Najdete cestu do středu tohoto šestiúhelníkového bludiště?
PAPRSEK ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
BŘEZEN
BŘEZNOVÉ ZAMYŠLENÍ A je tu březen, který přináší první jarní den a už je po zimě opravdu veseleji. Kromě významného dne, svátku všech Josefů, připomeňme i svátek Anežky. V souvislosti s tímto jménem zmiňme Anežku Českou, dceru královskou, která byla prohlášena za svatou s velkým zpožděním, ale přece, a to v roce 1989. Tvrdí se, že i jí můžeme děkovat za naše novodobé národní probuzení – byla svatořečena pár dní před 17. listopadem 1989. Tato obdivuhodná žena, dcera krále Přemysla Otakara I. uvažovala v evropských souvislostech již před osmi sty lety, udržovala písemný styk s mnoha významnými osobnostmi své doby, psala si mimo jiné se svatou Klárou a podobně jako ona se snažila pomáhat všem potřebným. Založila například známý špitál na Františku pro ty nejubožejší. V této souvislosti stojí za zmínku ocenit schopnost a efektivitu, s jakou se před téměř osmi sty lety zhostila Anežka některých ne zrovna jednoduchých právních úkonů. Složitý právní čin vedoucí k právnímu osamostatnění kláštera byl dílem 14 dnů, a to včetně cesty poslů do Říma a zpět. Dne 15. dubna 1238 dopisem odevzdává Anežka Hospitál i se statky Svatému otci, Řehoři IX., který prakticky vzápětí, 27.dubna 1238, bulou odevzdal vše velmistru a bratřím nového řádu – Křižovníkům s červenou hvězdou, prvnímu a jedinému českému mužskému řeholnímu řádu. Samozřejmě zde hrála roli i důvěra, kterou Anežka u Řehoře IX. Požívala, nicméně je podivuhodné, jak fungovaly úřady v „temném středověku“ v porovnání s jednáním na úřadech dnes, kdy na každý úkon existují lhůty minimálně třicetidenní a nic na tom nemění možnost využívat elektronické pošty. Ještě štěstí, že žádost o nástup jara nepovolují státní, natož pak mezinárodní úředníci. Kalendář Nového venkova 2004
Náhle se ozve jeden mladý pán a říká sousedovi, že jedeme velkou rychlostí. Druhá silná paní jí chléb se šunkou a starší pán jí přeje dobrou chuť. Náhle vlak zastaví, silná paní říká: „Proč to nejede dál?“ Pán říká: „Semafor ukazuje stůj!“ Za chvíli jedeme dál do příští stanice. Cítím únavu v pažích a nohách. Sedám si jen na chvíli a myslím si – neusnout. Z tašky vybírám jablko a blaženě jím. Čas rychle utíká a blíží se pátá stanice Tábor. Musím vystoupit. Právě přichází průvodčí, kontroluje jízdenky a mně říká, že musím vystoupit. Stavím se ke dveřím a sotva vlak zastaví, jsem venku. Na nástupišti čeká dědeček a mává na mne. Diví se, že jsem přijel sám. „Nyní jsi už velký chlapec a můžeš jezdit sám. Babička se na tebe těší a uvařila ti oblíbené jídlo – játrovou polévku a jemně sladkou krupičnou kaši se strouhanou čokoládou. Připrav si dobrou chuť!“ Příspěvek od pana Stanislava K.
