PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
SENÁT
7. funkční období
TĚSNOPISECKÁ ZPRÁVA Senátu Parlamentu České republiky 9. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
7. funkční období Těsnopisecká zpráva 9. schůze
Pořad 9. schůze 1. Senátní tisk č. 127 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů 2. Senátní tisk č. 129 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 3. Senátní tisk č. 130 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 4. Senátní tisk č. 114 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 5. Senátní tisk č. 67 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, podepsaná v New Yorku dne 30. března 2007 6. Senátní tisk č. 111 – Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 7. Senátní tisk č. 117 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 8. Senátní tisk č. 125 – Návrh zákona o platebním styku 9. Senátní tisk č. 126 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku 10. Senátní tisk č. 131 – Návrh zákona o zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen 11. Senátní tisk č. 132 – Návrh zákona daňový řád 12. Senátní tisk č. 133 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu 13. Senátní tisk č. 135 – Návrh zákona o pojišťovnictví 14. Senátní tisk č. 136 – Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví 15. Senátní tisk č. 140 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 16. Senátní tisk č. 141 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů
1
17. Senátní tisk č. 142 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 18. Senátní tisk č. 68 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 6. dubna 2009 v Praze 19. Senátní tisk č. 71 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Nikósii dne 28. dubna 2009 20. Senátní tisk č. 110 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů 21. Senátní tisk č. K 049/07 – Sdělení Komise: Evropský finanční dohled 22. Senátní tisk č. 116 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů 23. Senátní tisk č. 120 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 24. Senátní tisk č. 134 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 25. Senátní tisk č. M 042/07 – Návrh rámcového rozhodnutí Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV 26. Senátní tisk č. M 043/07 – Návrh rámcového rozhodnutí Rady o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2002/629/SVV 27. Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. a 19. června 2009 v Bruselu 28. Senátní tisk č. 137 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 29. Senátní tisk č. 139 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 2
30. Senátní tisk č. 144 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů 31. Senátní tisk č. 118 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů 32. Senátní tisk č. 145 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů 33. Senátní tisk č. K 046/07 – Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelné energie: Zpráva Komise v souladu s článkem 3 směrnice 2001/77/ES, čl. 4 odst. 2 směrnice 2003/30/ES a o provádění akčního plánu EU pro biomasu KOM (2005) 628 34. Senátní tisk č. 122 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů 35. Senátní tisk č. 115 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 36. Senátní tisk č. 109 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů 37. Senátní tisk č. 128 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů 38. Senátní tisk č. 138 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
3
39. Senátní tisk č. 119 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 40. Senátní tisk č. 146 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů 41. Senátní tisk č. 113 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím statutu poslanců Evropského parlamentu 42. Senátní tisk č. 123 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 43. Senátní tisk č. 121 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 44. Senátní tisk č. 112 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 45. Senátní tisk č. 143 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku 46. Senátní tisk č. 150 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Žáka, Jiřího Nedomy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
4
7. funkční období Obsah 9. schůze Senátu Parlamentu České republiky
1. den schůze – 22. července 2009 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Přemysl Sobotka Usnesení schváleno ...............................................................................
1
1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů - senátní tisk č. 127 Ministr životního prostředí Ladislav Miko ................................................. Senátor Pavel Eybert ............................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................... Senátor Tomáš Julínek .............................................................................
2 3 5 5
2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 129 Ministr životního prostředí Ladislav Miko ................................................... Senátor Karel Šebek .................................................................................. Senátor Pavel Eybert ................................................................................. Senátor Karel Schwarzenberg ................................................................... Ministr životního prostředí Ladislav Miko ................................................... Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Jan Horník .................................................................................... Senátor Pavel Eybert ................................................................................. Senátor Ivo Bárek ...................................................................................... Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. Senátorka Jiřina Rippelová ........................................................................ Senátor Bedřich Moldan ............................................................................ Senátor Jiří Čunek ..................................................................................... Senátorka Alena Venhodová ..................................................................... Senátor Ivo Bárek ...................................................................................... Ministr životního prostředí Ladislav Miko ................................................... Senátor Karel Šebek .................................................................................. Senátor Pavel Eybert ................................................................................. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart
I
6 12 13 15 16 18 20 20 21 22 23 24 24 25 25 26 27
Ministr životního prostředí Ladislav Miko ................................................... Senátor Karel Šebek ................................................................................ Ministr životního prostředí Ladislav Miko ................................................. Senátor Karel Šebek ................................................................................ Usnesení schváleno ..............................................................................
30 31 31 31 33
3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 130 Ministr životního prostředí Ladislav Miko ................................................. Senátor Ivo Bárek .................................................................................... Usnesení schváleno .............................................................................. Senátor Tomáš Julínek ............................................................................
33 34 35 35
4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – senátní tisk č. 114 Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka ........................................... Senátor Radek Sušil ................................................................................ Místopředseda Senátu Milan Štěch ......................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... Senátor Pavel Čáslava ............................................................................ Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... Senátor Jiří Čunek ................................................................................... Senátor Tomáš Julínek ............................................................................ Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka ........................................... Senátor Radek Sušil ................................................................................ Usnesení schváleno ..............................................................................
35 37 38 39 41 42 42 43 44 45 46
5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, podepsaná v New Yorku dne 30. března 2007 – senátní tisk č. 67 Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka .......................................... Senátor Pavel Čáslava ........................................................................... Senátor Vladimír Dryml .......................................................................... Senátorka Daniela Filipiová .................................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ........................................ Senátor Vladimír Dryml ........................................................................... Senátor Pavel Čáslava ............................................................................ Senátorka Daniela Filipiová ..................................................................... Senátor Vladimír Dryml ............................................................................ Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka ........................................... Usnesení schváleno ............................................................................. Senátor Tomáš Julínek ............................................................................ Další část schůze řídil místopředseda Senátu Milan Štěch
46 47 47 48 48 49 50 50 51 51 51 52 52
6. Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 – senátní tisk č. 111 II
Ministr financí Eduard Janota ................................................................... Senátor Vítězslav Jonáš ........................................................................... Senátor Vladimír Dryml ............................................................................. Ministr financí Eduard Janota ................................................................
52 53 54 54
7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 117 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Jiří Stříteský ............................................................................. Usnesení schváleno ............................................................................
55 56 56
8. Návrh zákona o platebním styku – senátní tisk č. 125 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Igor Petrov ............................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................
56 57 58
9. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku – senátní tisk č. 126 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Igor Petrov ............................................................................... Senátorka Jana Juřenčáková ................................................................ Senátor Vladimír Dryml .......................................................................... Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Usnesení schváleno ............................................................................
58 58 59 59 59 60
10. Návrh zákona o zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen – senátní tisk č. 131 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Jiří Stříteský ............................................................................. Usnesení schváleno ............................................................................
60 61 61
11. Návrh zákona daňový řád – senátní tisk č. 132 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátorka Soňa Paukrtová .................................................................... Senátor Petr Pakosta ............................................................................. Senátor Adolf Jílek ................................................................................. Senátorka Jana Juřenčáková ................................................................. Senátor Vladimír Dryml ........................................................................... Senátor Petr Vícha .................................................................................. Senátor Petr Pakosta .............................................................................. Ministr financí Eduard Janota .................................................................. Senátorka Soňa Paurtová ....................................................................... Usnesení schváleno .............................................................................. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Liška
61 64 66 70 71 71 72 72 73 74 74
12. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu – senátní tisk č. 133 Ministr financí Eduard Janota .................................................................. III
74
Senátorka Soňa Paukrtová ...................................................................... Senátor Adolf Jílek ................................................................................... Ministr financí Eduard Janota .................................................................. Senátorka Soňa Paukrtová ................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................
75 75 75 75 76
13. Návrh zákona o pojišťovnictví – senátní tisk č. 135 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Jiří Bis ...................................................................................... Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Usnesení schváleno ............................................................................
76 76 78 79
14. Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví – senátní tisk č. 136 Ministr financí Eduard Janota ................................................................. Senátor Jiří Bis ....................................................................................... Senátor Jiří Čunek ................................................................................. Usnesení schváleno ............................................................................
79 79 80 80
15. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – senátní tisk č. 140 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Vítězslav Jonáš ........................................................................ Senátor Jan Horník ................................................................................ Senátor Jan Hajda ................................................................................. Senátor Jiří Bis ....................................................................................... Senátor Jiří Čunek .................................................................................. Senátor Petr Vícha ................................................................................. Senátor Jan Horník ................................................................................ Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Alexandr Vondra ....................................................................... Senátor Jiří Čunek ................................................................................. Místopředseda Senátu Milan Štěch ....................................................... Senátor Jiří Bis ....................................................................................... Senátor Jan Horník ................................................................................ Senátorka Soňa Paukrtová .................................................................... Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šneberger Senátor Petr Vícha ................................................................................. Senátor Vítězslav Jonáš ........................................................................ Usnesení schváleno ............................................................................. Senátor Igor Petrov ................................................................................. Usnesení schváleno ..............................................................................
80 81 82 83 83 84 85 86 87 87 88 89 90 91 91 92 93 94 94 94
16. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 141 Ministr financí Eduard Janota .................................................................. Senátor Igor Petrov ................................................................................. Usnesení schváleno .............................................................................. IV
94 95 96
17. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 142 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátor Petr Pakosta ............................................................................. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................... Místopředseda Senátu Milan Štěch ....................................................... Senátor Petr Pakosta ............................................................................. Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Usnesení schváleno ............................................................................
96 97 97 98 99 99 99
18. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 6. dubna 2009 v Praze – senátní tisk č. 68 Ministr financí Eduard Janota ............................................................... Senátor Josef Řihák ............................................................................. Senátor Vladimír Dryml ........................................................................ Usnesení schváleno ........................................................................... Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart
100 100 101 101
19. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Nikósii dne 28. dubna 2009 – senátní tisk č. 71 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátorka Liana Janáčková .................................................................. Senátor Jaroslav Sykáček ..................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................
101 102 103 103
20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 110 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátorka Liana Janáčková .................................................................. Usnesení schváleno ............................................................................
103 104 105
21. Sdělení Komise: Evropský finanční dohled – senátní tisk č. K 049/07 Ministr financí Eduard Janota ................................................................ Senátorka Jana Juřenčáková ................................................................ Senátor Igor Petrov ................................................................................ Ministr financí Eduard Janota ................................................................. Senátor Luděk Sefzig ............................................................................. V
105 106 108 109 109
Senátorka Jana Juřenčáková ................................................................. Usnesení schváleno ............................................................................. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková
110 110
22. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 116 Ministr vnitra Martin Pecina ................................................................... Senátor Jaromír Jermář ........................................................................ Senátorka Jiřina Rippelová ................................................................... Senátor Jiří Lajtoch ............................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................
110 111 111 112 114
23. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 120 Ministr vnitra Martin Pecina .................................................................... Senátor Karel Korytář ............................................................................. Senátorka Marta Bayerová ..................................................................... Usnesení schváleno .............................................................................
114 115 116 116
24. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů - senátní tisk č. 134 Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová ........................................... Senátor Jiří Oberfalzer .......................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................
117 117 118
25. Návrh rámcového rozhodnutí Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV – senátní tisk č. M 042/07 Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová .......................................... Další část schůze řídil místopředseda Senátu Milan Štěch Senátor Pavel Lebeda .......................................................................... Senátor Tomáš Grulich ......................................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ...................................... Senátor Jaroslav Kubera ...................................................................... Senátor Pavel Lebeda .......................................................................... Usnesení schváleno ...........................................................................
118 119 120 120 121 122 122
26. Návrh rámcového rozhodnutí Rady o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2002/629/SVV – senátní tisk č. M 043/07 VI
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová .......................................... Senátor Pavel Lebeda ........................................................................... Senátor Tomáš Grulich ......................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................
123 123 124 124
2. den schůze – 23. července 2009 Jednání zahájil a řídil místopředseda Senátu Jiří Šneberger Senátor Tomáš Julínek .......................................................................... Senátor Marcel Chládek ........................................................................ Usnesení schváleno ............................................................................
125 126 126
27. Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. a 19. června 2009 v Bruselu Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle .......................................... Senátor Luděk Sefzig ............................................................................ Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................... Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................... Senátor Jiří Oberfalzer .......................................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................... Senátorka Alena Venhodová ................................................................. Senátor Alexandr Vondra ...................................................................... Senátor Luděk Sefzig ............................................................................ Předseda Senátu Přemysl Sobotka ....................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................... Senátor Tomáš Töpfer ........................................................................... Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle .......................................... Senátor Luděk Sefzig ............................................................................ Usnesení schváleno ............................................................................ Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková
126 128 129 132 133 135 135 135 136 137 137 138 138 139 139
28. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – senátní tisk č. 137 Ministr zemědělství Jakub Šebesta ....................................................... Senátor Jan Hajda ................................................................................. Senátor Jiří Žák ..................................................................................... Ministr zemědělství Jakub Šebesta ....................................................... Senátor Jan Hajda ................................................................................. Usnesení schváleno ............................................................................
139 140 141 142 142 142
29. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 139 Ministr zemědělství Jakub Šebesta ....................................................... Senátor Josef Řihák .............................................................................. Senátor Jiří Lajtoch ............................................................................... VII
143 143 144
Usnesení schváleno ...........................................................................
145
30. Senátní tisk č. 144 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Ministr zemědělství Jakub Šebesta ....................................................... Senátor Jan Hajda ................................................................................. Senátor Pavel Eybert ............................................................................ Senátor Jan Horník ............................................................................... Místopředseda Senátu Jiří Liška ........................................................... Senátor Pavel Eybert ............................................................................. Senátor Jiří Čunek ................................................................................. Senátor Tomáš Julínek .......................................................................... Ministr zemědělství Jakub Šebesta ....................................................... Senátor Jan Hajda ................................................................................. Senátor Pavel Eybert ............................................................................. Místopředseda Senátu Jiří Liška ............................................................ Senátor Jan Horník ................................................................................ Senátor Jan Hajda ................................................................................. Ministr zemědělství Jakub Šebesta ........................................................ Senátor Jan Hajda .................................................................................. Usnesení schváleno ............................................................................. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Liška
145 146 147 148 148 149 149 150 150 151 151 152 152 153 154 154 156
31. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 118 Ministr zemědělství Jakub Šebesta ........................................................ Senátor Adolf Jílek .................................................................................. Usnesení schváleno ..............................................................................
157 157 158
32. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 145 Ministr zemědělství Jakub Šebesta ......................................................... Senátor Jan Hajda ................................................................................... Senátor Jiří Čunek ................................................................................... Senátor Karel Šebek ................................................................................ Usnesení schváleno ...............................................................................
158 159 160 160 160
33. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelné energie: Zpráva Komise v souladu s článkem 3
VIII
směrnice 2001/77/ES, čl. 4 odst. 2 směrnice 2003/30/ES a o provádění akčního plánu EU pro biomasu KOM (2005) 628 – senátní tisk č. K 046/07 Ministr zemědělství Jakub Šebesta .......................................................... Senátorka Alena Venhodová .................................................................... Senátor Bedřich Moldan ........................................................................... Senátor Jiří Bis ......................................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................... Senátor Karel Kapoun .............................................................................. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart
161 162 164 164 165 165
34. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 122 Poslanec Ludvík Hovorka ..................................................................... Senátor Miloš Janeček .......................................................................... Senátor Tomáš Julínek .......................................................................... Senátor Miloš Janeček ........................................................................... Senátor Vladimír Dryml .......................................................................... Senátor Tomáš Julínek .......................................................................... Senátorka Alena Palečková ................................................................... Senátor Vladimír Dryml .......................................................................... Senátor Miloš Janeček ........................................................................... Senátorka Alena Venhodová .................................................................. Senátorka Alena Palečková .................................................................... Senátor Tomáš Julínek ........................................................................... Senátorka Soňa Paukrtová ..................................................................... Senátor Tomáš Julínek ........................................................................... Místopředseda Senátu Jiří Šneberger .................................................... Senátor Tomáš Julínek ........................................................................... Další část schůze řídil místopředseda Senátu Milan Štěch Poslanec Ludvík Hovorka ........................................................................ Senátor Miloš Janeček ............................................................................. Předseda Senátu Přemysl Sobotka ......................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... Senátor Miloš Janeček ............................................................................. Senátor Tomáš Julínek ............................................................................ Předseda Senátu Přemysl Sobotka ......................................................... Senátorka Alena Palečková ..................................................................... Senátorka Soňa Paukrtová ...................................................................... Senátor Tomáš Julínek ............................................................................ Předseda Senátu Přemysl Sobotka ......................................................... Senátor Miloš Janeček ............................................................................. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šneberger Senátor Tomáš Julínek ............................................................................. Senátor Miloš Janeček .............................................................................. Poslanec Ludvík Hovorka ......................................................................... Senátor Miloš Janeček .............................................................................. Usnesení schváleno ...............................................................................
IX
165 168 169 172 174 176 177 177 177 178 178 178 178 179 179 179 180 181 181 181 182 182 182 182 183 183 183 183 198 198 199 199 200
35. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 115 Poslanec Petr Nečas ................................................................................. Senátorka Daniela Filipiová ...................................................................... Senátorka Jana Juřenčáková ................................................................... Poslanec Petr Nečas ................................................................................ Usnesení schváleno ............................................................................... Senátor Petr Vícha ...................................................................................
200 202 203 203 203 204
36. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 109 Poslankyně Zdeňka Horníková ............................................................... Senátor Pavel Eybert ............................................................................. Senátor Jiří Žák ...................................................................................... Senátor Vlastimil Balín ........................................................................... Senátor Jiří Čunek ................................................................................. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ....................................... Senátor Jiří Žák ...................................................................................... Senátorka Soňa Paukrtová .................................................................... Senátor Jiří Nedoma .............................................................................. Senátor Jiří Čunek ................................................................................. Senátorka Dagmar Zvěřinová ................................................................ Senátorka Soňa Paukrtová .................................................................... Senátor Petr Vícha ................................................................................. Senátor Jiří Žák ...................................................................................... Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Místopředseda Senátu Jiří Šneberger .................................................... Senátor Jiří Čunek .................................................................................. Poslankyně Zdeňka Horníková ............................................................... Senátor Pavel Eybert .............................................................................. Senátor Jiří Žák ....................................................................................... Senátor Pavel Eybert .............................................................................. Usnesení schváleno ..............................................................................
204 206 206 207 208 208 209 209 210 210 210 211 211 212 212 212 213 214 214 215 215
37. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů - senátní tisk č. 128 Poslanec Oldřich Vojíř ............................................................................. Senátor Jiří Nedoma ................................................................................ X
216 218
Senátorka Soňa Paukrtová ...................................................................... Senátor Tomáš Kladívko .......................................................................... Senátor Miroslav Škaloud ........................................................................ Senátor Petr Vícha ................................................................................... Místopředseda Senátu Jiří Šneberger ...................................................... Senátorka Soňa Paukrtová ....................................................................... Senátor Vlastimil Balín .............................................................................. Senátor Karel Korytář ................................................................................ Poslanec Oldřich Vojíř ............................................................................... Senátor Jiří Nedoma ................................................................................ Senátor Jaroslav Kubera .......................................................................... Senátor Vlastimil Balín .............................................................................. Senátorka Soňa Paukrtová ....................................................................... Senátor Miroslav Škaloud ......................................................................... Senátor Jiří Nedoma ................................................................................. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šneberger Poslanec Oldřich Vojíř ............................................................................... Senátor Jiří Nedoma .................................................................................. Poslanec Oldřich Vojíř ................................................................................ Usnesení schváleno ................................................................................. Další část schůze řídil předseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Richard Svoboda ...........................................................................
220 221 222 222 223 223 223 224 225 226 227 228 228 228 229 229 230 230 231 231
38. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministr dopravy Gustáv Slamečka ............................................................. Senátor Jiří Nedoma .................................................................................. Senátorka Soňa Paukrtová ........................................................................ Senátor Jiří Čunek ..................................................................................... Senátor Jan Horník .................................................................................... Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart Předseda Senátu Přemysl Sobotka ........................................................... Senátor Jiří Stříteský .................................................................................. Další část schůze řídil předseda Senátu Přemysl Sobotka Ministr dopravy Gustáv Slamečka .............................................................. Senátor Jiří Nedoma ................................................................................... XI
232 233 234 235 236 237 237 237 237
Usnesení schváleno .................................................................................
238
39. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 119 Poslanec Michal Doktor .............................................................................. Senátor Jiří Stříteský .................................................................................. Místopředseda Senátu Milan Štěch ........................................................... Senátorka Jana Juřenčáková .................................................................... Senátor Jiří Čunek ...................................................................................... Poslanec Michal Doktor .............................................................................. Senátor Jiří Stříteský .................................................................................. Usnesení schváleno .................................................................................
238 239 240 241 241 242 243 244
40. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 146 Místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták ................................. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Milan Štěch Senátor Jaroslav Sykáček .......................................................................... Usnesení schváleno ................................................................................. Další část schůze řídil předseda Senátu Přemysl Sobotka Místopředseda Senátu Jiří Liška ................................................................ Usnesení schváleno .................................................................................
244 245 246 247 247
41. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím statutu poslanců Evropského parlamentu – senátní tisk č. 113 Poslanec Petr Krill ...................................................................................... Senátor Luděk Sefzig ................................................................................. Usnesení schváleno ................................................................................. Senátor Richard Svoboda ..........................................................................
247 248 249 249
42. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 123 Poslanec Boris Šťastný .............................................................................. Senátor Miroslav Nenutil ............................................................................ Senátor Jaroslav Kubera ........................................................................... Senátor Karel Korytář ................................................................................ Senátor Jiří Dienstbier ............................................................................... Senátor Jaroslav Kubera ........................................................................... (Projednávání bodu přerušeno.) 3. den schůze – 24. července 2009 XII
249 251 252 252 253 253
Jednání zahájil a řídil místopředseda Senátu Petr Pithart (Pokračování projednávání přerušeného bodu.) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 123 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ........................................... Senátor Vladimír Dryml .............................................................................. Senátorka Alena Palečková ....................................................................... Senátorka Jana Juřenčáková .................................................................... Poslanec Boris Šťastný ............................................................................. Senátor Miroslav Nenutil ........................................................................... Usnesení schváleno ................................................................................
256 258 259 259 260 262 262
43. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 121 Senátor Karel Korytář ................................................................................ Senátorka Hana Doupovcová .................................................................... Senátorka Alena Venhodová ..................................................................... Senátor Jaroslav Sykáček ......................................................................... Senátorka Marta Bayerová ........................................................................ Senátorka Hana Doupovcová .................................................................... Senátor Vlastimil Balín .............................................................................. Senátorka Alena Venhodová .................................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková .......................................... Senátor Jiří Čunek .................................................................................... Senátor Karel Šebek ................................................................................. Senátor Petr Pakosta ................................................................................ Místopředseda Senátu Milan Štěch .......................................................... Senátor Ivo Bárek ..................................................................................... Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková .......................................... Senátor Karel Korytář ............................................................................... Usnesení schváleno ............................................................................... Další část schůze řídil místopředseda Senátu Milan Štěch
263 264 264 267 267 268 269 270 271 272 272 273 273 274 274 275 276
44. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 112 Senátor Pavel Eybert ................................................................................ Senátor Jiří Bis .......................................................................................... Senátor Jan Horník ................................................................................... Místopředseda Senátu Jiří Šneberger ...................................................... Senátor Vladimír Dryml ............................................................................. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger ...................................................... Senátorka Dagmar Zvěřinová ................................................................... Senátor Jan Horník ................................................................................... Senátor Ivo Bárek ..................................................................................... XIII
276 277 277 279 279 279 280 280 281
Senátor Jaroslav Kubera .......................................................................... Senátor Vladimír Dryml ............................................................................. Senátor Miroslav Nenutil ........................................................................... Senátor Petr Vícha .................................................................................... Senátor Pavel Eybert ................................................................................ Senátor Jiří Bis .......................................................................................... Senátor Pavel Eybert ................................................................................ Usnesení schváleno ................................................................................
282 283 284 284 285 286 286 286
45. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a některé další zákony – senátní tisk č. 143 Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová .................................................... Senátor Miroslav Antl ............................................................................... Senátor Jiří Žák ........................................................................................ Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ......................................... Senátorka Alena Palečková ..................................................................... Senátor Jiří Čunek ................................................................................... Senátor Jaroslav Kubera ......................................................................... Senátor Jiří Pospíšil ................................................................................. Senátor Miroslav Antl ............................................................................... Senátor Tomáš Töpfer ............................................................................. Senátor Jaroslav Kubera .......................................................................... Předseda Senátu Přemysl Sobotka .......................................................... Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová .................................................... Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šneberger Senátor Miroslav Antl ................................................................................ Senátor Jaroslav Kubera ........................................................................... Senátor Jiří Žák ......................................................................................... Senátor Miroslav Antl ................................................................................ Předseda Senátu Přemysl Sobotka ..........................................................
287 288 290 291 291 292 292 294 294 296 296 297 297 298 298 298 299 301
46. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Žáka, Jiřího Nedomy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů – senátní tisk č. 150 Senátor Jiří Žák ......................................................................................... Senátor Petr Pakosta ................................................................................ Senátor Karel Korytář ................................................................................ Senátor Jiří Nedoma ................................................................................. Senátor Karel Korytář ................................................................................ Usnesení schváleno ................................................................................
301 303 303 303 304 304
Závěr 9. schůze v 7. funkčním období........................................................
304
XIV
XV
Těsnopisecká zpráva z 9. schůze Senátu Parlamentu České republiky (1. den schůze – 22. července 2009)
(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.) Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí hosté, dobrý den. Dovolte, abych vás přivítal na 9. schůzi Senátu. Tuto schůzi jsem svolal na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 jednacího řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka vám byla zaslána ve čtvrtek 9. července 2009. Z dnešní schůze se omluvili senátor Jan Horník a senátorka Božena Sekaninová. Náhradní registrační karty, pokud nemáte vlastní, jsou k dispozici v předsálí Jednacího sálu. Nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli byli pan senátor Rostislav Slavotínek a paní senátorka Soňa Paukrtová. Má někdo připomínku k tomuto návrhu? Nemá. Dovolím si na první hlasování svolat senátorky a senátory do sálu. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli byli senátor Rostislav Slavotínek a senátorka Soňa Paukrtová. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování č. 1 ukončeno, registrováno 56, kvorum 29, pro 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. A tím máme určené ověřovatele této schůze. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 9. schůze Senátu. Návrh na jeho změny a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru a následnými žádostmi ministrů o pevné zařazení bodů vám byl rozdán na lavice a máte jej k dispozici. Ptám se, zda někdo má nějaký jiný návrh, kterým bychom doplnili pořad schůze. Nikoho nevidím, takže budeme hlasovat o změnách a doplnění návrhu pořadu, tak jak máte všichni k dispozici, a vzhledem k tomu, že nikdo nic nenamítal, budeme zároveň hlasovat o celém pořadu 9. schůze Senátu ve znění změn, jak byly navrženy Organizačním výborem. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento změněný pořad, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 2 ukončeno, registrováno 66, kvorum 34, pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen. A můžeme přistoupit k prvnímu bodu, a tímto bodem je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb.,
1
o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů Návrh zákona máme jako tisk č. 127. A poprosil bych pana ministra životního prostředí Ladislava Mika, aby nás seznámil s návrhem zákona, a zároveň ho vítám zde v Senátu. Pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a páni senátoři, přeji dobré ráno a dobrý den. Já jsem na půdě Senátu dnes s vlastním materiálem poprvé, takže je to pro mě premiéra. Dovolte, abych vám představil zmíněný návrh zákona, s dlouhým názvem, kterému zkráceně říkáme zákon CITES. Primárním cílem předkládaného návrhu je adaptace nařízení Komise č. 856/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 338 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Novelizované nařízení zavádí nové doklady a možnosti regulace obchodu s ohroženými druhy. Novela nově adaptuje například institut potvrzení o putovní výstavě, potvrzení o souboru vzorků nebo potvrzení o osobním vlastnictví. Lze říci, že tady se ulehčuje dosavadnímu způsobu. Dále v souladu s požadavky nařízení zavádí institut licencování zpracovatelů a balíren kaviáru a zpřísňují se tím podmínky pro obchod s kaviárem jeseterovitých ryb, který je velikým problémem, jak asi víte, a které jsou kriticky celosvětově ohroženy. Ulehčením pro obchodníky, cestovatele a pěstitele a chovatele je naopak zavedení možnosti zjednodušených postupů s biologickými vzorky nebo možnost vydávat držitelům jednoho dovozního povolení pro více exemplářů odpovídající počet potvrzených kopií, u kterých každá slouží pro každý exemplář a je tak možné s exempláři nakládat odděleně. (Velký hluk v Jednacím sále.) Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane ministře, já se vám moc omlouvám, že vás přerušuji. Poprosil bych plénum, nebudu říkat vpravo, vlevo, uprostřed, kdybyste privátní hovory šli vést mimo tento prostor, a tam si o tom bohatě můžete podiskutovat. Buďme slušní k sobě i k panu ministrovi. Děkuji. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Děkuji mockrát. Zjednodušuje se také povinná registrace exemplářů s tím, že u několika druhů nově povinná nebude, a zpřesňují se kritéria jak prokazovat legální původ chráněných živočichů a rostlin a jak živočichy značit a identifikovat. Dále se novelou řeší některé implementační nedostatky, které vyvstaly v souvislosti s praktickou aplikací. Především se tady adaptuje ustanovení nařízení č. 338/97, které zakládá možnost považovat povolení nebo potvrzení vydaná podle tohoto nařízení za neplatná. Do právní úpravy regulace obchodování s ohroženými druhy bylo třeba promítnout také požadavek evropské směrnice omezit obchod s primáty jen na obchod mezi schválenými zařízeními například ZOO. Zařízení se schvaluje podle veterinárních předpisů. Podle navržené úpravy je žadatel o dovozní a vývozní povolení nebo o výjimku ze zákazu obchodních činností povinen doložit, že splnil podmínky stanovené směrnicí a předpisy, jimiž se tato směrnice implementuje. Kromě institutů, jimiž se provádí adaptace nařízení komise, se zavádí některé nové instituty. Jedná se především o zcela novou úpravu záchranných center pro zadržené a zabavené exempláře, která nebyla dosud v zákonu obsažena.
2
V současné době záchranná centra pro zabavené exempláře provozovaly především zoologické a botanické zahrady, a to na základě smlouvy. Podle navrhované úpravy by měla být záchranná centra provozována na základě povolení ministerstva. Zde chci poukázat na velkou závažnost tohoto, protože v případě, že dojde k odebrání nelegálních exemplářů je nezbytné se o ně postarat. Potřebujeme institut, který to umožní. Další změnou proti stávající právní úpravě je nově navržený institut povinného licencování výrobců a distributorů značek pro exempláře. Tento institut by měl ministerstvu zajistit kontrolu nad kvalitou a hlavně nezaměnitelností značek. V neposlední řadě zákon omezuje obchod s výrobky z tuleňů ve shodě s nedávno schváleným celoevropským zákazem, který se podařilo vyjednat právě českému předsednictví. Jedná se o nařízení Evropského parlamentu, rady obchodování s produkty z tuleňů. Návrh zákona byl projednán 15. července v senátním výboru. Tím bych skončil a požádám vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře, posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem je výbor pro území rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Přijal usnesení jako tisk č. 127/1. Zpravodajem je pan senátor Pavel Eybert, který má nyní slovo. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, tento zákon, který právě novelizujeme, funguje již pět let bez úprav a tak je na čase některá jeho ustanovení opravit, upřesnit nebo přepracovat, ale také hlavně implementovat do zákona nařízení komise Evropského společenství č. 865/2006. Po věcné stránce mohu konstatovat, že jsme neměli jako výbor mnoho připomínek, v podstatě jen tři. Horší je to s legislativní přesností a chybami. Naše legislativa jich tam objevila patnáct. Jak bylo řečeno, zákon zjednodušuje pravidla pro postupy nakládání s ohroženými druhy při putovních výstavách a se soubory vzorků, zavádí zjednodušené postupy pro obchod s minimálními množstvími vzorků, to znamená do pěti mililitrů – jako krev, sliny, jed, vlasy, kůže a podobně, neboť toto minimální množství neohrožuje existenci druhů a jsou potřebná pro různá mikrobiologická vyšetření, zkoušky a analýzy. Zákon zavádí ustanovení u povinnosti licencování zpracovatelů kaviáru, licencování výrobců značek pro exempláře, například kroužků pro ptáky. Přesouvá na krajský úřad z CHKO kompetenci vydávání povolení přemisťování exemplářů, upravuje podmínky pro zřizování a rušení záchranných center. Dosavadní lhůtu pro registraci mláďat prodlužuje na 30 dnů. Pro prodávající stanovuje povinnost upozornit kupujícího na to, že musí zaregistrovat zakoupený exemplář. Také upravuje výši pokut dle závažnosti provinění na částky do 100.000, do 500.000 a do jednoho a půl milionu podle míry provinění. Přestává rozlišovat mezi právnickými a fyzickými osobami, zpřísňuje zákaz obchodování s výrobky z tuleňů, čepcolů hřebenatých a lachtanů. Úpravy jsou promítány do zákona o správních poplatcích, zákona o přestupcích a do zákona o státním fondu životního prostředí, když mu přiznává celý výnos z pokut, jež dosud měly obce u tohoto výnosu. Pro značný rozsah novely zákona je navrženo vydat úplné znění tohoto zákona.
3
Tato vládní novela zákona prošla Poslaneckou sněmovnou za jeden rok. V zemědělském výboru byla upravena řadou pozměňovacích návrhů a byla na minulé schůzi Poslanecké sněmovny schválena 142 hlasy ze 157 přítomných, když na základě projednávání v Poslanecké sněmovně byla vypuštěna povinná registrace pro druhy živočichů a rostlin volně žijících nebo rostoucích na území ČR a byla doplněna příloha 2 s výčtem savců a ptáků, na které se registrace vztahuje vždy. Lhůta na registraci byla obecně prodloužena z 15 na 30 dnů. Datum účinnosti bylo stanoveno dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Tím se dostávám k jednomu z problémů, který nám tam vadí. Jelikož na základě zákona je možné i fyzickým osobám udělit značnou pokutu až do 1,5 milionu korun, měl by mít každý dostatek času se s požadavky zákona seznámit. Účinnost zákona dnem vyjití ve Sbírce se používá tam, kde zachraňujeme republiku a ne v zákoně tohoto typu. Dalším problémem je neexistence přechodných ustanovení, kdo a jak dokončí správní řízení, která budou v běhu v momentu, kdy nabude zákon účinnosti. Budou dokončena dle starého zákona, nebo podle nové verze? Bude to CHKO nebo krajský úřad? Ujištění, které jsme na výboru dostali, že nedokončená správní řízení v okamžiku nabytí účinnosti novely budou předána k dokončení krajským úřadům, je sice hezké, ale nač pak do všech ostatních zákonů tato přechodná ustanovení píšeme? Špatné je také to, že zákon hovoří o poskytování údajů pouze z informačního systému evidence obyvatel a měl by též hovořit o poskytování údajů z informačního systému cizinců a základního registru obyvatel. Navíc platnost nově vkládaného § 35a a jeho účinnost je třeba omezit datem 30. 6. 2010, aby tento paragraf nebyl po tomto datu v rozporu s § 25a, neboť upravují tutéž problematiku a každý je trochu jiný. Z legislativně technických chyb zjištěných naší legislativou zmíním například to, že pokud zákon neupravíme, budeme chránit neexistujícího živočicha, neboť rodové jméno lachtana jihoafrického je v zákonu uvedeno chybně, nebo například to, že na devíti místech v zákoně zůstaly nedotčeny odkazy na přečíslování a dokonce i na zrušené ustanovení. Také český jazyk dostal v tomto novém zákonu na frak. Nevím, kde se tyto chyby staly, asi zapracoval chvat při dokončování zákona a jeho předání do Senátu. My bychom ho však s těmito chybami dále posouvat neměli. Pokud s tím budeme souhlasit, dovolím si po podrobné rozpravě podat pozměňovací návrhy, které byly projednány na výboru a které tyto věcné i legislativní problémy řeší. Závěrem chci poděkovat senátní legislativě za pečlivost při rozboru zákona. Nyní vás seznámím s návrhem usnesení našeho výboru: Výbor se usnesl vrátit zákon s pozměňovacími návrhy, které máte přiloženy. Mne stanovil zpravodajem a předsedu výboru Ivo Bárka pověřil, aby seznámil předsedu Senátu s tímto usnesením. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se, zda někdo podle § 107 jednacího řádu navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval. Nikoho nevidím, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se v této chvíli nikdo nehlásí, takže ji končím. A máme v daném okamžiku jediný návrh, tak jak zaznělo od kolegy; a to vyžaduje, abych otevřel podrobnou rozpravu, takže do podrobné rozpravy se v této chvíli hlásí kolega Eybert, ale prosil bych o elektronické přihlašování, jestli by byla šance.
4
Senátor Pavel Eybert: Pozměňovací návrhy máte přiloženy v usnesení návrhu z výboru. Myslím, že není nutné číst. Doporučuji, abychom hlasovali en bloc všechny najednou. Důvody, pro které se výbor rozhodl navrhnout tyto pozměňovací návrhy, jsem zde již uvedl v obecné rozpravě. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: V této chvíli se nikdo další nehlásí, takže končím i podrobnou rozpravu a budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích tak, jak bylo navrženo. Návrh byl, abychom hlasovali en bloc o všech návrzích, tak jak jsou přílohou usnesení výboru. Takže si dáme znělku. Máme všechny pozměňovací návrhy, jsou očíslované v tisku 127/1 a mají pořadové číslo 1 až 18. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tyto pozměňovací návrhy, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování číslo 3 ukončeno, registrováno 72, kvórum 37, pro 65, proti 1. Návrh byl schválen. Nyní budeme hlasovat o tom, zda vrátíme Poslanecké sněmovně tento návrh zákona, ve znění pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a rovněž zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování číslo 4, registrováno 74, kvórum 38, pro 67, proti nikdo. Návrh byl schválen. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní na schůzi Poslanecké sněmovny naše pozměňovací návrhy. Navrhuji, aby to byl senátor Pavel Eybert a ptám se někoho z výboru, kdo by byl ještě jako druhý. Je dobré míti dva, je to zvykem. Pan kolega Moldan. Takže budeme hlasovat o těchto dvou jménech, kteří by se stali předkladateli našich pozměňovacích návrhů ve sněmovně. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování číslo 5 ukončeno, registrováno 74, kvórum 38, pro 69, proti nikdo. Návrh byl schválen, a tím končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji předkladateli i zpravodaji. A jsme u dalšího bodu… Samozřejmě, předseda klubu má právo, ale je dobré se přihlašovat, pane kolego, elektronicky. Takže pan předseda klubu ODS Tomáš Julínek. Senátor Tomáš Julínek: Pane předsedo, prosím o 15 minut pro jednání klubu. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže přestávka 15 minut, to znamená, sejdeme se v 9.40 hodin. (Jednání přerušeno v 9.25 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 9.42 hodin.) Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat, a to bodem:
5
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Máme to jako tisk č. 129. Návrh opět uvede pan ministr životního prostředí Ladislav Miko. Máte slovo, pane ministře. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolím si uvést svoje úvodní slovo tím, že se pokusím nejdříve ve stručnost projít tím, co návrh předložené novely obsahuje, a potom k tomu připojit několik svých osobních a podrobnějších komentářů. Je to z toho důvodu, že tento zákon mám spojen velmi silně se svým působením na ministerstvu životního prostředí před pěti lety jako náměstek a nyní jako ministr. Možná pro vás nebude novinkou, že jsem pracoval v pozici náměstka zodpovědného za ochranu přírody a že jsem posléze pracoval také v Evropské komisi zase se zodpovědností za ochranu přírody. Pro mě tento konkrétní zákon v rámci mého velmi krátkého mandátu je v podstatě nejdůležitější materií, kterou bych rád projednal a dosáhl jeho schválení. Převážná většina navrhovaných změn v předkládaném návrhu zákona souvisí s nutností napravit nedostatky v transpozici evropských směrnic, a to Směrnice Rady 79 409, o ochraně volně žijících ptáků, a Směrnice Rady 92 43, o ochraně přírodních stanovišť. To jsou ty takzvané ptačí a habitatová směrnice. Řízení o porušení smlouvy Evropských společenství, ten takzvaný nešťastný infringement, z důvodu nesprávné nebo neúplné transpozice těchto směrnic, již postoupila do druhé, předposlední fáze, do fáze odůvodněného stanoviska, po kterém následuje diskuse o soudním jednání. Za účelem odstranění transpozičních nedostatků se tady především navrhuje nově upravit postup při zhodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti. To byl vlastně takový hlavní důvod infringementu, ne jediný. Dále se zajišťuje, aby i v těch případech, kdy je realizováno řešení s menším negativním vlivem na naturová území, jinými slovy – pro vysvětlení – tam, kde umožňuje směrnice, aby nějaký investiční záměr či projekt v naturovém území mohl realizovat, tak musí být podle směrnice realizován s kompenzačním opatřením. Ale náš zákon vlastně neobsahoval možnost, jak tato kompenzační opatření zajistit. Takže touto novelou se toto napravuje. Dále se nově formulují důvody pro udělení výjimky ze zákazu pro zvláště chráněné druhy. Podotýkám, že všechny tyto úpravy jsou vedeny směrem, jak jsem sám přesvědčen, k tomu, aby implementace evropských směrnic v České republice mohla být flexibilnější, aby se odstranily některé zbytečné konflikty, které nastávaly právě proto, že jsme neměli tu úpravu takto zajištěnu. Významnou změnou, kterou novelizace přináší, je úprava režimu kácení na oznámení v případě zvláštních oprávnění, zejména kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah. A to s cílem zabránit neodůvodněnému kácení dřevin. Zamýšlené kácení dřevin například podél silnic by tak napříště mělo být vždy standardně řešeno povolovacím řízením, aby všechny zájmy, které s kácením dřevin souvisejí, mohly být zváženy a vypořádány.
6
Tady bych chtěl jenom upozornit, že toto je reakce na opravdu masivní reakci občanů, dostali jsme petice podepsané deseti tisíci občanů, aby se takovéto řešení při novele zákona 114 navrhlo. Nově je zformulováno také ustanovení upravující výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích a nyní povolované vládou. Jako člen vlády – za tři měsíce – můžu vám říci, já samozřejmě jsem to věděl, že to probíhalo tak i před tím, a tady mezi vámi je řada bývalých členů vlády a víte, jak velké množství výjimek, zcela nesmyslně, musí dneska řešit vláda. Vláda řeší výjimky o vstupu fotografa do chráněného území, aby tam mohl fotografovat, anebo o výletu řekněme dětského tábora do chráněného území. Je to prostě důsledek bohužel nepříjemných a vleklých sporů v minulosti a takto to vyšlo při minulém upravování zákona. Tento návrh řeší tento problém, vrací výjimky do standardního správního řízení, kde jsou zachována práva všech účastníků řízení. Ale přitom díky pozměňovacímu návrhu, který byl schválen při projednávání ve sněmovně, zůstává možnost vládě u těch velkých věcí, na kterých vládě záleží, kde by mohl být spor třeba s obecným zájmem, kupříkladu při výstavbě velké infrastruktury, aby si tuto výjimku vzala a aby se s ní zabývala. Takže se to opravdu podařilo oddělit, jestli dovolíte – nechci dehonestovat samozřejmě žádosti o výjimky jednotlivých občanů, ale přece jenom z pohledu vlády to, co je patřičné vládě a to, co je nepatřičné. Podle předloženého návrhu se Agentura ochrany přírody jako celek stává ze zákona správním úřadem zahrnujícím 13 krajských středisek a 24 správ CHKO. Tento bod je opakovaně předmětem mnoha diskusí. Chci vás ubezpečit a ujistit, že je třeba srovnávat tento návrh a znění novely se stávajícím stavem. Stávající stav je takový, že Agentura ochrany přírody a krajiny samozřejmě existuje, že její součástí – integrální součástí – je 24 správ CHKO. Těchto 24 správ je dnes – zase podle zákona a zase v důsledku těch složitých vyjednávání v minulosti – samostatnými správními úřady s celostátní působností. To znamená, že současný stav je, že v rámci agentury, tak jak existuje, máme 24 celostátních orgánů státní správy. Co navrhujeme v této novele, je zrušit tento nesmyslný stav, zpřehlednit ten systém a udělat u 24 úřadů jeden. Není možné to nazvat jinak, než agenturou. Agentura je místem, kde ty správy jsou zařazeny i dneska. Jinými slovy, ve faktickém pohledu se na fungování a rozdělení kompetencí – kromě těch, o kterých budu mluvit za chvilku a kterých se zbavuje agentura – nic nemění, pouze to dostáváme do normálního právního stavu, abychom tady neměli 24 orgánů s totožnými kompetencemi přes celé území státu, které musí dnešní agentura organizačním opatřením omezovat v jejich kompetencích, což samo o sobě je podle mého názoru na hraně ústavnosti a na hraně práva. Čili snažíme se dostat vlastně do legislativní podoby ten systém tak, aby byl čistý, aniž by se měnil způsob jeho fungování, tak jako funguje doposud, z hlediska toho, že působnosti jsou v chráněných územích a ve stanovených kompetencích. Na tom se nic nemění. Zaslechl jsem také připomínku, že by snad mohlo nastat to, že v rámci agentury by si agentura jako orgán sama kontrolovala nebo sama ve druhé instanci rozhodovala o tom, o čem bylo rozhodnuto v prvé instanci. Mohu vás ujistit s plnou vážností, že toto je naprosto nepravdivé. Druhým instančním orgánem zůstává, tak jako tomu bylo doposud, vrcholný orgán státní správy, a to je ministerstvo životního prostředí vůči všem rozhodnutím, která na úrovni agentury, tak jak je to zde navrhováno, budou přijata a schválena. V neposlední řadě myslím, že jsou velmi pozitivním přínosem navrhované novely významné změny v kompetencích orgánů ochrany přírody.
7
Já vás nechci moc unavovat, ale přinesl jsem vám ukázat tuhletu tlustou knihu. (Ukazuje.) Je to kniha už ve druhém vydání vydaná v nakladatelství C. H. BECK. Předpokládám, že ho znáte, je to renomované nakladatelství. A tuto knihu jsem psal se svými kolegy kdysi před léty já, v tomto druhém vydání spolu s paní Dr. Borovičkovou. Když si nalistujete dnešní kompetence orgánů státní správy v ochraně přírody, museli jsme to dát do tabulky na závěr této publikace, aby se v tom vůbec někdo dokázal vyznat. Je tam 16stránková tabulka, která říká kde, v jaké situaci kdo má kompetenci v dané věci. Současně předkládaná novela, kterou máte před sebou, tento problém z významné části řeší. Snaží se uplatňovat princip, kterému se říká „jeden zámek, jeden klíč“. To znamená, v případě, že se nacházíme mimo chráněná území podle speciální části tohoto zákona, čili mimo chráněné krajinné oblasti, mimo národní parky, mimo národní přírodní rezervace a památky, všechny tyto kompetence dostávají krajské úřady, tak aby se nestávalo, že při projednávání konkrétní infrastruktury anebo jakékoliv jiné výjimky musí žadatel potažmo žádat u dvou nebo více orgánů, aby se domohl výjimky, kterou potřebuje. To, co navrhujeme je, že toto bude možné při jednom běhu na jednom orgánu. To samozřejmě znamenalo, že se musela stávající agentura a potažmo tedy správy CHKO, tak jak jsem o tom předtím hovořil, některých kompetencí vzdát, protože některé kompetence byly na této úrovni zachovány v rámci resortu. Jedná se především o kompetence u silně a kriticky ohrožených druhů živočichů. Musím vám říci, že přesvědčit naše kolegy, i řekněme poměrně velké spektrum našich „zelených“ nevládních organizací o tom, že stojí za to vyměnit stabilitu, průhlednost a zjednodušení systému za přenesení kompetencí na krajské úřady, nebyla jednoduchá věc. Museli jsme na tom velmi pracovat. Ale jsem přesvědčen, že to, co tady navrhujeme, je vybalancované řešení, kdy zůstává kompetence správám, potažmo agentuře, tak jak ji navrhujeme, jenom uvnitř území zvláště chráněných velkoplošných a maloplošných pouze u těch, které mají přívlastek „národní“ to znamená o těch nejvýznamnějších. Všechno ostatní se přesouvá mimo. Myslím si, že to je férový a správný přístup výrazně zjednodušující a zpřehledňující celý systém a kompetence v oblasti ochrany přírody. Návrh dále obsahuje novou úpravu procesu vyhlašování zvláště chráněných území. Opět, jak už to tak bývá, někdy se v tom hledá něco, co tam není. Dovolte, abych vám vysvětlil, o co se jedná. V rámci evropsky významných lokalit je povinnost podle stávajícího znění zákona tyto lokality po schválení Evropskou komisí vyhlásit jako chráněná území podle stávajících kategorií, to znamená buďto jako rezervace nebo jako chráněné krajinné oblasti nebo jako národní parky. Mohl bych samozřejmě říci, že bychom mohli být rádi, že tuto možnost máme. Ale cílem Natury 2000 a cílem evropsky chráněných lokalit není zvětšovat počet CHKO nebo národních parků. Cílem je zabezpečení té ochrany, která jim přísluší pouze v rámci toho, co vyžaduje směrnice. My tady navrhujeme, abychom tuto povinnost vyhlašovat další a další chráněná území vyměnili za pouhou tzv. základní ochranu, to znamená, že je necháme ve statutu „evropsky významná lokalita“ bez vyhlašování dalších ochranných podmínek, bez velmi složité přípravy vyhlašování. Představte si, že evropsky významné lokality jsou také některé skoro celé toky, například tok řeky Ohře. Jenom zaměření tohoto chráněného území, pokud by muselo být vyznačeno, vyznačení v terénu, jeho vlastní správa by stála, já si troufám říci, desítky milionů korun. My se snažíme tomuto předejít a navrhnout rozumné
8
řešení, kdy věc zůstane tak, jak vlastně byla vyznačena na mapě, bude o ní vědět ten orgán, bude se chovat jenom v tom základním režimu, nebude k tomu přidávat žádné další ochranné podmínky, které nejsou potřeba, protože samozřejmě ze zákona jak v CHKO, tak v národním parku atd. máte ochranné podmínky, které vyplývají ze zákona a které my nepotřebujeme, abychom chránili bolena na Želivce. Proč vyhlašovat CHKO na Želivce, je to nesmysl. My tady navrhujeme systém, který umožní tomuto se vyhnout. A musím říci, že tento návrh a tento postup přivítala celá řada našich partnerů. Kraje opravdu čekají na to, jestli se toto podaří schválit, protože pakliže ne, oni mají povinnost do šesti let poté, co to Evropa schválila, ty věci vyhlásit podle stávajícího zákona. A jenom podotýkám, že tento zákon byl schválen v roce 2004, Evropská komise stávající lokality schválila v následujícím roce. Čas běží a oni nemohou čekat dál. Čili když se dostaneme do situace, že toto se odročí a bude to trvat delší dobu, oni budou muset začít a peníze utrácet. My bychom tomu skutečně chtěli i v této době, kdy vlastně peněz rozhodně není nazbyt, předejít. Stejně tak při doplňování systému evropsky významných lokalit. Chceme zabránit tomu, my máme prostě obrovský tlak ze strany komise, abychom doplnili některá území, která jsou na větší h plochách. My nevidíme žádný smysl v tom, abychom tam vyhlašovali CHKO, my nevidíme žádný smysl, abychom tam vyhlašovali velké rezervace. Snažíme se najít mechanismus, který ty dopady zmírní na absolutní nezbytné minimum. A právě tady ten institut, který navrhujeme, je takovým řešením. A v podstatě, jak už jsme byli vlastně inspirováni, konec konců i mnoha komentáři z Parlamentu, inspirovali jsme se v těch zemích, které k tomu takto přistoupily a které nevytvářejí zbytečné bariéry z hlediska ochrany přírody ve vztahu k Natuře 2000. To jsou ty nejhlavnější části navrhované změny, tak jak jsou obsaženy v materiálu, který máte před sebou. Vím, že návrh vyvolal celou řadu diskusí, že byl podán návrh na vrácení s pozměňovacím návrhem. Musím říci, že to, co je v pozměňovacím návrhu, je prakticky identická materie, kterou už jsme projednávali několikrát, i ve sněmovně, dokonce i v minulosti. A dovolte mi, abych se velmi stručně k tomu vyjádřil a pakliže bude tento návrh opravdu vznesen a bude k tomu další diskuse v podrobné rozpravě, mohu jít do podrobností, ale nemyslím, že teď je to nezbytné. Jsou to v podstatě čtyři základní věci. Je to hospodaření v lesích, je to otázka agentury, je to otázka vyhlašování evropských lokalit a je to otázka druhové ochrany ve vztahu zejména k sokolnictví. Chtěl bych vám říci, že úprava návrhu posuzování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov, to znamená úprava pro hospodaření v lesích, je právě věcí infringementu, kde čelíme nebezpečí, že se dostaneme k Evropskému soudu. Byl to hlavní důvod, proč se na nás Evropská komise obrátila, abychom zákon změnili. A návrh zpracovat způsobem, který by byl přijatelný pro lesní hospodáře, věru nebyl lehký úkol, museli jsme na tom velmi dlouho pracovat. Můžu vám říct, že za celou minulost já mám velmi korektní a velmi dobré vztahy s kolegy ze Sdružení vlastníků soukromých a obecných lesů, tzv. SVOLu. Vždycky jsme byli ve sporu, tady vám poprvé předkládáme návrh, který se nám podařilo projednat s vlastníky lesů, který vlastníci lesů podporují a který vidí jako krok vpřed k lepšímu stavu než jak byl v zákoně dneska. Současně tento dohodnutý vztah řeší infringement. Prosím, zvažte při svém hodnocení, jestli má cenu podpořit kompromis, který se hledal opravdu několik let a který nastolil nový způsob jednání a nové vztahy s vlastníky a hospodáři v lesích. Slyšel jsem, že existuje dopis, já jsem
9
ho bohužel neviděl, od Lesů České republiky, který říká, že je to všechno pěkné, ale k tomu je potřeba vydat metodický pokyn a jeho vydání se zadrhává, nebo je pomalejší. Já prosím pěkně osobně o tom nevím, já vám můžu dát jako ministr životního prostředí, že jsem schopen ještě ve svém mandátu, to znamená za tři měsíce, tento materiál dokončit a zpracovat tak, že bude ke spokojenosti a že bude skutečně v rámci toho, co jsme s lesníky dohodli tak, aby mohli fungovat normálně ve vztahu k Natuře 2000. Můžu vám dát osobní garanci, já jsem totiž přesvědčen, že tam problém není, pokud byly zádrhely, většinou je to dáno – určitými – řekněme vztahy k minulosti a někdy vztahy personálními. Já jsem schopen si to vzít na starost osobně, aby to dopadlo tak, jak to dopadnout má. Otázka agentury – tu už jsem široce komentoval. Ještě jednou zdůrazňuji, my nemáme jinou možnost z hlediska práva, jak to naformulovat prostě legislativně správně – když chcete místo 24 orgánů vytvořit jeden, musíte do zákona napsat „zřizujete orgán státní správy“. Není možné – všichni právníci nám řekli, nemůžeme napsat, namísto 24 uděláme jeden. Právnicky musíme napsat „zřizuje se“ a neznamená to, že vzniká nový orgán. Znamená to, že nahrazujeme 24 orgánů jediným, že zpřehledňujeme a zjednodušujeme systém. Jak jsem říkal, je to i za cenu té oběti, že přenášíme řadu kompetencí velmi významných z hlediska ochrany přírody na kraje tak, aby byl systém jednodušší nejenom v tom, že se pozmění organizačně, ale i v tom, že se přerozdělí kompetence tak, aby občan měl jednodušší cestu, když potřebuje výjimku. Co se týče vyhlašování LVL, to jsem právě teď popsal, je to skutečně naopak velmi výrazný vstřícný krok potřebám krajů, ale také k jejich rozpočtům. Samozřejmě, že se to týká i rozpočtů rezortů, samozřejmě že se to týká i problémů, které by mohly mít jiné rezorty, protože základní ochrana je daleko na nižší úrovni, než speciální ochrana a v řadě případů se nám budou daleko jednodušeji řešit rozpory, které by mohly případně vznikat při plánování infrastruktury. Nevím, jestli jste zaznamenali, ale já se snažím skutečně za celou tu dobu svého mandátu – vím, že krátkého, a jsem si toho vědom – ale přece jenom hledat cesty a ukázat, že je možné dělat ochranu přírody tak, aby nedělala zbytečné bariéry, aby nedělala zbytečné problémy tam, kde to není nutné, abychom se skutečně drželi toho, co je naprosto nezbytně nutné k tomu, abychom mohli poctivě říci, že se o přírodu staráme tak, jak jsme to slíbili, tak jak jsme byli pověřeni našimi voliči. V mém případě nemůžu volit o voličích, ale samozřejmě o poldrech. A poslední otázka – otázka soukromníků. My jsme se o tomto materiálu bavili mnohokrát. Musím říci, že snaha upravit zákon nebo pozměnit zákon tak, aby některé věci byly možné, je motivována a říkám to možná do vlastních řad – tím, že sokolníci v minulosti neměli právě nejlepší zkušenost z toho, jak bylo přistoupeno k jejich požadavkům v minulosti. I když, a nechci vás tím unavovat, byly k tomu jednotlivě možná docela dobré důvody – ta vstřícnost nebyla vždycky ideální. Já jsem při projednávání ve sněmovně řekl, že než měnit zákon účelově kvůli jednomu konkrétnímu zájmu, který, já věřím, že sokolníci navrhují pouze z toho důvodu, že měli pocit, že neexistuje jiná cesta, je třeba najít způsob, jak využít stávající nebo budoucí znění tak, jak ho předkládáme zákona k tomu, aby bylo jejich zájmu vyhověno. Já jsem osobně přesvědčen, ten zákon znám velmi dobře, vím, že je to možné. My jsme právě proto po projednání ve sněmovně připravili vstřícný návrh sokolníkům. Musíme na něm dál pracovat, čekáme na jejich odpověď, ale jsme schopni celý tento problém pokrýt v rámci stávajícího nebo i tak, jak předkládáme, změněného zákona bez toho, abychom kvůli tomu museli zákon měnit, abychom kvůli tomu museli vytvářet některé problémy. Navíc musím říct, je to naneštěstí,
10
nicméně pozměňovací návrh aspoň tak, jak já ho znám, minimálně ve dvou bodech by znamenal zavedení nového infringementu. Já vím, že senátoři a poslanci nemají rádi, když se tím straší. Nechci strašit. Jenom vám chci říct, jestliže tady máme návrh, který infringement řeší tak, abychom neřešili řešením takovým, které je řešením z deště pod okap, že jeden infringement vyřešíme a dva druhé si vyrobíme. To by se mohlo stát v případě – a věřte mi, že ten materiál znám dobře a také znám dobře za čtyři roky působení v komisi, jakým způsobem se tam o tomto uvažuje, a nemám pochybnosti, že by se tak skutečně stalo. Jestli dovolíte ještě pár obecných poznámek. Já jsem identifikoval spory, diskuse a někdy velmi bych řekl žhavé diskuse ohledně zákona o ochraně přírody, jako určitý projev toho, čemu já říkám krize důvěry. Já se to nestydím říci na mikrofon. Já si myslím, že my se vlastně všichni za pochodu učíme. My jsme se dostali do situace, kdy vstup do EU znamenal velmi rychlé implementování evropských norem, zatímco Francouzi měli na to 15 nebo 20 let, my jsme to museli zvládnout za dva nebo za tři a pak se musel celý národ učit s tím žít ve velmi krátkém čase. Může být vzneseno mnoho kritik, že se mělo více vysvětlovat. Ale vzhledem ke kapacitám a vzhledem k času je pravdou, že tam vzniká řada nedorozumění a z nich plynoucích konfliktů. Já si myslím, že je třeba pracovat na tom, aby se krize důvěry odstranila, abychom byli schopni pracovat spolu, abychom si dokázali věřit, že když ochrana přírody se navrhuje, tak že to není kulišárna, že to není finta, ale že je to opravdu zapotřebí. Já vedu ministerstvo a své kolegy právě k takovému přístupu. Snažíme se hledat vstřícné postoje. Snažíme se, abychom ukázali, že umíme hledat řešení a ne naopak blokovat věci. Pro mne je velmi důležité – podle mě – jsem přesvědčen, že bude velmi problematické a skoro musím říct skepticky, i když bych neměl, měl bych zůstat optimistou do poslední chvíle, skoro nemožné, aby po vrácení této novely sněmovna novelu schválila. Znamená to tedy odložení celého problému včetně infringementu a tak dále, prostě toho zjednodušení a tak dále na velmi dlouhou dobu. Znamená to také vyjádření určitého postoje k tomu, že na jednu stranu my jsme opravdu poctivě v této novele hledali vstřícné řešení našim partnerům a jestliže výsledkem bude, že nebudeme mít žádný výsledek, bude velmi těžké s tím pracovat dále. Já to skutečně dávám ke zvážení vám všem. Opakuji znovu – zákon 114 ochrana přírody a věci související s naším statutem – my máme ochranu přírody, když to vezmete prosím pěkně věcně a ne politicky, z hlediska Evropy na velmi vysoké úrovni a zbytečně prohráváme na takovýchto půtkách, které souvisejí s legislativou nebo s nejasnostmi přesto, že bychom mohli být hodnoceni velmi vysoce z hlediska kvality naší práce. To všechno při zachování faktů a opakuji znovu – většina lidí si to nemyslí, ale já vám to můžu doložit, že objem chráněných území na území České republiky zdaleka nedosahuje objemu chráněných území v mnoha zemích, víc než polovině nebo víc než ve dvou třetinách zemí Evropského společenství. Není to tak, že u nás je to chráněno nejvíc. Není to pravda. My jsme naopak šli na ty nejnižší možné hranice zejména v naturových lokalitách, evropsky významných lokalitách. Já jsem dostal také reakci, když jsem se snažil jednat s vašimi jednotlivými senátory a senátorkami, že je to také otázka toho, že toto je komplikovaná věc. Velmi se o ní diskutuje a senátoři také vlastně mají tuto možnost, jak dát najevo svůj názor. Já tento pohled a názor velice respektuji. Já vím, že to tak je, ale chci říci, že moje vnímání Senátu je skutečně vnímání jako rady starších, jako lidí, kteří jsou zkušení, rozvážní, kteří stabilizují ten systém, kteří mají autoritu. A v souvislosti s tím chci říct, že i vyslovení souhlasu je vyslovení názoru a jestliže to vede k tomu, že systém zlepší, stabilizuje a posouvá i ve vztahu k našim bývalým
11
nebo současným oponentům vstřícným způsobem, že bychom měli být schopni se na tomto dohodnout. Dámy a pánové, předložená novela podle mého hlediska – a já s tím spojuji skutečně svoje osobní přesvědčení a svou osobní práci – je poctivá, je vyvážená, je vybalancovaná v rámci možností, které jsme k tomu měli. Jednání nebyla a nejsou jednoduchá. Je to nesmírně složitá materie, musíme postupovat krok po kroku a věci vybalancovávat. Jsem přesvědčen, že novela posouvá věc správným směrem a na dlouho stabilizuje celý problém. To bych chtěl zdůraznit. V posledních letech jsme měli novelu zákona 114 čtyřikrát nebo pětkrát. Jsem přesvědčen, že když ji schválíme tak, jak je navržena, nemusíme se k ní deset let vracet. Z hlediska Evropy bude čistá a z hlediska jednoduchosti a fungování sytému průhlednosti, transparentnosti bude mnohem lepší než to, co máme dnes. Není tam žádná kulišárna, není tam nic netransparentního, sledujeme jen cíle, o nichž jsem tady mluvil, žádné jiné cíle tam nejsou. Proto vás žádám o schválení, aby se novela nevracela do sněmovny, kde bude téměř nemožné ji znovu schválit. Osud dvou let práce a vyjednávání ale do značné míry i hodnocení mé práce a mého přístupu, k čemu se snažím ministerstvo vést, je do značné míry ve vašich rukou. Prosím vás, abyste toto všechno položili na misku vah v momentu, kdy budete rozhodovat, a žádám vás o podporu této předlohy. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání máme jako tisk 129/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek, který má nyní slovo. Senátor Karel Šebek: Vážený pane ministře, pane předsedo, kolegyně a kolegové, po velmi obsáhlém vyčerpávajícím úrovním slovu pana ministra bych si dovolil velmi obecné shrnutí, a několik poznámek k legislativnímu procesu. Hlavní motivací předložené vládní novely zákona o ochraně přírody a krajiny je odstranění nedostatků v transpozici evropských směrnic, konkrétně směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Návrh obsahuje i změnu stávajícího režimu kácení dřevin rostoucích mimo les tak, aby před realizací tohoto opatření mohly být zváženy a vypořádány všechny zájmy v daném území. Dále se navrhuje, aby dosavadní kompetence vlády povolovat výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích přešla na odborné orgány ochrany přírody. V neposlední řadě se za účelem racionalizace výkonu státní správy navrhuje, aby se existující agentura ochrany přírody a krajiny, která je rozpočtovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí, stala správním úřadem. Součástí návrhu je i drobná vyvolaná novela zákona o vyhlášení národního parku České Švýcarsko. Návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně 9. října 2008. V prvním čtení byl návrh zákona přikázán k projednání čtyřem výborům, a to výboru pro životní prostředí, výboru zemědělskému, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru hospodářskému. Výbor pro životní prostředí doporučil svým usnesením vládní návrh schválit ve znění 35 pozměňovacích návrhů, zatímco výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj navrhl návrh zamítnout, hospodářský výbor přerušil projednávání do doby předložení novely stavebního zákona a zemědělský výbor nepřijal žádné usnesení.
12
Při druhém čtení bylo jednotlivými poslanci k návrhu vzneseno dalších 31 pozměňovacích návrhů. Při konečném hlasování ve třetím čtení dne 17. června 2009 byl vládní návrh zákona schválen ve znění 33 pozměňovacích návrhů, a to v hlasování č. 342, ve kterém se ze 162 přítomných poslanců vyslovilo 101 pro a 14 proti. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny vzbuzuje po celou dobu projednávání velkou pozornost. Důvodem jsou rozporuplné zkušenosti s aplikací dosud platného zákona č. 114/1992 Sb. Ke cti předkladatelů novely je třeba říci, že se ujali obtížného úkolu napravit a zjednodušit sporná místa v citovaném zákoně. V dosavadním průběhu projednávání novely předkladatelé vždy dokázali najít společnou řeč s těmi, kdo vznášeli připomínky k připravované novele. Návrh, který přichází z Poslanecké sněmovny po akceptovaných pozměňovacích návrzích, již nyní podporuje například Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů v ČR a po obsáhlém jednání byly vyjasněny i zásadní připomínky Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty a mnoha dalších, jak zde již zaznělo. Na druhé straně však leží dosavadní názorové střety a zkušenosti místních samospráv a občanů s aplikací zákonů na ochranu přírody a krajiny, kdy stojí často proti sobě názory rigorózní a názory pragmatické. Nelze proto ani upřít právo a poctivou snahu předkladatelů dalších pozměňovacích návrhů v tom smyslu, aby výsledná podoba zákona pokud možno vylučovala subjektivní výklad a nevytvářela další sporná místa. O tom, že je to úkol složitý, svědčí i záznam z jednání výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí k citovanému zákonu, který nepřijal žádné usnesení, když při hlasování o schválení zákona z devíti přítomných senátorů hlasovali 4 pro, jeden proti a 4 se zdrželi a při projednávání dalších pozměňovacích návrhů v několika blocích identicky byli 3 pro, 1 proti a 5 se zdrželo. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí určil zpravodajem výboru na jednání schůze Senátu Parlamentu ČR mne a pověřil senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu. Tolik na úvod má zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Má otázka zní, zda někdo podle § 107 navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikoho nevidím a otevírám obecnou rozpravu. Přihlásil se pan senátor Pavel Eybert. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr tady popsal, jak jsou všichni zúčastnění spokojeni s návrhem projednávaného zákona. Pan zpravodaj poněkud vlažně hovořil podobně. Ani já nepopírám, že jsou v zákonu pasáže, které vítám a které jsou jistě přínosem pro právní řád našeho státu. Ke všem bodům, které zákon obsahuje, takto vstřícný postoj nemám. Nejprve ke způsobu vzniku této novely zákona. Je nutno říci, že jeho podoba, která byla projednávána v Poslanecké sněmovně, neprošla standardním připomínkovým řízením. Třetí verze návrhu novely lišící se podstatně od obou předchozích, nebyla vůbec puštěna do vnějšího připomínkového řízení. V návrhu ministerstva životního prostředí nebyly zohledněny a vůbec ne vypořádány připomínky vznesené ministerstvem zemědělství. Zápisy z jednání, která byla vedena, nebyly ze strany ministerstva zemědělství ratifikovány, neboť nezachycovala stanoviska ministerstva zemědělství přesně průběh jednání. Ministerstvo životního prostředí se nevypořádalo s připomínkami ministerstva
13
zemědělství ohledně problematiky posuzování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Součástí materiálů předkládaných vládě ke schvalování nebyla tabulka vypořádání připomínek. Stále MŽP nepravdivě tvrdilo, že navržené změny vycházejí pouze z vytýkacího dopisu komise Evropského společenství. K tomu byla reakce náměstka ministra zemědělství se zásadním nesouhlasem ohledně předloženého materiálu a námitka ministra zemědělství vyjadřující nesouhlas s posuzováním lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov v režimu SEA, neboť vytýkací dopis nepožaduje, aby lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy byly podřízeny režimu hodnocení SEA. Ministerstvo životního prostředí reagovalo tím, že hodlá řešit situaci společnou metodikou s odkazem na údajnou dohodu ministrů. Ministerstvo zemědělství znovu uvádí, že komise ES nepožaduje podřízení LHP a LHO v hodnocení SEA. Ministerstvo životního prostředí na výše uvedené snahy Ministerstva zemědělství nereagovalo a ponechalo materiál v původní podobě. Vláda pak uložila ministrům zemědělství a životního prostředí dohodnout kompromisní variantu. Poslanecké sněmovně byl pak předložen Ministerstvem životního prostředí 24. 9. 2008 údajný kompromisní materiál a následně potom schvalovaný vládou. Tento návrh však nikdy nebyl Ministerstvem zemědělství projednán, a proto se Ministerstvo zemědělství znovu pokusilo o změnu. Mohu se jen domnívat, jakým tlakem byl potom na vládě tento návrh schválen. S návrhem novely zákona v této části nelze souhlasit především z důvodů, že v rozporu s právem Evropského společenství podřizuje vždy pořizování všech lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov v hodnocení z hlediska dopadů na ptačí oblasti, ačkoli právo ES čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43 EHS z 21. května 1992 se vztahuje toliko k evropsky významným lokalitám. Návrh této novely počítá též s udělením souhlasného stanoviska pouze za předpokladu, že lze vyloučit významný vliv na předmět ochrany, který musí prokázat vlastník lesa. Požadavek, že něco neexistuje a já to mám prokázat, je velmi problematický. Ani s touto dnes navrhovanou novelou se MŽP zcela neuspokojilo, a ačkoli ve výhledu legislativních prací pro rok 2009 a 2010 ani v plánu nelegislativních prací není uložen úkol na vypracování věcného záměru nebo nového zákona o ochraně přírody a krajiny MŽP pokračuje v tomto dále. Toto není však jediná problematika, která je v tomto zákoně sporem jednotlivých stran uživatelů zákona. Možná ještě zásadnější je otázka výkonu státní správy. Nebyl jsem a nejsem žádným zvláštním příznivcem krajského uspořádání, které jsme si před lety zavedli. Smíšený model, kdy orgány samosprávy vykonávají státní správu, nepovažuji za šťastný. Systém okresních úřadů jako prodloužené ruky státu se mi z mnoha důvodů zamlouval mnohem víc. Ale systém, ve kterém ještě dále více drobíme výkon státní správy, kdy pro chráněná území vykonává a dále ještě více bude vykonávat státní správu Agentura ochrany přírody, dnes příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí, se mi zamlouvá – asi jako mnohým z vás – ještě méně. V návrhu zákona se z agentury stává státní úřad vykonávající na území – a můžeme se dohadovat, je-li to 25 % v některém kraji nebo 38 % v některém kraji – na těchto procentech území výkon státní správy. Jinými slovy, krajské úřady a krajské samosprávy jsou suverény jen na 3/4 případně na 2/3 svého území, které mají spravovat. To, že dnes špatný stav navrhujeme nahradit jenom o něco málo méně špatným stavem, to mne neuspokojuje.
14
Stanovisko Asociace hejtmanům, tenkrát většinou z ODS, bylo k takové úpravě velmi negativní. Souhlasil pouze kraj Vysočina. Dnes hejtmané za sociální demokracii, pokud o této problematice vědí dostatečně, nesouhlasí též. Ministerstvo zemědělství zásadně nesouhlasilo se zřízením Agentury ochrany přírody jako správním úřadem. Lze očekávat, že s přenesením kompetencí na Agenturu ochrany přírody a krajiny dojde k dalšímu přitvrzování podmínek hospodaření v lesích, ale i na zemědělské půdě. Na AOP přechází mimo výkonu pravomocí správ chráněných krajinných oblastí další působnosti dosud spadající pod obce 3. typu, kraje, MŽP, například v oblasti národních přírodních rezervací, přírodních památek a hlavně jejich ochranných pásem, což už je mnohde skoro všechno území. Nic nebyly platné námitky Ministerstva zemědělství, ministra. Na odborné argumenty, stanoviska, shoda a kompromis, jak je nám tu předkládáno, Ministerstvo životního prostředí podle mne nereagovalo dostatečně. Třetí oblastí – pravda, poněkud méně závažnou – je oblast vztahující se k nakládání s některými druhy zvířat v lidské péči, ale také s jejich částmi. Chápu, že pro určité skupiny osob je to také velmi významná a citlivá oblast. Část této problematiky, tedy pro určité druhy, je řešena v zákoně o obchodování s živočichy a rostlinami, kterým hrozí vyhynutí, tzv. CITES, ale opravdu jen část, a tak je možné upravit v této novele to zbývající do více vyhovující podoby. Mohl bych tady ještě zmiňovat dále připomínky mnohých k této novele zákona. Protože jsem však přesvědčen, že všichni chápete, v čem jsou podstatné spory obou zúčastněných stran, a to jsem ještě nehovořil o připomínkách MPO, a že každý z vás je už dávno rozhodnut a má svůj pevný názor, nebudu vás déle zdržovat a podám – v případě, že mi k tomu dáte svým hlasováním příležitost – v podrobné rozpravě pozměňovací návrhy, které by řešily tyto mnou zde zmíněné okruhy problémů. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego a slovo má pan senátor Karel Schwarzenberg. Pardon, pan ministr? Samozřejmě máte právo kdykoli, pane ministře, ale budete mít právo i na konci obecné rozpravy se vyjádřit, takže je na vašem rozhodnutí. Takže pan senátor Karel Schwarzenberg. Senátor Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, slovutný Senáte, bohužel, a to není česká specialita, tento problém se objevil také v sousedních zemích, kde jsem to často zažíval, spočívá v tom, že bohužel existuje hluboká nedůvěra Ministerstva životního prostředí a jeho úředníků v lesníky. Ty, kteří po staletí obhospodařovali české lesy a pokud se nechali na pokoji a netlačili se svého času ale i v 90. letech úplně bláznivým směrem, tak to dělali dobře. Ale teď nastal čas, kdy očividně se na ně nazírá jako na největší škůdce v lese, což je ovšem poněkud smutný fakt. Já nepochybuji o tom, že jsou někteří lesníci – konec konců znám své kolegy – kteří vidí pouze techniku a vidí pouze hospodářskou stránku. Ale je to menšina. Já bych řekl, vřele uvítal, kdyby nastala větší důvěra ze strany MŽP k lesníkům a k jejich práci. Proto musím říci, mám proto pro pozměňovací návrhy pochopení. K tomu přichází ještě jeden problém, který máme také v jiných oblastech, nejen životního prostředí, že často změny zákona; určení nějaké lokality pod přísnou ochranu se vydobyje v Bruselu. Že tady je nedostatečná diskuse s těmi lidmi, kteří v tomto kraji bydlí. To je bohužel nešvar, který delší čas v Bruselu je, prostě jedna
15
skupina by chtěla, aby to a to údolí nebo to a to polesí bylo přísně chráněno, bylo zahrnuto do programů bruselských atd., a aniž začne o tom diskuse s těmi, kteří tam žijí, kteří tam mají své oprávněné hospodářské zájmy, z Bruselu přijde příkaz a samozřejmě, jak to známe u jiných zákonů, taky kdokoli seděl se mnou v evropském výboru, tak to zná nazpaměť; bruselská směrnice činorodým procházením sněmovny, ale taky našich ministerstev, a stane se z toho ještě úplně něco jiného, což vede k nedůvěře a k omezení svobody, k omezení práv majitelů; a málokdy vede k tomu, aby lidi pochopili, že ochrana přírody je naprosto nutná věc. Ano, já jsem zásadním zastáncem ochrany přírody v mnoha věcech, ale prosím, nedělejte to, jak se stává, bohužel, přes hlavy dotčených, aniž byste se jich zeptali – lidí, kteří tam hospodaří, kteří tam žijí, nebo lesníků, kteří tak či onak území po staletí měli na starosti a celkem vzato, když se podíváme na českou krajinu, si velmi dobře vedli, i když musíme přiznat, že také podléhali omylům své doby. Bylo tomu tak v 19. století, kdy po broučkové slávě se vysázelo příliš mnoho smrků, to je naprosto pravda. Tehdy to byla vládnoucí teorie, dneska bychom to dělali jinak. A jindy se to také stalo. Ale celkem vzato prosím o to, abyste dali větší důvěru našim lesníkům. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan ministr Miko. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Děkuji, pane předsedo. Já přece jenom chci zareagovat vzhledem k tomu, že mám pocit z posledních dvou vystoupení, jakoby navrhovaná novela nějakým způsobem vstupovala do práv lesníků, nebo že jim chtěla nějakým způsobem ubližovat. To prostě nemohu nechat bez komentáře. Nejdřív k těm lesním hospodářským osnovám a plánům, jak o nich mluvil pan senátor Eybert. Ono to částečně souvisí i s tím, co říkal pan senátor Schwarzenberg. Podotýkám, že my naopak dáváme – nebo budu mluvit za sebe – já naopak dávám zodpovědné dlouhodobé hospodaření v lesích na některých soukromých pozemcích za příklad a nikoli, že bychom nějakým způsobem proti tomu bojovali. Dovolte, abych citoval z oné habitatové směrnice, která tady byla zmíněna odkazem, a vysvětlil vám, o co se v případě LHP jedná. My navrhujeme v této novele, právě proto, že jsme napadeni v procesu infringementu – a skutečně, jak jsem říkal – v předposledním kroku, před tím, než Evropská komise to dá k soudu, vyřešení tohoto problému. Článek 6 odst. 3 říká – cituji: Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou i přímo nesouvisí nebo není pro péči ani nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska její ochrany. Ovšem samozřejmě ne z jakéhokoli jiného hlediska. Na základě toho jsme se pokusili – já jsem byl autorem, nebo spoluautorem toho původního návrhu, který se pak stokrát změnil, nicméně toto tam zůstalo – v tom minulém běhu lesní hospodářské plány z tohoto vyhodit. Tvářili jsme se, že vlastně o nic nejde atd. Na to právě ta komise reaguje v tom infringementu a říká: Takto to nejde. A my jsme hledali cestu, jak to udělat. Lesní hospodářské plány v Čechách posuzují orgány ochrany přírody. Lesníci vám to potvrdí. Snažili jsme se dneska najít řešení, které umožní, aby toto domácí posouzení v jednom běhu mohlo být vnímáno jako posouzení z hlediska Evropy, abychom nepřidávali další proces. Jenom ho formálně pojmenujeme a vyřešíme infringement Opakuji znovu – speciálně v tomto případě pro pana Schwarzenberga – že toto jsme především projednávali s vlastníky lesů soukromými, kteří jsou sdruženi ve
16
SVOLu a dospěli jsme k tomu návrhu, který máte před sebou, ve shodě. Já mám doma uložený dopis, možná bych vám ho mohl tady nechat kolovat, ale snad aspoň tolik mi jste schopni věřit, od šéfa SVOLu, který říká: Ano, my to řešení podporujeme, jsme s ním srozuměni, souhlasíme s ním. Je to správná cesta. Je to cesta, jak vyřešit rozpor s Evropou tak, že nám to neublíží, ale naopak ještě dokonce stávající stav zlepší. Prosím, vezměte toto v úvahu. Nás to stálo obrovské úsilí, tohoto kompromisu dosáhnout. Vyjít vstříc lesníkům a stále ještě kontrolovat v Bruselu, že nám to nevrátí zpátky, že to není dostatečné. My máme řešení, které jsou schopni vlastníci lesa, hospodáři v lese akceptovat. A které současně Brusel je schopen akceptovat jako vyřešení infringementu. Byl bych rád, abyste toto opravdu věděli před tím, než budete rozhodovat. To, že jsme zvolili režim SEA, je to nejjednodušší řešení, na kterém jsme se s SVOLem shodli. My nikoho do ničeho nenutíme, hledali jsme cestu. Museli bychom nastavit nějaký nový zvláštní režim. Představte si, že by před vámi tady bylo zavádění nějakého nového hodnocení, které v našem právním řádu není. Jak byste asi reagovali – že se zavádí nová možnost, jak buzerovat lidi atd. My se snažíme minimalizovat dopad a řešit to způsobem, který ti vlastníci, o které se jedná, odsouhlasili. Musím říci, že nejsem schopen komentovat, jakým způsobem a jakými peripetiemi prošel návrh zákona před tím, protože jsem byl tisíc kilometrů odsud. Vím jenom jedno. Byl jednoznačně a jednohlasně všemi hlasy, včetně pana ministra zemědělství, schválen na jednání vlády před tím, než byl předložen. A já velmi lituji, že ještě nedorazil pan ministr zemědělství Šebesta. Já jsem se s ním o tomto zákoně bavil. Pan ministr Šebesta nás podporuje a nemá k tomu tyto výhrady. Ty možná vycházejí z úrovně – řekněme podúrovně – náměstků, nebo možná z úrovně náměstka, možná proto, že byly nějaké minulé spory. Ale já už nechci živit dál rozpory. My jsme nyní na velmi dobré cestě s ministrem zemědělství, s ministerstvem zemědělství na konsensuálním řešení problémů. Spolupracujeme v povodí. Spolupracujeme v lesích. Spolupracujeme v řadě jiných organizací. Já nechci připustit, abychom sem vnášeli nějakou disonanci do toho, co jsme nastartovali jako spolupráci s resortem, který je nám vlastně nejbližší a který se o krajinu stará. Já nesouhlasím s tím, že ministr zemědělství není v souladu s tím, co předkládám. Protože my jsme se o tom bavili a on mě ujistil, že tuto novelu podpoří. Nevím, s kým z vás mluvil, ale slíbil mi, že se senátory promluví a že tento jeho názor nechá zaznít. Já ho samozřejmě nemůžu nutit, aby něco dělal, ale tento slib jsem od něho slyšel. Telefonoval mi předevčírem a říkal: Můžeš se spolehnout, nemáme s tím problém. Pro mě je tento argument, který tady zazněl, překvapivý, poté, co jsem v rámci svých možností s ministerstvem zemědělství diskutoval, konzultoval a byl jsem ujištěn, že tam problém není. Co se týká Agentury ochrany přírody, tady zaznělo – a to musím velmi vehementně popřít – že dochází k jakémusi přesunu kompetencí, které byly někde jinde, nově, na agenturu, kterou tímto zřizujeme. To kategoricky zamítám! Není to tak. Není to pravda. Ty kompetence tam dneska jsou, vykonávají je správy CHKO. Oněch 24 správních orgánů s celostátní působností, které chceme nahradit tím jedním, se stejnými a ještě omezenými kompetencemi, protože převádíme silně a kriticky ohrožené druhy na kraje. Pro mne je to velmi překvapivá interpretace reality. To, co máme dneska v resortu a co je jenom speciální státní správa – tady zaznělo, že kraje nebudou suverény nad svými územími, nebudou suverény na územích
17
CHKO a národních parků, pouze a jenom ve věcech ochrany přírody, speciálních věcí, které stanoví zákon, a ty kompetence tam už máme dneska, na tom se vůbec nic nemění. A opakuji znovu – pouze se to omezuje, kompetence se přenášejí z části na kraje. Takže celková bilance, když si to sečteme a podtrhneme, je taková, že kraje dostávají víc kompetencí, než měly a resort se některých kompetencí – speciálních kompetencí – zbavuje. Co se týká sokolníků, už jsem to komentoval. Nechci se opakovat, ale zazněla tady drobná zmínka o částech živočichů. Ono to někdy vypadá – a já souhlasím s tím, že je to až podivuhodné, aby zákon chránil nějaké jedno peříčko z orla nebo něco podobného. Já vím, že je to složité, ale jsou to mezinárodní právní normy. My máme povinnost je implementovat. A jestliže toto změníme, tak jak se v připraveném pozměňovacím návrhu navrhuje, tak je to přímá cesta k infringementu, to vám garantuji. Vím to určitě, takové případy už v Evropě byly. A skončily vždycky tím, že se to muselo vrátit tam, kde to bylo. Čili tady mi přijde nesmyslné, abychom schvalovali něco, co jednak ničemu nepomůže, jednak ničemu to neškodí, a současně jenom proto, že se nám to zdá divné, abychom se všichni hnali přímo a s vědomím toho, že to děláme, do dalšího infringementu. Já si myslím, že to je prostě nesmyslný požadavek a opakuji znova, jsem připraven řešit otázku toho problému sokolníků, jsem připraven řešit způsobem, který mi zákon umožňuje. Jsem připraven ho vyřešit dlouhodobě, protože už slyším námitku, ano, samozřejmě, pane ministře, vy budete vstřícný, za tři měsíce bude jiný ministr, přijde, změní to a bude to zase všechno při starém. Říkám vám, že je možné ty věci řešit s výjimkou, která bude dlouhodobá a která bude platit bez ohledu na to, kdo bude ministrem životního prostředí. Čili tolik jsem chtěl říci a znovu opakuji, mojí snahou je na evropské úrovni – je to paradox – na evropské úrovni dostávám děkovné dopisy od lesníků, jak se snažíme pracovat spolu a vstřícně, jakým způsobem se stavíme k jejich potřebám. A když se snažím tentýž způsob implementovat na území České republiky, tak poslouchám jenom nedůvěru a jenom to, že to je špatně. Nevím úplně, jak si s tím mám dál poradit. Já věřím, že je snaha na obou stranách dobrat se k rozumné spolupráci a dobrat se k tomu, abychom spolupracovali při ochraně jak naší přírody, tak naší krajiny. Jsem přesvědčen, a říkal jsem to stokrát a budu to opakovat, lesníci a farmáři jsou ti hlavní hospodáři v krajině a určují vlastně, jak se bude krajina do budoucna vyvíjet. Ochranáři jsou potřební, ale bez lesníků a bez farmářů nedosáhneme našich cílů, a to je východisko, ze kterého já vycházím. Nemám nic proti lesníkům, nemám nic proti farmářům, hledám kompromisy a hledám cesty, jak věci udělat tak, abychom mohli všichni spolu fungovat normálním způsobem. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane ministře. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dalšími přihlášenými do rozpravy je pan senátor Jan Horník a pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně. Mnohé k tomuto zákonu zde již bylo řečeno, já si dovolím přenést pár věcí z praxe. Já si to můžu dovolit z toho důvodu, že naše území naší obce z 99 % pokrývá ochrana přírody. Mnohé, co tu bylo řečeno předřečníky, za Senát Pavlem Eybertem a panem knížetem Schwarzenbergem, vychází z praxe. Je tady zřejmě velké nepochopení. Ale to nepochopení nemusí být ani mezi námi samosprávami, potažmo
18
ministerstvem životního prostředí. To nepochopení pochází z chování lidí v praxi, konkrétně v terénu. Zejména mladí lidé, kteří se v posledních letech etablovali a dostali na pracoviště agentury ochrany přírody, se chovají v této přírodě tak jako by ji doopravdy vystudovali jenom na té vysoké škole. Oni neznají praxi, neznají život. Pan ministr tady zmiňoval – nejsem proti rolníkům, nejsem proti lesníkům, ale oni bohužel mnohdy jsou. Když vám člověk agentury ochrany přírody, který je placený tímto státem, při projednávání vedení běžecké trasy v národní přírodní rezervaci řekne, že v lese nemůžete vést stezku běžeckou v zimě z toho důvodu, že tam je tetřívek, tak nechápete – ten člověk o té přírodě vůbec nic neví. Ten tetřívek totiž v lese vůbec neexistuje, on existuje na kraji lesa, tam, kde má potravu a tam kde je schopen přežít. Když tento argument vznesete, tak vám ten člověk řekne: „Co kdyby tam byl?“. Tak takhle my chráníme, prosím vás, přírodu. Druhý příklad: chřástal polní. Celá léta chřástal polní v naší lokalitě nebyl. A ani historicky dříve tam nebyl. Přišli dotace z Evropské unie – za chřástala dostanete dneska za hektar osm a půl tisíce korun na údržbu krajiny, než kdyby tam ten chřástal nebyl. Co se stalo: Ministerstvo zemědělství muselo vracet 400 milionů korun. Nebyla podpora zemědělcům plně vyčerpána Českou republikou. Takže přišli pánové z Ministerstva zemědělství a v rozporu s podklady Ministerstva životního prostředí namalovali plochu, kde ten chřástal by mohl zřejmě také být. Takže naše území v rozměrech stovek hektarů se dostalo do tohoto systému. Kdo zaplesal – samozřejmě soukromý zemědělec, protože dostat tři a půl, nebo kolik je dneska ta podpora běžná a osm a půl je samozřejmě velký rozdíl. A jde to do statisíců. Takže takhle my děláme ochranu přírody. My dneska musíme čekat do 15. 8., než budeme v této ploše moci realizovat plynofikaci sousedních lokalit. My dneska na výjimku budujeme v národní přírodní rezervaci naučnou stezku pro veřejnost a my musíme do 4,5 metru rašeliny zatloukat ručně kůly – když jsme se zeptali ochránců, jestli mají vůbec představu, jak se to dělá, tak to nevěděli. Samozřejmě že to nemohli vědět, protože to v životě neviděli. Jsou to mladí lidé mezi 25 – 30 lety; aspoň s těmi, se kterými já mám co do činění. Takže tady je asi zřejmě to základní nepochopení a mnohdy v územích až nenávist. A to je třeba vymýtit. A to je věcí samozřejmě současného ministra, ale možná i toho budoucího, protože my, kteří v tom území žijeme, my ho chceme spravovat, my chceme žít v dobrém životním prostředí, my chceme žít obklopeni krásnou přírodou. Nám to nikdo nemusí říkat. My tam ty ochránce v podstatě ani nepotřebujeme, protože co dělám starostu dvacet let, tak ani jinak nekonáme. Vyčlenili jsme za ta léta desítky milionů korun právě na ochranu přírody, a když potom zjistíte, jako poslední konkrétní příklad, a tím budu končit, že vám ochránci chtějí zamezit výstavbě, resp. revitalizaci nádrže, která tam byla po staletí vybudována předky jenom z jednoho důvodu, že tam je nějaká kytička, kterých jsou ale okolo mraky, stejného druhu, tak nechápete – ještě k tomu v území, které není v Natuře. Ono je to území totiž vedle. A to tady pan ministr neřekl, že bohužel oproti tomu, co Ministerstvo životního prostředí při schvalování Natury a území, které se potom předkládalo evropské komisi, že okolí nebude ohroženo, to bohužel nebylo dodrženo. Dneska je to tak, a to by byl ještě dotaz přímo na pana ministra, jak je to vlastně s újmou a náhradami vlastníkům pozemků, vlastníkům nemovitostí, které jsou v tom území chráněné, ale i v tom vedle. Poslední příklad – také u nás – musel investor, který je mimo toto území 1,5 km musel za 85 tisíc udělat studii EIA, kterou na něm požadoval krajský úřad a ten krajský úřad požadoval, protože si nechal dát vyjádření od agentury přírody a agentura přírody na tomto zpracování EIA trvala. Takže není to tak, že by ochrana přírody lidi v místě žijící, podnikající a živící se, neomezovala. Omezuje a velmi
19
hodně. A já se ptám, jakým způsobem bude stát hradit vlastníkům nemovitostí újmy, které jim vzniknou po přijetí chráněných oblastí nebo Natury 2000 krajskými úřady. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já se už omezím jenom na pár citací. Z dopisu ministra Petra Gandaloviče: Mezi námi nedošlo k dohodě ohledně zřízení agentury ochrany přírody jako orgánu ochrany přírody a dále nedošlo k dohodě ohledně posuzování lesních hospodářských plánů. Citace náměstka ministra zemědělství: Konstatování, že byly vypořádány veškeré připomínky ministerstva zemědělství, které je obsaženo v tomto materiálu, odporuje skutečnosti. Z vyjádření dalších náměstků: Ministerstvo zemědělství zásadně nesouhlasí se zřízením agentury ochrany přírody jako správního úřadu. Pro úplnost dodáváme, že stanovisko Asociace krajů je negativní. Další vyjádření z Ministerstva zemědělství: Zřízení agentury ochrany přírody a krajiny jako správního úřadu – Ministerstvo zemědělství nesouhlasí s vytvořením agentury jako orgánu ochrany přírody. Lesy České republiky. Bylo to tu zmiňováno. Já dám dopis panu ministrovi, který říkal, že ho nemá k dispozici. Z dopisu SVOLu: Je nezbytné připomenout, že SVOLem předpokládaná interpretace schváleného znění novely zákona ze strany orgánů ochrany přírody závisí také na dodržení smlouvy mezi SVOLem a MŽP týkajícím se zpracování metodického pokynu o spolupráci vlastníků lesa s orgány státní správy ochrany přírody při tvorbě lesních hospodářských plánů. Je mi moc líto, že pan ministr Miko nebyl ve funkci před několika lety, ale až dnes. Já věřím, že jeho snahy jsou upřímné. Ale pochopte, pane ministře, my máme letité, dvacetileté zkušenosti s tím, jak probíhá projednávání věcí z hlediska ochrany životního prostředí na úrovních, které jsou na tom článku, se kterým my se setkáváme. A věřte, tak jak to tu popsal pan kolega Horník, je to velice tristní stav. Proto se nám nedivte, že máme k tomu takovýto postoj, takovýto přístup. Zavinilo si to ministerstvo v podstatě samo, ne pod vaším vedením a bohužel nebyl jste tam vy, kdo by měl rozumnější přístup, který bychom mohli akceptovat a především, kterému bychom mohli věřit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Ivo Bárek, prosím. Senátor Ivo Bárek: Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové, já možná navážu teď na kolegu Pavla Eyberta. Právě proto, že možná ty zkušenosti nejsou dobré, tak je dobré trošku něco změnit. Myslím si, že tato novela zákona o ochraně přírody a krajiny k tomu, alespoň podle mého názoru, výrazně přispívá. Možná se tomu budete divit, ale já ještě z působnosti přednosty okresního úřadu samozřejmě vím, co to je výkon státní správy, a určitě podle mého názoru je mnohem lepší přístup, pokud ten úřad je jednotný, než pokud má 24 svých „státních úřadů“. Myslím si, že v tomto návrhu došlo opravdu dlouhodobě k hledání vstřícných řešení a domnívám se, že i v Poslanecké sněmovně, protože tam bylo dalších asi 33
20
pozměňovacích návrhů, debata se dlouhodobě vedla. I sdružení obecních a soukromých lesů ve svém stanovisku vyjadřuje samozřejmě kladný přístup. Znovu, a už to zde zaznělo jednou, odkazuje se na metodický pokyn. A já jsem panu ministrovi předal dopis, ve kterém je tento problém popsán. A myslím si, že pan ministr tady dostatečně na mikrofon slíbil, řekl bych kladný přístup k řešení v rámci shody, v rámci metodického pokynu. Naprosto určitě dochází ke zjednodušení, transparentnosti a dekoncentraci výkonu státní správy v ochraně přírody. Myslím si, že prostě ten přeliv kompetencí je dán a určitě jednoznačně přispěje k tomu, že výkon státní správy bude lepší. Tak jak už tady bylo řečeno, dochází ke zjednodušení implementace NATURY 2000 a jsou tam další pozitivní věci. S ohledem na to, co jsem tady konstatoval, dávám návrh, abychom tento zákon schválili, a velmi vás proto žádám o schválení tohoto zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsme tady svědkem některých poměrně emotivních projevů. Není se co divit, vážený pane ministře, prostřednictvím paní předsedající. Všichni totiž máme spoustu negativních, opakuji, negativních zkušeností s ekology a s jejich činností. A není to jenom záležitost nás politiků, ale především občanů, především majitelů a vlastníků nemovitostí, pozemků, lesů, polí. A to je fakt. Co jste si nadrobili v Bruselu, na to možná tato republika bude ještě hodně dlouho doplácet. Přece když jdete a tady se oháníte Radou Evropy, tak tam byl náš zástupce a ten má jednoznačnou povinnost ne hájit zájmy ekologických skupin, ale hájit zájmy nás všech občanů. A to je k tomu, když vy tady říkáte, že dostáváte děkovné dopisy od evropských lesníků. Možná, že nemají dostatek informací, protože naši lesníci a myslivci říkají úplně něco jiného. A ti mají, jak tady zaznělo i z úst senátora Schwarzenberga, dlouholeté zkušenosti. A ochrana lesních pozemků se táhne od dob Rakouska-Uherska, kde ještě vy ani já jsme nebyli na tomto světě. A myslím si, že to dělali tehdy naši předkové velmi dobře. Jde o to, jestli ještě naše republika bude i pro naše občany, a nebo jestli už tady některá území budou ghetta, kde budou jenom někteří živočichové a některé rostliny a průmysl i obyvatelé tam prostě nebudou. O tom, že nemluvím planě do větru – podívejte se, co se děje v chráněném parku Šumava. To je názorný příklad toho, jak ekologie je potom v rozporu se zájmy občanů této země. Podívejte se, jaké škody jsou způsobovány rybničnímu hospodaření. A teď k tomu konkrétnějšímu. Agentura vznikla, upozorňuji vás, zákonem č. 100/2004 Sb., tady to je i v tomto návrhu, jako vědecký orgán. Jako vědecký poradní orgán pro rozhodnutí. Myslím si, že to byla věc velmi správná. A nyní co se stává: agentura tady bude rozhodovat o všem, a v podstatě bude mít neomezenou moc. To je prostě nejen nesystémové, ale z hlediska právního nepřijatelné. A druhá věc, která je pro mě nepřijatelná je, že se poškozují vlastnická práva, vlastnická práva majitelů pozemků, a nejen majitelů, ale i nájemců těchto pozemků. To, že bude někde něco vyhlášeno jednostranně na portálu veřejné správy, přece nemůže být v dnešní době, v dnešní zemi tím správným rozhodnutím, protože
21
samozřejmě jsou tím velmi významně omezována tato práva nejen v současnosti, ale i do budoucnosti. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Prosím paní senátorku Jiřinu Rippelovou. Senátorka Jiřina Rippelová: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové. Předtím, než jsem se stala senátorkou, jsem jako několik mých kolegyň a kolegů byla starostkou města. Starostkou města, které je vlastníkem cca 1200 ha lesa. A z toho důvodu a proto jsem poznala některá úskalí hospodaření na tomto majetku a také odpovědnost lesních hospodářů. A to se netýkalo jen mého města Sušice. Po transformaci státní správy lesů – bylo to v době, kdy výkon státní správy přecházel na pověřené úřady III – jsem získala ještě další poznatky z oblasti státní správy lesů. A co je důležité – nabyla jsem přesvědčení, že mezi lesáky je hodně odborně, ale i morálně zdatných pracovníků. K předkládanému návrhu zákona bych si dovolila vám předložit některé spíše obecnější připomínky. První oblast, která zcela určitě je tou z prvních obecných připomínek, je tvorba a schvalování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Za lesního zákona, který detailně v paragrafech 24 až 27 upravuje celou problematiku s vyhláškou ministerstva zemědělství č. 84 z roku 1996 o lesním hospodářském plánování. Je tedy nad rámec zákona, aby k jejich schvalování – lesní hospodářské osnovy se dokonce ani schvalují – vydával orgán ochrany přírody závažné stanovisko. Výsledkem uvedených plánů je podrobný popis lesních porostů na konkrétních lesních pozemcích a s uvedením jejich taxačních hodnot včetně přírodního stanoviště. Lesní hospodářské plány i lesní hospodářské osnovy obsahují tzv. závazná ustanovení, která zaručují přírodě blízké hospodaření a také trvalou obnovu lesních porostů vhodnou dřevinnou skladbu. Závazným ukazatelem u lesních hospodářských plánů jsou tři věci: maximální výše těžeb, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin a minimální plošný rozsah výchovy porostů do 40 let. Ukazatelé se stanovují na základě skutečného stavu lesa a není možné ze zákona do nich jinak zasahovat. Les i vlastník je chráněn lesním zákonem v jeho § 24, odst. 5. Vstupování orgánů ochrany přírody do tohoto procesu je tedy bezdůvodné, a to i v chráněných územích, kde platí vydaná rozhodnutí orgánů ochrany přírody nebo plány péče. Je potřebné si také uvědomit, že lesní hospodářské plány jsou ze zákona nástrojem vlastníků lesů. Závazným ukazatelem lesního hospodářského plánu, pokud si vlastník protokolárně vyzvedne, je u vlastníka nad tři hektary maximální celková výše těžby a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, a u vlastníka do tří hektarů je to maximální výše těžby. Z uvedených konkrétních důvodů je tedy namístě požadavek, aby se proces vyhotovování a schvalování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov bezdůvodně neprotahoval a neprodlužoval. Co my osobně chybí v předkládaném návrhu zákona a co si myslím, že je potřeba odstranit, je jedna věc: Zákon 114/1992 Sb., v § 22, odstavec 1, o možnosti či nemožnosti zásahu proti škůdcům v lesích národních parků. Dosud platí, že ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a
22
nepředvídaných škod lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. To však vede k tomu, že bez dostatečného odůvodnění a také bez přímé odpovědnosti za následky souhlas k zásahům orgán ochrany přírody často nevydá. S tímto stavem nemůže být nikdo spokojen, komu záleží na seriozním řízení ochrany přírody v lesních ekosystémech. K nápravě tak důležité oblasti při rozhodování o přírodě je jednoduchá změna v zákoně, že tyto zásahy může orgán ochrany přírody v odůvodněných případech omezit, tedy jen v řádně odůvodněných případech a pro konkrétní lokalitu. Orgán ochrany přírody by tak měl stále reálnou možnost pro omezení zásahu, ale jen řádně odůvodněnou. Z jeho strany je to jinak hra bez odpovědnosti, ale s následkem na ekosystémech i mimo chráněná území. To žádný vlastník lesa ani stát nemůže připustit. Toto jsou mé obecnější připomínky. Měla bych nyní jeden dotaz na pana ministra, který se týká dnes tolik diskutované agentury. § 75, odstavec 2 předloženého návrhu hovoří o tom, že agentura ochrany přírody a krajiny je správním úřadem se sídlem v Praze, je organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou, atd. V závěru tohoto paragrafu se ale píše, že v čele této agentury stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr životního prostředí. Vznik této agentury je podle mého názoru zcela zásadní změnou ve výkonu státní správy. Dále je tam to, že statut agentury schvaluje ministerstvo životního prostředí. Nic dalšího se v návrhu zákona nedočteme. Rada bych od pana ministra slyšela, co v tomto statutu bude, kolik bude mít agentura zaměstnanců, jaký se předpokládá její rozsah. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Bedřich Moldan. Senátor Bedřich Moldan: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené senátorky a senátoři, zaznělo tady mnoho projevů, které většinou poukazovaly na to, že základním problémem současné ochrany přírody a všeho, co s tím souvisí, je nedůvěra mezi tzv. ekology a zbytkem společnosti, mám-li to velmi zjednodušit a zvulgarizovat. Jsem přesvědčen, že je to velmi vážný problém, který je dlouhodobý. Nechci hledat jeho kořeny. Jistě, mám-li citovat například pana senátora Horníka, projevuje se to na příkladech, které citoval. V současné době jsme trochu v jiné situaci. Chtěl bych navázat na slova kolegy Bárka, který velmi správně zdůraznil, že by nebylo dobré, aby se tato novela stala obětí dlouho zakořeněné nedůvěry, o které jsem právě hovořil. Tato novela totiž směřuje právě novým směrem, směřuje k tomu, aby mohl být položen základ k tomu, že se postupně tato nedůvěra odstraní a že obě strany najdou společnou řeč a společná řešení. Myslím si, že pan ministr to tady vysvětlil velmi podrobně. Pokusil bych se to ještě jednou zopakovat, ovšem velmi stručně. Tato novela přináší velmi výrazné omezení pravomocí omezení přírody. Nebyla tady například zmíněná skutečnost, že v současné době platí, že zákon 114 je zákonem speciálním, to znamená, že má přednost před jinými zákony. Novela tuto specialitu odstraňuje. Je tam celá řada dalších věcí, které pan ministr podrobně zmínil. Proto, že je to tak složitá materie a podrobností je příliš mnoho, může nám možná uniknout, že tady dochází k velmi výraznému posunu ve směru zprůhlednění a omezení kompetencí ochrany přírody. K tomu směřuje i „slavná“ agentura, která ovšem už dnes existuje a vykonává státní správu. Orgány státní správy existují, ale
23
chtěl bych říci, že předložená novela spíše znamená celkové snížení kompetence, řada věcí se přesunuje na kraje. Prosil bych své vážené kolegy, aby uvážili tuto skutečnost a neučiňme tuto novelu obětí starých a doufejme postupně odeznívajících animozit a nedůvěr a podívejme se na to jako na novelu, která je progresivní, která přináší mnohá zlepšení a která, jak také doufám, spolu s panem ministrem, vydrží poměrně dlouhou dobu. Spolu s panem senátorem Bárkem mi dovolte, abych vám doporučil schválení této předlohy ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Přihlásil se ještě pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, měl bych krátký dotaz na pana ministra, který se týká věci, která je v zákoně obsažena. Pochopil jsem, že jste nečetl dopis, který jsme zřejmě všichni dostali od ředitele Lesů České republiky. Ačkoli to není pro mě instituce příliš důvěryhodná v tom, jakým způsobem hospodaří, přesto beru velmi vážně poslední odstavec, kdy pan ředitel říká, že neexistující metodický pokyn k tomuto návrhu dává ochráncům přírody při vydávání závazných stanovisek k lesním hospodářským plánům a osnovám bezbřehý prostor k zásahům do vlastnických práv. Já bych rád, kdybyste se k tomuto vyjádřil, protože to je vážná věc, protože ačkoli téměř všichni jsme řidiči, víme, že když obec končí cedulí dva kilometry za obcí téměř v pusté krajině a přesto tam musíme jet 50, tak se nám to nelíbí, ale chápeme, že ten předpis je pro obě strany, tedy pro řidiče i policii naprosto jasně definován. To, co tady vyvolává tu ohromnou nedůvěru k tomuto zákonu a především k orgánům ochrany přírody, tak je to, že oni definují, jak co má vypadat podle naprosto neexistujících pravidel. A to je ten problém. To, co tady bylo popisováno různými kolegy, to bohužel každý z nás, kdo se s ochránci přírody – a teď myslím ochránci přírody placenými státem a dokonce těmi, kteří mají kulaté razítko – se setkává, tak to je, že možná máte pravdu, ale mé stanovisko je závazné. Podle čeho je závazně? Protože to říkám. Tečka. Razítko a podpis a tím v zásadě musíme plnit řekněme mnohdy neuvážené, mnohdy velmi nemoudré a mnohdy od nezkušených lidí řekněme dané pokyny, které jsou pro nás závazné. A jestli je to tak, že lesní hospodářské plány, které my, kteří jsme se s nimi museli seznamovat případně je nějakým způsobem naplňovat, tak víme, že pro lesní hospodářský plán existují závazné pokyny, závazná metodika, zákon, tak jestli tady dochází k rozšíření, kdy ten, kdo je za lesní hospodářský plán odpovědný, tedy za jeho zpracování a také za jeho plnění – je vlastník lesa. Tak jestli on dostane nějaké požadavky, které vedou ke změnám lesního hospodářského plánu v neprospěch vlastníka lesa a on pak za to nese odpovědnost – nejenom, že má v budoucnu samozřejmě menší výnos apod. – tak to jsou samozřejmě věci, které nás zajímají. Takže já bych byl rád, kdybyste na toto odpověděl. Díky. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, další přihlášenou je paní senátorka Alena Venhodová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Alena Venhodová: Děkuji, paní předsedající, kolegyně a kolegové. Já, když dovolíte, jen velmi krátký dotaz na pana ministra. V podstatě vycházím z toho, co už tady řekla paní senátorka Rippelová, ale já bych chtěla její poslední dotaz ještě trošku rozvést. Já bych se pana ministra chtěla dotázat,
24
v případě agentury, která by byla zřízena pochopitelně Ministerstvem pro životní prostředí, jak široké a jak specifikované bude mít kompetence v rozhodování ve vztahu k eventuálnímu řešení sporného případu. Jaké tam bude odvolání, jaká bude možnost přezkumu, kdo toto bude řešit? Protože budou-li přijímat rozhodnutí ve vztahu k určitým omezením vlastníků nemovitostí nebo žijící v dotčeném regionu, jak bude fungovat ze strany ministerstva jako zřizovatele kontrola eventuálně sporných rozhodnutí. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ještě se přihlásil pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore. Senátor Ivo Bárek: Vážené kolegyně, kolegové, já mám krátkou reakci na váženého kolegu senátora Drymla. Ten postup při vyhlašování chráněných území a ochranných pásem v těchto zvláště chráněných území je v zákoně popsán. Tam prostě vůbec není napsáno, že někde něco bude na portálu veřejné správy. Popis tam je jednoznačný, jasný a vůbec tady nenalézám to, co tady pan kolega Dryml vyprávěl. To jen na okraj. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Takže ještě pan senátor Dryml. Prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, senátorky, senátoři, nebudu vás dlouho zdržovat. Ale jde o to, že když jsem vlastníkem něčeho, tak je na mně, abych rozhodl, jak si se svým vlastnictvím naložím. A ne, aby mně nějaká agentura, možná připravená pro exministra Bursíka, diktovala, co můžu nebo co nemůžu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli to byl tedy poslední takto přihlášený senátor do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo se hlásí do rozpravy. Nevidím nikoho takového, rozpravu tedy uzavírám. Pan ministr samozřejmě má závěrečné slovo. Hlásí se, takže pane ministře, prosím, nyní máte prostor. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Vážené paní předsedající, vážené dámy a pánové, já už vás opravdu nechci unavovat zejména neopakováním toho, co už jsem řekl. Nicméně bylo vzneseno několik konkrétních dotazů a já se pokusím je stručně odpovědět, a pakliže by bylo třeba podrobněji, tak jsem připraven kdykoli dodat podrobnosti. Co se týče dotazu pana senátora Horníka ohledně újem. Újmy jsou řešeny současným zákonem a to se nijak novelou nemění ani neomezuje. V § 58 a v § 13 je možná finanční náhrada újmy. V mém rozpočtu na resortu na to jsou dostatečné prostředky. Existuje tam několik soudních sporů o výklad toho, jakým způsobem se to má předkládat, ale víceméně v těch případech, kde máme potvrzené, že je to v souladu se zákonem, my ty újmy už teď vyplácíme. Co se týče dotazu paní senátorky Rippelové a také paní senátorky Venhodové – zkusím to spojit dohromady – chci říci, že v současné době agentura se všemi svými správami CHKO a krajskými pracovišti, které jsme vytvořili na požadavek krajů, protože potřebovaly odbornou podporu, čili vycházeli jsme jim vstříc. Dnes má cca 40 pracovišť a na těchto 40 pracovištích pracuje přibližně 620 lidí. Co se týče dopadů schválení toho, co máte před sebou, na tento stav, bude dopad žádný.
25
Nedojde k žádnému nárůstu ani finančních prostředků ani lidí. Naopak právě v souvislosti s rozpočtovými škrty a snižuji počet zaměstnanců agentury a snižuji rozpočet agentury a snažíme se racionalizovat systém a na tomto novela nic nezmění. Čili není tam žádný podnět k tomu, aby nějakým způsobem objem jak pracovníků, tak financí narůstal. Co se týče dotazu pana senátora Čunka ohledně LHP a bezbřehého prostoru: Prosím vás pěkně, bavili jsme se o tom a ředitel Lesů si stěžoval, že zatím neví, co bude v metodickém pokynu. Jistě víte, že metodický pokyn nemůže stanovit povinnosti ani omezení ani procesní pravidla, jak se má vlastně v případě schvalování LHP postupovat. To je nastaveno zákonem, na tom se nic nemění a v zákonu to samozřejmě dává možnosti vlastníka standardním způsobem se domáhat svých práv. A k tomu, co řekl i pan senátor Dryml, který samozřejmě, že agentura nemůže přijít a jen tak „mýrnyx týrnyx“ někomu něco nařizovat. Má to být správně odůvodněné. Já vím, že se stávají excesy, těch řízení jsou tisíce, možná desetitisíce, protože se musí posuzovat každý vstup do evropsky významných lokalit. A já vím, že jsou desítky případů, kde prostě ti lidé postupovali nesprávně. Nemluvíme ale o těch tisících případů, kde to problém nebyl. Samozřejmě, to je standardní způsob, čili já to nevyčítám. Ale nemůžete, doufám, posuzovat předložený návrh, který skutečně, tak jak říkal pan senátor Moldan, jde směrem k tomu, abychom umožnili normálnější a rozumnější fungování posuzovat podle toho, že tam či onde nějaký pracovník postupoval nesprávně. Já pokud o těch případech vím, tak je řeším. Já jsem samozřejmě otevřen k tomu hledat k tomu nějaké další systémové řešení, ale vzhledem k tomu, že ti lidé jsou po celé republice, mohli bychom se bavit o tom, jestli jiné úřady mají také stoprocentně skvělé úředníky, kteří nikdy nedělají žádné chyby. Já si myslím, že tak to není. Takže já nemyslím, že by měla být novela zákona 114 obětí toho, že ten či onen úředník někde postupoval nesprávně. Pokud tak postupoval, já to neschvaluji a pracuji na tom, aby se tak nedělo. Je to dlouhý proces, není to jednoduchá věc, už jsem to vysvětloval. Nechci vás dále unavovat, tímhle bych skončil a požádám vás ještě jednou o podporu, která mi umožní dále propagovat vstřícný a otevřený postoj, který se snažím implementovat. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. Nyní prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Senátor Karel Šebek: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové, v obecné rozpravě vystoupilo 12 senátorů a senátorek, z toho tři dvakrát. Vznesli čtyři dotazy, byl avizován jedenkrát návrh pozměňovacích návrhů a dvakrát padl zákon schválit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Byl podán návrh schválit, takže svoláme se a přistoupíme k hlasování. Protože je to po delší době hlasování a nevím, jak byla sledována rozprava, tak já si vás dovolím všechny odhlásit, protože tady zřejmě bude záležet na každém hlasu. Pro ty, kteří přišli později, znovu oznamuji, že jsem vás všechny odhlásila, takže je potřeba se znovu přihlásit.
26
Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení návrhu zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 6 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 15. Proti bylo 12. Návrh nebyl přijat. Otevírám tedy v tomto případě podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Eybert: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové, doufám, že máte všichni na lavice rozdán soubor pozměňovacích návrhů, které byly připraveny. Jelikož to nejsou výborové návrhy, neprošly výborem, nezbývá mi nic jiného a moc se za to omlouvám, že to bude chvíli trvat, všechny tyto návrhy přečíst. Pokud vím, tak je to nezbytné, ale zeptám se. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Je to namístě. Senátor Pavel Eybert: Mám tedy potvrzeno, že je to nezbytné, pokusím se být stručný. Tak, jak zde bylo řečeno, tak tyto návrhy se dělí do čtyř různých oddílů. Já si myslím anebo jsem přesvědčen, a proto to také navrhuji, abychom hlasovali po těchto čtyřech oddílech, čili A, B, C a D. Začnu oddílem A. 1. Je to otázka vypuštění Agentury ochrany přírody. V čl. I bod 1. Dosavadní bod 42 se vypouští. Následující body přeznačit. 2. Dosavadní bod 44 vypustit. Následující body přeznačit. 3. K dosavadnímu bodu 47 v § 77a odst. 4 písmeno n) vypustit. Písmena o) až x) označit jako písmena n) až w). 4. Dosavadní bod 48 vypustit a nahradit jej tímto zněním: „X. V § 78 odst. 9 se slova „a poplatcích v národním parku (§ 24 odst. 3)“ zrušují. 5. V dosavadním bodu 49 v § 78a odst. 1 slova „správ národních parků a Agentury“ nahradit slovem „správy“. 6. V dosavadním bodu 50 v § 79 odst. 2 písm. g) slova „Agentury a správ národních parků“ nahradit slovy „a správ“. 7. V dosavadním bodu 50 v § 79 odst. 3 písm. h) slova „s Agenturou a se správami národních parků“ nahradit slovy „se správami“. 8. V dosavadním bodu 50 v § 79 odst. 3 písm. o) vypustit. Dosavadní písmena p) až u) označit jako písmena o) až t). 9. V dosavadním bodu 50 v § 79 odst. 3 písm. q) slovo „Agenturou, správami národních parků“ nahradit slovem „správou“. 10. V dosavadním bodu 50 v § 79 odst. 5 vypustit. 11. V dosavadním bodu 51 v § 79 odst. 1 slova „A vykonává Agentura nebo správy národních parků“ nahradit slovy „vykonávají správy“. 12. V dosavadním bodu 51 § 79a odst. 2 písm. a) slova „K agentuře nebo správě národního parku“ nahradit slovy „Ke správám“. 13. V dosavadním bodu 51 v § 79a odst. 2 písm. b) slova „Agentury nebo správy národního parku“ nahradit slovem „správ“. 14. V dosavadním bodu 51 v § 79a odst. 3 slova „k Agentuře nebo správě národních parků“ nahradit slovy „ke správám“. 15. V dosavadním bodu 51 v § 79a odst. 4 slova „Agentury nebo správy národního parku“ nahradit slovem „správy“.
