Pancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko, Česká republika

Bohemia centralis, Praha, 31: 249–262, 2011

Pancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko, Česká republika Oribatid mites (Acari: Oribatida) at some sites in the Křivoklátsko Protected Landscape Area, Czech Republic Josef Starý Biologické centrum Akademie věd České republiky v.v.i., Ústav půdní biologie, Na sádkách 7, 370 05, České Budějovice, Česká republika; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. Altogether 133 oribatid species from 87 genera and 41 families were recorded in 56 soil samples containing 12.356 oribatid specimens at some sites within the Křivoklátsko Protected Landscape Area (Central Bohemia, the Czech Republic). Records of 109 species are new for the fauna inhabiting the Křivoklátsko PLA. Total number of oribatid species accounts 155. Species similarity among oribatid mite communites at the sites studied as well as in the important habitats was analysed. High number of rare and uncommon oribatid species and high species diversity in their communities reflect the landscape heterogeneity and high value of nature across the Křivoklátsko PLA. ▒ Key words: moss mites, Oribatida, faunistics, Křivoklátsko Protected Landscape Area, Central Bohemia

Úvod CHKO Křivoklátsko je největším chráněným územím přírody ve středních Čechách a patří nesporně k nejcennějším vzhledem ke koncentraci významných krajinných prvků zvláště pak původních a starých lesních biotopů i významných lokalit bezlesí. Charakteristickým znakem území je nahloučená pestrá směs 249

BOHEMIA CENTRALIS 31

stanovišť na poměrně malé ploše určující poměrně vysokou diverzifikovanost krajiny podmiňující vysokou druhovou diversitu zde žijících bezobratlých včetně půdních roztočů. Fauna pancířníků CHKO Křivoklátsko byla dosud studována velmi útržkovitě a nahodile. Na území CHKO studoval pancířníky Štorkán (1925) na lokalitě Křivoklát odkud uvádí celkem 12 druhů pancířníků. Stejný autor uvádí též nález druhu Licnodamaeus undulatus z lokality Jarov, která neleží v území CHKO, ale je s ním v bezprostředním kontaktu. Kunst (1968) uvádí nález dvou druhů pancířníků (Odontocepheus elongatus a Steganacarus pulcherrimus) z lokality Rejnov. Nejvyšší počet druhů nalezla Vlčková (1993) celkem 28 na lokalitě Komárov ležící opět mimo hranice CHKO, ale v jejich bezprostřední blízkosti. Celkem bylo dosud uváděno z území CHKO Křivoklátsko a z jeho bezprostředního okolí 44 druhů pancířníků (Starý 2000a) . Materiál a metodika Celkem 56 semikvanitativních půdních vzorků bylo odebráno pomocí půdní sondy ze všech hlavních biochorů zkoumaných lokalit. Odebrané vzorky byly transportovány do laboratoře kde byli půdní roztoči a další zástupci mesoedafomu extrahováni v modifikovaných fototermoeklektorech typu Berlese-Tullgren po dobu 5 dnů při teplotě 35 oC. Pancířníci byli projasněni v přechodných mikroskopických preparátech v 80% kyselině mléčné a determinováni do druhu a poté převedeni do glycerolu. Dokladový materiál je uložen ve sbírce půdních roztočů v ÚPB AVČR v Českých Budějovicích. Pro analýzu podobnosti druhového složení pancířníků jednotlivých odebraných vzorků a společenstev pancířníků různých biocenóz a biochorů studované lokality a pro zhodnocení jejich heterogenity byla použita PCA ordinační analýza (Principal coordinates analysis) na základě Sörensenova indexu druhové podobnosti (SYNTAX 5.02, Podani (1994). Charakteristika zkoumaných lokalit a seznam odebraných vzorků Seznam odebraných vzorků Benešův luh

Lokalita ležící na okraji NPR Vůznice v nadmořské výšce 430 m, půdním typem je oligotrofní cambisol, lokalita je porostlá dubohabrovým lesem (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na lokalitě byly zkoumány celkem 4 plochy, dvě vystavené vlivu především pastvě lesní zvěře a zbylé dvě byly chráněny před lesní zvěří drátěným plotem. Odběrový termín 10.V.2006.

250

Josef Starý: Pancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko, Česká republika

Ve všech případech šlo o porost dubohabrového lesa (Melampyro nemorosiCarpinetum), o vzorky opadu dubu letního (Quercus robur) a rhizosféry uvnitř nebo vně oplocenky. 1) vzorek (BLO 1/1) uvnitř oplocenky. 2) vzorek (BLO 1/2) uvnitř oplocenky. 3) vzorek (BLO 1/3) uvnitř oplocenky. 4) vzorek (BLO 1/4) uvnitř oplocenky. 5) vzorek (BLO 1/5) uvnitř oplocenky. 6) vzorek (BLM 1/1) vně oplocenky. 7) vzorek (BLM 1/2) vně oplocenky. 8) vzorek (BLM 1/3) vně oplocenky. 9) vzorek (BLM 1/4) vně oplocenky. 10) vzorek (BLM 1/5) vně oplocenky.

