Zájezd pro seniory po Moravském krasu

Zájezd pro seniory po Moravském krasu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Zá j e z d p ro s e n i o r y p o M o r a v s k é m k r a s u bakalářská práce

Autor: Martina Čermáková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014

Copyright © 2014 Martina Čermáková

Abstrakt ČERMÁKOVÁ, Martina: Zájezd pro seniory po Moravském krasu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014 Bakalářská práce je zaměřena na seniorský cestovní ruch a na nabídku zájezdů pro tuto cílovou skupinu. Cílem práce je kompletní vytvoření jednodenního výletu a třídenního zájezdu po Moravském krasu, konkrétně pro Klub seniorů Boskovice, a zhodnocení nabídky zájezdů pro seniory na základě analýzy současného stavu.

Klíčová slova Klub seniorů Boskovice. Moravský kras. Příprava zájezdu. Seniorský cestovní ruch. Senioři.

Abstract ČERMÁKOVÁ, Martina: The excursion to the Moravian Karst for seniors. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisior: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014 This bachelor thesis is aimed at the senior tourism and at the supply of trips for this target group. The aim of this bachelor thesis is to complete formation of one-day trip and three-day trip to the Moravian Karst, in the concrete for the Club of seniors Boskovice, and the appreciation of supply of trips for seniors by custom analysis of present statement.

Key words Preparing of the trip. Seniors. The Club of seniors Boskovice. The Moravian Karst. The senior tourism.

6

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky k mé bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala panu Legnerovi za možnost spolupráce s Klubem seniorů Boskovice a v neposlední řadě také celé rodině za podporu při studiu. 7

Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................... 10 Seznam grafů .................................................................................................................. 10 Úvod................................................................................................................................ 11 1 Senioři .......................................................................................................................... 12 1.1 Stáří, stárnutí, gerontologie a geriatrie .................................................................. 12 1.2 Seniorský cestovní ruch ........................................................................................ 13 1.3 Senioři a cestovní ruch seniorů v ČR.................................................................... 14 1.4 Klub seniorů Boskovice ........................................................................................ 15 2 Příprava zájezdu ........................................................................................................... 16 2.1 Osobnost průvodce ............................................................................................... 16 2.2 Příprava průvodce na zájezd ................................................................................. 17 2.2.1 Zpracování informačního minima ................................................................. 17 2.2.2 Topografická příprava.................................................................................... 18 2.2.3 Chronologická příprava ................................................................................. 19 2.2.4 Psychologická příprava .................................................................................. 19 2.2.5 Příprava slovního projevu .............................................................................. 20 3 Moravský kras.............................................................................................................. 21 3.1 Společensko-kulturní předpoklady ....................................................................... 21 3.1.1 Punkevní jeskyně ........................................................................................... 22 3.1.2 Propast Macocha ............................................................................................ 22 3.1.3 Jeskyně Balcarka............................................................................................ 23 3.1.4 Kateřinská jeskyně ......................................................................................... 23 3.1.5 Jeskyně Výpustek .......................................................................................... 23 3.1.6 Skalní mlýn .................................................................................................... 24 3.1.7 Stará huť u Adamova ..................................................................................... 25 3.1.8 Zámek Rájec-Jestřebí ..................................................................................... 25

8

3.1.9 Zámek Slavkov u Brna .................................................................................. 25 3. 1. 10 Mohyla míru .............................................................................................. 26 3. 1. 11 Kostel ve Křtinách ..................................................................................... 26 3. 1. 12 Pivovar Černá Hora ................................................................................... 26 3. 1. 13 Zámek Lysice ............................................................................................. 27 3. 1. 14 Jeskyně Blanických rytířů .......................................................................... 27 4 Příprava jednodenního výletu ...................................................................................... 28 4.1 Program výletu ...................................................................................................... 28 4.2 Topografická příprava výletu................................................................................ 28 4.3 Chronologická příprava výletu ............................................................................. 32 4.4 Kalkulace výletu ................................................................................................... 34 5 Příprava třídenního zájezdu ......................................................................................... 36 5.1 Program zájezdu ................................................................................................... 36 5.2 Topografická příprava zájezdu ............................................................................. 37 5.3 Chronologická příprava zájezdu ........................................................................... 44 5.4 Kalkulace zájezdu ................................................................................................. 47 6 Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................... 50 7 Analýza nabídky zájezdů pro seniory .......................................................................... 56 Závěr ............................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury ............................................................................................... 60 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 61 Seznam příloh ................................................................................................................. 63 Přílohy............................................................................................................................. 64

9

Seznam tabulek Tab. 1: Itinerář jednodenního výletu............................................................................... 32 Tab. 2: Itinerář 1. dne...................................................................................................... 39 Tab. 3: Itinerář 2. dne...................................................................................................... 41 Tab. 4: Itinerář 3. dne...................................................................................................... 44 Tab. 5: Stravné ................................................................................................................ 48 Tab. 6: Výsledek 2. otázky ............................................................................................. 51 Tab. 7: Výsledek 3. otázky ............................................................................................. 51 Tab. 8: Výsledek 5. otázky ............................................................................................. 52 Tab. 9: Výsledek 6. otázky ............................................................................................. 52 Tab. 10: Výsledek 7. otázky ........................................................................................... 53 Tab. 11: Výsledek 8. otázky ........................................................................................... 54 Tab. 12: Výsledek 10. otázky ......................................................................................... 54 Tab. 13: Pokračování ...................................................................................................... 55

Seznam grafů Graf 1: Výsledek 1. otázky ............................................................................................. 50 Graf 2: Výsledek 2. otázky ............................................................................................. 51 Graf 3: Výsledek 5. otázky ............................................................................................. 52 Graf 4: Výsledek 6. otázky ............................................................................................. 53 Graf 5: Výsledek 7. otázky ............................................................................................. 53 Graf 6: Výsledek 8. otázky ............................................................................................. 54 Graf 7: Výsledek 10. otázky ........................................................................................... 55

10

Úvod Již od poloviny 20. století je stále diskutovanějším tématem problém stárnutí populace. Tento problém má a i nadále bude mít dopad na hospodářství, infrastrukturu, služby a samozřejmě i na cestovní ruch. Cestovní ruch seniorů spadá do kategorie sociální cestovní ruch, který je označován jako „cestovní ruch pro všechny“. Sociální cestovní ruch má své určité cílené skupiny, které mají nižší příjmy – děti a mládež, handicapované osoby a právě i senioři. Osoby starší generace jsou bezpochyby v dnešní době stále více vyhledávaným segmentem trhu v oblasti cestovního ruchu. Je to dáno především tím, že se tato skupina obyvatel vyznačuje dobrým zdravotním stavem (oproti předchozím generacím) nebo například i relativně velkým množstvím disponibilních prostředků. Senioři jsou také výjimečným segmentem, protože jejich podíl na cestovním ruchu snižuje sezónnost (cestují mimo sezónu). To je dáno množstvím volného času, které senioři mají. [Klufová, 2011] Název bakalářské práce je Zájezd pro seniory po Moravském krasu. Cílem této práce bude, na základě analýzy současného stavu, zhodnocení nabídky zájezdů vytvořených speciálně pro segment seniorů a dále kompletní vytvoření jednodenního výletu a třídenního zájezdu po Moravském krasu pro Klub seniorů Boskovice. V teoretické části se budu zabývat problematikou týkající se seniorů, přípravy zájezdu a charakteristikou oblasti Moravský kras. Praktická část bude zaměřena na analýzu nabídky zájezdů pro seniory a kompletní přípravou jednodenního výletu a třídenního zájezdu.

11

1 Senioři V této kapitole se budu zabývat převážně pojmy, které se týkají oblasti seniorů, tudíž pojmy stáří, stárnutí, gerontologie a seniorský cestovní ruch. Dále zmíním také demografické složení České republiky z pohledu seniorů. Cílem této kapitoly je přiblížení problematiky seniorů, kteří v posledních letech tvoří rostoucí část účastníků cestovního ruchu. V závěru kapitoly bych ráda stručně představila Klub seniorů Boskovice, pro který jsem tvořila výlet a zájezd v praktické části.

1.1 Stáří, stárnutí, gerontologie a geriatrie Stáří je přirozeným a posledním obdobím lidského života, ve kterém jsou pozvolna omezovány (degenerovány) funkce organismu. Tyto omezení se projevují v postupním snižování schopnosti pracovat a aktivně reagovat na vnější svět. [Tomeš, 2010] Pojem stáří je také označením posledních etap ontogenetického vývoje člověka. Jedná se o projev i důsledek involučních změn, které probíhají různou rychlostí a s výraznou variabilitou. [Kalvach a kol., 2004] Podle Čevely a kol. [2012] je stáří poslední vývojovou etapou, která uzavírá a završuje lidský život. Celkově jde o projev a důsledek involučních změn funkčních i morfologických, které probíhají druhově specifickou rychlostí a vedou k typickému obrazu označovanému jako fenotyp stáří. Fenotyp je modifikován vlivy prostředí, zdravotním stavem, vlivy sociálně ekonomickými i psychickými a životním stylem. Stařecký vzhled a stav jsou dány především: -

projevy a důsledky chorob i úrazů

-

zákonitou biologickou involucí, která může být do značné míry geneticky determinovaná

-

adaptačními reakcemi na změny

-

vlivy prostředí fyzického a sociálního včetně společenského vymezení role starého člověka

-

životním způsobem (výživa, pohybová i mentální aktivita)

-

psychickým stavem (motivace, představa o vlastním stáří)

12

Kategorizace stáří je velmi rozdílná. Dle některých vědců se stáří dělí do tří a více období a to na období presenilní, stárnutí a období stařecké. V období druhém, které je obvykle vymezeno 65. až 80. rokem věku, dochází pouze k pozvolným změnám vyžadujícím určité přizpůsobení v pracovním výkonu. Teprve ve třetím období, kdy se zpravidla klade věková hranice na 80 let, je shledáván zánik schopnosti k systematické práci. [Tomeš, 2001] Všechny podobně kategorizace stáří mohou být pouze obecné a jejich časový průběh může být ohraničen nepřesně. Praxe a mnohé zkušenosti nám ukazují, že stárnutí je proces značně individuální a je podmíněn nejen společenskými činiteli, jako je úroveň industrializace, vlastnické vztahy, stupeň urbanizace a rozvoj léčebných zařízení, ale také individuálními přírodními činiteli, jako zdravotní profil a genetická výbava nebo životní styl. [Tomeš, 2010] Stárnutí člověka je přirozený individuální proces postupných nepříznivých změn v organismu, které významným způsobem ovlivňuje pracovní schopnost člověka. Toto biologické stárnutí je provázeno pozvolným omezováním pracovních schopností a to následkem anatomických i funkčních změn. Pod anatomickými změnami si lze představit zeslabování svalstva, křehkost kostí, obtížné srůstání kostí při zlomeninách apod. K funkčním změnám lze zařadit zeslabování až zánik funkcí smyslových orgánů, obtíže při dýchání v důsledku srdeční ochablosti apod. [Tomeš, 2010] Gerontologie je vědecký obor, který zkoumá stárnutí jednotlivce. [Kalvach, 1997] Společenské faktory stárnutí a následky tohoto jevu zkoumá sociální gerontologie. Moderní gerontologie má za úkol vytvářet vhodné podmínky pro prevenci předčasného zestárnutí a pro aktivní stáří. Geriatrie je lékařským oborem, který se zabývá problematikou starých osob. [Tomeš, 2010]

1.2 Seniorský cestovní ruch Jednou z hlavních marketingových výzev odvětví cestovního ruchu je rostoucí počet seniorů v EU i dalších rozvinutých zemích. Mnohé výzkumy v oblasti turismu se začaly zajímat problémem demografického stárnutí (např. Gugg 1997, Lieux 1994 nebo Muller a O´Cass 2001). Podle WTO1 může seniorský cestovní ruch posílit turistický sektor obzvláště v období mezi sezónami. Byl vydán tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000), ve kterém WTO vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu 1

WTO = World Tourism Organization

13

vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku. Tyto programy by poté měly zajišťovat lepší bezpečnost, styk s místními komunitami, zdravotní služby, kulturní využití apod. [Klufová, 2011] Mezi specifické rysy turistů-seniorů patří například to, že si rádi připlatí za kvalitnější služby, často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem, cestují i mimo hlavní sezónu, často využívají nabídek zájezdu typu „first minute“, obvykle neobjednávají služby přes internet a jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů. Zájezdy seniorů se neomezují jen na lázeňské pobyty nebo pouze odpočinek, ale senioři chtějí nejen aktivně žít, ale také aktivně odpočívat a udržovat se v duševní i fyzické kondici. [Klufová, 2011] Za účastníky cestovního ruchu seniorů lze považovat osoby starší 60 let. Tuto věkovou skupinu můžeme ještě dále členit na následující segmenty [Pásková, Zelenka 2002]: -

55-64 let: osoby dosud pracující, které preferují rekreační a regenerační funkci dovolené. Požadují zábavný program jako například návštěva divadel, barů.