27
16. V dosavadním bodu 51 v § 79a odst. 5 slova „a Agentura nebo správa národního parku je povinna“ nahradit slovy „správy jsou povinny“. 17. Dosavadní bod 53 vypustit. Následující body přeznačit. 18. Dosavadní bod 55 vypustit. Následující body přeznačit. 19. Dosavadní bod 60 vypustit. K článku II: 1. V bodu 2 slova „v bodech 3 a 4“ nahradit slovy „v bodu 3“. 2. Body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 vypustit. A to by bylo všechno z bloku A. Já si myslím, že bychom měli hlasovat teď o tomto předloženém... Místopředseda Senátu Petr Pithart: Já myslím, pane senátore, že musíte přečíst celý návrh a pan zpravodaj nám navrhne způsob hlasování a plénum se k tomu vyjádří. Senátor Pavel Eybert: Takže za B vypuštění § 45 a další. V článku 1 dosavadní bod 25 (§ 40) vypustit. Následující body přeznačit. 2. Dosavadní body 27 až 29 vypustit. Následující body přeznačit. 3. Dosavadní bod 30 (§ 45c) vypustit. Následující body přeznačit. 4. V dosavadním bodu 50 §79, odst. 3, písm. j) upravit znění takto: „j) oznamuje lokality, které byly zařazeny do evropského seznamu a sporné lokality podle § 45a odst. 4,“. 5. V dosavadním bodu 50 v § 79 odst. 3 písm. k) upravit znění takto: „k) zajišťuje pracování souhrnů doporučených opatření pro ptačí oblasti podle § 45e odst. 6,“. Díl C: K článku 1 1. V bodě v § 3 odst. 1 písm. d) větě první slova „a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody“ vypustit a ve větě třetí se za slova „domestikovaného druhu“ vloží slova „a jedinec odchovaný v lidské péči“. 2. V bodu 2 v § 3 odst. 1 písm. e) slovo „živočich“ nahradit slovem „jedinec“. Tyto změny dále promítnout do textu návrhu zákona. 3. V bodu 8 v § 4 odst. 3 v první větě za slovo „systémů“ doplnit slova „v evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech“. 4. V bodu 9 v § 4 odst. 4 větu první a druhou vypustit. 5. Za dosavadní bod 12 vložit nový bod tohoto znění: „X. v § 5a odst. 4 se věta poslední zrušuje.“. Následující body přeznačit. 6. V dosavadním bodu 37 v § 49 odst. 4 na konci věty první vložit slova „o jejichž výskytu orgán ochrany přírody předem informuje“, ve větě druhé slovo „mohou“ vypustit a slovo „uzavřít“ nahradit slovem „uzavřou“. 7. Za dosavadní bod 37 vložit nový bod tohoto znění: „X. V § 52 odstavec 2 zní: „(2) Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci, nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, jej může předat k ošetření do záchranné stanice, neučiní-li jiné vhodné opatření k jeho záchraně. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody.“.“. 8. V dosavadním bodu v § 54 znění odstavce 3 upravit takto:
28
„(3) Vypouštět obzvláště chráněné živočichy – jedince odchované v lidské péči a vysévat či vysazovat zvláště chráněné rostliny uměle vypěstované 20a) do přírody lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v případě, jedná-li se o vypuštění, vysetí či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících. Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě, kdy by k vypuštění, vysévání či vysazování mělo dojít na ploše pro umístění vedení dopravní infrastruktury vymezené v územním plánu 20b). Zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a § 50 odst. 2 se na vybrané zvláště chráněné živočichy – jedince vypuštěné do přírody nevztahují, a to ve lhůtách, které stanoví ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. 9. V dosavadních bodech 38 a 39 odst. 4 až 10 slova „živočich odchovaný v lidské péči“ v příslušných tvarech a pádech nahradit slovy „jedinec odchovaný v lidské péči“ v příslušných tvarech a pádech. 10. V dosavadním bodu 39 v § 54 znění odstavce 9 upravit takto: „(9) V případě změny držitele přechází osvědčení současně s jedincem na nového nabyvatele. V případě úhynu nebo vypuštění jedince odchovaného v lidské péči do volné přírody je držitel jedince povinen oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany přírody, který osvědčení vydal, do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení tímto pozbývá platnosti. V případě úniku, ztráty nebo odcizení jedince odchovaného v lidské péči je držitel jedince povinen tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení, do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 3 let ode dne, kdy k úniku, ztrátě nebo odcizení došlo, pokud nedojde ke změně, kterou je třeba oznámit.“. 11. V dosavadním bodu 39 v § 54 odstavec 11 vypustit a odpovídajícím způsobem upravit návětí tohoto bodu. 12. V dosavadním bodu 40 v § 56 odstavec 2 písm. b) za slova „dobytku“ vložit slova „zvěři, rybách,“. 13. V dosavadním bodu 46 v § 7 odstavec 1 písm. m) slova „§ 54 odstavec 4 až 11“ nahradit slovy „§ 54 odstavec 4 až 10“. K čl. III Znění článku III upravit takto: „Čl. III Zrušovací a zmocňovací ustanovení 1. Ustanovení § 5 a příloha č. 5 vyhlášky ministerstva životního prostředí 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/19992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, se zrušují. 2. Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplně znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá ze zákona a z nálezu Ústavního soudu jej měnících.“. Oddíl D 1. Bod 9 zní: „V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „(4) V rámci řízení o vydání závazného stanoviska podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlasné závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud
29
by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá souhlasné závazné stanovisko. Závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužijí ustanovení zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí 3b). 3b) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.“ Omlouvám se, stručněji to nešlo. To jsou všechny pozměňovací návrhy. Mohl bych k nim číst zdůvodnění, ale já si myslím, že všechna ta zdůvodnění k nim zde padla už v obecné rozpravě, takže není nezbytné je tady znovu opakovat. Jistěže každý z vás už má nějakou představu, jak bude hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Pokračujeme v podrobné rozpravě. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí a já ji tedy uzavírám. Nejdříve dávám příležitost panu navrhovateli, aby vystoupil se závěrečným slovem. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, senátorky a senátoři, já jsem se vlastně ke všem bodům už několikrát vyjádřil a myslím si, že by bylo mrháním vašeho drahocenného času, abych to všechno detailně opakoval. Chci říci, že tak jak byl návrh pod bodem C načten, tak jestli jsem to dobře pochopil, vypadl z toho jeden bod, který zaváněl nepochybně infringementem, což vítám. Je tam jiný, který ho stále drží, takže tento bod jako celek bude znamenat, že se dostaneme do rozporu s evropskou legislativou. Na to jenom upozorňuji. Co se týká bodu B, vypuštění bodu 45c a dalších, tento pozměňovací návrh znamená, že nám berete možnost, abychom chránili přírodu méně tam, kde je evropská lokalita. To, co my navrhujeme, je základní ochrana, abychom chránili jenom to nezbytné nutné. Pakliže to vyškrtneme, dostanu se do situace, kdy jsem na jedné straně kritizován, že zbytečně vyhlašujeme, nadbytečně to, co není třeba, omezujeme lidi atd., slyšeli jsme to tady dneska mockrát. Současně když navrhnu možnost, abychom to dělali jinak, abychom to tedy nedělali, tak nám to zamítnete. Čili já nemůžu s tímto návrhem souhlasit. K agentuře jsem se už vyjádřil mnohokrát. Ještě jsem neodpověděl na jednu otázku, jak to bude s odvoláním a s přezkoumáním. Nic se nemění na stávajícím režimu. Odvolacím orgánem je ministerstvo životního prostředí, přezkoumání na úrovni ministra. Je to stav, který je dneska, a to, co jsme navrhovali, nijak ten systém nemění. Opakuji znovu, tak jak je agentura navržena, jenom dává do právního stavu stav, jak ta věc funguje. Já bych strašně rád – protože jsem tady deklaroval snahu o vstřícnost, otevřenost a podporu – našel některý z návrhů, který bych mohl podpořit, ale musím říci, že z důvodů, které jsem tady obšírně popsal, s tím mám problém. Bohužel. Velmi mě to mrzí. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím vás, abyste se vyjádřil k proběhlé rozpravě a
30
především nám navrhl způsob, jakým budeme o předložených pozměňovacích návrzích hlasovat. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, v podrobné rozpravě předložil pan senátor Eybert pozměňovací návrhy rozčleněné do bloků A, B, C, D, které – každý – tvoří samostatné na sobě nezávislé celky. Navrhuji proto čtyři hlasování o jednotlivých blocích zvlášť s tím, že pokud projde hlasování o bloku C, pak blok D je nehlasovatelný. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Já se ptám pléna, jestli jsou námitky proti tomuto postupu. Nejsou. Ano. Pan ministr, který může vystoupit v kterékoli fázi našeho jednání. Prosím. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Pardon, já se velmi omlouvám. Já jsem se k tomu bodu D nevyjádřil. Chci jenom říci, že lesní hospodářské plány a osnovy jsou předmětem nynějšího infringementu. Takže pokud jsem nezdůvodnil, proč nemůžu podpořit ani tento návrh, tak jenom abyste věděli, že to je proto, že kvůli tomu jsme teď před soudem v Evropské unii. Tento text nemám prokonzultován s Evropou, nemůžu garantovat, že je v souladu a tudíž ho nemůžu podpořit, na rozdíl od toho, co jsme navrhli po jednání s vlastníky lesa. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Nicméně, pane ministře, já vám dám ještě před každým hlasováním příležitost, abyste explicitně vyjádřil svůj postoj k návrhu. Takže, prosím, pane garanční zpravodaji, buďte tak laskav a ujměte se řízení hlasování. Senátor Karel Šebek: Takže budeme hlasovat o bloku A, který sestává z 19 pozměňovacích návrhů k článku 1 a ze 2 pozměňovacích návrhů k článku 2. Týká se to paragrafu vypuštění Agentury ochrany přírody a krajiny. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, ale budeme hlasovat až po znělce. Budeme hlasovat o prvním bloku pozměňovacích návrhů. Pane ministře, vaše doporučení? Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Doporučuji návrh neschválit. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Pan ministr doporučuje neschválit pozměňovací návrhy obsažené v prvním bloku. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte prosím ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Vy, kteří jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Hlasování pořadové číslo 7 skončilo schválením bloku pozměňovacích návrhů, a to tak, že ze 74 přítomných, tedy kvorum bylo 38, 54 hlasů bylo pro, 9 hlasů bylo proti. Prosím, postupme k dalšímu hlasování. Senátor Karel Šebek: V bloku B budeme hlasovat o 5 pozměňovacích návrzích k článku 1, týká se to vyhlašování chráněných krajinných oblastí a národních parků. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Pane ministře, vaše doporučení?
31
Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Dovolím si zopakovat, že tím nám berete možnost, abychom zmírnili ochranu evropských lokalit, zejména velkoplošných. Proto zásadně nedoporučuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Pan ministr nedoporučuje. Pan zpravodaj? (Pan senátor Šebek: Neutrální.) Neutrální. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte prosím ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Hlasování o druhém bloku pozměňovacích návrhů skončilo zamítnutím těchto návrhů, ze 70 přítomných kvorum bylo 38, pro bylo 35, proti bylo 15, takže tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Prosím, pane zpravodaji. Senátor Karel Šebek: Takže v bodu C. Sokolnictví. Budeme hlasovat o celkem 13 pozměňovacích návrzích v článku 1 a v článku 3 jsou to 2 pozměňovací návrhy. Opakuji, týká se to ochrany ohrožených druhů, jednoduše řečeno zákon ve vztahu k sokolnictví. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vaše stanovisko, vaše doporučení, pane zpravodaji? (Neutrální.) Neutrální, takže o tomto třetím bloku zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko NE. Končí v pořadí 9. hlasování a skončilo opět zamítnutím pozměňovacích návrhů. 75 přítomných, kvorum bylo 38. Pro bylo 27 hlasů, proti bylo 12. Prosím, pokročme k poslednímu bloku. Senátor Karel Šebek: V bloku D budeme hlasovat pouze o jednom pozměňovacím návrhu a týká se to o hospodařeních v lesích a tvorbě hospodářských plánů. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, stanovisko pana navrhovatele. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Já už jsem ho vyjádřil, my máme projednaný návrh s lesníky a nevím, jestli … Místopředseda Senátu Petr Pithart: Pane ministře, my máme takovou zvyklost, že v této chvíli navrhovatel vyjádří … (Nedoporučuje.) Pan ministr nedoporučuje. Pane zpravodaji? (Neutrální.) Neutrální. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento poslední pozměňovací návrh, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruce, prosím. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Hlasování pořadové číslo 10 skončilo. Skončilo schválením pozměňovacího návrhu, 75 přítomných, kvorum bylo 38. Pro bylo 42, proti bylo 9. Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. O tom budeme vzápětí hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Hlasování skončilo.
32
Rozhodli jsme, že návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Hlasování skončilo výsledkem při 75 přítomných, kvorum 38, dva hlasy byly proti, 62 hlasů bylo pro. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 z 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Já tu mám zatím jenom jeden návrh, to je na našeho zpravodaje senátora Karla Šebka. Prosím o další návrh. Prosím, pan senátor Eybert se hlásí. Jsou námitky proti tomu? Nejsou, takže budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s pověřením. V sále je přítomno 73, znamená, že kvorum je 37. Hlasujeme o pověřených senátorech. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Návrhy na pověření byly schváleny, 73 přítomných, kvorum 37, nikdo nebyl proti, 66 hlasů bylo pro. Tím projednávání tohoto návrhu zákona končí. Děkuji panu zpravodaji, pan ministr zůstává, protože dalším bodem našeho jednání je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 130. (Rušno a pohyb senátorů v sále.) Prosím pěkně o klid v sále, protože zvu k řečništi navrhovatele, ministra životního prostředí pana Ladislava Mika. Prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona, a prosím, abyste se posadili na svá místa. Prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí Ladislav Miko: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Z pověření vlády si dovoluji uvést vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Důvodem předložení tohoto návrhu je zejména nutnost implementovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a rady 2006/66 o bateriích a akumulátorech, podle které je nutné dosáhnout v rámci odpadového hospodářství s bateriemi a akumulátory minimální úrovně sběru, a to 25 % do roku 2012 a 45 % do roku 2016. Návrh zákona poskytuje právní rámec ochrany životního prostředí a lidského zdraví před negativními dopady s hospodaření s použitými bateriemi a akumulátory, což je upraveno především stanovením povinnosti výrobcům a distributorům baterií a akumulátorů. Zejména se jedná o velmi důležitou povinnost výrobců dodržovat při výrobě baterií a akumulátorů stanovené limity obsahu kadmia a rtuti a informovat konečného uživatele o obsahu těchto látek v bateriích a akumulátorech, o jejich negativním vlivu na životní prostředí a lidské zdraví a tím tak podporovat odpovědnost a zainteresovanost konečných uživatelů na dodržování pravidel sběru a likvidace. Za tímto účelem budou výrobci povinni označovat baterie a akumulátory symboly pro zpětný odběr a oddělený sběr chemickým symbolem o obsahu nadlimitního množství kadmia a rtuti. Návrh zákona dále zavádí mechanismy, které umožní státu kontrolu nad nakládáním s bateriemi akumulátorů. Výrobci i distributoři baterií a akumulátorů tak budou nadále povinni prokazovat technickou dokumentací obsah škodlivých látek ve
33
vyráběných bateriích a akumulátorech. Za účelem kontroly pak návrh zákona zavádí evidenci výrobců, množství uváděná na trh a množství odpadních baterií a akumulátorů, jako kolektivních systémů a jejich provozovatelů. Jednou z klíčových částí návrhu zákona je zavedení povinnosti výrobce informovat konečného uživatele o způsobech zpětného odběru a odděleného sběru použitých přenosných baterií a akumulátorů a zajistit dostatečný počet míst zpětného sběru, i odděleného sběru. Na základě návrhu zákona budou v souladu s principem znečišťovatelé povinni zajistit na vlastní náklady zpracování a materiálové využití odpadních materiálů s tím, že zároveň bude zakázáno jejich spalování. Návrh zákona dále nastaví technické podmínky pro skladování, jakož i limity pro minimální účinnost jejich materiálového využití. Návrh zákona dále provádí změnu v systému poplatků na podporu sběru, zpracování a odstranění vybraných autovraků a související změny o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, spočívající zejména v osvobození historických vozidel zapsaných v registru silničních vozidel od tohoto poplatku. Dále se zvyšuje hranice roční produkce nebezpečných odpadů pro účely hlášení, čímž dojde ke snížení počtu původců majících tuto povinnost a zavádí se definice lehce kontaminovaného zařízení s tím, že se stanoví jeho odlišný režim v rámci úpravy odpadového hospodářství. Podotýkám, že tato úprava výrazně zjednodušuje situaci a snižuje byrokratickou zátěž, kterou v současnosti máme. Senátní výbor pro územní … – to už nebudu číst, to znáte, takže děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 130/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ivo Bárek a toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego. Senátor Ivo Bárek: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně a kolegové. Já se budu snažit být krátký. Pan ministr už tady obsah zákona uvedl. Já bych možná jenom krátce doplnil ještě jednu věc, která se v tomto zákoně objevuje, a to je novela, kterou se upravuje způsob nakládání s polychlorovanými bifenyly, které jsou používány v zařízeních v elektroenergetice, tím se umožní ponechat taková zařízení v provozu až do konce jejich životnosti a pak teprve se odstraní podle platných právních předpisů. Tato úprava je plně v souladu s evropskou legislativou, zároveň se zjednodušuje evidence těchto zařízení a jejich označování. Návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 21. ledna 2009 a při hlasování ve třetím čtení byl návrh zákona schválen ve znění 31 pozměňovacích návrhů podaných výborem pro životní prostředí, a to v hlasování č. 264, ve kterém se ze 102 přítomných poslanců vyslovilo 93 pro, jeden byl proti. Náš výbor tuto novelu projednal na své 13. schůzi a přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem mě a pověřuje předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Na výboru bylo hlasováno jednomyslně. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji, pane předsedo, posaďte se ke stolku zpravodajů.
34
Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže nezbývá, než přistoupit k hlasování o jediném návrhu, který byl předložen, totiž o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A právě o tomto návrhu budeme po znělce hlasovat. Mohu konstatovat, že v sále je v současné chvíli přítomno 59 senátorek a senátorů, což znamená, že kvórum je 30. Hlasujeme o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Vy, kteří jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Končí 13. hlasování na této schůzi a skončilo schválením návrhu zákona. Bylo 60 přítomných, kvórum 31, nikdo nebyl proti, 49 hlasů bylo pro. A tím projednávání tohoto návrhu zákona skončilo. Opět děkuji panu zpravodaji a tentokrát děkuji i panu ministrovi Mikovi. O slovo se hlásí předseda klubu ODS pan senátor Tomáš Julínek, prosím. Senátor Tomáš Julínek: Pane místopředsedo, já se velmi omlouvám, ale prosím o 15 minut na jednání klubu ODS. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, vyhovuje se. V jednání budeme pokračovat ve 12.20 hodin. (Jednání přerušeno ve 12.04 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 12.20 hodin.) Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní senátorky, páni senátoři, budeme pokračovat v jednání. Dalším bodem našeho jednání je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 114. Návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, kterého nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, senátorky a senátoři, máte před sebou návrh zákona, který svým rozsahem je velmi stručný a myslím si, že vzhledem k tomu, že se jedná už o záležitost, která byla v minulých letech mnohokrát diskutována jak v odborné veřejnosti, tak i na půdě Parlamentu, tak moje slovo může být také poměrně stručné. Za prvé bych chtěl říci, že smyslem výše uvedeného návrhu zákona je nic víc a nic méně než posun plné právní účinnosti nové právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců o tři roky, a to z 1. ledna 2010 na 1. leden 2013.
35
Jaké jsou důvody, proč vláda tento návrh předložila? Rozdělil bych je na dva typy důvodů, za prvé důvody věcné, za druhé důvody formální nebo formálně právní či formálně organizační. Pokud jde o věcný důvod, který já osobně považuji za možná ještě naléhavější nebo závažnější než ty důvody druhé. Jsem přesvědčen, že zákon tohoto typu by měl mít poměrně dlouhou dobu platnosti, dlouhou dobu životnosti. Patří to mezi zákony, u nichž novelizace a nebo výrazné změny by byly velmi komplikované jak z hlediska praktického, tak i z hlediska fiskálního a zejména z hlediska právní jistoty zaměstnavatelů, zaměstnanců, ale i dalších, zejména finančních institucí, atd. To je myslím důvod, který nás mimo jiné vede k tomu, že zákon, který už v době jeho schvalování nebyl zcela konsensuální, je přijímán jednak politickou a jednak i odbornou veřejností, a to je také jeden z důvodů nebo hlavní důvod, proč jeho účinnost byla posouvána a znova je posouvána, je poměrně vážný. A já jsem přesvědčen nebo vím, že ani v současné době ani zdaleka není konsensus rozhodujících jednak politických, jednak odborných kruhů na znění tohoto zákona. Pokud jde teď o ty důvody druhé. Náběh systému úrazového pojištění podle této právní úpravy by vedl v současné době k velmi významnému zatížení státního rozpočtu. My jsme i vyčíslovali náklady, je to i v důvodové předkládací zprávě. Jsou to peníze, na které v současné době podle obecně známých skutečností, a nebo z důvodů, které byly ještě umocněny probíhající ekonomickou krizí a teď ještě povodněmi a dalšími známými událostmi nebo okolnostmi – stát v současné době dostatek prostředků na tuto řekl bych „transakci“ k dispozici nemá. A jsem přesvědčen, že ani ve střednědobém výhledu příštího a dalšího roku mít nebude. To je jeden fiskální důvod. Za druhé. Praktický a ryze praktický důvod spočívá v tom, že Česká správa sociálního zabezpečení, která má zabezpečovat realizace tohoto nového systému, na to není v současné době připravena a připravena být nemůže, zejména z fiskálních důvodů. Plná realizace tohoto zákona by znamenala přijmout několik set zaměstnanců a výrazným způsobem změnit softwary a technické zabezpečení. To si samozřejmě vyžaduje mnohasetmilionové náklady, které Česká správa sociálního zabezpečení ani po personální, ani po finanční stránce k dispozici nemá. A konečně – a teď se vrátím k tomu prvnímu, co jsem říkal, že není konsensus – je třeba podle mého přesvědčení vytvořit určitou časovou rezervu, časový rámec pro diskusi a pro dopracování nebo přípravu možných variantních řešení, které by změnu systému úrazového pojištění řešily. Tyto varianty jsou ve hře zhruba čtyři. Vzhledem k tomu, že gesci nad přípravou nové právní úpravy, a tyto práce stále probíhají, přebralo ministerstvo financí – informoval jsem o tom, že v posledních dnech došlo k pracovnímu jednání na toto téma, a bylo dohodnuto, že do konce letošního roku bude nebo měl by být vládě předložen rozhodovací materiál, kde by možné varianty řešení měly být vládě k rozhodnutí předloženy. Z výše uvedených důvodů prosím, aby návrh byl akceptován a aby Senát s návrhem novely vyslovil souhlas. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 114/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Radek Sušil a toho nyní prosím, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil. Prosím, pane kolego.
36
Senátor Radek Sušil: Dobré odpoledne. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou. Jak už jsme slyšeli, účelem tohoto projednávání je posunout platnost tohoto zákona o tři roky. Rád bych vás ale seznámil s obsahem zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Jedná se o novou právní úpravu pojištění zaměstnanců pro případ újmy na zdraví při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Zákon, jak už tady bylo řečeno, má vstoupit v platnost 1. lednem 2010. Tímto zákonem se má nahradit dosavadní systém zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Musím podotknout, že zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců představuje opravdu systémovou změnu, která přenáší odpovědnost za provádění úrazového pojištění na stát a mění charakter pojištění. Oproti současné právní normy platné od 1. ledna roku 1993 zmiňovaný zákon převádí systém zákonného pojištění z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání do systému úrazového pojištění zaměstnanců jako součást sociálního zabezpečení. Odstraňuje objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání a převádí provádění včetně poskytování dávek na orgány sociálního zabezpečení, tedy Českou správu sociálního zabezpečení. Dále se odstraňuje monopolní postavení dvou komerčních pojišťoven – České pojišťovny a Kooperativy, které byly určeny zákonem k provádění zákonného pojištění odpovědnosti, což je hlavní námitka evropské komise. V předložené důvodové zprávě je také uvedeno, že tento zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců je právní normou, která je ve stávající podobě obtížně aplikovatelná a vyžaduje proto rozsáhlejší novelizaci. K historii tohoto zákona bych mohl uvést, že tento zákon byl projednáván minulou Poslaneckou sněmovnou a byl vyhlášen 7. června 2006. Nyní jde o druhé posunutí jeho účinnosti. Odůvodnění odkladu účinnosti má v obou případech téměř totožné důvody. Jedná se o legislativní rozpory této aplikace, o technicko-personální a finanční důvody, které by bránily efektivní aplikaci, plnohodnotný náběh od 1. 1. 2010. Zdržel bych se u legislativních rozporů. Na potřebu legislativních změn upozorňují jak legislativci, tak odborníci ministerstva práce a sociálních věcí a z České správy sociálního zabezpečení. Toto je odůvodněno tím, že příprava i schvalování tohoto zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byly ve stínu jiných významnějších právních předpisů, například zákoníku práce, zákona o nemocenském pojištění, zákona o sociálních službách a dalších, což se projevuje na kvalitě obsahové i formální stránky zákona. V řadě případů v důsledku toho, že současně s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byly zpracovány zákonné předpisy v oblasti nemocenského pojištění a zákoníku práce, došlo k rozdílům ve znění těchto předpisů, na které již nebylo možné reagovat v rámci probíhajícího legislativního procesu v zákonu o úrazovém pojištění zaměstnanců. Jde například o změnu možnosti výpočtu úrazové renty z nového výpočtového základu při změně poškození zdraví jen v případech, kdy je to pro zaměstnance výhodnější. Znění zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců totiž může způsobit snížení dávky, i když došlo ke zhoršení zdravotního stavu následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nejčastějším zmiňovaným důvodem odkladu účinnosti zákona zaznívala i v Poslanecké sněmovně skutečnost, že náběh nového systému by byl spojen s neúměrným organizačním zatížením České správy sociálního zabezpečení, a to jak po stránce personální, technické, tak i finanční.
37
Cílem odkladu je vymezení prostoru, který by měl umožnit ministerstvu financí ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořit nový systém sociálního úrazového pojištění bez zatížení státního rozpočtu. Ze všech uvedených důvodů se navrhuje posun účinnosti nové úpravy úrazového pojištění zaměstnanců o tři roky, aby byl vytvořen dostatečný prostor k zevrubné analýze a k přípravě potřebných změn. Zabezpečení zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz nebo u nichž byla zjištěna nemoc z povolání, se budou nadále řídit příslušnými ustanoveními zákona, zákoníku práce, která zakotvují odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání a práva zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Dovolím si vás provést legislativním procesem. Vláda tento návrh zákona schválila 4. května letošního roku a předložila ho do Poslanecké sněmovny 6. 5. Vláda navrhla, aby Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila již v prvním čtení a Poslanecké sněmovna na své 59. schůzi 10. června v prvním čtení po poměrně obsáhlé rozpravě zaměřené na věcné výhody pro navrhovaný posun účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců souhlasila s projednáním návrhu zákona tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila 10. června. Z přítomných 80 poslanců pro návrh zákona se vyslovilo 55, proti 20. Poslanecká sněmovna postoupila tento zákon 26. 6. 2009 Senátu jako tisk, který byl zde zmíněn. Dovolte, abych vás závěrem seznámil s usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z 10. schůze konané 21. července 2009 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, senátní tisk č. 114. Po odůvodnění zástupce předkladatele prvního náměstka ministra práce a sociálních věcí pana Ing. Arch. Šimka, zpravodajské zprávě senátora Radka Sušila a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Sušila. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Táži se: Navrhuje někdo podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový není, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil místopředseda Senátu Milan Štěch. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, tento návrh, který projednáme, je kostlivec ve skříni po panu ministrovi Nečasovi. Není taková situace, že bychom teď jen měli jednat o tom, že bude potřeba vytvořit vakuum období tří let, aby se našel způsob, jak úrazové pojištění v České republice provozovat. Způsob byl nalezen, bylo o něm rozhodnuto formou zákona, který byl přijat v roce 2006 a ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně pan ministr Nečas, měl zákonem stanovený úkol, že má do konce letošního roku zajistit to, co zákon obsahuje. Samozřejmě asi ze zištných důvodů pan ministr tak neučinil a teď se navrhuje odložit účinnost o tři roky. Do určité míry jsme postaveni před jediné řešení, a to je tento návrh schválit, protože Česká správa sociálního zabezpečení, která měla zabezpečovat a provozovat úrazové pojištění, není na to po věcné ani po finanční stránce připravena.
38
Pamatuji si, jak v roce 1994 pan ministr Kočárník souhlasil, a byla to shoda i v tripartitě, s vytvořením veřejnoprávní úrazové pojišťovny po vzoru Rakouska. Náhle v následujících letech pan ministr Kočárník jakoby na to zapomněl, neznal se k tomu. Ani mě nepřekvapilo, že poté, co skončil výkon funkce ve státní správě, skončil v jedné z nejmenovaných pojišťoven, která z úrazového pojištění do té doby profitovala a stále profituje. Jak jednoduché a jak zištné. Bohužel, v úrazovém pojištění se točí velké peníze, přestože režijní prostředky byly sníženy. I v současné době dvě pojišťovny, které monopolně provozují úrazové pojištění, a to je také předmětem kritiky ze strany EU, že tam nemáme volnou soutěž, ale že tam máme dva monopolní poskytovatele, tak tyto pojišťovny na tom profitují v řádu několika set milionů korun ročně. Pan ministr měl pravdu, když hovořil o potřebě poměrně velkých finančních zdrojů a personálního zajištění provozování úrazového pojištění v České správě sociálního zabezpečení. K tomu je potřeba říci, že peníze jsou tady k dispozici, a dokonce je velká rezerva. Bylo by možné dokonce nechat i více peněz firmám a organizacím, které pojištění platí a ještě by zbylo dost na provoz tohoto systému Českou správou sociálního zabezpečení a také by zbylo více peněz na prevenci. Je to stav, který je špatný. Jinou možnost nemáme. Nesouhlasím ale s tím, že by se tři roky měla hledat řešení, jak úrazové pojištění řešit. O tom, jak úrazové pojištění má vypadat, hovoří platný zákon, který ovšem není v účinnosti. Myslím si, že je povinností vlády a ministerstva, aby se postaraly o to, aby tento systém po dalším odložení, které se zde asi schválí, vstoupil v platnost. Pokud má někdo na problematiku jiný názor, že se to má provádět například otevřením pro volnou soutěž, s čímž nesouhlasím, protože úrazové pojištění se týká zdraví, života, trvalých následků, které jsou velice citlivé, tak stát by tam měl být garantem. V případě, že soukromý sektor selže, stejně to bude muset stát zaplatit. Z tohoto pohledu by se mělo jasně říci, zda je jiná alternativa v podobě volné soutěže, tak předložit takový návrh zákona. Za sebe říkám, že bych ho nepodpořil. Myslím si, že takto se postupovat nemůže. Co tady projednáváme, je výsledek nerespektování platných zákonů vládou v předchozím období. Na tento úkol v tichosti abdikovala a parlamentu a všem, kteří se podílejí na zákonech, se do určité míry vysmála. Myslím si, že takto neseriózně se i v této věci pokračovat nemůže. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Slovo má první místopředsedkyně Senátu kolegyně Alena Gajdůšková. Dále se do rozpravy přihlásil pan Čáslava. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, naváži na svého předřečníka na pana místopředsedu Štěcha. Tímto zákonem dochází k transformaci dnešní zákonné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání provozovaného pro stát dvěma soukromými pojišťovnami do standardního systému veřejného pojištění. Odložení platnosti zákona jde především ve prospěch těchto pojišťoven. Sociální demokracie usilovala již v roce 2007 o zahájení náběhu úrazového pojištění podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců v původním termínu stanoveném tímto zákonem, to je dnem 1. ledna 2008 s vědomím, že podle § 92 a 93, které upravují převod zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání z České pojišťovny, a.s. a z Kooperativy, a.s. na Českou správu sociálního
39
zabezpečení již probíhají pracovní jednání mezi uvedenými subjekty zabývajícími se přípravou jednání o převzetí uvedené agendy. Bohužel účinnost tohoto zákona byla v roce 2007 odložena z důvodů, které vyhovují jak uvedeným pojišťovnám, získávají významný stále se zvyšující bonus z přebytku vybraného pojistného určeného na správu systému ve výši 13,5 %, tak ministerstvu financí, které si ponechává ročně přebytek celkové bilance tohoto pojištění přesahující jednu miliardu korun k financování různých výdajů státního rozpočtu. Je potřeba říci, že Česká správa sociálního zabezpečení by spotřebovávala provozní výdaje, které by byly nižší než tři procenta. Dosavadní stanovisko sociální demokracie k zákonu o úrazovém pojištění zaměstnanců ve prospěch jeho uvedení do života vychází z ekonomických, právních i sociálních důvodů, které byly ve prospěch tohoto zákona uvedeny v důvodové zprávě k návrhu zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a které jsou aktuální i v současnosti. Připomínám v této souvislosti zejména změnu dávkového řešení systému motivující zaměstnance k opětovnému pracovnímu zapojení, které sníží rovněž tlak na výši pojistného. Ten je nevyhnutelným pojetím náhrady škody, které vybízí k pracovní neaktivitě způsobené náhradou za ztrátu na výdělku, jejíž výši případný pracovní výdělek snižuje. Dále zavedení institutu směřujícího k prevenci a omezení počtu nových případů vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání, rehabilitaci postižených zaměstnanců a k jejich rychlejšímu návratu do práce, které v současném systému chybějí. Dalším aspektem je výrazné snížení provozních nákladů v systému, který by se pohyboval v řádu několika set milionů korun ročně. Důležitý je také aspekt výše technické rezervy, kterou by vyžadovalo ke své realizaci řešení úrazového pojištění založené na principech komerčního pojištění. To se blíží v současnosti k částce asi 60 miliard korun a s případným odkladem zavedení nového systému tato částka dále poroste. Její krytí by bylo nutné zajistit s ohledem na nedostatek rozpočtových prostředků výrazným zvýšením pojistného odváděného zaměstnavateli. V neposlední řadě je zde také závazek ČR vůči právu evropských společenství. Významným novým nástrojem úrazového pojištění zaměstnanců, který uvedený zákon také zakotvuje a po kterém praxe dlouhodobě volá, bude v případě spuštění úrazového pojištění zejména systém bonus – malus spočívající ve zvýšení či slevě z pojistného odváděného zaměstnavateli v závislosti na počtu pracovních úrazů a nemoci z povolání u nich vzniklých. Zavedení tohoto potřebného nástroje, které platný zákon odkládá s ohledem na potřebu získat potřebné údaje od zaměstnavatelů o tři roky, by se případným dalším odložením účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců dále odsunul, a to i potřebné zavedení rehabilitace do systému úrazového pojištění, které bylo ze stejných důvodů odloženo rovněž o tři roky, to znamená podle návrhu v platném znění na 1. leden 2011. S ohledem na uvedené skutečnosti sociální demokracie vyzvala v roce 2007 vládu, aby učinila všechny kroky potřebné k zavedení úrazového pojištění zaměstnanců od 1. ledna 2008 a nesouhlasila s posunutím účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců a zákona č. 267/2006 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců o dva roky. Bohužel, neúspěšně. Zásadní je, že současný systém zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnavatelé žádným způsobem nemotivuje a nevede k dodržování bezpečnosti a k ochraně zdraví při práci, protože zejména neobsahuje zmiňované bonusy, resp.
40
malusy, které se promítají do výše pojistného podle snižování či snižování počtu pracovních úrazů u jednotlivých zaměstnanců. V souvislosti s tím bychom měli také vnímat kontexty a souvislosti s celým systémem zdravotního pojištění, se systémem zdravotní péče, protože finance, které jdou na zdravotní péči v souvislosti s pracovními úrazy a s nemocemi z povolání, jdou do astronomických částek. Je tedy zájmem společnosti nejen humanitním, ale také ekonomickým, aby tento návrh zákona nabyl účinnosti, jakmile to bude možné. Jsem přesvědčena o tom, že při troše dobré vůle by vláda dokázala zvládnout i termín, který v tomto návrhu zákona nebo v již platném zákoně je. Vnímala jsem – a velmi pozorně – argumenty pana ministra, kterými zdůvodňoval návrh na odložení účinnosti tohoto zákona. Ale musím říci, že považuji za stejný nešvar, jakým jsou přílepky, proti kterým zde bojujeme, také i nejrůznější odklady účinnosti a novely zákonů, které ještě nenabyly platnost. Protože se jedná o možná ještě flagrantnější snižování autority zákonodárného sboru. Tedy oslabování autority právního státu a právního státu jako takového. Myslím si, že skutečně bychom se nad tím měli, a to velmi intenzívně, zamyslet. Připomínám to, co se dělo kolem silničního zákona. To, co se dělo kolem povinnosti mít ve školách nebo veřejných budovách měřidla na spotřebu energií. A tak dále. Prostě každý upřímně řečeno, lobbista, každá zájmová skupina předpokládá, že přece oni si stejně vymohou minimálně odložení anebo nejlépe zrušení toho, co vláda a Parlament připravily a schválily. Proč by se tedy tím řídili. Myslím si, že to skutečně není dobrý stav a má to konsekvence další, ale to by bylo na seminář o hierarchii hodnot a o hodnotách, které ta která společnost, v tomto případě Česká republika, vnímá, posiluje, respektuje anebo odmítá. Závěrem mi dovolte ještě konstatovat, že skutečnost, že vláda nepočítala s finančními prostředky na zavedení zákona č. 266/2006 Sb., není relevantním důvodem. Datum počátku jeho účinnosti k 1. 1. 2010 bylo tvůrcům návrhu státního rozpočtu známo. A proto s ním musí počítat jak státní rozpočet, tak jeho střednědobý výhled v kapitole 313 státního rozpočtu. S ohledem na všechny uvedené důvody doporučuji předložený návrh novely zákona zamítnout. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Slovo má pan senátor Pavel Čáslava. Senátor Pavel Čáslava: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, myslím si, že by bylo ode mne dost laciné, kdybych tvrdil, že tento zákon, který novelizujeme, je kostlivcem ze skříně bývalého ministra Škromacha. A vězte, že nějaké argumenty bych pro to našel, koneckonců tady i padly ze zpravodajské zprávy. Je to zákon, který byl napsán ve spěchu, nekvalitně, vykazuje značné chyby, ale také je otázka, jestli tato koncepce, která byla použita pro tento zákon, jestli je ta správná a jediná a nejefektivnější koncepce. Taková koncepce, která celou správu pojištění – a je to pojištění – uvědomme si, že je to běžné pojištění, tak bude provádět stát ve své režii, přijme 500 zaměstnanců do svých správ, bude vybavovat počítači, softwarem atd. A bude spravovat toto pojištění, které by docela dobře mohlo fungovat na normální komerční bázi. Já nechci extendovat tento spor. Myslím si, že je ale trošičku farizejské vyčítat ministru Nečasovi, že neměl čas tento oříšek rozlousknout, od představitelů strany, která tuto vládu nechala padnout. A v podstatě sebrala prostor a čas, kdy tento problém mohl být řešen.
41
Já na vás apeluji, abyste schválili tuto novelu, a to z jednoho praktického důvodu. Pan ministr – čtete určitě noviny – v současných dnech hledá ve svém resortu úsporu 800 miliónů korun, aby mohl provozovat sociální služby. A my tady mluvíme o nákladech, které se pohybují někde v relaci půl miliardy. Myslím si, že je naprosto správné udělat teď ten krok, který je potřeba udělat, totiž schválit tuto novelu a odložit účinnost tohoto zákona, aby byl čas a prostor pro to připravit zákon lepší. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. O slovo se přihlásila první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedající, pane ministře, ctěný Senáte. Jenom dvě technické poznámky: Za prvé ten návrh zákona nebyl zpracováván ve spěchu a nekvalitně. Ten zákon se připravoval od roku zhruba 2000, v každém případě od roku 2002, byl přijat v roce 2006. A byl v té době určitě konsensem vládní koalice, která v té době vládla. Za druhé je potřeba odmítnout také tvrzení, že ministr Nečas neměl čas, protože vláda padla, jestli si to dobře pamatuji, v březnu. Do PS tato novela musela být předložena někdy nejpozději v květnu. Je to tak, pane ministře? Takže o tom to skutečně není. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Dále se přihlásil do obecné rozpravy senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já se nepřipojím do rozpravy o tom, kdo zavinil či nezavinil to, že tento zákon nebyl změněn dostatečně rychle. Myslím si, že jsou ty počty a hlavně jeho dlouhodobá platnost, která je po 90. roce byl schválen nový zákon, je dostatečně dlouho, aby všechny vlády měly možnost ho přepracovat. Myslím si, že dokonce ani není žádný problém racionálně velmi jednoduše spočítat, kolik každý rok odvedou zaměstnavatelé do těchto dvou pojišťoven peněz a kolik se vyplatí. Zároveň kolik si berou na správu, zároveň můžeme spočítat, zda ta správa je vůči těm výkonům, vůči výběru, je efektivní nebo není, zda bychom to mohli nebo nemohli udělat nově. Já už v době, kdy ten zákon začal platit, tak jsem považoval za úžasně dobrý byznys, dá-li se to tak říci, pro tyto dva ústavy, aby, když dostaly tento dar od státu a ukázalo se, že to byl opravdu dobrý dárek. My v tom samozřejmě pokračujeme dále a to nejenom při projednávání tohoto zákona a my nejenom dnes, ale i zítra, tedy na této schůzi budeme projednávat jiné dárky, které stát dává soukromým společnostem. Jinými slovy, já jsem přesvědčen již hluboce dávno, ještě před tím, než jsme vstoupili do EU, že takovéto dárky se soukromým společnostem nedávají. Dokonce to vyhodnocení bylo uděláno už dávno v dobách, kdy nejde jen o tuto předchozí či předcházející vládu. A ještě jednu věc. Já jsem se tímto zákonem zabýval 14 let svého profesního života, a co mu vyčítám nejvíc, tak je především skutečnost mimo tyto ekonomické záležitosti, že on skutečně nevede k tomu, spíše naopak, aby bylo chráněno zdraví pracovníka. Tady jde totiž jenom o peníze a nejde o zdraví. Totiž ve chvíli, kdy tento zákon nabyl platnost – rok 2006, myslím tím tu sto dvacet pětku – myslím tedy v té době, tak v zásadě jde jenom o to, aby zaměstnavatel před orgány státní správy, teď především myslím orgány bezpečnosti práce, případně policejními orgány obhájil, že
42
on nezavinil ten úraz a pak už vlastně všechno řešila pojišťovna. Bylo to dobře v zásadě pro pracovníka, protože on dostal zaplaceno, pokud se neprokázala jeho vina, tedy jeho zavinění na úraze, ale jak je nás tady 81 – nemyslím teď – ale 81 senátorek a senátorů, tak každý jsme profesně pracoval někde jinde. A jistě bychom se dokázali velmi dobře shodnout na tom, že jsou profese, kde orgány státní správy, natož policie, nemohou dobře nahlédnout do tajů jednotlivých technologických postupů a procesů. Já jsem v jednom takovém podniku pracoval a byl jsem to já, kdo nakonec vynesl ten poslední soud nad tím, jestli ta smrt či utržená ruka atd. byla v příčinné souvislosti s porušením technologických postupů, protože holt nikdo jiný kromě několika pracovníků té firmy nemohl vědět, jak vlastně k tomu zavinění došlo, nebo k tomu úrazu. Nemohli to vědět žádní externí pracovníci, kteří přijeli několik hodin poté. A takových výrob je hodně. Jinými slovy, motivace, aby se nestávaly tyto úrazy, nemůže být jenom v rovině morální, kterou samozřejmě předpokládám, ale jsem přesvědčen, že 99 procent našich zaměstnavatelů, i když nenesou vinu, tak nejsou šťastni z toho, že někdo bude sanovat ten úraz, to znamená tyto dva pojišťovací ústavy, ale motivace musí být právě v tom, aby sama organizace měla důvod – a ten musí být ekonomický – dělat vše pro to, aby odstranila rizika úrazu. Riziku úrazu může být skutečně řešeno pouze tím bonusem nebo malusem, jinak toho dosáhnout nelze, protože mnoho výrob je skutečně velmi speciálních, to si dovedete představit určitě sami. Takže to je ten důvod, pro který nechci podpořit tento zákon, protože si myslím, že již ty dva ústavy dostaly dost a je potřeba otevřít tento prostor buď všem, nebo skutečně po zralé úvaze, zralém výpočtu, který by byl předložen Poslanecké sněmovně a Senátu, případně nechat stát, ať tyto peníze vydělává. A samozřejmě poslední věc je krize. Všichni přemýšlíme, nebo přemýšlí vláda, přemýšlíme i my, jak vrátit podnikatelům finanční prostředky, aby je mohli obracet. Já si právě myslím, že jsou podnikatelské subjekty, u jejichž firem nejsou žádné úrazy, a přesto platí. Jinými slovy, a tam si myslím, že by to bylo dobře, aby mohly platit méně a ušetřit velké prostředky. Opak, samozřejmě nastane u těch, kteří na zdraví svých zaměstnanců nedávají tolik pozor, a měli by tedy platit více. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo má senátor Tomáš Julínek. Senátor Tomáš Julínek: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Jen krátkou poznámku, aby bylo jasné, jaký názor mám na úrazové pojištění, tak avizuji na začátku, mám ho stejný, jako kolega Čáslava, a tudíž odpovídám na otázku pana kolegy Čunka. Ano, má se úrazové pojištění dát všem, to znamená do komerčního pojištění, jako typický typ pojištění, velmi podobný nepovinnému ručení, který je ze zákona. Je to dlouhodobě nejlevnější řešení. To jenom pro pořádek, to znamená určitě ne dvěma a nesouhlasím s tím, ale vystoupil jsem kvůli něčemu jinému. Já bych poprosil pana ministra, aby všem těm, kteří chtějí hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona, popsal, co se stane od 1. 1. 2010 v souvislosti s finanční krizí a státním rozpočtem. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. Pan navrhovatel má nyní právo se k rozpravě vyjádřit. Prosím, pane ministře.
43
Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové. Z pochopitelných důvodů se nebudu vyjadřovat k tomu, co myslím, že už ani dneska není podstatné, to znamená k tomu, co tu několikrát zaznělo, který z ministrů zavřel kostlivce do skříně. Chci říct, že jsem přesvědčen o tom, že ten systém, který je dnes platný, by se změnit měl. Možností změn je několik. Jedna z nich je platný, ale neúčinný zákon, u něhož dnes žádám o posunutí účinnosti. Existují i jiné možnosti, existují i kompiláty těchto možností, prostě variant je x. Je logické a samozřejmé, že největší ambici v současné době má ten zákon, který je platný, ale já jsem chtěl říct to, co možná nevíte – ten zákon nebyl jako jediný zákon v novodobé historii ministerstva práce a sociálních věcí připravován, zpracováván, tedy psán na půdě ministerstva práce a sociálních věcí. Byl psán – a to je praxe, která byla běžná u jiných resortů, u nás to nikdy běžné nebylo. Tento zákon nebyl z dílny legislativy ministerstva práce a sociálních věcí. Snad i proto, aniž bych se chtěl dotknout jeho tvůrců, ale snad i proto tento zákon vykazuje a vykazoval od začátku jisté právní vady, které by tak jako tak bylo potřeba odstranit. Ale to není to nejdůležitější, co jsem chtěl říci, to říkám pouze na okraj. Já jsem naprosto přesvědčen o tom, že v té podobě, ve které je platný, ale ne zcela účinný ve svém celku, by se realizovat nemohl. Že se zatím nepředložila během několika uplynulých let novela, která by ho jaksi učinila plně způsobilým k realizaci, to je otázka jiná a je to pravda. Názory na možnosti řešení jsou od varianty platného ale neúčinného zákona až po variantu zcela komerčního řešení, až přes variantu výrazné novelizace tohoto zákona, určitého hybridu přes variantu propojení úrazového, zdravotního nebo nemocenského pojištění atd. – těch je celá řada – a já teď nechci slibovat nic, co bych nemohl splnit. Já vám jenom říkám s plnou odpovědností a asi by to potvrdil pan ministr financí, který za chvilku přijde, že práce na rozhodovacím materiálu pro vládu, jak dál v této oblasti, probíhají a chci skoro garantovat do časové míry mého mandátu, že do konce letošního roku takový rozhodovací materiál vládě – kterékoliv – předložen bude. Chci říci, že to, co tady říkal pan místopředseda Štěch, že není možné tři roky hledat řešení. Samozřejmě jestliže se dneska – a já bych pro to strašně byl – abychom dneska odložili účinnost o tři roky, tak to jsou tři roky do nabytí účinnosti už toho případně nového a nebo upraveného tohoto zákona. Ale tři roky nebudou roky hledání, ty tři roky jsou na rozhodnutí, jakým směrem se vydat, a to může být například i ten směr, který obsahuje tento platný zákon, připravit novelu, nebo nový zákon, projednat ho a schválit, ale musí v tom být ještě podle mého názoru rok na legisvakanci. Tento zákon, nový zákon jakýkoliv nemůže nabýt účinnosti krátce po schválení, protože to je výrazná změna a bude to výrazná změna v systému. Čili na přípravu a schválení jsou maximálně dva roky, podle mého názoru tak, aby byl rok legisvakance. A ty přípravy probíhají. To není otázka, že se o tom nepracuje. To je za prvé. Za druhé bych chtěl říct, že naprosto souhlasím s celou řadou argumentů, které tu zazněly, že nová právní úprava by měla motivovat zaměstnavatele, potažmo i zaměstnance k tomu, aby se chovali tak, aby nedocházelo k úrazům a k nemocím z povolání. Ten systém bonus – malus, to je věc, která je velmi užitečná a funguje i jinde ve světě. Zaměstnavatel, který vkládá peníze do prevence, by měl mít právo na snížené odvody do tohoto systému. A to bohužel z hlediska motivace v současné době není, a to je jedna z věcí, která nepochybně tam být musí. Jinak činíme a budeme činit určitá opatření k tomu, aby se ten systém i současný určitým způsobem modifikoval, aby postavení pojišťoven v tomto směru bylo upraveno.
44
Na závěr mi dovolte, abych odpověděl ještě na otázku nebo na výzvu pana senátora Julínka. Já to nechci tady říkat. Ono to vypadá, nebo vypadalo by to trošku vyděračsky. Já si nechci vynucovat souhlas, to je plně ve vaší kompetenci. Jenom mohu říct zcela odpovědně, že v případě, že účinnost tohoto zákona nebude posunuta a měl-li by nabýt plné činnosti 1. ledna 2010, tak s 90% jistotou – protože i zázraky se mohou stát, mohu prohlásit, že Česká správa sociálního zabezpečení nebude schopna odpovídajícím způsobem zabezpečit jeho realizaci. Za prvé z toho důvodu, že už teď je absolutně přetížena. Víte, že na ni dopadají, a to je také záležitost zákonodárců – cokoliv se schválí, různé odškodňovací a jiné normy, tak většinou dopadá realizace na Českou správu sociálního zabezpečení. Ta už je teď jaksi na hranici možností toho, co dělat má a změna tohoto systému z hlediska personálního by znamenala 500 lidí plus mínus přijmout, ale přijmout lidi neznamená, že jsme splnili personální podmínky. To znamená lidi proškolit. Lidi možná že bychom našli, možná, že bychom je i jakžtakž proškolili, ale příprava sofwarového vybavení včetně techniky, která je k tomu potřeba, není otázkou několika měsíců. Já jsem přesvědčen, že rok je minimální doba pro to, abychom mohli připravit odpovídajícím způsobem náběh nového systému. Čili posune-li se účinnost, bude to v pořádku, já pro to prosím, aby byla, neposune-li se, tak já nejsem schopen garantovat, že ten systém, byť to bude zákon, který je platný a byl by účinný, že bude státní správa schopna zabezpečit jeho kvalitní realizaci. Vzpomeňme si, jaké problémy byly – a řada z vás mě kontaktovala od začátku letošního roku – jaké problémy byly s náběhem nové právní úpravy také u České správy sociálního zabezpečení – nové právní úpravy nemocenského pojištění. A teprve teď se dá říci, že tento systém se zvládl, s výjimkou Prahy, kde ještě dobíhají – určité časové prodlevy tady jsou ve vyřizování těch dávek, ale jinak v republice už to funguje. Důvodem, proč se to stalo – a víte, že to jsou velmi citlivé věci – a v úrazovém pojištění by to bylo nesmírně citlivé, sociálně také samozřejmě, – byly podle mého názoru nedostatek času pro přípravu personální, technickou, technologickou. Nechtěl bych se dožít za půl roku toho, že se situace bude za půl roku opakovat. Ze všech těchto důvodů vás prosím, při respektování veškerých argumentů proti, které tu zazněly o to, abyste vyjádřili tomuto vládnímu návrhu podporu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře. Nyní má možnost vyjádřit se k rozpravě zpravodaj garančního výboru pan senátor Radek Sušil, prosím. Senátor Radek Sušil: Děkuji. Pouze ve zkratce vystoupilo pět senátorek a senátorů, zazněl z pléna jediný pozměňovací návrh, o kterém bychom měli hlasovat, a to je zamítnutí tohoto návrhu zákona. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, ale zároveň je tu návrh na schválení a výborový návrh. Senátor Radek Sušil: Takže nejprve budeme hlasovat o schválení. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Takže po znělce budeme hlasovat, nemusíte to řídit, to je tak jednoduché, že to zvládnu i já. Konstatuji, že byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a také návrh na zamítnutí. Podle našeho jednacího řádu
45
hlasujeme nejdříve o návrhu - schválit. Konstatuji, že v sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, to znamená, že kvórum je 35. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh na schválení, zvedněte prosím ruce a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Končí hlasování pořadové číslo 14. Skončilo schválením návrhu zákona. 72 nakonec bylo přítomno, kvórum bylo 37, 40 hlasů pro, 7 hlasů proti. Návrh byl schválen. Tím projednávání tohoto návrhu zákona skončilo. Před námi je ještě jeden bod, který by nám neměl zabrat mnoho času. Využijeme přítomnosti pana ministra a já tedy otevírám další bod pořadu, kterým je Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, podepsaná v New Yorku dne 30. března 2007 Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 67 a uvede ho ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, kterému opět uděluji slovo. Prosím. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, senátoři a senátorky, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vstoupila v platnost 3. května loňského roku a doplnila stávajících sedm základních Úmluv OSN o lidských právech. Musím říci, že mezinárodní dokumenty, které specificky upravovaly lidská práva osob se zdravotním postižením až do přijetí této Úmluvy, měly pouze nezávazný charakter v podobě deklarací a doporučení. Proto významným účelem této Úmluvy je zajistit těmto osobám plnou realizaci jejich základních práv a svobod ve všech oblastech života a možnost jejich aktivního zapojení do života společnosti. Česká republika se podílela na přípravě návrhu textu Úmluvy, podepsala ji dne 30. března 2007. Byli jsme mezi prvními signatáři a musím vám říct, že ke dni 15. července letošního roku, čili velmi aktuální informace, byla tato Úmluva podepsána všemi členskými státy EU a také Evropským společenstvím jako celkem. Úmluva obsahuje ustanovení, která spadají do působnosti téměř všech resortů, proto také možné dopady ratifikace byly ještě před předložením do meziresortního řízení podrobně projednány v mezirezortní pracovní skupině, která neshledala žádné překážky ratifikace. Stejně tak dopadlo i meziresortní připomínkové řízení. Na základě těchto výsledků vláda vyslovila s ratifikací souhlas. Ministerstvo práce zvažovalo také závěrem otázku, zda současně s Úmluvou ratifikovat i tzv. opční protokol, který by podřídil Českou republiku zvláštnímu mezinárodnímu kontrolnímu mechanismu. V této souvislosti byl zřízen, ustaven výbor pro práva osob se zdravotním postižením v České republice, který by měl posuzovat národní zprávy o plnění závazků vyplývajících z Úmluvy a také projednávat případné individuální stížnosti. Byl teprve na konci loňského roku ustaven a podle našeho názoru zatím chybí jistá vodítka k tomu, jak přistupovat k této Úmluvě. Ten opční protokol je možné v budoucnu kdykoliv ratifikovat. Vzhledem k určitým nejasnostem a vzhledem k velice krátké praxi v této oblasti v aplikaci této Úmluvy zatím vláda nenavrhuje současně s ratifikací této Úmluvy ratifikovat opční protokol. Obsah Úmluvy je zcela v souladu s národní i evropskou politikou sociálního začleňování, týká se zajištění přístupnosti budov, dopravy, pracovišť, zdravotnických zařízení, školských zařízení, bydlení atd. pro osoby zdravotně postižené. Co je podstatné, státy se ratifikací zavazují zvyšovat povědomí a situaci osob se zdravotním postižením o jejich schopnostech a zároveň potírat určité přetrvávající předsudky a nevhodné stereotypy v přístupu k těmto lidem.
46
Přes značný pokrok v posledních letech, pokud jde o tuto oblast, v České republice jsem přesvědčen, a myslím, že čas od času se s ním setkáváme téměř všichni v praxi, že ještě ne vždy a ne všichni přistupují k této problematice odpovídajícím způsobem, ať už jde o povědomí veřejnosti nebo i přístup k těmto osobám v dennodenní, každodenní praxi v nejrůznějších oblastech společenského života. Ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, a vláda je přesvědčena zejména, že ratifikovat tuto úmluvu a) můžeme a b) bychom měli, abychom tím podpořili správný trend ve směru, který jsem se tady snažil naznačit. Ze všech těchto důvodů vás prosím, abyste s ratifikací této úmluvy vyslovili souhlas. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 67/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 67/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Čáslava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Pavel Čáslava: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Pan ministr přednesl velice podrobnou zprávu o této úmluvě. Já nechci opakovat jeho slova. Chtěl bych jenom připomenout několik důležitých momentů, které mohou ty z nás, kteří pochybují o tom, je-li účelné přijmout tuto úmluvu, snad přesvědčit o správnosti tohoto přijetí. Jak řekl pan ministr, Česká republika neratifikovala opční protokol, což znamená, že tady jaksi funguje určitý princip opatrnosti v tom smyslu, že se nevystavujeme nebezpečí stížností a projednávání těchto stížností v situaci, kdy nevíme, jak vlastně ten příslušný výbor bude tyto stížnosti posuzovat a zdali by nedošlo k poškození zájmů České republiky. Dále je z vládního materiálu, který doprovází úmluvu, naprosto zřejmé, že celou řadu věcí, které úmluva vyžaduje po členských státech, jsou v České republice již plněny a jsou plněny na velice slušné úrovni a není tedy nutné v tomto smyslu přijímat nějaká zvláštní opatření. Vážené kolegyně a kolegové, já skončím své vystoupení tím, že vás seznámím s usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z 8. schůze, která se konala 10. června 2009, kdy po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Pavla Čáslavy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego. A upozorňuji, že jste opravil moji chybu, resp. chybu v prezidiální zprávě, protože váš výbor přijal usnesení. Já jsem přečetl, že usnesení nepřijal a teprve vzápětí jsem zjistil, že jde o omyl. Ptám se nyní pana senátora Drymla, jestli si přeje vystoupit jako zpravodaj. Ano, přeje. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
47
dne 3. června 2009 přijal usnesení, kterým doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této úmluvy. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní senátorka Daniela Filipiová. Paní senátorko, máte slovo, prosím. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi k tomu opravdu velmi krátkou poznámku. V úmluvách, různých deklaracích a dokonce i zákonech – navíc součástí našeho ústavního řádu je dokonce i Listina základních práv a svobod – všude tam jsou řešena práva handicapovaných a hovoří se o tom, že handicapovaní mají právo na to žít standardním životem. Ale kdybych vám měla vyprávět realitu života, jaká skutečně je, tak se naše schůze posune až do příštího týdne, a věřte mi, že by to nebylo nijak veselé vyprávění. Obávám se, že tato úmluva, byť ji už ratifikovali všichni, kteří se na její tvorbě podíleli, bude pouze – dovolte mi ten příměr – dalším stohem papírů, které opravdu realitu nijak nezmění, jenom ti signatáři a ti tvůrci budou mít pocit dobře vykonané práce, ale realita pro handicapované se skutečně v dohledné době nezmění. Já se obávám, že jediná cesta, jak skutečně změnit život handicapovaných tak, aby se stali rovnocennými a plnoprávnými členy společnosti, je možná pouze tehdy, když dojde k plné integraci různě handicapovaných osob již od předškolního věku. A pak mi věřte, že nebude potřeba žádná úmluva a žádná deklarace, ani zákony, které budou hovořit o tom, že budovy mají být bezbariérové, že je potřeba lidi s handicapem zaměstnávat, pokud je nezaměstnáváte, odvádíte státu „pokutu“, atd. Tím chci tedy říci, že já pro tuto úmluvu prostě hlasovat nemohu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Slovo má paní první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Musím na začátek říci, že paní senátorka Filipiová mi mluvila naprosto z duše, když hovořila o tom, jaká je realita a co je na papíře. Ale právě proto vás zase požádám o to, abyste pro tuto úmluvu hlasovali. Požádala jsem totiž o stanovisko k úmluvě Národní radu osob se zdravotním postižením. V tomto stanovisku se říká, že úmluva je z ohledu komunity lidí se zdravotním postižením zásadním dokumentem. Z jejich pohledu je významné, že úmluva obsahuje definice „diskriminace na základě zdravotního postižení“ a dále definice „přiměřené úpravy“ a další. Velmi důležitá je také skutečnost, že tato úmluva se přiklání k tzv. sociálnímu pojetí osob se zdravotním postižením, na rozdíl od dosavadního čistě medicínského nebo charitativního pohledu na osoby se zdravotním pojištěním. Sociální pohled totiž znamená, že zdravotní postižení není překážkou začlenění do společnosti. Náš úkol tedy je tyto překážky odstraňovat, resp. vytvářet ve společnosti takové podmínky, aby tyto překážky byly překonatelné, aby i osoba se zdravotním postižením se skutečně mohla plně zúčastnit běžného života. A tady musím podtrhnout také to, co paní senátorka Filipiová už řekla, že o to se musíme snažit skutečně od nejútlejšího věku, prostě již od dětí.
48
Jsem velmi ráda, že po dvou letech od podpisu úmluvy počne tato úmluva platit i v České republice. Ale problém vidím v tom, že vláda žádá souhlas s ratifikací úmluvy OSN, ale neschválila – a pan ministr o tom mluvil – ratifikaci opčního protokolu k této úmluvě, protože opční protokol umožňuje uznat pravomoci Výboru OSN, který monitoruje naplňování této úmluvy v jednotlivých státech. Pro státy to pak znamená povinnost jednou za dva roky tomuto výboru předložit zprávu o naplňování úmluvy. Obávám se toho, o čem tady mluvila paní senátorka, aby bez přijetí opčního protokolu nebyla tato úmluva skutečně jen na papíře. A upřímně řečeno, nic na tom nemění fakt, že v tomto případě není Česká republika jediná, kdo se nepřipojil k tomuto opčnímu protokolu. Lidé se zdravotním postižením by si to určitě nezasloužili a byla by to také velká škoda pro nás všechny, pro celou společnost. Jako společnost bychom se dále ochuzovali o talenty a schopnosti, které i lidé se zdravotním postižením mají a které vzhledem k bariérám, jež v naší společnosti neustále jsou, nemohou uplatnit, pokud tyto bariéry neodstraníme a které jim v jejich plném uplatnění v životě brání. Přimlouvám se tedy za to, abychom vydali souhlas s ratifikací úmluvy OSN. Ale také žádám – a to není jen požadavek můj, ale i požadavek Národní rady osob se zdravotním postižením – abychom co nejrychleji se také přidali a vydali souhlas s ratifikací opčního protokolu k této úmluvě. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři. Já vím, že se všichni těšíte na oběd, já také, ale tak své vystoupení zkrátím. Za prvé jde o to, že tato úmluva, která je typem kategorie prezidentských smluv, je to úmluva pod záštitou OSN, mění a přiklání se od tzv. zdravotního k sociálnímu pojetí, od dříve převažujícího názoru medicínského nebo charitativního. Za druhé stanoví povinnosti státu. Jde zejména o závazek zajistit a prosazovat plné uplatnění všech lidských práv a svobod všem občanům se zdravotním postižením bez jakékoliv diskriminace. Za třetí. Česká republika považovala za nutné zpřesnit formulaci určitého ustanovení, tak aby bylo zřejmé, že ta pozitivní opatření zaměřená na odstranění diskriminace osob se zdravotním postižením nebudou považována za diskriminační ve vztahu k nepostiženým osobám. A to se také povedlo. Jedním z klíčových ustanovení je přístupnost, o které tady mluvila paní senátorka. Ale dalším významným článkem je uznávání tzv. právní způsobilosti osob se zdravotním postižením. To je posun od modelu náhradního rozhodování opatrovníkem za osobu se zdravotním postižením k novému modelu poskytování podpory při rozhodování. Tato úmluva obsahuje i katalog základních lidských práv, klasických občanských a politických práv a zakotvuje i určitá práva hospodářská, sociální a kulturní. Legislativa České republiky už nyní stanovuje vysoké standardy ochrany lidských práv osob se zdravotním postižením a problematiku zastupování osob se zdravotním postižením při právních úkonech se řeší při probíhající rekodifikaci
49
občanského zákoníku. Je tam i několik sporných bodů. Opční protokol zatím ratifikovaly pouze čtyři státy Evropské unie, na rozdíl od úmluvy. A poslední věc. Zavádějí se tam některé povinnosti. Pokud případně v budoucnosti by došlo k výraznému snižování prostředků vyčleněných pro tyto účely, pak nelze vyloučit, že by Česká republika mohla být kritizována za nedostatečné naplňování závazků vyplývajících z úmluvy, ale to se snad nestane. Závěrem bych vás chtěl všechny požádat o to, aby tato úmluva byla schválena, protože jde o další výraznou pomoc tělesně a duševně postiženým, a možná, že po působení v české politice se tato pomoc do budoucna bude týkat i některých z nás. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Zatím jako poslední je přihlášen do obecné rozpravy pan senátor Pavel Čáslava, ale už není poslední, po něm ještě promluví paní senátorka Filipiová. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Čáslava: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já na rozdíl od paní místopředsedkyně si myslím, že je dobře, že jsme neratifikovali opční protokol. Chtěl bych vám jenom připomenout jinou podobnou úmluvu, kterou jsme tady probírali asi před dvěma lety, resp. probírali jsme hodnotící zprávu hodnotícího Výboru OSN, která se týkala České republiky a toho, jak Česká republika naplňuje úmluvu proti diskriminaci žen. Jestli si pamatujete, byly tam věci, nad kterými jsme se velice podivovali a měli jsme pocit, že výbor hodnotí úplně jinou zemi, možná nějakou africkou, nebo prostě z úplně jiného prostředí. A tady si myslím, že je dobře, že vláda postupovala opatrně a čeká na to, až se projeví, jakým způsobem bude nastaven mechanismus hodnocení ze zemí, které ratifikovaly tuto úmluvu. A domnívám se, že je vždycky čas a možnost k ratifikaci opčního protokolu přistoupit. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo má paní senátorka Daniela Filipiová. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já se omlouvám, že zdržuji, ale musím prostě říci ještě pár slov. Vystoupení, která zde byla, ta slova, která tady zazněla, mně bohužel potvrzují to, co jsem říkala, že podepsáním této úmluvy se zlepší situace osob s handicapem. To je přesně to, o čem jsem mluvila. Situace prostě taková nebude, nenastane. To, že tady paní místopředsedkyně citovala stanovisko Národní rady zdravotně postižených, ano, jsou skupiny zdravotně postižených, které si myslí, že přijetím jakékoliv úmluvy či deklarace se situace zlepší, jsou tací, kteří tvrdí, že se tak nestane, a já patřím k těm druhým. Na podporu tohoto mého stanoviska chci uvést to, že od začátku 90. let minulého století zde máme obecné technické požadavky na stavby, máme zde stavební zákon a máme zde vyhlášku stavebního zákona a tyto tři zákonné normy nám říkají, že všechny objekty ve městech a města mají bezbariérové úpravy. Zkuste se projít jakýmkoliv městem, jakoukoliv ulicí a vybavte si, že nejste schopni překonat schůdek větší než tři centimetry. A bude mě zajímat, jak daleko dojdete a zda si vůbec dokážete koupit základní potraviny k životu. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. O slovo se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml.
50
Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, senátorky a senátoři. Chtěl bych prostřednictvím předsedajícího říci paní senátorce, že ta věc není tak pesimistická, protože kupříkladu v Královéhradeckém kraji město Hořice získalo evropskou dotaci na bezbariérové vstupy do všech bytů a domů ve městě Hořice. Ono to nejde tak rychle, ale Česká republika v tom určitě udělá do budoucna ještě hodně. A tato úmluva pomůže v tom, že na základě této úmluvy se dá tato situace řešit. Ale vše je bohužel také limitováno ekonomickými zákony. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. místopředsedkyně Senátu senátorka Alena Gajdůšková.
A
slovo
má
první
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedající, pane ministře, ctěný Senáte, jen dvě věty. Vím, že všichni spěcháte na oběd. Musím konstatovat a říci, že konkrétně městem Zlín, které je městem, které díky vstřícnosti zastupitelstva a tomu, že jedním ze zdravotně postižených byl člen zastupitelstva, projedete bez bariér napříč. Je to o lidech a také o tom, o čem jsem mluvila v předcházejícím bodu, o autoritě práva jako takového. Myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Chce se vyjádřit pan navrhovatel? Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka: Dámy a pánové, děkuji za diskusi, bylo to pro mě velmi poučné zejména proto, že jsem nezaznamenal nikoho, kdo by nebyl přesvědčen o tom, že je možné maximum udělat pro osoby, o nichž tady jednáme. Názor máme všichni shodný, a přitom výsledek našeho názoru je diametrálně odlišný. Jsem přesvědčen, že vláda tím, že navrhuje ratifikaci, má pravdu, a to zejména v tom, že i když naprosto souhlasím s tím, co řekla paní senátorka Filipiová, že ratifikací se této úmluvy se ani dnes, ani zítra, ani příští týden radikálně nezmění vůbec nic. To je ale osud každého zákona. Zákony nezmění ze dne na den situaci, kterou mají a chtějí řešit, a také se přijímají. Je to demonstrování určitého názoru státu, vytváření určitých pravidel více nebo méně závazných. Ústavní zákon je možná závažnější než jiné předpisy a než některé úmluvy, ale je to prezentace vůle zákonodárce reprezentující Českou republiku, která chce směřovat někam. Chce směřovat k tomu, aby se vytvářely dále lepší podmínky pro tyto osoby. Budu-li velmi minimalistický, tak ratifikací této úmluvy nezkazíme nic. Jsem přesvědčen, že postupně pomůžeme situaci řešit minimálně proto, že po ratifikaci opčního protokolu bude ČR vystavena riziku, že když nebude plnit závazky ze smlouvy vyplývající například v legislativě a například v tom, že se nedůsledně dodržuje a nesankcionuje porušování předpisů – předpisy se nedodržují, v tom má paní senátorka pravdu, ale pokud není sankce, je to chyba. I z tohoto pohledu můžeme být nuceni zvnějšku, abychom postupovali v exekutivě jinak. Jsem přesvědčen, že je to krok, který nepoškodí, ale pomůže. Z tohoto důvodu prosím, aby návrh vlády byl akceptován. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Přeje si vystoupit pan zpravodaj? Nepřeje. Existují dva identické návrhy na to, aby Senát dal souhlas k ratifikaci. Po znělce budeme o tomto návrhu hlasovat.
51
Byl podán návrh, abychom souhlasili s tímto usnesením: Senát dává souhlas k ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením podepsané v New Yorku dne 30. března 2007. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum je 32. O návrhu, který jsem přečetl, dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Vy, kteří jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. 15. hlasování skončilo schválením návrhu usnesení, tedy souhlasem s ratifikací. 63 přítomných, kvórum 32, nikdo nebyl proti, 45 hlasů bylo pro. Děkuji navrhovateli a zpravodaji. Projednávání tohoto bodu skončilo. Budeme pokračovat ve 14.50 hodin. Prosím ještě pana předsedu. Senátor Tomáš Julínek: Vážené kolegyně a kolegové, jsme u 5. bodu, neodstartovali jsme právě svižně. Nikoho nechci omezovat na jeho právech, proto navrhuji, zda bychom po obědě pokračovali body pana ministra Janoty, jako bylo naplánováno na dnešní den, a ty, které jsou zachycovány, projednali potom, a event. překročili 19. hodinu. Je to v zájmu toho, abychom se dostali zpět do harmonogramu, který byl naplánován v programu. Je to k vašemu zvážení. Po obědě by pokračoval program tak, jak byl napsán a zafixované body by následovaly po Janotovi a vysoce pravděpodobně po 19. hodině, pokud nebudeme svižnější. Jde o to, abychom projednali zafixované body na dnešní odpoledne. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Přejete si o návrhu hlasovat? Je to procedurální návrh, budeme hlasovat. Odezněl procedurální návrh, kterým se modifikuje pořad této schůze. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo s návrhem nesouhlasíte, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Je to 16. hlasování o procedurálním návrhu na změnu pořadu. Senát schválil tento procedurální návrh. Přítomno 62, kvórum 32, nikdo nebyl proti, 48 pro. Pokračujeme ve 14.50 hodin. (Jednání přerušeno ve 13.52 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 14.50 hodin.) Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, je 14:50, měli bychom podle ohlášeného programu pokračovat v jednání. Prosím o účast v jednacím sále. Budeme pokračovat v jednání. Dalším bodem našeho jednání je Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 111. Návrh uvede ministr financí Eduard Janota, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, velmi stručně, patrně, protože vím, že program dnešního jednání je nabitý. Tento zákon byl předložen do Poslanecké sněmovny v září minulého roku, Poslaneckou
52
sněmovnou prošel v červnu letošního roku a změny, které tam byly zapracovány, byly pouze dílčí a byly to legislativně technické změny. Chci říci, že tento návrh zákona odpovídá všem právním normám EU i ČR, odpovídá současně požadavku na omezování administrativní zátěže obyvatel a racionální využívání prostředků státního rozpočtu. Cílem je stanovit právní rámec na sčítání lidu, domů a bytů, které proběhne v březnu 2011. My dnes schvalujeme vytvoření zákonných podmínek pro toto sčítání. Chci konstatovat, že údaje se budou týkat jak celostátní úrovně, tak územního členění dle požadavků EU, ale i detailního členění až na úrovni obcí nebo jejich částí pro potřeby regionálních a územních analýz nezbytných pro přípravu projektů rozvoje na této úrovni. Jak jsem se již zmínil, byl návrh zákona legislativně zpracován tak, aby získané údaje odpovídaly požadavkům příslušného nařízení EU a byly obsahově i metodicky srovnatelné s výsledky sčítání v ostatních členských státech unie a současně aby byly využitelné pro široké spektrum jejich uživatelů jak z oblasti státní správy, samosprávy, vědy či výzkumu či podnikatelské sféry v rámci ČR. Budou rovněž využity ke splnění mezinárodních závazků ČR vůči Organizaci spojených národů a dalším mezinárodním subjektům. Tento návrh navazuje na předchozí sčítání lidu, které bylo prováděno v desetiletých intervalech v ČR a odpovídá uvedenému nařízení Evropského parlamentu i Rady a jak jsem se již zmínil, metodickému doporučení OSN. Zajistí pokračování historických časových údajů o demografickém vývoji a zároveň respektuje, resp. nezahrnuje žádné otázky týkající se příjmů či majetkových poměrů obyvatel. Inovací je navrhovaná otázka o registrovaném partnerství, která odpovídá novým jevům ve společnosti. Poslední, co bych chtěl zmínit, je, že existuje možnost klasické papírové formy dotazníků nebo i využití údajů elektronickou cestou, což by mělo zajišťovat maxima, což ale podmiňuje a je tím zajištěna maximální možná ochrana dat během jejich přenosu i zpracování. Návrh věnuje této věci značnou pozornost, protože ochrana zájmů občanů při dalším nakládání s individuálními údaji, je prioritou. Z pohledu skartování lze konstatovat, že skartace proběhne nejpozději do tří let od rozhodného okamžiku sčítání a elektronické údaje budou ve stejné lhůtě anonymizovány a předány národnímu archivu. Veškeré údaje získané ze sčítání lidu, domů a bytů smějí být použity pouze pro statistické účely a zveřejňovány jen v agregované podobě. Dovoluji si vás požádat o podporu argumentů, které jsem přednesl k této novele. Věřím, že uvedenou novelu v závěrečném hlasování podpoříte. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 111/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, protože to není problémový zákon, protože jsme přijali na výboru jednohlasné usnesení, tak bych nechtěl zdržovat svou zpravodajskou zprávou, spíš bych jenom řekl, protože náš výbor se zaobírá hlavně tím, jaký to má dopad na státní rozpočet, takže realizace sčítání v roce 2011 si vyžádá rozpočtové výdaje v celkové výši asi 2,6 mld. Kč v letech 2008 – 2013. Chtěl bych upozornit na takové novum, které je ve
53
sčítání, že úřad může distribuci a sběr sčítacích formulářů vykonat prostřednictvím dodavatele služeb vybraného na základě veřejné zakázky zadané podle jiného právního předpisu. Tam se náklady mohou ještě zvýšit, a proto bych doporučil úřadu, aby této možnosti nevyužil. Jinak vás seznámím s rozhodnutím VHZD: Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vítězslava Jonáše a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete při skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Přihlášen je a vystoupí pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, senátorky, senátoři, já bych měl dotaz na pana ministra, proč musí být obsahem sčítání, cituji: Materiál nosných zdí například. Frekvence dojížďky do města pracoviště nebo školy. Je to § 6. Myslím si, že některé věci v § 6 jsou nadbytečné a je mi záhadou, proč materiál musí být v tomto statistickém zjišťování. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy. Nikdo další se nehlásí, takže rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vyjádřit se v obecné rozpravě, byl tázán. Ministr financí Eduard Janota: Mohu formálně a po pravdě oznámit panu Drymlovi, že ani já toto nevím, takže v tomto smyslu ho asi neuspokojím. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. Pane zpravodaji garančního výboru, přejete si vyjádřit se? Není tomu tak. Zazněl jenom jeden návrh, a to je schválit v podobě usnesení garančního výboru. Budeme tedy hlasovat. Registrováno 54 senátorů a senátorek, kvorum 28. Zahajuji hlasování. Zazněl návrh, zda schválit. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování pořadové číslo 17, registrováno 60, kvorum 31, pro návrh 51, proti jeden. Návrh byl schválen. Budeme pokračovat. Dalším bodem je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 117. Návrh uvede opět ministr financí Eduard Janota, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.
54
Ministr financí Eduard Janota: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych uvedl návrh této novely, které ve volné řeči říkáme krizová novela, i když na úvod zdůrazňuji, že předkládaný návrh není reakcí na konkrétní problém v bankovním sektoru ČR. Návrh pouze v obecné rovině reaguje na situaci, která panuje v současné době na finančních trzích a na skutečnost, že český právní řád neobsahuje dostatečnou oporu pro přijetí adekvátních kroků, jestliže je ohrožena stabilita ať již jednotlivé banky nebo finančního a bankovního systému. Je to jakási prevence, jakési preventivní opatření, právní opatření, kdyby nastala tato situace. Do českého právního řádu se tímto návrhem zavádí nástroje, které umožní v případech potřeby rychle, transparentně a pokud možno i s minimálními náklady reagovat na vzniklou situaci tak, aby byla zachována stabilita a důvěryhodnost bankovního systému. Návrh zavádí rovněž tzv. bridgebank, který má umožnit rychlé převedení podniku banky v problémech na zdravou instituci. K tomuto převodu má dojít za náhradu, která bude určena na základě nezávislého ocenění. Jako krajní řešení návrh umožňuje, aby podnik banky v problémech převzal stát pomocí tzv. banky zvláštního určení, tedy banky, kde stát bude ze 100 % vlastníkem. Tento postup by připadal v úvahu zejména tehdy, pokud by na trhu neexistovala banka, která by byla ochotna převzít podniky banky v problémech. Kromě toho návrh zjednodušuje určité formality týkající se procesu navýšení kapitálu banky. To má umožnit bance, u které se objevují problémy s nedostatkem kapitálu, aby si chybějící kapitál co nejrychleji a pružným způsobem opatřila. V podstatě v daných podmínkách dnešní podkapitalizace banky by znamenala v krátké době ztrátu licence a my chceme umožnit bance, bance v těchto problémech, abychom ji vytvořili určitý prostor pro nápravu a získání dostatečných kapitálových zdrojů. Návrh také obsahuje řadu dalších upřesnění, které umožňují České národní bance jako orgánu bankovního ohledu pružně reagovat na aktuální situaci v konkrétní bance, díky níž může Česká národní banka zabránit bance činit rozhodnutí, která by měla negativní vliv na její finanční stabilitu nebo na zájem jejích klientů. To je zase v souvislosti s dceřinými společnostmi zahraničních bank u nás. Chtěl bych dodat, že obdobné úpravy svého bankovního práva provedla – nebo v současnosti provádí – i celá řada dalších států Evropské unie. Vážený pane předsedo a předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, dovoluji si vás požádat o podporu tohoto návrhu zákona a o jeho hladké schválení, neboť reaguje na negativní aktuální vývoj ve světě a v této situaci je žádoucí akcentovat rychlost a operativnost legislativního procesu. Má – a to bych chtěl zdůraznit – zejména určité preventivní účinky, určitá preventivní opatření proti případným problémům v rámci bankovního sektoru. Ale znovu zdůrazňuji, jde zejména a hlavně o prevenci v českých podmínkách. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 117/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Stříteský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.
55
Senátor Jiří Stříteský: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Moje zpravodajská zpráva je velmi podobná předkladatelské zprávě pana ministra, protože si myslím, že ani jiná být nemůže. Z jeho projevu budu opakovat jednu věc, kterou bych rád tady zdůraznil, ač už ji citoval pan ministr. A to je, že cílem návrhu je vytvoření legislativního rámce, který umožní v případě potřeby rychle, efektivně a účinně zasáhnout. Čili je to preventivní opatření, které by mělo chránit naše bankovnictví, hlavně naše klienty v případě nějaké nenadálé situace. Dovoluji si osobní poznámku, že je škoda, že tento zákon už tady nebyl před několika lety, chtěl bych říci, že třeba před 10 lety atd. Takže je to opatření dobrým směrem a také na základě toho se náš výbor rozhodl doporučit plénu Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zpravodajem jsem byl určen já a zároveň výbor pověřil našeho předsedu senátora Hajdu, předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete o skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že právo vystoupit pan navrhovatel nevyužije a pan zpravodaj také ne. Takže jsme rychle u procedury hlasování, protože zazněl pouze jeden návrh ve zpravodajské zprávě, a to schválit. Byl podán jediný návrh, a to schválit, ve znění postoupeném PS. Registrováno 58 senátorek a senátorů, kvórum 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Konstatuji, že při hlasování pořadové č. 18 registrováno 58, kvórum 30, pro návrh 54, proti nikdo. Návrh byl schválen. Dalším bodem je Návrh zákona o platebním styku Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 125. Návrh uvede opět ministr financí Eduard Janota, kterého nyní prosím, aby nás s návrhem seznámil. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych předložil ke schválení nový návrh zákona o platebním styku. Tento návrh je předkládán jako celek, protože rozsah změn je poměrně velký oproti předchozímu zákonu. Nový návrh transponuje Evropskou směrnici o platebních službách na vnitřním trhu. Cílem této směrnice je harmonizovat v rámci EU podmínky poskytování platebních služeb, a to jak v oblasti veřejnoprávní regulace při této činnosti i v oblasti soukromoprávních vztahů, které při poskytování platebních služeb vznikají. Chci upozornit a zdůraznit, že jde o směrnici režimu tzv. stejné harmonizace, což znamená, že členské státy nemohou v oblastech upravených touto směrnicí klást na poskytovatele platebních služeb ani přísnější ani mírnější požadavky. Do nového zákona je dále zahrnuta i úprava vydávání elektronických peněz a provozování platebních systémů. Tato úprava byla převzata ze stávajícího
56
zákona o platebním styku a byla pouze podrobena určitým drobným formulačním a legislativně technickým změnám. Poslanecká sněmovna vyhověla žádosti vlády o schválení návrhu zákona již v prvním čtení, když existovala obava, že probíhající legislativní proces se zkomplikuje vzhledem k přijetí ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny a tudíž z tohoto důvodu a proto, aby pravidla uvedeného zákona o harmonizaci nabyla účinnosti ve všech členských státech současně, a to s termínem transpozice 1. listopadu letošního roku. Směrnice v řadě případů počítá s tím, že poskytovatelé služeb se budou moci spolehnout na odpovídající chování svých zahraničních partnerů. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to přeshraniční platební styk výrazně zkomplikovat. Poskytovatelé zahraničních služeb s uvedeným datem počítají a přizpůsobí tomu vnitřní systémy, technologické systémy a na to již vynaložili nemalé prostředky. Proto je velmi důležité a velmi vás prosím o to, abyste i vy tuto transpozici schválili, aby mohla platit a byla česká legislativa v souladu s evropskou dnem 1. listopadu letošního roku. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 125/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Igor Petrov, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Igor Petrov: Vážené dámy, vážení pánové, myslím, že vše bylo řečeno předkladatelem. Možná ještě doplním důvodovou zprávu, že v současné době tuto problematiku řeší zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředků a platebních systémech, popř. zákon o platebním styku, dále pak zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a vyhláška České národní banky č. 62/2004 Sb. Z legislativního procesu, jak už tady bylo uvedeno, vláda požádala o zkrácené termíny Poslaneckou sněmovnu. PS vyhověla, a tak v květnu předložila návrh PS vláda s tím, že PS vyslovila s návrhem souhlas, když 12. června 2009 při hlasování z přítomných 119 poslanců se vyslovilo pro 85 a nikdo nebyl proti. Předložený návrh zákona evidentně nevykazuje nějaké legislativní nedostatky. Přečtu návrh na usnesení, to znamená v podstatě doporučení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor po úvodním slovu zástupce předkladatele Ing. Jana Málka, náměstka ministra financí ČR, po zprávě senátora Igora Petrova a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS, určuje zpravodajem výboru pro jednání na jednání Senátu senátora Igora Petrova a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se ani elektronicky ani vizuálně nehlásí, takže uzavírám, končím obecnou rozpravu a protože zazněl ve zpravodajské zprávě návrh schválit, tak budeme hlasovat. Předtím se ptám, zda-li pan navrhovatel
57
si přeje vystoupit? Ne. Pan zpravodaj, předpokládám, že také ne, takže můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Takže zopakuji, výborem byl podán návrh schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v době hlasování bylo registrováno 62, kvórum 32. Pro návrh 54, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji všem aktérům. Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 126. Návrh uvede opět pan ministr financí Eduard Janota, který má nyní slovo. Prosím, pane ministře. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji, pane předsedající. Tento návrh novely zákona o platebním styku váže na předchozí materiál, je to v podstatě změnový zákon, který promítá změny, které byly vyvolány předchozím hlasováním, předchozím schválením transpozice směrnic o platebních službách, a to do některých našich domácích zákonů, například zákona o bankách, zákonu o družstevních záložnách, do obchodního zákoníku a dalších. Jedná se především o terminologické zpřesnění. V podrobnostech tedy odkazuji na to, co bylo řečeno k návrhu zákona o platebním styku. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás o zaujetí místa u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 126/1. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Igor Petrov, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Igor Petrov: Vážené dámy, vážení pánové, tak jak bylo řečeno panem ministrem, navazuje senátní tisk č. 126 na tisk č. 125. Tento zákon v podstatě promítá tento zákon do ostatních zákonů, které jsou vyjmenovány. Celkem je to 22 zákonů, které v podstatě měníme v souvislosti se zákonem o platebním styku. Legislativní proces je také velice podobný jako u tisku č. 125, to znamená také zkrácené projednávání v Poslanecké sněmovně, z přítomných 119 poslanců tentokrát hlasovalo 86 pro a 2 byli proti. A ještě ocituji usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Málka, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátora Igora Petrova a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném
58
Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu senátora Igora Petrova a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů a plnil funkci zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takový návrh není předložen, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní senátorka Jana Juřenčáková, prosím. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, nebudu hovořit dlouho. Chtěla bych jenom upozornit, nevím, jestli jste si toho vědomi, že pokud nastane změna v zákoně o správě daní a poplatků, tak dojde ke změně u placení daní. Dosavadní stav je takový, že když je termín pro úhradu daní dejme tomu 31. března nebo k 25. dni v měsíci nebo 30. června, tak doposud stačilo to, že v ten den byla peněžní částka odepsána z účtu daňového poplatníka. Na základě této změny dojde k tomu, že v ten den, který je v zákoně daný, musí být tato částka už připsána na účet finančního úřadu. To znamená, že budete muset platit v předstihu, termín pro odevzdání přiznání nebude vlastně využit. Myslím, že pan ministr mi potvrdí, že se nemýlím. Jenom toto jsem vám chtěla sdělit, abyste tuto informaci věděli, až se na vás budou daňoví poplatníci obracet, že jsme jim zkrátili lhůtu pro placení daní, že je to tady v tomto zákoně. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Vladimír Dryml, prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, senátorky a senátoři. Chtěl bych se vyjádřit k tomu samému, co tady řekla paní senátorka Juřenčáková, kde je ještě další „pikantnost“ v tom, co se tady navrhuje ministerstvem, a to, že nebudete moci zaplatit sociální pojistné na pokladně vyšší než je 5.000 korun. Tady se jasně píše, že v jednom kalendářním dne lze zaplatit nejvýše částku 5.000 Kč. Není to tedy jenom o tom, že podnikatelé budou muset platit nejméně tři dny předem, i když někteří třeba dostanou daňové přiznání až 30., ale že to musí platit tři dny předem, i když nevědí, jakou částku, a i když to budou chtít zaplatit 30. na pokladně, tak sociální pojistné je z toho vyloučeno, pokud půjde o částku nad 5.000 korun. Mně to připomíná šikanu. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. A ptám se navrhovatele pana ministra Janoty, zda-li se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Ano, je tomu tak. Prosím. Ministr financí Eduard Janota: Pane předsedající, dámy a pánové, to, co říkala paní senátorka Juřenčáková, vyplývá konec konců z té transpozice, kde jsou lhůty pro provedení platební transakce. Návrh – bavíme se o předchozím zákoně – upravuje lhůty tak, že rozlišuje, zda se jedná o platební transakce vnitrostátní nebo
59
přeshraniční a zda se platební transakce účastní jeden nebo více poskytovatelů. U vnitrostátních platebních transakcí v české měně mezi dvěma poskytovateli platebních služeb se stávající dvoudenní lhůta pro připsání na účet příjemce zkracuje na jednodenní. A u vnitrostátních platebních transakcí v rámci jednoho poskytovatele platí i nadále, že k připsání na platební účet příjemce musí dojít ve stejný pracovní den, kdy nastala účinnost platebního příkazu. Na rozdíl od stávajícího zákona se nově zavádí také lhůta pro připsání peněžních prostředků vložených na platební účet v hotovosti. Vkládá-li takové prostředky spotřebitel nebo drobný podnikatel, musí dojít k jejich připsání neprodleně, v ostatních případech je lhůta pro připsání následující pracovní den. Čili na jedné straně tady byla zmíněna určitá jakoby komplikace, na druhé straně dojde ke zrychlení transakcí, takže v tomto smyslu vidím jednoznačně výhodu v navrhovaném znění. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Pane garanční zpravodaji, vyjádříte se k obecné rozpravě? Nechcete využít svého práva. Přistoupíme tedy k hlasování, protože v usnesení výboru zazněl pouze jeden návrh, a to je návrh schválit. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V okamžiku hlasování pořadové číslo 20 bylo registrováno 62 senátorek a senátorů, kvórum bylo 32, pro návrh bylo 55, proti jeden. Návrh byl schválen. Děkuji všem aktérům. Dalším bodem je Návrh zákona o zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 131. Návrh opět uvede ministr financí Eduard Janota, kterého prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil. Ministr financí Eduard Janota: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych uvedl návrh zákona o zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Cílem tohoto návrhu je ukončení existence subjektu, který naplnil svůj účel. Z ekonomického hlediska není přiměřené, aby ve své činnosti dále pokračoval. Důvodem tohoto kroku jsou nutná racionalizační opatření, neboť proti roku 2001, kdy na území ČR působilo kolem 130 činných družstevních záložen, je v současné době zdravých pouze 17 a tyto jsou navíc od účinnosti zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem napojeny na fond pojištění vkladů. Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně přijat s pozměňovacím návrhem, jehož obsahem je posunutí data zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen o jeden rok v důsledku zdržení, které nastalo v průběhu legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. Pokud bude návrh zákona Senátem v této podobě přijat, zajišťovací fond družstevních záložen bude zrušen bez likvidace k 31. prosinci 2010. Jeho působnost, majetek, pohledávky a závazky, práva a povinnosti budou převedeny na stát
60
reprezentovaný ministerstvem financí. Zrušením zajišťovacího fondu družstevních záložen dojde také k úspoře finančních prostředků pro státní rozpočet, a to ve výši 12 mil. korun ročně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolil bych si vás požádat o podporu při schvalování tohoto zákona. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se opět posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 131/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Stříteský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Stříteský: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Slyšeli jsme, že cílem předloženého návrhu je ukončení existence subjektu, který splnil svůj účel. Jak to bude provedeno, co bude s majetkem, který zůstane, to vše vám řekl pan ministr ve své zpravodajské zprávě. Proto jen slíbená stručnost, a to je usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kdy tento výbor po diskusi a projednání doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Jak můžete vidět, určil zástupcem zpravodaje výboru mne a pověřil předsedu výboru senátora Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a splnil své poslání. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, nikdo se nehlásí. Přikročíme k obecné rozpravě, kterou otevírám. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo nemá zájem vystoupit v obecné rozpravě, takže ji končím. Předpokládám, že pan navrhovatel nebude chtít využít svého práva a ani pan zpravodaj si nepřeje vystoupit. Ve zpravodajské zprávě zazněl pouze jeden návrh, a to schválit. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V okamžiku hlasování pořadové číslo 21 bylo registrováno 59 senátorek a senátorů, kvorum je 30, pro návrh se vyslovilo 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji za předložený návrh a za zpravodajskou zprávu. Dalším bodem je Návrh zákona o daňovém řádu Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 132. Návrh uvede opět pan ministr financí Eduard Janota, kterého prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře. Ministr financí Eduard Janota: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a senátoři, dovoluji si ve stručnosti představit předložený návrh daňového
61
řádu a zároveň reagovat na témata, která zazněla při projednávání tohoto materiálu ve výborech. Daňový řád představuje novou komplexní úpravu daňového procesu, která má nahradit v současnosti nevyhovující zákon 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. O nutnosti řešit problémy současného zákona zcela novým právním předpisem bylo již rozhodnuto před osmi lety. Důvodem je především velká kvantita změn, které bylo nutno provést a také to, že stávající zákon a jeho systematické řazení obsahující často dlouhé a nepřehledné paragrafy a odstavce by v případě jeho novelizace nemohl zajistit jeden z vytyčených cílů, kterým je větší přehlednost a lepší systematické uspořádání zákona. Návrh, který máte před sebou, předmětnou materii rozložil do většího počtu paragrafů, které jsou krátké a přehledné, což plně odpovídá požadavkům na moderní právní předpisy. Nutnost změn, které je třeba provést, pramení z toho, že současný zákon již neplní úlohu, kterou by plnit měl, neboť jeho aplikace není prakticky možná bez znalosti rozsahu judikatury a metodických pokynů. Současný stav vyhovuje pouze těm, kteří se dokáží v těchto materiálech, které se stále ještě vyvíjejí a mění, orientovat a nikoli běžnému poplatníkovi, nakonec ani úředníkovi, který neví, co platí. Poplatník, který chce řádně plnit své daňové povinnosti, je již po léta nucen najímat daňové poradce a tím fakticky zvyšovat svou daňovou povinnost, nebo osobně studovat judikaturu, která mnohdy dochází k závěrům, které se o 180 stupňů liší od textu zákona. V opačném případě je obětním beránkem v rukou správce daně a není schopen relevantně posoudit jeho postup. Tady se zejména bavíme o malých a středních podnikatelích, o osobách samostatně výdělečně činných, protože velké firmy mají daňové poradce z důvodu svých daňových optimalizací, a firmy ještě větší a přeshraniční mají zpravidla registrace v daňových rájích, takže se jich tato změna tolik nedotýká. Čili jednoznačně je to výhoda pro malé i střední podnikatele. Vzhledem k tomu, že jsme zemí, kde základním pramenem práva je zákon, nikoli judikatura a metodické pokyny, a kde platí pravidlo, že státní moc je možné vykonávat toliko na základě zákona, domnívám se, že narovnání současného stavu je nutností, která ve výsledku přinese větší právní jistotu všem. Zároveň pomůže vyřešit velikou řadu konkrétních nedostatků, které jsou nezpochybnitelné a jejichž zhojení je již veřejností netrpělivě neočekáváno. Neobávám se ani toho, že tato změna může znamenat v první fázi určité znejistění stávající judikatury, neboť řada změn, které jsou v zákoně obsaženy, vychází právě z této judikatury tím, že obecné myšlenky zde obsažené převádí přímo do textu zákona. Judikáty, které vyplňovaly mezery stávajícího zákona, tak naleznou odezvu přímo v zákonném textu. Chtěl bych zdůraznit, že návrh daňového řádu je kompromisním výsledkem mnohaletého úsilí, na kterém se podíleli ve větší či menší míře zástupci odborné i laické veřejnosti. Klíčové otázky a témata tak byly diskutovány se zástupci podnikatelů, soudů, daňové správy, komory daňových poradců, to bych chtěl zdůraznit, ale i akademické obce. Po celou dobu se vychází z jednotné koncepce, kterou si osvojily všechny předchozí vlády od roku 2000. Tato koncepce vychází z toho, že nový zákon je lepším řešením než rozsáhlá novela. Dále pak zachovává současný model nezávislosti na správním řádu, který je obvyklý i v zahraničí. A to bych chtěl taky zdůraznit. Na téma podpůrného použití správního řádu již proběhla celá řada diskusí, neboť jde o základní otázku, kterou bylo nutno vyřešit při začátku celého projektu. Hlavní diskuse se odehrála zejména v rámci připomínkového řízení, kde se všechna
62
připomínková místa včetně Kanceláře Senátu mohla k danému tématu vyjádřit. Mrzí mne proto, že tato uzavřená otázka ze strany senátní legislativy se otevírá až v době, kdy je celý projekt takto daleko a kdy není dostatek prostoru na odbornou diskusi. Zdůraznil bych pouze, že rozsáhlá argumentace k tomuto problému je součástí důvodové zprávy. V návaznosti na to bych připomněl, že návrh daňového řádu prošel několikerým připomínkovým řízením, ať už standardním nebo v rámci odborné expertní skupiny. Dále pak proběhlo podrobné jednání na půdě Legislativní rady vlády a jejích komisí a na půdě podvýborů a výborů v PS. Celý materiál byl podrobně rozebrán v otázkách obecných i konkrétních a v červnu byl téměř jednomyslně schválen Poslaneckou sněmovnou. Mohu tedy s jistotou říci, že máte před sebou velmi propracovaný a kvalitní text, který splňuje všechna kritéria, která bychom od právního předpisu měly očekávat. Mrzí mne, že při projednání na senátních výborech byly vzneseny námitky koncepčního i konkrétního rázu vycházející především z materiálu připraveného senátní legislativou. Tento materiál bohužel nebyl konzultován s předkladatelem a obsahuje řadu nepřesností, které jsou způsobeny zřejmě krátkým časovým prostorem na prostudování takto rozsáhlého materiálu. Ve výsledku však budí dojem, že návrh daňového řádu obsahuje řadu nedostatků. V tomto smyslu jde o určité nedorozumění. Odvolal bych se proto na fakt, že prakticky tentýž text prošel rukama mnoha odborníků z řad různých zájmových skupin, kteří měli dostatek času i prostoru ke korekci navrhovaného textu. Tady bych chtěl zdůraznit, že se jedná o kompromisní text, v žádném případě to není jednostranně vyhrazený text. A to vyplývá i ze spektra připomínkových míst, kterým prošel. Připomněl bych, že ze strany ÚPV bylo přijato usnesení s návrhem na zamítnutí projednávaného návrhu Senátem PČR. Domnívám se, ještě jednou bych chtěl zdůraznit a vrátit se k tomu, že tak rozsáhlý zákon, který prošel tolika připomínkovými místy, je do jisté míry plýtváním času i prostředků všech, kteří se na tomto projektu účastnili. Pokud existuje názor, že v návrhu daňového řádu existují nedostatky, jsem připraven k tomu, aby v přípravě potřeby byly v rámci legisvakanční lhůty upraveny, zpřesněny. K obsahu samotného návrhu bych rád uvedl, že jedním z jeho cílů je snížení administrativních nákladů vůči těm, kteří své daňové povinnosti plní řádně a poctivě, a vytvoření účinných nástrojů vůči nepoctivým poplatníkům. Nyní bych ve stručnosti zmínil pouze některé z nejdůležitějších změn, které podle mého názoru daňový řád přinese. Jde zejména o přehlednější uspořádání textu. Nový zákon umožňuje logičtější strukturování textu, lepší členění do paragrafů a odstavců, což zvyšuje komfort pro uživatele. Stanovení jednoznačné terminologie pro celou oblast daňového práva. Daňový řád přináší jasné vymezení podstatných pojmů pro všechny daně, čímž se stává základním kamenem daňového práva. Jím zavedená terminologie bude postupně používána ve všech hmotněprávních daňových zákonech. Vytvoření jednotného procesu pro výběr všech příjmů veřejných rozpočtů. Podle daňového řádu budou postupovat nejen stávající správci daně, tzn. daňová, celní správa, obce, ale v budoucnu předpokládám, že i správci sociálního a zdravotního pojištění, ať už to bude daňová zpráva či jiné orgány. Posunutí splatnosti daně ve výši, která byla stanovena nad rámec daňového přiznání až za právní moc rozhodnutí. Za stávající situace musí podnikatel uhradit doměrek z kontroly ihned po doručení platebního výměru, i když má o rozhodnutí
63
správce daně pochybnosti a i když se proti němu podá odvolání. Daňový řád proto posunuje splatnost doměrku až do okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o odvolání. To umožní poplatníkům bránit se proti takto navýšené částce bez nutnosti ji zároveň ihned uhradit. Zavedení jasných pravidel pro daňovou exekuci. Správci daně se již nebudou muset dosazovat přiměřeným použitím občanského soudního řádu do pozice soudu a oprávněného zároveň. Veškeré pravomoci budou mít jednoznačně vymezeny zákonem, což zabrání riziku zneužití a přispěje k větší efektivitě vymáhání. Odstranění omezení pro volbu zástupce. Dnes může pouze daňový poradce či advokát zastupovat více firem, což znemožňuje, aby například účetní zpracovávali daně více firmám. Toto omezení daňový řád omezuje, čímž snižuje náklady na správu daně. Podávání dodatečných daňových přiznání místo žádostí o obnovu. Pro poplatníky je jednodušší, je levnější podat dodatečné daňové přiznání než žádost o obnovu. Vyřízení obnovy navíc ještě nejprve zahrnuje fázi povolovací. Daňový řád tak opět přispěje ke zlevnění správy daně. Díky tomu, že daňové právo procesní je oproti daňovému právu hmotnému až na výjimku tématem apolitickým, lze konstatovat, že výsledkem je určitý nadčasový text, který není poplatný tomu, jaká koncepce bude zvolena v jednotlivých hmotněprávních daňových zákonech. Daňový řád na rozdíl od současného zákona splňuje to, co je třeba od jakéhokoli právního předpisu očekávat. To je srozumitelnost, jednoznačnost a vnitřní bezrospornost. Současně přináší řadu konkrétních zlepšení postavení daňových subjektů, která jsou daňovou veřejností již netrpělivě očekávána. Je zřejmé, že každodenní poplatník, a tím je prakticky každý z nás, pokud chce řádně plnit své daňové povinnosti, uvítá tuto procesní změnu. Závěrem bych chtěl říci, že případné zamítnutí této novely odsune další práce na této právní normě, ale i na jiných právních normách, které souvisejí s daňovým systémem někde hluboko za horizont roku 2012. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VHZD. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 132/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Pakosta. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 132/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Soňa Paukrtová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k této jistě neobyčejně důležité procesní normě. Možná si kladete otázku, proč daňový řád jako garanční výbor projednával ÚPV. Projednával to právě z toho důvodu, že to je významná a důležitá procesní norma. K obsahu celého návrhu zákona se tady samozřejmě velmi fundovaně vyjadřoval pan ministr a já mohu doplnit pouze některé informace, které se týkají např. legislativního procesu. Vláda předložila návrh zákona 15. prosince 2008, aby PS ho schválila téměř jednohlasně 17. června 2009. Pak bych se ráda zmínila o dopadech do státního rozpočtu a současně k situaci, jakým způsobem tento správní řád nebo daňový řád koresponduje s evropskými směrnicemi.
64
Pokud se týče dopadu do státního rozpočtu, tak dle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona by se mělo jednat částečně o snížení finančních prostředků, které se vynakládají ze státního rozpočtu jako satisfakce za škody způsobené nesprávným úředním postupem, nesprávným rozhodnutím. Výši těchto nákladů resp. úspor nelze předem stanovit. V souvislosti se zavedením nového daňového řádu se předpokládá pro adaptaci informačních systémů náklady ve výši 225 mil. Kč. Já bych se v tuto chvíli k tomu vyjádřila jako zpravodaj ÚPV, jak probíhala debata na ÚPV a z jakého důvodu tento výbor přijal zamítavé stanovisko k tomuto návrhu zákona. My jsme si samozřejmě byli vědomi toho, že to je velmi důležitá procesní norma a v této souvislosti bych ráda řekla, že možná nad rámec zpravodajské zprávy, že by bylo dobře, kdyby Senát měl minimálně 60 dní na takto důležité procesní normy a nikoliv pravidelných 30 dní. Ještě jedna informace, na kterou jsem zapomněla, návrh zákona neprošel procesem RIA, neboť procesní předpis, kterým tento návrh zákona je, na něj se proces RIA nevztahuje. Je možné říci, že přes námitky odborné veřejnosti i značného počtu a významu připomínkových míst, že v návrhu jde o přepsání správního řádu a že se na principech dosavadní úpravy mění jen málo. Mnohá ustanovení dosavadního zákona byla recipována pouze s kosmetickými úpravami, navrhovatelé obhájili nejen nutnost nové právní úpravy, ale i dosavadní autonomní systém řízení ve věci správy daní. Je to běžný evropský postup, nicméně už v této situaci byly i z řady významných připomínkových míst vznášeny námitky typu, že je otázka, zda-li norma má být koncipována tímto způsobem. ÚPV se zabýval nejen stanoviskem našeho legislativního odboru, kde byla celá řada úprav, oprav a námitek proti této normě. Dále jsme se zabývali i tím, že je možné, že v některých případech daňový řád bude mít negativní dopad na daňové poplatníky, nikoli na správce daně. Měli jsme za to, že by norma měla být vyrovnanější, pokud se týče právě daňových poplatníků. Takže když to řeknu hodně stručně, z tohoto vycházelo potom nakonec negativní stanovisko, téměř myslím, že celý ÚPV s výjimkou jednoho, který se zdržel hlasování, hlasoval pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. Já bych pro objektivitu projednávání tohoto zákona ráda řekla, že opravdu se pracuje na novém daňovém zákonu, tuším od roku 2000. Opravdu existovala ministerská komise, která zahrnovala zástupce jak podnikatelské veřejnosti, tak daňových poradců, tak celé řady dalších z akademické obce. A tato skupina pracovala a došla ke kompromisnímu řešení, které tady před námi leží. Senát nebyl účasten žádným ze svých členů práce na této skupině, na této komisi. Senát, pokud byla připomínkovým místem Kancelář Senátu, tak to byla Kancelář Senátu. My senátoři jsme s touto normou byli seznámeni až 10. července, kdy tato norma doputovala do Senátu. To však nic nemění na skutečnosti, že Senát má Ústavou zaručené právo přijmout k tomuto legitimní a úplně autonomní stanovisko, byť samozřejmě s ohledem na skutečnosti, že připomínkovala celá řada míst, pracovala celá řada míst, takže si myslím, že je možné přijmout i zamítavé stanovisko k návrhu zákona. V zásadě se dá říci, že v tuto chvíli existuje zákon o správě daní a poplatků, který je bohatě judikován a je skutečností, že my nemáme precedentní právo a nelze rozhodovat pouze na základě judikátu, takže v zásadě jsou dvě možnosti řešení. Přijmout tento návrh zákona, daňový řád, s tím, že existuje celá řada problémů, které
65
připomíná i Komora daňových poradců. Nebo se odkázat na to, že existuje procesní norma, Správa daní a poplatků, bohatě judikovaná, a tento návrh zákona zamítnout. ÚPV se přiklonil k řešení druhému. Existuje samozřejmě i možnost, že zákon lze upravit v legisvakanční lhůtě, která je k dispozici a odkázat se i právě na stanovisko Komory daňových poradců, kteří připomínají celou řadu ustanovení, která by bylo možné do té doby upravit. ÚPV však přijal zamítavé stanovisko. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD Petr Pakosta. Ano, přeje si vystoupit, prosím. Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se. Dopředu avizuji, že moje zpráva bude poněkud delší, než bývá. V případě zpravodajské zprávy zpravodaje dožádaného výboru, bývá dlouhá. V úvodu také zdůrazňuji, že budu mluvit o stejné normě, o jaké zde mluvil pan ministr. Začnu tím, že připomenu historii správy daní a poplatků. Ta začala zákonem o správě daní a poplatků, který vstoupil v platnost k 1. 1. 1993. Cesta správy daní byla, dá se říci, bolestná. Dlouhou dobu bylo v tomto státě osm daňových republik, protože jsme neměli zavedeno správní soudnictví, přestože tak Ústava ČR předjímala. Roli Nejvyššího správního soudu plnil Ústavní soud, který, až míra jeho trpělivosti byla završena, tak zrušil část občanského soudního řádu, tuším, že to byla pátá část, kterou přinutil zákonodárce přijmout novou normu, což byl soudní řád správní, a došlo konečně k ustavení Nejvyššího správního soudu a soustavy správních soudů. Na správu daní měla tato událost obrovský význam, protože došlo k tomu, že se konečně začaly vykládat pojmy ve správě daní a poplatků tak, jak by měly být vykládány. Opíralo se to o judikaturu. Ty excesy, které se tam postupně objevovaly, tak byly dílem novelizovány, dílem dostaly konkrétní náplň. Konstatuji tedy, že dnes odborná veřejnost i státní správa ví, co je zákon o správě daní a poplatků, ví, co obsahují jednotlivé pojmy a je to zákon, se kterým jak odborná veřejnost, tak státní správa umí pracovat. Aby tento stav mohl být nahrazen, tak nový zákon by měl být co možná nejdokonalejší, měl by být perfektní. A to nový zákon určitě není. Připomenu, že nový zákon je systematicky špatně a podivně napsán, že tam má mnoho nedostatků a že tyto nedostatky představují ve své převážné většině zhoršení postavení poplatníka, daňového subjektu, potažmo občana. Budu o nich mluvit za chvíli. Jsem přesvědčen, že ta norma je zbytečná. Připomínám ještě, že nejméně pět roků si tento nový procesní předpis v případě, že bude schválen, bude sedat za pomoci judikatury, protože už jenom tím, že ten zákon je systematicky jinak členěn, i známé dosavadní pojmy dostanou jiný obsah. Já bych chtěl teď trošku polemizovat s některými věcmi, které zde řekl pan ministr. Říkal, že podle nového daňového řádu bude mít podané odvolání při vyměření daně odkladný účinek proti tomuto vyměření. My budeme možná ještě dnes, možná zítra schvalovat novelu zákona o správě daní a poplatků, který tento stejný princip nově zavádí. I dnes může účetní zpracovávat pro své klienty daňové
66
přiznání, nic jí v tom nebrání. Samozřejmě, že nemá postavení daňového poradce, ale to je snad logické. Jsem bytostně přesvědčen, že případné neschválení daňového řádu rozhodně neodsune práce na dalších navazujících zákonech. Pokud se budeme ptát, zda tento zákon potřebujeme, musíme se také podívat, kdo takový zákon potkává. Já tvrdím, že to rozhodně není odborná veřejnost. Není to ani veřejnost obecně, nejsou to ani drobní živnostníci, drobní podnikatelé, ani střední podnikatelé. Výhradně to poptává daňová správa. A není to ani Komora daňových poradců, jíž jsem už patnáct roků členem. Možná některé osoby z vedení této Komory. Já se teď krátce zmíním o problematických místech tohoto zákona. Návrh zákona vzbuzuje mnoho pochybností například ohledně systematického členění. O tom jsem tady už mluvil. Systematika určitě bude zdrojem výkladových problémů v budoucnu. Mohu uvést jako příklad uspořádání daňového řízení, které je upraveno v hlavě třetí zákona, kdy v § 134 jsou uvedeny fáze daňového řízení. Zcela nelogicky jsou ale zde uvedená řízení dále rozvedena v samostatných hlavách, čímž jsou jakoby postavena na stejnou úroveň, jako je zastřešující pojem daňové řízení. Další problémy vidím v ustanoveních pojednávajících o daňových subjektech. „Díky“ zmatečnému uspořádání se mezi daňovými subjekty ocitá například odborný konzultant, který by určitě neměl mít postavení daňového subjektu. Chybně členěna jsou i některá ustanovení, která třídí a upravují instituty procesů při správě daní. Zákon rozděluje opravné prostředky na řádné, což je odvolání a rozklad, a mimořádné, kterými má být jen návrh na povolení obnovy řízení. Další možností pak jsou dozorčí prostředky, kterými je: nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí. Není zřejmé, jaké kritérium pro toto rozdělení bylo vzato v úvahu. Úprava obsahu a použití jednotlivých institutů je nesrozumitelné a řekl bych až zmatečné. Připomínám, že jedním ze základních výkladů právního předpisu je výklad systematický, který se opírá o členění právního předpisu a neodpovídá-li toto členění logickým principům, bude tím trpět při aplikaci zákona praxe, tedy daňový poplatník a rozhodně tím utrpí i efektivita správy daní. Zákon se nevyvaroval nedostatku předešlého zákona a je při definování účastníků řízení značně komplikovaný. Používá formální hlediska vymezení, například poplatník nebo plátce, obsahová u třetí osoby, což mohou být svědci atd., a jejich kombinaci. Procesní předpis používá pro účastníky řízení hmotně právní pojmy, například obecný pojem osoba zúčastněná na správě daní, a užší pojem, daňový subjekt, který se v průběhu řízení do konce opakovaně proměňuje v příjemce rozhodnutí. Tento přístup přispívá k chaotičnosti a nesrozumitelnosti zákona. Je nutné zdůraznit, že tyto uvedené nedostatky je velmi obtížné až nemožné odstranit případnou novelizací zákona. Je také třeba poukázat na to, že převážná část navrhovaného daňového řádu je jinak napsaný správní řád. Existence samostatné procesní normy upravující správu daní může být předmětem diskusí, ale jeden procesní předpis, na který by se odkazovalo v rámci správy daní, by rozhodně neškodilo. Proti této celkem logické úvaze je použití správního řádu v navrhovaném daňovém řádu vyloučeno. Z důvodové zprávy, která byla k zákonu vypracována, vyplývá, že se autoři předlohy snažili o to, aby přístup daňové správy k občanovi, tedy daňovému poplatníkovi, byl klientský. Pozor, prosím, nezaměňovat za slovo klientelistický. Je ale nutno konstatovat, že v samotném textu předlohy se objevuje přesný opak. Uvedu několik příkladů.
67
Jako první příklad uvedu doručování. Při správě daní je doručování nesmírně důležitá věc. Doručením daňové písemnosti často daňovému poplatníkovi vznikají práva či povinnosti, které jsou vázány na lhůtu řádově ve dnech a marné uplynutí těchto lhůt má pro poplatníka velmi často fatální důsledky. Podle současné úpravy se může poplatník domoci určení, že doručení je vůči němu neúčinné poměrně snadným způsobem. Prostě postačí, že se v místě doručení v okamžiku doručení a v průběhu úložní lhůty nezdržoval. Navrhovaná úprava přináší naprosto radikální obrat. Pro možnost rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení správcem daně je podmínkou, že si adresát nemohl písemnost vyzvednout ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu. Zatímco ve správním řádu, který také upravuje doručení, je podmínkou dočasná nepřítomnost a závažný důvod, v občanském soudním řádu je to jakýkoliv omluvitelný důvod. Což je obdobná úprava jako v dosavadní správě daní. To znamená, že podle správního řádu a občanského soudního řádu není vyloučeno, aby adresát požádal o rozhodnutí o neplatnosti doručení i v případě, že například absolvoval plánovanou operaci nebo dovolenou. Ale ta plánovaná operace je podle mě daleko razantnější důvod. A byl dočasně mimo bydliště, anebo byl plánovaně hospitalizován. Podle daňového řádu dovolená nebo plánovaná operace jistě nebude tím nepředvídatelným důvodem, který by mohl směřovat k tomu, že žádost o vyslovení neúčinnosti doručení bude schválena. Naopak, ta bude zamítnuta. Nelze si nepovšimnout toho, že toto ustanovení bude pravděpodobně v kolizi i s ústavním právem na řádný proces. Dalším příkladem, který bych chtěl uvést, je navrhovaná úprava daňové kontroly. Ústavní soud judikoval, že daňová kontrola představuje v rámci daňového řízení nejcitelnější zákonem aprobované narušení autonomní sféry jednotlivce. Je to velmi vzletně řečeno, že to je velmi radikální zásah do subjektivní sféry jednotlivce. Zákon o správě daní a poplatků ukládá v průběhu kontroly daňovému subjektu řadu povinností, od poskytování vhodného místa a prostředí k provádění kontrolních úkonů, přes umožnění vstupu pracovníka správce daně do všech provozních budov, místností, obydlí, dopravních prostředků, až po povinnost vydat pracovníku správce daně všechny požadované doklady, písemnosti atd. Takové omezení kromě toho, že musí být stanoveno zákonem, musí současně sledovat určitý cíl a musí být ve vztahu k tomuto cíli přiměřené. Dosavadní úprava vedle vymezení poměrně tvrdých povinností pro daňový subjekt mu rovněž dává určitá práva. Zvláště bych uvedl institut námitky proti úkonu pracovníka správce daně, což je v podstatě jediný opravný prostředek vůči úkonům či nečinnosti pracovníků správce daně v průběhu daňové kontroly. Rovněž judikatura s tímto institutem poměrně rozsáhle pracuje například při rozhodování o žalobách vůči nezákonné kontrole atd. Vzhledem k tomu, že i pracovníci správce daně jsou jen lidé, je velmi časté zejména u mimopražských úřadů, že jejich přístup k daňovému subjektu je arogantní, šikanující a často s nedostatečnou znalostí příslušných zákonů. To je důvod, proč třeba já považuji institut námitky za velmi důležitý. Už slyším, jak bude na toto reagováno ze strany pana ministra, že daňový řád obsahuje institut stížnosti. Z povahy věci vyplývá, že námitka a stížnost je něco odlišného. Já jsem přesvědčen o tom, že institut námitky by zachován být měl. Navrhovaná úprava na straně jedné zachovává rozsah povinnosti daňového subjektu při daňové kontrole, ale na druhé straně poměrně výrazně redukuje jeho práva již zejména o zmíněný institut námitky.
