Paní ředitelka promlouvá

Paní ředitelka promlouvá Systém Bakalář přinesl spoustu změn do našeho školního života, a proto se naše redakce vypravila do míst, kde to všechno vzniklo. Do ředitelny. Při té příležitosti jsme se paní ředitelky také zeptali na její pocity z nedávno nabyté funkce. Proč vznikl systém Bakalář? To není otázka pro mě, to je otázka pro pana zástupce. Ale já cítím, že systém Bakalář slouží k zjednodušení evidence. My o Vás vedeme tzv. školní matriku, základní

záznamy. No a díky Bakaláři si můžeme také dozvídat o známkách, můžeme se podívat na absenci. Všechno byste měli mít jednodušší, vy i vaši rodiče.

Ale nemyslíte, že by to mělo sloužit spíše studentům, a ne rodičům? A nemyslíš, že mají vaši rodiče právo,když ta známka zlepší. Ale nemyslím, že by rodiče vás živí, vědět vaše výsledky? Neříkám byli každý den na internetu. každou známku. Ale tak já myslím, že ti rodiče jsou taky rozumní. Já rozumím, že někdy je lepší říct špatnou známku v pondělí a ne v pátek, to beru. Nebo až se Systém Bakalář byl nápade m bývalého vedení školy? Ale mně se ta myšlenka strašně líbí. Ale ano, realizovala to už paní ředitelka loni. Probíhalo pro učitele nějaké školení, aby neměli problém s tímto systémem pracovat? Ano, úplně všichni byli školeni. Půl roku. Možná i rok. Teď si nejsem jistá, protože i já jsem loni chodila na školení. Takže minimálně půl roku, možná rok. A už jste slyšela nějakou kritiku z řad studentů? Ne. Ke mně se žádná nedostala. (pokračování na straně 4)

ŠKOLA 2 PRO NI Násilí na školách Snad každý musí uznat, že situace na českých školách se čím dál tím víc podobá obsahu nějakého béčkového amerického filmu pro náctileté. Bohužel ne vše, co se zrodilo na Západě, je pro nás Evropany dobré. Kdybyste před dvaceti lety mluvili o násilí na školách, Vaše řeč by zajisté obsahovala hlavně slovo šikana. Radili byste malým studentům jak se bránit větším, silnějším a starším spolužákům, kteří je denně připravují o svačiny či je nutí jim nosit tašky či dávat peníze. Řeč by to byla zajisté velmi zajímavá a poučná, ale dnes byste s tímto neobstáli. Dnes, myslím tím dvacet let po Sametové revoluci, se každý člověk kolem sebe ohání svobodou projevu, slova a hlavně demokracií. Všechny špatné a urážlivé myšlenky se schovávají za projev vlastního názoru. A právě ona svoboda, za kterou v roce 1989 vyšli do ulic bojovat studenti se dnes pro mnohé žáky stává způsobem jak se vyhýbat školním povinnostem, jak být drzý a jak se vyvyšovat nad učitele. Ti, kteří se nyní cítí být nespravedlivě nařčeni, upozorňuji na slovíčko „mnohé“, které v mém článku představuje všechny studenty, kteří si myslí, že mohou stále jen dostávat, ale na oplátku že nemusí dělat nic. Právě to si asi myslí ti, jejichž tváře se denně objevují ve videích na internetových

portálech. Kdyby tato videa viděl pan profesor z dvacátých či třicátých let, myslel by si, že je to snad sen. Avšak nejen on, ale i mnozí z nás tomu dnes jen těžko věří. Video, na kterém je zobrazen učitel, který se schovává pod katedrou, jen aby nedostal něčím po hlavě, je určitě hodno zamyšlení. A takových případů je spousta a čím dál víc. Společnost vytváříme my všichni Komenský by se nestačil divit, jak moc se jeho teorie škola hrou zvrtla. Nabízí se tu otázka, kdože může za to, že dnešní mládež se chová tak, jak se chová. Většina z vás by odpověděla, že je to společnost, počítače a všelijaká moderní technika, která odvádí děti od skutečnosti a nabízí jim svět, který mají plně pod kontrolou a jsou tam absolutními vládci. Páni nad životem a smrtí. I já si myslím, že je to společnost, ale musíme si uvědomit, že společnost vytváříme my všichni. A tudíž my všichni jsme zodpovědní za to, co z dnešních mladých lidí vyroste. A tuto zodpovědnost bychom měli brát velmi vážně a hlavně vytvářet dobré vzory. A zatímco na to bude společnost přicházet, já si budu šetřit na novou neprůstřelnou vestu. Zkusím najít nějakou zelenou, aby se mi hodila k mé zelené školní tašce. (JK)

