P O Z O R
Vážení čtenáři, upozorňujeme, že Týdeník ŠKOLSTVÍ má novou e-mailovou adresu. V případě potřeby se můžete spojit s jednotlivými členy redakce: šéfredaktorka Karla Tondlová
[email protected] redaktorky Olga Šedivá
[email protected] Zlata Šťástková
[email protected] inzerce Zdena Holubová
[email protected] předplatné Milada Stolárová
[email protected] Telefon 224 233 041 a 224 233 044, fax 224 233 043 i adresa redakce zůstávají v platnosti.
21
25. KVĚTNA 2005
Z M Ě N A
XIII. ROČNÍK
24. – 25. května V Bratislavě se sešli předsedové a místopředsedové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a Odborového svazu pracovníků školství a vědy na Slovensku, aby připravili společné jednání předsednictev obou svazů. To by se mělo uskutečnit v druhé polovině letošního roku. Vedle výměny zkušeností se oba svazy chtějí zabývat i problematikou školství a společným postupem v rámci Evropské unie.
„Podle paní ministryně se už přibližujeme slibovaným sto třiceti procentům průměrné mzdy. Podle výplatnic se ale pořád spíš připližujeme!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
VZRUŠENÉ EMOCE VYŠUMĚLY, ANEB MNOHO POVYKU PRO NIC Vlna emocí se převalila a dnes to již vypadá, jako by se nic zvláštního nestalo. Střední školy naplnily své stavy, deváťáci se těší na prázdniny a jejich rodiče si zhluboka oddychli, že mají děti na dalších pár let umístěné. Stál tedy rozruch kolem nových pravidel pro přijímání na střední školy vůbec za to? A jak přijímačky zpětně hodnotí ředitelé středních škol? Vcelku se shodují, že to nebyla nijak převratná záležitost. „Podstatný rozdíl jsem nezaznamenal,“ soudí Jaroslav Mervínský, ředitel Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze, a dodává: „Měli jsme letos více než stoprocentní nárůst uchazečů, jelikož rodiče se rozhodovali podle naplněnosti školy v minulém roce a podlehli názoru, že šance je vysoká. Druhé kolo jsme nevyhlašovali. Nový systém přijímaček je spravedlivější, protože srovnal všechny zúčastněné školy do jedné linie a nezvýhodňuje soukromé školy.“ Stejný názor má i Zdeněk Štarman, ředitel Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici v Praze: „Řekl bych, že je to stejné jako v minulých letech. Rodi-
če to ale odradilo, měli jsme míň zájemců, jejich kvalita je ale stejná. Dřív byla druhá kola přijímaček formální záležitost, vypisovali jsme třeba pět míst pro 130 uchazečů, takže šance na přijetí byla malá. Současný systém, kdy magistrát vyhlásí volná místa, je pro žáky výhodnější. Podle mne by ale měla nastat úplná liberalizace přijímacího řízení, aby si každá škola zvolila systém, který jí vyhovuje.“ Jako omezení bere nové přijímačky Michal Musil, ředitel soukromého Gymnázia Jana Palacha na Senovážném náměstí v Praze: „Trvám na svém názoru, že není správné omezovat volbu školy na jednu možnost. Uchazeči jsou krajně nespokojeni, vysle-
chl jsem tady mnoho osudů současných deváťáků, kterých se to dotklo. Hlavně mi vadí, že nebyly včas informace v základních školách. Uvidíme, jak dopadne celkové vyhodnocení přijímacího řízení za celou republiku.“ Stanovisko ministerstva školství zatím ovšem nemáme a podle Vojtěcha Šrámka, ředitele odboru středního školství MŠMT, je na celkové hodnocení brzy, neboť zatím pro ně nejsou potřebné podklady. Dalo by se tedy konstatovat, že jsme minulý měsíc byli svědky mnoha povyku pro nic. Nicméně přece jen bylo nové přijímací řízení k něčemu dobré. Rozvířilo vzrušenou debatu nad systémem výběru žáků pro střední školy. Pokud se tedy nové přijímačky stanou prvním krokem k vytvoření spravedlivějšího hodnocení adeptů pro studium, nebylo pozdvižení rodičů a učitelů až tak zbytečné. ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
25. května Školský výbor poslanecké sněmovny projednal závěrečný účet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za účasti 1. náměstka ministryně školství Václava Pícla a vrchního ředitele ekonomické sekce MŠMT Zdeňka Bernarda.
27. května V Domě odborových svazů v Praze proběhne celostátní setkání zástupců revizních komisí jednotlivých oblastních i krajských rad Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Na programu bude sjednocení metodiky při kontrolní činnosti a postup při stabilizaci členské základny.
31. května Tento den bude zahájena výstava výtvarných prací dětí mateřských škol Mateřská škola – úsměv městu Chomutov ve výstavní síni Střediska knihovnických a kulturních služeb v Chomutově. Výstava potrvá do 26. června.
2
nárok na podporu v nezaměstnanosti a doba studia Doba studia se má podle poslanců znovu částečně započítávat do odpracované doby pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti. Sněmovna toto ustanovení vložila do poslaneckého návrhu novely zákona o zaměstnanosti, kterou minulý týden schválila. Novelu, která má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, nyní dostane k projednání senát. Novela má podle sněmovny do zákona zavést pasáž, podle níž se „doba soustavné přípravy na budoucí povolání“ bude také považovat za takzvanou náhradní dobu zaměstnání. Pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti se ale má absolventům započítávat jen šest měsíců studia, dalšího půl roku by museli odpracovat. Pro další náhradní dobu zaměstnání, například pobírání plného invalidního důchodu, péči o těžce zdravotně postižené dítě nebo dobrovolnickou službu, toto omezení čtk neplatí.
budou školy zproštěny poplatků za rozhlas a televizi? Školy zřejmě nebudou muset platit rozhlasové ani televizní poplatky. Počítá s tím novela, kterou schválili poslanci. Předloha míří do senátu. Tato změna se dostala do novely, která se původně týkala jen pouliční reklamy a s poplatky neměla nic společného. Místopředseda mediální komise dolní komory Petr Pleva se neúspěšně snažil sněmovnu od schválení návrhu odradit. Připomněl, že ve hře je zákon, který se týká právě koncesionářských poplatků, takže je čas nový návrh důkladně posoudit v rámci debaty o této předloze. Většina poslanců byla ale jiného názoru. O vý-
malová při vyhlášení výsledků. Její žáci z pátého ročníku základní školy v západočeské Kdyni zvítězili v kategorii skupinové video a dostalo se jim za osobité zobrazení kouzla rodného městečka vůbec nejčtk většího potlesku.
školy získaly peníze na ekologické projekty Maturity jsou v plném proudu. Pro téměř 80 tisíc studentů středních škol nastalo nejdůležitější období v jejich životě, kdy skládají „zkoušku dospělosti“. Přejme jim, aby její složení bylo prvním krokem k úspěšné cestě životem. FOTO: ARCHIV
ši rozhlasových a televizních poplatků sněmovna rozhodne čtk nejdříve v červnu.
školné za studium na vysoké škole v evropské unii Zhruba v polovině zemí Evropské unie si musí vysokoškolské vzdělání studenti platit i na státních vysokých školách, mnohde však mají různé úlevy studenti ze sociálně slabších rodin. Někde (mimo jiné v Lucembursku) se na státních školách platí jen za postgraduální kurzy. V České republice se nepovedlo školné prosadit. Evropská unie školné na vysokých školách ani nepředepisuje, ani nezavrhuje. Ale spoluúčast na nákladech studia může být podle vysokého úředníka Evropské komise Evropské unie důsledkem reforem, k nimž Brusel vybízí. čtk
oceněno bylo deset nejlepších středoškoláků Akademie věd ocenila deset nejlepších středoškolských studentů, kteří odevzdali eseje do dějepisné soutěže na téma Nejen zbabělci, nejen hrdinové – Každodenní život
za protektorátu 1939 až 1945. Soutěž mladých historiků je součástí celoevropského projektu Eustory, jenž má přispět k poznávání tajů evropských dějin. Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy odevzdali mladí středoškoláci v letošním třetím ročníku soutěže 103 prací, mnoho z nich velmi dobrých. Klání se koná kromě České republiky v dalších 17 místech Evropy čtk „od Walesu po Rusko“.
