P a ř í ž s k ý h ř b i t o v P è r e L a c h a i s e z p o h l e d u

Pařížský hřbitov Père–Lachaise z pohledu cestovního ruchu

Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří mi poskytli pomoc v souvislosti s touto bakalářskou prací, především pak mému vedoucímu práce RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné konzultace a inspirující podněty plynoucí z jeho silného osobního zanícení pro zpracovávané téma. Oceňuji také vstřícný přístup Ing. Alice Šedivé Neckářové, která provedla kontrolu mnou vytvořené kalkulace poznávacího zájezdu. Velice si vážím podnětných připomínek a rychlého zodpovězení dotazů akademickým malířem Vladimírem Netoličkou. Své rodině a kamarádům bych ráda poděkovala za podporu při shromažďování podkladů a aktivní účast v dotazníkovém šetření. Svému příteli bych ráda poděkovala za trpělivost a psychickou podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P a ř í ž s k ý h ř b i t o v P è re – L a c h a i s e z p o h l e d u cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Petra Velebová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013

Copyright © 2013 Petra Velebová.

Abstrakt VELEBOVÁ, Petra: Pařížský hřbitov Père-Lachaise z pohledu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 121 stran Bakalářská práce popisuje hlavní zajímavosti hřbitova Père–Lachaise a dalších dvou největších pařížských pohřebišť, Montmartru a Montparnassu, z pohledu českého turisty. Místa porovnává a posuzuje jakožto kulturní a přírodní atraktivitu uprostřed francouzské metropole. Dále na základě průzkumu vytváří ucelený podklad pro přípravu poznávacího zájezdu. Klíčová slova: Bakalářská práce. Dotazník. Edith Piaf. Kalkulace. Montmartre. Montparnasse. Paříž. Poznávací zájezd. Père–Lachaise. Trasa.

Abstract VELEBOVÁ, Petra: The Père-Lachaise cemetery of Paris from the tourism industry point of view. Thesis. The College of Polytechnics Jihlava. The department of Tourism. The thesis supervisor RNDr. Milan Kameník.The grade of special qualification: The Bachelor degree. Jihlava 2013. 121 stran The thesis deals with the main attractions of the Père–Lachaise cemetery and the other two biggest cemeteries of Paris – Montmartre and Montparnasse from the Czech tourist´s point of view. It compares the places and regards them as cultural and natural attractions in the centre of the French capital. Also, on the basis of the research, it forms a coherent foundation for preparing an excursion tour. The key words: Thesis. Research. Edith Piaf. Calculation. Montmartre. Montparnasse. Paris. Excursion tour. Père–Lachaise. Route.

7

Předmluva Tato bakalářská práce je určena zájemcům z řad odborníků, provozovatelům cestovních kanceláří hledajícím nový atraktivní produkt, ale i zainteresovaným zástupcům veřejnosti, kteří si chtějí vytvořit ucelenou představu o nejvýznamnějších pařížských hřbitovech, zvláště pak o největším z nich Père–Lachaise. Všem vyjmenovaným přináším ucelený náhled na tyto dosud nedostatečně zkoumané pařížské atraktivity a ukazuji potenciál pro jejich komerční využití v oblasti cestovního ruchu. Kdokoli zde může nalézt inspiraci k netradiční návštěvě Paříže, včetně doporučené dopravy, ubytování a optimálního časového průběhu cesty. Provedla jsem výběr z volně dostupných materiálů, prozkoumala jsem internetové zdroje, vyhledala související témata v tištěných publikacích encyklopedického typu a prostudovala cestovatelská periodika. Nabytý soubor informací je zpracován do první obecné části, která si klade za cíl popsat v souvislostech nejzajímavější atraktivity pařížských pohřebišť. Ve druhé části se zabývám praktickým využitím získaných informací. Abych dokázala odhadnout míru atraktivity zkoumaných destinací a zjistila priority potenciálních klientů, provedla jsem dotazníkové šetření s využitím komfortní internetové aplikace Survio.com. Pro lepší pochopení pohledu běžného spoluobčana jsem zpracovala a analyzovala statistická data vytvořená na základě odpovědí 205 respondentů. V praktické části jsem se pokusila vžít do role delegáta cestovní kanceláře, který má za úkol provést návštěvníky po hřbitově a poutavě okomentovat zastavení u každého z vybraných hrobů světových velikánů. Celá práce je doplněna obrazovým materiálem, návrhem reklamního prospektu, jenž by mohl navrhovaný poznávací zájezd dobře propagovat. Pro rychlé získání zpětné vazby, tj. bezprostředních pocitů účastníků zájezdu, přikládám i vzor formuláře, který by mohl zásadně pomoci k optimalizování poskytované služby a rychlému odstranění případných nedostatků. Měla bych radost, kdyby byl tento materiál využit k přípravě zajímavého cestovatelského zážitku, nebo pokud by posloužil jako významný podklad k vytvoření úspěšného produktu některé z cestovních kanceláří.

8

Obsah 1

Neobvyklé procházky Paříží ................................................................................... 19 1.1

2

Atmosféra parků, trhů a hřbitovů ..................................................................... 19

1.1.1

Parky ......................................................................................................... 19

1.1.2

Pantheon – pohřebiště slavných osobností ............................................... 21

1.1.3

Hřbitovy - hroby homosexuálů a labužníků ............................................. 22

Srovnání třech největších pařížských hřbitovů ....................................................... 23 2.1

Cimetière de Montmartre ................................................................................. 23

2.2

Cimetière du Montparnasse.............................................................................. 26

2.3

Cimetière du Père–Lachaise ............................................................................. 29

2.3.1

Allan Kardec ............................................................................................. 32

2.3.2

Victor Noir ................................................................................................ 33

2.3.3

Jan Kašpar Debureau ................................................................................ 33

2.3.4

Amedeo Modigliani .................................................................................. 35

2.3.5

Edith Piaf .................................................................................................. 36

2.3.6

Paul Éluard ................................................................................................ 37

2.3.7

Oscar Wilde .............................................................................................. 37

2.3.8

Guillaume Apollinaire .............................................................................. 38

2.3.9

Marcel Proust ............................................................................................ 38

2.3.10

Abélard a Heloisa...................................................................................... 39

2.3.11

Thomas Coutur ......................................................................................... 40

2.3.12

Felix Faure ................................................................................................ 40

2.3.13

Jim Morrison ............................................................................................. 41

2.3.14

Honoré de Balzac ...................................................................................... 42

2.3.15

Rachel ....................................................................................................... 42

2.3.16

Michel Ney ............................................................................................... 42

2.3.17

Félix Tournachon ...................................................................................... 43

2.3.18

Simone Signoretová .................................................................................. 43

2.3.19

Sarah Bernhardtová................................................................................... 43

2.3.20

Jacques–Louis David ................................................................................ 44

2.3.21

Villiers de lÍsle Adam .............................................................................. 44

2.3.22

Isadora Duncanová ................................................................................... 44

9

2.3.23

Gertruda Steinová a Alexandr Staviski ..................................................... 44

2.3.24

Alfred de Musset ....................................................................................... 45

2.4

3

Père–Lachaise jako přírodní atraktivita ........................................................... 45

2.4.1

Père–Lachaise je také zeleným místem uprostřed Paříže ......................... 46

2.4.2

Ochrana hřbitova Père–Lachaise .............................................................. 46

Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................................... 48 3.1

Detailní výsledky výzkumu.............................................................................. 49

3.2

Subjektivně posouzené nedostatky a pravděpodobné nepřesnosti

dotazníkového šetření ................................................................................................. 62 4

Trasa na hřbitově Père–Lachaise ............................................................................ 63 4.1

4.1.1

Heloise a Abélard...................................................................................... 65

4.1.2

Jim Morrison ............................................................................................. 67

4.1.3

Amedeo Modigliani .................................................................................. 68

4.1.4

Edith Piaf .................................................................................................. 70

4.1.5

Mur des Fédérés ........................................................................................ 72

4.1.6

Oscar Wilde .............................................................................................. 73

4.1.7

Marcel Proust ............................................................................................ 75

4.1.8

Guillaume Apollinaire .............................................................................. 76

4.1.9

Honoré de Balzac ...................................................................................... 78

4.1.10

Fryderyk Chopin ....................................................................................... 80

4.1.11

Molière a La Fontaine ............................................................................... 82

4.2 5

Příprava průvodce ............................................................................................ 64

Rozloučení průvodce ........................................................................................ 84

Návrh poznávacího zájezdu .................................................................................... 85 5.1

Charakteristika zájezdu .................................................................................... 85

5.2

Ubytování ......................................................................................................... 87

5.3

Okružní jízda .................................................................................................... 88

5.4

Doprava ............................................................................................................ 89

5.5

Transfer na letiště ............................................................................................. 91

5.5.1

Autobusy 350 a 351 .................................................................................. 91

5.5.2

Přesun metrem z Place de la Nation na Porte de Montreuil ..................... 91

5.6

Doprava po Paříži - PARIS VISITE ................................................................ 91

5.7

Program poznávacího zájezdu.......................................................................... 92

5.7.1

Den první .................................................................................................. 92 10

5.7.2

Den druhý ................................................................................................. 92

5.7.3

Den třetí .................................................................................................... 93

5.8

Časový harmonogram poznávacího zájezdu .................................................... 94

5.8.1

Den první .................................................................................................. 94

5.8.2

Den druhý ................................................................................................. 96

5.8.3

Den třetí .................................................................................................... 98

5.9

Předběžná kalkulace zájezdu.......................................................................... 100

5.9.1

Nepřímé náklady ..................................................................................... 100

5.9.2

Přímé náklady ......................................................................................... 101

6

Shrnutí, výsledky práce......................................................................................... 103

7

Závěr ..................................................................................................................... 104

8

Soupis bibliografických citací .............................................................................. 106

9

8.1

Elektronické zdroje ........................................................................................ 106

8.2

Monografie ..................................................................................................... 108

8.3

Seriálové publikace ........................................................................................ 108

8.4

Nepoužitá související literatura (monografie) ................................................ 109

Přílohy................................................................................................................... 111 Seznam příloh ........................................................................................................... 111

11

Seznam ilustrací a seznam tabulek Grafy 1.

Navštívil/a jste někdy Paříž?................................................................................... 49

(Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R) 2.