-

65-74 let: osoby již nepracující s dostatkem volného času v průběhu celého roku. Obvykle chtějí doplnit své znalosti z některých oborů, které souvisejí s cestováním (geografie, umění, historie).

-

nad 75 let: do této věkové skupiny spadají osoby, které mají zdravotní problémy, ale přesto cestují. Proto se musí jejich fyzické a psychické kondici přizpůsobit zaměření zájezdů a jejich program.

Rozvoj seniorského cestovního ruchu pomáhá zejména při odstraňování sezónnosti v cestovním ruchu. V zahraničí můžeme najít celou řadu prázdninových programů pro seniory (např. v Portugalsku, Francii nebo ve Španělsku). [Kol. autorů Katedry cestovního ruchu, 2008]

1.3 Senioři a cestovní ruch seniorů v ČR V roce 1999 byl v České republice index stáří nižší než 100 a převažovala dětská složka nad seniory v 74 okresech. Ale již v roce 2008 se počet okresů snížil na 31. V letech 1999 až 2008 se index stáří zvýšil za celou republiku v průměru o 28,4 %. [Klufová, 2011]

14

Podporu seniorského cestovního ruchu v České republice zajišťuje poměrně široká škála možností jako například [Kol. autorů Katedry cestovního ruchu, 2008]: -

slevy poskytované kulturními i společenskými organizacemi

-

slevy poskytované dopravci (ČD, ČSA, apod.)

-

slevy poskytované cestovními kancelářemi nebo ubytovacími zařízeními (např. OREA HOTELS SENIOR PASS)

-

státní podpory (např. příspěvky na rekreaci a lázeňskou péči)

-

podpory ze strany zdravotních pojišťoven

1.4 Klub seniorů Boskovice Klub seniorů se pravidelně koná každé úterý od 15 do 18 hodin ve studovně Městské knihovny v Boskovicích. Knihovna se nachází na náměstí 9. května, kde se nalézá také druhá budova Městského úřadu Boskovice. Členové Klubu seniorů se scházejí již od podzimu 2004. Klub seniorů ve studovně využívá nabídku počítačů s připojením na internet s poradenskou službou, nabídku časopisů (včetně Generace seniorů) a za malý poplatek mají k dispozici také občerstvení. Klub se pro členy stává místem, kde se pravidelně setkávají s přáteli. Za dobu existence Klubu měli členové možnost se zúčastnit řady besed, projekcí cestovatelských snímků, vycházek a výletů apod. Pro členy se také pravidelně konají příjemná taneční a hudební odpoledne v prostorách Zámeckého skleníku v Boskovicích. Program Klubu přináší každý měsíc něco nového, poznání, zábavu i různá cvičení a rukodělná odpoledne. Členská základna Klubu je stabilní, ale Klub žádného nováčka nikdy neodmítne. [1]

15

2 Příprava zájezdu V této kapitole bych ráda představila problematiku tvorby zájezdu spojenou s přípravou průvodce na zájezd. Také uvedu stručnou charakteristiku osoby průvodce a jednotlivých průvodcovských služeb. Průvodcem a jeho průvodcovskou činností se zde budu zabývat z toho důvodu, že služby průvodce tvoří nedílnou součást každého zájezdu a má rozhodující podíl na spokojenosti účastníků. Předpokladem kvalitních služeb průvodce je individuální a odborná příprava průvodce před každým zájezdem. [Orieška, 1996]

2.1 Osobnost průvodce Většina poskytovaných služeb v cestovním ruchu má osobitý charakter a tudíž vyžaduje přítomnost a aktivitu lidského činitele neboli pracovníka cestovního ruchu. Mezi měřítka hodnocení standardu služeb cestovního ruchu patří nejen jejich rozsah a kvalita, prostředí, ve kterém jsou služby poskytovány, ale i chování a vystupování pracovníků, jejich odbornost, pohotovost, jazykové schopnosti, apod. Toto uvedené konstatování platí v plné míře i o průvodcích cestovního ruchu. Činnost průvodců má svou nezastupitelnou funkci při uspokojování potřeb účastníků, jelikož tuto činnost nelze nahradit mechanickými ani technickými prostředky nebo pomůckami. [Orieška, 1996] Podle Jána Oriešky [1996] je průvodcem cestovního ruchu osobnost s takovými schopnostmi a vlastnostmi, které mu umožňují pohotové rozhodování a schopnost řešit vzniklé situace, které jsou obvykle velmi specifické, a nelze se na ně předem připravit. Nezbytné je také jeho odborná připravenost a přiměřené fyzické dispozice. K základním vlastnostem a schopnostem průvodce řadíme výbornou paměť, smysl pro orientaci v terénu i ve městě, zájem o místopis a práci s mapou, zálibu v cestování, řečnické nadání nebo chuť pro práci s lidmi. [Orieška, 1996] Mezi kritéria, která jsou uplatňována při výběru zájemců o průvodcovskou činnost, řadíme dobrý zdravotní stav, všeobecnou

vzdělanost,

bezúhonnost,

pracovní

svědomitost,

spolehlivost,

administrativně-organizační zdatnost, schopnost pracovat s lidmi, apod. Chování průvodce by mělo být přirozené, zdvořilé, přátelské a mělo by se také projevovat v osobní kázni, sebeovládání nebo v poznání a dodržování pravidel společenského styku. [Hladká, 1997]

16

Jelikož je průvodce cestovního ruchu v neustálém kontaktu s účastníky, musí znát jejich psychiku, předpokládat motiv jejich počínání a usměrňovat kolektiv. Svou autoritou by měl předcházet všem možným konfliktům a nedorozuměním. [Orieška, 1996]

2.2 Příprava průvodce na zájezd Povinností průvodce je pečlivá příprava na každý zájezd. Samotná příprava je závislá na zkušenostech průvodce nebo například na charakteru zájezdu. Podle Ruxe [2007] je časová náročnost přípravy na zájezd plně srovnatelná s přípravou na náročnou zkoušku na vysoké škole. Přípravu na zájezd lze rozdělit do několika částí: -

Zpracování informačního minima

-

Topografická příprava

-

Chronologická příprava

-

Psychologická příprava

-

Příprava slovního projevu

2.2.1 Zpracování informačního minima Informační minimum je přehledný, uspořádaný soubor základních informací o určité zemi. [Orieška, 1996] Informační minimum si průvodce zpracovává na každou zemi, navštívenou v rámci zájezdu. Při zpracování minima by měl průvodce všechny informace o jiné zemi srovnávat s Českou republikou. Průvodce by měl mít také na paměti, že údaje, které jsou uváděné v různých průvodcích a příručkách mohou být [Rux, 2007]: -

Konstantní (rozloha, nejvyšší bod,…)

-

Variabilní (počet obyvatel, hlava státu,…)

-

Sporné (nejkrásnější místo světa,…)

-

Fiktivní (pohádkové postavy, příšery,…)

Průvodce si sám volí úpravu informačního minima, ale každé informační minimum by mělo obsahovat vždy tyto údaje [Rux, 2007]: -

Oficiální název

-

Základní údaje – rozloha, počet obyvatel,…

-

Hlavní město – státní symboly 17

-

Základní údaje o přírodních podmínkách (podnebí, fauna, flora,…)

-

Údaje o hospodářství

-

Kalendář konaných akcí

-

Stručný přehled dějin

Informační minimum slouží jako základ, podle kterého průvodce tvoří svůj budoucí výklad. Informace z minima by měl průvodce organicky začlenit do svého výkladu tak, aby byly použity v aktuálních souvislostech. [Orieška, 1996]

2.2.2 Topografická příprava Slovo topografie v překladu znamená místopis nebo popis jednotlivých částí země. Topografickou přípravu zájezdu je potřeba začít nejprve studiem programu zájezdu a zakreslením trasy zájezdu do mapy. Mapu používáme nejprve geografickou, poté automapu malého měřítka a nakonec je potřeba trasu prostudovat v podrobné automapě. Tomuto celému procesu je potřeba věnovat maximální pozornost. Další částí topografické přípravy je studium plánů měst i oblastí, do kterých je zájezd situován. V rámci této přípravy je také potřeba vypsat si čísla dálnic a silnic, které během zájezdu použijeme. Na všechny úseky zájezdu by měl být průvodce vybaven kvalitní automapou. Další součástí topografické přípravy je výpočet počtu kilometrů na den, který provedeme pomocí automapy s využitím různých počítačových programů nebo plánovačů cest, které jsou dostupné na internetu. [Rux, 2007] Já osobně jsem při výpočtu počtu kilometrů využívala plánovač www.mapy.cz. Dalšími dobrými pomůckami při topografické přípravě jsou tištění průvodci, kteří jsou zdarma k dostání u většiny benzinových stanic. Obsahují totiž aktuální mapu ČR, popisy dálnic a silnic, plánky měst a další důležité informace jako ubytování, možnosti tankování apod. Veškeré údaje v kilometrech, získané během topografické přípravy, je nutné vždy navýšit o 5 procent, pro případ objížděk. [Rux, 2007] Důležitou částí topografické přípravy je příprava tzv. excerpčních lístků. Tyto lístky si tvoří průvodce sám, a které slouží k popisu jednotlivých zeměpisných objektů, které jsou během zájezdu k vidění. V praxi se osvědčily lístky v menším formátu a z tvrdšího papíru. Nejprve si z mapy vypíšeme jednotlivé objekty (města, hory, jezera,…) a pro každý zpracujeme excerpční lístek. Tento lístek by měl obsahovat základní údaje o daných objektech a pod čáru si může průvodce zapsat osobní informace jako možnost 18

stravování, místa toalet nebo například ceny vstupného. Rozsah údajů je dán převážně tím, zda se jedná o místo průjezdné nebo prohlídkové a úprava lístků je věcí průvodce. [Rux, 2007]