Šestnáct škol z Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje získalo na ekologické projekty peníze z programu Škola pro udržitelný život. V druhém ročníku projektu Nadace Partnerství a Střediska ekologické výchovy Sever porotci mezi školy rozdělili 700 000 korun. Letos se přihlásila zhruba stovka škol, zpracovaný projekt předložilo 56. Vybrané školy předložily projekty především na úpravy veřejných prostranství v obcích, opravy památek a výsadbu stromů. Britsko-česko-polský projekt Škola pro udržitelný život se v České republice konal poprvé loni, kdy v Královéhradeckém kraji deset škol získalo čtk 390 000 korun.
soutěž na slovensku o nejlepší videopohlednici rodného města se za vysoké školy platit nebude Natočit krátkou videopohlednici v angličtině o městě, ve kterém žijí, měli za úkol žáci čtvrtých až devátých tříd základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Vítěze čtvrtého ročníku soutěže Videopohlednice z mého města čekala poukázka na týdenní jazykový pobyt v Británii. Nejmladším výhercem se letos stal devítiletý Vít Hrouda, který plynnou angličtinou popsal krásy metropole. „Zábavnou formou se žáci mnohdy naučí více než zbytečným biflováním,“ řekla učitelka Šárka Zlá-
Slovenští vysokoškoláci nadále nebudou platit za studium – parlament neschválil zákon o studentských půjčkách, který počítal se zavedením školného až do výše 26 000 slovenských korun (asi 20 000 Kč) ročně. Pravicová vládní koalice byla vůbec poprvé nejednotná při rozhodujícím hlasování o významné reformě. Pro přijetí zákona hlasovalo 62 ze 146 přítomných poslanců. Předlohu podle očekávání nepodpořila vládní Aliance čtk nového občana.
„Jaký je vládce, takoví jsou i jeho poddaní.“ Arabské přísloví
3
NEBOJTE SE HODNOCENÍ VLASTNÍ PRÁCE ŠKOLY, POSUNE VÁS DÁL Sebehodnocení škol – další nový pojem ve školské legislativě České republiky. Pojem, jehož realizace vyvolává ve školách rozporuplné názory. Jedni tuto povinnost vítají, jiní se jí obávají. Jedno je však jisté. Školy s vlastním hodnocením nemají zkušenosti. Pokud se někde již provádí, jedná se opravdu jen o první vlaštovky. Přesto jsem přesvědčena, že školy, respektive učitelé tento nový úkol zvládnou. KAŽDÝ Z NÁS je jistě zvyklý plánovat si, co bude dělat zítra, co pozítří a čeho chce dosáhnout v nějakém delším čase. Své plány pak také hodnotí, hledá nedostatky, hledá klady, posuzuje, co mohl ovlivnit, co ne. Podle toho pak plánuje dál. V podstatě dělá to, co vlastně bude dělat každá škola, byť trochu na jiném principu. HODNOTIT vlastní práci školy je jistě složitější než hodnotit pouze svou. Proto by školy měly mít možnost někde se poučit, získat nové poznatky, vyměňovat si své zkušenosti. Takovou pomoc zatím nabízí manuál Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který je k dispozici na webových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického. Zde je kapitola 3.6.3 věnována autoevaluaci školy. Pomoc bude nabízet i Česká školní inspekce, která podle Hany Žufanové nyní pracuje na koncepci evaluace, a to jak interní, tak externí. Inspekce by podle ní měla být nejen kontrolním orgánem, ale i orgánem, který chce školám při autoevaluaci pomáhat. JIŽ DRUHÝM ROKEM poskytuje pomoc také Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v rámci programu Sokrates, a to prostřednictvím projektu „Mosty přes hranice“. „Cílem
projektu je vystavění mostů přes hranice ve smyslu sdílení postupů a zkušeností v řízení kvality v jižní a východní Evropě; vystavění mostů mezi tím, co školy potřebují a co musí, mosty mezi možnostmi škol a očekáváním jejich zákazníků, most mezi strachem a otevřeností. Zajímavou skutečností je, že projekt začal mnohem dřív, než se vlastní hodnocení školy stalo pro naše školy povinné,“ říká Jana Vašťatková z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která na projektu spolupracuje. „Za českou stranu se projektu účastní sedm škol (tři základní a čtyři střední), které v letošním školním roce pracují podle určitého postupu zvaného SEP (tj. Autoevaluační profil). Jeho používání pomáhá implementovat autoevaluační procesy do práce školy, vytváří obraz o kvalitě školy z pohledu učitelů, žáků a rodičů a podporuje otevřenou názorovou výměnu. Školy využívají některé z poskytnutého souboru nástrojů a adaptují si je na své podmínky. Princip „tří“ (učitelé, žáci, rodiče), který je pro úspěšné provádění autoevaluace potřebný, se v projektu naplňuje poskytováním „přátelství mimo školu“, vytvářením prostředí důvěry, bez kterého autoevaluace nemůže smysluplně probíhat. Podstatné je bezpečné prostře-
dí – učitelé nesmí mít strach při diskusích zveřejnit pravdu a přiznat ji především sami sobě. Pokud autoevaluace nevychází z předpokladů, že škola a lidé v ní se chtějí dozvědět, jak se jim v práci daří, a že se všechny aktivity zaměřují na to, co je pro tyto lidi podstatné, stává se autoevaluace formalitou a „papírovou“ záležitostí,“ doplnila J. Vašťatková. Přínos celého projektu Mosty přes hranice podle ní spočívá v několika rovinách – školy aktivně zapojené jsou ve svých aktivitách podporovány, získávají možnost hlubšího posouzení jejich fungování, kvality práce i možností vzdělávacího zařízení. Pro české školy, které v projektu neparticipují, mohou jeho výstupy být nejen inspirativní, ale umožní jim také získat a následně modifikovat evaluační nástroje, postupy atd. (Více informací lze nalézt na webových stránkách: http:// www.phil.muni.cz/ped/selfeval/.) ZVLÁDNOUT sebehodnocení vlastní školy jistě nebude jed-
noduché. Školy by však neměly k tomuto úkolu přistupovat formálně. Neměly by provádět sebehodnocení jen proto, že to nová školská legislativa vyžaduje. Naopak, měly by si uvědomit, že hodnocení vlastní práce může jejich vzdělávací proces posunout dál. Aby tomu tak bylo, mělo by se v každé škole vytvořit tzv. bezpečné prostředí. Prostředí, kde každý ví, že pokud na sebe prozradí nedostatky, nebudou proti němu zneužity. Naopak, odhalení podstaty problému všem přinese prospěch. Pochopení vlastního procesu, který směřuje k vytčenému cíli, je základ. S VLASTNÍM hodnocením vzdělávacího procesu se budou potýkat nejen české školy, ale obdobné problémy jsou v celé Evropě. Proto by mělo být v zájmu všech institucí školám při tomto procesu pomoci. Ani sebelepší školení a jeho finanční zabezpečení však nemůže nahradit vlastní chuť učitelů. OLGA ŠEDIVÁ
ILUSTRAČNÍ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
Psi štěkají, karavana jde dál Je to staré arabské přísloví. Psi štěkají, ale karavana jde dál. Začínám mít pocit, že přesně takhle to v mnoha záležitostech funguje i mimo arabský svět. Naše školství nevyjímaje. Zatímco někde se pořád něco rozhoduje, souběžně s tím existují úplně jinde aktivity, které vytvářejí představu o demokratické diskusi. Dalo by se to ale říci i jinak. Zatímco v osvětlených sálech se dospívá k určitému rozhodnutí, na chodbách za zavřenými dveřmi vytváří zástup nadšenců
a idealistů představu, že ono sálové rozhodnutí bylo uděláno také na podkladě jejich diskusí a závěrů, k nimž při nich dospěli. Aby tato představa byla naprosto věrohodná, tak i někteří účastníci sálových jednání se občas účastní i chodbových aktivit. Obvykle ale ne proto, aby se aktivně zapojili do diskuse či vyslechli názory těch, kteří stojí pouze na chodbách. Spíše proto, aby jim jen něco řekli, patřičně jim něco vysvětlili a poučili je. I když pak přece jen odpovídají na několik
otázek, bývá to z jejich strany vždy mnohem více poučovací monolog než skutečná diskuse, v níž by stál názor proti názoru. To, že nakonec bude záležet především na těch na chodbách, zda a jestli vůbec se ono sálové rozhodnutí bude realizovat, zřejmě nevnímají. Nebo jsou přesvědčeni o své neomylnosti a pravdě. A taky o tom, že sálové rozhodnutí úředními postupy nejen prosadí, ale svým monologem a osobním šarmem i náležitě vysvětlí. Anebo je jim to jedno.
