… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí
2
ro ník VI
velikonoce 2005
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Pán vstal z mrtvých, jak ekl. Radujme se všichni a jásejme, nebo on kraluje nav ky. Aleluja. DUCHOVNÍ SLOVO Kristus nás nezachránil p edevším ob tí, ale rozhodnutím, láskou. Tak jako skutky bez lásky jsou mrtvé, i ob bez lásky je „mrtvá“. Kristus však p inesl ob živou. Dokonalý vzor lásky, která všechno vydrží, je náš Pán a Mistr Kristus Ježíš. Jeho život mezi lidmi byl také setkáním s lidskou neláskou, s lidským sobectvím. Když farizeje upozor uje na jejich pokrytectví, jenom rozn cuje jejich nenávist. Jen t žko se vyrovnávají se skute ností, že nejsou dokonalí, že se jen dokonalými zdají a jeví. Odhalení jejich p etvá ky v nich vyvolá bou i odporu a nenávisti. Toho mravokárce by cht li uml et. On se je však s láskou (kterou nejsou schopni pochopit) snaží uvést na správnou cestu. Jeho u edníci jsou prostí a asto nechápaví, ale nejsou záludní. Když k nim podruhé mluví o utrpení, oni to nechápou a bojí se ho zeptat. Bezstarostn se mezi sebou dohadují, kdo z nich je nejv tší. Podobného obsahu je i jejich spor p i poslední ve e i. To všechno: zlobu farize a prostotu apoštol Ježíšova láska vydrží. Ale vydrží ješt daleko více. Posílen láskou Otcovou „projevil jim lásku až do krajnosti“. Láska, která všechno vydrží, vede Ježíše na Olivovou horu, už není Mistr, ale Beránek p ipravený k ob ti. Dává se spoutat a odvést. Stává se dobrovolnou ob tí lásky a trp liv vydrží všechno až do konce. Bez obhajoby p ijímá rozsudek, vydrží kruté bi ování i potupné korunování. S láskou p ijímá b emeno k íže, t ikrát pod ním upadá. Jediný pád by lov ka zbavil sil, ale láska vydrží všechny t i pády. Jsme schopni podobné lásky, která dává život za druhé? Vlastními silami bychom toho nedosáhli. Této ob ti budeme s Jeho pomocí a milostí schopni jen tehdy, bude-li o nás platit: „Už nežiji já, ale žije ve mn Kristus.“ Z myšlenek O. Antonína Hýži vybral O. Hroznata Holický -1-
APOŠTOLSKÝ LIST SVATÉHO OTCE JANA PAVLA II k roku eucharistie (pokra ování z minulého ísla) I. Ve stopách koncilu a Jubilea P ed deseti lety jsem apoštolským listem Tertio millennio adveniente (10. listopadu 1994) s radostí církvi vyty il cestu p ípravy na Velké jubileum roku 2000. Cítil jsem, že tato historická p íležitost je velkou milostí. Nenamlouval jsem si, že prostý asový p echod, by podmanivý, by mohl sám o sob p inést velké zm ny. Události bohužel po za átku tisíciletí zd raznily krutou kontinuitu s p edcházejícími událostmi, a asto s t mi horšími z nich. A tak vznikl scéná , který vedle ut šujících výhled nechává tušit temné stíny násilí a krve, které nás neustále zarmucují. Ale tím, že jsem vyzval církev ke slavení Jubilea dvou tisíc let od Vt lení, jsem byl p esv d en – a jsem stále víc než kdy jindy! – že pracuji pro „dlouhou dobu“ lidstva. Vždy Kristus je v centru nejen d jin církve, ale také d jin lidstva. V N m se vše shrnuje (srov. Ef 1,10; Kol 1,15-20). Jak nevzpomenout rozmach, s nímž II. vatikánský koncil citoval papeže Pavla VI. a vyznal, že Kristus je „cíl lidských d jin, bod, v n mž se sbíhají tužby d jin a civilizace, st ed lidského pokolení, radost všech srdcí a napln ní všech jejich tužeb.“ U ení koncilu p ineslo nové prohloubení v poznání povahy církve, a tak otev elo duše v ících pozorn jšímu chápání tajemství víry a samotných pozemských skute ností ve sv tle Krista. V n m, ve Slov , které se stalo t lem, je zjeveno nejen tajemství Boha, ale samotné tajemství lov ka. V n m lov k nachází vykoupení a plnost. Stojí za to také p ipomenout, že v plné p íprav na Jubileum jsem v apoštolském list Dies Domini navrhl v ícím k meditaci téma „ned le“ jako dne vzk íšeného Pána a zvláštního dne církve. Vyzval jsem tedy všechny, aby znovu objevili slavení eucharistie jako srdce ned le. D dictví Velkého jubilea bylo ur itým zp sobem shrnuto v apoštolském list Novo millennio ineunte. Napsal jsem tehdy: „Ve 20. století, a obzvlášt po koncilu, spole enství k es an velmi vyrostlo v tom, jak slaví svátosti a v prvé ad eucharistii. Je t eba klást na tento rozm r i nadále velký d raz, zvlášt na ned lní mši svatou a na to, abychom celou ned li vnímali jako zvláštní den víry, den vzk íšeného Pána a den seslání Ducha Svatého – jako opravdové každotýdenní Velikonoce.“ V souvislosti s výchovou k modlitb jsem pak vyzýval k p stování denní modlitby církve, skrze kterou církev posv cuje r zné hodiny dne a rozd lení dob, jež je vlastní liturgickému roku.
