RYBY Povídala ryba rybě o osudné, velké chybě, jíž se štika dopustila, když, ač jinak chytrá byla, onehdy se vrhla z hladu, rybářovi na návnadu a tak také za své vzala. „Nikdy bych se nenadála, že se takhle hloupě chytí, jak nějaké malé dítě“, závěrem dí důležitě. „Právě, že snad stářím zpychla“, řekla druhá a pak vzdychla: „Jo, jo, člověk nikdy neví, osud sotva nám co sleví, život je plný otazníků, nikdo nezná okamžiku, kdy dohoří jeho svíce!“ Snad v tom bylo pravdy více, než se obě nadály, neboť obě seznaly, když se chtěli rozejíti, že se vlastně baví v síti.
PAPRSEK ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
PROSINEC
PRANOSTIKY Když v prosinci v břízách míza koluje, tu mírná zima panuje. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě. Svatá Lucie nám ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc. Je-li mráz na Boží narození, celá zima udrží se bez prodlení. Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok špatně se urodí. Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky. Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.
PROSINCOVÉ ZAMYŠLENÍ Měsíc čekání na Vánoce a čas zabíjaček, kdy si na dlouhou zimu nejen naši předkové připravovali chutné uzené a špek. Ovšem pozor, přemíra živočišné bílkoviny lidem stále lehčeji pracujícím škodí, především jejich útrobám. Doplňovat kyselým zelím. Nejen že obsahuje žádoucí a potřebný vitamin C, ale působí příznivě dieteticky, podporuje správné fungování trávicího ústrojí. Prosinec je i jinak nádherný měsíc, děti u nás dostávají naděleno dvakrát, 5.prosince, v předvečer dobrotivého biskupa Mikuláše a pak ještě 24., na Štědrý den. Ne všude je takováto tradice. Někde se obdarovávají až ráno po Štědrém dnu, někde na Silvestra, někde nosí dárky Santa Klaus, či jeho východní obdoba Děda Mráz. Možná stojí za zmínku, že první jesličky mají původ v Itálii třináctého století a toto znázornění betlémského narození Ježíška měl na svědomí František z Assisi v roce 1223, kdy uspořádal v Grecciu bohoslužbu u jeslí. Dnes jsou vánoční zvyky a tradice vítanou záminkou pro obchodníky, jak prodat co nejvíce. Jak odolávat tlaku reklam, které nás přesvědčují, že to a to potřebujeme? Záleží jen na nás, zda dovedeme rozlišovat důležité od nedůležitého. Zda si dokážeme uvědomit, že to, co je nejdůležitější je těžko uchopitelné, a to je společně strávený čas se svými blízkými.
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK Spojením pojmů z levého a pravého sloupce vytvořte typická slovní spojení.
1. KOLEČKOVÉ 2. DIVOKÁ 3. ROMANTICKÁ 4. DETEKTIVNÍ 5. PROTINACISTICKÝ 6. ČERNOBÍLÁ 7. ZÁCHRANNÁ 8. ŠACHOVÁ 9. DIVADELNÍ 10. ELITNÍ 11. MĚSTSKÁ 12. SVĚTOVÝ 13. MIMODĚLOŽNÍ 14. GOLFOVÉ 15. ČERVENÉ 16. MARATONSKÝ 17. POSLANECKÁ 18. HORSKÁ 19. ŽITNÝ 20. LOUTKOVÁ 21. MOŘSKÁ 22. OBČANSKÝ 23. NÁJEMNÝ 24. OLYMPIJSKÉ 25. POŠTOVNÍ 26. ČASOVANÁ
A. SCHRÁNKA B. PANNA C. BOMBA D. BRUSLE E. POLICIE F. HRY G. ODBOJ H. CHALUPA I. KACHNA J. SNĚMOVNA K. VRAH L. BĚH M. VÍNO N. KOMEDIE O. POVÍDKA P. PRŮKAZ Q. SLUŽBA R. PŘEDSTAVENÍ S. FOTOGRAFIE T. PARTIE U. TĚHOTENSTVÍ V. POHÁR W. HOLE X. CHLÉB Y. JEDNOTKA Z. POHÁDKA
