín 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Komentář Diskuse odhalila zásadní chybějící informace o vzorcích chování lidí při hledání bydení v regionu. Zároveň bylo patrné, že majitelé pozemků cíleně šíří neúplné informace (bagatelizují rizika a přehánějí pozitiva výstavby na svých pozemcích) podporující jejich zájmy a představitelé veřejné správy nemají o problematice suburbanizace detailní znalosti a od nové výstavby mají nereálná očekávání. Pokud nebude doplněna informační základna, bude se jednat o kontroverzní, obtížně projednatelné téma s velkým korupčním potenciálem.

Doporučení Akceptovat návrhy na doplnění informační báze pro uvážené rozhodnutí dle tabulky výše. Zejména jsou důležité kvalitativní informace – nejen jak, ale i proč se lidé při volbě místa bydlení rozhodují daným způsobem. To umožní využít následně aktuálních trendů v typologii bydlení a definovat kvalitu, kterou budoucí obyvatelé ocení.

11


4.2.3 Paramo Je pravděpodobné, že výroba v areálu Paramo bude v budoucnu ukončena. Je třeba se na tento moment včas připravit. V případě, že by byl definitivně ukončen provoz chemického závodu v areálu Paramo, k jakému účelu by měl být podle Vás tento areál do budoucna využitý? Proč? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Paramo Navrhovatel tématu

Zpracovatel




Sportovní areál + fotbal (VS, OV)

 Přímé napojení na I/37 a vlak  (nezatěžuje dopravou centrum) (VS); fanoušci neruší (OV)  Netlačí se k parku (VS)  Sdílená infrastruktura s dostihovým závodištěm (OV)

3

7



Zázemí Velké pardubické (VS) Zázemí pro letiště / závodiště, parking (VS, OV) Industriální park + industriální les +industriální bydlení (lofty) (VS), nechat „sežrat přírodou“ (OV)

 Zachování landmarku „průmyslových Pardubic“; genius loci (VS, OV)  Marketing města (podporuje image) (VS); turisti (OV)

 Sběrači kovů  Konkurence Semtín

Depo nádraží (VS)

 Zmenšení bariéry železnice (VS)

 Napojení jen z Rosic, není poptávka (VS)

Jiná výroba (VS)

 Bude obtěžovat okolí (VS)

Železniční spojka – místo Medlešické spojky (OV)

 Zneprůchodnění území i nadále (OV)

Přístav + logistické centrum (OV)

 Zneprůchodnění území i nadále (OV)

Všechny možnosti (VS)

 Nižší zátěž životního prostředí (VS)

 Vlastnictví (soukromé – město územím nedisponuje) (VS)  Likvidace ekologické zátěže (může být velmi nákladná) (VS)


 Podrobné znalosti o ekologických zátěžích. (OV)


 Změna funkce dává šanci na zajištění prostupnosti území – je třeba tohoto využít a zajistit (nebylo formulováno takto, ale jako příležitost k tomuto směřující) (VS, OV)

Komentář Z diskutovaných možností měly velký ohlas sportovní areál a industriální park. Zásadním momentem bude v tomto případě i jednání se současným vlastníkem území – a na jeho základě zúžit výčet možností na relevantní varianty pro návrh.

12


4.2.4 Hůrka ‐ rozvoj bytové zástavby severozápadně od bývalých kasáren V nivě Labe Současný územní plán navrhuje relativně intenzivní rozvoj obytné zástavby (kombinace bytových a rodinných domů) na území bývalých kasáren Hůrka a na území severozápadně od bývalých kasáren, v krajinářsky a potenciálně i rekreačně velmi cenném území údolní nivy Labe. V území jsou však již vydaná územní rozhodnutí, zastavitelné plochy platného územního plánu proto není možné je v plném rozsahu zrušit. V jakém rozsahu by se podle Vás měla dále rozvíjet obytná zástavba města Pardubice v lokalitě mezi areálem bývalých kasáren na Hůrce (včetně) a řekou Labe? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Hůrka - rozvoj bytové zástavby severozápadně od bývalých kasáren v nivě Labe Navrhovatel tématu

Zpracovatel



Zmíněná pozitiva dané možností+ kým zmíněno - vše VS = veřejná správa

3


7

Zmíněná negativa a rizika dané možnosti + kým zmíněno - vše VS = veřejná správa

Zástavba po sídliště Dubina II = po kanál Halda Dle platného územního plánu – až k Labi

 Nemá centrum – je to suburbie

Málo intenzivní prostupná zástavba

 Nemá centrum – je to suburbie

Zástavba až k celému meandru

 Nemá centrum – je to suburbie  Konflikt s územní rezervou pro kanál Dunaj-Odra-Labe

Společné pro všechny pojmenované možnosti

 Není poptávka  Konflikt s prioritami PÚR  Precedent (jakmile se jednou atraktivní území u Labe otevře zástavbě, bude snaha ji dále rozšiřovat)

Ať už kamkoli, zásadní je prostupnost území

Komentář K tématu nebyla diskuse příliš živá. Objevil se dále požadavek na prostupnost území pro pěší a cyklisty (aby se obytná zástavba nestala kvůli nevhodnému uspořádání bariérou) a pozitivně přijímaný komentář o důležitosti bezprostředního navázání na sídliště Dubina intenzivní formou kompaktního města (což zároveň umožní ponechat část území nezastavěnou). Výsledné řešení však bude muset vyjít ze znalosti územních rozhodnutí v lokalitě.

Doporučení V řešení, ať už bude vzhledem k územním rozhodnutím jakékoli, zajistit průchodnost území pro pěší a cyklisty podél toku Labe.