KVĚTOMLUVA AKÁT (květ) – kdy tě opět spatřím AKÁT (list) – přátelství tvé mě uzdraví ANANAS – jen jeden polibek ANGREŠT (větev) – po hněvu nastane blažený mír BARVÍNEK – brzy budeš mou BEZ ČERNÝ – neklam se ve mně BODLÁK – urážíš mě svou řečí BOROVICE – budu na tebe i dlouho čekat BORŮVKA – spočiň jen jednou v mé náruči BRAMBOROVÝ KVĚT – proč jsi tak zamyšlená BŘEZOVÝ LIST – hleď se ke mně přiblížit BUK – obdivuji se ti BUKVICE – marnivost tvá je zřejmá CELER – dojdeš svého cíle CIBULE – tvé slzy jsou neupřímné CITRON – nemohu tě milovat Příspěvek od paní Jiřiny Z., příště pokračování
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ Je tomu už dávno přes 70 let, co jsem se připravoval na první cestu vlakem, a to sám. Tři dny před jízdou jsem byl silně vzrušen, ne proto, že právě dnes skončila škola a vysvědčení byla rozdána, ale dědeček psal, že musím k němu na prázdniny přijet do Tábora. Jak se to vše událo? Otec nedostal dovolenou a maminka musela zůstat u malé sestřičky a starat se o celou rodinu a dům. Po dlouhém rozvažování, přišel otec na dobrý nápad. Františku, nyní je tobě již přes deset let. Můžeš přeci sám cestovat k dědečkovi. Chytlo mne vysoké nadšení z otcova návrhu, ale maminka vedla všelijaké námitky. František může pozdě vystoupit, může ze dveří vypadnout, může zaspat nebo nějaký cizinec ho může odloudit. Nakonec mi maminka zabaluje můj kufr, který je už plný prádla a šatů. Ke konci ještě dodává plný pytlík domluv. Pro mne nastal vytoužený den. Rozčilením jsem nemohl spát té noci a již v šest hodin ráno jsem byl na nohou. Maminka mě doprovodila na nádraží. Cestou mi vtiskla do ruky 20 korun a řekla: „Nyní ukaž, že sám umíš cestovat!“ Věděl jsem si rady. Našel jsem přepážku osobní pokladny a hlasitě žádal: „Prosím žákovskou jízdenku do Tábora druhé třídy!“ Usměvavý úředník mi podal jízdenku a přátelsky řekl: „Šťastnou cestu mladý pane!“ Pyšně jsem kráčel k mamince, která mezitím kupovala v automatu peronku pro uzavřenou závoru.. Čeká mne několik stanic, pátá bude Tábor. Právě přijíždí vlak, brzdy skřípají a parní lokomotiva stojí. Zástup lidí vystupuje, jiní se tlačí dovnitř. Maminka hledá místo u okna v oddělení pro nekuřáky, kufr staví k oknu. Klobouček položila do sítě a její ruka pohladila moji kštici. Milý její hlas pravil: „Františku, dělej dobrotu, hezký pozdrav všem, Bůh tě opatruj!“ Maminka čekala na nástupišti těsně u vlaku. Když bylo vše hotové, dozorčí úředník dává pokyn k odjezdu. Venku mává maminka, až jí vlak zmizí z dohledu. Utírám si několik slz z tváře a nos tisknu na okenní tabuli. Brzy zůstávají poslední domy mé domoviny zpátky a jedeme volnou krajinou. Dívám se stále a vidím smrkový lesík, kde jsem sbíral šišky. Vlak jede dál, vše se v pravidelném rytmu střídá.
PRANOSTIKY Březen, za kamna vlezem. Březen bez vody, duben bez trávy. Březnové mlhy – za sto dní déšť. Březnový sníh škodí polím. Mnoho dešťů březnových – hubené léto. O svatém Tomáši sníh bředne na kaši. Na svatého Josefa odkud vítr fouká, odtud nepřízeň kouká. Je-li na květnou neděli hezky, následuje dobrý rok.