A tak jsme znovu u toho starého arabského přísloví. Úřednická karavana jde dál a psí štěkot ji nijak nevzrušuje. Ostatně proč? Vytváří přece karavaně při dlouhé a často i nudné cestě příjemnou a osvěžující zvukovou kulisu. Jejím smyslem pak může být i to, že neškodný štěkot nakonec překryje i řadu zvuků mnohem nebezpečnějších. V případě potřeby se proto v karavaně vymění jen někteří velbloudi. Často ti, kteří mají lepší sluch. JIŘÍ ROHAN
4
ODPOVÍME NA KAŽDOU OTÁZKU mám soudem ochrann ochrannáá dob doba pro zaměstnance potvrzenou ed důchodem? d chodem? neplatnost výpovědi před Jaké nároky vznikají zaměstnanci, s nímž zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr a tato neplatnost byla potvrzena soudem? Zaměstnavatel ale přesto zaměstnanci odmítá přidělovat práci. Jestliže soud žalobě zaměstnance o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru pravomocným rozhodnutím vyhověl a jestliže pracovní poměr mezi účastníky nadále trvá, neboť zaměstnanec oznámil zaměstnavateli podle § 61 zákoníku práce, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, byl tím stav nejistoty ve vztazích mezi účastníky pracovního poměru odstraněn a jejich poměry se po právní moci rozhodnutí nadále řídí pracovní smlouvou a příslušnými pracovněprávními předpisy. V případě, že zaměstnavatel po právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru nepřiděluje v rozporu s § 35 zákoníku práce zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 130 zákoníku práce. Zaměstnanci po dobu, po niž mu zaměstnavatel nepřiděluje práci podle pracovní smlouvy, náleží náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku a tuto náhradu nelze snížit, případně ji vůbec nepřiznat, i kdyby o to zaměstnavatel žádal. Tím, že po právní moci soudního rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru nepřiděluje zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, zaměstnavatel porušuje svou právní povinnost. Pokud vznikla zaměstnanci následkem porušení této právní povinnosti škoda, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout kromě náhrady mzdy (platu) podle § 130 zákoníku práce též náhradu škody podle § 187 zákoníku práce.
Je nám známo, že jedním z výpovědních důvodů je nadbytečnost zaměstnance v důsledku organizačních změn na pracovišti. Je možné v kolektivní smlouvě sjednat, že pro zaměstnance v předdůchodovém věku bude platit ochranná doba, tedy že bude zakázáno jim dát výpověď z důvodu nadbytečnosti, pokud zaměstnavatel bude mít volbu, komu pro nadbytečnost dá výpověď? Jde nám o ochranu starších zaměstnanců, kteří s obtížemi shánějí nové zaměstnání. V kolektivní smlouvě závazek tohoto typu není možné sjednat. Takové ujednání by bylo neplatné vzhledem k ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí, že neplatná je kolektivní smlouva v té části, která je v rozporu s právními předpisy. Zmíněné ujednání by se nepochybně dostávalo do rozporu s ustanovením § 20 odst. 2 věta první zákoníku práce („v kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy) a § 48 zákoníku, kde je stanoven taxativní výčet ochranných dob, kdy zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď, a není dána možnost tyto ochranné doby smluvně rozšiřovat o další případy (ale ani jejich výčet zužovat). Podle dosud platné úpravy vyplývá z ustanovení § 20 zákoníku práce zásada, že v pracovněprávní oblasti lze zvyšovat nebo rozšiřovat pracovněprávní nároky jen tam, kde to právní předpis dovoluje. Pokud by se takové ujednání stalo součástí kolektivní smlouvy (tedy i kdyby s tím zaměstnavatel souhlasil), hrozí nebezpečí, že v případě pozdějšího možného konfliktu se v soudním sporu prokáže neplatnost této části kolektivní smlouvy. Pro důvěru zaměstnanců v odborovou organizaci není dobré, aby jim slibovala výhody a nároky, které nelze zaručit a plnit.
nárok na volno přii hledání hled pracovního místa Situace v naší organizaci je taková, že bude docházet ke snižování počtu pracovníků. Nechci ovšem čekat, až k těmto opatřením dojde. Mám proto v úmyslu dát výpověď sám a hledat si nové zaměstnání. Budu mít k tomu nárok na pracovní volno v potřebném rozsahu? V příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, jsou uvedeny důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno. V bodě 9 této přílohy je uvedeno: „Vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru: Pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době (§ 45 odst. 1 zákoníku). Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d) zákoníku. Pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat.“ Z uvedeného ustanovení vyplývá, že v případě, kdy pracovní poměr končí výpovědí danou zaměstnancem, má zaměstnanec nárok na pracovní volno v uvedeném rozsahu, tj. na dobu nezbytně nutnou, kterou potřebuje k vyhledávání nového zaměstnání, nejvýše však na jeden půlden v týdnu. Tento nárok trvá po výpovědní dobu (pokud ovšem tato překážka v práci reálně existuje) a pracovní volno je možno slučovat, pokud k tomu dá zaměstnavatel souhlas. Z přílohy nařízení vlády ovšem zároveň vyplývá, že v uvedeném případě se jedná o pracovní volno bez náhrady mzdy, tedy neplacené. VÍT BERKA
Ch
těl jsem se stát slavným kosmonautem. Málem mě neminula raketová kariéra zdvořilého číšníka a zručného kuchaře. Přes lechtivý románek plný politického harašení jsem dospěl ke společenskému vrcholu spokojeného moravského učitele. Nechápu, nač si mnozí moji kolegové hořce stěžují. Do školy chodíme až na osm hodin, kdy ostatní již dávno tvrdě makají. Po každé pětačtyřicetiminutové hodině si dopřáváme pauzičku na voňavou kávičku a krocení rozdivočelé zlaté mládeže. Co na tom, že ji většinou vypijeme až o hodinu později, již varovně studenou. Ve výuce
Spokojený kantor jen sedíme za katedrou a občas něco provokativního napíšeme na rozpraskanou tabuli. Co na tom, že nás žáci vytrvale přehlížejí, urážejí a házejí po nás ponižujícími slovy. Nejsme to právě my, nevděční učitelé, kteří mají čtyřicet letních dnů rajské dovolené? Co na tom, že si nemůžeme ani jeden jediný vybrat tehdy, kdy to právě chceme, nebo nutně potřebujeme. Nechápu, proč kolegové pořád reptají a trapně poukazují na níži svého platu, který přece vyčnívá nad celostátní průměr. Nikdo nás nenutil, abychom pět let poctivě studovali na vysoké škole, neustále se vzdělávali, absolvovali různá školení, průběžně sledovali novinky svého oboru, vymýšleli a opravovali písemky, doprovázeli neukázněné žáky na exkurze a výlety, hlídali je, aby nekouřili, nepili a nebrali drogy, aby dostatečně větrali na záchodě, chodili včas do výuky, řádně se přezouvali, aby slušně zdravili, dobrovolně se učili, bojovně neházeli po sobě hamburgery, vědomě neharašili, nenosili do výuky řezné zbraně a živá zvířata, aby se veřejně neuchylovali ke svobodnému sexu... Učitel je tvor přizpůsobivý. Umí včas sklonit hlavu a ohnout svá unavená záda. Čas ozdravně plyne a on spolehlivě ví, že jakýkoli jeho případný protest už v náznaku vyšumí do prázdna. Takže raději bude dál učit. Tím nic nezkazí. Jako já. Věčně spokojený KANTOR ROMAN
ŠKOLSKÉ ODBORY CHRÁNÍ JISTOTY ZAMĚSTNANCŮ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství mají právo na bezplatnou právní poradnu. Své dotazy k pracovněprávní problematice můžete zasílat na adresu: Právní oddělení ČMOS pracovníků školství W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3
5 OROS BEROUN
V ČEM DNES VIDÍM VÝZNAM ODBORŮ Nejdůležitějším předpokladem účinné odborové politiky je a vždy bude především co nejširší a akceschopná členská základna. Bez ní ani nejschopnější vedení odborů nedokáže prosadit žádné zásadní změny k lepšímu. Bohužel v poslední době dochází k úbytku členské základny. Motivy proč jsou různé. Ale většinou je to nepochopení skutečného poslání odborů. Těžko lidem vysvětlujeme, že odchodem z odborů se dobrovolně zříkají svých práv. Musíme stále opakovat, že jedinec nezmůže nic. Lidé žijí odnepaměti ve skupinách, kolektivně a při respektování vzájemné závislosti a solidarity. Platí, že silnější pomáhá slabšímu, zdravý nemocnému, mladý staršímu, rodiče dětem atd. Lidské společenské vztahy jsou však provázeny lhostejností a lidé se k sobě chovají stále bezohledněji. Práva občanů jsou u nás zakotvena v ústavě, jejíž nedílnou součástí je Listina základních práv a svobod. Programovým posláním odborů je především hájit a prosazovat oprávněné pracovněprávní, mzdové, sociální a ekonomické zájmy svých členů, zlepšovat pracovní a sociální podmínky a přispívat k vytváření dobrých vztahů mezi