SVATÁ BERNADETA SOUBIROUSOVÁ (Marie Bernarda) Narozena 17. 2. 1844 v Lurdech, zem ela 16. 4. 1879 v Nevers. Bernadeta se narodila v chudé rodin majitel zchátralého mlýna. Od d tství se vyzna ovala vroucí zbožností. 11. 2. 1858 se jí zjevila postava krásné ženy v bílém rouchu, s r žencem v rukou. P i dalších sedmnácti zjeveních se jí dala poznat jako „Neposkvrn né Po etí“. Na pokyn Matky Boží odhrabala Bernadeta hlínu v jeskyni a vytryskla pr zra ná voda. Když se po omytí vodou vrátil zrak slepému, pov st o zázra né vod pronikla do celého sv ta. Bernadeta byla oso ována a byla cílem pomlouva ných kampaní. Po posledním zjevení 16. 7. 1858 již nikdy nemluvila o tom, co prožila. 7. 7. 1866 vstoupila Bernadeta -2-
do kláštera milosrdných sester v Nevers, Saint – Gildard v Burgundsku. I v klášte e však narážela na nepochopení spolusester. Zem ela ve v ku 35 let (16. 4. 1879) úpln vy erpána se slovy: „Svatá Maria, Matko Boží, pros za m , ubohou h íšnici.“ Papež Pius XI. prohlásil Bernadetu Soubirousovou 8. 12. 1933 za svatou. J. Nol
O MŠI SVATÉ - 6 ád úkon a postoj p i bohoslužb II Milí tená i a milé tená ky Farního zpravodaje, jako dopln ní Všeobecných pokyn k ímskému misálu Vám dnes p edkládám text eské biskupské konference s názvem „Smysl gest a postoj v liturgii církve“, ve kterém je p edložen k další diskusi pohled našich biskup na liturgii mše svaté. Tento materiál by m l p isp t k jednot této liturgie v našich diecézích. Jeho závaznost je v úvodu charakterizována slovem doporu ení. Pro ú ely našeho p emýšlení jsem vybral texty, které dopl ují anebo up es ují zásady Všeobecných pokyn k ímskému misálu uvedených v minulém ísle Farního zpravodaje. Úkony a postoje podle textu církve“
BK s názvem „Smysl gest a postoj v liturgii
Ve stati „Úkony a chování p i bohoslužb “ teme: Spole né postoje, které všichni ú astníci zachovávají, jsou znakem vzájemného spole enství a jednoty shromážd ní. Vyjad ují totiž smýšlení a city ú astník a podporují je (IG 20). Je tedy nutné trvale usilovat o to, aby postoje odpovídaly tomu, co liturgické shromážd ní práv koná. lánek 21 IG popisuje tyto postoje p i slavení mše: stání, sezení a kle ení. Stáním vyjad ujeme úctu, ale také radost, p ipravenost naslouchat a na slyšené reagovat. Pro rané k es anství to proto byl b žný postoj p i osobní modlitb i bohoslužb . Farizeus se postavil v chrám ; celník stál vzadu (srov. Lk 18,11). Stáním se zárove reaguje na zaslíbenou budoucnost: „Stáli p ed tr nem a p ed Beránkem“ (Zj 7,9). Proto se kle ení p i modlitb dokonce zakazovalo o ned lích, v dob velikono ní a p i eucharistii. Teprve ve st edov ku, kdy byli v ící odkázáni i p i mši na soukromou modlitbu, dávali p ednost kle ení. Nový misál si p eje, aby se stání více rozší ilo. Stát by se m lo od vstupního zp vu až po vstupní modlitbu v etn , p i zp vu Aleluja, p i evangeliu, p i vyznání víry a p ímluvách, od modlitby nad dary v etn až do konce mše s výjimkou toho, co bude e eno o pokleknutí a sezení. Biskupské konference však mohou spole né pohyby a postoje popsané v mešním ádu p izp sobit národním zvyklostem. eská biskupská konference doporu uje, aby se mimo lavice zachovávalo stání, jak je uvádí ímský misál, avšak v lavicích a se kle í, p ípadn sedí b hem eucharistické modlitby. Ostatní stání a se zachová i v lavicích. Používá-li se kadidla, lid také povstane, když p ed n j p edstoupí p isluhující a stojí b hem oku ování. Sezení je poloha vhodná k rozjímání a naslouchání kázání (l Kor 14,30; Sk 20,9). Je vhodné také pro postoj u itele a p edsedajícího. Nový misál p edpokládá sezení p i teních p ed evangeliem a responsoriálním žalmu, p i homilii a p íprav dar a podle okolností též p i posvátném ml ení po p ijímání. -3-