4.2.5 Dopravní napojení přístavu Pardubice + multimodálního logistického centra Realizace a provoz plánovaného Přístavu Pardubice včetně navazujícího multimodálního logistického centra (MLC) jsou podmíněny kvalitním napojením především na silniční infrastrukturu. Platné zásady územního rozvoje (ZÚR) Pardubického kraje přístav obsahují a

13

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic územní plán proto jeho existenci a polohu musí respektovat. ZÚR stejně jako platný ÚP, navrhují napojení přístavu a navazujícího MLC na silniční síť primárně prostřednictvím MÚK Palackého, je však možné toto napojení doplnit. Jak by podle Vás měly být nově navrhovaný Přístav Pardubice a navazující multimodální logistické centrum optimálně napojeny na silniční síť (směry napojení, trasování napojovacích komunikací ve vztahu k obytným územím apod.)? Je vhodné variantně prověřit alternativní řešení s napojením směrem dále od centra města? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Dopravní napojení přístavu Pardubice + multimodálního logistického centra Navrhovatel tématu


Zpracovatel

Možnosti přístupu (zpracovatel)

5


5



Nová západní tangenta + napojení na ni

 Dokončení pouze k I/2 – doprava přes Staré Čívice.  Zkracování cesty přes Lázně Bohdaneč  Vyžaduje nový most přes Labe

 Odlehčení mimoúrovňové křižovatky Palackého.  Propojení I/2 a I/36 – možno odlehčit centrum a Svítkov; vznikne okružní systém.  V procesu výstavby méně narušuje provoz.

Společné pro všechny pojmenované možnosti

 Náročné projednání


 Informace o tom, kam budou směřovat přepravované produkty (tj. kam se přenese dopravní zatížení)


 (Pokud bude územní plán obsahovat západní tangentu,) podmínit v etapizaci její realizací a napojením na ni stavbu přístavu.  Jednat s krajem o přístavu (jeho přesunu na vhodnější místo a změně priorit).

Z mimoúrovňové křižovatky Palackého

Komentář Možnost nové západní tangenty pozitivně zaujala. (I když s sebou nese některá rizika – viz výše ‐ ta jsou však řešitelná.

Doporučení Vzhledem k reakcím má rozhodně smysl dále rozvíjet řešení napojení na novou západní tangentu s tím, že je třeba pomocí etapizace předcházet výše uvedeným rizikům. Výše uvedené pojmenované chybějící informace a navržené institucionální kroky jsou velmi podnětné a důležité.

4.2.6 Přechod sídla do krajiny, pojetí krajiny a vodních prvků Pardubice jsou městem na řekách. Vodní element je v Pardubicích určující pro rozvoj města. Historicky byl přechod města do krajiny tvořen buď hradbami jako jasně definovaným okrajem zástavby, a v případě měst a obcí bez obranného systému byl pak přechod zástavby do krajiny tvořen hospodářsky využívanými zahradami, zpravidla se vzrostlými stromy, sady a záhumenky navazujícími na pozemky obytných a hospodářských stavení (dnes možná jako ekvivalent plochy rekreační či jiné zeleně).

14

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic Jaké nároky má nový ÚP klást na zapojení obou řek i dalších vodních prvků (slepá ramena, vodní plochy, potoky ad.) do struktury města? Jakou prioritu má toto téma mít vzhledem k jiným problematikám? Kde je podle Vás přechod města Pardubice (zástavby) do volné krajiny nevhodný, nepřirozený? Proč? Jak si představujete ideální přechod města Pardubice (zástavby) do volné krajiny – má taková představa smysl, nebo je třeba hledat různá řešení pro různá místa? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Řeky a vodní prvky Navrhovatel tématu

Veřejná správa


5


6

Přechod města do volné krajiny v lokalitě Višňovka - Možnosti přístupu


Kompaktní město (bloky) + urbánní zeleň (ostrý střih)

 Netvoří sociální stratifikaci (jako další možnosti).

Postupné snižování zástavby z městských činžáků na cca. 2 podlaží

 Méně výrazná zástavba, větší dojem ze zeleně.

 (Tvoří sociální stratifikaci)

Rozvolňování – domy drží výšku, rostou mezery

 Eliminuje ostrou hranu

 (Tvoří sociální stratifikaci)

Řeky a vodní toky Možnosti jak lépe využít



      


Víc přemostění: Nemošice, mezi stávajícími mosty na Labi, u Dubiny II., přemostit slepá ramena Doplnit cestní síť Vytvořit městské nábřeží v centru Zlepšit přístup k vodě Cyklo napojení na Přelouč, Chrudim Kotviště hausbótů Rekreační využití Labe při splavnění – přístav naproti soutoku

Komentář Při diskusi o možnostech několikrát padlo jako důležité nějakým způsobem artikulovat přechod do zeleně tak, aby byl v území čitelný, ne jen prostý konec (jako kdyby se další bloky jen nepostavily). To je základní poselství druhé a třetí varianty.

Doporučení V územním plánu řešit variantně + podmínit zástavbu územní studií.

4.2.7 Přístav pro rekreační plavbu Řeka Labe je v Pardubicích nejen klíčovou přírodní a krajinnou hodnotu území města a místem rekreace a trávení volného času, je rovněž nositelem v Pardubicích zatím nevyužitého potenciálu rekreační vodní plavby. Rozvoj rekreační vodní plavby by pro město znamenal zvýšení atraktivity území města a okolí pro cestovní ruch a také možnost propojení města se širším okolím, v konečném řešení přes německé Drážďany či Magdeburg až do Hamburku. Předpokladem pro rozvoj rekreační plavby v Pardubicích je kromě řady opatření na řece Labi také vybudování příslušné infrastruktury pro rekreační plavbu přímo v Pardubicích, především

15

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic pak přístavu rekreačních plavidel ‐ mariny. V minulosti bylo umístění mariny prověřováno ve 3 lokalitách: 1. V parku Na Špici (v místě současné vodní plochy), 2. Jižně koupaliště, 3. Na místě areálu Povodí Labe u zdymadla. Kde by v Pardubicích měl být umístěn přístav rekreační vodní plavby? Proč? Jaká další infrastruktura pro rekreační vodní plavbu by měla být v Pardubicích vybudována? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Dopravní napojení přístavu Pardubice + multimodálního logistického centra Navrhovatel tématu

Odborná veřejnost

Možnosti přístupu - vše OV = odborná veřejnost


Zmíněná pozitiva dané možností+ kým zmíněno - vše OV = odborná veřejnost

-


10

Zmíněná negativa a rizika dané možnosti + kým zmíněno - vše OV = odborná veřejnost

Jižně od koupaliště

 Kolize s tréninkem veslařů  Velký průjezd zdymadlem  Hluk

U zdymadla

   

Jižně od Rosic

 Daleko od centra

U ČEZ arény

 Znepřístupnění řeky  Hluk

Žádný



Všechna umístění

 Dopravní dostupnost  Tlak na splavnění Labe i pro nákladní dopravu

Kolize s tréninkem veslařů Velký průjezd zdymadlem Znepřístupnění řeky Hluk

Pozn. doplnit i možnost pro hausbóty

Komentář Ačkoli to nebylo explicitně uvedeno, diskusi poznamenala relativně malá znalost problematiky rekreační motorové plavby a jejích důsledků. Doporučení tak na základě diskuse nelze odpovědně formulovat.

