PRVNÍ DÍL
plánu Já
Tajemství
vašeho
„ M Ů J “ Ž I V OT N Í P L Á N ? KDO TU PŘESNĚ PLÁNUJE? Ve vašem životě existují dva velcí „plánovači“. Prvním jste vy sami, tedy ta vaše část, jíž se jinak říká také osobnost. Vaše JÁ má potřeby, přání a cíle. A má rovněž i zkušenosti, vědomosti a přesvědčení. Jestliže se obě tyto oblasti – světový názor vašeho JÁ a jeho přání – spojí, vzniká plán. A po tomto plánu následuje zcela určitý typ jednání. Druhým velkým plánovačem je vaše duše, tudíž ta část, která není ani váš rozum, ani vaše tělo, ani vaše pocity. Přesněji řečeno, duše nemá žádné plány, přání či cíle v obvyklém slova smyslu, protože „nemyslí“ stejným způsobem jako rozum. Vaše duše má spíš jakési zcela určité „úmysly“, proč přišla do tohoto života. Vy jako člověk cítíte tyto úmysly v podobě konkrétních tužeb. Plán vašeho JÁ se může v podstatných bodech zřetelně lišit od toho, co si pro tento život vysnila vaše duše. Pokud je tato odchylka skutečné životní cesty od plánu duše příliš velká, dříve nebo později to velice jasně pocítíte. Jak vzniknou takové odchylky? Proč každý člověk prostě nekráčí ve šlépějích své duše? Porozumíte tomu, jakmile pohlédnete na to, jakými čtyřmi způsoby mohou současně působit oba velcí plánovači vašeho života.
18
Vaše duše je to, co zůstane, když toto tělo a myšlenky a pocity vašeho „JÁ“ zmizí. Vaše duše je odpověď na otázky jako: Kdo nebo co jsem? Vy nejste tělo, ale jedno tělo obýváte. Vy nejste vašwe myšlenky, ale myšlenky ve vás plynou. Ve skutečnosti jste to, co se skrývá za tím. Jste duše. Vaše duše je součástí vašeho vědomí, které si opakovaně vyhledává nové tělo s určitým intelektem, aby mohlo započaté zkušenosti buď dál rozvíjet, nebo je zažít až do konce.
19
VAŠE DUŠE, VAŠE JÁ A JEJICH PLÁNY PŘÍKLAD 1: Plán vašeho JÁ neodporuje plánu vaší duše, ale ani ho nijak zvlášť nepodporuje. V tomto případě budete stále znovu prožívat, že mnoho vašich naplněných přání vám nepřinese trvalé štěstí. Budete je spíš pociťovat jako „právě vyřízená“. Každé naplněné přání se vám sice postará o jistou úlevu, často přinese i hodně radosti, ale současně si budete uvědomovat, že jeho dosažení nebyl žádný důležitý životní cíl. Dejme tomu, že člověk stráví spoustu času prací, která ho dostatečně nenaplňuje nebo se mu dokonce jeví jako nesmyslná. Potom se možná pokusí vyrovnat tento nedostatek ve zbývajícím volném čase. Často chodí na různé zábavné akce, hodně se dívá na televizi nebo si neustále kupuje nové věci. Někdy si možná všimne, že ani toto ho už tolik nenaplňuje jako dřív. Naše JÁ potom sice ještě stále dělá to, co až doposud považovalo za dobré, ale duše už nedostává žádné nové impulzy, a tím se to z pohledu duše stává bezvýznamné. To, co děláme i nadále, nás už nenaplňuje, neuspokojuje, ačkoliv nás to na chvíli zabaví. Nijak vám to neškodí a pro vaše JÁ to může znamenat důležitou „radost ze života“. Ale možná vám pomůže, když si uvědomíte různé plány, v případě, že byste se najednou nudili nebo cítili nesmyslnost něčeho, ačkoliv z vnějšího pohledu byste všechno dělali tak, jako kdykoliv jindy. Mohli byste potom získat víc síly a argumentů pro krok ke změně. 20
PŘÍKLAD 2: Plán vašeho JÁ pracuje – bez vašeho vědomí – proti plánu vaší duše. V tomto případě bude vaše jednání v nynějším životě ztěžovat naplnění tužeb a přání duše. To může často vést k otázkám po smyslu čehokoliv, k pocitům osamělosti nebo vnitřním pochybnostem, protože něco ve vás cítí, že se nenaplňuje osobní úmysl duše týkající se života. I kdyby člověk ještě přesně nepoznal, co má být tento úmysl, tak docela přesně ví, že to dosavadní „není to pravé“. Připadá si přitom tak, jako kdyby s napnutými plachtami a s nasazením všech sil plul chybným směrem. Pak dochází opakovaně k intenzivním vnitřním i vnějším bojům. A vynořují se zřejmé psychické problémy nebo navenek nevysvětlitelná onemocnění. Rovněž častým průvodcem bývají v takovémto případě nehody nebo ustavičné problémy. Život probíhá spíš jako „náročný a komplikovaný“. Pokud se například někdo vnitřně upíná na partnera, ačkoliv vztah je už očividně na všech úrovních u konce, dostává se do pasti iluze. 21