68
Pokud by se takový subjekt hodlal dosavadním podáním námitky proti nesprávnému jednání pracovníků správce daně verbálně bránit, pak nejen že jeho obrana nemá žádnou oporu v zákoně, ale navíc mu může být uložena pokuta až 50 000 Kč, a to opakovaně. To je v přímém protikladu s deklarovaným klientským přístupem navrhovaného daňového řádu. Dalším příkladem nevhodnosti navrhované daňové úpravy je ustanovení § 141 odst. 2, která umožňuje možnost podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost, než byla daňová povinnost uvedena v řádném daňovém přiznání. Pan ministr tady říkal, že tato úprava je lepší. Já si myslím přesný opak. Návrh daňového řádu říká, že daňový subjekt je oprávněn ve lhůtách podle odst. 1, který upravuje běh těch lhůtu, podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla ustanovena v nesprávné výši. Připomínám, že stávající úprava říká, že zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost měla být nižší, je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání. Není tam omezení o tom, že to musejí být nové skutečnosti nebo důkazy. Vzhledem ke složitosti a nepřehlednosti daňových zákonů je takovéto ustanovení zjevně diskriminující pro případy, kdy se daňový subjekt prostě splete nebo nesprávně vyloží daňový zákon. Připomínám, že nesprávné výkony zákona nejsou neobvyklé ani u pracovníků správce daně. Podle daňového přiznání, pokud se spletete, nesmíte podat ono dodatečné daňové přiznání. Cílem daňového řízení by mělo být stanovení daně ve správné výši. Tento přístup je v přímém protikladu s touto zásadou, kterou návrh daňového řádu uvádí. Mělo by tedy být podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší umožněno i v případech, že se daňový subjekt splete. Dalším případem, který zhoršuje postavení daňového subjektu, je ustanovení o dni platby, kdy za den platby se považuje ten den, kdy byla poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb připsána na účet správce daně. Už to tady padlo. Stávající úprava za den platby považuje ten den, ve kterém došlo k podepsání z účtu daňového subjektu. Je to pro daňový subjekt srozumitelné, přehledné a snadno ověřitelné. Dál už jenom heslovitě. Konstatuji, že proti dosavadní úpravě obsahuje velmi zredukovanou zásadu součinnosti při daňovém řízení. Zásada součinnosti je věc, která má velmi významný dopad. I dnes se můžete prostřednictvím zásady součinnosti dovolat k tomu, aby vám finanční úřad poskytl informace, proč koná to či ono, proč k vám přistupuje tímto způsobem. Podle daňového řádu budou vaše práva daleko více zredukována. Nová úprava vylučuje možnost odvolat se proti rozsahu nahlížení do spisu. Přijdete na finanční úřad, dostanete velmi vykuchaný daňový spis. Podle stávající úpravy se proti tomu rozsahu můžete odvolat. Podle nové úpravy nikoliv. Zavádí se možnost provádět dílčí daňové kontroly a tuto opakovat s jinak vymezeným rozsahem. Jak jsem říkal, daňová kontrola je velmi výrazný zásah do práv daňového subjektu. Zavádí se nemožnost v rámci projednání zprávy o daňové kontrole navrhovat opakované doplnění kontrolního zjištění. Podle stávající úpravy správce daně při daňové kontrole dojde k nějakým závěrům, vy máte možnost se k nim vyjádřit a navrhnout nové důkazy, které by vaše tvrzení potvrdily.
69
Pokud při stávající úpravě nedojde k tomu, že byste správce daně přesvědčili, máte možnost navrhnout další důkazy. Podle nové úpravy nikoliv. Prostě jednou a dost. Zavádí se možnost nesdělení identity svědka. Právě ze zásady součinnosti se dovodilo, že finanční úřad má povinnost při slyšení svědka sdělit jeho totožnost a sdělit kauzu, ke které bude svědek slyšen. Nová úprava zavádí možnost nesdělení této identity svědka. A věřte, že správci daně budou této možnosti velmi hojně využívat. Je zrušena povinnost prvostupňového správce daně vypracovat oficiální předkládací zprávu. To je v případě odvolání. Samozřejmě, že odvolací orgán, čili finanční ředitelství, případně ministerstvo financí bude požadovat předložení nějaké předkládací zprávy, ale nebude to oficiální a nebudete se moci seznámit s úvahou správce daní, který rozhodnutí o odvolání předává na nadřízeného správce daně. Zavádí se faktické zrušení možnosti prominout daň z důvodu odstranění tvrdosti a faktické možnosti prominutí daňového nedoplatku. Tyto a další důvody mě vedly k tomu, že jsem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhl daňový řád namítnout. Nyní vás seznámím se záznamem z jednání, který hospodářský výbor při projednávání tohoto tisku přijal. VHZD dne 15. července 2009 návrh projednal a po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Málka, náměstka MF ČR, po zpravodajské zprávě mé osoby a po rozpravě nepřijal žádné usnesení, když pro návrh zamítnout předložený návrh zákona z 10 přítomných senátorů hlasovalo 5 pro a 5 senátorů se zdrželo. Dále výbor určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR mou osobu a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby s tímto záznamem seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Tolik má – omlouvám se – poněkud podrobnější zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pardon, omlouvám se, sáhl jsem vedle. (Omylem spuštěna znělka.) Možná se někteří probudili. Děkuji vám, pane senátore. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh se nenavrhuje, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan senátor Adolf Jílek. Senátor Adolf Jílek: Pane předsedající, dámy a pánové. Mám několik věcí na srdci, které bych chtěl říci. Za prvé: Můj předřečník, zpravodaj hospodářského výboru, zapomněl na první úvodní větu: Jsem daňový poradce a jsem v rámci tohoto zákona podjatý. Jsem člen Komory daňových poradců. Myslím si, že toto tady mělo zaznít, protože toto je v tomto případě velmi důležité. To je první věc. Druhá věc: Chtěl bych poprosit všechny následující zpravodaje o jednu maličkost. Aby nemíchali dohromady zpravodajskou zprávu a svoje vystoupení jako senátora, vyslovení svých názorů, aby to nemíchali tak, jak to bylo teď. A třetí věc je otázka tohoto zákona. Zákon je tady proto, že se po něm volalo dlouhou dobu. Na jedné straně všichni říkají, že je potřebný, na druhé straně, když je tady na stole, říkáme, že je složitý, nadbytečný atd. Ano, myslím si, že má určité, některé nedostatky, které se budou asi muset spravit časem, ale v každém případě, jestliže v rámci něčeho, nějaké činnosti postavíme řád, tady je to daňový řád, který má přesně popsat chování všech subjektů v této oblasti, je to lepší než soustava X
70
zákonů, které se ne vždy plně doplňují. Ano, všechno nové je vždycky horší, máme z toho všichni obavu, proto říkáme „pozor na to“. Proto tady zazněl pouze jeden návrh – zamítnout a nezazněl tady základní návrh, nebo zásadní návrh, a myslím si, že ten by tady měl zaznít, a já ho tady předkládám. Myslím si, že zákon tak, jak je tady předložen, je v pořádku, že na něm pracovala spousta odborníků, ať už z hlediska správy daní, ať už z hlediska klientů, kteří toto potřebují, pracovali na tom víc než čtyři roky. Týká se to celého politického spektra, protože to začínalo u jedné vlády, pokračovalo to u druhé a jsme tady s třetí vládou, která to do Senátu dává. A všichni říkali ANO, je to potřebné. Takže můj návrh je schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Paní senátorka Jana Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já bych tady měla na úvod také říci, že jsem podjatá, protože jsem daňový poradce od roku 1993. Ale já bych vás tady chtěla seznámit se stanoviskem Komory daňových poradců. Komora daňových poradců měla možnost po dobu jednoho roku spolu s dalšími odborníky se podílet na zpracování tohoto daňového řádu v pracovní skupině jmenované ministrem financí České republiky Miroslavem Kalouskem. Členem této pracovní skupiny byl i Dr. Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu České republiky. Komora daňových poradců ČR doporučuje schválit předložený návrh daňového řádu s tím, že v průběhu roku do účinnosti tohoto daňového řádu bude přijat pozměňovací návrh, který zpřesní některá ustanovení týkající se postavení daňových subjektů. Své připomínky komora poskytla ministerstvu financí a jsou v příloze. Je tady 12 stran připomínek, které má k dispozici ministerstvo financí a účinnost tohoto zákona by měla být k 1. 1. 2011. Takže teoreticky je časová možnost na připomínky, které jsou tady ke zpracování, připomínky které tady přednesl kolega Petr Pakosta. Já bych se připojila k návrhu mého předřečníka také na schválení tohoto daňového řádu. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Jako další je přihlášen pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, senátorky a senátoři. Nechtěl jsem původně vystupovat, ale protože jde o velmi citlivé téma, zazněly tady některé názory, tak se k nim rád vyjádřím. Za prvé každý starosta, lékař, ale i lidovec, který zákon tvořil, bývalý ministr Kalousek, musí být určitým způsobem předpojatý. Asi k té předpojatosti. Já jsem si tady rád vyslechl názory dvou daňových poradců z jedné i druhé strany toho spektra. Ne všechno, co přijde z dolní komory Parlamentu ČR, je dobré nebo v pořádku.
71
Tady jsme se s tím setkali a setkáváme, a bohužel ještě budeme setkávat asi hodně dlouhou dobu; od přílepků počínaje, až po některé nedostatky legislativní. To jenom narážím na to, že legislativa Senátu má třeba jiný názor, než legislativa jiná nebo jiného ministerstva. Já se domnívám, že tento řád konečně zavádí jasná pravidla, konečně, protože jsou finanční úřady, které se chovají korektně a jsou finanční úřady, které jsou velmi zvláštní, abych tak řekl, abych nenapadal nikoho. Je tady určitým způsobem pokus o to nalajnovat hřiště – to se samozřejmě nepodaří hned napoprvé, ale tady zaznělo i od mé předřečnice, že jsou zde jisté připomínky a že snad pan ministr bude na těchto připomínkách dále pracovat, alespoň do předčasných voleb. Chci věřit tomu, a chci věřit slovům pana ministra, se kterým jsem jednal předtím, že tento nový daňový řád pomůže drobným a středním podnikatelům a že se pan ministr nemýlí tak, jak se mýlil jeho předchůdce, který tvrdil, že Českou republiku žádná ekonomická krize nezasáhne. V mnohých případech se domnívám, že jde i o určité zlepšení, než je dosavadní praxe, i když na druhé straně jsou zde negativa, jaká tady řekl kolega Pakosta. Ale jde nám přece jenom o to, aby se zlepšila určitá jistota toho, že k daňovému poplatníkovi bude přistupováno korektně. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní je přihlášen pan předseda klubu Petr Vícha. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Je to, jak je vidět, vysoce odborná záležitost, kde my, laikové, tuto oblast se snažíme dát na odborníky. Pan ministr tady přednesl i klady, naše legislativa v tom našla zase spoustu chyb. Máme tady dva daňové poradce, na ně bychom měli dát a každý říká něco jiného. Byl tady přednesen argument, schvalme to, ono se to spraví, tady je 12 stran doporučení na úpravu. Proč už tady jednou nedostaneme nějaký pořádný zákon kvalitní, už se zapracovanými připomínkami. Vzhledem k tomu, že jsou takto rozporuplná stanoviska, já žádám pana předsedajícího, aby po ukončení rozpravy nám umožnil 15minutovou přestávku pro jednání klubu sociální demokracie; a své kolegy z ODS prosím, jestli by nám za tímto účelem nezapůjčili Frýdlantský salonek, ať nemusíme do vedlejší budovy. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, takže zaznamenal jsem po ukončení obecné rozpravy, která ještě probíhá, a táži se, zda se někdo ještě hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan senátor Petr Pakosta, prosím. Senátor Petr Pakosta: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Omlouvám se, že vystupuji opětovně. Vzhledem ke kolegovi Jílkovi – vaším prostřednictvím – jsem podjatý. Jsem členem té komory daňových poradců, která údajně na tento zákon čeká a která s ním souhlasí. Já jsem si od kolegyně Juřenčákové vyžádal, aby mi ukázala souhlas komory daňových poradců. Ani slovo o tom, který orgán komory daňových poradců to projednal – zda to byla valná hromada, to bych snad něco věděl – nebo jestli to bylo aspoň prezídium, ani slovo. Podepsán Jiří Nekovář, prezident Komory daňových poradců. Já jsem se rovněž chtěl opřít o zkušenosti a názory či postřehy mých kolegů, daňových poradců a využil jsem k tomu institut, který se jmenuje Konference daňových poradců. Probíhá to prostřednictvím e-mailu, a je do něj zapojeno zhruba 2,5 tisíce daňových poradců. Neznám přesné číslo, ale v této relaci by to mohlo být. Tam jsem kolegy seznámil s tím, že hodlám podat návrh na zamítnutí tohoto návrhu a požádal jsem je o názory,
72
postřehy, připomínky. Sešlo se mi jich mnoho. Několik desítek a konstatuji, že pouze jeden, jediný z nich říkal, že návrh daňového řádu je pozitivním posunem. Všichni ostatní přinášeli spoustu postřehů, větších či menších, kde poukazovali na chybná místa daňového řádu, na nesrovnalosti, které daňový řád obsahuje, a vyjadřovali souhlas s mým návrhem daňový řád zamítnout. Ptám se, který z těch dvou souhlasů daňových poradců, který zde máte před sebou, který z nich se opírá o větší počet lidí, kteří v této oblasti pracují. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Předpokládám, že vnitřní problémy Komory daňových poradců dále řešit nebudeme a táži se, zdali chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Vyhlašuji přestávku požadovanou předsedou klubu ČSSD do 16.45 hodin. Pokračujeme v 16.45 hodin. (Jednání přerušeno v 16.29 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 16.45 hodin.) Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně a kolegové, prosím, zaujměte svá místa, budeme pokračovat. Nacházíme se v bodě senátní tisk č. 132 daňový řád. Ukončili jsme obecnou rozpravu, a nyní se ptám navrhovatele, zda využije svého práva vyjádřit se k obecné rozpravě. Pane ministře, můžete vystoupit, prosím. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové. Já budu velmi, velmi stručný. Já bych mohl, sice asi ne tak fundovaně jako pan Pakosta, polemizovat o některých bodech, které on tady načrtnul. Já myslím, že minimálně o polovině z nich, ne-li více, by se dalo silně diskutovat, je to otázka přístupů a názorů. To je jedna věc. Za druhé to je také možná proto, že je to kompromisní návrh, který prošel, jak tady bylo řečeno, dlouholetým širokým expertním i neexpertním připomínkovým řízením. Za třetí já jsem teď telefonoval se šéfem Komory auditorů panem Nekovářem, který mi potvrdil – já to tady mohu říci na mikrofon – že za tímto návrhem ve smyslu připomínek paní senátorky Juřenčákové stojí a že je kdykoliv připraven za tento vládní návrh se postavit. Takže to snad jsem chtěl říci jenom na dokreslení té věci a věřím, že pochopíte tu situaci, protože tím neblokujete jenom tento zákon. Vy blokujete, pokud se tento zákon neschválí, neprojde logicky už žádným procesem v Poslanecké sněmovně, tak veškeré další zákony jako daň z příjmů, naprosto je vyšachovaná ze hry, protože je postavena na tomto schématu stejně jako i jiné zákony v daňové oblasti. Věřím, že lze najít určité chyby, ale to možná bylo proto, že jsme se snažili tu věc důsledně podrobně diskutovat na všech úrovních. Konec konců jak já, tak ostatní předřečníci tady tu složitost diskuse správně připomněli. Takže toť na závěr ode mě, a opravdu budu velmi rád, pokud tento zákon schválíte. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře a ptám se nyní zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Petra Pakosty, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak. Nyní má slovo zpravodajka garančního výboru, která se může vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím.
73
Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Mně už nezbývá než konstatovat, že v obecné rozpravy vystoupili čtyři senátoři, z toho jeden dvakrát a ústavně-právní výbor navrhuje zamítnout návrh zákona a byl podán návrh na schválení návrhu zákona. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji. V souladu s jednacím řádem budeme hlasovat nejdříve o návrhu schválit. Nebude-li přijat, potom dojde na návrh zamítnout. Teď pozvu všechny k hlasování. Pak nás odhlásím a znovu se přihlásíme a pak teprve budeme hlasovat. Nyní vás, prosím, všechny odhlásím. Vydržte. Tak a teď byste se měli podle počítače znovu přihlásit. Prosím, přihlaste se. Můžeme přistoupit k hlasování, nejsou nějaké renonsy. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno aktuálně 69 senátorů a senátorek, potřebný počet pro přijetí je 36. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 22 registrováno 71, kvorum 36, pro návrh 62, proti 4. Návrh byl schválen. Děkuji vám, blahopřeji navrhovateli, děkuji zpravodajům a než budeme pokračovat dalším bodem, tak se vystřídáme. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu Jedná se o senátní tisk č. 133 a prosím pana ministra financí, aby uvedl tento návrh. Ministr financí Eduard Janota: Pane předsedající, dámy a pánové, tento návrh zákona váže bezprostředně na předcházející normu. Úpravy obsažené v tomto návrhu zákona lze rozdělit do tří skupin, a to zákony s věcnými změnami, které navazují na úpravu daňového řádu. Ty se týkají primárně jednotlivých daňových zákonů a obsahují změny, které zohledňují nové pojetí některých instrumentů v daňovém řádu a odstraňují některé duplicity, směřují k lepší provázanosti vůči obecnému procesnímu předpisu, kterým je daňový řád. Za druhé jsou to změny, které se týkají tzv. dělené správy, které odstraňují rovněž duplicity vůči obecné textaci daňového a správního řádu. A za třetí jsou to zákony, jimiž se ruší novely současného zákona o správě daní a poplatků, ve kterých dochází k formálním terminologickým, tj. řekněme legislativně technickým změnám. V této souvislosti a v úzké vazbě na předchozí materii bych si vás dovolil požádat o schválení tohoto změnového zákona. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Tento návrh projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání je pod č. 133/2. Zpravodajem výboru byl určen pan kolega Petr Pakosta.
74
Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení pod č. 133/1. Zpravodajkou je paní kolegyně Soňa Paukrtová. Prosím, paní kolegyně, seznamte nás se zpravodajskou zprávou. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, kolegové a kolegyně, ústavněprávní výbor, který přijal zamítavé stanovisko k daňovému řádu, přijal také zamítavé stanovisko k doprovodnému zákonu. Přijal je nejen proto, že zamítal daňový řád, ale ještě z dalších důvodů. A tyto důvody byly v zásadě, abych tak řekla, ústavně-právní. Abych to tady upřesnila. Senátu bylo v tuto chvíli postoupeno 37 tisků, které obsahují nespočet doprovodných novel, včetně přílepků. Zákon o daních z příjmů je novelizován celkem ve čtyřech tiscích. Není tedy vyloučeno, že dojde v určitých případech ke křížení právní úpravy a že změny zákona budou trpět vadami v důsledku nepromítnutí změn obsažených v tiscích, u nichž nedošlo ještě k dokončení legislativního procesu a nebyly ještě publikovány ve Sbírce, nebo dokonce i změn zákonů, které byly uveřejněny v nedávné době. Z těchto důvodů si lze položit otázku, zda by nebylo vhodnější odložit legislativní proces u doprovodného zákona tak, jako již v minulosti jednou Senát učinil v případě insolvenčního zákona, a znovu zahájit projednávání tohoto doprovodného zákona v příštím volebním období. To je důvod, kromě toho, že ústavně-právní výbor zamítal již základní daňový řád, proč přijal i zamítavé stanovisko tomuto tisku, který je vlastně doprovodným zákonem a promítá se celkem do 199 novel. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, paní kolegyně. A ptám se pana zpravodaje Petra Pakosty: Pane kolego Pakosto, chcete vystoupit? Nechcete. Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, navrhuje někdo z vás, aby se Senát tímto návrhem nezabýval? Nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí kolega Adolf Jílek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Adolf Jílek: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tady zazněl pouze návrh na zamítnutí, náš výbor nepřijal žádné usnesení a vzhledem k tomu, že byl přijat původní návrh zákona, je potřeba přijmout k němu i doprovodný zákon, který mění ty věci, které se mění v daňovém zákoně s účinností od 2/11 nebo 2/12. Mně tedy nezbývá nic jiného, než navrhnout plénu Senátu, abychom přijali tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Kolegyně a kolegové, kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Pane ministře, chcete se vyjádřit. Je tomu tak, prosím. Ministr financí Eduard Janota: Chtěl bych velice podpořit návrh, který tady přednesl pan senátor Jílek. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji. Paní zpravodajko, prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: V obecné rozpravě vystoupil jeden senátor, byl podán návrh na schválení a ústavně-právní výbor má usnesení zamítavé.
75
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o návrhu schválit. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování č. 23, registrováno 63, pro 45, návrh byl schválen. Děkuji vám. Přistupujeme k dalšímu bodu našeho pořadu, a to je Návrh zákona o pojišťovnictví Jedná se o senátní tisk č. 135 a opět prosím pana ministra financí, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr financí Eduard Janota: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se tady zmínil o návrhu zákona, který máte pod tiskem č. 135, a dovolte, abych spojil své vystoupení i určitým zmíněním se o tisku č. 136, který je změnovým zákonem a s tímto rovněž bezprostředně souvisí. Vládní návrh zákona o pojišťovnictví a o změně zákonů jsou reakcí na závazky České republiky Evropskému společenství v oblasti soukromého pojišťovnictví, čili jde o harmonizační novely. Oba tyto návrhy byly PS schváleny dne 19. června 2009 s pozměňovacími návrhy, které máte před sebou. Zákon o pojišťovnictví se navrhuje jako zcela nový zákon, neboť rozsah nutných změn by výrazně překročil celkový rámec novely. Nezbytná je zásadní restrukturalizace i přehodnocení způsobu dosavadní implementace směrnic týkající se přímého životního i neživotního pojištění. V návaznosti na směrnici 2005/68 Evropských společenství o zajištění se zásadně mění základní podmínky pro provozování životního a neživotního pojištění, včetně doplňkového dohledu nad činností pojišťoven a zajišťoven ve skupině. Nově se do zákona o pojišťovnictví promítá směrnice 2007/44 Evropských společenství o procesních pravidlech a hodnotících kritériích pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účasti ve finančním sektoru. Změny doznává i úprava pravidel dohledu v pojišťovnictví vykonávaného Českou národní bankou, která bude mít více informací, co se týká rozsahu a také možnosti efektivně zasáhnout v případě narušení finanční stability pojišťovny nebo zajišťovny. Z hlediska bezpečnosti provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti dochází ke zpřísnění kapitálových požadavků, požadavků na tvorbu technických rezerv, finanční umístění a solventnost těchto subjektů. Snahou bylo také maximálně zákon zpřehlednit a doplnit ho o související prováděcí vyhlášky. A komentář ke změnové části bych nechal na to, až budeme projednávat tisk č. 136. Velice rád bych vás tedy požádal o schválení tisku č. 135, kterým je návrh zákona o pojišťovnictví. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení pod č. 135/1 a zpravodajem výboru je pan kolega Jiří Bis. Prosím, pane senátore, seznamte nás se zpravodajskou zprávou výboru. Senátor Jiří Bis: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Chtěl bych říci, že tento nový návrh zákona o pojišťovnictví se
76
nevztahuje, aby bylo jasno, na provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění, penzijního připojištění, připojištění se státním příspěvkem, zaměstnaneckého penzijního pojištění, úrazového pojištění zaměstnanců a veřejného zdravotního pojištění. Tento zákon se týká soukromého životního a neživotního pojištění. Částka ročně vybraného pojistného je kolem 135 mld. Kč. Především na rozsah zásadních změn, ke kterým došlo v komunitárním právu, jak se v evropských směrnicích týkajících se výkonu pojišťovací činnosti říká, tak přístupu k aktivní zajišťovací činnosti vznikla nutnost uzpůsobit strukturu zákona a jeho obsah novým podmínkám. Rozsah nutných změn přesáhl rámec přípustný pro novelu zákona. Nový zákon o pojišťovnictví by měl odstranit stávající nedostatky a současně umožnit jednodušší přizpůsobení dané oblasti novým podmínkám spojeným s připravovanou komunitární úpravou výrazně posilující ochranu spotřebitele tzv. solvencí 2. Základním cílem navrhovaného zákona je tak vytvořit odpovídající předpoklady pro zabezpečení maximální ochrany spotřebitele pojišťovacích služeb prostřednictvím efektivního dohledu nad jejich soukromými provozovateli, který by měl být vyvážen komerční svobodou nabídky a výběru těchto služeb, a to s plnohodnotným využitím. V první části zákona se vymezuje rozsah působnosti zákona o pojišťovnictví a subjekty, které ve své pojišťovací a zajišťovací činnosti se řídí tímto zákonem, a to s ohledem na postavení ČR jako členského státu EU. Vymezují se oblasti činnosti, na které se zákon nevztahuje. Podstatná úprava je obsažena ve druhé části, která se zabývá provozováním činnosti pojišťovnictví. Provozování činnosti pojišťovnictví v sobě zahrnuje problematiku provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z jiného členského státu EHS a pojišťovnou z třetího státu a provozování zajišťovací činnosti. Uplatňování principu jednotného evropského pasu umožňuje vykonávat pojišťovnám svoji činnost na základě povolení dohledového orgánu v místě svého sídla i v ostatních zemích jen na základě informační povinnosti vůči dohledovým orgánům státu, ve kterých se hodlá působit. Působení je možné jak na základě pravidla o usazení pobočky, tak na základě pravidla o svobodném poskytování služeb. O žádosti o povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou musí povolovací orgán, tedy Česká národní banka rozhodnout do šesti měsíců. Komunitární právo nedovoluje, aby pojišťovna měla oprávnění pro životní a neživotní pojištění. Výjimka pro souběžné provozování obou činností je možná pouze na základě udělení povolení před vstupem do EU a před 1. 4. 2000. Pojišťovna je oprávněna provozovat souběžně pojištění podle obou odvětví za podmínky odděleného řízení a odděleného účetnictví. Na základě žádosti může Česká národní banka udělit povolení k zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovně či tuzemské zajišťovně ve skupině. Toto povolení má charakter opět jednotného evropského pasu, v důsledku čehož na základě povolení může zajišťovna v ČR provozovat zajišťovací činnost prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby v rozsahu povolení. I pojišťovna může provozovat zajišťovací činnost na území ČR na základě povolení České národní banky. Pojišťovna musí být schopna v kterémkoliv okamžiku své činnosti splnit své závazky, a to i za předpokladu, že následně nevybere žádné peníze. Z tohoto důvodu se pojišťovně a zajišťovně ukládá povinnost vytvářet přiměřené technické rezervy, které představují hodnotu závazků vyplývajících z jimi provozované
77
pojišťovací a zajišťovací činnosti. Zákon předepisuje velikost rezerv pro zajištění pro různé typy pojištění. Návrh zákona poměrně podrobně upravuje možnosti finančního umístění dočasně volných finančních prostředků. Na rozdíl od platební schopnosti, která je určena množstvím likvidních aktiv, představuje solventnost pojišťovny nebo zajišťovny bezpečnou míru kombinace vlastních a cizích zdrojů. Solventností se měří, zda pojistitel disponuje dostatečně velkými vlastními zdroji, aby byl schopen plnit své závazky ze sjednaných pojištění i za méně příznivého průběhu pojištění, než vychází z výpočtu závazku. Garanční fond představuje jednu třetinu hodnoty minimální míry solventnosti, která závisí na charakteru provozované činnosti podle jednotlivých pojistných odvětví nebo druhů pojištění. Institut odpovědného matematika výrazným způsobem přispívá k finanční stabilitě pojišťoven a zajišťoven. Ukládá se povinnost tuzemským pojišťovnám a zajišťovnám a pojišťovnám z třetích států nechat odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost taxativně uvedené činnosti. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Ve vztahu k našemu právnímu řádu, zejména k obecným právním předpisům, jako je občanský zákoník, obchodní zákoník, správní řád nebo zákon o státní kontrole, je zákon o pojišťovnictví zákonem zvláštním. Odpovídající ustanovení právních předpisů se použijí, pokud v zákonu o pojišťovnictví není úprava odlišná. Zákon vylučuje odkladný účinek v případech, kdy byl podán rozklad proti rozhodnutí České národní banky, jestliže se jedná o rozhodnutí, kde by časová prodleva mezi vydáním takového rozhodnutí a nabytím jeho právní moci vytvářela hrozbu finanční nestability dozorovaného subjektu nebo skupiny subjektů. Je třeba vzít v úvahu, že se jedná o finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je obchod s rizikem. Navíc jsou tyto instituce odvětvené, vzájemně propojené s jinými finančními institucemi, jejíž destabilita by mohla mít katastrofální důsledky. Předložený návrh zákona je v souladu se záměrem přizpůsobovat národní právní úpravu v oblasti soukromého pojištění právu EU. Podrobně se zabýval uvedeným výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a přijal následující usnesení. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi mne, tedy Jiřího Bise, a pověřuje předsedu výboru senátora Jaroslava Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, táži se, zda někdo navrhuje, abychom se tímto návrhem nezabývali. Nikoho nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Pane ministře, máte ještě nějakou připomínku? Ministr financí Eduard Janota: Připomínku nemám, jen chci říci, že jsme v prodlení s transpozicí této směrnice. Naše lhůta pro transpozici uplynula 10. 12. 2007 a teď čelíme žalobě, která byla podána 4. 12. ze strany komise Evropského společenství. Proto bych prosil, aby dnešním dnem tato špatná situace skončila, a tuto normu jste schválili. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Padl jediný návrh na schválení, o kterém budeme hlasovat.
78
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem schválit, kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování č. 24 registrováno 57, pro 45, návrh byl schválen. Můžeme přistoupit k projednávání Návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví Senátní tisk č. 136. Prosím pana ministra, aby uvedl tento návrh. Ministr financí Eduard Janota: Dámy a pánové, jde o změnový zákon k předchozímu, který jste právě odsouhlasili. Přináší mimo jiné některé legislativně technické změny a také úpravy, které reagují na změny v právním řádu ČR a i potřebu informovat spotřebitele o postupovaném investičním riziku např. v investičním životním pojištění, kde toto riziko nese pojistník. Dovolil bych si vás požádat o schválení této doprovodné zákonné předlohy. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který tak přijal usnesení pod č. 136/1. Zpravodajem výboru je opět kolega Jiří Bis. Senátor Jiří Bis: Předkládaný návrh zákona navazuje na návrh nového zákona o pojišťovnictví. Zákonným předkladem se mění velké množství právních předpisů jako zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Tímto zákonem se stanovuje povinnost uzavírat pojistné smlouvy týkající se velkých pojistných rizik, která jsou definována v zákonu v písemné formě. Dalším zákonem je zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro pojištění základu daně z příjmu, nově se promítá úprava týkající se technických rezerv, které byly v návrhu nového zákona o pojišťovnictví nově definovány. Dále v novele zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dochází k sladění terminologie s jinými právními předpisy. Novela zákona o pobytu cizinců na území ČR byla včleněna do návrhu zákona a týká se povinnosti cizinců mít cestovní zdravotní pojištění při pobytu v ČR. Změna právní úpravy má zajistit zdravotnickým zařízením úhradu zdravotní péče poskytované cizincům a s přímou regulaci podnikání v pojišťovnictví bezprostředně nesouvisí. Tento přílepek byl také předmětem kritiky výboru pro práva cizinců vlády ČR a připomínky vyslovilo také ministerstvo vnitra, odbor pro azylovou a migrační politiku. Dále návrh zákona mění dalších 14 zákonů včetně obvodního zákoníku, zákona o bankách, o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním vyjednávání a zákona o veřejném ochránci práv. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se na své 12. schůzi zabýval tímto zákonem a přijal následující usnesení: Výbor doporučuje schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodaje výboru pro projednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane zpravodaji. Táži se, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikoho nevidím, otevírám obecnou rozpravu. Prosím kolegu Čunka.
79
Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych vyjádřit podporu tomuto návrhu, protože si myslím, že tady navrhovatel se dobře vyrovnal s problémy, které nastávaly z určitých kruhů, možná do organizací, které zajišťují dovoz pracovníků především Ukrajiny. Docházelo tady k velkým komplikacím především na konec v dopadu na pracovníky, protože se ukázalo, že pojištěni nebyli a mafie, které je organizují, tuto službu nezabezpečili. Myslím si, že tady došlo k vyjasnění a že předkladatelé se dobře s touto normou vypořádali. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Nikoho dalšího nevidím. Obecnou rozpravu končím. Pan ministr a pan zpravodaj se vyjádřit nechtějí. Padl pouze jediný návrh na schválení, o kterém budeme hlasovat. Vážené kolegyně a kolegové, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem zákona? Kdo je proti tomuto návrhu zákona. V hlasování č. 25 registrováno 56, pro 44. Návrh byl schválen. Můžeme přistoupit k dalšímu návrhu zákona, kterým je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Senátní tisk č. 140. Prosím pana ministra financí Eduarda Janotu, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr financí Eduard Janota: Pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové, vláda svým usnesením č. 164 z února 2008 schválila víceletý program podpory dalšího uplatňování biopaliv v dopravě, které předložilo ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Tento víceletý program vychází ze směrnice Evropských společenství č. 2003/30 o podpoře využívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě a ze směrnice 2003/96 Evropských společenství, kterou se mění struktura rámcových předpisů společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Dne 23. prosince 2008 bylo evropskou komisí shledáno, že víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v Evropě je slučitelný se společným trhem v souladu s článkem 87, odst. 3, písm. c) smlouvy o Evropském společenství. Předkládanou novelou mohou být daňová zvýhodnění obsažena ve víceletém programu v souladu s právem Evropského společenství implementována do Českých právních norem. Chtěl bych zdůraznit soulad případné schválené legislativy s evropským právem. Novela zákona zavádí nejen podporu biopaliv první generace, ale i biopaliv vyráběných z potravinářských komodit, tedy biopaliv druhé generace. Principem zvýhodnění vysokoprocentní lihobenzinové směsi E85 je nezatížit v konečném důsledku biosložku spotřebních daní. Podíl fosilního paliva ve směsi zůstane zatížen plnou sazbou spotřební daně. Novelou je dále navrženo, aby čistá biopaliva byla osvobozena od spotřební daně. Jedná se o metylestery a etylestery mastných kyselin, dále o čisté rostlinné oleje a o bioplyn. V rámci tak zvaných pilotních projektů je také navrhováno osvobodit od spotřební daně biopaliva druhé generace a vysokoprocentní lihovou směs s aditivy E95.
80
Navrhovaná novela bude mít negativní dopady na příjmy veřejných rozpočtů. Tyto dopady byly ministerstvem zemědělství vyčísleny pro celé šestileté období platnosti víceletého programu na 4,5 mld., posléze byl odhad upraven na 3,1 mld. korun. Jedná se však o velmi zevrubné odhady, a to zejména s ohledem na skutečnost, že vzhledem k relativně nové problematice neexistuje v oblasti nabídky a využití biopaliv dostatečná datová základna. Dopady také budou výrazně záviset na vývoji světových trhů s ropou, které se v minulosti ukázali jako velmi nestálé. Chtěl bych zdůraznit, že právní řešení je v souladu s ústavním pořádkem ČR a není v rozporu ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. V rámci projednávání předkládané novely ve výborech Senátu byl výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí schválen pozměňovací návrh na vypuštění části 5, která se netýká problematiky spotřebních daní, ale obchodování s emisními povolenkami. Výbor ve svém usnesení doporučuje vrátit projednávaný návrh Poslanecké sněmovně s tímto pozměňovacím návrhem. Vážené paní senátorky a páni senátoři, dovolím si vás v této souvislosti upozornit, že pokud by byla v tuto chvíli novela navrácena Poslanecké sněmovně s jistotou téměř stoprocentní by nebyla projednána na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny. Z důvodu plánovaných voleb by došlo k výraznému zpoždění možné účinnosti tohoto zákona. Proto bych vás žádal, abyste tento tisk ve svém celku schválili. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Přijal usnesení č. 140/2. Zpravodajem výboru je kolega Jan Horník. Garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení pod č. 140/1. Zpravodajem výboru je pan kolega Vítězslav Jonáš. Zároveň přijal výbor k tomuto návrhu zákona doprovodné usnesení, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 140/3. Prosím pana kolegu Jonáše, aby se jako zpravodaj ujal slovo a seznámil nás se zpravodajskou zprávou výboru. Senátor Vítězslav Jonáš: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, tento tisk byl podrobně projednáván v našem hospodářském výboru. Protože předkladatel pan ministr Janota nás podrobně seznámil, čeho se týká, a hodně jsme o něj diskutovali napříč politickým spektrem, a velká diskuse byla v Poslanecké sněmovně, zmíním se jen stručně o legislativním procesu a doplním obsah senátního tisku. Pak vás seznámím s usnesením výboru. Navrhovatelem je ministr financí Eduard Janota. Poslanecké sněmovně byl návrh předložen 17. 2. Celkem bylo navrženo 32 pozměňovacích návrhů. Po třetím čtení hlasovalo ze 133 přítomných poslanců pro 96, proti 13. Senátu byl tisk předložen 7. 7., garančním výborem byl výbor pro hospodářství. Tímto tiskem má dojít k podpoře prostřednictvím daňové úlevy ve spotřební dani u vysokoprocentních čistých biopaliv první generace a i u biopaliv vyráběných z nepotravinářských komodit, tedy biopalivy druhé generace. Cílem této směrnice je nahradit biopalivy do roku 2010 v oblasti silniční dopravy až 5,75 % energetického obsahu tradičních fosilních pohonných hmot alternativních paliv, přičemž směrnice ve svém článku 2 stanoví, které pohonné hmoty lze považovat jako biopaliva. Dle navrhovatele je chybné, že tato úprava bude mít svůj nemalý dopad na veřejné rozpočty. Ministerstvo financí to odhaduje mezi 4 – 5 mld., posledně bylo
81
předkladatelem na výboru sděleno 3 mld. korun ročně. Do toho nejsou započítány daňové úniky. Pokud nebudou daňové úniky, mělo by to zůstat na 3 mld. korun. Jak zmínil předkladatel k návrhu zákona, byla ve druhém a třetím čtení připojena nesouvisející novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emisi skleníkových plynů. K tomu jen krátce. Myslím si, že toto je sice přílepkem, o kterém jsme hovořili. Musím říci, že v době probíhající ekonomické krize nastartováním investic do čistých technologií bude přínosem. Proto bych také doporučoval, aby toto bylo přijato. Dále tam byla zcela nesouvisející novela zákona o policii, ve které v části 20 v článku 18 obsahující změnu živnostenského zákona, který mění přílohu k živnostenskému zákonu, zrušuje bez náhrady u ostrahy majetku a osob předpoklad odborné způsobilosti spočívající ve středním vzdělání s maturitou a u služby soukromých detektivů se prodlužuje platnost akreditace z pěti na deset let. Je to také opatření, s kterým by se dalo souhlasit. Seznámím vás se závěry hlasování v hospodářském výboru. Na své 12. schůzi konané 15. července 2009 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřební dani ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Po úvodním slovu zástupce předkladatele Ing. Jan Málka, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě Vítězslava Jonáše a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane zpravodaji. Pane kolego Horníku, přejete si vystoupit jako zpravodaj VUZP? Máte slovo. Senátor Jan Horník: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně. Náš výbor se touto materií zabýval v podstatě zejména v části páté a šesté, která se právě týká přílepků. To znamená, nejednali jsme toliko až o vlastním zákoně o spotřebních daních, kde bych chtěl použít jedno číslo, a chtěl bych potom poprosit pana ministra, jestli by nám byl schopen říci, jaký dopad bude skutečně do státního rozpočtu, protože ze začátku se mluvilo o čtyřech až pěti miliardách, kolega Jonáš říkal tři miliardy, u nás padlo dokonce 1,5 miliardy, čili to jsou čísla, která se velmi rozchází. Jinak hlavním bodem, jak jsem již řekl, byly přílepky. Přílepky jako takové jsou dosti velkým nešvarem, který k nám přichází z Poslanecké sněmovny a právě u tohoto zákona jsou dokonce tři. Z toho jsou dva úplně mimo meritum věci, zejména onen zákon o povolenkách a potom taky zákon, kterým se mění zákony ve spojitosti s Policií České republiky. Na našem výboru došlo k hlasování o přílepcích, kdy byl podán návrh vypustit pátou a šestou část s tím, že nakonec bylo prohlasováno vypuštění pouze páté části. Dovolte mi, abych vám přečetl usnesení našeho výboru. 63 usnesení VUZP ze 13. schůze konané 15. července 2009: K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Martina Mareše, ředitele odboru daňová a celní politika MF ČR, informaci Mgr. Aleše Putáka, náměstka ministra životního prostředí ČR a zpravodajské zprávě senátora Jana Horníka a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona PS ČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.
82
Za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR mou osobu. Za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego a ptám se, zda někdo navrhuje, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali. Mám zde přihlášeny pány kolegy Čunka a pana předsedu Hajdu. Pan předseda Hajda – nezabývat se? Do obecné rozpravy. Pan kolega Čunek také. Takže nikdo nenavrhuje nezabývat se. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Pan kolega Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, chtěl bych k tomu, co bylo doposud řečeno, říci následující: Domnívám se, že ta první část, která se týká spotřebních daní, je velice správná, poněvadž už v minulosti, když jsme to předkládali poprvé s ministerstvem životního prostředí za ministra Bursíka, tak jsme usilovali o to, aby naše biopaliva byla osvobozena, aby byla konkurenceschopná těm, která se dováží především z Brazílie. A za další, náš výbor k tomu přijal usnesení, které přednesl pan zpravodaj Jonáš. Doprovodné usnesení, pokud se týká obchodování s povolenkami, s tím, že doporučil podpořit novelu zákona, která bude reálné možnosti výrobců elektřiny respektovat, aby nás nikdo nevinil z toho, že preferujeme pouze ČEZ. Na včerejším jednání našeho klubu sociální demokracie jsme rozebírali tuto situaci, a na základě zkušeností, které asi máme všichni, pokud se týká doprovodných usnesení a jejich přístupu ve sněmovně, tak máme obavy, že by to mohlo být zameteno pod stůl, a proto se domníváme, že bychom zde měli přijmout doprovodné usnesení, které zabezpečí přístup na trh s povolenkami i dalším účastníkům, jako jsou teplárny apod. A proto jsem vám předložil návrh, který máte před sebou na stolech, pozměňovací návrh, a já bych vás žádal, abyste tento nechali projít do podrobné rozpravy, ve které ho podrobně přečtu. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego a prosím pana senátora Bise. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, 8. července se uskutečnilo výjezdní zasedání podvýboru pro energetiku Plzeňské teplárenské, kde byly široce diskutovány kromě jiných záležitostí také otázky povolenek a otázka paragrafu 10a), tak jak ho máme v následujícím zákoně. Členové podvýboru pro energetiku byli požádáni, aby tlumočili názor teplárenského sdružení, že tato otázka povolenek není jenom otázkou ČEZu a že teplárenské sdružení plně souhlasí s tím, aby takto byl schválen zákon ve sněmovně. Apeloval a přislíbil jsem jim, že v případě schválení zákona udělám já i všichni členové energetického podvýboru všechno pro to, aby došlo v dohledné době k úpravě termínů tak, aby lépe vyhovovaly možnosti investování v energetickém odvětví. Tam snad nejdůležitější záležitostí je přímo bod 1, kdy je snaha, aby proces přípravy velkých investic v energetice, investic do nejnovějších technologií byl zahájen co nejdříve, a aby mohlo být co nejdříve dosaženo toho, aby byly předloženy potřebné podklady pro zpracování žádostí podle směrnice 2009 29/ES. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego a teď prosím pana senátora Čunka.
83
Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, já jsem pozorně poslouchal vystoupení pana ministra a jak jste si spolu se mnou jistě všichni všimli, tak on neplédoval za to, aby byl přijat přílepek, který v tomto zákoně je. On jenom řekl, že je potřeba tohoto zákona, aby platil, aby stát mohl inkasovat 4 miliardy korun, pokud se dokáže zabránit ostatním únikům. Já jsem hluboce zklamán tím, že ČEZ tady předložil tento přílepek k zákonu, kterým je ohrožena česká ekonomika pouze o 4 miliardy korun. To ho snad ani není hodno. ČEZ vždycky věci, které chce prosadit pro sebe, a to ať už je to výhodou pro manažery anebo pro ČEZ jako skupinu. Tak dává své návrhy tak, aby v nich bylo obsaženo mnoho dobra pro společnost a samozřejmě stoprocentní dobro pro ČEZ. A tady stojíme předtím, že bychom chtěli snad bojovat proti biopalivům nebo proti státnímu rozpočtu a jeho příjmům. To znamená, jak tady bylo řečeno kolegou Horníkem, mohli bychom přijít o 4 miliardy nebo 3 nebo 1,5. To nikdo z nás neví. A to ještě nevíme, jaké budou úniky z biopaliv. V zásadě jde ale o to, že tady jedna skupina dostává, jestli je to 68 nebo 70 nebo kolik miliard, to už je v zásadě jedno, ale dostává tuto preferenci. A to dostává ještě předtím, než jsou schváleny směrnice EU nebo metodické pokyny, které tuto situaci nějakým způsobem pro všechny budou standardizovat. A my samozřejmě spěcháme s tím, že tu přispěchá teplárenská společnost, to mě také neudivuje, protože ČEZ má tady sice spoustu nepřátel, ale proti ČEZu, jsou všichni nepřátelé drobní. Já tvrdím po svých zkušenostech ve vládě, že i vláda je drobným soupeřem. Většinou velkým spojencem ČEZu. A naše dvě komory jakbysmet. Jinými slovy, vláda neprojednávala tento přílepek, tento přílepek vznikl, jak správně řekl pan ministr, až ve sněmovně. A přistál nám tady. Kdyby snad ČEZ byla společnost, která by stoprocentně byla v rukou státu, tak bych tady, věřte mi, skutečně nestál. Ale ČEZ přece není stoprocentně v rukou státu. Více než 30 % vlastní jiní akcionáři a vlastně těmto akcionářům také dáváme tyto prostředky. Místo toho, aby ty prostředky zobchodoval stát sám, či aspoň počkal na pokyny, které budou pro EU pro všechny stejně závazné, to znamená, jistě to bude stejný přístup ke všem výrobcům elektrické energie. A to tady není samozřejmě jenom ČEZ. Takže já bych vás rád chtěl přivést k tomu, že všechny složité a sofistikované způsoby, jak schválit tento zákon, jsou v zásadě velmi průhledné. Na jedné straně máme životní prostředí, bionaftu, zemědělce atd., na druhou stranu máme státní rozpočet. Ale to, že státní rozpočet teď přijde o 68 miliard, které dává jedné skupině, ať už ji podporuje kdokoliv, tak to samozřejmě fér není. Já jsem osobně přesvědčen, jako bývalý ministr, který měl pod sebou také veřejnou soutěž, tak po rozhovoru se svými bývalými kolegy jistě tady pravidla o veřejné soutěži jsou šroubována velmi moc. A to tak, že si myslím, že to je za hranicí zákona. Ale to samozřejmě určí možná nějaký nezávislý arbitr, ale ten leitmotiv, základní představa, ta je tady taková, že zkrátka jedna skupina opět získá rychle nějakou výhodu, a to výhodu, která neprošla ani standardním procesem. Ale to je tady v naší zemi obvyklé. Proto vás samozřejmě žádám – a moc mi nepomohly tady ty plachty, protože to vypadá, jako bych na ně reagoval – s greenpeace skutečně nemám mnoho společného, ale přesto v tomto se s nimi opravdu shoduji. Já na vás apeluji, abychom neschválili tento zákon, vrátili ho sněmovně a doufám, že tento přílepek bude pro jeho podstatu, ne proto, že je to přílepek, že bude z tohoto zákona odstraněn a věc bude řešena tak, jak řešena být má. Děkuji vám za pozornost.
84
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego a prosím pana předsedu Petra Víchu. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Také já nebudu hovořit ke spotřebním daním i při riziku, že mi předsedající vezme slovo. Ale on to pravděpodobně neučiní, protože by tak mohl učinit, kdyby sněmovna dodržovala pravidla a byl to skutečně zákon o spotřebních daních. Je to však typický zákon, který ukazuje, že když zasedá Poslanecká sněmovna, zejména před volbami, zejména před volbami při druhém a třetím čtení, tak si není nikdo jist majetkem ani životem. Ten zákon pravděpodobně bude schválen. Podle diskusí v klubu já tuším, že bude schválen. Někdo jej schválí kvůli tomu, že chce podpořit materii, původní část, spotřební daně, podpořit zemědělce. Někdo zákon podpoří kvůli tomu, že chce zachovat práci v bezpečnostních agenturách, protože tam máme další přílepek, a to je zákon o Policii České republiky. Nevím, jak podmínky práce v bezpečnostních agenturách souvisejí se spotřebními daněmi, ale zákon tam je. A my teď můžeme buď hlasovat pro vše anebo pro nic. Anebo konečně někdo, možná většina je podpoří právě kvůli tomu přílepku, kvůli povolenkám. Teď možná právě nebudu úplně souhlasit se svým předřečníkem kolegou Čunkem, protože kdyby proběhla řádná diskuse na toto téma, jak poslanci, tak my dostali patřičné argumenty pro a proti, zda je lepší povolenky aukcionovat anebo zda je lepší je darovat za to, že bude investováno do životního prostředí, tak možná, že by ty argumenty byly tak silné, že bychom byli pro, ale my tady tu svobodu nemáme. Nic takového neproběhlo, nic takového neproběhlo ve vládě, v odborné veřejnosti, ve výborech PS bez připomínkového řízení a teď to tady prostě máme a musíme se s tím nějakým způsobem vypořádat, protože tam jsou především nesmyslné termíny. A tak ze zoufalství přijímáme ve výborech doprovodná usnesení, která vyjadřují víru v to, že se to do budoucna změní. Přátelé, kolik takových doprovodných usnesení – a to tady nejsem tady tak dlouho, ale přesto za ty dva roky jich pamatuji hodně – bylo pak vzato v potaz? Kolik jsme tady dokonce přijali v dobré víře zákonů, které měsíce ba roky jsou zaparkovány v PS, a nikdo se jimi nezabýval. A jestli tedy, jak jsem vyrozuměl z diskusí, je taková obrovská shoda, už i teplárenské firmy, ČEZ a všichni se shodují, že je to správné, je potřeba, aby to prošlo a je třeba i změnit termíny, tak přátelé, proč tedy ty termíny tady nezměníme i při vědomí, že to je přílepek, vrátíme to do PS a tam se řádnými termíny sněmovna schválí a bude to fungovat. Já se obávám, že to tak tady nebude, že to schválíme v původní verzi v dobré víře, že se tak stane potom s termíny. Ale ruku na srdce, myslím si, že správné to není. Podívám se zleva doprava, přátelé, myslím si, že už skoro každý z nás při nějaké příležitosti nějakého jiného zákona tady říkal, jak jsou přílepky hnusné a jak pro daný zákon nemůžeme hlasovat, protože tam je přílepek. Pokud se přílepek někdy hodí, tak to zas takové zlo není. Zkušenější kolegové mi říkali, že tomu tak bylo před koncem minulé Poslanecké sněmovny a že teď to možná není ještě ani tak strašné a ta rychlost a smršť byla tak rychlá s odvoláním vlády, že to možná není ani tak strašné jak před koncem minulé PS. Já bych se ale pod takové způsoby podepisovat nechtěl a proto pokud zákon k překvapení nebude schválen ve verzi poslanecké, tak budu podporovat úpravu termínů a vrácení do PS. Děkuji za pozornost.
85
Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego a prosím pana senátora Horníka. Senátor Jan Horník: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jsme účastni legislativního marasmu. Jinak to nelze ani nazvat. Naprosto souhlasím s kolegou Víchou, který je tady sice o dva roky kratší dobu, ale pod všechno, co řekl, bych se podepsal. My jsme spoluviníky toho, že z tohoto Parlamentu vycházejí zákony, ve kterých se v konečném efektu skoro už nikdo ani nevyzná. Ani právníci pořádně ne. Takže proč vůbec přistupujeme na hru PS, proč přistupujeme na to, že v rámci dobře připraveného zákona o spotřebních daních jsme ochotni hlasovat pro to, abychom dokonce my jako stát, a my ho zastupujeme, občany této republiky, jsme ztratili vliv nad 68 miliardami. Mluvím o emisních povolenkách. To je přece věc, my tady kolikrát rozhodujeme o dvou, třech miliardách, dokonce o nich ani nerozhodujeme a necháváme ty tisky ve stavu tak, jak nám byly postoupeny PS. A najednou 68 miliard! Obrovské peníze! O tom se přece musí diskutovat, o tom musí diskutovat vláda, dokonce si myslím, nová vláda. Kam ten spěch teď najednou, když Evropská komise doposud nevydala žádné podmínky. Podmínky mají být vydána snad, podle mých informací, nejpozději k 31. 12. 2010. Budeme mít novou vládu, doufejme, nová vláda připraví novelizaci zákona o obchodování s povolenkami a nebude problém, abychom tento zákon u nás schválili. Ať už to bude jakkoli. Strašení, že se propásne čas, že firmy nestihnou – je to jenom strašení. Já jsem z té oblasti, a je nás tady víc, kde skutečně zažíváme dopady energotechnického průmyslu. Měl bych mít ten největší zájem, aby se to změnilo. Kolem Prunéřova jezdím do Prahy už hodně dlouho na to, abych nevěděl, že ČEZ už dávno měl splnit podmínky ochrany ovzduší. Neučinil tak. Postupoval pomaličku a jistě. On je dneska připraven. On je ve startovacích blocích. To se bohužel nedá říci o mnoha dalších, kteří v této branži podnikají, protože se o tomto lobbování a o tomto přílepku dozvěděli vlastně až ex post. Celá směrnice EU, která umožňuje poskytnutí státům povolenek zadarmo, už tak je pochybná. Protože vyčleňuje jenom jistou část hospodářských subjektů, které se mohou podílet na získání těchto povolenek. A dokonce zadarmo. Jsou jiní, kteří tu šanci nemají, ať je to ocelářský průmysl, stavařský průmysl, cementárny a já nevím, co všechno okolo. Takže už tady se dělá jakýsi klientelismus a je možné, že velmi silné firmy mají, a my to víme, své lobbisty v Bruselu a tak se jim to podařilo asi prolobbovat. Když už jsme tak daleko, pojďme, abychom tento zákon úplně nezabili, hlasovat o tom, že přílepky vypustíme. Pokud bude propuštěn do podrobnější rozpravy, máte rozdány pozměňovací návrhy, kde se vypouštějí dvě úplně nejhorší části, což je také spojitost se zákonem o Policii ČR. Jinak nebuďme naivní. Energetické firmy říkají, že na tom vydělají občané, že budou mít levnější elektrickou energii. Prosím vás, cena elektrické energie se nedělá v ČR. Cena elektrické energie je stanovena na evropském trhu. Všichni s energií obchodují v rámci Evropy, a tudíž to nemá prachžádný vliv na cenu u konečného spotřebitele. Já vás proto hodně prosím, abychom skutečně minimálně ten jeden přílepek týkající se emisních povolenek neschválili, abychom ho vyňali z tohoto zákona. Protože jakmile zákon propustíme, a firmy typu ČEZ a další velké teplárenské a energetické společnosti začnou podle pravidel stanovených ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu stanovovat podmínky, a ty podmínky
86
se pak nebudou shodovat s tím, co řekne Evropská komise, tak se může stát, že se stane Česká republika zase tím státem, který bude žalován, budou tady arbitráže ve výši stovek milionů Kč. Toto všechno ale jednou prohrajeme, protože ony řeknou „my jsme konaly podle zákona, vy jste k tomu dali jasné podmínky“. A na to já upozorňuji. Copak nemáme z minula už hodně zkušeností o tom, jak naši předchůdci pochybili, a tento stát platil miliardy? A to nejenom na přímém odškodnění, ale ještě na právním zastoupení, které stojí desítky miliard Kč, na všech těch nervech celé společnosti. Ale ono se v podstatě asi nic nestalo. My jsme hrozně liberální národ, všichni to skousli a jedeme dál. Prosím vás, propusťme zákon do podrobnější rozpravy a pokusme se vypustit ony dva články. A když ne ony dva, tak alespoň onen jeden týkající se povolenek. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji. Teď se hlásí o slovo pan ministra Janota. Po něm pan senátor Vondra. Ministr financí Eduard Janota: Já budu velmi stručný. Pane předsedající, dámy a pánové, tady padlo několik otázek, tak se pokusím na ně odpovědět. První otázka – dopady z novel spotřebních daní, které jsou podporou zemědělskému sektoru, jsou někde mezi 3 až 4 mld. Kč za šestileté období. Toto je jedna věc a týká se spotřební daně. Ministr Kalousek, vláda předkládaly materiál, který se týkal pouze novely spotřebních daní. Nebyli to úředníci. Byli to úředníci, kteří na jednání v PS přidali k tomu onen známý přílepek. Já tady nechci hodnotit nikoho, protože mi to nepřísluší. O co pléduji, aby zákon, který jsme předkládali Parlamentu, který se týká záležitosti spotřebních daní, byl schválen. To je vše, co bych v této souvislosti řekl. Jinak otázka 68 mld. Kč v tom dnešním vyjádření, která bude k dispozici po roce 2013, na rozdíl od pana Horníka jsem rád, že ji máme. Naše veřejné rozpočty ji budou velmi potřebovat. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji. Prosím pana kolegu Vondru. Senátor Alexandr Vondra: Dobrý den. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já jsem si vzal slovo z toho důvodu, že si asi vzpomínáte, že ve své předchozí kapacitě jsem tu několikrát mluvil na téma energeticko-klimatického balíčku, kdy jsme vedli v loňském roce příslušná vyjednávání o jeho definitivní podobě, která nakonec byla, jak si možná budete mnozí pamatovat, schválena na prosincové Evropské radě koncem loňského roku. A také si beru slovo jako člověk, který, ač systematik, tu nikdy nehoroval proti přílepkům, protože vím, že politika není akademická práce, která probíhá podle přísně kartesiánských pravidel, ale má to být především úsilí o řešení praktických problémů. Ti z vás, kteří si pamatujete diskuse o klimaticko-energetickém balíčku, si jistě dobře vybavujete, že původní podoba návrhu, s kterým přišla Evropská komise, předpokládala, že v oblasti elektroenergetiky, ale i celého průmyslu se budou všechny povolenky od roku 2013 pouze nakupovat v aukcích. Vy, kteří jste dávali při té debatě pozor, si jistě dobře pamatujete, že pokud by takto ona diskuse v rámci Evropské unie skončila, tak by to zejména pro českou elektroenergetiku a energetiku vůbec bylo fakticky likvidační. Energetika je odvětví, které vyžaduje dlouhodobé plánování a investiční rozvahy, investiční činnost se v ní nedají měnit z roku na rok nebo v rámci nějakých dvou, tří let. Rok 2013 je fakticky za
87
rohem. Zbývají necelé čtyři roky. Jak jistě víte, mnohokrát jsme tu deklarovali jako výrazný úspěch naši tehdejší vlády, že se nám podařilo dosáhnout společně s Polskem úprav tohoto energeticko-klimatického balíčku tak, aby to pro naši energetiku nebylo likvidační. Mimochodem ta čísla, která tady dneska padají, 60 nebo 70 miliard, my je neumíme odhadnout, protože neznáme, jaká bude cena povolenky v roce 2013 – 14 nebo 15. Ale předpokládejme, že ti z vás, kdo těmito čísly hauzírují, mají pravdu – tak to je, prosím, to, co jsme ve prospěch české energetiky vybojovali. A není to číslo malé. Těm z vás, kdo tady argumentovali arbitrážemi, chci také připomenout, že naše bývalá vláda byla první vládou, která začala konečně arbitráže vyhrávat. Poté, co jsme v minulosti prohrávali jednu za druhou. Čili péče řádného hospodáře a otázka skutečně získat nebo uhájit státní zájmy, nikoli zájmy jedné firmy, byla pro nás vždycky klíčovým vodítkem. Takže já jsem přesvědčen, že novela, která je předkládána, má být dneska schválena. Ty termíny – ano, ony se dají v budoucnosti upravit. Ale všichni znáte, jak to v Čechách chodí. Když není šibeniční termín, tak se všechno odkládá na poslední chvíli a zpravidla se nestíhá. Čili je lepší nastavit podmínky teď takto, mít možnost je v případě potřeby a v zájmu fair play korigovat, na to čas máme. Někteří tady uvedli, že jsme připraveni na tom participovat. Pokud bychom to dnes odmítli – ten plakát, který tady dneska visel, mi pomohl, protože na něm jak implicitně, tak explicitně v mnoha výrocích se objevuje, co je cílem zpochybňování. Nikoli změnit nějaké termíny, ale změnit nebo anulovat derogace nebo výjimky na postupný náběh aukcí. Mnozí z těchto lidí to říkali veřejně, někteří to řekli i dnes tady, a to je něco, co já si nechci v žádném případě vzít na svědomí. Ten důvod, proč jsme o ty derogace usilovali, je evidentní. Česká republika i bývalé Československo byly vždycky určitou energetickou velmocí, ale spočívalo to mimo jiné v tom, že ta elektroenergetika je nastavena tak, že se většina elektrické energie vyrábí na bázi uhlí. To byla situace Poláků, kde to je 90 procent. A to je situace u nás, kde to je více než polovina. Abychom splnili podmínky, které ukládá klimaticko-energetický balíček, a na tom byla v Evropě shoda, tak je nepochybné, že se musí elektroenergetika modernizovat. Jinak bychom to nebyli schopni zaplatit. Včetně těch koncových zákazníků. A má-li se modernizovat, potřebuje k tomu určitý čas. Potřebuje polštář. Ten polštář je přesně to, co dávají derogace. Ty šibeniční lhůty tvoří vlastní incentiv k tomu, aby se s tou modernizační prací začalo. Mimochodem upozorňuji – první, kdo s tím nápadem přišel, nebyl ani Martin Říman, ani Milan Urban, ale Petr Kalaš, v rámci toho, kdy začátkem tohoto roku se v EU začalo diskutovat, jak odpovědět na ekonomickou krizi a jak prostředky, které se do ekonomiky nalévají, využít v zájmu budoucí modernizace. Čili bývalý ministr životního prostředí je jeden z duchovních autorů toho, že se nečeká na poslední chvíli, tak jak je v Čechách zvykem, ale jde se čelem kupředu. Čili v zájmu nikoli jedné firmy, jak se tu snaží někteří naznačovat, ale v zájmu skutečně české energetiky a v zájmu i těch koncových zákazníků, to jsou všichni naši občané, doporučuji s tímto návrhem vyslovit souhlas. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Slovo má opět pan kolega Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, tak přece jenom nejsem konsternován, přece jenom ty sofistikované věty – a vůbec
88
nechci být proti někomu osobní – tady padly. Přičemž ta Evropa není tak složitá. Možná pro ty, kteří s ní nikdy nepracovali. Ale ona tak složitá není. Co nás omezuje, nebo co určuje, že máme alokovat povolenky jenom vůči výrobcům. My je alokujeme vůči jednomu výrobci, ne vůči výrobcům. Ale dobře, vůči výrobcům. Diskuse v Evropě je správná, ale v zásadě ani nemusí být taková. To, že státy nemohou soukromým firmám dávat prostředky ze státního rozpočtu, tedy z veřejných peněz, nemusí to být jen státní rozpočet, ale z veřejných peněz, tedy ani z evropských peněz, to přece určuje pravidlo de minimis. To mnozí z vás vědí. Pravidlo de minimis je velmi přísné. Stanovuje to zhruba někde kolem plus minus 200 000 korun na tři roky pro jednu firmu. Když to pravidlo Evropa vezme zpět pro předem určené energetické podniky, tak to bude tak, jak říkám, že to má být. Zkrátka stát bude inkasovat ty prostředky z povolenek, stát je bude alokovat do těch firem na základě podmínek, které si stát stanoví. Nemusí to být tak jak teď, ve spěchu, kdy jsme my pozoruhodně prvním státem v Evropě, který říká, kam se to alokovat bude. To za prvé. Za druhé. Teď mluvím jen o firmě ČEZ, protože ta má prostředky dostat – snad ta firma vytvářela všechny koncepce, přípravu, a to asi víte, co znamená, udělat technologickou přípravu pro elektrárnu na odsíření atd., ona to snad udělala za poslední týden nebo měsíc? Je to možná čtyři měsíce, kdy se o tom v Evropě začalo mluvit. Ne, ona to přece dělá několik let. Na to také má fond rezerv. Ten fond rezerv byl naplněn – hovoří se zhruba o 200 mld. Kč, a ta cena elektrické energie tomu tady také odpovídá. Mimo jiné, když už jsem se dotkl ceny elektrické energie, ta samozřejmě není tvořena jenom na veřejné burze evropské, ta je tvořena také naší burzou, nebo hlavně naší burzou, a ta ovlivňuje potom cenu v ČR. Ta tvorba, jak mnozí víte, je to již veřejným tajemstvím, je ovlivněna především ČEZem samotným. To znamená, výsledná cena elektrické energie – tu nejvíce ovlivní ČEZ samotný. A proč je teď před volbami ten přílepek? Já bych to dal do souvislosti s výdaji na volební náklady. Dál asi nic říkat nemusím. To jsou věci, které jsou podle mě naprosto zřejmé. Ta Evropa zas tak složitá není, protože stačí, když Evropa odstraní pravidlo de minimis právě pro energetické odvětví za předem stanovených podmínek, kdy se na odsíření a tyto záležitosti, tedy ekologické záležitosti výroby energie, poskytnout finanční prostředky. Tento způsob je naprosto jasný, očividný a je zkrátka v naší české kotlině naprosto jasný a není vůbec bohužel výjimkou. To je vše, co se k tomu dá uvést. Skutečně se to dá udělat jinak. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji. Prosím pana kolegu Štěcha. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane ministře, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já už jsem si za dobu veřejné činnosti zvykl na řadu věcí, které těžko překonávám, ale jsou některé věci, kde prostě žaludek to nebere. Domnívám se, že se tady vede dobrá diskuse, ale ne všechno mi přijde, že je úplně seriózní. Myslím si, že my jako horní komora Parlamentu si zakládáme na určité ústavnosti, serióznosti a dlouhodobě, i když ne s velkým úspěchem, ale přece jenom s mírným ano, se snažíme získat na svoji stranu důvěru veřejnosti. A přece jenom tu politiku jako věc veřejnou udělat pro lidi přijatelnější, aby politici a veřejnost nebyli dvě skupiny a mezi nimi velký příkop. Myslím si, že tento krok, který tu pravděpodobně může být učiněn, že se přidáme podle mého názoru ke špatné tvorbě politiky a takticky – možná že i
89
částečně věcně – špatnému rozhodnutí Poslanecké sněmovny, bude vážnou chybou. Já se domnívám, že věc vůbec tak nespěchala, jak je tady hovořeno, ať mi kolega Vondra prostřednictvím pana předsedajícího promine, ale já se domnívám, že 3 až 4 měsíce českou energetiku nezachrání, jestliže prakticky 3,5 roku z důvodu křehké vládní koalice, čemuž jsem rozuměl, se odložila řada rozhodnutí, která pro řadu lidí orientovaných ekologicky jsou těžko přijatelná, ale z pohledu ozdravení českého ovzduší a modernizace a konkurenceschopnosti české energetiky jsou nezbytná. Víte, co mám na mysli. Mám na mysli rozhodnutí o další budoucnosti a vývoji české energetiky v oblasti atomových elektráren. Já si myslím, že tady už nám vlak neujede, protože on už nám jeden vlak v tomto pravděpodobně ujel. Já se domnívám, že se vůbec nic nestane vyjma toho, že naštveme některé vlivné lidi v této zemi, ale prokážeme, že nejsme loutky nějakých skupin a zájmových seskupení, že jsme svébytní politici, kteří mají mandát od občanů, což tyto věci tak, jak navrhuje třeba kolega Horník v té části, kde máme pochybnosti, a jsem přesvědčen, že každý z nás, kdo si sáhne do svědomí, takže tam nějakou tu míru pochybnosti musí cítit, když některé o několik měsíců odložíme. Bude to vítězství našeho svědomí nad tlakem, který na nás je, aspoň já hovořím za sebe. Takže já v této chvíli nejsem připraven návrh v této podobě podpořit, protože se domnívám, že tady zazněla řada správných argumentů, ale i řada účelových argumentů a ne příliš férových a k těm se nechci přidat. Protože bych byl velmi povrchní a jednal bych v rozporu se svým svědomím. Mně se prostě ten proces přílepku, který představuje velkou částku ve druhém čtení, absolutně nelíbí. Přitom prohlašuji, že jsem pro to, aby tyto prostředky z drtivé většiny se do české elektroenergetiky vrátily, protože mi potřebujeme konkurenceschopnou energetiku, ale ne tímto způsobem. A promiňte mi, vážené kolegyně a kolegové, když se tady někdy vedou diskuse jako naposled třeba o tom, jak zruinuje české hospodářství šrotovné, tak tady toto je proti tomu – nebo to, co bylo šrotovné, je tady proti tomu kapka v moři. Já si myslím, že to snad musíte cítit, že někdy si naprosto protiřečí někteří lidé, když hájí jednou to a podruhé hájí úplně jiné, principiálně jiné přístupy. Takže jsem na velkých pochybách a znovu říkám v tuto dobu nejsem schopen, a nechci tento návrh v tomto rozsahu podpořit. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji a prosím pana kolegu Bise. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážení senátoři. To, co jste říkal, pane senátore Čunku, není pravda. Není pravda, že něco dáváme. My na energetické společnosti připravujeme pěknou past ve formě povolenek. Je to významné zvýšení nákladů na energetické společnosti a je to náš tlak na to, aby se zlepšila ekologie. Jak řekl pan Vondra, evropské země, východoevropské země, měly postavenou svou energetiku na uhlí, i Česká republika, a to na hnědém uhlí. A jak víte, tam potřeba povolenek je výrazně vyšší. Provést transformaci všech českých elektráren na uhlí není levná záležitost. Jestliže se rozhodneme, že jim pomůžeme tím, že jsme pro ně vybojovali, že povolenky budou mít určitý čas přechodné, jako bezplatné za to, že ve stejné částce udělají velké investice, je to krok správným směrem, je to krok na podporu naší energetiky, není to na podporu ČEZu. ČEZ je nejsilnější, ten by ty investice zvládl, je to hlavně na podporu teplárenských a menších společností, které mají horší zařízení, potřebují se transformovat také, a peníze na to, na rozdíl od ČEZu tak snadno nezískají. To, co říkáte o ČEZu je lascivní a hodně laciná argumentace proti tomuto. Jde především o ty menší, ty,
90
které potřebují tyto peníze, aby mohly transformaci svých zařízení, uhelných zařízení, na vyšší účinnost převést. A k tomu tento zákon slouží. A z hlediska doby investování a přípravy v energetice není pravda, že je čas. Už teď je pozdě. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji a prosím pana kolegu Horníka. Senátor Jan Horník: Vážení kolegové. Určitě je dobře to, co řekl pan bývalý ministr Vondra, že se podařilo České republice mimo jiné prosadit pro náš stát povolenky, které dostaneme zdarma na úrovni desítek miliard korun. Za to určitě všem členům vlády a vládě je zapotřebí zatleskat. Ale on mluvil také o panu Alešovi. Ale ten pán je přece členem dozorčí rady ČEZu. Dále mluvil také o tom, že bude možno v zájmu fair-play zákon korigovat. V podstatě řekl, že text tohoto přílepku nezakládá fair-play prostředí. Na to narazíme, až bude komise posuzovat náš národní plán. Ona potom může říct, že porušujeme pravidla hospodářské soutěže, že vytváříme diskriminační prostředí. Zamysleme se nad tím a nedělejme tento krok. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji a prosím pana kolegu Čunka. Senátor Jiří Čunek: Vážené kolegyně, kolegové, za prvé se chci omluvit za to přeřeknutí, které jsem tady měl, profesně by mě to mrzelo, to znamená, je to dvě stě tisíc euro, tedy šest milionů korun zhruba, takže děkuji za upozornění – to k tomu, co jsem říkal předtím. A k tomu, co tady bylo řečeno před chvílí, no, především my to schvalujeme teď pro žádného jiného výrobce, jenom pro ČEZ, to znamená, nikdo jiný to zatím nedostane a nemůže tu v tuto chvíli dostat. Jenom ČEZ. To je první věc. Druhá věc – já jsem pro to, ať se dávají tyto peníze do energetiky. Samozřejmě je to tak, že teď nevidím – přiznám se, že naše diskuse neproběhla – já teda nevidím, jaká je to past na výrobce energie, protože je to asi stejné, jako když by někdo, když by vláda řekla – či v tomto případě ne vláda, ale Parlament řekl: každý občan dostane na zateplení jeho domu to a to. On to dostane, on to tam bude muset dát. To žádná past není. Ty peníze, které dostanou, tak si snad – a tomu já úplně nevěřím, ale druhá věc, to je moje osobní záležitost – ale využijí ji právě pro šíření, pro zkrátka energetické úspory, ekologické zlepšení atd. No a peníze, které dostanou, ty tam dají. Tady není žádná podmínka, že to je 50 %, 10 % spoluúčasti, jako je to u všech národních programů. Navíc v ceně elektrické energie, a to se nenechme mýlit, to snad je jasná věc, tyto věci zabudovány jsou. To už občané zaplatili. To jsou další peníze, ale o to přece tady nejde. Tady jde o to, aby tuto příležitost měli všichni stejnou. Nenechme se mást tady tím tlakem času, protože ostatní státy jsou pod stejným tlakem jako my. Takže tady s Evropou držíme časový limit a časový krok. Takže to je z mé strany. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji a prosím paní kolegyni Paukrtovou. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane ministře, ten problém je opravdu značný. Protože speciálně pro mě já nesouhlasím s panem senátorem Vondrou, že náš boj s přílepky, pokud ho vedeme, je ryze akademický. Já musím říci, tady a prostřednictvím pana předsedajícího, že boj s přílepky není akademická záležitost. Přílepky mají totiž tu neblahou vlastnost, že postrádají jakýkoliv legislativní proces, jakoukoliv debatu. Čili není to boj s přílepky pro přílepky, je to prostě jaksi obrana proti chování Poslanecké sněmovny, které se v tomto směru mimořádně zhoršuje, když se chýlí ke konci jejich funkčního období – už jsme to tady skutečně
91
zažili a skutečně je pravdou, že v tom minulém období situace byla horší. Ale dneska máme na stole řadu zákonů obsahujících přílepky, řešících kde co. Čili pro mne ten problém je komplikovaný pro to, že na jednu stranu já zdaleka nejsem a nikdy nebudu, nebo se budu snažit nehlasovat pro přílepky, na druhou stranu ten problém týkající se elektroenergetiky je vážný. Já nesouhlasím s kolegou Čunkem ve smyslu v tom, že pokud by finanční prostředky byly uvolněny k tomu, aby si občané zateplili objekty, to neřeší problém elektroenergetiky v žádném případě. Já tady dlouhodobě postrádám solidní debatu o elektroenergetice, solidní debatu o jaderné energetice, která jako jediná je bez emisí, a tím pádem jaksi umožňuje neprodukci emisí do ovzduší. Prostě si myslím, že tu debatu tady vedeme a problém je v tom, že ji vedeme nad přílepkem, který je k úplně jinému zákonu, navíc pod tlakem Poslanecké sněmovny, a to je přece velmi složitá a komplikovaná věc. A pokud jde o to, že v tuto chvíli pouze ČEZ je připraven přijímat finanční prostředky, tak kolegové tady navrhli, a já pro to nebudu hlasovat, protože nebudu hlasovat pro přílepky, ale navrhli posunutí termínu. Nicméně dostáváme se, jako vždy v této situaci, do pasti, kdy musíme volit mezi řešením rychlým a řešením asi dobrým. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji paní senátorce Paukrtové. Dalším přihlášeným je pan senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Vedeme tu spory o tři věci. První – jestli jsou přílepky dobré nebo špatné nebo možné nebo nemožné. Kolega Vondra říkal, že když se hodí a jsou užitečné, tak jsou možné. Budiž, je to pro dobrou věc. Druhý spor je, jestli mají být povolenky zdarma nebo nemají být povolenky zdarma. K tomu žádné argumenty pro a proti nemáme. Diskutujeme skutečně jenom na základě těch rychlých informací, které jsme obdrželi, ve Sněmovně se nevedla diskuse skoro žádná. Ale dobře, jestli odborníci, věřím, říkají, že povolenky by na podporu energetiky měly být zdarma, tak rozhodněme, budou zdarma. Cítím, že tady tato shoda je. Pak je tady třetí spor, jestli jsou v tom zákoně dobré a reálné termíny nebo ne. I z jednání ve výborech je také absolutní shoda. Ty termíny správné nejsou, jsou nemožné k realizaci, k rovným podmínkám pro všechny v tomto odvětví. Tedy v podstatě vidím, shodujeme se, přílepky oželíme, povolenky dáme, termín je špatný, tak zůstává jediná věc, tak ho spravme. A teď tady máme spor, spravme ho doprovodným usnesením a nebo ho spravme pozměňujícím návrhem. A já říkám, jestli už toto je poslední předmět sporu, tak ho schvalme pozměňujícím návrhem a ne tím, co děláme obvykle, na co potom vždycky každý kašle a nesplní se. To je jedna věc, kterou jsem chtěl říct. A druhá, že jsem chtěl poprosit pana předsedajícího na závěr rozpravy, vidím, že nikdo není přihlášený, o 15 minut projednání klubu sociální demokracie a opětovně požádat kolegy z ODS, jestli by nám zase nepůjčili Frýdlantský salonek. V případě, že i oni se potřebují sejít, a nepůjčí nám jej, tak pak žádám o 30 minut, protože musíme do vedlejší budovy. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Pane senátore, věřím, že z klubu ODS je velká vstřícnost, půjčit vám Frýdlantský salonek. To zcela určitě nepochybně ano, takže pokud není nikdo přihlášen do rozpravy – já nikoho nevidím – končím rozpravu. Přerušuji schůzi do 18.40 hodin – stačí vám to takto?
92
V 18.40 budeme pokračovat. Jenom opakuji, že jsme schválili procedurálním usnesením, že budeme jednat a hlasovat po 19. hodině; tak jenom, aby tady někdo po 19. hodině nezačal skákat, že chce jít domů. (Jednání přerušeno v 18.25 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 18.40 hodin.) Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně a kolegové, je 18.40 hodin a budeme pokračovat v jednání. Vzhledem k tomu, že byla ukončena rozprava, požádám pana ministra Janotu, jestli se chce vyjádřit. Pan ministr se nechce vyjádřit, děkuji. Požádám tedy garančního zpravodaje pana senátora Jonáše, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Pan senátor zcela nepochybně chce. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vítězslav Jonáš: V obecné rozpravě vystoupilo sedm senátorů, jedna senátorka a pan ministr. Pan senátor Hajda předeslal pozměňovací návrh a odůvodnil dobře, pokud se schválí zákon o spotřební dani, že to je podpora zemědělcům. Pan senátor Bis vystoupil dvakrát a hovořil o úpravách termínu a samozřejmě o potřebě těchto investic, těchto bezplatných povolenek do nových technologií. Pan senátor Čunek okomentoval přílepky, a myslím, že bylo vysvětleno, že nepochopil slova pana ministra a pan ministr na to potom reagoval. Pan senátor Vícha vystoupil dvakrát. Celkem nám předeslal, jak dopadne hlasování, ale to se samozřejmě nedá odhadnout, a okomentoval také nesprávnost přílepků. Také pan senátor Horník hovořil o přílepcích a pan senátor Vondra vysvětlil, jak velký byl úspěch bývalé vlády ČR v získání bezplatných povolenek. Pan senátor Štěch nám pohovořil do svědomí v souvislosti s přílepky, vzali jsme si to k srdci. A paní senátorka Paukrtová také hovořila sice o potřebnosti investic, ale zmínila se také o nesprávnosti přílepků, proti kterým bojuje stále. Pan senátor Čunek nemá pravdu, že peníze dostane jenom Skupina ČEZ, co jsem zaslechl, protože skutečně, jak jsme tady říkali, s podvýborem jsme byli v teplárenských společnostech, tam jsou také připraveni minimálně nějaké prostředky čerpat. A myslím si, že bychom neměli zmiňovat slovo ČEZ, protože ČEZ nepředkládá zákon, ČEZ není ani předkladatelem v Senátu, jak říkal pan senátor Čunek, nikde se tento název neuvedl. Jak jsem předeslal, dávám návrh ke schválení návrhu zákona, tak jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny, doprovodné usnesení bylo předesláno, takže s doprovodným usnesením. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Nemůžeme podle jednacího řádu nic schvalovat s doprovodným usnesením. Nejdřív schválíme a pak budeme hlasovat o doprovodném usnesení, vážení přátelé, to bychom flagrantně porušovali jednací řád. Kolegyně a kolegové, znělkou přivolám nepřítomné do sálu, pak si vás dovolím po pokynu odhlásit vzhledem k tomu, že byla přestávka, a poté budeme hlasovat o schválení návrhu zákona. Odhlašuji vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
93
Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je v této chvíli registrováno 67 senátorek a senátorů, kvorum je 34. Dovolte, abych zahájil hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 41, proti bylo 14. Návrh byl přijat. Senátor Igor Petrov: Ještě je třeba hlasovat o doprovodném usnesení. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Je to moje chyba, omlouvám se, pane senátore Petrove. Budeme hlasovat ještě o doprovodném usnesení, které máte obsaženo v materiálu č. 140/3 na zadní straně, kde je návrh doprovodného usnesení k senátnímu tisku č. 140. Kolegyně a kolegové, budeme nyní hlasovat o tomto doprovodném usnesení, které jste si mohli ve vašich materiálech přečíst. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 47, jeden byl proti. Návrh byl přijat. A nyní můžeme pokračovat dalším bodem, kterým je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 141. Návrh uvede ministr financí Eduard Janota, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pokusím se být velmi stručný, protože na rozdíl od předchozího materiálu je tento poměrně bezkonfliktní. Zákon o Celní správě ČR je kompetenční normou upravující postavení a působnost celních orgánů, přístup celních orgánů do evidencí vedených jinými orgány státní správy, zpracování a výměnu informací včetně osobních údajů mezi celními orgány a jinými orgány státní správy, jakož i orgány jiných států, vyplývá-li to z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nebo přímý použitelný předpis Evropských společenství. Návrhem zákona jsou do českého právního řádu zapracovány povinnosti vyplývající po ČR ze dvou předpisů Evropských společenství. Prvním předpisem je novela prováděcího nařízení k celnímu kodexu, nařízení Komise Evropských společenství č. 1192/2008. Novelou prováděcího předpisu jsou nově stanoveny podmínky pro využívání zjednodušených postupů při celním řízení. Předpoklady pro správné provádění stanovených postupů je pružná a rychlá výměna informací mezi členským státem EU a Komisí a rovněž mezi členskými státy navzájem. K zabezpečení správného toku informací musí členské státy v souladu s nově vkládaným článkem 253 jmenovat ústřední orgán, který bude zodpovídat za sběr, zpracování a výše uvedenou výměnu informací. Tímto orgánem v ČR bude Generální ředitelství cel.
94
Druhým předpisem je rámcové rozhodnutí Rady 2006/960 SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států EU. Rámcové rozhodnutí je pro členské státy EU závazné co do výsledku, kterého má být dosaženo. Předmětné rámcové rozhodnutí stanoví pravidla pro předávání informací mezi policejními, celními a jinými příslušnými orgány členských států EU, které jsou oprávněny odhalovat trestné činy, předcházet jim, vyšetřovat je a v souvislosti s tím vykonávat pravomoci a přijímat donucovací opatření. V rámci Celní správy České republiky se nová úprava bude týkat činností vykonávaných Generálním ředitelstvím cel a celními ředitelstvími. Navrhovaná úprava nemá hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet ani veřejné rozpočty a ani na podnikatelské prostředí v ČR. Poslanecká sněmovna vyslovila s vládním návrhem souhlas dne 19. 6. 2009. Děkuji a prosím o jeho schválení. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijalo usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 141/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Igor Petrov, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore. Senátor Igor Petrov: Vážené dámy, vážení pánové, opět konstatuji, že k úvodnímu slovu již asi není co dodat, takže bych možná popsal jenom legislativní proces. Vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně v únoru letošního roku. V prvním čtení, které proběhlo v březnu 2009, byl návrh přikázán k projednání výboru. Druhé čtení proběhlo 9. 6. 2009 a třetí čtení 17. 6. 2009, kdy byl návrh schválen, když pro hlasovalo 104 ze 124 přítomných poslanců a nikdo nebyl proti. Do původního návrhu byly zapracovány legislativně-technické úpravy, které však neměnily podstatu původního návrhu. Na základě toho, co jsem v podstatě přečetl a potvrdil z úvodního slova, tak jednání výboru k tomuto zákonu bylo absolutně bezkonfliktní, a dovolím si přečíst návrh na usnesení: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Bohdana Hejduka, náměstka ministra financí ČR po zpravodajské zprávě senátora Igora Petrova a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Igora Petrova a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat? Nikdo se nehlásí, otevírám tedy obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu. Nebudu se ptát ani pana ministra, ani garančního zpravodaje na vyjádření se k rozpravě, která neproběhla. Přivoláme nepřítomné senátorky a senátory do sálu a budeme hlasovat.
95
Kolegyně a kolegové, byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je registrováno 51 senátorek a senátorů, kvorum je 26. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 44, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Dalším bodem je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 142. Poprosím jako v předchozích případech pana ministra financí pana Eduarda Janotu, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, velmi stručně. Zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu byla s účinností od července roku 2005 přijata zcela nová právní úprava stanovující povinnost značit líh ve spotřebitelském balení kontrolní páskou. Dosavadní zkušenosti s touto právní úpravou potvrdily předpoklad, že značení lihu kontrolní páskou jednoznačně přispívá k boji s nelegální výrobou lihu. Tato skutečnost se promítá ve stabilizaci trhu s legálním lihem a lihovinami a tím spojeným vyšším výběrem spotřební daně z lihu, což potvrzují údaje o inkasu předmětné spotřební daně za rok 2006 až 2008. Praktické zkušenosti s aplikací zákona však vyvolaly potřebu upravit některá jeho ustanovení tak, aby lépe odpovídala potřebám praxe. Jedná se zejména o vymezení pojmu spotřebitelského balení, zpřesnění okruhu osob, na které se povinnost značení vztahuje, zjednodušení způsobu vracení a evidence kontrolních pásek a zcela přepracovanou úpravu sankčních ustanovení tak, aby byla v souladu s koncepcí reformy správního trestání schválenou usnesením vlády č. 162 v roce 2002. Vzhledem k technickému charakteru novely nemá nově navrhovaná právní úprava žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí v ČR. Podle doporučení Legislativní rady vlády byl návrh předložen také ke stanovisku Komisi Evropských společenství, a to formou notifikace, která byla ukončena dne 3. 4. 2008. Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem 19. 6. 2009. Dovolil bych si požádat o schválení výše uvedené materie. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 142/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého prosím o zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore, máte slovo.
96
Senátor Petr Pakosta: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu tentokrát stručnější než v předchozím případě. Tisk zde představil pan ministr. Já jenom doplním, že při projednávání v Poslanecké sněmovně byla do zákona přidána část III, která představuje novelu zákona o daních z příjmů, podle které se zvyšují výdajové paušály pro podnikající fyzické osoby. Přestože se jedná v podstatě o ryzí přílepek, vzhledem k ekonomické situaci, vzhledem k tomu, že budou volby, řekněme si to upřímně, považuji za vhodné pro tentokrát přimhouřit oko a tuto skutečnost přejít. Trošku větší problém je ale to, že Poslanecká sněmovna schválila změnu účinnosti novely zákona, která původně odpovídala tomu, kdy vláda zákon do Sněmovny předložila, což bylo v květnu 2008, avšak nedošlo k posunutí termínu 30. červen 2009 uvedeného ve dvou přechodných ustanoveních v článku II, která měla umožnit prodávat a skladovat líh v obalech podle dosavadních právních předpisů, v podstatě ještě rok po účinnosti tohoto nového zákona, neboť původní účinnost zákona byla navržena na den 1. červenec 2008. Pokud se týče nápravy tohoto stavu, není to možné v našem případě jinak než přijetím pozměňovacího návrhu. Já jsem se osobně o tuto věc zajímal a při projednávání zákona v hospodářském výboru mi přítomný zástupce Celní správy sdělil, že si praxe s tímto problémem umí poradit i bez toho, že bychom zákon změnili. Tento závěr mě vedl k tomu, že jsem navrhl výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu schválit tento návrh zákona. Pro mě překvapivě nečekaně přišel kolega předseda výboru Senátu Hajda s pozměňovacím návrhem, který zasahuje právě do toho přílepku a upravuje výdajové paušály pro podnikající fyzické osoby. Jeho návrh byl přijat a promítnut do usnesení, které vám bylo rozdáno jako tisk 142/1. Seznámím vás s jeho zněním. Po úvodním slovu zástupce předkladatele ing. Bohdana Hejduka, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě mé osoby a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Pakostovi. Navrhuje někdo podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat? Nikdo se nehlásí, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí dva najednou. Dáme přednost dámě, paní Gajdušková je také místopředsedkyně jako Milan Štěch, ale je to dáma, tak jí dáme přednost. Doufám, že pan místopředseda Štěch nic nenamítá. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, mám jednu otázku na pana ministra. Byla jsem upozorněna ze strany výrobců, že zákon zakotvuje povinnost určitého balení v určité velikosti. Samozřejmě mají nasmlouvané objemy a ptají se, zda se přechodné období, které je zhruba 12 měsíců na doprodej zásob, bude vztahovat pouze na
97
obchodníky, nebo i na výrobce, kteří to také prodávají. Byla jsem ujišťována, že i na výrobce, kteří svůj výrobek dále prodávají. Chtěla bych ale toto ujištění. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Pan ministr se hlásí. Pane ministře, možná by stálo za to počkat, až budou všechny připomínky. Budete mít prostor pro ukončení obecné rozpravy. Pan senátor Štěch má slovo. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pan zpravodaj Pakosta zcela otevřeně nezakrývá, že návrh, který tam byl přidán v Poslanecké sněmovně týkající se problematiky daně z příjmů, je předvolebním tahem. Vzpomínám si, jak jsme se tady vzájemně obviňovali před posledními volbami v roce 2006 – jednou levý, po druhé pravý rozdávali z veřejných prostředků. Výsledek je ten, že veřejné finance mají pořádnou kouli na noze. Tehdy byla ovšem taková situace, že nakonec schodek veřejných rozpočtů s velkou rezervou odpovídal Maastrichtským kritériím pro přijetí společné měny a trend byl pozitivní, protože jsme směřovali díky robustnímu hospodářskému růstu k poměrně slušným výsledkům veřejných rozpočtů. Teď je situace diametrálně odlišná, hospodářství je v útlumu. Poslední údaj ministerstva financí už má reálnou hodnotu, jaká nás letos čeká, přibližuje se to pěti procentům očekávaného propadu HDP. Připomínám, že jedno procento dopadu HDP znamená asi 18 miliard korun pro veřejné rozpočty. Když pan ministr byl ještě v pozici náměstka zodpovědného za rozpočet, připravoval na základě zadání politiků rozpočet, a v rozpočtu je to napsáno, že hospodářství poroste o čtyři procenta, a dnes se předpokládá propad pět procent, tak si vynásobte devětkrát 18 miliard korun a jsme u částky kolem 200 miliard korun propadu veřejných rozpočtů. Když si k tomu připočítáme dárečky, které se tady schválili v podobě snížení pojištění a další opatření, tak se nezlobte, ale to je úmyslná destrukce veřejných rozpočtů. Nejhorší je, že peníze se budou muset sehnat, protože budou vydané. Znamená to, že se na ně budou brát úvěry. Rozpočet není jen výdajová stránka, je to v prvé části zejména příjmová strana. Jestliže se tady neustále s plným vědomím schvalují kroky, které znamenají snížení příjmů do veřejných rozpočtů, zejména do státního rozpočtu, tak je to destrukce veřejných rozpočtů a ti, kteří pro to hlasují, přebírají odpovědnost za to, že se peníze budou muset s více náklady za dluhovou službu zaplatit. Peníze se pro státy v našem regionu neustále zdražují, protože jsme považováni bankovním systémem za rizikovou oblast jako střední a východní Evropa, a nepochopím, že si někdo dovolí tyto dárečky dále tady předkládat. Zvýšení paušálních odpočtů budou znamenat v minimálním případě, jak je navrhováno, 2,5 mld. Kč výpadku ve veřejných rozpočtech. Pamatuji se, když se říkalo, že to bude jedna miliarda, když se zastropuje pojištění. Dnes zastropování pojištění znamená výpadky pro veřejné rozpočty kolem 10 mld. Kč, když sečtu zdravotní a sociální pojištění. Je to velice nezodpovědné. Umím pochopit možná řemeslníky, i když je to z pohledu podnikatelů, kteří zaměstnávají zaměstnance velmi neseriózní, také je to nabádání ke švarcsystému. Všichni v této zemi můžeme dělat na švarcsystém, ale z čeho budou placeny důchody, z čeho budou placeny další výdaje státu. Nedávno jsme v tripartitě viděli od jednoho seskupení, které předložilo, jaký je rozdíl ve skutečných odvodech lidí, kteří jsou OSVČ a zaměstnanců. Jsou to pouze procenta toho, co odvádí OSVČ vůči zaměstnancům. Jestli OSVČ máme v naší republice 960 000, je to katastrofa na veřejné rozpočty. Je to také neseriózní vůči
98
rovnému přístupu k právům a ke garanci, které má občan v ČR, protože pravidla pro čerpání z veřejného systému jsou pro všechny stejná, ale podíl na tvorbě veřejného systému je u jednotlivých skupin poplatníků stále více rozdílný. Z tohoto pohledu navrhuji, aby se takto návrh neschválil. Vím, že kolega Hajda má připraven pozměňovací návrh, který bych byl ochoten podpořit a který považuji za kompromis, ale v této podobě je to na jedné straně populismus, a na druhé straně je to nezodpovědná další destrukce stavu veřejných rozpočtů. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Pane kolego, nenavrhujete zamítnout návrh zákona? Výborně, nenavrhujete. Přihlášen je pan senátor Pakosta. Máte slovo, pane senátore. Senátor Petr Pakosta: Dámy a pánové, chtěl bych na začátku zdůraznit, že nejsem v konfliktu zájmů. Budu sice hovořit o nákladových paušálech, ale netýká se to mé osoby ani dalších kolegů daňových poradců. Doufám, že nikdo z vás nevěří tomu, že by daňoví poradci neměli své základy daně ošetřeny. Protože nepadl návrh schválit, podávám návrh na schválení této předlohy. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátorovi, bylo to tak krátké, až mě to zaskočilo. Nevidím nikoho jiného přihlášeného do rozpravy, obecnou rozpravu končím. Požádám pana ministra, aby se vyjádřil k obecné rozpravě. Byl dotaz od paní senátorky Gajdůškové, tam by se slušelo odpovědět. Ministr financí Eduard Janota: Očima jsem si vyměnil názor s panem Hajdou, který mi potvrdil, že se to vztahuje na případ, který zmínila paní místopředsedkyně. Jsem také rád, že zákon je schválen. (Předsedající: Zákon nebyl schválen.) Jsem rád, že je navržen zákon ke schválení. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: To bylo šalamounské, pane ministře. Zeptám se zpravodaje garančního výboru, zda se chce vyjádřit ke krátké rozpravě. Nechce. Přivolán znělkou nepřítomné senátorky a senátory do sálu a budeme hlasovat o návrhu schválit, který podal pan senátor Pakosta. Registrováno je 61 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 29 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 37, proti bylo 13. Návrh byl přijat. Kolegyně a kolegové, dalším bodem je Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 6. dubna 2009 v Praze Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 68. Uvede ho ministr financí Eduard Januta, kterému uděluji slovo. Pane ministře, máte slovo.
99
Ministr financí Eduard Janota: Naváži na vaše slova. Česká republika přistoupila k úpravě dohody o ochraně a podpoře investic s Jordánskem na základě článku 307 Smlouvy o založení evropského společenství, podle kterého je povinna uvést všechny své mezinárodní právní závazky, do kterých vstoupila před členstvím v EU, do souladu s komunitárním právem. Výsledkem jednání je předložený protokol, který v souladu s harmonizačními klausulemi, které odsouhlasila Evropská komise, uvádí dohodu o ochraně investic s Jordánskem do souladu s komunitárním právem. Protokolem byly upraveny následující články dohody. Bylo tam uvedeno euro místo oficiálních původních platidel v článku 1, v čl. 3 v oblasti národního zacházení byl původní odstavec 3 vypuštěn a nahrazen novými, které rozšiřují výjimku z národního zacházení o doložky nejvyšších výhod tak, že Česká republika nebude povinna poskytovat jordánským investorům a jejich investicím výhodnější zacházení než které poskytuje ostatním investorům a jejich investicím z členských zemí EU nebo ze třetích zemí na základě mezinárodních smluv uzavřených EU se třetími státy. Byla tam vložena nová klauzule, která umožní přijímat opatření v oblasti volného obchodu… Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně a kolegové, prosím o klid, abychom se neblížili Poslanecké sněmovně. Ministr financí Eduard Janota: … v oblasti volného pohybu kapitálu a omezit volný převod plateb. Ustanovení je formulováno tak, že je aplikovatelné pouze na ČR jako na členskou zemi, neboť Jordánsko dosud není členem žádného obdobného integračního seskupení. Dále se zavádí půlroční lhůta pro smírné řešení sporů mezi investorem a hostitelským státem. Zmínil bych rovněž ještě článek 10, který obsahuje formulaci odsouhlasenou evropskou komisí. Na základě tohoto článku bude ČR oprávněna přijímat opatření na ochranu svých bezpečnostních zájmů. Mezi tyto zájmy náleží rovněž zájmy plynoucí z členství ČR v EU. Sjednáním protokolu se v ČR podařilo dosáhnout plné slučitelnosti dohody o ochraně a podpoře investic s Jordánskem a s jordánským komunitárním právem. Děkuji a prosím o schválení. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 78/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 68/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pan senátor Řihák vystoupí jako první, potom pan senátor Dryml. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, má zpravodajská zpráva bude velice krátká, protože se domnívám, že předkladatel pan ministr zde řekl všechny důležité věci z tohoto protokolu. Zaměřím se pouze na usnesení, které přijal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 12. schůzi dne 15. července 2009.
100
Výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací tohoto protokolu – senátní tisk č. 68. Dále určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Řihákovi. Chce se k tomu vyjádřit pan senátor Dryml? Chce se vyjádřit, dávám mu slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři, rád bych připomněl panu senátorovi Julínkovi, že to není ministerstvo zdravotnictví, ale Senát a že mám za povinnost – ne že chci – tady přečíst usnesení zahraničního výboru a pro obranu a bezpečnost. 63. usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ze své 10. schůze konané dne 3. června 2009 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací protokolu mezi ČR a Jordánským hášimovským královstvím o změně dohody mezi ČR a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaný dne 6. dubna 2009 v Praze. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci tohoto protokolu. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi senátora Vladimíra Drymla a pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Nebudu žádat ani pana ministra, ani pana senátora Řiháka. Přivolám nepřítomné senátory a senátorky do sálu, abychom dali souhlas s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím. Dám hlasovat o souhlasu s ratifikací. Aktuálně je registrováno 53 senátorek a senátorů, kvórum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 30 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 45, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Děkuji a my se tady vystřídáme. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní senátorky, páni senátoři, dalším bodem pořadu naší schůze je Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Nikósii dne 28. dubna 2009 Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 71. Uvede ho ministr financí Eduard Janota, kterému opět uděluji slovo. Prosím. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Navážu na předchozí slova v tom smyslu, že současná smlouva mezi Českou republikou a Kyprem o zamezení dvojímu zdanění již neodpovídá změněným
101
podmínkám zejména v oblasti daní, a proto se dohodly smluvní státy na sjednání smlouvy nové, přičemž nedílnou součástí nové smlouvy je i protokol obsahující doložku nejvyšších výhod, která se vztahuje ke zdaňování průmyslových licenčních poplatků a současně tento protokol opravňuje příslušné úřady smluvních států k odepření výhod plynoucích z jednotlivých ustanovení smlouvy při naplnění konkrétních podmínek, a to po vzájemné dohodě kompetentních úřadů. Tato nová daňová smlouva již byla projednána v příslušných senátních výborech s doporučením dát souhlas k ratifikaci a se stejným výsledkem již prošla i rozpočtovým výborem PS PČR, kde je smlouva po prvním čtení. Jedná se o standardní, komplexní bilaterální smlouvu upravující nejen zdaňování, ale i vyloučení mezinárodního dvojího zdanění různých druhů příjmů. Smlouva podpoří vzájemné obchodní vztahy mezi oběma zeměmi i hospodářské vztahy vůbec. Je nesporné, že uzavřením této smlouvy se zvyšuje právní jistota daňových subjektů obou zemí zejména s ohledem na existenci a výši daňové povinnosti. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Kyprem byla sjednána na expertní úrovni na základě vzorových smluv OECD a OSN a zajišťuje objektivní rozdělení práva na vybrání daně z příjmu mezi oběma státy v případech, kdy příjmy mají zdroj na území jednoho státu a plynou příjemci se sídlem nebo bydlištěm na území státu druhého. Eliminaci nežádoucího dvojího zdanění při realizaci vzájemných hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi řeší tato smlouva metodou prostého zápočtu zahraniční daně, přičemž vyloučení dvojího zdanění se standardně uplatní ve státě, kde je skutečný vlastník příjmů daňovým residentem. Smlouva tradičně stanoví zásadu rovného nakládání se subjektivou smluvních států. Umožňuje neformální řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění daňové smlouvy a rovněž umožňuje výměnu informací o daních všeho druhu a pojmenování mezi příslušnými úřady smluvních států. Patří se připomenout, že tato smlouva nestanoví daňovým subjektům žádné jiné povinnosti nad rámec daňových zákonů platných ve smluvních zemích a že nebude mít přímý dopad na státní rozpočet ČR. Vzhledem k uvedenému doporučuji, aby Senát PČR vyslovil souhlas s ratifikací této důležité mezinárodní smlouvy. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Také já vám děkuji, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 71/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 71/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Liana Janáčková, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko. Senátorka Liana Janáčková: Dobrý večer, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Protože bylo vše řečeno předkladatelem, myslím si, že v tuto chvíli už bych nemusela zdržovat a přečetla bych usnesení z našeho výboru. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Málka, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátorky Liany Janáčkové a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Nikósii, která byla podepsána dne 28. dubna 2009. Za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na
102
schůzi Senátu senátorku Lianu Janáčkovou. Za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. To je vše. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko, zeptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, přeje si a má slovo. Senátor Jaroslav Sykáček: Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, opět velice stručně. VZVOB k projednávanému zákonu přijal toto usnesení: Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministra práce a sociálních věcí ČR, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Sykáčka v zastoupení senátora Pavla Lebedy a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci této smlouvy. Za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka a za třetí pověřuje předsedu senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. To je vše, dámy a pánové, děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, takže obecnou rozpravu končím a budeme hlasovat. Jsou tu shodné návrhy obou výborů, totiž doporučující, aby Senát dal souhlas k ratifikaci. O tomto návrhu budeme hlasovat po fanfáře. Před námi je doporučení k tomuto usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Nikósii dne 28. dubna 2009. V sále je přítomno 51 senátorek resp. senátorů, znamená to, že kvórum je 26. O návrhu na usnesení dávám hlasovat. Kdo je pro tento návrh, zvedněte, prosím, ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti tomu návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Skončilo 31. hlasování v pořadí této schůze a skončilo schválením návrhu na usnesení. Čili Senát dal souhlas k ratifikaci. Přítomných bylo 51 senátorek a senátorů, kvórum bylo 26, nikdo nebyl proti, 44 hlasů bylo pro. Projednávání tohoto bodu bylo skončeno a můžeme přistoupit k projednání dalšího bodu, kterým je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 110 a uvede jej ministr financí Eduard Janota, kterého opět prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych uvedl vládní návrh právní úpravy kompetenčního zákona a zákona o České národní bance, řečeno slovně, ne číselně, jak to uvedl pan předseda. Jeho smyslem je přenesení pravomoci k předkládání návrhů zákonů vládě v oblasti zavedení jednotné měny ES a platebního styku z České národní banky na Ministerstvo financí.
103
Navrhovanou právní úpravou dojde k dokončení procesu integrace dohledu nad finančním trhem, který započal v roce 2006 přijetím zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Z legislativně technických důvodů je k tomuto návrhu připojena rovněž novela kompetenčního zákona v působnosti Ministerstva vnitra, jejímž cílem je vytvoření zákonného podkladu k provozování informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi mezi orgány veřejné správy. K předloženému návrhu byl v PS přijat pozměňovací návrh, který ruší omezující podmínku spočívající v omezení nákupu státních dluhopisů nebo jiných cenných papírů se státní zárukou na dobu jednoho roku. Toto omezení bezdůvodně zužovalo portfolio nástrojů použitelných při plnění cílů ČNB v oblasti péče o fungování, stabilitu a rozvoj finančního trhu v ČR. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, senátoři, chtěl bych vás požádat o podporu tohoto zákona a jeho hladké schválení. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, pane ministře, prosím, opět se posaďte. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 110/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Liana Janáčková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím. Senátorka Liana Janáčková: Jen zopakuji tři body, které jsou nejdůležitějšími navrhovanými změnami tohoto zákona. A sice, že pravomoc k předkládání návrhů zákonů vládě v oblasti přípravy jednotné měny a platebního styku přechází z ČNB na Ministerstvo financí. Dále společně Ministerstvo financí a ČNB budou předkládat vládě návrhy zákonů, kterými se upravuje postavení, působnost, organizace a činnost ČNB. A za třetí působnost Ministerstva vnitra se doplňuje o provozování informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi. V legislativním procesu jenom nejdůležitější zpráva, a sice, že v PS z přítomných 108 poslanců hlasovalo pro návrh 76 a 21 poslanců bylo proti. Takže jestli mi dovolíte přečíst návrh na usnesení z našeho výboru: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Bohdana Hejduka, náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátorky Liany Janáčkové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu P ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátorku Lianu Janáčkovou a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se na tomto místě, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím a budeme po znělce hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvórum je 26. Hlasujeme o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám.
104
Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zdvihněte ruku. Končí v pořadí 32. hlasování této schůze a skončilo schválením návrhu na to, abychom návrh schválili ve znění postoupeném PS. 51 přítomných, kvórum 26, nikdo nebyl proti, 44 hlasů bylo pro. Projednání tohoto bodu skončilo a je před námi, nemýlím-li se, poslední bod pana ministra Janoty, a to je Sdělení komise: Evropský finanční dohled Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. K 049/07. Stanovisko vlády vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 049/07/01. Prosím pana ministra financí Eduarda Janotu, aby nás seznámil s tímto materiálem. Ministr financí Eduard Janota: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, Evropský finanční dohled, ke kterému si Senát vyžádal zpracování rámcové pozice, takto se jedná o nelegislativní akt, kterým se v průběhu českého předsednictví v Radě EU intenzivně zabývali také ministři členských zemí EU, stejně jako hlavy států a vlád. Politické rozhodnutí ohledně institucionální stránky uspořádání dohledu nad finančním trhem odráží záběry rady ECOFIN a Evropské rady přijaté v červnu tohoto roku. Všech 27 členských zemí se shodlo na dvou základních pilířích uspořádání dohledu. První pilíř, řekněme makroobezřetný dohled, ten bude podle návrhu vykonávat nově vytvořená Evropská rada pro systémová rizika. Jejím úkolem bude zejména monitorovat a posuzovat rizika pro finanční stabilitu a vydávat doporučení a varování. Druhý pilíř se týká mikroobezřetnostního dohledu, tedy dohledu nad jednotlivými institucemi finančního trhu. Zde komise navrhuje vytvoření evropského systému orgánu dohledu nad finančním trhem založeného na systému kolegií a posílení úlohy stávajících výborů orgánů dohledu pro sektor bankovnictví, kapitálového trhu a pojišťovnictví. V současné době komise pracuje na konkrétních legislativních návrzích, které budou inkorporovat politická rozhodnutí obsažená v závěrech Rady a Evropské rady. Tyto legislativní návrhy budou projednány v průběhu švédského předsednictví v letošním roce. Za stanoviska výborů Senátu děkujeme vzhledem k tomu, že poltické rozhodnutí ohledně uspořádání dohledu nad finančním trhem v EU již bylo na evropské úrovni za českého předsednictví přijato. Doporučujeme, aby Senát vzal materiál Sdělení Komise: Evropský finanční dohled na vědomí. Já mohu jen konstatovat, že to byla velmi složitá materie, která končila za našeho předsednictví v rámci ECOFINu za vedení Mirka Kalouska. Já jsem byl na jednání, které ukončilo tento proces a v podstatě bych to nazval tak, že se stanovila řekněme základní pravidla, filosofie dohledu. A to bylo poměrně obtížné koordinovat stanoviska 27 členských států, resp. ministrů financí. Byly tam obrovské rozpory mezi některými zeměmi, zejména Anglie byla velmi kritická k návrhům. Na druhé straně 90 nebo 95 % ostatních zemí podporovalo tento dohled. Tam se míchaly určité jednak, řekněme metodické a filosofické změny s tou reakcí, která vznikla v zemích EU v souvislosti s problémy bankovního trhu. Čili tam ta záležitost byla spjata i s touto oblastí. Takže nakonec vytvoření těch dvou institucí, o kterých jsem se zmínil, a vymezení rámcových pravidel pro jejich fungování bylo takto schváleno a bude dopracováno.
105
Česká republika byla v poměrně složité roli, protože my jsme museli, koordinátor diskuse jsme nemohli zastávat jednoznačně svá stanoviska, to nebyla v tomto případě naše role. Čili v tomto smyslu je logické, že např. ČNB má k některým aspektům tohoto uspořádání určité výhrady. Myslím si, že je tady ještě prostor a takto jsme se i při diskusi s panem premiérem Fischerem, při jednání na bankovní radě v podstatě shodli na tom, že při konkrétní paragrafované diskusi, těch konkrétních úkonů, povinností, odpovědnosti a vazeb, bude prostor proto blíže specifikovat přístup České republiky v této oblasti. Dámy a pánové, tolik velmi stručně k této problematice. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře, jako předkladateli. Prosím, naposledy zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, byl výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 049/07/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, pane ministře, obsah mé zpravodajské zprávy v podstatě řekl pan ministr, takže já tím nebudu zdržovat, soustředila bych se pouze na závěr zpravodajské zprávy, na to, co jsme na našem výboru konstatovali. Ve sdělení není uvedeno, jaké budou finanční náklady na zřízení Evropské rady pro systémová rizika a evropské systémové orgány finančního dohledu a nezabývá se také systémem časného varování. Ze sdělení není také jasné, zda zřízení těchto dohledových orgánů nepovede k oslabení vnitrostátního dohledu a není jasné, kdo bude zodpovědný za špatná rozhodnutí. Není také známo, které právní předpisy by bylo nutno změnit a do jaké míry. Termín předání připomínek komisi byl uveden na 15. červenec, kdy se tento materiál projednával na výboru pro záležitosti EU a z toho vyplývá nemožnost realizace od roku 2010. Aby mohl vzniknout kvalitní orgán dohledu, je třeba větší prostor pro diskusi a zodpovězení nejasných záměrů. Na základě našeho požadavku projednal toto sdělení i VHZD a přijal na svém zasedání dne 14. 7. stanovisko, které pak převzal i náš výbor pro záležitosti EU. Já bych teď přečetla usnesení, které náš výbor přijal, je to 142. usnesení výboru pro záležitosti EU ze 14. schůze konané dne 15. července 2009 ke sdělení Komise: Evropský finanční dohled. Senátní tisk č. K 049/07. Po úvodní informaci Michala Fraňka, ředitele odboru Legislativa finančního trhu ministerstva financí, Miroslava Singra, viceguvernéra České národní banky zpravodajské zprávě senátorky Jany Juřenčákové a o rozpravě Výbor I. Přijímá ke sdělení Komise: Evropský finanční dohled doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke sdělení Komise: Evropský finanční dohled vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. To doporučení je v tomto textu, je to: Doporučení k vyjádření Senátu PČR ke sdělení Komise: Evropský finanční dohled. Senát PČR I.
106
1. Vítá sdělení Komise o evropském finančním dohledu jako základ pro další diskusi nad reformou finančního dohledu v EU. 2. Doporučuje věnovat maximální pozornost kvalitě navrhovaných opatření, která musí být vždy upřednostněna před rychlostí změn. 3. Je si vědom možného budoucího přínosu ustavení Evropské rady pro systémová rizika, která bude bdít nad funkčností celého evropského finančního systému, předběžně varovat a vydávat doporučení při náznaku systémového selhání a spolupracovat jak s národními dohledovými orgány, tak s mezinárodními finančními institucemi. 4. S ohledem na rostoucí globalizaci finančních trhů vyzývá k předložení konkrétních návrhů regulatorního rámce pro velké přeshraničně působící finanční skupiny vzhledem k jejich finančním závazkům ve vícero členských státech. II. 1. Zdůrazňuje význam stejného výkladu a aplikace evropských legislativních pravidel týkajících se finančních trhů a dohledových pravomocí, nutnost omezení národních výjimek, důležitou sjednocující a koordinační roli výborů 3. úrovně Lamfalussyho procesu a nezbytnost užší spolupráce mezi institucemi odpovědnými za finanční dohled v jednotlivých členských státech, 2. Staví se však zdrženlivě k návrhu na vytvoření systému evropského finančního dohledu a na transformaci výborů 3 úrovně Lamfalussyho procesu do tří orgánů finančního dohledu agenturního typu, neboť by mohlo dojít ke snížení odpovědnosti jednotlivých národních dohledových orgánů a také k nárůstu personálních i finančních nákladů, které bohužel nebyly posouzeny v rámci dopadové studie. 3. Navrhuje v rámci diskuse o vytvoření evropského systému finančního dohledu posoudit adekvátnost sektorového uspořádání, od kterého se odklánějí jednotlivé členské státy v rámci jejich národní dohledové struktury, a to s ohledem na vysokou míru propojenosti finančních produktů a služeb. 4. Upozorňuje, že při jakékoliv změně systémů dohledu je nutné přesně vymezit rozsah pravomocí jednotlivých institucí, neboť nesmí v žádném případě dojít k zásahu do odpovědnosti členských států ve fiskální oblasti. III. 1. Žádá vládu, aby při formulaci pozičních dokumentů konkretizovala možné dopady na legislativu ČR dle připadajících variant vývoje jednání, aby tak bylo možné identifikovat tu pro ČR nejvhodnější, podobně by měla variantně rozpracovat i dopady finanční. 2. Připomíná, že posouzení dopadů na legislativu ČR je třeba vypracovávat i v případě komunikačních dokumentů, které jsou formulovány tak, jako v tomto případě natolik jasně, že je možné předpokládat, že z nich zásadním způsobem vyjde i navazující evropská legislativa. 3. Žádá vládu, aby jej informovala o tom, jak zohlednila toto stanovisko a o navazující legislativě, 4. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi. To je text přiloženého doporučení a usnesení výboru pokračuje bodem: III. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Janu Juřenčákovou. IV. Pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Já bych se jenom ještě vrátila k tomu, co tady říkal pan ministr, když říkal, že nám doporučuje, abychom vzali toto sdělení na vědomí. Já bych asi trvala na tom,
107
abychom hlasovali o usnesení, které přijal náš výbor, protože pokud bychom hlasovali, že bereme na vědomí, to znamená, že s tím souhlasíme a my s tím máme právě problém. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Táži se kolegy Igora Petrova jako zpravodaje VHZD, zda chce také vystoupit k tomuto bodu. Ano, chce a vystupuje. Prosím. Senátor Igor Petrov: Vážené dámy, vážení pánové, já bych jenom potvrdil to, co na závěr řekla kolegyně Juřenčáková. Myslím si, že i z rozpravy ve VHZD vyplynuly určité pochybnosti k tomuto materiálu. Ty pochybnosti bych dal do uvozovek. Určitě tady existuje doporučení, přijmout doprovodné usnesení, protože zásadním způsobem řeší otázky, které vznikaly při projednávání tohoto materiálu. Já bych možná jenom doplnil k tomu všemu, co tady bylo řečeno, že komise předpokládá připomínky zúčastněných stran nejpozději do 15. července 2009, což bylo minulý týden. Chci říci, že VHZD považoval celý materiál za mírně řečeno uspěchaný a předčasný a je třeba na něm nadále pracovat. Nechci zdržovat, ale vypíchnu jenom pochybnosti, které zazněly na výboru a které jsou obsaženy v doprovodném usnesení a kladou další otázky, případně výzvy k závěrečnému řešení. Zmíním tady jenom ty nejvážnější. Nikdo do dneška neřekl, co bylo dle současných institucí v EU zabývajících se touto problematikou příčinou současné krize. Neexistuje k tomu ani v materiálu nějaké jasné stanovisko EU. Otázka je, jestli nevytváříme novou strukturu bez zodpovědnosti, tak jak tomu bylo doposud. V současné době také existují instituce, které měly signalizovat, měly upozorňovat, ale neměly v podstatě žádnou odpovědnost a v momentě, kdy krize probíhá, dá se říci, že tam žádná zodpovědnost pro současné instituce neexistuje. Další otázkou je, kolik to bude stát a kdo to zaplatí. Samozřejmě, že odpověď známe. Zaplatí to daňoví poplatníci EU, ale možná, že si nedovedeme dneska ani představit, co bude stát sledování této problematiky a že to nějakým zásadním způsobem může ovlivnit financování EU. Nikdo neřekl oficiálně a neexistuje žádný závěr, jestli současné, existující orgány selhaly nebo neselhaly, jestli splnily svoji funkci nebo nesplnily svoji funkci. Na základě toho vzniká otázka, jestli použít současný systém, anebo rozšířit pravomoci zúčastněných orgánů, to znamená těch, které v současné době fungují, nebo tvořit nové struktury, tak jak je v návrhu komise, k čemuž se v současné době vyjadřujeme. Kdybychom ještě vzali nějaký problém o patro níž, který by se dal jednoduše pojmenovat jako nadnárodní problém, je to například fungování bank, kde se dá říci, že v současném systému v podstatě úspěch přechází do banky – matky, to znamená někam do zahraničí, současný neúspěch zůstává v zemi existující dcery, kde se pak po vládě žádá, aby nějakým způsobem kryla riziko toho, co ta banka způsobila. To je možná jenom pár příkladů naprosto nezodpovězených otázek. Na základě toho si myslím, že si rok 2010 je utopie a my dnes ještě ani neumíme odhadnout, kdy skončí současná krize a už chceme pojmenovat orgány, které se budou zabývat budoucím obdobím. Tolik jenom okrajově z jednání výboru. Jinak podporuji to, aby doprovodné usnesení jednoznačně bylo odhlasováno v plénu a aby bylo součástí našeho usnesení. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego. Teď si přeje vystoupit pan ministr Janota, může vystoupit kdykoli. Prosím.