4.2.8 Charakter centra Pardubic Centrum města (Staré město, Zelené předměstí) představuje nejhodnotnější část města, s vysokou koncentrací urbanistických a stavebně resp. kulturně historických hodnot. Kromě toho však centrum města také representuje celoměstsky, ba regionálně, významnou část města, s nejvyšší koncentrací celoměstsky významných funkcí, veřejných (úřady, kulturní instituce, církevní instituce, školy) i komerčních (obchody, služby, komerční administrativa apod.), a tedy také s vysokou koncentrací lidí, obyvatel města a jeho návštěvníků. V centru města se tak střetávají nároky na ochranu historických hodnot (hodnotné urbanistické celky jakým je historické jádro okolo Pernštýnského náměstí s dochovanou uliční sítí, zámek, Tyršovy sady, kostely, divadlo a vůbec řada nemovitých kulturních památek) s nároky na vysoce intenzivní využití území, novou zástavbu proluk, nástavby stávajících objektů. Rozvoj centra města s sebou nese i všechny negativní důsledky a rizika, jako je např. zvyšování intenzity dopravy v ulicích, nároky na parkování a odstavování vozidel apod. Jak by mělo do budoucna vypadat centrum města? Jaký by mělo mít charakter, jaké by mělo mít využití? Pokud se má centrum města dále intenzivně rozvíjet, jak? Jak by měl být naopak případně

16

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic rozvoj centra města regulován (= čemu je třeba zabránit?)? Jaké konkrétní podmínky pro rozvoj centra města by měl navrhnout nový územní plán? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Charakter centra Pardubic vše OV = odborná veřejnost Navrhovatel tématu

Odborná veřejnost


-


8

Vymezení centra (co je centrum)

Cílový charakter centra

Vhodné změny v centru

Dvě roviny 1/ historické centrum (užší) 2/ Třída Míru + zlatý kříž; hranice Chrudimka, Labe, dráha ??? co ho ukončí na západě? Městský bulvár Kpt. Bartoše? Pernerovo náměstí – přednádraží?

 Živé po celý den  Kompaktní – s jasně definovanými veřejnými prostory  Lidského měřítka – komunikuje v úrovni parteru, pohodlné při chůzi pěšky; tedy zklidněné pro auta nebo bez aut  Celistvé, prostupné  Netranzitní  Zvýrazněné charakteristické prvky, pestré  Čisté  Opečovávané  K trávení času

 Oživit náměstí za AFI palácem  Zrušit AFI palác a ČSOB, místo nich radnice, park  Další železniční zastávka (v úseku hl. nádraží a Pardubičky)  Vyřešit a propojit nábřeží jako součást centra;  Sukova třída – městská řeka; zprůtočnit Pernštejnský kanál  Pěší průchod paralelní ke třídě Míru





 Informování veřejné správy odborné i širší veřejnosti o možnostech, jak zachovat uživatelský komfort a redukovat nutné množství aut (car-sharing, koncept města krátkých vzdáleností, taxi jako součást systému veřejné dopravy apod.)

Poznámky k tabulce * nutno kontrolovat, aby nebylo v plochách, kde by vznikl právní nárok na odškodnění; pak jde pouze o „nepříjemnost“, které nastanou každopádně.

Komentář Výsledkem v tomto případě je soubor námětů, které je třeba dále rozvíjet. Ukazuje ale, že téma podpory života v centru a zejména ve veřejném prostoru je vnímáno jako důležité z několika různých úhlů pohledu. Zároveň se ukazuje, že řada v zahraničí používaných postupů je v ČR zatím stále neznámá.

Doporučení V územním plánu lze pracovat s dvojí rovinou centra a zapracovat ty konkrétní body, které odpovídají podrobnosti plánu (v některých bodech je podrobnost územního plánu nedostatečná a pro vytvoření vhodných podmínek pouze územní plán nestačí – je třeba navázat podrobnějšími dokumentacemi a podpůrnými organizačními opatřeními. Zároveň je třeba informovat veřejnost o aktuálních možnostech, zejména o způsobech, jak zajišťovat dopravní komfort při menším počtu parkujících aut.

4.2.9 Míra proměny území okolo ul. Milheimova Území na Dukle / Višňovce / Skřivánku jižně od železniční trati (ve vazbě na ulici Milheimova) má dnes převážně „průmyslový charakter“, koncentrují se zde nejrůznější provozovny výrobních i nevýrobních služeb, výrobní areály, sklady. Nový územní plán celé toto území, včetně např.

17

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic areálu Vápenky či depa DPMP navrhuje na přestavbu na funkci smíšenou městskou, která v principu umožňuje zachování stávajících funkcí (za předpokladu, že nebudou rušivé pro bydlení), ale zároveň vytváří podmínky pro možnou postupnou konverzi území s vyšším podílem bydlení, občanské vybavenosti veřejné i komerční, veřejné zeleně. Podle jakých principů a do jaké míry (pokud vůbec) by podle Vás mělo dojít k přestavbě území okolo ulice Milheimova? Tabulka: strukturovaný záznam z diskusí se zástupci veřejné správy a odbornou veřejností Dopravní napojení přístavu Pardubice + multimodálního logistického centra Navrhovatel tématu

Odborná veřejnost


-


8

Možnosti přístupu (zpracovatel)

Zmíněná pozitiva dané možností+ kým zmíněno - vše OV = odborná veřejnost


(kompaktní) město = širší centrum





(kompaktní) město mezi ulicemi Jana Palacha – V Ráji, dále oddělit parkem









 Doplnit o propojení přes trať pro pěší  Zachovat moruše – historické stromy

Poznámky k tabulce * nutno kontrolovat, aby nebylo v plochách, kde by vznikl právní nárok na odškodnění; pak jde pouze o „nepříjemnost“, které nastanou každopádně.