11) vzorek (BLO 2/1) uvnitř oplocenky. 12) vzorek (BLO 2/2) uvnitř oplocenky. 13) vzorek (BLO 2/3) uvnitř oplocenky. 14) vzorek (BLO 2/4) uvnitř oplocenky. 15) vzorek (BLO 2/5) uvnitř oplocenky. 16) vzorek (BLM 2/1) vně oplocenky. 17) vzorek (BLM 2/2) vně oplocenky. 18) vzorek (BLM 2/3) vně oplocenky. 19) vzorek (BLM 2/4) vně oplocenky. 20) vzorek (BLM 2/5) vně oplocenky.

Tři skalky

Lokalita leží severozápadně od obce Kublov v nadmořské výšce 470 m, půdním typem je polygenický oligotrofní cambisol, lokalita je porostlá květnatou bučinou (Tilio cordatae-Fagetum). Na lokalitě byly zkoumány dvě rozdílné plochy, jedna plocha byla vystavena působení lesní zvěře, druhá byla před zvěří dlouhodobě chráněna drátěným plotem. Odběrový termín 10.V.2006. Ve všech případech šlo o porost květnaté bučiny (Tilio cordatae-Fagetum), o vzorky opadu buku lesního (Fagus sylvatica) a rhizosféry uvnitř nebo vně oplocenky. 21) vzorek (TSO 1/1) uvnitř oplocenky. 22) vzorek (TSO 1/2) uvnitř oplocenky. 23) vzorek (TSO 1/3) uvnitř oplocenky. 24) vzorek (TSO 1/4) uvnitř oplocenky. 25) vzorek (TSO 1/5) uvnitř oplocenky.

26) vzorek (TSM 1/1) vně oplocenky. 27) vzorek (TSM 1/2) vně oplocenky. 28) vzorek (TSM 1/3) vně oplocenky. 29) vzorek (TSM 1/4) vně oplocenky. 30) vzorek (TSM 1/5) vně oplocenky.

Červený kříž

Přírodní rezervace ležící v nadmořské výšce 410–425 m, 2,5 km severně od obce Nový Jáchymov v katastrálním území Roztoky v okrese Rakovník. Ochrana lokality byla vyhlášena v roce 1989 na výměře 12,6 ha. Geologický podklad je tvořen přeměněnou břidlicí neoproterozoika, hlavním půdním typem jsou silně skeletovité kambizemní rankery. Vegetace je tvořena mochnovou doubravou (Potentillo albae-Quercetum) s dominantním dubem zimním (Quercus petraea). Ojediněle je zastoupen ve stromovém patře habr obecný (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata) a jeřáb břek (Sorbus torminalis). Pro bohaté bylinné patro jsou charakteristické druhy mochna bílá (Potentilla alba), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) hladýš širolistý (Laserpitium latifolium) aj. (Ložek V. et al. 2005). Na lokalitě byly zkoumány dvě rozdílné plochy, jedna plocha byla

251


vystavena působení lesní zvěře, druhá byla před zvěří dlouhodobě chráněna drátěným plotem. Odběrový termín 10.V.2006, leg. J. Starý. Ve všech případech šlo o porost doubravy Potentillo albae-Quercetum, o vzorky opadu dubu zimního (Quercus petraea) s rhizosférou uvnitř nebo vně oplocenky. 31) vzorek (CKO 1/1), uvnitř oplocenky. 32) vzorek (CKO 1/2), uvnitř oplocenky. 33) vzorek (CKO 1/3), uvnitř oplocenky. 34) vzorek (CKO 1/4), uvnitř oplocenky. 35) vzorek (CKO 1/5), uvnitř oplocenky.

36) vzorek (CKM 1/1), vně oplocenky. 37) vzorek (CKM 1/2), vně oplocenky. 38) vzorek (CKM 1/3), vně oplocenky. 39) vzorek (CKM 1/4), vně oplocenky. 40) vzorek (CKM 1/5), vně oplocenky.

Velká Pleš

Národní přírodní rezervace ležící na svazích Velké a Malé Pleše asi 3 km jihozápadně od Branova v okrese Rakovník, v nadmořské výšce 244–499 m. Lokalita o ploše 95,7 ha je chráněna od roku 1984. Geologický podklad tvoří především andezity, droby a břidlice neoproterozoika v jižní části doplněné ryolity, dacity a tufy. Půdy jsou zastoupeny především rankery. Vegetace je tvořena převážně řídkými břekovými doubravami (Sorbo torminalis-Quercetum) na chudších půdách pak rostou bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae). Na strmých svazích rostou lipové bučiny (Tilio cordatae-Fagetum) na výslunných místech přecházející v dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum), (Ložek V. et al. 2005). Celkem bylo odebráno 6 semikvantitativních vzorků, odběrový termín 11.V.2006, leg. J. Starý. 41) dubový les (Sorbo torminalis-Quercetum), vzorek opadu dubu zimního (Quercus petrea) 42) bukový les (Tilio cordatae-Fagetum), vzorek opadu buku (Fagus sylvatica) 43) dubový les (Sorbo torminalis-Quercetum), vzorek mechového nárostu na kořenech dubu zimního (Quercus petrea) 44) bukový les (Tilio cordatae-Fagetum), vzorek mechového nárostu na kořenech jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) 45) dubový les (Sorbo torminalis-Quercetum), vzorek hnědého trouchu v dutině stojícího dubu zimního (Quercus petrea) 46) bukový les (Tilio cordatae-Fagetum), vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica) Týřov