Kle ení vyjad uje pokoru, pokání a klan ní. Modlit se vkle e je obecn lidský zvyk, který je dosv d en i o Ježíšovi (Mk 13,35; Lk 22,41). Pro kle ení p i mši platí: A v ící pokleknou k prom ování, není-li to ztíženo nedostatkem místa, množstvím p ítomných i jinými rozumnými d vody (IG 21). K tomu, aby se dosáhlo zamýšleného zám ru, tj. aby úkony a postoje odpovídaly tomu, co práv konáme (zásada pravdivosti), ale také „aby byly znakem vzájemného spole enství a jednoty shromážd ni" (IG 20), bude t eba velké trp livosti, ohleduplnosti a respektu. Prosazování správných postoj by se minulo ú inkem, kdyby vyvolalo nap tí a rozd lení. V oddíle „Eucharistická modlitba“ se však do teme toto : Celebrant ji (rozum j Eucharistickou modlitbu) íká jménem celého shromážd ní. Celá tato modlitba je oslavou Otce skrze Kristovu ob , která se stává ob tí celého tajemného t la, nebo v ící se ob tují s ním, skrze n ho a v n m, když je p ijetí Eucharistie sjednocuje v jedno t lo a oni se prom ují v to, co p ijímají (srov. LG 26 cituje sv. Lva Vel.). Boží lid vyjad uje svou aktivní ú ast na této oslav Otce, která zahrnuje také sebeob tování spolu s Kristem – Hlavou tajemného T la, nejlépe stáním. Je p ece královským kn žstvem a celebrant íká jménem všech „že smíme stát p ed tebou a m žem ti sloužit“ (II. eucharistická modlitba). Pokleknutí p i prom ování je ovšem spontánním úkonem víry a úcty ke Kristu p ítomnému v prom n ných darech. Ke Kristu se také vztahuje aklamace na tajemství víry. Pokleknutí celebranta by m lo být d stojným a soust ed ným úkonem, není však p íležitostí k adoraci, protože Kristus zde není p edm tem adorace, nýbrž Velekn zem, který nás shromáždil k oslav Otce a rukama své církve podává Otci svou ob . Záv r Uvád ný dokument BK spolu se Všeobecnými pokyny k ímskému misálu podle mého názoru p ipouští r zné varianty liturgického chování, zvlášt co se týká Eucharistické modlitby. Proto – s v domím, že je pot ebná p edevším jednota srdcí, respektujme liturgické chování toho i onoho farního spole enství, nepohoršujme se nad tím, když se jinde chovají jinak, než jsme my sami zvyklí a p ijm me tuto jinakost. P. Jan Kuník Použitá literatura: Všeobecné pokyny k ímskému misálu, BK, Praha 2003 Smysl gest a postoj v liturgii církve, BK, Olomouc 2000
POUTNÍ MÍSTO DOBRÁ VODA U NOVÝCH HRAD V nádherné krajin novohradských hor, nedaleko jejich nejvyššího vrcholu Vysoké a na dohled Nových Hrad leží osada, o jejíž proslulost se postaral pramen s údajn zázra nou a lé ivou vodou. Lé ebné ú inky byly objeveny v roce 1564, voda je áste n radioaktivní. V krátkosti si n co p ipomeneme o tomto míst . Z dochovaných zpráv se domníváme, že od roku 1698 za ali lidé navšt vovat zdejší pramen a stejn tak i nov vzniknuvší osada byla pojmenována Dobrá Voda. V materiálech vyšebrodského klášterního archivu se vypráví o zjevení, které prý m li brat í Hans a Mat j z osady Šlagles u Stropnice, kdy spat ili o svátku T í král v roce 1698 zástup poutník , jak putuje k Božím mukám, které stály v místech nového pramene. Když o tom vypráv li, sklidili -4-
posm ch. Druhé zjevení m l mít ve snu roku 1701 jistý Matyáš Egidi, v n mž dostal p íkaz, aby postavil kapli ku v míst , kde nalezne vápenec. Když jej opravdu našel, postavil zde kapli ku, k níž za aly proudit zástupy poutník na pout a to i ze vzdálen jších míst ech i Rakouska. Kapli ka brzy neposta ovala návalu poutník a tak hrab Albrecht Karel Buquoy použil milodar a ob tních pen z poutník a za al se stavbou velkého kostela. K dokon ení chrámu a jeho slavnostnímu vysv cení došlo v roce 1715. Obsazování farnosti kn žími vždy p ipadlo vyšebrodskému klášteru a to tím zp sobem, že vyšebrodský opat navrhl hrab ti t i klášterní kn ze, a ten z nich jednoho vybral a p edložil konzisto i k prezentaci. P ešlo hodn asu a mnoho se zm nilo, žel ne vždy k lepšímu. Ztratil se starý vzhled Dobré Vody, s p vodními osadníky se m žeme setkat už jen na místním h bit vku. Nejvíce poznamenal obec obrovský požár, vzniklý lidskou neopatrností. Stalo se tak 8. dubna 1949, kdy v t sném sousedství kostela, na jeho východní stran v hostinci zvaném panský d m, vypukl ohe , kterému padlo za ob dvanáct dom . Našt stí vítr foukal od západu, takže kostel, zejména jeho šindelová st echa, z stal jakoby zázrakem ušet en. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byl vyšebrodský klášter spolu s ostatními kláštery v naší republice komunistickým režimem zlikvidován a kostel tím p išel o duchovní správu. V období totality zde byly umíst ny ádové sestry, které se všemi silami snažily kostel udržet. Roku 1992 byla dokon ena renovace vn jšku kostela i ambit , takže zadumaná krása poutní svatyn je i po staletích stále viditelná až z t ebo ské kotliny i dalších kout jiho eské zem . Duchovní správa je vykonávána z kláštera Servit v Nových Hradech. Velmi p sobivý je interiér kostela. Bohat ezaný hlavní oltá se skládá z oblá k , andílk a and l nesoucích rám s obrazem Panny Marie t šitelky z roku 1842. P vodní obraz byl poškozen bleskem, toto je jeho kopie. Po stranách svatostánku stojí sochy sv. Benedikta a jeho sestry sv. Scholastiky. Velcí and lé nad nimi nesou nápis „T šitelko zarmoucených“ a „Ukaž se matkou“. Celá stavba oltá e je naho e zakon ena holubicí, p edstavující Ducha svatého. Jsou zde dva postranní oltá e – sv. Františka a sv. Jana Nepomuckého, dále kazatelna i varhany velmi bohat zdobené ezbami a sochami. Pestrý, bohatý a p sobivý interiér dopl uje fresková a štuková výzdoba. Jan Barto
ESKÉ P EKLADY BIBLE První p eklad Písma na našem území vznikl v 9. století. Zasloužili se o to v rozv stové z Byzance – Cyril a Metod j. Nejprve vytvo ili slovanské písmo a pak p eložili Bibli. Tento staroslov nský p eklad (tzv. Cyrilometod jský) se nám nezachoval. První eský, rukou psaný p eklad, jehož ást se dochovala až do sou asnosti, je Bible leskovecko-dráž anská. Jeho vznik se datuje kolem roku 1360. Tato bible má pohnutou historii. Není známo, jak a kdy se dostala do Dráž an. Když byla odtud p evezena do Prahy, eští jazykozpytci jí nev novali p ílišnou pozornost. Za ala se podrobn zkoumat až na po átku minulého století. Uvažovalo se dokonce i o jejím ru ním opisování. Bylo to však p íliš namáhavé a asov náro né. Bylo tedy rozhodnuto, aby byla Bible p evezena do belgické Lovan , kde m la být ofotografována. P išla však 1. sv tová válka a budova university, kde byla Bible uložena, byla p i bombardování zasažena. Budova sho ela a s ní i cenné knižní svazky, které v ní byly uloženy. Z Bible dráž anské se dochovala jen t etina textu opsaného ješt v Praze a malá ást fotokopií. -5-
Celá se nám dochovala Bible litom icko-t ebo ská z let 1411 – 1414. Z roku 1416 pochází Bible hlaholská, nazývaná též emauzská. Ze stejného období (1417) je i Bible olomoucká. Další známé eské p eklady Bible jsou spojeny s vynálezem knihtisku. Tak se objevuje první tišt ná eská Bible pražská z roku 1488. Pozd ji Bible kutnohorská (1489) a taky Bible benátská (1506), která sice byla v eském jazyce, ale byla vydána v cizin . Jedním z nejznám jších eských p eklad je Bible kralická, která vznikala v letech 1579 – 1594. Patnáct let ji zpracovávali duchovní Jednoty bratrské. Je považována za vrchol eského biblického p ekladatelského úsilí. Po átkem 17. století zpracoval jezuitský ád další p eklad a byla to Bible svatováclavská (1677 – 1715). Ta navazuje na starší eské p eklady, zejména na Bibli benátskou jejíž kulturn jazykový p ínos dále rozvíjí. Podle asopisu Nezbeda 2/2005
IZRAEL V DATECH 3. ást 1918 – 1948 – Britská správa Po vít zné válce sv ila Spole nost národ v roce 1922 Británii tzv. Mandát pro Palestinu a pov ila ji vytvo ením podmínek pro vznik židovského domova na území, s nímž je tento národ historicky spjat. Roku 1922 vytvo ila Británie z ásti Mandátu (asi 75% území) arabský emirát Transjordánsko (dnes Jordánsko) a zabránila Žid m, aby se tam usazovali. Vlny p ist hovalc : 1919 – 1923: asi 35 tisíc Žid z Ruska, 1924 – 1932: 60 tisíc p evážn z Polska, 30. léta: 165 tisíc p evážn z N mecka. Židé i Arabové m li v rámci britské správy dovoleno spravovat své vnit ní záležitosti. Vlny arabského nacionáln motivovaného násilí proti Žid m vedly r. 1937 Británii k návrhu dalšího rozd lení území, podle n hož by na území západn od eky Jordánu m ly vzniknout dva státy, jeden židovský a jeden arabský; Židé návrh p ijali a pov ili Jewish Agency jednáním s britskou vládou o jeho realizaci, Arabové návrh d sledn odmítali. 1939 – 1945 – holocaust B hem druhé sv tové války se nacistické N mecko pokusilo systematickým zp sobem zlikvidovat celý židovský národ. Zahynulo na 6 milion Žid , z toho 1,5 milionu d tí. 1945 – 1948: Britská správa Po válce ješt zp ísnila omezení židovského p ist hovalectví do zem . Židé vytvo ili ilegální imigra ní sí ; b hem t í let se poda ilo tajn dopravit do zem 85 tisíc osob, které p ežily holocaust. Británie zahájila námo ní blokádu a ostrahu hranic a zadržené osoby vracela zp t. 1948 29. 11. 1947 hlasovalo Valné shromážd ní OSN pro rozd lení území západn od Jordánu na dva státy, židovský a arabský 14. 5. 1948 skon il britský mandát a byl vyhlášen Stát Izrael. 15. 5. zahájily spojené armády Egypta, Jordánska, Sýrie, Libanonu a Iráku invazi proti Izraeli, b hem 15 m sí ní Války o nezávislost zahynulo 6 tisíc z celkových 650 tisíc židovských obyvatel. eskoslovensko jako první stát sv ta porušilo na ízené embargo na -6-