Komentář + doporučení Zařazení tématu bylo motivováno obavou s příliš úzkého vymezení funkčního využití a úvahou, jak nastavit regulace tak, aby umožňovaly další fungování stávajícího i transformaci na smíšenou městskou zónu. Výsledkem by mělo v územním plánu být relativně flexibilní smíšené funkční využití. Zásadní je připravit podmínky pro pěší spojení ze sídliště Dukla na nádraží.

4.3

Ostatní otázky – uvedení do situace Na diskusi o následujících otázkách nedošlo; přinášíme zde jejich rozvedenou podobu.

4.3.1 Višňovka / Vinice ‐ území bývalých kasáren železničního pluku Území bývalých kasáren železničního pluku a navazující území armády vytváří v současné době prostorovou bariéru mezi obytným územím Skřivánek – Višňovka – Dukla a atraktivním nábřežím Chrudimky. Prostupnost tohoto území je výrazně omezena, území je využito velmi extenzivně. Jak si představujete využití a charakter území mezi ulicí S. K. Neumanna a řekou Chrudimkou?

4.3.2 Věznice Věznice Pardubice představuje v současné době fyzickou a také mentální bariéru v území, velmi komplikuje pěší a cyklistické propojení sídliště Dubina s centrem města přes Bílé předměstí. Z

18

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic historicky periferní polohy, která věznici logicky přísluší, se věznice postupně dostala do hloubi městské struktury, obklopená obytnou zástavbou. Jak vnímáte dnes i do budoucna polohu Věznice Pardubice ve struktuře města? Je současná poloha věznice v pořádku? Nemělo by dojít k jejímu vymístění? Pokud ano, kam v rámci Pardubic?

4.3.3 Staročernsko Staročernsko, původně jedna z experimentálních raabizačních obcí, se postupně stává typickou ukázkou obytného satelitu v zázemí velkého města, se všemi jeho neduhy. Záplava novostaveb izolovaných rodinných domků v polích, bez jakékoli občanské vybavenosti, kvalitních veřejných prostorů, bez kvalitní obsluhy území MHD, bez kvalitního pěšího a cyklistického napojení na jádrové město. Jaký přínos či jaké problémy může podle Vás do budoucna pro město Pardubice znamenat další plošný rozvoj obytné zástavby ve Staročernsku? Bylo diskutováno v rámci tématu „Plošná expanze některých oddělených sídel“

4.3.4 Zlatá přilba V rámci X. změn současného ÚP je navržena plocha pro sport ve vazbě na stávající areál plochodrážního stadionu Zlatá přilba s odůvodněním, že v návrhové ploše se předpokládá výstavba nového plochodrážního stadionu jako náhrada za stávající, který hlukem ze svého provozu nepříznivě ovlivňuje obytnou část Svítkova, a dále výstavba dalších sportovních zařízení celoměstského významu. Kde v Pardubicích je podle Vás vhodná lokalita pro případné umístění celoměstského sportovního areálu (1. ligový fotbalový stadion, fotbalové tréninkové centrum, atletická hala,...)? Jaký přínos by podle Vás mělo přesunutí plochodrážního stadionu Zlatá přilba v lokalitě Svítkov dále na západ na stávající pole? Je tento přínos dostatečný? Není vhodnější technická úprava stadionu ve stávající poloze?

4.3.5 P+R / P+G parkoviště Návrh nového územního plánu řeší v rámci dopravní koncepce mimo jiné také koncepci dopravy v klidu, především pak vhodnou lokalizaci „záchytných“ parkovišť ve vazbě na přestupní uzly MHD, vlakové nádraží a železniční stanice a zastávky. Kdy by podle Vás měly být optimálně lokalizována záchytná parkoviště P+R nebo P+G? Proč právě tam?

4.3.6 Řešení regulace přestavbových území – teplárny, mlýny Území bývalých automatických mlýnů, stejně jako území Křižíkovy teplárny, patří v Pardubicích k významným architektonickým i urbanistickým hodnotám města, které si při plánování rozvoje města zasluhují zvláštní pozornost. Jak by podle Vás měla být území bývalých automatických mlýnů a elektrárny do budoucna využita? Jak by mělo vypadat okolí těchto území? Proč? Má smysl zadat prověření podrobnějších možností řešení územní studií, nebo podrobnější regulace regulačním plánem?

4.3.7 Urbanizace podél nových komunikací (obchvatů města) Je všeobecným trendem, že území ve vazbě na nově budované obchvatové komunikace města a obcí jsou využívána pro lokalizaci výrobních a skladových areálů, logistických center apod.

19

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic Co si myslíte o výše zmíněném trendu? Kde v Pardubicích by měla ve vazbě na nově plánované obchvatové komunikace vzniknout nová skladová a logistická zóna a proč – tedy kde budou mít při vhodné dostupnosti nejmenší negativní dopad na prostupnost a charakter území?

4.3.8 Příprava na možnou situaci „co když skončí Zlatá přilba“? Atraktivita a obliba plochodrážního sportu v Pardubicích nemusí trvat věčně. Zájem o pořádání atraktivních závodů na plochodrážním stadionu Zlatá přilba může poklesnout natolik, že se provoz stadionu výhradně pro plochou dráhu stane nerentabilním. K jakému účelu by měl být využit areál plochodrážního stadionu Zlatá přilba v případě, že nebude zájem o jeho využití pro pořádání závodů na ploché dráze? Proč?

4.3.9 Parkování v centru Téma úzce souvisí s otázkou „CHARAKTER CENTRA PARDUBIC“. S ohledem na vysokou koncentraci aktivit a vysokou míru využití centra města jsou na něho také kladeny zvýšené nároky na dopravní obslužnost, parkování a odstavování vozidel. Dopravní nároky se však přímo střetávají s omezenými prostorovými kapacitami území s ohledem na historickou uliční síť a také se zvýšenými nároky na ochranu hodnot území (městská památková rezervace, řada nemovitých kulturních památek apod.). Jak má být koncepčně řešeno parkování a odstavování vozidel v centru města? Je vhodné připravit podmínky pro služby umožňující redukci parkujících automobilů (car sharing = síť půjčovaných vozidel s pravidelnými stanovišti pravidelně obsluhující území)?. Kde mají být pro centrum města umístěna záchytná parkoviště P+R resp. P+G?