zaměstnanci a zaměstnavateli i orgány státní správy. Odbory jsou pro zaměstnance jedinou alternativou k řešení jejich problémů a pro jejich ochranu. O to nepochopitelnější je, proč zaměstnanci odmítají vstoupit do odborů. Je mezi nimi tolik egoistů, kterým vyhovuje, aby za ně platili jiní? Ovládá je obava, že by se vstupem do odborů znelíbili? Jsou si vědomi, že pozitivní výsledek jednání odborů se zaměstnavatelem se bude vztahovat i na neodboráře? Špatná informovanost a nedostatečná prezentace odborů vede k pasivitě, lhostejnosti a neoprávněné kritice. A čeho se bojí zaměstnavatelé? Ti méně seriózní spoléhají na strach lidí ze ztráty zaměstnání. Většina zaměstnanců nezná svá práva či nároky, jak potom mohou o ně bojovat a uplatňovat je? Mnoho z těch, kdo svá práva znají, se jich ze strachu před zaměstnavatelem zříká. Proto potřebujeme odbory, jako odbory více pravomocí, lepší zákony v oblasti zákoníku práce. Nejnutnější a nejdůležitější je organizovanost členství. Lidem musíme donekonečna opakovat, jakou roli ve společnosti odbory zastávají. Je tu výpověď, přeřazení, výrazné snížení platu atd. Odnikud
nepřichází žádná pomoc, rada, podpora, problémy lidí nikoho nezajímají. Když se odhodlají své zájmy bránit, tak zjistí, že je k tomu zapotřebí i nemalá částka peněz. Odborář se může obrátit na své zástupce, využít právní poradnu, případně se soudit bez vynaložení finančních prostředků. V této složité situaci vzrůstá úloha odborů. Musíme se svých členů dokázat zastat, musíme být informováni o ustanoveních zákoníku práce a dokázat svým členům poradit a pomoci. (Nejdůležitější jsou kolektivní smlouvy s cílem zakotvit v nich co nejvíce oprávněných nároků zaměstnanců.) Vyjednávání bývá náročnou záležitostí, a aby mohlo probíhat, musí základní organizace fungovat. Proto velké poděkování patří především předsedům základních organizací. Trápí nás také malá organizovanost mladých lidí ve školství. Bojí se ozvat se, říci, co se děje, chybí jim osobní statečnost? Za OROS Uherské Hradiště MILUŠKA PRACHAŘOVÁ
Co v činnosti školských odborů postrádáte? Mladých, začínajících učitelů, kteří jsou členy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, jsme se zeptali, co v činnosti odborového svazu postrádají a na co by se měl odborový svaz pracovníků školství zaměřit. ROBERT DOHNAL – Kolín V činnosti odborového svazu postrádám iniciativu při prosazování lepších pracovních podmínek pro učitele. Mám dojem, že svaz spíše jen připomínkuje návrhy ministerských úředníků, reformátorů a nejrůznějších lobbistů, případně zabraňuje nepřijatelným rozhodnutím, a to jen v oblasti finanční a pracovněprávní. Vzhledem k tomu, že se snáze prosazují návrhy, které už jsou veřejným tématem propíraným v médiích, navrhoval bych přejít do ofenzivy formulováním podrobnějších návrhů, jak zlepšit naše školství (vytvořit alternativu k volebním programům jednotlivých stran), a přesvědčit o potřebnosti jejich realizace veřejnost. Návrhy 1. Snižovat počty žáků ve třídě, aby výuka byla individualizovanější a snadněji vedla k osvojení kompetencí uvedených v RVP. 2. Vytvořit účinný systém vzdělávání učitelů, aby učitelé získali základní zkušenost s moderními metodami výuky, které RVP předpokládají. 3. Vytvořit vzorový program výuky (optimální model), k němuž by pak byla směřována tvor-
ba učebnic a učebních pomůcek. 4. Iniciovat vznik soustavy provázaných učebnic pro nejrůznější typy škol. (Většina učebnic pro střední školy dosud nesplňuje ani polovinu kritérií kladených na učebnice, což je dáno tím, že jejich tvorba je ponechána na úzkém kolektivu autorů nemajících mnohdy reálnou představu adresáta a potřeb vyučování, případně že nakladatel chce minimalizovat náklady na vydání.) 5. Iniciovat vytváření nejrůznějších vyučovacích pomůcek (soubory textů, schémat, obrázků, videosekvencí atd.) a výukových programů (návrhy nejrůznějších činností s potřebnými materiály). 6. Pozměnit autorský zákon tak, aby bylo možné užívat umělecká díla v rámci vyučování. (Týká se hlavně hudebních a kinematografických děl.) V rámci odborového svazu jsem ochoten na některém návrhu pracovat. JAN MATĚJNÝ – Moravská Ostrava Žádné zásadní problémy v činnosti odborového svazu nevidím. Osobně se domnívám, že hlavním úkolem centrály našeho odborového svazu by mělo být vyjednávání, případně nátlakové akce ke zlepšování našeho finančního ohodnocení a vůbec celkové situace ve školství. Přestože mě zajímá hlavně učení samo a netoužím dělat „odborářskou kariéru“, jsem ochoten podpořit cokoliv, co umožní zlepšení výše uvedeného.
Ačkoliv je již květen – lásky čas, chtěl bych se vrátit zpět a všechny seznámit s akcí naší oblastní rady, která se u nás stala již tradicí, a to se setkáním pracovníků školství u příležitosti Dne učitelů. Před deseti lety jsme tuto akci pořádali ve spolupráci se školským úřadem. Po jeho zániku jsme organizaci této akce převzali. Pouze výběr účastníků je plně v kompetenci ředitelů škol ve spolupráci se základními organizacemi odborového svazu. Kritériem výběru byla dlouhodobá kvalitní práce, inovativní přístupy, hezký vztah k žákům, dobrá komunikace s rodiči a veřejností, příprava a realizace projektů, ale i dobrá práce v rámci základní odborové organizace. Letos se setkání neuskutečnilo v Berouně, ale v obci Hudlice. Účastníci setkání převzali ocenění za svoji práci z rukou místostarosty města Beroun a člena krajského zastupitelstva Ing.Tomáše Havla. Mezi oceněnými byla i Mgr. Marie Štěpničková z berounského gymnázia, která byla finalistkou soutěže Zlatý Amos 2005. Setkání proběhlo v příjemné neformální atmosféře. JIŘÍ SIXTA předseda OROS
OROS JIHLAVA Počátkem května uspořádala v Mrákotíně naše oblastní rada dvoudenní zasedání pro předsedy základních organizací. Jednání se zabývalo zejména problematikou stabilizace členské základny a financováním školství. Bohatá diskuse a výměna názorů potvrdila, že máme organizace, které pracují, mají zájem o odborovou činnost, prosadily se u svých ředitelů, ale i takové, které se „dopracují“ pouze k výběru a odvodu členských příspěvků. Všechny přítomné jsem také seznámil s činností krajské rady odborového svazu pracovníků školství a zároveň jsem byl požádán, abych naši činnost i činnost KROS častěji a bezprostředněji prezentoval v základních organizacích. Při projednávání financování školství v kraji Vysočina zaznělo více a hlavně ostřejších slov na adresu nejen krajského úřadu, ale i na adresu samospráv obcí a ředitelů škol a školských zařízení. Proto mi účastníci zasedání uložili, abych v tisku prezentoval to, co bylo odborům slíbeno, ale dosud nebylo splněno, tj. aby krajský úřad provedl analýzu tzv. „přezaměstnanosti“ v jednotlivých zařízeních, respektive v obcích III. RUDOLF KOČÍ předseda OROS
6 Jednou z podzákonných norem, která je úplně nová a zakládá to, čemu se dlouhá léta říkalo buď kariérní řád, nebo kariérní systém, je návrh vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, o akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Byla zpracována na základě zmocnění, které obsahuje zákon o pedagogických pracovnících. Prošla připomínkovým řízením a nyní je v příslušných komisích legislativní rady vlády. Počítáme s tím, že bude platit od nového školního roku. Návrh vyhlášky definuje, jak ostatně předpokládá zákon o pedagogických pracovnících, některé podrobnosti, které se týkají dalšího vzdělávání. Možná bude chvíli trvat, než si zvykneme na novou terminologii, například známá „dépéeska“ (k získání pedagogické způsobilosti lidí, kteří nevystudovali učitelské obory) ve vyhlášce již není, ale hovoří se tam o studiu pedagogických věd či pedagogiky. Návrh vyhlášky obsahuje, kromě ustanovení o akreditační komisi, základní parametry pro další studium některých kategorií pedagogických pracovníků, například asistenta pedagoga a ředitele školy či školského zařízení. U ředitelů se počítá se dvěma stupni vzdělávání. První z nich bude povinný, tzn. že ho musí absolvovat každý ředitel, který buď nastoupí, nebo nastoupil do funkce. Druhý, který již povinný není, podstatně rozšiřuje manažerské kompetence ředitele školy. Absolvování tohoto studia má návaznost na zařazení do vyšší platové třídy. Stejně i studium pro výchovné poradce, které také opravňuje získat vyšší platovou třídu. V návrhu vyhlášky je také upraveno studium k výkonu specializovaných činností, a to v oblasti informačních a komunikačních technologií, tvorby vzdělávacích programů, prevence sociálně patologických jevů, environmentální výchovy a v oblasti prostorové orientace zrakově postižených. Za tyto specializované činnosti budou učitelům náležet tzv. specializační příplatky.
PaedDr. JAROSLAV MÜLLNER náměstek ministryně pro regionální školství
ŘEDITELSKÁ ABECEDA
H Hygienické požadavky na školy Základní a střední školy, předškolní a školská zařízení jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky
M
na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid, dále je škola povinna dodržovat režim dne, který musí zohledňovat věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, režim stravování včetně pitného režimu, popřípadě způsob nakládání s prádlem.
usí mít obec souhlas krajského úřadu, pokud chce zrušit školu nebo školské zařízení, které ve své kompetenci zřizuje?