3 PRO NI Systém Bakaláři Student přijde ze školy domů a říká mamince:,,Maminko, že neuhodneš jakou známku jsem dostal z toho těžkého testu v matematice?´´ A maminka odpoví:,,Ale samozřejmě, že to vím. Z toho testu zaměřeného na grafy funkcí jsi dostal za 3. A zase tak moc těžké to nebylo, poněvadž koeficient váhy známky je pouze 4. A když už jsme u těch známek, tak mi vysvětli, jak je možné, že jsi z ústního zkoušení z biologie dostal za 4. Nevím, nevím, ale asi ti budeme muset zrušit kapesné, asi tak na 2 měsíce. A jelikož jsi již dvakrát v tomto týdnu přišel pozdě do školy, navrhuji, abychom v příštích týdnech do školy chodili spolu. Snad to bude dobrá motivace pro včasné příchody. Taky jsem se tě chtěla zeptat, jestli nejsi nemocný. Máš totiž pět zameškaných hodin, návštěva lékaře, a dva dřívější odchody ze

školy kvůli návštěvě ortodoncie. Ale ty přeci nemáš rovnátka. O tom bych musela něco vědět. Jo a papírek s datem třídních schůzek už schovávat nemusíš. Datum jejich konání mám už asi týden zapsaný ve svém diáři. A na ten týdenní výlet s kamarády radši hodně rychle zapomeň. Vůbec se mi totiž nelíbí tvá průměrná klasifikace a další absence by ti mohla jen uškodit.´´ Student jen nevěřícně zakroutí hlavou a odchází do svého pokoje se slovy ,,jdu se učit´´. Nato se z kuchyně ozve maminčin hlas. ,,A nezapomeň, že zítra máte třetí hodinu místo zeměpisu chemii, která se vám přesouvá z pátku z šesté hodiny. Tak se pěkně uč, aby sis mohl opravit tu trojku, kterou jsi dostal z redoxních reakcí.´´ Z pokoje už se ozve jen táhlý a velmi bolestný výkřik: ,,Ach, ti Bakaláři!´´ (JK)

Výměnný pobyt Na iniciativu studentů našeho gymnázia, kteří zaujali francouzskou ambasádu na konkurzu pro studium na francouzském lyceu Carnot, dostala naše škola možnost výměnného pobytu. Jde o příležitost seznámení se s francouzskou kulturou a poznání nových vrstevníků. V průběhu června na 14 dní přijedou tři studenti z Francie a ubytují se u třech našich

studentů. V říjnu se pak naši studenti na přechodnou dobu nastěhují k francouzům. Zahraniční studenti se u nás budou účastnit vybraných vyučovacích hodin a ve volném čase na ně bude čekat individuální program připravený právě našimi studenty. O bližších detailech Vás budeme informovat v dalším čísle našich novin. (DH)

4 PRO NI Co vás vedlo k přihlášení se do výběrového řízení? No nebylo to pro mě jednoduché, protože já této škole 18 roků. Byla jsem maximálně jsem tu pozici měla hodně ráda, mě práce se spokojená, ale cítila jsem, že chci nějako studenty bavila. Bylo mi naprosto jasné, že změnu. Brala jsem to jako takovou výzvu. když se pokusím stát řídící v této kanceláři, Nebyla jsem úplně přesvědčená, že to tak ten čas na studenty bude podstatně menší dopadne, jak to dopadlo. Že jsem se s tou a hlavně, budu daleko méně učit matematiku. výzvou chtěla poprat, no a že to dopadlo, že Na druhou stranu hlavní takový impuls, proč sedím tady, to už je druhá věc. jsem se rozhodla - postrádala jsem nějakou změnu ve svém životě. Já už jsem učila na A změnila vás nějak tato funkce? Já myslím, že to je ještě krátký čas. Jako vnitřně, já to nedokážu posoudit. Jako já si myslím, že ne, ale to by mohlo posoudit

spíše okolí. Ale jednou se asi změním, ne za rok, ale třeba za pět let. Jednoznačně.

Je vaše současné platové ohodnocení o hodně vyšší než to původní? Tohle je otázka, která by vás neměla vůbec dělám pro vás. Pro mě je zapálení pro věc zajímat. Vás by mělo zajímat, kolik toho takový důležitější bod. A co tady chcete udělat za výrazné změny? Já ani netoužím po nějakých výrazných změnách. Teď přichází velmi složité roky. Teď přichází období, kdy nejsou studenti. Udržet to gymnázium nebude jednoduchá Myslíte, že půjde udržet úroveň, když se bere Já nejsem zastánce přijímání bez přijímacích zkoušek, a to že to děláme je kompromis. Jde o to, že já jsem přistoupila na dohodu s Gymnáziem Valašské Meziříčí a Gymnáziem Vsetín. My jsme se domluvili na stejných kriteriích přijímacích zkoušek. A Takže úroveň půjde dolů? No, dá se to očekávat. Ale my máme tak vynikající úspěchy ve škole, že si myslím, že se nemáme zatím čeho obávat. V

věc. Ale já bych chtěla ukázat, že jsme dobrá škola, a chtěla bych pokračovat v tom budování, aby nás měli studenti rádi. bez přijímacích zkoušek? to by bylo pro nás velmi nevýhodné dávat si jiné kritéria než ostatní školy. A v současné době si ale myslím, když nejsou studenti, tak dávat nějaká tvrdá kritéria je naprosto zbytečné.

