P osádka k o s m ic k é lodi A pollo 8 : Ja m e s A. L ov ell (p ilo t v e lite ls k é k a b in y ) , W illiam A. A n d e rs (p ilo t lu n á rn íh o m o d u lu ) a F ra n k B o rm a n (v e lit e l lo d i/. N a p rv n í s t ra n ě o bá lky je s n ím e k Ib e rs k é h o p o lo o stro v a , fo to g ra fo v a n ý m e te o ro lo g ic k o u d ru ž ic í N im bus. Na třetí s t ra n ě o bá lky jsou s n ím k y z lodi A pollo 10: n a h o ře s n ím e k Z em ě ( S p o j e n é s tá ty ), d o le fo to g ra fie p o v rch u M ěsíce. Na ětv rté s t ra n ě o bá lky je síí trh lin v k rá te ru s n ím e k z k o s m ic k é A pollo 8.
Goclenius;
lodi
Říše h vězd
Jiří
R o č n í k 5 0 ( 1969) , č. 7
Bouška:
KOSMONAUTIKA V ROCE 1 9 6 8 Dosud nejvýznam nější událostí v d ějinách kosm onautiky byl loňský vánoční let kosm ické lodi Apollo 8 (1968-118A) s posádkou k Mě síci. Protože o pokusu velm i pohotově a podrobně referoval náš tisk, předpokládám , že n aši čten áři byli dokonale inform ováni a tak celou událost můžeme je n stručně rekapitulovat. Dne 21. prosince — na vteřinu přesně podle předem zveřejněného programu a před zraky tisíců novinářů a diváků — startovala z nově vybudovaného kosmodromu M errit Island Launch Areál rak eta Saturn 5 s kosm ickou lodí Apollo 8, na je jíž palubě byli kosm onauti Fran k Bor= man (40 le t), Jam es Lovell (40) a W illiam Anders (3 5 ). Kosmodrom na ostrově M errit je vzdálen několik kilom etrů od starého kosmo,dromu na Kennedyho mysu a jeho areál je šestk rát větší. Na novém kosmodromu byla postavena sp eciální betonová m ontážní h ala o výšce 160 m a půdorysu 1 5 6 X 2 0 5 m2 pro rakety typu Saturn 5. (H ala stá la tém ěř 120 miliónů dolarů). Z této haly byla rak eta (o váze 3500 tun) s lodí Apollo (celk ová výška 110 m) dopravena i se starto vací věží (celk em 5500 tun) na rampu č. 39A. Z této rampy startovala nosná rak eta s lodí Apollo 8 ve 13h51m SEČ. Za 3 minuty se oddělil první stupeň rakety a zapálily se m otory stupně druhého. Ve vzdálenosti 190 km se oddělil druhý stupeň a za 11,5 min. po startu se kosm ická loď s posledním — třetím — stupněm Saturna 5 dostaly na parkovací dráhu kolem Země s perigeem 183 km a apogeem 191 km. V 16h42m opustila kosm ická loď po n ecelých 2 obletech Země parkovací dráhu a zam ířila směrem k M ěsíci. Ve vzdálenosti 5638 km se od Apolla oddělil poslední stupeň nosné rakety. K rátce po půlnoci 22. prosince, kdy loď byla ve vzdálenosti asi 100 000 kilom etrů od Země, byla spuštěním raketových motorů na dobu 2 vteřin opravena dráha. Dne 24. prosince k rátce před polednem byla spuštěním hlavního motoru zpom alena rychlost Apolla 8 a kosm ická loď se do stala na oběžnou dráhu kolem M ěsíce. Po 10 obletech M ěsíce ve vzdá lenosti 112,6—114,8 km od povrchu byl 25. prosince dopoledne opět spuštěn hlavní raketový m otor lodi a Apollo 8 nastoupilo zpáteční cestu k Zemi. Do zem ské atm osféry vlétla loď rych lostí 39 700 km/hod. dne 27. prosince v 16h37m — když se k rátce po 16*1 od lodi oddělil servisní modul — a v 16h51m přistála na hladině Tichého oceánu. Průlet zemskou atm osférou byl jedním z n ejo b tížn ějších manévrů, protože loď musila p ro letět úzkým koridorem pod úhlem v rozmezí pouze 5,0°—7,2° k horizontu. Při průletu horním i vrstvam i zem ské atm o sféry dosahovalo přetížení až 10 g a ochranný tepelný štít lodi se roz 121
žhavil na teplotu asi 2700° C. Ve výšce 60 km nad zemským povrchem se kabina „od razila" do výše 85 km a pak k lesa la k zem skému po vrchu. Ve výšce 7,5 km byly použity 3 stabilizačn í padáky, o 200 m níže další 2, ve výšce 4,2 km 3 pomocné a ve výšce 3,2 km 3 hlavní nosné padáky o průměru 25 m. Tím se snížila rychlost lodi asi na 30 km/hod. Apollo 8 dopadlo do moře asi 1600 km jihozápadně od H avajských ostrovů nedaleko h líd kující letadlové lodi Yorktow n, na níž byly v 18h 20m dopraveni vrtulníkem kosm onauti a později i kabina. J. Lovell (který je po m atce českého původu) kom entoval po přistání let slovy: „Zdá se, že je všechno V pořádku." Tím byla ze strany kosmonautů udělána tečk a za úspěšným pokusem Apollo 8. Kabina kosm ické lodi typu Apollo má průměr 390 cm, výška je 340 cm a váha 6 tun. Servisní modul, který je spojen s kabinou, má délku 690 cm, průměr taktéž 390 cm a váha 25 tun; je energetickou stan icí kabiny, tzv. v elitelské lodi, v níž je posádka. Servisní modul, který má hlavní m otor o tahu 10 tun a 16 pom ocných motorků, se na zpá tečn í cestě od M ěsíce k Zemi odděluje od v elitelské lodi jako nepo třebný. Při letu Apollo 8 se dostalo na oběžnou dráhu kolem Země celkem 50 tun. Let Apolla 8 je nutno hodnotit v rám ci celého p rojektu Apollo, jehož cílem je přistán í am erických kosm onautů na M ěsíci je ště letos. Uveďme pouze n ejd ů ležitější fakta. Pom inem e-li nově získané rekordy (vzdále nost od Země 372 000 km, rych lost tém ěř 40 000 km/hod., váhu a j.) , zůstává nespornou skutečností, že loď Apollo 8 s posádkou dosáhla tém ěř druhé kosm ické rychlosti, oblétla jin é těleso ve vesmíru a vrá tila se bezpečně na Zemi. Šlo tedy ve sku tečn osti o první kosm ický let lodi s posádkou — při všech do té doby uskutečněných letech se lodi s posádkou pohybovaly pouze po drahách v nejbližším okolí Země, k teré považovat za kosm ický prostor je určitou nadsázkou. Úspěchy Apolla 8 jsou především v oblasti tech n iky : konstrukce obří nosné rak ety, v elitelsk é kabiny i servisního modulu. Dále byly zvládnuty složité manévry při zm ěnách dráhy a při závěrečné fázi letu k zem ské mu povrchu, byly vyřešeny problémy astronavigace v kosm ickém pros toru a rádiového a televizního spojení na velké vzdálenosti. Současně se také ukázalo, že člověka nemohou v kosm ickém prostoru plně n a hradit autom aticky p racu jící přístroje. Let byl však významný i z h le diska astronom ického: bylo získáno velké množství snímků m ěsíčního povrchu i Země jak o planety (od M ěsíce se jev ila jako kotouček o prů měru asi 2°], které podstatně prohloubily spolu s pozorováními vizuál ním i n aše dosavadní zn alosti. Jen pro zajím avost je ště uveďme, že posádka Apolla 8 byli první lidé, k teří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu M ěsíce. Let Apolla 8 je nutno chápat jako další stupeň k přípravě n á sle d ujících letů v rám ci programu Apollo s jednoznačně stanoveným ko nečným cílem . Velkým příslibem do budoucna bylo, že let probíhal přesně podle plánu a bez závad, čímž byly ověřeny všechny funkce nosné rakety, kabiny a servisního modulu. Pro názornost snad pomůže, když si uvědomíme, že na konstrukci lodi Apollo pracovalo po n ě kolik le t přes 350 000 lidí ve 20 000 podnicích, a že kosm ickou loď tvoří na 2 m ilióny součástí, z nichž ani jedna nesm ěla selhat. A co to 122
P osádka k o s m ic k é lo d i A p o llo 7 : W a lter M. S c h ir ra ( v e l i t e l ) , D onn F . E is e le a W a lter C u n n in g h a m .
všechno stá lo ? Do m inulého roku investovaly USA do programu do saženi M ěsíce 24 m iliard dolarů z celkové částky 44 m iliard dolarů, kterou stá l dosavadní am erický kosm ický program. Pokusu Apollo 8 předcházel le t lodi Apollo 7 (1968—89A), která sta r tovala 11. říjn a pom ocí dvoustupňové rakety Saturn 1B s posádkou W alter Sch irra (4 5 ), Donn F. E isele (38) a W alter Cunningham (3 6 ). Na oběžnou dráhu kolem Země se dostala kabina Apollo spojená se servisním modulem. S ta rt se uskutečnil v 16h02m na Kennedyho mysu, za 2,5 min. se oddělil první stupeň nosné rakety, v 16h12m se Apollo 7 dostalo na oběžnou dráhu kolem Země (s perigeem 226 km a apogeem 280 km) a k rátce před 19h se od lodi oddělil druhý stupeň rakety. (Jkolem pokusu Apollo 7 bylo vyzkoušení zařízení a přístrojů kabiny i servisního modulu a prověPení a nacvičení manévrů vyhledávání, p ři blížení a setkán í lodi s druhým stupněm nosné rakety na oběžné dráze kolem Země. Během jedenáctid enního letu došlo k opakovanému vzda lování a přibližování lodi a posledního stupně rakety, ke společném u letu obou tě le s těsné blízkosti, k o táčen í lodi i posledního stupně ra kety. V důsledku uvedených manévrů byla také n ěk o likráte m ěněna oběžná dráha lodi. Po 164 obletech Země a 260 hodinách pobytu posádky v beztížném stavu přistálo Apollo 7 dne 22. říjn a ve 12h12m na hladině A tlantického oceánu 320 km jižn ě od Bermud, když se předtím (v l l h56m) od lodi oddělil servisní modul. Celá ověřovací zkouška kosm ické lodi, všechny manévry na oběžné dráze kolem Země i přistání dopadly dobře. Apollo 7 byla po 18m ěsíční přestávce od havárie Sojuzu 1 opět první kosm ickou lodí s posádkou. V minulém ro ce se uskutečnily je ště dva pokusy v rám ci programu Apollo. Nosnou raketou Saturn 1B startoval 22. ledna m ěsíčn í modul (LEM ) o váze 16 tun. Pokus probíhal pod názvem Apollo 5 (1968-07A ,B) a jeho úkolem bylo vyzkoušet LEM na oběžné dráze kolem Země (167-336 km ). Let trval 7 hod. 55 min. a během této doby byly několi-'
123
krát zapáleny brzdicí a starto vací motory. Po spuštění startovacího motoru se oddělila kabina od přistávacího modulu a obě čá sti pokra čovaly sam ostatně v letu kolem Země. Pokus byl úspěšný. Kosm ická loď Apollo 6 (1968-25A) startovala z kosmodromu na ostro vě M errit 4. dubna ve 13h00m. Za 11 minut po startu se loď s třetím stupněm nosné rakety Saturn 5 dostala na oběžnou dráhu kolem Země. Potom se od lodi oddělil třetí stupeň rakety a kabina něk olikrát změ n ila svou oběžnou dráhu. Ve 22h56m Apollo 6 přistálo po tém ěř desetihodinovém letu v Tichém oceánu severozápadně od H avajských ostro vů. Účelem pokusu bylo prověřit raketu Saturn 5 a vyzkoušet loď Apollo, zvláště při návratu do zem ské atm osféry velkou rych lostí (kolem 40 000 km/hod.]. Během letu se projevily něk teré m enší závady, přistávací manévr proběhl hladce. Také Sovětský svaz zkoušel vloni kosm ické lodi. Dne 25. říjn a sta r toval Sojuz 2 (1968-93A) a o den později Sojuz 3 (1968-94A ]. První loď se pohybovala ve vzdálenosti 185—224 km od zem ského povrchu, druhá ve vzdálenosti 205—225 km. Sojuz 2 létal bez posádky, na palubě So juzu 3 byl Georgij T. Beregovoj (4 7 ], Během letu došlo k opakovanému sblížení obou lodí. Sojuz 2 p řistál 28. říjn a v 9h, Sojuz 3 dne 29. říjn a v 8h25m po 64 obletech Země; obě p řistán í se uskutečnila na území SSSR . Kosm ické lodi typu Sojuz m ají tři části: orbitální [kabina po sádky v době letu ), sestupovou (v níž se posádka vrací k zemskému povrchu) a servisní. Část orbitální a sestupová m ají objem 9 m3 a jsou spojeny průchodem, kterým se kosm onauti mohou dostat z jed né části do druhé. Okolem letu Sojuzů 2 a 3 bylo zřejm ě prověření přístrojů a zařízení kosm ické lodi nového typu, vyzkoušení přistávacího m a névru a n acvičení setkán í dvou lodí na oběžné dráze kolem Země. Beregovoj konal také různá vizuální a fo to g rafick á pozorování. V roce 1968 startovalo několik autom atických sond k M ěsíci. Dne 7. ledna byl vypuštěn Surveyor 7 (1968-01A) jako první loňské umělé kosm ické těleso. Surveyor 7 byl poslední ze, série m ěsíčních sond tohoto typu. Po opravě dráhy, uskutečněné druhý den po startu, p řistála auto m atická stan ice 10. ledna na m ěsíčním povrchu v okolí kráteru Tycho. Surveyor 7 byl n ejd o ko n alejší sondou, které byly do té doby vyslány na Měsíc. Byl vybaven zařízením na chem ickou analýzu půdy, m echa nickou lopatkou, kam erou a řadou dalších přístrojů. Za zmínku stojí, že se kabel pouzdra se zářičem částic a pro analýzu půdy při spouštění někde zachytil a tak zařízení nedopadlo až na m ěsíční povrch. Proto byl uskutečněn jed inečný experim ent: povelem ze Země byla kam era sondy zam ěřena tak, aby mohla být zjištěna příčina závady a m echa nickou lopatkou bylo pak vše uvedeno do pořádku. Stalo se tak povely ze Země na vzdálenost 392 000 km. Sonda vyslala velké množství údajů o složení a struktuře m ěsíční půdy a tisíce snímků m ěsíčního povrchu. Surveyor 7 umožnil také pokus se zachycením laserových paprsků, vyslaných ze Země na Měsíc. Experim ent, jehož účelem bylo ověřit vliv atm osférických poruch a slunečního záření na světelné paprsky, se d okonale zdařil. Surveyor 7 přežil také „m ěsíční n o c“ s teplotam i ko lem —170° C a povelem z řídícího cen tra v Pasadeně byly 12. února opět zapnuty p řístro je sondy. V SSSR byla 2. března vypuštěna stanice Zond 4 [1968-13A ], o níž
124
Ju rij A. G agarin
G eo rg ij T . B ereg o v o j
bylo Jen oznámeno, že je jejím úkolem zkoumat vzdálené oblasti kos m ického prostoru. V o ficiáln í zprávě nebyly ani uvedeny param etry dráhy, avšak podle po čátečn í dráhy se dalo soudit, že sm ěřuje k Mě síci. Sonda zřejm ě p řestala vysílat a o jejím dalším osudu není nic známo. Zond 5 ( 1968-76A) startoval 15. září a také o této sta n ici první o fi ciá ln í zpráva řík ala, že má provést vědecký výzkum v kosm ickém prostoru. Za n ěkolik dní oznámil řed itel radioastronom ické observatoře Sir B. Lovell, že sonda obletěla 18. září M ěsíc ve vzdálenosti asi 1600 kilom etrů a vrací se asi zpět k Zemi. Mluvčí sovětského m inisterstva zah raničí v Moskvě však oznámil, že uvedená zpráva neodpovídá sku tečn osti, ale odmítl poskytnout jakékoliv další inform ace. Dne 20. září vydala TASS zprávu, že Zond 5 obletěl 18. září M ěsíc v m inim ální vzdálenosti 1950 km, když den předtím byla provedena korekce dráhy, a že se dostal na novou dráhu za účelem zkoumání fyzikáln ích v la st n o stí kosm ického prostoru kolem M ěsíce. Sonda se však vracela k Zemi a 21. září vlétla druhou kosm ickou rych lostí do atm osféry. Dopadla do Indického oceánu asi 1500 km jihovýchodně od M askarén, kde byla 22. září n alezena a vylovena. Lodí V. Golovin byla pak dopravena do Bom baje a odtud poslána leteck y do Moskvy. V listopadu byl uve řejn ěn sním ek Země, získaný Zondem 5 a byla také publikována zpráva, že se na -stanici prováděly rozsáhlé biologické pokusy. Zond 6 (1968-101A] byl vypuštěn 10. listopadu, podle oznám ení TASS na dráhu k M ěsíci. Observatoř v Jod rell Banku sd ělila, že sta n ice o b le' tě la 14. listopadu kolem 5. hod. M ěsíc a vrací se k Zemi. Podle TASS přistála sonda po tém ěř sedmidenním letu v západní části SSSR . Úko lem Zondu 6 měly být vědecké výzkumy na letové dráze a zejm éna v prostoru kolem M ěsíce, přičem ž se m ěla ověřit čin n ost palubních
125
systémů a přístrojů. Při p řistán í byla podle uveřejněné zprávy vyzkou šena m etoda řízeného sestupu. Další sovětskou sondou sm ěřující k M ěsíci, byla Luna 14 (1968-27A ), vypuštěná 7. dubna; je jím úkolem bylo zkoumat prostředí kolem Mě síce. Dne 8. dubna byla provedena k orekce dráhy a 10. dubna byla stan ice uvedena na oběžnou dráhu kolem M ěsíce. Pohybovala se ve vzdálenosti 160—870 km od m ěsíčního povrchu, oběžná doba byla 2h40m. Žádné další zprávy nebyly uveřejněny. V USA byla vypuštěna 7. p rosince druhá autom atická astronom ická observatoř, OAO 2 (1968-110A ). Jak je známo, první pokus o vyslání takovéto astronom ické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země (OAO 1 ), který se u sku tečnil v dubnu 1966, byl neúspěšný pro selhání zdrojů elek trick éh o proudu. OAO 2 má válcový tvar, váží asi 2 tuny a na tém ěř kruhovou dráhu kolem Země ve vzdálenosti asi 790 km byla vynesena raketou Atlas-Centaur. Začala pracovat 11. prosince a prvními pozorovanými objekty byly hvězdy £ a i Carinae. Družice je vybavena řadou dalekohledů a zařízením pro fotom etrii a spektrografii. Protože jsm e o OAO 2 přin esli zvláštní člán ek (ŘH 6/1968, str. 105), nebudeme zde podrobnosti opakovat. Pod společným označením Kosmos startovalo vloni v S SS R celkem 64 družic, zřejm ě různých typů. První byl Kosmos 199 (1968-03A ), vy puštěný 16. ledna, poslední byl Kosmos 262 (1968—119A ), vypuštěný 26. prosince. U naprosté většiny těch to družic byly uveřejněny pouze param etry dráhy a tradičn í sdělení, že „všechny p řístro je pracují norm álně“. V rám ci programu Kosmos šlo zřejm ě i o přípravu letů lodí s posádkou. Tak např. družice Kosmos 215 (1968-33A) — sta rt 19. dubna, 216 (1968-34A) — start 20. dubna a 218 (1968-37A) — sta rt 25. dubna — se pohybovaly po drahách nápadně p řipom ínajících dráhu kosm ické lodi Sojuz 1 a něk terý ch dřívějších družic, označovaných za bezpilotní zkoušky lodi typu Sojuz (např. Kosmos 146). Kosmos 215 získal také za více než m ěsíc své aktivní čin nosti množství údajů o nových zd rojích rentgenového záření. Kosmos 224 (1968-46A ), Vypuštěný dne 4. června, byla patrně „těžká’1 družice, k terá se pohybovala kolem Země ve vzdálenosti 200—270 km; předpokládal se u ní návrat. Přistání se např. předpokládalo i u Kosmosu 227 (1968-51A ), jenž startoval dne 18. června. U Kosmosu 250 (1968-95A ), vypuštěného 31. říjn a , bylo ozná meno, že jd e „o konkrétní poslání nového sa telitu " bez bližších po drobností; pohyboval se ve vzdálenosti 523—556 km od zem ského po vrchu. N ěkteré Kosmosy měly velm i ex cen trick é dráhy. Tak např. K. 221 (1968-43A ), který starto val 24. května, měl apogeum ve vzdálenosti 2108 km, K. 252 (1968-97A ), vypuštěný 1. listopadu, měl apogeum 2172 km, K. 260 (1968-115A) — start 16. prosince — se pohyboval po velice protáhlé dráze, p řipom ínající dráhu družic typu M olnija. Dne 20. prosince startoval Kosmos 261 (1968-117A ). Byla to první ze série 4 družic, které má do konce roku 1970 vypustit SSSR v rám ci spolupráce so cialistick ý ch zemí (Bulharsko, ČSSR, M aďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, S S S R ) při výzkumu a mírovém využívání kosm ic kého prostoru. Hlavním úkolem satelitu Kosmos 261 byl výzkum geoaktivních korpuskulí, vyvolávajících polární záře, elektronů nadtepelné 126
en ergie a změn hustoty vysoké atm osféry na podkladě m ěření v dru žici 1 pozemním pozorováním. Zajím avá byla dvojice Kosmosů 212 (1968-29A) a 213 (1968-30A), z nichž první startoval 14. dubna, druhý 15 dubna. Obě družice — snad typu Sojuz — se n a oběžné dráze kolem Země navzájem přiblížily a 15. dubna autom aticky spojily na dobu 3h50m. Poté se opět povelem ze Země oddělily a byly uvedeny na různé dráhy. Při pokusu bylo patrně ověřeno spojování vlce kosm ických lodí na oběžné dráze kolem Země bez ú časti posádky. Kosmos 212 p řistál 19. dubna, K. 213 dne 20. dubna. Ze sovětských družic se je ště zmiňme o kom unikačních sa telitech typu M olnija 1, k teré slouží hlavně televizním u přenosu. Vloni sta rto vala M olnija 1 —8 (1968-35A ), 21. dubna, M. 1 —9 (1968-57A) 6. če r v ence a M. 1—10 (1968-85A] 5. říjn a. Družice tohoto typu m ají perigeum ve vzdálenosti asi 400 km, apogeum ve vzdálenosti 40 000 km, oběžné doby jsou asi 713 minut a sklony drah 65°. V SSSR startovala vloni 16. listopadu tak é další z těžkých družic, Proton 4 (1968-103A ). Váží 17 tun a má dráhu s perigeem 248 km a apogeem 477 km. Am eričané vypustili vloni řadu um ělých kosm ických těles pro spe ciá ln í účely. Na helio cen trick o u dráhu byla uvedena další um ělá p la n etka, Pioneer 9 (1968-100 A). S ta rt se usku tečnil 8. listopadu na Kennedyho mysu raketou Thor-Delta a byla při něm vypuštěna je ště spojová družice TTS 2 (1968-100 B ), k terá má sloužit am erickým kosmonautům. Pioneer 9 o váze asi 80 kg obíhá kolem Slun ce po elip tické dráze s periodou asi 5 m ěsíců. Úkolem um ělé planetky je podávat inform ace 0 slunečních bouřích, kosm ickém záření, m eziplanetárním prachu a elek trick ý ch a m agnetických polích. V USA se také pokračovalo ve vypouštění družic typu Explorer. Explorer 37 (1968-17A) starto v al 5. března a jeho úkolem bylo m ěření slunečního záření. Dne 4. července byl vypuštěn E. 38 (1968-55A) pro ú čely rad ioastronom ické; obíhá po tém ěř kruhové dráze ve vzdálenosti 5855 km. Družice má registrovat záření v oboru rádiových vln, které neprojdou ionosférou, ze Slunce, Jupitera, M léčné dráhy a případně 1 galaxií. S a te lit má n ejd elší antény, ja k é kdy byly u um ělých kosm ic kých těles použity — 228 m. Explorery 39 a 40 (1968-66A, B] byly vy puštěny najednou 8. srpna. Obíhají ve vzdálenosti 680— 2530 km od zem ského povrchu, první slouží k m ěření hustoty, druhý k m ěření teploty ve vysoké atm osféře. G eodetická družice Geos 2 (1968-02A) byla vypuštěna 11. ledna. Po hybuje se ve vzdálenosti 1080—1574 km a jejím úkolem bylo poskyt nout další údaje o rozm ěrech a tvaru Země. G eofyzikální sa te lit OGO 5 (1968-14A) startoval pom ocí rakety Atlas-Agena z Kennedyho mysu 4. března. Obíhá kolem Země po různých drahách, m axim ální vzdále n ost od zem ského povrchu byla až 3800 km. Hlavním úkolem bylo stu dium vlivu slu n ečn ích erupcí na zem skou atm osféru a kon fron tace výsledků s údaji 3 satelitů stejn éh o typu, k teré dosud obíhají Zemi a v y sílají zm ěřené údaje. Pro m eteorologické účely byla u rčena družice ATS-4 (1968-68A ), k terá byla vypuštěna 10. srpna a obíhá Zemi ve vzdálenosti 219—767
127
kilom etrů, sa te lit E SSA 7 (1968-69A ), jenž startoval 16. srpna na tém ěř kruhovou dráhu kolem Země (1432—1475 km ) a ESSA 8 (1968-114A) — start 15. prosince (1410—1473 km ). Ke studiu záření startovalo v USA n ěkolik satelitů . Dne 6. dubna byly společn ě vyneseny na oběžné drá hy O V I—13 (1968-26A ) a O V I— 14 (1968-26B ); první obíhá Zemi ve vzdálenosti 556—9317 km, druhý 560—9935 km. Další dvojice, OV1— 15 (1968-59A) a OV1—16 (1968-59B) startovaly 11. červ ence; první sa te lit se pohyboval kolem Země ve vzdálenosti 153—1800 km, druhý 145—556 kilom etrů, oba po drahách se sklonem 90°. Dne 26. září byly najednou vypuštěny čtyři družice, OV2—5 (1968-81A ), ERS-28 (1968-81B ), ERS-21 (1968-81C) a Les-6 (1968-81D ). ERS-28 obíhala Zemi po velmi ex cen t rick é dráze s perigeem 175 km a apogeem 35 732 km ( oběžná doba 629,5 m in.), ERS-21 se pohybuje na stacio n árn í dráze ve vzdálenosti 35 780 km. Poslední z družic — Les-6 — je určena pro výzkum šířen í rádiových vln velm i vysokých frekvencí. Pro kom unikační účely bylo vloni vypuštěno několik satelitů . Z Kennedyho mysu bylo 13. června raketou Titan 3C vyneseno na stacion árn í oběžnou dráhu současně 8 vojenských spojových družic DCSR (196850 A až H) o váze 45 kg a průměru 90 cm. Je jic h životnost má být asi 3 roky a má jic h využívat kromě USA i V elká Británie. Dosud n ejvětší kom unikační družice, In telsat 3B (1968-116A) startovala na Kennedyho mysu 19. prosince. Dne 27. p rosince byla uvedena na stacio n árn í dráhu (35 700 km ) nad východním pobřežím Brazílie. Od 28. prosince zpro středkovává hlavně telefo n n í sp ojení mezi USA na stran ě jedné a F ran cií a NSR na stran ě druhé. Neúspěšný byl pokus s družicí A tlantic 3. Tento sa telit byl původně určen především pro přenos televize z olym p ijských her v Mexiku do Evropy. Startoval 17. září pomocí rakety Thor-Delta, ale již 2 minuty po startu bylo s raketou ztraceno rádiové spojení, takže musila být výbuchem zničena. Družice m ěla začít p ra covat 12. říjn a a je jí k ap acita sta čila na současný přenos 1200 te le fo n n ích hovorů nebo 4 barevných televizních přenosů mezi Severní a Jižní Amerikou, Evropou a Afrikou. Vzhledem k neúspěchu s družicí A tlantic 3 musil být televizní přenos z Mexika zajištěn prostřednictvím jiných kom unikačních satelitů, vypuštěných již dříve. V minulém ro ce vypustila také několik družic pom ocí am erických rak et evropská organizace ESRO, která sdružuje 10 západoevropských států a úzce spolupracuje s NASA. Prvním satelitem ESRO byl Iris (1968-41A ), který startoval v USA 17. května na dráhu s perigeem 330 km a apogeem 1090 km (sklon 97,2°). Byl určen pro m ěření slu n ečního a kosm ického záření. Druhý satelit, ESRO I (1968-84A ), byl vypuštěn 3. říjn a na dráhu s perigeem 259 km a apogeem 1528 km (sklon 93,7°); prováděl různá m ěření v oboru atm osférické fyziky. Třetí družice, Heos 1 (1968-109 A), startovala 5. prosince. Kolem Země se pohybuje po značně protáhlé dráze ve vzdálenosti 440— 223 000 km (sklon 28,3°). Je určena pro výzkum m agnetických polí, kosm ického záření, slunečního větru a m eziplanetárního prostoru. Celkem 8 expe rim entů satelitu připravily universitní ústavy v Anglii, Belgii, Fran cii, Itá lii a NSR. Závěrem se je ště zmiňme alespoň stručně o něk terý ch význam ných událostech. Tak v druhé polovině říjn a se konal v New Yorku 19. k on
128
gres M ezinárodní astronau tické fed erace, jehož ú častn íci byli také po= zváni na sta rt Apolla 7. Na tom to sjezdu se dostalo význam né pocty doc. Švestkoví, vedoucímu slunečního oddělení A stronom ického ústavu ČSAV v Ondřejově, udělením ceny D aniela a F lo ren ce Guggenheimových. Tuto cenu uděluje M ezinárodní astron au tická akadem ie vynika jícím vědeckým pracovníkům od roku 1961. Na sjezdu u činil senzační prohlášení akadem ik Sedov, k teří řekl, že S SS R nem á nyní ve svém programu přistán í kosmonautů na M ěsíci, a že sovětští kosm onauti po le tí k M ěsíci tehdy, až bude dokonale zajištěn a bezpečnost je jic h letu. Podle Sedova se v S SS R počítá s vysláním laboratoří na dráhu kolem M ěsíce, autom atických sond k planetám a s měkkým přistáním na, M ěsíci. Na sjezdu přednesl m j. re fe rát prof. Pešek o sta rte ch prvních rak et L. O čenáška v r. 1930. V dubnu byla podepsána významná m ezinárodní dohoda o záchraně a navrácení kosmonautů a objektů vypouštěných do kosm ického pros toru, kterou schválilo již v prosinci 1967 valné shrom áždění OSN. Smlouvu nejd říve podepsali zástupci SSSR , USA a V elké B ritán ie a dále pak před stavitelé řady dalších zemí. V červenci bylo oznámeno, že koncem letošního roku má startovat první sovětsko-československá družice Interkosm os, která má zkoumat v n ější části atm osféry, slunečního a kosm ického záření. P řístro je pro tento satelit m ají být konstruovány jak u nás, tak v SSSR , případně i v dalších so cialistick ý ch zem ích. SSSR a některé d alší so cialistick é státy (Bulharsko, ČSSR, Kuba, M aďarsko, M ongolsko, Polsko, Rumunsko) navrhly v OSN p ro jek t m ezi národního družicového telekom unikačního systém u Intersputnik. Návrh byl odmítnut Spojeným i státy vzhledem k již existujícím u systém u In telsat, na němž se podílí 62 států, a který je přístupný všem zemím, v četně so cialistick ý ch . Dne 1. říjn a oslaVil desáté výročí vzniku am erický Národní úřad pro astronautiku (NASA), na jehož kontě je za dobu jeho d esetileté čin n o sti 174 úspěšně vypuštěných kosm ických těles, jakož i program Apollo. Přehled událostí v kosm onautice v loňském roce — během něhož se na oběžné dráhy dostalo celkem 134 utnělých kosm ických těles při 119 starte ch — nelze než zak on čit vzpomínkou na prvního sovětského kosm onauta, Ju rije A. G agarina (3 4 ), který tragicky zahynul 27. b řez na. Gagarin se narodil v r. 1934 a po službě u vojenského letectva byl vybrán do první skupiny sovětských kosmonautů. Dne 12. dubna oblétl Zemi na lodi V ostok a koncem dubna téhož roku navštívil Prahu. Ga garin zahynul spolu s velitelem jednoho oddílu kosm onautů Vladimfc rem Serjogin em při havárii vojenského letad la u Novosjolkova ve Vladim írské oblasti. Sovětská kosm onautika utrpěla těžkou ztrátu sm rtí jednoho ze svých průkopníků.
129
Oto
Obflrka:
P OZ VÁ NÍ K P O Z O R O V Á N Í ZÁKRYTOVÝCH DVOJHVĚZD V době velikého rozvoje astronom ických pozorování i teo retick ý ch prací, jim ž se věnují tisíce astronom ů sp ecialistů na mnoha observa tořích na celém světě, kladou si mnozí astronom ové am atéři otázku, m á-li je jic h práce vůbec cenu, případně jak ý pozorovací program zvolit, aby vynaložené ú silí m ělo význam. Jednotlivé úseky astronom ického výzkumu jso u vysoce specializovány a používají často důmyslných, hlu boce teo retick y založených metod, velm i složitého a nákladného p ří strojového zařízení a jsou i časově velm i náročné. Přesto zůstává ce lá šk ála úseků, kde mohou astroňom ové am atéři velm i platně pom áhat dalšímu rozvoji astronom ického poznání. Chci vám doporučit system atick é pozorování zákrytových dvojhvězd, fyzických systémů, v nichž dvě hvězdy vykonávají keplerovský pohyb kolem společného těžiště v rovině p ro ch ázející Zemí nebo v rovině málo od ní odkloněné. Astronom ové am atéři sledovali v dřívějších d esítiletích — podobně ja k o p rofesionáln í astronom ové — vizuálním i m etodam i nebo fo to g ra ficky značný počet prom ěnných hvězd různých typů, mezi nim i i zá krytové dvojhvězdy. Elem enty značného počtu zákrytových systém ů byly odvozeny z takových pozorování. Prohloubení výzkumné problem atiky, vyžadující zvýšení p řesnosti po zorování a zavedení fo to elek trick ý ch fotom etrů, a ovšem i časově n áro čn á pozorování vedla k snížení aktivity astronom ů am atérů na tom to úseku ke škodě věci. Studium dvojhvězd a zvláště zákrytových dvojhvězd se složkam i dobře oddělenými umožňovalo při fotom etrickém a spektroskopickém sled o vání za příznivých podm ínek určení pohybových poměrů v soustavě, případně i průměrů, hm ot a hustoty složek. Po u rčení efektiv n í teploty ze sp ek tráln ích typů bylo možno u rčit luminozitu a absolutní bolom etrickou magnitudu. U m noha těchto hvězd však nebylo možné spek troskopické studium pro je jic h m alou jasn o st, takže bylo možno sle dovat je n variace ja sn o sti jak o důsledek je jic h vzájem ného zakrývání. Dalším příspěvkem ke studiu těch to soustav byl pak objev rotačního efektu. U značného počtu těsných soustav se dále ukázalo, že je jic h povrchy jsou tak blízko, že odrážejí světlo druhé složky a tím ovliv ňují světelnou křivku. Bylo zjištěn o, že tvary složek takové těsn é sou stavy nejsou kulové, a le zploštělé nebo trojo sé elipsoidy, což je půso beno slapovým i silam i, vyvolávaným i druhou složkou. Zavedení vícebarevné fo to elek trick é foto m etrie a spektroskopických m etod do studia těsných zákrytových dvojhvězd ukázalo nové jevy, vy sv ětliteln é jen vzájem ným ovlivňováním obou složek dvojhvězdy, které vede až k výronům hmoty, případně i k převádění hmoty z jed n é složky na druhou. Ř ešení těch to problémů v ce lé šíři má kom plexní ch arakter a vy žaduje práci vhodného týmu na vědeckém pracovišti. Jsou však čá sti •
130
*
výzkumu, foto m etrická pozorování, kde je spolupráce astronom ů am a térů velmi naléhavá. Důležitým příspěvkem je pozorování zákrytových soustav za účelem u rčení okamžiku m inim a ja sn o sti světeln é křivky. Následkem vývojových změn, zvláště pak převodu hmoty m ezi složka mi, dochází k změnám světeln é křivky a k zm ěnám periody. Změny period způsobují, že jsou v mnoha případech skutečn é okam žiky m i nima jasn o sti značně posunuty oproti vypočítaným dobám, někdy až o n ěkolik hodin. Je proto žádoucí takové hvězdy trv ale sledovat a zpřes ňovat údaje o periodě i o době minima. U těsných dvojhvězd dochází také k ro taci přím ky apsid, což způso buje posouvání okamžiků hlavního a vedlejšího minima a změnu ch a rakteru světelné křivky. U n ěk terý ch soustav dochází k náhlým nepředvídaným změnám, které jsou vyvolávány fyzickým i zm ěnam i soustavy. Pro všechny tyto změny jsou pozorování velmi nutná. Výhodou pozorování mnoha zákrytových dvojhvězd je, že můžeme sledovat sestupnou i výstupnou větev světeln é křivky během několika málo hodin a u rčit hned okam žik minima. Je ovšem také možno složit potřebnou část světelné křivky k u rčení minima z n ěkolika k ratších pozorovacích intervalů, získaných během n ěk o lika nocí. Je nutné volit hvězdy vhodně um ístěné na obloze a s d ostatečn ě velkou amplitudou sv ětelných změn. Metody pozorování lz e volit podle osobních m ožností, pozorovacích schopností a přístrojového vybavení: (1 ) vizuální pozorování vhodným dalekohledem nebo za pom oci některého typu vizuálního fotom etru, (2 ) fo to g rafick á pozorování s filtry nebo bez filtrů ve větších nebo k ratších sériích sním ků a (3 ) k onečně fo to elek trick á pozorování. G rafické nebo num erické redukce pozorování nepůsobí zvláštní obtí že a pozorovatel n ajd e in fo rm ace a návody k je jic h provádění. Může-li v lastn ík foto elek trick éh o fotom etru získat pozorování celé křivky světelných změn, může jeho práce přispět v kom binaci se spektrografickým i pozorováním i k u rčení základ ních v lastn o stí studované soustavy, případně přispět k objevení něk terý ch zvláštn ostí nebo aktuáln ich fyzikáln ích pochodů. Je tedy přirozené, že lze volit takový program, aby vyhovoval časovým a přístrojovým m ožnostem pozorovatele. O organizaci am atérských pozorování prom ěnných hvězd pečuje u nás hvězdárna a planetárium v Brně, Kraví hora, která poskytuje zájem cům potřebné inform ace, m etod ické pokyny, mapky okolí jednotlivých prom ěnných hvězd a ro zesílá jim pravidelně předpovědi a programy pozorování. Každoročně se u skutečňují na brněnské hvězdárně pozorovací prak tika, v nichž se provádí i výcvik nových pozorovatelů prom ěnných hvězd. Letošní praktikum se bude konat od 6. do 20. srpna. v
IC
694
Ž Á D N A
S U P E R N O V A
N E B Y L A
V cirk u lá ři 1AU 2 1 4 4 b yla u v eřejn ěn a zp ráv a, že M. L ov as objevil v IC 694 su p ern o v u (v iz RH 6 /1 9 6 9 , s tr. 1 1 4 ). V cirk u lá ři 2145 o zn ám il d r. D etre, že z p rá v a byla m y ln á. P ro sím e č te n á ře , aby si n aši zp rávu v m inulém čísle v tom sm y slu o p rav ili.
131
Stanislav
Cífka:
ZMĚNY V ATMOSFÉŘE JUPITERA v fc
V období od 23. ledna do 18. dubna 1968 n ak reslili pozorovatelé klubu mladých astronom ů při lidové hvézdárně v Českých Budějovicích 43 k reseb planety Jupitera. Pozorování se konalo na lidové hvězdárně v Českých Budějovicích (zem ěpisná šířka +48°58'22,8", zem ěpisná délka —14°28'19,5", nadm ořská výška 394 m) dalekohledem typu Cassegrein (výrobce ing. R olčík; průměr zrcadla 310 mm, ohnisková vzdálenost 4000 mm, použitá zvětšení za příznivých podmínek 200krát, za zh orše ných podmínek 133krát. Na kresbách se podíleli: Cífka 13 kreseb, P rch al 10, Kos 7, Fried, Horský, Picek po 4 k resbách a Šalanda 1 kresba. Z 30 vybraných kreseb jsem vyhotovil planisféru Jupitera (obr. 1 ). Do p lanisféry jsem zak reslil jen ty detaily, k teré byly zachyceny n e j méně na 3 kresbách. Vzhledem k tomu, že jsm e především soustředili pozornost na oblast kolem GRS (G reat Red Spot — Rudá skv rn a), n e podařilo se nám zach ytit pásma podle druhého rotačního systém u po ce lé délce. Velm i m álo kreseb zachycovalo povrch mezi 210° až 340° jo v ig raifck é délky (2. ro tačn í systém ). Proto v tomto rozm ezí nejsou zakresleny žádné detaily. N ejvýraznějším útvarem na Jupiterově severní polokouli byl NEB (N orth Equatorial B elt — severní rovníkový pruh). NEB se na začátku pozorování (podobně jako v předchozích letech ) jev il jako jednotný •60-
KW«
»W-
. 60'
O•
130* Obr. 1. P la n isféra Ju p itera h - 1968.
