PÁR KROKŮ DO KŘESŤANSTVÍ
PÁR KROKŮ DO KŘESŤANSTVÍ bez černých i růžových brýlí PAVEL KUNEŠ ILUSTROVAL JAN HRUBÝ
TRIÁDA
© Pavel Kuneš, 2014 Illustrations © Jan Hrubý, 2014 © Nakladatelství Triáda, 2014 ISBN 978-80-7474-133-3 (tištěná kniha) ISBN 978-80-7474-118-0 (pdf) ISBN 978-80-7474-119-7 (epub) ISBN 978-80-7474-120-3 (mobi)
Úvod Pár kroků do křesťanství je základní kurz určený původně pro druhý stupeň základní školy nebo pro mladší gymnazisty. Obsahuje několik kroků, kterými člověk může vstoupit do oblasti náboženství a později křesťanství. Časem se ukázalo, že tento postup, kterým jsou následující odstavce vedeny, může být užitečný i jiným lidem než školákům. Nedělám si nárok na neomylnost svých soudů, a jednoduchost mého uvažování může někoho i zarážet. Mně tento způsob umožnil dožít se pokojně vysokého věku. Nabízím vám tyto své obyčejnosti.
POKUS , K T ERÝ SE MNĚ NEPODAŘ IL – ZKUS T E TO V Y! Je mnoho věcí mezi nebem a zemí. Stále je plno toho, co bychom rádi věděli. Nevíme ani, o čem se mezi sebou baví vlaštovky. Také těžko překonáme včely v jejich stavebních schopnostech. Aspoň mně se to nepodařilo. Kdybyste to chtěli zkusit, můžete vzít desky s chlopněmi nebo jiný papír o váze čtyřicet gramů a udělat z něho úložiště, schránku, která by unesla dva a půl kilogramu polotekuté hmoty. Nejde to snadno a jednoduše. Nejdříve musíte vyloučit zhotovení jednoduché krabice, protože dno bez vyztužení by takovou váhu neuneslo. Jediná možnost by byla… Nevím. Zkoušel jsem jednou všelijak varhánkovitě papír skládat, ale bez úspěchu. A to jsem chodil do škol celkem osmnáct let! Před stejný úkol byly kdysi postaveny včely a dovedly si poradit. Vosk, z něhož je plástev, váží čtyřicet gramů a unese až dva a půl kilogramu medu.
5
VČ E L A M E DO N OS N Á Včel žije na Zemi asi dvacet tisíc druhů a včelu medonosnou člověk chová už po několik tisíciletí. V jednom úlu žije jedna matka a kolem šedesáti tisíc obyčejných včel, dělnic. Také asi šest set trubců. V dnešních úlech jsou naskládány rámečky, ponejvíce rozměru 39 × 24 cm, do nichž včely staví své dílo, plástve. Ty se skládají z malých šestihranných buněk. Do nich matka klade vajíčka – od jara do podzimu jich naklade denně asi patnáct set, ročně je to kolem dvou set tisíc vajíček. Po jednadvaceti dnech se rodí dělnice. Žijí v létě šest až osm týdnů. Ty, které se vylíhnou na podzim, přečkají zimu až do jara. Deset dnů po vylíhnutí se jim začnou tvořit na bříšku voskové destičky, které používají ke stavbě buněk. A hned se dají do práce. Stavějí do rámečku plástve ze všech stran. Stěny šestihránků jsou silné 0,073 milimetru. Pokud nejsou silnější než 0,075 nebo slabší než 0,071 milimetru, jsou včely spokojené. Jinak uberou nebo přidají. Když některá včela objeví potravu, dovede svými pohyby v úlu, jakýmisi tanečky, přesně sdělit svým spoluobyvatelkám místo a vydatnost potravy. Pro život v úlu je zapotřebí, aby tam byla stálá teplota, 35 oC. Pokud je nižší, včely prostor oteplují zrychlením svých pohybů. Pokud je teplota vyšší, přinášejí do úlu vodu. V sedmdesátých letech minulého století, kdy se nám o počítačích ještě ani nesnilo, jsem požádal svého přítele, matematika, aby vypočetl, zda by včely své skladovací a ubytovací prostory neměly stavět trochu jinak. Aby nespotřebovávaly více vosku na jejich stavbu, než je nejnutněji třeba. Možná by měly mít tvar čtverce nebo trojúhelníku? Přítel mi přinesl šest papírů výpočtů, z nichž se ukázalo, že ani pětiúhelník, ani válec by nebyl výhodný. Šestiúhelník, který staví včely, je ten nejlepší možný. Včetně přesného úhlu, ve kterém je nakloněno dno každé buňky. Samozřejmě že vím o vývojové době osmdesáti milionů let, během nichž se tato dokonalost mohla utvářet, ale není to i tak obdivuhodné? 6