matematické olympiádě, v chemické a fyzikální olympiádě máme dobré výsledky. (MM)

5 PRO NI Anketa – Systém bakalář Jelikož systém bakalář zasahuje zejména do života studentů, zeptali jsme se právě jich na jejich názor a postoj k tomuto nově zavedenému školnímu systému. Brali jsme na zřetel věk studentů a také angažovanost a zájem rodičů o jejich studijní výsledky, a proto jsme anketu prováděli samostatně jak na vyšším, tak na nižším gymnáziu. Z grafů, které zde můžete vidět jasně vyplývá, že většina studentů nižšího gymnázia po zavedení systému nezaznamenala žádnou změnu ve svém osobním životě a Bakalář považuje za zbytečnost. Velmi podobný názor najdeme i u jejich starších kolegů. Avšak to můžete být způsobeno tím, že studentům vyššího gymnázia se ještě nezaznamenávají na internet všechny známky. (SP) Nižší gymnázium 28%

56%

0%

16%

Nijak mě to neovlivňuje Nemám žádné soukromí Skvělá věc, alespoň si nemusím pamatovat své známky Myslím, že je to zbytečná práce pro učitele a kvlůli ničemu

Vyšší gymnázium 20%

8% 52%

20%

Nijak mě to neovlivňuje Nemám žádné soukromí Skvělá věc, alespoň si nemusím pamatovat své známky Myslím, že je to zbytečná práce pro učitele a kvlůli ničemu

6 PRO NI Poznej svého učitele Podle následujících odpovědí na připravené otázky se pokuste poznat učitele našeho gymnázia.Vaše tipy zasílejte do naší redakce. Vyhodnocení soutěže proběhne v dalším čísle PRO NI. 1/ Jak dlouho už učíte na tomto gymnáziu? A je to tady ..Dítě mělo 2 roky, když jsem začala, podle něj to musím spočítat. No 3

roky, 3 roky. No tak to spočítejte holky. Sedmnáct bez tří.

2/ Jaký je Váš oblíbený sport? Oooh, lyžování, volejbal. 3/ A jaký je Váš oblíbený jazyk? Můj oblíbený jazyk je ruština. 4/ Jaký předmět byste učila, kdybyste neučila ty, co učíte? To jsou otázky na tělo. Kdybych neučila své jedině jazyk. A to bych chtěla učit třeba předměty. Pořád čekám na Ministerstvo italštinu. No celé třídy bych nechtěla učit, to školství, kdy už budeme zařazeni do jiných kdybych měnila, tak zásadně jenom půlku tabulek, jako my se třemi předměty. Tak třídy. krucipísek, co bych tak ještě mohla učit, tak 5/ Jaký je Váš názor na současnou politickou situaci v České republice? Já vím, že jsem se bavila před pár lety s neřeším. Pro mě je podstatné, že se nic nějakým Angličanem, ano, bylo to na vážného neděje, že změna režimu nenastane, nějakém školení, kde jsem se octla naprosto že se už nevrátí totalita. Že ta demokracie má omylem, kde jsem hrála Hamleta teda. A tam své principy, a že prostě máme prezidenta, oni byli vyděšeni, teda byli překvapeni, že se kterého já si vážím. Ne že bych jako zajímáme o politiku tak moc. Nahoře se souhlasila úplně se vším, jak se chová, ale vlastně nic neděje, změna režimu nenastává. prostě pro mě je to muž, který se dokáže sejít A my jsme měli ty revoluce a všechno jsme s Obamou, s Putinem a jako normálně s nimi to strašně prožívali a já jsem ráda, že jsme se diskutuje v angličtině, ruštině. dostali do takového stádia, že já už to teď 6/ Takže si nemyslíte, že jak teď roste počet hlasů, kte ré dávají lidé třeba komunistům? To už nepřevládne. To už se nevrátí. Hlavně jich nebude 80% nebo 90%. Jsem o tom je směrodatné, že to staré už nemá šanci. jednoznačně přesvědčena. Teď jak ukážeme, Teda podle mě už to nemá šanci. To bude jak z té krize vyjdeme, tak můžeme ostatním vždycky nějaký počet voličů, těch starších ukázat, že jsme stabilní demokracie, která si lidí, nebo těch lidí, kteří budou chtít větší s těmito věcmi hravě poradí. pomoc od státu, ale že už v žádném případě