Škola je povinna tyto n á l e ž i t o s t i u p ra v i t v provozním řádu. § 7, 13 a 14 zákona č. 258/ 2000, ve znění zákona č. 274/ 2003 Sb. Vyhláška MZ č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení § 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb., o základním vzdělávání
RODNÁ ČÍSLA
Zaměstnavatel nesmí bez souhlasu zaměstnance uvádět rodné číslo. Musíme mít proto potvrzení od zaměstnance, že je máme právo používat. Je možno tento problém vyřešit například v nástupním dotazníku, kde bude podepsáno, že s tím souhlasí? Rodné číslo uváZákon č. 561/2004 Sb., o před- ského zařízení vyplývající z § 179 díme na pracovních smlouškolním, základním, středním, vyš- odst. 1 a 4 a § 181 zákona č. 561/ vách a dodatcích k nim. Odpověď na tuto otázku je obsažena v právním výkladu MŠMT čj. 14 788/2004-14, který byl aktualizován k právnímu stavu od 1. ledna 2005. V uvedeném výkladu č. 1/2004 bod 1 je uvedeno:
lení souhlasu podána před nabytím účinnosti zákona č. 561/ 2004 Sb. S účinností od 1. ledna 2005 tedy není kompetence zřizovatele (obce nebo kraje) rozhodnout o zrušení školy nebo škol-
SOUHLAS KRAJE SE ZRUŠENÍM ŠKOLY?
ším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s udělováním souhlasů se zrušením školy a školského zařízení zřizovaného obcí ze strany krajského úřadu, ani s udělováním souhlasů se zrušením školy nebo školského zařízení zřizovaného krajem ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nepočítá. To znamená, že krajské úřady ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemají s účinností od 1. ledna 2005 zákonnou kompetenci takové souhlasy udělovat, a to ani v případech, kdy byla žádost zřizovatele školy nebo školského zařízení o udě-
2004 Sb., § 84 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 35 odst. 2 písm. k) a l) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, podmíněna souhlasem žádného orgánu vykonávajícího státní správu. Tím ovšem nejsou dotčeny povinnosti obcí a krajů zajišťovat vzdělávání a školské služby ve výslovně uvedených oblastech vyplývající z § 177 až 181 zákona č. 561/2004 Sb. a povinnosti týkající se výmazu z rejstříku škol a školských zařízení vyplývající z § 150 a 151 zákona č. 561/ VÍT BERKA 2004 Sb.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Zaměstnavatel smí a musí používat rodné číslo zaměstnance i bez jeho souhlasu, a to tam, kde tak stanoví zákon – to je shodně zakotveno v zákoně o evidenci obyvatel (č. 133/ 2000 Sb.) a v zákoně o ochraně osobních údajů (č. 101/ 2000 Sb.). Tam, kde používání rodného čísla zákon nestanoví nebo zaměstnavateli neukládá, například v pracovní smlouvě, nastupuje režim souhlasu nositele rodného čísla. Tento souhlas k využití rodného čísla nelze ztotožňovat se souhlasem ke zpracování osobních údajů. V daném případě je zřejmé, že souhlas má být dán ke zpracování rodného čísla k jinému účelu, než k jakému byl údaj shromážděn podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, tj. bez souhlasu nositele, jenž je zároveň také subjektem údajů. Vyslovení souhlasu s použitím rodného čísla v pracovní smlouvě a jejích dodatcích v nástupním dotazníku je možné a právní úpravě nijak neodporuje. Avšak vzhledem k tomu, že není zřejmé, proč by v pracovní smlouvě muselo být uváděno rodné číslo, musí se jednat o dobrovolný souhlas zaměstnance, který nesmí být vynucován (například uváděn jako podmínka, bez níž ne dojde k uzavření pracovní smlouvy). VÍT BERKA
7
• zkušenosti • nápady • inspirace • projekty • záměry • lekce • příklady •
ŠKOLNÍ ARBORETUM A NAUČNÁ STEZKA SE STANOU UČEBNOU V PŘÍRODĚ Studenti Střední odborné školy v Šumperku se nebojí přiložit ruku k dílu Počátkem letošního roku skupina zapálených učitelů z kabinetu ekologie ze Střední odborné školy v Šumperku předložila nadaci „Partnerství“ projekt na vybudování víceúčelového školního arboreta. Jejich úsilí bylo korunováno úspěchem. Ze 48 předložených projektů nadace vybrala v komunitním programu „Strom života“ čtyři projekty a šumperské arboretum bylo mezi nimi. Proč vlastně tento projekt vznikl? Jeden z hlavních organizátorů Ing. David Kalousek upřesňuje: „ Na naší škole vyučujeme studenty oboru ochrana přírody a prostředí a v předmětu praxe se snažíme, aby vykonávali smysluplnou a prospěšnou práci. Proto jsme přešli od organizace dětských ekologických soutěží a výstav přes ekodivadlo a mapování černých skládek až k tomuto rozsáhlému a nelehkému úkolu.“ Jeho kolegyně RNDr. Eva Staňková dodává: „Věřím, že budeme úspěšní. Naši studenti jsou na podobné aktivity zvyklí a nebojí se přiložit ruku k dílu. Musím je pochválit, s jakou nebývalou vervou se vrhli do první části projektu – komunitního plánování.“ Smyslem tohoto dílčího úkolu je informovat veřejnost v Šum-
perku a jeho okolí o připravovaném projektu a získat pro něj co nejvíce partnerů a sponzorů. Propagační kampaň odstartovali studenti SOŠ vyhlášením dětské výtvarné soutěže na téma „Můj kamarád strom“ a plánují i výstavu soutěžních prací na turisticky atraktivním místě – na rozhledně na Senové. Úzce spolupracují s deníkem Moravský Sever a rádiem Rubi, kde průběžně uveřejňují nové zprávy z projektu, a za podpory Klubu ekologické výchovy připravují i dokumentární pořad pro Českou televizi. Studentka Veronika Víšková, která má propagaci arboreta na starosti, nám vysvětlila: „Nejprve jsme oslovili rodiče všech žáků školy informačním letákem a požádali je o pomoc. Potom jsme začali hledat sponzory a partnery mezi šumperskými organizacemi, podniky a firmami. Upřednostňovali jsme osobní kontakt s představením celého projektu. Zatím jsme se nesetkali s vysloveně odmítavým postojem.“ Její spolužačka Lucie Mastalerzová doplňuje: „Docela nás mile překvapilo, kolik rodičů se ozvalo. Začali posílat sazenice a vybavení budoucího arboreta, kancelářské potřeby, finanční
střípky všedního dne
Už zase nepřinesl domácí úkol „Nepřinesl domácí úkol! Opět nepřinesl domácí úkol! Soustavně nenosí domácí úkoly!“ To bych se upsal, kdybych měl pokračovat v psaní poznámek do Pavlovy žákovské knížky. Ale účinek žádný. Dál úkoly nenosí. To ty poznámky nikdo nečte? Je to rodičům jedno, že si Pavel neplní svoje školní povinnosti? Šel jsem se zeptat Pavlovy třídní učitelky, ale moc mi toho neřekla. Jen to, že je to flink, povaleč a že mu to nikdy nešlo v žádném předmětu. Zbývalo mi poslední řešení: Posadil jsem se přímo s Pavlem. Flink? Povaleč? Já ho viděl spíš jako tichého a slušného kluka. Pravda, učení mu moc nešlo. Na moji otázku, proč nenosí domácí úkoly, mi odpověděl: „Když, pane učiteli, já doma nemám čas. Naši pracují v kravíně a já hned, jak přijdu domů, jim musím jít pomoct. A ráno taky.“ „Nelži, Pavle, tobě se ty úkoly psát nechce.“ „Ale chce. Jenomže já to mám doma těžký.“ Teď jsem to měl těžké já. Co mu na to mám říct? Mám mu věřit? Jaké řešení mám vymyslet, aby byly spokojeny obě fronty? Prominout mu psaní úkolů? To by bylo vůči třídě nespravedlivé. To by za mnou za chvíli přišel každý, že má doma neřešitelné problémy. Zkusil jsem to jinak: „Pavle, ty jsi říkal, že ti v pátek jezdí autobus domů ve dvě hodiny, a škola ti končí v půl jedné. Co kdyby sis tak jednou za čtrnáct dní sednul ve třídě a hodinku na těch úkolech dělal? Sám.“ Souhlasil. Už jsem tomu, že úkoly psát chce, uvěřil. Domluvili jsme se na tom, že to není trest, jenom jakési „vymezení času“. A ač Pavel neodevzdával úkoly v předem daných termínech, v domácím sešitě měl všechny. ROMAN MUSIL