4.3.10 Dopady případné realizace splavnění Labe a realizace kanálu D‐O‐L Záměr splavnění Labe do Pardubic i realizace plavebního kanálu Dunaj ‐ Odra –Labe (D‐O‐L) je dlouhodobým zájmem ČR mezinárodního významu. Záměr realizace plavebního kanálu D‐O‐L je zakotven v platné Politice územního rozvoje ČR, koridor kanálu je pak vymezen v rámci platných ZÚR Pardubického kraje. Nový ÚP vymezuje pro možné splavnění Labe do Pardubic a realizaci plavebního kanálu D‐O‐L koridor územní rezervy pro budoucí prověření realizace tohoto záměru (koridor územní rezervy představuje dlouhodobou ochranu území před jejím využitím k jinému účelu, než je právě splavnění Labe a kanál D‐O‐L, realizace těchto záměrů v koridoru územní rezervy však není možná bez změny ÚP Pardubice a vymezení koridorů přesnějších – návrhových). Jak má nový ÚP reagovat na záměr splavnění Labe do Pardubic a realizaci plavebního kanálu D‐O‐ L, kromě toho, že navrhuje Přístav Pardubice na Labi? S jakými dalšími záměry by mělo být na území města Pardubice v novém ÚP v souvislosti s možnou budoucí realizací splavnění a kanálu D‐ O‐L počítáno? Proč?

4.3.11 Plochy pro výrobu Pardubice jsou tradičním průmyslovým městem. V současné době se na území města nacházejí 3 plošně rozsáhlé průmyslové zóny – Semtín, FreeZone Staré Čívice a Černá za Bory/StarZone Staročersnko. Kromě velkých průmyslových ploch je celá řada průmyslových a výrobních areálů integrována ve vnitřní struktuře města (Paramo, Rosice NL, Vápenka, Milheimova apod.). Nový ÚP stabilizuje a navrhuje přiměřený rozvoj třech zmiňovaných průmyslových zón, které mají optimální napojení na dopravní infrastrukturu a jsou celkově zainvestované. Další průmyslové a výrobní plochy mimo tyto průmyslové zóny nový ÚP částečně redukuje, především tam, kde výrobní plochy brání prostupnosti území (Rosice NL, Milheimova), nebo kde je výrobní funkce dlouhodobě neslučitelná s okolním bydlením.

20

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic Podle jakého principu má nový ÚP přistupovat ke stabilizaci či redukci stávajících průmyslových a výrobních ploch a k návrhu ploch nových na území města? Kolik výrobních ploch má být v novém ÚP vymezeno a k jakému typu výroby mají být určeny?

4.3.12 Kde a zda vůbec lokalizovat kulturní centra Nový ÚP stabilizuje všechny plošně a prostorově významné kulturní a společenské stavby a zařízení, jako je Východočeské divadlo, zámek, ČEZ arena, kulturní zařízení na Dukle apod. Ostatní kulturní stavby a zařízení jsou v měřítku územního plánu nezobrazitelná, jedná se zpravidla o jednotlivé stavby nebo dokonce součásti staveb s jiným využitím. Tyto kulturní stavby integruje nový ÚP do ploch smíšených obytných. Jak a zda vůbec by měl nový územní plán řešit problematiku rozvoje kulturních zařízení na území města? Jakou formu by tato zařízení měla mít? Má se jednat o samostatné stavby rovnoměrně rozptýlené po městě nebo mají být kulturní zařízení koncentrovaná? V případě koncentrovaných – je třeba jejich vznik umožnit v rámci plochy s pestřejším možným využitím,(tj. v dané ploše je možno realizovat několik různých funkcí včetně většího kulturního centra ) nebo na jejich vznik tlačit úzkým vymezením funkčního využití v konkrétním území (tj. v daném místě nebude možno povolit téměř nic jiného, než kulturu)?

4.3.13 Nové plochy veřejné zeleně a intenzifikace ploch stávajících Stávající plošně rozsáhlé plochy veřejné zeleně (Bubeníkovy sady, Tyršovy sady, park Vinice, nábřeží Labe a Chrudimky, park Závodu míru, parková náměstí a návsi apod.) územní plán stabilizuje. Rozvoj nových ploch veřejné zeleně navrhuje nový ÚP především ve vazbě na obě řeky, ve vazbě na slepé meandry Labe i Chrudimky apod. Kde a v jakém rozsahu by měl nový ÚP navrhnout nové plochy veřejné zeleně? Jaký by měly mít charakter? Kdo budou uživatelé těchto nových ploch veřejné zeleně, kdo tam bude chodit? Kdo je bude udržovat?

4.3.14 Úloha letiště v regionu Letiště Pardubice představuje pro město Pardubice nepochybně jednu z nejvýznamnějších civilizačních hodnot. Význam letiště dalece přesahuje hranice města i kraje, jeho význam je celorepublikový. Provoz letiště však již nyní přináší řadu negativních důsledků, především s ohledem na hlukovou zátěž, limit rozvoje území některých sídel (Dražkovice, Staré Čívice, ad.). Další rozvoj letiště a s tím související další zvýšení leteckého provozu, by negativní důsledky provozu letiště ještě prohloubil. Jakou roli v rámci města má do budoucna hrát Letiště Pardubice? Jak má na případný rozvoj letiště a jeho negativní důsledky pro město reagovat nový ÚP?

4.3.15 Přeložka silnice I/36 ‐ severovýchodní tangenta Pardubic Řešení přeložky silnice I/36 Trnová – Fáblovka – Dubina (severovýchodní tangenta Pardubic) podle projektu ŘSD a tedy také podle platných ZÚR Pardubického kraje a platného ÚP Pardubice, vykazuje ve dvou místech vážné nedostatky: 1. Jižní zaústění tangenty do okružní křižovatky Dubina na ulici Na Drážce – Hůrka a následné vedení tranzitní dopravy přes sídliště Dubina a 2.úsek mezi MÚK Doubravice a ulicí Poděbradská, který je v projektu ponechán v podstatě ve stávajícím stavu, a to včetně malých okružních křižovatek. Nový ÚP navrhuje v obou problematických místech alternativní řešení, která mají zmiňované nedostatky odstranit. Co si myslíte Vy o navrhovaném řešení severovýchodní tangenty Pardubic? Jaké jiné řešení se nabízí?