108
Ministr financí Eduard Janota: Pane předsedající, dámy a pánové, já nemám problém se stanoviskem ke sdělení komise, já se s výborem ztotožňuji. Já jsem říkal, že my jsme za prvé nestanovili jízdní řád toho procesu, který proběhl v rámci EKOFINu, to bylo započato daleko před českým předsednictvím. My jsme měli pouze úkol toto nějakým způsobem dostat do určité obecné roviny. Za druhé my jsme specifická země, u nás bankovní krize, bankovní problémy nebyly a nejsou. My jsme specifičtí také tím, že tady máme dceřiné společnosti bank, proto chápu z tohoto pohledu určitý jiný názor a náhled České národní banky, která říká: Ano, pokud bude někdo nařizovat, tak musí mít také odpovědnost. Musí mít odpady za dopady, finance apod. Co se týká nákladů v rámci struktury EU, toto neovlivní Česká republika, jestli si 26 členských států odsouhlasí struktury dohledu, tak v jakési formě budou schváleny. Nicméně máme, jak bych chtěl znovu zdůraznit, daleko více otevřené ruce k tomu, abychom mohli více prosazovat naše stanoviska. Myslím si, že smysl fungování nových struktur může být na evropské úrovni určitá koordinace, monitoring, sledování, zjišťování, ale ten konkrétní dohled musí být v ingerenci, v gesci národních dohledových orgánů, a ty za to musí mít i finanční odpovědnost. Nedovedu si představit, že by někdo z evropských struktur uvedl, že nějaká banka má problémy a kdo by potom řešil následky, důsledky těchto procesů. Já bych rád chtěl garantovat za ministerstvo financí, protože to je agenda, které se účastní ministr financí v rámci EKOFINu, že budu s těmito doporučeními pracovat velmi vážně a že tato doporučení se v žádném případě nijak nevymykají mým představám o dalším pokračování tohoto procesu v rámci dohledu. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane ministře. V tuto chvíli nezbývá, než otevřít obecnou rozpravu. Do ní se přihlásil kolega Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji. Hezký podvečer, vážené kolegyně a kolegové, já chci poděkovat oběma zpravodajům za velmi dobře připravené usnesení a byl bych moc rád, abychom toto usnesení přijali a nebrali materiál pouze na vědomí. I když se vám může zdát, že už je post festum, není tomu tak, protože toto je sdělení, komunikační dokument, ten nemá tu ostrou hranici. Až se budou připravovat legislativní návrhy, tak bude tady pozice Parlamentu, a tato parlamentní pozice je velice důležitá i pro naše ministerstvo, zejména s ohledem na to, a je to velký podpůrný faktor, proč jsme tento dokument vybrali, s ohledem na to, že Česká republika skutečně byla spíš moderátorem v době svého předsednictví a nemohla prosazovat svoji vizi, která je mimořádně dobrá. Vzpomeňte si, když jsme tady před třemi lety sloučili ty tři dohledy do jednoho dohledu. Věřte tomu, že všechny země to následovat nebudou, že si to každá země udělá podle svého. Proto v tom usnesení je to velice důležitá pasáž, týkající se toho, abychom nesnímali zodpovědnost z jednotlivých národních kontrolních dohledů a nepředávali je na nějakou vyšší úroveň. To by byla systémová chyba. Proto bych byl moc rád, abychom toto přijali. Jenom ještě jednu poznámku. Toto opatření samozřejmě neřeší tuto krizi. To může předejít té krizi příští. Tuto krizi to neřeší. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Protože nikoho nevidím, rozpravu končím. Pro forma se ptám, zda pan předkladatel se chce vyjádřit. Nechce. Paní zpravodajka rovněž nechce. Ale já bych vás poprosil, abyste přišla k řečništi a ještě jednou nám předestřela
109
představu o tom, co a jak budeme hlasovat. (Hlasy: Všechno najednou.) Patrně, ale já bych byl rád, kdyby paní zpravodajka to řekla. Senátorka Jana Juřenčáková: Já jsem tady již přečetla usnesení výboru včetně doporučení, takže bychom o tom hlasovali jako o celku. Místopředseda Senátu Petr Pithart: O celku. Děkuji vám. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? Nejsou. Takže po znělce budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesla paní senátorka. Konstatuji, že v sále je přítomno 49 senátorek, respektive senátorů, což znamená, že potřebný počet hlasů pro přijetí návrhu je 26. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh, tak jak byl přednesen, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Toto bylo 33. hlasování na této schůzi, skončilo schválením návrhu, 50 přítomných, to znamená kvorum 26, nikdo nebyl proti, 36 hlasů bylo pro. Takže děkuji oběma zpravodajům, děkuji panu ministrovi a konstatuji, že snad tak dlouhá šňůra tady ještě nebyla. Děkujeme. Ministr financí Eduard Janota: Dámy a pánové, děkuji vám za spolupráci. Místopředseda Senátu Petr Pithart: My také děkujeme. Dobrou noc přejeme. Můžeme přejít k dalšímu bodu našeho pořadu. Vystřídáme se. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Hezký večer. Zbývají nám další body. Jednací řád říká, že můžeme jednat o 21. hodiny a pak se domnívám, že už to jednací řád neomezuje, čímž odpovídám na otázku pana senátora Dienstbiera. Dalším bodem je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 116. Návrh uvede ministr vnitra Martin Pecina, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr vnitra Martin Pecina: Dobrý večer, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovoluji si představit, co je předmětem vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, který máte k dispozici jako senátní tisk č. 116. Tento návrh připravil ministr pro lidská práva ve spolupráci s ministrem vnitra. Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je prodloužit lhůtu, kterou mají správný orgány stanovenou pro případné vydání rozhodnutí o zákazu shromáždění nebo o době jeho ukončení, a to z nynějších tří kalendářních dnů na tři dny pracovní. Podle stávajícího znění zákona o právu shromažďovacím je svolavatel povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby oznámení úřad obdržel alespoň pět dnů před konáním shromáždění. Případné rozhodnutí o zákazu shromáždění nebo o době jeho ukončení musí úřad vydat bezodkladně nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení.
110
Návrhem zákona se reaguje na případy, které se v praxi poměrně často vyskytovaly, kdy bylo shromáždění, které se mělo konat v úterý nebo ve středu, účelově oznámeno svolavatelem s pětidenním předstihem ve čtvrtek nebo pátek, v důsledku čehož se správnímu orgánu s ohledem na víkendové dny pracovního klidu, i fakticky zkracovala lhůta pro případný zákaz shromáždění na jeden pracovní den. Bylo-li úřadu doručeno oznámení o konání shromáždění například v době velikonoční na Velký pátek, na konci pracovní doby, uplynula úřadu třídenní lhůta pro případný zákaz shromáždění nebo stanovení doby ukončení v pondělí velikonoční, v důsledku čehož úřad neměl na posouzení oznámení a případné vydání rozhodnutí o zákazu konat shromáždění ani jeden pracovní den. Jelikož návrh zákona obsahuje pouze jednu drobnou změnu, která má však pro praxi správních orgánů velký význam, byl s návrhem zákona vysloven v Poslanecké sněmovně souhlas již v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane ministře a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 116/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jiřina Rippelová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 116/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Jermář, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jaromír Jermář: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já myslím vzhledem k tomu, že je to tak krátká novela, tak to hlavní všechno řekl pan ministr ve své zprávě, takže já bych pouze opakoval ty věci. Já vás seznámím s návrhem usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, lidská práva a petice. Takže usnesení č. 55 z 9. schůze k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slovu předsedajícího výboru senátora Jana Hálka a po odůvodnění návrhu zákona náměstkyní pro ekonomiku a provoz ministra vnitra ČR Ing. Světlanou Kubíkovou a po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Jermáře a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS Parlamentu ČR a za druhé určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 116 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaromíra Jermáře. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore a také vás poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu tak, abyste se k ní mohl poté vyjádřit. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit paní senátorka, zpravodajka ústavně-právního výboru. Prosím, paní senátorko Rippelová. Senátorka Jiřina Rippelová: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Je pravda, že novela je jednoslovná. Je to jednoslovná novela zákona o právu shromažďovacím, který byl přijat ještě tehdejším Federálním shromážděním v roce 1990 a byl tedy jedním z prvních polistopadových zákonů. Tento zákon, který platí už téměř 20 let, plní funkci prováděcího zákona k ustanovení článku 19 Listiny základních práv a svobod, která právo pokojného shromažďování ústavně garantuje. Nicméně v poslední době jsou vedeny diskuse zejména v reakci
111
na zneužívání tohoto politického práva různými extrémistickými skupinami, zda je současná právní úprava dostačující a zda by text zákona neměl být komplexně posouzen a podle potřeb stávající aplikační praxe alespoň částečně novelizován. Tuto diskusi jsme vedli i my před časem na půdě naší ústavní komise a bylo to tehdy v návaznosti na dopis primátora města Plzně. Tehdy ministerstvo vnitra slibovalo a avizovalo širokou debatu o právu shromažďovacím. Nutno ale poznamenat, že předmětný návrh novely si takové ambice zdaleka nekladli. Svým obsahem je tato novela cíleně zaměřena na řešení jednoho jediného aplikačního problému. Navrhovaná změna, jak řekl pan ministr i zpravodaj garančního výboru, spočívá v prodloužení lhůty, kterou mají správní orgány k vydání rozhodnutí o zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení. Podle § 11 odst. 1 stávajícího zákona je nutné uvedené rozhodnutí vydat nejpozději ve lhůtě tří dnů od okamžiku, kdy úřad obdržel platné oznámení o konání shromáždění. Návrh novely v článku I. prodlužuje tuto lhůtu na tři pracovní dny. V praxi se totiž stává, že tato lhůta, tato úprava bývá zneužívána. Jsou totiž oznámení, u nichž lze předpokládat vyšší pravděpodobnost, že ze zákonem stanovených důvodů dojde k zákazu. Projednávaná změna má zabránit případům, kdy shromažďování je účelově poznamenáno dnem předcházející dni či dnům pracovního klidu, aby se tak správnímu orgánu ještě zkrátila lhůta pro jeho případný zákaz. A v článku 2 tato novela řeší účinnost zákona, kterou má nabýt 15. dnem následujícím po dni vyhlášení. Jako zpravodajka ústavně-právního výboru si však dovolím upozornit na dva momenty této jednoslovné novely. Na ten jeden z nich, který může způsobit problém výkladový, a to ten, že shromažďovací zákon obsahuje ve svém § 17 speciální pravidlo pro počítání běhu lhůt v zákoně stanovený. Je-li v tomto zákoně určena lhůta počtem dnů, rozumí se jedním dnem, doba 24 hodin od události, k níž se lhůta váže. Navrhovaná změna tři pracovní dny může způsobit výkladové problémy přepočítání běhu lhůty v případech, kdy doba 24 hodin zčásti zasahuje do pracovního dne a zčásti do dne pracovního klidu. Druhý moment je ten, že platná právní úprava rovněž garantuje schvalovateli, že se nejpozději 24 hodin předem dozví, zda bylo shromáždění zakázáno nebo zda se může uskutečnit. Navrhovaná změna, ta jednoslovná změna tuto dosavadní návaznost zákonných lhůt a včasnou informovanost schvalovatele v plné míře nezajišťuje. Přesto jsem nicméně přesvědčena, že předloženou novelu shromažďovacího zákona je potřeba schválit. Ovšem s tím, že do budoucna se určitě nevyhneme podrobnější diskusi nad obsahem tohoto zákona přijatého před téměř 20 lety a jedním z témat by například mohla být kompetence rady obce vymezit místa, kde se shromáždění konat nesmějí. Na závěr usnesení ústavně-právního výboru bylo přijato na 17. schůzi. Tento výbor doporučil předprojednaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném PS a mě určil zpravodajkou pro plénum Senátu a pověřil předsedu našeho výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, paní kolegyně. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí senátor Jiří Lajtoch, takže prosím, pane senátore. vážení
Senátor Jiří Lajtoch: Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, senátoři. Navrhovaná změna zákona č. 84/1990 Sb., o právu
112
shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů – neřeší problém, který vzniká při oznámení mítinku či shromáždění nějaké skupiny osob, neboť neumožňuje samosprávám v rámci správního řízení adekvátně reagovat na samotnou podstatu a záměr oznamovaného shromáždění, pouze úředník nebude muset jít do práce v sobotu či v neděli, na základě oznámení. Mám na mysli případ, kdy oznamovaný subjekt shromáždění oznámí s měsíčním předstihem a v prvních třech dnech nelze rozpoznat charakter či záměr tohoto shromáždění. Mohu uvést příklad – oznámení shromáždění fyzickou osobou ve městě Přerově „Pochod proti rasismu“ bylo podáno s měsíčním předstihem a po uplynutí třídenní lhůty k možnému zakázání pochodu došlo k aktivizaci extrémistických hnutí a skupin, jako například Národní odpor, Odpor, Autonomní nacionalisté a další, kteří pomocí videoupoutávek na svých webových stránkách a pomocí dalších aktivit lákali své stoupence k podpoře pochodu k vyjádření odporu proti současným společenským poměrům a magistrát již v té době nebyl oprávněn jakýmkoliv způsobem tento pochod zakázat. Pokud bude mít právo shromažďovací vyšší právní sílu než ostatní práva občanů, budou mít všechny úpravy zákona pouze kosmetický charakter, i když veřejnosti budou samozřejmě prezentovány jinak. Jedině zákonem povolený zákaz shromáždění, který by vycházel z toho, že obecní úřad může zakázat shromáždění v tom okamžiku, kdy se dozvěděl okolnosti, které mohou odůvodňovat zákaz shromáždění, by situaci mohl řešit. I po novelizaci zákona nebude mít úřad žádnou možnost shromáždění zakázat, ačkoliv ze svých zkušeností ví, že oznamovaný účel je falešný, že svolavatel již obdobné shromáždění svolal a byly při něm vyvolány nepokoje, že shromáždění bude směřovat k popírání práv jiných občanů, rozněcování rasové nenávisti apod. Nejvyšší správní soud pak potvrdil, že shromáždění nelze zakázat ani s poukázáním na to, že nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva. Výklad soudu je takový, že i několikahodinové omezení dopravy není v rozporu se zákonem. Správnímu orgánu pak nezbývá než postupně shromažďovat důkazy, ať už důsledným monitoringem a ukládáním informací z webových stránek extremistických organizací nebo nezbytnou součinností s Policií ČR, která má potřebné prostředky k získání informací o osobě svolavatele shromáždění i o případném skrytém účelu konání shromáždění. Snahou obecního úřadu pro případ konání shromáždění obdobného typu, jako byl ve městě Přerově Pochod proti rasismu, tedy do budoucna bude obstarat si z dostupných zdrojů dostatek důkazních prostředků pro rozpuštění shromáždění podobného typu, byť třeba okamžitě po jeho zahájení, ovšem vždy při důsledném dodržení shromažďovacího zákona a respektování stávající soudní praxe. To je ovšem tahání horké kaše z ohně za stát. Pokud se ovšem radikálové při obci sejdou, je výsledek rozpuštění shromáždění pro jeho obyvatele horší jako když se shromáždění bude konat. Dokud obce a jejich správní orgány nebudou mít faktickou možnost shromáždění zakázat, nebudou schopny účinně chránit obyvatele před stále sílícím radikalismem extrémistů, který na shromáždění provází násilí a pogromy. Možná by bylo částečným řešením přenést pravomoci k rozpuštění shromáždění ze zákonných důvodů z obecních úřadů na Policii ČR. Žádný úředník v tomto státě není k takovémuto vyhodnocování školen, pravděpodobně by se to ani nevyplatilo, navíc shromáždění se může konat i v malé obci s případně neuvolněným starostou či místostarostou. Policie ČR takovéto specialisty má a umí plánovanou situaci vyhodnotit, a to nejen z hlediska extremismu, a tím může předejít krizovým situacím. Děkuji za pozornost.
113
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Není tomu tak. Děkuji vám. Ptám se paní zpravodajky ústavně-právního výboru, zda se chce vyjádřit? Ne. Děkuji vám také. Pane zpravodaji garančního výboru – pan garanční zpravodaj se také nechce vyjádřit. Takže konstatuji, že byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Přistoupíme k hlasování. Svoláme se. Opakuji, že byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. V sále je aktuálně registrováno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám také. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 34 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29, pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji oběma zpravodajům a nyní budeme pokračovat bodem Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 120. Návrh uvede opět pan ministr vnitra Martin Pecina, který zastoupí ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského. Prosím ho tedy, aby nás seznámil s návrhem. Ministr vnitra Martin Pecina: Děkuji vám, vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Zákon o pojišťovnictví a financování vývozu se státní podporou vyplývá z národního protikrizového plánu vlády a představuje jedno z opatření k řešení dopadů krizového vývoje ekonomiky. Cílem předloženého návrhu zákona je, aby legislativní úprava podpory exportu odpovídala současným trendům a praxi ve světě, zejména v zemích EU. Novela umožní zejména, aby státem podporované úvěrování vývozu poskytovaly i komerční banky prostřednictvím tzv. systému dorovnávání úrokových rozdílů, čímž dojde k podstatnému zvýšení celkové obslužnosti financování českého vývozu. Systém je koncipován tak, že na toto dorovnávání nevzniká právní nárok. Další významnou změnou je změna přístupu z podpory vývozu zboží národního původu na podporu vývozu v národním zájmu. Podpora vývozu se tak rozšíří z podpory pouze přímého vývozu i na podporu dlouhodobého pronikání českých subjektů na zahraniční trhy a vytváření potenciálu pro další české vývozy. Rovněž se rozšiřují možnosti financování a pojištění exportních a investičních úvěrů zahraničním společnostem ovládaným českými společnostmi a nově umožní poskytování předexportních úvěrů na financování vývozu výsledků vědy a výzkumu. Další sdělení bych ponechal na zpravodaji garančního výboru. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane navrhovateli, a opět vás požádám, abyste setrvali ještě u stolku zpravodajů.
114
Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 120/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Senátor Karel Korytář: Vážená paní předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Jak již uvedl pan ministr, důvodem předložení návrhu zákona je legislativní úprava podpory exportu tak, aby odpovídala současným trendům a praxi ve světě a zejména v zemích Evropské unie. Vládní návrh zákona byl dále předložen s cílem realizovat již přijatá opatření vlády k řešení dopadu krizového vývoje, mezi něž patří, jak již bylo uvedeno - zapojení komerčních bank do státem podporovaného úvěrování vývozu, - změna přístupu podpory vývozu zboží „národního původu“ na podporu vývozu „v národním zájmu“, - rozšíření možnosti financování a pojištění exportních a investičních úvěrů zahraničním společnostem a - poskytování předexportních úvěrů na financování vývozu výsledků vědy a výzkumu. Navrhuje se, a uvedu některé z nich: - nahradit úhrady úrokových rozdílů dorovnáváním úrokových rozdílů, - v souvislosti s pravidly obezřetného podnikání bank umožnit krytí i komerčních rizik spojených s poskytováním úvěrů na investice (obdobná pojištění jsou nabízena i v zahraničí), - umožnit pojištění a financování vývozních úvěrů (v souladu s principem podpory v národním zájmu) i pro zahraniční dceřiné společnosti českých výrobců a vývozců, - umožnit pojišťovat i investory proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, - rozšíření možnosti poskytování přímých úvěrů zahraničních společností na financování vývozu a na financování investic. Dále jsou zde uvedeny definice zahraniční fyzické osoby a definice pojmu úvěr na investici, ruší se povinnost exportní garanční pojišťovny udržovat 30procentní podíl na základním kapitálu v Komerční úvěrové pojišťovně, prodlužuje se termín k předkládání zpráv o činnosti Exportní garanční pojišťovny a České exportní banky Poslanecké sněmovně z dosavadního pololetního na „jednou ročně“, jak je tomu obdobně u České národní banky. Dále se zmocňuje Ministerstvo financí prováděcím předpisem stanovit způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů a výše odměny banky vývozce v závislosti na výši vývozního úvěru. Účinnost zákona je stanovena dnem jeho vyhlášení. V Poslanecké sněmovně byl návrh zákona schválen již v prvním čtení, které proběhlo dne 10. června 2009 na 49. schůzi, a to 101 hlasy z přítomných 160 poslanců, nikdo nebyl proti. Vzhledem k významu této novely, jak z pohledu současné praxe v zemích Evropské unie, tak i protikrizových opatření, navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu plénu Senátu vyslovit souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost.
115
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane senátore, a také vás prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Mám přihlášenou paní senátorku Bayerovou. Paní senátorko, chcete dát návrh nezabývat se? Ne, tak se, prosím, v této chvíli odhlaste. Otevírám obecnou rozpravu, teď se hlásí paní senátorka Bayerová. Paní senátorka Marta Bayerová má slovo. Prosím, paní senátorko. Senátorka Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážení kolegové a kolegyně. Chtěla bych vystoupit s podporou návrhu změn zákona, který vychází z Národního protikrizového plánu vlády. Jak víte, zastupuji zde voliče znojemského volebního obvodu. V něm mnozí naši malí a střední podnikatelé využívají sousedství s Rakouskem k podnikání na jeho trh. Mnoho z nich se orientuje i na trh německý. V této souvislosti chci ocenit zejména navrhovanou změnu podpory vývozu tzv. „národního původu“ na podporu vývozu „v národním zájmu“. Tato změna totiž znamená i podporu zakládání dceřiných firem v zahraničí. Navíc mohou tyto dceřiné společnosti i žádat o českou podporu. Mohou tedy být českými institucemi jak pojišťovány, tak i financovány. Pro malé a střední podnikatele nejen z našeho regionu je jistě důležité i to, že státem podporované úvěrování exportů budou poskytovat i komerční banky. Systém podpory vývozu se tak pro ně stane dostupnějším. Mohla bych takto pokračovat a připomenout i další opatření, která pomohou českým exportérům. Nechci zdržovat. Projednávaný návrh změn zákona při hlasování podpořím. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, paní senátorko. Ptám se, zda se hlásí ještě někdo další do rozpravy? Není tomu tak. Uzavírám tedy obecnou rozpravu. Zeptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Nechce. Zpravodaj garančního výboru také ne. Zaregistrovala jsem jediný návrh, který zde zazněl, a to je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přivolám nepřítomné kolegyně a kolegy do sálu, abychom mohli hlasovat. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně registrováno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh tedy byl přijat. Děkuji panu ministrovi a přála bych si, aby všechny návrhy z dílny ministerstva vnitra procházely hladce. Děkuji také zpravodajovi. A podle toho, jak jsme si odhlasovali již během dne, čekají nás ještě tři body pořadu, a jsou to návrhy zákonů a evropské tisky, které předkládá paní ministryně spravedlnosti Kovářová. Dalším bodem tedy je
116
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 134. Návrh uvede ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dobrý večer. Vzhledem k pozdní večerní době budu velmi stručná. Předkládám vám návrh zákona, který si bere za cíl zvýšit ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení, z nichž ta nejdůležitější nebo nejvýznamnější změna je zavedení principu přiměřenosti, aby se už nikdy nestalo, že při pohledávce stokorunové exekutor zabaví nebo sáhne či obstaví majetek v řádu statisíců nebo nemovitost. Návrh obsahuje i spoustu dalších podrobností, v jistém smyslu i napravuje sankční novelu, kterou jsem zde předkládala asi před dvěma měsíci, a prosím Senát, aby návrh schválil. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní ministryně, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 134/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Oberfalzer, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji. Já se budu snažit následovat příkladu paní ministryně a nebýt obšírný. Tato novela zvýhodňuje postavení věřitelů, ale současně i postavení dlužníků, což zní možná absurdně, ale je to zejména v té situaci, kdy docházelo k excesům v exekucích, že byl zabavován majetek, který patřil třetím osobám. Paní ministryně zmínila nepřiměřenost. Pokud jde o věřitele, je tam zajímavé ustanovení, které nařizuje exekutorům do měsíce poukázat vymoženou částku, která přesáhne 1000 Kč, to znamená opatření proti zadržování vymožených částek. Je tam zdůrazněna přednost finančního uspokojení pohledávky před uspokojením prostřednictvím prodeje nemovitostí nebo movitých věcí. A je tam i možnost pro dlužníka, aby řízení zkrátil, případně snížil jeho náklady, pokud bude projevovat dobrou vůli a pohledávku uhradí včas. Současně dlužník má možnost sám odprodat svůj majetek, aby uspokojil pohledávky věřitelů, a to sice způsobem, aby je nemohl sám podceňovat, ale víme,
117
že většinou problém je opačný, že jeho majetek je prodáván hluboce pod cenou, a on se dluhu nezbavuje, ale přichází o daleko větší hodnoty. Legislativa našla v předloze řadu nedostatků legislativně technických i některé věcné. Nicméně myslím si, že jsou řešitelné i v režimu tohoto návrhu a pozitiva, která tato předloha přináší, jsou do té míry vážná a do té míry potřebná k řešení situace fungování exekucí, že ústavně-právní výbor dal přednost těm pozitivům před negativy, které neměly zas až takovou závažnost. Dopracoval jsem se tedy k závěru, že ústavně-právní výbor vám navrhuje tuto novelu schválit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane zpravodaji. Také vás prosím, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu, tak abyste se k ní mohl vyjádřit. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám přihlášeného nikoho, přesto se ptám, zda ještě někdo se nechce vyjádřit. Není tomu tak. Děkuji vám. Předpokládám, že paní navrhovatelka nechce dále komentovat, pan zpravodaj asi také ne. Zaregistrovala jsem návrh schválit návrh zákona postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolám nepřítomné senátorky a senátory k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckém sněmovnou. Aktuálně je v sále registrováno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 36 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodajovi. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je Návrh rámcového rozhodnutí Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. M 042/07. Stanovisko vlády vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. M 042/07/01. Prosím paní ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou, aby nás seznámila s tímto materiálem. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová: Dobrý večer, ještě jednou. Děkuji za slovo. Máte před sebou návrh rámcového rozhodnutí Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí. Tento návrh zavádí nové trestné činy a nové skutkové podstaty v oblasti trestního práva, např. tzv. grooming, což je vylákání dítěte prostřednictvím internetu, a zavádí dále řadu ustanovení, která by měla sloužit k ochraně dětí. Dopředu bych odpověděla na dotaz, který může zaznít, totiž jak je to s mylným přístupem na pornografickou stránku. Mám tady v podkladech uvedeno, že trestný čin, který v budoucnu by měl být součástí našeho právního řádu, bude koncipovaný jako úmyslný, to znamená pokud někdo surfuje po internetu a omylem otevře
118
stránku, na které se objeví dětská pornografie, tak se nedopustí žádného trestného činu, jedině cílené vyhledávání takových stránek bude nebo mělo by být, pokud tento návrh podpoříte, trestné. Já jenom k tomu dodám dvě věty, že k dnešnímu dni Úmluvu Rady Evropy, ke které tento návrh směřuje, již podepsalo 36 států Rady Evropy a 2 státy ji ratifikovaly, s tím, že u nás je samozřejmě jistý problém s Úmluvou. Zase vzhledem k pozdní hodině nebudu zabíhat do podrobností s odpovědností právnických osob. Prosím paní senátorky a pány senátory, jestli by mohli vyslovit souhlas i s tímto návrhem Rady. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní navrhovatelko, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. M 042/07/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Lebeda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Pavel Lebeda: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, pohlavní zneužívání a vykořisťování dětí představuje společensky významnou a nepřijatelnou formu trestné činnosti, způsobuje obětem, které jsou zvláště zranitelné, nekonečné utrpení a často i trvalé následky. Proto také děti mají návrh na zvláštní ochranu celosvětově, což je dáno článkem 29 smlouvy o EU nebo účinnou listinou základních práv a svobod EU, kde to řeší článek 24 – ochrana práv dětí. Současně nejvyšší právní normy jsou Úmluva rady Evropy rok stará o ochraně dětí před pohlavním zneužíváním a vykořisťováním a ve světovém měřítku pak protokol k Úmluvě o právech dítěte, což je materiál OSN z roku 2000. V současné době je platné rámcové rozhodnutí Rady Evropy z roku 2004, které sbližuje na úrovni EU právní normy členských států. Vzhledem k pokroku zejména v informačních technologiích, ale i zavedením schengenského prostoru bylo nutno rozšířit, a proto rámcové rozhodnutí současné řeší rámcové rozhodnutí z roku 2004 a zavádí některé nové trestné činy. Například je kriminalizována tzv. sexuální turistika zaměřená na děti, a rozšířena je definice pojmu dětské pornografie včetně toho, jak uvedla paní ministryně, jsou zpřísněny sankce a stíhání za sexuálně motivované trestné činy zaměřené na děti ve zvláště zranitelné situaci jako jsou děti bez doprovodu, děti závislé atd. V souvislosti s rozvojem informačních technologií je rozšířena kriminalizace co se týká dětské pornografie a dále tzv. grooming, což je navazování kontaktů s dětmi pomocí informačních technologií za účelem spáchání trestné činnosti sexuálně motivované vůči dětem. Další je tam usnadnění vyšetřování, podávání žaloby, stíhání, ochrana obětí a předcházení trestným činům. Vlastní rámcové rozhodnutí má 22 článků. Článek 1 je definice pojmů. Upozorňuji, že dítě je osoba, která nedovršila 18 let. Články 2 až 6 jsou výčtem trestných činů zaměřených vůči dětem, a ostatní až do článku 22 jsou doprovodné články, které v tuto chvíli nebudu rozvádět. Tato právní norma rozhodně není v rozporu se zásadou subsidiarity, neboť trestá činnost sexuálně motivovaná zaměřená proti dětem má výhradně přeshraniční charakter. Rozšířením schengenského prostoru a různou příjmovou úrovní jednotlivých států se tato činnost rozhodně nezmenšuje a jsou signály, že to minimálně stagnuje, nejen narůstá.
119
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na svém zasedání přijal 80. usnesení na 12. schůzi konané včera. Po referátu předkladatele pana Tomáše Bočka, náměstka ministryně spravedlnosti a zpravodajské zprávě senátora Pavla Lebedy přijal následující stanovisko. Upozorňuji, že toto stanovisko bylo koordinováno s výborem pro záležitosti EU. Senát Parlamentu ČR I. Vnímá boj proti zneužívání dětí jako naprosto zásadní oblast pro spolupráci mezi členskými státy EU s ohledem na výjimečnou společenskou nebezpečnost tohoto jevu a s ohledem na zranitelnost obětí této trestné činnosti. II. 1. Konstatuje, že harmonizace trestního práva je-li takto v tomto případě ospravedlnitelná, by měla větší měrou vycházet ze společných tradic a ze současné podoby právních řádů členských zemí. 2. Nesouhlasí však s harmonizací trestních sazeb způsobem, jaký navrhla komise v rámcovém rozhodnutí, a to zejména proto, že tento dostatečně nezohledňuje rozdílnou míru společenské nebezpečnosti jednotlivých typů jednání a nepostihuje je tomu odpovídajícími trestními sankcemi. 3. Doporučuje nastavit formy výměny informací mezi jednotlivými členskými státy o odsouzených s cílem zavést nástroje pro možnost zákazu výkonu některých povolání, případně určit nezpůsobilost k výkonu některých povolání a vytvořit systém monitoringu souvisejících informací o potenciálních pachatelích. 4. Nesouhlasí s automatickým uznáním zákazu výkonu některých povolání ve všech členských zemích a nesouhlasí s paušální beztrestností obětí. III. 1. Žádá vládu, aby informovala o tom, jak zohlednila toto stanovisko a o navazující legislativě. 2. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi. Vážení, děkuji za pozornost. Promiňte hlasovou indispozici, snad infekce není zvířecího původu, nebyl jsem v Mexiku. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. A prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil svou funkci. Následně se tímto tiskem zabýval výbor pro záležitosti EU. Táži se zpravodaje výboru, zda se chce vyjádřit k tomuto bodu. Senátor Tomáš Grulich: Musím konstatovat, že jsme měli trochu jiné usnesení, ale po dohodě s kolegy z druhého výboru jsme se shodli na tomto znění a takto to doporučujeme. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové, jsem si vědoma pokročilé hodiny, ale věc je tak závažná a návrhy usnesení vypadají, že závažnosti si zřejmě ne všichni jsou plně vědomi. Nezbývá mi nic jiného, než k tomu vystoupit. Pohlavní zneužívání, vykořisťování a dětská pornografie je něco tak odporného a nelidského, že je pro mne obtížné o té věci mluvit, a to nejen kvůli pokročilé hodině.
120
Přiznávám se, že je pro mne naprosto nepochopitelné, že jak vláda, tak náš výbor pro záležitosti EU i zahraniční výbor se staví proti zpřísnění sankcí a větší spolupráci v boji proti této závažné trestné činnosti na úrovni EU. K tomu chci upozornit, že obětí této trestné činnosti je 20 % dětí v Evropě. Je to každé páté dítě. Dovolím si přidat ještě další čísla. Sexuální zneužívání včetně dětské pornografie a prostituce se loni týkalo 679, předloni 585 dětí. To jsou čísla za Českou republiku. Nejčastěji byly sexuálně zneužity dívky od 6 do 15 let, celkem 444 případů. Nejčastějším agresorem zneužívání a týrání byl otec v 583 případech, nejvíce se jednalo o psychické týrání – 335, tělesné týrání 165 případů a sexuální zneužívání 83. Pokud se týká tělesného týrání, nejčastějším viníkem byla matka. Sexuální zneužívání se nejvíce dopouští cizí osoba – ve 390 případech. Nelze opomenout ani počty případů, kdy dítě sexuálně zneužil partner matky. Takových bylo 89. Je tedy tato věc skutečně velmi závažná, a proto také všechny členské země vyjádřily podporu tomuto návrhu. Dokonce formulovaly svá stanoviska tak, že děkují Evropské komisi a Evropské radě za iniciativu a za tento návrh. Výhrady proti zpřísňování trestů mělo pouze Polsko, což je pro mne poněkud překvapující v této katolické zemi. Chtěla bych pochválit za zpracování stanoviska ministerstvo. Ve stanovisku je zahrnuto i srovnání s právní úpravou ČR. Stanovisko je formulováno ke každému článku návrhu rámcového rozhodnutí Rady. Musím ale znovu zdůraznit, že v tomto stanovisku je také pochybnost o zpřísňování trestních sazeb, které jsou stanoveny minimální hranicí. Znamená to, že členské země mají možnost tyto sazby zpřísnit, ale neměly by mít možnost je změkčit. Pokud stojíme na straně dětí, jejich rodičů a rodin, které se o ně řádně starají a snaží se je dobře vychovat, tak bychom logicky měli spíše požadovat zpřísnění sazeb a mít soucit s těmito dětmi a s rodinami, než jakkoli omlouvat a tolerovat ty, kteří jejich životy ničí, a to dokonce v mnohých případech absolutně a velmi brutálně. Doufám, že nikdo zde nemá zájem na tom, aby se ČR stala rájem pedofilů a cílem sexuální turistiky, aby naše děti ohrožovala sexuální turistika tohoto typu, jak tomu v některých příhraničních oblastech v jednu dobu i bylo. Dovolím si doporučit nehlasovat pro navržené usnesení a dávám návrh vzít na vědomí návrh rámcového rozhodnutí. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní ministryně, paní místopředsedkyně, budu velmi stručný. Co říkala paní senátorka, je pravda, tady není pochyb o tom, že by některý z výborů měl zájem, aby se Česko stalo destinací sexuální turistiky apod. Uvedu příklad, kdy cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Mám jednoduchý dotaz na paní ministryni. Z článku 1 vyplývá, že dítětem je každá osoba mladší 18 let, ale současně každý materiál, který zobrazuje dítě nebo osobu se vzhledem dítěte zasahuje to do trestnosti. Situace je taková, že když někdo souloží se 17letou dívkou, je to v pořádku, ale když si ji vyfotí, dopouští se trestného činu. Rád bych měl v tomto jasno. Pod dobrými záminkami se sami sebe obklíčíme a pak nebudeme vědět, jak z toho ven. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, zda se chce k proběhlé rozpravě vyjádřit.
121
Nyní se táži zpravodaje, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Také nechce. Měli bychom hlasovat, jak navrhl pan senátor Lebeda, to je vyjádřit se tak, jak navrhl výbor v podobě doporučení. Je tady druhá věc, že ještě paní místopředsedkyně Gajdůšková navrhla vzít na vědomí. Prosím, aby mi legislativa pomohla, myslím, že to není upraveno přímo jednacím řádem. V tomto případě by měl pan zpravodaj říci návrh postupu, jak se bude hlasovat. Senátor Pavel Lebeda: Pane předsedající, teď jste mě dostal. V mém návrhu je požádat vládu, aby informovala a pověřit předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi. Není to snad v rozporu s tím vzít to na vědomí. Když mám slovo, vyjádřím svůj názor. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane zpravodaji, potřebuji jednu věc. Bylo mi potvrzeno, že jednací řád neupravuje, o čem se hlasuje nejdříve. Vy jste ta povolaná osoba, která předloží návrh, zda se nejdřív bude hlasovat o výborovém návrhu, nebo zda se bude hlasovat o protinávrhu paní místopředsedkyně Gajdůškové. Paní místopředsedkyně Gajdůšková navrhuje, aby se jednalo nejdříve o návrhu výboru, protože je to kolektivní návrh. Prosím, abyste to předložil vy - jako kompetentní osoba. Senátor Pavel Lebeda: Žádám proto nejdříve hlasovat o výborovém návrhu a následně o protinávrhu paní senátorky Gajdůškové, pokud první návrh neprojde. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pozvu k hlasování. Vážené kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej před chvílí přednesl senátor Pavel Lebeda, to znamená v duchu usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a to včetně doporučení. Aktuálně je registrováno 60, kvorum 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko ne a zvedne ruku. V hlasování č. 37 bylo registrováno 63, kvorum 32, pro návrh 54, proti jeden. Návrh byl schválen. Děkuji paní ministryni i zpravodaji, a přistoupíme k poslednímu dnešnímu tisku. Jenom upozorňuji – i po konzultaci s legislativou – jednací řád v § 55 má na konci větu: Pokud se Senát neusnese jinak. My jsme se usnesli na pevně zařazených bodech, které bychom měli projednat. Zbývá nám jeden bod. Myslím si i s ohledem na paní ministryni, že by bylo nefér to přerušovat. Pan senátor Julínek navrhl body, které měl pan ministr Janota, a pak body pana Peciny a paní ministryně a ty jsou tady pevně zařazené. Je to tak ověřené s legislativou. Dalším bodem je Návrh rámcového rozhodnutí Rady o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 202/629/SVV Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. M 043/07. Stanovisko vlády vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. M 043/07/01. Prosím paní ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou, aby nás seznámila s tímto materiálem.
122
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová: Pane předsedající, děkuji. Jde o návrh rámcového rozhodnutí o prevenci obchodování s lidmi, který komplexnějším způsobem upravuje stávající právní úpravu a zavádí do našeho trestního práva jistá specifika s cílem zvětšit ochranu obětí ve věcech obchodování s lidmi. Prosím Senát, aby jej schválil. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní navrhovatelko. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je VZOB. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. M 043/07/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Lebeda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Pavel Lebeda: Paní ministryně, pane předsedající, kolegyně, kolegové, máme před sebou rámcové rozhodnutí, které ruší, jak říkala paní ministryně, rámcové rozhodnutí z roku 2002. Nejvyšší právní normy v této oblasti jsou Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi. Je to materiál OSN z roku 2000. A Úmluva Rady Evropy z roku 2005. Odhaduje se, že obrat obchodu s lidmi v zemích EU činí přibližně 9 miliard USD. Vzhledem k tomu, že státy EU se velice často, zejména některé z nich, stávají cílovými zeměmi, tento byznys je významným zdrojem zisků nadnárodního organizovaného zločinu. Je to dáno zejména rozdílnou úrovní příjmů v některých zemích nejen Evropy, ale i mimoevropských, rozšířením schengenského prostoru. Tato situace je zjevná, že musí zejména na úrovni EU tuto problematiku řešit, čímž je dána skutečnost, že toto rámcové rozhodnutí není v rozporu s principem subsidiarity. Rozdíl proti Úmluvě Rady Evropy z roku 2005 je zejména v tom, že je tady rozšíření o zacházení s oběťmi a neukládání sankcí obětem. To byla jediná námitka, kterou vznáším. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pardon, pánové, prosím, tady přede mnou, ukončete tu diskusi nebo si ji jděte dokončit mimo jednací sál. Nezlobte se, ale ruší to a není to seriózní vůči panu zpravodaji. Prosím, pokračujte. Senátor Pavel Lebeda: Neukládání sankcí obětem, proti čemuž jsme vznesli námitku, protože většina obětí jsou ekonomičtí emigranti, kteří zcela dobrovolně podstoupili martýrium dopravy a transferu do cílových zemí. Často se podíleli na kriminálních činech a v okamžiku odhalení se okamžitě transponují do obětí, čímž by měli dokonce získat výhody ve smyslu získání bydliště v té cílové zemi, atd., s čímž samozřejmě nesouhlasíme. Závaznější pravidla byla také v této nové rámcové dohodě o extrateritoriální příslušnosti, což znamená stíhat své příslušníky či osoby s obvyklým bydlištěm v této zemi i pokud se dopouští této trestné činnosti za hranicemi. Jinak rámcové rozhodnutí má 17 článků, nebudu se blíže rozšiřovat. Byl jsem upozorněn, že koneckonců nemusím číst ani závěr, neboť jste ho dostali písemně, takže pouze žádám o vzetí na vědomí našeho stanoviska a podporu. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
123
Následně se tímto tiskem zabýval VEU. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Tomáše Grulicha, zda chce vystoupit k tomuto bodu. Ano, pan senátor Grulich bude hovořit. Senátor Tomáš Grulich: Kolegyně a kolegové, je to stejné tak jako v minulém bodě. Dohodli jsme se s tímto výborem na znění. Já bych jenom opravil – proto jsem sem přišel – že nebudeme brát tento materiál na vědomí, ale s doporučením, které tady posléze asi pan zpravodaj přečte. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji za upřesnění usnesení, je to tak. Nyní, vážené kolegyně a kolegové otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím. Předpokládám, že paní ministryně asi nebude reagovat, pan zpravodaj také ne. Návrh byl jasný. Máme ho písemně, tzn. usnesení výboru včetně doporučení k návrhu rámcového rozhodnutí. Budeme hlasovat, vydržte chvilku. Budeme hlasovat o usnesení, jak ho přednesl pan zpravodaj. Registrováno 56, aktuální kvórum 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V okamžiku hlasování pořadové číslo 38 registrováno 57, pro 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji paní ministryni i zpravodajům. Vážené kolegyně a kolegové, přerušuji jednání 9. schůze do zítra – do 9.00 hodin. Takže jinak řečeno, schůze bude pokračovat podle programu zítra od 9.00 hodin. Děkuji vám. Přeji vám dobrou noc. (Jednání přerušeno ve 21.11 hodin.)
124
(2. den schůze – 23. července 2009)
(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 9. schůze Senátu, hezké ráno. Poprosím vás, abyste se zklidnili, devátá hodina odbila a schůze právě začala. Pánové – zprava – já vás poprosím o klid, schůze už začala, pokud jste si toho nevšimli. Kolegyně a kolegové, z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Božena Sekaninová, Otakar Veřovský, Miroslav Krejča a Karel Schwarzenberg. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. S právem přednostním se hlásí předseda senátorského klubu ODS pan senátor Tomáš Julínek, dávám mu slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Julínek: Děkuji, pane místopředsedo. Chci navrhnout změnu pořadí bodů. (Stále velký hluk v Jednacím sále.) Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Chápu, že se rádi vidíte takto po ránu, ale opravdu i v přísálí by mohl být větší klid, aby pan senátor Julínek nám mohl přednést důležitou věc, jako je návrh na změnu pořadu schůze. Senátor Tomáš Julínek: Poprosil bych vážené plénum, zda by mohl být jako první bod po obědě projednáván tisk č. 122, nyní bod 40. Je to návrh zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, podaných skupinou poslanců vedené panem poslancem Ludvíkem Hovorkou. S panem poslancem je to dohodnuto, může přijít a vyhovuje mu to takto. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Ještě jednou zopakuji, že bod 40 senátní tisk č. 122, což je poslanecký návrh, jehož předkladatelem je pan poslanec Ludvík Hovorka, bude přesunut a pevně zafixován jako první bod po obědě. Doufám, že všichni víte, o čem budeme hlasovat. Znělkou se ještě pokusím přivolat nepřítomné senátorky a senátory do sálu a budeme hlasovat. Hlásí se pan senátor Hajda. Nemá nic k tomuto bodu, takže nejprve nechám odhlasovat návrh kolegy Julínka a pak dám slovo panu senátorovi Hajdovi, jestli chce také navrhnout změnu pořadu schůze, i když, pokud nebyla otevřena obecná rozprava, bylo by asi lepší, kdyby to přednesl nějaký zástupce klubu. Dávám v této chvíli hlasovat o návrhu pana senátora Julínka. Aktuálně je registrováno 45 senátorek a senátorů, kvorum je 23. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh úpravy změny pořadu schůze, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 39 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 47, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat, schválili jsme si tedy změnu pořadu.
125
Pane senátore Hajdo, může tedy někdo za váš klub, asi místopředseda klubu, přednést další procedurální návrh? Pan senátor Chládek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Já za klub sociální demokracie mám návrh, aby senátní tisk č. 118, bod 28, který je dnes na pořadu jako druhý, byl přesunut za bod č. 5. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Ještě jednou zopakuji. Pan senátor Chládek navrhuje přesunout senátní tisk č. 118, bod 28 jako bod 31, pokud to říkám správně, když se to přečísluje, to znamená jako poslední bod bloku návrhů pana ministra Šebesty. Všichni víme, o čem budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 40 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 47, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Schválili jsme si dvě změny pořadu schůze. Nikdo další již změnu pořadu nepožaduje, takže budeme pokračovat dalším bodem, kterým je Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 18. a 19. června 2009 v Bruselu S informací vystoupí ministr pro evropské záležitosti Štěfan Füle, kterému uděluji slovo. Pane ministře, prosím. Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás informoval o výsledcích červnové Evropské rady, která se uskutečnila ve dnech 18. a 19. 6. letošního roku v Bruselu. Rada představovala nejen poslední výzvu pro české předsednictví a byla zároveň také klíčovým jednáním pro další směřování Evropské unie. Naším hlavním úkolem bylo dosáhnout schválení textu záruk pro Irsko, dále pak vyjednat politickou podporu pro opětovnou nominaci předsedy Evropské komise José Manuela Barossa do čela tohoto orgánu, zajistit shodu mezi členskými státy na základních principech financování boje s klimatickou změnou tak, aby si Evropská unie mohla vytvořit silnou pozici pro prosincovou konferenci v Kodani, a v neposlední řadě také rozhodnout o základech nové architektury dohledu nad evropskými finančními trhy. Jsem rád, že zde dnes mohu před vámi prohlásit, že se vládě podařilo na Evropské radě dosáhnout prakticky všech těchto stanovených cílů. Co jsme tedy konkrétně v rámci červnové Evropské rady vyjednali. Dovolte mi nejdřív se věnovat institucionálním záležitostem, a začnu irskými zárukami. V rámci této části programu šlo především o schválení balíku tzv. irských záruk k Lisabonské smlouvě, které reagují na obavy irských voličů vyjádřené v zamítavém referendu v červnu minulého roku. Součástí balíku je v prvé řadě právně závazné rozhodnutí obsahující záruky v oblastech práva na život, rodiny a vzdělání, zdanění a také bezpečnosti a obrany. Tyto záruky mají povahu vysvětlujících ujištění a nijak nemění samotný obsah Lisabonské smlouvy.
126
Díky téměř půlročnímu intenzivnímu vyjednávání s Irskem a ostatními členskými státy pod taktovkou českého předsednictví se podařilo docílit textu, který účinně reaguje na všechny irské obavy a zároveň nevyvolává potřebu znovuotevření ratifikace Lisabonské smlouvy v kterémkoliv členském státě EU. Evropská rada se dále v politické rovině zavázala irské záruky při příštím rozšíření EU připojit prostřednictvím protokolu k zakládajícím smlouvám Unie. Rada rovněž potvrdila politický závazek z prosince minulého roku týkající se přijetí opatření zajišťující zachování člena komise z každého členského státu i po roce 2014. Význam, který Unie přikládá ochraně práv pracujících a sociálním otázkám byl dále potvrzen jakýmsi slavnostním prohlášením k této problematice, která má právně nezávazný charakter. Schválené záruky umožnily irské vládě vyhlásit na 2. října tohoto roku opakované referendum. Nominace předsedy Evropské komise. Dosažení jednomyslné shody hlav států a vlád na dosavadním předsedovi José Manuelu Barossovi jako osobě, kterou zamýšlí nominovat do čela Evropské komise na období 2009–2014, bylo dalším zásadním bodem v balíku institucionálních otázek, kterého se české předsednictví na Radě podařilo dosáhnout. Toto politické rozhodnutí bylo formalizováno prostřednictvím písemné, chceteli právní procedury 9. července. K hospodářským a finančním otázkám, které byly hlavním tématem debat Rady, bych uvedl následující. Rada se konkrétně zde zabývala vyhodnocováním naplňování evropského hospodářského plánu obnovy, strategiemi, které by měly být uplatňovány po odeznění nejtěžších dopadů krize stavem veřejných financí novým evropským dohledovým rámcem a přípravou na následující zasedání G20. V souladu s cíli, které jsme si stanovili, se českému předsednictví podařilo vyjednat shodu mezi jednotlivými členskými státy, co se týká prvních strategických rozhodnutí v rámci budování nového evropského dohledového rámce nad finančními trhy. První legislativní návrhy implementující tato rozhodnutí by měla evropská komise předložit již v září tohoto roku a systém by měl začít fungovat během roku 2010. V souvislosti s reformou regulace finančních trhů v EU vyzvala Evropská rada také k urychlení prací na aktuálně projednávaných návrzích, např. regulace alternativních investičních fondů nebo odměňování managerů. K oblasti změn klimatu. Tyto otázky byly hlavním tématem druhého dne jednání Evropské rady. V této oblasti jsme usilovali o domluvu členských zemí na základních mechanismech financování zmírňujících opatření prováděných nejchudšími rozvojovými státy. Evropská rada potvrdila kompromis, kterého dosáhli ministři financí na půdě EKOFINu 9. 6., tedy že EU bude při mezinárodních vyjednáváních v Kodani prosazovat kombinaci principů odpovědnosti odpovědnost emise na jedné straně a schopnost platit na straně druhé. Otázky financování boje proti změnám klimatu jsou pro mnohé členské země EU velmi citlivé. Mimo to někteří globální hráči jako USA dosud nezveřejnili svou jednací pozici. Proto bylo důležité nalézt na Evropské radě taktickou rovnováhu mezi posunem v přípravě unijní pozice pro kodaňská jednání a odkrytí svých záměrů ostatním zemím, což se nám dle mého názoru podařilo. Čtvrtá oblast – oblast nelegální migrace. Tato kapitola byla do závěrů Evropské rady přidána na základě žádosti většího počtu členských zemí. Jelikož je problematika nelegální migrace stabilním
127
tématem závěrů jednání evropských rad, bylo naší snahou udržet text spíše v obecné rovině a odkázat na stávající nástroje jako je např. evropský pakt o migraci a azylu z roku 2008 a globální přístup k migraci z roku 2005, které Unie pro boj s touto problematikou má. Dalším cílem předsednictví bylo poukázat na fakt, že proti nelegální migraci je třeba bojovat na celé délce hranice, nikoliv jen na jižní hranici, kde je situaci v současné době mediálně nejcitlivější. To se nám podařilo jen částečně, protože snaha o posílení textu se nesla na vlně vypjatých emocí a konkrétní argumentace byla v některých případech až sekundární. Pátá oblast – oblast vnějších vztahů. V reakci na mezinárodní dění před Evropskou radou jsme opustili od původních záměrů diskutovat pouze dva až tři zahraničně-politické body a závěry k vnějším vztahům jsme výrazně posílili o další důležitá témata. Evropská rada přijala prohlášení k situaci v Iránu, v Barmě, v Afghánistánu a Pákistánu a taky KLDR. Jednou z klíčových předsednických priorit bylo východní partnerství, které jsme formálně odstartovali zde v Praze summitem v květnu. Evropská rada se proto k této iniciativě ještě jednou vrátila a vyzvedla potřebu její rychlé implementace. Rada se také krátce zmínila o nutnosti pokračovat v měnovém procesu na Blízkém východě. V závěrech je také obsažen odkaz na těsnou vazbu v transatlantických vztazích a v tomto odkazu zahrnuje množství dílčích oblastí spolupráce jako je např. energetická bezpečnost, spolupráce v boji proti klimatickým změnám, v boji proti terorismu a s tím související otázky uzavírané věznice na Guantánamu. Vážené paní senátorky a senátoři, toto je ve zkratce shrnutí závěrečné zprávy Evropské rady českého předsednictví EU. Jsem přesvědčen, že se nám její průběh podařilo i díky velice intenzivní přípravě dobře zvládnout a úspěšně tak zakončit naše šestiměsíční působení v čele EU. I z ostatních členů Evropské rady bylo patrné, že naši vyjednávající roli v nelehkých předsummitových vyjednáváních a řízení Rady samotné velmi oceňovali. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat vám, senátorům, příslušnému výboru za pomoc a podporu a také se vyslovit v tom smyslu, že bez práce předchozí vlády bychom takové výsledky nedosáhli. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane ministře. Měli bychom si určit zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU. Táži se ho, zda se svou rolí souhlasí. Souhlasí, přivolám znělkou nepřítomné senátory a senátorky a budeme o tomto návrhu hlasovat. Aktuálně je registrováno 53 senátorek a senátorů, kvórum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 41 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovilo 46. Nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. V tuto chvíli dám tedy slovo předsedovi výboru pro záležitosti EU panu senátoru Sefzigovi. Pane senátore, máte slovo. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedající, a děkuji také za důvěru, dámy a pánové. Pan ministr nás velice podrobně informoval o jednotlivých bodech jednání a informoval nás i těsně před tímto jednáním. Určitě se shodneme na tom, že nejdůležitější kapitolou předsednictví byla kapitola institucionálních změn, tedy přesný text toho, jakým způsobem bude mít Irsko nikoliv proklamativně, ale právně zajištěny jistoty, o které Evropskou radu žádalo. Pokud si dobře pamatujete,
128
při jednáních v Senátu jsme požadovali, a to již v době, kdy zde předstupovala předchozí vláda Mirka Topolánka, aby záruky platily nejen pro Irsko, ale i pro všechny členské státy EU. To mohu říci odpovědně, že to se při tomto jednání podařilo dosáhnout, což já osobně považuji za největší úspěch, že záruky, které jsou poskytovány irskému lidu, platí pro všechny státy, zejména v oblasti záruk týkajících se charty, v oblasti záruk týkajících se daňové politiky, to má neobyčejný význam. Jednoduchá věta z oddílu B, Daně, z přílohy č. 1, že žádné ustanovení Lisabonské smlouvy nijak nemění pro žádný členský stát rozsah nebo výkon pravomocí EU v oblasti zdanění, má jistě ve výkladové části cenu zlata. Myslím si, že je důležité, že nebyly záruky poskytovány pouze pro jednu zemi, ale že byly výkladově poskytnuty pro všechny státy. Nelehké jednání bylo hlavně po právní stránce v tom, aby nemusely být znovu ratifikovány smlouvy, s čímž řada zemí, řada vrcholných politiků nesouhlasila, měli k tomu přímo bytostný odpor, a proto ta vysvětlovací část záruk je tak důležitá. Lisabonská smlouva je textem, který oproti předchozím smlouvám nemá katalog výčtu pravomocí, ale přináší dynamický model k tomu, že může v budoucnu docházet k různým přenosům pravomocí a právě proto tento výklad, který přece jenom stanovuje hranice pro tento přenos, je výkladem neobyčejně důležitým. To jenom velmi stručně k nejdůležitějšímu bodu, který při jednání Rady 18. a 19. června 2009 v Bruselu považuji za nutné uvést. Dále mi jen dovolte, abych v souvislosti s institucionálními změnami položil panu ministrovi otázku, protože také došlo k ne tak důležité věci, ale je to změna v počtu poslanců Evropského parlamentu, a to sice, že bylo k některým zemím přiřazeno Bulharsku jeden, Španělsku čtyři, Francii dva, Itálii jeden, členů EP. Mám dotaz, zdali to bylo jenom na základě narovnání určitých aritmetických nesrovnalostí nebo zdali je pod tím možno vidět i nějaké politické výhody pro tu či jinou zemi. Já osobně se domnívám, že se to týká hlavně narovnání aritmetických nejasností tak, jak je progresivní zastoupení. Není to aritmetický průměr, je tam progrese podle počtu obyvatel. To jsou tedy věci týkající se té nejdůležitější části. Ostatní věci, a tady musím bohužel skutečně doložit, že rozměr sousedské politiky v tom východním směru byl přece jenom mírně upozaděn proti jižnímu směru, ač víme, že prostředky jdoucí do sousedské politiky, zejména do migrační politiky v tom východním směru nejsou zase o tolik menší, než jsou prostředky v jižním směru. Na to opakovaně Senát upozorňuje. Čili mi dovolte, abych na základě přednesené zprávy a na základě prostudování závěrů předsednictví navrhl plénu Senátu, aby vzal tuto informaci na vědomí. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji panu zpravodajovi, otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní místopředsedkyně. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, paní senátorky, páni senátoři. Myslím si, že patří poděkování za přednesenou informaci, za zprávu o jednání Evropské rady. Pan místopředseda vlády rozdělil informaci o jednání Evropské rady do čtyř velkých bloků. První a velmi důležité bylo jednání o zárukách pro Irsko.
129
Já bych k tomu chtěla jen vás požádat, abyste se, pokud jste tak neučinili, abyste se podívali do materiálu, který máme k dispozici, do písemného materiálu Závěry červnové Evropské rady. Tam ty záruky Irsku jsou přesné a jejich součástí je také slavnostní prohlášení o tom, jak bude pro Irsko, ale to znamená také pro všechny členské země, garantována oblast sociální v Evropě. Tak, aby i v době krize Evropa byla sociálně soudržná. A já k tomu musím jenom zopakovat to, co si myslím, že bychom měli všichni mít pořád na mysli. To není jenom o dávkách v nezaměstnanosti. To je také o dobrých podmínkách pro podnikání a pro konkurenceschopnost té které země. Dalším velkým blokem a vím, že obtížným jednáním bylo jednání o nominaci dalšího předsedy Evropské komise. Jsem velmi ráda, že českému předsednictví se podařilo dojednat, aby nominaci předsedy EK dostal opět José Manuel Barosso. Dnes už tuto nominaci má oficiálně potvrzenu. Myslím si, že Barosso je politik konsensuální a že to, co pod jeho vedením komise navrhovala, že je skutečně to, co Evropa potřebuje. To znamená vyváženost podpory konkurenceschopnosti, podpory iniciativy, ale se sociálním a environmentálním aspektem. Tady musím říci, že jsem hrdá na to, že pan Barosso přijal čestný doktorát na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně ještě před Evropskou radou. Dalším významným krokem byla, jak zde bylo také řečeno, dohoda o dohledu nad finančními trhy jako jeden ze zásadních bodů k řešení finanční krize a především předcházení případného cyklování těchto krizí. Musím říci, že v této souvislosti mne velmi mrzí včerejší usnesení a hlavně vystupování, ta kritika ze strany českého Senátu, která k tomuto dokumentu poté Evropské komise o dohledu nad finančními trhy byla vznesena. Myslím si, že bychom se měli chovat přece jenom trošku konstruktivněji v Evropě. Protože jestliže chceme, aby Evropa dělala něco pro nás, a teď mám na mysli třeba kanadská víza, tak také my ale v prvé řadě musíme něco udělat pro Evropu. Je potřebné, a tak se jedná v každé skupině, je potřebné se snažit o dohodu. (Hluk v sále.) Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Paní místopředsedkyně, promiňte. Já vás žádám o klid. Pokud máte něco zcela nevyhnutelného, co musíte někomu sdělit, pan senátor Kubera, ten musí sdělovat stále každému, to již všichni víme, ale pokud máte něco nevyhnutelného, tak jděte do přísálí. Skutečně, já bych vám nepřál a určitě by se nikomu z vás nelíbilo, aby, když budete mluvit svůj projev, tady byl takový hluk. Tak, prosím, respektujte svého kolegu senátora nebo kolegyni senátorku. Prosím, paní místopředsedkyně, můžete pokračovat. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane předsedající, a děkuji kolegyně a kolegové za kolegialitu. Ještě k tomu nástroji finančního dohledu nebo dohledu nad finančními trhy. Myslím si, že také můžeme být hrdi na to, že i tento nástroj se podařilo dojednat pod taktovkou České republiky, a to dvojnásobně, protože nejenom že to bylo české předsednictví, které v tomto skutečně odpracovalo velký kus práce, ale také český eurokomisař Vladimír Špidla byl jeden z těch čtyř nejvýznamnějších lidí Evropské komise spolu s předsedou Barossem, místopředsedou Verheugenem a komisařem pro monetární politiku Almuniem na těchto věcech řešení finanční krize pracovali a pracují. Jsem ráda, že mohu konstatovat, že závěry červnové Evropské rady byly svými výsledky skutečně rehabilitací českého předsednictví na politické rovině.
130
Jsem přesvědčena o tom, že je potřeba takto pokračovat. Překážkou k tomu ale je doposud neratifikovaná Lisabonská smlouva. Dovolte mi tady, abych se obrátila na ty kolegy případně kolegyně zde v Senátu, kteří zadržují podpis prezidenta republiky pod Lisabonskou smlouvou tím, že avizují, že se obrátí na Ústavní soud. Za prvé chci k tomu říci tolik, že jsme měli možnost každý jeden z nás se k tomu, co cítíme jako problém v Lisabonské smlouvě vůči ústavnímu pořádku České republiky, již vyjádřit. Měli jsme každý možnost se přidat ke stanovisku a požadavku, který odsud ze Senátu na Ústavní soud vzhledem k souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem České republiky šel. Pokud jste to, kolegyně a kolegové, neudělali před tím, než ten náš požadavek šel, myslím si, že je poněkud nefér to dělat dodatečně. Nicméně nezpochybňuji právo každého jednoho senátora tento krok učinit, i když je poněkud prapodivný. Ale nicméně jestli to chcete učinit, tak prosím vás učiňte tak hned, anebo to nečiňte. Skutečně nepodpis Lisabonské smlouvy je problémový, a tady toto zdržování je skutečně v rozporu s Ústavou. Znovu opakuji a vyzývám vás, pokud tak chcete učinit, tak takto učiňte. Má to skutečně dalekosáhlé souvislosti. Za prvé na pozici České republiky v rámci Evropské unie, za druhé samozřejmě to má vztah také k plnění našich požadavků na to, jak se Evropa staví k nám. Takovým zásadním příkladem jsou v této chvíli kanadská víza. Jestliže jsme před časem dojednali bilaterálně víza s USA proti vůli Evropské unie, i když nás v té době poté Evropská unie podpořila, tak dnes se dovolávat doložky solidarity, která mimochodem už neplatí, je také poněkud zajímavé. Nicméně věřím, že nás Evropská unie v tomto podpoří, tak jak to avizovala švédská velvyslankyně na jednání Evropského výboru. Se závěry Evropské rady souvisí také to, jak se bude dál pokračovat v ustanovení komise. Já jsem již přivítala to, že se Česká republika výrazně zasadila o to, aby dalším předsedou byl José Manuel Barosso. Ale také se v kuloárech hovoří o tom, a zaznělo to i na Evropském výboru, že je potřeba dojednat významnější portfolio, než máme v této chvíli, než je portfolio sociálních věcí, zaměstnanosti a rovných příležitostí. Vážené kolegyně a kolegové, připomínám, že Evropa má motto: růst a zaměstnanost. To znamená, že se v podpoře konkurenceschopnosti, v pozici ve světovém kontextu, a i o tom byla Evropská rada, staví na dva pilíře. Ten jeden je podpora hospodářského růstu, ale i řešení hospodářské krize, třeba tím finančním dohledem, o kterém jsme včera zde hovořili, a ta druhá noha, ten druhý pilíř, jsou sociální věci, sociální citlivost a environmentální politika. Jestliže tedy Česká republika má v této chvíli možnost pokračovat v tomto portfoliu, tak si myslím, že významnější portfolio nenajdeme. Musím k tomu ještě říci, že jedině, a to je logické, jedině s člověkem, který má zkušenost v Evropské komisi, můžeme jako Česká republika požadovat ještě významnější pozici, a to je pozice místopředsedy Evropské komise. Půjde-li tam kdokoliv z nováčků, bude to docela obtížné. Dávám to zde k úvaze. Vím, že pan místopředseda vlády mi asi nebude moci v této chvíli k této věci říci jasné stanovisko, protože je to i na politických jednáních. Nicméně myslím si, že je to potřeba říci. Závěrem mi dovolte k projednávání zde v Senátu říci ještě jednu věc. Jednání Evropských rad, jednání na evropské úrovni je klasické řízení podle cílů, tak jak ho zná management. A to by pro nás zde v národním parlamentu mělo znamenat, že nejenom že si vyslechneme navrhovatele příslušného ministra či místopředsedu vlády o tom, jak Evropská rada proběhla a co tam případně naše země prosadila, ale
131
že jako národní parlament se budeme také ptát naší vlády, jak to, na čem se v Evropě dohodli, jak budeme naše země plnit. A naše výbory, především výbor pro záležitosti Evropské unie, ale i odborné výbory, by měly plnění toho, co se v Evropě dohodlo, sledovat a vyžadovat plnění, protože to, co se v Evropě dohodne, závěry Evropských rad, nemůže fungovat a skutečně se vzdaluje od občanů, pokud zůstává pouze na papíře. V okamžiku, kdy budeme požadovat dodržování závazků, toho, co se dohodneme, budeme nejenom důvěryhodnými partnery v Evropě a budeme si moct klást požadavky a budeme mít také vliv. Evropa je o tom, kdo má jaký vliv. Věřte tomu, že to není o počtu obyvatel. Je to o tom, jak která země dokáže jednat, jak která země se dokáže domlouvat, jak která země má fundovaná a dobrá stanoviska. Věřím tomu, že Česká republika má na to, aby mohla být skutečně důvěryhodným partnerem, aby mohla být významným partnerem. Myslím si, že k tomu nám může pomoci i to, jak bude ustanovena příští Evropská komise, ale i to, jak budeme spolupracovat s europoslanci, a také to, jak my jako národní parlament budeme jednat o evropských dokumentech, zelených knihách, o komunikačních dokumentech, zda si dokážeme říci svá jasná stanoviska dopředu, ale poté, když se na nich dohodneme, tak je také dodržovat. Věřím tomu, že se to časem naučíme a že Česká republika bude mít skutečně takové místo, jaké si myslím, že historicky mít může a jaké si naši občané zaslouží. Doufám, že to napříč politickým spektrem dokážeme. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jenom mi dovolte malou poznámku, než dám slovo panu senátoru Dienstbierovi. Já vím, že tento bod vždycky svádí k tomu, že bychom ho mohli nahradit bodem Aktuální politická situace v Evropské unii, nicméně vás další řečníky prosím o to, abychom se drželi tématu, a to jsou závěry Evropské rady. Já vím, že je to takový bod, kam se dá nacpat téměř úplně všechno, ale pokud by k tomu docházelo, můžeme si vyhradit jeden jednací den jenom na tento bod, protože bychom do něj mohli vpravit úplně všechno. Děkuji za pochopení a za kolegialitu ostatních. Prosím pana předsedu zahraničního výboru. Senátor Jiří Dienstbier: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, Budu velice stručný. Chci jenom podpořit to, co tady paní místopředsedkyně řekla jako výzvu těm senátorům, kteří chtějí podávat další stížnost Ústavnímu soudu, aby to učinili pokud možno neprodleně. Protože já vím a setkávám se s tím pořád, jaké problémy, jaký obraz naší republiky v rámci evropské integrace činí to neustálé odkládání ratifikace Lisabonské smlouvy. Ale řeknu k tomu ještě jednu poznámku. My tady rok a čtvrt diskutujeme o Lisabonské smlouvě. Vyšlo se vstříc všem, ať už byli proti nebo byli skeptičtí atd., prošlo to Ústavním soudem. Přijali jsme změnu jednacích řádů. Takže těm, kteří tady mluví o demokratickém deficitu v Evropské unii a chtějí se znovu obracet k Ústavnímu soudu – a já si nesmírně vážím těch, jako je pan kolega Liška a jiní, kteří se na tom nechtějí podílet – bych chtěl připomenout, že tento pokus, vážení kolegové, je nejen pohrdáním demokracií, ale také pohrdáním vlastními kolegy, kteří s dvoutřetinovými, nebo ústavními většinami v obou sněmovnách schválili Lisabonskou smlouvou. Já bych vás chtěl především požádat, abyste o tom ještě přemýšleli, jestli to budete podávat, protože to není fér vůči vašim kolegům. Děkuji za pozornost.
132
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji, pane senátore. Vy jste přesně příkladem toho, jak jste si má slova k srdci nevzal, protože jste mluvil zcela mimo téma. Lisabonská smlouva není tématem a dokonce ústavní stížnost senátorů už vůbec tématem tohoto bodu. Nezlobte se, můžeme si ten bod vyhradit, dejte někdo návrh, můžeme o tom jednat, ale já bych vás prosil aspoň o to, abychom se snažili dodržovat téma jednání. Prosím, pan senátor Jiří Oberfalzer. Senátor Jiří Oberfalzer: Pane předsedající, já bohužel musím protestovat, protože jestli jste připustil ve vystoupení paní Gajdůškové, aby zde ostře útočila na své kolegy, kteří využívají svých ústavních práv, tak se nemůžete divit, že na to pak budeme reagovat. A já si vyhrazuji právo na to reagovat. Z toho, co tady paní místopředsedkyně zde řekla, mě zaujala věta, že solidarita v Evropě už neplatí. To je skutečně zajímavá informace, která mě nepřekvapuje, ale je zajímavé ji slyšet z jejích úst. Americká víza jsme si vylobbovali s Amerikou proti vůli Evropy. Cituji, co říkala paní místopředsedkyně. To není pravda. My jsme si je vylobbovali bez podpory Evropy a bez jejího zájmu. Dobře víte, že země staré patnáctky bezvízový styk s Americkou dávno mají, proto je pochopitelně tato otázka nezajímala. Ale zajímala nás. Stejně tak nás zajímá nyní nově zavedený styk s Kanadou a přirozeně očekáváme, že se Evropa bude chovat podle pravidla solidarity a nevidím na tom nic špatného. Pokud ovšem je pravda, že solidarita neplatí, je to pro mě další důvod, proč pochybovat o Lisabonské smlouvě. My se tady bavíme o výsledcích jednání Evropské rady. Tyto výsledky zahrnují mimo jiné irské záruky. Pro mě skutečnost existence irských záruk je, že je možné k Lisabonské smlouvě dělat různé další dodatky, ačkoli tento dokument byl v nějakém uzavřeném znění ratifikován již ve 23 zemích, jestli se nepletu. Stále se hovoří o tom, že něco zdržujeme a že se to už nedá vydržet a kdo to má v té Evropě poslouchat, že nám vyčítají, jak to zdržujeme. Tak jenom pro připomenutí. Irské referendum se bude na nátlak Evropské unie opakovat v Irsku v říjnu. Německý ústavní soud vydal jasný závěr, který ukládá parlamentu přijmout některé konkrétní zákony, čili to je další zdržování. V Polsku čeká polský prezident na ratifikaci v Irsku. Prosím vás, nestavme se tak, že jsme jedinou zemí, která o tom vede ještě nějaká jednání a jejíž nejvyšší ústavní činitel ještě váhá. To prostě tak není, těch zemí je více. Ostatně jistě jste také zaregistrovali výrok předsedy Konzervativní strany Velké Británie Camerona, že v případě, že vyhraje volby, zorganizuje referendum o Lisabonské smlouvě také ve Velké Británii. Čili poruší ono spiknutí evropských politiků, že se vyhne názoru lidu při ratifikačním procesu. Ještě bych tady měl pár poznámek. Zejména bych chtěl upozornit ty, kteří hovoří o demokratickém deficitu, jak je to falešné, tak aby si přečetli alespoň stručný výcuc ze závěrů Ústavního soudu Spolkové republiky Německo, který to tam přímo konstatuje. On totiž říká, že Evropský parlament není v pravém slova smyslu zákonodárnou mocí a oddělení moci zákonodárné a výkonné v Evropě není na úrovni běžných demokratických standardů v Evropě obvyklých. Protože exekutiva má daleko silnější pozici při přijímání zákonů, než Evropský parlament sám. Ústavní soud Německa konstatuje, že Evropský parlament je spíše reprezentací zemí než zástupce občanů evropských členských zemí. To si myslím, že jsou docela důležité závěry a stojí za to, abychom se o nich bavili, a stojí také za to, aby náš Ústavní soud v těchto věcech vynesl svůj názor.
133
Je hezké říkat, že někdo tady zdržuje a že pohrdá svými kolegy. Je zajímavé, že se na ústavu odvoláváme, když chceme a když jí využije někdo proti naší vůli, tak prostě pohrdá. Jestliže ústava připouští možnost, aby 17 senátorů se obrátilo na Ústavní soud a požádalo o posouzení souladu nějakého dokumentu s ústavním pořádkem, proč ji nesmíme využít? Já to nechápu. My prostě máme hluboké přesvědčení o tom, že je tento krok třeba udělat, a máme-li mít čisté svědomí, že jsme udělali vše proti tomu, aby Česká republika se stala podřízenou, jakousi spolkovou zemí veliké evropské federace, protože to je podstata Lisabonské smlouvy, tak prostě tento krok uděláme a v tom nás nezvikláte. Na podání pracujeme, nic nezdržujeme, ale aby bylo kvalitní, tak to holt vyžaduje nějaký čas. Pak bych se rád zastavil ještě nad jednou věcí. Ocenil jsem, že paní místopředsedkyně na půdě Senátu vede lobbing za to, kdo má být příštím komisařem za Českou republiku v Evropské unii, v jakém to má být resortu, potažmo který konkrétní člověk to je. Předpokládám, že pan ministr Füle to slyšel a vezme to v úvahu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane S přednostním právem paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.
senátore.
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové, musím jenom kratičce uvést na pravou míru několik věcí. Zaprvé neřekla jsem, že v Evropě přestala platit solidarita. Mluvila jsem o doložce solidarity, na kterou se odvoláváme ve vztahu k vízům. K těm vízům je potřeba ještě dodat další věc, že EU se Spojenými státy jednala o zrušení víz pro všechny členské země EU a odmítala požadavky Spojených států na sdělování osobních údajů těch, kteří do Ameriky chtějí cestovat. My tím – jestliže říkám „my“, tak Česká republika, respektive tehdejší vláda tím, že si dojednala bilaterálně zrušení víz do Spojených států s tím, že budou poskytovány tyto osobní údaje, které americká strana požadovala, svým způsobem podrazila jednání na úrovni EU. V tuto chvíli jednáme o kanadských vízech a dovoláváme se solidarity Evropské unie. Říkám – v pořádku – ano a věřím tomu, že nás nenechají ve štychu. Ale měli bychom si také pamatovat, jak jsme se chovali my. K tomu, že mluvíme jakoby mimo bod jednání – jednání o Lisabonské smlouvě, o dokončení ratifikačního procesu bylo jedním z nejvýznamnějších bodů jednání Evropské rady, takže všechno to, co zde říkáme – a jsme na půdě parlamentu – a jsme-li v demokratické zemi a jsme-li v demokratickém parlamentu, tak máme právo zde říkat své názory. To souvisí i s výzvou vůči senátorům, kteří avizovali, že se chtějí obrátit na Ústavní soud. Respektuji váš názor. Řekla jsem, že i když se mi to nelíbí, respektuji to, že to chcete a můžete udělat. A neútočila jsem na nikoho ze senátorů, ale skutečně vás žádám, a to opakuji, abyste to udělali neprodleně a nebo to skutečně nedělali. Protože takto, jak to zní a tak jak to formuluje – prostřednictvím pana předsedajícího – tak je to skutečně, respektive vypadá to jako velká obstrukce. Je mi líto, že to tak musím říci. A jestliže mluvím o právu na názor, tak se také dožaduji svého práva říci svůj názor o portfoliu České republiky v Evropské komisi, protože to je velmi a velmi významné a bude záležet na tom, jaký vliv Česká republika nadále bude mít právě, jak si dokážeme dojednat portfolio a jaký člověk nás v Evropské komisi bude zastupovat. Mimochodem ve vztahu k Lisabonské smlouvě to může znamenat ještě
134
jedno, pokud Lisabonská smlouva do doby, kdy bude ustavována nová Evropská komise, nevstoupí v platnost, pojede se podle smlouvy z Nice, která v této chvíli platí. To znamená, že nebudou mít všechny země svého eurokomisaře. A předseda frakce EPP; pan – nevím, omlouvám se, vypadlo mi přesné jméno – při ustavujícím jednání v Evropském parlamentu jasně konstatoval, že země, které nebudou mít ratifikovánu Lisabonskou smlouvu, tak samozřejmě moc nemohou počítat s tím, že by svého eurokomisaře měly. O tom je také potřeba vědět, a to je potřeba vzít v úvahu při všech dalších krocích a při všech dalších jednáních. A myslím si, ještě k tomu, že asi mnozí z vás, včetně pana předsedajícího cítí, že tady ta debata je svým způsobem zdržováním. Ale, vážené kolegyně a kolegové, my jsme zde proto, abychom přemýšleli, abychom společně jednali, abychom hledali ta nejlepší řešení pro naše občany a pro tuto zemi. Já jsem přesvědčena o tom, že pozice v Evropské unii a vůči Evropské unii k tomu skutečně neodmyslitelně patří. Děkuji vám za trpělivost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji paní místopředsedkyni. Jenom krátkou poznámku. Já jsem nic takového neřekl a já bych si neodvážil posuzovat myšlenky někoho jiného. Já tak nemyslím, že to je zdržování, nicméně dávám slovo paní senátorce Venhodové. Senátorka Alena Venhodová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté. Já, když dovolíte, nebudu mluvit k závěrům Evropské rady, ale budu poněkud osobní a vyjádřím se k průběhu tohoto jednání. Já bych, pane předsedající, chtěla vaším prostřednictvím vzkázat paní místopředsedkyni Gajdůškové, že každý z nás má rovnocenný senátní mandát, má své zkušenosti, má svůj názor a pohled na svět a hájí své názory a chová se z odpovědně podle svého vědomí a svědomí a přísahal České republice a české Ústavě. A já se tím snažím řídit. Ovšem na druhé straně pro mě není přijatelné, aby z pozice místopředsedy Senátu České republiky – já chápu, že každý máme nějaký názor na svět; pohled a způsob a profesní zaměření – aby mě někdo vychovával, školil a známkoval, jestli se chovám tak nebo onak. Já se chovám v plném právu tak, jak mi to mé svědomí a moje názory přikazují. A já bych chtěla, pane předsedající, vaším prostřednictvím paní místopředsedkyni Gajdůškovou požádat, aby nás skutečně neznámkovala, nechválila, nekritizovala, aby vyjadřovala v průběhu své názory a zastávala svou pozici a svůj mandát tak, jak jí stanovuje jednací řád. Děkuji vám. (Ojedinělý potlesk.) Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko, to nebylo klasické vystoupení, to byla faktická poznámka, takže jste se nedopustila porušení jednacího řádu. Dalším přihlášeným je pan senátor Alexandr Vondra. Senátor Alexandr Vondra: Dámy a pánové, všichni chceme co nejrychleji přistoupit k dalšímu bodu, čili jenom jednu věc na pravou míru, aby si tady někdo z nás nedělal srandu. Víza – nebo zrušení víz do Spojených států – pro oživení paměti – bylo to, že – myslím, že to byla vaše vláda, se tři roky předtím, než nastoupila naše vláda, obrátila na Evropskou unii se žádostí o pomoc v této věci. Žádné jednání se neodehrávalo a my, co jsme u toho byli, a co máme ty papíry, to velmi dobře víme, bylo to předstírání o jednání, které mělo vést k tomu, že se jednat nebude, protože si Západoevropané nechtěli zhoršit svou pozici. My jsme to pak nakonec prokopli, ale prokopli jsme to férovým způsobem, protože díl, který jsme udělali, byl díl, který platil pro všechny. Mimochodem ESTA dneska funguje, já jsem
135
se vrátil ze Spojených států minulý týden a Češi vyplňují dneska úplně stejné papírky, jako vyplňují Němci, Francouzi, jsou to konečně rovnocenné podmínky. Nikdo v západní Evropy se nebouří, čili jestli tady kdosi chce implikovat, že neochota Evropské unie řešit problém s Kanadou je jakousi odvetou za naše vystupování, kdy šlo o zrušení víz do Ameriky, tak je to prostě nesmysl a nezakládá se to jakkoliv na pravdě. Mimochodem se žádostí na Brusel se obrátil ministr Jan Kohout, nominovaný vámi do vlády a jsem velmi zvědav, jak dopadne. Myslím si, že dříve Kanada změní své azurové migrační zákonodárství, konec konců kvůli tomu zřejmě vízovou povinnost obnovila, než se dočkáme nějakého vyjednávání, nebo výsledků vyjednávání na lince Brusel-Ottawa. Na to je, myslím, potřeba se připravit. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je zpravodaj pan senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Velice stručně vystoupím jako senátor, ne jako zpravodaj. A budu reagovat na řeč, kterou měla paní místopředsedkyně Gajdůšková. Velice mě mrzí, že jsme se včera neposlouchali, když jsme projednávali věc – kontrola finančních trhů, protože tam jsme uvedli, že Senát a senátní stanovisko v podstatě doplňuje a supluje to, co nemohla vláda, coby vyjednávač, coby mediátor jednání – uvést jako důležitější věc, co se týče obsahu. To nakonec není vůbec nic proti tomu, co v závěrech předsednictví bylo uvedeno, naopak je to konkrétní podoba toho, co v závěrech předsednictví Česká republika a celá rada prosadila. Proto není divu, že s tím souhlasili napříč politickým spektrem i senátoři v Evropském výboru i z politické skupiny sociální demokracie, kterou vy, paní místopředsedkyně, reprezentujete, takže to určitě není v rozporu se závěry. Další věc, kterou bych chtěl uvést, je to, že zrovna není žádoucí, abychom se tady navzájem mentorovali a tlačili časově na to, kdo má podat ústavní stížnost, aby tak učinil co nejrychleji. Mimo jiné není to ani objektivní, protože pokud to někdo sleduje, probíhá ratifikace Lisabonské smlouvy, tak přece ví, že tím nejslabším nebo tím časově nejdramatičtějším okamžikem vůbec není podpis českého prezidenta, ani jiných prezidentů, ale hlavně podpis německého prezidenta, který smlouvu nemůže podepsat, dokud Bundestag nepřijme změny svých jednacích řádů, tak jak mu ukládají závěry Spolkového ústavního soudu. To je přeci ten časově nejdramatičtější okamžik. Musím říci, že už jenom z důvodu, jakým způsobem někteří politici vytvářejí tlak na našeho prezidenta, tak skoro rozumím tomu, že mu část senátorů chce pomoci tím, že podá opakování ústavní stížnosti, ačkoliv já osobně se domnívám, že soud ve finále rozhodne non bis in idem, tedy nebude rozhodovat ve stejné věci dvakrát, ale doba projednání uchrání českého prezidenta před tím, aby byl pod takovýmto někdy až nemístným tlakem. Komentovat parabolu s kanadskými výzvami a solidaritou, to v souvislosti s projednáváním textu, který máme jako bod jednání, si doopravdy ani neodvažuji. Ale co se týče nominace na českého evropského komisaře, tak bych chtěl poděkovat vládě, že nejdříve vyjednává o portfoliu a pak o případném komisaři. Mimo jiné komisař Špidla, který pracoval ve velmi důležité sociální oblasti, tak spíše pracoval jako komisař, konec konců mají to i ve všech přísahách, že musí pracovat pro Evropskou unii a projednávat ho tedy na půdě českého Parlamentu mně nepřijde až tak důležité. A pokud si uvědomíme, jak dopadly volby do Evropského parlamentu, tak to jsou spíše středopravicové kruhy, které by měly mít oprávnění nominovat svého komisaře a nikoliv tedy levicové kruhy, neboť vezmeme-li princip, že komise je
136
jakousi vládou zodpovědná Evropskému parlamentu, tak by tam přeci neměl být rozpor v politických majoritách. To je komentář, který jsem chtěl uvést jako senátor Sefzig. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Hlásí se předseda senátu pan Přemysl Sobotka. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane místopředsedo vlády, strašně nerad tu vystupuji, ale říkám to z jednoho důvodu, že se možná rozvine další diskuse, ale jsme v Parlamentu a je dobré diskutovat. A teď mi lidovci odpustí, když při malém komentáři k vystoupení naší kolegyně Gajdůškové řeknu první větu: Slyšeli jsme „slovo boží“. A já to parafrázuji. Slyšeli jsme pravdu, která je jediná, a je nutno ji uznat, protože jiná neexistuje. A to, že se máme naučit pohybovat v Evropské unii a to, že to neumíme, jak jsem se dozvěděl ze slov naší kolegyně, tak bych ji rád upozornil, že český Senát, náš výbor, ale i já osobně se problematikou Evropské unie a postavením České republiky zabýváme již dávno. A ukázkou je tzv. vázaný mandát; a závěr německého Ústavního soudu v podstatě kopíruje to, co se tady v českém Senátu odehrálo a následně i v Poslanecké sněmovně. A já si myslím, že naše usnesení, která posíláme do Bruselu, jsou respektovaná; a jsou respektovaná i vládou České republiky, ať je jakákoliv. A na závěr malou výzvu. Pokusme se neškodit České republice. A hlavně pracujme s fakty, a ne pouze na úrovni osobních spekulací a domněnek. Díky. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane předsedo. Hlásí se paní místopředsedkyně Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo vlády, ctěný Senáte. Vy víte, že není mým zvykem takto opakovaně vystupovat a omlouvám se za to. Nicméně byl zde vysloven pocit paní senátorky Venhodové, a možná ho mají i někteří jiní, že jsem někoho hodnotila. Pokud to takto někdo cítil, tak se mu za to hluboce omlouvám. Skutečně nikdo z nás nemá právo hodnotit nikoho dalšího. Skutečně bychom měli bojovat za své názory, říkat je, ale ponechávat prostor názorům těch jiných. Já doufám, že to platí ale vůči každému jednomu z nás. A bohužel jsem to trošičku pociťovala vůči své osobě jinak. A teď fakticky dvě věci. Bundestag bude jednat 8. září o vázaném mandátu. Pokud mám informace, mělo by to proběhnout ve zrychleném čtení, takže se dá předpokládat, že Německo bude mít ratifikovánu smlouvu, případně neratifikovánu, začátkem září. A ještě větu k tomu tlaku na prezidenta. Na pana prezidenta tlačí Ústava, která mu ukládá povinnost ratifikovat, dát podpis, pod mezinárodní smlouvu, pokud obě komory Parlamentu ČR s ní vysloví souhlas. Jedinou jinou možnost má pan prezident obrátit se na Ústavní soud s pochybností, případně, projednává-li ji dál Ústavní soud, samozřejmě mu to brání v podpisu této smlouvy. Ale jiná možnost tam není. Zůstat ležet mezinárodní smlouva na stole pana prezidenta prostě podle Ústavy ČR nemůže. Děkuji.
137
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Hlásí se ještě s poznámkou či s příspěvkem pan senátor Tomáš Töpfer. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, berte tuto poznámku spíše jako faktickou. Já si jaksi neodpustím reagovat na jednu větu paní místopředsedkyně, která řekla, že jsme podrazili Evropskou unii vyjednáním víz a místo víz předáváme osobní údaje. Já jsem chtěl připomenout, že tady v tomto slovutném Senátu jsem zpravodajoval, když jsme dávali souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi EU a USA o výměně jmenného seznamu cestujících pro letecké společnosti. Tam předáváme 17 osobních informací, zrovna tak jako je předávají všechny letecké společnosti z Evropské unie do Spojených států. Ta smlouva byla tak striktní, že jsme neměli jedinou šanci ji ovlivnit. Přijetím Lisabonské smlouvy už o tom stejně národní parlamenty rozhodovat nebudou, takže tato data my předáváme už dávno, dříve, než jsme si vyjednali zrušení víz. To je jenom taková faktická poznámka. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. V tuto chvíli se nám již nikdo do rozpravy nehlásí, já končím rozpravu a požádám pana ministra Füleho, jestli by se mohl vyjádřit k právě proběhlé rozpravě. Jestli nemáte tu potřebu, pane ministře, nikdo vás k tomu nenutí, ale vy zcela jistě budete chtít. Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle: Děkuji, pane předsedající. Vyjádřím se, ale určitě ne k celé rozpravě. Nicméně bych si dovolil tři krátké poznámky s vaším dovolením a s dovolením všech přítomných senátorů. Tou první poznámkou je odpověď na dotaz pana senátora Sefziga týkající se počtu poslanců do Evropského parlamentu. České předsednictví v závěrech z červnové Rady v zásadě zopakovalo rozhodnutí z prosince minulého roku, a to rozhodnutí bylo takové, že v případě, že v průběhu volebního období Evropského parlamentu začne platit Lisabonská smlouva, pak pro 12 zemí se navýší počet europoslanců o celkových 18 s tím, že při přijímání této právní úpravy bude přistupováno odpovídajícím způsobem a samozřejmě až poté, co vstoupí Lisabonská smlouva v platnost. Za druhé – k výběru komisaře si dovolím čtyři velmi krátké poznámky. Za prvé. Výběr komisaře nebude rozhodnutím od zeleného stolu a nemělo by tak být činěno ani v kterémkoli politickém sekretariátu. Za druhé. Za výběrem komisaře by měla být široká a hluboká debata o portfoliu a následovat by měla diskuse o jménu. Za třetí. Výběr komisaře by měl být výsledkem maximálního přijatelného kompromisu mezi politickými stranami. Za čtvrté. Jsem názoru, abychom rozhodování o českém komisaři vedli v době, kdy ostatní rozhodují o svých komisařích, abychom měli stejné šance a stejné výhody. Poslední poznámka. Pokud se Senát rozhodne diskutovat Lisabonskou smlouvu, její ratifikační proces, pak se této diskuse rád zúčastním. Mimo jiné bych chtěl připomenout, že se i v závěrech červnové rady, které předkládám, opakuje přání šéfů vlád států a hlav států, aby smlouva vstoupila v platnost do konce roku 2009. Říkám to s plnou úctou k Senátu a k vám.
138
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane ministře. Táži se zpravodaje pana senátora Sefziga, zda chce vystoupit v právě proběhlé rozpravě. Prosím, máte slovo. Senátor Luděk Sefzig: Vystoupil jsem s komentářem jako senátor, aby mohli mí kolegové eventuálně reagovat na můj komentář a nezneužil jsem postavení zpravodaje. Nyní mi dovolte, abych zopakoval návrh usnesení vzít tento dokument na vědomí. Projednávali jsme tady věci týkající se ratifikace Lisabonské smlouvy a budoucího uspořádání Evropské komise. Chci vyzvednout, že se České republice podařilo moderovat jednání s Evropským parlamentem ohledně navrženého předsedy Barossa. Předseda Barosso je ze středopravicového spektra, které vyhrálo poslední volby do Evropského parlamentu. Pokud přijmeme model odpovědnosti komise vůči Evropskému parlamentu, je logické, že Evropská komise by měla být tvořena touto politickou majoritou. To je věc, kterou je dobré ještě jednou připomenout. Nyní malou poznámku. K práci celého českého parlamentu v souvislosti s ratifikací Lisabonské smlouvy na jednání ve Stockholmu se na mne obrátil trochu s vtipem Elmar Brock a ptal se mě, zda má český Senát copyright na naše změny jednacího řádů, protože právě toto čeká spolkový Bundestag a Bundesrat, aby tyto změny přijaly a vyhověly závěrům Spolkového ústavního soudu. Bylo mi velmi příjemné, že jsem mohl ukázat český parlament a Senát jako komoru, která si udělala časové fórum. Vyčítat některým kolegům, že něco zdržují, je skutečně nepřístojné a není to vhodné. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Padl návrh na vzetí na vědomí zprávy, kterou přednesl pan ministr Fülle. Přivoláme přítomné senátory a senátorky do sálu, budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan senátor Sefzig. Aktuálně je registrováno 61 senátorek a senátorů, kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 42 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 57, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Děkuji, vystřídáme se s paní místopředsedkyní. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: kolegové, podle programu pokračujeme bodem
Vážené
kolegyně
a
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Senátní tisk č. 137. Návrh uvede ministr zemědělství Jakub Šebesta, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předkládaný návrh zákona je významný z hlediska závazků ČR vyplývajících z členství ČR v EU a jedná se o návrh zákona s výrazným adaptačním charakterem.
139
Cílem předkládaného návrhu zákona je rozšíření a zlepšení poskytování dotací v návaznosti na předpisy Evropského společenství a zjednodušení evidence zemědělského podnikatele. Návrh novely zákona umožní provádět obnovu travního porostu u druhu zemědělské kultury travní porost, zohlední provádění pozemkového úprav jako důvodu pro neuplatnění některých sankčních mechanismů evidence půdy podle uživatelských vztahů včetně neuplatnění sankcí na dotace, zavádí nové druhy zemědělské kultury v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (například rybník, rychle rostoucí dřeviny, zalesněná půda), které umožní snadnější administraci dotačních titulů v oblasti rybářství, zemědělství a lesnictví, zavádí novou evidenci krajinných prvků podle požadavků předpisů Evropského společenství k zajištění kontrolovatelnosti plnění podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu a nově umožní poskytování dotací na krajinné prvky, zavádí novou evidenci objektů sloužících k chovu hospodářských zvířat podle požadavků předpisů Evropského společenství k zajištění prostorové identifikace míst, na kterých jsou hospodářská zvířata chována, což je nezbytné zejména při zavedení mimořádných veterinárních opatření, doplňuje právní úpravu podle požadavků předpisů Evropského společenství k zajištění provádění tzv. kontrol podmíněnosti (cross-compliance), které jsou nezbytnou součástí administrace dotací Státním zemědělským intervenčním fondem. Tyto kontroly podmíněnosti budou prováděny příslušnými kontrolními a dozorovými orgány na základě jejich kompetencí stanovených zvláštními zákony. Výsledky těchto kontrol budou podle předpisů Evropského společenství poskytovány Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu při rozhodování o poskytování dotace. Předkládaný návrh zákona snižuje o polovinu výše pokut za správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (v zákoně o zemědělství i v zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu), protože dochází k sjednocení výše pokut s přestupky fyzických osob podle vládní koncepce správního trestání. Návrh novely zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích snižuje částku za změnu zápisu osobních údajů v evidenci zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství z původních 500 korun na 100 korun. Návrh obsahuje rovněž připojené související novely zákonů k zajištění provádění tzv. kontrol podmíněnosti a k nezbytné transpozici směrnic ES. Návrh zákona byl dne 16. července 2009 výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu, který doporučil schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučí Senátu schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 137/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. Pan ministr uvedl velice podrobně návrh zákona o zemědělství,
140
proto mi dovolte, abych uvedl základní věci ze zpravodajské zprávy a seznámil vás s návrhem na usnesení. Předmětem zákona o zemědělství je zejména právní úprava dotační politiky státu v resortu zemědělství, podnikání v zemědělství, evidence zemědělského podnikatele, evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů včetně informačních, kontrolních a sankčních mechanismů. Aplikují se právní předpisy ES k administraci společné zemědělské politiky EU v resortu Ministerstva zemědělství zejména v následujících oblastech. Společné organizace trhu, přímé platby, intervenční opatření, vývozní subvence ve vazbě na vývozní licence, vývozní a dovozní licence, produkční kvóty, dávky z výroby cukru a mléka a strukturální opatření a rozvoj venkova. Pokud se týká jedním z hlavních důvodů navrhované právní úpravy je to, že zemědělci a zemědělští podnikatelé mohou obdržet dotace pouze za podmínky, že dodržují kontrolu podmíněnosti, to znamená, tak jak o tom hovořil pan ministr, že dodržují základní zásady hospodaření, je to 18 bodů a chtěl bych říci, že tímto naši zemědělci garantují všem našim spotřebitelům bezpečné a kvalitní potraviny. Pokud se týká zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, tak navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky. Navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je ČR vázána. Předkládaný návrh zákona provádí adaptaci našeho právního řádu na nařízení Evropských společenství. Třetí čtení proběhlo v PS 19. září a bylo drtivou většinou všech poslanců schváleno. Nyní vás seznámím s usnesením VHZD ze 12. schůze konané dne 16. července. Po úvodním slově zástupce předkladatele ing. Stanislava Kozáka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě výbor doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určil zpravodajem pro jednání na schůzi mne a pověřil mne předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane senátore, a prosím, abyste i vy zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo tento bod nenavrhuje, otevírám tedy obecnou rozpravu. Nemám v této chvíli do obecné rozpravy nikoho přihlášeného. Přihlásil se pan senátor Jiří Žák. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Žák: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Máme před sebou novelu návrhu zákona, který řeší celou řadu problémů. Já jsem původně měl připravený a mám před sebou připravený pozměňovací návrh. Já ten pozměňovací návrh nepodám. Nicméně pan ministr tam hovořil o křížové kontrole cross-compliance, která je řešena paragrafy 4c) až 4g) v daném návrhu zákona. Zde podle mého názoru se složitým způsobem formou zákona přenáší kompetence kontroly a dotací na osm dalších institucí a na Státní zemědělský intervenční fond. Podle mne tak dochází ke zdvojení kompetencí v kontrole dotací a navýšení administrativy. Upravit tuto záležitost nebo do ní zasáhnout v tomto okamžiku je z mého pohledu problematické a nemám to dostatečně připravené, takže to je jediný důvod, proč pozměňovací návrh nepodám. Přesto si myslím, že to, co tady budeme schvalovat, není úplně správně. Děkuji.
141
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda se ještě chce někdo přihlásit do diskuse, protože přihlášeného v této chvíli nikoho nemám. Není tomu tak, takže uzavírám obecnou rozpravu. Chci se zeptat pana navrhovatele, zda ještě chce vystoupit on. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Paní předsedající, vážené dámy senátory, páni senátoři, já bych jenom k téhle poznámce, která byla teď uvedena, malé vysvětlení. Není to přenos kompetencí, není to zdvojení kompetencí. Dozorové orgány, které jsou vyjmenovány, ať je to veterinární správa, ať je to ÚKZÚZ, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jsou orgány dozoru, které běžně vykonávají dozor a výsledky z této jejich dozorové činnosti budou přecházet do tohoto systému kontroly podmíněnosti. To znamená, že pokud jsou nějaké kontrolní úkoly, tak v žádném případě to nebude zdvojeno, v žádném případě nebude kontrola prováděna dvěma institucemi. Naopak dochází k využití stávající kontrol a jejich výsledků do tohoto systému. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane ministře. Nyní prosím pana garančního zpravodaje, zda chce ještě shrnout rozpravu. Senátor Jan Hajda: Kolegové, kolegyně, k tomu, co bylo řečeno, jenom dvě poznámky, abychom si uvědomili tu složitost, pokud se týká kontrol podmíněnosti, že na základě auditu to zemědělce stojí v průměru od 17 do 80 tisíc nákladů investičních na jeden hektar, aby zabezpečili kvalitní a bezpečné potraviny. A pokud se týká poznámky kolegy Žáka, já s ním částečně souhlasím, protože se domnívám, že není příliš šťastné, když všechny kontrolní orgány jsou pod Ministerstvem zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond, který má velice významnou roli v kontrole, je podřízen vládě. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Zaregistrovala jsem jediný návrh, a to je schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Svolám všechny sem do sálu. Budeme hlasovat o schválení návrhu zákona tak, jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je registrováno v sále 57 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové č. 43 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji, pane zpravodaji, děkuji, pane ministře. Dalším bodem jednání je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
142
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 139. Návrh opět uvede ministr zemědělství Jakub Šebesta, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, předkládaný návrh zákona reaguje na nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 1523/2007 ze dne 11. 12. 2007, kterým se zakazují uvádět na trh, dovážet do společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže. Cílem návrhu je v souvislosti s adaptací uvedeného nařízení vymezit dohlížecí orgán, stanovit sankce za případné porušení nařízení a určit orgán, který bude analyzovat živočišný druh, z něhož pochází kožešina. Zabezpečení adaptace obsahuje předkládaný materiál, novelu veterinárního zákona, kde se stanovují nové kompetence Státní veterinární správě a příslušným orgánům veterinární správy a zákona o ochraně spotřebitele, kde se nově stanovují kompetence k výkonu dozoru České obchodní inspekci a vymezují se správní delikty za porušení povinností, vyplývajících z uvedeného nařízení. V průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně byl návrh novely doplněn pozměňovacími návrhy, které jsou v souladu s představami Ministerstva zemědělství. Tyto pozměňovací návrhy nad rámec adaptace uvedeného nařízení upřesňují některá ustanovení veterinárního zákona, přičemž zejména zvyšují bezpečnost při vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, a vychází vstříc včelařům při uplatnění náhrady škody v případě nebezpečné nákazy včel, neboť jim prodlužuje lhůtu pro uplatnění této náhrady. Návrh zákona byl ve dnech 15. – 16. července 2009 projednán výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu a výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu. Oba výbory doporučují schválit předložený návrh ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu schválit předložený návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a prosím vás, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VUZP. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 139/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Lajtoch. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 139/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo. Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, moje zpravodajská zpráva bude stručná, poněvadž si myslím, že podstatu, proč se předkládá tento návrh, tady řekl již pan ministr. Nechci se zaměřit na to, proč vláda předkládala tento návrh, že aplikovala vlastně nařízení Evropské unie č. 1523/2007. Ale spíš se zaměřím na tu druhou část, protože při projednávání v Poslanecké sněmovně došlo k podání a přijetí několika pozměňovacích návrhů. Já se také jako pan ministr domnívám, že tyto návrhy jsou dobré, tyto návrhy podle mého názoru pocházejí přímo z praxe a té praxi pomůžou. První tento návrh se týká problematiky rybářství, kdy nesprávnou transpozicí směrnice nám v minulosti přineslo některé problémy, především u podnikatelských
143
subjektů, které mají právní formu občanského sdružení, takže narovnává tento pozměňovací návrh velice dobře tuto problematiku. Další návrh je vyšetřování masa na přítomnost svalovce – trichinella spiralis, kdy jsme měli přechodné období do 30. 12. 2009, kdy všechny laboratoře musejí být akreditovány. Tady určitě stojí za to pochválit Státní veterinární správu za to, že se intenzivně připravovala a tento termín splnila, tzn., že po tomto datu může být toto pomocné vyšetření na svalovce prováděno pouze v Krajských veterinárních správách, případně v akreditovaných laboratořích, které jsou vedeny v § 52. Další pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně se týkal, jak pan ministr řekl, institutu proškolené osoby, tzn. lidí, kteří prodělali speciální školení a můžou vyšetřovat tělo ulovené zvěře. Tady nevím, jestli jsem si správně napsal poznámky. Pan ministr k tomu řekl, že tato změna zvyšuje bezpečnost při vyšetřování těl ulovené zvěře. Tady bych si s ním nedovolil souhlasit, protože si myslím, že náš systém vyšetřování těl ulovené zvěře byl dobrý, prováděli ho odborní veterinární lékaři. Poslední problematikou, kterou přijali poslanci, že vyšli vstříc chovatelům včel, že můžou podávat žádosti o náhrady při nebezpečných nákazách, o šest týdnů. Myslím si, že všechny tyto pozměňovací návrhy jsou dobré a samozřejmě vás na závěr seznámím s doporučením VHZD ze dne 16. července. Výbor 1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, 2. určuje mě zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu, 3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a prosím vás také, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, případné návrhy zákona, a poté po skončení rozpravy mohl zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VUZP. Prosím, pan senátor Lajtoch. Senátor Jiří Lajtoch: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené senátorky, senátoři, velice stručně za náš výbor bych informoval o závěrech, byť to byl úsměvný zákon, když jsem to pročítal. Nicméně to, co řekl kolega z garančního výboru, určitě tyto dodatky nebo těch pět pozměňovacích návrhů je důležitých. Stručně řečeno, zákon je implementace evropského práva, a proto závěrem VUZP, který zasedal na 13. schůzi 15. července, doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit projednávání zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodaje mě a pověřil předsedu Ivo Bárka, aby předložil usnesení předsedovi Senátu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane kolego. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho nevidím. Můžeme tedy přistoupit k obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu k návrhu. Do obecné rozpravy se také nikdo nehlásí, uzavírám tedy obecnou rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit. Ne, není tomu tak. Pane garanční zpravodaji? Také ne. Takže můžeme přistoupit k hlasování o tom, zda souhlasíme se zněním zákona navrženým Poslaneckou sněmovnou. Svolám kolegy a kolegyně do sálu k hlasování.
144
Protože jsem ještě nezahájila hlasování, mám zde přihlášeného předsedu klubu ODS pana senátora Julínka. (Omyl.) Takže ne, můžeme skutečně přistoupit k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je registrováno v sále 56 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji zpravodajům. Děkuji panu ministrovi, který nám ale ještě zůstává, protože dalším bodem je: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 144. Návrh uvede ministr zemědělství Jakub Šebesta, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, cílem předkládaného návrhu zákona je, rozšířit zvýhodnění oprávněných osob před nájemci prodávaných pozemků tím, že před nájemci budou mít přednost oprávněné osoby držící 100 % nároků z minimální ceny pozemku určeného k prodeji, bez ohledu na místní původ nároku. Za další: Odstranit možnost různé aplikace zákona při uplatnění přednostního práva na převod pozemků z titulu jejich dlouhodobého nájmu. Maximální hranice pro přednostní převod pozemku, která je 70 %, je nově stanovena z celkové výměry pozemků pronajatých namísto dosud stanovených pozemků nabízených k prodeji. Za další: Stanovit způsob náhrady za nevydané nemovitosti, které oprávněná osoba získala přídělem od státu, nelze-li zjistit výši uhrazené přídělové ceny, aby bylo možno uspokojit nároky této skupině oprávněných osob. Dále: Urychlit proces vypořádání restitučních nároků za nevydané pozemky tím, že se navrhuje povinné započítávání restitučních nároků na kupní cenu pozemků. Uzákonit možnost ukončení procesu poskytování peněžitých náhrad za nevydané pozemky. Pokud Pozemkový fond již dříve nabídl oprávněné osobě poskytnutí peněžité náhrady u restitučních nároků, za něž již nelze poskytnout náhradní pozemek, může peněžitou náhradu tato osoba přijmout nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti této novely, jinak právo na tuto náhradu zaniká. Dále: Umožnit další bezúplatný převod pozemků do vlastnictví obcí, veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Za další: Neumožnit přednostní prodej státní půdy osobám, které již zemědělskou půdu vlastní, ale neprovozují na ní zemědělskou výrobu. Stanovit stejný právní režim, jaký se dosud vztahuje na nabyvatele pozemků s trvalým
145
porostem nebo s oplocením, i na nabyvatele pozemku s nosnou konstrukcí, například chmelnice nebo vinice. Dále: Rozšířit možnost převodu zemědělských pozemků z fyzických osob – podnikatelů, při kterých nezaniká výhoda splátek, vedle příbuzných v řadě přímé, sourozenců a manželů, i na společníky obchodních společností, členy zemědělských družstev a další zemědělské podnikatele. Za další: Omezit předkupní právo státu na pozemky tak, že toto právo zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 15 let ode dne vložení vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí. Tato lhůta se vztahuje i na pozemky nabyté osobami před účinností tohoto zákona. Návrh zákona byl dne 16. července tohoto roku projednán VHZD Senátu, který doporučil schválit předložený návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 144/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, je to velmi významný zákon pro zemědělce, pro zemědělskou veřejnost, pro obce, pro starosty, a proto mi dovolte, abych k tomu řekl následující. Cílů, kterých má být dosaženo tímto zákonem, je urychlení procesu vypořádání restitučních nároků za nevydané pozemky, zajištění vyšší míry možnosti uplatnění přednosti oprávněných osob disponujících nároky původem z dané lokality, umožnění dalšího bezplatného převodu pozemků do vlastnictví obcí, odstranění problémů nemožnosti poskytnout peněžitou náhradu přídělcům podle zákona o půdě v případě, kdy není možnost zajistit vyšší zaplacené přídělové ceny a umožnění převodu lesních pozemků o větší míře než dosud, a přispět tak k snadnějšímu řešení komplikovaných spoluvlastnických vztahů k lepšímu hospodaření v lesích. Navrhuje se umožnit přednostní prodej státní půdy kromě restituentů pouze těm osobám, které zemědělskou výrobu již provozují, za podmínek stanovených zákonem, to je na osoby, zapsané v evidenci zemědělského podnikatele, provozující zemědělskou výrobu nejméně po dobu 36 měsíců a na pozemcích na rozloze alespoň 10 hektarů v příslušné lokalitě. Za stejných podmínek se vztahuje toto ustanovení na společníky obchodních společností nebo členy zemědělských družstev. Navrhovaná novela prošla všemi stupni meziresortního připomínkového řízení, všechny zásadní připomínky byly konzultovány a některé z nich byly do návrhu zapracovány. Pokud se týká zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právním pořádkem, tak navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a navrhovaná úprava není v rozporu s bodem 2 kapitoly 2 přílohy k aktu o přistoupení a nediskriminuje občany Evropské unie vůči občanům České republiky. Třetí čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo 19. června. My jsme ji
146
probírali na výboru 16. července. Já bych k tomu chtěl říci, že na výboru byl podán pozměňovací návrh, který byl i zástupci Pozemkového fondu odmítnut – říkám to proto, že máte podobné pozměňovací návrhy na stole. Dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem na 183. usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ze 12. schůze. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Stanislava Kozáka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodajem výboru pro dnešní jednání mne a pověřil mne jako předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Vážené kolegyně a kolegové, já bych vás žádal, abyste tento návrh a závěr výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu svým hlasováním stvrdili. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a poprosím vás, abyste také zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, abyste potom mohl shrnout její obsah. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Otvírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Eybert, který má nyní slovo. Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Jelikož v novele zákona došlo k § 7 odst. 5 nějakým nedopatřením k vypadnutí části textu, který říká, pro koho je tento zákon určen, dojde v případě přijetí předloženého textu došlého z Poslanecké sněmovny k tomu, že zákon sice budeme mít, ale nebudeme mít pro koho ho uplatňovat. Z tohoto důvodu je nezbytné vrátit ho do Poslanecké sněmovny, a když už ho budeme vracet, opravme i další věci. V § 5 odst. 1 písm. g) mají mít podle tohoto paragrafu pozemky, na nichž leží územní systém ekologické stability, tzv. UZES možnost být převáděny do majetku obcí a měst. Tyto pozemky jsou základním kamenem ochrany přírody a krajiny a vůbec u nich není podstatné, kdo je vlastní. Nelze je totiž nijak využívat a nemělo by se stávat, aby je územní plány chtěly z území ekologické stability pod tlakem některé samosprávy vyjmout a udělat z nich lukrativní stavební pozemky, když už se dostaly takovýmto způsobem do majetku obce, města. Já, jako starosta, jako zastupitel ctím UZESy. Ale bude tomu tak vždy a všude? V současném platném znění zákona je zakotveno, že pozemkový fond neučiní výzvu, pokud mezi osobami, které požádaly o koupi zemědělského pozemku je osoba, jejíž nárok uplatněný na převod představuje 70 % minimální ceny pozemku určeného k prodeji, tzv. osoba s předností. V novele je pak uvedena číslovka 100 %. Jsem přesvědčen, že by to vedlo spíše ke zpomalení procesu než k jeho zrychlení, a proto doporučuji, aby byla zachována hranice 70 %. Jen pro zajímavost, vláda, ministerstvo zemědělství, do svého návrhu dávala číslovku 50 % a Sněmovna tam dala číslovku 100 %. Takže si myslím, že kompromis je tady na místě. Zemědělci, kteří mají v držení od Pozemkového fondu nakoupenou půdu, mají rozloženy splátky do 30 let. Proto, ale nejenom proto, je stanoveno předkupní právo státu. Podmínky, za kterých stát přenechal zemědělcům půdu k obdělávání, jsou velice vstřícné – velmi nízká cena rozložení splátek, možnost pronajímat půdu dál, dědit ji – to je všechno dobré. Ale proto si právě stát pojistil předkupním právem, aby nedocházelo k předprodávání pozemků nebo nezaplacení kupní ceny. Účelem zákona nebylo získání finančních prostředků do státního rozpočtu, nemělo by tedy
147
být ani umožnění vysokých zisků držitelům pozemků možným odprodejem za ceny, které jsou mnohdy i stonásobně vyšší, než jaká byla cena při nákupu. Buď ať jsou pozemky dál užívány zemědělsky, což není nijak omezováno, nebo nechť jsou vráceny státu, aby je využil jinak už jako nezemědělské pozemky k jiným účelům. Proto doporučuji vypustit ustanovení, které omezuje předkupní právo státu jen na 15 let. Z těchto a výše uvedených důvodů si vás dovolím požádat, abyste propustili novelu zákona do podrobné rozpravy, abych mohl podat pozměňovací návrhy, které by řešily mnou nastíněné problémy. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášením do rozpravy je pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení přítomní. Novely zákona, které jsou obsaženy v senátním tisku 114, přináší řešení, kterými se mají jednoznačně vyložit právní důsledky volby peněžité náhrady místo náhrady v pozemcích, pokud oprávněná osoba získala nemovitost přídělem od státu po 23. červnu 1945. To proto, aby se zabránilo průtahům při plnění restitučních závazků státu. V případě, že nebude možno zjistit výši uhrazené přídělové ceny za nemovitost, poskytne se náhrada za nemovitost ve výši 1,5 % z ceny stanovené v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách. U věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny. To je podle § 28a. Podle důvodové zprávy tento jednoznačný postup pro stanovení výše náhrady je nutný, protože zákonná lhůta od prvních výzev poskytnutí peněžitých náhrad uplyne už v květnu 2009. Pozemkový fond by musel v řadě případů plnění odmítat a byl by vystaven zbytečným soudním sporům – konec citace. V podstatě se jedná o vyvlastnění ve výši 98,5 % hodnoty pohledávky za státem. Já bych chtěl poprosit pana ministra, zda-li by mi mohl toto moje tvrzení nebo tuto mou domněnku vyvrátit nebo potvrdit – o vyvlastnění ve výši 98,5 %. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan místopředseda Senátu Jiří Liška. Prosím, pane senátore. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych i já měl dvě připomínky k projednávané novele zákona. Moje připomínky se týkají bodů 9 a 23. Bod 9 říká, že v § 7 odst. 1 se písm. d) zrušuje – je to takový jednoduchý bod, ale ve své podstatě to znamená, že se vylučují vlastníci zemědělské půdy, kteří mají nejméně deset hektarů půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálních územích, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji z přednostního nákupu pozemků od Pozemkového fondu. Teď jsem citoval znění zákona č. 95. Myslím si, že neexistuje žádný důvod pro vyloučení těchto nehospodařících vlastníků, kteří mají více než deset hektarů zemědělské půdy z přednostní nabídky zemědělské půdy v příslušných nebo sousedících katastrech. Tímto vyloučením vzniká jednak nerovné postavení při možnosti nákupu zemědělské půdy, není k tomu tedy žádný důvod, ale také to – a myslím si, že to je velmi důležité – omezuje případné budoucí vlastní hospodaření vlastníků půdy, kteří
148
chtějí dokoupit státní půdu, aby mohli začít hospodařit, protože jejich pozemky nejsou tak rozsáhlé. Proto si myslím, že tento bod bychom měli z novely vyřadit a vrátit to do původního znění. Bod č. 23, ke kterému mám také vážné připomínky, je bod, který se týká kupní ceny a její úhrady. Hovořil zde o tom již kolega Eybert, že půda prodávaná Pozemkovým fondem má řadu výhod pro kupující. Jednak je to přednostní nákup, potom je to bezúročný úvěr a nakonec i třicetileté splátky. A ty jsou právě určeny přesně v zákoně definovanému okruhu osob. A přijetím nových vět, které jsou v odst. 6 novely, a teď mám na mysli věty b) a c), by o dalším rozhodování o této pro daňové poplatníky finančně nákladné záležitosti, protože už o tom také hovořil kolega Eybert, stát z prodeje zemědělské půdy v těchto případech příliš neprofituje, protože tyto podmínky jsou výhodné především pro kupující. A o této dlouhodobé výhodě by vlastně rozhodoval nový nabyvatel, a to prakticky už po měsíci od získání této státní půdy. Tuto výhodu by mohl dál se ziskem prodávat, a to komukoliv, kdo v rozsáhlém území v jeho a v sousedních katastrech právě hospodaří. A to mohou být právě ti, kteří neuspěli při přednostních prodejích anebo prostě nesplňovali podmínky zákona a tímto způsobem bychom jim vlastně umožnili získat tyto výhody. A novela by přijetím těchto ustanovení umožnila vlastně obcházení smyslu přednostního prodeje státní půdy. A obzvlášť zřetelná je možnost takového obcházení u společníků obchodních společností, kde by se převod mohl uskutečnit na kohokoliv, třeba na toho, kdo je například týden členem obchodní společnosti, protože podmínku doby tří let hospodaření zaručuje celá obchodní společnost. Věta a), která je v § 9 a která se týká možnosti převodu výhod splátek spolu s pozemky příbuzných v přímé řadě je logická a správná a určitě zákon vylepšuje. Vážené kolegyně a kolegové, dovoluji se připojit k žádosti pana kolegy Eyberta, abychom o těchto změnách jednali v podrobné rozpravě. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo. Mám ještě znovu přihlášeného pana senátora Eyberta. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Pavel Eybert: Kolegyně a kolegové, já už jenom dvě větičky. Za prvé. Chci říci, že vítám pozměňovací návrhy, které byly předloženy panem místopředsedou Liškou a za druhé bych chtěl říci, že mé pozměňovací návrhy vznikly právě na základě iniciace z Pozemkového fondu, takže to, co jsme zde slyšeli od pana předsedy hospodářského výboru, dostalo zřejmě nějaký posun, protože na mě se obrátili z vedení Pozemkového fondu, abychom připravili takto pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Také děkuji. V této chvíli nemám nikoho přihlášeného. Ptám se, jestli chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě pan senátor Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom podpořit tyto dva návrhy pánů kolegů Eyberta a Lišky právě z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že bez těchto pozměňovacích návrhů přece jenom dojde k tomu, že se s pozemky může nakládat tak, jak jsme si doposud nepřáli. Nevím přesné číslo, to by nám možná sdělil pan ministr, ale jedná se o několik stovek či tisíc hektarů, které
149
ještě takto je možné prodat, což je samozřejmě zdrojem dost velkých budoucích příjmů, například těch, kteří na půdě v zásadě budou hospodařit tím, že budou pobírat dotace za to, že na půdě nehospodaří, což, jak víte, je v tuto chvíli v některých oblastech ČR nejvýhodnější forma podnikání. Pokud jde o ty, co na ní skutečně hospodaří, tedy pěstují obilí anebo chovají dobytek, tak jejich zisky jsou povětšinou podstatně nižší než těch, kteří se hospodaření vzdali na základě toho, že získávají dotace za neobdělávání půdy a řekněme pouze využívají sečení, atd. My jsme o této problematice mimo jiné mluvili také včera. I já sám se tedy velmi přikláním k tomu, abychom podpořili tyto pozměňovací návrhy, které zabrání spekulacím ve smyslu již řečeném. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? V této chvíli již skutečně nemám nikoho přihlášeného, takže obecnou rozpravu uzavírám. Prosím pana navrhovatele nebo ptám se, zda se chce vyjádřit k proběhlé obecné rozpravě. Ale mám opět přihlášeného předsedu senátorského klubu ODS pana senátora Julínka. Pane senátore, chcete teď vystoupit? (Souhlas.) Prosím. Pane navrhovateli, omlouvám se. Senátor Tomáš Julínek: Paní místopředsedkyně, děkuji. Poprosil bych o kraťoučkou přestávku pro jednání klubu jenom tady před lavicemi, to znamená do pěti minut, před podrobnou rozpravou. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Podle zvyklostí to samozřejmě respektujeme. Vyhlašuji přestávku do 11.15 hodin. Stačí to takto? (Souhlas.) (Jednání přerušeno v 11.07 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 11.15 hodin.) Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa v sále. Můžeme pokračovat, čas na jednání klubu ODS vypršel. Přerušili jsme naše jednání po ukončení obecné rozpravy. Prosím pana navrhovatele, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, byl jsem vyzván panem senátorem Horníkem otázkou, na kterou odpovídám: nejedná se o vyvlastnění, jedná se o pozemky, které byly v pohraničních oblastech. Byly to pozemky po tehdy odsunutých německých hospodářích. V té době to byla tzv. přídělová cena. Ze současné ceny Pozemkový fond vypočítal, že asi 1,5 % současné ceny je cena přídělová, kterou tehdy za to platili. Tolik k dotazu pana senátora Horníka. Pokud se týká pozměňovacích návrhů, o nichž bylo hovořeno. V současné době podporuji vládní novelu, jak je dána. V případě, budou-li načteny pozměňovací návrhy, které jsem měl možnost z úst dvou nebo tří senátorů slyšet, stanovisko ministerstva zemědělství k těmto pozměňovacím návrhům bude neutrální.