dovoz zbraní do oblasti Blízkého východu a poskytlo Izraeli zbran . Válka skon ila p ím ím, hranice odpovídaly postavení armád na konci konfliktu. Další války následovaly v letech 1956, 1967 a 1973. Izrael p i nich v sebeobran zabral území Sinajského poloostrova, Gazy, Judska a Sama í a celé m sto Jeruzalém. Jeruzalém byl prohlášen za „nav ky ned litelné hlavní m sto Izraele“, ostatní území jsou pod do asnou izraelskou správou do uzav ení p íslušných mírových dohod. Skupiny obyvatel žijící v Izraeli: Aškenázští židé – p vodem ze st ední a východní Evropy (Aškenaz – st edov ké židovské ozna ení N mecka). V tšina p išla do zem v 19. a v první pol. 20. století. Stáli u zrodu sionismu, tvo ili první generaci v dc Státu Izrael. Sefardští židé – potomci špan lských žid (Sefarad je v biblické hebrejštin Špan lsko), kte í se po vyhnání ze Špan lska roku 1492 usadili v Holandsku, Itálii, ecku a Turecku. Orientální židé – pocházejí z islámských zemí severní Afriky a Blízkého východu, n kte í pocházejí z Izraele. Lze mezi nimi rozlišit ultraortodoxní, ortodoxní, liberální a nepraktikující židy. Zvláštní skupinu tvo í tzv. mesiánští židé, kte í p ijímají Ježíše jako Mesiáše. Muslimové: Arabové (sunnitští) – 660.000 (78% nežidovského obyvatelstva) K es ané: 100.000 (12%) Drúzové: 72.000 (8%) Podle asopisu AMEN 12/2000
CO CHCEŠ, ABYCH PRO TEBE UD LAL? (Mk 10,51) Jaroslav Borýsek Pohledejte staré k íže, k íže prad d a d d , které vaši otcové zahodili nebo jen odložili, a set ete z nich prach. Pov ste je na elná místa, znovu na erstvé skoby, zas aby pevn držely. Pov ste je tak vysoko, abyste se nemuseli hrbit a mohli rozmlouvat jako rovní, jen pak se m že každý rovn ptát: „Co chceš, abych pro tebe ud lal?“
-7-
ZAJÍMAVÉ KNIHY Op t bych vám ráda p edstavila n které kvalitní knihy, které m žete najít v našem táborském kostele Prom n ní Pán . První z nich napsal Tomáš Pala. Jmenuje se „Muž podle Božího srdce“ (Život krále Davida). Vydalo ji vydavatelství A –ALEF v Ostrav v roce 2003. Má v bec cenu zabývat se historií jednotlivých král , jak je nám podávána v knihách Samuelových, Královských i v knihách Paralipomenon? Mohou být boje, v nichž byly používány me e, kopí, luky a praky, aktuální v dob , která sd luje své poznatky p es internet, používá po íta e a moderní techniku, dovede klonovat živé tvory i létat do vesmíru? Myslím, že ano a to proto, že technika a úrove poznání se m ní, avšak lidé z stávají stejní. Zkušenosti posledních let ukazují, že lidé nejsou o nic lidšt jší než v dobách izraelských král . Každý z nás je svým zp sobem „králem“, i když není hlavou korunovanou. Možná je to naše království jen docela mali ké – je to naše rodina, pracovišt , naše kuchyn i zahrádka. Je to místo, kde máme svou suverenitu, kde nám druzí „nemají co íkat“, jak to máme i nemáme d lat. Ze zkušenosti velkých „král “ m žeme erpat i my pro sv j život. Starozákonní p íb hy nám názorn a poutav ukazují, jak jednat. Sv. Pavel píše v ícím v Korint (1 Kor 10,11): „To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo napsáno k napomenutí nám, které zastihl p elom v k .