7 PRO NI 7/ Takže jste hrdá na to, že jste Češka? Určitě. 8/ V jaké m historické m období byste chtěla žít? Ve starověkém Římě by mi vadilo, kdyby se mi období, strašně se mi líbilo období okolo mě pořád šturmovala vojska a já bych první republiky, kdy ženy byly ženami, kdy se musela neustále bát. Vlastně je to ideální, chodily krásně oblékané. Po těch 300 letech že zažíváme tuto dobu. Když si to tak si češi konečně užívali. Myslím, že to musela uvědomíme, tak můžeme být šťastní, že být pěkná doba. Hodně se věřilo na ideály. žijeme právě teď. Protože opravdu ten Masarykovská první republika, to bych starověk musel být strašně stresující, protože chtěla. ta vojska se pořád valila Evropou. Ale líbilo 9/ A jaký máte názor na fe minismus? Žena by měla zůstat především ženou. A využívat všeho co k tomu patří. A odsud posud. Nepřehánět to. A hlavně, zachovat si své ženství, protože si myslím, že je krásné být ženou. No já se dobře cítím ve své kůži, protože si myslím, že tady to přemýšlení, ty přeoperace, když se mužům rodí děti, mi připadají fakt šílené. Připadá mi šílené, že šestiletá byla zaslíbena šedesátiletému. Takže ženská práva určitě. Ne, že otec rozhoduje, koho bude mít jeho dcera za

muže, ale aby ženy soupeřily s muži a snažily se prostě vtlačit se všude, nebo ukázat, že jsou všude rovnocenné. To si prostě podle mě samy na sebe šijí bič. Ano, takže já bych řekla, užívat si v té ženské roli. Užívat si to, protože žena je nositelkou života. Ano, má velké úkoly. A držet se, protože si myslím , že ženy, které podceňují roli matky, že na to jednou přijdou a budou z toho strašně nešťastné. Když dotikají biologické hodiny, tak dotikají.

10/ A jak se Vám líbí nové vedení školy? Já zatím nemohu říct nic. Zatím je těžko soudit, ale já jsem spokojená. 11/ A vy kantoři, jste spokojeni, že je to někdo z vás? Ano určitě. Já si myslím, že ano. Obávám se ona se teprve ukáže, protože ona si na to například, že u ostatních škol se mohlo stát, teprve na všechno zvyká. Musí se že třeba by sem přišel někdo po politické zapracovat. Já jsem spokojená. Říkám, linii anebo někdo, kdo nechce prostě jenom dneska to je hlavně o člověku. Všechno volá učit, ale nemá na to, na vedoucí posty. Na – budova, naše platy. No a to všechno musí vedoucí funkci nemá každý učitel. Protože to ten ředitel hlídat a v konkurenci mít lokty a musí být člověk, který musí umět v dnešní to ona všechno má, takže si myslím, že by to době hlavně počítat a podle titulu je paní mělo být v pořádku (SP) kolegyně opravdu ideální. A já si myslím, že,

ŠPORT 8 PRO NI Americký fotbal V České republice jsou první zmínky o americkém fotbalu datovány od roku 1990, kdy prvotní aktivita Martina Vobořila vedla k založení prvního týmu Prague Lions. Zajímavý sport se u nás nešířil jako novinka, kterou by museli zkusit všichni. Česká mentalita tento sport nepovažovala a nepovažuje za vlastní. Mluvíme o něm jako o exotickém záoceánském sportu. Jde o americkou doménu. Historicky do našich zeměpisných šířek sice nezapadne, ale to nebránilo hrstce studentů našeho gymnázia, aby si sport oblíbili a trávili s ním své hodiny tělesné výchovy. Sami se informovali o pravidlech hry a začali sportem žít. Zrození týmu Časem zaujetí pro tento sport přerostlo v ambici vytvořit první školní fotbalový tým pro rekreační účely. Chlapci z maturitního ročníku (8.A8) vylepili po škole letáky se sloganem: "Potěšení, slávu jistou, staň se také fotbalistou!". První schůzi stanovili na 18.3.2009 v době 9. vyučovací hodiny na venkovním hřišti gymnázia. Pln entusiasmu jsem s kamarádem dorazil na první oficiální setkání. Svítilo sluníčko a venku bylo příjemně. Byla nám vysvětlena základní pravidla a mohli jsme začít hrát. Dbalo se hlavně na bezpečnost účastníků. Dění bylo velmi napínavé a hra vyrovnaná. Určitě by vyvrcholila v triumfální úspěch týmu, ve kterém jsem se angažoval já.

Bohužel sluneční paprsky se schovaly za sněhový mrak a my po chvíli neviděli ani lajny vytyčující okraj hřiště. Za takových podmínek jsme hru nemohli dokončit a museli se rozejít. Na závěr jsme dostali přihlášky k podpisu pro naše rodiče a šli každý svou cestou. Takto tedy vznikl první rožnovský tým amerického fotbalu pod záštitou Gymnázia Rožnov pod Radhoštěm a vedením chlapců ze třídy 8.A8. Fotbalisté se schází každou nedeštivou středu v 15:00. Přidejte se! (DH)