Slyšel/a jste někdy o hřbitově Père – Lachaise? ..................................................... 49


Znáte nějakou významnou osobnost, která je pohřbena na Cimetière du Père –

Lachaise? ........................................................................................................................ 50 (Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R) 4.

Při návštěvě hřbitova Père – Lachaise byste měl/a zájem o ................................... 51


Při prohlídce hřbitova Père – Lachaise byste měl/a největší zájem o návštěvu

hrobek ............................................................................................................................. 52 (Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R) 6.

Jak dlouho byste se chtěl/a na hřbitově Père – Lachaise zdržet?............................ 53


Zajímaly by Vás také informace o hřbitově Père – Lachaise jako velkém pařížském

parku?.............................................................................................................................. 54 (Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R) 8.

Pantheon je .............................................................................................................. 55


Pantheon leží na ...................................................................................................... 55


Bylo by pro Vás zajímavé navštívit hřbitovy a pohřebiště Montmartre,

Montparnasse či Pantheon? ............................................................................................ 56 (Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R) 11.

Zúčastnil/a byste se poznávacího zájezdu Nejkrásnější pařížské hřbitovy a

pohřebiště? ...................................................................................................................... 56 (Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R) 12

12.

Jaké roční období považujete za nejvhodnější pro poznávací zájezd do Paříže? 57


Jak dlouhý by měl poznávací zájezd být? ............................................................ 58


Jakému způsobu dopravy byste dal/a přednost? .................................................. 58


Kolik byste byl/a ochoten/ochotna zaplatit za poznávací zájezd? ....................... 59


Jste muž nebo žena? ............................................................................................. 59


Do jaké věkové kategorie spadáte? ...................................................................... 60


Jaké je Vaše nevyšší dosažené vzdělání? ............................................................ 60


Z jakého kraje pocházíte? .................................................................................... 61


Pocházíte-li z kraje Vysočina, zaznamenejte, prosím, okres ............................... 61

(Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R)

Obrázky Obr. 1: Plán hřbitova Père – Lachaise s vyznačenou trasou prohlídky………....... ....... 63 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en) Obr. 2: Heloise a Abélard ............................................................................................... 66 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

Obr. 3: Jim Morrison ...................................................................................................... 68 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

13

Obr. 4: Amedeo Modigliani ............................................................................................ 70 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

Obr. 5: Edith Piaf ............................................................................................................ 72 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en) Obr. 6: Mur des Fédérés ................................................................................................. 73 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

Obr. 7: Oscar Wilde ........................................................................................................ 74 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

Obr. 8: Marcel Proust...................................................................................................... 76 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

Obr. 9: Guillaume Apollinaire ........................................................................................ 78 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en) Obr. 10: Honoré de Balzac ............................................................................................. 80 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

Obr. 11: Fryderyk Chopin ............................................................................................... 82 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en) Obr. 12: Molière a La Fontaine ...................................................................................... 84 (Zdroj: http://www.pere-lachaise.com/perelachaise.php?lang=en)

14

Tabulky Tab. 1: Let Praha - Paříž ................................................................................................. 89 Tab. 2: Let Paříž - Praha ................................................................................................. 90 Tab. 3: Cena dopravy ...................................................................................................... 90 Tab. 4: Časový harmonogram prvního dne .................................................................... 94 Tab. 5: Časový harmonogram druhého dne .................................................................... 96 Tab. 6: Časový harmonogram třetího dne ...................................................................... 98 Tab. 7: Kalkulace nepřímých nákladů .......................................................................... 100 Tab. 8: Kalkulace přímých nákladů .............................................................................. 101 Tab. 9: Kalkulace celkové ceny zájezdu ....................................................................... 102

15

Úvod Téma Pařížský hřbitov Père–Lachaise z pohledu cestovního ruchu jsem si vybrala, protože mám blízký vztah k francouzské kultuře, jenž pramení z mého dlouholetého studia francouzského jazyka. Osobně jsem Paříž navštívila a po absolvování nabytého programu třídenního zájezdu musím přiznat, že pokud si chce člověk udržet příjemný pocit z takového zájezdu, existuje pouze omezené množství míst, která je možné v daném časovém úseku pohodlně navštívit. V opačném případě zůstává zpravidla pouze lehce rozpačitý dojem a únava způsobená nezvyklým vypětím. Záleží samozřejmě také na povaze konkrétního turisty. Místo, jakým je výše uvedený hřbitov, ztělesňuje odkaz na velkou část nejvýznamnějších osobností pařížského kulturního i politického života a přímo se nabízí pro využití v cestovním ruchu. Účastník běžného poznávacího zájezdu po Paříži je zpravidla zahlcen nejnavštěvovanějšími a nejznámějšími památkami a tohle významné místo zůstává neprávem opomíjeno. Návštěvu zmiňovaných míst lze též považovat za jakýsi přirozeně navazující kulturní zážitek pro člověka, jenž Paříž poznal, chce se do ní vrátit a zažít něco nevšedního a povznášejícího. Přitom si i nenásilnou formou doplní znalosti o světových osobnostech a získá inspiraci pro případné získávání dalších poznatků. Prohlídku lze pojmout i jako pouhou romantickou procházku nádherným parkem uprostřed chaotického velkoměsta. Cílem práce je vyhledání podkladů o velkých pařížských pohřebištích se zvláštním zřetelem na hřbitov Père–Lachaise a zhodnocení těchto míst z pohledu cestovního ruchu České republiky. Místa jsou posouzena a vzájemně srovnávána jako kulturní a přírodní atraktivity ve středu francouzské metropole. Dalším záměrem je provést dotazníkové šetření, jehož výsledky se následně využijí k sestavení poznávacího zájezdu a zvláště pak k sestavení optimální prohlídkové trasy po hřbitově Père–Lachaise. Pomocí internetové aplikace je osloven dostatečný počet osob různých věkových skupin. Hlavním zjištěním provedeného výzkumu je nízké obecné povědomí o zkoumaném druhu atraktivit nacházejících se v jinak dobře známé evropské metropoli, to vše v kontrastu s jejich překvapivě vysokým potenciálem k využití v cestovním ruchu. Bakalářská práce předkládá přehled nejatraktivnějších místních hrobů, vysvětluje jejich charakter po architektonické stránce a popis vhodně doplňuje o poznatky a souvislosti ze života pohřbených osob tak, aby celkový dojem byl poutavý pro českého

16

návštěvníka. Vzniká tak komplexní materiál přímo využitelný pro potřeby cestovní kanceláře, která se rozhodne takový produkt uvést na trh. V závěru je nastíněn další možný postup pro rozšířený výzkum a způsob, jak zkoumaná místa vhodně představit českému turistovi. Provedla jsem rešerše dostupných informačních zdrojů, vztahujících se jakýmkoliv způsobem k jednomu z největších pařížských hřbitovů Père–Lachaise. Následovalo prozkoumání internetových zdrojů, kde se mi podařilo nalézt výjimečně kvalitně zpracovanou webovou stránku, věnující se výhradně tomuto pařížskému klenotu. Součástí je i virtuální prohlídka s odkazem na hroby nejvýznamnějších spisovatelů, umělců, politiků, státníků a ostatních světově proslulých osobností posledních více než dvou století. Každé zastavení je doplněno uměleckými fotografiemi hrobů a souvisejících artefaktů symbolicky vyjadřujících význam pohřbených osobností pro společnost. Při náhodném vyhledávání pod klíčovým slovem Père–Lachaise jsem narazila i na značné množství odkazů vyzdvihujících uměleckou stránku místa, kde jednotliví umělci, zpravidla fotografové, vystavují své netradiční pohledy pořízené na hřbitově, které zároveň dokazují, že se nejedná pouze o místo posledního odpočinku, ale také o inspirující oázu klidu, místo významných historických událostí a nádherný přírodní park jakoby předurčený k romantické procházce v jakémkoli ročním období. Velké množství podnětů jsem čerpala z literatury v tištěné podobě, tedy článků v časopisech, novinách a v odborných publikacích seznamující čtenáře s pohnutými osudy pohřbených osobností. Nelze opomenout ani inspirující konzultace s vedoucím bakalářské práce, který nejednou prokázal svoje osobní zaujetí o zpracovávané téma. V teoretické části jsem se zabývala srovnáním třech největších pařížských hřbitovů Cimetière du Montparnasse, Cimetière de Montmartre a Cimetière du Père–Lachaise. Pro každý z nich jsem vybrala nejvýznamnější osobnosti pohřbené na jednotlivých hřbitovech a zevrubným popisem jsme představili každé pietní místo, jeho vzhled, architekturu a atmosféru související s pohnutými osudy pohřbených. Zaměřila jsem se nejen na význam kulturní a přírodní památky pro společnost, ale i na potenciál, který dané místo může nabídnout z pohledu cestovního ruchu. Žádná mně známá cestovní kancelář nenabízí poznávací zájezd do Paříže, který by ve svém programu vyhradil dostatečný čas k prohlídce tak významných míst. Dle mého názoru si tak významné památky si nezaslouží být tolik opomíjeny, a proto jsem se na vysvětlení tohoto jevu zaměřila ve druhé části práce.

17

V praktické části jsem se věnovala vytvoření dotazníku v on-line systému Survio.com obsahujícím dvacet otázek. V dotazníkovém šetření jsem oslovila přibližně dvě stě respondentů převážně z kraje Vysočina. Největší podíl zaujímali mladí lidé ve věku osmnáct až dvacet pět let, menší část pak tvořili ostatní věkové skupiny. Průzkum pokrývá všechny věkové kategorie a zaměřuje se na celkové povědomí o pařížských hřbitovech a pohřebištích a také na jejich potenciálu pro případné pořádání poznávacího zájezdu. V případě uskutečnění takového zájezdu mě dále zajímalo, které pohřbené osobnosti by se měly stát lákadlem a jak by takový zájezd měl vypadat. Zároveň předkládáme návrh poznávacího zájezdu včetně jeho předběžné kalkulace. Třídenní zájezd zavede účastníky na tři nejvýznamnější pařížské hřbitovy, představí Paříž prostřednictvím okružní jízdy autobusem, nabídne dostatek individuálního volna v pařížském prostředí k pohodlnému zajištění občerstvení a poskytne prostor k zakoupení upomínkových předmětů a návštěvě dalších zajímavostí podle vlastního výběru. Trasa prohlídky na hřbitově Père–Lachaise je detailně rozpracovaná. Průvodce ji může využít pro přípravu komentáře v průběhu návštěvy. Návštěvník, který načerpal atmosféru metropole, dostane v závěru posledního dne možnost vystoupat na nejproslulejší pařížskou dominantu, Eiffelovu věž, a symbolicky se tak rozloučit. Ještě dříve než z účastníka vyprchají zážitky, přemístí se s využitím komfortní letecké dopravy Českých aerolinií zpět do České republiky. Pro zabavení klientů při více než hodinovém letu, rozdá delegátka stručný dotazník zaměřený na spokojenost účastníků s průběhem absolvovaného zájezdu. Takto provedené dotazníkové šetření dává záruku vysoké návratnosti vyplněných anketních lístků. Cestovní kancelář tak získá cennou zpětnou vazbu, na jejímž základě může služby inovovat a zlepšit. Atraktivita zájezdu bude hodnocena bezprostředně a případné nedostatky se projeví okamžitě. Pro uvedení nového produktu na trh je nezbytná příprava atraktivního propagačního materiálu. Jeho návrh předkládám k posouzení v příloze.