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ ROBIN (Zdena Frýbová) …….Tím se stalo, že jsme ho zapomněli včas dát na řemínek. První otevřel dveře Mirek, v tom okamžiku se mu Robin přehnal přes hlavu, div mu ji neurazil - - a už se nám naskytl tisíckrát prožitý obrázek: Robin nadzvukovou rychlostí fičící do neznáma. Nedalo se nic dělat, než doufat, že se proběhne lesem a vrátí se do kempu. Ubytovali jsme se, pak jsme pohovořili se správcem, a když jsme mu líčili Robina s prosbou, aby nás pracovníci vyrozuměli, kdyby se objevil, vstoupila jeho manželka. A sdělila nám, že popisovaného psa právě sledovala ve městě. Zaujal totiž víc lidí. Prochází se hlavní ulicí, všechno obhlíží jak svědomitý turista, vstupuje do podniků a navazuje přátelství. Tím se situace rázem změnila. Jestliže se dalo doufat, že v lese se mu nic nestane, ve městě hrozí nebezpečí hned několik. „Neříkaly jste s Alicí, že se jdete projít?“ zeptal se medově Mirek. S Rudolfem měli v úmyslu zasednout před chatou ke svačince a šachové partii. „Říkaly. Taky jdeme. Ale do lesa. Po městě si hoňte Robina vy dva. Užijete spoustu psiny. Měl jsi pravdu, že ho musíme vzít, jaká s ním bude legrace,“ odpověděla jsem štiplavě. Rudolf se stále ještě nevzdával: „Víš přece, že na mne je Robin naštvaný. Naschvál uteče, jak mě uvidí. A tebe má vůbec radši a taky to s ním líp umíš,“ snížil se k podlézání. „Tak jdeme do toho lesa. Jsi hotová?“ povídala Alice a vykročily jsme. Vrátily jsme se, výborně povečeřely – pánové a pes stále nikde. Dorazili v devět hodin. „Zaboha jsme ho nemohli najít, přestože plno lidí ho vidělo,“ trpce si stěžoval Rudolf. „Nakonec jsme ho objevili v nejluxusnějším rekreačním podniku. Ve společenském sále předváděl své parádní kousky a byl středem obdivu.“ „Krmili ho chlebíčky obloženými lososem,“ řekl hořce Mirek a popsal, jak hrozný hlad už s Rudolfem mají dobré dvě hodiny. Alice přívětivě řekla, jaké je štěstí, že lososa Robin náhodou má za
STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB STANDARD 8 NÁVAZNOST NA VNĚJŠÍ ZDROJE Tento standard se zabývá podporou uživatele sociálních služeb k jejich sociálnímu začleňování do běžného života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Být součástí přirozených sítí (kontaktu s rodinou, přáteli, podílet se na dění kolem sebe) je jedním z cílů sociální služby. Není účelem kvalitní sociální služby posilovat závislost uživatele na poskytované službě, důležitější je podporovat uživatele v jeho schopnostech a kompetencích být součástí přirozených vztahů a využívat běžné instituce a služby. Vycházíme z toho, co využívají běžně lidé ve věku našich uživatelů, definujeme jejich individuální potřeby a možnosti je naplnit. Plánujeme společně s uživatelem, co je pro něj důležité a jaké má on sám možnosti a zdroje ke splnění svých cílů. Nevytváříme další služby, abychom pomohli uživateli naplnit jeho cíl, naopak ve spolupráci s ním mapujeme, jaké služby či instituce mu pomohou naplnit jeho osobní cíle. Vytváříme podmínky a informujeme uživatele tak, aby byl sám co nejvíce schopen aktivizovat své vlastní zdroje a přirozené vztahy. Aktivně spolupracujeme v rámci místních institucí a dalších sociálních služeb. Průběžně aktualizujeme kontakty na další instituce a služby, pracovníci naší organizace jsou schopni poradit, na koho se může uživatel obrátit, pokud potřebuje uspokojit některou ze svých dalších potřeb. Zaměřujeme se na zvýšení kvality života uživatele, to znamená jeho podporu při využívání nejen odborných institucí a služeb, ale i běžných veřejných služeb. Vytváříme v naší službě podmínky pro upevňování vztahů s rodinou a přáteli, pokud o to uživatel stojí.