„Třeba se mi ho/ji podaří zase získat zpátky. Všechno se zlepší, když vydržím a počkám. Už nikoho nebudu milovat tak jako jeho/ji.“ Takové a podobné představy zabraňují tomu, aby mohly vzniknout nové vztahy s novými zkušenostmi pro duši. Naše JÁ se pevně drží své naděje nebo chce zadržet minulost, jenže duše by ráda zažila něco nového. Je docela možné, že jste už něco podobného sami zažili a tehdy si také mysleli, že už nikdy nic lepšího nepřijde. Poté, co jste prožili bolest a smutek, přišlo přece jen něco lepšího. Ani tohle není chyba, ale velká šance pro poznání a osobní růst. Jednou – někdy až v pokročilém věku – dojde člověk přes tento způsob života k hlubokému poznání. Celý život a vaše JÁ projde potom ještě jednou základním obratem. Čím lépe pochopíte plán své duše a smysl svého života, tím snadněji opustíte staré věci výměnou za nové šance. PŘÍKLAD 3: Plán vaší duše a plán vašeho JÁ se – maximálně – shodují. Co prakticky rozhodnete a děláte, umožňuje vaší duši uskutečňovat její záměry. Jste takříkajíc zcela na dráze svého života. Zakoušíte to v podobě hlubokých pocitů štěstí přes vnímání lásky k životu a jako hlubokou sounáležitost se stvořením. Zažíváte „soulad a jednotu“ se životem.
22
Georg a hudba
G
eorg měl odjakživa dar velice pěkného, jímavého hlasu. Už jako dítě si prozpěvoval hity z rádia apo s překvapující přesností. Ve čtrnácti napodoboval různé umělce tak dokonale, až člověk věřil, že je má před sebou. Georgovi rodiče si jeho nadání všimli již v útlém dětství, ale mysleli si, že pěvecké umění by syna neuživilo, proto trvali na solidním ekonomickém vzdělání. Vedle toho však mohl studovat i zpěv na hudební akademii. Brzy mu však na zpěv zůstávalo stále méně času. Když konečně nastoupil na své první místo, nejen že mu na hudbu sotva zbyl nějaký čas – najednou mu zpívání připadalo jako nesmyslné, když to srovnával se všemi důležitými a dobře placenými pracovními úkoly. Jednoho dne vyzvala firma své zaměstnance na předvánoční zábavě k tomu, aby na malém jevišti představili svoje koníčky. Georg se rozhodl, že za doprovodu jednoho kolegy zazpívá několik písniček od známého zpěváka. Co předvedl, bylo tak úchvatné, že kolegové v publiku nadšeně tleskali a žádali o přídavek. Při jedné přestávce za ním přišel vedoucí oddělení. „Máte víc talentu než většina profesionálních zpěváků, kteří veřejně vystupují a vydávají desky,“ prohlásil a udělal rukou rozmáchlé gesto. „Víte o tom?“ 23
G Georg pokrčil k čill rameny. „Talentem T l člověk čl ěk neuživí ži í rodinu. Ale jako úředník ano.“ Šéf se však nedal odbýt. „Takhle umět zpívat, to je dar od Boha, Georgu,“ pokračoval. „To byste neměl jen tak zahodit.“ Georg začal být rozmrzelý. Ukončil rozhovor a krátce nato opustil oslavu. Nadřízený se dotkl jeho staré rány. Ovšem že zpívání bylo vždy jeho životem. Když zpíval, byl skutečně šťastný. A zpívat před jinými lidmi, zaujmout je a cítit jejich nadšení, bylo pro něho tisíckrát vzácnější než ten nejlepší roční bonus. Ale k čemu by to bylo, když by tím nevydělal žádné peníze? Odložil pak toto téma zpět do své vnitřní zásuvky a pečlivě ji uzavřel. Přesto už ale nedokázal pustit z hlavy slova svého šéfa. Opravdu zahazuje životní dar? O několik měsíců později zaslechl o konkurzu pro mladé talenty. Jedna televizní stanice zvala v blízkosti jeho bydliště k předzpívání. Opět mu v uších zazněla šéfova slova. „... dar... neměl jen tak zahodit...“ Sebral všechnu odvahu a přihlásil se. Do dnešního dne vydal už tři CD a mnohokrát v roce stojí na jevišti před tisíci lidmi. A při každém svém vystoupení je sám hluboce dojatý z toho, když jeho hudba něco v lidech probudí.