AKTUALITY Stát v rozpočtu na letošní rok na dotace na sociální služby vyčlenil částku o třetinu nižší než loni. Zatímco v roce 2008 to bylo 6,8 miliardy korun, nyní se počítá se 4,5 miliardy korun. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas na tiskové konferenci 29.1. prohlásil, že poskytne provozovatelům sociálních služeb z peněz ušetřených za loňský rok ještě 1,5 miliardy korun, což je ale stále o 800 milionů méně než v loňském roce. Česká správa sociálního zabezpečení oznamuje svým klientům, že v roce 2009 dojde ke změně některých výplatních termínů důchodů. Mění se kvůli státním svátkům, dnům pracovního klidu a svátkům, které stanovuje zákon č.245/2000 Sb., o státních svátcích. Změna se týká následujících výplatních termínů: Důchody splatné: Budou v roce 2009 splatné: 10.4. 2009 9.4. 2009 12.4. 2009 10.4. 2009 2.5. 2009 30.4. 2009 8.5. 2009 7.5. 2009 6.7. 2009 7.7. 2009 24.12. 2009 23.12. 2009 Výše uvedená změna výplatních termínů se týká pouze dávek důchodového pojištění, tedy důchodů starobních, invalidních a pozůstalostních.
Ať žije krize aneb Jak se zbavit svých peněz. Chalupa Petr Převzato z www.senio.cz 26.2. 2009. Je nutné začít u počasí, protože ta hrůza, co se venku předvádí je hrozně hrozná a obsahuje 90% koncentraci depresivní nálady. Rozháním to jak se dá. Osvědčuje se mi (když jsem teď již, jen ten bezcenný důchodce) plánovat si konkrétní, i když třeba malé úkoly. Do banky, na poštu, na nákup, nasypat ptáčkům, vyměnit si trenýrky, oholit se, dojít pro zakázku do Canonu, dojet MHD k Tržnici koupit předvařené drštky, dopsat příspěvek do regionálního deníku. Prostě…mám to narvaný. K té bance. Před více nežli rokem jsem po dožití nějaké pojistné smlouvy, měl v ruce peníze, které jsme s manželkou zrovna nepotřebovali utratit. V řádu několika desítek tisíc. Dovolenou v exotice jsme neplánovali, na celkovou plastickou operaci našich fasád to bylo zase málo, a tak vyskočila otázka-kam s nimi? Nechám si poradit u odborníků, napadlo mne. Zašel jsem tedy do SVÉ banky, jak hlásají reklamní slogany. Ale ano, bylo mi nabídnuto několik produktů, jednáno se mnou zdvořile, dostal jsem vizitku svého bankovního poradce, s nímž jsme nakonec vybrali, že nejlépe bude založit si podílový fond s názvem Fénix smíšený. Z fondu jsem nevybíral a trpělivě čekal až začne třeba jen nepatrně vydělávat. Nakonec, co s penězi néé, hlavně že je mír. Začala krize. A zase mne napadlo to šílené: „Nechte si poradit u odborníků“. Získal jsem tři další vizitky bankovních poradců, kteří se na pracovišti banky měnili se značnou rychlostí. Radil jsem se, radil a byl vždy ujištěn, že „se to zlepší a peníze ve fondu ponechejte“. Na obranu těchto poradců…to stejné zpočátku tvrdil tisk, televize, kde vystupovali bankovní poradci i celostátního významu. To bylo na počátku krize. A minulý týden jsem dostal výpis z tohoto smíšeného Fénixu. Když jsem jej přelétl očima, zjevila se mi někde vzadu v hlavě hořící křídla – toho Fénixe. Dnes jsem navštívil v rámci pochůzek pobočku Komerční banky, abych ty zbytky ohořelých křídel Fénixe, převedl na svůj běžný účet,