2.2.3 Chronologická příprava Touto částí přípravy rozumíme zpracování časového harmonogramu na každý den. Při tvorbě harmonogramu je třeba výpočet délky trvání přesunu během zájezdu. [Rux, 2007] Pro tento výpočet jsem u tvorby zájezdu použila tyto průměrné rychlosti – dálnice 85 km/hod, silnice 1. třídy 65 km/hod, silnice 2. a 3. třídy 55 km/hod a místní komunikace 45 km/hod. U plánování všech tras si musíme být vědomi, že řidiči musí dodržovat AETR2, kde jsou uvedeny podmínky řidičů při práci (minimální věk, maximální nepřetržitá doba řízení, minimální doba odpočinku apod.). [Rux, 2007] Součástí chronologické přípravy je tvorba harmonogramu zájezdu, který se označuje též jako itinerář trasy. Je to přesný časový rozvrh, který bere v úvahu výsledky topografické, psychologické a chronologické přípravy. Zde musí průvodce rozdělit závazný program (prohlídka města, zajištěné ubytování) od doporučeného a volného programu. Závazný program je nutné dodržovat přesně podle plánu. Itinerář trasy by měl být přehledný co do počtu ujetých kilometrů, značení komunikací, dob příjezdů i odjezdů a stručného popsání programu (viz. Přílohy). [Orieška, 1996]

2.2.4 Psychologická příprava Tento druh přípravy je zaměřen na účastníky skupiny. Probíhá před zájezdem, ale může být dokončena i v jeho průběhu. Čím více informací o účastnících má průvodce k dispozici, tím lépe se mu s nimi bude pracovat. Průvodce by měl znát složení skupiny z pohledu stáří účastníků, manželských párů a rodin s dětmi. Informace o účastnících průvodce získává z cestovních smluv a zapisuje si je do seznamu účastníků, který je seřazen podle abecedy. Průvodce by měl také mít základní znalosti psychologie, které je schopen aplikovat v praxi. Hlavním úkolem průvodce je tedy pečovat o životy a zdraví účastníků. Účastníky lze klasifikovat dle nejrůznějších hledisek, např. podle pohlaví, stáří, země původu nebo podle temperamentu. [Rux, 2007]

2

AETR = Mezinárodní úmluva o práci osádek motorových vozidel

19

2.2.5 Příprava slovního projevu Slovním projevem se rozumí výklad průvodce, který je nejvýznamnějším příspěvkem k úspěchu zájezdu. Proto by mu měl průvodce věnovat co nejvíce pozornosti. V projevu se objeví odborný profil průvodce, jeho topografická, psychologická i chronologická příprava i jeho charakteristické vlastnosti. Při zpracování výkladu by měl průvodce uplatňovat jednotu formy i obsahu. Formální stránka projevu představuje vnější způsob projevu, který se projeví i na stránce obsahové. Formou výkladu by měl průvodce vyvolat zájem účastníků o sledování odborné stránky i organizačních pokynů. Mezi požadavky na formální stránku výkladu najdeme jazykovou správnost, zřetelnost, přehlednost, kultivovanost, stručnost, názornost nebo i zábavnost. Vyjádřením obsahové stránky výkladu je množství zajímavostí, poznatků i vědomostí, které průvodce účastníkům zprostředkuje. Obsahová stránka projevu by měla být poučná, vědecky pravdivá, zajímavá, pestrá a měla by mít i z části výchovný vliv. [Orieška, 1996]

20

3 Moravský kras Moravský kras je největší a nejvýznamnější krasovou oblastí v České republice s typicky vyvinutými formami povrchového i podzemního krasu, s unikátní živou i neživou přírodou anebo například i s archeologickými doklady existence člověka na tomto území již před 100 000 lety. Je i územím s mnoha kulturními i technickými památkami. V celé oblasti je známo více než 1 100 jeskyní, z nichž je veřejnosti přístupných pět jeskyní a jedna propast. [2] Chráněná krajinná oblast Moravský kras se rozkládá na ploše 92 km2 a zaujímá téměř 24 km dlouhý a 2 až 6 km široký pruh devonských vápenců severně od Brna v jihozápadní části Drahanské vrchoviny. [3] Nejnavštěvovanější části Moravského krasu – Pustý a Suchý žleb – jsou uzavřeny pro veškerou automobilovou dopravu. Místo ní zde mohou návštěvníci využít ekologičtější dopravní prostředka jako silniční vláček a kabinovou lanovku. [4] CHKO Moravský kras byla zřízena 4. července 1956 a zaujímá tak druhé místo mezi nejstaršími velkoplošnými CHKO v České republice. Důvodem vyhlášení je nejen výjimečné bohatství a široká škála krasových jevů, ale také cenná fauna a flóra je předmětem přísné ochrany. [5] Oblast Moravského krasu je z 60% pokryta lesy a nejcennější části území CHKO jsou chráněny v 11 přírodních rezervacích, 4 národních přírodních rezervacích a ve 2 národních přírodních památkách. Moravský kras bych také zařazen do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000 pro své výjimečné přírodní hodnoty a od roku 2004 je oblast podzemní Punkvy zařazena mezi mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. [6]

3.1 Společensko-kulturní předpoklady Oblast Moravského krasu patří mezi nejvyhledávanější destinace cestovního ruchu v České republice. Turistům je zde zpřístupněno celkem 5 jeskyní – Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcarka, Výpustek a Sloupsko-Šosůvské jeskyně. Tyto jeskyně se od sebe liší jak charakterem, tak i délkou prohlídky. Nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v Moravském krasu jsou Punkevní jeskyně, u kterých nalezneme i známou propast Macochu. [7]

21

Dále v této kapitole rozeberu podrobněji všechny památky a atraktivity Moravského krasu, které jsou součástí výletu a zájezdu, uvedených v praktické části.

3.1.1 Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně jsou nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími jeskyněmi Moravského krasu. Leží v dolní části Pustého žlebu asi 5,5 km od města Blansko. Jedná se o mohutný systém chodeb a dómů s bohatou krápníkovou výzdobou, který vytvořila svou výmolnou činností podzemní říčka Punkva. Součástí prohlídek Punkevních jeskyní je i jedinečná vodní plavba po hladině Punkvy. Návštěvníci mají možnost zhlédnout řadu prostorných dómů s překrásnou krápníkovou výzdobou, např. Zadní dóm, Přední dóm, Masarykův dóm, aj. Punkevní jeskyně mohou turisté navštívit po celý rok, ale i tak to kvůli obrovskému zájmu téměř nestačí. Především v hlavní sezóně je doporučeno si prohlídky a vstupenky zarezervovat předem. Hlavním výchozím místem pro návštěvu Punkevních jeskyní je Skalní mlýn. Odtud se mohou návštěvníci vydat buď pěšky, nebo ekologickým silničním vláčkem, který je zaveze přímo k Punkevním jeskyním. Tento „ekovláček“ jezdí v pravidelných intervalech. Pokud se návštěvníci chtějí od Punkevních jeskyní podívat také do samého jícnu propasti Macocha, tak jim stoupání ušetří lanovka, která má dolní stanici jen malý kousek od vstupu do Punkevních jeskyní. Prohlídková trasa Punkevních jeskyní i s plavbou trvá asi 90 minut a je dlouhá cca 1 400 metrů. [David a Soukup, 2004]

3.1.2 Propast Macocha Propast Macocha je brána jako hlavní symbol Moravského krasu. Je to naše nejznámější propast s ohromujícími rozměry ústí 174 x 76 metrů, svisle spadající do hloubky 187,5 metrů. Na dně propasti leží dvě jezírka, která jsou hluboká 11 metrů (Horní jezírko) a 48 metrů (Dolní). Propast Macocha odedávna lákala různé badatele i prosté zvědavce. Nejprve bylo dobrodružstvím se jen k propasti přiblížit. První historicky doložený sestup se uskutečnil v roce 1723. Od začátku 20. století se lokalitě začal věnovat známý profesor Karel Absolon, který správně předpokládal, že propast je spojena s podzemní říčkou Punkvou. Světovou senzací bylo propojení Punkevních jeskyní s propastí. Po roce 1920 již byly zpřístupněny Macošské vodní dómy (plavba v Punkevních jeskyních). V roce 1928 byla otevřena u propasti chata Macocha. Chata se nachází na horním můstku propasti, kde nalezneme i velké parkoviště. Tudy prochází 22

také trasa naučné stezky Macocha, která je dlouhá asi 6 km a je vybavena 16 informačními tabulemi. [David a Soukup, 2004]

3.1.3 Jeskyně Balcarka Tato veřejnosti přístupná jeskyně se nachází v Suchém žlebu, necelý jeden kilometr od obce Ostrov u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála – Vintoky. Jeskyně má jedinečnou krápníkovou výzdobu a ve třech výškových úrovních mohou návštěvníci vidět úžasný labyrint chodeb, propastí a dómů. Vstupní portál Balcarovy skály je mohutný je vysoký asi 5 metrů a znali jej už lidé v paleolitu, jak dokazují nálezy opracovaných kamenů kostí i zbytků ohnišť. Největším prostorem jeskyně Balcarky je Velký dóm s rozměry 65 x 20 x 15 metrů s průhlednými stalaktity a záclonami, Galerií a Přírodní chodbou. Mezi další atraktivity při prohlídce patří například Loutkové divadélko, Cukrová pohádka, Dóm zkázy, aj. Z krápníkových útvarů dále sintrový vodopád, Madona nebo Kaktus. Prohlídkový okruh je dlouhý cca 930 metrů a trvá asi 45 minut. Naproti jeskyni Balcarka mohou návštěvníci vidět skalní stěnu, která nese název Vintoky, s několika puklinovými jeskyněmi a propastmi (nejhlubší – Vintocká propast dosahuje hloubky 70 m). [David a Soukup, 2004]

3.1.4 Kateřinská jeskyně Tato jeskyně je mnohými obdivovateli uznávaná jako nejkrásnější jeskyně České republiky. Nachází se v dolní části Suchého žlebu jen pár kroků od Skalního mlýna. Podle nálezů kostěných a pazourkových zde sídlil již prehistorický člověk. Nachází se zde také největší podzemní prostor Moravského krasu – Hlavní dóm (97 x 44 x 20 m). Návštěvníky čeká zajímavá prohlídková trasa, která je dlouhá asi půl kilometru a zabere zhruba 30 minut. Při prohlídce jistě návštěvníky zaujme útvar tzv. Bambusový lesík, který je světovým unikátem, protože jej tvoří asi stovka stalagmitů neskutečně tenkých vzhledem k jejich až čtyřmetrové výšce. Dalším pozoruhodným a nasvíceným útvarem je Čarodějnice, která se dokonce „opírá“ o hůl. [David a Soukup, 2004]

3.1.5 Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systém Moravského krasu. Tento labyrint chodeb a dómů, který byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka, má