21


4.3.16 Budoucnost fotbalového a hokejového stadionu Pardubický hokejový stadion je dnes součástí tzv. ČEZ areny v centru města, kapacitním a prostorově vyhovující fotbalový stadion Pardubice dlouhodobě postrádají. Kde by měly být do budoucna hokejový a fotbalový stadion v Pardubicích umístěny? Proč?

4.3.17 Charakter území Charakter, ráz území je důležitý pro identitu lidí a jejich vztah k území. Je proto třeba přesně pojmenovávat, jakými znaky, prvky je tvořen a určován, které z nich chránit, které případně rozvíjet. Možnosti územního plánu jsou v tomto limitovány jeho podrobností (nemůže řešit podrobnost jednotlivých staveb, věnuje se strukturám ve větším měřítku), základními možnostmi pro ochranu a rozvíjení charakteru, rázu území však disponuje (výška zástavby, struktura zástavby apod.) Na jaké oblasti dle podobného charakteru lze rozdělit území? Jak k jednotlivým z nich přistupovat? Kde je třeba chránit a co? Kde rozvíjet a co? Spec. téma: Jaké podmínky a proč má nový ÚP navrhovat pro zachování charakteru oddělených sídel? Jak zabezpečit možnost rozvoje oddělných sídel při zachování jejich individuální identity?

4.3.18 Potřeba rozvoje univerzity Pardubice Přítomnost univerzity na území města zvyšuje nepochybně prestiž města a má i zásadně pozitivní vliv na ekonomiku města, především s ohledem na přítomnost značného počtu studentů a také s ohledem přidanou hodnotu plynoucí z možnosti propojení vědy a výzkumu s implementací v praxi v místních výrobních závodech a podnicích. Kde a jak by se, podle Vás, měla Univerzita Pardubice rozvíjet? Má být rozvoj univerzity spíše centralizovaný v jednom campusu, nebo je pro město příznivější distribuce jednotlivých částí univerzity po městě?

22


5

Příloha 1: Výtah z plánu participace veřejnosti a klíčových aktérů na přípravě územního plánu Pardubic

5.1

Východiska

5.1.1 Participace Participaci veřejnosti a klíčových aktérů v území (zapojování občanů a dalších důležitých osob/organizací fungujících v území) chápeme jako důležitou součást plánování. Umožňuje získat představu o potřebách obyvatel a hodnotit variantní možnosti; a tím optimalizovat výsledný návrh. Participace nemění role v zastupitelské demokracii a návrhovém procesu, ale pomáhá v nich udržet pořádek tím, že se občanů ptá v pravý čas na potřebné vstupy a tím dává kvalitní podklady o potřebách obyvatel odborníkům‐projektantům a politikům. Lidé budou mít vždy snahu vyjadřovat se k dění, které je ovlivňuje. Pokud nedostanou impulz formou včasné výzvy a dobře připravených otázek, ozývají se k tématům dle svého uvážení v čase, kdy se o nich dozvědí. Protože jsou v plánovacích a projekčních procesech laici, hrozí řešení málo podstatných věcí v nevhodnou dobu (obvykle pozdě na to, aby mohly být požadavky snadno zapracovány.). Cílená participace znamená při dobré znalosti plánovacího procesu průběžně vytipovávat a otevírat relevantní témata a připravovat otázky i způsob diskusí tak, aby byly věcné a efektivní. Participace (na rozdíl od průzkumů veřejného mínění) neznamená ptát se pouze obecně na to, co si lidé myslí, ale velmi konkrétně na to, co projektanti potřebují vědět, aby mohli kvalitně odvést svou odbornou práci a naplnit potřeby lidí.

5.1.2 Rozpracovanost a věcný obsah územního plánu Postup participace vychází ze stavu přípravy územního plánu v době počátku plánování participace; zadání územního plánu bylo schváleno a koncept rozpracovaný. Proto již nemohlo nastat typické využití participace pro identifikaci hodnot a problémů v rámci doplňujících průzkumů a rozborů. Základní body zadání a z nich vyplývající základ urbanistické koncepce již není reálné v diskusi zpochybňovat. Je třeba citlivě definovat, která témata a lokality jsou ještě otevřené v rámci možností variantního řešení a která stále zůstávají otevřená úplně. A samozřejmě připomínkovat a optimalizovat detailní řešení.

Základní danosti plynoucí ze zadání – potřeba komunikovat koncepci a optimalizovat detaily Základní vize rozpracovaného plánu „Návrat do města“ vychází z požadavků zadání a zásad udržitelného rozvoje. Je založená na rozvoji v jádrovém městě, v dalších sídlech se snaží o doplňování stávající struktury. Posiluje využitelnost veřejné a bezmotorové dopravy. Tyto zásady již není možné ani žádoucí měnit. Je třeba s jejich vědomím připomínkovat konkrétní řešení.

Varianty v oblasti urbanistické koncepce – potřeba zpětné vazby k variantám Koncept územního plánu byl v zadání vyžadován ve variantách. Důležitým prvkem pro variantní řešení bude pravděpodobně páteřní spojení pro pěší a cyklisty ve směrech sever‐jih a východ‐ západ, v přípravě jsou i variantní řešení další dílčích míst a varianty míry rozvoje ve vazbě na různé možnosti etapizace.

23


Otevřené otázky v oblasti urbanistické koncepce – potřeba nových vstupů Jako otevřené se v současné fázi rozpracovanosti plánu jeví využití a ráz/charakter rozsáhlé zóny na severním břehu Labe. Pro tuto oblast je vhodné získat nové vstupy od veřejnosti, aby mohla být zpracována způsobem vyplývajících z potřeb obyvatel a být logicky začleněna do systému veřejných prostranství města. Další otevřené oblasti budou identifikovány v průběhu práce.