18

1 Neobvyklé procházky Paříží 1.1 Atmosféra parků, trhů a hřbitovů Až budete v hlavním městě Francie, Paříži, na klidném místě popíjet beaujolais, nebudete mít kam spěchat. Není příliš vhodné vláčet se po památkách, které jsou hojně navštěvované a nejspíš stejně několikrát prošlé. Mnohem záživnější je vydat se za odlišnou tváří metropole, nabízející klid i ruch, ticho i křik. Proto se vydáme po pařížských parcích, bleších trzích a hřbitovech. Podíváme se do míst, která žijí autenticitou. [In magazín, 2006, s.8]

1.1.1 Parky Váš první pohled povede na keře a stromy. Vaše unavené nohy se natáhnou do jarního sluníčka a tiše, všude kolem Vás, zní šplouchající fontány. Jako třešničku na dortu získá turista navíc pohled na běžný život pařížského obyvatelstva. Můžeme vidět hrající si děti, mladé au-pair zdokonalující se ve francouzské konverzaci, staří lidé se tu každodenně scházejí na kus řeči a elegantně oblečené dámy vedou své psí mazlíčky na procházku. [In magazín, 2006, s.8] 1.1.1.1 Parky vábící básníky Lucemburská zahrada, kterou založila slavná Marie Medicejská, leží v samém srdci Paříže. Vstoupila do dějin literatury měnící se podobou inspirace mnohých básníků. „Pustý vrch“ je parkem, který je vděčný za svoji malebnost s kopci a jezírky dřívějším sádrovcovým lomům. Ten, kdo se více zajímá o historii, konkrétně o život Napoleona III., ví, že měl slabost pro prostý lid. Proto v Belleville, tradiční čtvrti řemeslníků a dělníků, nechal vybudovat dvaceti sedmi hektarovou, romanticky působící zahradu, která v surrealistovi Louisi Aragonovi vyvolala tichou vzpomínku na vzdálený ráj. [In magazín, 2006, s.8] Malebná čtvrť Belleville vábí návštěvníky všech národností. Nedivme se tedy, že každý den vládne na domácích pařížských kopcích na východní straně města prakticky babylonská směsice hlasů. Park Butte Chaumont je místem pro každého jedince. Jedná se o velké prostranství pod širým nebem, kde se setkávají blízcí lidé na čerstvém

19

vzduchu a kde se odkrývá soukromý život pařížského obyvatelstva. [In magazín, 2006, s.8] Parc Monceau nacházející se v osmém městském obvodu čtvrti velkoburžoazie přitahuje k zasnění. Díky přírodě a umění lze vidět tento park jako umělecký celek plný jemné harmonie. K vidění je zde řítící se vodopád z umělé jeskyně, nad vodou se tyčí čínský můstek, korintské sloupy ohraničují cestu k okraji jednoho rybníčku. Tyto pozůstatky minulosti nám poukazují na skutečnost, že zde vévoda orleánský chtěl kdysi vytvořit „zemi iluzí, v níž nebylo místa pro geometrii“. Naleznete tu potomky velkoburžoazie a jejich guvernantky, což vypovídá o aristokratické minulosti celého parku. Překrásné stojící domy okolo jsou domovem mondénního světa. [In magazín, 2006, s.8] 1.1.1.2 Zahrada inspirovaná celým světem Pařížské obyvatelstvo dostalo od jednoho průmyslníka alternativu, aby se na nepatrném prostranství pohybovali v různých krajinách této země. Zahradu Alberta Kahna nalezneme v ohybu Seiny jižně od Buloňského lesa. Tento muž založil zahradu na vrcholu své slávy roku 1893. Albert Kahn byl synem obchodníka s dobytkem, jedná se o úspěšného obchodníka, filozofa, finančního génia, milovníka umění, důstojného poraženého, mecenáše a prozíravého milovníka přírody. [In magazín, 2006, s.8] Cvrlikající ptáky v korunách stromů můžeme nalézt v anglickém parku s velkými travnatými plochami a starými stromy. O několik metrů dále se nachází francouzská zahrada, v tomto místě musela příroda nabrat strohé geometrické tvary. Podobným způsobem je na tom i ovocný sad a růžová zahrada. Rostliny a stromy dostávají svůj potřebný tvar díky drátu a tyči. Dálněvýchodní filozofie na nás dýchá v exotické části s japonskou zahradou. Kameny a voda zdůrazňují zrození a smrt, naopak azalky svými zářivými barvami skýtají náznak veselosti. Za symbol mládí je považován vodopád, tekoucí voda korytem ve tvaru hlemýždě označuje pomíjivost života. Každá rostlina, kámen má svoji hodnotu. [In magazín, 2006, s.8-9] Značná část úsilí a finančních prostředků sjednotily krajiny roztroušené po celé zemi. Albert Kahn neinvestoval své bohatství jen do přírody. Tento muž byl ubezpečený o tom, že jednoho dne zanikne život pozemšťanů a nic nezůstane tak, jak je, proto se snažil zaznamenat jednou provždy obyčeje, aspekty a projevy lidského života. Toto se

20

odehrávalo v roce 1912. Najmutí fotografové se vypravili po celém světě, aby zachytili okamžiky běžného života lidí v různých světadílech. Díky tomuto projektu byla vytvořena jedna z interesantních fotografických sérií, tzv. Archives de la Platane, a podařilo se shromáždit i množství filmového materiálu, unikátních dokumentů své doby, v nichž můžeme nalézt i záběry z prvního sokolského sletu v hlavním městě České republiky, Praze. Tyto filmy a fotografie jsou přístupny široké veřejnosti díky modernímu počítačovému vybavení a technice v interiéru Espace départemental Albert Kahn. [In magazín, 2006, s.9] V roce 1929 vypukla velká hospodářská krize, která Alberta Kahna přivedla na mizinu. Tímto byly jeho nákladné projekty definitivně ukončeny. Tento muž zemřel jako chudý člověk v průběhu německé okupace. [In magazín, 2006, s.9]

1.1.2 Pantheon – pohřebiště slavných osobností Pantheon je velkolepá historická stavba ve tvaru kříže umístěná v Latinské čtvrti francouzské metropole. Budovu nechal vystavět král Ludvík XV. v místě někdejšího rozbořeného kostela Sainte-Genevieve jako poděkování bohu za své vyléčení z vážné nemoci – záchvatu, který utrpěl v roce 1744. Již roku 1758 byl položen základní kámen, avšak celá stavba byla kvůli nedostatku financí dokončena až v roce 1789 JeanemBaptistem Rondeletem, žákem původního architekta Jacquese-Germaina Soufflota. Budova nese neoklasicistní rysy, je osmdesát tři metrů vysoká a sto deset metrů dlouhá a je dekorována sto sedmnáct metrů vysokou kupolí tvořenou třemi vrstvami kamenných bání a ocelovou konstrukcí. Z její galerie je překrásný výhled na Paříž. V době francouzské revoluce začala budova sloužit k pohřbívání slavných osobností Francie a navzdory dvěma pokusům změnit budovu zpět na kostel, zůstala dosud světskou stavbou. V podzemí můžeme najít rozsáhlou kryptu s těly mnichů a dalších významných mužů. Je členěna na chodby lemované dórskými sloupy. Celkový vzhled stavby připomíná chrám sv. Pavla v Londýně a průčelí je inspirováno římským Pantheonem. Severní stěna lodi je zdobena nástěnnými malbami od umělce Pierra Puvise de Chavannes z devatenáctého století. Tyto obrazy zobrazují životní osudy sv. Jenovéfy, patronky francouzské metropole. Pověst vypráví, že tato žena v roce 451 ubránila svými modlitbami Paříž před invazí barbarského Attily a jeho hunských hord. Reliéf je zdoben vytesaným nápisem a zobrazuje matku Zemi předávající vavříny svým hrdinům. Nápis lze přeložit jako poděkování vděčné vlasti svým velkým mužům.

21

Prvním pohřbeným mužem v kryptě byl řečník Honoré Mirabeau, avšak jeho tělo bylo v pozdější době převezeno na jiné místo. Další osobností, kterou je třeba zmínit, je Voltaire, který byl naopak původně pohřben mimo francouzskou metropoli. Jeho ostatky byly později převezeny do Paříže a hrob je dekorován sochou od Jeana-Antoina Houdona. Na tomto místě leží i Jean Moulin, vůdce odboje ve druhé světové válce, i stavitel Jacques-Germaine Soufflot, dále Victor Hugo, Alexandr Dumas, Jean-Jacques Rousseau, Emile Zola a spousta dalších proslulých osobností. [17] [18] Další zajímavostí, kterou zde nalezneme, je tzv. Foucaultovo kyvadlo. Jedná se o zařízení, pomocí něhož v roce 1851 fyzik Léon Foucault vědecky prokázal, že Země se skutečně otáčí. Velmi dlouhé kyvadlo s extrémní dobou kmitání je vlivem rotace Země každou hodinu vychýleno zhruba o jedenáct stupňů ze své původní dráhy, což je pozorovatelné i lidským okem. [17] [18]

1.1.3 Hřbitovy - hroby homosexuálů a labužníků Hlavní město Francie, Paříž, je obrazem pomíjivosti. Jedná se o město umění, památek nebo prostituce, ale i mrtvých. Nalezneme zde spoustu hřbitovů (Cimetières). Na nejproslulejších jsou pochováni různorodí průmysloví magnáti, umělci, politici, vědci a mnoho dalších významných osobností. Metropole nabízí celkem patnáct hřbitovů k vidění. Mnohé z nich slouží jako muzea. Za největší pařížské hřbitovy jsou považovány Cimetière du Montparnasse, Cimetière de Montmartre a Cimetière du Père–Lachaise. Proslulost a pomíjivost zde spočinou v jeden celek. Hřbitovy v hlavním městě nenavštěvují pouze turisté, aby si tu vychutnali klid a poezii památníků, nýbrž i odborníci a kronikáři jako například Vincent de Langlade, který seznamuje výletníky se cnostmi a nemouhoucností Molièra a Chopina, se Simone Signoretovou a Edith Piaf, s homosexuály a gurmány. Tento muž je sociologem již v důchodu, který se zajímá o záhady pařížských hřbitovů. Jeho ojedinělostí jsou především nejznámější osobnosti, dále jednotlivé vlastnosti pochovaných působící překvapivě. Pařížské hřbitovy dýchají na návštěvníky svojí specifickou atmosférou, ztělesňují pozemský svět pochovaných. [In magazín, 2006, s.10] [Bauer, 1998, s.19] Ve Francii a v Evropě obecně není zpravidla shledáváno nic morbidního ani nepřirozeného na procházce po hřbitově. Teatrálnost amerického pohřebního průmyslu k nám ještě naštěstí nedorazila. Tisíce Pařížanů každoročně využívají svátek Všech

22

svatých k návštěvě hrobů svých blízkých. Vše se odehrává v poklidu bez přehnané pompéznosti. Lidé upraví hroby, chvíli postojí a případně pohovoří se známými, jakoby se jednalo o náhodné setkání na ulici. Tyto ulice jsou však lemovány uměleckými skvosty, které připomínají odkazy pohřbených slavných osobností, u jejichž náhrobků lze zahlédnout zamyšleného svačícího člověka. Do této přirozené atmosféry rušivě zasahují skupinky proudících turistů, lačně hledajících známá jména, která zde nacházejí v každém zákoutí. Zmateně pobíhají po hřbitovech, cvakají fotoaparáty a snaží se maximálně využít krátký časový úsek, který jim jejich cestovní kancelář vyhradila k návštěvě. [Koktejl, 2000, s.47]

2 Srovnání třech největších pařížských hřbitovů 2.1 Cimetière de Montmartre Cimetière de Montmartre, nazýván také hřbitov Saint–Vincent na Montmartru neboli na Kopci či na Vršku, je sice jedním ze tří největších hřbitovů v Paříži, ale zároveň také nejmenším, který návštěvníka příliš nezaujme, ani se nevryje do paměti člověka. Tento hřbitov leží blízko bílé baziliky Sacré Coeur a nedaleko náměstí du Tertre. Mnoho turistů tu však očekávat nelze. Primárním důvodem je poloha tohoto hřbitova – nachází se zčásti pod mostem, v minulosti s ním mnoho hrobů zápolilo o své umístění. Je označován jako působiště temna a nečistoty. V tomto prostředí nalezneme hroby Edgara Degase, Jacquase Offenbacha, Heinricha Heineho, Émila Zoly, Hectora Luise Berlioze či Stendhala. Turista míjí jednotlivé náhrobní desky a hrobové jehlany, avšak nad jeho hlavou projíždí automobily. Jedno patro se nachází jakoby v podsvětí, pod městem provozu a shonu, návštěvník si připadá jako v pekle, které zní nad jeho hlavou. Čtvrtě plné porna, blázinec hektických avenue a bulvárů, ulice ohraničené prodejnami s pohlavním stykem a stárnoucími prostitutkami, které oslovují potencionální zákazníky již od brzkého rána. Říká se tomu "láska" za pár franků. [Bauer, 1998, s.19] [Žák, 1998, s.60] V zadní části u zdi je pochovaný Maurice Utrillo. Jedná se o malíře počátku dvacátého století, který je označován za pošetilce a velkého pijáka. Na Montmartru existovalo či se jen pohybovalo mnoho proslulých malířů, malujících Montmartre, ale nikdy se nepodařilo žádnému jinému umělci vyobrazit tuto čtvrť tak dokonale, jako právě Maurici Utrillovi. Pověstné uličky znázornil po paměti. Výtvory prodával za směšnou 23

částku, jeden až dva franky, ale jeho výdělky byly dostačující na to, aby pokryly náklady na koupi jeho oblíbeného červeného vína. Žil s rodiči, matkou Suzanne Valadonovou a nevlastním otcem Utterem, nedaleko Montmartru v rue Cortot. Zde se v současnosti nachází muzeum. Utrillo mnohdy navštěvoval kabaret Lapin agile, který najdeme přímo za hřbitovní zdí. Kabaret i v současné době láká své potencionální návštěvníky zachovalou atmosférou starého Montmartru. Dochovala se fotografie z dvacátého století, konkrétně z roku 1906, na které je zachyceno shromáždění lidí u velkého masivního stolu v malé zahrádce před kabaretem. V popředí lze vidět Maurice Utrilla oblečeného v tmavém saku, kontrastní bílé košili a ozdobou na hlavě v podobě slaměného klobouku, jak si nalévá víno. Fotografie vyzařuje slavnostní atmosférou, která již z Montmartru dávno vymizela, dochovala se pouze na malbách Utrilla, konkrétně na jednom z obrazů zachycujících kabaret Lapin agile v roce 1912. Všechny Utrillovy obrazy jsou až do dnešní doby věrohodné. Jedna změna však nastala, v průčelí vedlejší budovy je nadále okénko, které sám malíř vyobrazil, ale zeď naproti domu vymizela, v současnosti se na stejném místě nachází plot poslední montmartreské vinice. Čtvrť Montmartre se za období sta let velmi proměnila, na zváženou je, zdali k lepšímu. Malíř skonal dříve, než mohl zaznamenat jeho proměnu. Během svého života se sice proslavil, ale bydlel v předměstském domě v Le Vésinet, který je vzdálený od hlavního města osmnáct kilometrů, v područí své manželky Lucie Valorové. Jeho život nebyl rozhodně idylický, kus své existence strávil v psychiatrických léčebnách. Zesnul v Daxu 6. prosince 1955. Závěť se nenašla, ale byla nalezena pohlednice s rue Cortot na podstavci v hotelovém pokoji. Jeho manželka necelých deset let před jeho úmrtím zakoupila místo na hřbitově Saint–Vincent. Malíř byl zde po své smrti pochován, na místo, které odjakživa miloval. Umělec je ztvárněn do podoby múzy s paletou. Hrob je příliš okázalý a k jeho jménu se opravdu nehodí. Naštěstí se Lapin agrile nachází nedaleko, a tak na jaře a na podzim slunce zalije Montmartre do Utrillového zbarvení. [Žák, 1998, s.60] Montmartre nabízí široké veřejnosti ještě jeden hřbitov. Vstup nalezneme z bulváru Clichy. Jedná se o mnohem větší a romantičtější místo. Některé náhrobky odhánějí návštěvníka svou okázalostí, neboť lidé i přes svoji smrt nepochopili, že není potřeba vystavovat svůj přepych a vliv široké veřejnosti. Pochovaným je to jedno, pouze živí mají sklon se předhánět. Příkladem je neznámá rodina Champauxových, která vlastní masivní náhrobek hned vedle nevtíravého hrobu básníka Alfreda de Vigny. Jedná se tak

24

o protiklad mezi cizí, ale vlivnou rodinou Champauxových a velikánem oné doby. [Žák, 1998, s.61] Jak jsme již zmínili výše, na hřbitově Montmartre jsou pochovány slavné osobnosti jako Jacquase Offenbach, Edgar Degas, Hector Luis Berlioz, Stendhal, Heinrich Heine, Émile Zola, avšak jeho tělo zde neodpočívá, hrob je prázdný. V současnosti se jeho ostatky nacházejí v Panthéonu. Zajímavostí na Montmartru je socha a náměstí zpěvačky Dalidy. Je zavádějící, že hrob této ženy má daleko více pozornosti než hroby jednotlivých slavných velikánů. Její hrob lze vidět jako prototyp kýče a bohabojnosti. Další kuriozitou je hrob významného režiséra Truffauta, jenž bývá pokryt jízdenkami z podzemní dráhy na památku vynikajícího filmu s názvem Poslední metro. Jedna z jízdenek obsahovala i poděkování v českém jazyce. Kolují zvěsti, že se proslulý režisér nechal pochovat na Montmartru, protože v minulosti mu nebylo dovoleno nafilmovat šoty do jednoho filmu. To ho donutilo natočit si záběry potají. [Žák, 1998, s.61] Nyní se podíváme jiným směrem. Zastavíme se u dvou dam, které byly svým životním stylem velmi rozdílné, ale přece je něco sjednocovalo. První z žen proslavil malíř, druhou ženu proslavil spisovatel. [Žák, 1998, s.61] Když se pozastavíme u jména Louise Weberové, je malá pravděpodobnost, že bychom o této ženě již někdy slyšeli. I ten nejinformovanější jedinec ji nemusí znát. Zemřela v bídě v pouhých šedesáti třech letech, a to v roce 1929. Na Montmartru se ocitla, jakmile se za ní zabouchly vrata polepšovny. Po její smrti jsme o ní mnohé slyšeli. Na bulváru Rochechouart u Macaté krásky a na tancovačkách v Černé kouli se shromažďovaly slečny a pásci z Pigalle a jejího přilehlého okolí. Zde jsme mohli zaslechnout první tóny čtverylky. A kankán byl na světě. Slečny v krásných sukních ukazovaly nahé nožky skrývající se pod barevnou vrstvou dlouhé látky. Červený mlýn byl spuštěn do provozu. Vzpomínky na tuto dobu nás vábí dodnes. Nedaleko Červeného mlýna, v ulici Coulaincourt, žil malíř, kterého atmosféra na konci století zcela pohltila. Vrhl se tak do bludného kruhu, ze kterého člověk jen tak nenajde cestu zpět. Nyní mluvíme o známém malíři Toulousi-Lautrecovi, který namaloval plakáty s proslulými kankánovými tanečnicemi. Jedná se o dámy Jane Avril i Louise Weber jakožto La Goulue. První jmenovaná žena měla dlouhé zrzavé vlasy, které nosila v drdolu, placatý obličej, spodničky v bílé barvě a kontrastní černé punčochy. Dnes spokojeně leží na