150
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil a shrnul obecnou rozpravu. Senátor Jan Hajda: Vážené kolegyně a kolegové, pokud se týká obecné rozpravy a pokud se k ní mám vyjádřit, chtěl bych říci následující. Obdobná situace byla při projednávání návrhu zákona na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kde byl přednesen pozměňovací návrh pracovníkem Pozemkového fondu, který sám prezident Pozemkového fondu vetoval. Pochopil bych, kdyby z dílny poslanců ODS, např. předsedy zemědělského výboru Papeže, byly tady nějaké připomínky. Myslím si, že kdo se zúčastnil konzultací, jak všichni poslanci ve Sněmovně, ale byla také přizvána zemědělská veřejnost reprezentovaná Asociací soukromých zemědělců, Zemědělský svaz, Agrární komora, ale i starostové – všichni s tím souhlasili. Jedná se o široký konsensus. Domnívám se, že bychom neměli do toho zasahovat na základě toho, že nějaký pracovník Pozemkového fondu dá návrh na pozměňovací návrh. Proto doporučuji schválit ve znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny. Zdůrazňuji, že se jedná o vládní návrh, na kterém se i bývalý ministr Petr Gandalovič delší dobu angažoval. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Protože byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, budeme o něm nyní hlasovat. Pokud nebude schválen, postoupíme dále k podrobné rozpravě. Dovolím si svolat všechny do sálu k hlasování. Byl podán schválit návrh zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. V sále je registrováno 71 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 36. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 26, proti 13. Návrh nebyl přijat. Postupujeme tedy do podrobné rozpravy, kterou nyní otevírám. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Eybert a pan místopředseda Liška. Pan místopředseda nechce přednostní právo, prosím tedy pana senátora Eyberta. Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, nebyl to pracovník, kdo se na mne obrátil, ale předseda Pozemkového fondu. To je ale mimo. Dovolím si přečíst návrhy pozměňovacích návrhů, jak jsme je s legislativou připravili podle pokynů z pozemkového fondu. 1. V čl. 1 bod 2 upravit takto: 2. „2.V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 6a zní: „f) pozemky veřejného prostranství zřizovaného nebo užívaného ve veřejném zájmu. Tady je vypuštění ÚZES, což bylo písmeno g). Poznámka pod čarou 6a): § 2 odst. 1, písm. k) bod 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)“.“ 2. V čl. I v bodu 3 slova „e), f) a g)“ nahradit slovy „e) a f)“.
151
3. V čl. I v bodu 13 slova „100 %“ nahradit slovy „70 %“. 4. V čl. I v bodu 13 za slovo „předností“ doplnit slova „, nebo osoba, která má tento pozemek smluvně pronajatý od Pozemkového fondu ke dni vyhlášení prodeje a po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byla nájemcem nebo podnájemcem tohoto pozemku“. 5. V čl. I vypustit bod 16. Ostatní body přečíslovat. 6. V čl. I v dosavadním bodu 26 větu „Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 15 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí.“ Vypustit. 7. V čl. II bod 3 vypustit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Dalším vystupujícím je pan místopředseda Senátu pan Jiří Liška. Prosím. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já mám dva pozměňovací návrhy. První je v čl. I bod 9 vypustit. Následující body přečíslovat. To se týká možnosti vrátit zpátky možnost majitelům půdy, kteří nehospodaří, aby kupovali od Pozemkového fondu. Druhý pozměňovací návrh je v čl. I. dosavadní bod 23 upravit takto: V § 9 se na konci odstavce 6 doplňují věty: „Výhoda splátek nezaniká, převede-li fyzická osoba, která je zemědělským podnikatelem, podnik včetně pozemku příbuznému v řadě přímé, sourozenci nebo manželovi, tento převod ohlásí Pozemkovému fondu do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byla vyrozuměna katastrálním úřadem o vkladu vlastnického práva ve prospěch nového vlastníka a doloží Pozemkovému fondu, že nový nabyvatel je k ní příbuzný v řadě přímé, sourozenec nebo manžel. Osoba, která uložené povinnosti ve stanovené lhůtě nesplní, ztrácí výhodu splátek kupní ceny.“ Děkuji, to jsou moje pozměňovací návrhy. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo. Dalším přihlášeným je pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Horník: Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, vážení kolegové, já se omlouvám panu ministrovi, když jsem použil slovo vyvlastnění. Samozřejmě, já jsem to použil pouze jako příměr. Nicméně chci znovu poukázat na to, že cena, která se vypočítává jako náhrada z cen platných k 24. červnu 1991, kdy jsme si všichni mysleli, že pozemky a restituce budou vyřízeny možná za pět let, pesimisté, tak máme pomalu rok 2010, se blíží a dodneška tyto věci nejsou vyřízeny a ceny nemovitostí se samozřejmě hnuly dopředu. Takže já jsem tím příměrem vyvlastnění myslel v podstatě jakési zestátnění toho podílu na úrovni 98,5 %. A tak to je, tak to chápu. A já se domnívám, že to bude na úkor těch lidí, kteří by měli ty náhrady dostat. Takže já pro tento zákon jako celek, který samozřejmě přináší mnoho pozitivního, nemůžu hlasovat, protože se nechci podepsat v neprospěch lidí, kteří mají nároky u státu a celou dobu na ně čekají. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím.
152
Podrobnou rozpravu proto uzavírám. Nyní se ptám pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit k proběhlé rozpravě. (Nechce). Pan garanční zpravodaj ale musí, prosím pana garančního zpravodaje, aby rozpravu shrnul a provedl nás hlasováním. Senátor Jan Hajda: Vážení kolegové, kolegové, byla ukončena i podrobná rozprava, jak říkala paní řídící. Nebudu nijak shrnovat, pouze mám k tomu jedinou poznámku, poněvadž zde padala slova o spekulacích a podobně. Myslím si, že někdo v tomto státě vyhlásil, že ideální vlastník je soukromý, a proto i státní půda byla zařazena do toho, co se začne prodávat. Myslím, že úplně ideální řešení bylo pouze pronajímat, aby měl stát jistotu, že zůstane na jeho listu vlastnictví. V podrobné rozpravě byly předneseny dva pozměňovací návrhy pana senátora Eyberta a pana senátora Jiřího Lišky. Dovolte mi, abych přistoupil k hlasování o těchto pozměňovacích návrzích. Nejdříve o návrhu předneseném panem senátorem Liškou. Hlasovat o každém zvlášť. Bod první, který přednesl, se týká vypuštění bodu 9, se navrací členění subjektů, které Pozemkový fond může prodat pozemky do platného stavu, § 7, odst. 1. Kdo souhlasí s tímto… Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ne, ne, pane garanční zpravodaji, děkuji. Vaším úkolem je teď, abyste v souladu s jednacím řádem Senátu přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, tak abychom o nich mohli dál hlasovat. A prosím samozřejmě vás i pana navrhovatele, abyste se vždycky vyjádřil, abyste vyjádřil své stanovisko k navrženému pozměňovacímu návrhu. Ale hlasovat musím dát bohužel já. Takže prosím systematicky postupujme po navržených pozměňovacích návrzích. Děkuji. Senátor Jan Hajda: Takže je to pozměňovací návrh pana senátora Lišky, bod č. 1 Vypuštěním bodu 9 se navrací členění subjektů, kterým Pozemkový fond může prodat pozemky do platného stavu, § 7, odst. 1, tak jak přesně citoval pan senátor Liška. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vaše stanovisko, pane navrhovateli, k navrženému pozměňovacímu návrhu? Neutrální – pro steno. Děkuji. Vaše stanovisko, pane zpravodaji? Senátor Jan Hajda: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, můžeme přistoupit k hlasování. Protože jsem nesvolala, svolám v této chvíli všechny. Hlasujeme o pozměňovacím návrhu, který přednesl pan místopředseda Senátu pan Jiří Liška. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 46 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 42, proti bylo 7, návrh byl přijat. Jen musím vsuvku, mám tady přihlášeného pana senátora Vondru. Bohužel v této chvíli vám nemohu dát slovo. Děkuji. Prosím, pane garanční zpravodaji, uveďte další návrh.
153
Senátor Jan Hajda: Nyní budeme hlasovat o bodu č. 2 pozměňovacího návrhu pana senátora Lišky, tak jak ho přednesl. Znamená to tedy, že pozměňovací návrhem se omezuje výhoda splátek při převedení pozemku, § 9, kupní cena i úhrada. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Prosím vaše stanovisko, pane garanční zpravodaji. Senátor Jan Hajda: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan navrhovatel. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám. Mohu zahájit hlasování. Myslím, že je zbytečné se v této chvíli svolávat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Aktuálně ve chvíli hlasování bylo registrováno 71 senátorek a senátorů, aktuální kvórum bylo 36. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 47 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 42, proti bylo 7, návrh byl přijat. Děkuji vám, prosím, pane garanční zpravodaji, další návrh. Senátor Jan Hajda: Dále zde byl pozměňovací návrh pana senátora Eyberta, doporučuji hlasovat následovně: bod č. 1 a č. 2 jeho návrhu hlasovat společně. Jedná se o vypuštění převodu pozemku i v části se vymezeným územním přístavem ekologické stability a technické promítnutí změny. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, víme, o čem hlasujeme, takže jenom vaše stanoviska prosím. Pan navrhovatel? Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj? Senátor Jan Hajda: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 48 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 42, proti bylo 7, návrh byl přijat. Děkuji vám a můžeme pokračovat. Senátor Jan Hajda: Dále je to bod 3 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta, který se týká procentuální hodnoty, nároku uplatněného na převod zemědělského pozemku se navrací do platného stavu, § 7 odst. 5. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám. Vaše stanovisko prosím, pane navrhovateli.
154
Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj? Senátor Jan Hajda: Proti. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 49 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 41, proti bylo 16, návrh byl přijat. Můžeme dál. Senátor Jan Hajda: Je to bod č. 4 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta, do § 7 odst. 5 se vrací text platného znění, k jehož vypuštění v Poslanecké sněmovně došlo zřejmě omylem. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, prosím stanovisko pana navrhovatele. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj? Senátor Jan Hajda: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 50 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 43, proti byl 1, návrh byl přijat. Senátor Jan Hajda: Dále je to bod 5 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta, kde vypuštěním bodu 16 bude platit platné znění, přednostní právo na převod z titulu nájmu, § 7 odst. 7. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Stanovisko pana navrhovatele? Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj? Senátor Jan Hajda: Proti. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 39, proti bylo 15, návrh byl přijat. Můžeme dál.
155
Senátor Jan Hajda: Dále doporučuji body 6 a 7 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta hlasovat společně, kde se vypouští úprava o předkupním právu státu a související bod z předchozího ustanovení. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Stanovisko pana navrhovatele? Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj? Senátor Jan Hajda: Neutrální. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 43, proti byl 1, návrh byl přijat. Můžeme pokračovat. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Děkuji panu garančnímu zpravodaji, že nás tímto hlasováním provedl, a my nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je aktuálně přítomno 71 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 37. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 45, proti byl 1. Návrh byl přijat. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jím byl senátor Jan Hajda a dále senátor? Je zde návrh, aby dalším byl pan senátor Pavel Eybert. Ptám se, zda pan senátor Eybert s touto rolí souhlasí? (Pan senátor Jan Hajda mimo mikrofon žádá, aby pan senátor Eybert byl uveden na prvním místě.) Takže je tady upřesnění pana garančního zpravodaje, aby to pořadí bylo: pan senátor Eybert a poté pan senátor Hajda. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh pověřit senátora Pavla Eyberta a pana senátora Jana Hajdu odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 54 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tímto jsme ukončili projednávání návrhu zákona. Děkuji panu garančnímu zpravodaji. Děkuji panu navrhovateli. Budeme pokračovat dalším bodem, ale my se před tím vyměníme. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, kterým je:
156
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů Jedná se o senátní tisk č. 118 a já opět prosím pana ministra zemědělství Jakuba Šebestu, aby nás seznámil s návrhem zákona. Zároveň prosím pana kolegu Vondru a paní kolegyni Venhodovou, aby se odhlásili, protože na to mají ještě dostatek času. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi stručný úvod k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, je to zákon o oběhu osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů. Cílem předkládaného návrhu je dosažení souladu s právními předpisy Evropských společenství v oblasti uvádění do oběhu osiva a sadby, zejména při uvádění do oběhu osiva odrůd, které jsou významné z hlediska zachování genetických zdrojů. Návrh definuje některé nové pojmy, jako například krajovou odrůdu, uchovávanou odrůdu, zachování genetického materiálu v jeho přirozeném prostředí, a zejména pak stanoví podmínky pro uvádění do oběhu osiva uschovávaných odrůd. Jedná se o původní, zvláštní, staré krajové odrůdy, které buď nebyly vůbec registrovány, nebo u nich registrace skončila, ale z hlediska mnohotvárnosti přírody v současném systému moderních odrůd mají svůj význam i z hlediska zachování současného genofondu. Rozmnožovací materiál uchovávaných odrůd budou vyrábět a uvádět do oběhu udržovatelé odrůd, kteří o jejich pěstování projeví zájem. To přispěje k rozšíření odrůdové pestrosti v přirozeném prostředí. Další oblastí, které se předkládaný návrh týká, je doplnění druhového seznamu přílohy č. 1 zákona o jestřabinu východní, na kterou se až do přijetí 2007/72 ES nevztahovala jednotná pravidla pro uznávání osiva. Předkládaný návrh si nevyžádá žádný dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Podnikatelskému prostředí se umožní rozšíření sortimentu rozmnožovacího materiálu. Návrh zákona byl dne 16. července t. r. projednán VHZD, který doporučuje schválit předložený návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto zákona je VZHD, který přijal usnesení pod číslem 118/1. Zpravodajem výboru je pan kolega Adolf Jílek. Pane senátore, prosím vás o vaši zpravodajskou zprávu. Senátor Adolf Jílek: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, úvodem bych chtěl říci, kromě toho, co tady pan ministr velmi obecně a velmi obšírně řekl k tomuto návrhu zákona, že se jedná vlastně již o pátou novelu tohoto zákona, který byl schválen v roce 2003, takže vidíme, že tento zákon je měněn téměř každoročně. Je to dáno jednou zásadní věcí. Osivo a sadba jsou živé a
157
tento zákon je také živý, a bude živý, pokud bude fungovat. To je první věc, kterou bych chtěl připomenout. Hlavním cílem je transponovat do právního řádu České republiky nově přijaté právní předpisy Evropského společenství, ať už to byla zmiňovaná směrnice 2007/72 ES z 13. prosince 2007, jejíž transpoziční lhůta byla 31. prosince 2008. Druhá směrnice, která je tímto zákonem transponována, měla transpoziční lhůtu 30. června letošního roku. Především na základě těchto věci vláda předložila návrh do Poslanecké sněmovny 27. května a navrhla, aby Sněmovna zároveň vyslovila souhlas již v prvním čtení, s odůvodněním právě na tyto problémy a na to, že je proti České republice za porušení článku 226 Smlouvy o založení ES vedeno u Evropského soudního dvora řízení. Na základě toho PS vyslovila souhlas již v prvním čtení s tímto návrhem zákona, kdy z 97 přítomných poslanců 92 bylo pro, nikdo nebyl proti. Několik legislativních připomínek našeho legislativního odboru jsem projednával s panem náměstkem. Jenom bych připomněl panu ministrovi, ale ono se to bude týkat pravděpodobně jeho nástupce, aby při další změně, kterou lze předpokládat zhruba do roka – plus mínus – byly tyto věci, které byly ryze formálního charakteru, zapracovány. Takže výbor na své schůzi, která se konala 16. července, se zabýval tímto zákonem a po úvodním slově zástupce předkladatele ing. Kozáka, náměstka ministra, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil mne zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane zpravodaji, a vás, kolegyně a kolegové se ptám, zda někdo z vás navrhuje, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali. Nikdo se nehlásí, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Pane ministře, chcete ještě doplnit? (Ne.) Pane zpravodaji? (Ne.) Takže budeme hlasovat o jediném návrhu, který padl, a to je schválit návrh zákona. Vážené kolegyně a kolegové, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, to znamená schválit tuto novelu? Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování č. 55, registrováno 57, pro 36. Návrh byl schválen. Můžeme přejít k dalšímu bodu našeho programu, a to je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon máme jako senátní tisk č. 145 a já opět prosím pana ministra Jakuba Šebestu, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cílem předkládaného návrhu je v rámci první fáze transformace Pozemkového fondu změna řízení, to je nahrazení principu kolektivního rozhodování principem monokratickým, reprezentovaným ředitelem s jasně stanovenými pravomocemi a zodpovědností. Výrazné přispění k rychlejšímu a průhlednějšímu způsobu řízení Pozemkového fondu, dále přispění k celkovému
158
zefektivnění řídícího procesu a úsporám mzdových a cestovních nákladů, dále přizpůsobení vnitřní organizační struktury Pozemkového fondu a počtu jeho zaměstnanců k objemu spravovaného majetku. Návrh novely zákona dále vymezuje rozsah nezbytné rezervy státní půdy pro realizaci rozvojových záměrů státu, který žádný ze stávajících zákonů dosud neupravuje. Dále vymezení rozsahu nezbytné rezervy státní půdy pro veřejně prospěšné stavby, jakými jsou například suché nádrže sloužící k akumulaci povrchových vod a ochrany protipovodňových staveb, aby se vyřešil mnohaletý problém v zátopových oblastech při povodních a škod z toho plynoucích. Dále vymezením rozsahu nezbytné půdy pro dopravní stavby a na průmyslové zóny se předejde následnému vyvlastňování těchto pozemků, které by při nevymezení nezbytné rezervy státní půdy byly rozprodány. Na druhé straně se s návrhem tohoto zákona dává obcím možnost, aby Pozemkový fond do jejich vlastnictví bezúplatně přivedl pozemky, které využívají v souvislosti s provozováním škol a školských zařízení, jež zřizují. Tím bude zabezpečena rovnost samospráv při bezúplatném získávání majetku Pozemkového fondu. Návrh zákona byl projednán 16. července t. r. výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu, který doporučil schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu předložený návrh zákona schválit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení pod číslem 145/1. Zpravodajem výboru je pan kolega a předseda výboru Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego, máte slovo. Senátor Jan Hajda: Pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Domnívám se, že pokud se týká návrhu tohoto zákona, pan ministr to přednesl velice podrobně a srozumitelně, proto bych jenom zdůraznil, že současná právní úprava řídících procesů vychází z typu kolektivního rozhodování, které reprezentuje prezídium a výkonný výbor Pozemkového fondu České republiky. Navrhovaná novela má tento princip kolektivního rozhodování nahradit principem demokratickým, reprezentovaným ředitelem a jasným stanovením pravomocemi a zodpovědnostmi. Pokud se týká – navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a předkládaný návrh zákona upravuje oblast, na kterou se akty, práva Evropského společenství nevztahují. Mám pouze jednu připomínku, která se týká zvýrazněné úlohy dozorní rady. Domnívám se, že Senát v řadě případů by neměl být opomíjen a v tomto případě se domnívám, a dovedu si představit kteréhokoliv člena hospodářského výboru, který bude zodpovědným členem dozorčí rady. To je, pokud se týká tohoto návrhu. Hlasování tak, jak řekl pan ministr, proběhlo; ze 108 přítomných pro hlasovalo 71. Já vás nyní seznámím s návrhem na usnesení. Je to 185. usnesení z 12. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Stanislava Kozáka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS, za druhé
159
určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu mne a pověřuje mne jako předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji panu zpravodajovi, a vás se, kolegové, zeptám, zda někdo navrhuje, abychom se návrhem zákona nezabývali. Vidím přihlášeného kolegu Sykáčka, ale mám pocit, že to je omyl, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, abyste kolegovi Sykáčkovi vypnuli přihlášení do diskuse. Otevírám obecnou rozpravu, hlásí se pan kolega Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já jsem přesvědčen, že změny v zásadě ke konci, téměř ke konci – řeknu – prodeje státní půdy, ke konci celého toho cyklu, protože Pozemkový fond posléze potom může být nějak transformován, tak si myslím, že i změny v režimu fungování Pozemkového fondu nejsou dobře. Jestliže jsme doposud prodali zhruba asi půl milionu hektarů státní půdy a ještě těch 100 nebo 120 tis. hektarů se bude prodávat, tak jsem nebyl nadšen ani ze změny, která předcházela, kterou jsme schválili dnes. Nicméně změna na monokratické fungování fondu, kdy ještě má být doprodán zbytek 100 až 120 tis. hektarů si myslím, že není dobrá, není účelná. Jinými slovy já doporučuji, abychom zanechali fond v té podobě, která je teď. Až proběhne celkové vyřízení prodeje státní půdy až na nějaké hektary, tak pak jistě změna může být účelná. V tuto chvíli ji za účelnou nepokládám. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Pane senátore, mám to chápat, jako že navrhujete zamítnout tento návrh zákona? Ano, dobře. Kolega Šebek se hlásí o slovo. Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jako starosta menší obce nebo města jsem měl v minulosti s Pozemkovým fondem jen ty nejhorší zkušenosti, a já naopak vítám veškeré změny, které zachrání aspoň to, co ještě z pozemků zbylo. Já neříkám, že některé pozemky nebyly prodány v souladu se zákonem, ale jistě by se našlo dost důkazů, kdy řada pozemků byla přidělena tak, že se o Pozemkovém fondu mluvilo jako o realitní kanceláři pro vyvolené. A pokud ke změnám dochází teď, zaplať pánbůh, dříve než později. Já tedy navrhuji, aby tato novela byla přijata. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, takže obecnou rozpravu končím. Pane ministře, chcete se vyjádřit k rozpravě? Nechcete, pan zpravodaj také ne, takže budeme hlasovat. Kolegyně a kolegové, zazněly dva návrhy – návrh schválit a návrh zamítnout. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu schválit. Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, abychom schválili zákon o Pozemkovém fondu? Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování č. 56, registrováno 62, pro 42. Návrh byl schválen. A máme před sebou poslední bod pana ministra Šebesty, a to je Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelné energie: Zpráva Komise v souladu s čl. 3 směrnice 2001/77/ES, čl. 4 odst. 2 směrnice 2003/30/ES a o provádění akčního plánu EU
160
pro biomasu KOM (2005) 628 Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil se Sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelné energie. Zpráva a její závěry: Zpráva vyhodnocuje vývoj a pokrok obnovitelných zdrojů energie v EU, a to i ve vztahu k cílům, které jsou pro tento sektor v EU stanoveny. Pravidelně ji zveřejňuje Komise na základě směrnice 2001/77/ES a 2003/30/ES. Zpráva za uplynulé období vyhodnotila rozvoj obnovitelných zdrojů energie v EU za nedostatečný. Bylo dosaženo jen omezeného pokroku a jako jednu z hlavních příčin identifikovala skutečnost, že se členské státy mají pouze indikativní vnitrostátní cíle a nejisté investiční prostředí dané stávajícím právním rámcem a při tom faktor stabilního prostředí výrazně podporuje a usnadňuje investice. Dne 23. dubna letošního roku byla proto přijata nová směrnice o obnovitelné energii, směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, poskytující pevný politický rámec pro rychlý rozvoj obnovitelné energie. Směrnice za účelem podpory rozvoje všech obnovitelných zdrojů energie zpřísňuje rámec pro obnovitelné zdroje energie, stanovuje do roku 2020 transparentní závazné cíle pro tuto oblast pro všechny členské státy EU. Směrnice bude implementována do předpisů jednotlivých členských států, které za tímto účelem musí do roku 2010 vypracovat národní akční plány. V ČR implementace spadá do gesce ministerstva průmyslu a obchodu. Z hlediska resortu zemědělství je pozornost zprávy zaměřena na problematiku produkce a využití biomasy. V roce 2005 byl přijat akční plán pro biomasu v Evropské unii KOM (2005) 628 s hlavním cílem, rozvíjet evropské zdroje biomasy a evropský trh s biomasou. Evropský akční plán pro biomasu doporučil vytvoření národních akčních plánů. Česká republika proto usnesením vlády ČR č. 47 z 12. ledna 2009 schválila vlastní akční plán pro biomasu pro ČR na období let 2009 – 2011. Byla vytvořena meziresortní pracovní skupina, zajišťující naplňování, resp. spolupráci na realizaci jednotlivých navržených opatření s primárním cílem zlepšit podmínky pro využití masy. V roce 2008 činil podíl obnovitelných zdrojů energie 5,19 % na hrubé výrobě elektřiny a podíl biomasy na celkové výrobě obnovitelné energie tvořil zhruba 40 %. Biomasa je i do budoucna největším potenciálním zdrojem obnovitelné energie. Předpokládá se, že v roce 2020 bude biomasa tvořit 2/3 celkového podílu obnovitelné energie, pokud jde o spotřebu primární energie. Předložený materiál byl projednán ve VUZP a ve VEU. Stanovisko ministerstva zemědělství, usnesení VEU, návrhy doporučení výboru, příloha usnesení body č. 3 a 4. Spolupráce ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu je v současnosti zajištěna zejména na úrovni již existující meziresortní komise k akčnímu plánu pro biomasu. V krátkém časovém horizontu bude dále ustavena nová pracovní skupina na ministerstvu průmyslu a obchodu, která se bude zabývat novelizací zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V rámci pracovní skupiny pro realizaci akčního plánu pro biomasu jsou v současné době analyzovány přínosy a dopady různých variant podpor výroby tepla
161
a elektřiny z biomasy. Na základě výsledků budou zavedena podpůrná a regulativní opatření, která budou vycházet z reálného potenciálu energetické biomasy v ČR a zároveň musí respektovat tržní principy. Vzhledem k nutnosti sledování a vyhodnocení statistických údajů o plochách zemědělské půdy využívaných k produkci energetických surovin budou potřebná opatření zavedena v průběhu následujících dvou let. V případě přijetí doporučení VEU ze 13. schůze Senátu Parlamentu ČR bude ministerstvo zemědělství Senát informovat o přijatých opatřeních, jakmile dojde k jejich realizaci. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře, výborem, který se zabýval tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení pod č. K 46/07/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Venhodová. Prosím, paní senátorko, seznamte nás se zpravodajskou zprávou. Senátorka Alena Venhodová: Vážený pane ministře, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, dovolte, abych vás seznámila s projednáváním a se zpravodajskou zprávou k tomuto tisku, se kterým vás velmi podrobně seznámil pan ministr. Je to sdělení, čili je to komunikační dokument, ze kterého momentálně nevyplývají žádné legislativní závazky. Do budoucna ovšem po diskusích a po klasickém vývoji v rámci procedur vývoje evropských nařízení a norem se z toho další směrnice vyvine. Je proto důležité, aby i jednotlivé členské státy k tomu průběžně zaujímaly fundovaná stanoviska a aby měly možnost tento proces ovlivnit v rámci svých možností. Pan ministr mě trochu zaskočil, protože dopředu odpověděl na usnesení, které výbor přijal. Procedura projednávání probíhala tak, že tisk byl vybrán k projednání evropským výborem a zároveň byl dožádán výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a územní rozvoj o poskytnutí odborného stanoviska před jednáním. Na jednání tohoto výboru potom vzešlo usnesení, které bylo směřováno k vládě. To je to, co nyní pan ministr zde v rámci své zprávy navrhovatele odpověděl. Evropský výbor při projednávání tohoto tisku si tento návrh výboru pro životní prostředí a veřejnou správu osvojil a zapracoval ji do návrhu svého usnesení. Nevím, zda máte toto usnesení všichni k dispozici. Nejprve vás provedu tím, jak probíhala diskuse na evropském výboru. Akční plán pro biomasu se jeví pochopitelně jako součást klimatickoenergetického balíčku, jako záležitost nezbytná, ale na druhé straně je to trochu rozporuplná materie s tím, že vstupy, které jsou vkládány do nákladů na pořizování, zpracování a zužitkování biomasy jsou poměrně drahé, stejně jako u ostatních obnovitelných zdrojů a energii a cenu energie a elektrické energie jako takovou prodražují. Kolem toho se nesla i debata. Zmiňovaly se i výsledky závěrů šetření o OECD, které do jisté míry tyto záležitosti zpochybňovaly a vyhodnocovaly také jejich skutečné dopady na životní prostředí včetně získávání biomasy ze třetích zemí, kde dochází dnes k plundrování a ohrožení deštných pralesů apod. Nevím, zda tento způsob politiky by se neměl do budoucna přehodnotit. Vím, že je to do určité míry náhradní zemědělský program, je to také do určité míry částečné energetické řešení, protože vstupy a výstupy je těžko někdy porovnávat. Je to také do určité míry umělá zaměstnanost a uměle vyvolaná podpora programů, které stojí na dotačním systému EU. Je to ovšem věc, kterou nemůžeme zásadním způsobem ovlivnit, protože momentální trend je takový. Doufám jen, že se časem
162
ukáže, na kolik je tento způsob získávání alternativních energetických zdrojů efektivní a oprávněný a že snad časem zvítězí nějaké racionální stanovisko, které by mělo směřovat spíše do úsporných technologií, do vývoje nových technologií a do záležitostí, které mají větší budoucnost ve svém rozvoji. To je věc, na které se jistě celkově shodneme. Chtěla jsem vás informovat o tom, jakým směrem se nesla debata při projednávání na evropském výboru. Místo vzetí materiálu na vědomí evropský výbor po úvodní informaci Jiřího Nováka, náměstka ministra zemědělství, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Venhodové a po rozpravě přijal toto usnesení: Výbor 1. Přijímá ke sdělení komise Radě evropského parlamentu, zpráva o pokroku v oblasti obnovitelné energie, zpráva komise v souladu s článkem 3, směrnice 2001/77 ES, článek 4, odstavec 2 směrnice 2003/30 ES a o provádění akčního plánu EU pro biomasu 628 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. 2. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke sdělení komise Radě a evropskému parlamentu – nebudu název znovu citovat, stále se to opakuje – se vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem 3. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Alenu Venhodovou. 4. Pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Nyní vás seznámím s doprovodným usnesením, které vzešlo ze stanoviska výboru pro veřejnou správu, životní prostředí a územní rozvoj. Doporučení k přijetí tohoto usnesení: Senát Parlamentu ČR žádá vládu, aby Senát informovala o tom: 1. Jak je připraven naplnit závazky v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie a jak postupují práce na akčním plánu, který má být dle nové směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vypracován každým členským státem do roku 2010. 2. Jakým způsobem podporuje jednotlivá odvětví získávající energii z obnovitelných zdrojů a jakou konkrétní podporu má podpora v sektoru hydroenergetiky. 3. Jaký podíl zemědělské půdy a produkce je v současné době určen pro energetické využití a jakým způsobem se bude do budoucna regulovat využití zemědělské půdy pro energetické účely. 4. Jakým způsobem je zajištěna spolupráce a koordinace ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu. Tolik návrh a citace tohoto doprovodného usnesení. Vzhledem k tomu, že pan ministr na to již odpověděl, neboť návrh z jednání výboru měl v materiálech, tak si myslím, že by bylo dobré i do budoucna, aby nás vláda o dalším vývoji v těchto oblastech informovala. Tolik má zpravodajská zpráva. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, paní senátorko. Ptám se kolegy Bedřicha Moldana, zda chce vystoupit jako zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Chce. Pane kolego, máte slovo. Senátor Bedřich Moldan: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, tady je už málo co dodat, protože byl ocitován návrh usnesení a byla
163
tady přesná informace o tom, jak probíhal celý proces. Navíc pan ministr odpověděl na dva ze čtyř bodů usnesení. Rád bych doplnil, jaká byla genese tohoto usnesení na našem výboru. Především jsme vycházeli z toho, že ministerstvo zemědělství je přirozeně a legitimně zodpovědné za využití biomasy. Hlavní důraz při jednání byl na biomasu, na zemědělské využití, tedy na využití zemědělských produktů. Ovšem to sdělení Komise se týká řady dalších zdrojů. Dovolte mi ocitovat z toho sdělení: větrná energie na moři, větrná energie na pevnině, fotovoltaika, geotermální elektřina, biologický odpad, pevná biomasa a bioplyn. Takže jenom část z toho je vlastně v kompetenci Ministerstva zemědělství. Proto my jsme navrhli, aby se vláda zabývala také ostatními druhy energie, které přicházejí pro nás v úvahu. Pochopitelně nikoli třeba větrná energie na moři, ale ty ostatní ano. A to už není tak jasná kompetence Ministerstva zemědělství. Takže jsem s velkým potěšením vyslechl zprávu pana ministra zemědělství o tom, že meziresortní komise vlastně v současné době, její těžiště je na MPO, to znamená, že se to celé vlastně přesouvá nebo důležitý důraz je na Ministerstvu průmyslu a obchodu, takže pevně doufám, že bude věnována stejná pozornost, jako je věnována biomase i těm ostatním obnovitelným zdrojům energie. Pochopitelně to neznamená, že by tímto způsobem byl kompletně řešen klimaticko energetický balíček. Víme velmi dobře, že je to jenom část, má mnohé další části. Kolegyně Venhodová některé zmínila, ale jsem přesvědčen o tom a náš výbor vycházel z toho, že je třeba v rámci obnovitelných zdrojů věnovat pozornost i těm dalším. My jsme v bodu 2 našeho usnesení, a to bych rád zdůraznil, přímo explicitně zmínili jeden druh obnovitelné energie, a to je dokonce něco, co není ani zmíněno v seznamu, o kterém jsem před chvilkou hovořil, a to je sektor hydroenergetiky. My jsme přesvědčeni o tom, že mimo velké elektrárny, které se do obnovitelných zdrojů vlastně nepočítají, v této souvislosti existuje velká možnost rozvoje malých vodních elektráren, která není v této zemi podporována dostatečně podle našeho názoru. Proto jsme to na výboru vypíchli a předpokládáme, že to neuniklo pozornosti vlády. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Bis. Prosím, pane kolego, máte slovo. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, chtěl bych upozornit, že existuje u výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu podvýbor pro energetiku a že se domnívám, že by bylo vhodné, aby tento podvýbor, tak jak dostával k projednání uvedenou zprávu. Jednak bychom dokázali odpovědět už nyní na některé dotazy, které jsou zde uvedeny, tzn., dokázali bychom odpovědět, jaká je podpora pro jednotlivé obnovitelné zdroje včetně pro biomasu. A snad ještě poslední, aby nevznikaly určité nepřesnosti ze Senátu. Pane profesore, velká voda se také počítá do obnovitelných zdrojů. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Myslím si, že to není problém, přes předsedu výboru si můžete požádat o jakékoli tisky k projednání, Organizační výbor, to není žádný problém. Kdo dál se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Paní zpravodajka také ne, takže budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla paní kolegyně Venhodová.
164
Vážené kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o usnesení výboru pro záležitosti EU s doprovodným vyjádřením. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 57, registrováno 46, pro 32, návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi Šebestovi za to, že tady s námi strávil dopoledne. Kolega Kapoun se ještě hlásil o slovo. Pane kolego, prosím. Senátor Karel Kapoun: Vážení kolegové, jenom informace pro členy podvýboru pro sport, že teď, jestliže bude vyhlášena obědová přestávka, tak po ní bychom se sešli ve 13.00 hodin v zasedací místnosti výboru, což je ve Valdštejnském paláci č. C 2, druhé patro, kdybyste byli tak hodní. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Dobře, takže to je vše dnes dopoledne. Vyhlašuji přestávku, budeme pokračovat ve 13.30 hodin. (Jednání přerušeno ve 12.26 hodin.) (Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin.) Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené kolegyně a kolegové, zaujměte svá místa, budeme pokračovat. Dalším bodem našeho jednání je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 122. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců Ludvík Hovorka, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Dovolím si nejdříve krátký úvod. V České republice od vzniku systému zdravotního pojištění postupně vzniklo 27 zdravotních pojišťoven. V průběhu 90 let 18 zdravotních pojišťoven zaniklo a zůstalo na trhu 9 zdravotních pojišťoven. Když se v závěru roku 2007 objevily náznaky a předklady návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách, tak se objevily snahy o zakládání nových zdravotních pojišťoven. Postupně byly vydány dvě licence ke vzniku zdravotních pojišťoven, a sice Zdravotní pojišťovny AGEL a později Zdravotní pojišťovny MÉDIA. Počítalo se s tím, že ten návrh zákona o zdravotních pojišťovnách a návrh zákona o zdravotním pojištění připravuje půdu pro privatizaci zdravotních pojišťoven a před tím na jejich transformaci na akciové společnosti. V momentě, kdy tento návrh zákona o zdravotních pojišťovnách nakonec nebyl předložen ani do připomínkového řízení, tak se objevily snahy využít ten stávající zákon 280 k tomu, aby proběhlo sloučení zdravotních pojišťoven. Objevil se konkrétně plán na sloučení Zdravotní pojišťovny AGEL se Zdravotními pojišťovnami Hutnická, Zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE a
165
Zdravotní pojišťovny Česká národní zdravotní. Postupně by tak mohla vzniknout zdravotní pojišťovna, která by měla až jeden milion pojištěnců a obrat zhruba 20 miliard korun. Protože jsme si uvědomovali, že ten stávající zákon neupravuje nijak přesně podmínky pro slučování zdravotních pojišťoven, tak jsme se snažili v závěru roku 2008 předložit návrh zákona, který by toto slučování upravoval lépe. A tam jsme také stanovili podmínky, že zdravotní pojišťovny se mohou slučovat v těch případech, kdy je na ně uvalena nucená správa, anebo kdy ta pojišťovna nedosáhne počtu 50 000 pojištěnců, jak stanovuje zákon. Také jsme stanovili podmínku, že pokud se slučuje zdravotní pojišťovna, která má více než 200 000 pojištěnců, tak je vyžadován předchozí souhlas vlády. A stanovili jsme lépe podmínky pro to, kdy je možné zavést nucenou správu, a to tak, aby nucená správa byla vyhlašována podle podmínek, které jsou obvyklé v insolvenčním zákonu. Tento zákon byl předložen a byl schválen 12. června v Poslanecké sněmovně. V ten samý den ministerstvo zdravotnictví povolilo sloučení zdravotní pojišťovny AGEL a Zdravotní pojišťovny Hutnická. Když jsme žádali vysvětlení po ministerstvu zdravotnictví, proč k tomu došlo, bylo nám řečeno, že ministerstvo zdravotnictví postupovalo v souladu se zákonem a v souladu se správním řádem a že nemělo jinou možnost, než toto sloučení na základě žádosti povolit. My jsme si nechali zpracovat právní analýzu, která jednoznačně říká, že na sloučení zdravotních pojišťoven není právní nárok, protože ministerstvo rozhoduje ve správním řízení, a k tomu se vyžaduje stanovisko ministerstva financí. Protože byla snaha ministerstva zdravotnictví vyjednat lepší znění tohoto zákona, nějakým způsobem tento zákon vylepšit, proběhlo jednání, proběhlo několik jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a mezi předkladateli, a ministerstvo zdravotnictví představilo svoje návrhy, jak tento zákon upravit, my jsme předložili požadavky, které měly být do toho zákona zapracovány, aby se ten zákon ještě zlepšil, zejména aby došlo k tomu, aby byl ošetřen střet zájmů osob, které sedí ve statutárních orgánech zdravotních pojišťoven a aby nedocházelo k tomu, že může dojít k propojení zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení. V případě sloučení Zdravotní pojišťovny AGEL a Zdravotní pojišťovny Hutnická došlo k vytvoření jakéhosi neformálního koncernového propojení, protože tato jedna konkrétní zdravotní pojišťovna má 18 zdravotnických zařízení, je jejich zakladatelem. Vlastní 18 zdravotnických zařízení, zatímco ostatní zdravotní pojišťovny nemohou mít vlastní zdravotnická zařízení. Čili vzniká tady jakási nerovnost mezi zdravotními pojišťovnami na jedné straně a potom zejména mezi zdravotnickými zařízeními. Je tady určité riziko, že zdravotní pojišťovna, která má vlastní zdravotnická zařízení, tak může zvýhodňovat svá vlastní zdravotnická zařízení na úkor jiných zdravotnických zařízení, a vzniká tedy nerovná soutěž. Co je na tomto případu sloučení podivné, je i ten fakt, že toto sloučení vlastně posuzoval i Úřad pro hospodářskou soutěž, ale nevycházel z obratu těch konkrétních zdravotních pojišťoven, ale vycházel pouze z obratu, který měly v oblasti cestovního pojištění a v oblasti pronájmu nemovitostí, a shledal, že ten obrat je nízký a že se nebude tou fúzí, tím sloučením zabývat. Takže my jsme se snažili všechny tyto věci napravit, a proto jsme s ministerstvem jednali, ovšem bez výsledku. Pozměňovací návrh, který jste dostali na lavice, s kterým jsem byl seznámen na jednání zdravotního výboru, bohužel neobsahuje právě věci, které jsme navrhovali jako předkladatelé, aby se doplnily do návrhu. Zejména aby došlo k omezení střetu zájmů, aby v dozorčích a správních
166
radách, obecně ve statutárních orgánech zdravotních pojišťoven, neseděli lidé, kteří mohou být ve správních radách smluvních zdravotnických zařízení, ve správních radách dodavatelů zboží, léků, služeb apod. Druhá věc, která je zcela zásadní, je záležitost provázání zdravotnických zařízení a provázání zdravotních pojišťoven. Tam jsme navrhli úpravy v § 4 a v § 19. Snažili jsme se o to, aby zdravotní pojišťovny nemohly vlastnit ani ovládat zdravotnická zařízení, aby nemohly být ovládány stejnými osobami, které provozují zdravotnická zařízení, aby nedocházelo ke koncernovému propojení mezi zdravotnickými zařízeními a mezi pojišťovnami. Proč uvádím tyto věci jako velmi důležité, řekl bych možná nejdůležitější? Je to z toho důvodu, že dneska vlastně každý, kdo složí kauci 50 milionů Kč a založí zdravotní pojišťovnu, investuje 50, možná 100 milionů Kč k získání potřebného počtu 50 tisíc pojištěnců, tak poté vlastně může po roce oznámit, že se dohodl. V případě, že se dohodne se zdravotními pojišťovnami dalšími, sloučí se zdravotní pojišťovnou, předloží žádost na ministerstvo zdravotnictví. Pokud ministerstvo zdravotnictví vyhoví, tak vlastně může zcela bezúplatně, zcela zadarmo získat například jeden milion pojištěnců a obrat kolem 20 miliard Kč. Já se domnívám, že to není správné, a není také správné, že zde dochází k narušení hospodářské soutěže jak mezi pojišťovnami, tak mezi zdravotnickými zařízeními. Základní problém „nedohody“ s ministerstvem zdravotnictví byl v tom, že ministerstvo zdravotnictví chtělo svým návrhem – a nakonec i návrhem, který máte na lavicích z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu – úplně vymazat naši novelu a klíčový § 6 odst. 3. Kde jsme říkali, že sloučení zdravotních pojišťoven může být tehdy, jestliže je na pojišťovnu zavedena nucená správa, to znamená, že má vážné finanční problémy, anebo že nedosáhla počtu 50 tisíc pojištěnců. Tento paragraf ministerstvo zdravotnictví upravuje zcela jiným způsobem, a to tak, že vlastně slučování umožňuje. Proto nedošlo k dohodě. Myslím si, že to je z mého pohledu k tomu, co jsem zde chtěl uvést, dostatečné. Ještě: Na výboru pro zdravotnictví zazněly připomínky, že my se neohlížíme na pojištěnce, že pozměňovací návrh od pana senátora Julínka je dobrý a prospěšný pro pojištěnce. Chci říci, že pozměňovací návrh, tak jak je předložen, se na pojištěnce vůbec neohlíží a nikdo se neptá, jestli pojištěnec té konkrétní pojišťovny chce, aby se ta pojišťovna sloučila s další zdravotní pojišťovnou. Co vidíme jako problém v pozměňovacím návrhu, je věc, kdy ministerstvo navrhuje, aby zdravotní pojišťovna mohla uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru, a z definice vyplývá, že by zdravotní pojišťovna mohla i půjčovat peníze někomu jinému, což si myslím, že je špatně. Takže to je můj krátký komentář k tomu, co nás vedlo k předloze zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách a krátké vysvětlení k tomu, co bylo předloženo jako pozměňovací návrh na jednání Senátu. Děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat o podporu návrhu, který jsme tady předložili v jeho původní podobě. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, pane poslanče. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 122/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miloš
167
Janeček, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Jak už zde bylo řečeno panem poslancem Hovorkou, budeme se zabývat návrhem zákona, který mění zákon č. 280/1992 Sb. ohledně – budeme tomu říkat obecně – zdravotních pojišťoven, abychom nemuseli stále všechny vyjmenovávat. Tento tisk, který jste dostali, představuje 17. novelu zákona o resortních, tedy zdravotních pojišťovnách od jeho přijetí v roce 1992. Cílem předkládaného návrhu je zpřísnit podmínky pro vydání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, řešit problematiku zrušení bez likvidace těchto pojišťoven, zaměstnaneckých pojišťoven, a nově upravit výčet nedostatků v činnosti zaměstnaneckých pojišťoven. Také zpřísnit podmínky pro výkon funkce ředitele, člena správní nebo dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny. Tento návrh byl předložen 12. prosince 2008 poslanci Hovorkou a spol. Vláda 12. ledna 2009 přijala stanovisko, kde uvedla, že právní úprava je funkční a navrhované věci nejsou vyvolány potřebami praxe. Přesto v rámci dalšího – prvního čtení 18. března 2009 byl návrh zákona přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. Při druhém čtení sněmovna rozhodla, že bere za základ pro projednání návrhu komplex pozměňovacích návrhů výboru pro zdravotnictví, kterých bylo celkem 9, a nakonec při třetím čtení 10. června 2009 bylo hlasování, kdy ze 167 přítomných poslanců pro bylo 88, proti 75. To co obsahuje navrhovaná právní úprava především, to už tady řekl pan poslanec Hovorka, neboli myslím si, že by to byla ztráta času pro nás i pro mě, abych vás tím znovu zatěžoval a seznamoval. Dovolil bych si pouze vypíchnout ve své zprávě zásadní požadavek, který se v podstatě týká jednak nových zdravotních pojišťoven a jednak stávajících. Pro nové zdravotní pojišťovny platí, že žadatelem může být podle § 3 pouze právnická osoba se sídlem na území ČR, která není zdravotnickým zařízením, zřizovatelem, vlastníkem ani spoluvlastníkem zdravotnického zařízení, osobou ovládající zřizovatele vlastníka či spoluvlastníka tohoto zařízení, osobou tvořící se zřizovatelem vlastníkem, či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení koncern a naopak pro stávající zdravotní pojišťovny zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení, nesmí být osobou ovládající zřizovatele, nesmí být osobou ovládanou, nesmí být osobou tvořící se zřizovatelem koncern a nesmí podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. To jsou takové základní body, kterých se týká moje zpravodajská zpráva v první fázi. To znamená, že celá tato problematika byla, jak už zde zaznělo, projednána na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kde nebylo doporučeno přijmout znění tak, jak bylo předloženo panem poslancem Hovorkou a jeho kolegy a bylo doporučeno přijmout pozměňovací návrh a vrátit to Poslanecké sněmovně tak, jak máte před sebou v tisku č. 122/1. Já osobně na základě prostudování této zprávy – a k tomu se potom ještě dostaneme dále v jednotlivých bodech – jsem hlasoval proti tomuto přijetí a doufám, že ve všeobecné rozpravě, eventuelně podrobné, pokud k ní dojde, se mi podaří vás přesvědčit o tom, proč by měl zákon být přijat tak, jak byl původně navržen, eventuelně v jiné podobě. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Jsem povinen se vás zeptat, zda někdo navrhuje
168
podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový není v tomto sále, a proto otvírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Hlásí se pan senátor Julínek. Senátor Tomáš Julínek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych se vyjádřil k tomuto tisku. Já bych chtěl na úvod říci, abyste při jednání o poslaneckém návrhu měli vždy na vědomí, že ve zdravotnictví v roce 2010, 2011 a pravděpodobně i 2012 – nedá se to už takto prognózovat – bude významná finanční krize. Už jsem to tu řekl několikrát na tento mikrofon a chci, aby to bylo historicky zaznamenáno. V roce 2010, 2011 bude významná poměrně hluboká finanční krize, protože nedošlo k transformaci českého zdravotnictví, ale především proto, že se projeví teprve důsledky hospodářské krize, která nyní spíše se objevuje v komerčním sektoru, která se promítne do zdravotnictví. Včera jsem ještě hovořil s panem ministrem financí Janotou a ten vidí prognózy státního rozpočtu velmi černě, takže všichni ti, kteří se ukolébávají tím, že se krize vyřeší jako vždycky, že se do zdravotnictví nalijí peníze, budou se sanovat dluhy pojišťoven a zdravotního pojištění, tak ať nejsou v pohodě. Můžou se zeptat současného ministra financí, zda to vůbec bude možné v těch letech, o kterých hovoříme, protože v té době je prognózován propad státního rozpočtu významným způsobem a nebudou jednoduchá řešení. Bohužel, ale my máme možnost tuto situaci aspoň částečně kompenzovat a popřípadě ihned po volbách si sednout a situaci řešit. Kdo má aspoň trošku smysl pro povinnost a odpovědnost, tak si musí sednout k politickému stolu a začít situaci řešit. Opakuji, bude krize, říkám to schválně úmyslně – 2010, 2011. Proto musíme být pečliví při studování všech norem, které zasahují do tohoto systému tak, aby tuto krizi nezhoršily, situaci nezhoršily. Co se týče hlavních cílů předkladatelů, pokud vezmu z obecného hlediska, to znamená, aby nedocházelo např. k tomu – to je jeden z hlavních cílů – že se zdravotní pojišťovny propojí se zdravotnickými zařízeními, lépe řečeno, že si přihrávají úhrady – já to řeknu úplně česky – k čemuž nepochybně dochází nejen v zaměstnaneckých pojišťovnách i ve VZP. A když si přečtete analytické materiály, které jsem připravoval na ministerstvu v roce 2006, tak se tam dočtete, že jsou rozdílné úhrady na území České republiky, za stejné úkony pro podobná zdravotnická zařízení jak od VZP tak od zaměstnaneckých pojišťoven a je to výrazem nedokonalosti zákon o zdravotních pojišťovnách, jak u VZP, tak u zaměstnaneckých pojišťoven, nedokonalosti a omezení kontroly státu při vzniku pojišťoven, fúzích pojišťoven, při vzniku eventuální vertikálních kartelů nebo jejich projevech. To je napsáno v materiálech, která jsem připravil já, takže tento jev panem poslancem Hovorkou vnímáme naprosto stejně. Ale prosím, zároveň je potřeba vědět, a já myslím, že všichni to znají i z jiných prostředí, že veřejné zdravotní pojištění se odehrává na trhu veřejného zdravotního pojištění, že zdravotní pojišťovny jsou podnikatelské subjekty. Tak to uvedl i pan poslanec Hovorka, tam jsme také zajedno, a tudíž platí všechny obecné principy pro takovýto trh. Z tohoto hlediska například fúzování podniků, tedy i zdravotních pojišťoven je pozitivním jevem, ne negativním. To je pozitivní jev. A jestliže pan poslanec a předkladatelé nenalézají ochranu pojištěnce, tak fúze zdravotních pojišťoven je jednoznačně v zájmu pojištěnců, že předchází krizi zdravotní pojišťovny, předchází likvidaci zdravotní pojišťovny. Proto v právním řádu z obecného veřejného zájmu musíme mít obecně tento institut ustanoven. Ale to nevylučuje, aby díky tomu, že neexistují kontrolní mechanismy, že není průhledný trh veřejného zdravotního pojištění, aby i jiné úkony než fúze nesměřovaly k jiným
169
zájmům na trhu veřejného zdravotního pojištění, než je zájem pojištěnce. A tak tomu bohužel v českém pojišťovacím systému od roku 1992 – 1993 už je. Dlouho to tak je. My jsme se svými reformními zákony snažili tuto záležitost ošetřit. A teď stojíme před jinou situací, aktuální situací předloženého návrhu a k tomu po pečlivém projednání ve zdravotním výboru postaveného komplexního návrhu, který pozměňuje tento návrh za stejným cílem, ale se správným zacílením jednotlivých kroků. Jestliže se shodneme na tom, že fúze je pozitivní krok, tak nemůžeme přijmout ustanovení, že fúze probíhá až poté, co je vyhlášena nucená správa, tím nechráníme pojištěnce. Já myslím, že logika je úplně jasná. Proto najdete v komplexním pozměňovacím návrhu zdravotního výboru komplexní mechanismy právě k vzniku fúzí a vzniku zdravotních pojišťoven daleko přísnější umožňující konečně kontrolu ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí, která dneska prostě není možná. Dneska ministerstvo zdravotnictví podle vágních podmínek vzniku zdravotních pojišťoven, podle vágních podmínek fúzování zdravotních pojišťoven musí postupovat ve správním řízení. Žádný ministr se proti tomu nepostaví, protože si nechce vyrobit Diag Human č. 2, neudělá to, protože z většinových právních stanovisek se jedná o správní řízení, a ve správním řízení nelze konat jinak, než tak, že musíte po splnění podmínek vyhovět. To zase je obecný princip, to není žádná specialita zdravotnictví. To je zase jeden fakt, který je nezpochybnitelný. Důležité ovšem je, a na tom se shodujeme, že nesmí být zneužita situace, kdy vlastník zdravotnického zařízení nějakým způsobem ovládá zdravotní pojišťovnu. Zdůrazňuji – ovládá, protože tady bylo několikrát mylně řečeno, a opakuje se to pořád dokola, že se propojuje vlastník zdravotnického zařízení a vlastník zdravotnické pojišťovny v českém prostředí. A já chci upozornit, že české zaměstnanecké pojišťovny nikdo nevlastní, že nemají vlastníka podle právního řádu, že jsou jenom zakladatelé, kteří je založili, ale nevlastní je. Tudíž nejen vlastník, ale i jiné osoby, bratr, sestra, kamarád, mohou vlastnící zdravotnické zařízení, když se dostanou do ovládání zdravotní pojišťovny, což není tak těžké při deseti členech správní rady, která jediná o tom rozhoduje, tak mohou zneužít tohoto postavení vytvořením tzv. vertikálního kartelu, kdy si propojí zdravotní pojišťovnu a prohání si peníze. Ale tak to, prosím vás, dělají i některé krajské pobočky VZP. To se dá dohledat podle nepřiměřených úhrad, nesrovnatelných úhrad. To znamená, netýká se to výhradně zaměstnaneckých pojišťoven. Je to jev, který jsem opakovaně kritizoval a kvůli kterému jsem připravil přísné kontroly a dohled nad zdravotním pojištěním. A komplexní pozměňovací návrh, který máte přílohou k tisku č. 122, je částí přísnější kontroly vzniku a fúzí. Je tam část 20 u VZP a u zaměstnaneckých pojišťoven je to, tuším, část 19, nevím to nyní přesně, až bude podrobná rozprava, tak jsem schopen vás na to upozornit, protože bude okolo toho diskuse. Tam je také přesně popsáno, jak ošetřit to, když se objeví, že vlastník zdravotnického zařízení, který má nějaký vztah k některé zdravotní pojišťovně, zřejmý je ovládající osobou, se dá odhalit podle tohoto pozměňovacího návrhu tento vztah a vede to k sankcím, popř. k odebrání licence takové zdravotní pojišťovně, což je daleko účinnější a podstatnější, než zakázat fúze, které s tím primárně nesouvisejí. Za další. Jestliže se nám blíží krize a my se tady bojíme milionové pojišťovny, tak je to přesně ten jev, co jsem uvedl na začátku, protože to může být z veřejného zájmu, kdy pojišťovna s milionem pojištěnců je daleko odolnější vůči finanční krizi, protože si může lépe rozložit riziko, než pojišťovna, která má 100 000 pojištěnců. Máli 100 000 pojištěnců, tak ji stačí položit pět leukemiků. Když má milion pojištěnců, tak
170
samozřejmě tento nápor snese, jakkoliv máme přerozdělení. A to, nedej bože, na nějakou epidemii chřipky, když se tedy nahrne na takovou malou pojišťovnu velký počet klientů, kteří onemocní chřipkou a i v běžné péči jí to může lámat vaz. To tedy není negativní jev. A už z principu to nemůže být negativní jev, když má VZP asi 65 procent trhu, takže jako, o čem se tady bavíme. Je to monopson na našem trhu, není to monopol, ale monopson. Proto bych prosil, abychom s termíny pracovali správně, nelavírovali s nimi a šli po jádru věci a snažili se to ošetřit. A znovu zdůrazňuji, že s panem poslancem a s navrhovateli obecné cíle máme stejné, aby nedošlo ke zneužívání prostředků a nebylo to na úkor pojištěnců. Také, aby fúze nebyla na úkor pojištěnců, aby to nebyla spekulativní záležitost. Ale to jde zařídit jedině tak, že nad fúzí bude kontrola, což máte zase v jednotlivých ustanoveních komplexního návrhu. Pak se v komplexním návrhu objevují ještě některá protikrizová opatření. Kromě významného zesílení kontroly zdravotních pojišťoven a povinného reportingu a možností ad hoc namátkových kontrol ve zdravotních pojišťovnách, což dneska není možné. Ministr je opravdu slabá figura současnosti. To jsou nástroje, které jsou pro blížící se krizi ve zdravotnictví důležité. Zároveň je tam zpřísnění nakládání z preventivního fondu. Je tam zpřísnění i dalších věcí z nakládání fondu. Prosím, já jsem tady zaslechl a podivil jsem se, že tam je možné vyložit omezení úvěrování zdravotních pojišťoven, vzetí si úvěru, kdy to má jednoznačně pozitivní charakter, protože nad 1,5 procent základního fondu, když si vezme pojišťovna úvěr, tak si to musí nechat schválit od ministerstva, kdyžto dneska ne, to je zpřísnění, že by z toho mělo vyplynout, že pojišťovny mohou půjčovat peníze. Prosím vás, půjčovat peníze v tomto státě mohou jenom banky, nikdo jiný, podle jiných zákonů to není možné. My to takovým komplexním pozměňovacím návrhem způsobit opravdu nemůžeme, a už vůbec ne zdravotní pojišťovna, to vůbec z toho nevyplývá. To je jenom pro pořádek, kdyby náhodou někdo měl z toho obavy. A to samozřejmě nebyl záměr, když tak bychom museli tuto chybu klidně tady napravit, ale nedovedu si představit, jak by mohla vzniknout, když na to ve státě nemůže mít nikdo takovéto oprávnění. Proto máte před sebou materii, která ještě kromě dalších protikrizových momentů co se týče fondů a jak se s nimi má nakládat, je jakousi aspoň náhražkou toho, co se snažila předložit paní ministryně, protikrizového zákona v Poslanecké sněmovně, který byl potom vztažen pro negativní stanoviska v PS. A částečně se objevují tyto věci i v této materii, lépe řečeno v komplexním pozměňovacím návrhu výboru a jsou z hlediska blížící se krize aspoň tím minimem, k čemu bychom se mohli přihlásit. Zároveň znovu zdůrazňuji, že jsou tam i věci, které navrhuje řešit předkladatel, ale lépe, lépe řečeno, některé věci, které navrhuje předkladatel, jsou kontraproduktivní a jdou naopak proti logice. Zároveň se kolegům neomlouval, protože za to nemohu, ale nevím, jestli teď opravdu jsme schopni tuto záležitost vyřešit, že nebylo možné v časovém presu tam zapracovat střet zájmů. On tam je střet zájmů, ale lépe střet zájmů. Já totiž souhlasím s tím, co tady říká pan poslanec Hovorka, akorát, že se to špatně provádí u netypických veřejných institucí, a provedení bohužel není účinné a je problematické, jak je to tam, protože kdyby to bylo možné, tak v rámci jednání KDUČSL a ministerstva, o kterém vím a mám z něho záznam, tak by se to tam dostalo, protože tam na tom byla shoda, ale nebylo možné to provést. Kdyby bylo trošku víc
171
času, tak se řešení našlo, já už jsem nějaké viděl, ale opravdu nejsme s to dát to teď to legislativní podoby. Zároveň vězte, že komplexní návrh, který máte přílohou tisku ze zdravotního výboru, je i výsledkem kompromisů, které jsem převzal z ministerstva zdravotnictví z jednání KDU-ČSL. A jediné, co se tam neobjevuje, je onen zákaz fúzí a potom zákaz ovládajících osob, tak jak byl napsán v tomto tisku, je to tady jinak napsáno, a že tam není onen střet zájmů, protože se to nepodařilo technicky legislativně zpracovat tak, aby to bylo efektivní, účinné a správné. Jinak v tomhle je zapracováno plno věcí, jako co se týče podmínek fúzí a ostatních věcí i z poslaneckého návrhu, i z jednání. A je tady, jak vidím, paní ministryně, takže myslím si, že to může potvrdit, pokud bude chtít, ale věřte mi, že to tak je. Chci upozornit ještě na jednu věc, která možná kolegy bude zajímat nebo by mohla zaznít v obecné rozpravě nebo dotaz, a to, co se týká náborů pojištěnců, protože to bylo také předmětem kritiky poslaneckého návrhu. V našem výborovém je zohledněno to, co bylo v poslaneckém návrhu, je to lépe a šíř provedeno a je tam zakázáno lákání pojištěnců do zdravotní pojišťovny přes třetí osoby, to znamená přes lékaře nebo přes někoho jiného. Tam je to zakázáno jako špatná praxe. Jsou tam zvyšovány pokuty až na půl milionu mimo jiné za špatné hospodaření, za tento způsob náboru tam může pojišťovna dokonce dostat veliké sankce za to, když používá k náboru pojištěnců neférových metod, lákání. Je tam zakázáno, aby byli lákáni na plavenky, na interrupce. Je tam zakázáno to, co mnohokrát bylo kritizováno i ze strany sociální demokracie, a je tam zakázáno to dělat přes třetí zprostředkovatele, tak aby se někdo neuchýlil k této fintě. Moc prosím vzít v potaz – bude krize, že jsou součástí komplexního pozměňovacího návrhu protikrizová opatření připravovaná ministerstvem zdravotnictví, že to jsou záležitosti, které jsou promyšlené už při zákonu, který daleko více zpřísňoval kontrolu a fungování zdravotních pojišťoven a že sukus z toho je jeho obsahem. Proto vás prosím, abychom toto propustili do podrobné rozpravy, kde může vysvětlit nějaké nejasnosti výbor, případně paní předsedkyně. Prosím, abyste to propustili do podrobné rozpravy a abychom to takto mohli vrátit Poslanecké sněmovně. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásil pan senátor Janeček. Předem ohlásil, že vystoupí jako senátor, nikoli jako zpravodaj. Senátor Miloš Janeček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Z titulu senátora, nikoli z titulu zpravodaje bych se rád v obecné rozpravě vyjádřil k některým bodům, které považuji za nutné, jak už zde zaznělo, klíčové ustanovení je § 6, odst. 3 zákona 282/1992 Sb. Platné znění dává ministerstvu zdravotnictví i financí prostor pro schválení nebo neschválení, sloučení či splynutí zaměstnaneckých pojišťoven. Nedostatkem tohoto znění je skutečnost, že nespecifikuje, zda ministerstvo zdravotnictví je či není povinno přihlédnout k vyjádření ministerstva financí a také nespecifikuje, na základě jakých zkušeností dospívá ministerstvo zdravotnictví ke svému rozhodnutí. Existují právní rozbory, které tvrdí, že rozhodnutí ministerstva zdravotnictví je rozhodnutí ve správním řízení, kdy při splnění velmi jednoduchých podmínek má toto ministerstvo povinnost sloučení či splynutí schválit. Je tedy zřejmé, že stávající změna počítá se skutečným rozhodovacím procesem dvou klíčových ministerstev.
172
Znění zákona je málo precizní, protože vznikalo v 90. letech 20. století, tedy v době, kdy se nepředpokládalo, že veřejnoprávnost zdravotních pojišťoven bude zpochybňována. Dále je zde bod, kdy poslanecká novela umožňuje beze změny slučování zaměstnanecké pojišťovny s VZP, sloučení s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou v případě, že tato nová pojišťovna nedosáhla zákonem stanoveného minimální počtu pojištěnců nebo měla vážné ekonomické problémy. To se potom nepodařilo vyšetřit opatřeními přijatými ve spolupráci s ministerstvem a ani by se nepodařilo s nucenou správou. Novela tak ruší možnost splynutí dvou zdravotních pojišťoven, při kterém nelze jednoznačně legislativně upravit, která ze dvou či více pojišťoven zaniká, nebo zanikají všechny, a vzniká nová. Dalším velmi důležitým bodem, který je v zákonu, který byl předložen je to, že pozměňovací návrh, předložený ministerstvem zdravotnictví 18. července nahradil základní filozofii této poslanecké novely, tedy senátního tisku 122, textem, který představuje v zásadě návrat k velmi mírně zpřísněným podmínkám původního znění zákona 280/1992. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, které se rozhodnout z jakýchkoli důvodů sloučit, musí splnit jen o něco málo více formálních povinností a zpracovat o jeden finanční plán navíc, aby doložily, že k žádným ekonomickým problémům sloučením nedojde. Tyto finanční plány nepochybně jsou schopny předvídat možnou negativní reakci pojištěnců zanikající zdravotní pojišťovny na její sloučení s jinou zdravotní pojišťovnou. Když jsme to probírali, všichni jsme se opakovaně zaklínali tím, že číslo 1 je pojištěnec. Zdravotní pojišťovny jsou pro pojištěnce, každý z nás je pojištěnec a každý z nás více nebo méně čerpá, čerpal nebo bude čerpat zdravotní pojištění. Z toho musíme vycházet. To, že se některé zdravotní pojišťovny dohadují o úhradách se zařízeními, je samozřejmě veřejné tajemství a v tom má pan senátor Julínek stoprocentně pravdu. Bohužel neformální punc tomu dodala právě vzniklá pojišťovna Agel, která velmi nevybíravě lákala klienty a přemlouvala lékaře, aby vstoupili a nutili své pacienty, aby také vstoupili do této pojišťovny, a potom fúzovala s Hutnickou, chce s Českou národní – a získá tím horizontální monopol. Pokud jde o vertikální monopol, to je také jen otázka kontroly. Je to otázka toho, že zde nejsou vlastníci, ale zakladatelé, kteří to mohou ovládat. Jestliže ti budou dostatečně kontrolováni a hlídáni, tak potom by tyto negativní věci ze zdravotních pojišťoven měly, ale pomalu a jistě vymizet. Na základě toho, co proběhlo ve zdravotním výboru, a toho, o čem zde hovořil pan senátor Julínek, kdy sám často řekl, že s řadou věcí s předkladateli souhlasí, ale že je třeba některé věci vyprecizovat, se domnívám, že by bylo ideální, abychom přijali návrh zákona, který zde byl předložen panem poslancem Hovorkou a kolektivem v předloženém znění, aby mohl začít fungovat a potom bychom se bavili o jeho dalších eventuálních úpravách. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Byl podán návrh na schválení zákona. Nyní má slovo pan senátor Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní senátorky a senátoři, nejprve mi dovolte, abych prostřednictvím pana předsedajícího oslovil pana senátora Julínka s ujištěním, že pokud zvítězí ČSSD v podzimních volbách, tak budeme dělat vše pro to, aby žádná finanční krize v českém zdravotnictví nebyla, nebo aby tyto dopady byly minimální. Možná, že je to
173
méně směšnější, než jistý exministr, který tvrdil, že nás vůbec žádná krize nezasáhne. Jde o to, co jsou priority té které strany pro ty či ony občany. To, že zdraví a zdravotnictví je prioritou pro české občany, některé strany poznaly v krajských i v senátních volbách v minulém roce, kdy jim také úsměv na tváři ztvrdl. Řešíme tady jeden velký problém – to, že ministerstvo zdravotnictví zanedbalo svou dřívější kontrolní funkci ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, a místo toho se plně věnovalo jistým koncepcím, které neměly ani politickou oporu v nejsilnějších stranách. Fúze, která tady zazněla – to by se mělo zaznamenat, pane předsedající vaším prostřednictvím panu senátorovi Julínkovi, který tady řekl, že by se to mělo zaznamenat – předchází krizi pojišťovny. To tady zaznělo ne z mých úst, ale z úst senátora Julínka. Nevím, jak to mám chápat, zda je Agel v krizi, že fúzoval, nebo jak to vlastně je. Je jasné, že pokud se dostaneme k tomu, o čem se tady chceme bavit, to znamená o novelizaci zákona o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, tak si musíme také položit otázku, proč se to také netýká VZP. VZP sice má dominantní postavení – ne monopol – dominantní postavení, ale není nikde napsáno, že o to také může velmi rychle přijít. To znamená, že celý problém se neřeší komplexně, ale možná za jediným a určitým cílem. Podle mne tu jde o to, že když už se pustilo podnikání do zdravotnictví, té obchodní společnosti, takže by se měla ochránit jistá pojišťovna, která fúzovala s jistým cílem. Jako levicový politik si připadám někdy jak Alenka v říši divů v této zemi a po včerejším projevu pana senátora Čunka o vlivu ČEZ na českou politiku – a já si tohoto projevu nesmírně vážím – a prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl poděkovat panu senátorovi Čunkovi za jeho výklad toho, jak to chodí v české politice. A u některých zákonů jsem zase v našem tradičním českém absurdistánu. Tady totiž pravicoví politici dávají návrhy na ochranářská omezení, která předtím tak halasně odsuzovala. Proklamovala konkurenci, zlepšování služeb pro občany, snižování nákladů v důsledku konkurence, ale když se pečlivě podíváte na ten návrh, tak tam je zcela jednoznačně ochranářský charakter. A je možné také, že se někdo probudil a začal konečně činit. Bohužel po tom, co se umožnilo obcházení zákona jisté pojišťovně, která, a to je veřejným tajemství a taky to tady zaznělo, je velmi úzce propojena na zdravotnická zařízení. V jistém regionu dokonce má na to monopol. Všem ostatním pojišťovnám přitom je zakázáno vlastnit nebo provozovat zdravotnická zařízení a tady vidíte bezzubost Ministerstva zdravotnictví, které nenašlo způsob, jak toto zastavit nebo omezit. Asi proto, že si je tato společnost jistá svým politickým krytím. Zdůrazňuji, když už jsme pustili soukromé obchodní společnosti do podnikání v oboru zdravotního pojištění, a já tvrdím, že to byla zásadní a hrubá chyba, pak už nemůžeme nedat všem stejné podmínky. Pak tady hrozí to, co tady zaznělo, to znamená, že nám hrozí arbitráž. Jde zcela jednoznačně také o to, že jsme v Evropské unii. Protože jednou ze základních zásad Evropské unie je rovnost podmínek podnikání. Řešením by byla nezisková veřejnoprávní instituce. Aby se zabránilo úniku finančních prostředků ze systému a byla zde povinnost zákonem daná reinvestovat tento zisk zpět do zdravotnictví. Rovněž by se tím zabezpečila široká kontrola a průhlednost. Tvůrce pozměňovacího návrhu jistě ví a zná, že u soukromých společností, které vstupují do systému veřejného – opakuji a zdůrazňuji veřejného – zdravotního pojištění, se naráží na obchodní zákoník se všemi jeho klady, ale i zápory. Jako je obchodní tajemství, různé smlouvy atd. Někdo asi sledoval ale něco jiného a
174
především rychlou privatizaci veřejného zdravotního pojištění a ovládnutí 220 miliard ročně s příslušným nasměrováním a lokací na ta správná místa, a zapomněl na to nejdůležitější, kontrolovat tak velké finanční prostředky. Chtěl bych se vrátit ještě podrobněji k některým paragrafům. V článku 1 § 4 odst. 1b je velmi nedokonalý, a jsem rád, že v pozměňovacím návrhu poslance Janečky to konečně bylo dotaženo, že žadatelem nemohou být ani propojené osoby, ovládací nebo ovládaná osoba, právě tak, jak je to u této problémové pojištovny, a na což by měli legislativci na Ministerstvu zdravotnictví ČR i s příslušnými odborníky jistě přijít co nejdříve. Jsem rád, že aspoň na to přišli v pozměňovacím návrhu, který nám byl dán dnes před zřejmě půlhodinou k dispozici. V § 7 odst. 1, v poslaneckém návrhu se vypouští nenaplnění rezervního fondu a místo toho se tam vkládá odst. 2, kde již nenaplněný rezervní fond vypadl. A hlavně v odst. 2 je bod b), kde je vlastně připuštěno, že pojišťovně se dovoluje a povoluje být v prodlení s plněním svých závazků tři měsíce. Vlastně tam beztrestně se jim dává, že je možné, aby byla tříměsíční splatnost. Ostatně je zde v té vylepšené podobě velmi mnoho pozoruhodností, jak to bývá zvykem. Paragraf 2 se doplňuje odstavcem 4, kde se zakazuje z jiných – opakuji z jiných – než veřejných zdrojů nebo prostředků veřejného zdravotního pojištění používat reklamu na získávání svých klientů při podnikání v pojišťovnictví. Opakuji, je to z úplně jiných zdrojů. Tady dokonce zákonem někomu poroučíme, ten, kdo chce podnikat, že nemůže své peníze věnovat do toho podnikání, i když ty peníze nejdou – a to zdůrazňuji – nejdou z veřejného zdravotního pojištění. Ony totiž ty plavenky, jak tu zaznělo, šly z veřejného zdravotního pojištění. Byly z fondu prevence. A to bylo špatné. A tady se jedná o to, že se zakazuje, že se dají úplně jiné prostředky, které nejsou z veřejného pojištění, na to, aby pojišťovna získala své klienty. V praxi by to znamenalo, že by prakticky žádná jiná pojišťovna nemohla získávat své pojištěnce. Já nevím, čím by je získávala, ale to je asi záležitost pro předkladatele, ne pro mne. Já se jenom ptám, jestli jsme ještě ve svobodné zemi po roce 98, že něco takového je v této zemi možné. Opakuji, z jiných zdrojů se nesmí poskytovat výhody. To znamená, že se tady zakazuje sponzoring ve zdravotnictví. Možná, že se tady chce zakazovat i dávání darů a investice z řádně zdaněných finančních prostředků? Toto je pravicovost české politiky. Velmi pikantní je § 7b, kde se zavádí kontrola na dálku. U některých asi jen na špičku nosu, protože víme, jak dopadla pouze částečná hloubková kontrola VZP a kde i sněmovní vyšetřovací výbor musel konstatovat, že byly nedostatky v hospodaření VZP. Jakou cenu potom bude mít ta kontrola na dálku? Já doufám, že to bude pomocí internetu. Jak bude zajištěna ochrana osobních dat a jakými zvláštními cestami bohatě zaplacenými z kapes nás všech se to bude uskutečňovat? Správně by to mělo být po zvláštních chráněných sítích. Pro vaši informaci: VZP investuje obrovské prostředky, více než miliarda nyní do některých těchto systémů. Co na to říká Úřad pro ochranu osobních údajů? Protože nejde mnohdy jenom o ekonomická data, jak bychom i mnozí představovali, ale kontrolovat se budou muset i soukromé subjekty i jejich zdravotní záznamy, aby se ověřily některé ekonomické výsledky. A tam opět budeme narážet, protože tam zase znovu nastoupí obchodní zákoník. On je totiž velký problém právě vstup soukromých společností, které se jednoznačně musí řídit obchodním zákoníkem, tak narážejí na to, čemu se dalo předejít, na tu veřejnoprávnost, na to, že by k tomu nemuselo docházet.
175
§ 10a snad nemohl napsat člověk, který se aspoň trochu vyzná ve zdravotnických předpisech a stanovování úhrad za poskytovanou zdravotní péči, protože tam je jasně napsáno a vždy to bylo, že pojišťovny mohou, nemusí, ale mohou mít i individuální smlouvy. Bylo to za vlád ČSSD, i za vlád toho prokletého Ratha, jak tady byl mnohokrát napadán v tisku a v médiích, tak i tehdy byla možnost individuálních smluv. Nyní toto není. Navíc Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opakovaně konstatoval, že hospodářská soutěž v této oblasti není a nemůže být, pokud půjde o prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Není a nemůže být. A je na příslušných ministrech, a to je ta moc výkonná, aby příslušnou úhradovou vyhláškou určili jasné mantinely. A buďto to dělají, anebo to nedělají. A velmi úsměvný je také § 15 odst. 2 doplnění písm. c), který zní: „jehož dosavadní zkušenosti nebo činnost v profesním či podobném sdružení dávají předpoklad žádného řízení pojišťovny“. Kdo bude hodnotit, co diskriminace? Kdo bude určovat, jestli dosavadní skutečnosti jsou dostatečné nebo ne? Netroufl bych si ani u předkladatele, ani u předkladatele novely určovat, jestli má nebo nemá tyto skutečnosti. Povinnost uložit pojišťovně pokutu až do výše jednoho milionu korun při takových obratech zdravotních pojišťoven, kdy my tady dáváme právnickým osobám daleko vyšší pokuty, se mi zdá rovněž směšná. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Tak to je konec. Skončil jste? (Smích a potlesk v sále.) Nepostřehl jsem to, omlouvám se. Slovo má s právem přednostním pan předseda Julínek. Senátor Tomáš Julínek: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, nebojte se, nebudu reagovat na všechno, co tady bylo řečeno. Bylo přece zřejmé, že pan senátor Dryml četl pozměňovací návrh a že k pozměňovacímu návrhu si musím vzít ještě text zákona, abych věděl, co přesně ten text znamená, a pak by nedošel k závěrům, co tady říkal. Vystoupil jsem kvůli něčemu jinému. Vystoupil jsem kvůli tomu, že tady opakovaně z jeho úst zazněl opravdu blud, který by mohl těm, kteří neznají přesně právní rámec v rámci zaměstnaneckých pojišťoven, že vstoupily obchodní organizace jako zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, nebo se to vztahovalo k AGELU, já jsem to přesně nepochopil, a prosím vás, to není pravda. Žádná akciová společnost nevstoupila na trh, žádná obchodní společnost nevstoupila na trh zdravotního pojištění. Tam jsou pouze pojišťovny podle zákona o resortních a zaměstnaneckých pojišťovnách ustanoveny jako zakladatelé a nemají jinou výhodu, než druhé. Je to tam úplně stejné, tzn., například je tam pořád zakázané pro všechny vlastnit zdravotnické zařízení, aby zdravotnická pojišťovna vlastnila zdravotnické zařízení. To platí úplně pro všechny, tento zákaz, akorát ostatní vztahy tam nejsou upraveny. Jen proto, abych vyvrátil tento blud. To není pravda. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Slovo má paní senátorka Alena Palečková. Senátorka Alena Palečková: Pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, nebudu mluvit k tomu zákonu k meritu věci, mám spíš problém typu procedurálního, protože ačkoliv pan zpravodaj to neavizoval, ale pan senátor Dryml
176
se o tom zmínil a na lavice jste dostali pozměňovací návrhy pana senátora Janečka. Tak bych se chtěla za prvé se zeptat, jestli je tedy bude předkládat, a upozornit na to, že pokud by je předkládal, tak s největší pravděpodobností by je musel načíst na mikrofon, protože jsou předloženy na plénu, což tedy obnáší 22 stránek textu. To ale je jeho plné právo. Ale já bych asi v tom případě potřebovala svolat minimálně na půl hodiny výbor a požádat pana dr. Krišicu, eventuálně paní ředitelku legislativního odboru, aby nám pomohli se zorientovat v tom textu, protože při tom prvním pohledu na to se ten text pravděpodobně liší v několika odstavcích, pravděpodobně ve čtyřech, ale není to podáno jako pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, tak abychom se v tom snadněji zorientovali, ale je tam vlastně celý ten text, který kopíruje ten text toho výborového. A upřímně řečeno, tady na plénu ani my nejsme schopni přesně odhadnout, jestli tam není nějaká návaznost. Mám vážnou obavu, abychom se nedopustili v této velmi citlivé materii nějaké závažné chyby a abychom neschválili něco, co by způsobilo totální zmatek ve zdravotním pojištění. Tolik jsem chtěla dopředu avizovat. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, paní kolegyně, taková situace může nastat po eventuálním hlasování schválit – zamítnout. Je dobře, že jste upozornila na tuto situaci, protože jde o mimořádně rozsáhlý pozměňovací návrh. Budeme si muset dávat pozor, abychom neudělali žádnou chybu. Pokračuje obecná rozprava. Znovu se do ní přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Já jsem tušil, že ještě neskončil. (Smích.) Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, chtěl bych jenom podpořit paní senátorku Palečkovou. Opravdu z toho vzniká trochu zmatek. Není to proto, že tady vystupuje senátor Dryml proti senátorovi Julínkovi, to opravdu ne. Ale proto, že se jedná opravdu o velmi citlivou záležitost, která může velmi ovlivnit financování českého zdravotnictví, a jedná se o velké finanční prostředky, ať už z veřejného zdravotního pojištění, tak z těch společností, které se rozhodly, že se stanou těmito pojišťovnami. Ale přesto všechno se musí řídit obchodním zákoníkem. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Kdo se ještě hlásí? Ještě se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Miloš Janeček. Senátor Miloš Janeček: Jen bych doplnil to, co zde zaznělo od paní senátorky Palečkové. Já jsem navrhl jako senátor přijmout to, co zde zaznělo, to nemusím opakovat. Za druhé my sami na výboru jsme pozměňovací návrh získali prakticky ve chvíli, kdy výbor začal, takže nikdo z nás neměl ani půl hodiny na přípravu a vůbec ne na to, aby to prostudoval. Já jsem tento návrh získal pouze a jenom díky panu poslanci Hovorkovi, který jej měl nějakým způsobem opatřený. Takže nikdo z ostatních členů nebo minimálně, nechci říkat z levé strany spektra, nebyl o tomto návrhu dopředu informován. Pokud dojde k hlasování o dalším pozměňovacím návrhu, budeme samozřejmě postupovat podle zákona. Ale vy jste to dostali zhruba v 11 hodin, takže proti výboru jste byli o tři hodiny zvýhodněni. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásila paní senátorka Alena Venhodová.
177
Senátorka Alena Venhodová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, mám jen dotaz. Možná díky tomu, že jsem u začátku tohoto projednávání nebyla přítomna. Já bych se jen chtěla zeptat, pane předsedající, vaším prostřednictvím – pana senátora Janečka, jestliže on taky dostal teprve v začátku klubu tento pozměňovací návrh od pana poslance Hovorky, tak kdo je vlastně autorem tohoto pozměňovacího návrhu celého? Je to výborový návrh, nebo je to váš individuální návrh? Místopředseda Senátu Petr Pithart: To se objasní v další rozpravě. Jestli se nemýlím, pan poslanec Hovorka chtěl vystoupit ještě před tím. Ne. Vystoupí, aby zhodnotil průběh obecné rozpravy. Takže paní senátorka Alena Palečková. Teď jsem přeskočil pana senátora Julínka, ale on dává přednost paní kolegyni. Prosím. Senátorka Alena Palečková: Děkuji, pane předsedající. Jenom krátce. Ano, pozměňovací návrh, který je přijatý výborem, byl k dispozici naší legislativě. Senátorům byl k dispozici krátce před jednáním výboru. Nicméně na výboru jsme se jím zabývali asi dvě hodiny. Je to víceméně návrh vycházející z legislativního odboru ministerstva zdravotnictví. Na výboru byla za prvé možnost detailně vysvětlit tyto záležitosti, byl i s důvodovou zprávou. Za druhé byla možnost jednání přerušit a projednávat to později. Takže si myslím, že na plénu tu možnost opravdu nemáme. To je asi vše, co jsem k tomu chtěla říci. A jinak jsem skutečně vedena obavou, abychom to tady nezmastili, když použiji tento výraz, tak, aby potom opravdu zdravotní pojištění u nás nebylo v totálním rozvalu. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní kolegyně. Takže jste sama objasnila otázky, které jste původně vnesla. Bude záležet na nás, jak se rozhodneme, že pozměňovací návrh projednáme, budeme-li ho projednávat. Takže teď pan senátor Julínek. Senátor Tomáš Julínek: Děkuji, pane místopředsedo. Jako předseda klubu prosím o 15 minut na jednání klubu. Prosím kolegy senátory za ODS, aby šli do klubové místnosti. Ještě před ukončením obecné rozpravy. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Takže kdo se hlásí ještě do obecné rozpravy? Paní senátorka Paukrtová – nefunguje jí tlačítko, ale to nevadí. Prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Já se omlouvám, nemám tam kartu, proto hlasovací zařízení nefunguje. Je to moje chyba. Omlouvám se. Já se velice omlouvám, ale náš klub nemá zástupce ve zdravotním výboru. Pokud jsem to správně pochopila, existují dvě skupiny pozměňovacích návrhů, jeden výborový a jeden pana zpravodaje. Moc bych prosila, kdyby bylo možné, aby nám někdo objasnil, jak se ty dvě skupiny pozměňovacích návrhů liší. Myslím si, že se liší, ale je to tak komplikované, že my to nedokážeme nastudovat a navíc skutečně nemáme zástupce ve zdravotním výboru. Tak jsem o toto chtěla velmi požádat. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Pokračujeme v obecné rozpravě. Paní senátorka Alena Palečková, pan senátor Julínek. Paní senátorka se tentokrát vzdala.
178
Senátor Tomáš Julínek: Jen fakticky. Jednání výboru se může účastnit kterýkoli člen Senátu, takže pokud by došlo k takové situaci, je to jistě možné. Problém vzniká jenom tím, že místo pozměňovacího návrhu k pozměňovacímu návrhu nám byl předložen text, ve kterém se máme orientovat. To je jediný problém. To je výčitka předkladateli pozměňovacího návrhu. Kdyby dal jenom tři, čtyři věci, které se tam snad mění, tak bychom všichni jasně viděli, že je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, já bych jenom krátce řekl – ve stručnosti, možná, že neřeknu všechno –, v čem se to liší. Je to asi v těch věcech, o kterých jsem mluvil. Je to to, že u pozměňovacího návrhu senátora Janečky je odstraněno to, co jsem tady kritizoval. To znamená, že je tam umožněna možnost používat jiné prostředky, než jsou z veřejného zdravotního pojištění vzhledem k pojištěncům při jejich náboru. Dále tam je, že má naplněný rezervní fond. Dále se tam vypouští to, co jsem tady kritizoval, to znamená, že pojišťovny mohou být tři měsíce po splatnosti. To jsou asi nejdůležitější věci. Dále nejdůležitější věc – je tam zapracováno to, o čem jsme se tady bavili a co je vlastně jádrem sporu, co je možná podnětem k tomu, proč došlo k novelizaci tohoto zákona. To znamená, že tam jsou vloženy osoby ovládané a ovládající. Je to důležitá věta. Můžu mít jiný názor, ale byl bych rád, zrovna tak jako senátor Julínek, aby došlo ke konsensu a zklidnění. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má místopředseda Senátu Jiří Šneberger. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Chci vystoupit s faktickou poznámkou. Lekce češtiny. Janeček, bez Janečka. Janečky – to by se musel jmenovat pan senátor Janečka. Místopředseda Senátu Petr Pithart: První vyjasnění do velkého pozměňovacího návrhu. (Veselost.) Kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Teď obecnou rozpravu končím. (Námitka pana senátora Tomáše Julínka.) Přece jenom. Senátor Tomáš Julínek: Pane místopředsedo, já jsem chtěl upozornit, že jsem říkal, že chci jednání klubu před ukončením obecné rozpravy. Prosím, abyste ji neukončoval. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Máte pravdu, takto jsme se dohodli, já jsem na to zapomněl. Čili rozprava není ukončena, je přerušeno jednání. Na jak dlouho? Na 15 minut. Takže se tu sejdeme za 15 minut. (Jednání přerušeno ve 14.57 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 15.06 hodin.) Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat, prosím, zaujměte místa. Nacházíme se stále ještě v bodě
179
obecná rozprava. Táži se, zda si někdo přeje vystoupit, ještě než ji ukončím, v obecné rozpravě. Nikdo nechce vystoupit. Takže končím obecnou rozpravu. Páni předkladatelé a zpravodaj mají ještě právo posledního slova. Takže chcete vystoupit v obecné rozpravě? Nechcete. Obecná rozprava byla ukončena a táži se navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Ano, chce, takže pan poslanec Hovorka bude hovořit. Prosím. Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já se chci krátce vyjádřit k tomu, co tady zaznělo. Pan senátor Julínek tady řekl, nebyla transformace zdravotnictví, bude krize. Já bych jenom k tomu chtěl připomenout, že v roce 2008 se tady mluvilo, když byly přebytky na účtech zdravotních pojišťoven ve výši 20 miliard, že zhruba každý občan České republiky po privatizaci zdravotních pojišťoven dostane 10 tisíc zhruba na svůj osobní účet. O tom se otevřeně mluvilo. Chtěl bych říci, že slučování zdravotních pojišťoven není protikrizové opatření, jak jsem tady vyrozuměl. Ani nejsem přesvědčen o tom, že by tento náš návrh měl krizi ve zdravotnictví zhoršovat nebo zvyšovat, nebo zapříčiňovat. Slučování zdravotních pojišťoven i v původním návrhu je umožněno stejným způsobem, jak probíhalo 18 sloučení v průběhu devadesátých let. Je tam pouze omezení, že zdravotní pojišťovna se může sloučit, když je na ni zavedena nucená správa a nebo když nedosáhla počtu 50 tisíc pojištěnců. Z toho co tady senátor Julínek řekl, by znamenalo, že pokud se nesloučí Hutnická, Agel s Českou národní zdravotní a pojišťovna Metal Allianz, pokud se nesloučí Vojenská zdravotní s ministerstvem vnitra, tak vlastně se pojišťovny dostanou do krize. Skutečně si myslím, že takto to není. Na vydání rozhodnutí o sloučení zdravotních pojišťoven není právní nárok a vyplývá to i z analýzy, kterou jsme si nechali zpracovat odborníkem na správní právo v České republice to zásadní, co by se mělo do zákona dostat, co tam není, tak je otázka střetu zájmů a provázanost zdravotnických zařízení se zdravotními pojišťovnami. To si myslím, že je klíčové. Jenom v krátkosti chci říci, že jsem byl někde citován, že napadám podnikatelské aktivity jediného a velmi slušného subjektu ve zdravotnictví a snažím se je zmařit. Ale poté byla citována jedna věta, že se jedná v případě slučování zdravotních pojišťoven o strategické rozhodnutí, na které má každý subjekt právo, když chce do budoucna posílit své postavení na trhu. Chtěl bych říci, že náš návrh omezuje fúze jenom na dvě věci, které jsem zde uvedl. Myslím si, že návrh má své opodstatnění, zejména v současné době a domnívám se, že právě slučování zdravotních pojišťoven v současné době přinese vysoké transformační náklady, které právě v tomto období krize se nedají řekněme v průběhu tří let nahradit úsporami v režijních nákladech. Takže prosím o podporu svého původního návrhu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane poslanče. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, vyjádřete se k proběhlé rozpravě. Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. V obecné rozpravě promluvilo dohromady sedm senátorů, z toho někteří dvakrát a nebo jenom s technickými poznámkami. V podstatě se hovořilo k danému tématu. Domnívám se, že zde zazněl pouze jeden návrh, to znamená podpořit převod
180
původního senátního zákona, ve znění, jak byl ze sněmovny předložen, jak ho předložil pan poslanec Hovorka. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, pane zpravodaji. Jenom dodám, že ještě tady máme usnesení garančního výboru, kde je návrh na schválení v podobě pozměňovacích návrhů, které výbor přijal. Hlásí se ještě pan předseda Sobotka. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Nerad využívám práva přednostního, ale já bych rád uvedl trošku na jinou stranu slova pana poslance Hovorky. On řekl, že o privatizaci pojišťoven se tady hovořilo a že každému zůstane 10 tisíc korun. Já jsem nikdy oficiálně neslyšel informaci, že se budou privatizovat pojišťovny. Takže, pane kolego, myslím si, že jste to trošku přehnal. Místopředseda Senátu Milan Štěch: S právem přednostního hlasu se ještě hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, ctěný Senáte. Je mi skutečně líto, ale jenom technicky. Tato informace byla zhruba před čtrnácti dny, třemi týdny na serveru aktuálně.cz a potvrdil ji tam bývalý náměstek ministryně zdravotnictví pan Luboň. Přesně toto konstatoval. V reformě zdravotnictví byl tento návrh a cílem návrhu bylo přesně toto. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vážené kolegyně a vážení kolegové, hlásí se ještě někdo? Není tomu tak. Nacházíme se ve vztahu, kdy bychom měli a budeme hlasovat o návrhu schválit. Pokud by tento návrh neprošel, bude otevřena podrobná rozprava, protože jiný návrh, to znamená na zamítnutí, nebyl podán. Přivolám nyní k hlasování nepřítomné senátorky a senátory a pak vás všechny odhlásím. Kolegyně a kolegové, odhlašuji vás a prosím, teď se znovu přihlaste a všichni si zkontrolujte, zdali vám svítí modré nebo někomu fialové světélko. Nechávám větší časový prostor, aby hlasování bylo naprosto regulérní. Vážené kolegyně a kolegové, jste odhlášeni, tak se, prosím, znovu přihlaste. Zahajuji hlasování. Byl podán návrh schválit. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 58, registrováno 74, kvórum 38, pro návrh 33, proti 32. Návrh byl zamítnut. Zahajuji nyní podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Miloš Janeček, prosím. Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, vzhledem k tomu, že nikoliv ze zlého úmyslu došlo k tomu, že z pozměňovacího návrhu, který předkládám, nebyly vytaženy pouze body, které se liší od pozměňovacího návrhu výborového. Měl jsem představu, že během pěti minut zde vyjmenuji to, v čem se liší jednotlivé návrhy. Pokud to není možné, tak mi nezbývá nic jiného, než vám celý svůj pozměňovací návrh přečíst.
181
Pokud by plénum souhlasilo s tím, že z toho vytáhnu pouze ty body, kde se návrhy liší, tak já s tím problém nemám. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Hlásí se předseda klubu ODS pan Julínek, prosím. Senátor Tomáš Julínek: Já předpokládám a myslím, že pan místopředseda se mnou souhlasí, že to možné samozřejmě je. A tam je jediný problém, že tu změnu nemáme písemně, takže budeme muset to studovat a záleží pak na tom, jak se k tomu postaví plénum. Ale to by byl naopak správnější způsob. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Domnívám se, že nyní trochu jedeme asi po hraně jednacího řádu, ale záleží na naší dohodě. Je tady návrh, že by pan senátor Janeček nečetl těch 22 stránek a ve svém vystoupení v podrobné rozpravě by upozornil a z písemného návrhu, který všichni máme, nám řekl, kde se vlastně mění pozměňovací návrh, který přijal garanční výbor. Nebyl by to tedy pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, byl by to samostatný návrh, což by znamenalo, že by se nejdříve hlasovalo o návrhu garančního výboru, a když by neprošel, teprve pak by se hlasovalo o návrhu kolegy Janečka. To by byl postup, který bychom nyní mohli přijmout. Hlásí se předseda Senátu, prosím. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, všechno je možné, ale pozměňovací návrh musíme v každém případě dostat písemně. My máme celý návrh. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane předsedo, to byl ten kompromis, který naznačoval předseda klubu pan senátor Julínek a který já jsem okomentoval nebo vysvětlil, že by pan senátor Janeček ze svého písemného návrhu tady de facto přečetl tu část, která se liší od návrhu výborového. Pokud s tím bude souhlas, můžeme tak postupovat, pokud nebude souhlas, musí přečíst celé znění. Hlasovalo by se o celém znění od kolegy Janečka. Četl by jen rozdíly. Má tady stejné věci, jaké jsou v usnesení garančního výboru. Prosím paní předsedkyni výboru o upřesnění. Jestliže jsou nejasnosti, bude se to číst. Senátorka Alena Palečková: Myslím si, pokud s tím plénum bude souhlasit, že je možné, aby se přečetlo jen to, v čem se tyto dva návrhy liší. Myslím, že vzhledem k času s tím plénum souhlasit bude. V každém případě budu ale chtít, aby se sešel alespoň na 30 minut zdravotní výbor. Pochybuji o tom, že jen ze čtení pochopíme, v čem rozdíl je. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Paní předsedkyně Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: V případě, že se bude scházet garanční výbor, přijde mi jednoduché, aby pan kolega čtyři body během doby napsal a rozdal nám je, jestliže se to liší jen v tomto směru. Potom podle mého názoru dodržíme jednací řád. Může to načíst, můžeme to dostat v písemné podobě a mezitím se může sejít garanční výbor. Myslím si, že se to časově stihnout dá.
182
Místopředseda Senátu Milan Štěch: Jsme v podrobné rozpravě, teď řešíme proceduru. Hlásí se předseda klubu ODS Tomáš Julínek. Senátor Tomáš Julínek: To, co navrhovala paní kolegyně, je trochu komplikované, protože pan senátor je zpravodaj a člen výboru a bylo by to v kolizi. Nechal bych ho to načíst. Paní předsedkyně to bude bedlivě sledovat, a jestliže se zjistí, že je nějaký problém, řekne si, abychom to zpracovali. Pokud se plénum rozhodne, že se o tom bude hlasovat, tomu rozumím, můžeme hlasovat. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Je přihlášen a slovo má stále pan senátor Janeček. Senátor Tomáš Julínek: Chci upozornit kolegy, že jednací řád hovoří o tom, že když požádá předseda výboru o to, aby pozměňovací návrh mohl projednat, aby byl předložen na lavice, vždycky o tom Senát hlasuje. Znamená to, že jen my rozhodneme, zda si to paní předsedkyně výboru může vzít k projednání. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ještě pan předseda k proceduře. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: § 108 našeho jednacího řádu: Je potřeba, aby návrh byl podán písemně, čtyři diferencované body musí být podány. K čemu je to pozměňovací návrh k původnímu návrhu, který jde proti kolegovi Hovorkovi, nebo proti návrhu, který předložil výbor? To chci vědět, to neslyším. Začnou se mi zde předčítat údajně čtyři body. Je jasné, že to musí být písemně. K čemu to tedy je? K výborovému návrhu, nebo k návrhu kolegy Hovorky? Nedělejme z této knížky bramboračku. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážení, aby nebylo zpochybňováno nedodržení jednacího řádu, podle mého názoru nezbývá nic jiného, než aby to kolega Janeček celé přečetl, protože o přestávce se nepodařilo vypracovat pozměňovací návrh k usnesení a k pozměňovacímu návrhu garančního výboru. Nezbývá tudíž nic jiného, než aby to přečetl. Nezlobte se, paní kolegyně, vy jste bez přednostního práva a můžete vystoupit až po panu Janečkovi. Pane senátore, ujměte se slova. Senátor Miloš Janeček: Podávám to jako pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, což je senátní tisk č. 122. V návrhu zákona se mění 1. vložit slova „zákon č. 551/1991 S., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů a“ 2. nad slova „Čl. 1“ vložit text: „ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 551/1991 Sb.“. 3. Článek I upravit takto: „Čl.I
183
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., Místopředseda Senátu Milan Štěch: Prosím o klid, aby mohl pan senátor přednášet svůj návrh. Senátor Miloš Janeček: zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 445/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 262 Sb., Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně a kolegové, pan senátor tady čte pozměňovací návrhy. Víte, že to není jednoduché, mějte ohled na to, co teď provádí. Máte-li nutné věci, vyřiďte je mimo. Prosím, aby to respektoval i kolega Dryml. 1.
2. 3.
4.
5. 6. 7.
Senátor Miloš Janeček: zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní: „Pojišťovna nesmí při náboru pojištěnců, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob, poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k pojišťovně žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec splnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištěn, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.“ Na konci textu § 3 se doplňují slova „s péčí řádného hospodáře, v zájmu pojištěnců a s cílem efektivního vynakládání finančních prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.“ V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „Smlouvu o úvěru může pojišťovna uzavřít pouze jako dlužník a jen s tím, kdo je na území České republiky nebo jiného členského státu EU oprávněn působit jako banka. Pojišťovna je povinna předem požádat ministerstvo zdravotnictví o schválení, jedná-li se o smlouvu o úvěru, jehož celková výše přesahuje částku 1,5 % z příjmů pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokud, přirážet k pojistnému a náhrad nákladů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci za předchozí kalendářní rok.“ V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta: Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí stanoví prováděcím právním předpisem další informace, které má obsahovat výroční zpráva nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, zejména informace o vybraných regulačních poplatcích a doplatcích o dosažených limitech regulačních poplatků a doplatků a o smluvní síti zdravotnických zařízení. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňuje věta: ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí prováděcím právním předpisem stanoví rozsah, obsah a strukturu zdravotně pojistného plánu. V § 6 se odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „v § 4 písm. e)“. nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. e)“ a slova „Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny“ se zrušují.
184
8. V § 7 odstavec 2 písm. b) větě druhé se slovo „účastníků“ nahrazuje slovem „pojištěnců“ a věta poslední se zrušuje. 9. V § 7 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 9 znějí: „(3) Zdrojem fondu prevence jsou: a) finanční prostředky ve výši stanovené správní radou Pojišťovny z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony, b) příděl ze základního fondu ve výši a za podmínek stanovených podle odstavců 4 až 6, c) úrok z bankovního účtu fondu prevence, d) dary určené dárcem do fondu prevence. (4) Ze základního fondu lze do fondu prevence převést pouze finanční prostředky: a) vytvářené využíváním základního fondu Pojišťovny, zejména úroky, b) z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných a přijatých Pojišťovnou podle zvláštních právních předpisů. (5) Finanční prostředky podle odstavce 4 lze převést do fondu prevence v kalendářním čtvrtletí následujícím po kalendářním čtvrtletí, ve kterém k jeho poslednímu dni Pojišťovna: a) dosahuje vyrovnaného hospodaření základního fondu; vyrovnaným hospodařením základního fondu se rozumí dosažení nezáporného zůstatku bankovního účtu základního fondu, aniž by byl pro příděl do rezervního fondu, převod ve výši rezervy na pravomocně neskončené soudní spory na zvláštní bankovní účet, úhradu všech splatných závazků základního fondu a příděly do ostatních fondů použit úvěr, b) má naplněný rezervní fond a c) neeviduje žádné závazky po lhůtě splatnosti, k jejichž úhradě se používají finanční prostředky základního fondu. (6) Příděly ze základního fondu do fondu prevence lze provádět průběžně podle očekávané výše příjmů pro stanovení tohoto přídělu podle odstavce 4 v kalendářním čtvrtletí. Nejpozději k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí Pojišťovna zúčtuje příděl ze základního fondu do fondu prevence dle skutečných příjmů pro stanovení tohoto přídělu dle odstavce 4. Pod čarou 9a) Zákon č. 592/192 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 7 až 10. 10. V § 7 odst. 10 včetně poznámek po dčarou č. 5, 5a a 6 zní: „(3) Pojišťovna nesmí a) zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení, b) být osobou ovládající ve vztahu k provozovateli, vlastníkovi či spoluvlastníkovi zdravotnického zařízení, c) být osobou ovládanou stejnou ovládající osobou jako provozovatel, vlastník či spoluvlastník zdravotnického zařízení, nebo d) být osobou tvořící s provozovatelem, vlastníkem či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení koncern e) podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. Tyto jednotlivé body vycházejí ze zákonů ČNR č. 160/1992 Sb. a z § 66a obchodního zákoníku a § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.
185
11. V § 7a odst. 1 ve větě druhé se slova „Zjistí-li toto ministerstvo“ nahrazují slovy „Jsou-li při kontrole zjištěny“ a slova „zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno“ se nahrahují slovy „je Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí oprávněno“. 12. V § 7a odst. 1 se vkládá nové písmeno b), které zní: „b) uložit pokutu (§ 24 b), nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 13. V § 7a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „pokud přijatá opatření nebo pokuta nesplnily svůj účel a není možné jinak odstanit nedostatky v činnosti Pojišťovny“. 14. V § 7a odst. 2 se na konci textu věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to neplatí, jde-li o podání rozkladu proti rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa“. 15. V § 7a odst. 4 se slovo „Správce“ nahrazuje slovy „Nucený správce“. 16. V § 7a odst. 5 se slovo „Správce“ nahrazuje slovy „Nuceného správce“. 17. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně poznámky pod čarou č. 7a zní: § 7b (1) Kontrola se provádí formou kontroly na dálku, spočívající ve vyhodnocování informací poskytovaných Pojišťovnou podle odstavce 2 a § 8 odst. 1, nebo formou kontroly na místě. Při výkonu kontroly na místě se postupuje podle zákona o státní kontrole. 7a, což je zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole ve znění pozdějších předpisů. (2) Kontrolou činnosti Pojišťovny se zejména zjišťuje, zda Pojišťovna a) dosahuje vyrovnaného hospodaření; vyrovnaným hospodařením se rozumí dosažení nezáporného zůstatku bankovního účtu základního fondu, fondu prevence a provozního fondu, aniž by byl pro příděl ze základního fondu do rezervního fondu, převod ve výši rezervy na pravomocně neskončené soudní spory na zvláštní bankovní účet, úhradu všech splatných závazků základního fondu a příděly ze základního fondu do ostatních fondů-použit úvěr, a) má naplněný rezervní fond, b) neeviduje závazky po lhůtě splatnosti, c) neeviduje celkové závazky vůči zdravotnickým zařízením v částce vyšší než je součet zůstatku na bankovním účtu základního fondu a pohledávek za plátci pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ve lhůtě splatnosti, d) dodržuje tento zákon a další předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění, e) postupuje v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem. Pravidelná kontrola se provádí nejméně čtyřikrát ročně k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, průběžná kontrola se provádí na dálku k poslednímu dni kalendářního měsíce. Tím není vyloučeno namátkové provádění kontrol i na místě mimo stanovené termíny. 18. V § 8 odst. 1 větě první se slova „Pojišťovna je“ nahrazují slovy „K zajištění pravidelné kontroly je Pojišťovna“ a na konci věty se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „součástí zprávy za druhé kalendářní čtvrtletí jsou i informace o způsobu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění za předchozí kalendářní rok. K zajištění průběžné kontroly je Pojišťovna povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí předběžnou zprávu o svém hospodaření.“ 19. V § 8 se za odstavec 1 vykládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 7b znějí:
186
(2) Pojišťovna je současně se zprávou o hospodaření povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví a financí návrh opatření, jestliže zjistila, že: a) nedosahuje vyrovnaného hospodaření a) nemá naplněný rezervní fond, b) eviduje závazky po lhůtě splatnosti, c) eviduje celkové závazky vůči zdravotnickým zařízením v částce vyšší než součet zůstatku na bankovním účtu základního fondu a pohledávek za plátci pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ve lhůtě splatnosti, nebo d) nepostupuje v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. (3) Pojišťovna je povinna zveřejnit zprávu o svém hospodaření způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o výsledcích kontrol Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. 20. Za § 10 se vkládá nový 10a, který zní: „Dohody mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením a jejich jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v oblasti veřejného zdravotního pojištění, jsou dohodami soutěžitelů, narušujícími soutěž ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. 21. V § 15 odst. 2 písm. a) se zrušuje, dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 22. V § 15 odst. 2 písm. a) se slova „bezúhonný a“ nahrazují slovem „důvěryhodný“. 23. V § 15 se na konci odst. 2 tečka nahrazuje čárkou, vkládá se spojka „a“ a doplňuje se nové písmeno c), které zní: „Jehož dosavadní zkušenosti, výkon, podnikatelské činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného řízení pojišťovny“. 24. V § 15 odst. 3 zní: „(3) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje fyzická osoba, a) která je plně způsobilá k právním úkonům, b) která splňuje podmínky trestněprávní bezúhonnosti, uvedené v odstavci 6, c) o které nebylo pravomocně rozhodnuto, že je v úpadku, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že její majetek byl nepostačující, d) které v posledních pěti letech nebylo odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, e) která nebyla statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu osoby, které bylo v posledních pěti letech odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, f) která nemá splatné nedoplatky na daních, na pojistném, na veřejném a zdravotním pojištění, na pojistném za sociální pojištění a příspěvky za státní politiku zaměstnanosti včetně penále.“ 25. V § 15 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Fyzická osoba se nepovažuje za důvěryhodnou a) po dobu 3 let od právní moc rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek jejího majetku nebo rozhodnutí o zrušení konkursu, protože její majetek je zcela nepostačující, a) dále po dobu trvání trestu nebo sankce zákazu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu, uloženého soudem nebo správním orgánem,
187
b) bylo-li jí v insolvenčním řízení nařízeno předběžné opatření, spočívající v omezení nakládání s majetkovou podstatou. (5) Splnění podmínek důvěryhodnosti stanovených v odst. 3 písm. c) až f) a v odst. 4 se dokládá prohlášením. Vzor prohlášení stanoví ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. (6) Za trestněprávně bezúhonnou se pro tyto účely zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla odsouzena a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo a) trestný čin proti majetku nebo hospodářský čin, spáchaný z nedbalosti, pokud se na ni nehledí, jako že by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.“ Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako 7 až 9. 26. V § 15 odst. 8 písm. e) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 6“. 27. § 18 odst. 1 zní: „Členem orgánu Pojišťovny nebo jeho náhradníkem může být jen občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který je důvěryhodný, dosáhl věku 25 let a jeho dosavadní zkušenosti výkon podnikatelské činnosti, činnost v profesním či v obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad žádné správy pojišťovny. Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být osoba, u které vzniká pochybnost o střetu zájmů. 28. § 18 se za odst. 1 vkládají nové odst. 2 a 3, které zní: (1) Pochybnost o střetu zájmů vzniká zejména u toho, kdo je a) členem statutárního orgánu dozorčí rady nebo společníkem právnické osoby, která je vlastníkem, spoluvlastníkem či provozovatelem smluvního zdravotnického zařízení pojišťovny, b) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně nebo dodavatelem zboží či služeb smluvnímu zdravotnickému zařízení Pojišťovny, c) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady či společníkem osoby, ovládající vlastníka, spoluvlastníka či provozovatele smluvního zdravotnického zařízení Pojišťovny nebo ovládající osobu, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně či smluvnímu zdravotnickému zařízení Pojišťovny, d) je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu ke zřizovateli či provozovateli smluvního zdravotnického zařízení Pojišťovny nebo v některém ze subjektů uvedených v písm. a) až c), e) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně či smluvnímu zdravotnickému zařízení Pojišťovny f) je v postavení osoby blízké k fyzickým osobám, uvedeným v písm. a) až e).“ (2) Pochybnost o střetu zájmu nevzniká v případě, kdy zaměstnanci ministerstva zdravotnictví, kteří jsou členy orgánů VZP, jsou současně členy orgánů smluvních zdravotnických zařízení státem. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9. 29. V § 20 odst. 1 se za písm. j) vkládá nové písm. k), které zní: k) K převodu finančních prostředků z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony, do fondu prevence,“. Dosavadní písm. k) se označuje písmenem l). 30. V § 24b odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo zdravotnictví může Pojišťovně uložit pokutu a) za porušení povinností, uvedených v § 6 odst. 3 až do výše 500 000,- Kč,
188
b) při zjištění nedostatků v činnosti Pojišťovny uvedených v § 7 odst. 2 písm. a) a b) až do výše 500 000,- Kč, c) za porušení povinnosti zachovat mlčenlivost podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění až do výše 500 000,- Kč, d) za porušení povinnosti uhradit částku, o kterou byl překročen limit, stanovený pro regulační poplatky a doplatky na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, podle zákona o veřejném zdravotním pojištění až do výše 500 000,- Kč, f) za porušení povinností, uvedených v § 2 odst. 4 až do výše 1 000 000,- Kč.“ 4. Článek II upravit takto: Přechodná ustanovení 1. Pro účely převodu finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v kalendářním čtvrtletí následujícím po kalendářním čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, se splnění podmínek pro takový převod stanovených v § zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a to i tehdy, pokud takový kalendářní měsíc připadne do kalendářního čtvrtletí, následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. 2. Pro účely převodu finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence se až do posledního dne kalendářního čtvrtletí, ve kterém zákon nabyl účinnosti, postupuje podle zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že hodnocení splnění podmínek pro takový převod se provede k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. 3. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky podá předběžnou zprávu o svém hospodaření podle § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za druhý kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. 4. Ředitel a členové Správní rady a Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky doloží do 60 kalendářních dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňují podmínku důvěryhodnosti stanovenou v § 15 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Článek III nahradit tímto textem: „ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 280/1992 Sb. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1988 Sb., zákona č. 128/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 42/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 170/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) důvěryhodnosti žadatele, e) průhlednosti a nezávadnosti původu finančních prostředků na kauci, krytí výdajů na založení zaměstnanecké pojišťovny a na získávání nových pojištěnců v prvním roce činnosti.“. 2. Za § 3 se vkládá § 3a, který zní: (1) Právnická osoba se považuje za důvěryhodnou, a) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen jejího statutárního a dozorčího orgánu,
189
b) pokud jí nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, c) pokud nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je v úpadku, d) pokud nebylo v posledních 3 letech pravomocně rozhodnuto, že byla v úpadku, ledaže insolvenční řízení skončilo rozhodnutím insolvenčního soudu o tom, že bere na vědomí splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí. (2) Za důvěryhodnou se nepovažuje právnická osoba v případě, že insolvenční soud a) zamítl insolvenční návrh proto, že tato osoba nemá dostatek majetku, b) zrušil konkurs proto, že její majetek je zcela nepostačující. (3) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou osobu považuje fyzická osoba, a) která je plně způsobilá k právním úkonům, b) která splňuje podmínky trestněprávní bezúhonnosti uvedené v odstavci 6, c) o které nebylo pravomocně rozhodnuto, že je v úpadku, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že její majetek byl nepostačující, d) které v posledních pěti letech nebylo odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, e) která nebyla statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu osoby, které bylo v posledních pěti letech odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, f) která nemá splacené nedoplatky na daních, na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále. (4) Fyzická osoba se nepovažuje za důvěryhodnou a) po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek jejího majetku nebo rozhodnutí o zrušení konkursu, protože její majetek je nepostačující, b) po dobu trvání trestu nebo sankce zákazu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu uloženého soudem nebo správním orgánem, c) bylo-li jí v insolvenčním řízení nařízeno předběžné opatření spočívající v omezení nakládání s majetkovou podstatou. (5) Splnění podmínek důvěryhodnosti stanovených v odstavci 3 písm. c) až f) a v odstavci 4 se dokládá prohlášením. Vzor prohlášení stanoví ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. (6) Za trestněprávně bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestu, který nesmí být starší než 3 měsíce.“. 3. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „která není a) zdravotnickým zařízením, b) zřizovatelem, provozovatelem, vlastníkem ani spoluvlastníkem zdravotnického zařízení, c) osobou ovládající provozovatele, vlastníka či spoluvlastníka zdravotnického zařízení, b) osobou ovládanou stejnou ovládající osobou jako provozovatel, vlastník či spoluvlastník zdravotnického zařízení, nebo
190
e) osobou tvořící se zřizovatelem, provozovatelem, vlastníkem či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení koncern. 4. V § 4 na konci odstavce 2 tečka se nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: „h) závazek žadatele, že zajistí pojištěncům poskytování hrazené zdravotní péče prostřednictvím sítě smluvních zdravotnických zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění, i) závazek žadatele, že zaměstnanecká pojišťovna nebude při náboru pojištěnců, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob, poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k této zaměstnanecké pojišťovně žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění, j) plán předpokládaných výdajů na založení zaměstnanecké pojišťovny a na získávání nových pojištěnců v prvním roce činnosti, a původ těchto finančních prostředků.“. 5. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí při náboru pojištěnců, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob, poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k této zaměstnanecké pojišťovně žádné peněžní ani nepeněžení plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.“. 6. § 6 se celý vynechává. 7. Bod 7§ 6 odst. 2 se opět celý vynechává. 8. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR oznámí neprodleně zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna ministerstvu zdravotnictví. Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení, které vydává ministerstvo zdravotnictví po souhlasu ministerstva financí za předpokladu, že zaměstnanecká pojišťovna doloží, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, předloží návrh nového plánu pojistného a nástupnická zaměstnanecká pojišťovna v důsledku sloučení nenaplní podmínky pro zavedení nucené správy. Na povolení sloučení není právní nárok. Sloučení zaměstnanecké pojišťovny s VZP ČR a sloučení zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení spojení podle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Toto povolení vydává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě návrhu podaného zdravotními pojišťovnami. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení o povolení spojení posuzuje, zda navrhovaným sloučením zdravotních pojišťoven jako soutěžitelů nedojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Bez povolení spojení vydaného úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nelze vydat povolení. 9. § 6, odstavec 4 se škrtá. 10. § 6, odstavec 6 se věta poslední zrušuje. 11. § 6, odstavec 7 se slova „nebo splynutí“ zrušují a slova „odstavec 3“ se nahrazují slovy „odstavec 4“. 12. § 6, písmeno 7b) se slovo „nebo“ zrušuje.