DOMÁCÍ PŘÍRODNÍ LÉKARNA HOREČKA Zvýšená tělesná teplota (u dospělých osob od 37,5oC) je většinou příznakem toho, že naše tělo bojuje s infekcí. Domácí prostředky mohou horečku snížit, aniž se oslabí přirozené obranné síly našeho organizmu. Pokud to nepomáhá nebo horečka překročí 40oC, musíme ihned k lékaři. Zábaly lýtek Chlad na lýtkách uvede do chodu něco jako chladící krevní oběh a horečka klesne. Tenký bavlněný ručník namočíme do studené vody, lehce vyždímáme a ovineme kolem nohou – od kolen až po chodidla. Potom ho zakryjeme silnějším a suchým ručníkem a obojí ještě omotáme vlněnou šálou. Necháme působit zhruba 1 hodinu, každých dvacet minut zábal obnovujeme. Octové punčochy Působí podobně jako zábal lýtek. Tlusté vlněné ponožky namočíme do studené octové vody (6 lžic octa na ½ litru vody), vyždímáme, navlékneme si je na nohy, přes ně dáme ještě suché ponožky a necháme přes noc. CHŘIPKA Projevuje se celkovým vyčerpáním, bolestmi končetin, kašlem, rýmou, zvracením, bolením v krku a horečkou. Většinou ji vyvolají viry. Med s křenem a cibulí Účinné látky cibule a křenu usmrcují viry a uvolňují hleny. Med má antibakteriální účinky. Necháme přejít varem 1 lžíci čerstvě nastrouhaného křenu, 1 lžíci nadrobno nasekané cibule, 5 lžiček medu a 5 lžic vody. Dáme vychladnout. Užíváme 5x denně 1 lžičku.
poživatelného, a jaká smůla, že kuchyně už bude patrně zavřená. Rudolf vzdychl, jak nádherné to musely být časy, kdy chlapi surově mlátili své manželky. Kuchyně skutečně už byla zavřená. Dobrotivý správce jim však dal kus salámu s chlebem. Nu, nebylo to právě to, co by je nadchlo, a tak jsem jim pro útěchu popsala, jakou večeři jsme měly my. Robin na ně pohlížel se zjevným opovržením, že si tak někdo může kazit žaludek salámem. Jen ten, kdo zná Železnou Rudu, Špičák, Černé a Čertovo jezero, jen ten si dovede představit, jak kouzelné dny tam lze prožít, když jarní slunce hřeje naplno. Hned v sobotu ráno jsme se vydali malebnou cestou mezi lesy k Černému jezeru. Protože je to už těsné hraniční pásmo, tabulky žádají chodce, aby z cesty neodbočovali do lesa. Robina jsem tedy včas připoutala a Rudolf mi ho vzal z ruky s tím, že mně by se mohl vytrhnout. Robin k němu zvedl udivený zrak, co tohle slovo znamená, Rudolf se zachechtal a vysvětlil mu, proč tady rozhodně běhat nemůže a musí být bezpodmínečně uvázaný. Robinek souhlasil a dál už si počínal jako psíček, kterého nemůže nic potěšit víc, než způsobně kráčet pánovi u nohy. „A teď ho, mizeru, sleduj,“ povídá mi Rudolf. „Dělá se, abych ochabl v pozornosti. Vsaď se, že za chvilku se vyřítí, aby se mi vyrval. Jenže to se zatraceně zklame.“ Zklamal se ne Robin, ale Rudolf. Asi po kilometru vzorného kroku Robin vyrazil jak vystřelený. Je pravda, že Rudolfovi řemínek z ruky nevyškubl, zato se mu podařilo vyrvat kovovou karabinku uzávěru mezi řemínkem a obojkem. Než jsme se vzpamatovali, nebylo po něm vidu ani slechu. (jak dopadl další Robinův útěk se dozvíte v příštím pokračování)