25

montmartreském hřbitově. Na

jejím

náhrobku je vytesán nápis:

Tvůrkyně

francouzského kankánu. [Žák, 1998, s.61-62] Druhá dáma byla nesporně slavnější. Její pravé jméno zná málokdo, snad jen pár odborníků. Mluvíme o Marii Alphonsině Plessisové, hlavní postavě románu Alexandra Dumase mladšího. Byla také herečkou v divadle Varieté, mnohdy označována jako "Dáma s kaméliemi" nebo-li Markéta Gautier, v provedení Verdiho jako "La Traviata". Jméno Markéta Gautier dostala od spisovatele, jenž sepsal známou knihu. Portrét Marie Plessis se však nezachoval na rozdíl od La Goulue, tudíž nám bude muset postačit Dumasův popis její krásy. Spisovatel Alexandr Dumase se seznámil s Markétou Gautier v roce1844 a na první pohled se do ní zamiloval. Avšak jejich vztah nevydržel dlouho. Hlavním důvodem bylo povolání jeho milé jakožto kurtizány, která nechtěla dát košem ostatním pánům, a to žárlivý básník nemínil akceptovat. Marie Alphonsine Pleissisová skonala dne 5. února 1847 na souchotiny, bylo jí teprve necelých dvacet tři let. Její květinová tradice dokládá upřímně nabízenou krásu. Dvacet tři dnů v měsíci nosila kamélie bílé barvy, pět dní kamélie rudé barvy. Nedivme se tedy, že její hrob je dekorován rudými porcelánovými kaméliemi. Podle "kronikáře" Langlada se jedná o decentní záležitost. [In magazín, 2006, s.10] [Žák, 1998, s.62] S krásou je to stejné jako se slávou. Zvadlé růže pokrývající Mariin hrob, tak to vypadalo na nedávné fotografii v jednom deníku. Autor Dámy s kaméliemi je pohřben nedaleko své milé. Pod kamenným baldachýnem můžeme vidět sochu s bosýma nohama a uraženým nosem, Alexandra Dumase mladšího. Po svém otci podědil stejné nedokonalosti a silné stránky, jak napsal jeden francouzský kritik. Slavné děti se hodnocení nevyhnou. Všude kolem se tyčí mohutné stromy, v korunách pějí kosi a náš pohled spočine na baldachýnu. Zde je napsáno: „Zvykl jsem si na život i na smrt, která mě zajímá mnohem víc než život, protože ten je pouze součástí času, kdežto smrt je součástí věčnosti." [Žák, 1998, s.62]

2.2 Cimetière du Montparnasse V pořadí třetí proslulý pařížský hřbitov můžeme najít na druhé straně hlavního města, na Montparnassu. Cimetière du Montparnasse působí rušněji, je plochý a zároveň není tolik tvrdý jako Cimetière du Père–Lachaise. Tvar perfektního obdélníku je z jedné strany narušen bulvárem Raspail.O tom, že se tomuto hřbitovu nedostává poetika obou

26

montmartreských hřbitovů, není pochyb. Avšak i přesto je zde pochováno množství známých osobností – vědci, umělci, politici. Jedná se konkrétně o spisovatele Guy de Maupassanta, Jeana–Paula Sartra, Simone de Beauvoirovou a Marguerita Durase ; básníky Charlese Baudelaira, Roberta Desnosa, básníka a dadaistu Tristana Tzaru ; dramatiky Eugèna Ionesca a Samuela Becketta ; skladatele Césara Francka a Camilla Saint–Sanse ; herce Jeana Carmeta ; zpěváka Serge Gainsbourga ; šachového mistra Aljechina ; podnikatele Andrého–Gustava Citroëna ; slavného francouzského sochaře a otce proslulého herce Paula Belmonda ; dále také badatele, vydavatele, filosofy a malíře. Někteří jednotlivci v přilehlém okolí jako Chaïm Soutine, Constantin Brâncuşi či Ossip Zadkine vlastili ateliéry a využívali služeb kaváren La Dome a La Rotonde. Český umělec, malíř Josef Šíma, velmi rád vzpomíná na schůzku se sochařem Ossipem Zadkinem. Dlouhou trasu musel ujít tento rodák ze Smolenska, a to se nejedná pouze o cestu do hlavního města, Paříže. Jeho ateliér se nachází poblíž Lucemburských zahrad. Až tady jedinec pochopí, jaká evoluce zasáhla umění v dnešním století. Poměry na Montparnassu se však změnily. Jeho živost se projevuje nesčetným počtem automobilů, rušnými bulváry, business středisky i vztyčeným palcem montparnasské věže. Neotřelé časy nastávají v okamžiku, kdy se v podvečer rozsvítí lampy v postranní uličce de la Gaité, rozevřou se vrata divadel a zazní první tóny šansonů z Bobina. [Bauer, 1998, s.19] [Žák, 1998, s.62-63] Toto místo je velmi rušné zejména díky automobilům v ulicích, které dovážejí nejenom nebožtíky, ale i staré ženy a muže starající se o své zesnulé. Pozoruhodností je příjezd automobilů rovnou k hrobům. Člověk se nad tím možná pozastaví, avšak věřte tomu, že to nevypadá nikterak ohavně. Mimoto mnohé z hrobů působí šibalsky jako například Ricardův náhrobek v podobě obrovské barevné kočky. [Bauer, 1998, s.19] Na Avenue du "Boulevart" nalezneme u hlavního vstupu hned na pravé straně nejproslulejší hrob. Jedná se o decentní vertikální desku prostého hrobu bez dekorací, pouze s umělým doplňkem v podobě růže a miniaturním květináčem s umělou květinou. Na něm je napsáno: Jean Paul Sartre 1905 – 1980 Simone de Beauvoir

27

1908 – 1986 [Bauer, 1998, s.19] Tento hrob je situován v první řadě mnoha jiných hrobů. Jeho zbarvení je spíše šedé než bílé, jak se uvádí v některých publikacích. Je zvykem, že se turisté u hrobu klaní jako poděkování literátům za jejich přínosná díla napsaná pro širokou veřejnost. [Bauer, 1998, s.19] Když půjdeme dále a zatočíme doprava, přijdeme na Avenue de lÓuest. Zde si jako první věci všimneme hrobu Charlese Baudelaira. Památník je zajímavý tím, že je na něm celé kvantum jmen. Uprostřed můžeme spatřit také básníkovo jméno. O památník je opřený Baudelairův portrét, který je zkrášlen desítkami květináči s červenými bujnými květy. Náhrobní desku pokrývá množství vzkazů od návštěvníků. Sám hrob je v pozadí ostatních hrobů, tudíž je zde přítmí. [Bauer, 1998, s.19] Nedaleko hrobu Charlese Baudelaira odpočívá fotograf a surrealistický malíř Man Ray společně se svou ženou Juliet Man Ray. Miniaturní desku zdobí společný snímek manželů a vyrytý nápis Together again. O kousek dále, na okraji, leží nejslavnější dadaistický básník Tristan Tzara. Jedná se o jeden z nejjednodušších hrobů na Montparnassu vůbec. Je vidět, že se o něj nikdo nestará, protože je celý pokrytý suchými lupeny z minulých let. Jen drobná borovička a břečťan si zde hoví bez lidské činnosti. Ve středu se nachází mramorová deska, na níž je napsán epitaf: Tristan Tzara Poete 1896 – 1963 [Bauer, 1998, s.19] Jako poděkování se turista skloní k hrobu velikána a tím vyjádří svůj obdiv k básníkovi samotnému a také k jeho přínosným dílům. Přinejmenším z oblázků, rozptýlených kolem hrobu a cesty, uspořádá nápis na náhrobní desce Tristana Tzary: DADA. Na desce si můžeme povšimnout purpurového porcelánového květu. Suché lupení z korun stromů a drobný břečťan nad Tzarovým hrobem symbolizují splynutí života a smrti. [Bauer, 1998, s.19] Dále se podíváme na spojnici Avenue Principale a Allée Lenoir, kde je pohřben známý dramatik

Eugène Ionesco. Taktéž se jedná o skromný hrob šedé barvy s jemně

vybíhajícím symbolem v podobě kříže. Je obklopen stále zelenou rostlinou, břečťanem,

28

a dvěma keři chryzantém. Je potopen do svislice jako desítka hrobů slavných osobností na nejslavnějších hřbitovech Paříže a zároveň skryt ve stínu okolních stromů. [Bauer, 1998, s.19] Podobným způsobem vypadá i hrob Samuela Becketta. Temná mramorová deska a postavený truhlík se zpustlou rostlinou v jeho nohách. Na jeho pomníku bývá tu a tam umístěna květina. [Bauer, 1998, s.19] Jako rarita na tomto hřbitově vystupuje náhrobek manželů Pigeonových ve formě lůžka. Na levé straně můžeme vidět manžela, který s držátkem v ruce sleduje kolemjdoucí, po jeho pravici odpočívá choť. Horní strana lůžka je zdobena sochou anděla, který drží hlídku. Langlade poznamenává, že se jedná o ukázku velkoburžoazního voyeurismu. [In magazín, 2006, s.10] Cimetière du Montparnasse je členěn na dva zcela rozdílné úseky, a to ulicí Rue Émile Richard. Velikáni jako například Alfred Dreyfus, Guy de Maupassant a mnoho dalších osobností je pohřbeno v menší části hřbitova. Pokud návštěvník vyjde na ulici, připadá mu, jako by už nebyl součástí hřbitova, ale nacházel se úplně jinde. Sleduje prostor rušného velkoměsta. Ve čtvrti Montparnasse můžeme najít množství nočních podniků, hostinců, kaváren a restaurací jako například Rotonde, Dôme, Closerie des Lilas, Select nebo Coupole. Tyto proslulá místa byla hojně navštěvována pařížskými umělci. Je nutno dodat, že ve čtvrti Montparnasse lze najít také mrakodrap Tour Montparnasse. [Bauer, 1998, s.19]