23

velmi bohatou a částečně i smutnou historii. Na začátku 19. století navštívil jeskyni Výpustek starohrabě Hugo František ze Salmů, který se snažil prostoupit všemi dostupnými prostorami. V té době udal délku chodeb asi 7 km a některé části i údajně zazdil, protože byly velmi nebezpečné. Dodnes není zjištěno, zda se podařilo najít všechny prostory jeskyně, které starohrabě poznal. V 20. letech 20. Století byla jeskyně Výpustek poznamenána těžbou fosfátových hlín a díky této těžbě byly také objeveny další nové prostory. V dnešní Babické chodbě byly objeveny roku 1939 prostory dlouhé přes půl kilometru s obrovským jezerem, avšak po válce se tyto prostory znovu najít nepodařilo. Jeskyně Výpustek byla podstatně poznamenána druhou světovou válkou, když v roce 1938 převzala jeskyni Československá armáda, která zde měla muniční sklad. Část prostor bylo odstřeleno a v průběhu války pak byla jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory. Na začátku 60. let celý areál převzala znovu Československá armáda a vybudovala zde mohutný protiatomový kryt. V roce 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní České republiky, konkrétně Správa jeskyní Moravského krasu. V březnu roku 2008 byla jeskyně oficiálně otevřena pro veřejnost a upravena jako bezbariérová. V současné době jsou ve Výpustku dokončovány expozice, které mají představit jeskyni Výpustek jako nejstarší zpřístupněnou jeskyni v Moravském krasu, jako jeskyni „draků a jednorožců, jako největší medvědí jeskyni Moravského krasu, apod. V rámci expozicí jsou prezentovány také další činnosti člověka jako první zemědělci, těžba fosfátových hlín i tajné vojenské velitelské stanoviště. [8]

3.1.6 Skalní mlýn Bývalý mlýn, který je dnes turisticky významným místem a centrem cestovního ruchu v údolí Punkvy mezi Pustým a Suchým žlebem. Skalní mlýn se nachází 4 kilometry od města Blansko. Je východištěm cest ke Kateřinské jeskyni a k Punkevním jeskyním a je i začátkem naučné stezky Macocha. Najdeme zde hotel, informační středisko pro oblast Moravského krasu, stánky se suvenýry, velké parkoviště, stanici vláčku k Punkevním jeskyním nebo stanici Správy CHKO Moravský kras. [David a Soukup, 2004]

24

3.1.7 Stará huť u Adamova Tuto huť najdeme v Josefovském údolí na břehu Křtinského potoka asi 2 kilometry od Adamova. Jedná se o pozoruhodný areál, který byl roku 1971 vyhlášen první technickou rezervací u nás. Starou huť založili roku 1732 Lichtenštejnové. V roce 1840 byla pec zvýšena o 10 metrů a železná ruda se tu tavila až do roku 1877. Vedle najdeme správní budovu a modelárnu z 19. století, v níž je expozice Železářství na Blanensku. Naproti huti přes silnici můžeme vidět Švýcárnu, která byla postavena v 19. století v alpském stylu a sloužila jako lázně, hostinec a dnes je tu penzion. [David a Soukup, 2004]

3.1.8 Zámek Rájec-Jestřebí Jedná se o klasicistní zámek ve francouzském stylu, který byl postaven v 18. století. Zámek je postavený s největší pravděpodobností podle plánu vídeňského architekta Isidora Amanda Marcela Canevala. Zámek je jedinečný svou architekturou a přepychově vybavenými interiéry knížecí rodiny Salmů. Roku 1767 byla, současně se zámkem, založena také zdejší zahrada, která v 19. století získala volnou krajinářskou dispozici. Později zdědil rájecký zámek Hugo František Salm, který se zapsal výrazně do kulturních tradic českého národa. Dnes jsou na zámku populární noční prohlídky. Návštěvníci si mohou vybrat za tří tras prohlídek zámku i kaple a zámecké zahradnictví nabízí prohlídku jedinečné sbírky kamélií. Tato sbírka kamélií byla před třiceti lety převezena z Průhonic. Tradiční výstava těchto rostlin se koná vždy koncem února. Proslulá je také rájecká knihovna se svými 60 000 svazky. [9]

3.1.9 Zámek Slavkov u Brna Monumentální barokní zámek patří k nejstarším dochovaným panským sídlům na Moravě. V současnosti je pro veřejnost přístupné téměř celé první patro zámku. Nejcennější zámecké interiéry jsou v západním křídle, kde jsou stropy zdobeny štukami Santina Bussiho a freskami Andrey Lanzaniho. Monumentální nástropní fresku představující bohy na Olympu si mohou návštěvníci prohlédnout v tzv. Sálu předků. V zámku se také nachází oválný tzv. Historický sál, ve kterém bylo po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. Tato místnost má zvláštní akustickou stránku, která sloužila k tomu, aby při politických jednáních nebylo slyšet, o čem hovoří 25

jednotlivé shluky diskutujících. V rámci prohlídky zámku mohou návštěvníci navštívit také zámeckou kapli svatého Kříže nebo podzemí slavkovského zámku. [10]

3. 1. 10 Mohyla míru Mohyla míru je památník, na Prackém kopci, který se nachází asi 8 kilometrů od Slavkova u Brna a byl postaven na památku padlých v bitvě tří císařů u Slavkova (2. 12. 1805). Památník je postaven v místech, kde byla bitva prakticky rozhodnuta a vznikal v letech 1910 – 1912 z podnětu brněnského kněze Aloise Slováka. Mohyla je vysoká 26 metrů a u její paty stojí čtyři sochy bohatýrů se znaky Ruska, Francie, Rakouska a Moravy. Tělo Mohyly tvoří komolá pyramida, která je zakončená symbolem zeměkoule a monumentálním starokřesťanským křížem. V přízemí se nachází kostnice s uloženými ostatky padlých a nad ní je kaple. Roku 1925 bylo u Mohyly postaveno i muzeum se stálou expozicí o bitvě. V blízkosti Mohyly se také nachází kavárna pro návštěvníky. [David a Soukup, 2004]

3. 1. 11 Kostel ve Křtinách Obec Křtiny se nachází v údolí Křtinského potoka asi 6,5 km od Adamova. Je to jedno z nejstarších a nejpamátnějších moravských poutních míst. Největší dominantou obce Křtiny je kostel Jména Panny Marie, který je dílem geniálního a slavného architekta Jana Blažeje Santiniho. Santini je jeden z nejvýznamnějších tvůrců evropského baroka. Hrubý stavba chrámu byla dokončena roku 1744. Chrám má 33 oken a jeho centrální kopule je vysoká 30 metrů. Na výzdobě interiérů se podíleli freskař J. J. Etgens, malíři I. Raab, J. Stern, A. Lublinský a sochaři Antonín a Ondřej Schweiglové. Do 90. let 20. století byl chrám rozsáhle opravován. Nedaleko kostela se také nachází účelové využitý zámek z roku 1844. [David a Soukup, 2004]

3. 1. 12 Pivovar Černá Hora Pivovar Černá Hora je nejstarším fungujícím pivovarem na Moravě. První zmínka o pivovaru zde pochází z roku 1530. Pivovar poskytuje možnost exkurze pivovaru, která trvá asi hodinu a návštěvníci mohou vidět historické i moderně vybavené provozy, dozví se všechny podstatné informace o historii pivovaru, výrobě piva, apod. Každá exkurze je zakončena ochutnávkou v Centru Sladovna, který se nachází přímo

26

v pivovaru. Čepují se zde všechny druhy zde vyráběného piva. V Centru Sladovna je možnost ubytování i relaxačních služeb jako masáží, fitness nebo bowlingu. Každý rok na konci září se v pivovaru koná již tradiční akce tzv. Pivní pouť. [11]

3. 1. 13 Zámek Lysice Jedná se o barokní stavbu, která stojí na místě bývalé renesanční vodní tvrze, vyniká svými skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Díky nim mohou návštěvníci poznat životní prostředí a styl přední moravské hraběcí rodiny Dubských z Třebomyslic. Zámek nabízí ukázku bohatě vybavených interiérů se sbírkami nábytku, skla, porcelánu nebo obrazů. Nachází se tu také výstava historických divadel a loutek nebo zahrada, ve které je k vidění promenádní kolonáda, oranžerie a zámecké zahradnictví. Mezi další lákadla zámku patří zajisté zrekonstruovaná historická zbrojnice, která je se svými 2000 zbraněmi jednou z největších na Moravě a najdeme tu rarity jako unikátní samurajské meče nebo meč z hlavového výběžku ryby pilouna obecného. [12]

3. 1. 14 Jeskyně Blanických rytířů Jeskyně Blanických rytířů je unikátním dílem, které je inspirované českou historií. Jeskyně se nachází nedaleko města Kunštát, na okraji obce Rudka u Kunštátu, přímo v nitru kopce Milenka. Tvůrcem tohoto unikátu byl rodák z nedalekého Bořitova Stanislav Rolínek, který byl povoláním čalouník a nadaný sochař samouk. Rolínkovi posloužily jako ateliér pískovcové skály, do kterých dělníci vyhloubili jeskyni a on zde vytvoři bájné blanické rytíře. Návštěvníci zde mohou vidět sochu svatého Václava na koni, který stojí přímo uprostřed spícího vojska. Vchod do jeskyně hlídá mohutný kamenný lev. Okolí jeskyně je upraveno na park a postupně se z něj stává galerie pod širým nebem. V rámci mezinárodních sochařských symposií zde mladí sochaři postupně vytváří nové a nové sochy a navazují tak na práci Stanislava Rolínka. Na kopci Milenka kousek nad jeskxní Blanických rytířů mohou návštěvníci navštívit také kamennou Burianovu rozhlednu, ze které je možno vidět až na Jeseníky, Krkonoše nebo Pálavu. [13]

27

4 Příprava jednodenního výletu Jednodenní výlet jsem vytvořila na základě požadavků a připomínek, které mi poskytli přímo členové Klubu seniorů Boskovice. Jelikož je zájezd tvořen konkrétně pro ně, byly pro mě jejich požadavky na zájezd velmi důležité a tak jsem si s nimi musela domluvit setkání. Setkala jsem se s nimi v knihovně, kde se scházejí, a mou první otázkou bylo zjištění, kam se v rámci Moravského krasu chtějí podívat. Řekli mi, kde již byli, co by je lákalo, apod. Nejdůležitějším požadavkem bylo, aby všechny body programu byly sjízdné autobusem a aby měli všude dostatečné pauzy k občerstvení a toaletám. Na základě těchto připomínek a požadavků jsem vytvořila návrh výletu. Jednodenní výlet je nejlépe realizovat v měsících duben, květen nebo září, říjen a cena vychází na 399 Kč.

4.1 Program výletu V ranních hodinách odjezd autobusem z Boskovic ke Skalnímu mlýnu, který je výchozím bodem pro návštěvu Punkevních jeskyní i propasti Macocha. Odtud bude následovat přesun, pomocí kombinace vláčku a lanovky, na horní můstek propasti Macocha. Na horním můstku bude individuální volno, které mohou účastníci využít k prohlídce propasti, občerstvení či nákupu suvenýrů. Poté bude následovat přejezd autobusem k nedaleké jeskyni Balcarka, kde bude na programu hodinová prohlídka jeskyně s průvodcem. Po prohlídce jeskyně bude následovat přejezd do obce Jedovnice, kde bude zastávka na oběd v restauraci Olšovec. Po obědě bude opět následovat krátký přejezd k jeskyni Výpustek, která byla v 20. století intenzivně využívána jako německá zbrojní továrna nebo jako tajné velitelské stanoviště Varšavské smlouvy. Zde bude také na programu prohlídka jeskyně s průvodcem. Po skončení prohlídky bude následovat přejezd k poslednímu bodu programu – Staré huti u Adamova, kde bude opět připravena prohlídka hutě. Úplně posledním bodem bude zpáteční cesta do Boskovic. Příjezd do Boskovic v podvečerních hodinách.