5. neděle postní - smrtná Název připomíná, že myšlenky věřících se mají plně soustředit na umučení a smrt Páně. Zároveň ale připomíná zvyk sahající až k pohanským kořenům - vynášení smrti, (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, Mařeny). Někde zase dávali za okno len, aby ten rok nikdo nezemřel. 6. neděle postní - květná Květná neděle připomíná den slavného vjezdu Krista do Jeruzaléma, kdy byl vítán zelenými ratolestmi házenými na cestu, zatím co jiní mu vyšli vstříc s palmovými listy a volali: "Hossana, požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, král izraelský". Na památku této události světí tento den kněz kvetoucí ratolesti (u nás kočičky), které pak rozdává účastníkům mše. Nesmělo se péct, aby se nezapekl květ na stromech. Poslední týden čtyřicetidenního postu se nazývá pašijový týden na památku Kristova utrpení. Ráz všech obřadů v tomto týdnu je truchlivý. V úterý se čtou pašije sepsané sv. Markem a ve středu pašije sepsané sv. Lukášem. Škaredá středa je tak nazývána proto, že tento den Jidáš zradil Krista. Sazometná zase podle vymetání komínů, které se ten den obzvlášť doporučuje. Není dobře se ten den mračit, aby se dotyčný nemračil po všechny středy v roce. Na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst - povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa a jiných produktů z teplokrevných zvířat. Jedla se tedy pouze zelenina - proto Zelený čtvrtek. Dalším vysvětlením označení Zelený čtvrtek je modlitba Krista na zelené louce v zahradě getsemanské na Olivové hoře. Velký pátek je hustě obestřen kouzlem lidové poezie. Věří se, že země vydává poklady, že se na několik hodin otvírá Blaník. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli. Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního postu a bílou se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni. Je také označována jako den světla. Všechny činnosti v předchozí i tento den mají hlavní cíl v očistě duše, těla i příbytků, aby večer bylo vše jako z cukru a lidé ve svátečních šatech byli připraveni na slavnou mši - "VZKŘÍŠENÍ". Hospodyně doma uhasila všechny ohně a s sebou ke kostelu vzala poleno. Tam jej zapálila v posvěceném ohni a přenesla domů a tím opět oheň rozdělala.
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ ROBIN (Zdena Frýbová) Robinkovo stolování probíhá v nudném stereotypu. Dám mu na misku kus vlažné, lákavě vonící, pečlivě pokrájené sekané. Přidám lžíci bramborové kaše. „Robinku, papat!“ Pod gaučem nic. „Robine – neslyšels?! Papat!!“ Pod gaučem stále nic. „Sem pojď! A honem! … Bude to?! Mám pro tebe dojít?!“ Pod gaučem pro změnu hrobové ticho. Hlasitě zaštrachám v kredenci po vařečce, zvuk pro Robina krajně nelibý, a s ní v ruce pochoduju bytem. Oči Robina jdou do zelena vzteky, že je zase otravován. V jedné ruce vařečku, druhou ho chytám za kůži na krku a táhnu ven, zatímco zadníma nohama brzdí o koberec. Temně vrčí a prská. Konečně ho mám na světle. „Jak to, že vůbec neposloucháš?!