2.3 Cimetière du Père–Lachaise Cimetière du Père–Lachaise je největším pařížským hřbitovem. Najdeme ho na východní straně hlavního města. Hlavní brána do hřbitova ústí z bulváru Ménilmontant. Jedná se o komunikaci vedoucí podél původní vesnice Ménilmontant. Doporučuje se však vystoupit na stanici metra Gambetta, kousek se projít po avenue Père–Lachaise a na hřbitov vstoupit vchodem z ulice Rondeaux. Ještě před vstupem na hřbitov si lze levně obstarat v některém ze sousedních květinářství malý plánek s vyznačenými hřbitovními ulicemi a seznamem nejslavnějších hrobů. Plně vybavený návštěvník se tak dostane na vrcholek svahu a už jenom sestupuje dolů a vybírá si, u které slavné osobnosti se zastaví. Již od předchozího století je hřbitov nazýván "město mrtvých". Rozloha tohoto hřbitova činí čtyřicet sedm hektarů, na kterých nalezneme kaple, hroby,

29

urnové háje, náhrobky, hrobky a pomníky. Každá ulička je zde pojmenovaná. Návštěvník, který míjí jednotlivé uličky, se dostane mezi domky mrtvých. Člověk si připadá jako v maličkém městečku, s drobnými staveními a okázalými pomníky. [Bauer, 1998, s.19] [Žák, 1998, s.63] [Koktejl, 2000, s.47] [Fiala, 2003, s.287] Situace pohřebnictví v Paříži na konci 18. století byla zoufalá. Ze starých přeplněných hřbitovů se draly pozůstatky mrtvých, které děsily a pohoršovaly občany a způsobovaly epidemie. Stav vedl i k přechodnému uzavření některých hřbitovů. Přebyteční nevýznamní mrtví byli dokonce skladováni v prázdném lomu jižně od metropole. Další vlnu mrtvol přinesla i Velká francouzská revoluce v roce 1789, kdy tisíce občanů nalezly smrt pod gilotinou. [Koktejl, 2000, s.47-48] Pro upokojení situace byl na příkaz Napoleona v roce 1804 otevřen Cimetière du Père– Lachaise. Hřbitov zdědil jméno po bývalém zpovědníkovi krále Ludvíka XIV., otci („père“) Francois de la Chaisovi. Tento muž zde řídil jezuitskou kolej a posléze mu město vyplatilo peníze za prodej jeho pozemku. Pozemek odkoupil městský architekt Nicolas Frochot, který prokázal vynikající obchodní schopnosti. V roce 1803, se na tomto místě začal stavět podklad budoucího hřbitova a jeho vybudováním dokázal během osmnácti let zhodnotit cenu pozemku dvě stě osmdesát krát. Ve stejné době vzniklo v Paříži několik dalších hřbitovů, a proto Frochot vymyslel způsob, jak hřbitovu dodat prestiž a přilákat tak dostatek mrtvých. Za tímto účelem inicioval přemístění ostatků slavných mužů francouzského písemnictví Molièra a La Fontaina. Později byly přestěhovány ostatky milenců Heloisy a Abélarda, které se později staly největší atrakcí hřbitova Père–Lachaise. Na prázdném hřbitově nechal rovněž rozmístit náhrobky, sochy a pomníky zkonfiskované aristokratům v době Velké francouzské revoluce a uložené toho času v jednom městském muzeu. V roce 1806, po zbourání starého kapucínského kláštera, sem byly přeneseny i ostatky královny Marie Louisy, manželky krále Jindřicha III. Hřbitov se tak stal místem posledního odpočinku nejproslulejších osobností, i Napoleon si přál být zde pohřben. Výjimečnost hřbitova zůstala zachována dodnes včetně vysokých poplatků. [Koktejl, 2000, s.47-48] [Fiala, 2003, s.287-288] [Žák, 1998, s.63] Hřbitov Père–Lachaise nesloužil vždy jen jako místo odpočinku zesnulých. Jsou dochovány záznamy o bitvě, která byla svedena v roce 1814. Ruská vojska zde porazila kadety francouzských vojenských škol ukrytých v linii zákopů. Na místě porážky vznikl

30

ruský vojenský tábor. Druhá bitva proběhla ve dnech Pařížské komuny v roce 1871, kdy stovky komunardů využily výhodného postavení hřbitova a bojovaly proti vládnímu vojsku. Pod čtyřdenní palbou dělostřelectva zahynulo sedm set mužů a žen, než byl odpor komunardů zlomen. Dalších sto čtyřicet sedm zajatců bylo popraveno následující den u hřbitovní zdi, která dodnes nese jméno Mur des Fédérés. [Fiala, 2003, s.288] Je uváděno, že na každý metr čtvereční přísluší největší počet významných velikánů na celém světě - Molière, Frédéric François Chopin, Honoré de Balzac, Alfred de Musset, Georges Bizet, Isadora Duncanová, Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde, Ferdinand Victor Eugène Delacroix, Jean-François Champollion, Paul Éluard, Yves Montand, Jules Romains, Jim Douglas Morrison, Camille Pissarro, Jean de La Fontaine, Maurice Thorez, Guillaume Apollinaire, Marcel Proust, Jean Anthelme Brillat-Savarin, Antoine Augustin Parmentier, Gioacchino Antonio Rossini, Amedeo Modigliani, Edith Piaf, Jan Kašpar Debureau, Allan Kardec, Victor Noir, Pierre Abélard, Jean – Charles Alphand, Jane Avril, Henri Barbusse, Pierre–Augustin Caron de Beaumarchais, Gilbert Bécaud, Sarah Bernhardt, Maria Callas, Auguste Comte, Charles Crozatier, Savinien Cyrano de Bergerac, Édouard Daladier, Jacques–Louis David, Georges Haussmann, Héloïse, Gustave Charpentier, Ferdinand de Lesseps, Marcel Marceau, Félix Nadar, Gérard de Nerval, Cyprian Kamil Norwid, James de Rothschild, Simone Signoretová, Gertrude Steinová, Sully Prudhomme, Richard Wallace. [In magazín, 2006, s.9-10] [Bauer, 1998, s.19] [Žák, 1998, s.63] [9] Co se týká náhrobků, v současnosti mezi nimi můžeme vidět velké kontrasty. Některé z nich jsou kolosální, historicky vzácné či umělecky cenné, jiné zase jednoduché, nepodstatné či dokonce kýčovité. Mezi jednoduché hroby bychom mohli zařadit například hrob Julese Romainse nedaleko hlavní brány a Avenue Principale. Naopak prostý hrob bez květin zpěváka Jima Morrisona, popřípadě Jamese Douglase Morrisona, nalezneme jen ztěží u Chemin Lesseps. Hrob Fryderyca Chopina, který je situován na Chemin Denon, je zkrášlen květinami. Většina hrobů velikánů je izolována, jiné jsou naopak propojeny určitým posmrtným poutem jako například spisovatelé Molière a La Fontaine, kteří jsou pochováni hned vedle sebe a jsou obklopeni společným železným plotem na Chemin Molière a La Fontaine. Poblíž, na Avenue Circulaire, leží Paul Eluard, který je svým ideologickým myšlením velmi blízko právě spisovatelům typu Molière a La Fontaine. Mnoho hrobů jakoby splývalo se zemí, ostatní stoupají směrem k nebesům jako například drobný hrob Champolliona, jenž je zkrášlen imitací monolitu,

31

nacházející se u Rond-Point Casimir-Perier či hrob Honoré de Balzaca, který se rozkládá níže, u Rond-Point des Travailleurs Municipaux. Dále zde můžeme nalézt poetická místa i rozsáhlá stromořadí. [Bauer, 1998, s.19] [Žák, 1998, 63] Prohlídkový okruh Père-Lachaise gastronomique zahrnuje návštěvu hrobu Anthelma Brillat – Savarina, který je předchůdcem labužníků, Antoina Parmentiera, jenž dělal ve Francii reklamu bramborám a také se zastavíme u hrobu skladatele Gioacchina Antonia Rossiniho. Koneckonců tento muž objevil Tournedos Rossini s plněnými husími játry a lanýži. Následující trasa zavede návštěvníka k badatelům, spisovatelům, bankéřům a nesmíme opomenout ani výtvarné umělce. [In magazín, 2006, s.9]

2.3.1 Allan Kardec Dějiny nejhonosněji dekorovaného hrobu na Cimetière du Père–Lachaise zná opravdu málokdo. Jsou spojeny se známým spiritualistou Allanem Kardecem – vlastním jménem Hyppolite Denizard Rivail. Jeho prvotním povoláním bylo vyučování žáků na gymnáziu. Jednoho dubnového dne, roku 1856, se nechal zlákat svým kamarádem na spiritistické setkání. Zde mu zjevení pojmenované jako Zefír oznámilo, že je jeho údělem shromažďovat zprávy z onoho světa a propagovat je široké veřejnosti. Hyppolite se nenechal dlouho přemlouvat. Později dokonce sám došel k tvrzení, že v minulém keltském období dělal v západní historické provincii jménem Bretaň kněze pod jménem Allan Kardec. Velký úspěch zaznamenala hned první publikace s názvem "Život duchů", která byla vydaná v roce 1859. Jako kolegy, kteří ho v psaní a myšlenkách povzbuzovali, uvedl Napoleona, apoštola Jana, Luthera a Sokrata. Jeho nauka, která spojovala spiritismus společně s přesvědčením v převtělení, našla porozumění u více než miliónu lidí ve všech kontinentech na světě. Zemřel náhle 31. března 1869 na infarkt. Pravděpodobná příčina jeho smrti byla nevěra s pomocí spolupachatelů, např. zprostředkovatelky Céliny Bequetové, které byl vděčný za podrobné vědomosti z oblasti onoho světa. Po hrobu Allana Kardeca pátrají nejvíce ženy. Je velmi dobře rozpoznatelný, protože je podle keltské tradice zakrytý. Hrob zdobí bronzová busta, která i přes doteky lidí, nepozbyla nic ze svého jasu. [In magazín, 2006, s.9]