“ Mužem podle Božího srdce je právem nazýván izraelský král David. Bible mu v nuje velkou pozornost. M žeme íci, že krom Ježíše – Božího Syna (mimochodem „Syna Davidova“) a Mojžíše není v Bibli postava, které by bylo v nováno tolik místa jako práv tomuto muži: Stojí tedy za to se jeho životem zabývat. David byl lov k jako my. Byl zajisté odvážný a state ný, ale m l také své chvíle depresí a zoufalství jako mnozí z nás. Nikdo jiný nám také v Bibli neumožnil takový pohled do svého nitra jako David. Zrcadlem jeho pocit a rozpoložení jsou jeho žalmy. Jsou ukázkou toho, že Davidovi trvalo n kdy velmi dlouho, než nalezl správné rozhodnutí. Nikdy bychom nepochopili jeho vnit ní boje i základ všech jeho vít zství nad sebou samým, nad jeho úzkostmi a obavami, kdyby se nám sbírka jeho písní nezachovala. David se také dovedl velmi spontánn radovat. On sám nebyl bez h íchu. Dopustil se t žkých h ích , za které byl v Izraeli jediný trest – a to smrt. Dopustil se cizoložství a ve snaze ukrýt následky dokonce úkladn lov ka zavraždil! Zklamal také jako otec – nedokázal ádn vychovat své d ti. Propadl ješitnosti a dal svévoln s ítat Boží lid, aby se mohl t šit tím, co dokázal. Dost hrozné, ne? Jak je to možné, že tento muž byl p es tyto okolnosti mužem Božího srdce? Je na to jediná odpov . Davidovo srdce tlouklo cele pro Boha. Nemohl bez n j žít. D sledn toužil po istém srdci. Nikdy nemohl z stat ve zlém. Když klesl, vyznával Bohu svá provin ní. A nejen Bohu, ale i p ed lidmi, proti nimž se provinil. Nap . v Davidov žalmu 51 poznáme, co je skute né, opravdové a ryzí pokání. I 32. žalm nám ukazuje na tajemství jeho vít zného života, v n mž Pán B h našel zalíbení. David v život je pro nás obrovským povzbuzením. Víme už, že muž podle Božího srdce není nadp irozeným hrdinou, ale oby ejným h íšníkem jako jsme my se svými h íchy, slabostmi a depresemi. David to nevzdal, t ebaže se dopustil hrozných v cí. Volal k Bohu v up ímné lítosti o milost a odpušt ní a dosáhl jich. A to po celý život, za všech okolností. „Hospodin Davida zachra oval, a šel kamkoli.“ (2S 8,15). M jme tedy i my touhu po istém srdci a p ímém duchu a pou me se z Davidova života pokud možno v tom dobrém. -8-
Knihu „K es an a zdraví“ napsal Martin Zandler a vyšla ve vydavatelství Trinitas Svitavy v roce 2004. Je hledáním k es anské cesty ke zdraví. Autor knihy MUDr. Ing. Martin František Zandler se narodil v roce 1969 v Litomyšli. Vystudoval VUT v Praze – zem m i ství. Po letech hledání a bloud ní uv il v Krista. P i výkonu civilní služby v nemocnici poznal lidské utrpení, nemoci i nad ji. Rozhodl se pro studium medicíny, kterou v r. 2002 úsp šn dokon il. V sou asné dob p sobí jako neurolog v Jind ichov Hradci. Ve své knize nám ukazuje, že v pé i o hlubší zdraví lze užívat nejen p irozené, ale i duchovní prost edky. K es anská víra v sob totiž skrývá i mocný terapeutický potenciál, který nám Hospodin zdarma a s láskou nabízí. Trp livou snahou je možné nemocem áste n elit. P esto je nepochybné, že ur itému utrpení se nikdy zcela nevyhneme. Nemoc nás však asto vede k Tomu, který je „Cesta, Pravda i Život.“ Autor v knize hovo í o k es anském zp sobu života, o tom, jak je dobré se chovat v dob nemoci, zmi uje se i o alternativní medicín . Jan Balík je autorem knihy „Na cest s mladými“ (O služb církve mladým lidem). Vydalo nakladatelství Paulínky, 2004. Kniha nás pou uje o pastoraci mládeže, která je neustále na cest , v pohybu, stále hledající, stále nespokojená, stále nedostate ná. A p ece pomáhá. Setkání církve s mládeží p ináší mnoho zajímavých podn t . Provází jej však také ada úskalí. Tato kniha se pokouší nahlédnout do sv ta mladých lidí, poukazuje na možné zp soby jejich evangelizace a dotýká se r zných oblastí doprovázení mládeže. Styl knihy zp ístup uje probírané téma širokému spektru tená : kn žím, eholník m, u itel m, vychovatel m i animátor m (dosp lým vychovatel m mládeže). MUDr. Max Kašpar zde hovo í i o teorii šesti st n. Knihy pro Vás vybírala a poutavé tení p eje Miloslava Skopcová
VELIKONO NÍ BERÁNEK 4 vejce, 1 hrnek cukru, 1 hrnek šleha ky, 2 hrnky polohrubé výb rové mouky, 1 vanilkový cukr, 1 kyp ící prášek do pe iva. Postup: Žloutky a cukr šleháme do p ny, p idáme šleha ku, po lžících vmícháme mouku s práškem do pe iva a nakonec tuhý sníh z bílk . Ob ásti beránkové formy vymastíme siln máslem a vysypeme moukou. Vlijeme t sto do v tší ásti, p ikryjeme druhou ástí beránka. Formu s t stem vložíme na plechu do trouby a zvolna pe eme asi 3/4 hodiny. P ed koncem pe ení sejmeme vrchní ást formy, párátkem zkontrolujeme prope ení a dope eme nezakryté. Upe eného beránka vyklopíme, pocukrujeme, upevníme „o i“ z hrozinek a nakonec p ivážeme beránkovi na krk mašli ku. Dobrou chu !