191
13. § 6, odstavec 7 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 14. V § 6 odstavec 9 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 8“. 15. V § 6 odstavec 7 písmeno c) se za slovo „předpisy“ skládají slova „a tento nedostatek nebyl odstraněn uložením nápravních opatření nebo zavedením nucené správy“. 16. V § 6 odstavec 7 písmeno c) se slova „písmeno c), d) a f) nahrazují slovy „písm. c), d), f), h) a i)“. 17. V § 7 odstavec 1 se slova „zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, zejména pokud jde o platební nezpůsobilost nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu“ zrušují. 18. V § 7 v první větě druhé se slova „k tomuto účelu“ nahrazují slovy „k zajištění pravidelné kontroly“. Na konci věty se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „součástí správy za 2. kalendářní čtvrtletí jsou i informace o způsobu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění za předchozí kalendářní rok. K zajištění průběžné kontroly je zaměstnanecká zdravotní pojišťovna povinna do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce podat ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu financí předběžnou zprávu o svém hospodaření“. A ve větě poslední se slova „zjistí-li ministerstvo zdravotnictví“ nahrazují slovy „jsou-li při kontrole zjištěny“ a slova „zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny zejména pokud se jedná o její platební způsobilost nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu je oprávněno“ se nahrazují slovy „je ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s ministerstvem financí oprávněno“. 19. v § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou zní: Zaměstnanecká pojišťovna má závažné nedostatky v činnosti podle odstavce 1, zejména jestliže a) zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je prodlení s plněním svých závazků po lhůtě splatnosti po dobu delší než 3 měsíce nebo, c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých dávek vůči zaměstnanecké pojišťovně výkonem rozhodnutí nebo exekucí, což se děje podle § 3 odstavec 2 zákona 180/2004 Sb., o úpadku nebo způsobu jeho řešení, což je insolvenční zákon. 20. V § 7 odstavec 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno a) se vkládá nové písmeno b), které zní: „b) uložit pokutu (§ 23a)“. Dosavadní písmeno b) se tak označuje jako písmeno c) 21. V § 7 odstavec 1 písmeno c) se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud přijatá opatření nebo pokuta nesplnily svůj účel a není možné jinak odstranit nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny zjištěné při kontrole podle § 7a) nebo“. 22. v § 7 odstavec 1 se doplňuje písmeno, které zní: „d) odejmout povolení podle § 6 odstavec 7. To byl bod 22. 23. V § 7 odstavec 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a vkládají se slova „to neplatí, jde-li o podání rozkladu proti rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa“. 24. V § 7 odstavec 3 se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nuceného správce“.
192
25. V § 7 odstavec 4 a 5 se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nucený správce“ a slovo „správce“ se nahrazuje slovy „nucený správce“. 26. Za § 7 se vkládá nový § 7a), a to včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 4b) zní: „7a) (1) Kontrola se provádí formou kontroly na dálku, spočívající ve vyhodnocení informací poskytovaných zaměstnaneckými pojišťovnami podle odstavců 2 a 3 nebo kontroly na místě. Při výkonu kontroly na místě se postupuje podle zákona o státní kontrole. (2) Kontrolou činnosti zaměstnanecké pojišťovny se zjišťuje, zda pojišťovna dosahuje a) vyrovnaného hospodaření, b) má naplněný rezervní fond, c) neeviduje závazky po lhůtě splatnosti, d) neeviduje celkové závazky vůči zdravotnickým zařízením v částce vyšší než je součet zůstatků na bankovním účtu základního fondu a pohledávek za plátci pojistného všeobecného zdravotního pojištění ve lhůtě splatnosti, e) dodržuje tento zákon a další předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění, f) postupuje v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem. Pravidelná kontrola se provádí na dálku čtyřikrát ročně, a to vždy k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, průběžná kontrola se provádí na dálku, také vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Tím není vyloučení namátkové provádění kontrol i na místě mimo stanovené termíny. (3) Zaměstnanecká pojišťovna je současně se zprávou o hospodaření povinna předložit ministerstvu zdravotnictví a financí návrh opatření, jestliže zjistila, že a) nedosahuje vyrovnaného hospodaření, b) nemá naplněný rezervní fond, c) eviduje závazky o lhůtě splatnosti, d) eviduje celkové závazky vůči zdravotnickým zařízením v částce vyšší než je součet zůstatků na bankovním účtu a pohledávek za plátky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ve lhůtě splatnosti, nebo e) nepostupuje v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem. (4) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zveřejnit zprávu o svém hospodaření způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí informuje veřejnost o výsledcích kontrol zaměstnaneckých pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. 27. Za § 8a) se vkládá nový § 8b), který zní: „§ 8b) Dohody mezi zaměstnaneckou pojišťovnou a zdravotnickým zařízením a jejich jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v oblasti veřejného zdravotního pojištění, jsou dohodami soutěžitelů narušujícími soutěž ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže“. 28. § 9a) odstavec 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako a) a b). 29. V § 9a) odstavec 3 písmeno a) se slova „bezúhonný a“ nahrazují slovem „důvěryhodný“. 30. V § 9a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou, vkládá se spojka „a“ a doplňuje se nové písmeno c), které zní:
193
„c) jehož dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného řízení zaměstnanecké pojišťovny.“. 31. V § 9a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 32. V § 9a odst. 5 písm. e) se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „§ 3a odst. 6.“. 33. V § 10 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) výši převodu finančních prostředků z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, do fondu prevence,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 34. § 10 odst. 12) zní: „Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny nebo jeho náhradníkem může být jen občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který je důvěryhodný, dosáhl věku nejméně 25 let a jehož dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádné správy zaměstnanecké pojišťovny. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem nesmí být osoba, u které vzniká pochybnost o střetu zájmů (§ 10 odst. 13).“ 35. § 10 odst. 13 zní: „Pochybnost o střetu zájmů vzniká zejména u toho, kdo a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady či společníkem právnické osoby, která je vlastníkem, spoluvlastníkem či provozovatelem smluvního zdravotnického zařízení zaměstnanecké pojišťovny, b) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo dodavatelem zboží či služeb smluvnímu zdravotnickému zařízení zaměstnanecké pojišťovny, c) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady či společníkem osoby ovládající vlastníka, spoluvlastníka či provozovatele smluvního zdravotnického zařízení zaměstnanecké pojišťovny, nebo ovládající osobu, která je dodavatelem zboží či služeb zaměstnanecké pojišťovně či smluvnímu zdravotnickému zařízení zaměstnanecké pojišťovny, d) je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu ke zřizovateli, e) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby zaměstnanecké pojišťovně či smluvnímu zdravotnickému zařízení zaměstnanecké pojišťovny, f) je v postavení osoby blízké k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) a e).“ Pochybnost o střetu zájmů nevzniká v případě, kdy zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví, kteří jsou členy orgánů zaměstnanecké pojišťovny, jsou současně členy orgánů smluvních zdravotnických zařízení zřízených státem. 36. V § 10 se vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Postavení a odpovědnost ředitele zaměstnanecké pojišťovny, člena Správní rady a Dozorčí rady není pracovněprávním vztahem a řídí se přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o postavení a odpovědnosti člena statutárního orgánu akciové společnosti.“ 37. Na konci textu § 11 se doplňují slova „s péčí řádného hospodáře, v zájmu pojištěnců a s cílem efektivního vynakládání finančních prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění“.
194
38. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Smlouvu o úvěru může zaměstnanecká pojišťovna uzavřít pouze jako dlužník a jen s tím, kdo je na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie oprávněn působit jako banka. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna předem požádat Ministerstvo zdravotnictví o schválení, jedná-li se o smlouvu o úvěru, jehož celková výše přesahuje částku 1,5 % z příjmů zaměstnanecké pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad nákladů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.“ 39. V § 15 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí stanoví prováděcím právním předpisem další informace, které má obsahovat výroční zpráva nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, zejména informace o vybraných regulačních poplatcích a doplatcích, o dosažených limitech regulačních poplatků a doplatků a o smluvní síti zdravotnických zařízení.“. 40. V § 15 odst. 3 větě první se za slovo „vývoj“ vkládají slova „počtu a“, slova „služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou“ se nahrazují slovy „zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“, a na konci se doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem stanoví rozsah, obsah a strukturu zdravotně pojistného plánu.“. 41. V § 16 odst. 4 písm. a) se za slovy „§ 12 odst. 2 písm. a)“ tečka a slova „Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny“ zrušují. 42. V § 16 odst. 4 písm. b) větě třetí se slovo „účastníků“ nahrazuje slovem „pojištěnců“ a věta poslední se zrušuje. 43. V § 18 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pro zaměstnaneckou pojišťovnu, která provádí všeobecné zdravotní pojištění po dobu kratší než 3 roky, činí výše rezervního fondu a) v prvním kalendářním roce 1,5 % celkových výdajů základního fondu, nejméně však 50 000 000 Kč, b) ve druhém a třetím kalendářním roce 1,5 % z dvanáctinásobku průměrných měsíčních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za všechny celé kalendářní měsíce, ve kterých prováděla všeobecné zdravotní pojištění, nejméně však 50 000 000 Kč.“. 44. V § 18 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 45. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámky pod čarou č. 18a zní: „§18a (1) Zdrojem fondu prevence jsou a) finanční prostředky ve výši stanovené Správní radou zaměstnanecké pojišťovny z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, b) příděl ze základního fondu ve výši a za podmínek stanovených podle odstavců 2 až 4, c) úrok z bankovního účtu fondu prevence, d) dary určené dárcem do fondu prevence. (2) Ze základního fondu lze do fondu prevence převést pouze finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny, zejména úroky, z pokut, přirážek k pojistnému a penále
195
ukládaných a přijatých zaměstnaneckou pojišťovnou podle zvláštních právních předpisů.18a) (3) Finanční prostředky podle odstavce 2 lze převést do fondu prevence v kalendářním čtvrtletí následujícím po kalendářním čtvrtletí, ve kterém k jeho poslednímu dni zaměstnanecká pojišťovna: a) dosahuje vyrovnaného hospodaření základního fondu; vyrovnaným hospodařením základního fondu se rozumí dosažení nezáporného zůstatku bankovního účtu základního fondu, aniž by byl pro příděl do rezervního fondu, převod ve výši rezervy na pravomocně neskončené soudní spory na zvláštní bankovní účet, úhradu všech splatných závazků základního fondu a příděly do ostatních fondů použit úvěr, b) má naplněný rezervní fond a c) neeviduje žádné závazky po lhůtě splatnosti. (4) Příděly ze základního fondu do fondu prevence lze provádět průběžně podle očekávané výše příjmů pro stanovení tohoto přídělu podle odstavce 2 v daném kalendářním čtvrtletí. Nejpozději k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí zaměstnanecká pojišťovna zúčtuje příděl ze základního fondu do fondu prevence dle skutečných příjmů pro stanovení tohoto přídělu podle odstavce 2. 46. V § 19 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 47. § 19, odst. 3, včetně poznámek pod čarou zní: „(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí a) zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení, b) být osobou ovládající ve vztahu k provozovateli, vlastníkovi či spoluvlastníkovi zdravotnického zařízení, c) být osobou ovládanou stejnou ovládající osobou jako provozovatel, vlastník či spoluvlastník zdravotnického zařízení, d) být osobou tvořící s provozovatelem, vlastníkem či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení koncern, e) podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.“ 48. V § 23a, odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo zdravotnictví může zaměstnanecké pojišťovně uložit pokutu a) za uvedení nepravdivých údajů nebo zatajení skutečností při podání žádosti o povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění podle § 4 až do výše 10 mil. Kč, b) za uvedení nepravdivých údajů nebo zatajení skutečností při podání žádosti o sloučení nebo splynutí zaměstnaneckých pojišťoven podle § 6 až do výše 10 mil. Kč, c) za porušení povinností uvedených v § 15, odst. 2, až do výše 500 tis. Kč, při zjištění nedostatků v činnosti zdravotní pojišťovny uvedených v § 7a , odst. 2, písm. a) a b) až do výše 500 tis. Kč, d) při zjištění nedostatků v činnosti zdravotní pojišťovny uvedených v § 7a, odst. 2, písm. a) a b) až do výše 500 tis. Kč, e) za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění až do výše 500 tis. Korun, f) za porušení povinnosti uhradit částku, o kterou byl překročen limit stanovený pro regulační poplatky a doplatky na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle zákona o veřejném zdravotním pojištění až do výše 500 tis. korun,
196
g) za porušení povinností uvedených v § 5, odstavec 4 až do výše 1 milionu korun.“.
1.
2.
3.
4.
5.
Č. II Přechodná ustanovení Rezortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny podají předběžnou zprávu o svém hospodaření podle § 7, odstavec 1, zákona 280/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poprvé za druhý kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Ředitelé a členové správní rady a dozorčí rady rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven vyloží do 60 kalendářní dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňují podmínku důvěryhodnosti stanovenou v § 3a) zákona č. 280/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro účely převodu finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v kalendářním čtvrtletí následujícím po kalendářním čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, se splnění podmínek pro takový převod stanovených v § 18a) zákona č. 280/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a to i tehdy, pokud takový kalendářní měsíc připadne do kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Pro účely převodu finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence se až do posledního dne kalendářního čtvrtletí, ve kterém zákon nabyl účinnosti, postupuje podle zákona č. 280/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že hodnocení splnění podmínek pro takový převod se provede k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Rezortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené nebo založené podle dosavadních právních předpisů, jsou povinny splňovat podmínky stanovené v § 4, odstavec 1 a v § 19, odstavec 3 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore, byl to heroický výkon. Nevím, zda ještě pokračujete ve vystoupení, můžete si to domluvit s panem poslancem Hovorkou a přihlásit se znovu. Nikdo vám to nezakazuje. Další přihlášený v tuto chvíli není. Hlásí se ale pan senátor Tomáš Julínek. Prosím, máte slovo. Senátor Tomáš Julínek: Krátce k předloženému návrhu. Chci upozornit, že se tam nově objevilo – uvedu pouze příklady, které jsou problematické, dokonce neřešitelné – ovládající osoba ve VZP. Ve VZP žádnou ovládající osobu nemá jako zaměstnanecké pojišťovny. Stát není ovládající osoba. Není to jako u
197
zaměstnaneckých pojišťoven, kde byl původní zakladatel, jako u bankovní to byly banky. To je ovládající osoba, ale u VZP nikdo takový není a tady se to zavádí. Promítá se to do nových ustanovení o střetu zájmů. Toto je bod 10 a dále to jsou body 27 a 28. Chyba se tam znova replikuje. Nejhorší je bod 7 u zaměstnaneckých pojišťoven, kdy je tam totální legislativní zmatek. Není tam vloženo to, co bylo od pana poslance Hovorky v návrhu, ale je to doplněno ještě o nějaké odkazy, které vůbec nejsou identifikovatelné. Je to legislativně nekonzumovatelné. To jsou tři příklady závažných nedostatků, co bylo předloženo odlišně proti komplexnímu návrhu výboru. Není to ale všechno, protože to nemohu teď identifikovat. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Julínkovi. Hlásí se pan senátor Janeček. Prosím, máte slovo. Senátor Miloš Janeček: Omlouvám se, zdržím vás ještě asi 5 minut. Omylem tam vypadl bod 6, 7 a 9, které v některém díle vysvětlují to, co zde říkal pan senátor Julínek. Prosím ještě odstavec 6 v § 6, odstavec 2, který zní: bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje: 1. Sloučením s VZP ČR. 2. Sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. 6. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: Sloučení zaměstnanecké pojišťovny s jinou pojišťovnou podle odstavce 2 je možné v případě, že zaměstnanecká pojišťovna nedosáhla počtu pojištěnců v souladu s § 4 odstavec 2, písmeno f) nebo na ni byla uvalena nucená správa v souladu s § 7, odstavec 1, písmeno b), nebo má závažné nedostatky v činnosti podle § 7 odstavec 1, písmeno b), které není možné odstranit jiným způsobem. Sloučením se zrušuje ta zaměstnanecká pojišťovna, která potřebného počtu pojištěnců nedosáhla a na kterou byla zavedena nucená správa nebo měla jiné závažné nedostatky v činnosti podle § 7 odstavec 1, písmeno b), které není možné odstranit jiným způsobem. Dosavadní odstavec 3 se takto označuje jako 4. Odstavec 9: v § 6 se za odstavec 4 vkládá odstavec 5, který je nový a zní: V případě, že se sloučením zrušuje zaměstnanecká pojišťovna s více než 200 tisíci pojištěnci, uděluje povolení podle odstavce 4 ministerstvo zdravotnictví po souhlasném stanovisku vlády. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako 6 až 9. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Janečkovi za doplnění. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, končím tedy podrobnou rozpravu, zeptám se pana předkladatele, pana poslance Hovorky, jestli se chce vyjádřit v podrobné rozpravě. Pan poslanec Hovorka se chce vyjádřit v podrobné rozpravě, takže mu dávám slovo. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já bych chtěl jenom říci, že ten problém ovládajících, ovládaných osob je daleko širší a vliv cizích osob na zdravotní pojišťovny nelze vyloučit, to znamená, že je třeba do toho návrhu zákona toto ustanovení dostat. Takže to jenom na vysvětlenou k tomu, co říkal pan senátor Julínek. Děkuji za pozornost.
198
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji panu poslanci Hovorkovi. Zeptám se pana senátora Janečka, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Nechce. Takže poprosím pana senátora Janečka, aby nás provedl hlasováním o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane senátore, řekněte nám, jakým způsobem budeme o pozměňovacích návrzích hlasovat. Senátor Miloš Janeček: Byly předloženy dva pozměňovací návrhy a jako první by mělo proběhnout hlasování k mému pozměňovacímu návrhu. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Ne, pane senátore, vždycky se hlasují v pořadí, jak byly podány. A ten, co byl podán první, … Senátor Miloš Janeček: … podán jako první, tedy výbor zdravotní a sociální, tzn. pozměňovací návrh, který podal pan senátor Julínek. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já vám děkuji. Jako druhý bychom hlasovali o vašem návrhu. Takže kolegyně a kolegové, já se zeptám na stanovisko pana poslance Hovorky ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana senátorka Julínka. Nesouhlasíte. Stanovisko pana senátora Janečka k tomuto pozměňovacímu návrhu. Nesouhlasíte. Takže kolegyně a kolegové, znělkou přivolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu. S ohledem na to, že uběhlo poměrně mnoho času od doby, kdy jsme naposledy hlasovali a poměry se zde mohly změnit, tak mi dovolte, abych vás všechny odhlásil. Poprosím vás, abyste se všichni přihlásili. Jak už říkal pan místopředseda Štěch, zkontrolujte si to modré světélko vedle přihlašovací karty. Pokud svítí, jste přihlášeni. Myslel jsem, že si to budete říkat pro sebe, ne že mne všichni o tom budete informovat, to pak ztrácí moje informace jakýkoli smysl. (Smích v sále.) Poprosím vás o klid, vím, že se tady dlouho nic nedělo, takže kolegyně, kolegové, v tuto chvíli je aktuálně registrováno 74 senátorek a senátorů, kvórum je 38, zahajuji hlasování o výborovém pozměňovacím návrhu. Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 59 se ze 76 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 39 pro vyslovilo 41, proti bylo 30, návrh byl přijat. Mohu tímto konstatovat, pane senátore Janečku, že váš pozměňovací návrh je tímto nehlasovatelný. Souhlasíte s tím? Děkuji. (Smích v sále.) Já nevím, co je na tom k smíchu, skutečně, nezlobte se na mne. Takže, kolegyně a kolegové, v tuto chvíli bychom měli hlasovat o tom vrátit Poslanecké sněmovně tento návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Takže mi dovolte, abych zahájil hlasování o vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 47, proti bylo 7, návrh byl přijat.
199
Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli pan senátor Miloš Janeček jako předkladatel, pokud s tím bude souhlasit. Bude souhlasit. A další paní senátorka Alena Palečková. Takže pověříme kolegyni a kolegu pana senátora Miloše Janečka a paní kolegyni Alenu Palečkovou, aby obhájili tento návrh v Poslanecké sněmovně. Takže mi, kolegyně a kolegové dovolte, abych zahájil hlasování o pověření. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 71, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Děkuji panu poslanci Hovorkovi za to, že tady s námi strávil takové hezké odpoledne, panu senátoru Miloši Janečkovi. Dalším bodem je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2002 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 115, návrh uvede poslanec Petr Nečas, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s tímto návrhem zákona. Pane poslanče, máte slovo. Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři… Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Pane poslanče, prosím vás, já vás přeruším. Dámy a pánové, já vím, že si máte po tom minulém hlasování jistě co říci, ale učiňte tak mimo Jednací sál. Děkuji. Poslanec Petr Nečas: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové, 1. ledna letošního roku vstoupil do účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. I když tento zákon je v účinnosti pouze několik měsíců, tak na základě zkušeností z působení tohoto zákona již po době několika měsíců lze vyvodit určité aktuální poznatky z jeho aplikace a určité problémy, které přinesl v praxi. Z tohoto důvodu byl předložen tento návrh, který máte před sebou, který reaguje právě na praktické zkušenosti z každodenní praxe. V prvé řadě upravuje rozhodnutí o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti, kdy podle platné právní úpravy je lékař povinen odeslat toto potvrzení, nebo ho předat orgánům nemocenského pojištění nejpozději v pracovním dnu, který následuje po dni vydání takového rozhodnutí. Za měsíc tedy takto musí ošetřující lékař odeslat či předat Okresní správě sociálního zabezpečení nejméně 10–11 zásilek. Přitom v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti je náhrada mzdy vyplácena zaměstnavatelem, nikoliv Okresní správou sociálního zabezpečení, a okresní správa sociálního zabezpečení tudíž nepotřebuje zaznamenat ve své evidenci vznik dočasné pracovní neschopnosti ihned po jejím uznání, protože Okresní správy se to začne týkat až po 14 dnech. Proto tento návrh navrhuje prodloužení této lhůty odeslání na 3 pracovní dny. Tím se sníží pro praktické lékaře počet zásilek na zhruba 1 – 2 týdně, oproti stávajícímu zasílání, které v podstatě odpovídalo zasílání obden v průběhu
200
pracovních dnů. V důsledku toho se sníží samozřejmě administrativní zatížení, ale i náklady lékařů. Další věcí, kterou tento návrh zákona upravuje, je, že lékař je povinen vydávat ve věci rozhodnutí na předepsaných rukopisech. Vydávání těchto předepsaných tiskopisů zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení, ta vydala tiskopis, který se jmenuje Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti s 6 díly. Tento návrh navrhuje, aby se jejich počet redukoval na 5, a to z důvodu obtížné průpisnosti všech 6 dílů. Tady jenom konstatuji, že se ukázal i takový nemilý praktický doplněk, že tyto tiskopisy lze propsat pouze kuličkovým perem. V případě, že jsou propisovány čímkoliv jiným, například keramickým nebo plnicím perem, je to v podstatě nepropsatelné. Vzniklo to v létě roku 2006 tím, že příslušní úředníci zkoumali průpisnost těchto tiskopisů a zkoumali to právě jenom kuličkovým perem, nepoužili jiné regulérní civilizované psací prostředky, a tím pádem se tento nedostatek neodhalil a odhalil se až v každodenní praxi ošetřujících lékařů. Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které slouží pojištěnci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti jako tzv. průkaz, bude po odevzdání lékaři sloužit ke splnění povinnosti lékaře, uložené mu v příslušném paragrafu zákona, tj. k odeslání příslušnému orgánu nemocenskému pojištění jako hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. To tedy znamená, že bude možné snížit tento počet stran v tiskopisu. Další změnou, se kterou tato novela přichází, je vydání tzv. náhradního tiskopisu, po kterém volá lékařská praxe, kdy jsou požadavky lékařů právě na vydání těchto náhradních tiskopisů i pro případ ztráty některého dílu předepsaného tiskopisu. Chci však nicméně zdůraznit, že skutečně systémovým způsobem změnit tuto komplikovanou praxi vyplňování složitých stran tiskopisu je projekt elektronické neschopenky, který byl již na ministerstvu práce a sociálních věcí zahájen a který by měl skutečně tento systém modernizovat do podoby jednoduchého elektronického dokumentu. Další věcí, která je upravena v této novele, je ustanovení, které umožňuje lékaři, aby rozhodl o ukončení potřeby ošetřování, vzniklé v případech, uvedených v příslušných paragrafech zákona. Do budoucna jestliže při kontrole pacienta dojde k závěru, že v krátké době, je to limitováno třemi dny, zanikne potřeba ošetřování, v případě ukončení dočasné pracovní neschopnosti může ošetřující lékař ukončit dočasnou pracovní neschopnost až tři dny dopředu. V dalších ustanoveních se ruší povinnost ošetřujícího lékaře hlásit příslušnému orgánu nemocenského pojištění svá rozhodnutí, týkající se potřeby ošetřování. Důvodem tohoto návrhu je snížení administrativní zátěže jak lékařů, tak okresních správ sociálního zabezpečení. Tato navrhovaná změna umožní snížení počtu dílu tiskopisů rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování nebo péče z pěti stran na dvě strany s tím, že budou zachovány pouze ty díly, které předává zaměstnanec zaměstnavateli, aniž uplatňuje svůj nárok na ošetřovné. Upravena je také ta část zákona, která se týká těch částí tiskopisu, které budou předkládány pouze zaměstnavateli a teprve jeho prostřednictvím orgánu nemocenského pojištění. Proto z důvodu ochrany osobních dat nesmí tento dokument obsahovat statistickou značku příslušné lékařské diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu odvodit. Čili jde o zpřesnění stávajícího textu zákona. Dalším ustanovením, které je tímto návrhem upraveno, je část, která se týká přešetření podnětu zaměstnavatelů ke kontrole důvodnosti též na potřebu
201
ošetřování, kde podle příslušného zákona tedy toto může vykonat Okresní správa sociálního zabezpečení, protože se navrhuje zrušit povinnost ošetřujícího lékaře oznamovat příslušnému orgánu nemocenského pojištění své rozhodnutí o vzniku a ukončení potřeby ošetřování, bude mít orgán nemocenského pojištění na základě tohoto návrhu potřebné údaje až při uplatnění nároku na ošetřované, to je později, než je obdrží zaměstnavatel. Orgán nemocenského pojištění bude zmocněn tyto údaje si od zaměstnavatele vyžádat. Tolik základní ustanovení tohoto návrhu zákona. Chtěl bych znovu zdůraznit, že se jedná v podstatě o technickou normu, která reaguje na první měsíce zkušeností s účinností tohoto zákona na požadavky praxe a na základě toho tato novela získala v Poslanecké sněmovně podporu napříč politickým spektrem. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji vám, pane poslanče. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 115/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Daniela Filipiová. Poprosím ji o její zpravodajskou zprávu. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pan předkladatel mi nesmírně usnadnil práci. Myslím si, že nemá smysl tady opakovat obsah novely tohoto zákona, takže vás pouze seznámím se závěry jednání výboru na jeho desáté schůzi, která se konala 21. července k návrhu tohoto zákona. Výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit tento návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho přihlášeného nemám, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, senátorky a senátoři, vím, že je už pokročilá doba. Chtěl bych z tohoto místa vám všem poděkovat jménem lékařů a zdravotnických zařízení, kterým tato inovace, kterou nyní rušíme, přinesla nemalé problémy. Je smutné, že to, co dobře fungovalo, se změnilo tak moc v rozporu s praxí. Tato nová novela, jak tady řekl pan exministr, skutečně ulehčí konečně administrativu lékařům. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Jenom pro doplnění, pane senátore, on již není ministrem. Špatně jsem rozuměl, omlouvám se vám. Paní senátorka Juřenčáková se hlásí do rozpravy. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já bych se chtěla jenom zeptat pana navrhovatele, jestli při změně těch tiskopisů hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti se počítá i s tím, že ty kolonky na těch průpisových listech budou na stejných místech, tak jak to bylo před tím, protože jsem se setkala s kritikou lékařů, nejenom že se to nedá propsat, to byl jeden problém, ale druhý problém byl, i když se to dalo propsat, tak třeba tam ten rámeček pro datum byl na každém listě jinak. Takže jestli to vyřeší tento problém. Děkuji.
202
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pan poslanec odpoví, až bude mít prostor. Nebo chce odpovědět hned? Nikdo další do rozpravy přihlášen není, ukončím tedy rozpravu a dám slovo panu předkladateli, aby mohl odpovědět na otázky vzešlé z rozpravy. Poslanec Petr Nečas: Tento návrh novely i problematika, která se týká těchto tiskopisů, vychází právě z velice intenzivního dialogu především se Sdružením praktických lékařů. My jsme vytvořili – respektive na ministerstvu práce a sociálních věcí byla vytvořena v posledním čtvrtletí loňského roku společná pracovní skupina Sdružení praktických lékařů České správy sociálního zabezpečení a ministerstva práce a sociálních věcí, aby se právě odbouraly tyto praktické problémy. Tím, že na základě této novely budou vytištěny pro příští rok nové tiskopisy, všechny tyto praktické problémy, které vznikají obhospodařováním těchto tiskopisů, tam budou patřičným způsobem ošetřeny, protože bude kompletně po spotřebování tiskopisů v letošním roce vydána v případě přijetí tohoto zákona nová podoba tiskopisů reagující na potřeby praxe. S tím, že chci znovu zdůraznit, že systémovým řešením je elektronická neschopenka. To znamená elektronická podoba tohoto dokumentu, nikoli papírová. Je možná škoda, že přestože v době, kdy zákon byl schválen, na konci minulého volebního období, jsme byli již ve 21. století, počítalo se pouze s papírovou podobou této neschopenky. Tato elektronická neschopenka bude znamenat absolutní redukci administrativní zátěže ošetřujících lékařů, protože tam se nic propisovat, přepisovat nebude. Bude to poměrně snadno a rychle obsluhovatelné. To bude skutečně systémové řešení. Ale nové formuláře, nové tiskopisy pamatují na tyto praktické zkušenosti. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se garanční zpravodajky paní senátorky Filipiové, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Nemá potřebu. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o jediném návrhu, a to schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Já přivolám nepřítomné znělkou do sálu. Aktuálně je registrováno 70 senátorek a senátorů, kvorum je 36. Počkám, až doběhnou běžci. Zahajuji hlasování. Kolegyně a kolegové, kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 62, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Já tímto děkuji panu poslanci Nečasovi. Hlásí se předseda klubu sociální demokracie pan senátor Petr Vícha, já mu dám slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, byl jsem požádán paní senátorkou Bayerovou vzhledem k neexistenci jejich klubu, abych navrhl předřazení senátního tisku 143, to je návrh zákona, kterým se mění zákon 40/2009, trestní zákoník a některé další zákony, za bod senátní tisk č. 109. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Takže já to upřesním, z bodu č. 45 se stává nový bod 36 a ostatní body se přečíslují, aby to bylo i z toho druhého pohledu, ne jako senátních tisků, ale podle bodů programu.
203
Kolegyně a kolegové, to je procedurální návrh, o kterém dám neprodleně hlasovat. Nyní je registrováno 69 senátorů a senátorek, kvorum je 35. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh procedurální změny programu, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko ne a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 63 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 33, proti byli 2. Návrh nebyl přijat. Je mi líto, paní senátorko. Budeme pokračovat schváleným programem. Dalším bodem je: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk 109. Návrh uvede – a již je zde – paní poslankyně Zdeňka Horníková, kterou poprosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Paní poslankyně, můžete přijít, máte slovo, můžete hovořit. Poslankyně Zdeňka Horníková: Hezké pozdní odpoledne, vážený pane předsedající, milé paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsem zde, abych uvedla za PS a také za svého kolegu Oldřicha Vojíře, kterého tímto omlouvám, senátní tisk 109, který byl ve sněmovně pod sněmovním tiskem 266, a byl projednáván dva roky. Dva roky jsme hledali normu, kterou vám dneska předkládáme. Hledali jsme ji dva roky proto, že nebyla příliš politická vůle se tímto problémem zabývat. Dále jsme hledali takovou úpravu, aby byla právně správně a abychom se nedostali například do konfliktu, kdybychom se dopustili nějaké retroaktivity. Předem říkám a upozorňuji, že to, co dnes předkládáme, je beze sporu prospěšné, ale to, co bylo klíčovým cílem a záměrem, proč vlastně jsme na této novele pracovali, to v Poslanecké sněmovně přijato nebylo. Já vám dnes předkládám novelu zákona o vlastnictví bytů, která vznikla v roce 1994, má číslo 72. Tento zákon se pravděpodobně dostal do podvědomí vás všech, protože se dotýká statisíců lidí. Sama tato předloha už prošla zhruba 11 novelami. Co nás vedlo k tomu, novelou tohoto zákona se zabývat. Za prvé jsme měli v úmyslu dokončit transformaci bytových družstev. Za druhé narovnat podmínky mezi všemi členy bytových družstev ve vztahu mezi sebou a ve vztahu k vlastním bytovým družstvům. Já bych zde vzpomenula ještě Federální shromáždění; a rok 1992, kdy Federální shromáždění projevilo vůli, a to zákonem č. 42, zákonem transformačním, provést transformaci bytových družstev, a projevilo zásadní vůli, a to převádět byty družstevníků, kteří jsou v takové dvojroli. Za prvé jsou majiteli a za druhé jsou nájemníky, resp. chtěli by být majiteli. Tento transformační zákon projevil vůli převádět družstevní byty do vlastnictví. Bohužel, vůle byla málo. Transformace příliš úspěšně neprobíhala. Proto v roce 1994 spatřil světlo světa zákon 72 o vlastnictví bytů, který – musím říci – měl řadu nedostatků, ale jeho hlavním cílem bylo, aby lidé měli možnost – teď myslím družstevníky – podat výzvu bytovým družstvům, a to do 30. června 1995, a v této výzvě požádali o převod družstevních bytů do vlastnictví. Pak následovala lhůta zhruba půl roku, aby tento vlastní převod byl uskutečněn. Samozřejmě ta lhůta byla
204
krátká, převody se neuskutečnily. Takže byla prodloužena lhůta na převody až do roku 2010. Čím se chtěla vlastně zabývat vlastní novela předložená PS? Měla tři úkoly. Teď vám mohu říci, že už se chýlím do druhé půlky svého vystoupení. První úkol se nám prostě nepovedl. V prvním úkolu jsme si zadali, aby družstevníci, kteří v roce 1995 nepožádali, měli znovu možnost podat výzvu bytovým družstvům na převody těchto bytů do vlastnictví. Protože to bylo zřejmě průlomové, tento návrh Poslaneckou sněmovnou neprošel. Tudíž ani ve vašem tisku 109 obsažen není. Druhá věc, která se nás bytostně dotýkala, kde jsme cítili problém, byla: Lidem, kteří v roce 1995 požádali, a byty jim nebyly zatím fyzicky převedeny, vyprší na konci roku 2010 zákonná lhůta, aby bytová družstva konala. Tady jsme byli jasně přesvědčeni o tom, že toto právo, které projevili družstevníci svojí výzvou, je právo nepromlčitelné, a proto se v Poslanecké sněmovně diskutovala otázka, zda toto právo je nepromlčitelné jednou provždy a nebo zda ho omezíme nějakou časovou hranicí. Po konzultaci s družstevníky s bytovými družstvy jsme došli ke lhůtě roku 2040. Lhůta vyplývala z důvodů, že buď uzavřeli smlouvu mezi bytovými družstvy družstevníci, nebo probíhají splátky anuit, prostě ta lhůta byla konzultována s bytovými družstvy a družstevníky. Náš výbor přijal lhůtu roku 2020. Já s touto lhůtou nemám absolutně žádný problém. Problém bych měla s tím, že by v roce 2010 vypršela lhůta a došlo by ke nepromlčitelnosti, resp. k promlčitelnosti práva, které družstevníci měli, a to si myslím, že by bylo špatně. Je celkem jedno, jestli ctěný Senát přijme lhůtu 2020 nebo 2040. V každém případě dáváme prostor, aby proces byl ukončený. Poslední věc, kde vás prosím o podporu je otázka, která je spíše technického charakteru a je to otázka narovnání problému, který vzniká s vkladem prohlášení vlastníka do katastru, a to náš návrh směřuje k tomu, aby skutečně bytová družstva konala. Dáváme bytovým družstvům od přijetí zákona lhůtu 10 měsíců – je to zase po dohodě s bytovými družstvy, aby skutečně vklad byl proveden. Ale protože dámeli nějaký úkol a nekontrolujeme ho, tak se přirozeně nemusí plnit, takže zavádíme sankci, která bude uplatněna vůči bytovým družstvům, opět sankce je po dohodě s bytovými družstvy a nebyl zde žádný problém. Takže vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolila jsem si vám představit problematiku bytových družstev, která se prolíná do zákona o vlastnictví bytů. Jsem si vědoma toho, že tato problematika je velmi široká, ale předpokládám, že to, co dnes předkládám za Poslaneckou sněmovnu, nebude problémovým tiskem a předem vám děkuji za projednání a schválení. Děkuji, pane předsedající. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní navrhovatelko. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 109/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Žák. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Eybert. Poprosím ho o zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážená poslankyně, kolegyně a kolegové. Projednávaná novela zákona má významný společenský dopad. Přes 12 novelizací tohoto zákona se dosud značná část družstevníků nedostala k cíli získání svého družstevního bytu do vlastnictví. Původní převádění
205
bytů do vlastnictví je dle legislativy možné do 1. 7. 2010, jak tady paní poslankyně řekla, kteréžto datum bylo promlčení práva na uzavření smlouvy odsunuto v minulé novele zákona. Jelikož však postavení družstevníka jednotlivce je významně slabší než postavení představenstev družstev, zvláště těch velkých, ani řada novelizací zákona nevedla dosud k urychlení převodů. Proto vzniká tato novela, která posouvá datum promlčení práva až na datum 2040, a to i pro dědice práv dnešních oprávněných, tak na jedné straně dává velmi dlouhou dobu na převody a na druhé straně sankci 100 korun za den při nesplnění povinnosti vedení družstva podat návrh na vklad na katastr nemovitosti nejpozději do 10 měsíců ode dne, kdy prvnímu členu družstva vznikl nárok na uzavření smlouvy nutí představenstva k dodržování lhůt. Původní návrh novely zákona byl vládou přijat velmi kriticky a tak předkladatelka postupně předkládala pozměňovací návrhy, které výtky vlády odstraňovaly. Na jedné straně to vedlo k dlouhé době projednávání v PS, jak zde bylo řečeno skoro dva roky, na druhé straně upravování zákona vedlo k tomu, že vláda ani poslanci s konečnou verzí už neměli problém. Ze 143 přítomných ji podpořilo 137, nikdo nebyl proti. K textu zákona je možné mít několik připomínek, nejsou však podstatné. Například proč právo na výplatu je v zákoně pouze ve prospěch těch, kteří vyzvali družstvo písemně nebo za druhé družstevník, příjemce pokuty za porušení povinnosti družstva si sám na tuto pokutu přispíval do majetku družstva, a to po celou dobu co družstvo nekoná. Za třetí také ukládaná povinnost uvést stanovy družstva do souladu s tímto zákonem do jednoho roku kulhá, neboť leckde nevzniklo společenství vlastníků, a tím nevznikly ani stanovy a podobně. Protože jsou to však připomínky skutečně málo podstatné, došel výbor po zpravodajské zprávě a diskusi k názoru, že je dobře tuto novelu zákona doporučit plénu Senátu ke schválení v podobě, ve které byla doručena Poslanecké sněmovně. Mne určil zpravodajem a předsedou výboru pověřil seznámit předsedu Senátu s výsledkem jednání výboru. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Eybertovi, požádám pana senátora Žáka, jestli chce přednést stanovisko ústavně-právního výboru. Chce, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Žák: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové. Ústavně-právní výbor na svém jednání 15. července projednal tuto novelu zákona. Nebudu se vracet ke zvláštnostem, které říkala paní poslankyně, jako zpravodaj garančního výboru, takže se soustředím pouze na to, co se nám v zákoně nezdálo. Tam byla lhůta 40 let, a my jsme naznali, že tato lhůta je velmi neobvyklá a normálně nepoužívaná. Padl návrh na pozměňovací návrh, aby tato lhůta byla zkrácena na období 20 let. Takže vás seznámím s usnesením ústavně-právního výboru. Ústavně-právní výbor na své 17. schůzi 15. července projednal tisk č. 109 a po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Žáka po rozpravě za prvé doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ve znění pozměňovacího návrhu, který je uvedený v příloze. Za druhé určuje zpravodajem výboru na projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Jiřího Žáka a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jaroslava Kuberu, aby s tímto usnesení seznámil předsedu Senátu. Pozměňovací návrh zní takto: V článku 2 bodu 1 číslo 2040 nahradit číslem 2020.
206
Současně při této příležitosti bych chtěl avizovat, jestli tento zákon postoupí do podrobné rozpravy, budu mít další pozměňovací návrh za sebe. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Žákovi. Ptám se, jestli někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, abychom se zákonem nezabývali. Nikdo přihlášený není. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan senátor Vlastimil Balín. Prosím, pane senátore. Senátor Vlastimil Balín: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, milé kolegyně, vážení kolegové. Vystoupím velmi krátce. Chtěl bych ocenit tuto materii, kterou nyní projednáváme. Chtěl bych zároveň apelovat, abychom pokud možno schválili předlohu, jak sem přišla z Poslanecké sněmovny. A nyní něco málo ze své vlastní zkušenosti. Tento návrh mi mluví docela z duše, protože určité části družstevníků – jedné části bytového družstva SBD Krušnohor jsem téměř pět let pomáhal k tomu, aby došlo k naplnění, co zákon zde citovaný č. 72/1994 předpokládá – aby jim na jejich žádost byly převedeny byty do osobního vlastnictví. Pět let, vážení, bylo to uděláno jenom napůl, protože část majetku, který spočívá v historickém majetku, kdy docházelo v určitém časovém období v naší republice ke sdružování menších bytových družstev k větším celkům, tak historicky tam tato část SBD Krušnohor vnesla nebytový prostor, jehož hodnota je dneska někde kolem milionu korun. A tento nebytový prostor samozřejmě k vlastnictví bytů neputoval. O to jsem raději, že zákon ošetřuje i tuto záležitost, že se tam objevují sankce. Já jsem asi ten poslední, kdo by tady chtěl zpochybňovat úlohu bytového družstevnictví v řešení bytových problémů občanů naší republiky, protože si myslím, že je to velmi excelentní způsob a máme v tom tradici a zabezpečuje se tímto způsobem bydlení a potřeby na bydlení řady občanů, řada lidí toho využívá. Ale bohužel, určitá část některých družstev – nechtěl bych to paušalizovat – bohužel někteří z managementu se na tom družstevním chovají jako na svém. A to je bohužel ten příklad, s nímž já jsem přišel do styku. Jeden z předřečníků tady trošku zpochybnil otázku narovnání stanov směrem k tomuto zákonu. Já naopak pléduji za to, že je dobře, že to v tomto zákoně je, protože vždycky taková ta obrana oproti těm jakoby kritikům, kteří se dobírali a chtěli dobrat přes zákon svého práva, které nota bene jim zákon ještě navíc garantoval a umožňoval, tak jim bylo jaksi dáváno před oči to, co je ve stanovách, které prostě byly svým způsobem ve vztahu k nim velmi nevýhodné. A je dobře, že nyní je uloženo, aby ze zákona došlo k narovnání stanov dle dikce tohoto zákona. Milé kolegyně, vážení kolegové, velice bych se přimlouval za to, abychom akceptovali jednak návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a schválili předlohu tak, jak sem přišla z Poslanecké sněmovny. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátorovi Balínovi. Ptám se paní senátorky Paukrtové, jestli využije svého přednostního práva. Nevyužije. Dalším přihlášeným je tedy pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, oproti svému předřečníkovi bych byl rád, kdybychom tuto normu neschválili tak, je předložena, ale doplnili ji pozměňovacími návrhy, a to za prvé pozměňovacími návrhy, které přijal ústavně-právní výbor, a potom také pozměňovacím návrhem, který máme všichni na lavicích a je to pozměňovací návrh senátora Žáka.
207
Tento pozměňovací návrh je samozřejmě přílepkem, to musíme uznat, ale řeší jednu dost závažnou problematiku, kterou jsme řekněme zkomplikovali, neboť ti, kteří tady byli v roce 2006, tak ti ji zkomplikovali přijetím stavebního zákona v roce 2006, kdy stavební zákon, který platil 30 let od roku 1976 do 31. 12. 2006, tak za 30 let této zkušenosti starého stavebního zákona se potvrdilo, že v případě stavby tunelů a podzemních děl nemusel ten, kdo stavěl, tedy stavebník, většinou to byl samozřejmě stát, v 99 procentech, prokazovat příslušnost vztahu k těm pozemkům, které jsou nad touto stavbou. A starý zákon si s tím uměl poradit, protože příslušní majitelé pozemků nad touto stavbou byli dotčenými osobami, to znamená, že se k této stavbě mohli regulérně vyjadřovat, ale kdy se pod nimi dělal nějaký tunel nebo nějaké jiné dílo, tak nebylo potřeba jejich souhlasu, především pro výkup pozemku nebo pro pronájem pozemku. Nový stavební zákon, ten paskvil, který byl schválen, a teď věřím, že dojde k velké novele, už tady byla jedna malá, a snažíme se ho změnit, tak nový zákon předpokládá, že ten, kdo staví tunel, bude nahoře vypořádávat záležitosti tak, že si buď pozemky odkoupí, anebo, ačkoliv ti lidé třeba vůbec nemusí vědět, že dole to dílo je, si vyřídí jiný vztah, tzn. nájem atd. atd. Jsem přesvědčen, že návrh, který tady máme, je dobrý a je dobré ho podpořit a vrátit se vlastně k osvědčené metodě a normě, která tady platila 30 let. To je první věc. Druhá věc, k pokutám, k samotné materii. Tam není napsáno, kdo pokuty bude ukládat, ale zřejmě tedy soud, protože tam není, kdo jiný by to ukládal. A pokynem je mi zde zodpovězeno. A další věc. Jenom připomenutí pro nás všechny. Materie, kterou schvalujeme, neplatí pro ty, kteří požádají, platí pro ty, kteří už požádali. Ti, kteří nepožádali, mají „holt“ už smůlu. Teď nemluvím o požádání o ruku, ale o požádání o družstevní byt. To znamená, že kdo chce do vlastnictví svůj družstevní byt a doposud o to nepožádal, tak toho se prodloužení týkat nebude, týká se jenom těch, aspoň tak já chápu tuto normu, kteří už zcela jednoznačně projevili vůli a oznámili družstvu, že chtějí buď teď anebo v nějaké pozdější době byt převést do vlastnictví. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Nyní mám přihlášené dva, paní senátorku Paukrtovou a pana místopředsedu Šnebergera s přednostním právem. Paní senátorka Paukrtová neuplatňuje právo přednosti, ale pan místopředseda Senátu Jiří Šneberger uplatňuje přednostní právo, takže prosím, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní místopředsedkyně. Budu velmi krátce reagovat na pana senátora Čunka. Myslím si, že to není čistokrevný přílepek. Mohli bychom tady o tom dlouho polemizovat, jestli to přílepek je, pokud se to týká zákona, který je otevřen. Není sice otevřena ta část, která je v návrhu zákona, ale není otevřen jiný zákon, takže ono to není až tak úplně přílepek. Chtěl jsem jenom podotknout, aby tady nezaznělo, že tady podporujeme zase přílepky. To není úplný přílepek. Pozměňovací návrh pana senátora Žáka se týká zákona č. 183, který je tímto zákonem otevřen, který projednáváme, takže pozor na to!
208
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Nyní má slovo pan senátor Jiří Žák. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Žák: V zásadě zdůvodnění už řekl pan senátor Čunek, já ho potom eventuálně, jestli budu mít příležitost, ještě doplním o něco dalšího. Chtěl jsem vás poprosit o to, abyste propustili tento zákon do podrobné rozpravy. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Hovoří paní senátorka Paukrtová. Paní senátorko, prosím, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Paní poslankyně, pane předsedající, dámy a pánové. Já mám na to zcela opačný názor, co se týče přílepku. Je pravda, že tento zákon je otevřen, ale rozhodně ne v této části. Navrací znění stavebního zákona do toho znění, které platilo od roku 1976, a je opravdu sporné, a všichni, kdo trošku o tom něco víme, tak víme, že liniové stavby se v ČR stavějí obtížně. To ale neznamená podle mého názoru, abychom upravovali stavební zákon v této věci tímto způsobem. Problém přílepků není přece v tom, že jaksi otevřu zákon a teď tam něco měním v úplně jiné části, která se toho vůbec netýká a není vůbec prodiskutována. Problém a chyba přílepku je v tom, že neprobíhá návrh zákona řádným normálním legislativním procesem. My jsme tady dostali pozměňovací návrh, a protože nebyl nijak prodiskutován, tak prostě nevíme, jestli to, co je tam napsáno, je zcela dobře. Můžeme tomu věřit, že ministerstvo pro místní rozvoj připravilo pozměňovací návrh podle dikce starého stavebního zákona. Ale nový stavební zákon a zákon o územním plánování je přece postaven na jiných principech. Můžeme ho klidně kritizovat, ale tato část je do něj vtělena naprosto neorganicky. Souhlasím s tím, že je třeba řešit liniové stavby. Ale proboha, nedělejme to tímto způsobem. Na ústavně-právním výboru jsem hlasovala pro pozměňovací návrh, který posouvá hranici ochrany nikoli do r. 2040, ale do r. 2020. Pokud by měl tento pozměňovací návrh generovat pozměňovací návrh, který nám byl předložen, pak budu raději hlasovat pro znění postoupené Poslaneckou sněmovnou. Nemůžeme říci, jak by v této věci rozhodl Ústavní soud, zda by to posoudil jako pravidlo úzkého vztahu a nezrušil celý zákon pro vadnou legislativní proceduru, ale to předjímat nemůžeme. V každém případě k takové situaci může dojít, a pak ohrožujeme ty družstevníky, u kterých jsme si představovali, že by eventuálně mohli požádat. Nejsem si jista, zda to stojí za to, abychom to riskovali, když zákon má tak dlouhou dobu průběhu Poslaneckou sněmovnou, pro řešení liniových staveb, které je vážné a zcela jistě zaslouží delší debatu než nad tímto pozměňovacím návrhem. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Do rozpravy se hlásí pan senátor Nedoma. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Nedoma: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, mně se pochopitelně také nelíbí, jakékoli přílepky, ať je zákon otevřený, nebo není otevřený. Není to důvod, proč je nám tento zákon předkládán. Z informací, které k tomu mám, mohu říci, že diskuse a všechna meziresortní řízení a jednání k tomuto bodu proběhla a navíc jde o konkrétní stavby, na které jsou vázány velké finanční
209
prostředky na Státním fondu dopravní infrastruktury. Řádově jde až o 60 mld. Kč. Určitě bychom měli dbát na čistotu legislativního procesu, ale tady jde o velké věci – konkrétně výstavba železničních koridorů směrem na Plzeň, dále je to výstavba metra v Praze a další věci, které jsou stavěny z peněz z EU. Pokud bychom tento zákon nepodpořili, je třeba, aby tady zaznělo, že peníze bychom museli vrátit. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Ještě jednou pan senátor Čunek. Senátor Jiří Čunek: Velmi často s kolegyní Paukrtovou souhlasím, ale v tomto případě bych chtěl jen podtrhnout, že ve své, jak říká kolega Vondra – bývalé kapacitě jako ministr jsem zadal velkou změnu stavebního zákona. Je v zásadě v tuto chvíli hotová a tato část je tam samozřejmě obsažena. Je to návrat ke staré osvědčené normě, která nikomu nezpůsobila žádný problém. Rád bych řekl ještě jednu věc. Nechci nikoho kritizovat, ale když se řekne nějaká konkrétní stavba, pak to vypadá jako nějaký lobbing. Tady jde především o to, že norma je paskvil, který vznikl v roce 2006 a začal platit od 1. 1. 2007. Toto je ohromná obtíž. Vezměte si, že tunel, který má třeba půl kilometru může mít nahoře několik vlastníků zahrádek, kteří vůbec nevědí, co se děje pod nimi, netýká se jich to, ale jsou z pohledu zákona dotčenými osobami a k této záležitosti se mohou vyjádřit. Snažím se to vysvětlit a podtrhnout jen z odborného pohledu. Samozřejmě, kdo tam bude mít průduch, atd., je to jiná věc. Účastníkem stavebního řízení jsou všichni, ale s dotčeným, kdo tam má průduch, stavbu, atd. se musí jednat jako s tím, jehož pozemek je dotčen. Znamená to, že odprodá, pronajme, atd. Jsem přesvědčen, že za celou dobu 30 let s tím žádné problémy nebyly. Těch 16 let počítejme po roce 1990. Naopak se přimlouvám za to, aby návrh kolegy Žáka byl přijat. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Dalším přihlášeným do rozpravy je paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Prosím, abyste nás seznámila se svým příspěvkem. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky a senátoři. Chtěla bych se také přimluvit za to, abyste zvážili podporu svými hlasy návrhu kolegy Jiřího Žáka. Celý život stavím a musím říci, že právě na liniových stavbách necháváme téměř celá léta úsilí, kdy se marně snažíme vyřídit některé majetkoprávní úkony. Někdy je to složité už z toho důvodu, že ne vždycky všechny majetkoprávní záležitosti jsou dohledatelné, což vyvolává i potřebu tohoto přílepku. Stavební zákon je velmi složitý a v současné době je pro mnohé stavby velmi nepříznivý. Chápu, že ministerstvo místního rozvoje na této záležitosti velmi pracovalo, prochází různé připomínky, některé jsou možná zapracovány, ale stavby, které nás čekají a běžný život nemůže čekat na to, až se sem dostane konečná podoba. Kdo ví, kdy se sem dostane a v jaké podobě. Velmi se přimlouvám a budu pro to hlasovat. Není to žádný exces jednoho z našich kolegů, je to praxe, která toto žádá. Je to velice žádaná záležitost nejen u těchto konkrétních staveb, budou tu i jiné stavby v rámci celé ČR. Je to požadavek praxe, nehledejme v tom politiku. Povznesme se nad tím, zda je to přílepek nebo není, je to velmi potřebná záležitost.
210
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji paní senátorce Zvěřinové. Ještě jednou paní senátorka Paukrtová. Omlouvám se, že jsem jí před tím nedal slovo, ale myslel jsem, že když jednou nechtěla, tak podruhé také ne. Senátorka Soňa Paukrtová: Velmi nerada vás zdržuji a nerada bych byla vnímána jako někdo, kdo nepřeje liniovým stavbám. Je to ale o něčem jiném. Zvolený mechanismus je velmi vadný. Jestliže PS přijímá přílepky, ať už je zákon otevřen nebo není, stále ještě máme možnost nějakým pozměňovacím návrhem to spravit. Poslaneckou sněmovnou posouváme do role, kdy si vybírá mezi naší verzí a svou verzí. To není úplně totéž. Jestliže je ta věc tak vážná, že přichází Česká republika o peníze z EU, pak si kladu otázku, proč nebyl zvolen jiný mechanismus přijetí zákona – novelizace stavebního zákona třeba formou devadesátkového režimu v PS. Proč to děláme tímto způsobem? To chceme říci, že o tom nikdo nevěděl, že přijdeme o peníze z EU? Zachraňovat to tady v Senátu tímto způsobem se mi nelíbí. Myslím si, že PS pokud o této věci věděla, a pokud o tom věděla vláda, měla konat dříve a zcela jiným způsobem. Chápu, že vám musím připadat jako Don Quichote, proč protestuji proti něčemu, co se tak dobře používá a co se tak dobře osvědčilo, jako jsou přílepky. Byla bych ale ráda, abychom si uvědomili, co jsme přílepky všechno schválili. Není to přece jednoduchá záležitost. Vím, že boj je předem prohraný, ale potřebovala jsem říci, že jestliže ČR hrozí vrácení peněz z fondu EU, měla konat. Rozhodně si nemyslím, že druh konání je přijímání nezvyklých pozměňovacích návrhů již na půdě Senátu. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Ještě je přihlášen pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Vícha: Děkuji, pane předsedající. Já nechci zdržovat diskusi o převodu družstevních bytů neočekávanou diskusí o tunelech. Ale chtěl jsem se spíše zeptat předkladatele, abych si byl jist, jak můžu hlasovat. Jestli tedy dnes mi na pozemku někdo chce uložit kabel, tak musím mít zřízeno věcné břemeno. Jestli v tomto případě někdo bude chtít pod pozemkem udělat tunel a já teď nevím – 100 metrů, 200 metrů, dva metry hluboko, nevím, tak nemusí mít se mnou vůbec nic. A teprve až já budu si chtít na svém pozemku něco postavit, tak když to bude dálnice, tak Ředitelství silnic a dálnic mi dá vyjádření, že tam nic nemůžu stavět, protože bych ohrozil jejich tunel? Kde je ochrana toho osobního vlastnictví, která by měla být nadevše, zejména v pravé části spektra. Tak prosím o vysvětlení, abych mohl hlasovat v dobré víře. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já bych vám vysvětlení podal, ale řídím zrovna schůzi, takže bych musel požádat – ale dám slovo panu senátoru Žákovi. Senátor Jiří Žák: Já jenom velmi krátce, já jsem to nechtěl rozebírat, protože ještě jsem nepodal pozměňovací návrh. Nicméně je potřeba dodat, že navržená novela ponechává vlastníkům uvedených pozemků účastnictvím v územním a stavebním řízení, jak už to říkal pan senátor Čunek, respektuje účel využití pozemku a chrání tak případné budoucí využití pozemků k účelům, ke kterým jsou určeny, čímž nedochází k omezení práv vlastníků těchto pozemků. Tam jde pouze o to, že
211
není potřeba žádat při pozemní stavbě všechny vlastníky na povrchu o jejich souhlas. Ale všechna jejich práva zůstávají nedotčena. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: O slovo se opět přihlásil pan místopředseda Jiří Šneberger, takže má přednostní právo. Prosím. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já možná řeknu stejnou věc jako pan senátor Čunek. My jsme oba prožili komunální politiku, těchto věcí jsme zažili nespočet. Tak já vám to vysvětlím, pane senátore Vícho, prostřednictvím paní předsedající. Když ukládám kabel do země, tak automaticky předpokládám, že budu omezen ve vlastnických právech. Protože ať je to kabel jakýkoli, roura, kabel či cokoli jiného, tak vím, že mě někdy v případě poruchy a dalších věcí může společnost, která mi kabel položila omezit na mých právech. Proto musím dát věcné břemeno. U tunelů je to něco jiného. Já vám mohu definovat v České republice desítky případů, kdy vlastníci pozemků ani nevědí, že ten tunel pod nimi vede. Ta hloubka tunelu může být od deseti také do stovek metrů. A vůbec je to nikdy na jejich vlastnických právech neomezí. Ten rozdíl je v tom, že pokud by je to mělo omezit, tak by to bylo přesně tak, jak jste říkal s tím pokládáním kabelů. Doufám, že jsem to vysvětlil srozumitelně. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji panu místopředsedovi a na řadě je pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Takže jenom pro věcnou správnost: Samozřejmě pan senátor Vícha je dlouholetým starostou, tak toto zná. Je tady ale jediná věc, kterou je třeba říci: Máme územní plán, v územním plánu ten tunel musí být. K územnímu plánu se všichni občané mohou vyjádřit. Tam, kde územní plán – teď mluvím o letech 10, 20, 15, pěti před stavbou tunelu – a samozřejmě dotčení občané se k územnímu plánu vyjadřují, protože ho schvaluje obec, to víte všichni. Takže už v tomto řízení si občané vyřizují ty své záležitosti, zda jde o zahrádku nebo jde o stavební pozemek, který by mohl být narušen kolizí v územním plánu s nějakou jinou stavbou, nechci to teď dál rozvíjet. A tady právě je vyřízena ta záležitost. Takže je-li ten tunel tak hluboko, že nenaruší stavby nad tím, územní plán proto nezakáže nad touto plánovanou stavbou to, aby se tam stavělo, neboli ty pozemky jsou stavební. Ano, může dojít k jediné kolizi, to musíme přiznat, a to pokud by někdo chtěl stavět řekněme na tom pozemku manhattanské stavby, to znamená 20 metrů dolů a 500 metrů nahoru, tak tam by k té kolizi mohlo dojít. Samozřejmě k ní zatím u nás nedošlo, ale i tato záležitost by se vyřizovala v územním plánu. A pevně věřím, že ten dotčený účastník, protože oni jsou všichni dotčení účastníci – tak by, když by prokázal oprávněně svůj zájem, tak by uspěl. Tím myslím uspěl při odvolání až na Ministerstvu pro místní rozvoj, které poslední instanci řeší to odvolání. Takže všechny tyto věci řešil starý stavební zákon z roku 1976, řešil je velmi dobře, ale to právě tím, že nevznikal ten problém až v tom zákoně, tedy ve stavebním řízení, ale už při územním plánování. Proto to není problém. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se hlásí ještě někdo další do rozpravy, protože tady na displeji nemám přihlášeného nikoho. Pokud tomu tak není, uzavírám obecnou rozpravu. Táži se paní navrhovatelky, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, paní poslankyně.
212
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážené dámy a pánové, vážená paní předsedající, já velice děkuji za slovo. Jen dvěma větami odskočím od problému, který se zde dlouze probíral. Chci říci, že vás senátory a novou Poslaneckou sněmovnu určitě čekají dva velké nové zákony, a to je zákon o vlastnictví bytů, který musí být úplně nový, ten už dál novelizovat nelze. Takže pokud přijmeme tuto malou novelu, napravíme částečně nejkritičtější momenty. Ale čekáme na úplně nový zákon. Druhá věc je zákon o společenství vlastníků bytových jednotek. Bohužel, ve Sněmovně třeba leží teď můj tisk 843, který napravoval ty klíčové momenty, problémové. Taky si bude muset počkat na novou Poslaneckou sněmovnu. Ale pevně věřím, že vy, dámy a pánové, tu sedět budete a těch nových tisků se dočkáte. Já bych vystoupila ale hlavně k poslednímu tématu, které jste zde probírali. Samozřejmě Ústavní soud a přílepky, je to věc nepříjemná. A v Poslanecké sněmovně se snažíme dbát na to, aby přílepky opravdu byly minimální. Pokud chcete slyšet teď nové stanovisko, nepovažuji tento návrh za přílepek, protože v oficiálním znění předlohy zákona tento zákon je otevřen. Já bych naopak chtěla poděkovat Senátu a těm, kteří tento návrh zde předložili, a chtěla bych poděkovat těm, kteří velmi fundovaně podle mého názoru obhájili tento návrh. A myslím si, že otázka uvolněných finančních prostředků z EU pro stavby, po kterých všichni voláme a všichni kritizujeme, že liniové stavby neběží a voláme po samostatném novém zákoně, který bude řešit liniové stavby a který tu nemáme, tak si myslím, že toto je malá vlaštovka, která přesně tuto problematiku posunuje o kousek dál. Já s tímto návrhem, který zde zazněl, nemám problém, souhlasím s tímto návrhem, aby byl vámi řádně projednán, hlasován. A jenom chci říci, že Poslanecká sněmovna dostane k hlasování svůj původní návrh a váš návrh. Už zde bylo řečeno, že sněmovna náš návrh schválila velkým počtem hlasů a já sama budu navrhovat, aby byl přijat návrh váš, senátní, pokud tuto novelu stavebního zákona přijmete, protože ji považuji za dobrou. Pokud Poslanecká sněmovna nepřijme, bude hlasovat o svém vlastním návrhu a o samotnou novelu zákona se v tuto chvíli nebojím. Takže vám velice děkuji za diskusi, která zde proběhla, návrhy, které zde byly podány, podporuji a jako předkladatel s nimi nemám problém. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan Jiří Žák. Již ne. Děkuji vám, pane kolego. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě. Senátor Pavel Eybert: Jen ve stručnosti. Vystoupilo celkem 10 senátorů, z toho dva dvakrát a jeden dokonce třikrát. Já jenom řeknu, že jsem musel načíst to usnesení našeho výboru, protože v době, kdy jsme my tento zákon projednávali, tak tato problematika nám signalizována nebyla. Nicméně já vnímám, tak jak zde již bylo řečeno, že je to velmi důležitá záležitost, a sám budu též hlasovat pro přijetí pozměňovacích návrhů. Ta situace s Ústavním soudem a s ohrožením původní materie, nevidím to tak špatně, protože pokud by Ústavní soud nesouhlasil, vyndal by nám pouze ty články, které jsme doplnili pozměňovacími návrhy, nikoli že by nám stornoval celou materii. Děkuji za pozornost.
213
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Byl tedy v obecné rozpravě podán návrh schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dovolím si svolat všechny senátory a senátorky do sálu. Budeme tedy hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kolegové byli někde daleko v této chvíli. Ještě jednou, o čem budeme hlasovat. Je podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně registrováno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zákona, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 64 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 14, proti byli 3, návrh nebyl přijat. Návrh jsme neschválili, návrh na zamítnutí nebyl podán, takže otevírám nyní podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se do podrobné rozpravy hlásí. Pan senátor Jiří Žák. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Žák: Obrazovka nám nějak nesvítí, tak se nedá poznat, jestli jsem byl elektronicky přihlášen, nebo nebyl. Já bych vás rád seznámil s pozměňovacím návrhem k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pozměňovací návrh by zněl takto: Část druhá. Změna stavebního zákona. Čl. III. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb. se mění takto: 1. V § 110 odst. 2 se na konci textu písm. a) doplňují slova: „je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, připojí také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, přijaté podle zvláštního právního předpisu. 2. V § 110 se doplňuje odst. 6. který zní: „Stavebník pozemních staveb, podléhajících tomuto zákonu, není povinen prokazovat vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm, jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm, a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.“ Pozměňovací návrh máte před sebou na stolech. Na druhé straně je odůvodnění, důvodová zpráva, já už dál nechci zdržovat tím, že bych se vracel k tomu, co už jsme si říkali. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda se hlásí ještě někdo další do rozpravy, protože zde přihlášeného nikoho nemám. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se paní navrhovatelky, zda chce vystoupit ještě se závěrečným slovem. Není tomu tak.
214
Ptám se tedy, zda chce ještě vystoupit pan zpravodaj ÚPV pan senátor Žák. Také ne. Pan zpravodaj garančního výboru se také nechce vyjádřit, budeme to mít tedy rychlé, snadné. Byl podán jeden pozměňovací návrh, tak jak ho – pardon. Výborový pozměňovací návrh a návrh, který načetl pan senátor Jiří Žák. Prosím pana garančního zpravodaje, aby řekl, jak budeme hlasovat. Senátor Pavel Eybert: Dovolím si vás provést hlasování. Je to jednoduché. Máme tady výborový pozměňovací návrh, který jste dostali v usnesení ÚPV, kdy se číslovka 2040 mění na číslovku 2020. Máme tady načtený pozměňovací návrh, který se týká problematiky povolování staveb v podzemí, tzv. tunely. Takže bych doporučoval, abychom o celém tomto návrhu hlasovali v jednom hlasování. Čili budeme mít dvě hlasování, změna data a potom tunely. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Jestli jsem tomu dobře rozuměla, nejdříve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, vzešlém z výboru, a poté o pozměňovacím návrhu pana senátora Žáka. Ano. Dovolím si znovu všechny svolat. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který vzešel z výboru. Ptám se paní navrhovatelky na její stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu. Souhlasí. Pan garanční zpravodaj. Senátor Pavel Eybert: Doporučuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Doporučuje také. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 65 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Jiřího Žáka. Ptám se paní navrhovatelky na její stanovisko. Souhlasí. Pan garanční zpravodaj? Doporučuje také. Děkuji vám. Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 66 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 54, proti byli 2. Návrh byl přijat. Tím jsme ukončili hlasování o podobě návrhu zákona. Musíme ale hlasovat ještě o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je aktuálně registrováno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 34. Zahajuji hlasování o vrácení návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 67 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.
215
Navrhuji, aby jimi byl senátor Pavel Eybert a senátor Jiří Žák. Zároveň se ptám, zda se svojí rolí souhlasí. Ano. Děkuji. Přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby odůvodnili senátní návrh zákona tito dva pánové. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 68 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Děkuji paní poslankyni, děkuji zpravodajům za projednávání tohoto bodu. Budeme dále pokračovat bodem, kterým je: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 128. Návrh zákona uvede zástupce skupiny poslanců Oldřich Vojíř, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče. Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás v tuto podle mého soudu již poměrně pokročilou dobu seznámil s předlohou materie, která je postoupena Senátu a byla schválena Poslaneckou sněmovnou podle mě výraznou většinou, jestli se nepletu zhruba asi 140 hlasy ze 160 v té době přítomných poslankyň a poslanců. Jde o materii, která mění zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákonů s tím souvisejících. Tato materie má zhruba 4 okruhy. První okruh je podle mého soudu velmi jednoduchý a jak jsem pochopil v jednání jak hospodářského výboru, tak ústavně-právního výboru i podvýboru pro dopravu, neměl by s ním být žádný větší konflikt, a to je transpozice evropských směrnic do našeho práva. Tudíž tuto část rychle přeskočím. Druhá část je zavedení mýtného, to znamená výkonového mýtného, abychom si rozuměli, nebo výkonového zpoplatnění vozidel přesněji řečeno, a to od 3,5 tuny do 12 tun, protože od 12 tun výše již toto výkonové zpoplatnění existuje. Zde bych chtěl poznamenat, že jde o proces, který je poměrně obvyklý v EU a že přistupujeme k této věci s velkou rozvahou i s vědomím, že jde podle mého soudu o spravedlivější pohled na náklady v dopravě, byť možná poplatek za dálnici a rychlostní komunikaci se může někomu zdát marginální ve výši 7 – 7,5 tisíc, tak já si myslím, že jsou to také poměrně dobré peníze především pro drobné živnostníky, kteří mají například pouze jedno nebo dvě vozidla a s nimi rozvážejí zboží, a musí používat velmi omezeně například rychlostní komunikaci nebo dálnici. Jestliže ji budou používat omezeně, jejich náklady budou nižší. Jestliže ji budou užívat častěji a významněji, a
216
budou to v podstatě třeba subjekty, které provozují vozidla kolem 10 – 11 tun, tak si myslím, že je zase naopak fér srovnat ten trh, protože ta hranice byla poměrně vysoká. Myslím si, že tam mohlo docházet i k jakési nekalé konkurenci. To znamená užívat vozidla těsně pod hranicí 12 tun. Myslím si, že ani tady nebyl nějaký velký rozpor v těchto dvou výborech. Dostávám se k třetí věci. To je otázka elektronických vinět. Tady už to tak jednoznačné nebylo. Přiznávám, že jsme vedli velmi rozsáhlou diskusi a dovolte mi velmi stručně říci, o co v podstatě jde. Elektronická viněta je v režimu nikoli výkonového zpoplatnění, ale paušálního zpoplatnění. To znamená, nahradí papírovou známku, kterou všichni znáte a lepíte si ji na sklo vozidla. Tato viněta nicméně má výhodu, že jde opakovaně nabít. První výhoda. Druhá výhoda – podle našeho předpisu, který vám překládáme, je přenositelná, to znamená, můžete si ji mezi sebou půjčit. Třetí výhoda – jde o to, že když si například vozidlo koupíte v listopadu nebo v prosinci a chcete užít dálnici, tak zaplatíte tuto vinětu, ale na rok nikoli kalendářní. To znamená, tyto tři výhody jsou zjevné proti té papírové. Co se týká největších diskusí, tak šlo o to, jestli ta viněta má charakter utajených informací, neboli jestli je anonymní. Ten zákon říká, že je anonymní, že si ji kupujete na místech například vytipovaných, jestli to bude benzinová stanice, na poště atd., zákon nepředjímá. To znamená, bude to velmi podobné, jako je to dneska u papírových známek. Tudíž si myslím, že je zřejmé, že zneužití dat není možné. Pro korektnost ovšem dodávám, že sledování nabité viněty bude probíhat na základě jejího vnitřního identifikačního čísla, které nelze ale spojit s příslušnou osobou nebo vozidlem, a toto sledování bude mít dva efekty. První efekt, jestli je viněta nabitá, a druhý efekt, kdy bude moci docházet k vyhodnocování anonymních dat, komprimovaných anonymních dat v jednotlivých úsecích, které potom mohou sloužit k tomu, že buď přes informační systém budeme určitým způsobem regulovat provoz na dálnicích a rychlostních komunikacích, protože dochází stále častěji k zahuštění provozu a vytváření úzkých míst a za druhé pokud nebude stačit regulace, tak bychom měli v nějaké dohledné době např. přistoupit k tomu, že příslušnou komunikaci rozšíříme. Nevím, jestli se mi nyní velmi jasně a zřetelně podařilo rozplynout obavy z toho, zdali je nebo není tento systém anonymní. Posledním je věc, kterou řekněme akcentovali především představitelé obcí a krajů a jde o tzv. vysokorychlostní dynamické vážení. Tady jsem měl pocit, že byl snad největší rozpor, největší diskuse, která spočívala především ve vymahatelnosti tohoto vážení. Myslím si, že většina senátorek a senátorů se shodla v tom, že je velmi nepříjemné, když jsou vozidla překládána, protože tato vozidla ve velké míře převážně dokáží výrazně zničit vozovky třetích tříd a druhých tříd a ty jsou právě hrazeny potom z prostředků měst nebo krajů. Také bylo řečeno, že jde o ojedinělý projekt. Musím říci, že například ve Švýcarsku používají takovéto vysoce rychlostní měření, nicméně jako indikativní. My jsme si vědomi toho, že i v tomto případě by šlo o indikativní šetření nebo měření či vážení, a to do doby než by byly vyvinuty tak přesné přístroje, což může být poměrně rychlá záležitost, které by měly minimální odchylku. Odchylku například plus mínus 5%, ale neberte mě za slovo, já nejsem ten, kdo by určoval tu odchylku, ale je to potom relativně malá odchylka – tady se bavíme v tunách, ano? To znamená 5 % plus mínus. Samozřejmě, že potom by k tomu musela následovat sankce – tato sankce je v zákoně popsána. My jsme diskutovali tuto problematiku s ministerstvem dopravy a ministerstvo dopravy je připraveno
217
vypracovat k tomu příslušnou metodiku, jak by se, pokud by byl tento návrh zákona schválen tak, jak jsme ho postoupili z Poslanecké sněmovny do Senátu tak, aby metodika byla smysluplná a aby dávala jasné pravomoci obcím a krajům, ale také jasně definovala, za jakých podmínek a jak se bude vážit. To je zhruba k těmto věcem. Poslední věc, pro korektnost dodávám, že tento návrh byl vypracováván – skoro rok se diskutoval – byly velmi časté diskuse s ministerstvem doprav v této věci tak, abychom jaksi docílili vysoké míry čistoty zákona a vymahatelnosti zákona a srozumitelnosti zákona. Také jsme ho podrobili tzv. procesu RIA, který ukázal, že pokud budeme nahlížet na ekonomiku celého systému zhruba v horizontu 10 let, tak je velmi výrazně efektivní a pro stát přínosný a pro občana velmi konformní. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednala Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí. Komise přijala usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk 128/3. Zpravodajem komise je pan senátor Tomáš Kladívko. Dále návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 128/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 128/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Nedoma, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Nedoma: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové. My jsme v Senátu dlouho čekali na změnu zákona a provozu na pozemních komunikacích, na kterou při ministerstvu dopravy byla ustavena expertní skupina, na jejíž práci se podílela řada poslanců a senátorů. Výsledek této práce k nám do dneška nedorazil, protože se jaksi rozplynul v PS, která mezitím pracuje na jiném návrhu, jiného obsahu, který je tuším ve druhém čtení, momentálně v PS. Místo vládní novely zákona o provozu na pozemních komunikacích se k nám dnes dostává poslanecká novela zákona o pozemních komunikacích. Tato novela tak jak zde bylo už řečeno, navrhuje poslanecký návrh, řekl bych, dost významné a zásadní změny v celém systému pozemních komunikací. Nebudu tady hovořit o těch, kde není žádný spor, což je aplikace evropského práv do našeho právního řádu a kam patří také pochopitelně mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny. Tam skutečně není problém a je nutno říci, že takhle vlastně byl původně poslanecký návrh podán, že byl zaměřen na to, aby na našich dálnicích a silnicích první třídy se mohlo vybírat mýtné už od vozidel nad 3,5 tuny. Bohužel musím říci, že se k tomu přidaly další pozměňující návrhy. Ono jich bylo asi víc, ale prošly tyto, s kterými vás tady pan poslanec Vojíř seznámil, především elektronické kupony neboli viněty a potom vysokorychlostní vážení. Vezmu-li to obecně a nebudu-li mluvit o dalších věcech, které souvisely se základní částí, tak elektronické viněty mají pochopitelně celou řadu výhod pro spotřebitele, tedy pro automobilisty tak, jak tady byly řečeny. Já na rozdíl od některých mých kolegů a možná i podle zařazení, kam zařadil tuto věc pan poslanec Vojíř, jako nevýhodu, tak já to řadím mezi výhody, protože jsem přesvědčen, že elektronická viněta – kupon – je maximálně anonymní, že skutečně nelze přesně dopátrat, kdo jí koupil a na jaké vozidlo. Což myslím, že je z hlediska anonymity úplně maximum, co lze zaručit. Bohužel jako nevýhody vidím jiné věci …
218
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane senátore, vy jste v této chvíli v pozici garančního zpravodaje (Senátor Jiří Nedoma: Přesně tak.) se svou zpravodajskou zprávou – potom můžete vystoupit se svými stanovisky. Senátor Jiří Nedoma: Já se pokouším popsat to, co bylo předmětem jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a protože jsme nepřijali žádné usnesení, tak se s dovolením snažím jenom ocitovat argumenty k tomu. Nevýhodou toho byla citovaná právě ve výboru jaksi neslučitelnost kuponů s ostatními systémy v EU. Tento systém není zatím v tom stádiu sjednocení v Evropě. Hlavní nebo největší nevýhodou toho je zavedením toho systému bychom vytvořili snížení příjmů do Státního fondu dopravní infrastruktury o obslužnou částku a první rok ještě pořizovací částku na viněty, což dělá propad 8,3 mld. korun. Dále to, že jsou zvýšené nároky na silniční kontrolu pro policii, protože nalepenou známku může zkontrolovat každý, kdo stojí u dálnice, zatímco tyto elektronické viněty musí policista přečíst na stojícím vozidle čtečkou. A další jiné důvody, jako to, že například neproběhlo k tomuto na rozdíl od první části meziresortní řízení, ani ještě soutěž na dodavatele firmy kuponů a další věci. Navíc ve vlastním návrhu, který sem přišel, je chyba v přechodovém období, protože návrh se podával již v roce 2008, čili pro rok 2009 je přechodové období, ale při posunutí platnosti vyjde přechodové období až na rok 2010. To jsou věci, kvůli kterým jsme došli k tomu, a na tom jsme se sjednotili, že je potřeba to vrátit do Poslanecké sněmovny k přepracování, a to i pod vlivem těch věcí, které se týkaly vysokorychlostních vah, o kterých tady již byla řeč a jejichž některé nevýhody tady pan poslanec sám uvedl. Krom těch, které tady již uvedeny byly, abych nezdržoval, tak je potřeba říci, že zatím neproběhla certifikace těchto zařízení, že se tam počítá s nárůstem administrativy na všech stupních veřejné správy a že tam budou stejně jako u měření radarem na záznam dlouhé doby mezi dobou spáchání přestupku a udělení nějaké sankce, protože to bude probíhat ve správním řízení. Navíc takové vozidlo nebude v tom okamžiku odstaveno z provozu a bude dále ničit naše komunikace, s tím, že bude-li mu později dokázáno, že je ničil, tak bude moci být uplatněna vůči němu sankce i na opravy komunikací, což ale může dotyčného dostat do neřešitelného okamžiku, kdy mu povolíme, aby ujel desítky kilometrů. Při projednávání v hospodářském výboru zaznělo několik návrhů. První návrh byl schválit, ten neprošel. Další návrh vyřazoval jenom vysokorychlostní váhy, ten také neprošel, stejně tak jako návrh na vyřazení obou bodů, jak elektronických vinět, tak vysokorychlostních vah, a neprošel ani další pozměňující návrh, který se týkal opravy minulého rozhodnutí o vybudování svodidel u reklamy postavené v blízkosti komunikace, kdy se žádalo o prodloužení termínu v přechodovém období tak, aby se to vůbec dalo stihnout projekčně a projednání stavebního povolení. Hospodářský výbor bohužel roztříštěností svých hlasů nepřijal v této věci žádné usnesení. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout své stanovisko.
219
Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru Soňa Paukrtová. Přeje, takže prosím, paní senátorko. Senátorka Soňa Paukrtová: Vážená paní předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, já dokonce vystoupit musím, protože ústavně-právní výbor dospěl k jinému usnesení, resp. dospěl k usnesení na rozdíl od výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a já se vám pokusím jednání na ústavně-právním výboru přiblížit. Jak jistě víte ze svého žlutého tisku, tak ústavně-právní výbor přijal pozměňovací návrhy. Podstata těchto pozměňovacích návrhů je v tom, že jednak vyňal z návrhu zákona elektronické viněty, a jednak vyňal vysokorychlostní vážení. Pokusím se říci, co nás k tomu vedlo. A ještě bych ráda v rámci zpravodajské zprávy sdělila, jaký má připravovaný zákon dopad do státního rozpočtu a veřejných rozpočtů. V první řadě bych chtěla říci, že vláda, která měla kladné stanovisko k tomuto návrhu zákona, se vyjadřovala pouze k implementaci evropských směrnic, protože se vyjadřovala k návrhu zákona tak, jak přišel do Poslanecké sněmovny. Tam, jak jste tady byli informováni, došlo k přidání k této věci zavedení systému mýtného pomocí elektronických vinět a vysokorychlostního vážení. Chtěla bych k tomu říci, že přesto, že předkladatelé tvrdí, že je tam zcela zaručena anonymita – a myslím, že tady o tom také bude hovořit zpravodaj komise pro ochranu soukromí – tak zákon nebyl příliš posuzován z hlediska ochrany soukromí, byl spíše posuzován v hospodářském výboru z inženýrsko-dopravních a ekonomických hledisek, což je celkem logické. U navrženého systému elektronických vinět je především třeba odmítnout tvrzení předkladatelů, že viněty jsou anonymní. To, že si je občan zakoupí v trafice bez prokázání totožnosti, je zcela iluzorní. Ve skutečnosti o anonymitu nejde, stejně jako nejde o anonymitu u registračních značek vozidel, kde například již Úřad pro ochranu osobních údajů konstatuje, že toto je osobní údaj. Registrační značky vozidel jsou přiřaditelné ke konkrétní fyzické osobě a přiřadit kód konkrétní elektronické viněty k registrační značce vozidla lze jednak při provozu pomocí různých skenovacích zařízení umístěných u komunikace, takže zejména zájmovou osobu lze snadno a rychle přiřadit k určitému kódu elektronické viněty a vytvářet tak databáze přiřazených kódů, jednak ji lze přiřadit pomocí laciného zařízení, jako budou na mýtných branách při zjištění, jaké auto zájmová osoba používá, z blízkosti deseti metrů, například při nastupování do vozidla. Takové zařízení je mnohem levnější než zařízení skenující mobilní telefony, pomocí něhož lze zjistit číslo mobilního telefonu. Systém sám musí umět identifikovat registrační značky přiřaditelné ke konkrétní elektronické vinětě. Viněty tedy z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebudou anonymní. Jde o systém, který v nebývalém rozsahu umožní sledovat pohyb konkrétního znaku, a to snadno a po celém území. Problém spočívá v zásadě v kombinaci tří skutečností. Elektronickou vinětu musí mít každý, kdo se po vymezené síti, tedy dálnic, pohybuje. Nezvolil si ji dobrovolně, ani nevolí mezi konkurujícími poskytovateli služby. Nemůže ji například vypnout, jako může vypnout mobilní telefon a tím se ztratit z určité možnosti sledování svého pohybu. Systém je státní, to znamená, oproti konkurenčnímu prostředí třeba telefonních operátorů je daleko snadněji zneužitelný.
220
Telefonní operátoři úzkostlivě hlídají zneužití údajů o klientech, protože jsou na tom finančně závislí, zatímco stát či státně podporovaný monopolní provozovatel mýtného systému vůbec. Na tom nic nezmění žádný systém povinnosti a kontroly. Systém má být využíván nejen pro primární účel, tedy placení mýtného, ale i pro tzv. telematiku a řízení dopravy, což se vlastně týká sledování dopravních proudů. To je možné jen při udržení individuální identifikace jednotlivých elektronických vinět. Proto je zřejmé, že přístupnost těchto dat bude mnohem širší, než data u telefonních operátorů, kteří vyjma svých technických analýz neprovádějí žádné další vyhodnocování pohybu svých klientů. Čili já si prostě myslím, že debata o tom, jak dalece jsou elektronické viněty anonymní či nikoliv, v zásadě neproběhla a existují vážné argumenty, které říkají, že prostě anonymní nebudou a že umožní rozsáhlé sledování občanů této republiky. To byl tedy důvod, proč jsem navrhovala, abychom tuto část vyňali. Pokud jde o vysokorychlostní vážení, tam se domnívám, že existuje také celá řada problémů, prostě proto, že vysokorychlostní vážení je v zásadě jenom odhadový údaj, zdali auto je nebo není přetížené. Myslím, že tady o tom hovořil již zpravodaj garančního výboru. Myslím si, že návrh je postaven na tom, aby ponechal v zásadě pouze to, co původně skupina poslanců navrhovala, to znamená implementaci. Přihlásím se ještě jako senátorka, protože jsem vám jako senátorka rozdala doplňující pozměňovací návrh. Závěrem: Ústavně-právní výbor přijal skupinu pozměňovacích návrhů, které řeší vyjmutí těch dvou částí, vysokorychlostní vážení a elektronické viněty. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní kolegyně. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí. Přeje, takže prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s 12. usnesením stále komise Senátu pro ochranu soukromí k danému tisku. Komise se zabývala především tou částí návrhu zákona, která řeší zavedení elektronických vinět a dopadu tohoto opatření na ochranu osobních údajů našich občanů. Komise konstatovala, že při tak důležitém zásahu do osobních údajů občanů postrádala k danému materiálu důvodovou zprávu, jakým způsobem budou takto pořízená data zabezpečena, kdo k nim bude mít přístup a jakým způsobem bude prováděna ochrana. To postrádala v celém návrhu zákona. Komise dospěla k tomu, že tento návrh nebyl projednán v rámci meziresortního řízení a chyběla nám ta stanoviska ministerstev, která budou aplikaci tohoto zákona zajišťovat, a to především stanovisko ministerstva vnitra a stanovisko ministerstva financí. Je tam i určitá role pro pracovníky celní správy, aby se podíleli na realizaci tohoto zákona. Nejzávažnější, k čemu naše komise došla je, že tento návrh nebyl projednán s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Hovořili jsme s představiteli tohoto úřadu a k našemu údivu nám sdělili, že se nedostali k žádné informaci, jakým způsobem bude zabezpečen celý chod nakládání s takto získanými údaji z elektronických vinět. Musím rovněž konstatovat to, co již tady zmínila paní kolegyně Paukrtová, že anonymita je věc, která je velice složitá a není zcela v souladu s tím, co tady řekl za navrhovatele kolega Vojíř – že pokud elektronická viněta bude sloužit a zařízením bude zjištěno, že není nabita a bude zjišťován přestupce, musí dojít k propojení čísla viněty a registrační značky vozidla, protože jinak by to nemělo smysl a přestupce by se nikdy nenašel.
221
Anonymita je opravdu pofiderní. Z těchto důvodů naše komise dospěla k návrhu usnesení, ve kterém navrhuje Senátu zamítnutí projednávaného návrhu zákona. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho nevidím, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, mám malý pozměňovací návrh. V rámci projednávání tzv. chodníkové novely, tj. zákona o pozemních komunikacích senátora Kubery, došlo ve sněmovně k předání pozměňovacího návrhu k novele zákona o pozemních komunikacích vyhlášené pod zákonem 97/2009 Sb. Jedná se o přechodné ustanovení, kdy držitel platného povolení k umístění provozování reklamního zařízení je povinen zabezpečit toto zařízení svodidly nebo jiným zabezpečením nejpozději do 31. 12. 2009. Navrhuji posunutí k termínu do 31. 12. 2010. Přihlásil jsem se k podrobné rozpravě, mé zdůvodnění i návrh máte na stolech. Považuji jen za povinnost, abych zdůvodnění řekl zde. Tímto termínem se dostávají firmy provozující tato zařízení do termínové pasti a nemohou to stihnout. Toto ustanovení totiž vstoupilo v účinnost dnem vyhlášení – koncem března t. r. Není také jasný výklad některých ustanovení, nedostávají odpověď z ministerstva na to, co znamená „jinak zabezpečit“. Montáž zařízení musí splňovat jisté technické podmínky, které nejsou zatím v prováděcích předpisech specifikovány. Musí být projednáno se správci komunikací, vlastníky pozemků, musí být vypracována projektová dokumentace a požádán příslušný stavební úřad o povolení nebo ohlášení, atd. Znovu navrhuji posunout tento termín. V podrobné diskusi ještě načtu tento krátký návrh. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Nyní mám přihlášeného pana senátora Vlastimila Balína, ale s přednostním právem se hlásí pan senátor Petr Vícha, který toto právo chce uplatnit. Senátor Petr Vícha: Děkuji za přednostní právo. Nevím, jak dlouho budou vystupovat přihlášení kolegové, ale co chci učinit, musí být před 19. hodinou. Konzultoval jsem s kolegy, jak vidí situaci pro případné projednávání po 19. hodině a také zejména proto, že jsou zde přítomní předkladatelé. Čekají tady poměrně dlouhou dobu. Proto navrhuji, abychom dnes pokračovali v projednávání dalších bodů i po 19. hodině. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Protože je to procedurální návrh, budeme o něm hned hlasovat. Svolám všechny přítomné do sálu. Byl podán pozměňovací návrh, aby dnešní jednání schůze Senátu pokračovalo po 19. hodině. Jiné upřesnění k tomu nebylo. Hlasujeme o prodloužení jednání po 19. hodině. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Při zahájení hlasování bylo v sále aktuálně registrováno 61 senátorek a senátorů, kvorum bylo 31.
222
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 69 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 31, proti bylo 5. Návrh byl přijat, strávíme dnes v Senátu opět jeden hezký večer. Nyní se s přednostním právem přihlásil o slovo pan místopředseda Jiří Šneberger. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Čekal jsem, jak dopadne toto hlasování. Navrhuji, abychom bod, který jsme měli pevně zařazený jako první po 18.00 hodině – bod pana ministra Bartáka, byl přesunut jako první bod po 20.00 hodině. Je to další procedurální návrh. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Protože se jedná o procedurální návrh, budeme ještě o něm hlasovat. Svolávat se již nemusíme. Zahájím hlasování. Kdo je pro tento přesun v programu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Aktuálně při zahájení hlasování bylo registrováno 60 senátorek a senátorů, kvorum bylo 31. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 70 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Budeme tedy jednat i s touto úpravou dnešního programu. Vracím se k projednávanému programu. Další přihlášenou v obecné rozpravě je paní senátorka Soňa Paukrtová s přednostním právem. Tentokrát toto právo chce využít. Senátorka Soňa Paukrtová: Paní předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, chtěla jsem velmi krátce a nehodilo se to příliš do mé zpravodajské zprávy říci, že jsem byla předkladatelkou pozměňovacích návrhů, které přijal ústavně-právní výbor. Ale protože jsme těch zákonů měli opravdu velmi mnoho, legislativa jich měla velmi mnoho a my jsme ani nevyužili 30denní lhůtu, kterou jsme měli k dispozici, tak prostě se upřesňovaly i konzultovaly dále s ministerstvem dopravy – mé pozměňovací návrhy. Takže ta skupina pozměňovacích návrhů, které jste dostali na lavice, není ničím věcným, nepředstavuje žádnou věcnou změnu, představuje pouze legislativně technické úpravy těch pozměňovacích návrhů, které schválil ÚPV. Takže až o tom budeme hlasovat, tak nejprve pozměňovací návrhy k pozměňovacím návrhům a potom ty pozměňovací návrhy. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Vlastimil Balín. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vlastimil Balín: Vážená paní místopředsedkyně, pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové, já se omlouvám za jízlivou poznámku, kterou teď udělám. Chtěl jsem se nejdřív zeptat, jestli tady náhodou není ještě někdo s předností v jízdě. Čili jenom chci ukázat, že on opravdu není ten mandát každého z nás plnohodnotný. To se jen vracím k hlasování o možnosti ustavení klubu senátorů za KSČM, kdybychom tu přednost měli, a já věřím, že každý jeden z nás, kdo by toho předsedu dělal, bychom byli směrem ke kolegyni Paukrtové tak galantní, že bychom jí dali přednost, kdyby byl střet dvou takovýchto předností.
223
Za tu jízlivou poznámku jsem se omluvil. Doufám, že omluvu berete. Já jsem ve stejné pozici, jako kolega Škaloud, protože tady avizuji též podání malého pozměňovacího návrhu a omlouvám se podruhé, protože jste ho dostali v písemné podobě dvakrát. Bude potom, jestli dojde na podrobnou rozpravu, až ho budu předkládat, konkrétně bude platit opravený návrh, protože jsem dal na dobrozdání naší legislativy a legislativa se domnívala, že by to právě mělo být podáno v opraveném návrhu. Nyní ke zdůvodnění, proč se osměluji tento návrh podat. Milé kolegyně, vážení kolegové, navrhovanými úpravami dojde pro některé podnikatele, zejména menší, drobné, kteří podnikají v oblasti dopravy, k docela dramatickému zvýšení nákladů při zajišťování zejména dopravy lidí za prací z regionů, které jsou postiženy vysokou nezaměstnaností od nás na Mostecku. Zejména je to přeprava do průmyslových zón v okolí Prahy, kde sehnali práci, ale i jinam. A z důvodů udržení nákladů na zajištění této osobní dopravy přešli na nižší tonáž dopravních prostředků, udělali leasingy, drží docela cenu jízdného pro cestující na rozumné výši. A jenom takový malý příklad: Při současném placení dálniční známkou činil jejich náklad u konkrétního příkladu, o kterém hovořím, 12 000 korun ročně. A navrhovanou úpravou na základě licencí na linky, které mají a mají za povinnost je směrem ke Krajskému úřadu v Ústí nad Labem zabezpečovat, protože jinak by licenci nedostali. Což je také paradox, protože licenci dostanou jenom na základě podmínky, že linkovou přepravu budou zabezpečovat. Ale jde o linky a dopravu, která není jediným způsobem dotovaná, čili oni plní určitou veřejnou službu, ale na základě svého podnikatelského rizika, tak navrhovaná úprava – přes palec počítáno – by představovala zvýšení ze 12 000 na 360 000 ročně. A musím přiznat, že kdyby chtěli udržet některé nákladové položky, tak by se to asi neobešlo bez zásahu do velmi výrazného zvýšení ceny jízdného a pak by si asi dotyční přepravovaní museli spočítat, jestli se jim vůbec vyplatí za prací dojíždět, když podstatná část výdělku padla na dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání. Nejde o nějakou společnost, protože jsem už tady byl dotazován, jestli lobbuji za banány, jak jim říkají, za Student Agency, to v žádném případě. Jde o podnikatelské prostředí na Mostecku, které řešilo segment dopravy, kam se nechtělo velkým firmám, které mají jiné prostředky. Tolik snad k tomu uvedení, věřím, že připustíme tuto materii do podrobné rozpravy a pak bych předložil konkrétní pozměňovací návrh. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Karel Korytář. Prosím, pane senátore. Senátor Karel Korytář: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl upozornit na určitá úskalí právě přede mnou předloženého pozměňovacího návrhu pana kolegy Balína. I když vnímám jeho zdůvodnění a celkem jsem srozuměn, že je tady velmi dobrý úmysl. Jak vládní prohlášení, tak programy všech našich stran považují v dopravě železniční dopravu jako páteřní, ekologickou, upřednostňují železniční dopravu před silniční a hromadnou před individuální. To je základní schéma vnímání dopravy. Návrh, který byl předložen, v podstatě hovoří o určitém zproštění povinnosti platit mýtné výkonové linkovou osobní přepravou, i když po úpravě proti původnímu návrhu linková osobní „vnitrostátní“ přeprava.
224
Je tedy nebezpečí v tom, že základní dilema, které dnes mezi železnicí a silnicí je, je to, že železnice platí dopravní cestu a osobní autobusová doprava neplatí kromě poplatků za dálniční známku, silniční daň a podobně. Takže to je problém, který v podstatě tímto vymezením linková osobní přeprava v podstatě obsahuje podle mého názoru i dálkové trasy. Víte sami, že konkurence jde tak daleko, že souběžně se železnicí se nasazují autobusové linky a takto se znevýhodňuje jeden druh dopravy, který je pro nás ekologický. Já bych osobně raději vnímal, kdyby se to týkalo, jestli ta definice existuje, aby to byla městská či příměstská doprava nebo součást integrovaných systémů dopravy. A tam by to potom podle mého názoru bylo v pořádku. A další, nejsem si jist, zdali nevzniknou požadavky na další kategorie dopravců, kteří tímto způsobem mohou být postiženi. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli nemám již nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo chce přihlásit nyní. Není tomu tak, takže uzavírám obecnou rozpravu. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji pěkně, vážená paní předsedající, dámy a pánové, jelikož jsem v podstatě rozuměl tomu tak, že v obecné rozpravě byla podána avíza, že budou podány pozměňovací návrhy, tak já už bych si potom ponechal pouze roli, že buď vyjádřím podporu či nepodporu návrhu, který padne v podrobné rozpravě, abych to dál nezdržoval. Dovolte mi tedy vyjádřit se nyní na konci obecné rozpravy k jednotlivým podnětům nebo návrhům nebo přístupům k materii. Vezmu to odzadu: Myslím si, že by bylo velmi problematické tuto materii zamítnout. Říkám to s vědomím toho, že již od června 2008 jsme měli implementovat evropské směrnice a pokud bychom ji zamítli a zamítnutí by následně prošlo i Sněmovnou, tak bychom byli v situaci, kdy může proti nám být pak následně vedeno řízení. Co se týče, zdá se mi, neuralgického bodu, který se zde více akcentoval než německé vážení, tak ochrana osobnosti, ochrana dat. Myslím si, že mnohem férovější by bylo říci, že si elektronickou vinětu buď neumím představit, nebo si ji nepřeji. To je model, který je relativně nový, prostě si ho z nějakého důvodu nepřeji, a to by bylo docela fér. Protože jinak platí, že již vozidla, která jsou zpoplatněna, mají tzv. OBU jednotku, jsou naprosto identifikovatelná se vším všudy. Za vozidlo, a dokonce kdo to vozidlo vlastní a kdo tu OBU jednotku nakoupil. Takže hra na to, jestli je to více či méně anonymní, není pravdivá. U telefonu, jak tady bylo zmíněno, je anonymita téměř nulová. Že jde vypnout, to je jediná pravda. A než to vypnete, přesně vědí, kde jste byli. Je to dokonce po celé republice a po celém světě. Tak zakažme mobilní telefony a bude to taky fér. Já to říkám možná trošku vyhroceně, protože není pravdou, a my jsme velmi vážili mezi modelem vysoké míry anonymity a míry vymahatelnosti, protože kdybychom dali adresnost, máme vysokou míru vymahatelnosti. Když dáme vysokou míru anonymity, máme relativně nižší vymahatelnost. Tak to je. Nemůžete ty dva přístupy řešit jinak. Na margo té věci ano, policisté budou muset i nadále být na dálnicích a rychlostních komunikacích, a já myslím, že tam patří, a nejen proto, aby sledovali, jestli je nebo není viněta nabitá, ale aby především sledovali provoz na komunikaci a zabránili těm šílencům, kteří jezdí 200 a více. To je k tomu, co je a není výhodou.
225
Zdali to stojí 8 miliard? Nestojí. Kdyby se pan kolega podíval do té druhé vypracované listiny, tak by zjistil, že je to rozloženo v čase a že maximální náklady jsou pět miliard a je to rozloženo do několika let. Samozřejmě opět tady máme jakýsi paradox nebo protipól. Buď chceme přenositelnost a komfort pro občana, ale pak vybereme méně, při stávajících cenách, podotýkám. Nebo chceme, aby každý občan měl tu jednotku, a pak vybereme stejně nebo více. Vždycky se musíme rozhodnout, co chceme. My si myslíme, že v budoucnu samozřejmě, i ten zákon to předjímá, že by tady byl určitý růst ceny toho zpoplatnění, ten zákon už dnes říká, že je možné jít i se známkou až nad 1500 korun. A tento návrh také předjímá to, že by šlo řešit nabíjení třeba na 10 dní, na 7 dní, protože 7 dní se zdá být krátkých i pro cizince. Sami to víme, když jsme mimo republiku, že 7 dní je špatná lhůta, že 10 dní je optimálních na to, abyste případně zajeli někam do cizí republiky a vrátili se. Nechci vypadat jako člověk, který si myslí, že sněmovna je geniální a vymyslela něco, co nemá nějakou vadu. Já chci na závěr říci jednu věc. A to je důležité. Příslušná jednotka, a to považuji za velmi klíčové, protože jsem měl pocit, že je to jedna z velkých výhrad, nemohla být vytendrována, její dodavatel, protože žádný zákon to zatím nepředjímá. Nemůžete provést tendr na něco, co prostě nemáte podloženo zákonem. Ale právě proto, že to musíte vytendrovat, tak se sněmovna rozhodla, že toto ustanovení, pokud byste ho propustili, by platilo až od 1. ledna 2011, tzn. za rok a kousek, zatímco všechna ostatní ustanovení by platila od ledna 2010. Respektuji jednu připomínku, a to je otázka přechodného ustanovení. Pokud by to byla jediná věc, se kterou by se to do sněmovny vracelo, tak bych to ve sněmovně následně podpořil. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV paní senátorka Paukrtová. Ne v této chvíli, děkuji, paní kolegyně. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj stálé komise Senátu pro ochranu soukromí pan senátor Kladívko. Není, asi nepřeje. Děkuji. A nyní prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Senátor Jiří Nedoma: Mým jediným úkolem je konstatovat, že v obecné rozpravě se rozpravy zúčastnila jedna kolegyně senátorka a tři kolegové senátoři. Z těchto čtyř vystoupení pramení signalizace tří pozměňovacích návrhů. Ten jeden u kolegyně Paukrtové je technického rázu, k původnímu usnesení ÚPV, který mně osobně se zdá nejčistší k řešení té problematiky, druhý návrh je návrh kolegy Škalouda na posunutí platnosti pro definitivní se vypořádání se svodidly před reklamními zařízeními, který se mi taky zdá být logický. A poslední návrh je návrh kolegy Balína na ty zvýšené náklady u autobusů při mýtném na 3,5 tuny, a tedy zařazení je do odstavce, který tvoří výjimky. Tento návrh byl během dne signalizován, dostali jsme ho již ráno na stůl, takže já jsem to konzultoval s pracovníky ministerstva dopravy. Oni o této věci vědí, není to, že by se na to zapomnělo, ale je to věc technického řešení a rozhodnutí, kdo bude platit mýtné nad 3,5 tuny, protože taková soukromá společnost, která zabezpečuje po dálnici přepravu osob jako veřejnou dopravu, tak za prvé není jich mnoho, protože tam ta doprava většinou probíhá po komunikacích krajských, ale i tak pro ty, které jsou, tak současní přepravci u autobusů nad 12 tun mýtné prostě platí. A platí ho buď započtením do jízdného, nebo jim to objednatel, který si službu u nich objednal, tak jim ho doplácí.
226
A platí ho z toho důvodu, že jsou to vždycky soukromé firmy, a tyto firmy vedle této služby krajům nebo městům, obcím, provozují normální komerční činnost, a nedá se technicky rozlišit…. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane kolego, promiňte, poprosím pány kolegy senátory, zvláště na pravé straně našeho Jednacího sálu, mají krásné zvučné hlasy, je jich slyšet trošku víc než pana zpravodaje. Neslyší ani mě. Poprosím vás, zda byste nerušili garančního zpravodaje. Děkuji. Senátor Jiří Nedoma: Děkuji vám, paní předsedající, i kolegům. Tedy nedá se rozlišit, v kterém případě ten autobus nebo mikrobus nad 3,5 tuny jede jako komerční záležitost a kdy jede jako objednaná služba. Nicméně pracovníci ministerstva dopravy podle informací, které mám, tak znovu přezkoumávají již v současné době ten článek, týkající se výjimek, protože praxe po zavedení od 3,5 tuny může ukázat i některé další věci. Problémy, týkající se vozidel, zasahujících při odstraňování dopravních nehod, působící v nemocnicích, domovech důchodců apod., čili tam ta věc se určitě bude řešit legislativní cestou přes ministerstvo dopravy, nikoli však u autobusů. Nevím, jestli již v tomto okamžiku, nebo jestli stačí až později vysvětlit ten postup, jak bychom postupně měli hlasovat. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: U pozměňovacích návrhů samozřejmě až poté, ale já jsem zaregistrovala návrh, o kterém bychom měli hlasovat nyní, to byl návrh zamítnout. Je to tak? Senátor Jiří Nedoma: Ano, je tam jediný návrh zamítnout a nepadl vůbec návrh schválit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Byl podán návrh zamítnout návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tom bychom nyní měli dát hlasovat. Senátor Jaroslav Kubera: Neměli, paní místopředsedkyně, to je pouze návrh komise. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Měla jsem tuto pochybnost, vnímala jsem to jako návrh pana senátora Kladívka, ale protože zde není … (Hlasy: Je tady.) Je tady. Takže zeptám se pana senátora, jak to je, jestli si osvojil návrh komise a podává ho jako senátor. Senátor Tomáš Kladívko: Ano, osvojuji si to a podávám to jako senátor. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, rozuměla jsem tomu správně. Takže byl v obecné rozpravě podán jediný návrh, zamítnout návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolám tedy všechny do sálu k tomuto hlasování. Protože se mi v této chvíli nezdá, že by čísla na displeji odpovídala tomu, jak jsme v sále, já si vás dovolím odhlásit. Prosím, abyste se přihlásili znovu. Jak se zdá, můj pocit byl správný.
227
Nyní je v sále aktuálně registrováno 51 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26. Dávám tedy hlasovat. Zahajuji hlasování o návrhu zamítnout návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 71 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 5, proti bylo 25. Návrh tedy nebyl přijat. Znamená to, že postupujeme v jednání dále. Otevírám tedy obecnou rozpravu. (Námitky.) Promiňte, podrobnou. Obecná rozprava byla uzavřena, otevírám podrobnou rozpravu. Prvním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Balín. Prosím. Senátor Vlastimil Balín: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové, jak jsem avizoval, chci obrátit vaši pozornost k pozměňovacímu návrhu, který jste dostali v písemné podobě. Je to ten nadepsaný „Opravný návrh“ k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., a dalších zákonů, k senátnímu tisku č. 128. Bod 1. V článku I za bod 2 vložit nový bod 3 tohoto znění: „V § 20a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno k), které zní: „k) zabezpečujícím linkovou osobní přepravu.“.“. Následující body v čl. I přečíslovat. Tolik pozměňovací návrh. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Další přihlášenou je paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Soňa Paukrtová: Předkládám tedy pozměňovací návrhy k pozměňovacím návrhům uvedeným v příloze 36. usnesení ústavně-právního výboru ze 17. schůze konané dne 15. července, tak jak vám byly rozdány ve žlutém tisku s číslem 128/2. 1. V uvozovací větě slova „body 1 až 33“ nahradit slovy „body 1 až 24“. 2. V čl. I body 3, 5, 19, 25, 26, 27, 28, 29, 30 a 32 vypustit. Dosavadní body odpovídajícím způsobem přečíslovat. 3. V čl. I za dosavadní bod 22 vložit nový odpovídajícím způsobem označený bod tohoto znění: „V § 42a odst. 7 písm. a) se slova „ ,odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a), b), c), d)“ zrušují.“. Dosavadní body přečíslovat. 4. V dosavadním bodu 24 a v § 42a odst. 1 písm. e) na konci čárku nahradit slovy „a odstavce 4 písm. b), c) a d).“. To je všechno. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Miloslav Škaloud. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, načtu pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, senátní tisk č. 128. Návrh zní:
228
Za část třetí vložit novou část čtvrtou tohoto znění: „ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 97/2009 Sb. Čl. V V čl. II zákona č. 97/2009 Sb., kterým se mění zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. atd., se slova „do 31. prosince 2009“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2010“.“. Dosavadní část čtvrtou článek V označit jako část pátou článek VI. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli již nemám nikoho přihlášeného. Ptám se tedy, zda si ještě někdo přeje vystoupit v podrobné rozpravě. Nikoho takového nevidím, nikdo se nehlásí. Uzavírám tedy podrobnou rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Pan navrhovatel si nepřeje vystoupit. Děkuji, pane navrhovateli. Ptám se, zda si přeje vystoupit paní zpravodajka ústavně-právního výboru. Také ne. Děkuji, paní kolegyně. Ještě pan zpravodaj Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí – přeje si vystoupit? Také ne. Děkuji vám, pane kolego. Požádám tedy v této chvíli pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a poté nás provedl hlasováním. Děkuji. Senátor Jiří Nedoma: V podrobné rozpravě vystoupili tři senátoři s tím, že z rozpravy vyplynuly celkem 4 pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh je technického charakteru k předloženému ústavně-právnímu návrhu. Druhý pozměňovací návrh je vlastní návrh ústavně-právního výboru, který navrhuje vypustit z předlohy elektronické viněty a vysokorychlostní vážení. Třetí návrh je návrh kolegy Škalouda na svodidla, posunutí termínu svodidla – pro reklamy u silnic. Čtvrtý návrh je pozměňovací návrh kolegy Balína, který navrhuje rozšíření osvobození od mýtného pro linkovou osobní přepravu. V tomto pořadí bychom měli o nich hlasovat. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji vám, pane zpravodaji. Přivolám znělkou nepřítomné senátorky a senátory do sálu, a byl bych rád, jelikož pozměňovacích návrhů je hodně, abyste je vždycky před hlasováním ještě zopakoval a abychom se zeptali předkladatele i vás jako garančního zpravodaje a budeme takto postupně procházet jeden pozměňovací návrh za druhým. Pane zpravodaji, první hlasování. Senátor Jiří Nedoma: Prvním hlasováním je pozměňovací návrh technického charakteru k pozměňovacímu návrhu ústavně-právního výboru kolegyně Paukrtové. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Dovolte mi, abych zahájil hlasování. Ale omlouvám se, musím toto hlasování zrušit, nezeptal jsem se na stanoviska. Je mi líto, omluvte mě. Zeptám se předkladatele a zpravodaje na stanovisko. Poslanec Oldřich Vojíř: Neumím to posoudit. Senátor Jiří Nedoma: Doporučuji.
229
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně a kolegové, znovu zahájím hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 74 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 61, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Pane zpravodaji, uveďte další hlasování. Senátor Jiří Nedoma: Dalším hlasováním je pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, který vypouští elektronické viněty a vysokorychlostní váhy. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Prosím o stanoviska. (Předkladatel návrh nepodporuje, zpravodaj doporučuje.) Kolegyně a kolegové, zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 75 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 61, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Prosím o další návrh. Senátor Jiří Nedoma: Třetím bodem je pozměňovací návrh kolegy Škalouda a týká se oněch svodidel před reklamními zařízeními, tedy posunutí platnosti o jejich umístění až do 31. 12. 2010. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Prosím stanoviska. Poslanec Oldřich Vojíř: Přesto, že to také neprošlo meziresortním řešením, návrh podporuji. Senátor Jiří Nedoma: Návrh doporučuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zahájil hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 76 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 54, jeden byl proti. Návrh byl přijat. Další návrh, pane zpravodaji. Senátor Jiří Nedoma: Další a poslední pozměňovací návrh je kolegy Balína a týká se rozšíření osvobození od mýtného nad 3,5 tuny pro linkovou osobní přepravu. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Prosím stanoviska. Poslanec Oldřich Vojíř: Výjimky jistě budou, nutno posoudit, ale v tuto chvíli nepodporuji. Senátor Jiří Nedoma: Ani já návrh nepodporuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
230
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 77 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 13, proti bylo 12. Návrh nebyl přijat. Děkuji panu garančnímu zpravodaji. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 78 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 61, jeden byl proti. Návrh byl přijat. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 z 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli pan senátor Jiří Nedoma a pan senátor Jiří Žák (Souhlasí.) Budeme hlasovat o souhlasu s pověřením pana senátora Nedomy a pana senátora Žáka. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 79 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 59, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Děkuji, vystřídáme se v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá předseda Senátu Přemysl Sobotka.) Předseda Senátu Přemysl Sobotka: V této chvíli budeme projednávat „Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů …“ Hlásí se místopředseda klubu ODS Richard Svoboda, protože předseda klubu není přítomen, tak má právo vystoupit. Senátor Richard Svoboda: Pane předsedo, dámy a pánové, rád bych zde tlumočil prosbu pana ministra dopravy, abychom se teď zabývali bodem programu 43, tj. senátním tiskem č. 138, Návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Procedurální návrh zazněl, a protože jsme se částečně rozešli, svolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu znělkou. Byl předložen procedurální návrh, abychom nyní projednali bod 43, který se týká civilního letectví. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování č. 80 ukončeno, registrováno 57, kvorum 29, pro 43, proti jeden. Návrh byl schválen. Omlouvám se panu poslanci Michalu Doktorovi a zahájíme jiný bod, než který jsem před chvilkou začal uvádět. A tímto bodem je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů,
231
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Máme to jako tisk č. 138. Návrh uvede ministr dopravy Gustáv Slamečka, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona, a zároveň ho zde v Senátu vítám. Pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy Gustáv Slamečka: Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, vážení hosté, dovolte mi, abych úvodem stručně představil návrh projednávaného vládního návrhu novelizace zákona o civilním letectví a dalších zákonů. Základním cílem uvedeného návrhu je zajistit slučitelnost vnitrostátní právní úpravy s právem Evropských společenství. Jde zejména o oblast výkonu činnosti řídících letového provozu, oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením a se sníženou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě a oblast provádění prohlídek letadel třetích zemí na odbavovací ploše. Především nová komplexně pojatá právní úprava výkonu činnosti řídících letového provozu je odbornou veřejností již dlouhou dobu s nadějí očekávána. Představuje totiž nejen formální vyhovění požadavkům komunitárního a mezinárodního práva, ale též nezbytný materiální předpoklad pro zvyšování efektivity, hospodárnosti a provozování bezpečnosti civilního letectví. Bez praktického zavedení této právní úpravy by nebylo možné přikročit ani k realizaci řady navazujících významných projektů Evropské unie, jako například prohlubování integrace při řízení letového provozu v rámci tzv. Jednotného evropského nebe. V průběhu projednávání vládního návrhu zákona na půdě Poslanecké sněmovny byla uplatněna a schválena řada podnětných a užitečných pozměňovacích návrhů, z nichž mohu jmenovat zejména novou podrobnější právní úpravu užívání vzdušného prostoru České republiky s účelnými vazbami na správní řád a zavedení právních nástrojů ochrany existující letištní infrastruktury. Jsem si dobře vědom toho, že především sféra ochrany letištní infrastruktury s využitím institutu věcného břemene je mimořádně citlivým tématem. Nicméně zvolený způsob řešení představuje velmi vyvážený kompromis mezi důslednou ochranou soukromého vlastnictví na jedné straně a veřejným zájmem na straně druhé, který rovněž tak zajistí účinnou soudní ochranu všech účastníků. O tom mimo jiné svědčí i široká podpora, kterou tento návrh získal v Poslanecké sněmovně i ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který vládní návrh projednal dne 16. července 2009, jej svým hlasováním podpořil, za což bych mu chtěl z tohoto místa poděkovat.