132
360'
Obr. 2. P ohyb z a čá tk u p ř e r u š e n í S T B c.
celek pouze nevýrazně rozdělený. V polovině února se však začal zře teln ě dělit na 3 pásy ( označil jsem je N EBa, NEBb a N E B cj. Toto roz dělení se nejvýrazněji projevilo počátkem března. Celková šířka pruhu NEB čin ila 14°. Polohy je d notlivých dílčích pásem v pruhu NEB byly: N EBa od 0° do + 3 °, NEBb od + 5 ° do + 9 ° a N EBc od + 11° do + 14°. Mezi N EBa a NEBb se objevilo několik výrazných svět lých skvrn — je jic h jovigrafická šířk a se pohybovala v rozmezí + 2 ° až + 4 °. O statní povrch severní polokou le byl poměrně nevýrazný. Z řetel ný byl je ště NTB (N orth Temperate Band — severní mírný pruh] a NNTB (N orth North Tem perate Band — severní severní mírný pruh). NTB se rozprostíral od + 2 2 ° do + 2 4 ° jo vig rafick é šířky. Za špatných pozorovacích podmínek se jevil jako severní okraj NEB. Bylo v něm zachyceno několik tm avších míst. Pruh NNTB byl ze všech pruhů na Jupiteru n ejm éně zřetelný. I v něm však bylo možno za dobrých pod mínek spatřit n ěk teré podrobnosti. Jeho šířk a byla + 2 9 ° až + 31°. NPZ (N orth Polar Zone — severní polární oblast) byla zbarvena šedo bíle. V jižn í části bylo patrno ohraničení této oblasti tmavým pruhem NAB (N orth A rtical Band — severní ark tick ý pruh). Jeho přibližná šířka byla + 38°. NTrZ (N orth T ropical Zone — severní trop ické pásmo) bylo ze světlých pásem na severní polokouli nejvýraznější. Na jižn í polokouli byl nejvýraznějším útvarem STB ( South Tem perate Band — jižn í mírný pruh). Celkově byl široký 21°. STB b y l rozdělen na tři výrazné pásy, STB a, STBb a STBc. Během porozovacího období n e podléhal pruh STB žádným výrazným změnám. STB a zaujím al šířku — 8° až —12°, STBb —15° až —20° a STBc — 26° až — 29°. U STBc bylo zajím avé přerušení tohoto pásu. Jovigrafická šířka to hoto přerušení se během doby zm enšovala. Tak např. počátek přerušení STBc m ěl 13. března délku 144°, 16. března 132°, 28. března 123° a 18. dubna 105° druhého rotačního systému (obr. 2). SPZ (South Polar Zone — jižn í polární oblast) m ěla špinavě hnědé až oranžové zabarvení. R ozprostírala se od —41° jo v ig rafick é šířky. N ejvýraznějším světlým pásem na jižn í polokouli i na celém Jupiteru bylo STZ (South Tem perate Zone — jižn í m írné pásm o). Oproti minulým rokům se opět v ro ce 1968 stala GRS (G reat Red Spot — Rudá skvrna) velm i výrazným objektem . Proto jsm e jí věnovali n ejvětší pozornost; byla zaznam enána na 27 kresbách. Jovigrafická délka středu GRS byla 30° až 25°, šířka asi — 23°. GRS byla dlouhá n ecelých
133
Obr. 3. O kolí R u d é s k v rn y ( G RS) .
30°. Pohyb byl velmi pomalý — asi 1° až 2° za m ěsíc. Proto se nám po dařilo podrobně zachytit okolí skvrny (obr. 3). Proč došlo během jednoho roku k tak výrazným změnám v atm osféře Jupitera (n a severní polokouli k rozdělení pruhu NEB, na jižní polo kouli ke zvýrazněni G RS), neodvažujem e se odvodit vzhledem k om e zeným podmínkám. Jsm e však přesvědčeni, že pravidelné pozorování změn v atm osféře Jupitera a je jic h pečlivé zakreslování má stá le svůj význam, takže je dobrým pozorovacím programem pro astronom y am a téry.
C o nového v astronomii T E M N A
O B L A K A
Tem né m lh oviny nebudily po dlou hou dobu p říliš v elk ý zájem , a to p ravděp odob ně p ro to , že n ebyly vhod né pro vizu ální p ozo ro ván í. S výjim kou Jednoho m ísta n áp ad n ě p ro stéh o hvězd, k te ré h o si povšim l p ři p ro h líd c e M léčn é d ráh y W illiam H e rsch e l, byla te m n á m ísta lép e v id iteln á n a po zad í ja s n ý c h m lhovin, jak ý m i n ap ř. jsou M 16 v S a g itta riu a Lagu na tam též. T ep rve když E . E. B arn ard n a L ick o v ě h v ě z d á rn ě v K aliforn ii a M ax W olf z H eidelberku získali d ok o
VE
V E S M Í R U
n alé fo to g ra fie M léčné d ráh y , byla r e g is tr a c e tem n ých m íst n a o b lo ze m ož ná. S h led alo se, že je jich zn ačn ý po če t, jak v M léčné d ráze, tak i mimo její h ra n ice . Z v láště n áp ad n é o b jek ty toh o dru hu jsou n a jižní č á sti o b lo hy. Mezi n ejzn ám ější p a tří tzv. „U h el ný p y te l" v blízkosti Jižního k říže, d á le u hvězdy p H adon oše a pod h věz dou 5 O riona. N a se v e rn í o b lo ze jsou n ejzn ám ější m ísta s tem ným i o b lak y v sou hvězdí L ab u tě, zv lá š tě v jižní č á s ti m lh oviny, zn ám é pod n ázvem „Se-
M lé č n á d rá h a v so u h v ěz d í Š títu s te m n ý m i p rů liv y re la t iv n ě p ro stý m i h v ězd a b e z e sto p p o p ly n u . V e lk á d tfu z n í m lh o v in a 1 1396 v so u h v ěz d í C e je a s em is n ím s p e k tr e m 0 6 n . Do o k ra je m lh o v in y s e p ro m ítá te m n ý a b s o rp č n í o b la k van d e n B e rg o v a typu §. (N e g a tiv n í o tis k .)
134
E m isn í m lh o v in a I 1848 v so u h v ěz d í K a sio p e je. Do o k ra je m lh o v in y v n ik á te m n ý m ra k s o strý m o k ra jem ty p u y. S p e k tr u m m lh o v in y je 0 7 . /N e g a tiv n í r e p r o d u k c e .] M lhovina „ L a g u n a “ v so u h v ěz d í S t ř e l c e s e m is n ím s p e k tr e m 0 5 e . V e lm i n á p a d n ý j e č le n it ý k lín a b s o r p č n í h m o ty s o strý m i o brysy.
v ern l A m e rik a ". B e čv á řů v „A tlas Coe li“ p řin e sl jako sn ad p rv n í na s v ě tě ob ry sy če tn ý ch tem n ých m íst v M léčné d rá z e . K jejich z a k re sle n í použil dr. A. B e č v á ř z á k lad n í dílo E . E. B a rn a rda „A P h o to g ra p h ic A tla s o f S elected R egions o f th e Milky W ay “ , a k n ěm u p řip ojen ý sezn am tem n ý ch m íst. D al ším p ram en em byl tzv. a tla s Rossův, v p o d sta tě ta k é dílo jm en ov an éh o a m e rick é h o a stro n o m a , ja k o ž i jiné sn ím ky z rů z n ý ch o b s e rv a to ří. Je tře b a li to v a t, že po sm rti d r. B e č v á ře n e došlo k re a liz a c i p ro je k to v an éh o díla „A tlas G a la cticu s", k te ré m ělo o b s a h o v a t n ejen d alek o ro z sá h le jší záznam g a la x ií, m lh ovin a hvězdokup, a le i p o d sta tn ě víc te m n ý ch m íst, z a k re s le n ý ch s n e jv ě tší m ožn ou p řesn o stí. Za p od klad m ěly slo u žit m ap y P alom arsk éh o a tla su , k te rý B ečv ářo v i s po ch o p en ím pro v e lik o st úkolu dal A stro n om ick ý ú sta v u n iv ersity v Brně. Také o b s e rv a to ře pod jížní oblohou slíbily p osk y tn o u t v še ch n y d osažiteln é sním ky toh o d ruhu. A tlas G alacticu s bohužel zů stal jenom v k on cep tu . P i sa te l té to z p ráv y m ěl sp o lu p ra co v a t na p říp ra v ě re p ro d u k cí tem n ý ch ob jek tů a jejich u vád ěn í do m ě řítk a a t l a su, jak o ž i n a z v ě tše n in á ch , u ž ite č n ých pro lepší ro zlišen í jejich o b ry sů. N ěkolik u k ázek té to p rá c e re p ro dukuji. Od sm rti a u to r a A tlasu Coeli uplynuly tři ro k y a m noho se n ezm ě V E N E R A L edn ovéh o sta rto v a c íh o „o k n a“ v y užil S ovětsk ý sv az k vyp u štěn í dvou a u to m a tick ý ch m e z ip la n e tá rn ích s ta nic k V enuši. V e n e ra 5 s ta rto v a la dne 5. led n a (v té době byla V enuše v zd á le n a od Zem ě 128 000 000 k m ), V e n e ra 6 b yla v y p u štěn a 10. led n a. S ta rt obou sond se u sk u tečn il n a ra k e to v é zák la d n ě B ajk on u r. V p olovin ě b ře z na, kdy byly ob ě s ta n ic e v zd álen y asi 15 000 000 km od Zem ě, byly jejich