9 PRO NI Marná snaha ve výkladní skříni Když se tak rozpomínám na všechny hodiny tělocviku posledních let musím se smát. Snad v žádné jiné hodině jsme neprojevovaly, já a mé spolužačky ze třídy, větší kreativitu, než právě v hodinách tělesné výchovy. Samozřejmě, myslím to jen a jen v pozitivním smyslu. Naše nápaditost a schopnost přicházet na nové nikým nevyzkoušené postupy by nám určitě záviděl kdejaký profesionální sportovec. Obzvláště skoky do dálky jsou opředeny velmi zábavnými historkami. Také by nikdo nevěřil, že chytit letící míč je prostě nad lidské síly. Některé z nás už to pochopily hned na začátku našich společně strávených hodin, buďto ve velké, chladné, nepřívětivé tělocvičně či na našem krásném hřišti, kterému také několik málo studentek naší školy přezdívá výkladní skříň. Takže nás naše skromné výkony ani moc netrápí. Zato naše drahá paní učitelka občas nestačí zírat. Vlastně ji docela lituji. Ona, velký sportovec, který se snaží přenést nějaké to sportovní nadšení i na ostatní a nějak se jí to nedaří. Ovšem zde je naprosto zbytečné pokládat si otázku, proč to tak je. Kuriózní výkony a nejen ty sportovní Jak už jsem říkala, naše hodiny tělocviku jsou plné krásných a mnohdy i kuriózních sportovních výkonů, ale ty nejsou nic proti výkonům hereckým a řečnickým, které

předvádí některé z nás. Mám samozřejmě na mysl jemné něžné pohlaví ženské. Za tyto mnohdy až teatrální výkony by se nemusel stydět ani herec Národního divadla. Také mnozí lékaři by byli překvapeni, jaké nové nemoci během poslední doby vznikly. Hotové mutace. Z obyčejné rýmy se postupem let vyvinula zákeřná nosní choroba, která ve výsledku způsobuje dočasné ochrnutí končetin. Slovo dočasné bych ráda blíže specifikovala, abych Vás, kteří si myslíte, že touto nemocí trpíte, moc nevystrašila. Dočasně znamená čtyřicet pět minut plus minus deset. To záleží na tom, jestli se paní učitelka opozdí, nebo jestli přijde,nedej bože, ještě před zvoněním. Pro veškeré možné druhy obtíží byly zavedeny ledasjaké zkratky a speciální termíny, avšak jen málokterý jedinec je schopen s určitostí říct, jaká zkratka patří k jaké nemoci. Také Vám přijde, že nemocnost na naší škole nějak moc převyšuje evropský průměr? To nám, ale vůbec nevadí. To hlavní totiž je, že na konci roku jsou všichni zdrávi jako rybičky, nikdo si z hodin tělocviku neodnáší zranění, tedy nepočítám všelijaké psychické újmy, a hlavně opouštíme školu s pocitem, že jsme se postavily čelem ke všem školním příkazům a tabulkám, a že jsme jakžtakž byly úspěšné a hlavně, že jsme si to pořádně užily. Ted myslím ty hodiny, jak jsme cvičily, i ty, jak jsme kecaly. Vždyť, kde se nejvíce utuží kolektiv než v šatnách tělocvičen. (JK)

10 PRO NI Seminář aikida Ráda bych Vás zavedla na seminář aikida, jež se uskutečnil 14.-15.3. 2009. Ale pro neznalce sportovních aktivit bych alespoň přiblížila, oč se v aikidu jedná. Aikido je miminke m Jde o japonský bojový sport, založen na jujutsu a ostatních japonských bojových sportech, které mají tisíciletou historii. Aikido je ale oproti nim miminko. Není mu ani 100 let, ale i přesto je ve světě velmi oblíben. Nutno také dodat, že jeho základem nejsou údery, ale spíše obrana proti nim, v čemž se užívají páky na různé části těla. Bolesti se asi těžko vyhnete, ale to asi ve všech bojových sportech. Také Vás zde naučí padat různými způsoby, abyste měli co nejmenší následky, když už se Vámi rozhodne někdo hodit. Občas se nalomí nějaká kost. Dodržování japonských tradic Ke cvičení patří i zbraně, samozřejmě dřevěné, kterými si nemůžeme zas tak moc ublížit. Meč, nůž a tyč. Cvičení s nožem je velmi praktické, protože vás s ním s velkou pravděpodobností může někdo napadnout. I české aikido si potrpí na dodržování japonských tradic. Tudíž než vkročíte do tělocvičny, musíte se uklonit k obrazu zakladatele, který zaujímá určitou část na přední stěně místnosti. Při cvičení se také používají japonské názvy pro všechny techniky, pády, či zbraně. O víkendech se konají po celém světě semináře, jejichž vedení se ujímají trenéři s