232
Proto pevně věřím, že i dnes bude navrhovaná novela zákona o civilním letectví přítomnými senátorkami a senátory schválena. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež máme jako tisk č. 138/1. Zpravodajem je pan senátor Jiří Nedoma, který má nyní slovo. Senátor Jiří Nedoma: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Tato novela zákona o civilním letectví, jak tady již bylo řečeno panem ministrem, je novelou poměrně obsáhlou zabývající se především bezpečností leteckého provozu. A musím v úvodu říci, považuji za slušné upozornit na to, že tak trošičku tam je u mne střet zájmů, protože funguji ve státním podniku Řízení letového provozu jako předseda dozorčí rady, tak doufám, že mi to nebudete mít za zlé, protože to není žádný lobbismus, ale je to přijetí zákona, který zaručuje bezpečnost provozu, a na tom se všichni shodneme. Jinak se tento zákon velice důsledně projednával v Podvýboru pro letectví a kosmonautiku, jehož jsem za Senát také členem, tak mohu potvrdit, že meziresortní jednání, ale i jednání všech zainteresovaných stran proběhla v tomto případě, na rozdíl od předcházející novely, velice, velice důsledně. Po odborné stránce určitě není sporu o tom, co se týká vlastního zákona o civilním letectví. Problémem při projednávání této novely ve výboru byla pouze diskuse o dalších pozměňovacích návrzích, které se k tomuto ryze odbornému zákonu dostaly v Poslanecké sněmovně. Týká se to především pozměňovacího návrhu, který řeší majetkoprávní vypořádání s pozemky pod letišti. Tam bych chtěl říci, že za doby první republiky jsme měli celkem 200 letišť v Československé republice, dnes jich máme po éře socialismu pouze 99 a přestože tato letiště byla původně v majetku státu, tak v 90. letech při vydávání náhrad v restitucích došlo k tomu, že podle některými letišti byly některé minoritní malé pozemky převedeny zpět do soukromých rukou a některé z nich, ne všechny, bývají používány jako blokační pro činnost letiště. Pro to, aby letiště mohlo získat povolení ke své činnosti, tak musí prokázat Úřadu pro civilní letectví, že provozovatele je majitelem všech pozemků, což se u některých letišť, asi zhruba u 50 % letišť nedaří, a je to od zcela malých letišť pro potřeby Letecké amatérské asociace a aeroklubů, až po největší naše letiště v Ruzyni nebo letiště ve Vodochodech a některá další letiště, kde potom v rámci dědictví a vyrovnání vztahů je u některého zcela malého pozemku třeba až 40 různých majitelů. Proto tento zákon po velké diskusi v Poslanecké sněmovně dospěl do té formy, že na rozdíl od ostatní infrastruktury, kdy u silniční infrastruktury a železniční infrastruktury je vlastně postup u starých staveb vypořádáván podle stavebního zákona, kde je jasně určeno, co je veřejná infrastruktura a že to je ve veřejném zájmu, tak v civilním letectví nebylo u letišť toto definováno. Nakonec to dopadlo tak, že ne původní návrh, že Úřad pro civilní letectví, ale dokonce soud bude v každém individuálním případě rozhodovat o tom, zda na minoritní pozemek může být uloženo věcné břemeno s umožněním provozování letiště. Je tam ale uložena celá řada výhod pro majitele pozemků – za prvé řádné ocenění a vyrovnání se s nimi po finanční stránce, za druhé – v případě, že oni
233
majoritními vlastníky pozemku letiště, tak o osudu letiště rozhodují oni a naopak se musí majetkově vypořádat s dosavadními provozovateli. Nakonec soud může i v případě, že uzná, že ne celý pozemek v této době používaný pro letiště je nezbytně nutný pro funkci letiště, jako veřejného letiště, tak může i rozhodnout, že některé pozemky budou z tohoto letištního pozemku vyjmuty a může s nimi nakládat majitel pozemku volně. Takže to je k problematice majetkoprávních vztahů. Pak jsou tam dvě věci, které jsou věcně správně, a to je otázka horské služby, která doposud nebyla definovaná zákonem a pro její další činnost a spolupráci se neprofesionální horskou službou bylo potřeba přijmout nějaká pravidla hry, tak bohužel to bylo přiřazeno – jako nosič byl použit tento zákon, který s tím nesouvisí. Nicméně po věcné stránce jsme ve výboru v tom neshledali žádné problémy. Stejně tak jako věc, která má k tomu blíže pouze tím, že se týká dopravy, a to jsou osnovy pro školení profesionálních řidičů, které také nesouvisí s civilním letectvím, ale jsou důležité pro dopravu jako takovou. Na základě toho po rozpravě, po úvodním slově zástupce předkladatele doktora Romana Kramaříka, náměstka ministra dopravy, po zpravodajské zprávě mojí a po celkové rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mne zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu a pověřuje předsedu Ing. Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Toť vše. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo podle § 107 navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikdo se nehlásí, takže otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí paní senátorka Soňa Paukrtová. Máte slovo, paní kolegyně. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, pane předsedo, já nic nemám proti zákonu o civilním letectví a velmi ráda bych ho podpořila, ale bohužel do tohoto zákona byla vtělena dvojitým přílepkem změna zákona o cestovním ruchu a do ní ustanovení Horské službě. Já bych ráda polemizovala. Já sice rozumím tomu po věcné stránce, rozumím tomu, že Horská služba potřebuje jakési zabezpečení. Tomu rozumím. Na druhou stranu skutečně je to dvojitý přílepek a ještě podle toho, co já o věci vím, nemohu souhlasit s garančním zpravodajem v tom, že část Horské služby je v pořádku. Tam totiž dochází k tomu, že není zřejmý záměr předkladatelů tohoto pozměňovacího návrhu, a to zejména ve vztahu k existenčnímu stavu provádění činnosti Horské služby. Podle současného stavu totiž existuje Horská služba České republiky, obecně prospěšná společnost a Horská služba České republiky, občanské sdružení. Bylo mi to vysvětlováno tak, že to je něco jako hasiči, kteří jsou profesionální a hasiči dobrovolní. Druhý z jmenovaných subjektů vykonává svoji činnost na základě požadavků prvního z nich. Zákon však nově počítá s výlučným výkonem této činnosti jen Horskou službou České republiky, obecně prospěšnou společností, tedy již bez nynější spolupráce s druhou jmenovanou organizací. Já nevím, jestli to bylo záměrem předkladatelů, netuším. A protože se předpokládá, že tuto činnost bude vykonávat obecně prospěšná společnost, tak se tento návrh dostává do rozporu se zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech prostě proto, že je pouze a výhradně věcí zakladatele obecně prospěšné společnosti stanovit druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla OPS založena.
234
V daném případě se však vůle zakladatele nahrazuje zákonnou úpravou, což je z hlediska výše citovaného zákona nepřijatelné. Z návrhu není zřejmé, zda této společnosti bude umožněno vykonávat i jiné činnosti, popř. zda její zakladatel bude i nadále disponovat možností druh a rozsah činnosti společnosti měnit anebo jestli – tam prostě dochází ke kolizi se zákonem o obecně prospěšných společnostech. Potom tam existuje ještě několik paragrafů a ustanovení, která jaksi nejsou úplně správná. Dále je-li obecně prospěšné společnosti umožněno zajišťovat veškeré činnosti v lyžařských areálech jen na smluvním základě, pak je to třeba vyjádřit obecně pro celé ustanovení § 11a, nikoliv pouze v jednom odstavci. Já žiji v horách, navíc si kladu otázku, jak bude řešeno jaksi zabezpečení lyžařských areálů tak, jak už to dneska probíhá, na základě normy – zapomněla jsem číslo – ale je uvedena v návrhu zákona. Tam totiž dochází k tomu, že byť nikoliv záchranářskou činnost, ale činnost obecně zajišťují tělovýchovné jednoty jaksi na základě vlastních výdajů a zabezpečují ji podle mého dobře a pouze na základě této normy. Takže nevím, zdali budou moci tuto činnost vykonávat i nadále. Čili z těchto důvodů, byť jsem si samozřejmě vědoma toho, že Horská služba potřebuje zajištění a že je to činnost nad jiné důležitá v horských oblastech, přesto postoupíte-li tento návrh do obecné rozpravy, tak si dovolím předložit pozměňovací návrh, který tuto část – nazveme ji dvojitým přílepkem – vypouští. Děkuji vám. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Hlásí se pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Já samozřejmě pléduji za tento přílepek, který – opět nechci o tom polemizovat – v názvu zákona, který máme, tak mimo jiné je to návrh zákona o cestovním ruchu, dokonce to tak v názvu to takto je. Takže možná to byl důvod, proč se tato norma dostala právě sem. Já jsem přesvědčen o tom, že i Horská služba má u nás výjimečné postavení proto, že to je služba, která velmi těžce za současných podmínek může být nějakým způsobem privatizována nebo nabídnuta více subjektům. Je možná nedostatkem zákona, teď nemyslím tohoto zákona, ale … (v tomto okamžiku zaznívá znělka). Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Já se omlouvám, už to vypnuli. Senátor Jiří Čunek: Já mám rád hudební doprovod, to nevadí, pane předsedo. Klasická hudba je mým koníčkem. Takže jsem přesvědčen, že nemůže být lépe vykonávána jiným způsobem, a to především podle zkušeností, které mám i s jinými horskými službami, především v Evropě – ta naše je skutečně organizována velmi dobře, poskytuje výborné služby. To, že jsou tady určité legislativní řekněme neshody, to si myslím, že by nám nemělo zabránit tomu, abychom tuto normu schválili právě proto, že norma, o které bylo hovořeno – ta československá státní norma – v uvozovkách teď říkám ČSN, tedy státní norma – ta sice říká, jak se mají chovat lyžaři. Vy jste o tom všichni četli, to znamená, že zodpovědnost se tam jasně stanovuje – za prvé na lyžaře, za druhé na provozovatele lyžařských areálů, což už většinou ani TJ nejsou, jsou soukromé subjekty, které podnikají v této oblasti. Ty jsou povinny zajistit na horách a na lyžařských sjezdovkách určité chování, ale Horská služba nakonec je vždycky tou složkou, která v případě jakéhokoliv maléru nastupuje i do areálů, které s Horskou službou smlouvu nemají, které jí žádné prostředky neposkytují, a v zásadě funguje v těch úsecích hor, kde se vykonává turistický ruch.
235
Když jsem se zmínil o tom, že tento zákon se týká také cestovního ruchu, tak horská služby v zásadě by měla a věřím, že působí jako podpora cestovního ruchu, protože u nás si nejen naši turisté, ale i cizí, mohou být jisti, že o ně bude postaráno. O jedny bezplatně, o druhé úplatně. Ale to není tak důležité, důležitá je jistota, kterou mají. Chápu, že zde mohou být nějaké rozpory. Myslím si, že drtivá většina z nich byla ve výboru vysvětlena, a proto se jimi nechci v tuto hodinu tady zabývat. Pléduji pro to, aby tento zákon s touto normou byl schválen. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Slovo má pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, horská služba má už ve svém názvu, že je horská. Znamená to, že poskytuje služby v horách, ne ve městech a v lyžařských střediscích, která vznikla kolem Prahy ve výškách 400 m nad mořem na převýšení 100 metrů. Horská služba z toho důvodu, že na horách bývá nebezpečno a někdo tam profesionální práci musí dělat. Policie ČR to bohužel není, nemá na to vybavení a neumí to. Vzpomeňte si na povodně, které byly v r. 2006 a i na ty, které byly předtím. Ti, kdo létali v závěsech pod vrtulníky, byli členové horské služby. V té době dokonce policisté České republiky neměli k tomu vzdělání a nebyli na to vyškoleni. Následně teprve členové horské služby učili, jak se mají v podvěsech chovat a dělali s nimi výcvik pánové z horské služby. Jsou to profesionálové, jsou to lidé, kteří jsou za to placeni nikterak vysoce, pohybují se ve zvláště nebezpečném terénu. Bohužel tato společnost nenašla v minulosti silu k tomu, aby horskou službu jako takovou začlenila do integrovaného záchranného systému České republiky. Horská služba stojí snad jako jediná mimo. Vzpomínám si, že když jsme schvalovali silniční zákon, i pro horskou službu jsme schvalovali výjimky, např. že nemusí mít vzadu sedačky pro děti, když jede na záchranné akce, že mohou během jízdy telefonovat atd. Má jakousi výjimečnost. Dovolím si to tady tvrdit, protože na rozdíl od většiny z vás žiji v horách, mé bydliště je 1028 m vysoko. Když přijdou vichřice, když lidé zůstanou v bývalém hustě osídleném území, ale po válce vysídleném, kde desítky kilometrů není živáčka, ztratí se tam. Za roky, co žijí v horách vím, kolika lidem se podařilo horské služba zachránit život, jak našim domácím hostům, tak i cizincům. Bylo by velmi špatné, kdybychom chtěli zpochybňovat práci horské služby. Je smutné, že jsme v minulosti nenašli tu sílu se s touto záležitostí lépe vypořádat a někam ji zařadit. Určitě není dobře, že je pod ministerstvem pro místní rozvoj. Myslím si, že ani pod ministerstvem zdravotnictví, kde byla, nebo dokonce pod ministerstvem školství, že nejlépe by se cítila, kdyby byla zařazena pod ministerstvo vnitra. Nejhorší je, že ustanovení o horské službě je klasický přílepek, dost dvojnásobný. Jsem v šílené situaci, kdy vím o horské službě moc, potřeboval bych, abychom pro horskou službu něco udělali, ale na druhou stranu jsem v rozpoložení, co s přílepkem. Uvidím, jak budu hlasovat, ale chtěl bych vás požádat, i kdyby tato část zákona neprošla, abyste si uvědomili, že bychom do budoucna se měli tomu věnovat a horské službě umožnit pevné místo v integrovaném záchranném systému České republiky. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Omlouvám se kolegovi Stříteskému, který se hlásí, ale už tady deset minut mačkám, abych mohl vystoupit. Mohu-li, šel bych před vámi, kolego.
236
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Předseda Senátu Přemysl Sobotka má slovo. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, je zajímavé, že se v takto tlustém zákonu bavíme o jedné stránce a o to více mě to těší, protože je to téma, které je mi strašně blízké, a to je horská služba. Zhruba pět let se diskutuje o tom, jakou právní normou bude horská služba zajišťována. Začalo to širokým pomalu veřejným činitelem atd., nyní se to dostalo do této podle mne jednoduchého, ale strašně důležitého znění. To, že je to přilepené, nás všechny trochu mrzí. Uvědomme si ale, že legislativa v ČR se nejméně na šest měsíců zastaví a nový zákon, který přijde, bude zase chvíli trvat. Zima začíná a horská služba potřebuje právní rámec. Nyní odpověď ke kolegyni Paukrtové. Všichni profesionálové v horské službě mají dobrovolné nasmlouvané ve vztahu. To, že to někdy dělá nějaká jednota, nehraje to vůbec roli, ale horská služba zajišťuje profesionalitu, školení a potom následně ode všech očekáváme správný profesionální výkon, který často zachraňuje život. Se skřípěním zubů, protože je to přílepek, bych vás požádal, abyste pro to hlasovali. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor Stříteský. Senátor Jiří Stříteský: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, přihlásil jsem se s příspěvkem, ale bohužel 85 % mého příspěvku řekl tady pan předseda Senátu. Chtěl bych jen dodat, že máme před sebou velmi důležitý zákon o civilním letectví, na který se velmi čeká. Máme velmi důležitý přílepek o horské službě. Na našem výboru jsme o tom vedli velmi širokou diskusi a rozhodli jsme se o tom, že je to potřeba a je to velmi nutné. Zdůvodnil to i pan předseda. Dnes jsme tady strávili tolik času různým mluvením o všem možném, což nemá na nic vliv, a teď najednou bychom chtěli to, co je potřeba, rozmělnit další diskusí. Prosím, abyste tento zákon schválili, je to potřeba. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Nikdo další není přihlášen, končím obecnou rozpravu. Táži se pana ministra, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Máte slovo. Ministr dopravy Gustáv Slamečka: Nechci obhajovat horskou službu a ani přílepky všeobecně, ale přesto cítím povinnost apelovat, aby neschválením kvůli tomuto přílepku nepadl velmi důležitý zákon o civilním letectví, o kterém se zatím v diskusi nehovořilo, ale je to pro nás velice důležitý zákon. Tedy morální apel na vás, abyste toto vzali v úvahu při hlasování. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Slovo má garanční zpravodaj pan senátor Nedoma. Senátor Jiří Nedoma: Nezbývá mi než konstatovat, že se obecné rozpravy účastnilo pět diskutujících. Pan předseda Sobotka a kolegyně Paukrtová kritizovali přílepek horské služby.
237
Ostatní, kteří vystoupili, vystoupili na podporu Horské služby s rozdílem kolegy Horníka, který sice podporuje věc Horské služby, ale zároveň se přidává v kritice ke kolegyni Paukrtové. Já bych chtěl jenom říci, že by byla škoda, kdybychom ten ohromný záběr zákona o civilním letectví soustředili na tento nešvar a vylili si vztek proti přílepkům právě na tomto zákoně. A jenom bych chtěl říci, že ty dvě věci mají jedno společné. Byť je to úplně o něčem jiném. A to je to, že oboje se zabývá záchranou lidských životů. Děkuji vám. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji a vzhledem k tomu, že máme jediný návrh, tak po znělce o něm budeme hlasovat. Jediný návrh, který zazněl, je výborový, a to je schválit. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování číslo 81 skončilo, registrováno 54, kvórum 28, pro 49, proti nikdo, návrh byl schválen. Pane ministře, já vám děkuji, panu zpravodaji také. Končím projednávání tohoto bodu. A dostáváme se k bodu, který už jsem avizoval, a to je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Máme to jako tisk 119 a slovo má pan poslanec Michal Doktor, který má šanci nás seznámit s tímto návrhem zákona. Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo, vážený pane předsedo, vážené dámy, paní senátorky, vážení páni, páni senátoři, já myslím, že nejvyšší projev úcty ve světle vašeho náročného programu z mé strany bude strohé a velmi věcné vystoupení. Věřím, že všichni víte, že máte před sebou k projednání novelu zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a že také víte, že součástí toho zákona je snaha změnit zákon o daních z příjmů 586/1992 Sb. Z uvedených čísel za lomítkem je zjevné, že oba zákony jsou uplatňovány již velmi dlouho, od 1. 1. 1993, tedy české samostatnosti. A je také zjevné a objektivně změřeno i řadou rozhodnutí obecních ale i správních ale i Ústavního soudu, že oba zákony potřebuj v tom běžném životě doznat řadu změn. Mám-li říci, co je obsahem změn v oblasti správy daní a poplatků, pak tedy navrhuji, aby napříště byla stanovena povinnost finančním úřadům zdůvodňovat svá rozhodnutí. Tak to dnes není činěno. Finanční úřady rozhodují a stanovují povinnost nejen doplatit daň, ale stanovují i vyšší povinnosti, povinnosti většího rozsahu ke vztahu k daňovým subjektům a jejich rozhodnutí nemusí být zdůvodňováno, neb jim to neukládá zákon. Navrhuji také stanovit pokutu pracovníkům finančních úřadů za porušení mlčenlivosti ve vztahu k věcem jejich klientů. Navrhuji také zavést odkladný účinek odvolání, a to pouze v případech dodatečně vyměřené daně. Odkladným účinkem odvolání mám za to, že se v podstatě zavádí presumpce neviny oproti presumpci viny, která je v oblasti správy daní a poplatků užívána dnes. A dovolím si i komentovat ještě ten kýžený efekt zdůvodňování rozhodnutí. Mám za to, že zdůvodňování rozhodnutí je také pravým začátkem editační povinnosti finančních úřadů, resp. Ministerstva financí. Navrhuje taky zohlednit individuální splátkový režim daňové povinnosti při vystavování potvrzení o bezdlužnosti. Nepochybně víte, že dnes, když je daňový poplatník v postavení dlužníka, avšak má
238
legitimní finančním úřadem schválený splátkový kalendář, který dodržuje, i přesto je mu na dotaz institucí, tam kde daňový poplatník musí vystavovat potvrzení o bezdlužnosti, vystaveno potvrzení o tom, že je dlužníkem. Nikoli, že je dlužníkem plnícím si řádně své povinnosti, tedy je jaksi bezdlužným ve slova smyslu restrikce a případné právní dohry, ale že je nadále považován za dlužníka. Toto tedy navrhuji změnit a poslední věcí navrhovanou v oblasti správy daní a poplatků je změna, resp. uplatňování mechanismu zástavního práva, které je dnes úplně stejným způsobem uplatňováno v oblasti správy sociálního zabezpečení, resp. u dlužníků, kteří mají nedoplatky na sociálním pojištění vůči státu. Protože zástavní právo je z hlediska instrumentů, kterými je uplatňováno na majetku, daleko efektivnější. A zase na druhou stranu umožňuje velkou míru svobody dlužníka ve smyslu nakládání a dalšího užívání majetku. Poslední věc, kterou jsem připojil v průběhu projednávání základu změny zákona na půdě PS, je precizace prekluzivní lhůty. V minulých měsících se vedl spor o to, zda to má být tři plus nula nebo tři plus jedna, tedy zda má být umožněno státu, aby dovybíral daň a počítal daňovou povinnost rokem, který následuje k měsíci podání daňového přiznání, zatímco klienti se logicky dožadovali stavu, kdy měl být stát v postavení toho, kdo počítá daňovou povinnost, resp. prekluzi, dnem nabytí nebo dnem, kdy vzniká daňová povinnost. Vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu, resp. k výrokům Ústavního soudu v precedenčním rozhodnutí jsem zvolil takový výklad, který jde blíže právům daňových poplatníků a znemožňuje dvojí výklad, zvyšuje právní jistotu. Jedna věta k části týkající se novely zákona o daních z příjmů. V průběhu projednávání zákona v PS bylo formou poslanecké iniciativy připojeno k tomuto základnímu návrhu i zrušení tzv. knihy jízd. Jistě víte z každodenní praxe, že je-li možné označit ve vztahu správce daně – daňový poplatník a obráceně nějaký vysoce formální a formalizovaný dokument jako téměř zbytečný a především zbytečný zdroj střetů mezi správcem daně a daňovým poplatníkem, pak to byla nepochybně kniha jízd. Všichni víme, že je ji možno obejít softwarovým produktem. Ten komentář si myslím nezaslouží ani vážnost této Sněmovny. A praxe, kterou občas daňový poplatníci, ale i kolize, které byly vyvolávány přístupem správce daně, nezaslouží vážnost tohoto okamžiku a vážnost vašeho rozhodování. Vy všichni velmi dobře víte z praxí občanů, kteří se na vás obracejí se svými problémy, jak se ta věc má. Myslím, že jsem popsal projednávanou věc velmi zřetelně a děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane poslanče, posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem je VHZD. Přijal usnesení, máme to jako tisk č. 119/1, zpravodajem je pan senátor Jiří Stříteský, který má slovo. Senátor Jiří Stříteský: Vážený pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Já si myslím, že musím začít větou, kterou řekl pan poslanec doktor, že doopravdy to vysvětlil všechno velmi dobře. Ač to zní velmi jednoduše, tak přesto o tomto zákoně byla na našem výboru poměrně velmi široká diskuse, která korespondovala s něčím, s čím jsme tady zápolili včera, a to je nový daňový řád. Náš výbor původně k daňovému řádu nezaujal žádné stanovisko, a protože jsme ho nezaujali, tak jsme více méně všemi hlasy schválili tuto novelu. Samozřejmě, že se teď dostáváme do situace, kdy včera jsme daňový řád schválili, a teď k zákonu o správě daní a poplatků dáváme další novelu.
239
Já jsem to zdůvodnil a myslím si, že to je velmi výhodné pro nás, protože tato novela má svou účinnost od 1. 1. 2010 s tím, že navrhované věci se mohou uplatňovat už za daňové období 2009. Zatímco navrhovaný daňový řád má účinnost až od 1. 1. 2011. A já jsem přesvědčen o tom, že zvláště kvůli novele zákona o daních z příjmů stojí za to, abychom tuto novelu schválili. A protože je rok 2010, v podstatě údaje za rok 2009 jsou velmi vítanou pomocí našim občanům, hlavně lidem, kteří podávají daňová přiznání a podnikají a využívají těchto možností, které tady v této novele jsou. Proto bych se za to přimlouval a v podstatě moje přímluva koresponduje i s usnesením našeho výboru, který doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. Zpravodajem jsem byl určen já a pan předseda Hajda na základě pověření výboru předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego, posaďte se i vy ke stolku zpravodajů. Otázka zní, podle § 107 jednacího řádu, jestli někdo navrhuje nezabývat se. Nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Milan Štěch a po něm už se to tam řítí. Takže nyní místopředseda Milan Štěch. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane předsedo, pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velice stručný a telegrafický. Navrhuji zákon zamítnout zejména v druhé části týkající se daně z příjmů. Je to nesystémové, protekční, diskriminační, je tam velké množství chyb. Je to snadno zneužitelné a je to i jasně popsané ve zprávě našeho legislativního odboru. V málokteré normě poměrně obsáhlé se ve stanovisku legislativního odboru vyskytuje tolik poznámek, upozornění. A zejména považuji, že je to pokračování v tom, že se tady určité jedné skupině vytvářejí daleko lepší podmínky než všem ostatním. Sice pod rouškou zrušení knihy jízd se zavádí další daňový paušál na dopravu, resp. pohonné hmoty v poměrně velké částce, jak upozorňuje náš legislativní odbor, snadno to bude zneužitelné pro účely soukromé. A myslím si, je na jedné straně čím dál víc zaměstnanců nuceno, aby bylo mobilní, dojíždí do zaměstnání desítky kilometrů denně na své náklady. My nemáme v právním řádu žádnou odpočitatelnou položku na dopravu do zaměstnání a tady pořád pro jednu skupinu vytváříme naprosto protekční prostředí. Mně se zdá, že se vracíme k něčemu, že jednu vedoucí úlohu nahrazuje druhá vedoucí úloha. Je mi smutno, že takovýmto způsobem se jde i s ohledem na to, že to je další, možná ne tak velký výpadek pro veřejné rozpočty a že se dále podílíme na destrukci veřejných rozpočtů na příjmové straně v době, kdy víme, že jdeme do schodku několika set miliard korun ve veřejných rozpočtech. Nebudu dál hovořit, protože jsem slíbil stručnost. Navrhuji znovu návrh zákona zamítnout. Je to velice obsahově, ale i technicky, nakonec i po stránce jazykové špatná norma, proto ten návrh zamítnout. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má paní senátorka Soňa Paukrtová, připraví se kolegyně Jana Juřenčáková. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane poslanče, pane předsedo, já se připojuji k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Nebylo tady zmíněno stanovisko vlády, která vyslovila s návrhem nesouhlas především z důvodu koncepčního charakteru a uvědomme si, prosím, že měníme daňový řád, který bude platit pouze po dobu 15
240
měsíců, prostě proto, že jsme schválili daňový řád. Tahle norma, mělo by asi smysl o ní diskutovat v okamžiku, kdy by neplatil nebo nebyl schválen daňový řád. Ty výtky, které vláda vůči novele správního řádu vyslovila, jsou poměrně hodně vážné a já si myslím, že skutečně nelze takhle měnit daňové zákony. Tímto způsobem. A pokud jde o zákon o daních z příjmů, tak tady si myslím, že se jedná opět o čistý přílepek, protože ten zákon původně otevřen nebyl. Byl otevřen pouze zákon o správě daní a poplatků a dále bych chtěla říci, že se již k některým tématům otevřeným v tomto zákoně Senát vyjadřoval. Konkrétně Senát se k problematice odůvodnění rozhodnutí v bodě 2 § 32 odst. 3 návrhu zákonů vyjádřil, když senátní tisk č. 68/2007, který obdobný návrh obsahoval, mimo jiné z důvodů vyslovených vládou Poslanecké sněmovně vrátil. Takže já se také ztotožňuji s návrhem na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátorka Jana Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo, pane předsedo, kolegyně, a kolegové, pane předkladateli, já se nebudu vyjadřovat k tomu, jestli je to přílepek. Je to samozřejmě přílepek v tomto, ale já bych potřebovala vyjasnit od pana předkladatele určité věci, co se týká změny zákona o daních z příjmů, těch paušálů na výdaje, kde se mluví o částce 5000 a není tam žádná návaznost na zákon o DPH. To znamená, jestli je, když je poplatník plátcem DPH a využije daňový paušál, takže se bude mluvit o částce 5000 korun, že je to cena bez přidané hodnoty. To je jeden dotaz. Pak druhý dotaz, není to návaznost, ano, zákon o příjmu odpustí knihu jízd, ale tu může vyžadovat policie při kontrole, takže tam mi chybí návaznost na zákon, který zase umožňuje policii požadovat po firmách knihu jízd. Myslím si, že vzhledem k tomu, že jsme včera schválili zvýšené daňové paušály, tak možná nebude taková potřeba využívat tento daňový paušál, protože pokud vede poplatník paušál, tak nemusí dokladovat náklady, a to znamená i náklady na auto. K daňovému řádu, tam je účinnost od 1. 1. 2011 a já si myslím, že pokud dnes schválíme tady změnu ve správě daní a poplatků, tak bude vykryto mezidobí odedneška do nabytí účinnosti daňového řádu od roku 2011. Takže pokud mi vysvětlí pan kolega tyto body, tak bych s tím neměla problém. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Hlásí se pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Ačkoli já nejsem ten, vážený pane předsedo a kolegyně a kolegové, kdo píše či musí psát knihu jízd a využívat těchto možností, tak samozřejmě vím, ačkoli pan předkladatel o tom nechtěl mluvit, že existují jednoduché programy, které na základě haldy lístků, které tam vložíte, tak vám vypočítá trasy, kudy jste jeli a podobně. A samozřejmě je to zdrojem sporů, ale většinou tyto spory podnikatelé mohou vyhrát. Proto si myslím, že to je marginální věc, že ten, kdo jezdí skutečně málo, tak toho využije a řekněme, že nepatrně na tom paušálu vydělá, ti, kteří opravdu používají auto ke svému podnikání, ti těch nákladů určitě mají více, a jak jsem byl ujištěn, tak dále budou psát knihu jízd a budou prokazovat své oprávněné vysoké náklady podle této knihy jízd.
241
Samozřejmě je spousta podnikatelů, kteří nás hlavně zajímají, a to jsou ti, kteří používají mnoho vozidel, jinými slovy jejich zaměstnanci pro dovoz materiálu atd., tak ti všichni rádi předloží i GPS s tím, kde se to vozidlo pohybuje, protože se jim to vyplatí dneska při těch cenách to namontovat, protože nedochází vůči nim ke zneužívání vozů. Tuto věc, kde chápu některé kolegy, že vidí určitý únik, považuji za marginální pro to, abych takový zákon nepodpořil. Chci ho podpořit především z jiného důvodu. Já se setkávám bohužel s tím, že ve městech, která jsou – nejsou milionová či třistatisícová, tak anonymita člověka je daleko menší, což pro některé věci je dobré, veřejná správa je pod větší kontrolou, nicméně naopak jakýkoliv únik informací neskonale trápí toho člověka, protože ho postihuje na pověsti, a to není žádná veřejná osoba, to je soukromá osoba, je to podnikatel, a úniky z finančních úřadů způsobují, a to byl mohl doložit velmi jednoznačně, způsobují to, že se přehlašují do jednoho bytu v Praze, na Praze 6, 8, atd., kde je těch subjektů strašně moc a daňová kontrola na podnikatele ze Vsetína či Vsetínska přijde jednou za 15 let, zatímco u nás na něj přijde jednou za rok, možná na některé dvakrát za rok. Záleží na tom, jaké mají osobní vztahy apod. Tzn. právě pro ty vložené věci, které zrovnoprávňují podnikatele jako daňový subjekt. To se týká i fyzických osob samozřejmě, před finančním úřadem. To jsou věci, pro které já tento návrh zákona podpořím. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se už nehlásí, takže končím obecnou rozpravu a slovo má předkladatel pan poslanec Doktor. Poslanec Michal Doktor: Děkuji za položené dotazy. Myslím si, že napomohou tomu, abychom vysvětlili některé věci, případně některá podezření, která se posléze ukáží být i lichými. S dovolením budu odpovídat v opačném pořadí, než byly otázky kladeny. Tedy v prvním případě týkajícím se poznámky pana senátora Ćunka. Odpovím na vaši výhradu, týkající se anonymity, resp. toho, jak mohou finanční úřady vyhledat daňové poplatníky, dvěma čísly. Průměrná periodicita kontroly finančních úřadů, tedy schopnost dohledat daňového poplatníka v místě v Jihočeském kraji u Finančního úřadu v Českých Budějovicích je 0,75 roků. To jsou exaktní čísla. Průměrná perioda v Praze je 16,5 ROKU. To jsou čísla z března, resp. února letošního roku. K té poznámce malí – velcí podnikatelé. V tom zákoně v úpravě zákona o daních z příjmů, týkajících se paušálů, je jednoznačně řečeno, že tyto výdajové paušály mohou použít pouze ti podnikatelé, ti živnostníci, kteří nemají více než tři auta v evidenci. To je zcela zjevně řečeno a je samozřejmě zcela namístě poznámka paní senátorky Juřenčákové, že není možné kombinovat jedny výdajové paušály a ještě k tomu výdajové paušály na auto, to se navzájem vylučuje, takže je i obava pana senátora Štěcha z toho, že se tady bude vršit nějaká sněhová koule, slepená z a priori výhod pro předem vytipovanou skupinu, je obava lichá, protože ty výhody se navzájem vylučují, resp. nejsou ani vymahatelné, nejsou použitelné. Otázka, resp. výtka, to si myslím, že je správný výraz, výtka, týkající se kombinace a sporu mezi tím, co nabízejí paušály a zákon o dani z přidané hodnoty. Ti daňoví poplatníci, kteří jsou přihlášeni k DPH, jako plátci budou muset z definice zákona o dani z přidané hodnoty dále knihu jízd vést, což je opět odpověď, nepřímo odpověď i na obavu pana místopředsedy Senátu pana senátora Štěcha. Tito poplatníci nejsou těmi, kterým je ta prémie výdajových paušálů nabízena. A na otázku kombinace paušál – paušál už jsem zjevně odpověděl.
242
Výtka paní senátorky Paukrtové. Ano, je pravda, že vláda na začátku, v době, kdy jsem tento návrh zákona podal, vyjádřila nesouhlas. Vyjádřila nesouhlas především proto, že tehdy existující pracovní skupina, pracující na novém daňovém řádu, byla zásadně proti zdůvodňování rozhodnutí. Byla zásadně proti odkladnému účinku odvolání, a byla zásadně proti procesní úpravě, která zvýhodňovala ještě další práva daňového poplatníka v postavení před státem. Jsem svým způsobem pyšný, a doufám, že to nezní nepokorně, pyšný na to, že za rok té debaty se podařilo posunout znění daňového řádu k odkladnému účinku odvolání, a také k tomu, že finanční úřady budou svá rozhodnutí zdůvodňovat. Na druhou stranu bych s dovolením vyslovil maličkatou výtku paní senátorce já, protože v závěrečném vystoupení pana ministra financí tehdy Kalouska před hlasováním o této věci je jeho vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny, kterým vyzývá poslance Poslanecké sněmovny, kteří pro hlasovali napříč všemi poslaneckými kluby, jeho doslovné zaručení toho, že tyto dvě věci se velmi sblížily. Poděkoval mně za to roční přešlapování na místě a očekávání toho souladu, protože vyvolávat diskontinuitu by mi připadalo velmi hloupé. A já myslím, že na výtky pana senátora Štěcha, pana místopředsedy Senátu, jsem odpověděl skrze ty dílčí odpovědi. Myslím si, že ty výtky a ta obava z výpadku výběru daně namístě nejsou, právě proto, že se některé výdajové paušály kumulovat nemohou, je to iracionální, nelze je spojovat. A na druhé straně některé skupiny poplatníků jsou sledovány účinky a povinnostmi jiných zákonů, takže ty výdajové paušály, tak jak jsou nabízeny v tom zákoně, prostě použít nesmějí. Výtka týkající se přílepku; zmíněná ve dvou vystoupeních, já v tuto chvíli musím a hájím ten závěrečný tvar, přijatý Poslaneckou sněmovnou, já nejsem autorem té druhé části, týkající se změny zákona o daních z příjmů, ale ty účinky a tu navrženou metodu i vzhledem k tomu, že to byl návrh poslanců ODS a Sociální demokracie, naprosto respektuji a budu je hájit. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má zpravodaj, pokud chce vystoupit. Máte slovo, pane kolego. Senátor Jiří Stříteský: Vážené kolegyně, kolegové, shrnu diskusi. Vystoupili čtyři senátoři, dva byli se zamítavým stanoviskem, dva dá se říci, schválení novely podpořili. Já si dovolím říct k tomu několik poznámek, poněvadž například vystoupení jednoho kolegy Senátora jsem naprosto nepochopil, poněvadž já jsem se dlouhá léta živil jako účetní, a můžu vám říct, že za doby tuhého socialismu, kdy existovaly tzv. „puťovky“ se tomu říkalo, a pak ještě denní výkazy jízd, tak taková džungle, jaká v tom existovala, každý řidič ze svého náklaďáku ještě doma uživil osobní auto, a když se podíváte dneska do knihy jízd, tak není větší fantazie, která tam existuje. A protože všichni vědí, že to je formální záležitost, tak považuji za naprosto logické, že se toto změní. A mám vám opět říkat příklady, že jsou firmy, kde jezdí 10 lidí se škodou Superb a jeden má spotřebu 11 litrů a druhý 6 a teď se dohadujeme, kolik, jaká ta spotřeba je, a ten paušál může všechno svým způsobem vyřešit. Nehledejme nějaké zvýhodnění tam, kde zvýhodnění doopravdy je z hlediska náročnosti zpracování účetních dokladů atd., atd. Nebudu už o tom dále hovořit a předpokládám, že slovutný Senát schválí tuto novelu.
243
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Zazněl návrh výborový, to bylo schválit, a od kolegy Štěcha návrh – zamítnout. Budeme nejprve hlasovat o návrhu schválit. Zahajuji hlasování. Kdo je pro - schválit, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování č. 82 ukončeno, registrováno 60, kvorum 31, pro 36, proti 12. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji vám, pane poslanče, i zpravodaji. Končím tento bod. Máme zafixovaný bod, který je pana ministra Bartáka, to je: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Máme to jako tisk č. 146. Vítám pana ministra obrany Martina Bartáka, který má slovo. Mikrofon je váš, pane ministře. Čekali jsme na vás jako na smilování. Máte slovo. Místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, já vám chci velmi poděkovat za vstřícnost a omluvit se, protože povětrnostní, klimatické podmínky byly vskutku divoké a měli jsme toto zdržení. Takže ještě jednou se omlouvám a velmi děkuji. Předkládaný návrh novely z velké části reflektuje nejen vývoj v právním řádu od doby nabytí účinnosti zákona o vojácích z povolání, zejména pak nového správního řádu, ale i interpretační problémy, které vznikaly v posledních letech při aplikaci tohoto zákona. Již v počátku si dovolím podotknout, že návrh zákona v žádném případě neupravuje a nemění platové a výsluhové náležitosti vojáků. Rád bych vás ve stručnosti seznámil alespoň se stěžejními instituty obsaženými v předloženém návrhu novely. Je to zejména rozšíření podmínek pro povolání do služebního poměru, tak aby bylo možno na základě právního titulu již od samého začátku vzniku služebního poměru vojáka z povolání zamezit pronikání extremismu do ozbrojených sil. Druhou neméně podstatnou změnou je zapracování takzvaných protikorupčních opatření do základních povinností vojáka, která jsou již obsažena i v jiných právních předpisech. Z dalších podstatných a svým dopadem rozsáhlých změn bych ještě rád zmínil novou právní úpravu hodnostních sborů a hodností, jejichž obsahem je zejména zavedení poddůstojnických hodností tak, aby došlo k určitému sjednocení v této oblasti s ozbrojenými silami ostatních členských států NATO. K provedení zákona v této oblasti bude vydáno nařízení vlády, které stanoví seznam základních činností vojáků z pování stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a vojenské hodnosti. V neposlední řadě též dochází k zakotvení zcela nové a svým způsobem i přelomové právní úpravy řízení ve věcech služebního poměru, kdy se ode dne účinnosti této novely zákona o vojácích z povolání na toto řízení použije v plném rozsahu správní řád. Co se benefitů pro vojáky z povolání týká, dochází touto novelou k zakotvení institutu mimořádné rehabilitace pro všechny vojáky, kteří se vracejí ze zahraničních
244
operací, a dále ke zvýšení částek jednorázového odškodnění pozůstalých po vojácích, kteří zahynuli v souvislosti s výkonem služby. Současně se změnou zákona o vojácích povolání dochází též k novelizaci zákona č. 143. Tato změna navazuje na nové hodnostní označení podle zákona o vojácích z povolání, kdy výše hodnostního příplatku je stanovena diferencovaně v závislosti na zastávané hodnosti. Na základě pozměňovacích návrhů byly v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně do návrhu novely zákona o vojácích z povolání zapracovány ještě další instituty, které napomohou zkvalitnit a zefektivnit službu vojáků z povolání v ozbrojených silách Současně byla navržena i změna trestního řádu, jejímž obsahem bylo i rozšíření pravomocí vojenského zpravodajství v řízení i o trestných činech, což je pouze vyrovnáním pravomocí s ostatními institucemi a službami podobného určení. Současně navrhované změny zefektivní trestní řízení, a to zejména na základě místních a osobních znalostí uvedených složek. Parlament schválil bezproblémově tuto novelu jak ve výborech, tak na plénu a výbor Senátu též doporučil pozitivní projednání. Takže já vás chci požádat, vážené paní senátorky, páni senátoři, o projednání toto novely. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 146/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Sykáček, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři, jak již bylo řečeno, projednáváme výše uvedený zákon. Zákon o vojácích z povolání platí již 10 let, byl také 10krát měněn a ostatní dva zákony byly rovněž několikrát měněny. Nicméně prohlubování profesionalizace armády, intenzivní plnění úkolů armády v zahraničních misích a též vývoj společenského klimatu si vyžaduje další změny. Ostatně tento návrh zákona má rovněž přispět k realizaci koncepce výstavby profesionalizace Armády ČR a mobilizace ozbrojených sil České republiky. Jak již bylo řečeno panem ministrem, novela zákona o vojácích řeší zejména vyloučení extremistů, změny v hodnostním označení, vytvoření specifických režimů služby, zavedení takzvaných protikorupčních prvků, zvýšení náhrad při úmrtí vojáka, též podmíněné vyloučení z nároku na výsluhové náležitosti a tak jak bylo řečeno, modernizaci procesních pravidel ve věcech služebního poměru. Nebudu tady rozebírat veškeré body. Je mi jasné, že všichni, jak jsme tady, jsme svým způsobem už unaveni. Takže zmíním jenom to, co jsme asi nejvíc probírali na výboru, myšleno na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Největší diskuse byla k hodnostnímu systému vojáků z povolání. Určitě je dobře, že zde jsou nové hodnostní sbory, mužstvo a poddůstojníci, je to návrat k normálu a jistě i návrat k lepšímu. Některé hodnosti se naopak zrušují. Je to například hodnost štábního rotmistra, což mně osobně nevadí. Už méně se mi líbí, že se ruší též hodnost podpraporčíka a podporučíka. To si myslím, že není podle mého názoru úplně šťastné. Nicméně osobně v tom nevidím takový problém, abychom tento zákon neschválili. Holt nižší důstojníci nebo důstojnický sbor nám bude začínat hodností poručíka. My jsme se sice ve škole učili, že číselná řada začíná jedničkou, ale tady první hodnost důstojnická, poručík, bude mít dvě
245
hvězdičky. Asi to není problém, někteří poručíci mají i hvězdičky tři, když se podíváme třeba na generálporučíka. Také jsme tam byli zvyklí na něco jiného. Takže to k hodnocení sboru, snad jenom tolik. Co si myslím, že je podstatné, že podle přechodného ustanovení se zařazení do negenerálských hodností přerozděluje podle seznamu činností vojáků, což není neobvyklé v armádách NATO. Bylo tady zmíněno zvýšení náhrad při úmrtí vojáka – to si myslím, že je určitě správné. Tam náhrady byly nějakých 8 – 20 násobek minimální mzdy, teď se to zvyšuje na 240 tisíc korun, což je rozhodně zlepšení. I v našem výboru zaznělo, že tu vidíme případně i další prostor pro zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalým. V další novele zákona, to je o platu, tak tady už bylo řečeno, že se zvyšují příplatky k hodnostem. Není to nic neobvyklého, tyto částky nejsou nijak razantní – uvedu příklad: u rotného se to zvyšuje z 1.200 plus 400 korun na 1.600 korun a třeba u podplukovníka z 3.400 plus 600, takže 4.000 korun, to je naprostý standard. Určitě k tomu není žádných výhrad. Co se týče připojené novely trestního řádu, tady bych chtěl zmínit, že se doplňují pověřené orgány vojenského zpravodajství pro řízení o trestných činech příslušníků této zpravodajské služby. Nahrazuje se tak dosavadní působnost vojenské policie. Nepříliš šťastné, ale to je můj osobní názor, vidím jako to, že vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky vojenské policie i vojenského zpravodajství má napříště příslušet státnímu zástupci, dosud to vyšetřovala policie. Nemyslím si, že by tady byl nějaký střet zájmů, ale budiž, nějaký zásadní problém v tom nemám. Dámy a pánové, na závěr bych rád přednesl usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost s tím, že zdůrazňuji, že toto usnesení bylo přijato všemi přítomnými členy výboru, to je z 12 členů výboru 12 hlasovalo pro, čili napříč politickým spektrem. Podpora byla zcela zřejmá. Nyní k usnesení. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k projednávanému zákonu přijal usnesení – po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Jana Smolíka náměstka ministra obrany ČR, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Sykáčka, a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Jaroslava Sykáčka a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dientsbiera , aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Dámy a pánové, děkuji vám za výdrž, těšilo mě. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám také, pane senátore, vaše místo je vedle pana ministra. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh předložen není, a proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo tuto možnost nechce využít, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zdali chce vystoupit – asi tomu tak není. Pan zpravodaj předpokládám také ne. Máme jediný návrh usnesení výboru, a to je, abychom návrh schválili tak, jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Přivoláme se. Byl podán návrh schválit v podobě postoupené Poslaneckou sněmovnou. Registrováno 55, kvorum 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 83, registrováno 56, kvorum 29. Pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji vám. Děkuji zpravodaji a panu ministrovi.
246
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Začínáme dalším bodem podle programu, jak ho máme schválený, a to je „Návrh zákona, kterým se mění zákon 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů“. Ale pan místopředseda Liška chce vystoupit s faktickou. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Požádal mě pan poslanec Krill, jestli by nemohl být předřazen před tento zákon, který by měl teď přijít na řadu, protože z vážných rodinných důvodů tady zítra nemůže být zúčastněn na našem jednání. Pravdou je to, že je velmi pravděpodobné, že dnes do deváté hodiny rozhodně zákon o omezení kouření neprobereme. To si myslím, že není možné. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Je to procedura. Místopředseda Senátu Jiří Liška: Čili navrhuji, abychom teď projednali návrh, který by předložil pan poslanec Krill. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: A to je číslo? Nebo pořadový bod? Místopředseda Senátu Jiří Liška: Je to pořadový bod č. 41. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: 41 nyní. Dáme si na to znělku. Budeme hlasovat o tom, abychom nyní přehodili program a jednali o bodu 41, což je tisk č. 113. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování č. 84 skončeno. Registrováno 56, kvorum 29. Pro 34, proti 2. Návrh byl schválen. Budeme diskutovat o jiném návrhu zákona. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím statutu poslanců Evropského parlamentu. Máme to jako tisk č. 113 za skupinu poslanců přednese tento návrh pan poslanec Petr Krill. Má nyní slovo. Pane poslanče, máte mikrofon. Poslanec Petr Krill: Děkuji za slovo. Vážené senátorky, senátoři. Dovolte, abych jménem předkladatelů předložil návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím statutu poslance Evropského parlamentu a který byl schválen PS podle § 90 odstavec 2, zákona č. 90/1995 Sb., již v prvém čtení na červnovém zasedání. Návrh zákona vám byl předložen v senátním tisku č. 113. Dovolte mi krátké zdůvodnění návrhu. Evropský parlament přijal v září 2005 v souladu s článkem 190 odstavec 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a se souhlasem Rady rozhodnutí o statutu poslance Evropského parlamentu, který vstoupí v platnost prvním dnem volebního období Evropského parlamentu, jež začalo 14. července 2009. Tento statut stanoví jednotné obecné podmínky, kterými se řídí výkon funkce poslance
247
Evropského parlamentu. Podle statutu mají poslanci Evropského parlamentu též nárok na odměnu, která platí po celou dobu trvání mandátu, odchodné, starobní nebo invalidní důchod. Všechny platby jsou hrazeny z rozpočtu v EU. V návaznosti na přijetí statutu poslance Evropského parlamentu je třeba přizpůsobit i některé české právní předpisy, které dosud upravovaly zajištění poslanců Evropského parlamentu na národní úrovni z rozpočtu ČR. Zejména je třeba odstranit tu úpravu v českých právních předpisech, která by znamenala duplicitní úpravu se statutem poslanců Evropského parlamentu. Jedná se o změny v ustanovení zákona o důchodovém pojištění, zákona o nemocenském pojištění, zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti, zákona o daních z příjmů a zákona o úrazovém pojištění. Všechny navržené úpravy v souvisejících zákonech jsou uvedeny jednoduše a zřetelně v senátním tisku č. 113. V oblasti daně z příjmů bude tak zabráněno dvojímu zdanění, neboť odměny, odchodné, starobní důchod a jiné dávky poskytované poslancům nebo bývalým poslancům Evropského parlamentu zvoleným na území ČR budou podléhat dani ve prospěch EU. Navržený zákon je v souladu s ústavním pořádkem ČR i s právem EU. Dopad na státní rozpočet je pozitivní, protože dosud byly náklady na platby poslanců EU hrazeny ve výši 86 500 Kč měsíčně na jednoho poslance ze státního rozpočtu. Po přijetí statutu bude se jednat o úsporu 22,836 mil. Kč ročně. Vláda na svém zasedání 25. května 2009 projednala tento návrh a vyjádřila s ním souhlas. Účinnost zákona je navrhována od prvního dne volebního období Evropského parlamentu, kterým je 14. červenec 2009. Vážené senátorky a senátoři, protože se jedná o stručný zákon a týká se omezeného počtu osob, prosím vás o schválení v předloženém znění. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane poslanče, posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem je výbor pro evropské záležitosti. Přijal usnesení jako tisk 113/1. Zpravodajem je pan senátor Luděk Sefzig, který má nyní slovo. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Stručně vás seznámím s usnesením našeho výboru. Výbor doporučuje přijmout tento zákon. Pokud mohu stručně komentovat naše jednání, vzpomínám si, že zhruba před šesti lety začal projednávat Evropský parlament právě statut poslance. Největší změna je ta, že poslanci mají možnost si vybrat na období dvou volebních období minimálně možnost, ale musí si vybrat do 30 dnů, zda budou mít zaměstnavatelé v Bruselu, resp. v Lucemburku, nebo zda budou dále zaměstnáváni národním parlamentem. Dosud byli evropští poslanci zaměstnáváni PS. To je největší změna. Se změnou přichází to, že v případě zaměstnavatele, při volbě Evropského parlamentu, jsou odměňováni podle jiných hledisek. Plat je odvozen od platu z třetí platové třídy 16 ve třetím stupni od platu soudce nebo generálního advokáta, což činí 112 % ze základní částky. Základní částka je 19 909,89 euro. Z toho je odvozen plat evropského poslance 38,5 % částky. Podle kurzu je to kolem 200 000 Kč. Tímto statutem se nemění nároky na úhradu dvou třetin výdajů spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte, nárok na pojištění proti rizikům spojených s výkonem mandátu, nárok na úhradu výdajů spojených s výkonem mandátu, nárok na hrazení nákladů za služby osobních asistentů, nárok na užívání
248
kancelářských prostor a komunikační technicky a služebních vozů Parlamentu. Jsou to podmínky, které jsou přesně popsány v návrhu a ve statutu poslance Evropského parlamentu. Existuje jistá gentlemanská dohoda, že posuzování platových podmínek kolegů z jiné jednací parlamentní komory je většinou ponecháno na tom stavu, jaký statut evropského poslance je volen. Podporuji to, abychom tento návrh schválili. Ve výboru se také diskutoval začátek. 14. července začalo volební období poslanců Evropského parlamentu, ale poslanci mají 30denní lhůtu na vybrání. Přijetím zákona jim možná lhůtu zkrátíme, ale samozřejmě, že statut evropského poslance je znám. Poslanci si vyberou v této době tak, aby stihli 30denní lhůtu od 14. července. Ještě jednou doporučuji tento návrh schválit. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda podle § 107 jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto zákonem. Nikoho nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se rovněž nikdo nehlásí, končím ji. Předkladatel ani zpravodaj se nemají k čemu vyjadřovat. Máme jediný návrh schválit. Znělkou svolám kolegy a kolegyně. Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 15 skončilo. Registrováno 57, kvórum 29, pro 45, proti nikdo. Návrh byl schválen. Hlásí se představitel klubu ODS pan senátor Richard Svoboda. Senátor Richard Svoboda: V souladu s jednacím řádem navrhuji, abychom hlasovali po 21. hodině a dokončili dnešní program. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Návrh je procedurální. Přesto ještě znělkou svolám. Zazněl návrh, abychom hlasovali i po 21. hodině. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Hlasování pořadové č. 86 skončilo. Registrováno 57, kvórum 29, pro 42, proti tři. Návrh byl schválen. Jsme u dalšího bodu, kterým je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působeními takovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 123. Zástupce skupiny poslanců nám návrh představí. Je to poslanec Boris Šťastný, který má slovo. Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedo, vážené senátorky a senátoři, tabákový zákon často nesprávně nazývaný zákonem protikuřáckým nebyl v roce 2005 napsán proti kuřákům, ale na ochranu nekuřáků. Tento zákon neříká nic o tom, zda člověk má nebo nemá kouřit, jde-li o zletilého člověka, jde a vždy musí jít o jeho svobodné rozhodnutí. Tento zákon však říká, a musí říkat, kde se kouřit smí a kde se kouřit nesmí.
249
Dovolte mi nejprve stručně popsat hlavní změny, která předložená novela přináší. Za prvé dochází ke zpřesnění některých stávajících pojmů a doplnění nových pojmů z důvodu jednoznačného výkladu zákona. Přesně a jasně jsou konečně definována místa, kde je zakázáno kouřit, a to z důvodu ochrany veřejnosti před škodlivými vlivy pasivního kouření. Jde o volně přístupné uzavřené prostory, veřejnosti volně přístupné prostory budov státních orgánů a orgánů územně samosprávních celků, včetně zařízení zřízených státem a těmito subjekty, veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory finančních institucí, dopravní prostředky, veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory budov souvisejících s veřejnou dopravou, kryté nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné dopravy. Vše vždy s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob, trvale větraných do prostor mimo budovu. Obce nově získají možnost zakázat kouřit na dětských hřištích, sportovištích, budovách a na akcích určených nebo vyhrazených dětem a mládeži. Dochází ke zpřísnění zákazů prodeje tabákových výrobků, tabákových potřeb a alkoholických nápojů na všech akcích určených osobám mladším 18 let. Lépe je nově definován zákaz kouření i ve vnitřních prostorách budov státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků. Taktéž dochází k doplnění stávajícího zákona o definici tabákové potřeby, nově definován je i zákaz prodeje elektronických cigaret osobám mladším 18 let jako prevence snadného vzniku závislosti na nikotinu při jejím užívání a prevence otravy nikotinem dětmi a mladistvými. Nově je zakázán prodej alkoholu dětem ve všech případech zásilkového prodeje, nelze-li ověřit prokazatelně věk kupujícího. Totéž platí i o tabákových výrobcích. Dochází ke zpřesnění regulace výroby, dovozu a prodeje výrobků napodobujících tvar a vzhled tabákových výrobků a alkoholu. Taktéž se mění značení prostor vyhrazených pro kouření, a to zavedením mezinárodně srozumitelných piktogramů. Přesnější bude rozdělení kompetencí kontrolních a sankčních orgánů, dochází k zásadnímu zpřísnění sankcí za porušení zákonných povinností, nejpřísnější sankce pak hrozí za prodej alkoholu nebo tabáku dítěti, a to ve výši od 50 tisíc do 500 tisíc korun, včetně možnosti až dvouletého zákazu činnosti. Na návrh ministerstva zdravotnictví ČR došlo i k úpravě právního zakotvení činnosti záchytných stanic v předmětném zákoně. Rychlostí nejpomalejšího savce světa, lenochoda pětiprstého pak sněmovna postupuje krůček za krůčkem ve zpřísnění regulace kouření v restauracích. Podle přijatého pozměňujícího návrhu bude provozovatel restauračního zařízení nově povinně rozhodnout, zda je ve vnitřních prostorách jím provozovaného zařízení kouření povoleno nebo zakázáno, nebo stavebně oddělí prostory pro kuřáky a nekuřáky a o zvoleném režimu bude informovat hosta ještě před vstupem do provozovny značkou s piktogramem u vstupu. Tím by host měl být jasně informován, zda může nebo nemůže být v hostinském zařízení ohrožen tabákovým dýmem. Kontrolní orgány pak budou kontrolovat řádné označení provozovny a u provozoven označených zákazem kouření skutečnost, zda je takový zákaz dodržován. Podle dosavadního znění zákona nebylo totiž vůbec jasné, kde se v restauraci smí a kde se nesmí kouřit. I na půdě Senátu chci zdůraznit, že pro tuto variantu regulace kouření v restauracích jsem osobně nehlasoval, navrhoval jsem, jednoznačně podporoval,
250
podporuji a vždy budu podporovat úplný zákaz kouření ve všech hostinských provozech bez výjimky, tak jak je dnes běžné ve většině vyspělých zemí euroatlantického prostoru. A činím tak ve snaze důsledně chránit zdraví nejen hostů takových zařízení, ale i více než stovky tisíc českých a moravských zaměstnanců v gastronomii. Přestože návrh předkladatelů byl v této věci na půdě Sněmovny přehlasován, pokládal jsem za krajně nezodpovědné vzít návrh zpět, neboť obsahuje řadu významných změn. Tento zákon nikdy nebyl a podle mého názoru nesmí být jen o zákazu kouření v restauracích. Já pokládám přesto za svoji osobní, ať už lékařskou nebo politickou povinnost, se však v budoucnu zasazovat za přijetí úpravy zaručující zcela nekuřácké hostinské provozy stejně tak, jak je tomu i u ostatních míst, kde se zdržuje větší množství osob. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Na závěr mi dovolte přednést několik zásadních argumentů směřujících k samotné podstatě regulací kouření. Z jakého titulu mají nekuřáci a nekouřící kuřáci – nekouřící kuřáci – definuji takto záměrně, protože to, že někdo kouří, neznamená automaticky, že existuje právo ohrožovat jeho zdraví navíc pasivním kouřením – právo na ochranu jejich zdraví před škodlivým tabákovým dýmem. A je stát povinen se o splnění tohoto jejich práva zasadit a omezovat svobodu kuřáka ve prospěch posílení svobody nekuřáka? A má právo své regulace uplatňovat i s vědomím vstupu do práv vlastnických? Podle mého názoru to právo má. Stát zákonem výměnou za daňové příjmy legalizoval masivní výrobu a prodej tabákových výrobků jako jediných volně prodejných produktů na trhu, které jsou-li používány podle návodu a účelu, k jakému byly vyrobeny, způsobují jejich uživateli prokazatelně silnou dlouhodobou závislost definovanou jako nemoc, závažná onemocnění a smrt. A zdravotní poškození tak vzniká nejen přímým uživatelům takových výrobků, ale nepřímo i jejich okolí. A stát je proto nejen oprávněn, ale i povinen regulovat nejen prodej tabákových výrobků a jejich propagaci, ale i místa jejich užívání, a to bez ohledu na vlastnictví takových míst, hrozí-li poškození zdraví třetích osob. Tato regulace pak musí být určena také zákonem a její rozsah je jen a pouze na politickém rozhodnutí nás zákonodárců, a to v zájmu občanů této země, které naším mandátem reprezentujeme. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Přestože většina občanů České republiky bude po přijetí tohoto zákona i nadále čekat na úplný zákaz kouření v restauracích, který, jak věřím, dříve nebo později bude i u nás přijat, udělali jsme další významný krok kupředu. Novela přináší zřetelné posílení ochrany nekuřáků, důslednou ochranu dětí a konečně jednoznačný výklad a jasnou vymahatelnost. Proto si dovoluji uctivě požádat o podporu předloženého návrhu. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane poslanče, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Garančním výborem byl určen výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Přijal usnesení, které máme jako tisk č. 123/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Nenutil, který má nyní slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové. Musím hned v prvopočátku poděkovat panu poslanci, protože mi ušetřil 92,5 % téměř veškeré mé práce.
251
Jsem rád, že v jeho úvodní řeči zazněla slova o svobodě, a jsem přesvědčen i o tom, že byť pro něj nedokonalý text tohoto zákona, umožňuje každému občanovi svobodně se rozhodnout, budeme-li mluvit o té restauraci, půjde-li do té zakouřené, půjde-li do té čisté, voňavé. Mně tedy, při vědomí si času, který teď už je, nezbývá nic jiného, a věřím, že se nebudete zlobit, když nebudu číst všechny ty stránky, které zde mám připravené pro zpravodajování, než vás seznámit s 33. usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku o návrhu zákona, tak jak pan předseda již jednou říkal. Po odůvodnění zástupce skupiny předkladatelů poslance Dr. Borise Šťastného, zpravodajské zprávě senátorky Boženy Sekaninové, kterou jsem přednesl já, a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu tohoto zákona mne. Na závěr bych chtěl vyjádřit víru v to, pane poslanče, že se stejnou intenzitou budete bojovat i proti jiným sociálně patologickým jevům v naší společnosti. Děkuji za pozornost. (Smích v sále.) Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Posaďte se, pane zpravodaji, ke stolku zpravodajů. Pokud chce vystoupit zpravodaj ÚPV, tak samozřejmě má slovo v této chvíli. Pan kolega Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Opravdu, nemusíte se bát, budu nesmírně stručný. ÚPV doporučil schválit ve znění postoupeném PS. A to je vše. A pověřil mne, abych to sdělil předsedovi Senátu. Řeknu jen jednu větu... – smích v sále - než mě ... opraví. Paní senátorka Gajdůšková mluvila ráno o tom, jak to je bezvadné, jakou jsou plné všechny restaurace a hospody v těch zemích, kde to zakázali. A dnes proběhla zpráva, že ve Velké Británii zanikne každý týden padesát pubů… Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, zpravodajská zpráva je něco jiného než váš příspěvek do obecné rozpravy. Senátor Jaroslav Kubera: Já jsem to věděl. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Na to samozřejmě máte plné právo. Senátor Jaroslav Kubera: Velmi pléduji, abyste tento dobrý kompromis schválili. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji a ptám se, zda podle § 107 jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikdo se nehlásí, takže otevírám obecnou rozpravu a hlásí se pan senátor Karel Korytář. Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedo, pane poslanče, dámy a pánové, tento zákon patří do okruhu zákonů, jako jsou např. pravidla silničního provozu a jiné, to znamená, kdo řídí, kdo kouří či nekouří, je tím největším odborníkem. A proto ta vysoká míra subjektivity, proto ta vysoká míra vystoupení či pozměňovacích návrhů při projednávání těchto zákonů.
252
Úvodem chci říci, že nejsem zaujatý vůči kuřákům. Sám jsem jím byl. Jde mi o to, tak jako panu předkladateli, že je potřeba chránit jak zdraví kuřáků, tak i nekuřáků. Vede mne k tomu skutečnost, že rozsah nemocí způsobených kouřením dominuje nad srdečně cévními příhodami a vlastně i tyto jsou v podstatě primárně způsobeny kouřením. V PS jako člen zdravotního výboru jsem hlasoval pro zákaz kouření ve veřejných prostorách, tedy i v restauracích, a toto hlasování bylo kupodivu úspěšné. Sice bych na tomto místě viděl raději názor Ministerstva zdravotnictví, ale to se takto jednoznačně nevyjádřilo, přestože na krabičkách ministr varuje, že kouření je škodlivé. Na plénu samozřejmě toto usnesení bylo rozcupováno z výše uvedených důvodů. Předkládaná předloha není pro mne sice velkým krokem, ale přece jen krůčkem vpřed, proto ji podpořím. Co ale nemohu obejít a bylo by pro mnohé překvapení, kdybych se tohoto problému nedotkl, je kouření v Senátu jako ve veřejné instituci. Berte to jako příklad. Jako senátoři jsme se po vzniku Senátu a rekonstrukci historických budov rozhodli, že zejména Valdštejnský palác bude v maximální míře zpřístupněn veřejnosti. Máme zde sice mnoho krásných prostor, ale prostory našeho zázemí jsou minimální. Tím narážím na problém, na který jsem upozornil a začal jednat po svém návratu do Senátu. Jde o senátorskou jídelnu, která je dnes provozována jako kuřácká. Kupodivu tento stav nevadí pouze nekuřákům, ale v době jídla i kuřákům. Přestože neumíme plně využít § 8 tohoto zákona, tzn. zákaz kouření na veřejnosti, volně přístupných vnitřních prostorách anebo stavebně oddělit místnost kuřáckou od nekuřácké, je na nás, jak tomu bude do budoucna. Dnes je nekuřák bit a nemá jinou možnost, kam zajít například na snídani nebo na večeři, nebo kde uskuteční jednání se stranami. Stejný paragraf v jiném odstavci navíc ukládá provozovateli budov, ke kterým patří i budova Senátu, aby osoby pobývající v těchto budovách byly chráněny před kouřením. Je tedy na nás, jak rozhodneme, je na nás, zda půjdeme příkladem. V tom, že tato jídelna bude opět nekuřácká. Kuřácká patina a odér hospody přece není to, co bychom měli prvotně vnímat v naší krásné jídelně. Pokud se to nepodaří, pak nezbývá, než poradit většině nekuřáků, aby využívali tři nekuřácké jídelny v Poslanecké sněmovně. A to přece, jak sami uznáte, není řešení. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Dienstbier. Senátor Jiří Dienstbier: Pane předsedo, pane poslanče, já jenom drobnou poznámku. Já také podpořím tento zákon proto, že se zatím fundamentalistům nepodařilo zlikvidovat práva kuřáků na to, aby si také mohli zakouřit. Takže já doufám, že váš dlouholetý boj, který vedete, nedovedete do konce, protože také kuřáci mají svá práva. Děkuji. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Já jen s vaším dovolením, pane předsedo, dopovím tu větu.
253
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Máte právo, protože jsme v Parlamentu, diskutovat. Senátor Jaroslav Kubera: Já také doufám, blýská se na dobré časy. Bavorská vláda se rozhodla, že letošní Oktoberfest bude kuřácký, a důvodem byly volby, které se v Bavorsku konají. Zkuste si fiktivně představit politickou stranu, jejímž předsedou je Jiří Bartoška a jejímž generálním tajemníkem jsem já. (Smích v sále.) Je to 1.200.000 lidí. A ona vás legrace přejde. A viděli jste sami, co se dá na facebooku udělat. Až tu akci rozjedeme, využijeme k tomu vašeho šíleného antidiskriminačního zákona a začneme žádat svá práva! Každý zaměstnavatel bude povinen vyhradit místnosti kuřákům, každé letiště, každý vlak, každé letadlo; a půjdeme s tím až do Štrasburku, když nepomůže nic jiného. Protože i my máme svá práva a to, co se děje, jak nedůstojně kouří lidé venku tak, aby je všechny malé děti, které chodí ze školy, viděly – a my tady populisticky mluvíme o tom, jak je chceme chránit. Když jsou kuřáci zalezlí, tak nikomu nevadí. Ale dnes je to tak, že každý úřad, každá škola má spousty nedopalků před domem, protože kuřáci musí potupně i ve velké zimě, kdy přicházejí z teploty 30 stupňů v lázních do teploty mínus 20 stupňů venku lehce oblečeni, a je to svým způsobem i finta léčebných zařízení, která si takto získávají své pacienty. Podobné jsou klimatizace, které jsou také výborné pro léčení pohybového ústrojí. Takže opravdu, já si myslím, že kompromis je správný, ale u nás není zákon na ochranu nekuřáků, u nás je protikuřácký zákon. Kladivo na čarodějnice. A teď úplně vážně. Protože ti, kteří si neváží lidské svobody, si myslí, že oni jsou ti svatí, kteří vědí, jak máme žít, ať se to týká potravin, nakupování v samoobsluhách nebo celého našeho života, a chtěli by ho celý zregulovat. Ale je to marné. Vysvětlete mi, prosím, proč v Pendolinu nemůže být jeden z posledních vagónů kuřácký, když kouř jde přece dozadu. Takže vyprávěnky „paní Langové“ nebo jak se ta krásná blondýna jmenuje, o tom, že by to tam někoho rušilo – koho to tam ruší? Nikoho to neruší! Ruší někoho kuřácké letadlo, které letí do New Yorku a je kuřácké a žádný nekuřák v něm není? Koho ruší? A do pilotní kabiny, kdyby tam náhodou byl nekuřák, tak to nezasahuje. Komu by to vadilo? Nikomu! Je to jenom boj těch svatých, kteří si myslí, že budou regulovat náš život od narození až do smrti. A na vás taky dojde! Už se připravuje směrnice o průměrné váze Evropana a každý, kdo bude mít nad ní, tak bude platit daň z váhy! A uvidíme potom, jak ti propagátoři omezování se budou tvářit, až vám zakážou pivo, bůčky a všechny tyto požitky. A vrcholem bude zákaz sexu v neděli, protože je jasně prokázané, že v pondělí lidé, kteří užívají sexu v neděli, nepodávají vůbec žádný pracovní výkon – a to je, prosím, úřední den! Jak k tomu přijdou klienti, kteří přijdou na úřad a něco na úřadě chtějí? (Bouřlivý a neutuchající smích v senátorských lavicích.) Vy nejste schopni vnímat vážnost situace, ale ono na vás opravdu dojde! Vzpomeňte si na komisaře Špidlu, jaké měl nápady! Oni ho s nimi vyhnali, ale pak se jich chytí někdo jiný, třeba nový komisař Fischer, nebo který to bude, a nakonec ty názory prosadí. Vždyť si všimněte, jak regulují a regulují! Snižují rychlost schodů v metru! Ruší se žárovky, ruší se rtuťové teploměry, to nemá nikde konce. A stejné to bude s vašimi platy. Teď si je snížíte o 20 %, a pak budete nosit sem do tohoto sálu každý měsíc deset tisíc a noviny budou psát „ať přinesou dvacet ti lumpové“. Takže vás moc prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji. (Smích a potlesk.)
254
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Slovo má paní místopředsedkyně. Já mám ale teď pro vás, protože je právě 21.00 hodin, smutnou zprávu, a ta spočívá v tom, že když se hlasovalo o prodloužení, a dával ten návrh kolega Vícha, tak tam byl návrh, abychom pokračovali v projednávání dalších bodů i po 19. hodině. A když kolega Svoboda navrhoval, tak navrhoval hlasování po jednadvacáté. Ale protože podle § 55 našeho jednacího řádu končí jednání nejpozději ve 21.00 hodin, tak v této chvíli se zvedám a končím naše jednání. Paní kolegyně si příspěvek nechá na zítra v 9.00 hodin, kdy začínáme. Tak zní zákon jménem jednací řád. (Jednání přerušeno ve 21.00 hodin.)
255
(3. den schůze – 24. července 2009)
(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.) Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, přeji vám dobré ráno a prosím, abyste se zaregistrovali. Zatím je zaregistrováno 10 senátorek a senátorů, takže nemůžeme jednání začít. (Do Jednacího sálu postupně přicházejí další senátorky a senátoři.) Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 9. schůze Senátu. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Božena Sekaninová, Otakar Veřovský, Miroslav Krejča, Karel Schwarzenberg, Adolf Jílek, Václav Jehlička, Soňa Paukrtová, Pavel Sušický, Václav Vlček, Jan Hálek, Bedřich Moldan, Pavel Lebeda, Jiří Lajtoch, Jaromír Jermář a Tomáš Jirsa. Ještě jednou vás poprosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. V tuto chvíli je zaregistrováno 27 senátorek a senátorů. Budeme pokračovat v projednávání bodu Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Návrh máte jako senátní tisk č. 123. Prosím navrhovatele pana poslance Borise Šťastného a zpravodaje garančního výboru pana senátora Miroslava Nenutila, aby zaujali místo u stolku zpravodajů, už tak učinili. Tento bod jsme včera přerušili v průběhu obecné rozpravy, ve které budeme nyní pokračovat. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Jako první se přihlásila první místopředsedkyně Senátu senátorka Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně a kolegové. Určitě nebudu tak vtipná, jak byl včera poslední řečník při projednávání tohoto zákona, a také asi nebudu tak dlouhá. Ale dovolte mi přece jenom pár slov. Přiznávám se, že jsem trošičku byla překvapena tím, jak vstřícný byl postoj největšího kuřáka v této komoře Parlamentu, a pochopila jsem to, přiznávám, až ráno, kdy jsem slyšela vyjádření věhlasného pneumonologa, který tento zákon označil za prokuřácký. A přemýšlela jsem o tom, proč, protože od tohoto pana primáře zazněla jenom tato jedna věta. Ono to čertovo kopýtko je v této chvíli schováno právě v tom, že je ponecháváno na rozhodnutí majitelů restaurací a majitelů dalších prostor, které jsou v podstatě otevřeny veřejnosti, tedy rozhodnutí o tom, zda bude příslušné zařízení kuřácké či nekuřácké. A protože u nás je prostě předsudek, že když se tam nedovolí kouřit, že to bude znamenat menší návštěvnost, a tak se dá předpokládat, že většina restaurací, barů a já nevím jakých dalších zařízení pohostinství, bude v té situaci, v jaké je dnes, to znamená, že se v nich bude kouřit, to znamená, že spousta občanů této země do nich prostě nepůjde, protože se tam kouří.
256
A pan senátor Kubera nám dal krásné číslo. Říkal, že kuřáků u nás je asi 1.200.000. Pokud je mi známo, Česká republika má 10 milionů obyvatel, takže zkusme si tato čísla porovnat. Nicméně návrh zákona je skutečně velkou snahou o to, aby Česká republika byla moderní evropskou zemí, protože moderní je nekouřit. Ve Spojených státech už někdy v 80. letech si spočítali, že firmu stojí kuřák 4 tisíce dolarů ročně. Napočítali prostoje, napočítali chybovost, napočítali nemocnost. V této souvislosti by možná bylo zajímavé, a mezi námi jsou dva bývalí ministři zdravotnictví, skutečně slyšet čísla, která se vztahují jednak k úmrtnosti v důsledku kouření u nás v České republice, ale také by mě velmi zajímalo číslo, které se vztahuje k nemocem, které jsou jasně a jednoznačně vyvolány důsledkem kouření nebo jsou vyvolány kouřením, a samozřejmě také by tam byla zajímavá čísla o nemocnosti a nákladech s tím spojených, důsledku alkoholismu, jiných závislostí, především tedy závislostí drogových, ale také obezity. Pan exministr Julínek nás včera tady přesvědčoval o tom, že celý zdravotnický systém se během příštích dvou let dostane do velkého finančního propadu. Jsem hluboce přesvědčena o tom, že kdybychom se podívali ve zdravotnickém systému nejen na černé díry v podobě vysokých marží u léků a vůbec v hospodaření s léky, ale i se zdravotnickým materiálem na to, jak probíhají veřejné zakázky, ale také na to, jaké jsou náklady na léčbu těch nemocí, které si lidé zavinili sami v důsledku svého životního stylu, v důsledku těchto závislostí, o nichž je i tento zákon. Domnívám se, že bychom byli překvapeni a že by čísla byla velká. Nemuseli bychom se obávat toho, o čem mluvil pan senátor Julínek včera. V NSR mají ustanovení, a pokud vím, není to jen v Německu, že ten, kdo onemocní v důsledku těchto závislostí, tedy v důsledku kouření, obezity, alkoholismu, zvedá se mu výše pojistného, protože je nesolidární, aby všichni ostatní dopláceli na nemoc, kterou si ten člověk prokazatelně přivodil sám. I toto by stálo za úvahu. Máme před sebou zákon, který má ochránit občana před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Myslím si, že je velmi dobře, že se zákon snaží vnímat i jakousi prevenci a především prevenci u dětí a mladistvých, protože tam je potřeba začít. I malá zkušenost z doby, kdy jsem přednášela tuto problematiku po školách a mezi občany, je, že když jsem tyto věci vykládala patnáctiletým a starším, moc to nepůsobilo, ale když jsem o nebezpečích, která s sebou nese kouření a alkohol mluvila s dětmi v první a druhé třídě, bylo evidentní, že jejich postoje se změnily. Je potřeba začít u dětí. Jsem ráda, že už není možná reklama na tabákové výrobky a že tento zákon zakazuje prodávat hračky v podobě tabákových výrobků a v té podobě, jak se prodává alkohol. Měli bychom celou věc dotáhnout, a také se povídat, jak v tom funguje reklama na alkohol. Mám-li shrnout, myslím si, že tento zákon je potřeba podpořit. Má ale ještě jedno čertovo kopýtko, a to je možnost kontroly u drogových a alkoholových závislostí. Domluvili jsme se ale, že bude lépe, když tento zákon projde v této podobě, v jaké je. Není dokonalý. Dokonce jsem zaznamenala názory, že neodpovídá ústavně zaručeným právům svobody, protože nezaručuje také další právo, které nám Ústava dává, a to znamená právo na zdravé životní prostředí, pokud jsme nuceni být v zakouřeném prostředí. Nicméně je to pozitivní krok dobrým směrem, ale bude potřeba se k tomu ještě vrátit. Čeká nás ještě velký kus práce, abychom se stali skutečně moderní zemí, protože moderní je nekouřit a nedůstojné člověka být na čemkoliv závislý.
257
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, o slovo se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, vážené senátorky a senátoři, mnohého z vás překvapí to, co řeknu já, lékař, který by měl plédovat za to, aby tento zákon byl ještě přísnější atd. Tento zákon opravdu není dokonalý, ostatně jako všechny, které k nám přijdou ze sněmovny. Zastupuji zde zájmů svých voličů, a to jsou nejen nekuřáci, ale i kuřáci. Někdo se patrně tímto zákonem chce v poslední době před volbami zviditelnit. Tím narážím na nedokonalost tohoto zákona. V některých věcech je to zločin, co se děje v tomto zákoně – podle mého názoru, a tak dělá vše pro to, aby lidem a podnikatelům ještě více znepříjemnil jejich těžkou pozici v době hospodářské krize. Excesy, které se dějí v boji proti kuřákům – vzpomeňme si, že i v americké armádě je zakázáno kouření, ale přitom se cigarety fasují a dříve fasovaly. Že kouření neprospívá zdraví, o tom se každý z nás nemusí přesvědčovat. Kdo by přesto chtěl, doporučoval bych mu to, co dělal bývalý slavný profesor patologie v Hradci Králové Fingerland: Hochu, jdi se podívat na kuřácké plíce. Mnohým z nás to tehdy stačilo. Je filozofickou otázkou, co chceme, komu patří naše zdraví a hlavně, jakým způsobem se má bojovat proti některým škodlivým lidským činnostem, jako je třeba kouření, nebo možná i politika. Vinu na kouření nese Krištof Kolumbus a hlavně jeho námořníci, kteří přivezli z Ameriky do Evropy tabák. Když kouřili dýmky, byli považováni za zplozence pekla a spojence ďábla. Španělská inkvizice je pronásledovala, možná méně, než se to bude dít nyní. Je to stejné, jako když byly začátky prohibice v USA, kdy některé ženské spolky také říkaly, že pokud se zakáže veškerý alkohol, dojde k ozdravení lidí, a víte, jak to skončilo. Nejlépe na tom profitovala mafie a v USA se pije stejně dál. Domnívám se, že ne zákazy, ale všeobecná nálada ve společnosti a nemodernost kouření spojená s osobním příkladem známých osob jsou ty nejlepší způsoby boje proti kouření a dalším návykovým látkám. Příkazy a zákazy ještě nikdy definitivně nevyřešily. Podle tohoto zákona budeme možná svědky prohlídek návštěvníků sportovních utkání, budou se možná odebírat cigarety stejně jako nyní alkohol. V restauracích, kde provozovatelé pochopili, že je potřeba vyjít klientovi vstříc, jsou moderní čističky vzduchu nebo klimatizace. Řešit to stavebními úpravami nebo některými značkami velmi působivými, tím se nic nevyřeší. Ptám se, kde je právo na svobodné rozhodnutí člověka ve vztahu ke kouření? Zaznělo, že je tady pošlapáváno svobodné právo na životní prostředí, ale na druhé straně tady máme právo na svobodné rozhodování. Je správné, když tito lidé, kteří si ve většině případů poškozují zdraví, budou nuceni si připlatit, a budou se muset zdravotně připojistit. Myslím si, že s tím žádná politická strana nebude mít velký problém. Já jsem polepšený kuřák, a ti jsou horší, než nekuřáci. Přesto se však nebudu účastnit honu na čarodějnice a je mně velmi nepříjemné, když budu muset – protože předpokládám, že tento zákon projde v té podobě, to zdůrazňuji, v jaké k nám přišel – polepovat nemocnici značkami o zákazu a nezákazu kouření a chodit kontrolovat 24 hodin své lékaře, jestli nekouří v nemocnici, protože oni správně nesmějí kouřit ani na svých služebních pokojích. Ale bohužel asi to budu muset dělat, protože já budu trestán. Děkuji.
258
Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, o slovo se přihlásila paní senátorka Alena Palečková. Senátorka Alena Palečková: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, nebudu mluvit moc dlouho a také nebudu mluvit o škodlivosti nebo neškodlivosti kouření, atd. Jenom na konto předřečníka bych chtěla říci, že ze strany pana poslance Šťastného se rozhodně nejedná o nějakou předvolební záležitost. Naopak, on první verzi zákona o zákazu kouření ve veřejných prostorách předkládal hned po minulých volbách. Musím říci, že já mám strašně ráda vtip, ráda se směji, často se směji i vystoupením kolegy Kubery, ale včera jsem se po jeho vystoupení a po vystoupení pana senátora Dienstbiera moc nesmála, protože oni mluvili vzletně o svobodě a o svých právech a trošku zapomněli na svobodu a práva nekuřáků. A pokud to mysleli vážně, tak bych jim jenom ráda zase řekla něco o toleranci, slušnosti a džentlmenství. Pokud by toto oni brali v potaz a chovali se podle toho, tak by možná nebyly potřeba žádné zákony. Pokud by si uvědomili, že kouření může někomu vadit, tak by asi nebylo potřeba vyvolávat takovou kampaň. To platí nejen o těchto dvou pánech, ale o všech kuřácích. A dovolte mi jenom na závěr, abych všem popřála hodně zdraví – a zejména kuřákům. Budou to potřebovat. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Slovo má paní senátorka Jana Juřenčáková. Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem přemýšlela, jestli se přihlásit nebo ne, ale nakonec jsem nevydržela. Já mám na svých webových stránkách odkaz na webové stránky nekuřáckých restaurací. Přišla mi kdysi žádost, jestli bych neumístila na své webové stránky tento odkaz a já jsem s tím souhlasila, protože s tím nemám problém a spíš mám problém, když někam jdu, najít nekuřáckou restauraci. A je to o toleranci a netoleranci. Nebudu mluvit o tom, jestli někdo někoho diskriminuje nebo nediskriminuje, mělo by to být vždycky jakési vlastní rozhodnutí. Já bych se možná vrátila k předřečníkovi, kdy pan kolega tady mluvil o tom, že v Senátu; tady v restauraci, se kouří všeobecně pořád. A jestli bychom tedy jako komora starších neměli jít příkladem. Tak, jak tady bylo řečeno před chvílí, že by to mělo jít ne zákazy, ale spíš osobním příkladem, třeba by naši představitelé Senátu mohli zařídit, aby třeba v době oběda se nekouřilo tak, jak se nekouří v řadě jiných restaurací po Praze, velkých městech, všude. Takže dávám to tady ke zvážení v souvislosti s tímto projednávaným zákonem, protože je to opravdu o příkladech, o dobré vůli a možná to přinese něco dobrého i pro nás, pro nekuřáky. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Prosím pěkně, hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Na displeji nikoho nemám, ani v jednacím sále se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Teď se táži pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit. Určitě chce. Prosím, pane poslanče.
259
Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za řadu vystoupení, otázek a připomínek, na některé z nich se pokusím stručně reagovat. Pan senátor Nenutil se včera vyjádřil k tomu, že je třeba bojovat i s ostatními sociopatologickými jevy stejně vehementně, to je pravda. Já bych jenom chtěl uvést, že já nebojuji se sociopatologickými jevy, já se v tomto zákoně a ve svých aktivitách zasazuji o dosažení skutečné svobody člověka z hlediska jeho práva nebýt anonymně poškozován na zdraví. Já jsem totiž přesvědčen, že bez existence regulací, o kterých diskutujeme, by člověk nebyl schopen svobodného života bez rizika zdravotního poškození. A to ať už na pracovišti, v dopravních prostředcích, nemocnicích, školách, atd. Ve vystoupení několika senátorů byla zmíněna výhoda návrhu, který přišel ze sněmovny, který se týká volného svobodného výběru restauratéra, zda jeho restaurace bude kuřácká nebo nekuřácká. A bylo to označeno i jako výhoda pro hosta. Je potřeba si uvědomit, že tato diskuse se netýká pouze restauračních provozů. Týká se prakticky všech ostatních uzavřených provozů, kde dochází k riziku pasivního kouření. Čili i dopravních prostředků, týká se zdravotnických zařízení, týká se kin, divadel, vlaků, letadel, tak jak již bylo zmíněno. Problém je v tom, že kuřáci a nekuřáci mají odlišné pořadí preferencí. Mám-li to zjednodušit a mohu-li použít pro všechna gastronomická zařízení slovo hospoda, kterému všichni rozumíme, pak kuřáci mají následující pořadí preferencí. Za prvé kuřáci nejraději půjdou do kuřácké hospody s kamarády, ať už kuřáky nebo nekuřáky. Až na druhém místě půjdou do kuřácké hospody bez kamarádů nekuřáků. A na třetím místě půjdou do nekuřácké hospody s kamarády nekuřáky a až na čtvrtém místě zůstanou doma. Naopak nekuřáci mají odlišné pořadí preferencí. Oni nejraději půjdou do nekuřácké hospody, ať už s kamarády kuřáky nebo nekuřáky a teprve potom do kuřácké hospody s těmi zbylými. Jinak řečeno, hovořím o motivaci hosta. Nelze totiž zapomenout na fakt, že kuřák je na cigaretě závislý, zatímco nekuřák na čerstvém vzduchu závislý není. Proto motivace kuřáka je vždy silnější než motivace nekuřáka a v okamžiku, kdy ve skupině kuřák řekne, že hodlá jít do restaurace, kde se kouří, nekuřák v té chvíli je nucen volit mezi variantou jít bez přátel kuřáků a nebo vydržet tu chvíli v zakouřeném prostředí. A proto je zcela logické, že nekuřáci strpí druhou variantu a v kuřáckém prostředí setrvají. Tím druhým důvodem, proč nemohou nekuřácké restaurace bez regulace na trhu zvítězit, je ekonomika provozu. Totiž, jak již bylo řečeno, jsou přibližně dvě třetiny nekuřáků v dospělé populaci a jedna třetina kuřáků. Z toho plyne, že pro restauratéra je ekonomicky výhodnější orientovat svůj byznys na celou skupinu trhu, čili na celou skupinu zákazníků, tedy jak na kuřáky, tak na nekuřáky, a rozšířit si, pokud nedochází k plošné regulaci, svou klientelu. Proto při volném výběru restaurace, o kterém má rozhodovat trh vždy budou rozhodovat nebo vítězit restaurace kuřácké, popřípadě smíšené nad restauracemi nekuřáckými. K nekuřáckým prostorám v Poslanecké sněmovně a v Senátu, jak o tom hovořil vážený pan senátor Korytář – je potřeba rozdělit prostory státních institucí čili společné prostory příslušné veřejnosti, a restaurační prostory. Restaurace v Senátu stejně tak jako restaurace v PS, funguje podle živnostenského zákona a podle tohoto zákona je kouření v ní regulováno. Čili nebude asi na rozhodnutí ani poslanců ani senátorů, zda se v jejich restauracích bude kouřit či nekouřit. Ale je to čistě na rozhodnutí majitele restaurace, v tomto případě provozovatele, čili Senátu, popřípadě Poslanecké sněmovny.
260
Odpovědný je vždy ředitel Kanceláře Senátu a ředitel Kanceláře Poslanecké sněmovny. A ne ve všech případech je dodržován v tomto ohledu zákon. Například v Poslanecké sněmovně ve „Státních aktech“ se běžně v určité části kouří. Já jsem přesvědčen, že je to protiprávní. Pan vážený senátor Kubera, částečně pan senátor Dienstbier, a dotkl se toho i pan senátor Dryml, hovořili o právech kuřáků. Hovořili o tučném jídle, pan senátor Kubera o zákazu sexu v neděli, kterého se obává. Každý člověk je za své zdraví zodpovědný sám. Zda si tedy ničí zdraví kouřením, alkoholem, drogami, tučným jídlem nebo čímkoli jiným, je jeho svobodné, dobrovolné rozhodnutí. Avšak to je to nejdůležitější – dobrovolné poškozování vlastního zdraví nemá – opakuji: nemá – s poškozováním zdraví těch druhých nic společného. Člověk tedy má právo využívat svobodného rozhodnutí, zda kouřit nebo nekouřit, ale není žádných práv ani svobod, které by ho opravňovali touto svojí volbou narušovat nebo ohrožovat zdraví své okolí. Je tedy zcela irelevantní v této debatě srovnávat míru poškození zdraví vlastním rozhodnutím, čili vlastního zdraví vlastním rozhodnutím, s mírou poškození zdraví cizím vlivem. Jednoduše řečeno, když se rozhodnu každý den sníst celou husu, dát si k tomu 15 piv, je to mým svobodným rozhodnutím; a stát, Evropská unie ani nikdo jiný nemá žádné právo mi to zakázat. Ani sexem v neděli, ani sexem 10krát denně, dokonce ani sexem v restauraci však nikdo nebude vypouštět a trávit okolí 60 kancerogeny, tak jak je tomu v případě kouření, respektive pasivního kouření. I když, bůhví, možná někdo zvládne všechno najednou. (Veselost.) K diskriminaci kuřáků. Diskriminace musí být v demokratické společnosti chápána zneužití práva a projev zvůle a nekuřáci, dámy a pánové, vůči kuřákům však žádná práva nezneužívají. Naopak však tomu vždy tak není. Paní senátorka Gajdůšková žádá čísla. Čísel je nepochybně celá řada a určitě můžeme řadu těch čísel představit. Faktem je, že v České republice zemře přibližně 3500 lidí ročně na následky pasivního kouření. To je číslo, které mnohonásobně převyšuje například počet úmrtí na prasečí chřipku. Do včerejšího dne zemřelo na prasečí chřipku něco okolo 800 lidí. Několikrát tady zazněly argumenty týkající se výše pojistného a úpravy pojistných podmínek pro ty, kteří se nestarají o své zdraví. V případě kuřáků je to nemožné. Všechny dosavadní studie, lékařské návrhy, výzkumy atd. prokázaly, že není možné provést cílenou selekci, depistáž kuřáků, čili oddělit nebo označit jakýmkoli zdravotním vyšetřením kuřáka a nekuřáka, a tak kuřáka znevýhodnit v systému veřejného zdravotního pojištění. Jedinou cestou, jak přispět více do systému na zdravotním pojištění, jsou metody, které v některých zemích jsou běžné. Je to například vyhrazená specifická daň, kterou platí ti, kteří spotřebovávají tabákové výrobky. Čili specifická daň, která z každé prodané cigarety jde do systému zdravotního pojištění specificky na léčbu následků způsobených tabakismem. Naopak spotřební daň v České republice je zcela nespecifická a přechází do státního rozpočtu zcela bez nějaké přesné specifikace. Na závěr ještě k připomínce pana senátora Drymla: Klimatizace a čističky vzduchu v případě tabákového kouře nefungují, rychlost vzduchu v daném uzavřeném prostoru by musela dosahovat rychlosti orkánu, čili 120 km/hod., a je zřejmé, že v takovém prostředí by ani kuřáci, ani nekuřáci nedokázali klidně sedět namístě, natož jíst, pít a kouřit. (Veselost.) S tabákovým kouřem je to také jako s močí v bazénu. Jestliže se neslušný plavec vymočí v bazénu, ta moč se tam šíří difúzí přibližně stejně jako tabákový kouř v uzavřené místnosti. Proto i jakékoli – pokud nejde o hermetické – uzavření jednotlivých prostor se stává neúčinné.
261
Na závěr ke značení ve zdravotnických zařízeních a nemocnicích. Již dnes je ve všech zdravotnických zařízeních po mnoho let kouřit zakázáno, stejně tak jako v ostatních zařízeních, jako jsou školy a školská zařízení. Už dnes existuje povinné značení zdravotnických zařízení, které je však mnohonásobně komplikovanější než takové, jako my navrhujeme. Značení povinné je dnes mnohacentimetrovými, obřími písmeny černé barvy na bílém podkladu, zatímco navrhovatelé navrhují malé barevné piktogramy. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane poslanče, pane navrhovateli. Předpoklám, že chce vystoupit také zpravodaj ústavně-právního výboru. Pane senátore, prosím. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedající, pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu hodnotit vystoupení jednotlivých řečníků, omezím se pouze na suché konstatování, že v obecné rozpravě vystoupilo 7 senátorů a senátorek. Nezbývá mi nic jiného, než seznámit vás s usnesením výboru pro zdravotnictví, které doporučuje našemu Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S konstatováním, že nepadl žádný pozměňovací návrh. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Teď se ptám, jestli pan senátor Jaroslav Kubera jako zpravodaj ústavně-právního výboru si přeje vystoupit. (Jmenovaný není v sále. Hlasy: Kouří.) Je-li tomu tak, ať je to svým způsobem také oslovení tohoto ctihodného sboru. Takže nám nezbývá, než přistoupit k hlasování. Zahajuji znělkou hlasování. V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 27. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Hlasování pořadové číslo 87 skončilo schválením návrhu, to znamená – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, 55 přítomných, kvorum bylo 28, proti 1 hlas, 52 hlasů bylo pro. Tím projednávání tohoto bodu skončilo. Děkuji panu navrhovateli i pánům zpravodajům. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 121. Zástupkyně skupiny poslanců paní poslankyně Ladislava Zelenková se z dnešního jednání omluvila. Návrh projednat výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 121/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Hana Doupovcová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 121/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, a toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.
262
Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Jedná se o návrh šesté novely zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Předkladateli této novely byla skupina 50 poslanců; Radko Martínek, Martin Tesařík, Ladislava Zelenková a další. Stavební spoření s příspěvkem státu je dnes nejvýhodnějším spoření pro občana ČR. Téměř pět milionů smluv dokladuje, že spoří prakticky všechny rodiny. Horší je to již s naplněním účelu spoření, to je stavebních investic. Je veřejným tajemstvím, že většina spořících využívá spoření po jeho naplnění pro zcela jiné účely, o čemž svědčí i minimum poskytovaných úvěrů. Bylo pouze otázkou času, kdy do tohoto prostoru vstoupí nový návrh, což se touto novelou stalo. Bohužel k tomu přispěla i exministrem školství Liškou nenaplněná komplexní reforma školství obsahující mimo jiné možnosti půjček, úvěrů a stipendií studentů a rovněž nevýhodnost současných bankovních úvěrů. Cílem předloženého návrhu novely zákona je rozšíření účelu, kterým mohou být financovány vedle bytových potřeb také studijní potřeby, to je zařazení financování studia do systému stavebního spoření. Stát by tak prostřednictvím stavebního spoření podpořil financování samotného studia, ale také náklady, který s ním úzce souvisí. Hlavním smyslem navrhované právní úpravy je pomoci těm studentům, pro které mohou být výše popsané náklady překážkou pro získání dalšího stupně vzdělání. Tato úprava není ničím ojedinělým v Evropě, kdy například Rakousko ji stejným způsobem využívá a navíc naše stavební spořitelny se rozšíření poskytování úvěrů nebrání. Několik čísel: objem spoření představuje částku 500 mld. korun, pro úvěry je k dispozici 130 mld., samozřejmě v kontextu čerpání je toto číslo výmluvné. V důvodové zprávě je konstatováno, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 6. května 2008. Vláda s návrhem zákona vyslovila nesouhlas s tím, že záležitost státní podpory vzdělávání je nutno řešit v rámci komplexní reformy školství s přihlédnutím ke všem souvislostem a problémům v této oblasti. Dále vláda upozornila, že vládní úprava, která umožňuje čerpat prostředky státního rozpočtu, musí být precizní a musí zabezpečit, aby tyto prostředky bylo možno použít pouze na stanovený účel, tj. v daném případě na krytí potřeb souvisejících s dosažením vzděláním, a to zejména sociálně slabšími občany. Taková právní úprava musí současně zajistit kontrolu skutečného použití finančních prostředků státního rozpočtu a stanovit sankce za porušení povinnosti použít tyto finanční prostředky na stanovený účel. Předložený návrh zákona vykazuje v tomto směru nedostatky, které by v praxi způsobily určité aplikační potíže. Jde zejména o vymezení účastníka spoření na studiu, navrženého výčtu škol, vymezení učebních pomůcek potřebných na studium, výše maximální částky ročního čerpání úvěru, prokazování studijních nákladů, rozsah využívání stavebního spoření pro tento účel a způsob splácení úvěru. Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně přikázán k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, když ten první vyslovil nesouhlas a druhý souhlas návrhem. Poslanecká sněmovna 10. června 2009 na 59. schůzi projednávanou předlohu zákona schválila 84 hlasy z přítomných 160 poslanců, 65 hlasů bylo proti. Co se týká názoru naší legislativy, který se mimo jiné ztotožňuje s argumenty vlády, ta konstatuje, že zvolený způsob zpracování dané problematiky do zákona se
263
zcela jiným obsahem nelze hodnotit jinak, než jako nesystémové, nepřispívající k přehlednosti právního řádu. I přes význam této novely při zatímní absenci komplexní reformy školství a nesporného významu pro studenty, pro které mohou být výše popsané náklady překážkou pro získání dalšího stupně vzdělávání, navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zamítnout návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a to doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore, pane zpravodaji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice paní senátorka Hana Doupovcová. Ano, prosím. Senátorka Hana Doupovcová: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Já vás velmi krátce seznámím s jednáním výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který mimo jiné záležitosti projednával tento zákon 21. července na své 9. schůzi. K novele tohoto zákona nepřijal žádné usnesení, jak zde bylo řečeno, s tím, že pro tento zákon hlasovalo pět senátorů a pět senátorů bylo proti. Zpravodajkou výbor určil senátorku Doupovcovou. K této záležitosti se vyjádřím později v obecné rozpravě, protože výbor nepřijal žádné usnesení. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový návrh nepodává. Otevírám obecnou rozpravu. Písemně se do ní přihlásila a jako první promluví paní senátorka Alena Venhodová. Prosím, paní kolegyně. Senátorka Alena Venhodová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych okomentovala a vyjádřila se k předkládanému návrhu. Návrh zákona je zpracovaný povrchně. Důvodová zpráva je naprosto odbytá. Je tam jen povšechné konstatování, že navrhovaný zákon žádné přímé dopady do státního rozpočtu nemá, že nemá ani žádné jiné dopady do jiných veřejných rozpočtů. Což je jistě pravda. Není ale vůbec doložena žádná sociálně ekonomická úvaha o dopadech na adresáty tohoto produktu odvozeného ze stavebního spoření. Je velmi pravděpodobné, že předkladatelé návrhu nic takového ani neměli. Pokud by tento návrh měl procházet standardním legislativním procesem, neměl by nejspíše šanci uspět již v počátcích procesu legislativních orgánů vlády, a to bez ohledu na politickou reprezentaci, která by právě vládu tvořila. Problém návrhu se koncentruje především do nově navrženého § 6a, což jsou studijní potřeby. Vymezení toho, co je studijní potřeba, je natolik obecné, že v praxi do něj půjde zahrnout téměř kdeco. Od nákupu ojetého osobního automobilu nebo složení akontace na nákup nového vozidla formou leasingu, přes prakticky jakoukoliv spotřební elektroniku, až třeba po pořízení letenek s případným zdůvodněním, že jsou použity pro studijní cestu, zahraniční stáž, poznávací či tvůrčí pobyt v zahraničí apod. Ale zejména, na co student úvěr použije, je v podstatě úplně jedno, neboť podle § 6a odst. 3 jediným dokladem pro přiznání a čerpání úvěru je potvrzení o studiu a nic více.
264
Chápeme-li text návrhu dobře, nezdůvodňuje následně již vůbec nic. V podstatě tedy jde jen o formu komerčního úvěru pro studenty středních a vysokých škol ve vyšším než prvním ročníku, tedy o produkt, jehož obdobu lze dnes pořídit během krátké chvíle u vstupu do supermarketu či jiných obchodních center. V zásadě nic proti tomu. Ale pro tento účel se nemusí novelizovat zákon o stavebním spoření a poškozovat jeho současnou kvalitní právní úpravu praxí prověřenou. Ještě k této věci. Bez ohledu na vymezení studijních potřeb v § 6a budou stejně pro fungování systému spíše rozhodující všeobecné obchodní podmínky příslušné stavební spořitelny než zákon sám. Vzhledem k tomu, že vymezení studijních potřeb a jejich prokazování je ve srovnání s poměrně precizní úpravou bytových potřeb v § 6 skutečně velmi nedokonalé, lze důvodně předpokládat, že obchodní podmínky stavební spořitelny budou v praxi vůči tomuto produktu výrazně podrobnější a mohou tak celou věc dostat i do poněkud jiné věcné roviny a podoby, než předkladatelé návrhu původně předpokládali. Ze strany stavební spořitelny by šlo o postup zcela logický a pochopitelný. Vzhledem k výše uvedeným poznámkám, jako jsou vágnost vymezení studijní potřeby a formální způsob prokazování toho, co jsou studijní potřeby, není pak zřejmé, jak by v praxi vůči tomuto institutu fungovala státní kontrola podle § 15 zákona. Její význam by asi nebyl jiný než čistě formální, neboť kontrolovat by bylo možné jen jednotlivá potvrzení o studiu a asi nic jiného. Ze stejného důvodu není ani jasné, jak by byl aplikován § 16 – vrácení státní podpory, v případě porušení podmínek stanovených zákonem. Důvodová zpráva se s těmito otázkami vůbec nevypořádává. Špatně postavené je i ustanovení o účinnosti zákona. Pokud by byl zákon publikován kupříkladu 29., 30. či 31. dne příslušného měsíce, pak zákon nabude účinnosti hned druhý den po vyhlášení, tudíž bez jakékoliv legisvakance, nebo s legisvakancí jen několika málo dnů, a tím je význam legisvakance prakticky negován. Tolik tedy komentář samotný. Jaké závěry tedy z tohoto vyplývají? Poslanecký návrh sice deklaruje, že má být nástrojem finanční pomoci studentům, kteří takovou pomoc potřebují. Tento cíl však zásadně míjí. Ve svých důsledcích znevýhodňuje studentskou populaci, která potřebuje půjčky nejvíce. Novela nepomůže nízkopříjmovým rodinám a ve svých důsledcích znevýhodňuje studentskou populaci. Prostřednictvím osob blízkých může čerpat úvěry kdokoli. Jedná se tedy o klasický spotřebitelský úvěr. Podle tohoto návrhu postačuje, aby byl spořitelně předložen doklad o tom, že je někdo v příbuzenstvu studentem a není řešeno neplnění studijních povinností, přerušení studia, nedokončení studia, atd., splácení v době studia, tedy v době, kdy student pracuje pouze příležitostně. Definice studenta uvedená v novele se neslučuje s platným zněním obecné definice studenta v zákoně o státní sociální podpoře. Nárok na úvěr tak mají jen někteří studenti. Naopak u těch, kteří do definice spadají, mají nárok na úvěr osoby blízké, tedy příbuzenstvo. Návrh je silně nesystémový. Novela neposkytuje rovné podmínky pro všechny studenty. Čím potřebnější student, chudší sociální původ, méně spoří, tím méně je pro stavební spořitelnu bonitní, tím může mít horší podmínky pro úvěr. Poslanecký návrh nerovnosti mezi studenty tímto prohlubuje. Novela nabízí možnost půjček těm, kteří mají dobré sociálně ekonomické rodinné zázemí, které studentovi a jeho rodině umožní splácet dluh již v době studia.
265
Návrh naopak není pro ty, kteří peníze v době studia na splácení nemají, ale přitom finanční pomoc opravdu potřebují. Tak zvaný hypoteční model splácení, to znamená splátky bez ohledu na kolísání výše příjmů v rodině, zavádí rizika nesplácení v případech špatného odhadu či nezodpovědného rozhodnutí o zadlužení rodiny v průběhu studia. Zejména v době ekonomické krize je tento model pro studenty a jejich rodiny nevýhodný. Návrh neprosazuje model tzv. kontingenčního splácení, tj. procentem z příjmů. Jak kolísá příjem rodiny, tak kolísá i příjem splátky. Takový model by byl zejména v době ekonomické krize, kdy může člen rodiny přijít o práci, podstatný. Kontingenční splácení je zakomponováno v návrhu spoření na vzdělání připravovaném ministerstvem školství. Návrh je zacílen na rozšíření aktivit stavebních spořitelen a nereflektuje sociální situaci studentů a schopnost splácení v průběhu studia. Stavební spořitelny jsou bankami, které se obecně řídí zákonem o bankách, ale jejich povinnost přispívat do pojištění vkladů je oproti bankám poloviční. Důsledkem toho budou moci poskytovat studentům a osobám blízkým, tedy v podstatě komukoli, v zásadě spotřebitelské úvěry a tím odpadá důvod existence zvýhodnění stavebních spořitelen oproti ostatním bankám u tohoto produktu. Zvýhodnění stavebních spořitelen je odvozeno od nižší rizikovosti úvěrů proti úvěrům spotřebitelským. Byly totiž dosud pod přísnou státní kontrolou. Je zbytečné, aby předkladatelé tvrdili, že úvěry na studijní potřeby budou něčím jiným než spotřebitelskými úvěry, se všemi riziky, které z rizikovosti takovýchto úvěrů vyplývají. Návrh směřuje k další nerovnosti mezi účastníky stavebního spoření. Účastník, který použije úvěr na řešení svých studijních potřeb, musí účelné využití úvěru doložit jednoznačnými doklady. Druh dokladů zákon o stavebním spoření ponechává na bance. U použití prostředků na řešení bytových potřeb nestačí předložení potvrzení, že účastník má bytovou potřebu, např. potvrzení obce a že jí řeší, ale musí doložit konkrétními doklady, na úhradu jakých nákladů prostředky použil. U studijních potřeb bude postačovat potvrzení, že osoba je studentem, není řešeno, do kdy, v jakých intervalech bude potvrzení předkládáno, není řešena otázka délky platnosti. Účastníkům stavebního spoření se kladou rozdílné povinnosti v závislosti na deklarovaném účelu použití prostředků. Návrh tedy směřuje až k porušení ústavní zásady rovnosti. Kromě toho se pomíjí, že úvěr na bytové potřeby může být poskytnut jen na řešení bydlení na území ČR. Je poskytován samozřejmě i jiným osobám, než občanům ČR, postačuje trvalý pobyt osoby na území ČR. V úvěru na studijní účely u využití státního příspěvku z prostředků státního rozpočtu ČR není žádná vazba k ČR formulována. Z toho plyne i komplikovaná možnost vymáhání splátek úvěrů. Současně ale stavební spořitelny neočekávají, že by tato změna výrazně zvýšila zájem lidí o jejich půjčky. Úvěr ze stavebního spoření na studium mohou využívat několik let už Rakušané a ani tam není o tuto variantu v porovnání s ostatními produkty stavebních spořitelen příliš velký zájem. Současná úprava neomezuje použití naspořených peněz včetně státního příspěvku na cokoliv, tedy ani na náklady na vzdělání. Omezuje jen možnost případného čerpání úvěru ze stavebního spoření, a to právě na financování bydlení. Z těchto citovaných pro a proti víme, že proti negativně výrazně převažují. Myslím, že tento návrh podaný možná s dobrým úmyslem, ale jak tady bývá často řečeno, cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, je psán spíše ve prospěch stavebních spořitelen než ve prospěch studentů.
266
Navrhuji tento návrh zákona zamítnout a spíše bych apelovala na ministerstvo školství, aby dopracovalo a rychle předložilo předlohu skutečného produktu studijního spoření, který by umožňoval dosáhnout na studium i těm z nízkopříjmových skupin. Tady naopak hrozí, že nízkopříjmové skupiny budou silně znevýhodněni a že tento návrh zákona při čerpání úvěru by je mohl zavést mnohem hlouběji do dluhové pasti. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní senátorko. Pan senátor Jaroslav Sykáček mě požádal, aby mohl pronést faktickou poznámku. Smyslem faktické poznámky je uvést věc na pravou míru. Pane senátore, máte možnost. Senátor Jaroslav Sykáček: Vážené senátorky a senátoři, včera jsem byl garančním zpravodajem při projednávání zákona o vojácích z povolání. Jaké správný junior jsem si s sebou nevzal hlasovací kartičku a než jsem doběhl, skončilo hlasování. Zjistil jsem to až večer. V žádném případě nezpochybňuji hlasování, jen bych chtěl poprosit, aby ve stenozáznamu bylo, že jsem podporoval a podporuji přijetí tohoto zákona o vojácích z povolání. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Slovo má paní senátorka Marta Bayerová. Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, zdá se mi, že kolem tohoto návrhu zákona je mnoho nedorozumění a dovolím si proto několik poznámek. Stavební spoření je v příslušném zákonu definováno jako účelové spoření spočívající a) v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, b) v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, c) poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření. Je to tedy specifická bankovní služba, která má za podpory státu umožnit občanům financovat jejich bydlení. Státem dotováno je nyní spoření v užším slova smyslu, tedy poskytování vkladu bance. Přitom není důležité, zda bude naspořená částka využita na bydlení. Smyslem tohoto spoření je získat do systému co nejvíce peněz od občanů, které jsou pak použity na úvěrování pouze těch aktivit, které s bydlením souvisí. Záměrem předkladatelů tohoto návrhu zákona je především umožnit čerpání úvěru na studijní účely, nikoliv si na ně spořit. Spořit na studijní účely si lze v rámci stavebního spoření i dnes, protože účel stavebního spoření v užším slova smyslu není určen. Peníze naspořené za podpory státu lze utratit za cokoliv. Vzhledem k výše uvedenému proto nerozumím některým kritikám tohoto zákona. Uvádějí například, že spořit na studijní účely by mohly podle stávajícího zákona spořit i osoby blízké. To je pravda, ale na tom je přece stavební spoření postaveno. Co nejvíce lidí vkládá do systému své peníze, ale jen někteří potom žádají o úvěr. Vláda také zdůrazňuje, že návrh představuje neúměrný dopad na státní rozpočet, související se státní podporou, ale podporu dává stát už nyní, protože má zájem na co největším počtu vkladů. Stát tím podporuje stavebnictví a s tím související obory, státu se vynaložené peníze vrátí zpět, jinak by to asi nedělal. Obdobně se vytýká, že by mohly osoby blízké čerpat více studijních úvěrů pro jednoho studenta. To je sice pravda, ale i vláda ve svém zamítavém stanovisku zdůvodňuje, že 36 tisíc ročně je částka nedostačující. Ve vládním stanovisku se opět vytýká, že návrh zákona neřeší způsob splácení úvěrů. To ale neřeší ani stávající
267
zákon, protože je to smluvní věc mezi bankou a žadatelem o úvěr. Mimochodem je třeba zdůraznit, že s příslušnými bankami byl tento návrh zákona projednán. Za trochu úsměvný považuji argument vlády, že – cituji – „návrh zákona neřeší způsob prokazování studijních nákladů, na které je spoření určeno a důsledky použití poskytnutého úvěru v rozporu se stanoveným účelem“. Jde o 36 tisíc korun ročně, tři tisíce korun měsíčně, a vláda má starost, zda tyto peníze budou sloužit v souladu se stanoveným účelem, zda si student náhodou po zaplacení stravenek a koleje nedá ještě nějaké to pivko z úvěru. Navíc je opět věcí bank, nikoliv zákona samotného, jak budou chtít účelnost výdajů prokazovat. Musím však souhlasit s tím, že není příliš právně čisté, vložit do zákona o stavebním spoření – spoření na studijní účely. Předkladatelé měli zřejmě navrhnout i změnu názvu zákona a rozšířit ho o studijní spoření. Vážené kolegyně a kolegové, jsme v situaci, v níž je pro mnohé rodiny problém, hradit svým dětem výdaje spojené se studiem na středních i vysokých školách. Současně jsme v situaci, v níž spolehlivě funguje stavební spoření, jehož princip byl zde úspěšně pro studijní účely použit. Funguje to tak i v jiných evropských zemích. Za důležité považuji i to, že Asociace českých stavebních spořitelen prohlašuje svou připravenost poskytovat vedle stavebního spoření i spoření a úvěrování studia. Má na to prostředky, komplexní vybavení a dostatečnou zkušenost. Vzhledem k výše řečenému, navrhuji tento návrh zákona schválit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, paní senátorko. Nyní má slovo paní senátorka Hana Doupovcová. Senátorka Hana Doupovcová: Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení kolegové. Novela je jednou z možností financování studijních potřeb. Bylo už řečeno, že dojde k rozšíření účelu úvěru ze stavebního spoření, vedle úvěru na bytové potřeby, bude možno čerpat naspořené prostředky i na věci spojené se studiem. V současné době není komplexně zpracována školská reforma, která by obsahovala i možnosti financování studijních potřeb s odloženým splácením či různé formy grantů. Přestože se na této reformě pracuje, její schválení je časově stěží odhadnutelné. Proto tento návrh považuji za velmi aktuální. Navrhovaná novela zákona o stavebním spoření se stane nápomocnou těm, kteří potřebují aktuálně řešit problematiku financování studijních potřeb. Bude nápomocna jak studentům, tak jejich rodičům, a těm rodinám, jejichž děti studuji a mají naspořené finanční prostředky na stavebním spoření a dostali se do obtížné finanční situace. Na účtech stavebních spořitelen jsou volné finanční prostředky. Dá se říci, že dnes téměř všichni, kteří disponují volnými finančními prostředky, tento systém podporovaný státem využívají. Na jednu osobu, resp. na jedno rodné číslo, lze čerpat na stavební spoření maximálně 3 tisíce korun podpory za rok, a to i přesto, že na jedno rodné číslo, na jednu osobu, je zřízeno více účtů u více stavebních spořitelen. Rovněž je třeba dodat, že ne všichni, kteří mají stavební spoření uzavřené, čerpají státní podporu v plné výši. Z těchto důvodů si nemyslím, že navrhovanou novelou dojde ke zvýšení mandatorních výdajů státu, který pro tento účel uvolňuje z rozpočtu 14 mld. korun, jak uvádějí oponenti tohoto návrhu. Jsem přesvědčena, že tato novela nikomu neublíží a zcela určitě pomůže určitým skupinám obyvatel, a to ihned. Navrhovaný způsob neohrožuje připravovanou koncepci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a je pouze
268
jednou z možností financování studia. Až bude připraven způsob podpory financování vzdělání, který bude pro studenty výhodnější, jednodušší a lepší, nebudou klienti využívat úvěrů ze stavebního spoření a tato alternativa bude mimo rámec jejich zájmů. Konkurenční prostředí dnes existuje při financování bydlení. Bude tak moci vzniknout při schválení tohoto zákona a to schválení reformy školství, která bude určovat možnosti pro poskytování úvěru při financování vzdělání a bude zde určitá konkurence. Já navrhuji plénu, aby novelu zákona o stavebním spoření, tak jak vyšla z Poslanecké sněmovny, aby ji schválil. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko, slovo má pan senátor Vlastimil Balín. Senátor Vlastimil Balín: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, začnu poznámkou, že cesta do pekel bývá většinou dlážděna dobrými úmysly. Obávám se, že tato novela, která nám je předložena z Poslanecké sněmovny, mně až příliš takovýto způsob řešení daného problému připomíná. Chci věřit, že předkladatelé chtěli usnadnit možná talentovaným dětem ze sociálně slabých rodin cestu ke vzdělání, lepší uplatnění na trhu práce, ale obávám se, a nechci tady opakovat ty argumenty o naprosto flagrantní nesystémovosti takovéhoto kroku a takovéhoto řešení. Já ale budu mít asi trošku jiný důvod spolu s tou nesystémovostí, pro to, proč zřejmě tento krok nemohu podpořit. Vy jistě víte, že KSČM, politický subjekt, za který jsem do Senátu naskočil, dlouhodobě brojí proti zavedení školného. A přitom stejným dechem docela masivním způsobem i v tomto případě dochází k podpoře nástrojů, které, byť školné v plné výši zavedené není, tak nástrojů, které v podstatě by měly splácet toto školné. Já se obávám, aby to nebyl určitý podchod, aspoň z mého pohledu, pro to, že pak stejně z té kazatelny, takzvaně, to školné stejně spadne a bude tady naprosto jasný argument toho, že čeho se kdo bojíte, vždyť už jsou tady vytvořeny nástroje, jak a z čeho školné lze platit. Já tady uvedu jeden malý příklad, jak lze talentovaným dětem dosáhnout lepší úrovně vzdělání i právě ze sociálně slabých rodin. Já už téměř 12 let funguji – je to čestná, neplacená funkce, předesílám – jako místopředseda Nadace Student, která právě si vytkla do svého erbu myšlenku pomáhat získat vysokoškolské vzdělání zejména v úzkoprofilových oborech. Je dlouhodobě znám deficit nízké vzdělanostní úrovně jak na Mostecku, tak i v rámci Ústeckého kraje, ale na Mostecku zejména. Jak by prostě tyto děti dosáhly i přes určitou finanční částku na možnost vystudovat. Za tu dobu díky štědrým sponzorům, díky nastavenému systému musím konstatovat, že se nám podařilo asi po pěti nebo šesti letech fungování rozšířit záběr i na středoškolské vzdělávání, takže myslím si, že velmi významným způsobem jsme myslím několika stovkám takových dětí umožnili získat vysokoškolské vzdělání a části i vzdělání středoškolské. Obdobným způsobem takto se k tomu postavil, zhruba to funguje už druhé volební období, i Ústecký kraj, kdy byla zavedena tzv. krajská stipendia. Tam sice není pouze tím jedním hlediskem sociální nedostatečnost rodiny, z níž dotyčný student nebo žadatel o stipendium žádá, je to spíš postaveno na nedostatečnosti oborů, zejména technického charakteru, které jsou potřeba pro rozvíjející se průmyslové zóny v rámci Ústeckého kraje a jeho jednotlivých okresů, ale i tato možnost je prostě dána. To je jeden ze součástí systémovějších kroků.