nilo ve výzkum u tem n ý ch m íst, s vý jim kou n áv rh u k an ad sk éh o a s tro n o m a d r. Sidney van den B erg h a, k terý n av rh l k lasifik aci na zák lad n í čty ři typy: a b e z tv a rá o b lak a s n eu rčitý m i a m lh avým i o b ry sy , fl o b lak a, jejich ž s tru k tu ra a h ra n i ce jsou d ob ře d efinovány, Y a b so rp čn í o b jek ty s o strý m i o b ry sy m im o o b last ion izovan ého vodíku, 5 ab so rp ce s o strý m i o b ry sy v y slo v e ně ležící ve v odíkových o b la ste ch . V an den B erg h se d om nívá, že m la dé hvězdy byly a jsou form ován y h lav n ě v jasn ý ch a h u stý ch o b la cích M léčné d ráh y a g a la x ií. H vězdy velm i žh avé (sp e tó rá ln íh o typu O) vlivem exp an ze plyn u v y tv o ří k olem sebe p rázd n ý p ro sto r. V n ě k te rý ch p říp a d ech n a ra z í ta to žh av á exp an ze n a stud ený p lyn , jehož od p or m ůže celý p ro ce s ro zru šit, p op říp ad ě p oh ltit. Na m n oha m ístech ob loh y a h lav n ě v M léčné d rá z e n a lézám e tem n á m ísta s o strý m i o k ra ji, k te r á jsou p ra k tic ky bez stop p lyn u a hvězd ; zde takový p ro ce s p o h lcen í se sn ad udál p řed n ě kolika m ilión y ro k y . Dr. Sidney van den B erg h u zav írá svou dom něnku z a jím avou p ozn ám k ou, že nikde n en alezl důkaz p ro velm i ro zšířen o u h yp otézu o vzn ik án í hvězd z tem n ý ch globulí. Jo s e f K lep ešta 5
A
6
d ráh y k o rig o v án y. B ěhem v íce n ež čty řm ě síčn íh o letu k V enuši, p ři něm ž k ažd á ze sond u ra z ila v zd álen o st 345 000 000 km , byly p ro v ád ěn y rů zn é výzkum y k osm ick éh o p ro sto ru . Dne 16. k v ětn a d op ad la n a Venuši V en era 5, o den později i V en era 6. V zd álen ost V enuše od Zem ě byla v té době 65 000 000 km. P řed d opadem n a p lan etu byly sondy zap ojen ím ra k e to vých m o to rů sp rá v n ě o rien to v án y po
137
m ocí S lu n ce, byla sn ížen a jejich ry c h lost a byl zap ojen a u to m a tick ý p řis tá v a cí sy stém . Po vstup u do V enušiny a tm o sfé ry se od so n d o d d ělila p ou zdra s p řístro ji, k te rá p om ocí p adák ů p ři stá la na p o v rch u p lan ety . S estup trv a l a s i 52 m inut a během této doby se m ě řila te p lo ta , tla k a ch em ick é složen í a tm o sfé ry . Obě sondy dopadly n a n o ční (S lu n cem n e o sv ě tle n o u ) polokouli V enuše ve v zd álen o stí asi 300 km od seb e. Jak tom u u so v ě tsk ý ch sond bý-
APOIIO
PODR
B ěh em n e ce lé h o půl ro k u s ta rto v a la již d ru h á a m e r ic k á k o sm ick á lod s po sád k ou k M ěsíci. Po loň sk ém p ro sin co v ém ú sp ěch u A polla 8 a po vyzkou šen í lu n árn íh o m odulu p ři letu A pol la 9 le to s v b řezn u , byla 18. k větn a v 1 7 h4 9 m SEČ v y p u štěn a k o sm ick á lod Apollo 10. Její p osádk u tv o řili Thom as S ta ffo rd (3 9 l e t) , John Y oung (3 9 ) a E u g en e Č ern án ( 3 5 ). S ta r t p rob íh al jako ob vyk le u lodí typu A pollo. N os n á ra k e ta S a tu rn 5 u ved la n ejp rv e k o s m ick ou lod n a p a rk o v a cí d ráh u k olem Zem ě, z níž se u sk u tečn il s t a r t k Mě síci. Po o p rav en í d rá h y sp u štěn ím h lavn íh o ra k e to v é h o m o to ru 19. k v ět n a se d ostalo A pollo 10 ve v e če rn ích h o d in á ch 21. k v ětn a do b lízkosti Mě s íc e . Toho dne ve 2 1 h3 4m byla lod zap nu tím ra k e to v é h o m o to ru s e r v is ního m odulu (v á h a 23 tu n ) n aved en a na ob ěžn ou d rá h u kolem M ěsíce. Na té to d rá z e se 2 2 . k větn a od d ělil od lodi m ě síčn í m odul (v á h a 15 tu n ), do n ěhož p ře sto u p ili S ta ffo rd a C ern an ; obě č á sti A polla 10 s e pak p oh ybo v aly po rů zn ých d ra h á ch , p řičem ž se lu n árn í m odul d v a k rá t přiblížil na v zd álen ost pouze a si 15 km k m ě s íč ním u p ov rch u . K osm on auti byli tedy a si v tak o v é v ý šce , jako c e stu jící v m o d ern ích le ta d le c h nad p ov rch em Zem ě. Po 8 V2 h odinovém sam o statn ém le tu kolem M ěsíce a po p řed ch o zím o d d ělen í p řistá v a cí čá sti se 23. k větn a o p ě t lu n á rn í m odul spojil s v elitelsk o u k abinou (v á h a 5,6 tu n y ), kam tak é oba k osm onau ti z LEM p řesto u p ili. Asi za hodinu po sp o jen í lu n árn íh o m odulu s v e lite lsk o u lodí b yla o d d ělen a p ři
138
vá, o b ě V en ery d op ravily n a V enuši p lak ety s Leninovým p o rtré te m a s t á t ním znakem . V en ery 5 a 6 , jejich ž ce lk o v á v áh a bez p osled ního stu p n ě n osn é ra k e ty je asi 1 1 0 0 kp, jsou k o n stru čn ě v p o d sta tě sh od n é s V en erou 4, jež d osáh la V enuše v ro c e 1967. Lze o če k á v a t, že v ý sled k y, k te ré obě son dy získ aly , p ři sp ějí k u p řesn ěn í a ro z šíře n í z n a lo stí o a tm o sfé ře V enuše, získ an é již p řed n ěk o lik a lety son dam i USA i SSSR.
H £ K MÍSÍCÍ s tá v a c í č á s t LEM , k te rá byla uvedena, n a oběžnou d ráh u k olem S lu n ce; s ta la s e tak d alší u m ělou p lan etk o u ve slu n ečn í so u stav ě. K rá tc e p řed p oled n em 24. k větn a n asto u p ila k osm ick á lod A pollo 10 při 32. o b letu M ěsíce z p á te čn í ce stu k Zem i. Dne 26. k větn a byl ve 14h37m sp u štěn ra k e to v ý m o to r serv isn íh o m odulu, čím ž s e u p rav ila d rá h a lodi. V 17h20m byly zap n u ty s ta b iliz a čn í ra k e to v é m o to ry a lod by la sp rá v n ě o rie n to v á n a p ro p řis tá v a c í m an év r. K rá tc e n a to se v elitelsk á k a bina odd ělila od serv isn íh o m odulu a n asto u p ila z á v ě re čn o u č á s t letu — p rů let zem skou a tm o sfé ro u , do níž se d o stala dru hou k osm ick o u ry ch lo s tí v 17h3 7m. P ro lé tla p řed em p řesn ě u r č e ným úzkým k o rid o rem , ve v ý šce 60 km n ad zem ským p o v rch em s e „ o d ra z ila " aero d y n am ick ý m v ztlak em až do v ý š ky 85 km, a pak se sn á še la n a p a d á c íc h . V 17h52m p řistá la ry ch lo s tí 9 m ys n a h lad in ě T ich éh o o ce á n u a s i 600 km v ý ch o d n ě od so u o stro v í S am oa, p ou ze n ěkolik k ilo m etrů od h líd k u jící lo di P rin ceto n , kam byli n ejp rv e p osád k a a pak i k abina A pollo 10 d o p ra veny. Tak ú spěšn ě sk o n čil po 192 h o d in ách d ru h éh o sk u te čn ě „k osm ick éh o “ letu pokus A pollo 10. Ú kolem A polla 10 bylo p řed evším p ro v ě řit lu n árn í m odul a p od rob ně p ro zk o u m at p řistá v a cí p lo ch u č. 2 v M are T ran q u illitatis, kde m á 20. č e r v en ce p řistá t lu n árn í m odul A polla 11. M ožná, že je ště d říve, než to to číslo Ř íše h vězd vyjde, budou se po m ě s íč ním p o v rch u p ro ch á z e t p rvní lidé, N eil A rm stro n g a Edw ln A ldrín. J. B.
MAXIMA F . V aclík ze S ed la u C. Bu dějovic p ozo ro val v izu áln ě v le te ch 1959, 1960 a 1968 m axim a d lo u h o p erio d ick é p ro m ěn n é X Cygni, ja k je p a trn o ze sv ě te ln ý ch k řivek n a p řip o jen ém o b rá z ku. H lavní v ý sled k y jeho p ozo ro ván í o b sa h u je ta b u lk a : D atum m axim a 15. 9. 1959
mviz. 4,5
P eriod a 406 dní
X
CVGNI 25. 10. 1960
4,5
1. 8. 1968
3,7
405,3 dne
Tyto h od n o ty se liší od d řívější p rů m ěrn é p eriod y 406,66 dne i od u d áv an é m axim áln í ja sn o sti v ro zm ezí 2 ,3m až 3 ,3m. Tak n a p ř. v loň sk é H vězd ářsk é ro č e n c e se uvádí, že m axim um X Cygni m ělo n a s ta t a ž 29. srp n a 1968, sk o ro o m ěsíc později o p ro ti p ozorován í.
M axim a p r o m ě n n é X C y g n i p o d le p o zo ro v á n í F . V a clík a . S ro v n á v a cí h v ěz d y b y ly p řev z a ty z p u b lik a c e P a ren a g a a K u k a rk in a : „ P r o m ě n n é h v ěz d y a zp ů so b y je jic h p o zo ro v á n í.“ J U P I T E R
V
R O C E
P ozo ro ván í Ju p ite ra p ro b íh alo n a h v ěz d á rn ě v B rn ě v období k olem op o z ice od ú n o ra do če rv n a 1 968. C elkem b ylo získ án o 59 k reseb še s ti p o z o ro v a te li. Z ajím av á b yla o b la st k olem ru dé sk v rn y ( G R S /, n a k te ro u s e n aši p o z o ro v a te lé zam ěřili. S am o tn á GRS m ěla sv ě tle jší jád ro a tm av é o h ra n i čen í. Ve vých o d n ím a záp ad n ím sm ěru n a ni n av a z o v a ly tm av é výběžky (o b r .). Jo v ic e n tric k á šířk a GRS čin ila — 2 1 ,7 ° ± 0 ,8 °, d élk a a s i 28°. T ak é o b last okolo jižního m írnéh o p ásu ( S T B ) b yla zajím a v á . V jo v ig rafick ý ch d é lk á ch od 1 3 0 ° do 2 4 1 ° bylo p a trn é p ře ru še n í p ásu , n ové p řeru šen í b ylo z a z n am en án o od 34 0 °. V p ásu ETB
19B8
A
19B9
b yla v id iteln á z á řiv ě b ílá sk v rn a o d é lce 2 5 4 ° a š ířc e — 35°. P ás S E B
SIS
1
3 V z h led GRS p o d le p o zo ro v á n í: 1 — T . Sato (H iro š im a ) 16. 11. 1 9 6 7 ; 2 — T. Sato 17. 2. 1 9 6 8 ; 3 — M. D ruckrnU ller 1. 4. 1 9 6 8 ; 4 — J. H o rk ý 10. 4. 1969.
