Paleontologické výzkumy a význam paleozoika Českého krasu Přednáška je věnována památce Prof. RNDr. Iva Chlupáče, DrSc. 6. 12. 1931-7. 11. 2002
Petr Budil Česká geologická služba, Klárov 3, 11821, Praha 1,
[email protected]
Český kras – světově unikátní území 242 let (!) paleontologických výzkumů – světový unikát
1) Předbarrandovské období (1770-1846) 2) Barrande a O.P. Novák (1846-1892) 3) Pobarrandovské období (1892-1945) 4) „Zlatý věk“ výzkumů (1945-1990) 5) Moderní doba (1990 až současnost)
Nejstarší popisy zkamenělin z Českého krasu Franz Zeno (1734-1781) 1770 – Neue Physikalische Belustigungen 1, 1, Prag Cacadu – oder Käfer-Muschel, Concha triloba, Echinites)
Ignaz Edel von Born (1742-1791) Lithophilacion Borniarum, 1775 Entomolithus paradoxus caput laeve Entomolithus paradoxus truncatus
Alexandre Brongniart (1770 – 1847)
1822 - Histoire naturelle des Crustacés fossiles, Paris Asaphus Hausmanni – první validní druh trilobita z našeho území
Kaspar Maria von Sternberg (1761–1838) 1825 - Uebersicht der Böhmen dermalen bekannten Trilobiten – Verdhandlungen des Gessellschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen, 3, Beil B 1830 (Graf v. Sternberg aus Prag Sprach über böhmischen Trilobiten…) - Isis von Oken, 23 1833 (Rede von Kaspar Grafen von Sternberg, Beilage 3): Verhandlungen der Gessellschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen
1833 - Nové druhy: Trinucleus ornatus, Trilobites ungula
Johan Wilhelm Dalman (1787-1828) 1827 - Om Palaeaderna, eller de sa kallade trilobiterna. Kungliga Svenska Vetenskapsakademiens Handlingar 1826, 113-52, 226-94. Asaphus auriculatus
* také Proetus concinnus z Gottlandu (=Proetus morinensis Přibyl a P. kopaninensis Šnajdr)
Jonathan Carl Zenker (1799-1837) 1833 - Beiträge zur Naturgeschichte der Urwelt, Jena Otarion diffractum Otarion (?) squarrosum (=Didrepanon squarrosum)
H. F. Emmrich (1815-1879) 1839 De trilobitis, Berlin Conocephalus striatus, Phacops proaevus rod Odontopleura
Heinrich Ernst Beyrich (1815-1896)
1845 - Ueber einige böhmische Trilobiten, Berlin -1846 - Untersuchungen über Trilobiten“. II Stück, Berlin 1845 - Cheirurus claviger, Cheirurus Sternbergii, Battus integer, Battus nudus, Cheirurus insignis, Cheirurus gibbus, Lichas scabra, Trochurus (=Arges) speciosus, Bronteus umbellifer, Bronteus campanifer, Bronteus palifer rody Cheirurus, Trochurus, Sphaerexochus 1846 - Calymene parvula, Calymene pulchra, Calymene diademata (popsal Barrande 1846), Odontopleura inermis, Odontopleura vesiculosa, Proetus concinnus rod Harpides
1846 – Joachim Barrande začíná publikovat
Ignaz Hawle (1783-?1868) August Carl Joseph Corda (1809-1849) 1847 - Prodrom einer Monographie…