Nezávisle na své četbě nebo informacích ze světa mám stále mnoho důvodů k obdivu. Zdrojem úžasu je pro mě okolní příroda i vesmír. Ani Josef Mánes nedocílil ve svých kresbách takové jemnosti a lehkosti květů, jako mají na louce, a kdyby měl sochař vymodelovat křehkost okvětního lístku růže nebo náprstníku, musel by přestat s jeho jemností soutěžit a mohl by ji pouze naznačit. A když si na vás sedne na chvilinku obyčejný bělásek, obdivem nad lehkostí a uspořádáním jeho křídel ztratíte 7
řeč. Tisíce věcí si člověk nedovede ani představit, a přece odedávna jsou a setkáváme se s nimi na každém kroku. Dovedete pochopit, že obyčejný pes má osmačtyřicetkrát lepší čich než vy? A sluch má také lepší, i když tentokrát jen šestnáctkrát. Lososi kvůli tření plují z moře neomylně někdy přes tisíc kilometrů proti proudu řek, často tam, kde se sami narodili. Důvodů k úžasu máme mnoho. A NG L IC K Ý P OKU S V roce 1977 navrhla britská rozhlasová a televizní společnost BBC uspořádat pokus, který by ukázal, jak by dnešní člověk snášel život našich předků. Oslovila své posluchače, kdo by byl ochoten žít v podmínkách keltské společnosti z doby železné. Přihlásilo se jich skoro tisíc. Z nich bylo vybráno patnáct dospělých ve věku od osmnácti do třiceti let. Jeden rok byli školeni odborníky na přežití v osamělosti, zálesáky i archeology. Naučili se tkát, zhotovovat keramiku, provádět zemědělské práce, vyrábět železo, šít boty i lovit. Byli mezi nimi učitelé, zdravotní sestra, lékař, matematik, agronom, sociální pracovnice, dva studenti. Byly tam i tři malé děti s rodiči. Ty jediné si mohly vzít s sebou něco ze současnosti – učebnice. Také lékař měl s sebou současná léčiva, a protože v sedmdesátých letech ještě nikdo nevěděl nic o mobilech, měli vysílačku, aby mohli v nenadálé tísni přivolat pomoc. Dostali kožešiny na přikrytí a hrubou látku podle keltského vzoru. Měli také psa, fretku, pětadvacet ovcí, tři krávy, devět koz, čtyři prasata, čtyřicet slepic (byly vybrány špatně, snášely vejce jen na jaře) a několik úlů. Datum odjezdu i místo byly utajeny. Na nepřístupném místě v lesích byla pro ně připravena planina 150 × 170 metrů, obklopená keltským hlubokým příkopem. Měli tam vykopanou studnu a kruhovou kuželovitou stavbu s ohništěm. Podařilo se jim ulovit i srnce, jedli i potkany a divoké králíky jako Keltové. Z úlovků všechno zužitkovali. Maso udili 8
9
nad ohništěm. Jedli především chléb z drceného obilí a hrách. Vybírali ptačí hnízda, ostrým pazourkem odřezávali ovčí vlnu, obilí kosili železnými srpy. Vypěstovali pšenici, oves, žito. Vyráběli sýr, šťávy, medovinu, keltské pivo. Sladili medem. Vodu ohřívali vhozením žhavého železa. Vyráběli železo z rudy, kterou dostali. Nepodařilo se jim vyrobit mýdlo. Také pletli košíky, náhrdelníky z prasečích zubů, keramiku. Své výrobky vyměňovali s redaktory z BBC za sůl, vejce, máslo a luštěniny. Z jejich týdenních návštěv a filmových záznamů vznikl film Život v době Keltů. Roční