4.2 Topografická příprava výletu Zde se zaměřím na podrobné zpracování trasy a itinerář zájezdu. Při výpočtech časů průjezdů jednotlivými úseky jsem počítala s těmito rychlostmi autokaru: 28

Silnice I. třídy: 65 km/hod Silnice II. a III. třídy: 55 km/hod Místní komunikace: 45 km/hod

Trasa: BOSKOVICE - SKALNÍ MLÝN Celkem km: 24,9 km Čas průjezdu: 28 minut Silnice II. třídy: 24,9 km = 28 minut Výpočet: t= 24,9/55= 28 minut

SKALNÍ MLÝN – MACOCHA HORNÍ MŮSTEK Celkem km: 4,95 km Čas průjezdu: 7 minut Silnice II. třídy: 0,1 km = 1 minuta Silnice III. třídy: 4,85 km = 6 minut Výpočet: silnice II. třídy  t= 0,1/55= 1 minuta silnice III. třídy  t= 4,85/55= 6 minut

MACOCHA HORNÍ MŮSTEK – BALCARKA: Celkem km: 2,873 km Čas průjezdu: 6 minut Silnice II. třídy: 1 km = 2 minuty Silnice III. třídy: 1,85 km = 3 minuty 29

Místní komunikace: 0,023 km = 1 minuta Výpočet: silnice II. třídy  t= 1/55= 2 minuty silnice III. třídy  t= 1,85/55= 3 minuty místní komunikace: t= 0,023/45= 1 minuta

BALCARKA – JEDOVNICE: Celkem km: 5,553 km Čas průjezdu: 7 minut Silnice II. třídy: 5 km = 6 minut Místní komunikace: 0,553 km = 1 minuta Výpočet: silnice III. třídy  t= 5/55= 6 minut místní komunikace  t= 0,0553/45= 1 minuta

JEDOVNICE – JESKYNĚ VÝPUSTEK: Celkem km: 8,43 km Čas průjezdu: 10 minut Silnice II. třídy: 6,2 km = 7 minut Silnice III. třídy: 1,7 km = 2 minuty Místní komunikace: 0,53 km = 1 minuta Výpočet: silnice II. třídy  t= 6,2/55= 7 minut silnice III. třídy  t= 1,7/55= 2 minuty místní komunikace  t= 0,53/45= 1 minuta

30

VÝPUSTEK – JOSEFOV (HUŤ): Celkem km: 4,8 km Čas průjezdu: 6 minut Silnice III. třídy: 4,8 km = 6 minut Výpočet: silnice III. třídy  t= 4,8/55= 6 minut

JOSEFOV – BOSKOVICE: Celkem km: 26,95 km Čas průjezdu: 31 minut Silnice II. třídy: 20,45 km = 23 minut Silnice III. třídy: 6,5 km = 8 minut Výpočet: silnice II. třídy  t= 20,45/55= 23 minut silnice III. třídy  t= 6,5/55= 8 minut

Čekací ¼ hodiny: 15 + 12 + 73 + 99 + 68 + 110 + 64 = 441 minut = 29,4 = 30 čekacích ¼ hodin

31

Itinerář: Tab. 1: Itinerář jednodenního výletu

Km

Průběžné km

Místo

číslo komunikace

Odjezd Příjezd Poznámka

autobus bude Boskovice

přistaven v 8:15

8:30

výstup z autobusu a přejezd vláčkem a lanovkou na horní 24,9

4,95

24,9

29,85

Skalní mlýn

č. 150, 374, 377

9:10

8:58

můstek

Macocha

přejezd autobusu od

horní

Skalního mlýna na

můstek

č. 3811

10:30

9:17

Jeskyně

horní můstek prohlídka jeskyně,

2,873 32,723

Balcarka

č. 373, 3811

12:15

10:36

občerstvení, toalety

5,553 38,276

Jedovnice

č. 373, 37445

13:30

12:22

oběd

Jeskyně

č. 373, 37445,

8,43

46,706

Výpustek

prohlídka jeskyně,

3831

15:30

13:40

občerstvení, toalety

č. 37445

16:40

15:36

prohlídka huti, volno

Josefov 4,8

51,506

(huť)

č. 150, 374,377, 379, 37444, 26,95 78,456

Boskovice

37445

17:11

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

4.3 Chronologická příprava výletu 8:15 – přistavení autobusu v Boskovicích (parkoviště U Růže) 8:30 – odjezd z Boskovic

32

8:58 – příjezd ke Skalnímu mlýnu (kombinace vláček + lanovka na horní můstek) 9:10 - 9:17 – přejezd autobusu od Skalního mlýna na parkoviště na horním můstku 10:30 – odjezd z parkoviště na horním můstku 10:36 – příjezd k jeskyni Balcarka 11:00 – 12:00 – prohlídka jeskyně Balcarka 12:15 – odjezd od jeskyně Balcarka 12:22 – příjezd do Jedovnic 12:22 - 13:30 – oběd v restauraci Olšovec 13:30 – odjezd z Jedovnic 13:40 – příjezd k jeskyni Výpustek 14:00 – 15:15 – prohlídka jeskyně Výpustek 15:30 – odjezd od jeskyně Výpustek 15:36 – příjezd ke Staré huti u Adamova 16:00 – 16:30 – prohlídka hutě 16:40 – odjezd od hutě 17:11 – příjezd do Boskovic (parkoviště U Růže)

Parkoviště na horním můstku: 100,- Kč Vstupné (senioři): vláček + lanovka = 110,- Kč jeskyně Balcarka = 80,- Kč jeskyně Výpustek = 90,- Kč Stará huť u Adamova = 25,- Kč

33

4.4 Kalkulace výletu Zájezd jsem kalkulovala na plný autobus, tedy na 49 účastníků + 1 řidič. Jako dopravce jsem zvolila cestovní kancelář k&m tour z Boskovic, která také provozuje autobusovou dopravu. CK k&m tour si účtuje 24,- Kč za kilometr a 120,-kč za hodinu čekání. Nepřímé náklady: NÁHRADA ZA ČEKÁNÍ: Dopravce si účtuje 120,- Kč za hodinu čekání, tudíž 30,- Kč za čekací ¼ hodinu. 15 + 12 + 73 + 99 + 68 + 110 + 64 = 441 minut = 30 čekacích ¼ hodin 30 * 30 = 900,- Kč bez DPH = 1089,- Kč s DPH NÁHRADA ZA UJETÉ KILOMETRY: Celkem km: 4,95 + 2,873 + 5,553 + 8,43 + 4,8 + 26,95 + 24,9 = 78,456 = 79 km (79 + 5%) * 24 = (79 + 3,95) * 24 = 82,95 * 24 = 1990,8,- Kč bez DPH = 2408,89,- Kč s DPH PARKOVÁNÍ: Parkoviště Macocha horní můstek = 100,- Kč s DPH

NEPŘÍMÉ NÁKLADY CELKEM: 1089 + 2408,89 + 100 = 3597,89,- Kč s DPH RIZIKO NEOBSAZENOSTI: 20% ze 49 účastníků = 39 osob NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA 1 ÚČASTNÍKA: 3597,89/39 = 92,25,- Kč s DPH

34

Přímé náklady: U kalkulace vstupného jsem vždy počítala se slevami pro seniory, které byly nabízeny. Pouze u kombinace vláčku s lanovkou na Macochu sleva pro seniory nabízena nebyla. VSTUPNÉ: Vláček + lanovka: 110,- Kč s DPH Jeskyně Balcarka: 80,- Kč s DPH Jeskyně Výpustek: 90,- Kč s DPH Stará huť u Adamova: 25,- Kč s DPH

PŘÍMÉ NÁKLADY CELKEM: 110 + 80 + 90 + 25 = 305,- Kč s DPH na 1 účastníka

Konečná cena výletu: CELKOVÉ NÁKLADY: 92,25 + 305 = 397,25,- Kč s DPH na 1 účastníka KONEČNÁ CENA = 399,- Kč s DPH

35

5 Příprava třídenního zájezdu Třídenní zájezd jsem vytvářela pro cílovou skupinu – seniory. Při tvorbě programu jsem se řídila převážně požadavky a připomínkami, které měli členové Klubu seniorů v Boskovicích. Program zájezdu jsem vytvořila tak, aby byl co nejvíce různorodý, tudíž účastníci zájezdu navštíví zámky, jeskyně, kostel nebo například pivovar. Zájezd je umístěn do oblasti Moravského krasu a jeho účelem je co nejvíce přiblížit účastníkům krásy této chráněné krajinné oblasti na území Moravy. Jednotlivé body programu jsou tvořeny tak, aby bylo možné zájezd realizovat i mimo hlavní sezónu, tudíž v měsících dubnu nebo říjnu. Cena zájezdu je 2 500 Kč.

5.1 Program zájezdu První den bude odjezd v ranních hodinách autobusem z Boskovic (parkoviště U Růže) do obce Rájec-Jestřebí, kde bude na programu prohlídka místního zámku. Po prohlídce zámku bude následovat návštěva nedalekých Punkevních jeskyní, ke kterým vede od Skalního mlýna turistický vláček. Prohlídka Punkevních jeskyní je spojena s plavbou po Punkvě. Posledním bodem v programu prvního dne bude přesun do Slavkova u Brna, kde bude na programu návštěva místního zámku a poté ubytování v hotelu Olga ve Slavkově. Prvním bodem v programu druhého dne bude návštěva a prohlídka památníku Mohyla míru a po prohlídce návštěva místní kavárny. Po krátké přestávce se od Mohyly míru přesuneme do Křtin, kde navštívíme římskokatolický kostel Jména Panny Marie, který je jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. Poté bude následovat krátký přesun autobusem ke Kateřinské jeskyni, kde bude na programu taktéž prohlídka. Posledním bodem v programu druhého dne bude přesun do Černé hory, kde bude následovat ubytování v hotelu Sladovna. Poslední den začne prohlídkou pivovaru Černá hora. Poté bude následovat přesun do obce Lysice, kde bude na programu prohlídka místního nádherného zámku a přestávka na oběd v místní restauraci Lidový dům. Posledním bodem celého zájezdu bude návštěva a prohlídka jeskyně Blanických rytířů, která se nachází poblíž obce Kunštát. Po prohlídce odjezd do Boskovic (parkoviště U Růže). Příjezd do Boskovic v odpoledních hodinách.