269
Nehledě na to, že se domnívám, že i dnes, i když je jasné, že něco jiného jsou úspory a něco jiného to, co se tady doporučuje, tzn. možnost čerpání z úvěru, to je jasné, ale nechtěl bych být nějakým válečným štváčem, ale možná by bylo zajímavé, kdybychom se podívali do toho, jak to potom funguje, když se dosáhne cílové částky, dosáhne se daného časového období na možnost výběru té naspořené částky, která prapůvodně byla určena na stavební účely, ale ona na stavební účely nešla, tak možná bychom se divili, kolik naspořených peněz pak v té rodině bylo zpátky využito třeba i na to, jak děcku zabezpečit lepší kvalitnější vzdělání, aby bylo, jak už jsem řekl, konkurenceschopnější na trhu práce. Znám x případů ze svého okolí, že tato částka skončila na zakoupení někdy nového, někdy staršího osobního automobilu pro toho daného mladého člověka. Já říkám, že každý příklad je zavádějící, ale bohužel i takové věci se dějí. Proto říkám, že z celé řady důvodů nesystémovosti i těch dalších, které jsem uvedl, se zřejmě při tom hlasování budu osobně zdržovat. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, slovo má paní senátorka Alena Venhodová. Senátorka Alena Venhodová: Děkuji, pane předsedající. Já jenom z důvodu toho, že tady se evidentně některé pro a proti argumentačně míjí, tak bych chtěla ještě jenom pár vět na upřesnění. Ten problém přece není ve stavebním spoření, to mohou dnes i účastníci čerpat za jakýmkoli využitím včetně státní podpory bez kontroly. Tady se přece jedná o tu úvěrovanou částku. A já se nedivím, že dnes banky nebo stavební spořitelny rády nabízejí úvěr. Prostě pro ně j e to komerční produkt a jak jsme slyšeli už předtím ze zprávy předkladatele nebo zpravodaje výboru, přece těch úvěrů se čerpá málo. Takže cílem je, aby se úvěrů čerpalo víc. Ovšem otázkou je, jak pomohou studentovi z nízkopříjmové rodiny, jestliže splácení těchto úvěrů musí být průběžné a začíná právě brzy po tom, co ta úvěrová částka je vyčerpána. A navíc je úročena o další částku navíc. Potom je přece pro tu rodinu výhodnější, pokud má mít na splátky takovéhoto úvěru, dávat ty peníze přímo studentovi, navíc ho bonifikovat o ten úvěr, který platí bance. To přece nemá logiku v tomto případě. V tomto případě by mělo logiku, kdyby se jednalo skutečně o onu kontingenční platbu nebo formu splácení úvěru, to znamená opravdu po dokončení studia, po nabytí určitých existenčních možností ten úvěr splácet s odloženou platbou úvěru. A tahle by měla být garantována ze strany státu a tam by měla být směřována pomoc nízkopříjmovým. Protože někdy také zaznívá argumentace, že by tam mohlo vést k finančním ztrátám nebo dojít ze strany státu tím, že by velká část peněz nebyla zpátky vymahatelná. Tady musím jako argument uvést jednu takovou záležitost. Například Maďarsko, které na tom není ekonomicky nejlépe, zavedlo studijní spoření jako produkt s odloženou kontingenční formou splátek a ten nedovýběr ze strany státu je pouhých pět procent. Čili ta rizika skutečně nejsou tak velká, pokud se dobře ošetří. A musíme si uvědomit, že my tady momentálně v této novele nejsme od toho, abychom pomáhali rozšiřovat nabídku stavebních spořitelen k čerpání úvěrů, ale že skutečně máme zodpovědnost za to pomáhat studovat talentovaným dětem z nízkopříjmových rodin. A ještě bych chtěla zmínit otázku školného. Školné na soukromých školách, ať už středního či vysokého typu, už stejně existuje. A jsou i nízkopříjmovější rodiny, kde třeba i ten student si přivydělává a kde tuto formu studia zvládají. A vždycky záleží jenom na volbě té rodiny nebo toho studenta a na jeho možnostech, pro jaký
270
typ studia se rozhodne. A pokud by školné bylo zavedeno, zase by pochopitelně v návaznosti s tím muselo jít i navýšení možnosti získání třeba úvěrovou formou ze studijního spoření těch finančních prostředků, ale je to investice ze strany toho studenta do budoucího povolání a také mu dává větší možnosti, jak tady zaznělo, na trhu práce. Čili každý sám musí zodpovědně zvážit a vede to i k vyšší zodpovědnosti, jestli investice do vzdělání je pro něj výhodná a chce ji podstoupit, anebo nikoliv. Protože forma výběru tady je a výběr státních škol bez školného je vysoký. Já bych jenom z toho důvodu opakovaně chtěla přednést návrh na zamítnutí, protože si myslím, že toto opravdu se míjí účelem, kterému by to mělo sloužit. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Slovo má první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, přiznávám se, že i mne trochu mrazí, když v tomto zákoně čtu, že je určeno na poplatky spojené se studiem. Tady souhlasím s panem senátorem Balínem. Protože pokud tyto poplatky jsou spojené, tak jak v dnešní době v podstatě s tím, že student si studia prodlužuje, tak to asi není dobře, že to bychom podporovali. A už vůbec mne mrazí, že to otevírá skutečně tu Pandořinu skříňku školného, protože školné prostě je sociální bariérou. Ať si to točíme, jak chceme, prostě je. A to bych, přiznám se, byla velmi nerada, abychom se k tomuhle dopracovali. Také musím konstatovat, že návrh zákona mohl být dokonalejší, mohl být více propracovaný, mohla být ta ustanovení lépe specifikována. Ale konstatuji, že je rychlou reakcí na současný stav. Moje informace z vysokých škol, a nejenom z jedné, jsou, že již v této chvíli končí studia studenti nikoli kvůli tomu, že by studia nezvládli; nezvládli zkoušky atd. Ale proto, že prostě jejich rodiny se dostávají do sociálních problémů. Tedy tento návrh zákona – a nejedná se o jednotlivé případy; jsou to již v této chvíli desítky studentů, a dá se předpokládat, že situace bude narůstat. Návrh je rychlou reakcí. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Tady je potřeba říci, že je to další, a neodpovědné, zadlužování. Nebo nabídka neodpovědného zadlužování rodin, že je to nesmyslné tvrzení, protože stavební spoření rodiny již mají. Mají zapracovány splátky ve svých rozpočetech. Jestliže otevíráme stavební spoření v jeho jiné funkcí, jestliže říkáme, že není určeno jenom na pořízení bydlení, že může být určeno a může být využito také k tomu, aby si rodina překlenula krátké období, a skutečně krátké období, protože výše, do které je možné čerpat, není nijak závratné. Odhaduji, že je to možná jeden, dva roky, a to s velkou rezervou. Tak to znamená, že je to pomoc. Navíc otevíráme funkci, dáváme rodině možnost využít peníze, které rodina již naspořené má, které jí leží k tomu, na co je v této chvíli nemůže použít. Protože si netroufne v této ekonomické situaci si již třeba pořídit bydlení, na které stavební spoření primárně směřováno bylo. Myslím tedy, že návrh má logiku, že je rozumný. Není určitě úplně stoprocentně dokonalý. Ale myslím, že je potřeba pomoci těm, kteří se dostávají do problémů. Vnímám to jako prostředek k překrytí určité krizové situace. Možná ještě repliku na poslední vystoupení paní senátorky Venhodové. Bylo zde řečeno, že student má možnost si přivydělat. Mluvila jsem s pedagogy vysokých škol, především technického směru. Ti vám řeknou, že studenti si nemají co přivydělávat, že studenti mají studovat. Protože zvláště na technických
271
školách, pokud se student skutečně nevěnuje studiu naplno, nemůže z něj nikdy vyrůst dobrý a excelentní odborník. Možná to, že si studenti přivydělávají – já to neodsuzuji, také jsem pracovala při studiu, a myslím, že je to zase dobrá průprava pro život, ale nemůže to být tak, že student prostě nemá čas studovat, protože si musí stoprocentně vydělat na studium. Možná tady tento fakt, který vede – a pokud to bylo skutečně masové a zavedli bychom školné – a který by vedl studenty k tomu, že musí současně pracovat, aby vůbec studium zvládli finančně, ekonomicky, tak by to skutečně mohlo vést k tomu, že bychom totálně pohřbili technické školství, které už dnes má se zájmem o toto studium dost velký problém. Závěrem mi dovolte vás požádat, abyste zvážili skutečně všechna pro a proti. Znovu opakuji, kdo rychle dává, dvakrát dává. Situace v rodinách skutečně v této chvíli jednoduchá není. Investice do vzdělání není jenom osobní investicí. Investice do vzdělání je investicí společnosti do své budoucnosti, do své konkurenceschopnosti. Děkuji. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní senátorko. Do diskuse se ještě přihlásil pan senátor Jiří Čunek. Zatím je poslední, prosím. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych rád jenom jednu poznámku. Tady totiž u tohoto zákona mluvíme o všem. O školném, o různých sociálních situacích v rodinách apod. Ale v zásadě je to diskuse, která sem tak úplně nepatří. A to z toho důvodu, že přece existují-li rodiny, a takových rodin máme kolem sebe hodně, které mají 2–3 děti krátce po sobě, otec vydělává 15 tis. čistého a maminka, řekněme, nějak podobně, a děti dojdou do věku, kdy mají být na vysoké škole, tak asi nemusím uvádět čísla, kolik stojí děti na vysoké škole bez školného, tzn. bez toho, aby se platila jakákoliv výuka, jenom aby se zaplatila cesta do školy, aby se zaplatilo bydlení. Teď nemluví, pochopitelně, k pražským, kteří studují v Praze. Ale mluvím k těm, kteří někam dojíždějí. Náklady vy všichni znáte. Jsou to náklady, které vysoce přesahují řády možností této rodiny. A pak existuje jediný produkt – a tady souhlasím s některými předřečníky – ať už školné je nebo není, kdy stát vytvoří produkt, který bude mít odloženou splátku skutečně až po době ukončení studia. A to tento produkt není. Byl bych rád, abychom si to uvědomili. Já mám doma tři studeny, a ještě další dítě na základní škole. A můžu vám říct, že díky práci jsem si taky nemyslel, co stojí student; ne ty dvě na vysoké škole, ale ta jedna na střední škole, kdy jenom dojíždí 30 km a je to veřejná škola. A když si člověk – pochopitelně sebe do toho nezatahuji – a když si uvědomíme, že vedle nás jsou rodiny, které bez takovéhoto úvěru nejsou schopny financovat studenty nebo své děti naprosto bez jakéhokoliv školného, o tom ani nemluvím. Myslím si, že musíme dělat všechno proto, aby tady byl vytvořen jiný produkt, ne tento produkt, ale jiný produkt, který bude skutečně tuto otázku řešit. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. O slovo se přihlásil pan senátor Karel Šebek. Senátor Karel Šebek: Dobrý den, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Kdo mě dobře zná, tak jistě ví, že rozhodně nejsem ten, kdo by neměl sociální cítění. Zároveň ale musím říci, že vzhledem k tomu, že prostředí díky svým dorůstajícím
272
dětem dobře znám. Neznám nikoho, kdo by v současné době v ČR přestal studovat proto, že by na to neměl. Myslím si, že tato společnost je pořád ještě dost bohatá, i když krize hrozí, že dnešní mladí mají i dost peněz na dopravní prostředky, na benzín i na zmíněné cigarety, i na dobré ošacení, i na adrenalinové sporty. Pokud někdo neskončí studium, tak je to spíš proto, že dává přednosti komerčního užívání života. Ale ne proto, že když chce studovat, že na to nemá. I já se přimlouvám a potvrzuji slova svého předřečníka – rozhodně by bylo dobré vytvořit nějaký systém, který by dával jistotu těm, kteří jsou v nižší sociální skupině, aby klidně mohli dostudovat, ale rozhodně to není tento předložený návrh. A ještě k tomu přivydělávání při studiu. Zase moje osobní zkušenost je, že pokud někdo studuje technický obor a je dobrý, tak naváže záhy buďto on sám nebo firma, která si vyhledává studenty do zaměstnání, nějakou formu spolupráce a tam je naprosto legální přivýdělek, který splňuje obě hlediska – student si vydělá a firma si zajistí dobrého kvalifikovaného zaměstnance v budoucnu. Takže já nevidím naléhavý důvod přijmout tento předložený návrh. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, slovo má pan senátor Petr Pakosta. Senátor Petr Pakosta: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ani já si neodpustím několik poznámek na adresu tohoto zákona. Jsem přesvědčen, že tento návrh zákona připomíná spíše slohové cvičení než zákon jako takový. Je napsán tak špatně, že podle mého nejhlubšího přesvědčení v praxi prakticky namůže fungovat. Jsem toho názoru, že oblast vzdělávání určitě zasluhuje větší pozornost, než jí věnujeme v tomto okamžiku. Ale projednávaná předloha určitě nejde tímto směrem. To jsou tak zhruba důvody, pro které nemohu a nechci projednávanou novelu zákona podpořit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, slovo má místopředseda Senátu Milan Štěch. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, velice stručně. Já tady slyším opakovaně volání po tom, že je potřeba zavést produkt, který by byl půjčkou s dlouhodobou možností splátky, to znamená s určitým větším prostorem pro odložení nákladů na studia. Víte, ano já vím, že to je i ve světě, ale já to nepovažuji za něco výborného, protože právě tato hospodářská krize, která mimo jiné má nejhlubší příčinu nebo jednu z hlavních příčin v tom, že velké množství lidí, zejména ve Spojených státech, ale i jinde ve světě žije s velkým zadlužením, které v určitou dobu zjistí, že se nakumuluje tak, že ho není schopno splácet a pak ti, kteří úvěry poskytli, se dostávají do velkých finančních problémů, i když předtím na tom nekřesťansky vydělávali. Často se tady hovoří o tom, jak důležitá je svoboda. Svoboda, svoboda. Já to také podporuji, ale autoři těchto vět zapomínají na to, aby si položili otázku, jak svobodný bude mladý člověk, který se od 20 let zadlužuje a v době, kdy vstupuje na pracovní trh, má na noze pomyslnou kouli splácet už tento dluh v době, kdy potřebuje investovat do založení rodiny. Já ze své praxe vím, že takto zadlužený člověk třeba kolem 30 – 35 let při jednání se svými partnery, zaměstnavateli, není tak svobodný jako ten člověk, který žádné takovéto dluhy nemá, protože on nenese takovéto riziko, že nebude mít na splácení svých dluhů a nemá riziko, že na něj přijde exekuce. Takže já si myslím, že nejlepší je, aby mladí lidé mohli dostudovat a nemuseli si na to brát žádné produkty, ani žádné úvěry.
273
To je skutečná svoboda. Takže chápejme slovo svoboda nejenom účelově, ale v plném rozsahu jeho smyslu. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, o slovo se přihlásil pan senátor Ivo Bárek. Senátor Ivo Bárek: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Krátké tři poznámky. Za prvé už výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu pokud vím, v usnesení navrhl zamítnout návrh zákona. Já s tím zákonem mám také trošičku problém, rozumím tomu, co tady říkala paní místopředsedkyně Alenka Gajdůšková. Opravdu začíná být problém se studenty, kteří byli zvyklí nějakým způsobem si přivydělávat na studium v rámci nějaké brigádnické činnosti, dnes mají problém s těmito místy, protože místa brigádnická ubývají. Takže to je fakt. To, co tady říkal Jirka Čunek; samozřejmě, to je ještě dobrý příklad když 15 a 15 – oba dva rodiče mají čistého příjmu, takže to si myslím, že mnoho domácností nedosahuje. Ale na druhé straně musím říci – a teď se bavím o úvěru studujícího, to není o půjčce, to je o úvěru. To znamená, tam se nic neodkládá. A myslím si, že právě pokud by rodiny sociálně slabší šly touto cestou, tak si ještě přidělají problémy, protože úvěr se začne platit. A když si uvědomíme, že by to bylo na studium nějakých 36 tisíc ročně x 4 nebo 5, tak je to nějakých 150, 170 tisíc. A to někdo bude muset splácet. Takže si myslím, že tímto problém jim ještě naroste, než bychom jim to, podle mého názoru – já to říkám s čistým svědomím – vyřešili. Já pro zákon hlasovat nebudu. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, o slovo se přihlásila první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Vnímám všechno, co zde bylo řečeno. Ano, je to vysoká pravda a moje zkušenost se dvěma dětmi současně studujícími byla také dost složitá a byla jsem ráda – a to jsem v té době vydělávala dost a nebyla jsem sama, jako rodina jsme vydělávali dost. Byla jsem ráda, když obě dvě dcery svá studia dokončily. Ale chci tady zdůraznit jednu věc. Vzpomeňme si, jak stavební spoření funguje. Tam přece jde o to – a úvěr také nemůže být poskytnut podle fungování stavebního spoření, pokud stavební spoření už není, pokud ho už někdo nemá založené, to znamená, už nesplácí a nemá tento výdaj zapracovaný ve svém rodinném rozpočtu. Na toto spoření, na to, že už ho má a na to, že už ho splácí, tak se mu poskytne tento úvěr. To nemusí být – záleží na tom, jak to také dojednají – ale to nemusí být navýšení splátek. Toto je na tom to pozitivní. Tady já to vnímám jako dobré propojení mezi pomocí rodinám, poskytnutím nástroje pomoci rodinám, a propojení se stavebním spořením. Protože pokud by si skutečně dělaly novou půjčku, naprosto novou, tak by to byl další výdaj, tam byste všichni, kteří říkáte „pozor na to, může to být další zadlužování“, měli pravdu. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikdo, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice paní senátorka Hana Doupovcová. Přeje si vystoupit? Nepřeje. Takže pane zpravodaji garančního výboru, prosím vás, abyste se k proběhlé rozpravě vyjádřil.
274
Senátor Karel Korytář: Pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, novela zákona byla předložena v době, kdy řada rodin, která má dětistudenty, má ohroženu právě příjmovou část. Jak z diskuse vyplynulo, jde o nabídku úvěru. Je to nabídka. Není to něco, co je jediným, samo spásným řešením. Takže jde o nabídku, kterou musí každá rodina zvážit, zdali ji využije či ne. Jak říkala paní senátorka Gajdůšková a jak jsem uvedl ve své úvodní zprávě, spoří prakticky každá rodina a spoření je už zakomponováno do rodinného rozpočtu a na kontě je určitá částka, kterou je možno čerpat. To je také to hlavní, co je třeba v této situaci zdůraznit. Paní senátorka Venhodová měla nejkomplexnější rozbor celé situace. Můžu říci, že se hodně ztotožňuje s názory vlády, argumenty vlády i naší legislativy. Tady bych chtěl pouze reagovat na otázku nízkopříjmových rodin, že nedosáhnou na tyto úvěry. Samozřejmě, že úvěr je i pro nízkopříjmovou rodinu výhodný a s bankou, spořitelnou si můžou stanovit splácení malých částek za výhodného úroku díky státnímu příspěvku na toto spoření. Co se týká dalších připomínek, chtěl bych reagovat ještě na otázku školného a úhrady nákladů pro studenty. Nelze ztotožňovat tyto dvě položky, školné přece jenom slouží pro financování chodu systému školy, kdežto tyto náklady jsou náklady studenta, individuální náklady na studium. Tolik k některým připomínkám, které tady byly předneseny. Ještě bych chtěl upozornit na jednu skutečnost. Žádný zákon nedokáže specifikovat zcela přesně všechny detaily výdajů studenta – pomůcky apod. Tato situace se většinou řeší prováděcí vyhláškou, ale v tomto případě jde o poskytnutí úvěru a je to smlouva s bankou, spořitelnou, kdy jsou tyto podmínky stanoveny. Na to navazuje státní kontrola, která kontroluje dodržení těchto podmínek. Ještě zdůrazním, že tento zákon nabízí tuto určitou pomoc rychle, určitě rychleji, než vznikne komplexní reforma školství. Jak sami vidíte, i při diskusi v Poslanecké sněmovně v jednotlivých politických táborech jsou různé názory a určitě nebude na stole tak brzo, jak je očekávána. Není řešení ani poskytovat krajská stipendia. Myslím si, že právě systém poskytování úvěru, půjček a stipendií studentům by měl existovat pod hlavičkou školské reformy. Tolik k reakci na vystoupení jednotlivých senátorek a senátorů. Úplně na závěr bych chtěl říci, že nesystémovost – to slovo máme na stole na každém jednání Senátu. V době ekonomické krize hledáme jakákoli řešení, která jsou rychlá a určitým způsobem mohou pomoci, a určitým způsobem také přivíráme oči nad nesystémovostí. Takže to je to je možná situace i této novely zákona. V diskusi vystoupilo 12 senátorek a senátorů, dvakrát vystoupily senátorky Venhodová a Gajdůšková. Byly předneseny návrhy – garančního výboru: zamítnout, výbor pro vzdělávání nepřijal usnesení, jak jste slyšeli, zamítnout navrhovala ještě paní senátorka Venhodová opakovaně, schválit navrhly paní senátorky Bayerová a Doupovcová. Podle jednacího řádu bychom měli hlasovat nejprve o schválení a poté o zamítnutí. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Ano, tak to je, pane zpravodaji. Po znělce budeme hlasovat nejdřív o návrhu schválit. Opakuji pro příchozí, byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, kvorum je 29.
275
O návrhu schválit návrh zákona zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Hlasování skončilo s výsledkem – zamítnout návrh na schválení zákona – 56 přítomných, kvorum 29, 19 hlasů bylo proti, 14 bylo pro. Návrh byl zamítnut, a tím projednávání tohoto návrhu skončilo. (Projevy nesouhlasu. Vysvětlující komentáře z místa u předsednického stolu.) Správně. Omlouvám se vám. Nyní budeme hlasovat o návrhu – mimo jiné – našeho výboru, návrh zní na zamítnutí návrhu zákona. O tomto návrhu dám za chvíli hlasovat. Teď mohu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, prosím, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti návrhu zamítnout, stiskněte tlačítko NE. Teď teprve projednání tohoto bodu skončilo, protože byl schválen návrh na zamítnutí návrhu zákona, 56 přítomných, kvorum 29, proti tomuto návrhu na zamítnutí bylo 12 hlasů, pro bylo 37. Děkuji panu zpravodaji. Přistoupíme k projednání dalšího bodu. Při té příležitosti se tady vystřídáme. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dalším bodem je: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 112. Návrh měl uvést zástupce skupiny poslanců Václav Votava. Bohužel byl dnes ráno nucen vyhledat lékaře a z našeho jednání se omluvil, nemůže se zúčastnit. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 112/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Eybert, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předložený návrh zákona má za cíl vybrat od ubytovatelů více prostředků do místních rozpočtů, a to trojím způsobem. Za prvé zavedením poplatku i z lůžek v ubytovnách zaměstnanců, za druhé zpoplatněním lůžek z celé kapacity zařízení bez ohledu na to, zda bylo či nebylo lůžko využito k noclehu, a za třetí zvýšením maximální sazby, a to ze čtyř na šest korun. Mohl bych být jako starosta v pokušení tento návrh zákona schválit tak, jak byl předložen, s představou, že pak pro rozpočet obce, města, mohu získat více prostředků. Ovšem při představě, jaké problémy to však může způsobit, jednak provozovateli takových zařízení, ale i firmám, které potřebují své zaměstnance přechodně ubytovávat, ale i se zaměstnaností, soudím, že výhoda vyššího příjmu rozpočtu obce, a to ještě velmi neurčitá, je zanedbatelná před možnými dopady negativního charakteru. Kromě této obecné úvahy mě i výbor k nepodpoření této novely vedou také nedostatky, které v zákoně jsou. Copak je to deklarovaná kapacita ubytovacího zařízení a jak je ji možné měnit? Je to kolaudační rozhodnutí, které říká, kolik lůžek je v které nemovitosti, nebo jaký jiný akt? Co s ní v oblastech se sezónním ubytováním, kde třeba polovinu roku je ubytovna neobsazená. Jak se dívat na zpoplatnění za
276
neuskutečněný výkon, kdy na tom lůžku nikdo nespal, a přesto ho chceme zpoplatnit? Zákon má také retroaktivní účinnost, protože jak byl dlouho projednáván, tak původně navržená účinnost od 1. 1. 2009, která v zákoně zůstala, už je dávno, dávno pryč. Na co také vykazovat dále v knize hostů, kdo a kdy byl ubytován, když se má platit podle celé kapacity zařízení? Jaký má smysl ustanovení, že se obec může s provozovatelem dohodnout na paušálu, když zákon nařizuje platbu za každé lůžko a každý den? A mohl bych ještě přidat, že zákon je špatně navržen i podle legislativních pravidel. Měl být členěn na články, nikoliv na části, atd. Z těchto důvodů výbor pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí na svém jednání novelu zákona nepodpořil a navrhuje plénu Senátu ji zamítnout. Mne určil zpravodajem výboru a předsedu výboru pověřil seznámením s výsledkem jednání předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, vaše místo je u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nikdo podat nechce, takže přistoupíme k otevření obecné rozpravy. Hlásí se pan senátor Jiří Bis. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři. Záměr zákona byl trochu jiný, než to, co nám přišlo schváleno z Poslanecké sněmovny. Zvláště s velkou migrací cizích pracovníků vznikají problémy právě v těchto ubytovnách a nešlo hlavně tak o ekonomický efekt, to znamená zpoplatnění, ale spíš se to týkalo toho, že obec by potřebovala získat určitou informační znalost, kolik pracovníků se vůbec nachází v ubytovnách a mít možnost ze zákona poměrně jednoduchým způsobem některé věci kontrolovat, aby ubytování odpovídalo životní úrovni a stylu demokratického státu. To je ten druhý důvod, který nebyl přímo napsán, je to tedy určitý důvod správní. Chci upozornit, že poplatky jako takové jsou na samém začátku zákona uvedeny slůvkem „mohou“, to znamená, není to povinnost obce vybírat, je to možnost obce vybírat. S tím, co bylo schváleno, mám samozřejmě určité problémy, protože nemá smyslu z toho, co jsem řekl, abychom platili za kapacitu, naopak je potřeba, aby bylo placeno za každé využité místo, aby tam docházela kontrola. Souhlasím se zamítnutím tohoto zákona, a pokud byste mi dali šanci v podrobné rozpravě, lze jednoduchou úpravou to upravit do stavu, kde hlavní nedostatky budou odstraněny. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní procedurální otázka. Jsou omluveni další naši kolegové a kolegyně, přečtu je: Daniela Filipiová, Vítězslav Jonáš, Josef Řihák a Karel Kapoun. Pokračujeme v obecné rozpravě. Je přihlášen pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem novelu tohoto zákona pochopil trochu jinak, já jsem ji pochopil tak, že obcím, kde je soustředěný turistický ruch, bude dána možnost vybírat konečně, bez ohledu na to, zdali podnikatel, který podniká v ubytovacím zařízení, přiznává ubytované osoby nebo nepřiznává. Velmi často se stává – není to jenom úbytek na poplatcích,
277
ale i daňových příjmů tohoto státu – že podnikatelé nepřiznávají ubytované osoby. Paradoxně se tak dostáváme k problému, kdy u ubytovacího zařízení, kde máte třeba 50 lůžek, tak při následné kontrole v ubytovací knize zjistíte, že podnikatel přiznal přes Silvestra jenom 20 lůžek, a přitom je narvaná vesnice a není volné ani jedno lůžko. Není kontrolní systém, abychom mohli dneska kontrolovat, kolik je skutečně ubytovaných osob. My jako radnice nesmíme vstupovat do ubytovacích částí, toto může pouze cizinecká policie, je s tím ale spojeno mnoho dalších problémů, čili se v podstatě tak neděje. Návrh, který zde před námi leží, říká, že obce by mohly dát poplatek za lůžko, a ať to lůžko je obsazené nebo není obsazené, až ve výši šesti korun. Kdybychom dali šest korun, tak je to na jedno lůžko 2.190 Kč ročně. Při 50lůžkové kapacitě hotelu, penzionu, by musel podnikatel zaplatit 109.500 Kč. To by bylo pro podnikatele likvidační. Ale při dvou korunách se dostáváme na číslo 780 Kč a při 50 lůžkách na 39.000 Kč. Ještě musím možná oznámit, že jsem v tomto případě podujatý, protože sám vlastním malý hotýlek s 45 lůžky. Ale dovedu si představit, že bych městu odvedl 39.000 korun. Zhruba to jsou částky, v nichž se dnes u nás ve vesnici pohybujeme, u těch, kteří přiznávají ubytované osoby. Na výboru jsem se setkal s argumentací, že vesnice tímto způsobem chtějí dostat do svých pokladen finanční prostředky, které jim tak moc nepatří. Není tomu tak. Celé části obce bych mohl uzavřít, protože jsou ulice, kde nebydlí ani jeden obyvatel a jsou tam jen rekreační ubytovací zařízení sloužící buď rekreantům, kteří zde mají své nemovitosti, nebo slouží pro podnikání. Nemusel bych tam svítit, uklízet sníh. Bohužel finanční prostředky získané z rozpočtového určení daní jsou tak nízké, že nám mnoho nezbývá a jsme rádi alespoň za zákonnou úpravu, jak je v současné době platná. Nicméně víme, že v naší obci bychom mohli z těchto poplatků – máme ještě poplatek za rekreační lázeňský pobyt do výše 15 korun za ubytovanou osobu, je tam ale mnoho výjimek – vybrat jeden a půl milionu korun. To by nám určitě zaplatilo úklid sněhu, který letos stál 1.200.000 korun. Znamená to, že pokud nebude v budoucnosti upraven zákon daně z nemovitosti, který – pokud by umožnil stanovit jinou daň pro podnikatelské subjekty nebo pro prostory, ve kterých se ubytovává a poskytuje stravování – tak přes poplatek z ubytovací kapacity bychom se jednodušeji dostali na peníze, které do obecního rozpočtu potřebujeme. Také si dovedu představit, že ne všechny radnice by se postavily k novele zákona čelem a mohlo by dojít k likvidaci podnikatelského prostředí v některých oblastech. Kdyby tento zákon prošel, našemu zastupitelstvu bych navrhl, abychom úplně zrušili a nevybírali poplatek lázeňský a rekreační, ale pouze poplatek z ubytovací kapacity na úrovni 2 Kč, kdybychom se dostali do příjmů do obecní pokladny na 1.200.000 korun. To by bylo řešení. Bylo by to pro všechny jednoduché, nemuseli bychom chodit a kontrolovat provozovny a domáhat se některých práv. Nemuseli bychom prokazovat v prostředí, kdy jeden podnikatel přiznává, a druhý ne, nerovnosti mezi nimi, které takto vznikají. Osobně po důkladném zvážení a také při víře toho, že naše zastupitelstvo se zachová tak, jak mu navrhnu, dovolím si tento návrh zákona podpořit. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pane senátore, nedal jste návrh schválit? Omlouvám se, je to v pořádku. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Šneberger.
278
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, řeknu něco k historii vzniku tohoto zákona. To, co říkal kolega Horník, úplně neinspirovalo tvůrce tohoto zákona k tomu, proč zákon podal. Zákon řeší věc, která před řadou let nikomu nepřišla zvláštní, a to je ubytovávání cizinců, kteří pracují v českých městech. Vznikl v Plzni, kde vznikla potřeba začít zjišťovat, kde jsou ubytováni cizinci, kteří pracují jako dělníci na polích. Zjistilo se, že v zákonu o poplatcích jsou osvobozeny ubytovny zaměstnavatelů. Pokud jsem tedy podnikatel, mám zaměstnance, vytvořím ubytovnu, pak lůžka v této ubytovně jsou osvobozena od poplatků. Této díry v zákonu využily některé agentury sjednávající práci pro zahraniční dělníky. Nakoupily nemovitosti, vytvořily tam lůžka a za nemalý peníze od zahraničních dělníků tam provozují legální ubytovny. Zahraniční dělníci jsou jejich zaměstnanci a z lůžka neplatí nic. Zvedlo to odpor těch, kteří řádně platí a ptají se, proč někteří platí a ti, co by platit měli, tak neplatí. Z tohoto důvodu vznikl tento návrh zákona, aby výjimka zaměstnaneckých ubytoven, která byla aktuální v 90. letech, kdy každá větší firma měla svou ubytovnu, což dnes například v plzeňské škodovce dávno neplatí, škodovka žádné ubytovací prostory a ubytovny nemá. Tato podmínka již pominula, ale vyvstal jiný problém, že tato část zákona byla zneužita ku prospěchu někoho jiného. Aby došlo k nápravě, vznikla tato jednoduchá novela. Souhlasím s panem senátorem Bisem, že pozměňovací návrh, který jsem si přečetl, zlepšuje zákon, protože by se peníze měly vybírat z obsazeného lůžka. Účinnost zákona je neoddiskutovatelná. Neumím si představit, že bychom schválili zákon, který má účinnost od 1. 1. 2009. To je absolutní nesmysl. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní je přihlášen pan senátor Vladimír Dryml. Připraví se paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, divím se, co je všechno možné v české zemi. Tady zřejmě na objednávku Plzně po Teplárenské, se tady předkládá další zákon o řešení problémů nějakých ubytoven na Plzeňsku. Myslím si, že senátor Horník to řekl jasně: Zvýšení ze 4 korun na 6 korun a zaplacení i z neobsazených lůžek. Všechno ostatní jsou sladké řeči. Tady nová strana ve spolupráci s částí ODS v době finanční hospodářské krize chce další daně. Prodraží se náklady firem pro jejich dělníky. V konečném důsledku firmy to stejně budou muset dělníkům zaplatit. Účelem je, že starostové si myslí, že získají další finanční prostředky do svých pokladen a slibují, že se to u nich nestane. To jsou stejné sliby, jako když jsme se tady bavili o městské policii. Že se tak nebude měřit, jak se měří, a že to nebude za tím účelem, aby peníze šly do rozpočtu obce, ale pak existuje určité město, kde má cedule 24 hodin denně – o půlnoci tam asi někdo ohrožuje chodce na chodnících – a ceduli měření si umístí současně s koncem obce. Ještě jednou – je to další daňová zátěž podnikatelů. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Nyní s přednostním právem vystoupí pan místopředseda Senátu Šneberger. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych vaším prostřednictvím panu senátoru Drymlovi řekl, že toto jsem vůbec neřekl. Nevím, jak na to přišel. Řekl jsem, že žádné podnikové ubytovny už neexistují. Pokud znáte zaměstnavatele, který má podnikovou ubytovnu, tak mi ho
279
ukažte. Proč by nějaký podnikatel vytvářel podnikovou ubytovnu? Jeho to vůbec nezajímá. Zaměstnává zaměstnance, a kde oni bydlí, není jeho věc. Podnikové ubytovny zřizují agentury, které dopravují zahraniční dělníky do této republiky. To nezřizuje firma, která lidi nakonec zaměstnává. Pokud nevíte, pane senátore, jak se u nás zaměstnávají zahraniční dělníci, můžeme si o tom pohovořit jinde. Problém je v tom, že normální čeští podnikatelé i jiní platí z ubytovacích kapacit z lůžka, a tito lidé neplatí nic. Není to o tom, že by je to zatěžovalo finančně, tyto agentury nic neprodukují, je to jen náprava, aby všem bylo měřeno stejným metrem. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Nyní vystoupí paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Připraví se pan senátor Jan Horník. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři. Dovolím si říci, že návrh zákona, jak je předložen, nepodpořím, možná pozměňovací návrh. Není to z toho důvodu, že bych to viděla extra politicky, ale je to osobní zkušenost. Po 12 letech na radnici, kdy se zaobíráme také vybíráním různých poplatků, jsme nakonec došli k názoru, že ty poplatky prostě zrušíme. Už je několik let nevybíráme, protože to, co jsme za to vybrali, nestálo za tu ostudu mezi jednotlivými podnikateli a kdy jsme to chodili kontrolovat A bylo to neustále předmětem různých sporů. Já musím říci, že u nás ve Žďáře nad Sázavou podnikovou ubytovnu máme. Ona byla zrušena, teď ji zase Žďárské strojírny a slévárny ŽĎAS obnovily, protože potřebovaly určité pracovníky ubytovat a dojíždění není až tak jednoduché. Faktem je jedna věc, že by to mělo být výhradně na usnesení, na vůli zastupitelstva, jak se k tomu postaví. Chápu, že je to určitým zdrojem příjmů a je to určitě u lázeňských velkých měst, kde nároky i na různé financování v této oblasti u infrastruktury, určitých servisů, informačních center apod. Ty finanční prostředky potřebují, a pokud se jedná o turistický ruch, ano, je to určitý zdroj do obecní pokladny. Ale já bych byla ráda, kdyby opravdu to bylo výhradně z lůžek, která jsou obsazená, ale vím, že je to o to těžší potom vybírat a kontrolovat. A ten, kdo se rozhodne to takhle dělat, tak musí počítat s tím, že je to i zdrojem některých nedorozumění. Ale je to běžný stav ve světě, ale přece jen nemůžeme udělat daň z lůžka. To je evidentně daň z lůžka, to už potom můžu udělat daň z parkovacího místa nebo z čehokoli, protože to taky přijde se a ten turista by mohl zaplatit. Prostě je to potřeba dělat, pokud je to služba, tak platba za lůžko, ať má určitou cifru, kde je zahrnut i poplatek, ale z obsaženého lůžka. Jestli do toho budou zahrnuty určité ubytovny, opravdu jsou v republice, dobře, ale rovněž zase z obsazeného lůžka. Nedovedu si představit, že ubytovna bude třeba půl roku prázdná, že by někdo z ní platil. To potom by u podnikatelských subjektů byl problém. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko. Vystoupí pan senátor Jan Horník a připraví se pan senátor Ivo Bárek. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, on je skutečně velký rozdíl mezi samosprávami v celé republice. Chápu, jak to funguje nebo může fungovat, nebo jaké problémy mají v Plzni, ale podívejte se na rozpočtové určení daní města Plzně a zjistíte, že to je město, které dostává z přerozdělovaného balíku jedny z největších peněz v této republice. Podívejte se na
280
rozpočtové určení daní malých obcí, kde sousední obec Loučná pod Klínovcem má 75 obyvatel a 1500 lůžek. A musí zajišťovat, a mnohdy ze zákona, všechny s tím spojené služby. Je třeba si uvědomit, že je úplně jedno jestli je v ubytovacím zařízení na tzv. přechodný pobyt buď cizinec, který pracuje někde v lokalitě nebo je odvážen do nějaké fabriky, nebo tam někdo přijede za rekreací. Ten člověk, ať přichází odkudkoli, tak využívá služby obce. Chodí ráno k autobusu po vyčištěné komunikaci, od sněhu například. V noci využívá veřejné osvětlení. To všechno přece musíme umět zaplatit. A to, co tady bylo řečeno, že zavádíme novou daň, tak udělejme taková opatření, aby v místech koncentrovaného cestovního ruchu byly vytvořeny takové daňové podmínky, že budeme schopni z těchto finančních prostředků všechny tyto potřeby ubytovaných, a to znamená jak vlastních obyvatel, tak těch, kteří jsou tam na přechodnou dobu, naplnit. Tam je celý problém. U nás 180 obyvatel, 1500 lůžek a všichni podnikatelé chtějí, starosto, okamžitě volají, když nemají vyklizenou ulici. Letos metr a půl sněhu. Znovu zopakuji, 1.200.000 korun nás to stálo z rozpočtu. Kde na to máme brát? A toto je šance peníze do pokladny dostat. V podstatě neděláme nic jiného, než že podnikatel, který si dobrovolně vybral místo k podnikání, odvádí finanční prostředky na to, abychom byli my schopni dostát závazkům, které nám ukládá mnoho zákonů, které neumíme ovlivnit. Takže říkejme tomu klidně daň, mně je to jedno, jak to nazveme. Ale uvědomme si, že finančních prostředků v takovýchto oblastech se nedostává, a že města a obce nejsou schopny dostát toho, co musí pro své občany, ale i pro přechodně ubytované vykonávat. Podívejte se na Špindlerův Mlýn, podívejte se na obrovské tisícové kapacity a podívejte se na počet obyvatel. A takovýchto míst bychom našli po celé České republice mnoho. Čili tak jak je předložená novela tohoto zákona, vyhovuje v tom, že to, co říkala paní kolegyně ze Žďáru, to nejhorší, že musíte chodit, kontrolovat, doprošovat se, to jsou hrozné stavy. A můžu vám říci, že to nezvládá ani městská policie. Zkoušeli jsme mnoho modelů. Kdežto tento návrh umožní vybrat a vybrat od všech stejně. A když se stane v sousedním Německu to, co tady taky bylo zmiňováno, budu míst prázdno, nebudu mít obsazené lůžko, tak v Německu vám finanční úřad řekne: Tak tady nepodnikej, když to neumíš. V Německu vám finanční úřad dodaní lůžka podle obvyklosti obsazenosti v místě. Naprosto jednoduše a nikdo se vás neptá. Když to neumíš, tak nepodnikej, nebo využij nemovitost k něčemu jinému, odhlas lůžka a měj to třeba pro své vlastní bydlení. Takže já jsem nemohl dát návrh schválit tuto předlohu, protože by měla začít platit od 1. 1. 2009, což je samozřejmě nesmysl. Takže mi nezbývá samozřejmě nic jiného, než se pokusit potom, pokud se dostaneme do podrobnější rozpravy, podpořit možná některé návrhy, které tady padnou na plénu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Vystoupí pan senátor Ivo Bárek, připraví se pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Ivo Bárek: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já se možná budu opakovat v tom, co tady říkal pan místopředseda Šneberger. To znamená za prvé dochází tímto návrhem, a s tím nic neděláme, ke srovnání podmínek v rámci ubytovacích kapacit. Pozměňovacími návrhy, které tady předložil pan kolega Bis, se vlastně vracíme zpátky na to původní, a to bylo na našem výboru kontroverzní, to
281
znamená, že to není za kapacitu, a teď jsme nevěděli, za jakou a odkud se vezme. Ale vracíme se zpátky do toho původního, to znamená za každé využité lůžko a pak samozřejmě se opravuje číslovka 2009 na 2020, to znamená, to si myslím, že je správné. Já bych vás požádal potom, abychom to propustili do podrobné rozpravy a tyto pozměňovací návrhy podpořili. Myslím si, že najdeme vzácný kompromis. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí pan senátor Jaroslav Kubera, připraví se pan senátor Vladimír Dryml, ten je zatím posledním přihlášeným. Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já musím trošku obecněji, protože nevím, jestli to víte, nebo jste si to přečetli, že vláda dala negativní stanovisko k tomu zákonu. A víte proč? Z prozaického důvodu. Protože nejvíce takových ubytoven má stát. Ač se to nezdá, stát ubytovává spousty svých pracovníků, různých státních zaměstnanců apod. v ubytovnách. Já musím polemizovat s tím, a já prosazuji úplně obrácenou cestu, ono je to hezké, když Senát schválí takovou vyhlášku a obce ji vyberou. Obce ale měly možnost, a stát jim to umožnil, to, po čem dlouho volaly, že si mohly stanovit koeficienty daně z nemovitosti podle svých potřeb. Samozřejmě, že to neudělaly. To je jiná situace. Ono je něco jiného říci: To ti nahoře tam schválili a vy musíte platit. A něco jiného je vysvětlit občanům: My bychom chtěli, abyste platili, protože chce různé služby, haly, různé věci a ono se to z něčeho musí postavit. Já jsem odpůrcem daně z nemovitosti. Už dlouho volám po tom, abychom zrušili většinu místních poplatků. Ale nejenom po tom volám, ale v našem městě to tak děláme. Už dlouhá léta se neplatí žádný poplatek za odpadky. Občané ušetřili za tu dobu 250 mil. Kč. Tím, že se neplatí. Teď máme připraveny další vyhlášky v rámci krize, kdy rušíme poplatek z ubytovací kapacity. Rušíme lázeňský poplatek, přestože je to poměrně slušný výnos. Ale víme, že situace v lázeňství je velmi kritická. Je to takový malý příspěvek podnikatelům v současné krizi. Rušíme také poplatek za lešení, který byl velmi kritizován, že občané si dělali zateplení, družstva dělala zateplení. My jsme jim účtovali poměrně velké peníze za to, že to vylepšovali. Na druhé straně jsme jim za to nic nedali. Za lešení se bude platit teprve tehdy, když to nedodělá v takovém termínu, kdy to může dodělat (tuším, že je to asi 60 dní) – teprve potom začne nabíhat. To, kam bychom měli směřovat, podle mého názoru ke zrušení daně z nemovitosti. Jinak nám totiž hrozí druhá verze, která byla jistými vládami navrhována. Naštěstí k tomu nedošlo. Je to daň, která je obvyklá v Kanadě, ve Spojených státech – podle hodnoty nemovitosti. Je to zrůdná daň. Mimo jiné je také jednou z velkých příčin hypotékové krize. Ve Spojených státech není takový problém si na Floridě koupit domeček, ale je velký problém z něj zaplatit každý rok mandatorně daň, která činí o mnoho řádů víc. Já jsem si počítal, jak by to u nás dopadlo, kdybychom zavedli tuto daň z hodnoty. Na svém domku – řeknu – jsem platil 800 Kč. Teď platím třikrát 800 Kč. Příští rok budu platit dvakrát 800 Kč, protože jsme pro příští rok – právě kvůli krizi, protože je tam roční období dopředu, tak jsme to nemohli odhadnout, tak snižujeme koeficient. Kdyby platila daň podle hodnoty nemovitosti, tak bych platil něco mezi 15 a 25 tisíci každý rok. To je daň, kterou se tady socialisté chystali zavést. Naštěstí to nevyšlo. Takže si myslím, že bychom měli směřovat k tomu, aby zmizela daň z nemovitosti vůbec a byla nahrazena komunální daní, která by v sobě obsahovala i většinu těchto poplatků, což je mnohem systémovější.
282
Ať tady někdo řekne číslo, kolik v této chvíli dluží občané za odpadky, poplatky z ubytovací kapacity a další, které jsou stanoveny; za psy atd. Jsou to stovky milionů korun. Pak uděláme tvrdé opatření, že pozveme exekutora. Výsledek je ten, že z peněz daňových poplatníků přetečou další peníze; peníze exekutorům. Protože nesplacené pohledávky narůstají dramaticky o náklady exekutorů. Problém je pouze s poplatkem za psy. V podstatě nikdo neví, proč se platí. Už jsme tady o tom kdysi hovořili, že nenajdete žádné racionální zdůvodnění. Není tady čas a prostor, abych ho po vás chtěl. Prostě jsou všechny nesmyslné. Není to ani na útulek. Ani na uklízení exkrementů. Protože kdyby tomu tak bylo, tak by lidé nemohli platit pokutu. Když platí za psa, tak bych předpokládal, že někdo exkrementy uklidí. Ale my na něm chceme pokutu, když je neuklidí. Takže k tomu to také není. Prostě někde to vzniklo – údajně k tomu, aby se reguloval počet psů. Ten se ovšem za 200 Kč ročně, nebo 1200 nereguluje. To by se muselo platit 2000 měsíčně, pak by se to možná mohlo regulovat. Ale když se u nás platí 200 Kč za rok, tak to nijak počet psů v obci nereguluje. Druhá věc, nad kterou bychom se měli vážně zamyslet, je tzv. infrastrukturní daň. Dnes se platí. Ale paradoxně ji platí ti, kteří staví. Na druhé straně síťaři, kteří zapomněli, že už nejsou socialistickými národními podniky, ale většinou akciovými společnostmi, rozkopávají města a obce. Obce na to nemají peníze, protože to neumějí uvést nikdy do původního stavu. Takže by to např. mohlo vypadat tak, že za to, co prodá síťová organizace, např. vodárna v katastru obce, tak z toho by platila obci jistý poplatek, a pak by si mohla kopat. Obdobně to jde bez velké administrativy u všech síťařů – ať je to elektřina, plyn nebo další věci. To je podle mého názoru cesta, jak by se věc zjednodušila. Protože daň z nemovitosti se samozřejmě vybírá mnohem snadněji než daň z ubytovací kapacity. Možná si vzpomenete, když se tady daně řešily, tak MF řeklo, že to budou platit jenom hotely, ale soukromníci ne, protože nikdo neumí zkontrolovat, jestli je člověk u někoho na návštěvě, nebo jestli tam bydlí celé léto. Problém, který je v obcích, že třeba rekreační oblasti mají trojnásobný počet obyvatel, není vyřešený. Není vyřešen ani problém s cizinci, kteří nejsou započítáni do stavu. A to poslední a nejlepší řešení – kdyby ty samé obce, které pláčou, přistoupily na to, abychom maximálně zrušili systémy dotací, které většinou se jednomu ukradnou a druhému dají, a to nerovnoměrně, podle toho, kdo má kde kámoše, a peníze se nechaly obcím, tak bychom možná tyto problémy neměli. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí pan senátor Vladimír Dryml. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, předem bych chtěl říci, že jsem předpojatý. Protože naše nemocnice má podnikovou ubytovnu. Ostatně jako téměř všechny nemocnice v této zemi. Za druhé. Velké seriózní podniky mají podnikové ubytovny. Ten největší majitel všech těch ubytoven je, a tady to zaznělo – stát. To znamená, že my tady říkáme, že státní rozpočet zatížíme určitými finančními prostředky. Řekněme si to otevřeně. Je to tak. Kvůli čemu to děláme? Kvůli tomu, že někteří starostové křičí, že mají málo peněz a že si chtějí někde „líznout“. Dobře, já to chápu. Každý z nás chce mít více a více peněz. Nebudu jim šahat do svědomí, jestli dobře, nebo špatně hospodaří. Proč bychom měli kvůli dvěma lokalitám, jak jsme slyšeli – Božímu Daru a Plzni – proč bychom měli zatížit stát, opakuji – stát – tak neúměrně velkými
283
finančními náklady. Rád bych si poslechl nepřítomného ministra Janotu, co by na to říkal, v této tak složité době. Ještě jednou opakuji – zvýšení ze 4 Kč na 6 Kč, rozšíření na podnikové ubytovny a platba i z neobsazeného lůžka. Toto v době hospodářské krize je velmi špatný krok, který jsme udělali. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Přihlášen je nyní pan senátor Miroslav Nenutil. Připraví se pan senátor Petr Vícha. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, jako senátor upozorňuji, že navrhovanou novelou se tam dává možnost – tam je přece slůvko „až 6 Kč“, nikoliv povinnost. Jako starosta západočeského Stříbra říkám, že v žádném případě si nechci nikde „líznout k něčemu“, ale nechci, aby mí občané dopláceli na sezónní zaměstnance. Nechci, aby na tom vydělávaly nějaké pochybné agentury. A nechci, aby moje město, které má 150milionový rozpočet, muselo nemalou část vynakládat na věci, když musím likvidovat po těch zaměstnancích… Asi vám není neznámé, že během roku v tom 8tisícovém městečku zkrachovala 2tisícová fabrika. Dovedete si představit, jak to vypadalo asi před rokem, jak to vypadá teď, když tam zůstalo pár set občanů bez práce. Ostatní to tam u nás hezky vyrabovali. Pak si odjeli někam jinam. Ale nám to tam zůstalo. Navíc tam zůstaly stovky nezaměstnaných. A já teď mám hledat v rozpočtu nějaké částky na to, abych to všechno napravoval. Podotýkám, že to, co tady teď máme schvalovat – předpokládám po nepřijetí nějakých pozměňovacích návrhů – dává nám, starostům, možnost. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Hovoří pan senátor Petr Vícha. Je zatím posledním přihlášeným. Senátor Petr Vícha: Děkuji, pane předsedající, za slovo i za to, že jste mi neudělil předtím přednostní právo. (Místopředseda Milan Štěch: Omlouvám se.) Já vám za to děkuji, protože jsem původně chtěl vás napomenout za to, že jste nenapomenul předřečníka z Teplic, protože tento zákon není o psích exkrementech a tak dále. Ale paradoxně já jsem na výboru hlasoval pro zamítnutí návrhu zejména proto, že přítomný navrhovatel nedokázal tak argumentovat a nedokázali jsme pochopit, jak může ze sněmovny vyjít něco s účinností 1. 1. 2009. Ale paradoxně ti nejvehementnější odpůrci zákona z Teplic a pan kolega Dryml mě přesvědčili, budou-li přijaty pozměňovací návrhy, které jsou rozumné, které napravují chyby, tak budu hlasovat pro zákon. Protože jsem se dozvěděl, jak to dělají v Teplicích – a závěr byl: je to na samosprávě, jak to udělá. Může a nemusí to využít – a tak by to mělo být. A druhý důvod – nejvíce státních ubytoven – tak ať stát platí. Stát má peněz dost, rozdává desítky miliard, tak proč by nemohl zaplatit pár korun za ubytovací lůžko, když se obec rozhodne vyhlášku přijmout. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Já chci jenom dodat, že skutečně nedokáži z tohoto postu posoudit, zda-li poplatky za ubytovny souvisí nebo nesouvisí se psími výkaly. To jenom na okraj. Nikdo další se nehlásí, tudíž si dovolím bohatou diskusi ukončit. Ptám se garančního zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Ano, prosím, pane zpravodaji.
284
Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak jste jistě pochopili, tak na řešení tohoto problému bychom potřebovali ne jeden, ale několik zákonů tak, aby to vyhovovalo jak na Božím Daru tak v Plzni, tak u nás v Chýnově, popřípadě ve Vrchlabí. Je to ještě daleko složitější problém. Navrhovaná novela totiž vůbec neřeší další okruhy problematických míst. Mohl bych zmínit obce, které sice mají malý počet obyvatel, ve svém katastru mají stovky chat. Tady vůbec neřešíme problém, že chataři, vlastníci pronajímají chaty někomu dalšímu a často i přes realitní kanceláře, přes cestovní kanceláře a také neplatí obcím nic. Mohl bych zmínit pronajímání lůžek v rodinných domcích nebo v domech, tzv. zimmer frei. Zase – tuto oblast tímto zákonem neřešíme. Přesto po řekněme jisté argumentaci a hledání možností se budu přiklánět k tomu, abychom propustili tento zákon do podrobné rozpravy a po přijetí některých pozměňovacích návrhů případně uvedli do života, respektive poslali do Poslanecké sněmovny, protože aspoň nějakou malou část trošičku vyřešíme. Vystoupilo tady víc jak deset senátorek a senátorů, z toho někteří dokonce dvakrát. Já se pokusím k pár vystoupením trošku komentovat stanovisko moje. Ano, samozřejmě že je velký problém to, že je nerovnost v podnikatelském prostředí tak, jak to zde zmínil pan senátor místopředseda Šneberger. Prostě někteří za stejně poskytované služby musí obcím odvádět nebo mají odvádět prostředky, někteří nemusí. Čili tady, pokud se to pozměňovacím návrhem vrátí do polohy, ve které to bylo navrženo původně do Poslanecké sněmovny, dostane to i moji podporu. Když si promítnu, jakým způsobem problémy v obcích dopadají právě z hlediska rozdílného daňového určení v obcích, rozumím i panu senátoru Horníkovi. Protože obec s malým počtem obyvatel s velmi nízkým koeficientem musí zabezpečovat spoustu služeb. Zde bych chtěl na adresu pana senátora Drymla prostřednictvím předsedajícího říci, no ať stát skutečně platí prostředky, protože je to stát, kdo zatěžuje obce různými úkoly, které obce musí ze zákona plnit. A jestliže v té obci má stát velkou ubytovnu svých zaměstnanců a obci nic neposkytuje, obec má malý koeficient rozpočtového určení daní, tak je skutečně nemůže naplňovat a v tom momentě se dostává do problémů starosta, zastupitelstvo, a to i právních. Takže ano, každý má platit, jak zaměstnavatel, tak stát. Takže tady mně to v tom případě vůbec nevadí. Na adresu pana senátora Kubery prostřednictvím předsedajícího já také nemám rád daň z nemovitosti. Radši bych, kdyby se nazývala skutečně komunální daní. Ale bohužel zatím se nazývá daní z nemovitosti a skutečně je zapotřebí řešit tento problém, problém příjmů obcí i z nemovitostí, ve kterých jsou ubytováváni přechodně občané ať už za účelem práce nebo za účelem rekreace prostřednictvím této daně, ať už ji budu nazývat komunální nebo ať už ji budu nazývat daní z nemovitosti. Protože to je jediný způsob, jak se zbavit nepříjemného kontrolování, o kterém tady hovořil pan kolega Horník, že obce musí vynakládat značné úsilí k tomu, aby zkontrolovaly podnikatele v oboru cestovního ruchu, jestli vykazují správný počet obsazených lůžek či nikoliv. Hospodářský dopad, o kterém tady mluvil pan kolega Nenutil, také chápu. Jsou prostě místa, kde před řekněme snížení ekonomického chodu této republiky, jsou na tom ještě poměrně dobře a jsou místa, kde je to výrazně horší. Já sám pocházím z oblasti, kde to také není nic moc extra a každé další zatížení podnikatelů i v cestovním ruchu i v ubytovacích kapacitách s sebou může nést další zhoršení prostředí. Takže to jsou všechno věci, které mě vedou k tomu, abych vám přes stanovisko výboru, které jsme přijali ve smyslu toho, že nebylo zřejmé, že bude ochota vrátit se k dnešnímu stavu, kdy se platí z využitého lůžka a nikoliv z lůžka,
285
které by bylo deklarované kapacitou a i pro chyby tohoto zákona jsme navrhli zamítnout. Čili já dneska ve shodě, že má šanci projít pozměňovací návrh tohoto typu říkám, že budu hlasovat pro pozměňovací návrh a potom pro vrácení do Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Z tisku výboru a v průběhu jednání mohu konstatovat, že nezazněl návrh – schválit návrh zákona – a máme pouze návrh výboru zamítnout. Takže přistoupíme k hlasování. Registrováno 52, aktuální kvorum 27, usnesení garančního výboru je návrh zamítnout. Zahajuji o tom hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 90, registrováno 52, kvorum 27, pro návrh 11, proti 10. Návrh byl zamítnut. Tudíž nemáme jiný návrh k hlasování v tuto dobu a přistoupíme k otevření podrobné rozpravy. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Předpokládám, že to budou ti, kteří avizovali pozměňovací návrhy. Ano, pan senátor Jiří Bis. Prosím. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, máte před sebou jednoduché pozměňovací návrhy. Zaprvé v článku I v bodu 3 v § 7 odst. 4 za slova „Kč za“ vložit slova „každé využité“. To znamená, bude to z každého využitého lůžka. Za druhé v článku II číslovku „2009“ nahradit číslovkou „2010“. To znamená, že platnost bude od počátku roku 2010. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Pane senátore, může jít na své místo. Dalších věcí se ujme pan zpravodaj. Nikdo další se nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím a táži se pana garančního zpravodaje, jestli se chce vyjádřit. Vyjádřit se nechce, ale provede nás hlasováním. Prosím. Předpokládám, že nemusíme opakovat znělku, že budeme pokračovat. Nejsou námitky. Senátor Pavel Eybert: Byly předloženy dva pozměňovací návrhy, tak jak jste je slyšeli. Návrh na změnu účinnosti je takřka povinný, návrh, že by mělo být placeno za každé využité lůžko, ten už jsme si tady několikrát probrali a zdůvodnili. Já si dovolím navrhnout hlasování o obou bodech najednou. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ano. Jsou nějako námitky? Nejsou. Takže budeme tak hlasovat. Aktuálně registrováno 53, kvorum 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 91, registrováno 53, kvorum 27, pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl schválen. Nyní bychom měli rozhodnout o vrácení návrhu Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 54, kvorum 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. V okamžiku hlasování č. 92 pro návrh 50, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji.
286
Nyní bychom měli přistoupit k pověření. Navrhuji, aby naše rozhodnutí odůvodnil v Poslanecké sněmovně pan senátor Pavel Eybert jako zpravodaj a dále je navrhován pan senátor Jiří Bis. Souhlasí? Ano. Slyšeli jste návrh. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Hlasování č. 93, registrováno 53, pro návrh 49, proti nikdo. Návrh byl schválen. Splnili jsme všechny procedury, které nám ukládá jednací řád i naše usnesení, takže děkuji. Toto jsem říkal z toho důvodu, vážené kolegyně a kolegové, že při posledním bodě, který jsme před tím projednávali, a to byl tisk 121, který se týkal stavebního spoření, respektive možnosti úhrady příspěvku nebo nákladů na vzdělávání, bylo opomenuto pověřit naše kolegy a kolegyně, kteří odůvodní návrh v Poslanecké sněmovně. Protože my jsme rozhodli, že ho vrátíme s návrhem zamítnout. Takže mi dovolte, abych to napravil. Já si myslím, že nemusíme dávat znovu znělku, je to procedurální otázka, která je nám dána naším vlastním usnesením č. 65 ze dne 28. ledna 2005. Navrhuji, abychom pověřili pana senátora Karla Korytáře a paní senátorku Hanu Doupovcovou, pokud oba dva souhlasí, aby nás v Poslanecké sněmovně zastoupili a odůvodnili naše rozhodnutí. (Jmenovaní souhlasí.) Jsou nějaké námitky, abychom hlasovali okamžitě? Pokud tomu tak není, tak si dovolím zahájit hlasování o pověření. Kdo je pro tento návrh, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Registrováno 53, kvorum 27, pro návrh 49, proti nikdo. Návrh byl schválen. Tím jsme se vyrovnali s věcí v plném rozsahu. Budeme pokračovat v jednání. Dalším bodem je: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a některé další zákony Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 143. Návrh uvede poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Zároveň se omlouvám, že jsme ji včera nechali marně čekat, ale když i Senát zasedá, nikdo si nemůže být jistý, jak se věci budou vyvíjet. Prosím. Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Pane místopředsedo, máte poslancům co vracet. Jinak dobrý den, dámy a pánové, paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych velmi stručně odůvodnila poslanecký návrh novely trestního zákoníku, jehož podstatou je otázka hranice trestní odpovědnosti, tedy 14 nebo 15. Není to politické téma, a pokud je mi známo, názor na tuto hranici dělí většinu politických klubů. Samozřejmě, že lze argumentovat pro obě varianty. Já spolu s větší částí odborné veřejnosti a Výborem pro práva dětí OSN a jeho Dětským fondem se přikláním k hranici 15 let. Ale rozumím tomu, že se najdou racionální argumenty i pro nižší hranici trestní odpovědnosti – 14 let. Ono rozhodování spíše než racionální bývá – a nepochybně i zde bude – emotivní. Do velké míry ho ovlivní to, jestli právě vám nějaký nezletilý spratek včera nebo předevčírem ulomil stěrač u auta, a toho by samozřejmě patřilo stáhnout z kůže a trest smrti je pro něj málo, nebo jestli se jednání, které je na hranici zákona, dopustí váš pubescentní oblíbený vnuk nebo syn.
287
Ale nechme teď emoce stranou. Já se pokusím spíše zrekapitulovat důvody, které nás vedly k předložení této novely tak krátce po schválení trestního zákoníku, který byl zde v Senátě projednán počátkem ledna letošního roku. Právě diskuse v Senátu nás totiž k předložení tohoto návrhu inspirovala. Jistě si vzpomenete, že celá řada z vás se bránila zvednout ruku pro komplexní změnu trestního práva hmotného právě z důvodu posunutí hranice trestní zodpovědnosti i hranice tzv. sexuální svobody, a ministr, tehdy to byl pan ministr Pospíšil, na tuto diskusi reagoval ujištěním, že bude v krátké době, tedy ještě před účinností trestního zákona, předložena novela, která otevře diskusi znovu na to, jak nastavit hranici trestní odpovědnosti. Vyrozuměla jsem, že i to byl důvod, proč někteří z vás zvedli v konečném hlasování pro trestní zákoník svoji ruku. Vzhledem k politickému vývoji v ČR vláda neměla čas předložit návrh, který by tuto otázku řešil. A ráda bych připomněla, že původní rozhodnutí o snížení hranice trestní zodpovědnosti nebylo záměrem vlády, nebylo v souladu se stanoviskem její Legislativní rady, dokonce neodpovídalo ani názoru ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny a jejích dalších orgánů, ale padlo až na plénu PS návrhem pana poslance Chytky, a tak, jak se to někdy stává, momentální konstelace nahrála schválení tohoto návrhu. Čili ani vláda neměla možnost tuto otázku znovu otevřít s ohledem na výměnu ministrů délku legislativního procesu. I proto jsme spolu s kolegyní Kateřinou Konečnou se pokusily o toto monotematické řešení my. Jak už to bývá, návrh se stal předlohou pro celou řadu dalších návrhů, tentokráte vesměs z dílny vlády a ministerstva spravedlnosti, byť byly tyto návrhy předkládány jednotlivými poslanci, ale jsou to návrhy, které se snaží napravit chyby, které se u tak velké normy, jako je trestní zákoník, mohly do textu vloudit a byly samozřejmě i konzultovány s odborným zázemím a vládou. Předloha, kterou máte před sebou, se tedy snaží, aby ještě před účinností trestního zákona, tedy před 1. lednem 2010, došlo k vrácení daného stavu, pokud jde o hranici sexuální svobody a trestní zodpovědnosti, a aby byly vychytány některé drobné nedostatky již schválené předlohy rovněž před nabytím její účinnosti. Rozhodnutí máte ve svých rukou. Je skutečností, že jakákoliv forma vrácení této předlohy ji s největší pravděpodobností s ohledem na současný stav Poslanecké sněmovny odsuzuje k nepřijetí. Já tvrdím, že snaha řešit problémy, které přináší dětská kriminalita, snižováním hranice trestní odpovědnosti je rezignací na možnost děti vychovávat, zvlášť v době, kdy máme věznice přeplněné a i u dospělých pachatelů uvažujeme o alternativních trestech. A do jisté míry hovoří i o nás, jestliže začneme tvrdit, že současná mladá generace je horší, než jsme byli my. Něco podobného říkali asi všichni, kteří už se cítili věkem pokročilí, abych to vyjádřila trošku slušně. Děkuji a děkuji i za diskusi, na kterou se těším. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní navrhovatelko, vaše místo je u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 143/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, velmi stručně.
288
Je to sice tisk a zákoník, který vyžaduje velké pozornosti, pokusím se shrnout neosobně to, co proběhlo na ústavně-právním výboru a k jakému závěru, resp. návrhu jsme dospěli. Pokud jde o návrh novely trestního zákoníku, tak jej předkládala skupina poslanců. Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR poslanecký návrh nejen přijal, ale přepsal ho a doplnil další změny trestního zákoníku. 19. června 2009 byl návrh novely trestního zákoníku přijat. Pokud jde o členění, podíváme-li se do novely trestního zákoníku, tak jak již zde bylo konstatováno, základní nosná část je vlastně skutečně změna věkové hranice trestní odpovědnosti zpět na 15 let. Protože schválením trestního zákoníku jsme snížili věk trestní odpovědnosti z 15 na 14 let a návrh počítá s tím, že by mělo zůstat to, co je platné v současné době, to znamená ze 14 zpátky na 15 let. K tomu je samozřejmě nutno přepsat v zákoně a v dalších zákonech příslušné číslovky. Jinak se vkládá nová skutková podstata trestného činu, najdeme ji v § 146a trestního zákoníku. Je to trestný čin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky. Podle mého názoru je to naprosto v pořádku, resp. právně správné. Dále se zvyšuje horní hranice trestních sazeb odnětí svobody z 15 na 16 roků, resp. až na 18 let trestu odnětí svobody u některých podle mého názoru nejtěžších forem trestných činů. Jde celkem o 19 trestných činů, 17 z nich je spojených s násilím, dále pak nejtěžší drogový zločin a nedovolené nakládání s radioaktivní látkou. Pokud bychom se podívali do novely trestního zákoníku, najdeme tam čísla paragrafů, já bych si dovolil velmi rychle je pojmenovat, abychom viděli, že skutečně jde v drtivé většině o násilnou trestnou činnost. Je to těžké ublížení na zdraví, nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy, neoprávněné odebrání tkáně a orgánů, zbavení osobní svobody, zavlečení, sexuální nátlak, nedovolená výroba a držení radioaktivní a vysoce nebezpečné látky, násilí proti úřední osobě, vzpoura vězňů, porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti a porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností. To je změna z 15 let na 16 let, tedy o jeden rok se navrhuje více. Pokud jde o zpřísnění horní hranice z 15 na 18 roků, jde o tyto trestné činy: Je to mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, je to nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy a násilí proti orgánu veřejné moci. Zpřísnění z 16 let na 18 roků, tedy o 2 roky, se navrhuje u těchto trestných činů: Obchodování s lidmi, loupež, braní rukojmí, znásilnění a pohlavní zneužití. Dále jsou tady napravena drobná legislativní opomenutí; v námi přijatém trestním zákoníku. Pokud jde o část druhou, tady opět jde zejména o změnu v přečíslování, to znamená zase souvislost s věkovou hranicí trestní odpovědnosti, tj. zpátky ze 14 na 15 let věku. Jinak velmi podrobně to byl náš senátní tisk č. 12, tak jak jsme jej projednávali v lednu letošního roku. Část třetí je změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. I tady jde zase o přečíslování ze 14 na 15 let. Pokud jde o část čtvrtou, je to změna trestního řádu a jde skutečně o drobné doplnění týkající se trestu domácího vězení.
289
Část pátá je změna přestupkového zákona. Zde se zvyšuje sazba, resp. horní hranice pokut z 1000 Kč na 5000 Kč a v případě další, čili větší újmy, z 3000 Kč na 20.000 Kč. Je to návrh Svazu měst a obcí, tak jak jsme jej kdysi dostali. Část šestá je změna zákona o rejstříku trestů. Část sedmá, která možná vyvolá, resp. vyvolala diskuse zejména právní, je změna zákona, kterým se mění trestní řád a některé další zákony. Je to zase novela novely a jde o tzv. novináři pojmenovaný „náhubkový zákon“. Nejde zde o podstatu trestního řádu, jde zde vlastně o zrušení § 178 dosud platného zákona, což je trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji ve formě úmyslné, ale i nedbalostní. V novém trestním zákoníku je tato podoba zachována v § 180 trestního zákoníku. Rozvinula se diskuse na to, co vy jste mohli dostat jako názor legislativního odboru Senátu, který upozorňoval na nebezpečí, že v momentě, kdy by byl zrušen tento trestný čin, že si zrušujeme tento trestný čin vůbec v novém trestním zákoníku. Osobně mám odlišný názor. Potvrdil to i prof. Šámal na ústavně právním výboru. Znamená to, že kdybychom tento trestný čin v rámci náhubkového zákona nezrušili, budeme mít vedle sebe od Nového roku dva stejné trestné činy a mohlo by to vyvolat právní zmatek při vyvozování trestní odpovědnosti. Účinnost: zákon má nabýt účinnosti dne 1. 1. 2010, což kopíruje účinnost trestního zákoníku, s výjimkou části třetí – to jsou doprovodné body – zákon o základních registrech, který má nastat až k 1. 7. 2010. Lhůta pro projednání končí dne 7. srpna 2009. Návrh ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Bylo to hlasování 6:4. Jak jsem v úvodu uvedl, osobní poznámky si nechám pro obecnou rozpravu. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, vaše místo je u stolku zpravodajů. Navrhuje někdo podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho s takovým návrhem nevidím, přistoupíme k otevření obecné rozpravy. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášen je pan senátor Jiří Žák. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Žák: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně a kolegové, chtěl bych polemizovat s paní předkladatelkou o věkové hranici 14 nebo 15 let. Je to záležitost především mediální, ale fakticky lze postihovat dnes mládež před hranicí 15 let nějakým způsobem. Z mého pohledu dochází u určité skupiny mládeže k zneužití toho, že byla nastavena trestnost od patnácti let. Jediný význam toho, zda to posuneme nebo vrátíme do původní podoby, která je dnes platná v trestním zákoníku na 14 let, je určitý signál této skupině mládeže, že si nemohou dovolovat všechno. Vím, že výchovou lze zvládnout hodně, ale nedomnívám se, že jak je to dnes nastaveno v trestním zákoně, je to nastaveno správně a s vaší novelou se neztotožňuji. Avizuji, že mám připravené dva pozměňovací návrhy, kdyby tato novela postoupila do podrobné rozpravy. Jeden by se týkal tohoto věku a druhý § 72 obecné ohrožení, kde se jedná o řízení motorových vozidel bez řidičského oprávnění. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí paní místopředsedkyně Senátu senátorka Alena Gajdůšková.
290
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, paní senátorky, páni senátoři, nechtěla jsem k tomuto návrhu zákonu vystupovat, protože jsem měla za to, že to, co je navrhováno, je tak žádoucí, že zde nebude žádný problém, aby to bylo schváleno. Tím myslím část zvýšení trestních sazeb a zavádění nových skutkových trestných činů. Zde v Senátu jsme se již vyslovili – a byl to náš požadavek, že chceme, aby současná hranice trestní odpovědnosti zůstala ve výši 15 let. Pan ministr Pospíšil nám to tehdy slíbil. Považovala jsem to za plnění požadavku Senátu. Byla jsem velmi překvapena, když jsem v médiích slyšela ze Senátu názor v této chvíli opačný, tedy názor, že by měla být hranice trestní odpovědnosti snížena, dokonce s odůvodněním, že v celé Evropě je 14 let. Dovolím si upřesnit, že v celé Evropě tato hranice na 14 letech není. Čtrnáct let má jako hranici trestní odpovědnosti 11 zemí, 5 zemí má hranici trestní odpovědnosti 15 let, kromě nás je to Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko, dvě země mají tuto hranici dokonce až od 16 let – Portugalsko a Španělsko a dvě země mají tuto hranici dokonce až ve věku 18 let, a to je Belgie a Lucembursko. Záměrně jsem uváděla jednotlivé země, protože to má historické a kulturní souvislosti. Možná to má ještě další konsekvence. Konsekvencí je to, že trestní odpovědnost u mladistvých je spojitou nádobou s trestní odpovědností jak u jejich rodičů, případně jiných zákonných zástupců. Chci, abyste přemýšleli, než rozhodnete o tom, jak budete hlasovat o tom, že jestliže snižujeme trestní odpovědnost u dětí, zbavujeme současně trestní odpovědnosti za ně rodiče. Myslím si, že to není dobrý stav. Je sice pravda, že naše děti a mladí lidé jsou fyzicky vyspělí možná mnohem dřív, než jsme byli my, a určitě, než byli naši předkové, ale jak je dokazatelné, sociálně zralí jsou naopak mnohem později. Trestní odpovědnost a hranice sexuální svobody má souvislost především se sociální zralostí. Jedině sociálně zralý jedinec může nést plnou odpovědnost za své konání včetně sexuálního života a jeho důsledků. Musím k tomu dodat ještě jednu poznámku. Překvapila mě anketa, kterou dělal myslím Český rozhlas, kde se mladí lidé, žáci, vyslovovali pro to, že si přejí, aby hranice trestní odpovědnosti zůstala v 15 letech. Vnímám jako velmi žádoucí a pozitivní pozměňovací návrh, který předkládá pan kolega Žák ve věci řízení motorových vozidel, ale domnívám se, že cena této novely, kterou máme předloženu, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, je tak vysoká, že bychom neměli riskovat její vrácení do Poslanecké sněmovny. Myslím si, že to, co navrhuje pan senátor Žák, jsme schopni prosadit jako samostatnou záležitost nějakou novelou. Děkuji za pochopení a věřím, že rozhodnutí Senátu bude opět moudré. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vystoupí paní senátorka Alena Palečková. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. Senátorka Alena Palečková: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, budu velmi stručná. Já avizuji dopředu, že nebudu hlasovat pro tuto novelu a zároveň při tom říkám, že jsem já intuitivně pro to, aby ta hranice byla přesunuta zpět na 15 let. Ale trošku mi vadí, že takovýmto způsobem zacházíme s trestním zákoníkem, což je norma, která tvoří základní kámen práva, a my tady jsme před půl rokem to posunuli na základě poslaneckého návrhu na 14, teď to na základě poslaneckého návrhu posouváme na 15. Já bych se nerada dočkala toho, abychom to za půl roku posouvali na 13 a pak na 16 bez toho, že se o tom povede řádná debata tak, jak
291
jsme si tady vlastně na bývalém ministru spravedlnosti při posledním projednávání požadovali. To je jeden důvod. Druhý důvod jsem se tady dočetla, protože náš výbor se tím nezabýval, v informaci legislativy, která posuzuje tento návrh jako velmi hrubé, abych to necitovala nepřesně, prostě tento návrh není legislativně povedený. Takže nebudu pro to hlasovat přesto, že se domnívám, že hranice 15 let v tomto případě by byla lepší a doufám, že se dočkáme té kvalifikované debaty na toto téma a pak teprve kvalifikovaně rozhodneme. Nejsem si vědoma toho, paní místopředsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, že bychom se tady nějak dohodli na tom, že to budeme posouvat. Já jsem nezaregistrovala, že by na toto téma tady proběhla nějaká kvalifikovaná debata. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Čunek, připraven je pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem přesvědčen, že v tuto chvíli jde jenom o to, jaký počet nás tady zůstane. Protože ve středu, ve čtvrtek, taky bylo podstatně více lidí a čím déle budeme diskutovat o tom, o čem jsme již velmi dlouho diskutovali před několika měsíci, a zdá se mi, že ti, kteří byli pro 14 a pro 15 nezměnili své postoje, to znamená své přesvědčení, tak ti ho ani nezmění. Takže já jsem přesvědčen, že všechny dobré pozměňovací návrhy, které tady jsou, vedou k tomu, že tato norma začne platit v ČR, protože tady nepřijde novela do konce tohoto roku, začne platit a pak bude mnohem obtížnější změnit tento trestní zákoník zpátky na 15 let, jak platil dlouhou dobu. Já právě z toho důvodu, že jsem velkým zastáncem, aby hranice byla 15 let, aby se odpovědnost vyvozovala spíše ještě tvrději vůči rodičům, ale to není teď předmětem této novely, proto, kdyby byl sebelepší pozměňovací návrh, tak jsem pro to, abychom schválili novelu tak, jak byla. Protože její nosné téma je vrácení hranice na 15 let, to znamená, aby se nic nestalo, aby tady nebylo přechodné období, kdy bude platit trestní zákoník s hranicí 14 let a posléze budeme diskutovat. Já myslím, že ta diskuse skutečně už proběhla. Takže vás prosím a pléduji pro to, aby norma byla schválena tak, jak je, a nebyla vrácena do Poslanecké sněmovny. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Vystoupí pan senátor Jaroslav Kubera. Jako další je přihlášen pan senátor Jiří Pospíšil. Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, celou dobu, kdy projednáváme trestní zákoník, tak se jak červená nit tím táhne tento problém a unikají nám trošku jiné problémy, které nepochybně v takovém velkém kodexu jsou. Těch 14 – 15 má ještě k tomu dvě dimenze. První se týká trestní odpovědnosti a druhá se týká sexuální zralosti. Možná, že kdyby sexuální zralost zůstala na 15, tak by bylo průchodnější těch 14.
292
Já se přiznám, že jsem pro 14 a úplně z jiných důvodů, než je tady velmi dojemně líčeno, jak budeme zavírat malé děti a podobně. Vůbec tomu tak není. Samozřejmě možnosti trestů – česká společnost je trošku posedlá přísnými tresty, a proto dochází k těmto excesům. Ale přece sprejera, kterému jsme schválili trestnost jeho počínání – já jsem s tím tehdy nesouhlasil, protože nejlepší je, když sprejer pomaluje zeď, ho donutit, aby ji očistil. Protože to je práce, a ta je nepříjemnější než nějaký jiný trest. Také se v praxi ukázalo, že zákon nepřinesl to, co jsme od něj očekávali. Ve skutečnosti i odborníci jsou rozděleni na dvě poloviny, ale shodují se v tom, že to není žádné drama. Ať 15 nebo 14, není nic, co by nějakým zásadním způsobem život v této zemi ovlivnilo, zejména proto, že jednak skutečná sexuální zralost se pohybuje někde mezi 17 a 18, myslím, kdy mladí lidé začínají nějaký vážný pohlavní život. A námitky, které se také dojemně často prezentují, že to povede k pedofilnímu ráji a podobné nesmysly, to samozřejmě není pravda, protože každý, kdo si o tom něco přečetl, tak ví, že pedofily nezajímají tyto věkové skupiny, ale zcela jiné. Bohužel ty mnohem mladší. Já mám ještě jeden problém. A nebo rád bych zmínil to, jestli jste si všimli, že 62 % naší společnosti žádá, aby byl znovu zaveden trest smrti. Jsem zvědav, jaká bude reakce vášnivých čtenářů výzkumu veřejného mínění a jestli se tady setkáme s návrhem, že když si to lidé přejí, tak bychom to měli zavést. Jiná věc je, že ono to je velmi obtížně realizovatelné. A zastánci říkají: no jenom za takové ty odsouzeníhodné činy. Ale kdy to je jenom za ty – a zkušenost ze Spojených států poté, co se začala zkoumat DNA, je děsivá. Děsivá, kolik lidí bylo popraveno ve Spojených státech a poté se ukázalo, že byli popraveni nevinně. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane senátore, … Senátor Jaroslav Kubera: Co máte za námitku, pane předsedající? Místopředseda Senátu Milan Štěch: Trest smrti neprojednáváme, není tam Senátor Jaroslav Kubera: Projednáváme, prosím, trestní zákoník. Tak jestli trest smrti není součástí někde trestního … jestli ho mají v občanském soudním řádu, někde, trest smrti, nevím. Ale kde mají trest smrti – většinou ho mívají v trestním zákoníku. Jestli myslíte, že ho mají v zákoně o zemědělství, prosím, ale nemají. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Já si myslím, že ve trestním zákoníku je několik set paragrafů … Senátor Jaroslav Kubera: Já si myslím, že mluvím o trestním zákoníku jako celku. Takže můžeme mluvit, o čem máme potřebu mluvit. A ta druhá potřeba, o které mám mluvit, je nenápadný přílepek, který se týká přestupkového zákona. Přesně to uchvácení a posedlost vysokými tresty, kde Svaz měst a obcí a někteří starostové chtějí zpřísnit, takže mění pokutu za přestupky z tisíce korun na pět a tu druhou sazbu z pěti na 20. Jistě si vzpomenete na spadlého cyklistu za 25 tisíc. Já jsem mnohokrát prosil Senát, aby skutečně hrál roli pojistky a nenechal se uchvátit těmito násilníky, kteří poté zjistí, že to nefunguje. Dluhy na pokutách jsou v ČR miliardové. Neumíme vybrat ani pokutu 100 korun, protože nemáme žádný rozumný mechanismus, kterým
293
bychom pokutu z přestupce dostali. A pokuta nevymožená nebo vymožená za tak dlouhou dobu, že už ani neví, za co to je, je zbytečná. Když se to týká přestupků v občanském soužití, tak si zkuste představit, jakých lidí se to týká a jediný důsledek bude, že budou další exekuce, protože oni ji samozřejmě nezaplatí. Význam trestu je v tom, že je neodvratný. Jeho praktická výše nemá tak závažný význam, jak se nám zdá. Buď je to snaha získat další peníze do obecních pokladen, ale je to jeden z nejobtížnějších problémů jen za pokuty za dopravní přestupky má naše město dluhy 16 milionů a vůbec si s tím nevíme rady. A dokonce vůbec to nejsou jenom žádní nepřizpůsobiví občané. Protože ve chvíli, kdybychom řekli, že se zabavuje řidičský průkaz do doby, než dotyčný zaplatí za přestupek, tak už vidím všechny neziskové organizace a zastánce lidských práv, že to prostě není možné. Přitom by to bylo velmi jednoduché. Nemáš peníze, nevadí. Až je přineseš, vrátíme ti papíry. Když to řeknu velmi neprávně a zjednodušeně. A zkuste si představit ten křik. Takže my raději neuděláme nic, on to potom nechá prekludovat za rok, tak jediný nápad je, tak to tedy prodloužíme na dva roky, což je výsledek ještě horší. Takže já jen avizuji, kdyby náhodou došlo na pozměňovací návrhy, že je podán pozměňovací návrh vrátit to zpátky na tu hranici, a nenechat se …. Zkuste si doma přečíst, jaké pokuty tady schvalujeme. To přece není normální! Zkuste se nad tím zamyslet! Jak se tady hází 500 tisíc, milion, pět milionů jakoby nic. Ale ony to jsou pokuty. A taková povídání o tom, že malá pokuta člověku nevadí, já vám garantuji, že vadí. Zkuste si to na sobě. I sto korun je hodně peněz. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, nyní bude diskutovat jako poslední přihlášený pan senátor Jiří Pospíšil. Senátor Jiří Pospíšil: Paní poslankyně, pane místopředsedo, dámy a pánové, já ve věci toho návrhu nemám nějaký silný názor. A když nemám silný názor, tak se spíš rozhoduji pro to právní normu neměnit. Taky mi tam trošku vadí přílepek. Divím se, že velcí bojovníci proti přílepkům nevystoupili v této věci. Ale jedna věc mne vyprovokovala k tomu, abych šel mluvit, a to že tady bylo řečeno několik věcí, které jsou prostě jinak. Není pravda, že ti, kteří nebudou hlasovat pro tuto novelu, zbavují rodiče trestní odpovědnosti. To jsme tu zaslechli. Ti, kteří nebudou hlasovat pro novelu, nezbavují nikoho ničeho, ti pouze nic nemění. Čili něco mění, něco přidávají nebo je zbavují, ti kteří chtějí změnit zákon. To je jedna věc. Druhá věc je, že neexistuje něco jako trestní odpovědnost rodičů za své 14leté děti, takže je nemůžeme této neexistující povinnosti zbavit. To jsem chtěl říci, aby bylo mezi námi jasno. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Ještě se přihlásil pan senátor Miroslav Antl. Senátor Miroslav Antl: Vážené dámy, vážení pánové. Já samozřejmě jako právník také nerad vidím, když jsou přijímány novely ještě neúčinných zákonů, protože to působí zmatek v duších a vědomí nejen právníků. My jsme ovšem při naší minulé diskusi takřka podmínili schválení trestního zákoníku právě tím, že o něm budeme diskutovat a že právě ještě do nabytí účinnosti trestního zákoníku jej změníme. Vzpomínám si, že tady bylo upouštěno od pozměňovacích návrhů, kdy jsme se dohodli na tom, ano, sejděme se. Tehdejší pan ministr Pospíšil slíbil, že skutečně
294
budeme diskutovat o tom, jak dosáhnout shody v našich názorech a mj. se diskutovalo právě o ponechání hranice trestní odpovědnosti na 15 letech. Diskuse se vede samozřejmě o věkové hranici trestní odpovědnosti. Nicméně zůstává stranou bez povšimnutí to, že dochází ke zpřísnění trestních sazeb. Pokud si vzpomínáte, já jsem tady tehdy brojil právě proto, aby skutečně došlo ke zpřísnění trestního zákoníku s tím, že pouze je nám předkládáno, že jsme zpřísnili trestní zákoník, ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Takže dovolte mi několik poznámek. Já jsem se tady minule zmiňoval o nejzávažnějším drogovém deliktu, tj. delikt uvedený v § 283 odstavec 4 nového trestního zákoníku, což je nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, zejména té nejzávažnější formy mezinárodního organizovaného drogového zločinu. Já jsem tehdy argumentoval právě osobou odsouzeného česko-kolumbijského drogového bosse Václava Novotného Urbana, který byl odsouzen jen na 14,5 roku a žádal jsem podstatné zvýšení horní hranice trestní sazby pro takovéhle případy, včetně možnosti výjimečného trestu odnětí svobody. Od té doby došlo ke dvěma zásadním věcem. Horní hranice trestní sazby byla k mé radosti pro takové a další případy zvýšena, alespoň na 18 roků trestu odnětí svobody, tzn. o tři roky. A naproti tomu odsouzený Václav Novotný Urban byl propuštěn již po dvou třetinách svého trestu, tedy po necelých 10 letech. A já z toho mohu mít pouze smíšené pocity. Jedno však vím určitě: Je něco nezdravého v soudní praxi při propouštění těch nejzávažnějších zločinců, zejména zřejmě jediným kritériem je snaha o snížení počtu odsouzených v českých věznicích. Nic proti tomu, nechť soudy dávají šanci kriminálníkům, kteří si to skutečně zaslouží. Nemělo by se však tak dít u pachatelů nejzávažnějších zločinů. Bohužel ze své zkušenosti vím, že se ven na svobodu dostávají i ti vrahové, u nichž byla velice špatná resocializační prognóza, a tak si myslím, že buď máme tak skvělé vězeňství, že dochází k zázračné nápravě i u beznadějných případů, anebo čistíme věznice a uvolňujeme místa dalším, protože se to zkrátka do našich kriminálů nevejde. Napadá mne, zřejmě nikoli bezdůvodně že neustálé připomínky přeplněných českých věznic mohou mít a připravit argumenty pro to, že není třeba zavírat pachatele nejzávažnější majetkové a hospodářské finanční trestné činnosti do kriminálu, resp. že tam není pro ně místo. Podle mého názoru by mělo stačit, že jsme jim snížili horní hranici trestní sazby pro tyto delikty na 10 let. Každopádně, když se rozčilujeme nad tím, že pachatelé nejzávažnější trestné činnosti dostávají nízké tresty, můžeme si tyto tresty s ohledem na současnou praxi rovnou snížit o jednu třetinu. Takže odsouzený, který dostává 15 let, se v podstatě po 10 letech dostane na svobodu. Anebo konkrétní případ, kdy vrazi, kteří byli odsouzeni k výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání 21 roků, se dostali domů už po 14 letech. A já jen doufám, že to nebude ke mně domů. Tak to necítím sám, ale lidé z mého okolí a zejména občané z mého regionu, které tady zastupuji. Jinak já jsem tady měl připomínky i k výjimečnému trestu. Diskuse zůstala mimo pozornost s tím, že jsem konstatoval, že trestní zákoník nezpřísňuje výjimečný trest odnětí svobody a nechává ho tak, že vlastně pachatel odsouzený na doživotí nemá skutečné doživotí, ale může se vrátit po 20 letech domů, nebo po 30 letech u tzv. zostřeného doživotí. Proto jsem tady navrhoval, a to zůstalo rovněž bez povšimnutí, tzv. absolutní doživotí. Dotknu se toho, co zde konstatoval pan senátor Kubera. Samozřejmě, myslím si, že kdyby se ta právní úprava podobala třeba slovenské právní úpravě, kdy by byla možnost konstatovat, že u některých
295
nejzávažnějších zločinců, u nichž je resocializace vyloučena, bude vyloučen jejich návrat, tzn. doživotí skutečné, tak bychom možná nemuseli poslouchat zastánce a navrhovatele trestu smrti. Myslím si, že absolutní doživotí by bylo v pořádku. Doufám, že se k tomu dostaneme třeba v budoucích letech. Takže u nejzávažnějších trestných činů včetně loupeže došlo ke zvýšení trestní sazby. Já tady říkám, že jsem měl připomínky, mám je i nadále. Rovněž jsem nespokojen s tím, a dovedu si představit i lepší trestní zákoník, ale mějme už prosím platný a zejména účinný trestní zákoník. Já osobně mám skutečně velkou obavu z toho, že když se budeme bavit o detailech trestního zákoníku, když neschválíme novelu trestního zákoníku, tak vlastně může dojít k tomu, že od 1. 1. příštího roku bude platit hranice trestní odpovědnosti od 14 let. Za půl roku se třeba shodneme na tom, že je potřeba to vrátit na 15. Dojde k takovému zmatku, že vlastně odsouzení 14letí nebo stíhaní 14letí, by neměli být zpětně odsuzováni. Skutečně, uvědomme si, že trestní zákoník by měl platit už za pět měsíců. Je to zcela nová novela, je to zcela nová rekodifikace a já se přimlouvám za orgány činné v trestním řízení, za státní zástupce, soudce, politiky, advokáty, ale i za trestně právní učitele, abychom měli možnost se připravit na zásadní změnu, abychom stačili proškolit všechny, kteří se budou zabývat trestním zákoníkem, a nenechali v hlavách našich i jejich zmatek. Takže prosím, přimlouvám se znovu za to, abychom schválili i novelu trestního zákoníku. To je ve stručnosti vše, ani jsem to všechno nestačil přečíst. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Další přihlášení jsou pan senátor Tomáš Töpfer a Jaroslav Kubera. Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně, já čistě jenom k věkové hranici zralosti sexuální. Chtěl bych připomenout, že vy asi víte, Shakespeare zemřel v roce 1616 a v roce 1589 napsal slavnou tragédii Romeo a Julie, kde v textu říká paní Kapuletová, chůva, že Julii ještě nebylo 14 a chtějí ji provdat za Parise, který rovněž v témže textu říká, že jsou ve Veroně mladší a jsou z nich šťastné matky. A maminka říká v textu: V době, kdy ty jsi ještě panna, já už dávno byla matkou. Připomínám, že divadlo Globe hrálo od dvou hodin odpoledne – za denního světla, a nikoliv po 22. hodině, a nikoho to nepohoršovalo. Ani ten věk. Děkuji. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Posledním přihlášeným je pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím. Senátor Jaroslav Kubera: Už mám jen procedurální návrh. Právě Tomáš Töpfer mě inspiroval, že abychom si mohli otevřeně pohovořit o druhé části, té věkové, ne o té trestní, tak bych navrhoval procedurální návrh, abychom přesunuli tuto diskusi po 22.00 hodině právě proto, abychom se nevystavili, zejména televize, tedy nevystavili nějakému problému s tím, že oni vysílají, a některé věci do 22.00 hodiny vysílat nemohou. Takže prosím, pane předsedající, abyste o tom dal hlasovat. (Smích v sále.) Místopředseda Senátu Milan Štěch: Mám to chápat jako návrh přerušit schůzi? Takže beru to, že je to nadsázka a budeme pokračovat. Probíhá obecná rozprava. (Smích v sále.) Myslím, že důstojnost tohoto našeho shromáždění – že snad to nebylo myšleno vážně. Pokud ano, tak dám hlasovat.
296
Je tady připomínka, myslím, že je namístě, že jednací doba Senátu je od 9 do 21 hodin. Takže budeme pokračovat. Nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí? Pan předseda Přemysl Sobotka. Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Já podle našeho jednacího řádu navrhuji procedurální návrh, abychom jednali po 19.00 hodině, i hlasovali po 19.00 hodině, abychom umožnili kolegovi Kuberovi možnost hlasovat o jeho návrhu. Místopředseda Senátu Milan Štěch: Takže slyšeli jste procedurální návrh. Přizvu k hlasování. Aktuálně registrováno 53, kvorum 27 – procedurální návrh, abychom hlasovali po 19.00 hodině, byl vznesen – abychom hlasovali a jednali po 19.00 hodině. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Registrováno 54, kvorum 28. Pro návrh 19, proti 13. Návrh byl zamítnut. Děkuji. Nacházíme se stále v obecné rozpravě tisku 143. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Jestliže se nikdo nehlásí, takže se táži paní navrhovatelky, zdali si přeje vystoupit. Ano, prosím. Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Paní senátorky, páni senátoři. Dovolte, abych ve stručnosti reagovala na některé připomínky, které v předloze byly vzneseny. Nemýlím-li se, byl to pan senátor Pospíšil, který zpochybnil případnou trestní odpovědnost rodičů, pokud jde o jednání nezletilých dětí. Nemám u sebe tento zákon, ale mám za to, že kromě speciálních skutkových podstat tuto problematiku řeší ustavení § 218 trestního zákona – ohrožování mravní výchovy mládeže, které postihuje pachatele, který vystaví osobu mladší 15 let nebezpečí zpustnutí, například tím, že jí umožňuje zahálčivý nebo nemravný život. Omlouvám se, pokud necituji přesně. Pokud zde byla poznámka k plnění či neplnění slibu bývalého pana ministra Pospíšila, ráda bych vás ujistila, že pan ministr měl v úmyslu svůj slib naplnit a pouze předčasné ukončení jeho funkčního období mu zamezilo v možnosti v této aktivitě, byť jak on, tak současná ministryně spravedlnosti verbálně novelu, kterou jsme předložili, podpořili. K námitkám vůči přílepkům v rámci přestupkového zákona – v daném případě nejde a nemůže jít o přílepek. Skutečnost, že došlo naším návrhem ke změně hranice trestní odpovědnosti, se promítá do několika desítek souvisejících předpisů, které byly novelizovány v souvislosti s trestním zákonem. Mezi nimi byl i přestupkový zákon, který byl předložen už původním návrhem, a to že některý z poslanců následně řešil i otázky, které bezprostředně s otázkou trestní odpovědnosti nesouvisí, mu nelze vyčítat, pokud se pohyboval v rámci už otevřeného zákona. Já se nechci vyjadřovat k věcné problematice, argumentovat pro hranici 15 a proti hranici 14. Vím, že už jste rozhodnuti. Pouze k námitkám typu námitky paní senátorky Palečkové, že tedy ne teď, později říkám dnes platí 15 let. Bude platit do 1. ledna příštího roku. Chceme-li, aby platilo 15 let nadále, přijměte prosím tuto předlohu. Jste-li pro 14 let, nevymlouvejte se. Děkuji vám. (Předsedající se střídají v řízení schůze).
297
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně, kolegové, prosím omluvte mě, jelikož jsme se střídali na empairu. Garanční zpravodaj – požádám pana senátora Antla, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě obecné. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Vážení přítomní. V diskusi vystoupilo 8 senátorů včetně Antla. Jinak diskuse se vedla skutečně o hranici trestní odpovědnosti. Pan senátor Kubera vlastně předeslal, že by dal pozměňovací návrh kvůli zpřísnění pokuty, resp. sazby u přestupků. Já bych se tady k tomu chtěl vyjádřit, že jde o horní hranici trestní sazby, nikoliv o žádnou paušální částku, která by musela být takto vyměřována. Sám říkám, že mě stávající pokuta horní hranice skutečně připadá nedostatečná, někdy i směšná, protože nepostihuje nejzávažnější jednání, které je hraničící s trestným činem – je to třeba výtržnictví, ublížení na zdraví, domácí násilí, apod. A tady je dána možnost skutečně zpřísnit postih za přestupek, který je na hranici trestného činu. Jinak, pane předsedající, původní návrh je schválit. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Antlovi. Máme výborový návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Já přivolám znělkou nepřítomné senátorky a senátory do sálu a pak budeme hlasovat. Kolegyně a kolegové, aktuálně je registrováno 53 senátorek a senátorů, kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování 96 se z přítomných 53 senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 25, proti bylo 17. Návrh nebyl přijat. V tuto chvíli mi nezbývá nic jiného, než otevřít podrobnou rozpravu. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Pane senátore, prosím k pultíku, máte slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Pane předsedající, jen z důvodu, abych načetl pozměňující návrh, který zní: Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. Část pátá se vypouští, dosavadní část šestou, sedmou a osmou označit jako část pátou, šestou a sedmou. Je to to, co jsem avizoval o vypuštění přílepku přestupky. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Žák. Senátor Jiří Žák: Ještě jednou dobrý den. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, mám zde dva pozměňovací návrhy, spolu nesouvisející, takže je předkládám jako dva samostatné pozměňovací návrhy. Za prvé k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a některé další zákony, senátní tisk č. 143. 1. V čl. I bod 1 a 2 vypustit. Následující body 3 až 10 označit jako body 1 až 8. 2. V čl. I bod 11 vypustit. Následující body 12 až 16 označit jako body 9 až 13. 3. Část druhou až třetí vypustit. Následující část čtvrtou až osmou označit jako části druhou až šestou a článek IV. až VIII označit jako čl. II až VI. 4. V článku VI (dosavadní článek VIII) slova „ s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2010“ vypustit.
298
Chtěl bych poznámku, že je potřebovat hlasovat když tak všechny tyto body naráz, společně. Je to pozměňovací návrh, který se dotýká právě věkové hranice věku 14 a 15. Druhý pozměňovací návrh – oba dva vám byly rozdány včera na stůl – je návrh stejného zákona, čili zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a některé další zákony. Hlava VII Trestné činy obecně nebezpečné Díl 1 Trestné činy obecně ohrožující Za § 272 doplnit § 272a ve znění: Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění 1. Kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není a nikdy nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle zvláštního zákona, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. 2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákazem činnosti bude potrestán, řídí-li motorové vozidlo, ačkoli není a nikdy nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění při hromadné přepravě osob nebo při přepravě nebezpečných látek.“ Důvodová zpráva byla přiložena jako součást tohoto návrhu. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji panu senátorovi Žákovi. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Požádám garančního zpravodaje pana senátora Antla – nebo nejdříve požádám, omluvte mě, paní předkladatelku, jestli se chce vyjádřit k podrobné rozpravě. Nechce. Pan senátor Antl se chce vyjádřit k podrobné rozpravě. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji, pane předsedající. Jen velmi stručně k tomu poslednímu návrhu, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Říkám, že to považuji za zbytečnou kriminalizaci, zvyšuje to pouze objasněnost v rámci Policie ČR a zrychluje řízení v rámci zkráceného řízení trestního. Jinak, pane předsedající, padly vlastně tři pozměňovací návrhy. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já bych byl rád, abyste nás teď provedl hlasováním k pozměňovacím návrhům, pane senátore. Takže bych byl rád, abyste dával návrhy. Já poté přivolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu a budeme hlasovat podle vašich pokynů. Ještě před každým hlasováním se otáži paní navrhovatelky a vás na stanovisko. Takže vám dávám slovo, pane senátore. Prosím. Senátor Miroslav Antl: Jako první byl vznesen pozměňovací návrh senátora (Hluk v sále. Přerušen předsedajícím.) Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Pardon, pane senátore. Já vás poprosím o klid, vážení přátelé. Má pravdu pan místopředseda Štěch, nejdříve přivolám znělkou nepřítomné senátorky a senátory do sálu, aby věděli, o čem budeme hlasovat, pak projdeme hlasováním o pozměňovacích návrzích. Poprosím garančního zpravodaje, aby nám řekl první návrh k hlasování o pozměňovacím návrhu.
299
Senátor Miroslav Antl: První návrh je pozměňovací návrh senátora Jaroslava Kubery, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, a zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. Spočívá ve vypuštění části V týkající se přestupkového řízení, respektive nového přestupku a zvýšení pokuty. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Zeptám se na stanovisko navrhovatelky. (Neutrální.) Neutrální. Pan garanční zpravodaj? (Pan senátor Antl: Doporučuji zamítnout z důvodů, které jsem uvedl v rámci podrobné debaty.) Kolegyně a kolegové, zahájím hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh v tomto znění, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 97 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 23, proti bylo 18. Návrh nebyl přijat. Budeme pokračovat dalším hlasováním. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Antl: Dále je to první návrh z pozměňovacích návrhů pana senátora Jiřího Žáka. Je to vypuštění bodů 1 a 2 z článku I a přeoznačení bodů stávajících. V článku I bod 11 – vypuštění. Část druhou a třetí vypustit. V článku IV, dosavadní článek VIII, slova „, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2010“, vypustit. Tak jak zde bylo konstatováno samotným panem senátorem Žákem. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Stanovisko předkladatelky? (Nesouhlas.) Nesouhlas. Stanovisko zpravodaje? (Zamítnout.) Zamítnout. Takže také nesouhlas. Kolegyně a kolegové, zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 98 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 20, 19 bylo proti. Návrh nebyl přijat. Do rozpravy se hlásí s právem přednostním pan senátor Přemysl Sobotka. Pane předsedo, ale ještě tam máme jeden pozměňovací návrh, tuším. (Předseda Senátu P. Sobotka vystoupení odkládá.) Pane senátore Antle, poslední pozměňovací návrh. Senátor Miroslav Antl: Jde o další pozměňovací návrh senátora Jiřího Žáka. Spočívá v přijetí další skutkové podstaty trestného činu podle § 272a, který by byl nazván Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, tak jak zde pan senátor Žák přečetl a tak jak všem bylo rozdáno. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Stanovisko navrhovatelky? (Nesouhlas.) Nesouhlas. Zpravodaj? (Nesouhlas.) Zpravodaj také nesouhlas. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 99 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 20, proti bylo 13. Návrh nebyl přijat. Děkuji panu senátoru Antlovi jako garančnímu zpravodaji, že nás provedl hlasováním o pozměňovacích návrzích a dám slovo předsedovi Senátu panu Přemyslu Sobotkovi. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
300
Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě nezazněl návrh zamítnout, tak já ho nyní podávám. Opírám se o § 110 našeho jednacího řádu, který zní: Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, je možné podat návrh na zamítnutí návrhu zákona nebo na schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, pokud o tom nebylo hlasováno, i po skončení jakékoli rozpravy. Takže můj návrh zní: zamítnout. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Zcela nepochybně vaše citace je správná. Takže je tady návrh na zamítnutí návrhu zákona. Kolegyně a kolegové, v tuto chvílí dám o tomto návrhu, tak jak jej přednesl předseda Senátu pan Přemysl Sobotka, hlasovat. Budeme hlasovat. Kdo je pro tento návrh, zamítnout návrh zákona, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Kolegyně a kolegové, konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 100 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 23, proti bylo 21. Návrh nebyl přijat. Tudíž jsme vyčerpali všechny možnosti. Budeme pokračovat bodem: Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Žáka, Jiřího Nedomy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 150. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel senátor Jiří Žák. (Hluk v sále.) Já poprosím pana senátora Žáka, aby se ujal slova, a vás, kteří máte nějaké jiné povinnosti, abyste odešli z jednacího sálu co možná nejtišeji. (Bez odezvy v sále. Pan senátor začíná hovořit.) Pardon, pane senátore Žáku, jako kdybych nic neřekl, samozřejmě nejtišeji. Dávám slovo panu senátoru Žákovi. Senátor Jiří Žák: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám slibuji, že dneska už je to úplně naposled – a v průběhu této schůze – co vystupuji. Nicméně přicházíme s novelou zákona č. 361/2000 Sb. Je to zákon o provozu na pozemních komunikacích. Důvody, proč je před námi tato novela, jsou dva. První důvod je ten, že poměrně dlouhou dobu zasedala expertní skupina … (Hluk v sále. Přerušen předsedajícím.) Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Prosím vás ještě jednou o klid, opravdu, není to příjemné, když je tady takový hluk, jak pro mne jako pro předsedajícího schůze, tak pro řečníka, který je před mikrofonem. Děkuji. Senátor Jiří Žák: Protože jsme před nějakou dobou přijali tento zákon a tento zákon evidentně vykazuje některé vady a nedostatky, vznikla expertní skupina ministra dopravy, která jednala zhruba rok a půl a z toho vzešla celá řada připomínek a námětů. Ty se nepodařilo do dnešního dne nějakým způsobem dostat do života. Přesto existuje v PS novela tohoto zákona, která je ve druhém čtení, ale s ohledem na to,
301
jaká je dnes situace, je docela dobře možné, že tato novela nikdy k nám nedoputuje, možná doputuje, a nevíme, v jaké podobě, jestli tady projde. Domnívám se, že je velmi nutné, aby tento zákon byl nějakým způsobem pozměněn, a proto předkládám tento návrh, který v daném okamžiku je pouze předběžný materiál pro prvé čtení. Je potřeba s tímto materiálem, jestli bude postoupen dál, pracovat dál ve výborech a v komisích. Návrh se dotýká čtyř okruhů. První okruh je vymezení technických pojmů. Myslím si, že tam není vůbec žádný problém. Druhý okruh je o něco problematičtější, tam se to dotýká stále známého evergreenu, tj. plynulost a jízda kamionů, čili je tady ve čtyřech paragrafech řešeno, co by se mohlo nebo jakým způsobem by se mělo postupovat, alespoň z mého pohledu nebo mých kolegů, v rámci usměrňování provozu nákladních vozidel. Další část je opět velmi technická. Je to jenom zpřesnění toho, kdy může policista zakázat vjezd na komunikaci vozidlům. Dotýká se to převážně katastrof, jako jsou povodně, kdy schází dále komunikace, nebo sněhové kalamity a další věci. Záležitost, která je tady nová a průlomová – a tady se konzistentně vracím k tomu, co jsem říkal, když jsme poprvé projednávali tento zákon – jek pokus o změnu bodového systému z 12 bodů na 18 bodů. Ono se nám v praxi ukázalo, že tím, že jsme přijali jedno z nejtvrdších opatření v Evropě, k žádnému zásadnímu zlomovému snížení mrtvých na silnicích nedošlo, nicméně celá řada lidí přišla o práci. Dvanáctibodový systém speciálně, kdy řidič není žádným způsobem varován, chybí tam výchovný prvek, který třeba používají Němci, a toto je svým způsobem okopírovaný a zjednodušený německý model, postrádá nějakou informaci pro řidiče – přestupce, že se mu blíží okamžik, kdy přijde o řidičské oprávnění. Ještě abych se vrátil zpátky. Je zde zakotvena povinnost informovat přestupce při dosažení 12 bodů, stejně tak jako v Německu, o tom, že dosáhl 12 bodů. Dál by mělo následovat, že by se měl řidič nad sebou zamyslet. Němci to řeší pohovorem u dopravního psychologa. Myslím si, že v našich podmínkách to není zcela reálné. Toto upozornění může být cestou elektronickou. Dneska ten, kdo bude mít datovou schránku, měl by toto upozornění dostat do své datové schránky, v ostatních případech písemně. Nezbytnou součástí tohoto návrhu musí být samozřejmě změněná bodová tabulka přestupků. Jde o to, abychom zabránili vážným nehodám, ale není účelem šikanovat řidiče. Jestli jsme měli dneska v bodech body, které byly za parkování, za neoprávněné použití oranžového majáčku a podobné věci, je třeba velmi pečlivě přehodnotit. Toto přehodnocení proběhlo, proběhlo konsensuálně, je součástí návrhu, který jde z Poslanecké sněmovny. A já se domnívám, že k debatě odborné na místě by potom mělo docházet právě na půdě výboru, Podvýboru pro dopravu atd. Jestli se tedy tento návrh – a já vás o to žádám – dostane do dalšího projednávání, budeme mít dostatek prostoru k tomu, abychom vyjádřili své připomínky. A vím, že některá témata se vám dnes mohou jevit jako kontroverzní. Děkuji vám za vaši podporu. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Žákovi. Organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana senátora Igora Petrova. S ohledem na to, že se pan senátor Petrov musel z vážných naléhavých důvodů z dnešní schůze omluvit, zastoupí ho dnes na plénu pan senátor Pakosta. Poprosím pana senátora Petra Pakostu, aby nám přednesl zpravodajskou zprávu.
302
Senátor Petr Pakosta: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona zde představil předkladatel a mně nezbývá než jenom konstatovat, že jsem přesvědčen o tom, že je to otevření aktuální problematiky, že v případě schválení by se jednalo o krok správným směrem, a proto mi nezbývá než navrhnout, abychom této normě dali šanci a souhlasili s jejím projednáním ve výborech. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Pakostovi. Poprosím ho, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Karel Korytář. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, nic samozřejmě nebrání tomu, abychom znovu rozpoutali diskusi kolem zákona č. 361/2000 Sb., a je to zase jeden z těch zákonů, jak jsem hovořil v jiné souvislosti, kdy všichni řídíme a všichni se cítíme povoláni přednést svůj názor, návrh. Přitom si neodpustím jednu věc, že náměty, které tady jsou, snad kromě předjíždění vozidel nad 3,5 tuny, kde mám určitou pochybnost, že avie vyvine rychlost v předjíždění na dálnici, ale to je otázka další diskuse. Chtěl bych upozornit, že otázka bodového systému je tady frekventována neustále, a kdybychom se vrátili k původnímu stavu bodů, není to bodovým systémem, proč máme tolik těžkých úrazů a smrtelných úrazů na silnicích, ale je to skutečně nekázeň a nerespektování zákona. To znamená, že německý systém jsme v určité době chtěli dosáhnout ne způsobem, že darujeme 18 bodů hned, pak k těmto bodům uzpůsobme jednotlivé bodové sankce, ale v každém případě udělejme ho motivační a popřípadě využijme německého systému a upozorněme na to, že se blížíme k té hranici a dejme možnost přezkoušení nebo čemukoliv jinému. To je asi k této záležitosti. V Poslanecké sněmovně je materiál expertní skupiny a já ho považuji za velmi kvalitní. Expertní skupina zasedala rok a půl. Ale tento materiál nevyšuměl, a tuto předlohu, ať dopadne jakkoliv, považuji, řekl bych, za daleko významnější a kvalitnější pro zahájení další diskuse, pokud bude trvat vůle, abychom s materiálem pracovali. Nebudu samozřejmě navrhovat nic, co by bránilo naší diskusi. Musím jenom konstatovat, ať se kolegové nezlobí, že zrovna navýšení počtu bodů trošku zavání volebním populismem, ale to je otázka mého názoru. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Korytářovi. Do rozpravy se ještě hlásí pan senátor Nedoma. Senátor Jiří Nedoma: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych poprosit, abychom skutečně diskusi ve výborech a v Podvýboru pro dopravu nebránili, neboť oficiální proud změny zákona, který pramenil z tehdejšího rozhodnutí ministra založit k tomu expertní skupinu, tato skupina, ve které jsem pracoval a ve které byl zpočátku i kolega Korytář, fungovala více než rok a padlo tam 770 návrhů! Pak se hledal společný jmenovatel, společný jmenovatel ve výši 60 % názorové shody, a vyšlo z toho pouze 6 návrhů, z těchto 770. Těchto 6 návrhů bylo postoupeno do Poslanecké sněmovny – a tam vyšuměly zcela.
303
A teď se formuje nový návrh, nových osvícených návrhů v Poslanecké sněmovně a je potřeba, abychom tady potom nestrávili hodiny, tak postavit proti tomu nějaký protinávrh a najít prostě společný jmenovatel mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Proto bych se velmi přimlouval za to, aby diskuse mohla proběhnout. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátorovi Nedomovi. Hlásí se ještě pan senátor Karel Korytář. Senátor Karel Korytář: Kolegyně a kolegové, nechci zdržovat. Byl jsem jako zástupce poslaneckého klubu u finále, u konečného stanovení řekl bych návrhů v tomto zákonu, kde byla podmínka, že musí být v absolutní shodě všech zúčastněných klubů. A proto byl počet tak nízký. To jenom na vysvětlení, že jsem nebyl ten neposlušný, co nechodí do expertní skupiny. Práce v Poslanecké sněmovně byla opravdu tak časově náročná, že jsem některé termíny nebyl schopen absolvovat, ale byl jsem u toho finále. Ale nic nebrání tomu, a to podpořím, abychom diskutovali samozřejmě i v Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátorovi Korytáři. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, končím tedy konečnou rozpravu. A s ohledem na to, že nebyl podán ani návrh vrátit, ani zamítnout, takže bychom přikázali návrh senátního návrhu zákona. Organizační výbor navrhuje, aby garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto senátního návrhu zákona byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Má někdo jiný návrh k přikázání? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Fanfárou přivolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu. Aktuálně je registrováno 39 senátorek a senátorů, kvórum je 20. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 101 se z 39 senátorek a senátorů při kvóru 20 pro vyslovilo 36, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat. Tímto jsme vyčerpali program naší schůze. Děkuji vám za pozornost. Jednání pléna končím. Malá organizační poznámka. Další plénum by mělo být na konci září. Budete o tom včas informováni. Děkuji vám, hezké prožití prázdninových chvil a na shledanou! (Jednání ukončeno ve 13.05 hodin.)
304
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 7. funkční období - 9. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) – TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY
