černá azurová purpurová žlutá
Finio a.s. Správa a vymáhání pohledávek Nabízíme výsledky místo služeb. Vyzkoušejte nás. www.finio.cz
Ročník Roãník 12 17 č. 5/2008 ã. 1–2/ 2013
Čtěte na str. 19.
Další miliardy do černé díry Stát se tváří, že šetří každou korunu daňových poplatníků, ale přesto mu chybějí peníze na dopravní stavby evropského významu, jako je Pražský okruh. Nedostává se dokonce ani financí na údržbu silnic už postavených. Najednou se však z čista jasna našla gigantická suma 35 mld. Kč určená na stavbu nových železničních tratí. Údajně se tyto peníze musejí proinvestovat v průběhu dvou let kvůli čerpání evropských dotací. Budiž, když se ale stavby nedokončí včas, nebo se peníze rozkradou u nás obvyklým způsobem, vše se zaplatí ze státního rozpočtu a žádné dotace nebudou. O příklady, kdy to tak už dopadlo, věru není nouze. O to překvapivější je náhlé zjištění, podle něhož potřebujeme 20 nových tratí, když už nyní máme široko daleko nejvíc kilometrů železnic, přejezdů, a samozřejmě také největší náklady na jejich údržbu na obyvatele. Svědectvím, že na sebe nové tratě nevydělají, když už se je náhodou podaří postavit, jsou nejen několikanásobně vyšší dotace do osobní železniční dopravy ve srovnání s autobusovou, ale i současná situace nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Tomu vláda hodlá odpustit půl miliardy za placení dopravní cesty, neboť je v takové ztrátě, že nad jeho existencí visí hrozba bankrotu. Železniční odboráři dokonce požadují nulové platby dopravní cesty za tzv. vozové zásilky. Přitom bychom neměli zapomínat také na to, že dopravní výkon železnice tvoří u nás z celkového dopravního trhu sotva 20 %. A tak nelze než souhlasit s tvrzením Martina Špryňara, generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia: „Jsme svědky neustálého nalévání obrovských částek do ztrátového dopravního odvětví, nevěrohodně maskovaných řečmi o čerpání evropských dotací. Přitom musíme vracet už proplacené miliardy z nekonečné řady stavebních akcí, kde Brusel přišel na to, že se víc kradlo, než stavělo. Za daných okolností by proto bylo daleko férovější a pro společnost výhodnější peníze z evropských fondů vůbec nečerpat.“ Martin Felix
roti p jem s bo víli. í z á ch řich atnou p a d p Vlá ci ve š p u kor . rem o t k dete em i e d an o bu s děk ČVUT t u A vor lty vem ho ku Roz vní fa irosla ra .M Dop e prof raz v P m. ke Svít sko e Č . larů fórum o d ké rdy ilia ikatels m o n h Jde ké pod nostec ec ož -tur ých m lk o ve práce. lu spo m. rmá i f u“ mí r „ a An MB li. odc koško r o o u om ys ní d eský v hopno l á t i c Dig vává č ádež s l o h Vyc stém m práce? sy u ský na trh t ě us p
2
3
management / náklad výtisků / www.podnikatel-info.cz Informace pro Informace protoptop management firem16 000 / cílená distribuce / www.epod.cz průmysl //Letecký průmysl / Leasing a fleet management Témata měsíce: Automobilový Doprava a logistika Finance / Obaly
Jak dlouho ještě? Moderní dějiny jsou nelítostným soubojem kultury s přírodou jsem spojil s filozofickou ontologií, s odhalováním informačního pozadí konfliktu kultury s přírodou. Průnik mého filozofického přístupu na veřejnost je ovšem silně omezován dnešním nezájmem a bulvarizací sdělovacích prostředků.
4
6 8
Marže není zisk
Mezinárodně respektovaný filozof a spisovatel prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc., se zabývá zejména otázkami civilizační krize, kterou chápe jako konflikt kultury s přírodou. Je mj. autorem originální filozofické koncepce evoluční ontologie. Víc o tom v následujícím rozhovoru.
Obchodníci se stále častěji setkávají s nařčením, že na prodávaném zboží vydělávají díky vysokým maržím závratné sumy. Značná část populace i médií totiž zcela mylně zaměňuje pojmy marže a zisk v přesvědčení, že jde o jedno a totéž. Průměrná marže obchodníků činí v České republice podle ČSÚ 22,9 % ceny. Jednoduše řečeno, obchodník nakoupí zboží od dodavatele za 77 korun a prodá ho za 100 korun. Znamená to, že jeho zisk je 23 korun? To ani omylem. Z takto vypočítané marže totiž musí pokrýt všechny náklady obchodu, jako jsou elektřina, voda, ale také nájemné, náklady na logistiku, uskladnění, mzdy zaměstnanců, a v neposlední řadě zaplatit daně. Je na místě zdůraznit, že uvedená marže zahrnuje i nepotravinářské zboží. Lidé jsou mnohdy přesvědčeni, že o cenách potravin rozhodují v plné míře obchodníci. Konečnou cenu však zásadním způsobem ovlivňuje zejména spotřebitelská poptávka a konkurence. Maloobchodní prodejci jsou pouze posledním článkem složitého dodavatelského řetězce. Platí pro ně tržní ceny stanovené dodavateli a obchodníci jejich výši ovlivňují už jen velmi omezeně. Marže maloobchodníků je několikrát nižší než marže dodavatelů. Veřejnost o tom neví, proto někdy útočí na maloobchodníky. Maloobchod ale dosahuje ziskovosti pouze do 1 %. Marže už nelze snižovat, takže se každý nárůst nákupní ceny nebo zvýšení DPH musí dříve nebo později promítnout do koncové ceny. Zdeněk Juračka, prezident, SOCR ČR
Pane profesore, když jsme před loňskými Vánoci domlouvali náš rozhovor, neskrýval jste nespokojenost a rozladění. Čeho se týkalo? Moje rozladění je trvalejší. Protože už dlouho učím na vysoké škole, vidím velmi názorně, jak se snižuje úroveň morálky a vzdělanosti studentů. Zdá se mi, že celá jedna generace je poškozena internetem, reklamou a plytkou zábavou. To neblaze působí na vysokoškolské prostředí. Když máte na škole převahu málo vnímavých studentů, nebo těch, kteří při studiu pracují, snižuje to nároky i na vědeckou práci pedagogů, na úroveň jejich teoretické produkce. Spolu s administrativním útiskem, který právě pracovitým a poctivým pedagogům brání v jejich samostatném bádání, se dnes na vysokých školách vytváří situace, kterou rakouský sociolog Kurt Liesmannn v knize „Teorie nevzdělanosti“ vyjádřil slovy: „Student počítá kredity, učitel publikace, škola peníze“. Jde o jasný úpadek a kapitalizaci ducha. Nezamaskují to ani počítače, ani důraz na nové metody, jazykové znalosti, grafy a názorné výukové pomůcky. Řeknu to záměrně vyhroceně: na vysoké školy nepatří v první řadě počítače, ale osobnosti, duch bádání, zvídavosti a zájmu o budoucnost.
9
– ity n i f In
o. urn t k o vé n o t f na
. zné ů r u ou d js e o vin o h jd ne iny ětšině dka je č í ř P vé v ezří av n st rti V d a, ale psán i ěk v. de člov imi po její vli n a pod nikace u kom í: plat e l á u st uj! g n i urc ověř utso ale pr o U uj, ěř D ův . žíny d o ek etí l e ic m er A V
12
19
22
Jste pokládán za autora originální filozofické koncepce evoluční ontologie. Mohl byste říci, v čem spočívá? I když je to na malém prostoru troufalé, pokusím se odpovědět. Evoluční ontologie je první procesuální ontologií (obecnou vývojovou teorií skutečnosti), která považuje procesy za fundamentálnější než struktury. Bere v úvahu nejen fakt onticky (fyzicky) tvořivé přirozené aktivity, ale i fakt kvalitativně odlišné lidské tvořivé aktivity. Jinak řečeno, vychází z toho, že existuje přirozeně vzniklá příroda, tj. procesuální přírodní bytí, uvnitř kterého dočasně vzniká kultura, tj. procesuální kulturní bytí. Lze to říci také tak, že vedle přirozené evoluce poháněné zbytkovou aktivitou velkého třesku na Zemi dočasně existuje i evoluce kulturní, generovaná lidskou druhovou aktivitou. Evoluční ontologie tedy rozlišuje dva základní způsoby, jimiž jsou utvářeny všechny viditelné formy pozemské skutečnosti. Vedle spontánně vytvořené neživé a živé vrstvy pozemského bytí proto tematizuje strukturně i funkčně odlišnou ontickou vrstvu kultury. Na rozdíl od tradiční ontologie, jež považovala bytí pouze za bytí přírodní a která v jeho pojetí preferovala stálost, pasivitu a vratnost, evoluční ontologie i v pojetí přírodního bytí zdůrazňuje jeho procesualitu, aktivitu, tvořivost a nevratnost.
Co považujete za největší problém současné civilizace? Tato otázka se již přímo týká toho, čím se zabývám. Největším dnešním problém je to, že naše technická spotřební civilizace (budu dále používat pojem kultura) zbytečně dlouho pokračuje v destruktivní strategii vůči přírodě. Vedeme válku, kterou nemůžeme vyhrát. Kdysi dávno jsme jako lidstvo v souladu s predispozicemi ve svém genomu zvolili útočnou kulturní strategii, a právě ta byla v posledních dvou stech letech vysoce úspěšná. Vznikla společnost abiotické hojnosti. Ale pozor, byla to expanzivní strategie pro zdravou biosféru, nedotčené zdroje planety a lokální technicky nerozvinuté kultury. Jakmile jsme Zemi dobyli a obsadili, nemáme kam expandovat, kopeme si hrob. Přitom zdaleka nejde jen o fyzický růst kultury, surovinové zdroje a fosilní paliva. Jde také o odpady, oteplování a zamořování zeměkoule cizorodými látkami. Jde o úbytek úrodné půdy, o vymírání biologických druhů a poškozování lidského zdraví. Podnikatelé i politici správně tuší, že to ještě jistý čas vydrží, ale čím později začneme reagovat, tím budou následky zhoubnější. Čas na důstojný ústup jsme již promarnili.
Lze tedy zjednodušeně říci, že současnou civilizační krizi chápete jako konflikt naší kultury s přírodou? Ano, jde o hluboký existenciální konflikt. Z uznání dvou odlišných typů evoluce totiž vyplývá, že všechny předmětné struktury, které dnes na Zemi existují, vytvořila buď přirozená, nebo kulturní evoluce. Ale tím, že kultura vznikala až na vysoce evolučně uspořádané Zemi, musela být kulturní evoluce od počátku vůči evoluci přirozené nejen onticky tvořivá, ale také onticky bořivá. Byla k jejímu procesu i výsledkům přímo i zprostředkovaně destruktivní.
A co soudíte o názoru (např. některých neoliberálních ekonomů), že ekologie není věda? S tím nesouhlasím. Názor sice vyjadřuje skrytý předpoklad, že ekologické myšlení se zpravidla opírá o emocionální složku osobnosti, že mu často chybí teoretická hloubka, ale právě tuto situaci se snažím změnit. Zatím ovšem spíš neúspěšně, protože lidé by chtěli znát hotová řešení a návody k jednání, nikoli podstupovat přemýšlení a hledání. Vedle výuky píši články a knihy o skryté podstatě ekologické krize. Výklad kořenů ekologické krize
Můžete být konkrétnější? Pokusím se to přiblížit příkladem. Všichni víme, že na Zemi platí zákony zachování látky a energie. Proto obě tyto evoluce, tj. oba tyto tvořivé procesy, byť každý jiným způsobem a tempem, pečou z téže „mouky“, z prachu dávných hvězd. Z toho totiž kdysi vznikala naše planeta. Podstata jejich konfliktu tkví tedy v tom, že pro „kulturního pekaře“, který svoji práci započal pozdě, byla už veškerá pomyslná mouka přirozenou evolucí vpečená (vestavěná) do vysoce uspořádaných Dokončení na str. 10
ãerná azurová purpurová Ïlutá
2 /leden–únor/ 2 0 1 3
Aktuality SP ČR: Vláda přichází s bojem proti korupci ve špatnou chvíli
Podnikatelé jsou skeptičtí Telegraficky Práce v kavárně? Novou zálibou některých podnikatelů je „práce z kavárny“. Zní to lákavě, ale má i svá úskalí jako špatný přístup ke kancelářskému vybavení, slabé zabezpečení dokumentů a nespolehlivé připojení k internetu. Vyplynulo to z průzkumu firmy Regus u víc než 26 000 podnikatelů a manažerů z víc než 90 zemí světa. Od práce z kavárny odrazují také hluční hosté, kteří ruší jednání i telefonní hovory. Starší ročníky považují toto prostředí pro setkávání s klienty za nevhodné mnohem častěji (60 %) než méně formální generace Y z poslední čtvrtiny 20. století (48 %). Naslouchání zvědavců je ale problémem pro všechny. (m)
Dokument Strategické priority vlády v boji proti korupci pro období 2013–2014, přijatý nedávno kabinetem premiéra Petra Nečase přichází podle Svazu průmyslu a dopravy ČR poměrně pozdě a ještě k tomu v nevhodnou chvíli. Nejsilnější zaměstnavatelský svaz v zemi totiž už při nástupu této vlády požadoval přijetí strategie potírání korupce a připravil řadu návrhů. „Vláda dlouho otálela s důsledným potíráním korupce na základě komplexní strategie. Nyní přišla s dalším balíkem opatření v nepříliš vhodné chvíli po udělení prezidentské amnestie některým korupčníkům. Občané i mnozí podnikatelé budou teď k navrhovaným krokům skeptičtí,“ prohlásil Jaroslav Hanák, prezident SP ČR. I přesto se Svaz bude podle jeho šéfa na realizaci protikorupčních opatření podílet, a to i vzhledem k řadě návrhů, které byly zapracovány do Strategických priorit vlády. „Řada návrhů je našich. Chceme a budeme u toho,“ zdůraznil Jaroslav Hanák a poukázal na to, že je korupce zaměstnavateli považována za jeden z klíčových faktorů hodnocení kvality podnikatelského prostředí. Váhu účinného potírání korupce
dokládá i loňské prosincové dotazníkové šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR, podle něhož je korupce ve stupnici důležitosti na čtvrtém místě, a to hned za nekvalitní úrovní legislativy, nedostatečnou vymahatelností práva a přílišnou byrokracií. Zmíněné šetření však naznačuje nedostatečnou účinnost potírání korupce v České republice. Alespoň se to v uvedeném šetření domnívá většina ze zúčastněných 167 majitelů a vysokých manažerů tuzemských průmyslových firem působících v ČR. Až čtvrtina z nich upozorňuje na zvýšení míry korupce za
poslední rok. Zhruba dvě třetiny zaměstnavatelů nevidí v meziročním srovnání korupce žádnou změnu k lepšímu. Pouze jedno procento zaměstnavatelů se domnívá, že se míra korupce v ČR snížila. Členové SP ČR hodnotí dlouhodobě korupční prostředí v ČR jako nevyhovující, a proto zástupci svazu navrhli v posledních letech řadu opatření, včetně regulace překotného přijímání zákonů bez využití nástrojů jako je CIA (Corruption Impact Assessment), přijetí služebního zákona či zavedení beztrestnosti pro oznamovatele korupčního chování. „Pocit všeobjímající korupce vytvá-
ří špatnou image pro naši zemi a může odrazovat zahraniční investory. Reálná korupce zvyšuje náklady firem, státu prodražuje zakázky a pokřivuje pravidla hospodářské soutěže,“ upozornil Jaroslav Hanák na ekonomické dopady korupce. Podle různých odhadů se kvůli korupci „utopí“ několik desítek miliard korun ročně. Představitelé Svazu se domnívají, že jde o částku asi 40 miliard. Odhad Národní ekonomické rady vlády (NERV) hovoří o 65 miliardách korun a zástupci Protikorupčního nadačního fondu nevylučují až 100 mld. Kč ročně. Podle zjištění SP ČR až dvě pětiny tuzemských zaměstnavatelů uvádí, že korupce negativně ovlivňuje rozvoj jejich firmy, že 16 % je průměrná výše úplatku a 10 % nejčastěji poskytovaný úplatek v České republice. Současně Svaz upozornil na riziko negativních dopadů boje proti korupci na poctivé podnikatele. „Jde o to, aby pod záminkou boje proti korupci nebyli šikanováni poctiví zaměstnavatelé a nevytvářely se zbytečné překážky podnikání. Z poslední doby mám na mysli třeba neblahý příklad novelizace zákona o veřejných zakázkách, o níž chceme otevřít diskusi,“ dodal Jaroslav Hanák. Zdroj: SP ČR (vam) Foto: archiv
Vydává: PROFIL Brno, s. r. o. Redakce a administrace: Rosická 1, 602 00 Brno tel./fax: 543 210 224–225 e-mail:
[email protected] www.epod.cz Redakce: Petr Ihm (šéfredaktor) Miloš Vávrů (zástupce šéfredaktora) Obchodní oddělení: Vlasta Piskačová Tomáš Kovalčík Markéta Machanová Alena Migdalová Redakční rada listu Podnikatel: Ing. Petr Dolina, Svaz českých a moravských výrobních družstev • Ing. Petr Ihm • Ing. Jiří Kyncl (předseda), Sdružení automobilového průmyslu • PhDr. Milan Mostýn, Svaz průmyslu a dopravy ČR • Ing. Robert Toman, Kompass Czech Republic s.r.o. • Ing. Pavel Tunkl, Svaz dovozců automobilů • Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Typografická koncepce: Vítězslav Švalbach
Projekt POSPOLU Pro motýlí křídla Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo ve spolupráci s partnery individuální národní projekt POSPOLU, který je zaměřen na přímou podporu spolupráce škol a firem při vzdělávání žáků středních škol v oblasti praktického vyučování u zaměstnavatelů. „Cílem projektu je propojit teoretickou a praktickou výuku ve středním odborném školství ve všech skupinách oborů středního vzdělávání, s hlavním zaměřením na technické obory,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala. Projekt byl schválen koncem loňského roku, teď se chystají jeho první realizační kroky. V prvním pololetí t. r. budou připraveny dva základní modely spolupráce škol a firem – jeden pro obory vzdělání, které zahrnují odborný výcvik, druhý pro obory vzdělání, kde je povinná odborná praxe.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a Sdružení automobilového průmyslu Pavel Juříček, k tomu upřesnil: „Projekt POSPOLU v zásadě vychází z principu duálního vzdělávání, po kterém v průmyslu voláme už delší dobu. Ve firmách studentům umožníme, aby si prakticky vyzkoušeli to, čemu se ve škole teoreticky naučili. Očekáváme, že projekt pomůže nastavit jasná pravidla pro spolupráci škol a firem.“ Oba modely budou pak rozpracovány do aplikací pro jednotlivé skupiny oborů vzdělání. Od září 2013 postupně začne pilotní ověřování 25 vybraných partnerství škol a firem podle modelů, které z připravených aplikací vybere komise sociálních partnerů. Projekt řeší MŠMT s Národním ústavem pro vzdělávání. Na realizaci se budou podílet Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace krajů ČR, Odborový svaz KOVO a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Zdroj: MŠMT ČR (vm)
V polovině února t. r. darovala brněnské nadaci DebRA, která podporuje lidi s nemocí motýlích křídel, 225 tis. Kč londýnská společnost UWC Financial Services, provozující finanční služby MoneyPolo. „Peněžní dary v tak vysoké částce od jednoho dárce běžně nedostáváme. Peníze nám umožní realizovat týdenní ozdravný pobyt asi pro 25 dětí s nemocí motýlích křídel. Tyto akce jsou pro ně jedinou příležitostí jak poznat zážitky podobné táborům, výletům či stezkám odvahy, které znají zdravé děti,“ říká Alice Salamonová, ředitelka občanského sdružení DebRA. Nadnárodní společnost UWC Financial Services provozuje služby mezinárodních peněžních převodů MoneyPolo v 130 zemích světa. Právě z objemu plateb realizovaných českou pobočkou od 20. prosince
2012 do 31. ledna tohoto roku šla část finančního objemu z realizované transakce na podporu lidí trpících nemocí motýlích křídel. Ta se angažuje v podpoře charitativních a neziskových projektů od začátku svého založení. MoneyPolo také podporuje řadu sportovních akcí a aktivit uvnitř nejenom národních komunit žijících v České republice. Přes MoneyPolo lze realizovat bezhotovostní platební transakce ve 126 světových měnách. UWC Financial Services patří k nejrychleji rostoucím firmám na trhu. Během posledních šesti měsíců se její obrat zvýšil víc než třikrát. Měsíční nárůst klientů dosahuje 15 až 20 %. V roce 2012 dosáhl obrat společnosti na českém trhu téměř 1 mld. Kč, v letošním roce se očekává jeho růst na 2,4 mld. Kč. Služby MoneyPolo lze využívat ve 400 tis. partnerských pobočkách po celém světě včetně ČR. Peněžní převody MoneyPolo lze u nás vyzvednout také na kterékoliv z 657 poboček České spořitelny. (tz)
Grafická úprava: Martin Kudláček
www.truckjobs.cz
Tisk: CTP tisk, spol. s r. o. Heršpická 6, 639 00 Brno Distribuce: 5P agency, s. r. o. U Sýpky 555, 664 61 Rajhradice Placená prezentace
.
Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZJM Ředitelství v Brně č.j. P/2 – 1241/98, ze dne 5. 3. 1998 ISSN 1211–815x • MK ČR E 7717 Uzávěrka tohoto čísla: 20. 2. 2013 Tištěný a distribuovaný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí.
Institut silniční dopravy ČESMAD Bohemia spustil nový pracovní portál www.truckjobs.cz, určený dopravním společnostem hledajícím nové zaměstnance a pro uchazeče o zaměstnání na pracovní pozice v oblasti dopravy. Přínosem pro dopravní společnosti je vytvoření pracovního portálu zaměřeného výhradně na uchazeče o zaměstnání v oblasti dopravy. Mohou tak cíleně využívat služeb placené inzerce volných pracovních míst a vyhledávání vhodných uchazečů v pravidelně aktualizované databázi i možností prezentace své společnosti.
Uchazeči o zaměstnání mohou na pracovním portálu zdarma vyhledávat aktuální pracovní nabídky dopravních společností ve vybraných regionech, spravovat a pravidelně aktualizovat svůj profesní profil a využívat zdarma on-line aplikaci pracovně právního poradenství. Součástí pracovního portálu je aplikace, která umožňuje středním odborným automobilním školám online výměnu informací s dopravními společnostmi o poptávkách a nabídkách zajištění odborných praxí a stáží pro jejich studenty. Víc informací poskytne ředitel ISD ČESMAD Bohemia Tomáš Bicera, tel.: 731 131 343, e-mail:
[email protected]. (mf)
Kresba: Lubomír Vaněk
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
3
Doprava a logistika
Auto bude i detektorem Systémy dopravní telematiky sehrají významnou roli také při rekonstrukci dálnice D1 Dnes už je samozřejmostí, že se vám v autě při dlouhé cestě samo přeladí rádio na danou frekvenci, že vás navigace vede metr po metru, že využíváte mobilní telefony nejen k volání a psaní zpráv, ale i pro získání informací o objížďkách. Všechny tyto telekomunikační záležitosti ve spojení s informatikou daly základ vědnímu oboru telematika. Její nejznámější aplikací je dopravní telematika, která se vyučuje jako samostatný obor na Dopravní fakultě ČVUT v Praze. Děkan fakulty prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek poskytl Podnikateli rozhovor.
gičtějšími motory v kategorii Euro V a vyšší a jejichž počet podle statistik SFDI vzrostl o 30 %. Jde tedy naopak o ukázku, jak dopravní telematika může svými nástroji přispět k snížení zátěže životního prostředí naší republiky.
Základním posláním dopravní telematiky je nabízet uživatelům inteligentní služby. Kam se „dopravní inteligence“ posune v tomto roce a v dalších letech? Obor dopravní telematiky se historicky dělil na dvě části – inteligentní vozidlo a inteligentní infrastruktura. V současné době dochází k integraci těchto dvou oblastí, zejména díky novým telekomunikačním technologiím, které umožňují přenos informací vozidlo-vozidlo a vozidlo-infrastruktura. Vzniká tak oblast tzv. kooperativních inteligentních systémů, které budou umožňovat řadu nových služeb a určitě napomohou managementu dopravních systémů, aby se maximálně využila současná infrastruktura a byla uspokojována stále rostoucí poptávka po mobilitě obyvatel i po přepravě zboží. Jsem přesvědčen, že v budoucnu bude docházet k zvyšování poptávky po telematických službách, které souvisejí s bezpečností silničního provozu (např. automatické tísňové volání e-call). Díky těmto službám je možno předcházet dopravním nehodám či zmírňovat jejich následky.
Co brání přechodu od papírových dálničních známek k elektronickým a proč v Česku ještě nejsou zavedeny? Pro každý takto komplikovaný systém je třeba zpracovat detailní ekonomickou a legislativní analýzu, která musí potvrdit rozumnou návratnost navrženého řešení. Z hlediska technologického vývoje je dnes možné skoro všechno. Zatím ale ve většině zemí provedené analýzy nepotvrdily výhodnost elektronických dálničních známek. Myslím si však, že s masivním rozvojem alternativních typů pohonů, zejména elektromobilů, poroste i požadavek výkonového zpoplatnění osobních vozidel. Na toto téma zpracovala v USA naše studentka diplomovou práci, za kterou získala cenu udělovanou Evropskou platformou dopravních věd.
Jak se mě, běžného řidiče, dopravní telematika dotýká? Už v současné době jsou rozšířeny navigační systémy ve vozidlech, které řidičům umožňují lepší orientaci v prostoru, zejména ve městech, což určitě šetří náklady. V budoucnu budou navigační systémy využívat informací o aktuálním stavu dopravy a navrhovat trasy tak, aby garantovaly řidiči požadovanou cestovní dobu. Zároveň se může každé vozidlo vybavené tímto navigačním systémem stát zdrojem informací o dopravě. Pokud bude těchto vozidel-detektorů rozumné množství, výrazně se zlepší model dopravního systému, a tím kvalitnější informace bude možno řidičům poskytovat. Informace o dopravě se mohou samozřejmě šířit různými způsoby, např. pomocí informačních tabulí, rozhlasu atd. Spolupracuje vaše fakulta např. s výrobci modulů GPS, či s telefonními operátory na vývoji informačních systémů? Fakulta dopravní ČVUT vedla před několika lety pilotní projekt rozesílání dopravních informací pomocí systému RDS-TMC, kdy bylo nutno koordinovat přes 20 různých společností, např. dodavatele digitálních map, výrobce navigačních přístrojů, vlastníky dopravních informací, provozovatele rozhlasových stanic atd. Díky těmto aktivitám je už dnes systém RDS-TMC v praktickém provozu. V současné době pracujeme na tvorbě matematických modelů, které umožňují co nejlepší využití dostupných infor-
Vybírání mýtného na dálnicích je zřejmě nejvíc viditelným výsledkem dopravní telematiky. Jak se bude v tomto segmentu uplatňovat v nejbližších letech? Systém elektronického mýta je nástrojem dopravní politiky státu, který umožňuje např. už zmiňovanou preferenci ekologických vozidel, omezování pátečních jízd a je nedílným zdrojem informací pro dopravní řídicí a informační systémy. Proto by neměl být tento systém uzavřený a jednoúčelový, ale měl by naopak být vnímán jako páteřní infrastruktura pro celou silniční dopravní telematiku.
Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek.
mací pro provádění např. automatické detekce nehod, odhadu délky kolon nebo zajištění preference vozidel záchranné služby. Jedním z klíčových bodů dopravní telematiky je Informační systém veřejné správy. Jak funguje a jak je využíván? Je nutno zásadně rozlišovat mezi řídicími a informačními dopravními systémy. Řídicí systémy patří mezi tzv. kritické aplikace s vysokým požadavkem na bezpečnost a spolehlivost provozu, které jsou odpovědné za řízení dopravy v různých oblastech, např. liniové řízení dopravy, řízení provozu v tunelech atd. Oblastní řídicí centra jsou koordinována na vyšší hierarchické úrovni, kdy např. propojením řídicí strategie města a dálniční sítě lze předcházet tvorbě kongescí ve městech. Dopravně informační systémy jsou zodpovědné za sběr různých typů dopravních dat a za jejich jednotné zpracování a jejich rozesílání různým aktérům řidiči počínaje a státní správou a veřejnou samosprávou konče. Jakým způsobem může dopravní telematika zvýšit efektivitu záchranných systémů a jak se do ní zapojujete? Fakulta dopravní ČVUT se dlouhá léta podílí na přípravě a pilotních testech systému automatického tísňového volání (systém e-call), který bude v budoucnu schopen v případě závažné nehody automaticky navázat spojení s linkou 112 a poskytnout operátorovi vybraná dostupná data např. o poloze nehody, zrychlení při nárazu atd. Tato data mohou být ihned využita v navigačních systémech záchranných vozidel, kterým je vypočítána trasa na místo nehody s ohledem na aktuální dopravní situaci. Systém e-call musí být schopen poskytovat služby ne-
jen českým uživatelům, ale také zahraničním řidičům. Aby mohl fungovat v celé Evropě, je třeba zajistit jeho interoperabilitu mezi státy, což je náplní mezinárodního projektu HeERO (Harmonised e-call European Pilot). Pojďme k jinému telematickému „soudku“. Na mýtném se v roce 2012 u nás vybralo méně, než se plánovalo. Nedošlo k nějaké systémové chybě nebo neselhaly v tomto případě telematické systémy? Na jedné straně je pravda, že se na mýtném v roce 2012 vybralo méně, než se po 25% zvýšení mýtného poplatku očekávalo. Na druhé straně byl tento pokles způsoben zejména zavedením zvýhodněných sazeb pro dopravce, kteří používají vozidla s nejekolo-
Jak mohou být v inteligentních dopravních systémech využity tzv. chytré telefony? V současné době jsou už pro chytré telefony k dispozici různé typy služeb, které souvisejí s dopravou, vyhledáváním spojení veřejnou dopravou počínaje a různými variantami navigačních a vyhledávacích softwarů konče. Zajímavou úlohou je určitě integrace služeb veřejné dopravy do navigačních systémů tak, aby uživatel byl navigován na parkoviště, a poté na stanici veřejné dopravy, kde je mu doporučena konkrétní linka podle platného jízdního řádu. V budoucnosti by mělo docházet k ještě hlubší integraci těchto dílčích služeb do nadstavbových znalostních systémů tak, aby poskytovaly uživatelům různé varianty řešení jejich mobility s co
možná nejvyššími garancemi. Právě koncept chytrých telefonů je pro tuto integraci z technického i z obchodního hlediska velmi vhodný. Blíží se rekonstrukce hlavní dálniční tepny D1. Jak se při této akci uplatní telematika a inteligentní systémy? Systémy dopravní telematiky by mohly na dálnici D1 sehrát výraznou roli, protože lze při rekonstrukci oprávněně očekávat vznik kongescí i zvýšení nehodovosti. Včasná informace o vzniklých událostech, případně jejich okamžité řešení mohou vést k zvýšení propustnosti této dálnice. Je nutno též působit pomocí různých informačních kanálů na veřejnost, aby řidiči volili jiný druh dopravy nebo jiný čas své cesty. Teprve kombinací všech těchto nástrojů bude možno celou náročnou rekonstrukci úspěšně zvládnout. Soudě podle stavu dálnic a silnic v ČR naše dopravní infrastruktura za vyspělými zeměmi zaostává. Je tento dojem oprávněný? Tím, že česká dálniční síť není dosud dostavěna, vzniká pro naše hospodářství velký hendikep. Jednou z příčin tohoto neutěšeného stavu je krácení rozpočtu na výstavbu dopravní infrastruktury. Mě však víc mrzí, že byly zastaveny projektové práce, protože příprava staveb může trvat i déle než deset let. Pokud nebude celé odvětví dobře připraveno, sama dostupnost finančních zdrojů bohužel dokončení dopravní infrastruktury nezajistí. Dokážete odhadnout, jak se bude v tomto století vyvíjet veřejná hromadná doprava, zejména ve městech, a čím k tomu přispěje telematika? V Evropě se předpokládá, že ve městech budou žít až dvě třetiny populace. Taková koncentrace obyvatel znamená velmi vysokou poptávku po mobilitě, kterou už nelze zajistit individuální automobilovou dopravou. Proto je jedním ze základních pilířů konceptu „smart cities“ (chytrá města) veřejná doprava. Telematika může přispět k zvýšení kvality jejích služeb jednak informováním veřejnosti, ale i lepším managementem vozidel veřejné dopravy, např. sledováním dodržování grafikonů, kontrolou návazností jednotlivých spojů, monitorováním obsazenosti spojů, snížením spotřeby energie atd. Výraznou roli bude určitě hrát i nasazení vozidel s hybridními nebo elektrickými pohony ve veřejné dopravě, kde může telematika napomoci k snížení provozních nákladů těchto vozidel. Jan Hrabálek
černá azurová purpurová žlutá
4 /leden – ú n or/2 013
Ekonomika v‰edního dne Česko-turecké podnikatelské fórum o velkých možnostech spolupráce
Jde o miliardy dolarů Objem vzájemné obchodní výměny mezi Českou republikou a Tureckem stále roste a letos by se mohl přiblížit třem miliardám USD. Řekl to ve vystoupení na nedávném podnikatelském fóru v hotelu Hilton Prague Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který setkání organizoval. Před zaplněným sálem zároveň ale také poukázal na nevyužité příležitosti. Akce se zúčastnily čtyři stovky tureckých a českých podnikatelů, prezidenti tureckých asociací a ve druhé části i premiéři a ministři hospodářství obou zemí. Asi stovka tureckých firem zastupovala poměrně široké spektrum oborů, zejména energetiku, petrochemii, potravinářství, automobilový průmysl a nábytkářství. V průběhu fóra došlo k podpisu Memoranda o spolupráci mezi SP ČR a třemi tureckými partnerskými organizacemi – Všeobecnou asociací průmyslu
V průběhu česko-tureckého podnikatelského fóra bylo podepsáno Memorandum o spolupráci. Foto: SP ČR
a obchodu (TÜMSİAD), Nezávislou asociací průmyslu a obchodu (MÜSİAD) a Společenstvím tureckých exportérů (TIM). Dokument by měl pomoci lepší výměně informací a součinnosti při organizování podnikatelských akcí. Jednou z nich bude už letošní říjno-
vý Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, kam by měla zamířit početná skupina vystavovatelů z Turecka, které bude partnerskou zemí MSV. Dohodli se na tom předsedové vlád obou států. Turecký ministr hospodářství Zafer Caglayan tuto informaci potvrdil: „Byl jsem na-
ším premiérem pověřen zajistit tuto akci. Práce už byly zahájeny.“ Hasan Sert, prezident TÜMSİAD, se v té souvislosti na fóru zmínil o potřebě odstraňovat některé překážky oboustranné ekonomické spolupráce. V podobném duchu vyznělo i vystoupení Naíla Olpaka, prezidenta MÜSİAD, který vyzval české firmy k dalším investicím v Turecku. Ty v současné době představují asi dvě miliardy USD. Mustafa Cikrikcioglu, viceprezident TIM, připomněl zase skutečnost, že turecká ekonomika rostla i v době krize, a poukázal na její konkurenceschopnost i na příležitosti pro české firmy. Ve druhé části fóra vyzdvihl ministr Caglayan možnosti realizace společných projektů na třetích trzích. Tím nejvýznamnějším je podle něho výstavba paroplynové elektrárny v severním Iráku, uskutečňovaná ve spolupráci společnosti Renaissance a české PSG International a financovaná Českou exportní bankou. Ministr poukázal také na příležitosti v oblasti energetiky a dopravní infrastruktury: „Musíme dvojnásobně zvýšit naši energetickou kapacitu a podpořit
budování dopravní infrastruktury. Budou k tomu potřeba investice za 250 miliard dolarů.“ Zájem o výrazné zvýšení obratu zahraničního obchodu mezi oběma zeměmi zdůraznil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan: „Do roku 2015 chceme dosáhnout zvýšení vzájemné obchodní výměny na pět miliard USD,“ prohlásil a pozval předsedu vlády ČR Petra Nečase s podnikatelskou misí do Turecka. Navrhl i pravidelné schůzky ministrů hospodářství, které by se měly konat aspoň jednou ročně. Poukázal však i na bariéry, jakými jsou například víza pro turecké podnikatele ze strany EU. Na fóru bylo také oznámeno, že se Martin Pecina, generální ředitel Vítkovice Power Engineering, která v Turecku staví elektrárnu, stane honorárním konzulem pro Tureckou republiku v Ostravě. Další honorární konzulát by měl být otevřen v Brně. Podle Jaroslava Hanáka setkání potvrdilo oprávněnost toho, že bylo Turecko zařazeno mezi prioritní země českého exportu. Za velkou výzvu pro české firmy označil vedle energetiky a strojírenství i připravované ohromné projekty do turecké dopravní infrastruktury. (sp)
Propad stále pokračuje
Úspěch fy Red Hat
K alarmujícím výsledkům českého stavebnictví v roce 2012
Je druhým nejlepším zaměstnavatelem v ČR
Výsledky šetření Českého statistického úřadu za prosinec roku 2012 uzavřely přehled o vývoji českého stavebnictví v celém kalendářním roce. Opět nepřinesly žádné informace o zlepšení. Naopak potvrdily, že situace je stále horší. V roce 2008, kdy do České republiky přišly první příznaky světové ekonomické krize, jsme očekávali, že se negativní vývoj dotkne i stavebnictví. Nikdo v té době ale netušil, že tento silný obor bude propadat už pět let za sebou. A prozatím není šance, že by se odrazil ode dna a začal prosperovat. Poměry před rokem 2008, které byly pro stavebnictví velmi příznivé, se už pravděpodobně nevrátí. Sou-
časný stav ale není ukázkou zdravého vývoje české ekonomiky. Stavební výroba meziročně poklesla o 6,5 %. To je dokonce víc, než byl na konci 3. čtvrtletí odhad Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR ve výši 5 %. Proti roku 2008 je celkový propad už 17 %. V bytové oblasti pokračuje útlum nové výstavby; v roce 2012 se spíš dokončovaly rozestavěné projekty. Meziroční pokles počtu zahájených bytů o 13,4 % znamená v absolutních číslech téměř 4 tis., avšak prudce klesající nová bytová výstavba vyjádřená k roku 2008 znamená úbytek 19 700 bytů, tj. pouhých 54,8 % stavu v konjunkturálním roce. V roce 2012 bylo dokončeno o 3 % bytů víc, ale ve srovnání s rokem 2008 je číslo o 30 % nižší. Největší meziroční propad je u inženýrského stavitelství, o 13,6 %, což je způsobeno zejména prudkým poklesem investic v dopravní infra-
Kdo se zasloužil Čeští exportéři to navzdory recesi nevzdávají Exportérem roku se těsně před loňskými Vánocemi opět stala Škoda Auto. V kategorii firem se sídlem v České republice a objemem vývozu nad 100 mil. Kč je na špici už řadu let. Škoda Auto loni prodala 875 tis. vozů, což je meziroční nárůst o 15 %. Její odbyt rostl skoro ve všech regionech. Například v Indii se společnosti podařilo zvýšit prodeje téměř o polovinu. Firma získala první příčku nejen za loňský vývoz, ale i podle objemu exportu od roku 1993. Exportérem s největším nárůstem vývozu za celé období soutěže je výrobce pneumatik Mitas. Kromě automobilového průmyslu se loni dařilo i technickým oborům.
V první pětce oceněných je společnost Foxconn, která vyrábí počítače pro velké IT firmy, nebo Panasonic, ale i železárny Moravia Steel. Největší meziroční nárůst vývozu, na dvojnásobek, se loni podařil výrobci mikroskopů – společnosti FEI. Cenu ČEB pro střední exportéry za největší nárůst mezi lety 2010 a 2011 získala Motor Lučina spol. s r.o. Cenu za nejvyšší počet zemí, do kterých vyváží, si odnesla výrobce telekomunikačních a elektronických zařízení Andrew Telecommunications s.r.o., která vyváží do 128 zemí. Výsledky 18. ročníku soutěže: Objem exportu 1993–2011 1. ŠKODA AUTO a.s. 2. FOXCONN CZ s.r.o. 3. Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o.
struktuře. Nejsou zahajovány žádné nové velké projekty a neprobíhá investorská příprava na ně. Hrozí, že Česká republika nevyužije ani možností evropských fondů, protože nemá dostatek financí z národního rozpočtu pro realizaci staveb. Velmi varující je stav nové stavební zakázky, které je proti roku 2011 méně o 18,4 %, avšak v inženýrském stavitelství o 31,4 %. Celkový stav stavebních zakázek na konci roku 2012 (zásoba práce) klesl o 12,2 %. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR očekává, že vláda konečně přejde od silných slov o podpoře stavebnictví k činům a zahájí prorůstová opatření. Bez nich není možné obrátit trend propadu a nastartovat nový růst. Ten podle Svazu nezačne ani v letošním roce. Ing. Václav Matyáš, prezident, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR 4. SIEMENS GROUP Česká republika 5. Barum Continental spol. s r.o. Objem exportu 2011 1. ŠKODA AUTO a.s. 2. FOXCONN CZ s.r.o. 3. Barum Continental spol. s r.o. 4. MORAVIA STEEL a.s. 5. Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. Nárůst exportu 1993–2011 1. MITAS a.s. 2. SIEMENS GROUP Česká republika 3. Barum Continental spol. s r.o. 4. ŠKODA JS a.s. 5. Iveco Czech Republic, a.s. Nárůst exportu 2010–2011 1. FEI Czech Republic s.r.o. 2. TOS VARNSDORF a.s. 3. BUZULUK a.s. 4. Arimex Trade s.r.o. 5. Ravensburger Karton s.r.o. Pořadateli soutěže Exportér roku jsou Střední podnikatelský stav a Asociace na podporu podnikání ČR, záštitu nad soutěží převzala Hospodářská komora ČR. Kompletní výsledky najdete na www.exporterroku.com. (vm)
Softwarová firma Red Hat, která má v Brně vývojové centrum, obsadila v žebříčku nejlepších zaměstnavatelů roku 2012 v kategorii středně velkých společností druhé místo v ČR. V rámci regionu střední a východní Evropy skončil Red Hat na desáté pozici. Žebříček Best Employers 2012 sestavila společnost Aon Hewitt. „Anonymní hodnocení ze strany vlastních zaměstnanců je vůbec to nejcennější a vypovídá o skutečných kvalitách jednotlivých společností,“ soudí Radovan Musil, ředitel vývojového centra firmy Red Hat v jihomoravské metropoli. Red Hat významně investuje právě do rozvoje svého brněnského centra, které je největším vývojovým centrem této společnosti na světě. V říjnu minulého roku otevřela novou kancelářskou budovu
pro dalších 200 lidí a nyní v brněnské pobočce pracuje víc než 500 osob. Studie Best Employers 2012 se zúčastnilo přes 400 společností z osmi států (Bulharsko, Česká republika, Litva, Maďarsko, Polsko, Rusko, Slovensko a Turecko). Dotazník vyplnilo víc než 250 000 zaměstnanců, včetně 41 000 manažerů, a na 2600 top manažerů. Studii organizuje Aon Hewitt v regionu SVE od roku 2001, a oceňuje tak společnosti vyznačující se vysokou kvalitou a efektivitou personálních praktik, které mají pozitivní dopad na jejich obchodní výsledky. Pro získání skutečně objektivního obrazu studie zohledňuje perspektivu zaměstnavatele, jeho zaměstnanců a business indikátory. V listopadu 2012 získal Red Hat titul Investor roku 2011. Ocenění vyhlašovala agentura CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice AFI ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. (red)
Podnikatel roku František Piškanin, majitel logistické společnosti HOPI s.r.o., se stal vítězem soutěže Podnikatel roku 2012 České republiky. Vyhlašuje ji tradičně společnost Ernst & Young pod záštitou Hospodářské komory ČR. F. Piškanin, Podnikatel roku 2012 ČR.
Vítěz František Piškanin začínal podnikat v roce 1992 prakticky od nuly, otevřením malých potravin v Karlových Varech. Dnes patří ryze česká logistická a transportní skupina HOPI mezi největší svého druhu ve střední a východní Evropě, zaměstnává v ČR, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku přes 3300 lidí a plánuje vstup do Rakouska. Své komplexní služby poskytuje společnostem P&G, Makro, Metro, Unilever, Billa, Tesco, Ahold, Kraft Foods, Nestlé, Agrofert, Bohemia Sekt, Nutricia, Emco a dalším. V letošním roce byl udělen také titul Sociálně prospěšný podnikatel roku
2012 České republiky. Získal ho Robert Schönfeld z International School of Music and Fine Arts. Cenu poroty obdržela Zuzana Ceralová Petrofová ze společnosti PETROF, spol. s r.o. Finalisty soutěže Podnikatel roku 2012 se kromě vítěze stali Lubomír Stoklásek, AGROSTROJ Pelhřimov, a.s., Remond Leonard Vos, CTP Invest, spol. s r.o., Mieczyslaw Molenda, GASCONTROL, společnost s r.o., Zdeněk Pelc, GZ Digital Media, a.s., Josef Novák, VEBA, textilní závody a.s. Zdroj: HK ČR (am)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
5
Ekonomika v‰edního dne K problematickému vývoji českého průmyslu v loňském a letošním roce
Skoro samá špatná čísla Meziročně propad prosincové průmyslové výroby v posledním měsíci loňského roku o 12,5 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 5,8 %. Pokles ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 %. Snížení objemu nových zakázek meziročně o 11,5 %. A celkový propad průmyslové produkce za rok 2012 o 1,2 %. To jsou dnes zveřejněná statistická data, která přináší jen samé špatné zprávy. „Čísla nás bohužel nepřekvapila. Už naše prosincové šetření, které jsme prezentovali v lednu, potvrzovalo špatný závěr roku z pohledu podmínek a výsledků průmyslové produkce. Nic nenasvědčovalo zlepšení dynamiky průmyslu a ta byla zhruba stejná jako v listopadu,“ uvedl k aktuálním číslům Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jak podotýká, celkový pokles produkce, tedy skutečný finální vyrobený objem, byl mnohem vyšší. Přispěly k tomu faktory, jako bylo počasí snižující poptávku po energii a teplu, a zejména menší počet pracovních dní. „Svátky sice byly příjemné pro lidi, ale pro podniky se tím zmenšil počet dní k výrobě. Navíc jejich rozložení vedlo k většímu omezení provozu než obvykle. Nelze se pak divit, že bez očištění o počet pracovních dní klesla produkce tak významně,“ dodal Čížek. Pro rozjezd průmyslu je klíčový vývoj zakázky. Hodnota nových zakázek v prosinci 2012 meziročně klesla o 11,5 %, když se nové zakázky ze zahraničí snížily o 10,5 % a tuzemské o 13,4 %. Za slabými
ZKL testuje nová ložiska Český strojírenský koncern ZKL vstoupil do roku 2013 s optimistickou vizí. Kromě výrazného zvýšení výroby a produktivity práce chystá také rozšíření svého sortimentu. Ten prochází průběžnými inovacemi a přizpůsobuje se nejnáročnějším požadavkům odběratelů. Výrazným trendem jsou speciální dělená ložiska, která se vyrábějí v nové výrobní hale. Moderní pracoviště bylo uvedeno do provozu na podzim loňského roku při příležitosti 65. výročí společnosti. Dělená ložiska jsou technologicky jedna z nejsložitějších. Významně však urychlují montáž a výměnu u těžkých zařízení, jako jsou válcovací stolice či důlní výtahy, kde každá prodleva znamená značné finanční ztráty. Nový typ ložisek proto lze měnit za provozu nebo ve lhůtách, které nevyžadují technologickou odstávku. S rozšiřováním sortimentu úzce souvisejí také investice do materiálového inženýrství. V ZKL je rozvíjena technologie dělení kroužků ložisek metodou řízené exploze na základě detailních propočtů. K tomuto procesu jsou využívány výbušniny na bázi semtexu, které rozdělí kroužek na dvě části. Metoda je ve fázi zkoušek, ale dosavadní výsledky jsou velmi slibné. Cílem je dosáhnout maximální přesnosti při rozdělení a opětovném spojení kroužku. (tz)
výsledky je i nadále velmi chabá domácí poptávka a slábnoucí ze zahraničí. Výrazně se bohužel propadla také poptávka v zahraničí, která našemu průmyslu v posledních letech pomáhala. Tuto negativní charakteristiku potvrdily i výsledky zahraničního obchodu, když prosinec byl jediným měsícem loňského roku, kdy export meziročně klesl, a to o 7,1 %. Kladné saldo obchodní bilance zůstalo jen díky poklesu importu o sedm procent. To je pro nás špatná zpráva. Aktuální statistická data o prosincovém vývoji průmyslu potvrdila očekávání Svazu průmyslu a dopravy ČR. O komentář k nim jsme požádali také Radka Špicara, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost. Jaký byl obecně rok 2012 pro průmyslníky? Už podle prosincového průzkumu mezi našimi členskými firmami se ukázalo, že závěr roku nebude lepší než listopad. Málo povzbudivá byla i prosincová čísla Indexu nákupních manažerů, který meziměsíčně klesl ze 48,2 na 46 bodů. Takže data ČSÚ jen potvrdila, co se už vědělo. Důvody jsou přitom zřejmé – slabá domácí poptávka a klesající zakázky v Evropě, kam směřuje převážná část našich vývozů. Stačí se podívat na statistiku; eurozóna za loňský rok zřejmě vykáže mínus 0,6 %. Loňský rok nebyl pro český průmysl příliš příznivý. Ale situace se v jednotlivých sektorech značně liší. Zatímco například odvětví jako výroba strojů, elektrických zařízení nebo chemických látek jsou na tom relativně dobře, horší situace je v hutnictví a ve slévárenství, výrobě počítačů nebo stavebnictví. Také naše klíčové odvětví, tedy automobilový průmysl, mírně zpomaluje.
Můžete uvést konkrétní jevy, které loňský rok charakterizovaly? V roce 2012 vzniklo nejméně firem za poslední léta a výrazně se zvýšil počet insolvenčních řízení u právnických osob. Mezi firmami přetrvávala opatrnost v nabírání nových pracovníků, takže se zvýšila celková nezaměstnanost. K jejímu růstu dojde s největší pravděpodobností i letos. Na celkové kondici českého průmyslu se přitom výrazně podepsaly vysoké ceny energií, což je podle našich zjištění jedna z největších zátěží pro tuzemské firmy. Domácí poptávku navíc snížila úsporná vládní politika. Významným faktorem negativně ovlivňujícím podnikatelské prostředí byla i nejistota ohledně sazeb daně z přidané hodnoty. Podnikatelské prostředí se nelepší, panuje tu legislativní džungle a přetrvává byrokracie. To vše podráží firmám nohy v jejich snaze vyrovnat se s důsledky hospodářské krize. Údaje o nových zakázkách nejsou příliš optimistické. Jaký tedy bude podle vás rok 2013? Jestliže v polovině loňského roku hovořila o zhoršení zakázek zhruba čtvrtina našich členských firem, v prosinci to byla už víc než třetina. Přesto se zdá, že letošní rok, nebo spíš jeho konec, by mohl být pomyslným světlem na konci tunelu. Mírně optimistické je zjištění, že se firmy chystají víc investovat než v minulém období. Bude ale stačit jen mírné zakolísání poptávky na světových trzích, a můžeme být opět v recesi. Tohle riziko si uvědomují i zaměstnavatelé, proto pokračují i letos v restrukturalizaci. Téměř čtyři pětiny firem plánují dál snižovat náklady a skoro dvě třetiny sázejí na zvyšování produktivity práce. Exportéři samozřejmě hledají usilovně nové trhy, zejména mimo území Evropy.
Co považujete pro vývoj českého průmyslu za klíčové? Bude záležet především na oživení domácí a zahraniční poptávky. Jen v omezené míře může firmám pomoci vláda. Přesto se Svaz průmyslu výrazně snaží prosadit aspoň některá z opatření pro povzbuzení ekonomiky, na nichž jsme se s vládou dohodli, a zlepšení podnikatelského prostředí. Z dlouhodobějšího hlediska je pro průmysl zásadní právě vytvoření příznivého podnikatelského prostředí, které by pomáhalo zvýšit naši konkurenceschopnost. Zaměstnavatelé ovšem situaci hodnotí dost negativně. Dlouhodobě kritizují zmatky v legislativě, překotné přijímání zákonů a do očí bijící plýtvání ve státní správě. Je to, jako byste měli rozjet auto, a místo toho se musíte pořád zastavovat a vyměňovat součástky. A to nemluvím o byrokracii a administrativě. Nedávno jsme provedli mezi firmami šetření a ptali se jich na zkušenosti s administrováním projektů z evropských fondů.
Absolutní většina uvedla své katastrofální zkušenosti s přílišnou složitostí žádostí, často protichůdnými interpretacemi hodnotitelů a nezřídka i nevstřícným přístupem úředníků. Čím to, že řada našich firem přesto dokáže recesi vzdorovat? Krizová léta 2008 a 2009 jasně ukázala, že se náš průmysl umí vyrovnávat se složitou situací. Mnoho firem v té době i dnes navzdory potížím expandovalo a nabíralo nové pracovníky. Byly to zejména ty, které dokázaly představit inovované produkty a pronikat na trhy mimo EU. To se vloni dařilo firmám ve strojírenském průmyslu, a to dokonce lépe než před krizí. Slušně je na tom stále ještě automobilový průmysl, byť se pro něj situace komplikuje. Problematická situace panuje ve stavebnictví či v hutnickém průmyslu. Značné rozdíly jsou tedy mezi jednotlivými odvětvími, ale i mezi firmami. Milan Mostýn Foto: archiv
Jubilant poslouží jako VIP limuzína Od roku 1905 bylo vyrobeno 15 mil. vozů značky Škoda, třetina z toho v posledních šesti letech Jubilejní 15miliontý vůz, stříbrná Škoda Octavia třetí generace, sjel začátkem února t. r. z pásu v hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavi. Bude využíván jako VIP limuzína v technologickém centru značky v Česaně. Už začátkem roku 2012 vyrobila Škoda 14miliontý vůz. Třetina ze současných 15 milionů, tedy asi pět milionů, sjela z pásu v uplynulých šesti letech. Do roku 2018 chce automobilka zvýšit své celosvětové prodeje na minimálně 1,5 milionu vozů ročně. V roce 2012 prodala 939 200 vozů, což je rekord firemní historie. „Celý tým značky Škoda je velmi hrdý na toto milionové jubileum,“ řekl předseda představenstva společnosti Škoda Auto prof. Dr. h.c. Winfried Vahland a dodal: „Je důkazem velkolepého rozvoje firmy. Dopravní prostředky vyrábíme už 118 let, automobily pak od roku 1905. Jsme tak jednou z nejstarších automobilek na světě.“ V příštích letech hodlá mladoboleslavská automobilka dál zvyšovat vývojové a výrobní tempo. Díky uvedení modelů Citigo, Rapid a Octavia na trh se úspěšně rozjela největší modelová ofenzíva v historii společnosti. V roce 2013 uvede na trh dokonce osm nových nebo přepracovaných modelů. Třída sama pro sebe Nová Škoda Octavia startuje v těchto
dnech v České republice a v Německu, další trhy budou následovat v příštích týdnech. Je zdaleka nejprodávanějším modelem značky. V loňském roce připadlo právě na tento model asi 44 % celosvětových prodejů firmy. Octavia víc než jakýkoli jiný model symbolizuje razantní úspěch automobilky v uplynulých dvou desetiletích. Od roku 1996 bylo zákazníkům dodáno na 3,75 milionu Octavií. Investice do budoucnosti Modernizace výrobních zařízení a rozšíření výroby nové generace modelu Octavia představuje pro značku jeden z nejrozsáhlejších projektů v historii hlavního výrobního závodu v Mladé Boleslavi. Jeho stěžejní součástí bylo rozšíření kapacity výrobní linky modelů Octavia a Ra-
pid z 800 na 1200 vozů denně. K tomu byla v mladoboleslavském závodě instalována nová svařovna karoserií a plně automatické zařízení pro jejich lakování. Letošní únor je také termínem uvedení do provozu nové ekologické lisovací linky. Kromě Octavií a modelu Rapid se v Mladé Boleslavi na další lince vyrábí i Fabia. V závodě Kvasiny byla nedávno zdvojnásobena kapacita pro výrobu modelu Yeti, a to na 100 000 vozů ročně. Škoda navíc závod zmodernizovala, aby se v něm od ledna 2013 mohla rozběhnout výroba modelu Roomster, dosud kompletovaného v závodě Vrchlabí. Ten byl přebudován na výrobu agregátů a od loňského podzimu se tam pro koncern Volkswagen vyrábí přímo řazená dvouspojková převodovka DQ200 známá pod zkratkou DSG.
Na mezinárodních trzích Pro avizovaný růst rozšiřuje Škoda Auto své kapacity také v Číně, Rusku a Indii. V Číně se od konce roku 2012 ve spolupráci s Shanghai Volkswagen vyrábí také model Yeti. V letošním roce navíc na tamní trh dorazí čínská verze Rapidu, a poté i nová Octavia. V Rusku už několik týdnů sjíždí z výrobní linky závodu GAZ v Nižním Novgorodu kompaktní SUV Yeti. Od poloviny roku 2013 se tam bude pro ruský trh vyrábět také nová Octavia. Od jara 2014 je navíc tamtéž plánována výroba modelu Rapid pro ruský trh. V Indii od roku 2011 sjíždějí z linky v závodě Pune mj. i kompaktní limuzíny Rapid pro lokální trh. Zdroj: Škoda Auto (vam)
černá azurová purpurová žlutá
6 /leden– ú nor/2013
Abeceda vzdûlávání
MBA na „míru“ firmám Kdo dnes nemá vysokoškolský titul, jakoby ani nebyl. V drtivé většině je titul před jménem či za ním základní „vstupenkou“ na dobrou pozici ve firmě. Jenže jak si vybrat tu správnou instituci, abychom nejenže získali vzdělání na úrovni vysoké školy, ale především potřebné znalosti k výkonu předních manažerských funkcí? V České republice existuje řada vysokých škol a dalších institucí, které už řadu let nabízejí studium, jehož absolvování vede k získání titulu. Bakalář, magistr, inženýr, to jsou naprosto běžné tituly, které české vysoké školy udělují svým absolventům po zakončení studia státní zkouškou. Je to tedy typ studia, který se v Česku praktikuje už dlouhá léta a jehož principy nezměnil ani Listopad 89. MBA není relevantní titul Existují ovšem i školy, které nabízejí získání v zahraničí běžného titulu MBA, tedy „Master of Business Administration“, což je zcela logicky v posledních dvaceti letech novinkou. V českých podmínkách jde o profesní formu celoživotního vzdělávání, při které vysoké školy realizují studijní programy zahraničních vysokých škol včetně udělování titulu MBA. Tady je třeba zdůraznit základní věc: je to titul zahraniční, který neodpovídá akademickým titulům podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a změně o doplnění dalších zákonů.
Od roku 1998 existuje u nás Česká asociace škol MBA (www.cambas.cz), která svým způsobem zastřešuje školy tohoto typu a spolupracuje s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. „Asociace sehrává prestižní úlohu při zajišťování náročné úrovně akreditovaných MBA vzdělávacích kurzů a je zdrojem informací o tomto typu studia obecně v České republice,“ napsal na internetových stránkách ministerstva doc. Ing. Václav Vinš, CSc., vedoucí oddělení vysokoškolského vzdělávání. Asociace se tak v mnoha případech ohrazuje i proti i tzv. žebříčkům úrovně škol, poskytujících tituly MBA. „Různé žebříčky, uveřejňované čas od času na stránkách různých periodik nevyjadřují oficiální pořadí, ale pouze mínění daného časopisu či jeho expertů. Jiný časopis může mít jiné pořadí,“ uvedl na stránkách asociace její předseda prof. Milan Malý.
Změna pojetí studia Jaká je tedy pozice titulu MBA v hierarchii českého vysokého školství? MBA pochází ze zemí, kde má vysokoškolské studium tradičně dva stupně – bakalářský a magisterský (magister je anglicky master). V zemích jako USA a Velká Británie jde tedy o klasické denní studium, což u nás odpovídá studiu inženýrskému na ekonomických vysokých školách a fakultách. To také zohledňuje náš zákon o vysokých školách, který, jak už bylo napsáno, studium MBA nezahrnuje do systému vysokoškolského studia. V posledních letech došlo i v anglosaských zemích ke změně pojetí tohoto studia. Americké školy si stále častěji kladou jako podmínku ke studiu MBA předchozí manažerskou praxi, obvykle nejméně tříletou. To znamená, že student dokončí bakalářský stupeň, nebo pokračuje na jiném oboru magisterského studia, třeba i na technickém, právnic-
Diskuse o tom, jak reformovat terciární vzdělávání u nás
Přednost musí mít kvalita cování a snížením administrativní zátěže. Větší důraz bude kladen na hodnocení kvality a změny se dotknou i akreditačního procesu.
Novela zákona o vysokých školách by měla reformovat terciární vzdělávání v ČR, které se v posledních letech vyznačuje poklesem kvality a disproporčním růstem počtu absolventů magisterských oborů. Základním prvkem zajišťování kvality vysokoškolského vzdělání v ČR je akreditace a hodnocení, které podle současného zákona o vysokých školách vykonává Akreditační komise. Jak by měl budoucí systém hodnocení kvality a financování vysokých škol vypadat, o tom hovořili na sklonku loňského roku účastníci debaty v Evropském domě. Zástupci Evropské komise, veřejných a soukromých škol i státní správy se shodli, že cestou k zlepšení stavu jsou především informace o kvalitách studijních oborů, transparentnost hodnoticího procesu, lepší řízení vysokých škol a podpora restrukturalizace ze strany pedagogů. On-line dostupné centralizované informace o kvalitě jednotlivých škol a oborů by pomohly k lepší orientaci nejen hodnotitelů, ale také studentů, akademických pracovníků a manažerů vysokých škol. A tím i k efektivnější alokaci veřejných prostředků v oblasti terciárního vzdělávání. Klíčová oblast reforem „Terciární vzdělávání je – v rámci strategie Evropa 2020 – klíčovou oblastí reforem, která má potenciál podpořit znovuobnovení udržitelného hospodářského růstu v EU“, míní Zdeněk Čech, ekonomický poradce pro oblast reforem ze Zastoupení Evropské komise v ČR.
To se rovněž odráží v klíčovém strategickém dokumentu Evropské komise pro rok 2013, tzv. Roční analýze růstu, kde je oblasti vzdělávání a jeho financování věnována mimořádná pozornost. Připomněl rovněž, že Rada EU vydala konkrétní doporučení k hospodářské politice pro oblast terciárního vzdělávání a výzkumu. Navrhuje přijmout právní předpisy k vytvoření transparentního systému hodnocení kvality vysokoškolských ústavů a zabezpečit, aby jejich financování bylo udržitelné a vázané na výsledky hodnocení kvality. Podle Christele Duvieusartové, expertky EK zodpovědné za analýzy národních systémů vzdělávání v ČR a na Slovensku, je potřeba výdaje na vzdělávání považovat za prorůstové. O nových směrech v oblasti hodnocení kvality v ČR informovala Karolína Gondková, ředitelka Odboru vysokých škol na MŠMT ČR. Chystaná novela zákona o vysokých školách počítá s vytvořením podmínek pro profilaci jednotlivých vysokých škol, posílením jejich autonomie a odpovědnosti, nastavením transparentních pravidel finan-
Systém podporuje průměrnost Podle Karla Havlíčka, děkana Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní, musí mít důraz na kvalitu přednost před kvantitou. Stanovení cíle vyššího počtu vysokoškolských absolventů může být nebezpečné. Pokud pro ně není práce, není důvod, proč vytvářet nové a nové obory. Už dnešní počet 6500 oborů je pro Akreditační komisi „nestravitelný“. Klíčem k zajištění kvalitního vysokého školství je systémové řízení: management školy musí být v rukou manažerů, nikoliv akademiků. Pavel Hnát, proděkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, se domnívá, že nebude snadné přilákat seniorní manažery na akademickou půdu v ČR. České školy jim nemohou zajistit podobné podmínky jako tomu je na Západě. V ČR neexistuje jednotný portál s informacemi o kvalitě jednotlivých vysokých škol a nabízených oborech. Zdůraznil Daniel Münich, člen Národní ekonomické rady vlády a vyučující v akademickém programu CERGE-EI. Upozornil na obrovský nárůst počtu nastupujících studentů na vysoké školy v posledních deseti letech. Zavedený systém nedokáže motivovat ke skutečné mezinárodní excelenci a podporuje průměrnost. V rámci debaty upozornil Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, že pro zaměstnavatele je klíčovým ukazatelem hodnocení kvality orientace školy/oboru na praktickou sféru, tj. do jaké míry zajistí daný obor, že se absolvent umístí na pracovním trhu. Alena Vlačihová www.cebre.cz
kém či medicínském typu. Nastoupí ale na manažerskou funkci a nejdřív po třech letech se znovu vrátí ke studiu prezenčnímu, nebo distančnímu, což je dnes běžnější forma. V takovém případě se samozřejmě mění metodika výuky. Je zcela pochopitelně jiná, než u studentů bez praxe. Studium je problémově orientované, pracuje se v týmech, řeší se reálné případové studie z praxe. Studenti si navzájem vyměňují poznatky z vlastní firmy, jejich manažerské znalosti a dovednosti rychle rostou. Titul MBA jim tak otevírá dveře k úspěšné kariéře. I tyto faktory ukazují na to, že je velmi obtížné, ba téměř nereálné, vytvářet žebříčky kvality vzdělávání na školách typu MBA. „Konečné slovo má vždy firma, která studenty zaměstnává. Je jen na ní, nakolik se dostupnými informacemi řídí, nakolik je považuje za důvěryhodné,“ dodává prof. Malý. A projeví se písmena MBA i v odměnách jejich majitelů? Podle průzkumu společnosti Insight docela dost. Úspěšným absolventům byl po zakončení studia zvýšen plat o patnáct procent, po dalších pěti letech pak vydělávali o čtyřicet procent víc než při začátku studia. Ještě výraznější nárůst v absolutních částkách je patrný u těch, kteří se po získání titulu MBA stali součástí nejvyššího managementu. Kvalitu potvrdí akreditace To jsou důvody, proč i v Česku vzniká poptávka po tomto typu studia a nositelích titulu MBA. CAMBAS v souladu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy chápe toto studium jako speciali-
zační po absolvování vysoké školy různých oborů pro ty absolventy, kteří pracují v manažerských pozicích. Je zařazeno do celoživotního vzdělávání a obvykle se studuje bez přerušení zaměstnání. Slouží jako akcelerátor kariéry manažera. Dveře k úspěšné kariéře jsou tak teoreticky otevřeny, v praxi ale musí tento předpoklad potvrdit jeden důležitý aspekt: studium musí mít žádoucí a mezinárodně srovnatelnou kvalitu. Tím se dostáváme k problémům s akreditací, uznáváním titulů doma i ve světě atd. Zásadní otázkou zůstává, zda může být titul MBA uznán jako ekvivalent vysokoškolského titulu, udělovaného příslušnou fakultou české vysoké školy. To možné není! Výjimkou může být pouze denní studium na zahraniční vysoké škole, kde se posoudí, zda obsah předmětů, délka studia a kvalita školy odpovídají studiu na naší fakultě, kde se získává titul inženýra. V Česku je totiž kvalita studia, na rozdíl od studia MBA, garantována akreditacemi, zapadajícími do českého vysokoškolského systému. Akreditace je potvrzením žádoucí kvality a právo udělit jí má pouze MŠMT. Pokud někdo vlastní titul Bc., Mgr., či PhD, a může být získán na vysoké škole jakkoliv bombastického názvu, pak je platný pouze tehdy, je-li daný program akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pokud tomu tak není, musí studenti žádat o nostrifikaci, tedy uznání titulu některou z akreditovaných vysokých škol u nás. A tento proces není nijak jednoduchý. Jan Hrabálek
Přínos potravin Mendelova univerzita v Brně nově nabízí firmám pomoc při ověřování příznivého vlivu výrobku na lidský organismus. Takovouto vědeckou zkoušku totiž musejí mít od poloviny prosince 2012, kdy začalo platit nařízení Evropské komise, všechny nápoje, potraviny a doplňky stravy, o nichž výrobci tvrdí, že jsou prospěšné našemu zdraví. Mendelova univerzita v Brně má špičkové vědecké i přístrojové vybavení pro výzkum potravin a doplňků stravy i zjištění jejich vlivu na lidský organismus především v oblasti mikrobiologie a botaniky. Proto v těchto oborech nabízí firmám špičkový výzkum. „Nejen to, naši vědci mají také přístup k širokému spektru vědeckých materiálů, proto můžeme výrobcům zajistit víc argumentů, které přispějí k větší pravděpodobnosti úspěchu při schvalování zdravotního tvrzení u EFSA,“ říká Robert Plaga, ředitel Centra transferu technologií Mendelovy univerzity v Brně. Nařízení Evropské komise se dotklo řady potravin, nápojů a doplňků stravy. Jde především o specializované výrobce tzv. funkčních potravin, např. energetických nápojů, i o větší výrobce potravin a nápojů, kteří mají ve svém produktovém portfoliu výrobky s přidanou hodnotou, jejichž součástí jsou například probiotika, vláknina, vitamíny či antioxidanty. Tržní objem doplňků stravy byl jen v EU za rok 2010 odhadován na 8,2 mld. eur. Univerzita už v minulosti prováděla například výzkum vlivu probiotik obsažených v jogurtu na zdraví spotřebitele pro předního českého výrobce potravin. Studie, kterou zaštiťoval Ústavu technologie potravin a jíž se účastnily desítky lidských dobrovolníků, prokázala, že se při několikatý-
denní konzumaci jogurtu obohaceného probiotickými kulturami průkazně ve střevě snížily počty potenciálně patogenních (nemoci vyvolávajících) mikroorganismů. Na výzkum potravin obsahujících složky rostlinného původu se specializuje Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Podle slov prof. Jaroslavy Ehrenbergerové mohou firmám kromě odhalení nežádoucích složek pomoci také s identifikací míry výskytu hlavních účinných látek obsažených v rostlinné surovině či potravině, a to pomocí vyspělé laboratorní techniky a nových molekulárních metod. Zdroj: ibrno.cz (am)
KNIHOVNA PODNIKATELE www.epod.cz/knihovna-podnikatele
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
7
Svût financí
Investice, která se vyplatí Cena zlata kontinuálně roste už dvanáctým rokem. Předpokládám, že letos překoná hranici 2000 USD za trojskou unci. Ačkoliv názory na její vývoj nejsou vždy jednotné, s tímto pohledem se ztotožňují i analýzy několika renomovaných světových finančních institucí – např. švýcarské banky UBS nebo jednoho z největších kapitálových fondů na světě PIMCO. Můžeme také říci, že zlato posiluje nejen ve své nominální hodnotě v amerických dolarech, ale také v českých korunách, což je pro český trh jistě důležitá informace. Důvody pro tato očekávání jsou nestabilita hlavních finančních trhů, pokračující uvolňování měnové politiky v USA a Evropě a s tím související nízké úrokové sazby a vysoká inflační očekávání ve vyspělých ekonomikách. Stoupající ceně zlata rovněž pomáhá pomalu se blížící nový fiskální útes v USA. Trh s investičními kovy v České republice je v porovnání se sousedním Německem a Rakouskem poměrně
Vývoj ceny zlata v posledních pěti letech (v Kč za gram) 1200 1000
844
960
988
2. 1. 11
2. 1. 12
2. 1. 13
630 800 600
480
493
2. 1. 08
2. 1. 09
400 200 0 2. 1. 10
mladý. U nás je drženo 0,7 g investičního zlata na hlavu, zatímco v Německu 100 g na hlavu. Předpokládám, že se tento rozdíl bude do budoucna snižovat. K výraznému růstu zájmu o investiční kovy došlo po roce 2004, kdy naše republika vstoupila do Evropské unie a zavedla tzv. institut investičního zlata. To znamená, že investiční zlato bylo osvobozeno od DPH. Zájem o drahé kovy stále roste, a to jak mezi finančními odborníky, tak podnikateli a širokou veřejností. Drahé kovy se postupně stávají běžnou součástí investičního portfolia. V blízké budoucnosti se z hlediska četnosti a obliby vyrovnají tradičním finančním nástrojům, jako je např. stavební spoření, penzijní pojištění nebo spořicí účet v bance. Kromě investičního zlata očekávám i vzestup ceny stříbra. Jeho hodnota
může v tomto roce dosáhnout 40 USD za trojskou unci. Ačkoliv se vyznačuje vyšší mírou rizika investice, a není proto, na rozdíl od zlata, úplně vhodné pro investory, kteří zrovna nemilují riziko, má jiné výhody. Jde o kov, který je široce uplatňován v průmyslu, hlavně elektrotechnickém, sklářském, automobilovém a samozřejmě také ve šperkařství. Pro ilustraci, v českém průmyslu se ročně zpracuje asi 150 tun stříbra, patnáctkrát méně zlata, 8 tun platiny, 4 tuny palladia a kolem 0,5 tuny rhodia. Tato čísla zahrnují využití drahých kovů v ČR, a to jak v rámci nejrůznějších průmyslových aplikací, výroby, vědy a výzkumu, tak také investičních kovů. Velmi specifickou roli má stříbro, ale také jiné drahé kovy, v lékařství a ve farmacii. Rozvoj tohoto použ-
Penze vers. státní dluhopisy Chceš-li uchovat své bohatství, kupuj, co později prodáš – radili kdysi (bibličtí) obchodníci. Věci ale občas ztrácejí svou cenu a při každé směně tě mohou ošidit – začali se svou bankéři. A pak korunovali nabídku třešničkou na dortu: tvé peníze nebudou jen ležet, my je zhodnotíme a rozmnožíme! Tak to všechno začalo. Dnes už proto nemáme ani zlato, ani zvonivé nebo šustivé peníze, ale pouze a jenom mámivá čísla na displejích a monitorech. Z prostředku stal se cíl … Před staletími člověk vymyslel peníze pro usnadnění směny zboží. Pro mnoho lidí se stalo jejich hromadění jediným smyslem života. Jean Baptista Poquelin řečený Moliére dal jako první těmto lidem literární rozměr i jméno. Od sedmnáctého století jim říkáme Harpagoni. Harpagonství je dnes reálnou civilizační nemocí, vysoce nakažlivou chorobou z rodu návykových. Její bacil totiž proměňuje pomocníka v drába a někdy také ďábla. Ministerstvo financí České republiky přišlo v minulém a předminulém roce s prodejem státních dluhopisů. Nabízí je prostým občanům i neziskovému sektoru, zájemce láká na zajímavý úrok. První emise byla vyprodána po dvou dnech, dalším dvěma se vedlo podobně. Zahraniční a domácí soukromí investoři za dva roky ve třech etapách půjčili České republice dohromady 65 mld. Kč. Proč přichází ministr Kalousek se státními dluhopisy? Nabízí výhodnou investici a interesuje občany na stavu státní pokladny. Ve skutečnosti si ale kupuje (jak jinak – na dluh) peníze u jiných věřitelů, než u bank. Nadnárodně organizovaní finančníci totiž mohou ministra a stát za jeho rozpočtové prohřešky (například za církevní restituce) po-
trestat výprodejem dluhopisů, tedy vyšším, než původně požadovaným úrokem. V případě drobných střadatelů sází státní pokladník na omezenou akceschopnost. Nejvýhodnější je totiž pětiletý, respektive sedmiletý cenný papír. To už bude zcela jistě odpočívat v „zaslouženém“ politickém důchodu. Skutečnost, že prostřednictvím „kalouskobondů“ dluží občan sám sobě, je konstrukcí hodnou pravého finančního kouzelníka. Nic nového pod sluncem, největšími světovými „soběvěřiteli“ jsou údajně Japonci. Zhůvěřilost transakce spočívá v tom, že se tento vnitřní dluh nepromítá a nezapočítává do mezinárodně pečlivě sledované vnější zadluženosti státu. Jinými slovy, když si pokladní půjčuje takzvaně v rodině, je to čistě jeho věc. Jelikož jsou ale příjmy z dluhopisů nedílnou součástí rozpočtu, také spláceni úroků a jistin dluhopisů bude rozpočtovou položkou. A tu stát, jako odpovědný hospodář, bude muset pokrýt. Jak? Jednoduše. Vypíše další emisi dluhopisů. Tak se lata látuje další latou, plát plátuje dalším plátem a klín vytlouká klínem, řečeno jadrnou a všem srozumitelnou češtinou. Pro daňového poplatníka je pikantní, že si stát zaceluje své díry dráž, než by musel. Pro drobné investory je nabídnutý úrok včetně státní záruky nad jistinou dobrou zprávou. Navíc s bonusem nezanedbatelného faktu, že výnos nebude zdaněn! Vyjma části dluhopisů s takzvaně protiinflačním zhodnocením mají státní dluhopisy vesměs pevné úročení, jež koresponduje s aktuálním úročením spořicích účtů. Zda emitent kalkuluje dopředu s tím, že stoupne inflace a on prodělá, není relevantní. Stát, jak jsme si už zvykli, coby prakticky neomezeně dojitelná kráva, prodělat nemůže. Vždy se najde někdo, kdo mu půjčí, protože v „oběhu“ je vždy nadbytek fiktivních i papírových peněz. Plátovat, zdá se, takto lze prakticky donekonečna. Shrnuto a podtrženo: Kdo má na státní dluhopisy? No ti bohatší. Kdo jim zaplatí výnosy? Všichni zdanění
poddaní. Movití a majetní půjčují svému státu, což je (mimo jiné) také výraz jejich spokojenosti s tím, jak pan Kalousek a spol. hospodaří … Nepovinné a jen pro vinné? Vedle přece jen krátkodobých státních dluhopisů nabídla vláda v minulém roce svým občanům také možnost zapojit se do privátního fondového pilíře číslo II. Českého státního důchodového systému. Aktivní roli na budoucím hmotném zabezpečení vymezuje čerstvá zákonná povinnost možností vyvádět si ze svého důchodového účtu (I. pilíře) 3 % odvodů spolu s povinností přidat k nim ještě další 2 % odvodu ze základu, a to závazně až do chvíle vzniku nároku na jeho vyplácení. Hlavním záporem takového kroku je, že se člověk fakticky vzdává přibližně jedné desetiny důchodu, který by mu vyplácel stát, zůstal-li by plátce zapojen v systému pouze prostřednictvím takzvaného prvního pilíře. Skepsi a nedůvěru ve II. pilíř živí především praktická zkušenost přibližně dvou třetin dospělé tuzemské populace, která má uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění. Sice se stále ještě výhodným státním příspěvkem, avšak s minimální mírou zhodnocení ze strany fondů. Pokud by se podařilo přesvědčit klienty, aby zvýšili své vklady, včetně příspěvků zaměstnavatelů, stále bude scházet základní jistota, že desítky fondů doslova „neprožerou“ možné zhodnocení v „nutných“ nákladech (reklama, platy, kanceláře, auta, telefony, počítačové sítě a jejich sofistikované programové vybavení …). Proč není na penze? Na důchodovém účtu v I. pilíři schází od roku 2009 asi deset procent příjmů. Důvodem byly změny pravidel, spojené s aplikací tzv. Topolánkova batohu. Ty podle odborových analýz přinesly až tři čtvrtiny hrozícího deficitu, pouze čtvrtinový dopad lze připsat na vrub ekonomické krize. Minimální růst mezd, zvyšující se nezaměstnanost, zhoršující se platební morálka firem často vůbec neplatících zákonné odvody a dramatický růst zaměstnávání osob „na černo“
ití drahých kovů je v poslední době skutečně dynamický. Stříbro má své místo v lékařství díky antibakteriálním účinkům, platina je využívána k výrobě cytostatik, která úspěšně bojují s karcinomy. Je jen otázkou času, kdy se na tomto poli objeví nový převratný objev. Pak bude zapojení drahých kovů do léčby a farmacie výrazně větší a zlato, stříbro, platina, rhodium a palladium ještě víc přispějí k zdravějšímu a delšímu životu. Kromě medicíny a farmacie se drahé kovy úspěšně uplatňují také v ekologii. Platinové kovy, mezi něž kromě platiny patří také rhodium a paladium, jsou kvůli snižování nežádoucích emisí CO2 používány v katalyzátorech spalovacích motorů. Legislativa Evropské unie, kterou následně uplatňuje i Česká republika, už určila, že v nadcházejících třech letech dojde k dalšímu zpřísnění maximálních přípustných emisních limitů u zdrojů emisí (průmyslové výrobny, dopravní prostředky a další konečné výrobky
produkující emise). Toto nařízení má z dlouhodobého hlediska výrazně pozitivní vliv na využití platinových kovů a zájem o ně. Očekávám, že se letos bude hodnota platiny pohybovat od 1450 do 1700 USD za trojskou unci a palladia od 600 do 750 USD za trojskou unci. V letošním roce se předpokládá globální zvýšení těžby drahých kovů, zejména zlata a stříbra, asi o 2 %. Jejich těžba je často spojena s jistými geopolitickými riziky. Např. z minulého roku lze připomenout stávky a konflikt v jihoafrickém platinovém dole Marikana, který zastavil těžbu, a v důsledku toho vyletěla cena platiny okamžitě nahoru. V České republice se v současné době i přes probíhající diskuze žádné drahé kovy netěží. Největší potenciál mají v této oblasti historicky etablované země jako Jihoafrická republika, Čína, USA a Rusko. Na významu ovšem získávají i další africké země – Tanzanie a Ghana, kde se velmi rozvíjí těžba zlata. Libor Křapka, manažer linie investičních kovů, SAFINA
Drahý kov
Cena v USD
Cena v Kč
Zlato (Au)
1 612,25
30 613,40
Stříbro (Ag)
30,18
573,00
Platina (Pt)
1 676,00
31 823,90
754,00
14 317,00
Palladium (Pd)
Aktuální burzovní ceny drahých kovů za 1 trojskou unci (fix PM z 15. 2. 2013 a kurz USD/CZK z 18. 2. 2013 ráno, KB střed – 18,988).
bez jakýchkoli odvodů – to jsou hlavní důvody aktuálních těžkostí. Pokud by se ucpaly díry, tvrdí analýza ČMKOS, a související legislativa se vrátila před rok 2008, byl by I. pilíř okamžitě blízko rovnováhy a mohl by bez problémů sloužit dalších 30 let bez korekcí. Okolo roku 2045 systém bude muset zareagovat na „Husákovy děti“ a po překonání tohoto rozkolísání může fungovat dál bez větších otřesů a problémů. To ovšem za předpokladu, že se podaří udržovat relativně stále ještě vysokou hladinu zaměstnanosti, zlepšit platební/odvodovou morálku a snížit umělý krátkozraký výpadek příjmů na penze od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které si vesměs platí minimum proti pochopitelně výhodnějšímu (zejména pro ně) zhodnocovanému maximu. Vyloženými lidovými moudry typu „proč bych přispí-
val na lenochy, raději si spořím sám“ dokonce argumentují i někteří nepoučitelní reprezentanti státní správy! Kdo má dost prostředků, ten si cestu k dobrým investicím najde. Ať už prostřednictvím státních dluhopisů, nebo nejrůznějších možností připojištění. Kdo však žije od výplaty k výplatě (typický tuzemský zaměstnanec), nebo od zaplacené faktury k další už došlé platbě (živnostník), tomu musí, resp. bude muset stačit státní penzijní systém. Nebude-li funkční, nebo bude-li snadno zneužitelný, nelze ani uvažovat o příštím sociálním smíru. Podstatou všech penzijních systémů je důvěra, absolutní důvěra. Jakékoli riziko, že systém bude měněn a modifikován, vede k jeho diskreditaci a znevěrohodnění.. Kdo má strach, jedná často neuváženě i unáhleně a dělá chyby. Někdy i chyby osudové. Libor Kalina
Ptali jsme se Jaká je efektivita podpory start-upů? Prožíváme stagnaci. Mysleli jsme si, že odejde tak rychle, jak přišla ekonomická krize v roce 2008, ale nevypadá to tak. Tok peněz od bank, na němž byl ekonomický růst založen, byl zastaven, není z čeho investovat. Jak z této situace ven? V poslední době se znovu stává módou podpora start-upů. Na scéně se objevují komerční i nekomerční subjekty – od inkubátorů, různých coworkingových center až po ryze komerční subjekty poskytující pro malé firmy prostory, přednášky a poradenství. To je jistě záslužné – jak efektivní ale tato podpora je? Primárně totiž musejí takové subjekty uživit sami sebe – najít zdroje pro svůj provoz, pokrýt provozní a personální náklady. Teprve potom přichází vlastní činnost, podpora. Do systému teče v České republice spousta peněz ze zdrojů státního rozpočtu, krajů, měst, dotací EU a soukromých přispěvovatelů. Za posledních několik let to budou stovky milionů korun. Jaký je ale výsledek? Mnoho inves-
tované energie, peněz – ale kolik vzniklo z těchto start-upů skutečně úspěšných firem (tj. že vydělávají peníze, rostou, tvoří pracovní místa)? Vzpomenete si na jméno nějaké? Vyvstává tedy otázka, jaká je efektivita těchto podpůrných aktivit. A je tu ještě další, horší … nebylo by náhodou lepší tyto prostředky, místo „pálení“ peněz na provoz uvedených center podpory, rozdat přímo firmám? Mgr. Jakub Nosek, MBA Autor je investiční ředitel společnosti 7i Advisors, která sdružuje business anděly a investuje peníze, energii, know-how a kontakty do nadějných start-upů.
černá azurová purpurová žlutá
8 /leden –ú n or/2 013
Na vlnách ICT
Digitální domorodci Vychovává český školský systém mládež schopnou uspět na trhu práce? Od rukou pošpiněných bělostnou křídou až po elegantní zmáčknutí klávesy enter, i tak by se dal stručně charakterizovat přechod českého školství od praktik (před)minulého století k zavedení nejnovějších aplikací počítačových systémů do výuky v našich školách. V nich nám nyní vyrůstá generace tzv. digitálních domorodců. Nikdo určitě nebude vyvracet tvrzení, že 21. století je tak jaksi automaticky spjato s rozmachem informačních technologií. Většina z nás je připravena obhájit tezi, že gramotnost v oblasti ICT je základním předpokladem úspěchu, když už ne v celém světě, tak v euroatlantické civilizaci zcela jistě. Je nabíledni, že dospět do této fáze lze i jinak než pokoutným učením se ovládat PC, jak to zná střední a starší generace, která si v mládí spojovala počítač s obrovskou místností a strojem, do něhož se vkládaly děrovací štítky … Projektů je celá řada Vzdělání v oblasti ICT patří nyní jednoznačně do škol, nikoliv jen středních a vysokých, ale především základních. Žádný jiný předmět nespolkl v posledním desetiletí tolik peněz, jako informatika. Co to jen bylo projektů, které s různou mírou úspěšnosti atakovaly mozkové buňky našich ratolestí! Zainteresovaní si jistě vzpomenou na podporu v souvislosti s budováním „počítačových učeben“, či ještě honosněji nazvaných „multimediálně interaktivních pracovišť“, či „tabletonotebookých tříd“ a podobných. Přidejme k tomu další republikově zná-
mé pojmy jako „Peníze z EU školám“ či online testování žáků pátých až devátých tříd a (ne)chvalně proslavené státní maturity. Takže na jedné straně je patrná zcela jasná a evidentní snaha o zdigitalizování výuky a celého vzdělávacího procesu, ale na straně druhé se hovoří o nedostatečné matematické gramotnosti. Odborníci se domnívají, že místo toho, aby se problémy řešily, zavírají se před nimi oči. Přesně podle televizního sitcomu „Ajťáci“, jehož hlavním myšlenkou je, že „zašijeme ty IT exoty do sklepa a nahoru je pustíme jen v případě, že nám to nejede.“ Tento přístup, s nadsázkou nazvaný jako „ICT skepse“, je jeho vyznavači podpírán řadou argumentů. Ti význam informatiky bagatelizují např. výroky, že pro ověření gramotnosti v oblasti ICT na základní škole postačí, když se budou provádět testy přes počítač, nebo že integrace informatiky do ostatních
Dnešní trendy ERP Letošní rok se v oblasti podnikových informačních systémů ERP pro řízení chodu organizace a podnikových zdrojů ponese ve znamení větší mobility a lepšího využití informací. Další proudem bude výraznější preference komplexních řešení ERP před specializovanými aplikacemi a oddělování konceptů SaaS a cloud. Víc se bude při nasazování ERP
prosazovat dvouvrstvá strategie a klíčovým požadavkem se stává rychlost ve všech směrech. Mezi klíčovými atributy, které by měl splňovat moderní systém ERP, uvádějí zákazníci rychlost. K tomu je nutná podpora mobilních platforem a integrace jak v rámci ERP, tak s dalšími zdroji důležitých dat v rámci organizace. Odezva systému, přesnost informací, rychlost jejich prezentace a zacílení bude letos pro mnoho firem podstatným faktorem spokojenosti s IS.
předmětů je nezřídka důsledkem argumentů „proč to nejde“. Postaveno na realitě I přes negativistické pohledy skeptiků na ICT míří české vzdělání za digitalizací. Zpravodajské pořady v televizích a rádiích často přinášejí šoty o tom, že ta a ta škola v tom a tom městě zprovoznila IT učebnu či pořídila dětem netbooky místo učebnic a sešitů. Krok za krokem nahrazují přenosné počítače konzervativní učebnice a obyčejné psací potřeby. Ověřuje se tak reálný přínos pro školy, učitele, a především pro žáky. Tento přístup je charakteristický pro projekt s názvem Vzdělání 21. Jeho cílem je nabídnout českým školám ověřený, ucelený systém nasazení počítačů do každodenní výuky. Pracuje na jednotné koncepci výuky, postavené na kvalitním vzdělávacím obsahu a propojení s moderními interaktivními technologieS tablety, smartphony a dalšími přenosnými zařízeními mohou výrobci sledovat, co se děje v jejich továrnách, a prodejci situaci v obchodech. Od průběžné kontroly kvality přes schvalování obchodních procesů po okamžité informování managementu i zákazník či inventury skladu a zásob. Bude víc využíván, protože skutečná hodnota ERP je v tom, mít k dispozici informace v reálném čase. Podniky nemohou či nechtějí čekat na konec měsíce, aby zjistily, zda jsou v zisku či ve ztrátě. Ty se postupně začnou víc integrovat do aplikací ERP. Část firemní komunikace už dnes probíhá přes Facebook, Twitter a LinkedIN, ale bez na-
Příkladné propojení výuky a praxe Společnost OR-CZ je jednou z prvních českých IT firem, které vznikly po roce 1989. Po 23 letech podnikání v ČR zaměstnává přes sto IT odborníků, v roce 2012 dosáhla obratu 235,9 mil. Kč. Řešení a technologie, které firma po roce 1989 začala na český a slovenský trh dodávat, byly zajímavé i pro vysoké školy. Proto jsme s nimi brzy navázali kontakt a spolupráci. První byla VŠE Praha v roce 1992, dále VUT v Brně a TU v Liberci od roku 1993, o rok později také ČVUT v Praze. Na VUT v Brně je v současné době využíván náš produkt OR-SYSTEM zejména v magisterských studijních programech Fakulty podnikatelské. Cílem je obeznámit studenty s podnikovými aplikacemi IS při řízení fi-
remních procesů. Posluchači jsou seznámeni s průběhem podnikové zakázky a na případových studiích prakticky procházejí moduly Prodej, TPV, Plánování a řízení výroby atd. OR-SYSTEM je využíván jako představitel ERP systémů. TU v Liberci zavedla na Hospodářské fakultě studijní obor „Manažerská informatika“ s dvousemestrovou odbornou řízenou
praxí. Tato praxe probíhá mj. od roku 2000 také ve společnosti OR-CZ. Do dnešního dne ji absolvovalo přes dvě desítky studentů, z nichž většina se úspěšně zapojila do činnosti firmy. Ze strany TU v Liberci je spolupráce považována za velmi důležitou, neboť poskytuje škole cennou zpětnou vazbu a zároveň usnadňuje uplatnění absolventů na trhu práce. Dlouhodobé kontakty v rámci řízených praxí spojených s řešením bakalářských a diplomových prací dávají oběma stranám využitelné výsledky. Odborné konzultace a diskuse s pedagogy i studenty vysokých škol přinášejí naší firmě zejména významné podněty a impulsy pro další rozvoj produktů. Teoretické poznatky tak můžeme transformovat do praktických potřeb výrobních podniků formou doplňování a zpřesňování funkcionalit IS. Ing. Václav Mačát, generální ředitel, OR-CZ spol. s r.o.
mi. Projekt běží už čtyři roky na pilotních školách, které pak nabízejí praktické a funkční vzory vzdělávacího procesu dalším zájemcům. Pilotní fáze byla koncipována jako srovnávací studie klasické výuky a výuky systémem Vzdělání 21. V každé škole byly vybrány dvě šesté třídy. V jedné probíhala výuka standardním způsobem s využitím učebnic a interaktivní tabule. V systému Vzdělání 21 měl každý žák netbook s učebnicemi pro práci doma i ve škole. V tomto stylu budou žáci pokračovat až do ukončení devátých tříd. Tato nová forma se postupně zavádí do více škol. Metodika výuky s profesionálně připraveným vzdělávacím obsahem, která je založena na zapojení žáků do procesu výuky interaktivní formou s využitím nástrojů ICT, pomáhá rozvoji informační společnosti. Daleko víc než v „knižně papírovém“ pojetí platí, že digitální prostor je využíván, upravován a přizpůsobován individuálním potřebám žáka. Kromě toho je samozřejmostí skupinové zapojení žáků do výuky, cílená domácí příprava a v neposlední řadě i sdílení výsledků a informací s rodiči. Děti učí „imigranti“ Do školství tak pronikají nově charakterizované pozice. „Digitální domorodci“ jsou většinou žáci, kteří jsou ICT takříkajíc odkojeni a „digitální imigranti“, tedy učitelé, kteří se museli v dospělém věku učit „co je to ten enter“. Brzy tak nastane doba, kdy absolventy škol budou výhradně digitální domorodci. Ovlivní to nějak trh práce, bude tato nová generace vzdělanější, kreativnější, či jen vyvinutější jedním „ICT“ směrem? Antropolož-
ka Danah Boydová v rozhovoru pro časopis Technology Review mj. uvedla: „Podniky, které přijímají nové zaměstnance, velmi často předpokládají, že jsou digitální domorodci technologicky velmi zdatní, ale ve skutečnosti jsou technologicky mnohem méně vyspělí než starší zaměstnanci. Celkově asi více experimentují, ale nejsou nutně lepší.“ Společnost by se podle Boydové měla zamyslet nad tím, jak podpořit mladé, kteří jsou připraveni víc riskovat, ale nemají velký rozsah dovedností. Zaměstnavatelé by měli zjistit, jaké konkrétní dovednosti uchazeč nabízí a jaký je rozsah toho, co neumí. Pojem „digitální domorodci“ však antropoložka podle vlastních slov nemá ráda, a proto tuto generaci mladých charakterizuje jinak: „Všichni vědí, jak komunikovat na internetu a facebooku, ale jen málo z nich rozumí zásadám ochrany osobních údajů. Dnešní mládež není radikálně odlišná od předcházejících generací. Zajímají je kamarádi, sport i zábava. Jen jejich společenský život probíhá jinde.“ Pokud se z této roviny vrátíme zpět ke vzdělání, je podle Boydové základní problém v tom, že mladí se neumějí učit. „Ve škole jsou připravováni na zaměstnání, která neexistují, tak, aby uměli fungovat v industriální době. Současná úřednická práce a činnost v sektoru služeb však vůbec nevypadá jako to, co je učí ve škole. Připomíná spíš způsoby učení typické pro rozvoj koníčka a vlastních zájmů. Po nástupu do práce jsou pak zmateni, což se sice zdá být důsledkem využívání technologií, ale ve skutečnosti je to výsledek nefungujícího školského systému,“ nebere si servítky Boydová. Jan Hrabálek
pojení na ERP je obtížné to jakkoliv kontrolovat a výrazněji využít. S jejich integrací lze zrychlit a zkvalitnit například forecasting, produktový vývoj, průzkum trhů či marketing. Budou jedním z trendů v propojení dodavatelů, zákazníků a partnerů. Automatizované portály ERP bez lidské interakce např. umožní dodavateli automaticky doplňovat stav zásob, zákazníkům objednávat si on-line produkty. SaaS nebude tak horkým konceptem jako dřív. Začne se měnit díky postupnému prosazování cloudu. Cloud (nezaměňovat s SaaS) je kromě jiného vnímán také jako způsob, jak mohou velcí dodavatelé obejít prostředníky v podobě implementačních partnerů,
systémových integrátorů a distributorů s přidanou hodnotou a realizovat přímý vztah se zákazníkem. Zatímco dřív bylo vhodné, pokud byl dodavatel ERP v relativní blízkosti uživatele, dnes to už neplatí. All-in-one systémy budou výrazněji preferovány před specializovanými systémy Best-of-breed. Hlavním směrem budoucnosti jsou komplexní řešení ERP. Menší samostatné divize a regionální zastoupení velkých zákazníků budou mít menší systém ERP, rozdílný od centrály, kde jsou většinou systémy globálních dodavatelů. Tato dvouvrstvá strategie je procesně, provozně a nákladově efektivnější. Zdroj: J.K.R. (am)
CeBIT je za dveřmi Hlavním tématem veletrhu bude Shareconomy Největší evropský veletrh informačních technologií CeBIT 2013 se blíží. Uskuteční se 5. až 9. března v Hannoveru. Jako hlavní téma si stanovil Shareconomy (v materiálech též jako sharing economy). Po předloňském mottu Managing Trust a loňském Cloud Technology tak bude tentokrát podle organizátorů kladen důraz na sdílení informací a sociální rozměr internetu i IT obecně. Téma „sharing economy“ má obsáhnout společné využívání vědeckých poznatků, zdrojů, zkušeností i kontaktů jako nové formy spolupráce. CeBIT 2013 má poukázat i na to, že se významným faktorem digitálního průmyslu stal Open Source
Software. Účast podle organizátorů přislíbilo přes 90 % firem, které byly zastoupeny v rámci akce Open Source Park v roce 2012. Významným tématem veletrhu CeBIT 2013 bude pochopitelně i mobilita. O ní se má mj. diskutovat v rámci nové výstavní oblasti veletrhu Mobile Business Solutions. Nová tematická oblast je podle organizátorů určena pro firmy, které vyvíjejí software, výrobce hardwaru i provozovatele sítí. Vedle společného stánku a výstavy v individuálních expozicích zahrnuje také vlastní odborné fórum. Na programu bude bezpečná a kontrolovatelná integrace mobilních koncových přístrojů do podnikové IT, stejně jako využívání soukromých přístrojů pro pracovní účely (BYOD), trend Mobil Home Office a Mobile Device Management. (va)
ãerná azurová purpurová Ïlutá
leden–únor/2013/
9
Auta pod lupou
Infiniti – naftové nokturno Druhá generace modelu FX30 „prémiové“ odnože Nissanu v redakčním textu Vojtěcha Štajfa Japonská značka Infiniti vstoupila oficiálně na evropské trhy teprve před pěti lety, model FX však spatřil světlo světa už v roce 2003 jako luxusní SUV určené na americký trh. Pro Evropany je však kvůli velké žíznivosti zážehových šesti- a osmiválců v nabídce i úspornější turbodiesel. Testovali jsme proto faceliftovanou druhou generaci modelu FX 30d se vznětovým šestiválcem. Tenhle motor je úžasně tichý, takže neruší posádku ani při poslechu klavírní klasiky na prvotřídním audiosystému Bose. U pětimístného luxusního SUV je pohon všech kol samozřejmostí. I když má FX některé podvozkové díly shodné s modelem Murano mateřské značky Nissan, je příkladem toho, kdy marketingoví výzkumníci donutí vývojové oddělení automobilky vyvinout s použitím shodných, ale skrytých prvků charakterem i vzhledem zcela odlišný automobil. FX je největší v Evropě prodávaný model od Infiniti a nabízí tři pohonné jednotky: dva zážehové motory 37i (V6, 320 k) a 50i (V8, 390 k) a od roku 2010 námi
kém povrchu. Dvacetipalcová kola v sériové výbavě však napovídají, že naprostá většina jeho uživatelů zajede do terénu jen omylem. O tom, jakým směrem vůz ve snaze oslovit zájemce míří, svědčí i mohutné brzdy. Podvozek je rovněž laděn tak, aby zvládal rychlosti nad 200 km/h bez nepříjemných pocitů pro posádku. Po vlastní zkušenosti bych dokonce Infiniti FX neváhal jízdními vlastnostmi přirovnat k rychlým sedanům. Řidič tuší rozměry vozu jen díky zvýšenému sezení, ovládání je precizní, vyšší těžiště není téměř cítit a odezva řízení je vynikající.
Přední maska vozu prošla pro modelový rok 2012 faceliftem. Ještě víc tak zmohutněla a zvýraznila muskulaturní dojem z vozu.
testovaný, v Evropě nejvyhledávanější 30d o výkonu 238 k. Teréňák pro dálnice Infiniti je zejména v USA plně respektovanou luxusní značkou, jejíž pověst, a koneckonců i reálné testy, staví na první místo design a kvalitu zpracování, a také důraz na vysokou bezpečnost cestujících. V Evropě je sice relativním nováčkem, už od svého příchodu se však snaží zauj-
mout i sportovností a vysokými výkony svých modelů. Infiniti si zakládá především na bezproblémové jízdě za všech okolností, a to závisí na trakci a jízdních vlastnostech. I když tenhle vůz není určen především na nezpevněné cesty, díky inteligentnímu pohonu všech kol dokáže podle jízdní situace proměnlivě rozdělovat točivý moment mezi přední a zadní nápravu a poradí si i s ošidnou situací na hodně kluz-
Příznivá spotřeba Třílitrový naftový motor V6 má krouticí moment 550 Nm, který je k dispozici už od 1750 otáček. Při sešlápnutí plynu je proto posádka doslova zatlačena do kožených opěradel a řidič si může vychutnávat jízdu podobnou sportovním vozům. Snad až na logicky relativně méně sugestivní zvukový projev v porovnání s benzinovými verzemi. Tento vjem jde ale stranou při zastávce u pumpy. S FX 30d se dá i ve městě jezdit pod deset litrů nafty na 100 km. Typ vozu
Infiniti FX 30d Mercedes Benz E 250
Motor Výkon (kW/k) Max. toč. moment (Nm/ot. min. )
vznět. 6válec 2993 cm3
vznět. 6válec 2993 cm3
vznět. 6válec 2967 cm3
175/238
180/245
180/245
550/1750
540/1750
550/1750
212
210
219
Zrychlení 0–100 km/h (s)
8,3
7,5
7,9
Komb. spotřeba (l/100 km)
9,0
7,4
7,4
4865
4877
5089
410–1305
570–1450
775–2035
Emise CO (g/km)
238
195
192
Základní cena (Kč)
1 581 258
1 608 750
1 441 300
Délka (mm) Objem zavazadl. prostoru (l) 2
Mohutná dvojice vyústění výfuků pod zadním nárazníkem nechybí ani u verze FX 30d.
Infiniti FX 30d se řadí mezi prémiové značky nejen provedením a výkony, ale také cenou.
Auto roku je Golf Masarykův okruh Volkswagen Golf sedmé generace se ziskem 207 bodů stal v polovině ledna t. r. vítězem ankety Auto roku 2013 v České republice. Prosadil se tak mezi 37 nominovanými vozy. Rozhodla o tom v dvoukolovém hlasování dvaatřicetičlenná porota, složená z odborných motoristických novinářů. Na dalších místech finálové šestice skončily Toyota GT86T (190 b.), Mazda CX-5 (133 b.), BMW řady 3 (102 b.), Ford B-MAX (90 b.) a MercedesBenz třídy A (70 b.). Titul Zelené auto roku 2013 patří Toyotě Yaris
Hybrid a za Technickou inovací roku 2013 je airbag pro chodce společnosti Volvo. Do ankety, jejímiž pořadateli jsou Klub motoristických novinářů a Klub motoristických publicistů ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA) a Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP), se zapojila i veřejnost. Téměř sedmdesát tisíc respondentů volilo prostřednictvím internetu nejlepší automobil v kategoriích Městské vozy (zvítězil Renault Clio), Nižší střední třída (Škoda Rapid), Střední a vyšší střední třída (BMW 6 Gran Coupé), Sportovní vozy (Toyota GT86) a Terénní a velkoprostorové vozy (Mercedes GL). (am)
VW Golf VII – vítěz ankety Auto roku 3013 v ČR.
Foto: Volkswagen
Letos má na programu několik nových závodů Hostitelem hned několika nových automobilových závodů bude letos Masarykův okruh u Brna. Mj. se vrátí i formule AutoGP, která je držitelem oficiálního rekordu brněnské trati. Fanoušky čekají čtyři závodní víkendy a několik dalších zábavních akcí. Histo CUP (4.–5. května) Na úvod sezóny 2013 dýchne na automobilové fanoušky na Masarykově okruhu historie. Jako samostatný seriál se do Brna vrátí závody historických vozů především z druhé poloviny 20. století. Diváci se mohou těšit na takové legendy závodních tratí jako BMW Alpina, Alfa Romeo GTA nebo nadupané americké vozy Chevrolet Camaro. Superstars Series + GT (17.–19. května) Druhé nejrychlejší stroje na brněnském okruhu letos představí závodní víkend třídy Superstars International Series (vozy s objemem min. 3,2 litru a 6 válci, které řídí často známé osobnosti se zkušenostmi z Fl. Oblíbená „gétéčka"
BMW 528i
Max. rychlost (km/h)
-1
Že jde v případě Infiniti FX o nejvyšší třídu luxusu, to napovídá i pohled do interiéru.
Výbava bez příplatků Výbava modelu FX je i v základu bez kompromisů, Jen namátkou uveďme kamerový systém pro snadnější parkování, intuitivní a podrobnou navigaci, bixenonové světlomety, šestici airbagů, inteligentní klíč, kožené čalounění, dvouzónovou klimatizaci či vyhřívaná a klimatizovaná sedadla. Testované auto bylo v nejvyšší výbavě S Premium, mělo tedy navíc např. systém hlídání jízdního pruhu, inteligentní tempomat či audiosystém Bose s 11 reproduktory a balíček multimediální výbavy, ale také je proti základní verzi GT o 240 tis. Kč dražší. V současné době lze za stejnou cenu objednat ještě „nabitější“ edici Black&White, limitovanou počtem 500 ks pro celou Evropu. Zavazadlový prostor FX je trochu mělký, přesto se do něj několik kufrů pohodlně vejde. Celkový design je poplatný snaze o co nejvýraznější kombinaci luxusu a robustnosti, což bude vyhovovat těm, kteří nejen chtějí na sebe upozornit, ale zároveň žádají veškeré pohodlí a nadprůměrné jízdní vlastnosti. Vojtěch Štajf Foto: archiv
se předvedou ve třídě GTSprint, kterou na dráze během víkendu doplní vozy značkového šampionátu Ferrari. Masaryk Racing Days (21.–22. září) Automotodrom Brno pokračuje v projektu Masaryk Racing days – víkendu Mezinárodního mistrovství ČR v závodech automobilů, který doplňuje atraktivní program pro rodiny. Přinese řadu atrakcí pro děti, motokárový závod pro příchozí, prezentaci RC modelů, soutěž ve výměně kola u formule atd. Formule AutoGP (4.–6. října) Formule AutoGP je kromě F1 jedna z nejrychlejších. V šampionátu startují vozy Lola B02/5. V roce 2010 padl při závodu AutoGP oficiální rekord Masarykova okruhu. Vytvořil jej v čase 1:43,260 Ital Luca Filippi. Pro srovnání – mistr světa MotoGP Jorge Lorenzo drží rekord královské kubatury s časem o třináct vteřin pomalejším. ME vozů ETCC + Epilog (4.–6. října) Evropský šampionát cestovních vozů přivede na Masarykův okruh dva špičkové české jezdce – Michala Matějovského a Petra Fulína. Zdroj: Automotodrom Brno (m)
Škodovky se zatím drží Značka Škoda pokračuje ve své modelové ofenzivě: v roce 2013 představí osm nových automobilů nebo modelových variant. Letos v lednu dodala zákazníkům přes 69 500 vozů, o 7,8 % méně než v lednu 2012. Na největším trhu, kde působí – čínském, však zvýšila odbyt o 4,1 %. Lépe než celkový trh se její výsledky vyvíjely např. v Německu (+0,2 %), ve Velké Británii (+18,5 %) nebo v Rakousku (+19,0 %) a Dánsku (+ 37,4 %). Přesto došlo v západní Evropě k poklesu (meziročně z 29 300 vozů na 26 500). Ve východní Evropě dodala Škoda zákazníkům víc než 6 200 vozů (leden 2012: 7700 ks). S víc než 900 dodávkami vzrostly prodeje modelu Yeti o 19,6 % (leden 2012 – 800 ks). Na nyní klesajícím ruském trhu udala mladoboleslavská automobilka 4600 vozů (leden 2012 – 4800 ks).
www.skoda-auto.cz
černá azurová purpurová žlutá
1 0 /leden –ú nor/2 013
Nበrozhovor
Jak dlouho ještě? Dokončení ze str. 1 neživých a živých struktur. Bez tvarové modifikace, bez částečné či úplné destrukce (rozdrcení) přirozených struktur, nelze tedy vyrábět umělé struktury. Bez vykácení stromů v lese nelze získat stavební dříví, bez vytěžení rud nelze vyrábět kovy, bez těžby kamene, vápence a písku nelze stavět města, dálnice a letiště. Bez ropy nemohou létat letadla a jezdit automobily. Jsou to banální pravdy, ale kdo je uznává, koho zajímá fakt, že mnohé přírodní zdroje jsou neobnovitelné, že lidská práce je konstruktivní i destruktivní současně? Uvědomují si dnes lidé, kteří volají po dalším fyzickém růstu kultury, že každý takový růst nutně předpokládá i zničení toho, co jsme nevytvořili a na čem jako živé bytosti (sourodé s přírodou svým zdravím i životem) závisíme? Uvědomují si ekonomové, že vytěžené a zničené přírodní struktury už nikdy neobnoví ani kultura, ani příroda? Jakou roli v tomto konfliktu hraje lidská práce a technika? I když je technika i lidská práce mým oblíbeným tématem, na takovou komplexní otázku se špatně odpovídá. Techniku považuji za aktivní složku společenské materiální kultury a chápu ji velmi široce. Je to způsob, či přesněji postup, algoritmus (zpředmětněný převážně přírodou nebo kulturou), jímž člověk (kultura) využívá a ovládá dílčí přírodní struktury, systémy a síly pro své vlastní účely. Není přitom důležité, zda jde o systémy a síly převážně živé či neživé, přirozené či umělé, nacházející se vně či uvnitř člověka. Technikou je např. lidská práce holýma rukama i práce s nástrojem, výrobní linka strojírenské továrny, obdělávání půdy zvířecí silou nebo traktorem, pěstování obilí i kvašení piva. Technikou však může být i „spotřební předmět“ – osobní automobil, počítač, mobilní telefon atp. A již z toho širokého pojetí techniky vyplývá, co by mohla promyšlená redukce a ekologizace techniky znamenat pro zmírnění nynějšího konfliktu kultury s přírodou. Pokud jde o lidskou práci, pak připomenu, že nejen pustošení přírody protipřírodní kulturou, ale i dramatický úbytek hospodářské potřeby živé lidské práce dnes spojeným účinkem prohlubují krizi. Vidíme, že kultura, která vsadila na ekonomicky výhodné nahrazování produktivní práce technikou, je neslučitelná s plnou zaměstnaností. Potřeba produktivní práce pro člověka
je přitom biologicky zakotvená, zdá se, že je funkční náhradou fyzické námahy našich předků při obstarávání potravy a udržování života ve volné přírodě. Dnes však již práce nezajišťuje jen fungování hospodářských procesů, tj. nejde primárně o zemědělskou, řemeslnou a průmyslovou práci produktivní, ale stále více o neproduktivní práci kulturně podpůrnou a správní, kterou si vynucuje reprodukce umělého kulturního systému. A tento typ převážně byrokratické práce vyžaduje stále více lidí, ochotných prodávat své síly modernímu leviatanu – kapitalistické predátorské kultuře. Omezená nabídka produktivní i kulturně obslužné práce pak jednu část populace zbavuje pracovní seberealizace a hromadí v ní potenciál společenské křivdy a destruktivity, a druhou část vystavuje tlaku enormní psychické zátěže. Obě tyto části jsou obětí dnešní protipřírodní ekonomické prosperity. Je v silách lidstva opustit antropocentrické chápání sebe sama, změnit svůj převážně kořistnický vztah k přírodě? Zatím stále věřím, že tento vztah není jen součástí naší biologické přirozenosti, a že jej proto změnit můžeme. O co tuto důvěru opírám? Řadu let hájím názor, že nynější kultura je protipřírodní, že vznikala útočnou adaptivní strategií našeho biologického druhu. Teprve v poslední době jsem lépe pochopil, že tato strategie nevyrostla přímo z lidského genomu (z naší přirozenosti), že má také svůj vlastní duchovní základ, který už není produktem přirozené
Vědecká kniha roku 2011 Ruské vydání Ohrožené kultury (Kultura pod ugrozoj) filozofa Josefa Šmajse bylo v Soči oceněno jako nejlepší ruská vědecká kniha roku 2011. Cena byla autorovi předána na sklonku loňského roku v Novosibirsku, na kongresu o filozofii vzdělání v době globalizace, kde vystoupil s úvodní přednáškou o podstatě evoluční ontologie. V jejím rámci přednesl také svou Deklaraci závislosti na Zemi, kterou plénum konference přijalo jako jeden z bodů usnesení. Šmajs vytváří abstraktní obraz světa, jehož všeobecné přijetí považuje za nutné pro sebezáchovu člověka a civilizace. Snad právě proto jsou jeho ambiciózní myšlenky dnešní (post)moderní společností poněkud přehlíženy a vytěsňovány. Je smutné, že tak originální a odvážný myslitel v ob-
České vydání Ohrožené kultury z r. 2011.
lasti prohlubující se civilizační krize uspěje v Rusku, zatímco doma nedostává patřičný prostor. Zdroj: Literární noviny
evoluce. Produktem přirozené biotické evoluce je pouze lidský genom, v němž duchovní základ kultury koření. Nepřírodní kulturní bytí, které na vysoce přirozeně uspořádané Zemi vzniká destrukcí a přeformováním bytí přírodního, se totiž rodí podle informace, kterou lidský genom neobsahuje. Tato nová konstitutivní informace se vytváří až spolu s evolucí kultury. Jde o informaci, pro kterou se vžil název duchovní kultura. A duchovní kultura je i se svým skrytým protipřírodním nastavením produktem kulturní evoluce podobně, jako je přirozená informace se svým biotickým nastavením produktem evoluce přirozené. Proto nám s kritikou a překonáváním skrytého duchovního paradigmatu kultury příroda nepomůže. Příroda může za naši biologickou jedinečnost, za naši konzervativní přirozenost, ale ne za predátorské duchovní paradigma. To se formovalo až v kultuře, tvrdým bojem o přežití v historické selekci dílčích kultur. Příroda proto zůstává jen onou fascinující tvořivou aktivitou, která nás spolu s jinými tvory zrodila a jíž vděčíme za vše přírodní i lidské. Závisíme na zdravé nezamořené Zemi každým nadechnutím, každým douškem vody, každým soustem. Zemi proto musíme teoreticky i hodnotově rehabilitovat, znovu ji učinit posvátnou, vrátit se k jejímu téměř pohanskému uctívání. Naši přirozenou víru v nadpřirozená jsoucna bychom měli znovu obrátit k jsoucnům přirozeným, k subjektivitě Země, jež omezenou lidskou i podnikatelskou subjektivitu přesahuje, a kterou proto nemáme právo brát do vlastních rukou. A jakou roli v tom sehrává globalizace? Objektivní proces globalizace nynější protipřírodní kultury nám paradoxně může pomoci překonat dnešní krizi. Dokud jsme totiž globální protipřírodní kulturu nevytvořili, nic určitého jsme o jejím predátorském duchovním základu nevěděli. Až nyní vidíme, že naše duchovní kultura není tak ušlechtilá a vznešená, jak se nám zdálo. Takže možná teprve všeobecná chudoba a bída v zemích dříve bohatých napomůže rozšíření pravdivého obrazu o současné krizové situaci. Mohli bychom konečně pochopit obludnost dnešní závislosti kultury na fosilních palivech, na těžbě ze stále méně dostupných ložisek surovin a paliv, rozpoznat krátkozrakost záboru půdy na komunikace a stavby. A snad přitom konečně připustíme i to, že kultury by měly znovu žít regionálně, z recentní biomasy, ze slunečního záření, z tradiční lidské práce. Mezinárodní úsilí o to, aby bylo zastaveno ničení životního prostředí, prakticky ztroskotalo. Jaké to bude mít bezprostředně důsledky?
Jako filozof mohu o bezprostředních důsledcích jen spekulovat. Nacházíme se za ropným a surovinovým zlomem. Můžeme očekávat vojenské konflikty o zbylé zásoby snadno dostupných surovin, paliv a pitné vody. O vzdálenějších dopadech mohu paradoxně mluvit s větší jistotou. Tvrdím, že nynější rozsah spotřební technické civilizace dlouhodobě neudržíme. I kdybychom zcela zastavili další fyzický růst kultury, nebudeme s to již dříve vytvořenou materiální kulturu a technosféru reprodukovat. Záměrně pominu dálnice, velká města, přístavy a letiště a omezím se jen na technosféru. Jak v etapě nedostatku surovin a paliv zajistit např. obnovu miliard a stamilionů kusů bílé bytové techniky (praček, myček nádobí, chladniček atp.), počítačů, televizorů a automobilů. Jde také o statisíce lodí, vlaků a letadel, o bezpočet gigantických průmyslových závodů, o stovky atomových elektráren atp. Toto nebezpečí z rostoucích látkových a energetických nároků údržby a obnovy planetární technosféry a materiální kultury mnozí nevnímáme proto, že naše kultura je relativně mladá. Technická spotřební kultura dorostla do nynější podoby zejména v minulém století. I když od svého vzniku spojitě podléhá entropizaci (přirozenému rozpadu), ztráta její funkčnosti může být zlomovou záležitostí. Má smysl budovat něco tak gigantického a rozsáhlého, co se samovolně po jistém čase bude nutně hroutit? Reálný socialismus se choval k přírodě a životnímu prostředí dost bezohledně, současný kapitalismus na tom není o mnoho lépe. Je klíčem k řešení nějaká zásadní změna sociálně ekonomické formace? To je velmi důležitá otázka. Oba zmiňované systémy i přes různou míru osobní svobody a životní úrovně občanů v podstatě soutěžily v tempu růstu, ve vědeckém a technickém pokroku, v produktivitě práce. Soutěžily o prvenství v rabování přírody. Vyhrál systém s vyšší účinností výrobních sil, s vyšší úrovní osobní svobody, podnikání i konzumu. Na první pohled se zdálo, že reálný socialismus se o životní prostředí nestaral. To se spolu s nástupem liberálně tržní společnosti změnilo. Po institucionální stránce je nyní vše ve zdánlivém pořádku. Pustošení přírody však pokračuje s daleko větší intenzitou. Je to dáno abiotickým spotřebním charakterem nynější kultury, platností skrytého predátorského paradigmatu. Řeknu to raději jinak. Před přibližně jedním stoletím, tj. ještě v době platnosti „železného zákona mzdového“, byla nízká osobní spotřeba lidí, jejich všeobecná chudoba podmín-
kou rychlého rozvoje kapitalistické ekonomiky. O sto let později se analogickou podmínkou rozvoje ekonomiky stala vysoká konečná osobní spotřeba. Co se vlastně stalo? Kapitalismus, který v devatenáctém století vykořisťoval hlavně dělníky, tj. obnovitelné přírodní síly člověka, začal vykořisťovat hlavně neobnovitelné přírodní síly Země. S minimem živé práce tak dochází ke zneužívání přírodních sil Země k privátním účelům, k vytváření zisku za cenu pustošení přírody. Vždyť předmětem konečné osobní spotřeby se vedle potravin a obyčejných věcí k životu stala i energeticky a materiálově náročná technika. A reklama na automobily a ostatní zboží a spotřební techniku je dnes po celém světě tak masivní, že náklady na ni se podle některých odhadů řadí hned za náklady na zbrojení. Jak můžete za takových podmínek chránit životní prostředí? To, co naši a příští generace čeká, nebude jen změna politického režimu. Musí to být hlubší, a proto dobře teoreticky připravená změna predátorského duchovního paradigmatu kultury na paradigma biofilní. A právě v tom vidím nezastupitelnou roli filozofické ontologie a reformovaných společenských věd. Děkuji za rozhovor. Miloš Vávrů Foto: JS a archiv Prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs (74) Vystudoval strojní inženýrství na Vojenské akademii v Brně (1969) a filozofii na Filozofické fakultě MU (1972). V roce 1986 byl jmenován docentem filozofie, před dvaceti lety se habilitoval prací „Evoluční ontologie“ a v roce 1997 byl jmenován profesorem filozofie na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se zejména filozofickými otázkami civilizační krize, kterou chápe jako konflikt kultury s přírodou. Vytvořil originální filozofickou koncepci evoluční ontologie, je autorem mnoha knih s ontologickou a ekologickou tematikou, které jsou překládány i do jiných jazyků. Pro světovou americkou encyklopedii Encyclopedia of Anthropology (2006) zpracoval hesla Culture, Nature, Technology a Environmental Philosophy. Spolu s Ivanem Klímou a Václavem Cílkem vydal roku 2010 apelativní text k povaze nynější civilizační a ekologické krize s názvem Tři hlasy. V roce 2012 mu spolu s Bohuslavem Binkou a Ivo Rolným vyšla kniha Etika, ekonomika, příroda. V tisku má obsáhlou publikaci Evoluční ontologie kultury a problém podnikání.
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor 2013
Nechte se inspirovat ...
11
Nadešla správná chvíle Zkuste se trochu „odvázat“, a dopřejte si netradiční dovolenou Termín outdoor dominuje řadu sezon prodejnám se sportovním vybavením a potřebami pro aktivní trávení volného času. Má to logiku. Abychom něco zažili, musíme opravdu vytáhnout paty ze dveří našich domovů. Tedy i v posteli se dá putovat po horách, máme-li televizní obrazovku připevněnu poblíž a v dostatečně pohodlné výšce nad polštářem. Ale to asi nebude nejčastější forma trávení netradiční dovolené. I když jak se říká, proti gustu žádný dyšputát. Má opodstatnění současná honba za nevšedními a neopakovatelnými prožitky? Má. Máme-li uspokojeny ostatní a obvyklé potřeby, přicházejí zákonitě nové. Kolik potřeb a snů si naplníš, tolikrát jsi uspokojen! Jde jen o to, zda další zážitek ještě může překonat ten předešlý, nebo se aspoň zařadit po jeho bok. Přiznejme si, tato věc souvisí zejména s osobním hodnotovým žebříčkem každého z nás. Jeden jsme na vdolky, druhý dává přednost sportu, třetímu imponuje pouze umění, čtvrtý rád loví cokoli se zbraní, pátý zásadně a vždy beze zbraně … Všichni bez rozdílu můžeme najít smysl v poznávání vzdálených a exotických krajů i mravů. To ale vůbec neznamená nutnost cestovat za nevšedním zážitkem na sousední nebo nejvzdálenější kontinent! I za humny lze zažít a prožít naprosto nečekané. Skutečně ještě existují naprosto neobjevená a zajímavá
místa, ležící prakticky na dohled od kterékoli nepřehlédnutelné pamětihodnosti či monumentu. Nejedna jedinečná destinace dosud odolává masovým náporům turistického průmyslu. Jen ji pro sebe objevit! Cestovatelem se člověk rodí. Koho nevzrušuje jízda vlakem nebo neznámá cesta před předním sklem, ať raději listuje katalogy cestovních kanceláří. Pravý cestovatel shání mapy, půjčuje si bedekry a sbírá každou zmínku v časopisech a na internetu o místě, které ho láká. A je docela lhostejné, zda je jeho pravým cílem rybolov, fotografování nebo speleologie. Na světě už ovšem není mnoho míst, kam dosud takzvaně nepronikla civilizace. Z map zmizely nápisy „Zde jsou lvi“, své GPS souřadnice má každý kopeček, záliv nebo údolí. Už se, žel, nepřipojíme k objevným výpravám jako ty A. V. Friče, F. A. Elstnera, Emila Holuba či Vojtěcha Náprstka. To ale neznamená, že
nemůžeme jít svou vlastní cestou. Vždyť co může být větším impulzem, než snaha splnit si vlastní sen. Stačí jej jen vyslovit! Sny se mají uskutečnit! Titicaca, Transsibiřská magistrála, Island, Sahara, Řím, Mrtvé moře, Kilimandžáro, Mayové, safari, polární kruh, Yukon, Normandie… Stačí maličkost. Dát dohromady potřebné prostředky a sehnat, resp. nadchnout pro společný podnik nějakého parťáka. Protože v cestování platí dvojnásob, že ve dvou se to lépe táhne. Pro úsporu času i prostředků jsou připraveny pomoci a posloužit specializované cestovní agentury. Prakticky všechny myslitelné lovecké, horolezecké i botanické trofeje jsou skutečně na dosah, byť ne úplně každému. Snad vyjma několika drobností, požívajících zvláštní ochrany. Ale to je už zkrátka realita. Monu Lisu si z Paříže zkrátka domů nepřivezeme, nehledě na to, že už pár let je
v Louvru zapovězeno i její fotografování, stejně jako pořizování snímků vojenské základny kdesi v Africe nebo Řecku. Co však ale s námi, kdo nemáme vyhraněného cestovatelského koníčka? Nedovedeme si dopředu představit, zda by nás vzrušily dravé ryby v mongolské či norské řece, jištění karabinou k ocelovému lanu kdesi pod alpskou skalní stěnou, proplouvání příbojovými vlnami na jachtě, sedmá jamka poblíž Abú Dhabí … „Zkusit se má všechno,“ říkala má babička Růženka. „Když na to mám,“ dodával jaksi pro jistotu o poznání přízemnější a realističtější dědeček Alois. Obě tyto rady je dobré si v souvislosti s takzvaně adrenalinovou dovolenou vzít k srdci. Nikoli zkusit, ale přímo prakticky vyzkoušet. To mluvím například o obuvi, spacím pytli, outdoorovém oblečení do chladu nebo horka, batohu, větrovce, rukavicích … Zdaleka nejde jen o to, jestli nám co dobře padne a nedře či neškrtí, jde především také o to, zda nebude třeba rychle cokoli dokoupit. Bezmála dokonalá obchodní síť myslí na mnohé, ale sehnat teplé rukavice v létě nebo lehkou obuv okolo Vánoc je stále ještě oříškem! Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem V kolika zemích jsi byl, takový jsi cestovatel. V globalizovaném světě si dnes už (naštěstí) vystačíme s angličtinou (byť třeba i nedokonalou). Našince nesmírně potěší, že si ve světě (mimo anglosaské země) obvykle poopraví mínění o svých řečových a komunikačních dovednostech. Svět máme skutečně u nohou. Stačí pár očkovacích injekcí (pro jistotu, i jako podmínka vstupu do některých zemí), a le-
tenka se rázem stává pozváním do divočiny nebo do včera ještě na hony vzdálené civilizace. Co všechno si vzít s sebou? Léky a zdravotní pomůcky (náhradní brýle), tekutou dezinfekci. Fotografujete? Touha po dokonalosti a jedinečnosti bude lákat k pořízení nejdokonalejšího z přístrojů pro zaznamenání a dokumentaci zážitků. Nenechte se ošálit. Kdo nikdy nenosil po lese zrcadlovku, tomu bude přítěží všude. I profíci při cestě do neznáma dnes sáhnou raději po nenápadném, který odolává i vykoupání. Nekvalitní snímek lze následně poopravit či okomentovat, s chybějícím záběrem nenaděláte nic. Jen tak na okraj, letíte-li přes Singapur, nechte kufr raději doma. Kufry tam prodávají velké a rozhodně není problém je vrchovatě a všestranně výhodně naplnit. Fenomén nakupování Nejen ženám je vlastní touha mít něco odlišného, než mají druzí. Týká se prakticky čehokoli a je srovnatelná s loveckou vášní. Nemalou část adrenalinových cest za poznáním proto dnes reprezentují také výpravy do butiků, vzdálených obchodních domů a vyhlášených oděvních center. Za módou se jezdí nejen do Paříže nebo Milána, ale také do Berlína, případně do už připomenutého Singapuru i Moskvy či Pekingu. Příběhy o levném zlatu dokážou zaujmout devadesát procent žen, které pak mají o důvod víc k cestě do Egypta, Řecka nebo kamkoli do jihovýchodní Asie. Na stánky, ověšené zlatem podobně jako bývají u nás na trzích přeplněné perníkem, narazí každý cestovatel na všech tranzitních letištích středního východu … Libor Kalina
I cesta může být cíl Cesta tam a zase zpátky bývá základem výletu za hranice všedních dnů. Samotná jízda nabízí řadu půvabů, jak tvrdí i skupina Mňága a Žďorb: „Zrychlený vlak náhle stojí … není kam spěchat … i cesta může být cíl!“ Když se řekne Transsibiřská magistrála, vybaví se někomu osudy legionářů v Rusku. Regulérní a akceschopná armáda o síle 50 000 mužů předznamenala vyhlášení Československé republiky. Dva roky tehdy trvalo, než se vojáci dostali z Vladivostoku zpět do nové vlasti. Což tak podniknout podobné putování? Jízdenka Moskva–Vladivostok otvírá dveře do expresu Rossia na nejdelší železniční trať světa. Dvě lokomotivy a nejméně dvacet vagonů vyjíždí obden už čtyřicet let z Jaroslavlského nádraží v Moskvě ve 21.25 hod. místního času a urazí 9288 kilometrů do Vladivostoku za necelý týden. Putovat transsibiřským expresem předpokládá, že máte čas. To neznamená, že by se vlak loudal. Naopak. Překonat sedm časových pásem a denně posouvat ručičky hodinek ale není jediný
půvab cesty na Dálný východ. Byla by škoda nevystoupit v některém z 89 měst, z nichž nejedno vzniklo za stavby trati, řadu dalších záhy opět pohltila tajga. Pohoří Ural, Krasnojarské sloupy, město Irkutsk, jezero Bajkal, ostrov Olchon, železnici Krugobajkalka, poloostrov Svatý Nos, Ivolginský dacan (nejvýznamnější buddhistický klášter v Rusku), města Čita, Chabarovsk, Ussurijsk, Nižnyj Novgorod … Trať také překračuje 16 velkých řek: Volha, Vjatka, Kama, Tobol, Irtyš, Ob, Tom, Čulym, Jenisej, Oka, Selenga, Zeja, Bureja, Amur,
Chor a Ussuri. Teprve v roce 2002 zmizely parní lokomotivy. Elektrifikace trvala plných 63 let. Koleje se začaly zakusovat do divočiny v roce 1891 z obou konců, v roce 1905 byl otevřen poslední úsek okolo Bajkalského jezera se 40 tunely. Devětatřicet z nich ubránili právě naši legionáři před zničením v roce 1920. Mimochodem loďstvu legionářů se podařilo na Bajkalu potopit bolševický ledoborec a osvobodit Kazaň, kde se 7. srpna 1918 zmocnili carského pokladu … Dnes pasažéři cestují hlavně v hromadných vagonech, kam se
vejde až padesát lidí. Klasická spací kupé jsou pro čtyři osoby, luxusní pro dva. Základem každého putování je setkávání se s lidmi, zde více než kde jinde s otevřenou a pohostinnou ruskou duší. Vlastní zásoby jídla i pití se sluší nabídnout i spolucestujícím. Každý vagon mají na starosti dva průvodčí, kteří kontrolují jízdenky, přidělují ložní prádlo a nabízejí čaj či zákusky. K dispozici jsou dvě toalety na vůz a samovar s horkou vodou. Na každé zastávce se lze dozásobit, na nástupiště přicházejí místní prodavači domácích pirožků, nakládaných ryb, vodky a spousty dalších lahůdek, pití i suvenýrů. Dobrodružství začíná už hledáním správného vozu. Cestování vlakem není v Rusku anonymní, všichni cestující jsou pečlivě zapsáni do počítače. Při nákupu jízdenky je vybráno místo, natisknuta jízdenka. Cena odpovídá zvolené třídě. Jízdné se neustále zdražuje; nejlevnější jednosměrnou jízdenku lze pořídit v přepočtu přibližně za 4000 Kč. Za lehátko v kupé se platí okolo 8000 rublů, což je zhruba 6000 korun za jednu cestu. V klasickém elektrickém samovaru na chodbičce si lze kdykoliv uvařit čaj, kávu nebo polévku. Obě toalety jsou pravidelně uklí-
zeny, vždy teče voda a lze ji použít i pro nouzové osprchování prostřednictvím hadice s kropáčem, odtokový kanálek je v podlaze. Je dobré pamatovat na nějakou zábavu, jako jsou společenské hry, knihy nebo hudba. Sledování krajiny, byť nevšední, po pár stovkách kilometrů přestane bavit každého. Hodí se byť částečná znalost ruštiny, díky čemu vás spolucestující i ve vedlejších kupé okamžitě přijmou mezi sebe. Rusové jsou pohostinní, připravte se i na samozřejmou konzumaci vodky. Jak zpět? Možností je řada. Do Prahy létá pravidelná linka například ze Soulu. (lík)
černá azurová purpurová žlutá
1 2 /leden– ú nor/2013
Doprava a logistika
Stav vozovek a nehodovost Česko patří ve statistikách bezpečnosti silničního provozu k nejhorším v Evropě Dopravní nehoda. Slovní spojení, které bychom nejraději vymazali nejen z našich slovníků, ale především z našich cest. Nicméně se s ní v životě setká každý řidič, čím méně, tím lépe. Příčiny nehod jsou různé, v drtivé většině jde o vinu člověka, ale nezřídka je pod nimi podepsán i stav komunikace a její vliv. Bezpečnost silničního provozu se za víc než sto let rozvoje motorismu posunula až k hranicím samostatné vědecké disciplíny, v níž se prolínají znalosti mnoha oborů. V České republice se dopravní nehodovostí zabývá řada institucí, mj. i Centrum dopravního výzkumu v Brně. Ve spolupráci s ním vznikl i tento článek, zaměřující se nikoliv na člověka, ale na pozemní komunikace jako možného „viníka“ dopravních nehod. Jsme na evropském dně Jaké prostředí je pro vznik dopravní nehody „nejlepší“? Nejrizikovější kategorii pozemních kategorií v ČR (stejně jako jinde v EU) představují dvoupruhové, směrově nedělené silnice se zpevněným povrchem, nacházející se mimo zastavěné území. Zejména kvůli nepřiměřeným rychlostem, variabilitě účastníků silničního provozu, rozmanitosti využití a funkcí silnic a nižší úrovní bezpečnosti, dohledu a vymáhání práva. Na území EU zahynulo v roce 2009 na těchto pozemních komunikacích nedálnič-
ního typu přes 21 500 osob, což představuje 55 % všech úmrtí při dopravních nehodách v rámci EU (v některých zemích byl tento podíl až 70 %). Jsou to varovná čísla, zahrnující spoustu faktorů, a tedy i vlastnosti silnic. Jak prokazují výzkumné projekty z posledních let, jsou povrchové vlastnosti vozovek jedním z rozhodujících faktorů vzniku nehodových úseků. Zatímco ve všech vyspělých státech EU se využívají systémy hospodaření s vozovkou, měří se parametry povrchových vlastností vozovek a nehodové úseky se systematicky opravují, v České republice se v současnosti tyto činnosti nevykonávají a na opravu komunikací je každým rokem méně finančních prostředků. Je to jedna z příčin, proč ČR nesplnila plán snížení počtu usmrcených v silničním provozu stanovený v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu do roku 2010. Splnění cílů v nedohlednu Národní strategie bezpečnosti silnič-
ního provozu na roky 2004–2010 si dala za úkol snížit počet usmrcených v silničním provozu na polovinu úrovně roku 2002. Přestože i u nás došlo k významnému snížení počtu mrtvých na silnicích, cíl splněn nebyl, a proto Česko kleslo v této statistice až k evropskému dnu. S tak černou statistikou se však nelze smířit. V roce 2011 byla vládou schválena nová NSBSP na roky 2011–2020, jejímž základním strategickým cílem je snížit počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru zemí EU-27, a současně snížit počet těžce zraněných osob o 40 %. Takto pojatá strategie ale má jedno úskalí. Průměr počtu usmrcených se v zemích EU-27 díky aktivním státům poměrně rychle snižuje. Česká republika se k nim však rozhodně počítat nemůže. Už po roce od vyhlášení NSBSP na roky 2011–2020 je zřejmé, že se stanovené cíle neplní, hlavně proto, že vláda sice strategii schválila, ale neuvolnila finanční prostředky nutné pro její realizaci.
Sběr dat je důležitý! Z hlediska silničních komunikací je v této Strategii klíčové zavedení metodiky programu identifikace, údržby a oprav nehodových úseků pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, jako jednoho z hledisek systému hospodaření s vozovkou. Podmínkou k tomu je znalost stavu povrchu pozemních komunikací, tedy měření a vyhodnocení parametrů povrchových vlastností vozovek. To se v omezené míře, aspoň na dálnicích a rychlostních silnicích provádělo do roku 2009. Od té doby už ne, zato se vypisují výběrová řízení na systémy hospodaření s vozovkou včetně sběru dat a v novinách, časopisech i na konferencích jsme se už několikrát dověděli, že spuštění sběru dat na pozemních komunikacích je jen otázkou dní. Za peníze, které se vynaložily na výběrová řízení a činnosti s tím spojené mohly být změřeny povrchové vlastnosti na celé síti pozemních komunikací. Odborníci z Centra dopravního výzkumu se často setkávají s názorem, že měření a vyhodnocování vlastností je zbytečné, protože údržba a opravy se dělají podle toho, kolik je na silnici výtluků. Přitom je paradoxní, že na nejvíc rozbitých silnicích je nejméně dopravních nehod s vážnými následky, protože se na nich nedá jezdit vyšší rychlostí. Málokdo si ale uvědomuje, že silnice, která je na první pohled bez závad a třeba i zbrusu nová, může být pro silniční provoz velmi nebezpečná. Nicméně sběru dat o povrchových vlastnostech vozovky je třeba věnovat náležitou pozornost. Té se jí dostává ve všech vyspělých státech EU. Samozřejmostí je, že po iden-
tifikaci nehodového úseku s nevyhovujícími protismykovými vlastnostmi okamžitě následuje plán a realizace opatření. Do té doby jsou nebezpečné úseky označeny dopravními značkami. Proto jsou dnes státy jako Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko a další, které byly ještě nedávno v počtu usmrcených na počet obyvatel daleko za námi, buď na naší úrovni, nebo také daleko před námi. Například mělo Irsko v roce 1990 bilanci 13,6 úmrtí na 100 tis. obyvatel (ČR 12,5), zatímco v roce 2008 už jen 6,34 úmrtí na 100 tisíc obyvatel (ČR 10,37). Společným znakem všech zemí, kde došlo za poslední období k výraznému poklesu úmrtí při dopravních nehodách, je mj. identifikace, údržba a opravy povrchů nehodových úseků pozemních komunikací. A to je velmi pádný argument pro to, aby se povrchovým vlastnostem vozovek a komunikací věnovala v budoucích letech patřičná pozornost. Jan Hrabálek První obětí dopravní nehody s automobilem se v srpnu 1896 stala jistá Briget Driscollová, matka dvou dětí. Byla sražena vozem, který se podle svědků pohyboval závratnou rychlostí (asi 7 km/h). Řidičem byl jistý Arthur Edsell, který měl pouhé tři týdny zkušeností s řízením a během jízdy se bavil se svou mladou spolujezdkyní. Soudce toto úmrtí označil za „náhodné“ a prohlásil, že se něco takového už nikdy nesmí opakovat …
černá azurová purpurová žlutá
černá azurová purpurová žlutá
1 4 /leden – ú n or/2013
Doprava a logistika
Spojení skladu s výrobou Unikátní regálový systém pro sklad výrobního závodu Ravensburger Rozhodnutí pro modernější řešení „Rozhodovali jsme se, zda využijeme technologií retracku, kterou je řešen i náš původní sklad, nebo jestli zvolíme toto unikátní řešení, které je však náročnější na počáteční investici,“ prozrazuje pan Brokeš a pokračuje: „Projekt firmy Proman ve výběrovém řízení zvítězil nejen kvůli příznivé ceně, ale také díky velmi dobrým zkušenostem, které jsme měli s touto společností z minulosti.“
„Jsme výrobní závod, nikoliv logistická společnost. Zvažovali jsme proto, zda se nám investice do vysoce moderního typu skladu vyplatí. Dnes, byť prozatím s malým časovým odstupem, toto rozhodnutí vnímám jako krok správným směrem,“ říká Ing. Jaromír Brokeš, ředitel Supply Chain, společnosti Ravensburger Karton. Regálový systém pro nový sklad projektovala, a také samozřejmě zajistila, společnost Proman s.r.o., kterou v rámci tohoto projektu zastupuje pan Pavel Halouska. Ravensburger Karton, s.r.o. Výrobní závod v Poličce je součástí německé společnosti Ravensburger. Tento hračkářský gigant má za sebou 130 let historie a jeho roční obrat činí okolo 320 mil. EUR. V Poličce se vyrábějí především společenské hry a puzzle, výrobní závod zaměstnává asi 500 lidí ze širokého okolí. Nedostatek prostoru pro skladování Roční produkce poličského závodu je víc než 23 mil. krabic stolních her a 7 mil. dalších produktů pro děti, což představuje obrat okolo 1,5 mld. Kč. „S tímto objemem výroby jsme už téměř čtyři roky čelili problémům, plynoucím z nedostatku skladovacích, resp. paletových míst,“ říká pan Brokeš. Původní sklad s kapacitou 10 tis. paletových
Speciální regálové buňky nad průjezdovými prostory.
míst už byl malý, chybělo dalších 5 tis. míst. „Přechodně jsme tento rozdíl řešili využíváním externích firem, avšak stavba nového skladu byla nevyhnutelná,“ dodává. Sklad firma využívá pouze pro uskladnění surovin a polotovarů, hotové produkty jsou hned expedovány do mateřské firmy v Německu. Projekt nového skladu a očekávání Charakter výroby, kdy je nutno skladovat nejen prvotní suroviny, ale také polotovary v průběhu technologického procesu, vyžadoval atypické řešení skladu. „Potřebovali jsme navrhnout sklad, který bude nejen vysoce efektivní, ale také dokáže spolupracovat s naší výrobou a respektovat technologické
časy, během kterých musí být polotovary přechodně uskladněny,“ zdůrazňuje pan Brokeš. „Pro firmu Ravensburger jsme navrhli projekt, který je poměrně unikátní nejen tím, že zde mají regály výšku 13,2 m, ale také svým, v tomto případě nezbytným, propojením s výrobou,“ doplňuje pan Halouska. Vysoké regály umožňují velmi efektivní využití skladovací plochy. Je zde indukční navádění, díky kterému se zakladače mohou naprosto přesně a bezpečně pohybovat ve velmi úzkých uličkách (1,8 m). Spojení s výrobou zajišťují tzv. nádraží, což jsou speciální regálové buňky nad průjezdovými prostory, tedy přesně v místech, kde se kříží klasické uličky s příčnou uličkou, vedoucí do výrobní haly.
Realizace Vlastní stavba regálů trvala pouhé tři týdny. Společnost Proman však poskytla základní schéma regálů s velkým předstihem tak, aby už samotný projekt haly mohl akceptovat všechna hlavní specifika, například umístění světlíků, výšku stropů apod. Důležitá byla také komunikace s firmou Toyota – dodavatelem manipulační techniky. „Bylo nutno skloubit manipulační uličky, výšku zdvihu posledního patra a mnoho detailů,“ doplňuje pan Halouska. Zhodnocení a přínosy Kolaudace nového skladu se uskutečnila v polovině prosince 2012. „Nyní je sklad ještě v tzv. zkušebním provozu, stále se ještě učíme. Chceme, aby si zaměstnanci na novou technologii zvykli, aby pro ně byla naprosto bezpečná. Na hodnocení je zatím brzy, ale pokud jde o spolupráci s firmou Proman, ta byla nad naše očekávání. O to víc si tohoto partnerství vážíme,“ uzavřel debatu pan Brokeš. Vlasta Piskačová
.
Proman s.r.o. Společnost PROMAN s.r.o. se už od roku 1994 zabývá komplexními dodávkami regálových systémů. Regálové systémy dodávané firmou PROMAN splňují náročné podmínky normy RAL - RG 614. Tato norma stanovuje základní podmínky pro projekci, výrobu, kontrolu a montáž regálových systémů včetně nároků na vzdělání a kvalifikaci pracovníků. Najdou uplatnění ve velkoskladech, ve všech odvětvích průmyslu, v bankovním sektoru, správních organizacích i u drobných podnikatelů. Firma PROMAN postupně založila pobočky také na Slovensku, v Polsku, Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku, a rovněž v Maďarsku. Spolupracuje však také s partnerskými firmami v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Albánii, Německu a Rakousku.
www.proman.cz
Zajímavé novinky od Toyoty Nabízí úspornější motory a širší využití retraků Toyota Material Handling představuje novinky, které uživatelům pomohou snížit provozní náklady při manipulaci s čelními vysokozdvižnými vozíky nebo nabídnou další možnosti při nasazení vysoce výkonných retraků BT Reflex. Toyota Tonero snižuje spotřebu i emise CO2 Toyota Material Handling Europe (TMHE) nabídne v roce 2013 zákazníkům vylepšenou řadu 1,5 až 3,5tunových dieselových čelních vozíků Toyota Tonero. Nižší spotřeba o 8 % a méně emisí CO2 dále snižuje už tak nízkou ekologickou zátěž úspěšných modelů vyhlášených svojí odolností, bezpečností a nízkými provozními náklady. Úspěchů v oblasti snížení spotřeby a nižších emisí CO2 bylo dosaženo u osvědčených průmyslových dieselových motorů 1DZIII, speciálně zkonstruovaných pro vysokozdvižné vozíky a vyráběných společností Toyota. Optimalizace spotřeby 36 kW motoru bylo docíleno integrací nového vstřikovacího čerpadla s vyšší účinností regulace množství paliva potřebného při procesu spalování. Nový motor vyhovuje nejnovějším přísným evropským emisním předpisům 97/68/EC a budou jím vybaveny všechny dieselové modely řady Tonero s nosnostmi od 1,5 do 3,5 tuny. Jelikož je princip trvalé udržitelnosti silným závazkem při vývoji vozíků Toyota Tonero, nepřekvapí, že Toyota dosahuje díky promyšlené konstrukci a důsledné-
mu výběru kvalitních materiálů 99% recyklovatelnosti na konci jejich životnosti. Výroba probíhá ve francouzském závodě v Ancenis, který je držitelem certifikátů ISO 14001 i OHSAS 18001. Nový vozík z řady BT Reflex Nový flexibilní retrak pro vnitřní i venkovní nasazení BT Reflex RRE160R je dalším rozšířením rozsáhlé řady retraků, která je tak nyní vedle už dobře známých předností, jako je vysoký výkon a produktivita, unikátní bezrázový systém zdvihu a spouštění TLC, naklápěcí kabina nebo 360° řízení, obohacena o nové funkce a nové aplikační oblasti. Retraky jsou srdcem mnoha skladových a distribučních systémů. Toyota Material Handling Europe určuje se svou řadou BT Reflex měřítka ve svém oboru díky unikátní kombinaci vysoké produktivity, vynikající ovladatelnosti a proslulé
odolnosti a spolehlivosti, s měřitelnou úrovní dostupnosti překračující 99 %. To vše s cílem snižovat provozní náklady uživatelů. Noví uživatelé, dosud využívající pro manipulaci mimo haly klasické čelní vysokozdvižné vozíky, mohou nyní využít i všechny přednosti retraku: zejména výšku zdvihu, mnohem užší uličku, než jakou je nutné zajistit pro čelní vozíky, i tišší a ekologičtější provoz. BT Reflex RRE160R nabízí nosnost 1600 kg a výšku zdvihu až 7,5 m. Nové možnosti nasazení retraku BT Reflex Například v provozech kombinujících manipulaci v halách i na venkovních plochách představuje retrak vysoce flexibilní stroj, který šetří prostor (nebo nabízí jeho lepší využití), obstará nakládku i vykládku vozidel, stohování i rychlý pojezd na delší vzdálenosti po nerov-
ném povrchu. Díky průjezdné výšce 145 mm a velkým superelastickým kolům zvládne jízdu po vlhkém, kluzkém i rozpáleném asfaltu, po panelech a dalších typech venkovních ploch. Venkovní nasazení vyžaduje i důsledné zajištění proti povětrnostním vlivům. BT Reflex řady O je proto vybaven plně uzavřenou kabinou s velkým oknem, topením a systémem ventilace pro pohodlnou a bezpečnou práci uvnitř hal i pod širým nebem. Samozřejmostí je výkonná sada světel, díky které může vozík efektivně pracovat i za zhoršené viditelnosti. Výhody modelu BT Reflex RRE160R: • je vhodný pro halové i venkovní použití, • vysoká světlá výška nad podlahou a superelastická kola pro bezpečný provoz na nerovných a méně kvalitních površích,
• větší univerzálnost umožní nahradit dva různé vozíky jedním modelem, • AC napájení přispívá k vyšší produktivitě a nízkým nárokům na údržbu, • je k dispozici v otevřené verzi i s kabinami pro větší ochranu před povětrnostními vlivy. (mm)
.
www.toyota-forklifts.cz
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
15
Doprava a logistika
EU chce podpořit železnici Popis nejkritičtějších aspektů, které přivedly evropskou nákladní dopravu na poměrně neudržitelnou cestu, soustředila Evropská komise do Bílé knihy o dopravě 2011. Ta, vedle řady jiných opatření, definuje také způsob, jak lze nedostatky v přepravách zboží korigovat. Řešením je přesun 30 % přepravních výkonů na delší vzdálenosti (300 km a víc) především na elektrické železnice, a to do roku 2030. Do roku 2050 by pak mělo být na železnici přesunuto až 50 % přepravních výkonů. Bílou knihu dopravy 2011 uvítal, spolu s dalšími 17 zahraničními operátory sdruženými v UIRR (Mezinárodní unie společností pro kombinovanou dopravu silnice – železnice), také český operátor vlaků kombino-
vané dopravy, společnost Bohemiakombi, která je i členem UIRR od roku 1996 a je úspěšným průkopníkem kombinované dopravy u nás. Jako hlavní kritické aspekty nákladní dopravy označila Evropská komise především: • plýtvání energetickými zdroji, které se ještě zvyšuje kongescemi (zácpami), • nadměrnou závislost dopravy na fosilních palivech, • vysoké emise skleníkových plynů s dopady na klimatické změny, • nízký stupeň bezpečnosti silniční dopravy s následky na životech lidí a s obrovskými materiálními škodami, • neakceptovatelné narušování životních podmínek (hluk, znečištění ovzduší, narušení krajiny). Dlouhodobé cíle Evropské komise, zaměřené na přesun přepravních výkonů na železnici, podrobně projednalo sdružení UIRR na mimořádné prosincové valné hromadě a následně 22. ledna 2013 Evropské komisi předložilo návrh čtyř
hlavních segmentů, v nichž musí Evropská komise přijmout opatření, pokud má být jejích ambiciózních cílů reálně dosaženo. Těmito oblastmi jsou: I. Zvýšení kvality servisu v železniční nákladní dopravě. II. Zvětšení infrastrukturních kapacit. III. Přizpůsobit pravidla hry pro intermodální přepravy. IV. Podněcovat a příznivě ovlivňovat nepřetržitý dynamický rozvoj kombinované dopravy. Aktuální situace v ČR I. Kvalita provozního servisu železniční nákladní dopravy dosahuje v ČR aktuálně lepších parametrů, než je běžný standard obvyklý v jiných evropských zemích. To však není důvodem k pocitu uspokojení a nečinnosti. II. Speciálně pro Českou republiku bude v nejbližší době vůbec nejdůležitějším úkolem vytváření veřejně přístupných infrastrukturních kapacit pro překládku silnice–železnice. To je oblast, ve které ČR silně zaos-
tala a i nadále zaostává. V pravém slova smyslu veřejně přístupné terminály kombinované dopravy v ČR prakticky (až na výjimku) neexistují. Po právní stránce jde o privátní železniční vlečky, kde o pravidlech jejich používání a o povolení přístupu třetích subjektů rozhoduje jen majitel vlečky. To odporuje zásadě veřejného přístupu k dopravní infratruktuře. Tento specificky český problém se přitom týká nejen oblasti II., ale zároveň i oblasti III. IV. Systém kontinetální kombinované dopravy na českém území v minulých letech nejvýrazněji rozvinula právě společnost Bohemiakombi. Na třech linkách, které provozuje společně se zahraničními operátory, jezdí týdně 16 pravidelných vlaků mezi ČR a Německem a 6 pravidelných vlaků mezi ČR a Itálií. Letos by měly přibýt další dvě nové linky. Služeb společnosti Bohemiakombi využívají silniční dopravci a speditéři, pro něž jsou linky vítanou alternativou k přímým přepravám zboží v kamionech. Po železnici si
nechávají přepravovat celé návěsy, výměnné nástavby nebo různé typy kontejnerů. Podpora ze strany státu „Výrazně nám pomáhá legislativní podpora pro kombinovanou dopravu v Německu a Rakousku, která umožňuje (při použití kombinované dopravy) přepravovat po silnici až o 4 tuny těžší návěsy než v případě přímé přepravy,“ říká Vladimír Fišer, jednatel společnosti Bohemiakombi, a dodává: „Výraznou pomoc poskytuje také Evropská unie, avšak na skutečně účinnou podporu ze strany našeho státu se zatím bohužel příliš spoléhat nemůžeme.“ (vp)
.
www.bohemiakombi.cz
Obliba vozíků na LPG roste Při rozhodování o koupi nových vysokozdvižných vozíků volí stále víc logistických firem investici do typů provozovaných na LPG – zkapalněný ropný plyn. Ve srovnání s akumulátorovými se ty plynové vyznačují nejen vyšším výkonem, ale také schopností pracovat na nerovném povrchu nebo šikmých plochách, navíc odpadá nutnost pravidelného dobíjení. Proti naftovému vozíku je pak provoz tišší a příznivější pro životní prostředí, protože se při spalování plynu v motoru neuvolňují škodlivé látky, ani saze. Výhodou vysokozdvižných vozíků na plyn je také jejich snadná a levná údržba. Pro snížení provozních a servisních nákladů je však potřeba dbát na výběr vhodných lahví a kvalitního plynu. „Rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním plynem poznáte především při údržbě palivové soustavy vyso-
kozdvižného vozíku. V druhém případě je soustava mnohem víc zanesená a její vyčištění dražší, nehledě na to, že se snižuje celková životnost vozíku,“ vysvětluje Martin Kadlíček, vedoucí provozu společnosti Flaga, největšího dodavatele LPG v ČR. Nejčastějším problémem bývá zanesení palivové soustavy vozíku jemnými částečkami rzi. Aby se těmto komplikacím předešlo, používají se nové materiály lahví, v kterých je plyn uskladněn. Patří mezi ně odlehčené hliníkové a kompozitní lahve a ocelové lahve s keramickou výstelkou.
„Náš sortiment zahrnuje lahve ze všech těchto nových materiálů. V současné době jsou nejvíc oblíbené lahve kompozitní, především díky nízké hmotnosti a snadné manipulovatelnosti. Všechny typy lahví jsou vybaveny speciálním ventilem, který umožňuje jejich horizontální i vertikální použití podle potřeb konkrétního vozíku,“ uvádí Martin Kadlíček. Flaga plní lahve určené pro vysokozdvižné vozíky převážně čistým propanem, jehož výhody Martin Kadlíček dál popisuje: „Čistý propan umožňuje provoz vozíku i ve velkých mrazech, odpařovací schopnost si drží až do 40 stupňů celsia. To je velká výhoda proti naftovým vozíkům, u nichž mohou při velké zimě vzniknout problémy s nastartováním.“ Pokud provozujete velké množství vozíků, může se zdát pravidelná výměna lahví zdlouhavá a nepohodlná. „Pro tyto případy nabízíme řešení v podobě vnitropodnikové čerpací stanice, při které do areálu umístíme zásobník s plynem a výdejní zařízení upevněné na ocelovém samonosném rámu,“ uzavírá Martin Kadlíček. (bm)
zajišťujeme dodání kontejnerů koncovým zákazníkům po silnici a železnici nabízíme přepravy pravidelnými vlaky z Hamburku, Bremerhavenu, Koperu i v rámci specializovaných intermodálních projektů např. do Kaliningradu ■ disponujeme rozsáhlou sítí terminálů v České republice a na Slovensku ■ specializujeme se na přepravy klasických, nadrozměrných i speciálních kontejnerů ■ našimi zákazníky jsou přední světoví rejdaři a speditéři ■ nově umožňujeme sledování zásilek on-line ■ ■
www.intrans.cz
černá azurová purpurová žlutá
1 6 /leden – ún or/2 01 3
Doprava a logistika
Kolik se loni vybralo Rok 2012 skončil rekordně, z výběru ale ukrojil „ekologický efekt“ mýtných sazeb Mýtné – kilometrové poplatky za použití dálnic, rychlostních silnic a vybraných úseků silnic 1. třídy se v ČR vybírá od roku 2007 a za uplynulých šest let stát od kamionů získal 40,6 mld. Kč. V současné době je v mýtném systému registrováno téměř 638 tis. uživatelů, z nichž 12 procent připadá na menší nákladní vozidla s hmotností do 12 tun.
Na výběrech mýtného se dominantně podílejí nejtěžší kamiony s hmotností nad 12 tun, které platí 88 % celkového mýta. Lehčí nákladní automobily s hmotností mezi 3,5 a 12 tunami přispívají 11 % a na autobusy zbývá necelé jedno procento vybraného mýta. Účinnost výběru mýta jako hlavní parametr úspěšnosti fungování mýtného systému, měřená nezávislým auditorem Logica, dosáhla podle ŘSD v roce 2012 průměrné hodnoty 99,6 %. Takřka identicky se z pohledu vybraného mýta vyvíjela obě pololetí ro-
ku. V prvním bylo vybráno 4,382 mld. Kč, ve druhém 4,297 mld. Kč. Nejsilnějším dnem historie českého mýtného systému od roku 2007 byl 26. září 2012 s výběrem 34 404 351 Kč. Nejslabším měsícem naopak prosinec, kdy kamiony na mýtném zaplatily 568 mil. Kč. Očekávaný pokles způsobilo rozvržení svátečních dnů, které letos všechny vyšly na pracovní dny. Celý loňský rok pak skončil s výsledkem 8 680 051 033 Kč, což je o 6,8 % víc, než v roce 2011, a zároveň nejvíc v historii výběru mýta v České republice.
Nebyl však splněn asi desetimiliardový plán Státního fondu dopravní infrastruktury, který vycházel z meziročního zvýšení sazeb mýta. Zároveň totiž zapůsobil „ekologický efekt“, kdy se opakované zvyšování mýtných tarifů netýkalo dopravců používajících kamiony v kategorii Euro 5, tedy s motory nejvíc šetrnými k životnímu prostředí. A právě podíl těchto nákladních vozidel na vybraném mýtném se rychle zvyšuje. V roce 2013 se podle dohod s autodopravci mýtné tarify měnit nebudou. „Bude však nepochybně pokra-
čovat obměna staršího vozového parku za vozy s ekologičtějšími motory, a dál tedy poroste podíl kamionů v kategorii Euro 5 na vybraném mýtném. Lze proto důvodně předpokládat další pokles vybraného mýta až k 8,5 mld. Kč,“ soudí Karel Feix, generální ředitel firmy Kapsch, která mýtné pro stát smluvně provozuje. Na výši vybraného mýta se negativně projeví také zvýhodňování autobusové dopravy a množstevní slevy, které mohou dopravci čerpat zpětně už za část roku 2012. Zdroj: ŘSD (vam)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
17
Firemní benefity
Omezuje vás oční vada? Pocit štěstí, který vám může přinést návrat ostrého vidění, je k nezaplacení Lidským smyslem, který většina z nás považuje za nejdůležitější, je pravděpodobně zrak. Důkazem toho je, že od malička každého z nás provázejí rady a upozornění, abychom si dávali pozor na oči při hrách, sportování, ale i běžných každodenních činnostech. Jestli se těmito radami řídíme a jak o svůj zrak pečujeme v dospělosti, je druhá věc. Že je ale dnes dobrý zrak nutností v převážné většině profesí, o tom nelze pochybovat. V současné době je některou ze zrakových vad postižena značná část lidské populace. Do jaké míry problémy se zrakem člověka obtěžují nebo limitují, to demonstrují odpovědi na otázky, které jsme položili obchodnímu řediteli společnosti Lapp Kabel s.r.o., Ing. Josefu Kadlčíkovi. Jak vás, příp. vaše kolegy nebo podřízené, omezuje nošení brýlí v práci, při řízení vozu, sportovních aktivitách apod.? Brýle nosit, či nenosit? Toť otázka, kterou si kladu už víc než tři desetiletí. Můj zrak je postižen krátkozrakostí. Nošení brýlí je tedy pro mě každodenní praxí, jinak jsem ztracen. Brýle mi nikterak nevadí, tedy pokud je mám čisté a nepoškrábané, správně usazené na nose a jsem v suché místnosti. Horší už je to v zimě, nebo když venku prší či ostře svítí sluníčko. Vždy když brýle ráno hledám a nasazuji, pečlivě je čistím a nakládám s nimi jako s vlastním okem. Vždyť to vlastně pro mě další oči jsou. Za dobu, co brýle nosím, a vždy když si je kupuji, si uvědomím, kolik jsem jich už za život měl a kolik jich také rozbil. Všichni víme, že to není levná záležitost. Jelikož jsem aktivní sportovec, svitla pro mě v mladším věku naděje, že by se daly brýle nahradit kontaktními čočkami. Co však pomůže, když si čočky zapomenu vzít právě na důležitý badmintonový zápas, nebo mi cestou na hory vyschnou. Popř. když se kvůli prachu nebo písku nedají použít. Nebo naopak, když si je musím sundat před řízením auta, jelikož je v řidičském průkazu nemám zapsané. S možností
operace jsem se setkal už u dvou členů rodiny. Jejich štěstí v podobě navrácení ostrého vidění bylo neopakovatelné. Ano, sám uvažuji o zákroku formou operace laserem, i když to není levné. Věřím ale, že rozšířením benefitů i na možnosti takovéto péče o zdraví mohou přimět k uvažování o této příjemné změně stále víc lidí, kteří se s nedokonalým zrakem potýkají. Specialista na lidské zdroje téže společnosti, paní Lenka Kašíková, na otázku, jakým způsobem pečuje její zaměstnavatel o zdraví svých zaměstnanců, především pak o jejich zrak, odpovídá takto: Zdraví našich zaměstnanců a péči o ně považujeme za mimořádně důležitou. V dnešní době jim poskytujeme řadu výhod, které podporují jejich zdraví – týden dovolené na zotavenou navíc, příspěvky na dovolenou, zdravotní pomůcky, mj. i brýle, příspěvky na sport, wellness a podobně. Myslíte si, že horší zrak zaměstnanců může mít špatný vliv na výkonnost a efektivitu jejich práce? Rozhodně ano. Naši zaměstnanci pracují na dvou typech pracovních pozic – jednou je práce na počítači a druhou práce manuální. Při své činnosti potřebují mít svůj zrak ve velmi dobrém stavu, protože je tato práce pro jejich zrak namáhavá. Část zaměstnanců také pravidelně řídí firemní auta, kde je dobrý zrak nepostradatelný. Myslíte si, že by vaši zaměstnanci ocenili firemní benefit v podobě možnosti podstoupit za výhodných podmínek oční operaci laserem? Ano, podle našeho názoru by tento benefit zaměstnanci ocenili a pravděpodobně taky mnozí využili. Nic není nemožné Jedním z nejrenomovanějších zařízení zabývajících se odstraňováním očních vad je soukromá oční klinika GEMINI, která rozvíjí dlouholetou tradici zlínské oční chirurgie. V čele týmu specialistů stojí primář MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D., oční chirurg s dlouholetou praxí a vysokým renomé, a to jak v Česku, tak i v zahraničí. Je znám svým přínosem pro oční medicínu řadou unikátních očních operací, které provedl v mnoha případech jako první v České republice, nebo i ve světě.
Klinika provozuje v ČR pět pracovišť, a to ve Zlíně, Praze, Českých Budějovicích, Ostravě a Brně. Jedno své pracoviště otevřela také ve Vídni. Všechna jsou vybavena špičkovými lasery, včetně unikátního 6D laseru SCHWIND AMARIS 750S. Jako první v Evropě zavedla klinika Gemini také laserovou operaci šedého zákalu femtosekundovým laserem VICTUS. Gemini tak provozuje největší síť moderních laserů pro korekci očních vad v Česku. Mnoho lidí dnes přichází na to, že zmíněná operace sice představuje značnou investici, která se však ve srovnání se ztrátou zaměstnání v důsledku špatného zraku jednoznačně vyplatí. Nehledě na ohromné zlepšení životního komfortu člověka, který operaci podstoupí. Dalším úhlem pohledu je důležitost dobrého zraku zaměstnanců pro jejich zaměstnavatele. Pokud je tomu naopak, přináší to spoustu nepříjemností, které mohou končit pracovními úrazy nebo přinejmenším snížením pracovní výkonnosti a efektivity zaměstnance. „Naše klinika připravuje pro zaměstnavatele systém benefitů v oblasti péče o zrak. Aktivně oslovujeme představitele firem s nabídkou zaměstnaneckých karet,“ říká Petra Benešová, manažerka marketingu kliniky Gemini, a dodává: „Tato karta přináší u zákroků, které nehradí zdravotní pojišťovny, výrazné cenové zvýhodnění. Nabídka je díky naší síti pracovišť dostupná na celém území ČR. Dlouhodobě spo-
lupracujeme s různými typy firem, od velkých kulturních institucí přes průmyslové podniky až po banky. Na tuto nabídku máme velmi dobrou odezvu a lidé opravdu na základě těchto karet přicházejí a slevu využívají.“ Novinkou, kterou v současné době klinika nabízí, je akce pro lyžaře. K těm dnes patří většina manažerů a všech, kteří žijí aktivně. Jde o operaci očí metodou Diamant 6D LASIK, po které klient nemusí absolvovat žádnou rekonvalescenci a téměř okamžitě může pracovat a věnovat se důležitým aktivitám. Pro lidi, kteří si nemohou z hlediska svého pracovního nasazení dovolit zameškat byť jen pár dní, je tato operace ideální alternativou. Klinika Gemini poskytuje po předložení jakéhokoliv skipasu z letošní sezony slevu na zákrok ve výši 6000 Kč, navíc jako bonus získá klient dvouleté předplatné časopisu Snow a teleskopické trekové hole značky Birky v ceně 1200 Kč. Akce platí v případě objednání operace do 15. 3. 2013. „Jedním z důvodů, proč jsme tuto kampaň zaměřili na lyžaře, je skutečnost, že právě u tohoto dynamického sportu jsou zrakové vady velmi omezující a ve výsledku nebezpečné nejen pro daného sportovce, ale také pro všechny okolní účastníky. Diskomfort při tomto sportu přizná určitě každý, kdo musí pod lyžařskými brýlemi nosit i brýle dioptrické,“ vysvětluje Petra Benešová. Víc informací na www.gemini.cz. Tomáš Kovalčík
Prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D. Medicínu studoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. V letech 1995–2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Hradci Králové. Tématem jeho dizertace byla metoda LASIK. Dnes má za sebou dlouholetou praxi v nezvykle široké škále očních operací a je mezinárodně známým inovátorem oční chirurgie. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v ČR. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře. Počátkem roku 2011 obdržel Jeseniovu cenu a byl vyhlášen lékařem roku 2010. V září 2012 obdržel stříbrnou medaili Senátu za zásluhy o rozvoj oční chirurgie. Je ženatý, má dvě děti a bydlí ve Zlíně.
.
Ničitel soukromí v práci? Sociální média! Pětina Čechů přestala ze strachu před kyberšikanou zveřejňovat své soukromé informace Manažer prochází sociální sítě a hledá informace o svých kolezích a podřízených. Co se stane, když najde něco nevhodného? Podle výsledků studie Digitální život v práci, kterou připravila společnost AVG Technologies, ji proti kolegovi nebo podřízenému použije 12 % českých manažerů. To je nejvíc ze sedmi zkoumaných států. Studie, které se zúčastnilo celkem 4000 respondentů, se zabývá zneužíváním soukromých informací na sociálních sítích a kyberšikanou na pracovišti. Studie zjistila, že se využívání sociálních médií dostalo i do pracovní sféry, často s negativními dopady na zaměstnancovo soukromí. Někteří uživatelé proto aktivitu na sociálních sítích raději úplně zrušili, nebo velmi omezili. Jednomu z deseti čes-
kých respondentů se už stalo, že objevil na sociálních sítích tajnou diskuzi o své osobě, kterou vyvolal někdo z jeho kolegů. Trapně se cítilo 12 % Čechů, když se na sociálních sítích objevily jejich nevhodné fotografie z firemních akcí. Naproti tomu se pouze 5 % respondentů z České republiky stalo terčem nechtěné romantické pozornosti ventilované pomocí digitální komunikace. Pro porovnání, tuto zkušenost má například 10 % dospělých Američanů. Využívání sociálních sítí za soukromým i pracovním účelem sílí, ruku
v ruce s tím jde i rostoucí zájem zaměstnanců o jejich vlastní soukromí. Při posílání informací je 59 % Čechů ostražitějších, 21 % „postování“ soukromých informací omezilo, 20 % tuto činnost dokonce úplně zrušilo. Zodpovědnost je na zaměstnancích i firmách Podle Tony Anscomba ze společnosti AVG studie zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit vzdělávání v oblasti sociálních médií a zajistit, aby zvýšený zájem o ně jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů vedl k vytvoření
etikety sociálních médií v pracovním prostoru. A nemyslí tím jen to, že jsou zaměstnanci zodpovědni za to, co zveřejňují on-line, a měli by to dělat tak, aby nepoškozovali sebe, svoji společnost nebo svoje kolegy. Zaměstnavatelé, kteří se sami starají o sociální sítě společnosti, mají podobný úkol při správě firemních sociálních sítí. Dokud si všichni nebudou vědomi toho, co je, a co není přijatelné online chování, nebude snaha o zavedení striktních pravidel příliš úspěšná. Zůstávají tak otevřené dveře pro šikanu a nabourávání se do soukromí. „Zaměstnanci ve firmách často mluví o tom, že si svou práci nosí domů. Vůbec si ale neuvědomují, že dochází i k druhému paradoxu – nosí si do práce svůj domov, své soukromí,“ potvrzuje nový fenomén Jon Hill, generální ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Slovensko, a dodává: „Je proto třeba zacházet s osobními informacemi, k nimž má například díky sociálním sítím přístup i kolega nebo nadřízený, opatrně. I v České re-
publice už máme zkušenosti s tím, jaké problémy to může přinášet.“ Další zajímavá zjištění • 54 % Čechů by si s kolegou, který je po internetu šikanuje, promluvilo tváří v tvář na pracovišti. V Německu by osobní konfrontaci volilo 65 %, naopak ve Španělsku jen 38 %. Mimo prostory firmy by tuto situaci řešilo přímo 22 % Čechů. • 56 % Čechů považuje kritizování kolegů za jejich zády pomocí digitální komunikace za kyberšikanu. Toto číslo je nejnižší ze všech zkoumaných států. Například na Novém Zélandu si to myslí 80 %. • Dělat si legraci z kolegy pomocí digitální komunikace kvůli jeho chování na soukromém večírku nebo jiné akci, která se objeví na sociálních sítích, považuje 60 % Čechů za kyberšikanu. • Podle 23 % Čechů má jejich společnost zavedena pravidla proti kyberšikaně, ale 47 % netuší, zda něco takového u nich ve firmě existuje. (com)
černá azurová purpurová žlutá
1 8 /leden – ún or/2 01 3
Finance Skupina Citfin dosahuje i přes ekonomickou krizi každoročního růstu
Úspěch na devizovém trhu Skupina Citfin zastřešující společnosti Citfin – Finanční trhy a Citfin, spořitelní družstvo, přichází na počátku roku 2013 s předběžnými výsledky svého hospodaření za uplynulý rok, konkrétně s hodnocením počtu obchodů a obratu směnných obchodů. Citfin v daném období zaznamenal nárůst meziročního obratu směnných obchodů i počtu obchodů o 12 %.
Martina Arnold Rubín, CEO skupiny Citfin.
Přes období ekonomického útlumu pokračuje skupina Citfin ve své dlouhodobé obchodní strategii a už teď může nazvat rok 2012 úspěšným. Důkazem je skutečnost, že se opět podařilo zvýšit všechny důležité výkonnostní ukazatele. Meziročně došlo k nárůstu celkového
objemu klientských směnných obchodů o 5,6 mld. Kč, k zvýšení počtu realizovaných zahraničních platebních operací z 87 233 na 97 366, počtu klientů na víc než 9200 a rovněž k růstu generovaného zisku. Finanční výsledky skupiny Citfin svědčí o dlouhodobé
stabilitě, vysoké konkurenceschopnosti a nákladové střídmosti. Společnost Citfin – Finanční trhy nabízí podnikům obchodujícím se zahraničím komplexní služby v oblastech směny deviz, zahraničního platebního styku a řízení kurzových rizik. Výhodné směnné kurzy jsou nabízeny v 15 měnách, například EUR, USD, GBP, PLN JPY, CHF, SEK, DKK, HUF a dalších. Druhá společnost pod vlajkou skupiny – Citfin, spořitelní družstvo, je v podstatě výjimečným subjektem v České republice, neboť se specializuje na poskytování finančních služeb v oblasti směnných obchodů a platebního styku pro své členy, firmy orientované na zahraniční obchod. V roce 2011 bylo portfolio produktů společnosti doplněno o unikátní Firemní multiměnový účet EASY, mezi jehož hlavní výhody patří především první tři europlatby měsíčně zdarma, příchozí zahraniční a tuzemské platby zdarma
E-faktury ušetří miliardy Zvýšení DPH o jeden procentní bod, ale také zrovnoprávnění elektronických faktur s papírovými přinesla novela zákona o dani z přidané hodnoty, s účinností od 1. ledna t. r. Harmonizuje tak tuto oblast se směrnicemi Evropské unie. Do zákona také patří. Její zakomponování do české legislativy by mělo za šest let ušetřit asi 23 mld. Kč, v rámci celé Unie je přínos odhadován na 240 mld. eur! Cesta k úplné elektronizaci nebude ale jednoduchá a zdá se, že ani rychlá. Téměř čtyři pětiny firem si totiž elektronicky přijatou fakturu vytisknou a dál ji uchovávají pouze v tištěné podobě. Okolo 20 % firem fakturu doručenou ve formátu PDF tiskne dokonce opakovaně. A necelá pětina firem, které elektronické faktury zpracovávají, požaduje po svých dodavatelích připojit k elektronické faktuře také elektronický podpis. Údaje
vyplynuly z odpovědí 245 středně velkých a velkých firem s ročním obratem nad 100 mil. Kč v rámci aktuálního průzkumu společnosti CCV Informační systémy. Vzhledem k platnosti nového zákona, který mj. požaduje po každém plátci DPH zajištění věrohodnosti původu všech faktur, neporušenosti jejich obsahu a zajištění čitelnosti po celou dobu uchování dokladu, se tyto firmy do budoucna vystavují velkému riziku.
Věrohodnost původu Právě elektronické faktury opatřené elektronickým podpisem jsou totiž schopny ulehčit zajištění oněch důležitých vlastností – neporušenosti obsahu a věrohodnosti původu faktury. Pokud totiž podle nového znění zákona nepoužijí elektronický podpis nebo EDI (Electronic Data Interchange), budou muset zajistit další kontrolní mechanismy vytvářející spolehlivou tzv. auditní stopu. To znamená např. pomocí vzájemného odkazování a párování dokladů prokázat průběh uskutečnění příslušného daňového plnění s dostatečnou mírou jistoty třeba ze tří nezávislých stran (objednávky od zákazníka, dodací listy od dodavatele, výpisy z účtu od banky apod.). Novela zavádí nové obecné formulace pro výklad pravidel fakturace, vystavení a uchování dokladů, které se vztahují stejně na papírovou i elektronickou formu dokumentu. Firmám, které dosud platná zákonná ustanovení při využívání elektronické fakturace respektovaly, nepřináší zásadní změnu. Podle dosud platné úpravy bylo možné vystavovat doklady pouze tak, že
a bezplatné vedení účtu v 31 měnách. V Citfinu jsou všechny finanční vklady na Firemním multiměnovém účtu EASY pojištěny ve výši 100 %, maximálně do částky 100 tisíc eur, a podléhají stejnému režimu ochrany jako v bankovním sektoru. Garantem ochrany vkladů klientů Citfinu je Fond pojištění vkladů, jehož činnost je upravena zákonem o bankách. Citfin pečlivě zvažuje každý krok v rozhodování o budoucnosti společnosti tak, aby byla schopna v co nejvyšší kvalitě služeb a nabízených produktů plnit své závazky vůči klientům. V porovnání s ostatními spořitelními družstvy Citfin neposkytuje úvěry, a zároveň do své nabídky nezařadil ani vklady s nadměrným úročením. Toto naprosto eliminuje existenci úvěrového rizika v Citfinu a výrazným způsobem přispívá k jeho finanční stabilitě. Skupina Citfin je předním hráčem na devizovém trhu už od roku 1996
a specializuje se na poskytování finančních služeb firemní klientele. Hlavními kvalitami, které klienti nejvíc oceňují, jsou především cenová výhodnost služeb, rychlost provádění operací, vysoká odbornost a individuální přístup. Dohled nad činností skupiny Citfin, stejně jako nad všemi ostatními finančními institucemi, vykonává Česká národní banka. (tk)
byly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem nebo značkou, nebo pokud byla zaručena věrohodnost původu a integrita obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou dat EDI. Zásadní rozdíl nové úpravy je v tom, že stejné požadavky, které dosud byly kladeny na elektronický dokument, budou platit také pro papírovou formu. Novela zákona je mj. nositelem nových opatření a postupů proti daňovým únikům. „Dá se očekávat, že tak jak požaduje, aby faktury přesně navazovaly na průběh plnění v ostatní dokumentaci, vyvolá změny dosud bezstarostného přístupu řady plátců DPH k dokladům v listinné formě. Ostatně u elektronické formy faktury je povinnost zajistit věrohodnost původu a neporušenost obsahu dokladu obdobně ukotvena už v dosud platné úpravě,“ komentuje současný problém Barbora Procházková z advokátní kanceláře Central European Advisory Group. I další výsledky průzkumu totiž potvrzují, že většina firem dosud přistupuje k problematice elektronické fakturace poměrně lehkovážně. Jak jinak vysvětlit skutečnost, že i když víc než 51 % oslovených firem vystavuje své faktury elektronicky, jen menšina z nich (41 %) je opatřuje elektronickým podpisem. A i když jím opatřeny jsou, velmi často si je jejich pří-
jemci vytisknou a dál archivují v tištěné podobě. Tento postup však Barbora Procházková rozhodně nedoporučuje: „Pokud společnost nepoužije autorizovanou konverzi dokumentu prostřednictvím notáře nebo Czech Pointu, což se samozřejmě ve většině případů neděje, pak časem dojde k oslabení autenticity původu a integrity obsahu, případně k jejich ztrátě, a snižuje se tak důkazní síla tohoto dokumentu. Společnost pak v budoucnu ztrácí možnost pořídit opis dokumentu.“
Outsourcing mezd – klady a zápory Co je lepší? Dělat si mzdové záležitosti ve firmě vlastními silami, nebo svěřit tak citlivé údaje a čísla do rukou a počítačů někomu úplně cizímu? Stále víc firem přichází na chuť druhé variantě, kdy zadá nevýdělečnou vedlejší činnost externím dodavatelům, sníží tak náklady a může se maximálně soustředit na vlastní podnikání. Outsourcing mezd a účetnictví využívají v současné době především velké podniky, zejména nadnárodní společnosti, které mají s touto službou a typem podnikání dlouholeté zkušenosti (především ze Skandinávie). Výhody však plynou nejen těmto gigantům, ale dají se zobecnit i pro malé a střední firmy. Jaké jsou tedy v tuzemských podmínkách nejběžnější modely fungování mzdové agendy a účetnictví?
Interní řešení: Dlouholetá klasika z doby, kdy pojem outsourcing nebyl v našich zeměpisných šířkách ani znám. Jde o model zpracování mezd vlastním mzdovým oddělením, tedy zaměstnanci vlastní firmy. Ale to je také snad jediná výhoda. Šéf má mzdovou účtárnu pořád k ruce, stačí přejít přes chodbu a zadat úkol. Jenže tyhle lidi musíte platit, vést je k odbornosti, vzdělávat, vytvořit jim pracovní místa s počítači, telefony, kopírkami a tiskárnami. A teď si vezměte, že jste střední firma, a účetní dlouhodobě onemocní. Musíte najít okamžitou náhradu. Nemluvě o tom, že ta náhrada třeba nebude umět držet jazyk za zuby a všude roztrousí, že zrovna ten a ten mistr bral na prémiích víc než ostatní … Rizik je prostě mnohem víc, než kladů. Klasický outsourcing: Mzdy a veškerou agendu s tím spojenou dělá jiná firma a dodává ji formou služby tzv. „na klíč“. Rizikem může být v tomto případě nedokonale uzavřená smlouva a v ní
špatně definované pojmy služby. Jako šéfové také ztrácíte přímý dohled. Výhod je ale podle outsourcingových odborníků mnohem víc. Především přenesení zodpovědnosti na dodavatele. Nasmlouvaná firma zodpovídá za správnost údajů, vyřizuje za vás kontakty na sociálce i zdravotních pojišťovnách. Nemusíte se starat o školení personálu, o stav PC a jeho softwaru, a zůstává vám tak mnohem víc času i prostředků pro vlastní podnikatelskou činnost. Vlastní outsourcing: Je to v podstatě zpracování mzdové agendy sesterskou či dceřinou společností, případně firmou, která je jakkoliv majetkově či personálně propojena s hlavní společností. Jde o tzv. Share Service Center (SSC) a týká se to hlavně velkých korporací. Výsledkem má být co největší očištění mateřských společností od podružných činností a maximální soustředění na vlastní výdělečnou činnost. Výhodou je, že finanční prostředky zůstávají uvnitř skupiny, dá se okamžitě reago-
vat na změny a operativně se přizpůsobit novým podmínkám. Není to však levné, a navíc je to náročné z hlediska optimálního nastavení procesu. Kombinovaný outsourcing: Jde o kombinaci všech předcházejících forem outsourcingu. Hodně rozšířená je varianta, kdy zaměstnanec outsourcingové společnosti dochází do sídla firmy a je v kontaktu s příslušnými pracovníky. Zná tak prostředí firmy, je flexibilnější, ale na druhé straně „náročnější“ na vedení. Tohle byly čtyři základní formy outsourcingové spolupráce, ale brány vždy z pohledu klienta. Jenže ke spolupráci musejí být vždy dva, nejen ten, kdo bere, ale i ten, kdo tzv. dává. Pro dodavatele, stejně jako odběratele této služby platí, že základem dlouhodobé a fungující spolupráce je vzájemná komunikace. Dodavatel musí jasně vědět, co se od něj očekává, co má být cílem spolupráce a jakou cestou k vytčenému cíli společně dojít. Pokud se zadavatel chce pouze zbavit
.
Víc informací na: www.citfin.cz
Startovní čára Novela zákona o DPH, která harmonizuje českou právní úpravu se směrnicí EU o elektronické fakturaci, může být, jak už bylo zmíněno, startovní čarou pro mnohamiliardové úspory. Elektronická fakturace totiž umožňuje nejen kratší platební lhůty, nižší chybovost, náklady na tisk či poštovné, ale přináší i zcela zásadní časové úspory, pokud jsou faktury zasílány ve strukturovaném formátu tak, aby mohly být automatizovaně načteny do informačního systému protistrany. V ČR jde o formáty jako XML, EDIFACT, XML EDI nebo ISDOC, přičemž jejich využití je zatím až na výjimky velmi malé, a ani v segmentu firem s víc než deseti zaměstnanci nedosahuje podílu deseti procent. (hh) vlastní zodpovědnosti, vše shazovat na dodavatele a mít v hledáčku pouze cenu a nic jiného, je to špatně. Odborníci na mzdový outsourcing tak definovali základní pojmy úspěšné spolupráce zadavatele i dodavatele: V první řadě je potřeba vyjasnit si společný cíl, k jehož splnění udělají oba subjekty maximum ze svého pohledu. Každá strana by měla pochopit míru rizika a specifiku klienta. Velmi důležité je hned na začátku vzájemné spolupráce dohodnout zásady komunikační politiky, vymezit kompetence, nastavit procesy. Cítit k sobě vzájemnou důvěru, otevřenost a hrát prostě fair-play. Velmi podstatný je i ekonomický rozměr projektu. Ne vždy totiž musí platit, že outsourcing je levnější, než vlastní mzdové oddělení. I když ve většině případů tomu tak je. Pravdou ale zůstává, že mnohdy bývá jediným motivem pořízení mzdových outsourcingových služeb cena, resp. snaha ušetřit peníze. Opomíjet by se neměla ani společenská zodpovědnost dané firmy. Vezmu na mzdy outsourcingovou firmu, ale co udělám s vlastními pracovníky? Jiné uplatnění pro ně ve firmě nemám, tak je propustím. I tohle bývá častým scénářem. (hh)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
19
Finance
Důvěřuj, ale prověřuj! Zájem o outsourcing v České republice klesá. Potvrzují to čísla z průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. „Vypovídají o tom čísla zjištěná z odpovědí generálních ředitelů,“ říká Norbert Török, manažer řízení rizik PwC ČR, který se zabývá zejména oblastmi hodnocení kontrolního prostředí, prověrkami systémů ERP, souladu se zákonem a audity podle standardů. Na základě jeho podkladů vznikl tento článek. Hospodářská krize, zvyšující se konkurence a tlak na efektivitu nutí čím dál víc manažerů k úvahám, je-li ekonomicky výhodnější některé procesy spravovat uvnitř společnosti, nebo je spíše outsourcovat. I když bývá outsourcing často spojován se snižováním nákladů, nemusí to vždy být primární důvod k tomu, zajišťovat určitý proces externě. Stále víc firem chce prostě koncentrovat svou pozornost a energii na činnosti, které vytvářejí přidanou hodnotu a prodeje. Podpůrné činnosti pak nechávají na těch, kteří se na ně specializují a zvládnou je efektivněji. Nejčastěji se outsourcují činnosti jako IT, finance, HR, právní služby nebo výzkum a vývoj. Finanční outsourcing Obvykle zahrnuje uzavírání smluv s externími poskytovateli finančních a účetních služeb. Ze všech různých forem finančního outsourcingu je nejběžnější zpracování
mezd a finančního účetnictví. Výjimkou není ani zajištění funkce hlavní účetní či finančního kontrolora nebo outsourcing kompletní agendy finančního oddělení. Činnosti finančního účetnictví, které se typicky outsourcují, pokrývají zpracování přijatých a vydaných faktur, majetkovou evidenci, pokladny, platby, cestovní náhrady nebo i zpracování daňových přiznání. Menší či středně velké společnosti často využívají této formy outsourcingu jako prostředku k udržení nízkých nákladů, zejména proto, že jsou závislé na expertíze odborníků, jako jsou účetní, k zajištění správnosti a úplnosti svých finančních záznamů. Zaměstnání těchto specialistů a zajištění veškeré pod-
pory k jejich činnosti, včetně odpovídající softwarové podpory, by bylo nákladnější, než funkci jednoduše outsourcovat. Nicméně i velké korporace někdy zjistí, že tato forma outsourcingu může být za určitých podmínek nákladově efektivnější. Nejčastěji se využívají služby v oblastech zpracování pohledávek a závazků. Nevýhodou, zejména pak pro větší korporace, je ztráta manažerské kontroly. Je totiž mnohem obtížnější vykonávat kontrolu nad zaměstnanci jiné společnosti než řídit vlastní. V případě finančního outsourcingu je nutno brát v úvahu také zvýšené riziko přístupu externího subjektu k citlivým datům společnosti a jejích zaměstnanců. Dále mohou nastat problémy s kvalitou
poskytovaných služeb, pokud poskytovatel nemá správné postupy nebo dostatečné zkušenosti.
své straně zavést a dodržovat. Není možné se spolehnout jen na smlouvy o úrovni poskytovaných služeb.
Syndrom profesionála Pohled na outsourcing se po letech změnil a období rychlého růstu bylo vystřídáno obdobím rozčarování. To potvrzují odpovědi generálních ředitelů, kteří se zúčastnili tradičního průzkumu PwC ČR. Loni se k outsourcování některé z vedlejších činností chystalo přibližně 20 % dotázaných. Letos tyto plány mělo jen 11 % z nich. Nově naopak roste mezi firmami zájem o „insourcování“, aneb vykonávání činností, které byly v minulosti outsourcovány, opět vlastními silami. Tímto směrem se chystá vydat víc než 10 % firem. K tomu, aby outsourcing mohl správně fungovat, je potřeba, aby byl správně načasovaný, a aby byly jasně formulovány jeho důvody a očekávání do něj vložená. Je rovněž potřeba definovat kontrolní mechanizmy, které zajistí kontrolu kvality u outsourcingového partnera. Právě kontrolou kvality se podle zjištění zabývá jen každá třetí společnost a důsledně zabezpečenu ji má jen každá pátá. Outsourcingový partner bývá často ze strany zadavatele vnímán jako expert, který logicky rozumí tomu, co dělá. Tento jev je též nazýván „syndromem profesionála“ a může vést k domněnce, že outsourcovanou práci není nutné kontrolovat. Je potřeba si ale uvědomit, že outsourcováním služeb se není možné zbavit odpovědnosti za jejich výsledek pro koncového zákazníka. Je na managementu, aby dohlédl na pokrytí všech rizik u služeb, které si firma nechává zpracovávat externě. Tomu může napomoci definování kontrolních mechanismů, které musí outsourcingoví partneři na
Kdy, s kým, a jak Jako vhodný nástroj k motivaci partnerů může sloužit také systém sankcí a odměn. Doporučujeme však zároveň, aby si objednavatel smluvně zajistil, že on nebo jím pověřená třetí strana může provést kontrolu činností, které outsourcingový partner vykonává. Servisní organizace by měla být schopna objednateli odpovědět na otázku, jak zaručí kontrolu nad aktivitami svých pracovníků. Nemělo by přitom zůstat u obecných popisů vnitřních směrnic outsourcingové organizace nebo domluvy o sledování ukazatelů výkonnosti. Na řadu by měly přijít i hmatatelnější důkazy. Ideální je, pokud outsourcingový partner může klientovi nabídnout report podle standardu ISAE 3402 (International Standard on Assurance Engagements) nebo SSAE 16 (Statement on Standards for Attestation Engagement), dříve též SAS 70. Reporty připravené podle těchto standardů obsahují popisy kontrol prováděných servisní organizací společně s výrokem nezávislého auditora dokládajícím jejich efektivitu. V takových případech se může klient plně spoléhat na kontrolní prostředí servisní organizace. Měl by však zhodnotit, zda kontroly, které jsou předmětem reportu, dostatečně pokrývají všechna relevantní rizika, a případně požadovat zavedení jiných, pro něj více vyhovujících kontrol. Otázkou tedy není jenom jestli outsourcovat, nebo ne, ale také kdy, s kým, za jakých podmínek, a zejména pak jak servisní organizace zajistí a prokáže kontrolu nad smluvními aktivitami. Jan Hrabálek
Vymáhání dluhů není jen pro otrlé Dluhy lze vymáhat důrazně, a přitom eticky, s jistou dávkou elegance názor, že stanovení jasné legislativní hranice práv a povinností inkasních agentur je v podstatě nutné. Slibuji si od toho „oddělení zrna od plev“ a celkovou kultivaci našeho druhu podnikání. Věřím, že se stane důvěryhodnějším pro věřitele i dlužníky. Jsem pro kontrolní mechanismy a aktivitu usilující o vznik zákona o inkasních agenturách plně podporuji.
Finio a.s. je inkasní agenturou podporující vznik zákona o inkasních agenturách, který vychází z iniciativy členů Asociace inkasních agentur (AIA). Na naše otázky týkající se efektivity vymáhání pohledávek formou outsourcingu, regulace trhu inkasních agentur a úspěšnosti FINIO odpovídá předseda jejího představenstva Ing. Ivan Wolf. Mimosoudní vymáhání se stále častěji realizuje formou outsourcingu. Jaké jsou jeho výhody a úspěšnost? Výhody spatřuji jednoznačně v rychlosti vymáhání, nenáročnosti na administrativu a předávání pohledávek a v neposlední řadě ve finančních podmínkách. Náklady mimosoudního vymáhání jsou výrazně nižší než náklady soudního řízení či dalších způsobů získávání nezaplacených pohledávek, přičemž např. úspěšnost v případě FINIO mnohdy přesahuje 60 %. Jednoznačně jde o efektivní, a přitom pro dlužníka šetrný způsob vymáhání. Jak nákladné tedy vymáhání formou outsourcingu je? FINIO si nárokuje inkasní odměnu po dlužníkovi. Znamená to, že pro věřitele je tato služba zdarma. Tento základní rámec je v některých případech modifikován na konkrétní situace. To je však už otázka dvoustranných smluv mezi naší agenturou a konkrétním věřitelem.
Ing. Ivan Wolf.
Jak se mám orientovat na českém trhu inkasních agentur, když je mi toto prostředí neznámé a chtěla bych využít služeb solidní agentury? Orientace v našem přesyceném segmentu podnikání není opravdu jednoduchá. V České republice však působí AIA, kde se profesně sdružují společnosti, které chtějí změnit pohled na vymahačské firmy. Všichni její členové ctí Etický kodex a řídí se jasnými pravidly. Právě toto kritérium může být pro zvolení seriózní inkasní agentury vodítkem. Mám dojem, že v této oblasti může podnikat prakticky kdokoliv. Necítíte potřebu to nějak změnit? Otázkou se dotýkáte velmi aktuálního tématu. AIA prosazuje legislativní kroky, které by regulovaly subjekty inkasního trhu, a také náklady, které lze za inkasní činnost požadovat po dlužníkovi. Zastávám
Proč si pro outsourcing pohledávek zvolit právě FINIO? V naší společnosti děláme věci profesionálně a zakládáme si na osobním přístupu ke klientovi. Zachování dobrého jména našeho klienta je pro nás prioritou a tvrdíme, že lze dokonce zachovat i dobrý vztah mezi klientem a jeho dlužníkem, pokud se vymáhání pohledávky děje eticky. Náš inkasní systém je plně elektronický, neustále ho zdokonalujeme, a co je podstatné – umožňuje klientovi do něj nahlížet. Nejsme tedy pro věřitele tajemnou černou skříňkou, ale transparentní společností, která se nebojí kontroly své práce ze strany klienta. Náš úspěch je jasně měřitelný vymožením konkrétní pohledávky, nikdy od klienta nevybíráme žádné zálohy, ani paušální platby. Naše odměna se odvíjí pouze od vymožené pohledávky. Nechováme se tedy jako dodavatel služby, ale jako partner věřitele se stejnou motivací. I proto je naším mottem heslo: Výsledky místo služeb. To jistě zní pro věřitele zajímavě, nicméně můžete jmenovat něco, v čem je FINIO jedinečné? Přijít na trh s něčím jedinečným není v našem podnikání vůbec snad-
né. Náš úspěch na jedné straně spočívá v detailech a v jejich provedení lidskou bytostí, na druhé straně se opírá o vysokou míru automatizace a nejvyspělejší techniku. Naše jedinečnost spočívá v tom, že jsme obě tyto stránky spojili v oblasti, kde to zatím na trhu v tak vysoké míře nikdo neudělal – ve vymáhání pohledávek formou osobních návštěv dlužníka. Vznikl zcela unikátní systém řízení, sledování a kontroly výkonu v terénu, tzv. Field Collection Applications. Systém jsme ve společnosti povýšili na samostatný brand Finio ONE. Stal se pro nás výzvou k dalšímu zdokonalování, stále hledáme náměty na jeho další zefektivnění a rozvoj. Tvrdíme totiž, že společnost, která nenachází nové myšlenky a neinvestuje do nich, nejenže stagnuje, ale ve skutečnosti se v tržním prostředí propadá. Jak tento systém funguje? Je založen na kompletním zpracování dat elektronickou cestou, počínaje daty od našeho klienta. V případě, že dlužník svůj závazek v první fázi mimosoudního vymáhání nezaplatí, můžeme po dohodě s klientem přistoupit na vymáhání formou osobní návštěvy dlužníka. Naši inspektoři jsou všichni zaměstnanci FINIO, operují po území celé České republiky a jsou vybaveni zařízením se schopností datového přenosu. Zařízení je napojeno do našeho interního počítačového systému a umožňuje velmi sofistikovaným způsobem plánovat denní výjezdy, přijímat data pro výkon v terénu, shromažďovat veškeré informace z návštěvy dlužníka včetně pořizování fotodokumentace a odesílat on-line data
z provedeného výkonu do našeho interního systému. Náš inkasní specialista tedy získává data z výkonu okamžitě a může následný proces vymáhání přizpůsobit konkrétní situaci. Rychlost a efektivita vymáhání se tím výrazně zvyšují. Zmínil jste se o tom, že Field Collection Applications umožňuje také sledování a kontrolu vašich inspektorů. Co všechno systém monitoruje? Systém je určen především k vymáhání pohledávek. Nicméně umožňuje využít další funkce, jako jsou např. optimalizace trasy denního výjezdu s navigací do nejbližšího místa výkonu, plánování další schůzky, tzv. GPS tracking (neboli on-line mapování přístroje), výkaz práce inspektora, informace o tankování vozidla a najetých kilometrech, různé formáty reportingu atd. Zkrátka, našli jsme prostor, kde můžeme dále růst, kde se můžeme výrazně odlišit od konkurence a kde náš klient získává zajímavou přidanou hodnotu. (mm)
.
[email protected] www.finio.cz
černá azurová purpurová žlutá
2 0 /leden –ú n or/2013
ManaÏer roku
Na Žofíně se rozdá manažerské zlato Už 20 let testuje soutěž Manažer roku kvalitu manažerů Většina manažerů, nominovaných do jubilejního 20. ročníku soutěže Manažer roku, komentuje svoji účast „jako možnost otestovat své kvality, porovnat se s kolegy z branže, inspirovat se, setkat se s nejlepšími manažery České republiky a zlepšit prestiž své profese“. Vnímají ji jako exaktní a sofistikovaný projekt s desítkami parametrů a kritérií, nesrovnatelný s ostatními soutěžemi a anketami. Už to, že manažer s úspěchem projde náročným několikastupňovým hodnocením a stane se finalistou soutěže, mu přidá na důvěryhodnosti a prestiži a přiřadí ho k lize těch nejlepších v zemi. Z dalších, už kritičtějších postojů účastníků soutěže, tentokrát na aktuální témata ve společnosti, např. na korupci, vyplývá, že nominovaní ve svých firmách zavádějí etické kodexy, zapojují se také např. do hnutí PodnikameBezKorupce.cz nebo do Koalice pro transparentní podnikání a neakceptují zakázky za tzv. provize. U některých oborů existuje řadu let standardní postup výběrových řízení formou elektro-
covišti. „Každý finalista si musí projít mnohastupňovým náročným hodnocením a jednou jeho součástí je právě audit,“ uvádí Jan Preclík, předseda Hodnotitelské komise. „Například když s hodnoceným manažerem procházíme fabriku a vidíme, že se s většinou kolegů a zaměstnanců zdraví jménem, tak to vypovídá nejen o dobré atmosféře v podniku, ale i o jeho manažerském přístupu, metodách a týmové práci – a nebudou to asi jen fráze na papíře,“ poznamenává Jan Preclík.
nických aukcí, kterých se účastní dodavatelé z celého světa a jejichž systém korupci eliminuje. Na druhé straně se s korupcí mnozí čeští manažeři setkávají téměř denně. „Jednou podáš prst, a už nejsi svobodný“, říká jeden z manažerů, hodnocených v soutěži. A jedním dechem dodává, že korupci odmítá, protože chce být svobodný, aby mohl být konkurenceschopný. Velké finále bude 25. dubna Do 20. jubilejního ročníku soutěže Manažer roku bylo letos nominováno téměř 200 manažerů a manažerek z celé republiky. Soutěž je otevřená a o účast projevují zá-
jem i manažeři-cizinci, kteří u nás dlouhodobě pracují. V rámci Dne úspěšných manažerů a firem 25. dubna budou slavnostně vyhlášeni vítězové a vítězky jednotlivých kategoriích, např. Manažer roku, Manažerka roku, TOP 10, Vynikající manažer střední firmy, Vynikající manažer malé firmy, Mladý manažerský talent do 35 let či Manažeři odvětví. Hlavním argumentem důvěryhodnosti projektu je, že manažeři nejsou hodnoceni jen podle nominací či čísel, argumentů a výsledků na přihlášce, ale že uvedená fakta jsou prověřována v praxi – a to formou manažerského auditu přímo na pra-
Den úspěšných manažerů a firem Dlouhodobě je odbornou veřejností vnímán jako svátek manažerů. V paláci Žofín je pro ně tradičně připraven atraktivní odborný i prestižní program. Letošní manažerský den, 25. duben, začíná mezinárodní konferencí České manažerské asociace: „Nenechme ujet vlak – úloha manažerů ve 21. století“ a bude nejen na téma inovace ve vzdělání. Vystoupí na ní domácí i zahraniční esa v tomto oboru a bude ji moderovat jeden z nejúspěšnějších českých manažerů, který nyní pracuje na světové úrovni – Jan Mühlfeit z Microsoftu. Program dál pokračuje panelovou diskuzí s politiky – jejím cílem je přenést závěry konference do povědomí české politické scény a naservírovat politikům to, co od nich ma-
nažeři při rozvoji ekonomiky a konkurenceschopnosti očekávají. Den vyvrcholí odpoledním slavnostním vyhlášením vítězů soutěže Manažer roku a závěr bude patřit kulturnímu zážitku v Národním divadle. Podíl na konkurenceschopnosti firem i země Projekt Manažer roku vyhlašují Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace. Jeho hlavním cílem je ocenit a vyzdvihnout vynikající manažerské osobnosti jako příklad pro ostatní. „Ukazuje se, jak významnou roli manažeři plní a jak se jejich výkon podepisuje na konkurenceschopnosti firem i celé země,“ uzavírá jeden z vyhlašovatelů soutěže, prezident ČMA, Pavel Kafka. (rp)
www.manazerroku.cz
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
21
Informaãní technologie
Zaměření na obor Vzrůstající trend ve využívání informačních systémů u výrobních firem se stále víc přiklání k systémům oborově zaměřeným než k softwarovým balíkům s univerzálním použitím. Lze říci, že světoví výrobci dávají přednost informačnímu systému s propracovanou funkcionalitou. Zaměření na průmysl QAD Enterprise Applications (QAD) je řešení, které se zaměřuje na potřeby společností v konkrétních výrobních odvětvích se zakázkovou i hromadnou výrobou: automobilový průmysl (včetně výroby plastů, skel, airbagů apod.), spotřební zboží, strojírenství, elektrotechnika, potravinářství, farmacie, zdravotnický materiál a přístroje. Zaměření na průmysl nám dovoluje dodávat řešení šitá na míru potřebám výrobců v uvedených oborech. Výsledkem zaměření ERP QAD na tyto specifické požadavky průmyslu
je sada řešení, která rychleji reaguje na požadavky oboru a přesněji řeší požadavky zákazníků, než rozsáhlejší, méně zaměřené či univerzální aplikace. QAD je kompletní sada softwaru, který podporuje všechny klíčové procesy výrobců. QAD je používáno na víc než 5500 místech po celém světě. QAD umožňuje měření a řízení všech klíčových podnikových procesů a zahrnuje osvědčené postupy pro podporu společností, ať už v jednom závodě, nebo v rámci celé globální organizace. Minerva pracuje s vizí, že každá společnost využívající QAD se stává efektivním podnikem. Efektivní podnik definujeme jako ten, v němž každý podnikový proces funguje s maximální efektivitou a každý proces perfektně sjednocuje strategické cíle zákazníků. Minerva pomáhá podnikům dosáhnout této vize poskytováním řešení, která zlepšují efektivitu obchodních procesů a nasazení příslušných technologií. Uživatelské prostředí QAD.NET poskytuje společné uži-
vatelské rozhraní pro všechny aplikace QAD. Je vybaveno osvědčenými postupy pro ovládání a nasazení funkcí a dalšími způsoby, jak si uživatelé mohou přizpůsobit uživatelské rozhraní pro své konkrétní úlohy a preferovaný styl práce. QAD.NET je postaveno na technologii Microsoft.NET. Hlavní vlastnosti rozhraní • Přístup ke všem modulům QAD. • Vizualizace a procházení podnikovými procesy pomocí editovatelných procesních map. • Integrace s aplikacemi Microsoft Office. • Uspořádání oken v rámci pracovního prostoru tak, aby odpovídala podnikovému procesu nebo preferenci. • Snadný přechod mezi QAD aplikacemi. • Snadné přiložení souboru jakéhokoli typu k záznamu pomocí standardního „drop & drag“. • Konfigurace obrazovky přidáním polí a definování „pop-up rámů“ administrátorem. • Možnost použití integrované po-
šty v rámci QAD Enterprise Applications. • Přizpůsobení nabídek, možnost efektivně přidávat pole a uspořádat okna. • Přístup k několika pracovním plochám a programům současně. • Kompletní vyhledání s „drill-down“. Rozsáhlá sada prohlížení umožňuje uživatelům zobrazit informace ve formátu, který potřebují, a vytvářet nové reporty bez IT podpory. Procesní mapy a proces standardizace Většina globálních společností usiluje o soudržnost a standardizované operace v rámci svého podnikání. ERP systém QAD podporuje tuto snahu podporou integrace procesních map. Jde o výkonnou sadu „best practice“ podnikových procesů a nástroj pro on-line vizualizace procesu a dokumentace. Procesní mapy: • Poskytují grafické znázornění pracovních postupů, které zahrnují odkazy na programy, prohlížení, doku-
M2M: Nová dimenze komunikace Už nepatří do kategorie sci-fi, ale zcela jednoznačně mezi reálné způsoby komunikace na prahu 21. století. Řeč je o technologiích M2M (machine-to-machine), tedy o spolupráci mezi stroji a systémy bez zásahu člověka. Prostřednictvím libovolné bezdrátové sítě jsou schopny propojit se v reálném čase i místě. Firmy tak mohou ušetřit, zvýší se efektivita jejich práce. Nikdo se ale nemusí obávat absolutní „nadvlády“ strojů. Vždyť i M2M musí vymyslet a zrealizovat člověk. Technologie M2M nabízí široké uplatnění od průmyslu přes dopravu a zdravotnictví až po docela obyčejný domácí servis. Díky této technologii lze například měnit teplotu v peci na dálku pomocí mobilu či tabletu, doktor může přes po-
ném čase. Tedy rychle, operativně a na míru. Tady dvakrát platí, že čas jsou peníze.