Národní přírodní rezervace východně od obce Skryje v katastrálních územích Broumy, Karlova Ves a Skryje v okresech Beroun a Rakovník. Ochrana lokality byla vyhlášena v roce 1984 a výměra chráněného území je 420,6 ha, lokalita leží v nadmořské výšce 248–526 m. Geologický podklad je tvořen komplexem kambrických vulkanitů křivoklátsko-rokycanského pásma, na severozápadě lokality jsou to andezity v jihovýchodní části ryolity a dacity. Nejčastěji zastoupené půdy jsou mezotrofní kambizemě nebo rankery zvláště na strmějších svazích. V údolí potoka převažují oglejené fluvizemě. Vegetace lokality je velmi rozmanitá. Na březích potoka, kde byly odebírány vzorky 252


rostou společenstva lipových bučin (Tilio cordatae-Fagetum) s vysazeným smrkem stepilým (Picea abies). Ve vlastní nivě potoka jsou uchovány fragmenty ptačincových olšin (Stellario-Alnetum glutinosae), (Ložek V. et al. 2005). Celkem bylo odebráno 10 semikvantitativních půdních vzorků v odběrovém termínu 11.V. 2006, leg. J. Starý. 47) olšina v nivě potoka (Stellario-Alnetum glutinosae), vzorek opadu olše lepkavé (Alnus glutinosa) a dubu zimního (Quercus petrea) 48) bukový les (Tilio cordatae-Fagetum), vzorek červeného trouchu padlého kmene smrku ztepilého (Picea abies) 49) bukový les (Tilio cordatae-Fagetum) na svahu u potoka, vzorek mechového nárostu na balvanu 50) bukový les (Tilio cordatae-Fagetum) na svahu u potoka, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica) 51) olšina (Stellario-Alnetum glutinosae), vzorek mechového nárostu na skále 1 m nad vodou 52) olšina (Stellario-Alnetum glutinosae), vzorek mechového nárostu na padlém kmeni olše lepkavé (Alnus glutinosa) 53) olšina (Stellario-Alnetum glutinosae) v nivě potoka, vzorek lišejníku dutohlávky Cladonia sp., z padlého kmene smrku ztepilého (Picea abies) 54) bukový les (Tilio cordatae-Fagetum), na svahu potoka, vzorek černého trouchu pařezu buku lesního (Fagus sylvatica) 55) olšina v nivě potoka (Stellario-Alnetum glutinosae), vzorek opadu olše lepkavé (Alnus glutinosa) a dubu zimního (Quercus petrea) 56) olšina (Stellario-Alnetum glutinosae) v nivě potoka, vzorek červeného trouchu padlého kmene smrku ztepilého (Picea abies)

Systematický přehled nalezených druhů pancířníků Pro taxonomický přehled nalezených druhů byl použit systém pancířníků uvedený v seznamu druhů Čech a Moravy (Starý 2000a, b). Celkem bylo zjištěno 133 druhů pancířníků patřících do 87 rodů a 41 čeledí. Druhy označené * jsou nové pro faunu pancířníků CHKO Křivoklátsko. Čísla uvedená za jednotlivými druhy odpovídají číslům vzorků uvedených v seznamu odebraných vzorků čeleď: Hypochthoniidae *Hypochthonius luteus Oudemans, 1917: 17, 38, čeleď: Mesoplophoridae *Mesoplophora pulchra Sellnick, 1928: 48, čeleď: Brachychthoniidae *Brachychochthonius immaculatus (Forsslund, 1942): 34, 36, 37, *Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952): 1, 2, 3, 5, 7, 13, 21, 25, 30, 34, 35, 37, *Brachychochthonius rostratus (Jacot, 1936): 1, 2, 4, 12, 35, 37, *Brachychochthonius suecicus (Forsslund, 1942): 35, 50, *Brachychochthonius zelawaiensis (Sellnick, 1928): 21, 23, 24, 25, 27, 50, 51, 253


*Brachychthonius impressus Moritz, 1976: 21, 22, 26, 27, 36, 46, 50, *Brachychochthonius pius Moritz, 1976: 42, *Eobrachychthonius oudemansi van der Hammen, 1952: 50, *Liochthonius brevis (Michael, 1888): 1, 3, 13, 25, 31, 33, 34, 37, *Liochthonius horridus (Sellnick, 1928): 3, 5, 15, 24, 42, 50, *Liochthonius hystricinus (Forsslund, 1942): 2, 23, *Liochthonius strenzkei (Forsslund, 1963): 36, 38, 46, *Neobrachychthonius magnus Moritz, 1976: 45, *Poecilochthonius spiciger (Berlese, 1910): 42, 46, 50, čeleď: Phthiracaridae *Atropacarus (Atropacarus) striculus (C.L.Koch, 1836): 15, 17, 36, 38, 40, 41, 46, 48, 55, Phthiracarus sp.1: 7, 9, 14, 16, 21, 25, 29, *Steganacarus (Steganacarus) magnus (Nicolet, 1855): 24, 31, 32, 33, 35, 36, 37, 40, 42, 46, *Steganacarus (Tropacarus) carinatus (C.L.Koch, 1841): 5, 9, 10, 15, čeleď: Euphthiracaridae *Euphthiracarus cribrarius (Berlese, 1904): 45, 52, 55, 56, *Rhysotritia duplicata (Grandjean, 1953): 1, 4, 11, 21, 24, 45, 54, čeleď: Eulohmanniidae *Eulohmannia ribagai Berlese, 1910: 15, 34, 36, čeleď: Nothridae Nothrus palustris C.L.Koch, 1839: 17, 19, 31, 35, 38, 39, 40, 46, Nothrus silvestris Nicolet, 1855: 2, 3, 7, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 23, 24, 26, 29, 30, 34, 35, 36, 38, 40, 54, 55, čeleď: Camisiidae *Camisia horrida (Hermann, 1804): 43, Heminothrus targionii (Berlese, 1885): 36, Platynothrus peltifer (C.L.Koch, 1839): 1, 2, 5, 7, 8, 12, 15, 16, 17, 19, 32, 35, 38, 39, 45, 47, 48, 55, čeleď: Nanhermanniidae Nanhermannia nanus (Nicolet, 1855): 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 47, 50, 55, čeleď: Hermanniidae *Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839): 1, 2, 3, 4, 5, 7, 12, 13, 18, 19, 20, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 47, 48, 52, 54, 55, 56, čeleď: Hermanniellidae *Hermanniella granulata (Nicolet, 1855): 1, 2, 4, 5, 8, 9, 13, 15, 19, 31, 32, 33, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 54, čeleď: Damaeidae *Belba pseudocorynopus Maerkel et Meyer, 1960: 1, 5, 9, 15, 17, 19, 32, 35, *Damaeobelba minutissima (Sellnick, 1920): 23, 24, Damaeus sp.1: 1, 2, 5, 8, 12, 21, 22, 29, 36, 38, 40, 254


Damaeus auritus C.L.Koch, 1835: 4, 8, *Metabelba pulverulenta C.L.Koch, 1839): 1, 2, 5, 17, 18, 21, 23, 24, 29, 31, 34, 35, 38, 50, *Metabelba rhodendorfi Bulanova-Zachvatkina, 1965: 3, 6, 9, 12, 14, 15, 40, 42, 46, 50, *Porobelba spinosa (Sellnick, 1920): 51, Spatiodamaeus verticilipes (Nicolet, 1855): 2, 11, 18, 19, 38, 41, 42, čeleď: Cepheidae *Cepheus dentatus (Michael, 1888): 46, čeleď: Microzetidae *Nellacarus septentrionalis Kunst, 1963: 3, 14, čeleď: Damaeolidae *Fosseremaeus quadripertitus Grandjean, 1965: 31, čeleď: Ameridae *Amerus troisii (Berlese, 1883): 33, čeleď: Eremaeidae *Eremaeus hepaticus C.L.Koch, 1835: 1, 15, 42, *Eueremaeus silvestris (Forsslund, 1957): 43, 49, čeleď: Zetorchestidae *Zetorchestes micronychus (Berlese, 1883): 31, 32, 34, 35, 40, čeleď: Tenuialidae *Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839): 48, 52, čeleď: Liacaridae *Adoristes ovatus (C.L.Koch, 1839): 55, Liacarus coracinus (C.L.Koch, 1841): 43, 45, 47, 48, 53, 54, 55, 56, *Liacarus subterraneus (C.L.Koch, 1844): 18, 47, 55, *Liacarus xylariae (Schranke, 1803): 4, čeleď: Xenillidae *Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839: 42, 43, 44, Xenillus tegeocranus (Hermann, 1804): 19, 38, 39, čeleď: Astegistidae *Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905): 17, 21, 24, 25, 33, 34, 48, čeleď: Metrioppiidae *Ceratoppia quadridentata (Haller, 1882): 7, 19, 37, 39, 42, čeleď: Carabodidae *Carabodes areolatus Berlese, 1916: 13, 41, 42, 43, 45, 47, 48, 53, 54, 56, *Carabodes coriaceus C.L.Koch, 1835: 2, 5, 42, 46, Carabodes labyrinthicus (Michael, 1879): 18, 40, 43, 45, 47, 48, 49, 50, 52, 53, 55, *Carabodes ornatus Štorkán, 1925: 45, 46, 47, 48, 55, Carabodes rugosior Berlese, 1916: 45, 48, 52, 54, 55, 255