RECEPTÁŘ Tentokrát vánoční pracny trochu jinak. TATRANKOVÉ PRACNY 3 nastrouhané tatranky nebo horalky, 300g hladké mouky, 50g moučkového cukru, vanilkový cukr, 250g másla, 1 vejce Postup: Z uvedených surovin zpracujeme těsto, necháme ho chvíli uležet a pak plníme do formiček na pracny. Pečeme ve vyhřáté troubě a ještě horké obalíme v cukru. SUŠENKOVÉ PRACNY S MEDEM 100g rozemletých máslových sušenek, 120g hladké mouky, 50g hrubé mouky, špetka jedlé sody, 50g strouhaných lískových oříšků, 80g tuku, 1 vejce, 2 lžíce medu, 1-2 lžíce kakaa, citrónová šťáva, ¼ lžičky skořice, trochu mléka, moučkový a vanilkový cukr na obalování Postup: Z uvedených surovin zpracujeme těsto (dobře to jde v robotu) a naplníme do formiček na pracny. Pečeme ve vyhřáté troubě a ještě teplé vyklopíme a ihned obalujeme ve směsi moučkového a vanilkového cukru.
KUCHAŘOVY FÍGLE Cukroví nebo těsto, které jsme vyndali z mrazáku, necháme „roztát“ při pokojové teplotě. Rozmrazování nikdy neurychlujeme v mikrovlnné troubě, protože cukroví by pak bylo příliš vysušené. Kandované ovoce se při krájení lepí na nůž. Nůž proto těsně před krájením dáme na chvíli do mrazáku, pak to půjde lépe. Mandle namočíme nejprve na několik hodin do studené vody a až poté je spaříme horkou vodou. Pak je snadno oloupeme i rozpůlíme.
RADY ZAHRADNÍKA V prosinci zavlažujte. Dokud teplota nepoklesne pod bod mrazu, můžete na zahradě zalévat nejen veškeré jehličnany a listnáče, ale i víceleté rostliny. Vyhrabte všechno listí z travnatých ploch, aby tam nezetlelo, a pohnojte trávník kvalitním kompostem. Když napadne sníh, shrňte ho z cestiček na záhony jakožto cenný zdroj vláhy. Sníh můžete použít také jako izolaci proti silným mrazům na nižší dřeviny a trvalky. Záhony s dvouletkami (macešky, sedmikrásky, hvozdíky…) přikryjte chvojím. To je ochrání proti krutým mrazům, které by jinak rostliny nepřežily.
HUMOR LÉČÍ Přijde Pepíček pozdě do školy a omlouvá se: „Promiňte, já jsem se opozdil, protože jeden pán na autobusové zastávce ztratil pětikorunu.“ „A ty jsi mu ji pomáhal hledat?“ „Ne, já jsem na ní stál!“ Pepíček se modlí před Vánocemi a nakonec zakřičí: „Ježíšku, dones mi prosím sáně!“ „Ježíšek není hluchý“, domlouvá mu sestra. „Ale babička jo.“ „Dědo“, zajímá se hospodský, „doktor prý ti povolil jedno pivo denně. Ne, že by mi to vadilo, naopak, ale dneska už máš třetí.“ „Když já chodím ke třem doktorům!“ Děda u lékaře: „Slyšel jsem, že pijete pivo v posteli!“ „Ale pane doktore, vždyť je to ležák.“
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ VÝBĚROVÁ REKREACE Jistě většina z vás viděla film „Anděl na horách“ s Jaroslavem Marvanem. A tak víte, co to byla tzv. „výběrová rekreace“. Odměňovali se jí nejlepší pracovníci podniku, ale skutečnost byla taková, že o ni (zvláště tu zimní) nikdo moc nestál. Alespoň v naší pražské Projektové kanceláři, kde jsem před léty pracovala, se opravdu téměř vždy jednalo o pobyt ve Vysokých Tatrách, kam se v zimě vyhřátým Pražákům nechtělo. Pokud šlo o rekreaci v Krkonoších, tak to se všichni o poukazy prali, protože se tam dalo lyžovat a hlavně to bylo blízko. A tak se stalo, že nám, čerstvým novomanželům, spadly do klína dva poukazy do Vysokých Tater, ač jsme byli velmi mladí a velmi nezasloužilí. Tajemnice ROH byla šťastná, že se poukazů zbavila, zasloužilí pracovníci si oddechli, že do Tater nemusí a já s manželem jsme se radovali, protože za tak levný peníz bychom se do Vysokých Tater nikdy nepodívali. Neměli jsme příliš velké povědomosti, jak to na takové „výběrovce“ vypadá, a tak jsme se inspirovali záběry z výše uvedeného filmu a zapakovali si do velkých krosen hlavně teplé lyžařské oblečení. Každý jsme si připravil dvoje lyže (sjezdovky a běžky) – to i já, která jsem stála na sjezdovkách asi dvakrát při školním výcviku a na běžkách vůbec. Manžel holedbaje se zkušenostmi zdatného lyžaře přibalil mapy, kde předběžně vytýčil několik mnohokilometrových tras vhodných na běžky. V Praze mi to všechno připadalo tak romantické a jednoduché, cesty vypadaly na mapě taky velmi přístupně, zdály se kraťounké a já vůbec neregistrovala v tom nadšení husté vrstevnice svědčící o velikém stoupání a klesání. Zmatek nastal už na nádraží, kde jsme při nastupování do vyhrazeného vagónu překvapeně zjistili, že jsme jediní rekreanti vybavení lyžemi, které nebylo kam uložit, jelikož jsme jeli výběrovou I.třídou s plyšovými sedadly. Všichni ostatní měli kufry a také se nám zdáli být nějak málo sportovně oblečení. No nakonec jsme se nějak
uložili a celou noc putovali v krásném kupé do cíle – Belanských Tater (východní část Vysokých Tater). Místo ani název hotelu si už nepamatuji. Ale vím dobře, že to byl velmi luxusní hotel. Už v recepci jsme totiž svými lyžemi a obrovskými krosnami vyvolali poněkud rozpaky. Ale Slováci byli velmi přívětiví a laskaví, a tak naše sportovní vybavení blahosklonně přehlíželi. Dalším trapasem bylo, když jsme se dostavili do nádherné jídelny, kde také byli všichni patřičně oblečeni. Naše, byť nové a elegantní tepláky vypadaly vedle ostatních obleků přinejmenším podivně. Ale nikdo nic neříkal. Jídlo bylo výtečné a já jsem hned získala sympatie obsluhy svým apetitem a absencí jakéhokoli studu. Přidávala jsem si skoro všechno a také nešetřila chválou. A Slováci byli hodně pohostinní. Ostatní se společensky upejpali, a tak mě často kuchaři podstrkovali i pochoutky navíc. Podotýkám, že v té době jsem byla ještě hodně štíhlá, a tak to nevadilo. Daleko hůře ale mohlo dopadnout dobrodružství, do kterého jsme se pustili třetí den. Po obhlídce okolí hotelu, kde jediní lyžaři jsme byli my a možná nějaký člen horské služby se můj statečný muž rozhodl, že se vydáme na jednu z předem v Praze vytýčených lyžařských výprav. I přes opakované varování ostatních rekreantů jsme se vydali v minus 20oC na běžkách na trasu měřící mnoho kilometrů a vedoucí mnohdy zakázaným územím, kde se vyskytovali v té době dokonce volně žijící medvědi. Nic našeho odvážného tatínka neodradilo, ani můj strach z napadení medvědem, což mně připadalo z možných variant našeho zániku (zabloudění, zmrznutí, pády na lyžích apod.) jako nejhorší. A tak jsme vyrazili. Manžel spadnul hned pár desítek metrů od hotelu a rozbil v batohu termosku s grogem, kterou jsme měli sebou pro případ bloudění a následného mrznutí. Byť procento alkoholu bylo velmi vysoké, vylitý grog zmrzl okamžitě a vytvořil z manželovy bundy ledové brnění. To ho ovšem neodradilo a zvýšeným tempem vyrazil dále a já za ním, nic jiného mi ostatně nezbývalo. Mapa nám stačila tak první kilometr, kdy jsme ještě mezi stromy občas zahlédli nějakou střechu. Pak všechna civilizace zmizela, zmizely i cesty, nikde nebyla žádná lyžařská ani lidská stopa (asi od koho, když všichni zůstali v krásném a hlavně teplém hotelu).
Všude leželo spousty netknutého sněhu a my nevěděli kudy kam. Určovat světové strany podle lišejníku na stromě je teoreticky snad možné. V praxi však nepoužitelné, každý strom měl lišejník na jiné straně a kromě toho se začalo stmívat. V šeru vypadalo všechno mnohem strašidelnější a beznadějnější. V každé jamce jsem viděla medvědí stopu, marně mi muž opakovaně ujišťoval o medvědí plachosti, já věděla své. Pokud nestačíme zmrznout, medvěd si nás dá k večeři. Jedině tahle hrůza mi dávala sílu, abych pokračovala v cestě. Nemá cenu se zabývat podrobnostmi celého bloudění. Bylo to opravdu hrozné a teď s odstupem tolika let vím, že i velmi nebezpečné a hlavně nerozumné. Nakonec si manžel zlomil běžku a musel pěšky. Mě nesl na zádech i s lyžemi, protože jsem už vůbec nemohla a rozhodla jsem se přenocovat pod smrčkem ve sněhu. Myslím, že mi tenkrát musel dát i pár facek, jinak bych se nehnula. Doteď si pamatuji, jak mně bylo pod tím smrčkem teplo a jak mi bylo všechno jedno (to jsou prý první příznaky zmrznutí). Nakonec jsme se skutáleli z nějakého prudkého kopce a dole jsme zahlédli, jako ten Jeníček s Mařenkou, v dálce světýlko. Se zbytkem sil jsme se doslova doplazili do nějaké vesnice, kde byl také hotel – tam se právě svítilo. Byla už půlnoc. Vklopýtali jsme do hotelového baru obalení sněhem a ledovými rampouchy za sebou vlekouce zbytky lyží. Všechno v baru ztichlo a všichni, samozřejmě v nádherných společenských oblecích, zírali ohromeni na dva polárníky. Když jsme trochu roztáli podporováni několika velkými panáky koňaku, teprve z nás dostali, odkud jsme. Hned volali do našeho hotelu, kde nás však k našemu velkému údivu ani nehledali a ani (jak jsme byli přesvědčeni) neinformovali horskou službu. Ta se prý vydává ztracence hledat až ráno. To bychom ale už asi byli zmrzlí. A jak to dopadlo? Naložili nás do sněžného skůtru a odvezli zpátky do našeho hotelu. Tam nás už čekali s dvojnásobnou večeří a pro mě byly na stole připraveny tři šlehačkové poháry navíc.
Při smažení potravin obalených v trojobale (mouka, vejce, strouhanka) se někdy obal lepí na pánev a při otáčení se trhá. Když do vajíčka na obalování přidáme lžičku bramborové moučky nebo olej, nebude se obal na pánev lepit. Maso vždy obalujeme až těsně před smažením, jinak obal navlhne a při smažení odpadává. Strouhanka nesmí být čerstvá, aby nebyla vlhká. Jinak by totiž pohlcovala příliš mnoho tuku a hotový pokrm by byl hodně mastný.
CO MOŽNÁ NEVÍTE PEČIVO Z POHANSKÝCH DOB K Vánocům se pojí nejrůznější tradice a jednou z nich je právě pečení vánočního cukroví. Doba zimního slunovratu byla považována za magickou, proto bylo potřeba dům a rodinu chránit před temnými silami. Připravovaly se „ochranné“ pokrmy a obřadní pečivo, které se zavěšovalo nad vchodové dveře, do stájí a na ovocné stromy. Pečivo mělo kulaté tvary jako symbol slunce nebo obrysy zvířat. Péci se začínalo vždy v prvním adventním týdnu. LÉČIVÉ ŠÍPKY Matka příroda poskytuje lidem spoustu prostředků proti různým nemocem, chřipkové stavy nevyjímaje. Nasbírali jste si třeba na podzim šípky? Mají vysoký obsah vitamínu C a i v sušené formě si zachovávají zhruba 10-20% jeho původního obsahu. Dále obsahují karoteny, z nichž je tělo schopno si vytvořit vitamín A, vitamíny B1, B2 a K. K tomu připočtěte také flavonoidy, které podporují činnost jater. Už staří Římané dobře věděli, že konzumace šípku dokáže úplné divy: mimo jiné také na čas ulevit od revmatických potíží.
AKTUÁLNĚ Ministerstvo zdravotnictví vydalo preventivní materiál s informacemi, jak chránit sebe i své okolí proti virovému onemocnění H1N1. PANDEMIE CHŘIPKY − Při kašlání a kýchaní si přikrývejte nos a ústa kapesníkem určeným pro jednorázové použití. − Použité kapesníky ihned po použití vyhoďte do odpadkového koše. − Ruce si pravidelně myjte vodou a mýdlem. − Projeví-li se u vás příznaky chřipky, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc. − Projeví-li se u vás příznaky chřipky, udržujte od ostatních lidí odstup alespoň 1 metr. − Projeví-li se u vás příznaky chřipky, zůstaňte doma a nechoďte do práce, do školy nebo na místa s větší koncentrací lidí. − Neobjímejte se, nelíbejte a nepodávejte si ruce při pozdravu. − Nedotýkejte se očí, nosu či úst špinavýma rukama. ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ OD 1. LEDNA 2010 Víte proč a k jakým změnám dochází od 1. ledna 2010 v důchodovém pojištění? Jak se změní základní podmínky nároku na dávky i parametry pro výpočet jejich výše? Jak se upraví důchodový věk, potřebná doba pojištění, či koncepce invalidity? Zajímá vás, za jak dlouho se účinky nových změn projeví a zda zůstanou dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zachovány? Na tyto i další otázky najdete odpovědi v informačním letáku „Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010“. Leták vydala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), je zdarma dostupný na všech jejích pracovištích a také samozřejmě v elektronické podobě. Lze si jej stáhnout na adrese: www.cssz.cz/cz/informace/informacni-materialy.
VÁNOČNÍ SVĚTLO České Vánoce patří mezi nejkrásnější svátky v roce. Jsou plné klidu a pohody. K štědrovečernímu stolu se schází celá rodina, rozdávají se dárky, zpívají se koledy, všude voní jehličí a vánoční cukroví. Základem křesťanských Vánoc je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. V minulosti byly Vánoce spíše o vzájemné lásce a přátelství než o dárcích. Celá rodina se sešla u jednoho stolu, aby společně sdílela vánoční atmosféru. Nezapomínalo se ani na domácí zvířata, kterým se rovněž dostalo trochu ze slavnostní tabule. Lidé dodržovali vánoční tradice. Ráno se postili, večeři zahajovali a zakončovali modlitbou, ve které vzpomínali na uplynulý rok a na zemřelé členy rodiny. Po zazvonění zvonečku se na stromečku zapálily svíčky a zpívaly se koledy. Štědrý večer byl zakončen půlnoční mší, kde za zvuku vánočních koled všichni uctili narození Ježíše Krista. Vánoční zvonky mají ochránit naše srdce před chamtivostí a připomenout nám, že existují i cennější věci než zlato, drahé kamení a peníze, a to nesmrtelná lidská duše, láska a soucit. VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY V KOSTELE SV. MICHAELA 24.12. 15.00 – dětská mše svatá 22.00 – půlnoční mše svatá 25.12. 9.30 – slavnost NAROZENÍ PÁNÉ 26.12. 9.30 – svátek sv. Štěpána 27.12. 9.30 – svátek Svaté Rodiny
Přejeme Vám pokojné prožití vánočních svátků s Vašimi nejbližšími a srdce naplněná láskou a radostí z narození Ježíše Krista.