36

5.2 Topografická příprava zájezdu Zde se zaměřím na podrobné zpracování trasy zájezdu a itineráře. Při výpočtech času průjezdů jednotlivými úseky jsem počítala s těmito rychlostmi autokaru: Silnice I. třídy: 65 km/hod Silnice II. a III. třídy: 55 km/hod Místní komunikace: 45 km/hod

TRASA ZÁJEZDU: 1. DEN Trasa: Boskovice – Rájec-Jestřebí – Skalní mlýn – Slavkov u Brna Celkem km: 80,667 km Celkový čas průjezdu: 1 hodina 28 minut

BOSKOVICE – RÁJEC-JESTŘEBÍ: Celkem km: 12,1 km Čas průjezdu: 14 minut Silnice II. třídy: 12,1 km Výpočet: silnice II. třídy  t= 12,1/55= 14 minut

RÁJEC-JESTŘEBÍ – SKALNÍ MLÝN:¨ Celkem km: 13,45 km Čas průjezdu: 15 minut Silnice II. třídy: 8,05 km 37

Silnice III. třídy: 5,4 km Výpočet: silnice II. třídy  t= 8,05/55= 9 minut silnice III. třídy  t= 5,4/55= 6 minut

SKALNÍ MLÝN  SLAVKOV U BRNA: Celkem km: 55,117 km Čas průjezdu: 59 minut Silnice I. třídy: 28,703 km Silnice II. třídy: 21,6 km Silnice III. třídy: 4,617 km Místní komunikace: 0,197 km Výpočet: silnice I. třídy  t= 28,703/65= 27 minut silnice II. třídy  t= 21,6/55= 24 minut silnice III. třídy  t= 4,617/55= 6 minut místní komunikace  t= 0,197/45= 2 minuty

38

Tab. 2: Itinerář 1. dne

Den

Km

Průběžné km

Místo

Číslo komunikace

Odjezd

Příjezd

Poznámka

autobus přistaven

1 Boskovice

12,1

12,1

8:30

Rájec-

č. 150, 374,

Jestřebí

377

v 8:15 prohlídka

10:30

8:44

zámku prohlídka Punkevních jeskyní,

13,45

25,55

Skalní

č. 374, 377,

mlýn

379, 37920

individuální 13:45

10:45

volno prohlídka

55,117

80,667

č. 42, 43, 50,

zámku,

379, 430,

ubytování,

Slavkov u

15283,

individuální

Brna

37920

14:44

volno


Počet čekacích ¼ hodin: 15+106+180+196 = 497 min = 34 ¼ hodin 2. DEN: Trasa: Slavkov u Brna – Mohyla míru – Křtiny – Kateřinská jeskyně – Černá hora Celkem km: 71,624 km Celkový čas průjezdu: 1 hodina 25 minut

SLAVKOV U BRNA – MOHYLA MÍRU: Celkem km: 10,606 km Čas průjezdu: 14 minut 39

Silnice I. třídy: 0,14 km Silnice II. třídy: 8 km Silnice III. třídy: 2,226 km Místní komunikace: 0,24 km Výpočet: silnice I. třídy  t= 0,14/65= 1 minuta silnice II. třídy  t= 8/55= 9 minut silnice III. třídy  t= 2,226/55= 3 minuty místní komunikace  t= 0,24/45= 1 minuta MOHYLA MÍRU – KŘTINY: Celkem km: 29,378 km Čas průjezdu: 34 minut Silnice I. třídy: 2 km Silnice II. třídy: 16,652 km Silnice III. třídy: 9,75 km Místní komunikace: 0,976 km Výpočet: silnice I. třídy  t=2/65= 2 minuty silnice II. třídy  t= 16,652/55= 19 minut silnice III. třídy  t= 9,75/55= 11 minut místní komunikace  t= 0,976/45= 2 minuty

KŘTINY – SKALNÍ MLÝN (KATEŘINSKÁ JESKYNĚ): Celkem km: 14,84 km Čas průjezdu: 17 minut Silnice II. třídy: 11,4 km 40

Silnice III. třídy: 3,134 km Výpočet: silnice II. třídy t= 11,4/55= 13 minut silnice III. třídy  t= 3,134/55= 4 minuty

SKALNÍ MLÝN – ČERNÁ HORA: Celkem km: 16,8 km Čas průjezdu: 20 minut Silnice II. třídy: 11,2 km Silnice III. třídy: 5,6 km Výpočet: silnice II. třídy  t= 11,2/55= 13 minut silnice III. třídy  t= 5,6/55= 7 minut


Den

Km

Průběžné km

Místo

Číslo komunikace

Odjezd

Příjezd

Poznámka

Slavkov u

2

Brna

9:00 prohlídka Mohyly,

10,606

10,606

Mohyla

č. 50, 416,

míru

417

posezení v 11:15

9:14

prohlídka

č. 373, 380,

poutního

4176, 4178, 29,378

39,984

Křtiny

15283

kavárně

kostela, 14:10

11:48

individuální

41

volno prohlídka Kateřinské

14,84

54,824

č. 373, 379,

jeskyně,

Skalní

37445,

individuální

mlýn

37920

16:45

14:27

volno ubytování, individuální

16,8

71,624

Černá hora

č. 374, 37920

17:05

volno


Počet čekacích ¼ hodin: 180+121+142+138+55 = 636 min = 43 ¼ hodin

3. DEN: Trasa: Černá hora – Lysice – Rudka u Kunštátu – Boskovice Celkem km: 29,068 km Celkový čas průjezdu: 37 minut ČERNÁ HORA – LYSICE: Celkem km: 6,445 km Čas průjezdu: 9 minut Silnice I. třídy: 1,6 km Silnice II. třídy: 4,427 km Silnice III. třídy: 0,221 km Místní komunikace: 0,197 km Výpočet: silnice I. třídy  t=1,6/65= 2 minuty silnice II. třídy  t= 4,427/55= 5 minut silnice III. třídy  t= 0,221/55= 1 minuta 42

místní komunikace  t= 0,197/45= 1 minuta

LYSICE – RUDKA U KUNŠTÁTU: Celkem km: 8,712 km Čas průjezdu: 12 minut Silnice I. třídy: 0,226 km Silnice II. třídy: 6,7 km Silnice III. třídy: 1,4 km Místní komunikace: 0,386 km Výpočet: silnice I. třídy  t= 0,226/65= 1 minuta silnice II. třídy t= 6,7/55= 8 minut silnice III. třídy  t= 1,4/55= 2 minuty místní komunikace  t= 0,386/45= 1 minuta

RUDKA U KUNŠTÁTU – BOSKOVICE: Celkem km: 13,911 km Čas průjezdu: 16 minut Silnice I. třídy: 6,511 km Silnice II. třídy: 6 km Silnice III. třídy: 1,4 km Výpočet: silnice I. třídy t= 6,511/65= 7 minut silnice II. třídy  t= 6/55= 7 minut silnice III. třídy  t= 1,4/55= 2 minuty

43


Den

Km

Průběžné km

Místo

Číslo komunikace

Odjezd

Příjezd

Poznámka

prohlídka

3

Černá hora

11:15

pivovaru

č. 43, 376, 6,445

6,445

Lysice

377

prohlídka 14:00

11:24

zámku, oběd prohlídka jeskyně Blanických

Rudka u 8,712

13,911

15,157

29,068

Kunštátu

Boskovice

č. 376, 3652

15:30

14:12

rytířů

č. 19, 43,

příjezd na

150, 461,

parkoviště U

3652

15:46

Růže


Počet čekacích ¼ hodin: 315+156+78 = 549 min = 37 ¼ hodin Čekací ¼ hodiny celkem: 34 + 43 + 37 = 114 čekacích ¼ hodin

5.3 Chronologická příprava zájezdu 1. DEN 8:15 – přistavení autobusu v Boskovicích (parkoviště U Růže) 8:30 – odjezd z Boskovic 8:44 – příjezd do Rájce nad Svitavou k zámku 9:00 – 10:20 – prohlídka zámku („velký okruh“) 10:30 – odjezd z Rájce-Jestřebí 10:45 – příjezd ke Skalnímu mlýnu 10:45 – 11:00 – přejezd turistickým vláčkem k Punkevním jeskyním

44

11:00 – 12:00 – prohlídka Punkevních jeskyní s plavbou („celá trasa“) 12:00 – 13:30 – individuální volno (oběd, občerstvení) 13:45 – odjezd od Skalního mlýna 14:44 – příjezd do Slavkova u Brna k zámku 15:00 – 16:00 – prohlídka zámku („trasa A“) 16:15 – ubytování v hotelu Olga, poté individuální volno Parkování: Skalní mlýn parkoviště – 100,- Kč Vstupy: Rájec zámek – plné vstupné 120,- / senioři 80,Vláček – 80,Punkevní jeskyně – dospělí 170,- / senioři 150,Slavkov u Brna zámek – dospělí 120,- / senioři 70,-

2. DEN: 7:00 – 8:30 – snídaně 9:00 – odjezd ze Slavkova u Brna 9:14 – příjezd k Mohyle míru 9:15 – 11:15 – prohlídka Mohyly, návštěva místní kavárny 11:15 – odjezd od Mohyly 11:48 – příjezd do Křtin 11:50 – 12:30 – prohlídka poutního kostela 12:30 – 14:00 – individuální volno (oběd) 14:10 – odjezd z Křtin 14:27 – příjezd ke Skalnímu mlýnu (východisko pro návštěvu Kateřinské jeskyně) 15:00 – 15:40 – prohlídka Kateřinské jeskyně 45

15:40 – 16:40 – individuální volno (občerstvení) 16:45 – odjezd od Skalního mlýna 17:05 – příjezd do Černé hory (ubytování – Hotelový penzion Sladovna) od 17:10 – individuální volno, wellness v hotelu Sladovna) Parkování: Skalní mlýn parkoviště – 100,- Kč Vstupné: Mohyla míru – plné vstupné 86,- / senioři 65,Kateřinská jeskyně – plné vstupné 90,- / senioři 70,-

3. DEN: 7:00 – 9:00 – snídaně v hotelu Sladovna 9:00 – 9:45 – individuální volno (balení) 10:00 – 11:00 – prohlídka pivovaru Černá hora 11:15 – odjezd z Černé hory 11:24 – příjezd do Lysic 11:24 – 12:45 – individuální volno (oběd v restauraci Lidový dům) 13:00 – 13:50 – prohlídka Státního zámku Lysice (I. trasa - reprezentační prostory) 14:00 – odjezd z Lysic 14:12 – příjezd do Rudky u Kunštátu 14:30 – 15:00 – prohlídka Jeskyně Blanických rytířů 15:30 – odjezd z Rudky u Kunštátu 15:46 – příjezd do Boskovic (parkoviště U Růže) Vstupné: Černá hora pivovar – 70,Lysice zámek – plné vstupné 90,- / senioři 70,Jeskyně Blanických rytířů – plné vstupné 80,- / senioři 60,46

5.4 Kalkulace zájezdu Zájezd jsem kalkulovala na plný autobus, tedy na 49 účastníků + 1 řidič + 1 průvodce. Jako dopravce jsem zvolila cestovní kancelář k&m tour z Boskovic, která také provozuje autobusovou dopravu. CK k&m tour si účtuje 24,- Kč za kilometr a 120,-kč za hodinu čekání. Ceny za dopravu jsou uvedeny bez DPH.

NEPŘÍMÉ NÁKLADY: Náklady na dopravu: NÁHRADA ZA ČEKÁNÍ: Počet čekacích ¼ hodin: 114 Cena za čekací ¼ hodinu: 120/4 = 30,- Kč 114*30 = 3420,- Kč bez DPH = 4138,2,- Kč s DPH

NÁHRADA ZA UJETÉ KILOMETRY: Celkem km: 12,1 + 13,45 + 55,117 + 10,606 + 29,378 + 14,84 + 16,8 + 6,445 + 8,712 + 13,911 = 181,359 km (181,359 + 5%) * 24 = (181,359 + 9,07) * 24 = 190,429 * 24 = 4570,296,- Kč bez DPH = 5530,06,- Kč s DPH PARKOVNÉ: 2 * 100 = 200,- Kč s DPH UBYTOVÁNÍ PRO ŘIDIČE: (425 + 100) + 700 = 1225,- Kč s DPH STRAVNÉ ŘIDIČE: 102 + 120 + 66,3 = 288,3,- Kč (viz. Tabulka: Stravné) 47

Náklady na dopravu celkem: 11 381,56,- Kč s DPH

Náklady na průvodce: ODMĚNA PRO PRŮVODCE: 500,- Kč / den = 3 * 500 = 1500,- Kč UBYTOVÁNÍ PRO PRŮVODCE: 525 + 700 = 1225,- Kč s DPH PRŮVODCE STRAVNÉ: 102 + 120 + 66,3 = 288,3,- Kč (viz. Tabulka: Stravné) PRŮVODCE VSTUPY: 120 + 80 + 170 + 120 + 86 + 90 + 70 + 90 + 80 = 906,- Kč s DPH Celkem náklady na průvodce: 3 919,3,- Kč s DPH

Tab. 5: Stravné

Den Počet hodin

Strava Sazba Krácení Stravné

1.

