PaedDr. Jaroslav Müllner, Ph.D. Praha 22. 4. 2016
1) „Evaluace měří účinnost, efektivitu a citlivost
programů, produkuje srovnávání založené na této účinnosti a používá dosažené informace pro hledání politických rozhodnutí a pro řízení programů. Evaluace by měla pomáhat řídícím pracovníkům činit rozhodnutí o programových postupech, pravidlech a technické podpoře měření – a stejně tak by měla podporovat řídící pracovníky při rozhodování o rozpočtu a v legislativním procesu“ (Wholey, 1984)“
2) „Evaluace… je proces, kterým se stanovuje výhoda, hodnota nebo úroveň něčeho nebo produktu určitého procesu. (…) Evaluační proces zpravidla obsahuje identifikace určitých standardů nebo výhod, hodnot či úrovní, určité zjišťování výkonů evaluovaných podle těchto standardů, a dále určitá shrnutí nebo syntézy výsledků hodnocení a obecné evaluace nebo soubor souhrnných evaluací.“ (Scriven, 1991)
3) „Pedagogická evaluace je proces vztahující se k identifikaci, popisu a posouzení efektivity výuky v různých aspektech, zahrnující vzdělávací strategie, přístupy a obsah. Toto pojetí evaluace má dvě ohniska: studenty jejich učení a kontext učení zahrnující VŠ učitele, výukové metody, podmínky učení, klima atd.“ (Hearthcope, 1982) 4) „Ve vědecké terminologii má „evaluace“ obecný význam „hodnocení“. V pedagogice znamená zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu, fungování, efektivnost škol, částí nebo celku vzdělávacího systému. Zahrnuje hodnocení vzdělávacích procesů, hodnocení vzdělávacích projektů, hodnocení vzdělávacích výsledků, hodnocení učebnic aj.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2009).
5) „Evaluace je systematickým a objektivním hodnocením na začátku nebo celého projektu, programu nebo politiky, jejich podoby, implementace a výsledků. Cílem je určit důležitost a plnění cílů, rozvoj výkonnosti, efektivity, účinku a udržitelnosti. Evaluace by měla přinášet informace korektní a užitečné, umožňující vnášet nové do rozhodovacího procesu jak příjemců, tak financujících.“ (OECD, 2002) 6) „Evaluace obecně znamená tvorbu interpretačních analýz sledovaných jevů nebo aktivit, přičemž definuje užitek nebo hodnotu vytvořenou těmito aktivitami. Cílem evaluace vzdělávání je podpora rozvoje vzdělávací politiky, vzdělávacího systému, administrativy školy a samotného procesu učení a vyučování.“ (Jakku-Sihvonen, 2007)
Evaluací vzdělávání rozumíme dynamické procesy, jejichž prostřednictvím probíhá zjišťování informací o vzdělávání a hodnocení vzdělávání jakožto procesu na jeho počátku (vstup, ex ante), v průběhu (proces) a jeho výsledků (výstup, ex post) na všech úrovních vzdělávací soustavy od jednotlivce až po globální celosvětovou a na různých úrovních a segmentech vzdělávacích soustav s využitím široké škály profesionálních, vědeckých, ale i laických metod, které mají za cíl popsat stav systému a formulovat postupy vedoucí k jeho zlepšení a rozvoji.
komplexnost, kompatibilita, přehlednost třídící znaky evaluace (E) * úroveň E, předmět E, metoda (druh) E, forma (typ) E parametry: * hierarchie úrovní E, struktura vzdělávací soustavy, průběh vzdělávání, metodologie, dynamika E
FORMÁLNÍ EVALUAČNÍ KOMPETENCE VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU
Pozn.: E1) pokud je zřizuje; E – externí evaluace; A – autoevaluace
MÍRA PROFESIONÁLNÍHO HODNOCENÍ V SYSTÉMU (ČR)
Profesní evaluace Smíšená evaluace 1) pokud takovou školu zřizuje; A - autoevaluace
Mezinárod ní instituce
E
Federální instituce
A
Spolková země (Sasko)
E
A
Region Obec Škola ředitel
E
E
Učitel
E
E
Žák
Třída
A
Škola
Obec
Spolková země (Sasko)
SRN
Mezinárodní instituce
E
Státní instituce
E
A
Regiony Obce
Škola - ředitel
E
E
Učitel
E
E
Žák
Třída
A
Škola
Obec
Region
Stát
ÚROVEŇ PEDAGOGICKÉ AUTONOMIE VE VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMECH EU
* Anglie a Wales – reprezentanti skupiny A z hlediska míry nezávislosti
evaluační agentury na správě školství. Ta je na LEA zcela nezávislá. Autonomie škol je vysoká, jde o decentralizovaný systém.
* Sasko
(SRN) – představitel centralizované soustavy typické pro německy mluvící země, autonomie školy je nízká. Evaluační agentura je součástí řídících struktur, ale nemá přímé kompetence vůči škole. Tento nový model vznikl v jednotlivých spolkových zemích v posledních 10 letech.
* Francie – představitel dekoncentrovaného, ale jinak centralizovaného systému. Evaluační systém je substrukturou školské správy včetně exekutivních pravomocí.
* Polsko – reprezentant podobného modelu ve střední Evropě. Liší se od Francie jistou mírou devoluce a současně existencí zcela nezávislé agentury pro měření výsledků vzdělávání.