vyššími černými pásy, aby se od nich ostatní mohli něco nového naučit. Tímto případem byl i Zdenko Reguli, majitel čtvrtého danu (černého pásu), který k nám přijel ze Slovenska. Musím přiznat, že už od počátku působil velmi příjemně a neměl žádný problém s komunikací či vysvětlováním. Rožnovské dojo (tělocvičnu) už několikrát předtím navštívil. První a druhý trénink byl zcela obsazen. Nebylo téměř místa na padání, tak se poměrně často stalo, že někdo na někoho spadl. Ale cvičící se snažili být co nejvíce ohleduplní, aby nikoho nezranili. Přežila jen čtvrtina Večer navštívilo pár „aikiďáků“ bývalou vinárnu, kde je čekalo příjemné posezení u krbu. Přijíždějící měli možnost přespat v rožnovské tělocvičně, ovšem této nabídky využila drtivá menšina. Byla to ale vhodná příležitostí k lepšímu seznámení. Programem večera se stalo zhlédnutí kinematografického celku Kung- fu panda, filmu samozřejmě o bojovém umění. Další den už se na všech projevovala únava z předchozího dne. Posledního tréninku se "dožila" asi jedna čtvrtina. Ukázalo se to jako velmi nerozumné, protože se prováděly neobvyklé techniky nebo dokonce více najednou, což bylo velmi zajímavé a na normálním tréninku se s tím nesetkáte. Všem se cvičení náramně líbilo a závěr tomu dodal kvalitní tečku. (MM)

11 PRO NI Studenti a sport Jaké sporty uchvacují naše studenty? Sportují pravidelně a jsou zodpovědní vůči svému zdraví? To jsou otázky, na něž znají odpovědi jen oni sami. Avšak pokusím se vám je alespoň zčásti přiblížit. Myslím, že existují zhruba 3 typy studentů. Ti, jež se sportu záměrně vyhýbají. Zadruhé ti, kteří si občas s kamarády něco zahrají. A zatřetí ti, co beze sportu nepřežijí téměř ani jeden den. Mezi ně patřím já (Markéta Michálková, pozn. Redakce) Rozzuřená profesorka tělocviku K první skupince se řadí drtivá většina dívek. Jediné, co je donutí cvičit je rozzuřená profesorka tělocviku (i když ani to už teď nezabírá), nebo touha po lepší postavě. Tudíž poděkujme školství za ty alespoň dvě hodiny týdně věnované našemu zdraví. Když už se nějaká dívka rozhodne skoncovat se svou nadváhou, v lepším případě k dietě zařadí i pohyb. To ji vyžene většinou do fitness centra, kde si buď pod vedením zkušených lektorů zacvičí jeden z mnoha druhů aerobiku, nebo si zničí tělo v posilovně, protože netuší, jak správně posilovat, jakou zvolit zátěž, jak rozložit celý trénink. Většinou nějaký z přítomných mužů nabídne svou pomoc, ale často se z toho vyklube spíše touha po seznámení, než ochota bezdůvodně pomoci. Řekněme, že sport vyhledávají pouze za účelem zlepšení zevnějšku. Do druhé skupiny lze zařadit velké množství chlapců. Možná mají více energie, nebo se zkrátka potřebují jen vyřádit. K tomuto účelu

jim většinou slouží skupinové sporty, kterých se může zúčastnit každý a po kterém si mohou zajít popovídat do nejbližší hospůdky, jechž je v Rožnově opravdu dostatek. Ovšem často dají přednost pouze, mě z neznámých důvodů, hraní v současné době velmi oblíbených počítačových her. Nejméně početná, řekněme menšinová skupinka, se sportu věnuje buď závodně, nebo je na něj tak zvyklá, že se bez něj cítí poněkud podivně. Tito lidé často slyší od spolužáků, že jsou to opravdoví blázni, protože až „nezdravě cvičí.“ Samozřejmě, nelze zavrhovat přísloví „Sportem k trvalé invaliditě,“ ale aktivně sportující člověk se cítí lépe. Když už si zvykne na nějaký stupeň fyzické zátěže, pociťuje, že má v sobě více energie než dříve, celkově se cítí lépe a je více v pohodě. Samozřejmě nejtěžší je na nějaký takový level se dostat. Ale výsledek stojí za to. Odprostit se od starostí Všichni lidé hledají neobvyklé zážitky. Ale studenti jsou díky svému mládí a možná i neuváženosti odhodlanější a otevřenější vůči novým věcem. Díky těmto faktorům lze říci, že k netradičním pohybovým aktivitám jsou schopni přidat se téměř všichni. Narušit stereotyp, zvednout adrenalin – tomu nikdo neodolá. Je to velký trend ve světě a zážitkové kanceláře vám nabídnou spoustu takových akcí. Mezi velmi oblíbené patří například seskok padákem. Nebo si stačí zajet zahrát paintball. Odprostit se od všech starostí, pobíhat v lese a střílet okolo sebe. (MM)