15 hod 45 min -

102,-

-

102,-

2.

24 hod

S

160,-

25%

120,-

3.

15 hod 46 min S

102,-

35%

66,3,-

Celkem

288,3,-


Nepřímé náklady celkem: 11381,56 + 3919,3 = 15300,86,- Kč Riziko neobsazenosti 20% ze 49 je 39 osob. 48

Nepřímé náklady na 1 účastníka: 15300,86/39 = 392,33,- Kč s DPH

PŘÍMÉ NÁKLADY: Zde jsem u kalkulace vstupů počítala vždy se slevami pro seniory, pouze u vláčku k Punkevním jeskyním sleva pro seniory nabízena nebyla. UBYTOVÁNÍ: 525 + 700 = 1225,- Kč s DPH VSTUPNÉ: 80 + 80 + 150 + 70 + 65 + 70 + 70 + 70 + 60 = 715,- Kč s DPH Přímé náklady celkem: 1225 + 715 = 1940,- Kč s DPH

CELKOVÉ NÁKLADY: 392,33 + 1940 = 2332,33,- Kč KONEČNÁ CENA = 2 500,- Kč s DPH

49

6 Vyhodnocení dotazníků Původně jsem měla naplánované a slíbené, že mnou vytvořený jednodenní výlet bude realizován přímo Klubem seniorů Boskovice, pro který jsem ho tvořila. Sami členové si určili podmínky a specifika, které by měl výlet obsahovat. Po vytvoření a kompletní kalkulaci mi bylo sděleno, že výlet se do května realizovat nepodaří kvůli měsíčnímu programu Klubu. Později mi bylo ale sděleno, že se členům můj jednodenní výlet líbí a chtěli by jej někdy v budoucnu realizovat. Pro zpětnou vazbu jsem se rozhodla použít dotazníkové šetření. Sami členové Klubu mi nabídli, že dotazníky rádi vyplní. Vytvořila jsem tedy dotazník, ve kterém jsem členy prosila o zhodnocení jednodenního výletu i třídenního zájezdu. Dopředu jsem již věděla, že Klub vícedenní zájezdy nepořádá, proto mne zajímal názor členů i na můj třídenní zájezd. Po vyhodnocení dotazníků jsem dospěla k závěru stejnému, jak jsem předpokládala – u členů uspěl ve všech ohledech více výlet než třídenní zájezd. Dotazník mi vyplnilo 24 stálých členů. V následující části kapitoly jsem se zaměřila na vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku: Otázka č. 1: Absolvoval/a byste jednodenní výlet vytvořený pro Klub seniorů? Tab. 6: Výsledek 1. otázky

Ano

21

Ne

0

Možná

3

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 1: Výsledek 1. otázky

13% 0%

Ano Ne Možná

87% Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

50

Otázka č. 2 : Zhodnoťte prosím jednotlivé složky výletu na stupnici od 1 do 5 (1= výborný;5= špatný)

Tab. 6: Výsledek 2. otázky

1

2

3

4

5

Program

21

3

0

0

0

Cena

10

9

5

0

0

Časové rozvržení

19

5

0

0

0

Doprava

22

2

0

0

0


Graf 2: Výsledek 2. otázky

Doprava 5 4 3 2 1

Čas.rozvržení

Cena

Program 0

5

10

15

20

25


Otázka č. 3: Vyhovují Vám časy občerstvovacích přestávek? Tab. 7: Výsledek 3. otázky

Ano

24

Ne

0


U této otázky byla jednoznačná odpověď, a to odpověď „Ano“, kterou zvolili všichni dotazovaní. Občerstvovací přestávky jsem tvořila dle jejich požadavků, tudíž jsem ani jinou odpověď u této otázky neočekávala.

51

Otázka č. 4: Co byste na výletu změnil/a nebo přidal/a? Tato otázka byla otázkou volnou, u které mohli respondenti vyjádřit svůj názor na celý výlet – co by změnili nebo přidali. I přes moji prosbu, aby členové vyplnili všechny otázky, tuto otázky vyplnili pouze 3 dotazovaní, kteří napsali „nic“. Ze zbývajících 21 prázdných odpovědí vyvozuji závěr, že by také nic neměnili. Otázka č. 5: Nejlépe hodnotím? Tab. 8: Výsledek 5. otázky

Dopravu

2

Program

19

Cenu

3

Jiné

0

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 3: Výsledek 5. otázky 13%

0%

8%

Doprava Program Cena Jiné


Otázka č. 6: Absolvoval/a byste třídenní zájezd vytvořený pro Klub seniorů? Tab. 9: Výsledek 6. otázky

Ano

2

Ne

16

Možná

6


52

Graf 4: Výsledek 6. otázky 8% 25%

Ano Ne Možná


Otázka č. 7: Zhodnoťte prosím jednotlivé složky výletu na stupnici od 1 do 5 (1= výborný;5= špatný) Tab. 10: Výsledek 7. otázky

1

2

Program

3

4

5

18

5

1

0

0

4

3

6

7

4

Časové rozvržení

14

8

2

0

0

Ubytování

16

8

0

0

0

Doprava

21

3

0

0

0

Cena

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 5: Výsledek 7. otázky Doprava Ubytování

5 4 3 2 1

Časové rozvržení Cena Program 0

5

10

15

20

25


53

Otázka č. 8: Jak hodnotíte ubytování v penzionu Sladovna se vstupem do wellness v ceně? Tab. 11: Výsledek 8. otázky

Hodnotím kladně

16

Je to zbytečné

0

Nevím

7

Jiné – super krásné prostředí

1

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 6: Výsledek 8. otázky

4%

Hodnotím kladně

29%

Je to zbytečné Nevím

0%

67% Jiné – super krásné prostředí


Otázka č. 9: Co byste na zájezdu změnil/a nebo přidal/a? Na tuto otázku odpovědělo více respondentů než na čtvrtou otázku. Odpovědělo celkem 15 lidí, kteří uvedli, že by změnili cenu zájezdu. Zbylých 9 respondentů neuvedlo žádnou odpověď, z čehož opět vyvozuji, že by nezměnili nic. Tato otázka dopadla přesně podle mých očekávání, že členové Klubu seniorů nejsou ochotni vynaložit takové finanční prostředky za zájezd. Otázka č. 10: Nejlépe na třídenním zájezdu hodnotím: Tab. 12: Výsledek 10. otázky

Cena

0

Program

17

54

Tab. 13: Pokračování

Ubytování

7

Jiné

0

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 7: Výsledek 10. otázky 0% 29% Cenu Program Ubytování Jiné 71%


Otázka č. 11: Váš věk? Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti stejnou odpovědí, a to „65+“, jak jsem předpokládala.

Po vyhodnocení dotazníků od členů Klubu seniorů Boskovice jsem dospěla k závěru, že můj vytvořený jednodenní výlet se členům líbil a téměř všichni by se jej zúčastnili. Celý program, dopravu i cenu výletu hodnotili respondenti velmi kladně. Toto hodnocení výletu jsem předpokládala, jelikož mi bylo už předem řečeno, že Klub seniorů Boskovice pořádá pouze výlety jednodenní a program jsem tvořila přímo podle jejich požadavků. Bohužel třídenní zájezd dopadl v hodnocení členů o něco hůře, jak jsem také předpokládala. Nejhůře hodnotili respondenti cenu, naopak nejvíce se jim líbil program zájezdu. Pro lepší hodnocení zájezdu by bylo potřeba změnit cenu. Cenu ale z největší části tvoří vstupné do objektů, tudíž by to bylo obtížnější.

55

7 Analýza nabídky zájezdů pro seniory Cílem této analýzy je zhodnocení nabídky zájezdů pro cílovou skupinu - seniory. Výsledky tohoto rozboru nabídky mohou v praxi využít, jak cestovní kanceláře a agentury, tak například i senioři nebo lidé, které určitým způsobem zajímá cestování seniorů. Analýzu jsem tvořila pomocí internetu, konkrétně pomocí webových stránek různých cestovních agentur a kanceláří. Z celkové nabídky zájezdů, která je vytvořena speciálně pro seniory, zaujímají největší část zájezdy organizované do zahraničí. Většinou se jedná o zvýhodněné zájezdy pro osoby starší 55 let, tzv. „Program 55+“, který připravuje například cestovní kancelář Fischer s její partnerskou CK Quality Tours. Tyto zájezdy jsou vytvořeny dle požadavků klientů starší generace, kdy je připraven program na míru, který je kombinací cenově výhodnějších nabídek nebo i vybraných hotelů. Vše souvisí především s požadavky na dostupnost zdravotní péče v místě zájezdu, na bezproblémový pohyb v rámci hotelu nebo na služby česky mluvícího delegáta nebo průvodce.[14] Dalšími cestovními kancelářemi, které nabízí program „Dovolená pro 55+“ je Delfín travel s.r.o.[15] nebo například CK Snail Travel International[16]. Zde jsou v nabídce také zájezdy do zahraničních destinací a to do Itálie, Norska, Španělska, Portugalska nebo na Madeiru. Je nutné podotknout, že většina zájezdů v rámci programu 55+ jsou zájezdy pobytové, nikoli poznávací. Nabídka zájezdů po České republice, vytvořených pro segment seniorů, je o proti zahraničním zájezdům velmi nízká, avšak v některých oblastech dostačující. Nejvíce zájezdů je pobytových a jsou situovány většinou do lázeňských oblastí (což splňuje požadavky seniorů především v oblasti zdravotní péče). Mnoho zájezdů také není tvořeno speciálně pro seniory podle jejich požadavků, ale jsou vytvořené víceméně pro všechny generace a poté jsou označeny jako „vhodné“ zájezdy i pro seniory. Mezi cestovní kanceláře a agentury, které se zabývají zájezdy vytvořenými speciálně pro seniory, patří CK OK-Tours a.s. a CA SENIOR AGENCY. Cestovní kancelář OK-Tours, a.s. nabízí pobyty i aktivní dovolené pro seniory do zahraničí i po České republice. Na jejich stránkách si může klient vybrat z mnoha možností a typů zájezdů a to například lázně pro seniory, hory pro seniory, pobyty s programem nebo již zmiňovaný program 55+ do zahraničí. Velice mne zaujalo také vyhledávání pomocí oddílů jako „dovolená s vnoučaty“, „dovolená s domácím mazlíčkem“, „být v pohybu je 56