pobyt této skupiny měl ještě jeden výsledek. Ukázalo se, že život každého měl cenu pro všechny. Každý musel samostatně uvažovat, rozhodovat se i konat. Každý se rozhodoval současně za všechny a pro všechny. Kdo nespolupracoval, nemohl přežít. Členové skupiny, která chtěla přežít, museli být laskaví, smířliví, nesobečtí, rozvážní, nikoli náfukové nebo hašteřivci. Selhání, hřích jednoho ohrožoval život celé skupiny. Pokusu se účastnili lidé z 20. století, ale jejich zkušenosti zřejmě byly velmi podobné zkušenostem Keltů. Znamená to, že jsou jistá pravidla, spojená s člověkem, která se za staletí nezměnila. Člověk nemůže bez uvažování dělat, co ho napadne. Musí si – chce-li přežít – vážit svého života. Vidět sebe sama jako součást života ostatních lidí. Dívat se na sebe jakoby z výšky. Říká se tomu také „vidět se ze zorného úhlu věčnosti“, sub specie aeternitatis.
10
Nakladatelství Triáda
Nakladatelství Triáda
www.i-triada.net Děkujeme Vám za zakoupení této elektronické knihy. Tuto knihu v tištěné podobě můžete v případě, že je dostupná, získat, stejně jako další tituly nakladatelství Triáda prostřednictvím e-shopu na www.i-triada.net se slevou 20 % z běžné prodejní ceny (zde naleznete též bližší informace o podmínkách prodeje). Nakladatelství Triáda vzniklo v roce 1994. Vydává současnou a starší českou i překladovou beletrii, filozofickou a historickou literaturu, literárněvědné a uměnovědné texty. Zaměřuje se na kvalitní a edičně náročné tituly, a to jak beletristické, tak odborné. Značný důraz je kladen na redakční přípravu a grafickou úpravu. Knihy Triády obdržely v minulých letech řadu ocenění a nominací v literárních soutěžích a anketách. Podrobněji k historii a zaměření nakladatelství Triáda viz heslo ve Slovníku české literatury po roce 1945. Další informace o nakladatelství, novinkách, nabízených titulech, distribuci apod. naleznete na www.i-triada.net. Knihy nakladatelství Triáda vycházejí ve dvou edicích, Delfín a Paprsek. Zde je úplný seznam vydaných a připravovaných titulů (aktuální k 1. 1. 2015):
Edice Delfín 1994–2014 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.
Jan Kameník – Prózy Jaromír Zelenka – Přepadání Václav Vokolek – Pátým pádem Ivan Diviš – Kateřina Rynglová Martin Komárek – Mefitis Jan Moštěk – Tenkrát v Paříži... Jan Kameník – Překlady Pavel Rejchrt – Pozdní syn království Elena Lacková – Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou Primo Levi – V nejisté hodině Vladimír Neuwirth – Apokalyptický deník Jaromír Zelenka – Objetiny Dragan Velikić – Astrachán Vasilij Rozanov – Spadané listy Wassily Kandinsky – O duchovnosti v umění Jiří Tomášek – Banalita Samuel Beckett – Poèmes / Básně Ivan Slavík – Hory roků Paul Klee – Pedagogický náčrtník Adolf Hermann – Mých prvních pět životů Triadické výnosy irské / Trecheng breth Féni Václav Vokolek – Cesta do pekel Wassily Kandinsky – Bod – linie – plocha Vladimir Nabokov – Ut pictura poesis Václav Rozehnal – Z letošního konce světa Vladimír Neuwirth – Vcházení do Evropy Ivan Matoušek – Poezie Václav Vokolek – Krajiny vzpomínek Josef Frič – Na ulici Milena Hübschmannová a kol. – „Po židoch cigáni“. Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945 I Vladimír Binar – Playback Václav Marek – Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska
33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64.