KULTURA 12 PRO NI Rychlost internetu není zárukou rychlé a efektivní práce Jaká úžasná věc se skrývá pod kosmopolitním slovem internet. Toto slovo se stalo synonymem pro pokrok, moderní techniku, budoucnost, rychlost a našli bychom jich určitě ještě mnoho jiných . A právě na jedno takové zvláštní jsem nedávno narazila. Se slovem internet bylo použito spojení „studnice informací“. Ne, že bych byla zarytým odpůrcem internetu či velkým knihomolem, který celé dny jen vysedává v knihovně a vyhledává si tam informace,ale toto spojení mě poněkud rozčílilo. Vzpomněla jsem si totiž na své osobní velmi kuriózní zážitky s tímto výdobytkem dvacátého a hlavně dvacátého prvního století. Pokaždé, když potřebuji sehnat jakoukoliv informaci, mí učitelé, kamarádi a známí mě odkazují na internet. Vždy se jen zasměji a pokouším se tuto informaci zjistit někde jinde, protože jak už jsem dávno zjistila, na internetu je vše, ale pro toho, kdo se nenarodil se stříbrnou laserovou myší v ruce jsou tyto vědomosti navždy zapovězeny. A do této kategorie se bohužel řadím i já. To však neznamená, že jsem se nikdy nepokusila toto zapeklité prokletí zlomit. Ale jak už asi všichni tušíte, mé snažení se nedobralo zdárného konce. Jako příklad si můžeme uvést registrování na internetu. Každý mikroprocesory požehnaný jedinec jednoduše sedne k počítači, zapne internet a vyťuká například svou emailovou adresu a pokud má dostatečně rychlé připojení, tak se během chvilinky dostane ke své nově obdržené poště. My ostatní, mikroprocesory nenávidění jedinci, to máme kapánek těžší. Jestliže se

nám podaří zapnout počítač bez toho, aby se na obrazovce neobjevilo slovo error, je to opravdu ceněný úspěch. Poté přichází na řadu zapnutí internetu. Nikdy bych nevěřila, že jednou začnu z duše nenávidět zvuk, který vyluzuje můj ukazováček na té malé elektronické potvůrce, které se odborně říká myš. Poněvadž než se mi na obrazovce objeví ona vytoužená internetová stránka, dostávám do svého prstu pomalu, ale jistě silnou křeč. Těm šťastnějším z nás se okamžitě objeví jejich zadaná webová adresa. Těm méně šťastným se zase ihned po dvou minutách objeví na obrazovce nápis „Stránka nebyla nalezena“. V této chvíli je lepší počítat do deseti, než se pustíte do dalších úkonů. Přeci jenom koupě počítače není ani v dnešní době levnou záležitostí. Poté, když už se konečně dostaneme k fázi, kdy je naším úkolem napsat přístupové heslo, náš počítač kolabuje a odmítá nadále spolupracovat. Když už asi popáté napíšeme správné heslo, brána naší internetové schránky se začne pomalu otvírat. A to doslova. Když zjistím, že mi přišlo asi deset reklam a nějaké ty viry viroidy, nalézám také svůj dlouho očekávaný email. Kdo tuší, že i v tomto se něco pokazí, tak ten tuší zcela správně. Ihned poté, co tento již zmiňovaný email otevřu, na obrazovce se objeví okýnko s informací, že počítač bude z důvodu dokončení aktualizace restartován. To mi už zbudou jen oči pro pláč a informace, které jsem chtěla jdu hledat do učebnice a knih, poněvadž předpokládaná dvouminutová návštěva emailové schránky se prodloužila na dvacet a já nemám času nazbyt. (JK)

13 PRO NI Urob někomu dobre a obsere ti plot… O jak velká musí být hloupost toho našeho živočišného druhu, kterému biologové s velkou dávkou hrdosti říkají Homo sapiens sapiens. Jak jinak si vysvětlit existenci přísloví? Vždyť, aby takové kratičké nic vzniklo, je potřeba, aby spousta lidí udělala tu samou věc, ve většině případů pořádnou hloupost. A právě tento fakt je na celých příslovích ta největší kuriozita. Pokud se má mysl nemýlí, tak přísloví doprovází člověka na jeho pouti tímto světem už pěknou řádku let, a to je také důvod, proč téměř většina populace tyto slovní hříčky zná. Avšak i přesto, že je všichni znají, nikdo se jimi neřídí. Nebo snad ano? Schválně si vzpomeňte, jak jste naposledy dostali z pěkného přepadového testu za pět a kdesi z dáli od katedry se ozvalo: “Chybami se člověk učí“. Nebo, když jste se celí upachtění dostali večer do místní večerky a tam na vás koukaly jen prázdné police a z úst smějícího se prodavače jste uslyšeli: „Jdete s křížkem po funuse“.

Výsměch nebo moudrá rada? I kdybyste stokrát věděli, že v sedm hodin večer už v samoobsluze žádný ten žvanec nenajdete, tak přesto tam vždy přijdete právě až po té sedmé. A snad i proto některým tato moudře se tvářící slova přijdou spíše jako výsměch než jako moudrá rada. Stejně tak už některá dobře mířená přísloví beru i já. Už mnohokráte se mi stalo, že po usilovné snaze pomoci nějakému všivému příteli dostalo se mi jen neurčitého ba dokonce žádného vděku. Když jsem poprvé s pláčem na krajíčku přišla domů, sestra mi jen řekla: „Urob někomu dobre a obsere ti plot.“ Jak já se dušovala, že si tato slova už navždy ponechám ve své mysli. Když se to stalo podruhé, napsala jsem si tato slova na malý papírek, jako výraz absolutního přesvědčení o pravdivosti těchto slov. Nevím, čím to je, ale každý rok znovu a znovu natíráme plot na zeleno, ale na konci roku je vždycky, ale vždycky hnědý. (JK)