Carabodes sp.1: 45, Odontocepheus elongatus (Michael, 1879): 41, čeleď: Tectocepheidae Tectocepheus sarekensis Trägårdh, 1910: 33, 43, 52, *Tectocepheus velatus (Michael, 1880): 18, 19, 20, 30, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 49, 53, 54, 56, čeleď: Oppiidae *Berniniella bicarinata (Paoli, 1908): 2, 3, 14, 16, 21, 23, 24, 25, 27, 29, 30, 34, 35, 39, 41, 42, 46, 50, *Berniniella sigma (Strenzke, 1951): 12, 27, 35, *Dissorhina ornata (Oudemans, 1900): 24, 25, 30, 44, 49, 51, 56, *Lauroppia falcata (Paoli, 1908): 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 29, 31, 32, 33, 36, 37, 38, 46, 47, 50, 54, 55, 56, *Medioppia obsoleta (Paoli, 1908): 25, *Medioppia subpectinata (Oudemans, 1900): 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 15, 18, 20, 22, 23, 24, 25, 27, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 48, 50, 54, *Microppia minus (Paoli, 1908): 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 44, 47, 48, 52, *Moritzoppia unicarinata (Paoli, 1908): 36, 41, 44, 48, 53, 54, *Multioppia (Multioppia) glabra (Mihelčič, 1955): 1, 2, 3, 4, 5, 12, 13, 15, 17, 19, 20, 27, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 40, 42, 46, 48, 55, *Oppiella nova (Oudemans, 1902): 1, 2, 3, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 15, 17, 19, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 40, 45, 48, 52, 54, 55, 56, *Quadroppia monstruosa Hammer, 1977: 1, 3, 4, 5, 10, 15, 16, 17, 20, 21, 27, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 39, 40, 42, 46, 50, 51, 52, *Quadroppia quadricarinata (Michael, 1885): 43, 44, 49, 50, 51, *Ramusella (Ramusella) clavipectinata (Michael, 1885): 48, čeleď: Suctobelbidae *Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908): 23, 45, 50, *Suctobelba aliena Moritz, 1970: 45, *Suctobelba regia Moritz, 1970: 2, 3, 4, 5, 12, 15, 22, 23, 28, 30, 34, 44, 46, 51, 52, 53, *Suctobelba trigona (Michael, 1888): 1, 2, 3, 5, 10, 13, 17, 20, 22, 27, 28, 30, 32, 35, 36, 42, 45, 51, 52, *Suctobelbella alloenasuta Moritz, 1971: 2, 3, 4, 5, 9, *Suctobelbella falcata (Forsslund, 1941): 23, 50, 54, *Suctobelbella nasalis (Forsslund, 1941): 4, 14, 15, 16, 18, 21, 24, 29, 33, 35, 41, 46, 52, *Suctobelbella sarekensis (Forsslund, 1941): 3, 5, 6, 7, 15, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 29, 30, 31, 32, 34, 39, 40, 41, 50, 52, *Suctobelbella similis (Forsslund, 1941): 42, 54, *Suctobelbella subcornigera (Forsslund, 1941): 2, 3, 4, 5, 9, 11, 12, 15, 16, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 40, 41, 42, 46, 47, 50, 54, 55, *Suctobelbella subtrigona (Oudemans, 1900): 4, 7, 8, 15, 17, 19, 21, 22, 26, 30, 42, 50, čeleď: Autognetidae *Conchogneta delacarlica (Forsslund, 1947): 1, 3, 4, 5, 41, 42, 46, 47, 50, 55, *Conchogneta traegardhi (Forsslund, 1947): 33, 48,

256


čeleď: Caleremaeidae *Caleremaeus monilipes (Michael, 1882): 43, 45, 48, 56, čeleď: Thyrisomidae *Banksinoma lanceolata (Michael, 1885): 48, *Pantelozetes paolii (Oudemans, 1913): 12, 15, 16, 39, 55, čeleď: Scheloribatidae Hemileius initialis (Berlese, 1908): 34, 47, 55, *Liebstadia humerata (Sellnick, 1928): 42, 48, *Liebstadia longior (Berlese, 1908): 47, *Liebstadia pannonica (Willmann, 1951): 51, 55, *Scheloribates laevigatus (C.L.Koch, 1835): 43, 45, 53, čeleď: Oribatulidae *Oribatula tibialis (Nicolet, 1855): 18, 20, 30, 41, 42, 45, 46, 47, 49, 51, *Phauloppia coineaui Travé, 1961: 43, 56, *Zygoribatula exilis (Nicolet, 1855): 43, 44, 45, 46, 48, 49, 51, 53, 54, *Zygoribatula frisiae (Oudemans, 1900): 21, čeleď: Parakalummidae *Neoribates aurantiacus (Oudemans, 1914): 41, 42, 43, 46, *Neoribates roubali (Berlese, 1910): 11, 12, čeleď: Chamobatidae *Globozetes longipilus Sellnick, 1928: 51, *Chamobates borealis (Trägårdh, 1902): 23, 26, 29, 50, *Chamobates cuspidatus (Michael, 1884): 47, 55, *Chamobates spinosus Sellnick, 1928: 51, *Chamobates subglobulus (Oudemans, 1900): 15, *Chamobates tricuspidatus Willmann, 1953: 51, Chamobates voigtsi (Oudemans, 1902): 1, 2, 3, 6, 8, 9, 15, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 46, 47, 50, 51, 55, čeleď: Euzetidae Euzetes globulus (Nicolet, 1855): 46, čeleď: Ceratozetidae Ceratozetella minima (Sellnick, 1928): 34, 36, Ceratozetes gracilis (Michael, 1884): 13, 32, *Ceratozetes peritus Grandjean, 1951: 35, *Diapterobates humeralis (Hermann, 1804): 11, *Fuscozetes setosus (C.L.Koch, 1839): 47, 52, 53, 54, *Melanozetes mollicomus (C.L.Koch, 1839): 52, 53, 54, 56, *Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855): 52, čeleď: Mycobatidae *Minunthozetes pseudofusiger (Schweizer, 1922): 43, 44, 45, 49, 53, 56, Punctoribates punctum (C.L.Koch, 1839): 50, 54,