dobná chytrá zařízení změřit tlak pacientovi, aniž by ho musel fyzicky vidět. A pokud chcete ze zaměstnání třeba zapnout klimatizaci doma, stačí vzít do ruky mobil. Zatímco v domácnostech je využití M2M technologií zatím přece jen dost drahé, přičemž jde pouze o pohodlí zainteresovaných, ve firmách je to něco jiného. M2M dokazuje, jak velkým pomocníkem pro ně je. Boří tak ustálené mýty a představy o tom, co mohou společnosti nabídnout zákazníkům. Záležitosti, které byly kdysi neproveditelné nebo příliš drahé, lze nyní realizovat v reál-
Správa aplikací a dat Podle průzkumu v americkém průmyslu se dospělo k číslu, že do roku 2020 překročí počet zařízení, používajících technologie M2M, hranici dvou miliard kusů. Hlavním polem působnosti se stane zdravotnictví, doprava a spotřební průmysl. To bude samozřejmě klást důraz na změny v IT odděleních a v logistických centrech podniků. Hlavní výzvou pro koncová zařízení se stane správa aplikací a dat. Odborníci varují, že v probíhajícím roce nastanou u mnoha firem komplikace se správou zařízení. Ve svém průzkumu to zjistila společnost Citrix. Tato nadnárodní korporace sídlí na Floridě a mezi její zákazníky patří drtivá většina internetových společností. Vizí Citrixu je možnost pracovat odkudkoliv, kdekoliv a z jakéhokoliv přístroje. Jak k této předpovědi dospěla? V roce 2012 byla společnost v ob-
lasti IT svědky mohutného nárůstu odbytu smartphonů a tabletů, následovaného využíváním těchto zařízení v byznysu. Existuje reálný předpoklad, že i v roce 2013 bude řada podniků čelit náporu těchto různých platforem. Pokračovat bude rovněž boom používání osobních aplikací pro účely byznysu. Vyvstane tedy otázka, jak by měl být tento fenomén řízen. IT oddělení tak bude muset změnit svou filozofii: bude nuceno zaměřit se na řízení aplikací dat a nikoliv na koncová zařízení. Podle výzkumu Citrixu se podniky budou stále intenzivněji vyrovnávat s rostoucím počtem osobních aplikací, které budou zaměstnanci využívat na pracovištích v různých zařízeních. A hlavně, budou se muset rozhodnout, jak by měly tyto aplikace zapadnout do celkové podnikové struktury IT. Až donedávna se podniky téměř výhradně zaměřovaly na Windows jako na platformu pro desktopy, nyní ale dynamicky roste konkurence v podobě iOS, Androidu a třeba SaaS. Hlavní důraz se
mentace nebo jiné mapy. Jsou dostupné v celém ERP QAD. • Usnadňují rychlý vývoj a zavádění firemních best practices. Uživatelé mohou mapy editovat v jakékoli části organizace nebo modelovat dle nastavených pravomocí. • Umožňují každé společnosti konfigurovat podnikové procesy v aplikacích tak, aby odpovídaly konkrétním konkurenčním výhodám. • Mohou fungovat jako nástroj navigace, podpora vzdělávání, a také jako nástroj pro plánování procesů. Procesní mapy mohou zobrazit pobočku nebo zřetězené procesy. (vp)
.
[email protected] www.minerva-is.eu
v rozvoji mobility bude klást na bezpečný přístup ke svým aplikacím, nezávisle na tom, kde se v daném okamžiku nacházejí. V roce 2013 se to stane běžnou záležitostí spolu s tím, jak se „klasičtí“ kancelářští zaměstnanci promění na dočasné, vzdálené a flexibilní mobilní pracovníky. Dvě výzvy Velmi důležitým aspektem při rozvoji fenoménu M2M jsou bezpečnost a rizika spojená s touto technologií. Podle expertů je třeba zajistit dostatečnou úroveň bezpečnosti a soukromí. I tady samozřejmě platí přímá úměra, že čím větší využívání M2M, tím větší riziko a atraktivita pro útočníky. A vyjdeme-li z principu, že M2M technologie funguje prakticky bez dohledu člověka, pak je riziko napadení ještě vyšší. Nikdo z lidí, zodpovědných za provoz, si toho totiž nemusí ani všimnout. Před masovým rozvojem komunikace na bázi M2M tedy stojí dvě výzvy. Jednak problém implementace do jednotlivých segmentů možného využití, a jednak vytvoření bezpečnosti daného prostředí, aby M2M mohla růst a poskytovat očekávané výsledky bez zbytečných rizik a ztrát. (hh)
Podnikové bezdrátové telefony s HD zvukem Zvukově čistá telefonní konverzace i v mobilních zařízeních se stává díky řešení Aastra SIP-DECT 3.1 realitou Společnost Aastra uvádí jako první na trh podnikové bezdrátové (DECT) telefony se zvukovou kvalitou HD. Nová verze technologie Aastra SIP-DECT 3.1 využívá výhod standardu CAT-iq (Cordless Advanced Technology – internet and quality) zavedeného organizací DECT Forum pro IP a hlasové služby určeného pro novou generaci bezdrátových sítí, včetně hlasového přenosu v HD. Aastra tímto krokem rozšiřuje trh podnikových DECT telefonů a stává se prvním dodavatelem zařízení s HD zvukem pro mobilní pracovníky. Vedle řešení SIP-DECT 3.1 uvádí Aastra na trh nové bezdrátové telefony a sadu základových stanic s certifikací CAT-iq 1.0, která zajiš-
ťuje mobilním pracovníkům čistý zvuk v HD kvalitě. S technologií ve verzi SIP-DECT 3.1 přichází Aastra s několika prvenstvími: • první podnikové DECT telefony s certifikací CAT-iq pro zajištění audio kvality v HD, • první nabídka páteřní DECT sítě postavená na technologii fast Gigabit Ethernet pro integraci s nejnovější generací IP sítí, • první nabídka uceleného řešení typu CAT-iq určeného pro podnikové DECT telefony, • Aastra jako jediná na trhu poskytuje kombinovanou základovou stanici standardu DECT/WLAN-n. Nová verze staví na současných silných stránkách technologie SIPDECT: na efektivních nákladech, jednoduchém nasazení a vysoce škálovatelném vnitropodnikovém řešení mobility pro podniky všech velikostí, včetně společností s množstvím poboček. Je ideální pro sektory typu zdravotnictví, maloobchodu či hospitality, kde mobilita představuje klíčový požadavek.
Kvalita zvuku a bezpečnost „Stále víc lidí má v současné době zkušenosti s používáním IP telefonů se zvukem v HD kvalitě. Opravdu si cení prvotřídní kvality zvuku, obzvláště při vedení zahraničních hovorů či při konferenčních hovorech,“ říká Henning Gmerek, globální manažer pro infrastrukturu a bezdrátové terminály ve společnosti Aastra a dodává: „Díky řešení Aastra SIP-DECT verze 3.1 mohou nyní mobilní pracovníci využívat výhod vysoce kvalitního zvuku, i když se různě pohybují po firmě.“ Vzhledem k tomu, že kvalita zvuku a zajištění bezpečnosti jsou dvě hlavní složky, které IT manažeři při výběru řešení podnikové mobility poptávají, představuje technologie DECT jasného vítěze. „Díky využívání vyhrazené frekvence zajišťují DECT telefony prvotřídní zvukovou kvalitu a zabezpečení, na rozdíl od zařízení VoWLAN. K rozšíření DECT technologie pomáhají nízké celkové náklady
(včetně pořízení telefonů, implementace a údržby) ve srovnání s jinými bezdrátovými řešeními,“ vysvětluje Francisco Rizzo, analytik z divize unified communication a spolupráce v poradenské společnosti Frost & Sullivan. Nejoblíbenější produkt Nový bezdrátový telefon Aastra 650c DECT poskytuje možnosti širokopásmového zvuku. Podporuje bezdrátovou technologii bluetooth a má obrazovku odolnou proti poškrábání, obzvlášť vhodnou do průmyslového prostředí. Aastra 650c je kompatibilní s technologií Aastra SIP-DECT a jejími funkcemi, jako je lokalizace, posílání a přijímání zpráv a poplach. Za své řešení SIP-DECT obdržela Aastra ocenění od německé specializované publikace Funkschau. Čtenáři časopisu zvolili Aastra SIPDECT jako nejoblíbenější produkt DECT určený pro profesionální uživatele. (rep)
černá azurová purpurová žlutá
2 2 /leden– ú nor/2 013
Obaly
V Americe letí ekodžíny Co všechno jsme schopni vyrobit z druhotných surovin? Zdánlivě jednoduchá otázka má velmi složité spektrum odpovědí. Pozitivní na tom je, že se stále víc odpadových surovin dá zhodnotit v dalších výrobcích. Šetří se tím materiály, energie a v neposlední řadě i životní prostředí. Míra recyklace v ČR rok od roku stoupá, přesto na nejvyspělejší světové země stále ztrácíme. V čem je Česko ale opravdu na špičce, to je recyklace PET lahví. Každá druhá je u nás znovu použita na výrobu dalších věcí. V tomto žebříčku jasně vede Nizozemsko. EU počítá s tím, že by členské země měly do roku 2020 recyklovat polovinu veškerého komunálního odpadu a až 70 % stavební a demoliční suti. Asi dvě třetiny obyvatel ČR aktivně třídí odpad. Každý z nás ročně vyprodukuje v průměru 100 kg plastového odpadu. Přitom nás produkty z recyklovaného materiálu obklopují dennodenně – a to je důkaz, že recyklace může být efektivní!
Potenciální hit roku 2013 Z recyklátu se dají vyrobit opravdu věci, v nichž byste vůbec nehledali „původní“ materiál. Hitem roku 2013 by se mohly stát džíny, které obsahují až 20 % plastů. Nejde o žádnou pochybnou asijskou provenienci, nýbrž o produkt světoznámé firmy Levis. V kolekci, která se začala vyrábět letos v led-
nu, bylo použito 3,5 mil. PET lahví, sebraných v národním recyklačním centru USA. Prostě kde končí život jedné obyčejné plastové lahve, tam vstupují do surovinového oběhu džíny z kolekce Levis s označením Waste-Less. Odhalit jejich tajemství není zase tak složité. Hnědé, zelené i čiré lahve a černé plastové vaničky na potraviny
jsou shromažďovány v rámci recyklačních programů po celých Spojených státech, rozděleny podle barev a rozdrceny do vloček, z nichž je pak vyrobeno polyesterové vlákno. To se smíchá s vláknem bavlněným v přízi, z níž se pak tká tradičním způsobem látka. Barva lahví do ní přinese zajímavý podtón a vytvoří jedinečný povrch konečného výrobku. Firma Levi Strauss se holedbá tím, že nechce jen snížit dopad na životní prostředí, ale že ho chce dokonce zlepšit. Už v minulosti rozvíjela vzdělávací aktivity, např. v roce 2009 informovala spotřebitele o tom, jak čistit své oblečení s menším negativním vlivem na životní prostředí. Vybízela je také, ať svoje staré džíny spíš darují dál než vyhazují. Společnost také vyvinula vlastní technologii snížení množství vody využívané při výrobě až o 96 %. Loni díky této technologii ušetřila víc než 360 mil. litrů vody při výrobě Levi’s Water Less kolekce. Ekonomicky tato společnost podporuje stovky tisíc pěstitelů bavlny a k dnešnímu dni je díky tomu víc než 5 mil. džín vyrobeno z „lepší bavlny“. Zdá se, že v Americe – a nejen tam – by mohly letos letět „ekodžíny“. Není to však jediný trend a směr, kam se ubírá používání recyklátů pro další využití.
Na trhu existují imitace pravého dřeva především v podobě terasových prken a plotových planěk, přesněji řečeno profilů, které mohou v řadě případů nahradit skutečná dřevěná prkna. Vyrábějí se z různých plastů. Například společnost WPC – Woodplastic dodává terasy z kompozitového materiálu, označovaného jako WPC. „Prvotní náklady na realizaci jsou relativně stejné jako při pořízení exotických prken a nutného nátěru,“ uvádí firma na svém webu. Ekologická móda V posledních letech si získává místo na slunci ekologická móda. Co vše lze pod tento pojem zařadit? Zastánci ekologických trendů v odívání mluví o kvalitě a etice, odpůrci poukazují na finanční náročnost. Kolik stojí oblečení z ekologicky šetrných materiálů? Je jeho cena úměrná kvalitě? Předně je dobré zmínit se o tom, že ekologické oblečení vzniká nejen z čistě přírodních surovin, jak by mnozí očekávali, ale i kombinací přírodních a syntetických surovin, popř. recyklací materiálů, které zatěžují životní prostředí (např. PET láhve). Největší podíl dnes připadá na produkty ekologického zemědělství. Vedle bavlny v biokvalitě se na našem trhu prosazuje zejména konopí. (hh)
Top Tisk získal ocenění Obal roku 2012 jem elegantního a nadčasového balení, které na první pohled zaujme. Že se nám to podařilo, dokazuje i názor poroty, což nás velmi těší,“ vysvětluje Martin Chevalier, manažer ofsetové technologie společnosti Top Tisk obaly. Za úspěchem stojí mimo jiné jedinečná technologie Prindor, jež umožňuje tisk s různými metalickými efekty a která sehrála při tvorbě pozadí pro obal Tea2O nezaměnitelnou roli. „Technologie Prindor dodává obalům jedinečný punc, proto ji klienti využívají nejčastěji pro prémiové řady svých výrobků, jako tomu bylo i v tomto případě,“ dodává Chevalier.
Společnost Top Tisk obaly, specialista na výrobu atraktivních produktových obalů, získal prestižní ocenění Obal roku 2012. V kategorii potravin uspěl rovnou se dvěma produkty – s klasickým a skupinovým balením pro luxusní edici porcovaných ovocných čajů Tea2O společnosti Biogena CB spol s.r.o. Tento obal vyhrál navíc designové ocenění Gold Design Touch 2012 a byl nominován na Cenu předsedkyně komise.
Metalické efekty Možnosti využití Prindor však spadají i mimo oblast obalů – např. pro etikety, časopisy či katalogy. Jaké jsou její výhody proti jiným techno-
„Pomocí jemných přechodů stínů, metalického pozadí a strukturovaného laku jsme chtěli vytvořit do-
Čárové kódy prozradí o zboží téměř vše Sdílení informací o potravinách se spotřebiteli je velké téma, které zesiluje nejen se změnou chování zákazníků a rozvojem technologií, ale také v důsledku nových povinností výrobců a prodejců vyplývajících z evropské směrnice č. 2011/1169/EU o poskytování informací o potravinách koncovým spotřebitelům. Díky využití lineárního čárového kódu, který obsahuje standardní GTIN, na obalu zboží a pomocí aplikace v chytrém telefonu lze zákazníkům sdělit vše potřebné. Přitom téměř dvě třetiny obchodníků a výrobců dnes vnímají čárový kód na obalu jen jako nosič informací pro logistiku. Nejen informace o ceně produktu Pro identifikaci zboží v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce se využívá tzv. GTIN (Global Trade Item Number) dříve známý pod zkratkou EAN. Přestože pro výrobce, ob-
chodníky i logistické firmy představuje práce s ním každodenní rutinu, běžným spotřebitelům, kteří se s ním setkávají v podobě čárového kódu na většině rychloobrátkového zboží, dosud nepřinášel žádný praktický užitek. „Zkušenost z trhu potvrzuje, že současný trend používání QR kódů na obalech často zavádí spotřebitele do zcela nevyžádaných informací. Výrobci přitom poukazují na nedostatek prostoru na etiketě k poskytování informací, které chtějí nebo musejí zákazníkům sdělovat. QR kód může přitom posloužit spíš k stažení aplikace pro telefon zákazníka, zatímco GTIN nese jednoznačné ID produktu a další na ně navázané informace,“ říká Petr Ondrášek, ředitel pro strategický rozvoj ze společnosti CCV Informační systémy, která je technologickým dodavatelem aplikací pro chytré telefony. Jak ukázal aktuální průzkum, realizovaný ze strany GS1 Czech Republic a CCV Informační systémy na pražském Retail Summitu, manažeři firem působících v retailovém prostředí chápou GTIN na obalu převážně jako logistickou informaci. Pouze třetina si uvědomuje, že čárový kód může být klíčem k řadě pro spotřebitele zajímavých informací o produktu. To se
mělo s nástupem chytrých telefonů a uživatelsky zaměřených aplikací velmi rychle stát skutečností. Nový rozměr využití čárových kódů Za správnou a jedinečnou identifikaci každého produktu pomocí GTIN (EAN) zodpovídá vždy subjekt, který zboží dodává na trh. Příslušný číselný rozsah pro vygenerování GTIN přiděluje sdružení GS1 Czech Republic, které je jako jediné v ČR oprávněno k registraci subjektů do Systému GS1. Ředitelka GS1 Czech Republic Pavla Cihlářová je si velkého potenciálu pro využití čárových kódů konečnými spotřebiteli vědoma: „Zákazník požaduje stále víc informací o nabízených produktech a využití čárových kódů k tomuto účelu se díky masivnímu rozšíření chytrých mobilních telefonů přímo nabízí. Staré dobré skenování čárového kódu je tak díky moderním technologiím postaveno do zcela nové, atraktívní role – zákazník naskenováním kódu prostřednictvím mobilu zjistí vše, co aplikace o zboží umožňuje dohledat. Průzkum globální organizace GS1 navíc ukázal, že zákazníci jsou vůči mobilním aplikacím velmi kritičtí. Chtějí pouze důvěryhodné a kvalitní informace.“
Orientace na původ potravin nebo možnosti prodeje Rostoucí nároky spotřebitelů na maximum informací o zboží už nabízeném na pultech obchodů se rozhodly v plné míře uspokojit Templářské sklepy Čejkovice. S pomocí chytrého telefonu a mobilní aplikace Templářská vína mohou nyní zákazníci načíst všechny dostupné informace o vínu přímo z láhve z čárového kódu, který je nedílnou součástí etikety každé prodávané láhve řady Sanctus Victoria. „Načtením čárového kódu s pomocí nové verze multiplatformní aplikace Templářská vína získá zákazník o daném výrobku řadu užitečných informací, které mu usnadní správný výběr. Během okamžiku se tak dozví vše o charakteru vína, příslušné vinici či technologii výroby. Zjistit ale může podrobnosti ohledně sklizně, počtu lahvovaných kusů nebo dokonce on-line aktuální stav skladových zásob. Velmi důležitá je možnost důvěryhodného ověření certifikace vína dozorovými orgány s odkazem na provedení laboratorních a senzorických hodnocení,“ popisuje Petr Ondrášek. Po sdělení všech transparentních
logiím, taktéž umožňujícím metalické tiskové efekty, vysvětluje Jiří Zajíc, výrobní ředitel Top Tisk obaly: „Pro tvorbu metalických efektů byla dosud používána metoda tzv. horké ražby, zatímco Prindor využívá ražbu studenou, s jejíž pomocí lze dosáhnout mnohem větší přesnosti i propracovanějších efektů v jednom průchodu přímo v tiskovém stroji bez dalších vysokých nákladů na výrobu štočků. Protože Prindor je v podstatě nástavba ofsetového stroje, vyžaduje podstatně kratší čas na přípravu – místo několika hodin jde o desítky minut.“ O kvalitě a jedinečnosti technologie Prindor svědčí také to, že s ní společnost Top Tisk obaly sklízí úspěchy pravidelně několik let. Od roku 2008 boduje v každém ročníku této soutěže a celkem nasbírala už 8 ocenění. Cenu Obal roku letos nevyhrála poprvé. (bm) informací se může zákazník dostat až k on-line nákupu nebo GPS navigaci na nejbližší místa prodeje. Standardy GS1 základem kvality dat Přístup Templářských sklepů Čejkovice, které jsou ke svým zákazníkům zcela otevřené, je zcela v souladu s aktuálními zákaznickými požadavky, kdy jednoduchá dostupnost a kvalita informací o produktu představují životně důležitou součást úspěšného obchodování. „Kvalitní data poskytnutá spotřebitelům přitom úzce souvisejí s kvalitní identifikací a standardy GS1, proto je také tato problematika jednou z klíčových pro GS1 Czech Republic,“ uzavírá Pavla Cihlářová. Správné informace ve správný čas Většímu využití kombinace čárového kódu na obalu a mobilního telefonu nahrává také přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2011/1169 a připravovaná novela zákona o potravinách. Nová legislativní úprava, která u nás začne platit od prosince 2014, přináší vyšší nároky na poskytování informací o potravinářských výrobcích konečnému spotřebiteli. „S ohledem na omezený prostor na obalech lze očekávat, že výrobci a obchodníci pro splnění těchto náležitostí využijí právě mobilní aplikace,“ říká Ondrášek. (pod)
černá azurová purpurová žlutá
leden–únor/2013/
23
Ve l e t r h y
Zaostřeno na ocel O veletrh Stainless 2013 je už nyní velký zájem, plochy pavilonu F se rychle zaplňují Už potřetí se na brněnském výstavišti chystá specializovaný veletrh korozivzdorných ocelí, kterého se účastní převážně zahraniční specialisté. Stainless 2013 se uskuteční od 14. do 15. května 2013 jako nejvýznamnější oborová prezentace nejen ve střední Evropě. Dějištěm veletrhu se poprvé stane moderní pavilon F, který je už v půlročním předstihu z větší části zaplněn. Veletrh Stainless má v brněnském veletržním kalendáři výjimečné postavení. Jde o setkání specialistů z oblasti korozivzdorných a ušlechtilých ocelí, které se koná vždy jednou za dva roky. V Evropě jsou pouze dva takto úzce specializované veletrhy a v regionu střední a východní Evropy nemá Stainless konkurenci. Proto mezi účastníky převládá zahraniční klientela. Na posledním ročníku v květnu 2011 vystavovalo 133 firem z 16 zemí a podíl zahraničních vystavovatelů dosáhl 78 %. Mezi 1032 registrovanými návštěvníky bylo 29 % zahraničních a přijeli z 28 zemí tří kontinentů. O účast na sedmém ročníku mezinárodního veletrhu Stainless je už v předstihu velký zájem. Přihlásilo se 70 vystavovatelů, což je víc než polovina z očekávaného počtu. Nechybějí mezi nimi lídři oboru jako APERAM Stainless Servi-
ces & Solutions Germany, ThyssenKrupp Nirosta, Marcegaglia, Montanstahl a další. Přihlášky k účasti dorazily z deseti zemí, nejpočetnější zastoupení zatím mají Německo, Itálie a Indie. S přihláškou není radno otálet Přestože se kvůli rostoucímu zájmu vystavovatelů veletrh Stainless stěhuje z pavilonu B do většího a modernějšího pavilonu F, kde je pro expozice větší prostor, nejžádanější plochy se rychle zaplňují. Kdo si chce vybrat dobré místo, neměl by proto s přihláškou dlouho otálet.
Jedinečnost v úzkém oborovém zaměření Nedílnou součástí veletrhu Stainless je mezinárodní kongres, který se díky přesunu do většího pavilonu poprvé uskuteční přímo v sousedství stánků vystavovatelů. Účast na něm je bezplatná, a návštěvníci veletrhu tak mohou bez jakýchkoli komplikací a časových ztrát vyslechnout jen vybrané přednášky. Kongresu Stainless se pravidelně účastní přední tuzemští i zahraniční experti, kteří přednášejí o aktuálních tématech oboru. Posluchači zde získají nejnovější data z výroby a obchodu, informace o nových
možnostech aplikací korozivzdorných ocelí i o technologiích pro zdokonalení jejich užitných vlastností. V roce 2011 měl kongres 135 účastníků, mezi nimi 30 % zahraničních. Jedinečnost veletrhu Stainless spočívá v jeho úzkém oborovém zaměření. Navštěvují jej výhradně registrovaní odborníci, profesionálové z oboru korozivzdorných a ušlechtilých ocelí. Díky tomu je účast pro vystavovatele vysoce efektivní a během dvou dnů mohou absolvovat desítky jednání s potenciálními obchodními partnery z celého regionu. „Získali jsme tady nové kontakty z České republiky, ze Slovenska, z Maďarska, Polska, Německa a přijeli za námi také klienti z Itálie, Turecka a arabských zemí,“ pochvalovala si kvalitní návštěvnickou klientelu veletrhu Stainless 2011 generální ředitelka společnosti Acerinox Polska Pilar Senise Garcia. Podobně se vyjádřil také Norbert Stralek, jednatel německé společnosti Stralek Steel, která je evropským partnerem indického dodavatele oceli JSL Stainless: „Získali jsme zde spoustu nových zákazníků, některé ze západní Evropy, ale většinu z východoevropských zemí, konkrétně z České republiky, Polska, ze Slovenska, z Bulharska, Rumunska, ze Slovinska a z Ukrajiny, některé dokonce i z Turecka. Tento veletrh je pro nás jakousi branou do střední Evropy, a zároveň dobrou příležitostí vydat se novými směry.“ Vystavovatelé veletrhu Stainless jsou podle svého zaměření nově členěni do deseti oborů. Nejpočetněji zastoupenými skupinami bu-
dou výrobky z korozivzdorných ocelí, korozivzdorné oceli a díla a výrobky z korozivzdorných ocelí pro vybrané oblasti průmyslu a koncové spotřeby. Následují hutní výrobky a hutní polotovary z korozivzdorných ocelí. V nomenklatuře veletrhu nechybějí ani stroje, zařízení a vybavení pro úpravy a zpracování korozivzdorných ocelí, potřebné suroviny a materiály nebo výrobky sléváren, kováren a lisoven z korozivzdorných ocelí. Hlásit se mohou také vystavovatelé s nabídkou výpočetní, zkušební a měřicí techniky pro oblast korozivzdorných ocelí, oborového výzkumu a služeb. Brno veletrhu svědčí Bienální mezinárodní veletrh a kongres korozivzdorných ocelí Stainless má v České republice už relativně dlouhou tradici. Poprvé se uskutečnil v roce 2001 na výstavišti v Ostravě, odkud se po čtyřech ročnících přestěhoval na kapacitně i zázemím lépe vyhovující výstaviště v Brně - Pisárkách. Zúčastněné firmy stěhování přivítaly a počínaje rokem 2009 Stainless dále zvýšil svůj rozsah i prestiž. Vedle kvalitnějších výstavních prostor je výhodou Brna také lepší dopravní spojení, a tím i lepší možnost oslovit víc zahraničních odborníků. V průzkumu realizovaném při minulém ročníku vystavovatelé oceňovali zejména vysokou odbornou úroveň veletrhu a jeho kvalitní organizaci, téměř 70 % dotázaných nepostrádalo žádnou návštěvnickou skupinu. Víc informací najdete na www.bvv.cz/stainless. (tz)
.
černá azurová purpurová žlutá