Historie botanického výzkumu Českého krasu Jarmila Kubíková
Čtyři období výzkumu • Prvé období: Floristika v 18. a 19. století a počátky fytocenologie v první polovině 20.století • Druhé období: 1950 až 1970 – koncept ekologického přístupu k řešení otázky lesa a bezlesí v členitém území silurských a devonských vápenců, diabázů a břidlic • Třetí období: sledování sekundární sukcese na opuštěných polích, v lomech a sídlech a floristická a vegetační inventarizace maloplošných chráněných území • Současnost: mapování a monitoring biotopů, sledování vlivu pastvy, sledování sukcese v lomech
Čelakovský •
Floristika v 18. a 19. století, shrnuto v Čelakovského Prodromu a Květeně okolí Pražského
Skalický a Jeník •
podrobněji o historii viz Skalický a Jeník, článek v Bohemia centralis 3 k vyhlášení CHKO Český kras
•
Definice botanického významu Českého krasu (včetně pražské části mimo CHKO)
Domin a Klika •
První polovina 20.století – popisy vegetace a květeny jednotlivých území, Domin např. Karlické údolí (1923), Radotínské údolí (1928), Klika Velká hora (1928, 1942), Prokopské údolí (Fytocenologické snímky v různých pracech o xerotermu)
Kolébka české rostlinné sociologie • Klika – originální popisy mnoha syntaxonů s využitím fytocenologických snímků z areálu Českého krasu, území jedinečné v rámci celého německo-českého masivu, vápence na jižní Moravě a Slovensku jsou v jiném klimatickém regionu, stejně tak vápence německé.
Návrhy na zřízení chráněné oblasti 1944 – Domin: Věda přírodní, 1944 -Klika: Krásy našeho domova
Druhé období • V letech 1950 až 1970 probíhá koncept ekologického přístupu k řešení otázky lesa a bezlesí v členitém území silurských a devonských vápenců, diabázů a břidlic. • Centrum výzkumů je katedra botaniky přírodovědecké fakulty, kde nejprve Jaromír Klika a po jeho smrti (v roce 1957) jeho nástupce Jan Jeník zadávají sérii diplomových prací studentům geobotaniky
Diplomové práce • • • •
• • • • • • • •
1958 -Blažková – společenstva Karlického údolí, Strnadová – ekologie teplomilných dřevin, Smetánková – ekologie ostřice nízké 1960 – kolektivní studie na gradientech lesa a bezlesí a na gradientech orientace ke světových stranám na kopci Doutnáč: Chocholová – vlhkostní poměry, Pachnerová – teplotní poměry, Kučerová - režim dusíku 1962 – Stuchlý – mechorosty Císařské rokle 1965 – Chlápková – jednoletky, 1965 -Janko – kvantitativní analýza stepního porostu, 1965 - Dvořáková – ekologie dřínu 1966 – Rokytová – ekologie pěchavý vápnomilné a její rozšíření v Čechách 1967 - Pučelíková – ekologie Festuca valesiaca a Festuca rupicola, 1970 – Bureš – krajinná studie Českého krasu, 1970 - Hájková – dynamika jednoletek, podmínky klíčení
Pučelíková 1967: Ekologická studie kostřavy walliské a kostřavy žlábkovité
Bureš 1970: Podklady pro biologické plánování krajiny Českého krasu
Kučerová 1960: Dynamika nitrátů v lese, lesostepi a stepi
Výzkum pedagogů katedry • Současně se dynamikou společenstev a půdní bioty zabývají pracovníci katedry: • 1966 -Fassatiová – mikromycety skalní stepi na skalní stepi na Doutnáči • 1971 – Kubíková – gradienty lesa a bezlesí na Velké hoře • 1976 – Kubíková, Rusek – development of xerothermic rendzinas na Doutnáči, mikrostruktura vyvíjejících se půd, dynamika edafonu
• Byl plánován ucelený výstup těchto studií, s hlavním důrazem na ekologii a kontinuitu skalních stepí. K dokončení projektu nedošlo pro události po roce 1968, kdy musel Jan Jeník a Jarmila Kubíková opustit fakultu a začít pracovat na jiných problémech
Třetí období – 70. léta • Území Českého krasu se stává vhodným místem pro sledování sekundární sukcese na opuštěných polích, v lomech a sídlech • Projekt sukcese na vybraném úhoru zpracoval Marcel Rejmánek, postgraduální student doc. Jeníka, který po jeho nuceném odchodu do Jižních Čech převzal hlavní iniciativu pokračování prací v Českém krasu. Spolupracovala s ním Jana Osbornová (Kučerová, Kosinová). • Soubor výsledků byl publikován v nakladatelství Kluwer: Osbornová, Kovářová, Lepš, Prach (1990): Succession in abandoned fields
Diplomové práce • • • •
1976 – Klaudisová: Fytocenologicko-pedologická studie opuštěných polí v Českém krasu 1977 – Prach: Ekologická studie keřových stadií úhorů v Českém krasu, Krkavcová… 1977 Rambousková: Vodní provoz ve vybraných sukcesních stádiích úhorů, Huml, Klimková, Chlumská: Destrukce rostlinného detritu ve vybraných sukcesních stádiích opuštěných polí v Českém krasu 1978 – Rauch, Šťastná: Dýchání půd vybraných sukcesních stadií úhorů a pole v Českém krasu, Mestenhauserová: Pohyb fosforu v ekosystémech vybraných stadií sekundární sukcese, Lepš: Vývoj horizontální struktury vegetace během sekundární sukcese
V téže době práce studentů katedry botaniky, které řeší jinou tématiku: 1978 – Josefusová – flora části karlštejnské rezervace 1979 – Haščynová – flora Kódy 1982 – Pyšek: Sídlišťní vegetace Českého krasu 1983 – Sádlo: Vegetace vápencových lomů Českého krasu
Karel Prach
V téže době začíná zpracovávat Kubíková sérii studií o chráněných územích v Praze, mimo jiné též ta, která jsou součástí Barrandienu, i když ne vždy CHKO Český kras : • 1977 – Prokopské údolí • 1981 - The effect of cement factory air pollution on thermophilous rocky grassland • 1987 – údolí Vltavy jižně od Prahy • 1997- údolí Radotínského potoka • 2004 – Dalejské údolí • 2005 – Kalvárie v Motole • 2007 – monitoring vegetace na kopci Doutnáč • 2009 – dynamika xerofilních trávníků na vápencích Radotínského údolí: vliv zaprášení emisemi cementárny v Lochkově
Současné období • • • • • • • • • •
Zájem o květenu a vegetaci Českého krasu se oživil v souvislosti s mapováním biotopů pro evropský projekt NATURA 2000, vzniká rozsáhlá nálezová databáze AOPK ČR Pokračování výzkumu sukcese na úhorech a v lomech (Prach, Jírová, Karešová) Lokality Českého krasu se stávají opět předmětem pokusů, tentokrát významu pastvy domácích zvířat a sukcese na výsypkách, diplomové práce Šlechtová, Mayerová, zadává Zuzana Münzbergová Publikace ke květeně - Hoffmann 2007 - vegetace a flóra Velké hory, vyhodnocení změn Šíma 2007 - květena východní části ČK Špryňar 2007 - floristický kurz v Berouně v roce 2001 Špryňar 2005 - výskyt podmrvky hadcové v Českém krasu Raabová 2009 – genetika a ekologie hvězdnice chlumní Dostálek 2009 – genetika a ekologie včelníku rakouského V přípravě pro výroční číslo sborníku Bohemia centralis Horáčková, Tichý: Květena a vegetace Kody
Děkuji za pozornost