5.2

Cíle a cílové skupiny

5.2.1 Cíle (participace na přípravě ÚP Statutárního města Pardubice) Cíle participace jsou zejména následující, platí vždy pro několik cílových skupin:  Optimalizovat věcné řešení územního plánu na základě kvalitní znalosti potřeb v oblasti urbanistické koncepce. Urbanistická koncepce předchází detailnímu řešení. Je důležitým kriteriem pro řadu konkrétních rozhodnutí v pozdějších fázích zpracovávání územního plánu i pro rozhodnutí, jak naložit s námitkami a připomínkami. Je proto třeba věnovat se jí časově relativně brzy a diskusi o ní udržet na odpovídající koncepční úrovni obecnosti a s vědomím souvislostí. Nelze ji nivelizovat tím, že by byla při projednávání rozdělena sektorově či územně na samostatné jednotlivosti. Proto je urbanistické koncepci věnován samostatný cíl, fáze v procesu i dílčí techniky participace.  Optimalizovat věcné řešení územního plánu na základě kvalitní znalosti potřeb v oblasti konkrétního detailního řešení. Tento efekt přináší i standardní projednání a připomínky – odhalí se drobné nepřesnosti v detailním zpracování, objeví se požadavky na změnu. Navržený proces akcentuje směrem k občanům sdělení, že toto by mělo proběhnout dle ucelené urbanistické koncepce, tak aby nedošlo k fragmentaci plánu lokálními zájmy.  Podpořit efektivitu a věcnost potřebné komunikace mezi zúčastněnými skupinami. Pro efektivitu komunikace obecně je třeba řešit konkrétní témata a problematiky dostatečně včas a na základě potřebných podkladů. To je třeba cíleně připravovat s ohledem na řešenou problematiku i zažité postupy a konvence jednání.  Podpořit důvěru obyvatel a dalších klíčových aktérů v otevřenost a fundovanost práce magistrátu – Odboru hlavního architekta a projektanta. Aby participace byla věcná a přínosná, je třeba, aby občané byli ochotní investovat konstruktivně svůj čas:  Aby se zorientovali v územně plánovací problematice, což je důležité pro nastavení reálných očekávání od územního plánu.  Aby se věnovali nejen tomu, co je zajímá osobně, ale i tomu, co projektanti a zadavatel potřebují jako vstupy pro kvalitní dokončení územního plánu.  Aby dokázali pochopit, že občas dojde k nedorozuměním či omylům (i odborníci a úředníci jsou jenom lidé), ale je vůle k pozitivnímu směřování a řešení problémů či nepřesností, na které občané při projednání upozorní. Aby k tomu byli ochotní, musí pro obyvatelé proces být smysluplný a budit důvěru. Takto uvažují zejména konstruktivní a inteligentní lidé, kteří si svého času obvykle váží a jejichž přínos při zapojení je největší.

5.2.2 Cílové skupiny Hlavní cílové skupiny jsou zejména následující:  Rozhodující představitelé samosprávy a státní správy = lidé ze širšího okruhu, který aktivně vytváří nebo ovlivňují územní rozvoj ve veřejné správě. Plánování jejich zapojení je důležité z hlediska efektivity využití jejich kapacit i odborných kapacit projektanta. Patří sem:

24

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚP PARDUBIC Výstupy workshopů nad urbanistickou koncepcí Pardubic    

Členové rady a zastupitelstva mající o územní rozvoj a jeho plánování zájem Členové souvisejících komisí rady Představitelé městských obvodů věnující se územnímu rozvoji Vedoucí pracovníci magistrátu v souvisejících oblastech

 Odborníci se zájmem o Pardubice (každý odborník někde bydlí) = lidé s odbornými znalostmi a vztahem k místu. Ti mohou, pokud jsou zapojeni, přinést pozitivní podněty pro zkvalitnění plánu (navrhnou zlepšení, odhalit problémy či nepřesnosti), naopak pokud zapojeni nejsou, mohou svým veřejným vystupováním snížit důvěru obyvatel a dalších klíčových aktérů v otevřenost a fundovanost práce magistrátu a projektanta.  Místně orientovaná občanská sdružení = sdružení zabývající problematikou životního prostředí, kultury a památek na území Pardubic (nejsou zde míněna celorepublikově působící sdružení). Vzhledem ke svému zaměření mají k plánu co říci; pokud budou zapojeni cíleně v módu spolupráce, mohou své kontakty a pozici využít k pomoci propagace plánovacích setkání a k motivování obyvatel k aktivitě.  Občané = všichni „uživatelé Pardubic“, kteří mají zájem o budoucí vývoj města. Aktivity cílené na občany se nebudou omezovat pouze na obyvatele s trvalým bydlištěm ve správním území Pardubic. Nerezidenti však na rozdíl od rezidentů nebudou k účasti na plánovacích setkáních cíleně motivováni.  Občané vlastnící nemovitostí = majitelé pozemků a staveb dotčených změnami v území navrhovaných územním plánem. Jsou specifickou podmnožinou předchozí skupiny. Mají specifický zájem a zpravidla potřebu být podrobněji informování ohledně důsledků územního plánu na jejich majetek. Pokud jsou dobře informováni a mají možnost dotazů, podávají méně námitek vycházejících z nepochopení, jejichž vyřizování je náročné.  Podnikatelé = hybatelé ekonomického života města. Mohou při zapojení pomoci lépe předvídat dopad plánu na ekonomickou aktivitu. Tabulka: vztah mezi cíli, cílovými skupinami a fázemi zapojení (urbanistická koncepce ‐ U, koncept ‐ K, návrh ‐ N; písmeno v závorce znamená zaměření pouze na část problematiky v dané fázi) cíle cílové skupiny

budování důvěry

rozhodující představitelé samosprávy a státní správy

U, K

K, N

U, K, N

odborníci se zájmem o Pardubice

U, K

K, N

U, K, N

místně orientovaná občanská sdružení

U, K

K, (N)

U, K, N

U, K

K

K, (N)

K

K, N

občané

(U), K

K, (N)

(U), K

U, K

podnikatelé

(U), K

K, (N)

(U), K

U, K, N

občané vlastníci

5.3

optimalizace řešení – optimalizace řešení – urbanistická konkrétní řešení dle efektivita a věcnost koncepce koncepce komunikace

Návrh postupu 1. fáze – urbanistická koncepce

5.3.1 Školení a příprava Zásadní pro zdárné vedení participace v dalších fázích je posílení know‐how odpovědných pracovníků magistrátu v této oblasti. Interní dvoudílný workshop nad koncepcí

25


Cílové skupiny  Rozhodující představitelé samosprávy a státní správy

Cíle  Informovat rozhodující představitele samosprávy a státní správy (kteří se nezabývají územním rozvojem uvolněně) o urbanistické koncepci a získat od nich zpětnou vazbu (1. část).  Získat první zpětnou vazbu k variantním řešením, využitelnou pro dokončení variant konceptu (2. část).