24
PŘÍKLAD 4: Vaše rozhodnutí a jednání nenásledují ani vaše JÁ, ani vaši duši. Tento stav pociťuje většina lidí jako ten nejnepříjemnější, neboť to znamená, že potlačují vlastní vůli a nad svým životem nemají žádnou kontrolu. Místo toho jednají pod cizími vlivy. V zaměstnání se někdy musí přistoupit na kompromisy, aby si člověk zajistil materiální přežití. Pokud se tak ale děje dlouhou dobu a ve všech životních oblastech, z pohledu duše i vašeho JÁ dochází k plýtvání drahocenného času života. Proto v sobě intuitivně cítíme k cizímu ovládání tak velký odpor. Neříká se bezdůvodně – „svoboda je ten největšíí majetek“. Proto se také mnoha lidí tolik dotýká, když někdo dříve závislý konečně najde vlastní cestu životem a osamostatní se. Vzpomeňte si na případy, v nichž člověk ze znevýhodněných poměrů dosáhl úspěchu svým talentem, sebedůvěrou a pevnou vůlí. Na případy, v nichž nespravedlivě odsouzený našel cestu na svobodu. Vždy, když jde člověk „vlastní cestou“, většina ostatních to považuje za hodno obdivu. Důvodem je skutečnost, že si všimli, jak někdo ze sebe setřásl alespoň část cizího vlivu a jde za touhou své duše. V praxi běžného, každodenního života se patrně nedají tak snadno hodit za hlavu všechny závazky. Ale snad je uskutečnitelné, abyste si jen pro sebe vytvořili jakýsi druh volného prostoru – kdy si pravidelně alespoň na určitou dobu můžete dopřát oddechový čas. V něm následujte 25
pouze a jedině svoje vlastní představy a touhy, zcela bez ohledu na to, jak nelogické nebo zbytečné mohou ostatním připadat.
P R A K T I C K Á H R A Ž I V OT N Í C H S I L V běžném životě působí skoro vždy všechny síly současně. Člověk by například rád měl hezčí auto a současně se rozhodne k tomu, že opustí jisté místo, aby konečně mohl následovat svůj sen o zaměstnání, o němž snil už v dětství. Mimoto je také na čase rozejít se konečně s partnerem, jelikož vztah je už velice zatěžující, jenže to člověk neudělá, protože má strach ze samoty. A někde je zapotřebí znovu a znovu plnit nějaké věci, do nichž se člověku vůbec nechce, jen proto, že někdo jiný si to právě poručil. Nic z toho není třeba bezpodmínečně měnit. Vaše vědomosti o tom, co se děje, vám jen jednoduše pomůžou v tom, že sami sebe lépe pochopíte a přijmete. A v případě, že se chcete k něčemu rozhodnout, můžete pomocí nich zjistit, co právě působí a koho nebo co máte následovat. 26
V sami, coby člověk Vy aa osobnost, máte přání aa potřeby, jako je láska, poci bezpečí, jistota, uznání pocit nebo materiální věci. Naplnění těchto přání a potřeb jsou touhy vašeho lidského bytí. Pokud svoje přání a potřeby zamítnete, vyvoláte tím vnitřní, spolu zápasící síly. Tyto síly vážou vaši duši na tento svět a na příslušné téma, a sice tak dlouho, dokud zamítnutí nezmizí. Chcete-li pomoci své duši, přijměte přání své lidské existence. Na přání není nic špatného. Mějte rádi sebe a svá přání. Vaše duše se může osvobodit a uzdravit jen tehdy, když se nebudete bránit svým lidským přáním.
27