139
la s ti STB n ení n á p a d n ě jšíc h detailů . P á s S E B se posunul sm ě re m k rovníku a n ení ro zd ělen n a d vě č á s ti jako při m inulé o p o zici. V N E B se n a c h á z í n ě kolik b ílý ch sk v rn . V jižní p olárn í o b lasti (v p ásu S S T B ) b yly z a z n a m e n án y dva zajím av é d e ta ily : m a lá z á řiv ě b ílá sk v rn k a o jo v ig ra fick é d élce 2 72° a v elk á b ílá sk v rn a (jak o b y „obtě k a n á " šed ou lá tk o u ), jejíž jov ig raficíká d élk a je 238°. Ve zp ra co v á n í n ap o zo ro v an éh o m a te riá lu se p o k raču je. M. D ru ck m tiller a Z. O káč
byl ro zd ělen n a Jižní a sev ern í č á s t, m ezi k te rý m i b yla n a d e ta ily n ep říliš b o h a tá o b last. N E B byl v ý razn ý . N a ch á z e lo se v n ěm n ě k o lik b ílý ch skvrn. Obě tem n é o b lasti okolo pólů byly p o m ěrn ě n e v ý ra z n é , je jich d ělen í na p ásy bylo p a trn é Jen za v elm i dob rý ch p o z o ro v a c ích pod m ín ek. V le to šn í o p o zici se vzhled p lan ety z m ě n il; již p rvní p ozo ro v án i ukazují zm ěny v o b lasti G R S ; ru d á sk v rn a je s te jn o m ě rn ě tm a v á a velm i n áp ad n á (o b r.). Jo v lg ra fiť k á d élk a s k v r n / je přibližn ě 2 5 ° a její š ířk a — 26°. V ob
N O V A
V D L P E C U L A E
C.
1
Pro p říp ad n é sled o v án í této Již ry ch le sláb n o u cí novy p řip o ju jem e m apku okolí se sro v n á v a cím i h věz dam i: c — 7 ,5 6 m, d = 8,98m, e = 1 0 ,0 0 m, } = 11,23“ (Ja sn o sti hvězd ve filtru U ). S je p ro m ěn n á h vězd a S V u lp e c u la e . Z ejm én a fo to g ra fic k é sním ky o k o lí n o vy, n a n ich ž by b yla m ezná h vězdná v e lik o st a si o l m slab ší n ež o'kam žitá jasn o st novy, by byly velm i žád ou cí. V ýsledk y m ěřen í a p ří p adn é d o ta z y z a s íle jte na a d re su a u to ra , A stro n om ick ý ú stav ČSAV, O ndřejov u P rah y.
O K A M Ž I K Y
V Y S Í L Á N I V
D U B N U
ČASOVÝCH
Jiří G ry ga r
S I GN
A L tt
19 6 9
OMA 50 k H z ; OMA 2500 k H z ; OLB5 3170 k H z ; P raha 638 kHz (R o zh las) ; DIZ 4525 kHz (N au en , NDR). — V y sv ětlen i k tab u lce viz ŘH 3 /1 9 6 9 (s tr . 6 2 ). J. D. 2440 +
Den 3. 8. 13. 18. 23. 28.
IV. IV. IV. IV. IV. IV.
314,5 319,5 324,5 329,5 334,5 339,5
OMA 50 OMA 2500 0000 0000 0000 0000 0000 0000
0000 0000 0000 0000 0000 0000
OLB5
Praha
0022 0022 0022 0022 0022 0022
0000 0000 0000 0000 0000 0000
DIZ 9999 9999 9999 9999 9999 9999
TU2-TUC TU1-TUC 0320 0310 0300 0290 0280 0270
0165 0134 0103 0073 0044 0016 V. P tá ček
140
MAPY
S L U N E Č N Í
m -xrn
F O T O S F É R Y
X I.20
U
1969
+ 40’-
*20•-
—
1
'$> 9
>
i -
f ■-tf.
. t r
t
t OTOČKA 1542
3601969
180’
240’
300’
60’
120'
1.31.
1. 20.
1. 10.
1
+ 40’+
20
i
'
.
#n
•i
-•
r
o. -
20 ’
r OTOČKA 1543
-4 0 ' 360'
300’
180°
240’
12CT
60'
0* L. S c h m ie d
Z lidových hvězdáren a astronomických kroužků CO VE
N O V É H O
NA
H V Ě Z D Á R N Ě
V A L A Š S K É M
V květn u 1968 byl u ved en na h věz d á rn ě ve V alašsk ém M eziříčí do p ro vozu nový d alek oh led zn. Zeiss-Coudé s p rů m ěrem o b jek tiv u 150 mm a o ohn iskové v zd álen o sti 2250 mm. Z a h á je n í provozu toh o to d alek ohledu p ře d ch á z e ly n á ro č n é p rá c e p ři v n itřn í ú p rav ě k opule. Pro d alek o h led byla v y b rá n a h lav n í k opule, tj. ta, k te rá je na h lavn í budově h v ězd árn y (v n itřn í p rů m ě r 6 m ]. P ro je k ta n t budovy n e šťa stn ě volil zask len í ce lé v á lc o v é s tě ny k opule, a to bylo trv alo u p ře k á ž kou p ro n očn í p rá ci. Ve dne je však z kop ule pěkný pohled na okolí h věz d árn y i do k op co v ité k rajin y . O pravy vn itřk u kopule byly tedv volen y tak, aby n e u trp ě la vn ější a rc h ite k tu r a , ale ab y byla m ožná i n očn í p rá c e . S těny v n itřk u kopule byly obloženy dřevem , podobně i z á b ra d lí u sch o d iště . Pro n ávštěv n ík y bylo zřízen o ve č ty ře c h
M E Z I Ř Í Č Í
v ý k len cích 16 p oh odlných ča lo u n ě n ý ch sed a d e l. P řed zask len é p loch y byly dány o d su n o v ateln é záv ěsy , tak že v n oci n eru ší vn ější sv ě tla p o zo ro v a tele. D ále byla využita z ask len á p lo ch a m ezi kopulí a so u sed n í p ro m ítací kabinou. P la stick á m ap a s m atovan ým sk lem ro zm ěru 8 0 X 8 0 cm 2 um ožňuje zadní p ro je k ci d iapositivů 5 X 5 cm 2 z p ro m ítací kabiny přím o do kopule. P ro m ítá se p o lo au to m atick ý m d iap ro jek to rem A dior 5 X 5 , k terý je o v lád án z kopule tla čítk e m , zabudovaným v záb rad lí. N ad p ro jek čn í stěn o u jsou b aterio v é šv ý ca rs k é hodiny zn. S ectico n , seřízen é n a m ístní hvězd ný čas. S in sta la ci d alek o h led u byly však i jiné p roblém y. Tak n ap ř. o p ět p ro je k ta n t dal u m ístit exp an zn í n ádobu ú střed n íh o v y táp ěn í pod p od lahu h la v ní kopule. P ro to že p ilíř d alek o h led u je d ilato v án od pod lahy k opule, p ro n i
141
P ozo rov á n í no v ým d a le k o h le d e m Z eiss-C o u d é 1 5 0 /2 2 5 0 m m na h v ě z d á rn ě v e V a la šsk ém M eziříčí. k ala v zim ě vodní p á ra tou to d ila ta č ní sp á ro u , o ro so v a la d alek o h led a to m u n a n ě k te rý ch m íste ch h ro zilo r e zivění. N e sta čilo an i u zavřen í e xp an z ní nádoby, a n i m ěk k é u těsn ěn í m ezi pilířem a p od lahou. V lh k ost p ro n ik ala podél k abelů do ro zv o d n é sk řín ě. N e zbylo, než p ro v é st ra d ik áln í z ásah a exp an zn í n ádobu p ře m ístit do jiné bu dovy. S tejn ě n e p říjem n é bylo o sv ětlen í p řile h lý ch k om u n ik ací. I když se p ro je k to v a lo podle n a šich připom ínek, ve sk u te čn o sti s e d oh o d y n ik dy n e d od ržely. P ro to jsm e p ro sad ili zřízen í v y p ín ače p řím o v budově h vězd árn y p ro pět výbojkových s v ě te l p řed h věz d árn ou . S větla vypínám e při noěním
142
p ozo ro ván í. A však p řed blízkou n e m o cn icí, kde n ení v n oci tém ěř p ro voz, sv ítí a si 40 výbojkových p a rk o vých sv ě te l! Svítí celo u n oc i v o p lo cen é z a h ra d ě , kam v tuto dobu so tv a p acien ti ch o d í! D osáhli jsm e alesp o ň toh o, že stín id la ru šiv ý ch lam p jsou sm ě re m ke h v ězd árn ě n a tře n a a tedy přím o n esv ítí do d alek o h led ů . Další zá b ra n a sv ětlů m , h lu k u i p ra ch u vzni k á v leto šn ím ro c e výsadbou stro m ů a k eřů v okolí h vězd árn y . P ří volbě p řístro je do h lavn í k opule, kde byla původně z a s ta ra lá a m a té rs k á m o n táž, byl jsem si vědom n e jrů zn ěj ších n eg ativ n ích připom ínek k m o n táži Zeiss-Coudé. P řesto jsm e ten to typ d alek o h led u zvolili -a m usím e k o n sta
to v at, že ]e to pro p o p u larizačn í p rá ci id eáln í p řístro j. O kulár je s tá le v jedn é poloze, o d p ad ají rů zn é sch ů d ky, žeb řík y a podobná, leck d y i n eb ez p e čn á z a říz e n í. Ani n a obsluhu d ale koh ledu není k lad en z v láštn í p ožad a vek. M ístní h vězd ný ča s v kopuli a so u řa d n ice objek tů p ro o k am žik p o z o ro v án í jsou to jediné. S ou řad n ice však lze ry ch le n a lé z t v p říru čn ích ro č e n k á c h a k a ta lo z ích . P och o p iteln ě, nutným p ožad avkem je, že d alek o h led m usí být řá d n ě u stav en . D alek ohled m á b oh até p říslu šen stv í, o k u lá ry pro zv ětšen í 5 6 k rá t až 5 6 0 k rá t, o k u láro v ý sp e k tro sk o p , zařízen í pro fo to g ra fo v á n í za o k u lá re m , m ěsíčn í a slu n e čn í kom oru , filtry a td . Doplnili jsm e p říslu šen stv í též v lastn ím oku láro v ý m p ozičn ím m ik ro m etrem . Na tubusu je n a m o n to v án a Z eissova a stro k a m e ra ( 0 56 mm , f = 250 m m ). V šech n o p říslu še n stv í je u sk lad n ěn o ve sk říň ce pod p ro je k čn í stěn o u . Tam je ta k é zab u d ován re p ro d u k to r a m ik ro fo n , k te ré um ožňují h la sité sp ojen í s ča so v o u la b o ra to ří. N a re p ro d u k to ru je u m ělá h vězd a a zásu v k a pro ta s tr . D alekohled tedy n eslo u ží jen pro p o p u la riz a čn í, a le i p ro o d b o rn o u p rá ci. Je k d isp ozici i p o slu ch ačů m po m a tu ritn íh o stu d ia a stro n o m ie , k te ří jím plní n ě k te ré zad a n é úlohy. N ově u p ra v e n á kopule s novým d a lek o h led em je až p řek v ap iv ě p říjem ná. N ávštěvn ík ům se z ní n e c h c e o d ch á z e t. Z atím co d říve byli n áv štěv n í c i o p tick y z a m ě stn á v á n i jen d alek o hled em , d nes je m ožn á jim d em on-