“ Symbolicky ho třepnu vařečkou přes zadek, on po mně symbolicky rafne, a než se mu podaří zmizet pod křeslem, vystrčím ho do kuchyně. „Podívej, co tu máš dobrýho,“ zkouším to zas, jak když másla ukrajuje, a mlaskám nad miskou. Robin stihne nevraživým pohledem mne, ještě nevraživějším pohledem misku a pak, povzbudivě zezadu nakopnut mou papučí, se k misce přibližuje, ač výstižnější je výraz: plíží. Váhavý krok, druhý, postojí, rozhlédne se, zase krůček kupředu, sedne si a drbe se … „No tak! Bude to?!“ zavřískám. To ho vybičuje k horečnaté akci. Postoupí rázem o tři kroky. Tím je v těsné blízkosti misky, tj. asi metr od ní. Tady zapustí nohy do země jak mlékárenská kobyla a dál se nehne. Zamávám vařečkou. Robin snaživě natáhne krk kupředu, a aby se zavděčil, zaňuchá. Pak civí do vzdálené misky, jako by sám nemohl věřit vlastnímu zraku, že jsem opět dokázala uvařit blemt, který předčil jeho nejtemnější předtuchy. Stihne mne bolestným pohledem, a správně odhadnuv, že jsem znejistěla a zakolísala (není to přemaštěné? moc kořeněné? …), štítivě se otřepe a jako blesk vyrazí z kuchyně. Tentokrát se pod gauč zasune až dozadu ke zdi, protože má dobrou zkušenost, že na břicho si lehám, abych ho odtud vytáhla, jen
zcela výjimečně, když se tam například odebere s mým šálem nebo Rudolfovými rukavicemi. Byly doby, kdy jsme ho naivního a důvěřivého z každého úkrytu vylákali pouhým zařinčením řemínku či zvoláním „jdeme“. Na tohle nám už dávno nenaletí. Jen co rozum začal brát, pečlivým studiem lidských zvyků si prověřil všechny souvislosti. Dnes je mu jasné, že pokud mám na nohou trepky a některý z domácích úborů, nikam se nejde a podobná výzva je jen hanebný trik. Převlékání nemusí ani sledovat, orientuje se přesně podle zvuků. Sundávám-li domácí kalhotový komplet a oblékám pyžamo, ani se pod gaučem nepohne. Ale stačí vzít do ruky některou část vycházkového oblečení, a už přes dvoje dveře slyším jeho otřepání (otřepání = jsem vypraven) a vzápětí nedočkavě piští u dveří do chodby. „Pes je bytost nadaná schopností číst lidské myšlenky,“ prohlásila jsem u nedělního oběda. „Neblázni,“ přerušil mě Rudolf. „Pes se prostě soustavným pozorováním svého pána naučí bezpečně orientovat v nejnepatrnějších nuancích jeho chování. Ty si pomyslíš, že teď by se mohlo jít ven – a v tom okamžiku je něco v tvém pohybu či gestu, co si vůbec neuvědomuješ, ale co on má zafixováno jako určitý signál – takže už se řítí do předsíně. A můžeš štrachat kabátem nebo řemínkem, abys ho přilákala a strčila do vany nebo k žrádlu, a on jen hlouběji zacouvá do svého úkrytu. Prostě proto, že si počínáš malinko jinak, než když se opravdu jde ven, a on už má svoji zkušenost, co to znamená.“ Robinkovo stolování mívá milý závěr Rudolfovým návratem z práce. Než usedne k večeři, nahlédne do Robinovy misky a poznamená: „Zas už to není k jídlu?“ (pokračování příště)
ŘÍKANKA NA BŘEZEN Březen, což je píseň stará, počátek přináší jara, přičemž ale mrzne dále, k větší „zemských rájů“ chvále.
Slavnost Pepiček, Pepíčků, těší sice nás trošičku, přesto činí zlý však Březen, za kamna, že ještě lezem.