32

2.3.2 Victor Noir Podobným způsobem se třpytí i bronzová postava dvaadvacetiletého novinářského benjamínka Victora Noira ve skutečné podobě. Velkoměstský publicista byl 10. ledna 1870 zastřelen Pierrem Napoleonem Bonapartem. Jednalo se o konflikt mezi bratrancem císaře a korsickými listy nazvanými La Revanche. Victor Noire se v nich několikrát nevybíravým způsobem vyjádřil o Pierru Bonapartovi a ten ho posléze v souboji postřelil. Raněný žurnalista se ještě pokusil doplazit k domovu, avšak bylo již pozdě. Před domovními vraty zkolaboval a na místě skonal. Z posledního rozloučení se stala monumentální antimonarchistická manifestace. Nakonec byl Pierre Napoleon Bonaparte v dlouhém procesu zproštěn obžaloby. Značně naturalistický náhrobní reliéf sochaře Julese Daloua je pozoruhodnou ukázkou hřbitovního sochařství a zobrazuje Victora Noira v momentě svého skonu s kloboukem položeným vedle jeho těla. Nebylo žádnou tajností, že známý novinář byl ve svých dvaadvaceti letech velice náruživý. Proto ho Jules Dalou zachytil zcela obnaženého. A právě jeho přirození láká k hrobu velké množství turistů. Jak řekl sám Langlade: „Infertilní a neukojené ženy si od doteku slibují okamžité zmírnění svých problémů." Legenda přetrvala dodnes a ležící socha má proto výrazně světlejší místo v oblasti rozkroku jako následek neustálého osahávání mladými Pařížankami toužícími po dítěti. Rovněž v cylindru lze nalézt spoustu písemných proseb, ale i děkovných vyjádření. [In magazín, 2006, s.9-10] [Koktejl, 2000, s.52]

2.3.3 Jan Kašpar Debureau Pokud přijde návštěvník z bulváru Ménilmontant a zatočí ihned doleva, bezprostředně za hradbou zpozoruje nenápadný hrob nejslavnějšího člena Pierotů, Jana Kašpara Debureau. Jedná se o muže, který přišel do hlavního města Francie až z České republiky, konkrétně z Kolína. Jeho záměrem bylo získání pozornosti a ocenění u Pařížanů. Vlastnil divadlo zvané Funambules, které najdeme na bulváru du Temple. Avšak nebylo prvním, ani posledním. Na tomto místě na začátku devatenáctého století setrvávalo velké množství divadel. V roce 1862 započala velká proměna Paříže velkolepé přebudování hlavního města. A to na popud přednosty určitého pařížského správního úřadu pana Haussmanna. Díky této události během následujících let zmizela majoritní část divadel. Budova divadla vypadala následovně: nacházelo se zde celkově šest oken, z toho tři velká okna v prvním poschodí a tři malá okna v přízemí. Na pravé 33

straně od vstupních dveří bychom v minulosti našli pokladnu. Charakteristika interiéru podle Eduarda Thierryho vypadala nějak takto: "U prostého vstupu je vyvolávač, má v podpaží vak s lístky... Sotva dáte nohu na první schod, naleznete se v hledišti. Pár příštích úrovní, a naleznete se u prvních řad sedadel." Lavice a sedadla nebyla v příliš dobrém stavu. Byla prodřená a vylézala z nich sláma. Nacházelo se zde přízemí, tři ochozy a lóže. Za éry působení Jana Kašpara Debureau tu bylo kolem pět set míst. V roce 1843 došlo k renovaci interiéru divadla. Díky tomu se prostory zvětšily a přibylo dvě stě sedmdesát tři sedadel. Odehrávaly se dvě představení za den, jedno od šesti do devíti hodin a druhé od půlnoci do dvou hodin do rána. Všichni obyvatelé Paříže si nemohli nechat ujít Debureauového Pierota, odehrávajícího se v divadle Funambules. V odpoledních hodinách produkci navštěvovali především kurtizány, pracovníci, švadlenky a obyvatelé čtvrti Belleville. Večerní představení pak patřila byrokratům, měšťanům a nesmíme opomenout také šlechtu, která navštěvovala divadlo tajně. Na vstupenky se čekalo přibližně tři až čtyři hodiny před první inscenací, lístky byly vždy kompletně vyprodané. Zástupy lidí bylo vidět až několik set metrů daleko. [Žák, 1998, s.63] Za několik měsíců Jan Kašpar Debureau ochořel. Naposledy jsme ho mohli spatřit na scéně dva týdny před jeho skonem. Divadlo bylo obsazené do posledního místa, přestože se hrálo poněkud již nepopulární a zevšednělé představení Pierotova svatba. Každá inscenace byla zahájena třemi ranami berlí. Až poté se zdvihla opona. Bouřlivá atmosféra nastala ve chvíli, kdy na scénu přišel sám Pierot. Ovace, výkřiky, pískot, to vše jsme mohli zaznamenat v průběhu celého představení. Dojatému mimovi tekly slzy proudem. Po inscenaci na něj před divadlem čekal nemalý, téměř tisícihlavý zástup lidí. Jeho knoflíkový otvor zdobila bílá svatební květina. Podle jednoho nejmenovaného svědka se jednalo o "kytici zasnoubení se smrtí". Jan Kašpar Debureau skonal dne 17. června 1846 v ranních hodinách. Smuteční průvod se ubíral nynější ulicí Faubourg du Temple směrem k čtvrti Belleville a následovně k Cimetière du Père – Lachaise. Uličky a domy byly zaplněné lidmi, kteří se chtěli naposledy rozloučit se svým drahým Pierotem. Jeho vrstevník potvrdil, že sám Debureau sepsal před svým skonem epitaf na hrob: „Zde leží herec, který řekl vše, aniž promluvil." Avšak když dojdeme k jeho hrobu, nic takového zde nenalezneme. Jeho kamennou desku zdobí pouze jednoduchý nápis DEBUREAU, datum narození a úmrtí a na výše položeném místě kamenná váza. [Žák, 1998, s.63]

34

2.3.4 Amedeo Modigliani Na protilehlé straně Cimetière du Père – Lachaise nalezneme hrob italského malíře Amedea Modiglianiho, který je pochován pod jednoduchou pískovcovou náhrobní deskou bílé barvy. Tento muž navštívil hlavní město Francie o sto let dříve než samotný Jan Kašpar Debureau. Pocházel z malého italského městečka Livorno a do Paříže zavítal pouze s prostým kufrem, malířskou deskou a štětci. Poté, co objevil uměleckou dílnu na Montmartru, se pustil do malování. Následně se přestěhoval do ateliéru na Montparnassu. Jeho obrazy zobrazovaly nahé modely, slečny s labutími krky, linky dominující nad formou a žlutavou barvu ubíjející zrak člověka. Jeho malby vyzařovaly hořkostí, pošetilostí a dravostí, poukazovaly na autorovu bolest v srdci. Jeho život byl postaven na chudobě, alkoholu a kouření marihuany. Řítil se vlastním životem jako uragán. Jednoho dne potkal ve své oblíbené kavárně La Rotonde neznámou slečnu – Jeanne Hébutern, která ho na první pohled uchvátila. Byla skutečným kontrastem malíře Amedea Modiglianiho. Dcera ctěných rodičů z váženější čtvrti se seznámila s malířem úplnou náhodou. Její rodiče jí zaplatili studium malířství v Paříži v privátní umělecké dílně v ulici Grande Chaumiere na Montparnassu. Vypadala atraktivně, pokorně, byla vždy střízlivě oděná. Dlouhé vlasy mívala zapletené do dvou tlustých copů. Zajímavostí je, že ačkoliv ji celým srdcem zbožňoval, sužoval ji, mučil ji, tloukl ji, táhl ji za vlasy Lucemburskými zahradami. I přesto všechno mu Jeanne byla vždy věrná a nikdy ho neopustila. Kamarád Amedea Modiglianiho – André Salmon uvedl, že „věnovala celý život báječnému, významnému, zbožňovanému muži, který byl v jejích nevinných očích báječnější, významnější a čistší než všichni ostatní." Jednoho dne svého přítele navštívili kamarádi, avšak nemohli se dozvonit. Proto byli nuceni násilím otevřít vchodová vrata. Byli nemile překvapeni, když zjistili, že je malíř mrtvý. Dne 20. ledna 1920 se rychlostí blesku Montparnassem rozšířila informace, že je Amedeo Modigliani mrtvý. Sochaře Kislinga ještě stačilo napadnout pořídit odlitek tváře Modiglianiho. Jeho nápad však zcela nevyšel, proto utekl pouze se sádrovými úlomky s vlasy a útržky kůže mrtvého malíře. Když se přítelkyně Jeanne Hébutern dozvěděla o jeho smrti, vydala ze sebe tak děsivý výkřik, že na něj žádný z přítomných nikdy nezapomněl. Poprosila známé o poslední chvíle strávené u těla Amedea. Poté, co vyšla ze dveří, z ní vyzařovala duševní rovnováha a pokoj. I přesto, že byla těhotná, hned druhý den spáchala sebevraždu. Následně bratr Amedea Modiglianiho telegrafoval z rodného městečka Livorna: „Udělejte mu důstojný pohřeb." Pohřební průvod byl velkolepý,

35

mnoho známých se přišlo rozloučit s malířem na poslední cestě na hřbitov Père – Lachaise. Nejprve byla jeho přítelkyně Jeanne Hébutern pochována na předměstském hřbitově v Bagneux, poté byly její pozůstatky převezeny na hřbitov Père – Lachaise k Modiglianimu. Kamenný náhrobek je zdoben nápisem „Compagna devota fino all estremo sacrifizio". Amedeo Modigliani zemřel v třiceti šesti letech, jeho přítelkyně Jeanne Hébutern zemřela v pouhých dvaceti dvou letech. [Žák, 1998, s.63]