prostě prima“, „skupinové programy“ nebo například „jednolůžkový pokoj bez příplatku“. Z nabízených destinací v České republice si mohou klienti této CK vybrat z velkého množství lázní (po celé ČR), dále Krkonoše, Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Žďárské vrchy. Bohužel zájezd na území Moravského krasu jsem u CK OK-Tours neobjevila.[17] SENIOR AGENCY je prvním specializovaným prodejcem zájezdů pro seniory. Tato cestovní agentura nabízí na svých webových stránkách největší nabídku pobytů pro seniory na jednom místě. Je to ovšem poměrně mladá cestovní agentura, avšak s bohatými zkušenostmi v cestovním ruchu. Pro specializaci na seniorské pobyty se rozhodla poté, co zjistila, že na našem trhu chybí ucelená nabídka těchto specializovaných pobytů. V nabídce této CA mohou klienti nalézt pouze pobyty, které splňují kritéria typická pro segment seniorů a to například rekondiční pobyty, pobyty s vnoučaty, aktivní pobyty nebo lázeňské pobyty. Zde klienti mají sice na výběr i destinaci Moravský kras, ale bohužel ani zde nebyly žádné zájezdy v nabídce. [18] Poznávací zájezdy po Moravském krasu pro seniory jsem objevila pouze takové, které pořádaly různé spolky jako kluby seniorů nebo i obce a města. Tyto zájezdy jsou většinou jednodenní, z čehož vyplývá, že senioři jezdí raději na kratší výlety (jak bylo zjištěno i z výsledků mého dotazníkového šetření). Na základě analýzy nabídky zájezdů pro starší generaci jsem dospěla k jednomu hlavnímu výsledku – nabízené zájezdy jsou převážně organizovány do zahraničí a jsou to z velké části pouze pobytové zájezdy bez programu. K dalším výsledkům analýzy bych uvedla, že cestovních kanceláří specializovaných na segment seniorů je pouze malé množství, ale lze spatřit určitý růst. Organizace v cestovním ruchu začínají pomalu zjišťovat, že senioři jsou cennou a výjimečnou cílovou skupinou v oblasti cestovního ruchu. Z celkových výsledků analýzy lze říci, že nabídka zájezdů pro seniory stále roste a segment seniorů se stává více vyhledávaným segmentem v cestovním ruchu. Převažují ovšem zájezdy zahraniční nad domácími a pobytové zájezdy nad poznávacími. Moravský kras jako destinace pro seniorský cestovní ruch má určitě mnoho předpokladů, avšak zatím nejsou plně využity a cestovní kanceláře sem zatím moc zájezdů pro seniory neorganizují. Já osobně pevně věřím, že se tato skutečnost brzy změní a Moravský kras bude vyhledávanou destinací nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro segment starších klientů. 57

Závěr Cílem práce bylo kompletní vytvoření jednodenního výletu a třídenního zájezdu po Moravském krasu, pro Klub seniorů Boskovice a zhodnotit nabídky zájezdů pro seniory na základě analýzy současného stavu. Stanovené cíle práce byly splněny. Jelikož nakonec nebyl jednodenní výlet zrealizován, jak bylo původně naplánované, zvolila jsem jako zpětnou vazbu dotazníkové šetření. Pomocí jednoduchého dotazníku jsem poprosila členy Klubu seniorů o zhodnocení obou návrhů zájezdů, které jsem pro ně vytvořila. Připravila jsem pro ně k dotazníkům i propagační letáčky s pozvánkami na výlet i na zájezd. Vyplněné dotazníky jsem poté vyhodnotila a došla jsem k závěru, který jsem předpokládala, a to, že respondentům se bude více líbit jednodenní výlet než vícedenní zájezd. Výlet zhodnotili velmi kladně a uvedli, že by se jej určitě v budoucnu zúčastnili. U zájezdu sice program hodnotili také kladně, ale větší peněžní prostředky by za zájezd nevynaložili. Z vyhodnocených dotazníků jsem dospěla k závěru, že členové Klubu seniorů v Boskovicích mají raději kratší výlety než vícedenní zájezdy. Je to dáno především zvykem, že v rámci jejich programu s Klubem ještě žádný vícedenní zájezd nerealizovali. Dalším cílem bakalářské práce bylo zhodnocení nabídky zájezdů vytvořených speciálně pro segment starší generace. Pomocí analýzy současného stavu jsem zjistila, že nabídka pro seniory není široká. Nejvíce nabízených zájezdů je realizováno do zahraničí a jedná se většinou o zájezdy pobytové. Zájezdy pro seniory po České republice jsou v nabídce také, ale už v menším množství. Existují aktivní dovolené pro seniory s programem, dovolené s vnoučaty nebo domácími mazlíčky apod. Ve velké míře najdeme v nabídce také lázeňské pobyty pro seniory. Z cestovních kanceláří a agentur, které se specializují na segment seniorů, můžeme jmenovat CK OK-Tours s.r.o. a CA SENIOR AGENCY. Pomocí analýzy a po následném zhodnocení nabídky zájezdů pro seniory jsem došla k závěru, že v nabídce chybí destinace Moravský kras, který má dle mého názoru kvalitní předpoklady pro seniorský cestovní ruch. Pevně věřím, že se tato destinace v nabídce brzy objeví a stane se vyhledávanou destinací stejně jako Krkonoše nebo Praha. Tuto bakalářskou práci Zájezd pro seniory po Moravském krasu mohou v praxi využít například senioři, Kluby seniorů nebo i cestovní kanceláře a agentury, které chtějí 58

zjistit, jaké mají senioři požadavky na výlety nebo zájezdy. Práce může také posloužit přímo Klubu seniorů v Boskovicích k realizaci jednodenního výletu nebo případně jako inspirace pro další organizování výletů pro Klub. Rozhodně může tato práce sloužit pro inspiraci také ostatním klubům seniorů, které by měli zájem navštívit oblast Moravského krasu. V budoucnu lze práci rozšířit o realizaci výletu nebo zájezdu a o poznatky z realizace. Lze také formou dotazníků zhodnotit zájezd nebo výlet z jiných hledisek, jako například jak se zájezd líbil celkově, časové rozvržení, jestli šlo vše bez problému apod. Na práci lze také navázat například analýzou a hodnocením předpokladů oblasti Moravského krasu pro seniorský cestovní ruch

59

Seznam použité literatury ČEVELA, Rostislav a kolektiv.: Sociální gerontologie: Úvod do problematiky. 1. vydání. Praha: Grada, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-3901-4 DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír.: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Brno, okolí Brna. 1. vydání. Praha: Soukup & David, 2004. 244 s. ISBN 80-86050-79-3 HLADKÁ, Jitka.: Technika cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada, 1997. 161 s. ISBN 80-7169-476-2 KALVACH, Zdeněk a kolektiv.: Geriatrie a gerontologie. 1. vydání. Praha: Grada, 2004. 864 s. E-kniha KALVACH, Zdeněk a kolektiv.: Úvod do gerontologie a geriatrie. 1. vydání. Praha: Karolinum, 1997. 194s. ISBN 80-7184-366-0 KLUFOVÁ, R. (2011): Cestovní ruch seniorů v ČR. Studia Turistica, č. 2, Vysoká škola polytechnická Jihlava, s. 21-32, [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z URL: . KOLEKTIV AUTORŮ Katedry CR, VŠE v Praze.: Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR, 2008. 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05 ORIEŠKA, Ján.: Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu. 4. vydání. Praha: Idea Services, 1996. 145 s. ISBN 80-85970-10-4 RUX Jaromír.: Metodika průvodcovské činnosti. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007.

42

s.

[online].

[cit.

2014-04-13]

Dostupné

z

URL:

. TOMEŠ, Igor.: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vydání. Praha: SOCIOKLUB, 2001. 262 s. ISBN 80-86484-00-9

60

Seznam internetových zdrojů [1] Kultura Boskovice [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Klub seniorů 2013/2014. Dostupné z WWW: http://kulturaboskovice.cz/blog/2013/10/klub-senioru.html [2] Správa Moravského krasu [online]. 2014 [cit. 2014-04-6]. Charakteristika oblasti. Dostupné z WWW: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/ [3] Průvodce po České republice [online]. 1997–1999 [cit. 2014-04-6]. Chráněná krajinná

oblast

Moravský

kras.

Dostupné

z

WWW:

http://www.webserver.cz/cewis/chko/moravsky_kras.html [4] Moravský kras [online]. 2005-2014 [cit. 2014-04-6]. Moravský kras. Dostupné z WWW: http://www.moravskykras.net/moravsky-kras.html [5] Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. 2014 [cit. 2014-04-6]. Chráněná

krajinná

oblast

Moravský

kras.

Dostupné

z

WWW:

http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=CHKO_moravsky_kras_cz [6] Správa jeskyní Moravského krasu. [online]. 2007 [cit. 2014-04-6]. Moravský kras. Dostupné z WWW: http://www.cavemk.cz/ [7] Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. 2014 [cit. 2014-04-6]. CHKO Moravský

kras:

Tip

na

nejkrásnější

výlet.

Dostupné

z

WWW:

http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=vylet&site=CHKO_moravsky_kras_cz [8] Správa jeskyní Moravského krasu [online]. 2007 [cit. 2014-04-6]. Jeskyně Výpustek. Dostupné z WWW: http://www.cavemk.cz/jeskyne-vypustek/ [9] Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2014-04-6]. Zámek Rájec nad Svitavou. Dostupné z WWW:http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Rajec-nad-Svitavou---architektonicky-skvost.aspx [10] Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2014-04-6]. Zámek Slavkov. Dostupné z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Slavkov.aspx [11] Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2014-04-6]. Pivovar Černá Hora. Dostupné z WWW:http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/60-minut-s-pivem-vpivovaru-Cerna-Hora.aspx

61

[12] Kudy z nudy [online]. 2013 [cit. 2014-04-6]. Zámek Lysice. Dostupné z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Statni-zamek-Lysice.aspx [13] Rudka u Kunštátu [online]. [cit. 2014-04-6]. Jeskyně Blanických rytířů. Dostupné z WWW: http://www.rudka.cz/jeskyne [14] CK Fischer [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dovolená 55+. Dostupné z WWW: http://www.fischer.cz/dovolena-seniori [15] Delfin travel [online]. 2011 [cit. 2014-04-22]. Program 55+. Dostupné z WWW: http://www.dovolenaproseniory.cz/ [16] Snail Travel International [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Zájezdy pro seniory. Dostupné z WWW: http://www.snailtravel.cz/zajezdy-pro-seniory/ [17] OK-Tours a.s. [online]. 2010-2013 [cit. 2014-04-22]. Cestování pro seniory. Dostupné z WWW: http://www.cestovaniproseniory.cz/ [18] SENIOR AGENCY [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Pobyty pro seniory. Dostupné z WWW: http://www.senioragency.cz/

62

Seznam příloh Příloha 1: Pozvánka na jednodenní výlet ........................................................................ 64 Příloha 2: Pozvánka na třídenní zájezd ........................................................................... 65 Příloha 3: Dotazník 1. část .............................................................................................. 66 Příloha 4: Dotazník 2. část .............................................................................................. 67 Příloha 5: Mapa CHKO Moravský kras ......................................................................... 68

63

Přílohy Příloha 1: Pozvánka na jednodenní výlet


64

Příloha 2: Pozvánka na třídenní zájezd


65

Příloha 3: Dotazník 1. část


66

Příloha 4: Dotazník 2. část


67

Příloha 5: Mapa CHKO Moravský kras

Zdroj: Obec Březina, 2014

68

Zájezd pro seniory po Moravském krasu

Recommend Documents