257


čeleď: Phenopelopidae *Eupelops hirtus (Berlese, 1916): 2, 4, 5, 7, 11, 12, 13, 15, 17, 25, 32, 33, 38, 48, 50, *Eupelops plicatus (C.L.Koch, 1836): 22, 23, 24, 26, 33, 34, 37, 47, 55, *Eupelops torulosus (C.L.Koch, 1839): 41, 50, 55, čeleď: Oribatellidae *Ophidiotrichus connexus (Berlese, 1904): 48, *Oribatella berlesei (Michael, 1898): 52, *Oribatella quadricornuta (Michael, 1880): 42, 46, 50, 54, 56, čeleď: Achipteriidae Achipteria coleoptrata (Linnaeus, 1758): 2, 7, 9, 10, 13, 16, 17, 20, 22, 26, 27, 28, 29, 30, 42, 46, 47, 50, 55, *Parachipteria punctata (Nicolet, 1855): 44, 51, 52, *Parachipteria willmanni van der Hammen, 1952: 32, 33, 35, 36, 37, 38, 39, 40, čeleď: Galumnidae *Acrogalumna longipluma (Berlese, 1904): 48, 50, Galumna lanceata Oudemans, 1900: 38, *Galumna obvia (Berlese, 1913): 55,

Obrázek 1. PCA ordinační analýza vzorků odebraných v CHKO Křivoklátsko. (čísla vzorků souhlasí s očíslováním uvedeným v seznamu odebraných vzorků). Figure 1. Principal coordinates analysis of samples taken in the Křivoklátsko Protected Area, Central Bohemia. (The number of the samples is the same as on the list of the samples taken). 258


Faunistická charakteristika sledovaných lokalit Druhová podobnost analyzovaných půdních vzorků byla zhodnocena pomocí PCA ordinanační analýzy, jejíž výsledky dokumentuje Obr. 1. V ordinačním prostoru můžeme rozlišit celkem pět skupin s různým stupněm vzájemné druhové podobnosti. Skupinu A zaujímající levou část ordinačního prostoru tvoří vzorky odebrané z mechových a lišejníkových nárostů na stromech a balvanech a skalách. Je zajímavé, že nedošlo k výraznému oddělení vzorků z nárostů na stromech od nárostů na balvanech a skalách. Limitujícím a determinujícím faktorem pro výskyt pancířníků je v tomto habitatu extrémně kolísající vlhkost půdních vzorků. Celkem zde bylo zjištěno v 6 vzorcích 41 druhů pancířníků, což je ve srovnání s ostatními zkoumanými habitaty nejméně a je to podmíněno nízkým počtem odebraných vzorků. Za výlučné druhy a druhy výrazně preferující mechové a lišejníkové nárosty můžeme považovat: Camisia horrida, Eueremaeus silvestris, Globozetes longipilus, Chamobates spinosus, Chamobates tricuspidatus, Oribatella berlesei, Parachipteria punctata, Porobelba spinosa a Sphaerozetes piriformis. Skupině A je svou druhovou podobností nejblíže skupina B reprezentují druhy žijící v trouchu pařezů, vývratů a odumřelých kmenů. Celkem zde bylo zjištěno ve 4 odebraných vzorcích 48 druhů pancířníků. Vysokou druhovou podobnost mezi těmito dvěma skupinami je možné vysvětlit pronikáním lichenofágních druhů a druhů žijících v mechových nárostech do kůry a odumřelého dřeva pařezů a padlých odumřelých kmenů a naopak. Výlučnými druhy pro odumřelé dřevo pařezů jsou: Banksinoma lanceolata, Caleremaeus monilipes, Mesoplophora pulchra, Neobrachychthonius magnus, Ophidiotrichus connecus, Punctoribates punctum, Ramusella clavipectinata a Suctobelba aliena. Všechny ostatní vzorky v ordinačním prostoru umístěné napravo od skupin A a B byly odebrány z různého typu listového opadu. Nejvíce oddělená skupina E, zaujímající pravý horní roh ordinačního prostoru reprezentuje vzorky z opadu květnaté bučiny na lokalitě Tři skalky. Je poměrně výrazně oddělena a zaujímá poměrně malou plochu ordinačního prostoru, což svědčí o poměrně výrazné druhové homogenitě pancířníků tohoto habitatu. Celkem zde bylo zjištěno ve 13 odebraných půdních vzorcích 70 druhů pancířníků. Výlučnými druhy pro bukový opad jsou: Brachychochthonius zelawaiensis, Brachychthonius impressus, Prachychthonius pius, Cepheus dentatus, Damaeobelba minutissima, Eobrachychhonius oudemansi, Euzetes globulus, Chamobates borealis, Medioppia obsoleta, Poecilochthonius spiciger a Zygoribatula frisiae. Největší překryv půdních vzorků a tedy jejich nejvyšší druhová podobnost byla zjištěna u skupiny C reprezentující opad dubohabrového lesa (Melampyro nemorosi-Carpinetum) na lokalitě Benešův luh a skupiny D, reprezentující opad mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum) v přírodní rezervaci Červený kříž. Největší plochu v ordinačním prostoru a tím i větší druhovou heterogenitu 259