DOMÁCÍ LÉKAŘ
RECEPTÁŘ
CÉVNÍ ONEMOCNĚNÍ (pokračování o prevenci)
POSTROUHANÝ TVAROHOVÝ KOLÁČ
Minule jsme psali o cvičení, tentokrát něco o stravě. Jezte zdravě. Nízkotučnou dietou bez cholesterolu lze předejít zúžení cév nebo dokonce již probíhající proces zastavit. Určité množství tuků a cholesterolu však vaše tělo potřebuje. Tuky jsou zdrojem energie a pomáhají udržovat buněčné stěny. Některé rostlinné oleje, např. řepkový, slunečnicový nebo olivový obsahují látky, které chrání cévy. Jestliže však vaše strava obsahuje příliš tuků a cholesterolu, část se jich ukládá jako tělesný tuk a část ucpává cévy. Zahrňte do svého jídelníčku ovoce, zeleninu a luštěniny. Obsahují málo tuku, žádný cholesterol a dostatek vitamínů, minerálů a vlákniny. Vláknina je velmi důležitá, neboť snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu a napomáhá udržovat průchodnost cév. K potravinám bohatým na vlákninu patří jablka, pomeranče, brambory, dýně, hrách, mrkev, sójové boby, oves a ječmen. Snížení tuku a cholesterolu můžete dosáhnout poměrně snadno: - při nákupu potravin si pečlivě prostudujte jejich složení (především tuky) - červené maso konzumujte jednou za čas, nejezte více jak 200g masa denně - potraviny nesmažte, pečte je, vařte (nejlépe v páře), opékejte na pánvi bez tuku - mléčné výrobky vybírejte nízkotučné nebo netučné - vyhýbejte se uměle ztuženým tukům - omezte vejce na 3-4 týdně - nekuřte - hlídejte si krevní tlak a váhu - nechte si změřit hladinu cholesterolu (ideální je pod 5,2 mmol/l - s pitím alkoholu buďte opatrní, v malém množství může alkohol snižovat riziko zúžení cév, avšak velké množství alkoholu nutí srdce pracovat rychleji, zvyšuje krevní tlak a hladinu cholesterolu; malé množství = 3,5 dcl piva, 1 dcl vína nebo 0,5 dcl tvrdého alkoholu denně
Těsto: 400g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 250g másla nebo Hery, 1 vanilkový cukr, špetka soli, 1 vejce, 2 lžíce mléka, 1 lžíce kakaa, moučkový cukr (stačí trocha) Náplň: 3 tučné tvarohy (750g), 1,5-2 dl mléka, 3 vejce, 2 lžíce škrobové moučky, rozinky, cukr podle chuti Postup: Máslo rozmícháme s cukrem, solí a přidáme vejce. Přimícháme mouku s práškem do pečiva, přilijeme mléko a vypracujeme těsto. Těsto rozdělíme na dva díly a do jednoho vmícháme lžíci kakaa. Obě poloviny dáme ztuhnout do lednice. Mezitím si připravíme náplň – smícháme všechny suroviny na hladkou řidší hmotu. Na vymazaný a moukou vysypaný plech nastrouháme nejdříve kakaové těsto, na ně rozetřeme náplň a navrch nastrouháme světlé těsto. Pečeme ve vyhřáté troubě 35-40 minut. Vychladlý koláč nakrájíme a posypeme moučkovým cukrem. JARNÍ VELIKONOČNÍ NÁDIVKA (HLAVIČKA) Ingredience: 500 g vepřové plece, 250 g uzeného masa (nejlépe uzený bůček), 5 vajec, 1 chlebíčková veka, 1/4 l mléka, svazek petrželky, nasekané kopřivy nebo další nasekané jarní bylinky, sůl, pepř a máslo. Příprava: Veku rozkrájíme na kostičky, zalijeme mlékem v němž jsme rozšlehali žloutky a necháme rozležet. Vepřové maso uvaříme, zvlášť uvaříme i uzené a po vychladnutí je nakrájíme nadrobno. Rovněž bylinky nasekáme, kopřivy před přípravou spaříme horkou vodou. Kostičky veky, maso i bylinky smícháme, mírně osolíme a opepříme. Bílky ušleháme na tuhý sníh a vmícháme do směsi. Pekáč silně vymastíme máslem, nádivku do něho rozložíme a urovnáme, povrch pokapeme ještě máslem a upečeme v předehřáté troubě dozlatova.