Karel Jaromír Erben – Kytice / Kresby Jiří Štourač Jaromír Zemina – Onufrius Wilhelm Worringer – Abstrakce a vcítění Ivan Matoušek – Spas Piet Mondrian – Lidem budoucnosti László Moholy-Nagy – Od materiálu k architektuře Jaromír Zelenka – Kostelík Bedřich Fučík – Kritické příležitosti II Otec Jeroným – Dopisy bratru Patrikovi Gertruda Goepfertová – Rodokmen Vladimír Binar – Emigrantský snář Margita Reiznerová – Suno / Sen Hans-Georg Gadamer – Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost Skutky opata Sugera Zdeněk Vašíček – Podmínky volby Alexandr Meň – Rozbít led. Křesťan ve společnosti Bedřich Fučík – Rodná krajina básníkova Putování za Svatým Grálem Petr Rezek – K teorii plastičnosti Vilém Flusser – Jazyk a skutečnost Milena Hübschmannová a kol. – „Po židoch cigáni“. Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945 II Anne Franková – Deník Jiří Němec – Profily Jan Tesař – Zamlčená diagnóza Otec Jeroným, mnich. Částečný portrét Adolf Hildebrand – Problém formy ve výtvarném umění Erika Olahová – Nechci se vrátit mezi mrtvé Zbyněk Hejda – Cesta k Cerekvi Jan Sokol – Moje plány. Paměti architekta Lev Lunc – Města pravdy Gerry T. M. Altmann – Výstup na babylonskou věž Miloslav Žilina – Texty o literatuře
65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92.
Gertruda Goepfertová – Půlnoční deník Bohumil Nuska – Podzimy a jara Jan Tesař – Traktát o „záchraně národa“ Jan Franz – Eseje, kritiky, korespondence Pavel Kolmačka – Stopy za obzor Helena Maršíková – Holka z Roztoky Léon Bloy – Stránky z díla Bedřich Fučík – Paralipomena. Bibliografie BF Jacques Maritain – Člověk a stát Eliška Vlasáková – Jedním okem Čan – Básně. Svazek první Marcel Jouhandeau – Jak dosáhnout počestnosti. Sedm povídek Pavel Preiss – Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému Josef Čapek – Publicistika 1 (sloupky, entrefilety, fejetony, črty aj.) Jacques Maritain – Sedm lekcí o jsoucnu Andrej Stankovič – Josef Florian a Stará Říše Andrej Stankovič – Co dělat, když Kolja vítězí Erika Olahová – Matné zrcadlo Petr Holman – Březiniana II. Dokumenty, ohlasy, paralely, přesahy 1966–2006 Zdeněk Vašíček / Françoise Mayer – Minulost a současnost, paměť a dějiny Roland Barthes – Rozkoš z textu Čan – Básně. Svazek druhý Otec Samuel – Na ohnivém voze Ingeborg Bachmannová – Místo pro náhody I / Eseje, prózy, rozhovory Vladimír Binar – Hlava žáru Romano Guardini – O podstatě uměleckého díla Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100) Josef Čapek – Knihy o umění (Nejskromnější umění, Málo o mnohém, Umění přírodních národů)
93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120.