vykazuje plocha dubohabřiny C. Celkem zde bylo ve 23 půdních vzorcích nalezeno 80 druhů pancířníků, což je nejvyšší počet v rámci sledovaných habitatů. Tato vysoká hodnota je způsobena nejen vysokou druhovou diversitou pancířníků v tomto habitatu, ale také vyšším počtem odebraných vzorků. Výlučnými druhy zde jsou: Adoristes ovatus, Diapterobates humeralis, Galumna obvia, Damaeus auritus, Chamobates cuspidatus, Chamobates subglobulus, Liacarus subterraneus, Liacarus xylariae, Liebstadia longior, Nellacarus septentrionalis, Neoribates roubali, Odontocepheus elongatus, Steganacarus carinatus a Suctobelbella alloenasuta. Skupina D ležící v pravé dolní části ordinačního prostoru se výrazně překrývá s mnoha půdními vzorky skupiny C, je to dáno výraznou dominancí dubového opadu ve zkoumané opadové vrstvě a tím obdobnou potravní nabídkou pro pancířníky. Celkem zde bylo v 10 odebraných půdních vzorcích nalezeno 57 druhů pancířníků. Výlučnými druhy zde jsou: Brachychochthonius immaculatus, Ceratozetella minima, Ceratozetes peritus, Fosseremaeus quadripertitus, Galumna lanceata, Heminothrus targionii, Parachipteria willmanni a Zetorchestes micronychus. Dlouhodobý výzkum na plochách Benešův luh, Tři skalky a v PR Červený kříž byl proveden v rámci projektu, zaměřeného na studium vlivu lesní herbivorní zvěře na půdní faunu. Analýza tohoto ekologického stresoru na společenstva půdních pancířnků bude uvedena v jiné ekologicky zaměřené publikaci. Diskuse Faunisticky významné druhy pancířníků

Mesoplophora pulchra Sellnick, 1928 – xerotermofiní druh rozšířený pravděpodobně po celé Holarktické oblasti uváděný z Jižní Evropy (Itálie), Střední Evropy (Slovensko, Morava, Maďarsko, Polsko, Německo) a Východní Evropy (Ukrajina, evropská část Ruska), na východ zasahuje až na Kavkaz a do Azerbajdžánu je též uváděn z USA. Chybí pravděpodobně v celé Arktidě a nebyl dosud nalezen ve střední a východní části Palearktis. Druhý nález pro faunu Čech, kde byl dosud nalezen na Lovoši v Českém středohoří, z Moravy uváděn pouze z Lednice (Kunst 1968, Smrž et Starý 1995). Na Křivoklátsku nalezen na lokalitě Týřov v bučině v trouchu padlého smrku. Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839 – vzácný silvikolní arborikolní druh rozšířený v západní části Palearktis s výjimkou arktické tundry a nejsevernějších oblastí tajgy. Z Čech dosud uváděn z Českého Krumlova (Starý et Starý 2002) a z Holubovských hadců v CHKO Blanský les (Starý 2006). Třetí nález pro faunu Čech. Hojnější je na Jižní Moravě odkud je uváděn z CHKO Pálava z okolí Lednice, Břeclavi, Pohanska, Lednických rybníků, Hlohovce a Ladné (Smrž et Starý 1995). Na Křivoklátsku nalezen na lokalitě 260