-9-
KRÁTKÉ ZPRÁVY Sbírka na opravu vitráží – malovaných oken v kostele sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách dne 20. 2. vynesla celkem 17.223,- K . Pán B h zapla všem dárc m, kte í tak ochotn p isp li. Druhá sbírka na opravu vitráží se bude konat v ned li 24. 4. 2005 na poutní slavnost sv. Vojt cha. Sbírka na Svatopetrský halé 27. 2. vynesla: v Tábo e 10.000,- K , v Sezimov Ústí 3.500,- K , v Pohnání 2.500,- K a v Ratibo ských Horách 1.000,- K . Pán B h zapla za Vaše dary. Ze sbírky, která se konala v ned li 20. 3., bylo odesláno na uprchlíky 30%, tj. za Tábor 2.000,- K , za Sezimovo Ústí 1.000,- K , za Pohnání 500,- K a za Ratibo ské Hory 300,- K . Všem dárc m Pán B h zapla . Sbírky v nejbližší dob : 27. b ezna na pot eby diecéze 17. kv tna na Charitu (svatodušní) 29. kv tna na bohoslovce Po n kolik postních sobot jsme se setkávali na táborské fa e se zástupci n kterých hnutí v katolické církvi. V mnoha ohledech jsme se mohli nechat povzbudit a oslovit v prožívání letošní postní doby a už ze spirituality Schönstattského hnutí, Díla Mariina (Fokoláre), Katolické charismatické obnovy i oblát Panny Marie. Velikono ní koncert p veckého sboru HLAHOL se uskute ní v ned li 27. 3. v 16.00 hod. v d kanském kostele v Tábo e. Osadní svátky: Sezimovo Ústí: 25. 4. pond lí 14.00 výstav Nejsv t jší Svátosti oltá ní 16.30 mše svatá s požehnáním Tábor: 26.4. úterý 8.00 ranní chvály 8.20 výstav Nejsv t jší Svátosti oltá ní 18.00 mše svatá s požehnáním Pohnání: 6.5. pátek 15.30 výstav Nejsv t jší Svátosti oltá ní 16.30 mše svatá s požehnáním Pout : ned le 24. 4. v 10.00 - kostel sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách sobota 14. 5. v 18.30 - kaple sv. Jana Nepomuckého v Dolních Hrachovicích ned le 15. 5. v 14.00 - kaple sv. Jana Nepomuckého v Rodné ned le 5. 6. v 11.30 - kaple Nejsv t jší Trojice v Horních Hrachovicích ned le 3. 7. v 10.00 - kostel sv. Prokopa v Pohnání - 10 -
Výro í posv cení d kanského kostela Prom n ní Pán na ho e Tábor, které se slaví 1. kv tna, p ipadá letos na 6. ned li velikono ní. Slavnostní mše svatá bude sloužena v obvyklou hodinu, tedy v 8.30 hod. V úterý 3. kv tna na svátek apoštol Filipa a Jakuba bude v 18.00 hod. sloužena mše svatá v kostele zasv ceném t mto sv tc m na bývalém táborském h bitov . V sobotu 7. kv tna v 16.00 hod. bude v d kanském kostele v Tábo e chrámový koncert Posádkové hudby Tábor v rámci oslav 60. výro í konce 2. sv tové války. V sobotu 14. kv tna za neme ve 21.00 hod. v d kanském kostele v Tábo e slavnost Seslání Ducha sv. slavnostní bohoslužbou svatodušní vigilie s lucernáriem. Vikariátní d tská pou se uskute ní tentokrát v Chýnov , v pond lí 16. 5. od 9.30 hod. Téma pouti: „Tak a svítí vaše sv tlo p ed lidmi...“ D ti i rodi e prosíme o modlitbu, aby se akce vyda ila. Ve stejný den, na svatodušní pond lí 16. 5., bude v Chotovinách tradi ní pou „u Jezera“ od 17.00 hod. Dne 21. 5. v 10.00 hod. na Klokotech ud lí eskobud jovický biskup Ji í Pa our, OFMCap. kn žské sv cení jáhnu Ji ímu M kovi, OMI. Slavnost výro í posv cení farního kostela Povýšení sv. K íže v Sezimov Ústí oslavíme v pond lí 23. 5. mší svatou od 16.30 hod. Slavnostní bohoslužbu povede otec biskup Ji í Pa our, OFMCap. Ve dnech 4. a 5. ervna se koná na Svaté Ho e u P íbrami národní pou u p íležitosti 100. výro í povýšení poutního kostela na „baziliku minor“. Hlavní bohoslužba je 4. 6. v 10.00 hod. za ú asti všech eských biskup . V eskobud jovické katedrále p ijmou v sobotu 25. 6. v 10.00 hod. kn žské sv cení z rukou biskupa Ji ího Pa oura, OFMCap. jáhni Tomáš Dryje, Tomáš Hajda a také náš táborský jáhen Roman Dvo ák. Srde n jste všichni zváni do Volyn dne 26. 6. v 16.00 hod. k ú asti na eucharistické bohoslužb , které bude poprvé p edsedat Roman Dvo ák. V Tábo e poprvé povede sváte ní bohoslužbu v ned li 3. 7. v 8.30 hod.