příspěvky, zajistili některé pracovní aktivity nebo dalšího sponzora. Tak třeba moje maminka přivezla zahradnickou zeminu a mulč.“ Třetí dívka z trojlístku propagačního týmu Martina Kopřivová předčítá obsáhlý seznam sponzorů a partnerů: „Už nám pomáhá město Šumperk, DDM Vila Doris, městská knihovna, Klub turistů, Šumperská provozní vodohospodářská společnost, Olšanské papírny, Zahradnictví Turek, Podniky města Šumperka i místní referát životního prostředí. Velmi vstřícně se zachovaly Lesy České republiky, prodejna Mountfield v Šumperku, Agritec i Ekozis Zábřeh. Doufáme, že počet partnerů ještě vzroste.“ Je třeba představit ještě jednoho významného partnera celého projektu – Střední odbornou školu památkové péče v Šumperku. Její ředitelka Ing. Marcela Špundová a její studenti si vzali na starost vybavení arboreta. V rámci praxí vyrobí zdarma parkový altán, lavičky, pergoly a další prvky užitné zahradní architektury. Současně již započaly první práce na pozemcích budoucího arboreta. Studenti uklízejí plochu, vyřezávají náletové dřeviny, ošetřují trávníky a sázejí první stromky. Provádějí inventarizaci a geodetické zaměření lokality a přemýšlejí, jak zvelebit botanickou zahradu nebo kudy povede naučná stezka. Aby získali inspiraci, pojedou na exkurzi do vybraných moravských arboret a čekají je i odborné přednášky renomovaných zahradních architektů. Vlastní návrhy budoucího arboreta studenti totiž vytvoří
sami a budou o nich rokovat se všemi partnery a facilitátorkou programu „Strom života“ – Hanou Vlčkovou koncem května 2005. Z tohoto komunitního plánování vzejde konečná podoba plánu arboreta, podle níž se bude realizovat úprava terénu a výsadba dřevin v příštím školním roce. A jaký je význam celého projektu? Ředitelka SOŠ Šumperk Mgr. Renata Slavotínková nám řekla: „Hlavním výstupem projektu bude pozitivní fyzická a estetická změna lokality a ozelenění města. Současně se stane arboretum a jeho naučná stezka jakousi „učebnou v přírodě“, kde představíme studentům a žákům šumperských škol i zájemcům z řad veřejnosti naše běžné dřeviny a rostliny i některé exoty. Projektem rovněž směřujeme k vytvoření oddychové zóny, kterou by mohli využívat studenti ubytovaní v domově mládeže v areálu školy i obyvatelé z okolního sídliště. Nesmíme také zapomenout na skutečnost, že takovéto typy projektů prohlubují aktivní přístup studentů k péči o životní prostředí, zlepšují jejich organizátorské schopnosti, komunikační dovednosti i smysl pro týmovou práci. Věřím, že zkušenosti z komunitního programu studenti i v budoucnu určitě uplatní ve svých profesích.“ Kontakt: SOŠ Šumperk, Veronika Víšková, Lucie Mastalerzová, Martina Kopřivová Tel.: 583 214 401 E-mail:
[email protected] Stranu připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
8
ZNÁTE JE? Československé školy v letech 2. světové války FRANTIŠEK MORKES
„Připomíná mi to české školství.“
KRESBA: RADEK STESKA
ŠANCE PRO DĚTI ZE ZÁKLADNÍCH ŠKOL
Útlá příručka vydaná Pedagogickým muzeem J. A. Komenského k šedesátému výročí ukončení 2. světové války je zajímavým studijním materiálem pro učitele i širokou veřejnost. V první části přináší publikace základní informace o českém školství v období let 1939 až 1945 v bývalém Protektorátu Čechy a Morava. Protože po ukončení války došlo opět k obnově samostatné Československé republiky, věnuje se autor ve své druhé části odlišnému vývoji slovenského školství ve válečných letech na území tehdy samostatného slovenského státu. Příručka byla vydána při příležitosti výstavy „České školy v letech 1939 až 1945“.
Dvě děti z České republiky budou v posádce mezinárodní dětské vesmírné expedice SPACE ONE 2005. Společně se svými kamarády z Belgie, Francie, Maďarska, Německa, Slovenska a Velké Británie projdou v týdnu od 31. října do 5. listopadu 2005 náročným výcvikem v Evropském vesmírném centru v belgickém Transinne (Euro Space Centre). Na závěr uskuteční simulovaný let, při kterém budou muset spoléhat jen na sebe.
Kritéria výběru dětských kosmonautů nejsou pevně stanovena, každá země si zvolí svá. Jedinou společnou podmínkou je věk do 15 let a znalost angličtiny. Expedice SPACE ONE 2005 volně navazuje na úspěšnou akci Expedice vesmír 2004. Cílem projektu je propagace vzdělanosti a touhy po zvládnutí překážek, popularizace zájmu o moderní kosmický výzkum mezi dětmi za využití ini-
ciativ mezinárodního roku fyziky. Prostředkem k tomu je simulovaný let mezinárodní dětské posádky na Měsíc. Výběr posádky ČR 1. kolo Prostřednictvím rozhlasu, novin, časopisů, internetu i dalších organizací budou děti vyzvány, aby se přihlásily do mezinárodní vesmírné posádky letící na Měsíc. Součástí přihlášky bude i malý test, který musí každý zájemce vyplnit a poslat organizátorům. Na základě testu vybere porota přibližně 100 postupujících do druhého kola. 2. kolo Vybraní kandidáti na členy posádky dostanou za úkol vypracovat projekt ve zvoleném oboru: geologie, astronomie, architektura atd. Projekty posoudí porota a vybere 30 nejlepších. Ti postupují do třetího kola. 3. kolo Konkurz – děti projdou výběrovým řízením, ve kterém odborníci prověří jejich teoretické i praktické dovednosti, zdravotní stav a psychickou odolnost. Porota vybere dva reprezentanty. PETR ZAPLETAL
POTKALI JSME SE S NESEHNUTÍM Co je to NESEHNUTÍ? Při surfování po internetu se naši studenti dozvěděli, že je to Nezávislé sociálně ekologické hnutí. Zaujalo nás, že jde převážně o dobrovolníky, kteří se zajímají o dění kolem sebe a kterým není lhostejné ničení životního prostředí. Navštívili jsme je v jejich centru na Údolní ulici v Brně a seznámili se s jejich činností. Dostali jsme od nich spoustu materiálů,
jež jsme využili k malé výstavce. Byli jsme velmi rádi, že pozvání na besedu přijal známý aktivista Milan Štefanec, který s námi diskutoval na téma „Zaostřeno na supermarkety“. Vysvětlil nám, že hnutí reaguje na expanzi obřích nákupních řetězců, která s sebou přináší řadu negativních jevů, a to například nárůst dopravy, zánik malých obchodů, zábor zelených ploch a řadu dalších pro-
blémů. „Některé argumenty jsou všeobecně známé, ale o spoustě věcí jsem neměla ani tušení,“ prohlásila Zdenka, studentka 3. ročníku střední školy. A my všichni jsme měli dobrý pocit, že jsou mezi námi lidé, kteří si jen nestěžují, ale aktivně se zapojují do akcí na ochranu lidských práv, práv zvířat a životního prostředí. BRONISLAVA LACKOVÁ DM Marie Steyskalové v Brně
zajímavosti z dějin školství u nás NAŘÍZENÍ V roce 1878 nařídilo vídeňské ministerstvo vyučování pražskému učitelskému ústavu, aby upravil chybný státní znak na školní budově. Na znaku byl žlutě vybarvený říšský orel v červeném poli, zatímco podle předpisů měl být černý orel v poli zlatém. ÚVAHY V roce 1873, kdy v souvislosti se světovou výstavou ve Vídni skončil dříve i školní rok, se uvažovalo o tom, zda by se letní prázdniny neměly natrvalo přesunout na celé měsíce červenec a srpen.
VÝZNAM V roce 1937 byl vydán Řád školních zahrad, který zdůrazňoval výchovný význam práce ve školní zahradě pro zjemnění dětské povahy, ale i pro pochopení ceny a hodnoty práce vlastní i cizí. POVOLENÍ V roce 1880 povolilo ministerstvo vyučování, že školníci smějí prodávat žákům pečivo, ovoce a psací potřeby. Zakázán měli prodej tiskopisů a všech knih. VÝROČNÍ ZPRÁVY V roce 1881 zdůraznila zemská
školní rada, aby ve výročních zprávách učitelských ústavů bylo patřičně uvedeno i to, zda a jak jsou kandidáti učitelství vzděláváni pro výuku slabomyslných, hluchých, slepých a zpustlých dětí. ODMĚNA V roce 1879 se ve školách konaly slavnostní akce k 25. výročí svatby císaře. Učitelé byli v hojném počtu odměněni k tomuto výročí raženou pamětní stříbrnou mincí. FINANČNÍ PODPORA V roce 1885 si vyžádala zemská školní rada zprávu, zda bylo
ve školách zavedeno splachování vodou v chlapeckých pisoárech. Pokud tomu tak nebylo, požadovala návrh řešení a přislíbila pro nápravu i finanční podporu. DOVOLENÁ Když se v roce 1886 chtěl nový ředitel pražského učitelského ústavu osobně představit ministrovi vyučování ve Vídni, musel si zemskou školní radu požádat o třídenní dovolenou. (Tuto rubriku připravujeme ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze)
9
Výuka německého jazyka v České republice Třetí, závěrečný díl miniseriálu o výuce cizích jazyků ve školách v České republice se zabývá výukou němčiny jako druhého nejvyučovanějšího jazyka na všech stupních škol nejen v celostátním průměru, ale také ve většině krajů, přičemž v některých regionech a na středních odborných učilištích je němčina dokonce jazykem převládajícím.