Velká Pleš v bukovém a v dubovém lese v mechových nárostech a v opadu buku. Conchogneta traegardhi (Forsslund, 1947) – silvikolní druh opadu listnatých a jehličnatých lesů rozšířený po celé Holarktis, chybí zatím ve Středomoří, v Číně a Japonsku. Ve Střední Evropě dosud ováděn z Rakouska z okolí Innsbrucku (Klima 1958), z několika lokalit v severním Německu (Strenzke 1952) a z mnoha lokalit v Polsku (Olszanowski et al. 1996). V Čechách byl dosud nalezen na lokalitě Hamr na Jezeře (Starý 2005c), Brouskově mlýně a na Hojné Vodě (Starý 2005a, b). Na Křivoklátsku nalezen na lokalitách Červený kříž v dubovém opadu a Týřov v trouch smrku v bučině. Suctobelba aliena Moritz, 1970 – vzácný silvikolní druh preferující trouch pařezů a vývratů v jehličnatých lesích (Moritz 1970) rozšířený ve střední a severní Evropě a na Kavkaze. V Čechách dosud nalezen v Pětidomí v Labských pískovcích (Mourek 2002) a v okolí Českého Krumlova (Starý et Starý 2002). Třetí nález pro faunu Čech. Na Křivoklátsku nalezen na lokalitě Velká Pleš v dubovém trouchu v doubravě. Globozetes longipilus Sellnick, 1928 – vzácný xerofilní, silvikolní druh preferující trouch pařezů a opadu listnatých lesů (Schatz 1983). Čtvrtý nález pro faunu České republiky, odkud byl dosud uváděn z Mionší v Moravskoslezských Beskydech (Nosek 1957), z Českého Krumlova (Starý et Starý 2002) a z Hojné Vody v Novohradských horách (Starý 2005b). Na Křivoklátsku nalezen na Týřově ve vzorku mechového nárostu na skále v olšině. Poděkování Výzkum byl proveden za finační podpory výzkumného záměru ÚPB AVČR, AVOZ 60660521 „Vztahy mezi strukturou a funkcí dekompozičního řetězce v půdě“. Autor by chtěl poděkovat Dr. V. Pižlovi (České Budějovice) a Dr. K. Tajovskému (České Budějovice) za pomoc při odběru půdních vzorků. Literatura Klima J. (1958): Die Zönosen der Oribatiden in der Umgebung von Innsbruck. – Schlern Schriften Innsbruck, 188: 197–208. Kunst M. (1968): Pancířníci nadřádu Oribatei Československa. Díl 1–6. – Msc., habilitační práce, depon. in Přírodovědecká fakulta University Karlovy, Praha. 1548 pp. Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území České republiky, svazek XIII. AOPK ČR a EkoCentrum, Brno, Praha, 904 pp. Moritz M. (1970): Revision von Suctobelba trigona (Michael, 1888). Ein Beitrag zur Kenntnis der europäischen Arten der Gattung Suctobelba Paoli,1908 sensu Jacot, 1937 (Acari: Oribatei: Suctobelbidae). – Mitteilung. Zool. Mus. Berlin, 46(1): 135–166.

261

BOHEMIA CENTRALIS 31 Mourek J. (2002): Půdní pancířníci (Acari, Oribatida) primárních borů a porostů introdukované borovice vejmutovky (Pinus strobus) v NP České Švýcarsko. – Msc., diplomová práce, depon. in Přírodovědecká fakulta University Karlovy, Praha, 294 pp. Nosek J. (1957): Soil fauna study as part of forest biocenose investigation II. Observations on soil fauna ecology from soil biology point of view. Biologické práce SAV 3(2): 1–154. Olzanowski Z., Rajski A. et Niedbala, W. (1996): Roztocze (Acari), mechowce (Oribatida). – Katalog fauny Polski 34 (9): 1–243. Podani J. (1994): Multivariate Analysis in Ecology and Systematics. – SPB Academic Publishing, The Hague, 316 pp. Schatz H. (1983): Oribatei, Hornmilben. – In: Catalogus faunae Austriae, Vol. XI, Viena, pp.1–118. Smrž J. et Starý J. (1995): Acarina: Oribatida. – In: Rozkošný R. et Vaňhara J. [red.]: Terrestrial Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO. – Folia Facultatis Scientiarum Naturalium, Universitatis Masarykianae Brunensis, Biologia, Brno, 92: 79–85. Starý J. (2000a): Seznam pancířníků (Acari: Oribatida) Čech, Česká republika. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 5: 129–154. Starý J. (2000b): Seznam pancířníků (Acari: Oribatida) Moravy, Česká republika. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 5: 155–173. Starý J. (2005a): Pancířníci (Acari: Oribatida) NPR Brouskův mlýn, Jižní Čechy. – Sborník Jihočeského Muzea, Přírordní Vědy, České Budějovice, 45: 112–122. Starý J. (2005b): Příspěvek k poznání fauny pancířníků (Acari: Oribatida) NPP Hojná Voda, Jižní Čechy. – Sborník Jihočeského Muzea, Přírodní Vědy, 45: 123–134. Starý J. (2005c): Společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) lokality Hamerská louka, (severní Čechy, Česká republika). Sborník Severočeského muzea v Liberci, přírodní vědy, Liberec, 24: 101–120. Starý J. (2006): Pancířníci (Acari: Oribatida) CHKO Blanský les, Jižní Čechy. – Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, 46: 187–201. Starý J. et Starý M. (2002): Příspěvek k poznání pancířníků (Acari: Oribatida) okolí Českého Krumlova. – Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní Vědy, 42: 77–87. Strenzke K. (1952): Untersuchungen über die Tiergemeinschaften des Bodens: Die Oribatiden und ihre Synusien in den Böden Norddeutschlands. – Zoologica 104: 1–173. Štorkán J. (1925): Contributions to the knowledge on Czech oribatid mites (Acarina). Preliminary report. Spisy přírodovědecké fakukty UK Praha: 1–42. Vlčková V. (1993): Oribatid mite ecology of meadows in Komárov environs. – Msc.. diplomová práce, depon. in Přírodovědecká fakulta University Karlovy, Praha, 87 pp.

Recenzoval Prof. RNDr. Jaroslav Smrž, CSc.

262

Pancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko, Česká republika

Recommend Documents