- 11 -
SV T ÚSM V T i kluci se p ou, í otec je nejrychlejší. První: „M j táta je automobilový závodník, ur it je nejrychlejší!“ Druhý: „To m j táta je vojenský pilot – je o moc rychlejší než tv j!“ T etí: „Ne, m j otec je ješt rychlejší! Pracuje na ú ad ! Je tak rychlý, že v pátek mu práce kon í ve ty i hodiny, ale už ve t i je doma!“ „Máš dneska as, Pepo?“ „Mám.“ „A co zítra?“ „No, to taky.“ „A pozít í?“ „To as nemám. Pro se ptáš?“ „Ale, cht l jsem t pozít í pozvat na ve e i.“ Holi íká zákazníkovi: „Pane, šediví vám vlasy.“ „Hmm, tak zkuste st íhat trochu rychleji.“ „Pepo, co d láš?“ „Ale jako obvykle, nic.“ „Tak to ti rád pomohu!“ „Nevíš, pro vylou ili Pepíka z horolezeckého oddílu?“ „Vím. P edseda ho nachytal, jak jede v paneláku do dvanáctého patra výtahem.“ íšník nabízí hostovi: „Mám telecí srdce, vep ová játra, hov zí jazyk a jehn í moze ek.“ „Pane vrchní, vaše osobní problémy m nezajímají.“ Potká se dvacetikoruna s p titisícovkou a ptá se: „Tak co, jak jde život? Dlouho jsem t nevid la.“ „To víš, po ád stejný. Kasino, obcho áky, hazard, klenotnictví, takové v ci po ád dokola. A co ty?“ „To víš, po ád stejný. Stále dokola kostelní kasi ky.“ „Haló, volám ohledn toho hlídacího psa, co jsme od vás koupili. M žete nám poradit, jak to máme za ídit, aby nás pustil dom ?“ Malý Pepí ek doma zvedne telefon, chvilku n co povídá a pak jde za tatínkem a íká: „Volal Jirk v tatínek, že mu máš dát opsat m j domácí úkol, až ho spo ítáš.“ Ani ka se vrací dom ze školy: „Mami, já už se tam nevrátím.“ „A pro ne?“ „Ta u itelka nic nezná. Po ád se nás na n co ptá.“ lov k se plazí po poušti z posledních sil a najednou vidí studnu. Za ve: „Vooodaaa!!!“ Ze studny se ozve: „Kdeee?“ „Mami, víš kolik zubní pasty je v jedné tub ?“ „Nemám tušení, Pepí ku.“ „Ale já to vím! Od televize až ke gau i!“
Požehnané Velikono ní svátky, radost ze zmrtvýchvstalého Krista p ejí všem farník m – P. Václav Hes, P. Jan Kuník, P. Günther Ecklbauer OMI, P. Hroznata Holický, jáhen Roman Dvo ák a redak ní rada Farního zpravodaje Marie Berková, Jaroslav Nol , Miloslava Skopcová, Petr Svoboda a Ji í Van ata. - 12 -
VÝKAZ O HOSPODA ENÍ
od 01.01.2004 do 31.12.2004
Chotoviny 61424.50
Borotín 37198.00
K Hlasivo 22284.50
154860.00
71190.00
93000.00
41500.00
60000.00
2617.07
5.83
0.90
4.70
5.73
0.00
0.00
0.00
80000.00
0.00
Ostatní p íjmy
22144.50
0.00
896.00
0.00
0.00
P íjmy celkem
241046.07
108393.83
116181.40
132330.20
79644.23
5395.80
8914.80
1953.80
5302.80
10035.80
75469.50
16858.00
15232.00
1415.50
3264.00
9909.00
1500.00
0.00
60466.00
0.00
14908.00
9032.00
5930.00
3562.00
3745.00
46260.00
4845.00
1000.00
2000.00
4000.00
1507.00
292.00
145.00
378.00
0.00
24982.50
8725.00
902.00
70.00
280.00
178431.80
50166.80
25162.80
73194.30
21324.80
62614.27
58227.03
91018.60
59135.90
58319.43
Text Sbírky Dary fyzických i právnických osob – tuzemské i zahrani ní Úroky z vedení b žného ú tu P ísp vek z diecéze
Bohoslužebné pot eby Režijní výdaje Opravy památek Odeslané sbírky a p ísp vky diecézi Dary a charitativní výdaje Da z p íjm právnických osob, z nemovitostí, z p evodu nemov. Ostatní výdaje Výdaje celkem Rozdíl p íjm a výdaj daného období
farnost Chotoviny Borotín St ezimí Hlasivo Hoštice
k t
svateb
15 2 2 — 2
1 1 — — —
Bližší informace:
Hoštice 10825.50
St ezimí 19638.50
po et za rok 2004 pomazání p ijímání poh b nemocných (1. sv. p .) 17 15 3700 (6) 15 6 1000 (1) 7 5 800 (1) 7 8 1200 (1) 4 4 400 (1)
pr m rn v ned li 65 30 20 30 15
k. farnost Chotoviny, Lipová 2, 39137, tel. 381 284 195.
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné. - 13 -