Tvrdá kritika ze strany J. Barranda
J. Barrande (1847): Ueber Hawle's und Corda's Prodromus der Trilobiten. - Neues Jahrbuch fur Mineralogie etc., 1847.
J. Barrande (1848):(A letter to Mr. Haidinger): Prodrom einer Monographie der bohmischen Trilobiten von Corda. - Haidinger's Berichte, 8. Přesto 274 stále platných druhů (†169 - 38%) 27 nových, stále platných rodů (†21 - 44%)
Systême Silurien du Centre de la Bohême 22 svazků, 5 posmrtně (1852-1881, resp. 1887- 1911): 5696 stran, 1076 tabulí, 3550 nových druhů
Sběratelé trilobitů
Jan Michal Šáry (1825-1881)
Hieronymus Joseph Zeidler (1790-1870)
SKALNÍCI - Václav Svoboda, polír z Berouna
Osmdesátá léta - je třeba předat žezlo…. O.P. Novák (1851-1892)
První publikace 1880 – Studien an Hypostomen böhmischer Trilobiten (celkem za života publikovaných prací)
Období po J. Barrandovi a O. P. Novákovi (1892-1945) KRIZE V PALEONTOLOGICKÝCH VÝZKUMECH OBLASTI BARRANDIENU VČETNĚ ČESKÉHO KRASU
Pokračovatel Barrandovské tradice (žije se z ní):
Prof. Jaroslav Perner (1869-1947) (vydává pokračování Systême Silurien du Centre de la Bohême)
výzkumu v Barrandienu zdatně pomáhají sběratelé, většinou ale pracují v ordoviku:
Celda Klouček (1855-1935) Karel Holub (1888-1918) Ing. Robert Růžička (1879-1945) Profesionálové – Dr. Jaroslav Jiljí Jahn (18651934), Dr. Jan Koliha (1890-1939)
Jaroslav Petrbok (1881-1960)
©Vladimír Stárka http://www.nautilus.cz/PETRBOK3.html
Praotec jeskyňářů v Českém krasu Vychovatel mnohých významných paleontologů
Třicátá léta: Prof. Bedřich Bouček (1904-1975)
Mimořádně, všestranně nadaný geolog a paleontolog
Doc. Ferdinand Prantl (1907- 1971)
Foto: Josef Svoboda (1949)
Dr. Alois Přibyl (1914-1988)
„Zlatá léta geologie v ČR“ (1945-1990): Unikátní kombinace řady příznivých podmínek. Dorůstá mladá generace nadšenců, kteří velmi rychle přerůstají do vynikajících profesionálů Nadšení a touha obnovit zemi poničenou okupací a válkou
Stát masivně podporuje geologické mapování a návazné výzkumy s cílem zmapovat a využít své nerostné bohatství („kolonie SSSR“) bouřlivý rozvoj geologie (zatímco jiné obory u nás téměř zanikají)
Bedřich Bouček Josef Svoboda Ferdinand Prantl Alois Přibyl František Fiala Radvan Horný Ivo Chlupáč Pavel Röhlich Jiří Kříž Vladimír Havlíček Milan Šnajdr Jiří Vaněk Ladislav Marek Vojen Ložek Jaroslav Kraft aj.
Definování prvního globálního stratotypu hranice silur/devon
1972 (schválen usnesením 24. mezinárodního geologického kongresu v Montrealu)
Klonk u Suchomast (Ivo Chlupáč)
Mezinárodní stratotyp hranice oddělení Přídolí
1984 (schválen usnesením 27. mezinárodního geologického kongresu v Moskvě)
Požáry u Řeporyj – Jiří Kříž
Mezinárodní stratotyp hranice devonských stupňů lochkovu a pragu
1989 (schválen usnesením Executive Committee of IUGS během roku 1988-1989)
Velká Chuchle – Přídolí, Ivo Chlupáč
Mezinárodní parastratotyp hranice spodního a středního devonu
1999 - lom Prastav u Holyně, schválen usnesením Executive Committee of IUGS –
Ivo Chlupáč
Moderní doba Realita: ideální podmínky skončily Nedostávají se peníze řádově nižší podpora ze strany společnosti (úspory) Grantový systém – byrokracie, honba za body publikace množství drobniček (v prestižních časopisech)
Chybí podmínky pro časově náročné studie
Nechybí entusiasmus, ale ubývá sil Děláme, co můžeme (???)
Přesto se pracuje a to velmi intenzivně Redefinice a zpřesňování hranic (stratotypů)
Orientace na paleoekologii, izotopovou stratigrafii, méně taxonomických studií Chybí moderní tektonická škola (zajímavý pohled R. Melichar…..) Chybí moderní zhodnocení vulkanismu Potřeba moderní silné sedimentologické školy
Co říci závěrem?
Český kras je územím s mimořádně zranitelným horninovým prostředím, které je přitom mimořádně
přírodovědecky cenné.
Vyhlášení jeho značné části jako CHKO před 40 lety bylo velmi moudrým krokem. Škoda, že rozloha CHKO Český kras nemůže být větší.
Paleontologicky celosvětově významné území, intenzivně zkoumané již od konce 18. století. Z území je popsáno ca 15.000 druhů fosílií, řada z nich endemických, mnoho naopak globálně významných (indexové fosílie) . Tři globální stratotypy, jeden parastratotyp. Myšlenka kandidatury na UNESCO Geopark – mezinárodní podpora
Úroveň ochrany geologického dědictví v ČR obdivuje celá Evropa (svět)
Pevně věřím, že před soudem budoucích generací obstojíme „Stojíme na hlavách obrů“ – dohlédneme dál, než naši předkové
Příroda (nejen) CHKO Českého krasu je velikým pokladem nám svěřeným za který máme odpovědnost Neměli bychom dopustit, aby vidina krátkodobého zisku (která je mottem dnešní doby) v kterékoli době převážila hodnotu tohoto území, ať již přírodovědeckou, krajinářskou, či historickou Nejsme vlastníky naší přírody, máme být jejími moudrými správci
Přejme CHKO Český kras vše nejlepší do dalších let!!!
Příspěvek byl podpořen interním úkolem 35000 České geologické služby