Ú k a z y na o b l o z e
s tro v a t n a p ro jek čn í stě n ě a u te n tick é záb ěry p o zo ro v an ý ch ob jek tů , rů zn é m apy, g ra fy a j. P o zo rn o st n ávštěvn ík ů je b ěhem p ro g ram u v kopuli plně u p ou tán a. Za příznivého p o časí jsou denní po zo ro v án i z a m ě ře n a n a S lu n ce, n ě k te ré jasn ější p lan ety , p říp ad n ě i hvězd y. V ečern í p ozo ro v án i jsou p och o p iteln ě velm i rů zn o ro d á, a le vždy podle u r č i téh o p ro g ram u . I když ve d ru h é p olovin ě ro k u 1968 byl srp n o vý m i u d álo stm i siln ě n a ru šen zájem o n ávštěv u h v ězd árn y , p ře s to n ové p ro stře d í a n ov é m ožn osti p ři lák aly za ce lý ro k n a h vězd árn u té m ěř stejn ý p o č e t n ávštěv n ík ů jako v r o c e 1967. Je to sk o ro 15 000 osob — a s i p ráv ě tolik, kolik m á V alašsk é M eziříčí o b y v atel! N a z á v ě r b ych c h tě l u vést dvě p ři pom ínky: Je v elk á šk o d a, že u n á s je n ěkolik p od obn ých d alek o h led ů a n e jsou využívány tak , jak by s e m ělo. Tím je č a s to zp ůsob ován o i ry ch lé stá rn u tí tě ch to p řístro jů . Vím, že p ře k ážkou k p rá c i je p řed evším n e d o sta tek sch o p n ý ch p o zo ro v atelů , a dále n ějak ý trv a lý o d b o rn ý p ro g ra m . A h lav n ě — k ažd ý p řístro j p otřeb u je sv é: stá lo u p ečliv o u údržbu! P ři z ám ěru v ý stav b y h v ězd árn y už dávno n e s ta č í jen ji p o stav it. Pok rok ve stav b ě p řístro jů a v m e to d á ch p rá c e s n im i p řed v e ře jn o stí je tře b a re sp e k to v at. Budujm e jen m od ern í (n ejen n o v é) h vězd árn y , k te ré budou vždy lepší n ež ty, k te ré již existu jí! B. M á le ě e k
v srpnu
S lu n c e v y ch á z í 1. srp n a ve 4h29m, z a p a d á v 19h43m. Dne 31. srp n a vy ch á z í v 5 h13m, z a p a d á v 18h4 7 m. Za srp e n s e z k rá tí délk a dne o 1 hod. 40 m in. a p olední v ý šk a S lu n ce nad ob zo rem se zm enší o 9 °. M ěsíc je 5. V III. ve 3 h v p osled n í čtv rti, 13. VIII. v 6 h v n ovu, 20. srp n a ve 2 1 h v p rvní č tv rti a 27. VIII. ve 12>i v úplňku. V odzem í je M ěsíc 10. srp n a , v přízem í 25. s rp n a . Dne 27. srp n a v p oled n ích h o d in ách n a stá v á p olo stín o vé zatm ěn i M ěsíce, k te ré však u n ás n ení v id iteln é. V e če r 21.
srp n a n a sta n e z á k ry t h vězd y 3 hv. vel. S co rp ii M ěsícem ; vstup n astan e v P raze v 19h4 2 m, v H odoníně v 19h 47m. Běh em srp n a n asta n o u tyto k on ju n k ce M ěsíce s p lan etam i: 5. VIII. se S atu rn em , 9. VIII. s V enuši, 15. VIII. s M erk u rem , 16. V III. s U ran em , 17. V III. s Ju p iterem , 20. V III. s N eptunem a 22. V III. s M arsem . V ra n n ích h o d in ách 18. srp n a bude ap u ls Špiky s M ěsícem , v o d p o led n ích h od in ách 21. srp n a ap u ls A n ta ra s M ěsícem . M e rk u r n en í v srp n u p o zo ro v ateln ý . P la n e ta je 28. srp n a v o d slu n í. Dne t
143
6. srp n a n a s tá v á k on ju n k ce M erk u ra s R egulem , 30. srp n a k on ju n k ce s U ra nem . V e n u š e je p o z o ro v a teln á n a ran n í ob loze; v y ch á z í p o čátk em m ěsíce v l h1 5 m, k on cem srp n a v lh 5 4 m. P la n e ta m á ja sn o st a si — 3 ,5m. V ra n n ích h o d in á ch 24. s rp n a n a sta n e k on ju n k ce V enuše s P olluxem . M ars je v souhvězdí Š tíra n a v e č e r ní ob loze. P o čá tk e m srp n a p la n e ta z a p ad á ve 2 3 h2 4 m, k on cem m ěsíce již ve 2 2 hl l m. B ěhem s rp n a se zm enšuje hvězd ná v elik ost M arsu z — 0 ,9 m n a — 0 ,4 m- Dne 12. srp n a n a sta n e k on ju n k ce M arsu s A n tarem . Ju p ite r je v souhvězdí P ann y a z a p adá k rá tc e po záp ad u S lu n ce (1 . VIII. ve 2 1 h34m, 31. VIII. v 19h 45m ); p la n e ta m á h vězd nou velik ost — l ,3 m. S a tu rn je v souhvězdí B e ran a. P o čá tk e m srp n a v y ch á z í ve 22h4 6 m, k on ce m m ě síce již ve 2 0 h50m. S atu rn m á hvězd nou v e lik o st + 0 ,5 m. U ra n s e blíží do k on ju n k ce s e S lu n cem a je v srp n u n ep o z o ro v ateln ý . N a lé z á se v so u h v ězd í Pann y. N ep tu n je v souhvězdí V ah a je n a o b lo ze jen z v e če ra . P o čá tk e m srp n a z a p ad á ve 23 h2 9 m, k on cem m ě síce již ve 2 1 h3 2 m. N eptun m á ja sn o st + 7 ,8 m a m ůžem e ho v y h led at podle m apky, k te ro u jsm e o tisk li v R h 3 /1 9 6 9 (s tr . 6 3 ). M eteo ry . V od p o led n ích h od in ách 12. s r p n a n a s tá v á m axim um čin n o sti vý zn am n éh o ro je P e rse id ; ro j m á tr v á ní 5 dní a m axim áln í h od inovou fre k v e n ci a s i 50 m e te o rů . Během srp n a m á ta k é m axim um čin n o sti řa d a po d ru žn ý ch ro jů ; ú d aje o n ich n alezn e m e ve H v ězd ářsk é ro č e n c e 1969 ( s tr . 1 0 4 )._________________________________ J. B.
OBSAH J. B o u šk a: K o sm o n au tik a v ro ce 1968 — O. O bůrka: P ozván í k p o zo ro v án í z á k ry to v ý ch dvojhvězd — S. C ífka: Zm ěny v a tm o sfé ře Ju p itera — Co n ovéh o v a s t r o nom ii — Z lid ových h v ězd áren a a stro n o m ick ý ch k roužk ů — Ú kazy n a obloze v srpnu C O N T E N T S J. Bou ška: A stro n au tics in 1968 ' —
O. O bůrka: L et Us O bserve
E clip sin g B in aries — S. C ífka: C h anges in J u p ite ť s A tm osphere — N ew s in A stro n om y — F ro m P eop le O b serv ato ries an d A stro n o m ical Clubs — Phenom en a in A ugust
COf l EPJ K AHME 14. E o y iiiK a:
KocMOHaBTMKa b
1968 r . — O. OGypica: H aB jíio AařÍTe 3aTMeHHo-nepeMeHHí>ie 3Be3flM — C. IÍHc|)Ka: Pl3MeHeh h ji b aTMoc
epe íO iraT ep a H t O HOBOrO B aC TpO H O M H H ---M3 HapOflHbIX o6cepBaTopnčt H a C T p O H O M H H e C K K X KpyHCKOB —
HBJíeHtia Ha HeSe
b
aB rycT e
• Koupím n eb o vym ěním „ S p e k tr á ln í a tla s ja s n ý c h hvězd s e v e rn í a již n í o b lo h y ". — Jo s e f K iep ešta , Š te fá n lk o v a h v ěz d á rn a . P ra h a -P e třín . Ř íší hvězd říd í r e d a k č n í ra d a : J. M ohr (v ed o u cí r e d .), J i f í B ou ška (v ý k on , r e d .), J. G rygar, O. H lad, F . K adavý, M. K o p eck ý, B. M a leček , L. M íler, O. O bů rka, Z. P la v co v é, ]. S to h l; ta j. red . E. V o k a lo v á , te c h . re d . V. Su ch á n k o v á . V ydává m in isterstv o k u ltu ry v n a k la d a te ls tv í O rbis, n. p., V in o h ra d sk á 46, P ra h a Z. T isk n e S tá tn í tisk á rn a , n. p., závod 2, S le z s k á 13, P ra h a 2. V y ch á z í 1 2 k r á t ro č n ě , c e n a Je d n o tliv éh o vý tisku K čs 2,50, le to š n í p ře d p la tn é K čs 28,50. R o z šiřu je P ošto vn í n ovin ová slu ž b a . In fo rm a c e o p ře d p la tn ém podá a o b je d n á v k y p řijím á k ažd á p o šta 1 d o ru čo v a tel. O bjed n ávk y do z a h ra n ič í v y řiz u je PNS — ú stře d n í exp ed ice tisk u , odd. vývoz tisk u , Jin d ř išs k á 14, P ra h a 1. P řísp ě v k y z a s íle jte na re d a k c i Ř íše hvězd , Šv éd sk á 8, P rah a 5, te l. 54 03 95. R ukop isy a o b rá z k y se n e v r a c e jí, za o d b o rn o u sp rá v n o st odpovídá a u to r. — Toto č íslo b y lo dáno do tisk u 2. č e rv n a , v y šlo v č e r v e n c i 1969.