Jiří Tomášek – Málo slov Vladimír Binar – Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi Čan – Básně. Svazek třetí Ivan Matoušek – Adepti Ingeborg Bachmannová – Místo pro náhody II / Eseje o literatuře, hudbě, filosofii Jean Guitton – Otevřené dopisy Otec Jeroným – Možnosti a melodie Přemysl Havlík – Autoři Triády. Fotografické portréty Pavel Kolmačka – Moře Anna Blažíčková – Psí víno Před potopou. Vybrané kapitoly z americké literární kritiky 1930–1970 Miroslav Koloc – Ustavičné senzace poutníka Karla Hynka Máchy Josef Čapek – Beletrie 2 (Kulhavý poutník, Psáno do mraků, Básně z koncentračního tábora) Jaromír Zelenka – Básně. Souborné vydání Karel Hynek Mácha – Máj / Monotypy Oldřich Hamera Czesław Miłosz – Poslední básně Heda Kaufmannová – Listy z rodinné kroniky Šimon Wels – U „Bernatů“ Martin Wels / Jaroslav Vrchlický – Jarní romance Raïssa Maritainová – Velká přátelství Jacques Maritain – Odpovědnost umělce Gejza Demeter – Ráj na zemi. Romské pohádky Vladimír Binar – Číňanova pěna Josef Čapek – Beletrie 1 (Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914, Lelio, Lakomec, Moc pověry, Gassirova loutna, Pro delfína, Země mnoha jmen, Stín kapradiny) Václav Petrbok – Stýkání, nebo potýkání? Z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek Ivan Blatný – Pomocná škola Bixley. 1979 – 1987 – 2011 Josef Serinek / Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie. I. svazek: Vzpomínky Josefa Serinka / Dokumenty Josef Serinek / Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie. II. svazek: Jan Tesař: Komentáře / Doslov
121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151.
Eliška Vlasáková – Byla jsem s našima na procházce Zdeněk Vašíček – Jak se dělají filosofie Joseph Lortz – Reformace v Německu Joseph Lortz – Reformace v Německu Jan Kameník – Cesta za Henochem Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce Anna Blažíčková – Teď něco ze života Zbyněk Hejda – Básně Zbyněk Hejda – Prózy a překlady Zbyněk Hejda – Kritiky a glosy Friedhelm Mennekes – Nadšení a pochybnost. I / Nové umění ve starých kostelech Josef Čapek – Publicistika 2 (výtvarné eseje a kritiky 1905–1920) Dom Samuel – Celým srdcem. Úvahy o budoucnosti křesťanství v našem světě Karel Čapek – Devatero pohádek Andrej Giňa – Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Vyprávění, úvahy, pohádky Jonáš Hájek – Básně 3 Josef Čapek – Beletrie pro děti António José Branquinho da Fonseca – Baron a jiné prózy Pavel Kolmačka – Wittgenstein bije žáka Otec Jeroným – Dobré vlivy Josef Čapek – Povídejme si, děti Ivan Matoušek – Autor Quijota Pavel Kuneš – Pár kroků do křesťanství bez černých i růžových brýlí Jan Kameník – Básně Jacques Maritain – O filosofii dějin Anna Blažíčková – Čekání v zástupu Vladimír Binar – Rty na sněhu Marcin Kurek – Oleandr Matthias Heyl – Anne Franková Romano Guardini – Ctnosti* Eric Heuvel – Rodinné tajemství*
Edice Paprsek 1998–2014 1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
Ernst Robert Curtius – Evropská literatura a latinský středověk Petr Fidelius – Řeč komunistické moci Tzvetan Todorov – Poetika prózy Meyer Howard Abrams – Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení Václav Černý – André Gide Jürgen Serke – Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou Gustav René Hocke – Svět jako labyrint / Manýrismus v literatuře Claudio Magris – Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře Terry Eagleton – Úvod do literární teorie Claudio Guillén – Mezi jednotou a růzností. Úvod do srovnávací literární vědy George Lakoff – Ženy, oheň a nebezpečné věci. Co kategorie vypovídají o naší mysli Přemysl Blažíček – Kritika a interpretace Jiří Pistorius – Doba a slovesnost Jan Lopatka – Předpoklady tvorby Emil Staiger – Poetika, interpretace, styl Kritický sborník 1981–1989. Výbor ze samizdatových ročníků Leo Spitzer – Stylistické studie z románských literatur Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda II. Dodatky. Rejstříky George Steiner – Po Bábelu. Otázky jazyka a překladu Boris Ejchenbaum – Gogolův Plášť a jiné studie Přemysl Blažíček – Knihy o poezii. Holan / Toman Přemysl Blažíček – Knihy o próze. Holeček / Hašek / Škvorecký Kurt Krolop – Studie k německé literatuře
* Knihy ve francouzštině Pere Jérome – Lettres a frere Patrick Pere Jérome. Moine – vrai portrait incomplet