14 PRO NI Sára Saudková Sára Saudková je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Právě během studia se poprvé setkala s dílem Jana Saudka. Jeho tvorba Sáru uchvátila. Považovala ji za zcela originální. Prostřednictvím dopisů si s Janem domluvila schůzku , která proběhla v roce 1991. „Tehdy jsem za ním přišla s přáním podat mu ruku a poděkovat. No a já přišla a už jsem zůstala“, řekla Sára v rozhovoru pro Studentský list. Ovlivněna Jane m Saudke m Sára Saudková se věnuje výhradně volné tvorbě. Fotografuje převážně inscenované fotografie, kterými dokumentuje svůj soukromý život: lásky, vztahy, osamění, čekání. Po technické stránce se jedná hlavně o klasické, černobílé fotografie snímané na střední formát. Její tvorba je ovlivněna

tvorbou Jana Saudka, u kterého ( jak sama říká) se vyučila, neboť není lepší školy. Výstava Frenštát p.R. Sára Saudková vystavuje v období 2.4.2009 29. 4.2009 v Kulturním domě ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vstupné do galerie je symbolické a pro dospělé činí 5Kč, pro studenty a děti pak pouze 1Kč. Velikost ceny však neodráží velikost uměleckého zážitku z vystavených fotografií. K prohlédnutí zde najdeme dominující monochromatické akty, ale například také barevné módní fotografie. Všechna díla je možno zakoupit. Jejich cena se pohybuje mezi deseti a pětadvaceti tisíci korunami. Pokud jste výstavu zatím nenavštívili, máte možnost do středy 29. dubna 09, poté výstava putuje dále. (DH)

15 PRO NI Vypsaná Fixa V pátek, dne 27. března 2009, jsem se vypravil do Frýdku-Místku na vystoupení hudební skupiny Vypsaná Fixa. Pln nadšení jsem s kolegy fanoušky dorazil do cílové stanice. Počasí v pátek nebylo nejhorší, tudíž ani dlouhé bloudění městem a hledání klubu Stoun, kde se koncert odehrával, nekazilo prvotní nadšení. Po několika peripetiích s digitální mapou a osloveních hrstky adolescentů, jsme společně konečně našli vchod „Stounu“. Byl vskutku nenápadný a člověk, očekávající klub odpovídající standartní velikosti, by Stoun bez ohlédnutí přešel. Nadzemní část tvořily opravdu jen vyčuhující dveře. Po jejich otevření následovalo 42 schodů vedoucích do prostor s kapacitou 500 lidí. Vstupné pro běžné návštěvníky činilo 170Kč,- a pro zákazníky mobilního operátora T-mobile s aktivovaným tarifem Bav se pak jen korun 20,- . Tuto výhodnou nabídku nemálo účastníků využilo. Místo vstupenky byli všichni orazítkováni.

První úskalí nastalo hned na začátku, když kapacita šatny nedosahovala zdaleka počtu příchozích fanoušků. Samotný koncert začal v 8 hodin večer vystoupením punkových předskokanů ze Slovenska. První písničky Vypsané Fixy zazněly asi o hodinu později. Hned na začátku se posluchači nalepili na podium a k reprobednám. Ty se snad celý večer snažily vybuchnout. Zvuk v betonovém bunkru organizátoři podle mě jednoduše nezvládli. V uzavřené místnosti se rychle vydýchal vzduch a nahradily ho výpary z potu tanečníků. Já osobně jsem si poskakoval pod otvorem z klimatizace a radoval se z nevědomosti ostatních. Kdyby totiž chtěl každý okusit svěžest chladivého vzduchu nepostřehnutelné kapající klimatizace, „pogování“ (vzájemné postrkování při tanci, pozn. redakce) by změnilo svůj zábavný účel. Koncert skončil přibližně po třech hodinách nepřetržité hudby. Hrály se nejznámější skladby jako Antidepresivní rybička, 1982 nebo Emigrant. Ale mohli jsme slyšet i živou premiéru písně Robinson. (DH)

Pozvánka A je zde další akce, jež byste si neměli nechat ujít! Divadelní soubor Gymnázia Rožnov pod Radhoštěm Vás zve na představení divadelní hry Babička, na náměty stejnojmenného románu Boženy Němcové. Vedení se ujal, jako již každým rokem, zkušený pedagog Milan Hambálek. Můžete se těšit na vynikající výkony

studentů, ovšem letošní program je ozvláštněn účastí člena učitelského sboru. Každý je zvědavý na herecké schopnosti Mgr. Olgy Gardašové, která se představí v hlavní roli Babičky. Tuto podívanou můžete zhlédnout od 22. do 24. dubna 2009 od 18 hodin v Janíkově stodole v Rožnově pod Radhoštěm. (MM)

ZÁBAVA 16 PRO NI

V příštím čísle skandální fotografie účastníků zájezdu do Říma.

(JK) Janička Křivanová (MM) Markétka Michálková (DH) Daniel Husek (SP) Společná práce