VELIKONOCE Popeleční středa zahajuje období předvelikonočního půstu. Následuje po masopustním úterý, kdy veškeré masopustní rozpustilosti vrcholily. Její název pochází od svěceného popelu, kterým kněz činí věřícím kříž na čele, řka: "Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš". Tím připomíná pomíjivost pozemského života a nutnost pokání. Popel, který je k tomuto úkonu používán, se získává spálením ratolestí kvetoucí jívy (kočiček), které kněz před téměř celým rokem na Květnou neděli posvětil. 2. neděle postní - pražná Pražná neděle dostala své označení od pokrmu v postě hojně připravovaného, nazývaného pražmo. Pražení nedozrálých klasů obilí či jednotlivých zrn patří k nejstarším způsobům úpravy obilí - k pražení není potřeba nádoba a obilí se tím i konzervuje. Po upražení se obilí dále upravovalo, případně ve stoupě roztíralo a používalo na polévku. 3. neděle postní - kýchavá Kýchavou se tato neděle nazývá proto, že se tento den konala mše za odvrácení moru, jehož prvními příznaky bylo nadměrné kýchání. Přání "Pomáhej Pán Bůh" a "Pozdrav Tě Pán Bůh", které dodnes říkáme kýchajícím, pochází právě z obavy před tímto morem. Později však pověra, že kýchání "čistí hlavu", podporovala oblibu šňupavého tabáku. Proto se ten den hojně šňupalo a kýchalo. Věřilo se, že kdo kolikrát tento den kýchne, tolik let bude živ. 4. neděle postní - družebná Tato neděle tvoří téměř střed postního období, a proto je v tento den projevována radost z času, který již v postu uplynul. Slavena byla v družném veselí a byla zmírněna některá omezení týkající se společenských zábav. Mnohde se konaly tancovačky, nejlépe na veřejném prostranství pod dohledem celé obce. Někdy je také název odvozován od družby, který ten den spolu se ženichem navštívil domácnost vyhlídnuté nevěsty a předjednával tam námluvy. V souvislosti s těmito myšlenkami na námluvy se tento den mladé dvojice obdarovávali. Pro družbu se ženichem se připravovaly koláče zvané "družbance".
protože fondy padají a padají. Takže…přišel jsem o několik desítek tisíc…jen tak frrrnk…v rámci krize. Měl jsem ale velezajímavý zážitek, když jsem o převodu jednal s další…a teď jsem na rozpacích přesto, že se mi slušně představila…na oděvu poradkyně stálo „Učím se“. Asi jsem jí svým přáním zaskočil, protože dvakrát s omluvou odběhla, aby poté přišla s další bankovní poradkyní. Chci zdůraznit, byly obě vstřícné, empatické, projevily zájem problém vyřešit. Nějak se to zadrhlo, a tak povolaly ještě další dámu, která profesionálně postup bankovního úkonu poradila. Vedoucí dáma mi vysvětlila, že můj pohled na věc, tedy že mě bankovní systém za rok zbavil mých několika desítek tisíc je relativní, a že do budoucna ten fond bude zase vydělávat. Udržel jsem si gentlemana a nezařval, že okrást člověka během roku o tisíce je docela slušný výkon. Vím, že ty dnešní bankovní poradkyně za to nemohou a svým způsobem mi jich bylo i líto. Vžil jsem se do jejich role, kdy mají klientovi vysvětlit, že nikdo za nic nemůže, že ty vaše peníze nějak vysublimovaly. A protože se ty dámy opravdu snažily a stále se omlouvaly, abych se nezlobil, podařilo se mi tiše podotknout, že se ztrátou jsem se již vyrovnal před tím, nežli jsem navštívil jejich ústav, ale také, že nemám již před sebou tolik let, které bych věnoval čekání na návrat případné výdělečné činnosti uváděného fondu. Zakončil jsem to milé setkání ve své bance konstatováním, že se nezlobím, na peníze kašlu, a že je pro mne důležité zítra ráno se zase probudit. Snad je to potěšilo.
HUMOR LÉČÍ
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK K přídavným jménům se pokuste najít co nejvíce různých pojmů – podstatných jmen, která se k nim hodí. Starý ............................................................................................... Umělý ............................................................................................ Vysoká ........................................................................................... Štíhlá .............................................................................................. Hořká ............................................................................................. Aktivní ........................................................................................... Jarní................................................................................................ Hluboká.......................................................................................... České.............................................................................................. Plastická ......................................................................................... Sociální ..........................................................................................