Provedení 1. část – informování 1. Prezentace – urbanistická koncepce a její průmět do variantních řešení – kde jistě, kde zvažováno + otázky důležité pro rozhodnutí o variantách. 2. Dotazy – jsou zodpovídány dotazy k řešení. 3. Stanovení prioritních témat – každý vyjádří své priority individuálně formou preferenčních bodů.

2. část – zpětná vazba (s odstupem na přípravu) 4. Diskuse nad otázkami a tématy dle priorit z první části. Diskuse moderována formou „Six thinking hats“.

5.3.2 Otevřený dvoudílný workshop nad koncepcí Proběhne shodně jako předchozí, liší se pouze v cílové skupině. Probíhá se zpožděním oproti internímu workshopu, aby bylo možno vzít do způsobu jeho vedení v úvahu jeho výsledky. Je kromě věcné stránky důležitý pro budování důvěry a spolupráce se sdruženími a odborníky.

Cílové skupiny  Odborníci se zájmem o Pardubice  Místně orientovaná občanská sdružení V návaznosti na informování v rámci workshopu by měla vzniknout i (on‐line) prezentace o urbanistické koncepci pro občany, kteří mají o téma zájem.

5.3.3 Veřejná setkání „Labe“ – série aktivit k získání podkladů k řešení nábřeží Labe Cílové skupiny  Odborníci se zájmem o Pardubice  Místně orientovaná občanská sdružení  Občané vlastníci  Občané

26


Cíle  Zacílit pozornost cílových skupin na řešený prostor, informovat o pravděpodobném budoucím postupu.  Získat kvalitativní i kvantitativní vstupy pro návrh koncepčního řešení území, zejména následující:  Vnímané hodnoty území (takové, které mají územní průmět – váží se k fyzickému místu či prvku) = co ze současného stavu je vhodné zachovat nebo případně návrhem rozvíjet + jejich třídění dle důležitosti  Vnímané problémy území = co je vhodné pokusit se návrhem změn v území řešit nebo alespoň neprohlubovat + jejich třídění dle závažnosti  Vnímané deficity v okolí a cílové aktivity území = jaké aktivity a služby by lidé v lokalitě ocenili (jak v případných objektech, tak ve veřejném prostoru) a je vhodné prověřit jejich začlenění do návrhu řešení lokality + jejich třídění dle důležitosti  Cílový charakter / image území = k posílení jakého dojmu z území mají budoucí návrhy využít prostředků architektonické kompozice + třídění dle názorové četnosti  Další volné nápady

Provedení Proběhne jako série na sebe navazujících aktivit, které jsou všechny zaměřené na získání výše zmíněných vstupů, liší se však v důrazech na obsahu i cílových skupinách. Každá další aktivita rozvíjí výstupy té předešlé. 1. část – průběžné aktivity na místě Aktivity přímo v řešeném prostoru či na jeho okrajích – cílem zachytit alespoň na krátkou dobu občany, kteří by nepřišli na extra setkání, ale na 10 minut se zamyslí. 2. část – veřejné setkání (v sále poblíž místa) Cíleno na občany, kteří jsou ochotni zamyslet se nad územím a potřebnými vstupy déle a získat od nich podrobnější vstupy. Jádrem bude práce v méně formálně vedených pracovních skupinách. 3. část – veřejné setkání pro fajnšmekry Na setkání formou tvořivé práce ve skupinách proběhne uvažování o rozmístění aktivit a proměnách charakteru – jak celé území načínat na jasné celky s vlastním charakterem (+ jakým) a navzájem se podporující sestavou aktivit (+ jakých). Předpoklad je větší účast lidí aktivních v občanských sdruženích a odborníků.

5.4

Postup 2. fáze – konkrétní řešení v konceptu Série setkání „předprojednání“ konceptu (září 2013) Cílové skupiny  Místně orientovaná občanská sdružení  Občané vlastníci  Občané  Podnikatelé

27


Cíle setkání  Nastavit debatu o variantních řešeních na věcnou rovinu. Získat odpovědi na otázky důležité pro rozhodnutí o variantách.  Skrze informovanost zajistit hladší průběh projednání podle stavebního zákona a efektivnější podávání námitek a připomínek (bude méně připomínek a námitek vyplývajících z nepochopení řešení – podané připomínky a námitky budou věcnější/srozumitelnější).  Umožnit namísto formálního „velkoprojednání“ osobnější přístup a vytvořit otevřenější atmosféru pro komunikaci.

Program setkání Bude provedeno jako série setkání po místně vymezených lokalitách (cca. 10 lokalit, bude upřesněno); laikům vyhovuje územní dělení problematiky výrazně více než oborové. Celé sérii může být předřazeno jedno setkání věnující se celému území Pardubic cílené na podnikatele a jejich potřeby. Průběh setkání bude přibližně následující: 1. Dotazník – u příchodu obdrží účastníci dotazník s otázkami důležitými pro rozhodnutí o variantách a dopracování návrhu. Účastníci dotazník vyplní v průběhu setkání. 2. Prezentace – urbanistická koncepce a její průmět do detailního řešení v lokalitě (zacíleno na pochopení základních souvislostí), představení variantních řešení souvisejících se zájmovou lokalitou + otázky důležité pro rozhodnutí o variantách. 3. Dotazy – projektant a pořizovatel zodpovídají dotazy k řešení. 4. Diskuse nad otázkami důležitými pro rozhodnutí o variantách. 5. Diskuse nad dalšími připomínkami přítomných občanů.

5.5

Postup 3. fáze – konkrétní řešení v návrhu Participace ve fázi návrhu bude naplánována po schválení pokynů pro zpracování návrhu územního plánu.

28


6

Příloha 2.: Autentické záznamy z diskusí

6.1

Záznamy z diskuse zástupců veřejné správy

29


30


31


6.2

Záznamy z diskuse zástupců odborné veřejnosti

32


33


34


35

PARTICIPACE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ A OBČANŮ NA PŘÍPRAVĚ ÚZEMNÍHO PLÁNU STATUTÁRNÍHO MĚSTA PARDUBICE

Recommend Documents