Základní školy
Vyšší odborné školy Němčina je druhým nejvyučovanějším jazykem také na úrovni vyšších odborných škol, studuje ji v celostátním průměru 56 procent žáků. Na nejvyšším místě v žebříčku mezikrajového srovnání
Podíly žáků učících se německý jazyk na ZŠ 100%
80%
60%
40%
20%
bickém kraji (56 procent) a Zlínském kraji. Na středních odborných školách se nejvíce žáků učí němčinu v Karlovarském kraji (77 procent), Ústeckém kraji
(22 procenta). Také v dalších regionech severozápadu a jihozápadu se němčina vyučuje ve zvýšené míře; jedná se o kraj Plzeňský (74 procenta), Jihočeský (70 procent),
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Olomoucký kraj
Pardubický kraj
Královéhradecký kraj
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Hlavní město Praha
0%
ČR celkem
Zde se učí němčinu 28 procent žáků učících se cizí jazyk. První místo v žebříčku mezikrajového srovnání zaujímá Karlovarský kraj podílem 54 procent. (Němčina se zde vyučuje do značné míry na úkor angličtiny, kterou studuje pouze 47 procent dětí navštěvujících základní školy, což je nejméně v celé zemi.) Další místa obsazují kraje: Plzeňský (45 procent), Jihočeský (41 procento) a Ústecký (39 procent), jedná se tedy o regiony sousedící s německy mluvícími zeměmi. Nejmenší podíly učících se němčinu se vyskytují v Praze (16 procent), ve Zlínském (19 procent), Moravskoslezském (20 procent) a Královéhradeckém kraji (20 procent), což jsou oblasti, kde převládá angličtina.
Na středních odborných učilištích němčina převládá nad angličtinou (48 procent) v celorepublikovém měřítku i ve většině krajů. Nejvýrazněji vystupuje do popředí Karlovarský kraj, kde jednoznačně dominuje němčina (88 proc e n t ) n a ú ko r a n g l i č t i n y
leží Karlovarský kraj s podílem 91 procento, následuje kraj Jihočeský (75 procent), Plzeňský (71 procento) a Moravskoslezský (70 procent). Nejméně se němčině věnují žáci v Olo-
Podíly žáků učících se německý jazyk na SŠ
Typ školy Gymnazisté se nejvíce němčinou zabývají v Jihočeském kraji (78 procent), v Karlovarském kraji (70 procent), v Plzeňském kraji (68 procent) a v Libereckém kraji (67 procent). Nejméně naopak v Moravskoslezském kraji (53 procenta), v Praze (54 procenta), Pardu-
80%
60%
40%
20%
(67 procent), Jihočeském kraji (67 procent) a na Vysočině (67 procent), nejméně v Praze (41 procento), Karlovarském kraji (48 procent) a Olomouckém kraji (49 procent). Při pohledu na jednotlivé typy středních škol je vidět, že nejvyšší podíl žáků, kteří studují německý jazyk, je na středních odborných učilištích (56 procent).
Ústecký (67 procent) a o Vysočinu (67 procent). Jinak je tomu v Praze, kde se naopak nejvíce žáků učí angličtinu (71 procento) a němčina ustupuje do pozadí, věnuje se jí pouze 36 procent žáků. Obdobná situace je v kraji Moravskoslezském (47 procent), Zlínském (47 procent) a Olomouckém (49 procent).
Karlovarský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Vysočina
Liberecký kraj
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Pardubický kraj
Královéhradecký kraj
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
0%
Hlavní město Praha
Rovněž zde je němčina druhým nejvyučovanějším jazykem, studuje ji v průměru 57 procent žáků. Na severozápadě a jihozápadě republiky je dokonce dominantním cizím jazykem. V Karlovarském kraji se němčině věnuje 79 procent středoškoláků, v Jihočeském kraji 71 procento, v Plzeňském kraji 69 procent a v Ústeckém kraji 67 procent. Nejméně se němčina vyučuje v Praze (44 procenta žáků), Olomouckém (51 procento) a Zlínském kraji (51 procento).
100%
ČR celkem
Střední školy
mouckém kraji (29 procent), Středočeském kraji (46 procent) a v Praze (46 procent). I zde je třeba připomenout, že volba konkrétního cizího jazyka je závislá na tom, co škola může nabídnout, i na tom, který cizí jazyk je pro daný obor vhodnější. ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
10
NÁROK NA NÁHRADNÍ TERMÍN MATURITNÍ ZKOUŠKY Nové ustanovení § 25 odst. 7 vyhlášky č. 442/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 672/2004 Sb., stanoví, že žák, který se nedostaví ke konání maturitní zkoušky pro vážné důvody, je povinen omluvit se předsedovi zkušební komise nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky. V případě, že zkušební komise uzná omluvu žáka, má žák právo na stanovení náhradního termínu této zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. Touto poslední větou byla odstraněna výkladová nejasnost, zda se termín, ke kterému se žák nedostavil bez omluvy nebo mu omluva nebyla uznána, posuzuje jako neúspěšný či nikoli. Nové ustanovení § 25 odst. 6 citované vyhlášky stanoví, že žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 5 let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.
Z ustanovení § 8 odst. 1 a 2 citované vyhlášky pak vyplývá, že studium ve střední škole se řádně ukončuje maturitní zkouškou konanou nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a nejpozději do 20. června školního roku, ve kterém žák úspěšně ukončil čtvrtý ročník střední školy. To znamená, že pětileté období pro vykonání maturitní zkoušky uplyne 20. června pět let poté, co měl žák maturitní zkoušku poprvé konat. Za termín rozhodný pro uplynutí pěti let je nutné počítat nejzazší termín pro konání maturitní zkoušky stanovený platnými právními předpisy, nikoliv konkrétní termín stanovený ředitelem dané střední školy, neboť ten nezaručuje stejné postavení pro všechny žáky. Po marném uplynutí této pětileté lhůty ztrácí žák možnost konat maturitní zkoušku. Dále byl výše zmíněnou novelou upřesněn postup v případech, kdy žák zkoušku zahájí, avšak z nějakých důvodů nedokončí. Nové ustanovení § 25 odst. 8 citované vyhlášky stanovuje, že jestliže žák po
zahájení některé zkoušky, která je součástí maturitní zkoušky, od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že žákovi je z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku, která je součástí maturitní zkoušky, může zkušební komise žákovi stanovit náhradní termín této
zkoušky. Používá-li žák při některé zkoušce, která je součástí maturitní zkoušky, nedovolené pomůcky nebo jinak vážně narušuje její průběh, může jej předseda zkušební komise ze zkoušky vyloučit; v tom případě se opět posuzuje, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. www.msmt.cz
MŠMT K PŘÍMÉ PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI NAD STANOVENÝ ROZSAH Zákonem o pedagogických pracovnících se realizovala změna zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost. Do tohoto zákona byl doplněn nový § 8a, který zavedl nový příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Jeho smyslem bylo „zlegalizovat“ dosavadní praxi, kdy přímá pedagogická činnost, kterou vykonávali pedagogičtí pracovníci v rámci pracovní směny nad ředitelem stanovený rozsah, byla posuzována a odměňována jako práce přesčas, i když se o práci přesčas ve smyslu § 83 odst. 6 zákoníku práce nejednalo, nebo byla odměňována formou osobního příplatku nebo odměn, tj. nenárokových složek platu, jejichž výše se na školách lišila. MŠMT navrhovalo tento příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku. V poslanecké sněmovně však byl přijat i přes negativní postoj MŠMT pozměňovací návrh, který tento příplatek zdvojnásobil. Argumentace poslanců spočívala v tom, že je třeba zaplatit nejen vlastní odučenou hodinu nad stanovený rozsah, ale i přípravu na ni. Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah však nelze považovat za opatření, přijaté s cílem obecného zvýšení úrovně odměňování pedagogických pracovníků. A proto jeho dopady nelze hodnotit jako nárok na zvýšení zdrojů státního rozpočtu. Institut tohoto
příplatku může do jisté míry nahradit stávající systém odměňování za mimořádné práce formou mimořádných odměn a ze zdrojů vyplácených dosud na tyto mimořádné odměny může být tento dopad také kryt. Tento příplatek se týká všech kategorií pedagogických pracovníků „veřejných“ škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení. MŠMT si je vědomo negativních důsledků, které toto rozhodnutí přineslo školám a školským zařízením. Nejde přitom jen o čistě ekonomické důsledky, které pedagogičtí pracovníci bezprostředně pociťují například při snižování nenárokových složek platu, ale i o důsledky, které se promítají do dalších oblastí, například omezené uvolňování pedagogických pracovníků na akce v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přestože MŠMT nepokládá současnou úpravu ustanovení § 8a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost, za optimální, je třeba současně konstatovat, že ředitelé škol a školských zařízení jsou jako představitelé státní správy povinni postupovat v souladu se zákonem. PaedDr. JAROSLAV MŰLLNER, náměstek ministryně pro regionální školství
ŽÁDOST O DOTACE SIPVZ MUSÍ BÝT PODÁNA DO 12. ČERVNA Dotace je určena pro základní umělecké školy, jazykové školy, samostatné mateřské školy, sloučené školy, které vznikly ze škol zelených a červených, malé školy s nejvýše 150 žáky a pro Informační centra SIPVZ. Způsob podání žádosti a pravidla čerpání upravuje metodický pokyn MŠMT čj.: 17 123/2005-55. Nové dotace, využitelné opět na zajištění P I – ICT vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci projektu SIPVZ, P II – zajištění vzdělávacího programového vybavení a informačních zdrojů a na P III – nákup, pronájem, upgrade a rozšíření infrastruktury, jsou následující:
• vybrané školy (základní umělecké školy nebo jazykové školy s právem SJZ) – 25 000 korun na školu, • samostatné mateřské školy (netýká se například mateřských škol, které jsou součástí ZŠ) – 1000 Kč na pedagogického pracovníka, • sloučené školy, které vznikly ze škol vybavených i nevybavených v rámci realizace I. etapy SIPVZ tak, jako by byly školami dosud nevybavenými, pokud mají více než 150 žáků – 140 korun na žáka, užití pouze na P III, • malé školy s počtem maximálně 150 žáků, a to i v případě, že tyto malé školy již žádaly o dotaci
podle předchozího metodického pokynu k dotacím čj. 27 670/2004551 – 20 000 Kč pro školu, užití pouze na P III, • Informační centra SIPVZ – 10 000 Kč pro školu, užití pouze na P II k podpoře tvorby výukových objektů. Školy mohou požádat o dotaci na formulářích přiložených k metodickému pokynu (ale pouze o jednu formu dotace), prostřednictvím odboru školství krajského úřadu, respektive církevní a přímo řízené organizace přímo na odbor SIPVZ MŠMT, a to nejpozději do neděle 12. června 2005. Pro zjednodušení administrace je od 16. května 2005
školám i krajům k dispozici na stránkách http://is.e-gram.cz/ elektronický formulář s možností jeho tisku a odeslání příjemci. Důležité je, že nelze kumulovat více žádostí, tedy například malá škola – informační centrum si vybere buď dotaci jako malá škola, nebo jako informační centrum. Účelové dotace budou poskytnuty krajským úřadům, které budou dotaci školám rozepisovat. Církevním školám nebo přímo řízeným organizacím MŠMT budou dotace poskytovány přímo z MŠMT. Za efektivní využití dotace a její správné vyúčtování je odpovědný ředitel školy. www.msmt.cz
11
Partnerství bude pokračovat Již skoro tři čtvrtě roku trvá partnerství mezi Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra České Republiky a Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství, které vzniklo na základě smlouvy podepsané na podzim loňského roku.V jeho rámci proběhlo již několik projektů, o kterých jsme Vás na našich stránkách informovali. Nyní se ptáme generálního ředitele ZP MV ČR ing. Karla Šatery, PhD., MBA a místopředsedy ČMOS PŠ pana PhDr. Jiřího Valenty na zhodnocení uplynulého období a jejich názory.
Pane generální řediteli, tři čtvrtě roku je přeci jen dlouhá doba ve spolupráci dvou partnerů. Jak Vy hodnotíte již realizované projekty a spolupráci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR s odbory a resortem školství? Naši spolupráci hodnotím, tak jako po celou dobu našich dosavadních vztahů, velmi kladně. Myslím si, že naše spolupráce přinesla jednoznačná pozitiva. Za těch osm, devět měsíců jsme oslovili mnoho členů odborového svazu, pedagogů, pracovníků ve školství a nabídli jim naše produkty, především v oblasti prevence. Výsledné produkty naší nabídky jsme konzultovali s odborníky z odborového svazu tak, abychom dokázali nabídnout přesně to, co učitelé potřebují. V rámci svého náročného povolání je jejich zdraví vystaveno větší zátěži a stresu než u ostatních povolání. To si plně uvědomujeme a snažíme se i při realizaci dalších projektů vycházet vstříc. Realizovali jsme například pilotní kurzy a školení proti stresu a pracovnímu vyhoření, jako jediná zdravotní pojišťovna jsme se zúčastnili veletrhu Schola nova a pravidelně se také snažíme prostřednictvím Vašeho časopisu pedagogy informovat o novinkách a zajímavostech a o našich postojích.
Podobně jako pan generální ředitel hodnotím i já naši vzájemnou spolupráci, naše partnerství, velmi pozitivně. ZP MV ČR dokázala, že nabídku a péči o své pojištěnce z řad učitelů, pedagogů a pracovníků ve školství myslí vážně a po celou dobu smluvního vztahu reaguje na potřeby resortu školství a aktivně se podílí na již zmiňovaných akcích, jako byly pilotní kurzy proti stresu a pracovnímu vyhoření, nebo naše společná expozice na školském veletrhu v Praze. Myslím si však, že prostor pro rozvoj našeho partnerství určitě existuje, a že v následujících měsících se nám společně podaří předložit další zajímavé
výsledky naší spolupráce a realizovat navržené projekty. Musím konstatovat, že o produkty v rámci prevence a příspěvky v rámci nabídky pro resort školství je mimořádný zájem z řad našich členů i od dalších kolegů. Pane generální řediteli, můžete nám tedy nastínit další kroky ve společné spolupráci? Chci říci, že partnerství bude pokračovat. V těchto dnech se společně s vedením odborů sejdeme a důkladně projednáme další konkrétní kroky a případné projekty, které bychom ve II. pololetí letošního roku realizovali. Myslím si, že v rámci uplynulých měsíců naší spolupráce máme dostatek zkušeností a poznatků, které nám pomohou připravit neméně zajímavou nabídku pro resort školství a učitelům a pracovníkům ve školství ji pak budeme prezentovat na začátku nového školního roku. Děkujeme za informace.
Pane místopředsedo, je z Vašeho pohledu dosavadní spolupráce se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra České Republiky pro odborový svaz výhodná? Jak ji hodnotíte Vy?
infolinka
844121121 internet www.zpmvcr.cz
infomail
[email protected]
více informací a objednávky: telefonické centrum služeb 800 123 456 | www.internetexpres.cz | značkové prodejny TELEPOINT a TELEPOINT PARTNER
INSGRAF s.r.o. Merkur, Okrajová 1636/4C, 736 01 Havířov Podlesí tel. 596 414 056, 596 414 057; fax. 596 411 715, e-mail:
[email protected] www.insgraf.cz
■
Počítačový stůl HARRY I Pro děti od 6 let Původní cena včetně DPH 1.785 Kč Akční cena včetně DPH: 1.426 Kč
užijte si neomezený vysokorychlostní internet
Počítačový stůl HARRY II Pro děti od 6 let Původní cena včetně DPH: 1.880 Kč Akční cena včetně DPH: 1.642 Kč
rozjeďte to až 20× vyšší rychlostí než u vytáčeného připojení neohlížejte se na čas strávený na internetu a buďte on-line 24 hodin denně buďte zabezpečeni proti podvodným přesměrováním
Školní židle D-616 vel. 3 konstrukce červená Školní židle D-616 vel. 4 Konstrukce žlutá Školní židle D-616 vel. 5 Konstrukce červená Původní cena včetně DPH: 631 Kč Akční cena včetně DPH: 550 Kč
■
(platí do vyprodání zásob)
■
AČNÍ NABÍDKA ZBOŽÍ ZA SNÍŽENÉ CENY
Se službou Internet Expres se z pohodlí domova dostanete k informacím a zábavě na internetu rychle a bezpečně.
INZERCE INZERCE INZERCE
PŘEDPLATNÉ TÝDENÍKU ŠKOLSTVÍ UPOZORNĚNÍ PRO PŘEDPLATITELE: Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám ......................... předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: ....................................................................... ................................................................................................................................ Adresa:.......................................................................................................................... ........................................................................... PSČ dodací pošty:...................... E-mail: ........................................................................................................................... Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): ............................... Datum: .......................
Číslo 21
25. května 2005
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 740 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce: Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. E-mail: spojení na členy redakce – „příjmení”@tydenik-skolstvi.cz. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