2.3.5 Edith Piaf Nedaleko hrobu Amedea Modiglianiho a Jeanne Hébutern nalezneme skromný, přitom nejnavštěvovanější hrob francouzské šansoniérky Edith Piaf (1915 – 1963). Edith Giovanna Gassionová byla v období tří až sedmi let nevidomá. V té době ji vychovávala babička. Díky Louisovi Lepléemu začala vystupovat v kabaretu s uměleckým jménem Piaf, což ve francouzštině znamená vrabčák. Nestala se z ní namyšlená hvězda a dokázala pomoci začínajícím zpěvákům – Yvesu Montandovi, Charlesu Aznavourovi a Gilbertu Bécaudovi. Do její tvorby se promítla spousta životních tragédií počínaje prodělanými nemocemi, alkoholismem a silnou závislostí na opiu nevyjímaje. Tato dáma disponovala neuvěřitelným hlasem, avšak postavou vypadala jako dítě. Písně v jejím podání jako například Non, je ne regrette rien (Ne, nelituji ničeho), Milord, La vie en rose, jsou jedinečné. Na jejím hrobu se nenachází žádný specifický nápis. Ale i kdyby zde nápis byl, nikdo by o něm neměl pochybnosti. Zemřela v čtyřiceti osmi letech, její pohřeb se konal dne 14. října 1963 a přilákal velké množství pařížského obyvatelstva, které se sem dostalo i přes souvislou řadu příslušníků sboru chránící slavný hřbitov Père–Lachaise. Pohřbu se zúčastnila také proslulá německá zpěvačka a herečka Marlen Dietrich, která jen podotkla: "Jak ji všichni milovali!" Několik hodin po slavné zpěvačce zemřel její obdivovatel a přítel Jean Cocteau (1889 – 1963). [Žák, 1998, s.63] [Fiala, 2003, s.288] Mnoho lidí se nedokázalo smířit se smrtí této slavné šansoniérky. Z tohoto důvodu se ještě pár dní po samotném pohřbu konaly slavnostní pochody okolo hrobu a jedinci na něj pokládali květy a věnce. O sedm let později uložili do tohoto hrobu i jejího manžela, zpěváka Thea Sarapha. [Žák, 1998, s.63] [Fiala, 2003, s.288]

36

2.3.6 Paul Éluard Dalším velikánem, kterého je potřeba zmínit, je Paul Éluard. Jeho hrob leží naproti Mur des Fédéres. Zde byli v roce 1871 zastřeleni členi pařížské komuny. Nachází se v místě, které je určené členům komunistické strany. Hned v sousedství je pohřben generální tajemník francouzské komunistické strany, Maurice Thorez. Hroby těchto dvou významných osobností tvoří specificky odlišnou koexistenci. Zatímco hrob Maurice Thoreze je zcela černý, hrob Paula Éluarda je naopak celý bílý. Z důvodu tyčících se větví nad oběma hroby sem dopadá minimum slunečního záření. Paul Éluard byl francouzským dadaistou, milovníkem Stalina a jedním ze zakladatelů surrealistického hnutí. Je pochován poblíž francouzského spisovatele, novináře a politika Henriho Barbusse a zároveň v sekci hřbitova, která je věnována obětem koncentračních táborů. Avšak pomníky působí na člověka děsivě až avantgardně. Jeho hrob je především v létě a na podzim zkrášlen rozkvetlými květinami a keři, které navozují atmosféru odpočinku a vyrovnanosti a zároveň odráží bílý odznak smrti. [Bauer, 1998, s.19]

2.3.7 Oscar Wilde Dalším zastavením, které nesmíme opomenout, je hrob významného irského spisovatele Oscara Wilda. Dva roky strávil ve vězení kvůli obvinění z homosexuality a podmínky věznění se podepsaly na jeho zdravotním stavu. Zemřel tři roky po svém propuštění a měl být pohřben na hřbitově v Bagneaux. Hřbitov byl však přeplněný a po devíti letech čekání byly nakonec jeho ostatky převezeny na Père–Lachaise dne 19. července 1909. Odpočívá nedaleko hrobu Paula Éluarda směrem ke kolumbáriu, na Avenue Carette. Je to groteskní, monumentální hrob, který je poněkud ukrytý za tyčícím se stromem. Jeho čelní strana je překvapující formou stylizace asyrské skulptury obnaženého muže a je zde také uvedeno jméno slavného básníka, zadní strana vyobrazuje seznam všech jeho literárních děl, například Obraz Doriana Graye, Jak je důležité míti Filipa, Salomé. Autorem náhrobku je Jacob Ebstein, kterému toto dílo zabralo tři roky života. Krátce před dokončením hlavní hřbitovní správce usoudil, že náhrobek je nemravný a nechal ho zakrýt a hlídat. Pařížští intelektuálové však vyvinuli tlak na úřady a po překrytí mužského pohlaví, plaketou ve tvaru fíkového listu, bylo dílo odhaleno v roce 1914. Skupina opilé pařížské mládeže v roce 1922 plastiku poškodila, když celé pohlaví včetně maskovací plakety odsekli při divoké noční jízdě. Existuje i jiná verze, jak k poškození došlo. Údajně to provedly dvě anglické dámy, které pohoršilo, jak sochař 37

obdařil zobrazeného posla, jenž představuje zemřelého Oscara Wilda. Co se stalo s odseknutou částí plastiky, nikdo přesně neví, ale jedna z možných verzí tvrdí, že tuto část používal jako těžítko na spisy právě člověk, kterému se původně Wildův náhrobek zdál neslušným. Jedná se o místo s největší nadmořskou výškou na hřbitově. Vévodí zde harmonie slunečních paprsků a přítmí. Člověk má pouze dvě možnosti - odebrat se k domovu nebo sestoupit níže - podobně jako v životě. [Bauer, 1998, s.19] [Koktejl, 2000, s.52]

2.3.8 Guillaume Apollinaire Nyní se přemístíme na Avenue Transversale No 2. Na tomto místě se nachází dva hroby proslulých spisovatelů, které se rozkládají téměř proti sobě. V protilehlé části hřbitova než je pohřbený Paul Éluard odpočívá jeden z nejpřednějších soudobých básníků Guillaume Apollinaire. Hrob představuje dva nevalně opracované balvany, které se navzájem propojují a setkávají se v lebce jednoho a patě druhého. Na svislém kameni jsou vyryta dvě jména, Guillaume Apollinaire a Jacqueline Apollinaire, dvě data narození, dvě data skonu a jen těžko zřetelný kříž. Na vodorovném balvanu je položena náhrobní deska, která je dekorována květinami. V době, když je slunce na obloze nejvýše, dopadají na náhrobní desku sluneční paprsky a daleko více barev, jenž jsou rovněž tvořeny rozmanitými druhy živých rostlin. [Bauer, 1998, s.19]

2.3.9 Marcel Proust Co se týká druhého z uvedených hrobů, ten sice leží ve stejné uličce pod kaštany, avšak působí prostým dojmem. Jedná se o hrob francouzského kritika, esejisty a romanopisce Marcela Prousta. Je skryt pod mohutnými stromy a současně chráněn větvemi a listím. Každoročně, zejména na podzim, je náhrobní deska poškozována padajícími kaštany, ze kterých návštěvníci sestavují rozmanité obrazce a symboly a pod ně vkládají své vzkazy a přání. Příkladem je symbol v podobě srdce, jehož obě půlky jsou uspořádané z kaštanů opačně obrácených, to znamená, že jedna polovina má bílou barvu a druhá polovina disponuje hnědou barvou. [Bauer, 1998, s.19] Výše popisované čtyři hroby se nacházejí blízko sebe v části hřbitova s nejvyšší nadmořskou výškou. Pokud se návštěvník vydá od hrobu Paula Éluarda k hrobu Marcela Prousta, čeká ho výprava od děsivé (ne)shovívavosti až k děkovné prosebnosti,

38

od černo–bílého nesouladu až k slibné koexistenci, od nezvratného smýšlení o své pravdě až k vášni a poděkování. Pochopitelně, nad všemi vrcholky je ticho. [Bauer, 1998, s.19]

2.3.10 Abélard a Heloisa Mezi celebrity hřbitova Père–Lachaise nepochybně patří i světově proslulý milenecký pár Abélard (1079 – 1142) a Heloisa (1101 – 1164). Davy turistů k nim proudí už od roku 1817, kdy byl zřízen jejich pomník. Jejich náhrobek nalezneme v sedmé divizi. Téměř čtyřicetiletý vynikající kritický filozof a teolog působil v Paříži a přitahoval tam množství studentů z celé Evropy. První z jeho děl nechala katolická církev spálit. Stal se soukromým učitelem neteře kanovníka chrámu Notre Dame Fulberta. Šestnáctiletá kanovníkova neteř byla bezesporu velmi atraktivní a Abélardovi nedalo mnoho práce, aby ji svedl. Milostnou aféru strýc odhalil teprve až byla Heloise těhotná a Abélardova kariéra tímto skončila. Milenci se nechali tajně oddat, ale pro uklidnění vztahů s kanovnickým strýcem a poručníkem Heloise předstírala odchod do kláštera. Manžel ji tam navštěvoval, aniž by o tom měl kanovník Fulbert sebemenší ponětí. Najatí hrdlořezi učence Abélarda vykastrovali a Heloise nakonec církevní slib složila. Abélard utekl do kláštera Saint – Denis a později odešel do pustiny Troyes, kde založil klášter zasvěcený sv. Duchu. Nazval jej Paraclet, tedy místo útěchy. Protože i sem za ním putovalo množství žáků, odešel Abélard do Bretaně. Nakonec zemřel v roce 1142 v klášteře Saint–Marcel–lez–Chalon, kam ho přijal přítel Petr Ctihodný. Ostatky Abélarda nechal přenést do kláštera Paraclet. Heloisa, toho času řádová sestra a později převorka ženského kláštera v Argenteuil, odvedla skupinu svých řeholnic do kláštera Paraclet krátce po Abélardově smrti. Zemřela zde v roce 1164 a byla na tomto místě i pochována. Některé části vybavení z kláštera sv. Ducha byly využity k vytvoření pomníku na hřbitově Père–Lachaise. Jejich vztah byl po čase znovu oživen korespondencí, která se v šestnáctém století stala klasikou středověké romantické literatury. Dochované dopisy ve formě epištol s morálním posláním a Abélardova autobiografie Historia Calamitatum – Historie mých pohrom nám nyní ukazuje pohled na středověk, romantický, ale krutý. [Koktejl, 2000, s.51-52] [Fiala, 2003, s.288]

39

2.3.11 Thomas Coutur Nyní se přemístíme do čtvrté divize, kde můžeme spatřit náhrobní bustu věnovanou akademickému malíři Thomasi Couturovi (1815 – 1879). Jeho hrob ochraňují dva andělé. V dnešní době se tímto umělcem již nikdo v recenzích nezaobírá. Avšak v období, kdy vlastnil

akademický ateliér, atakoval začínající

benjamínky –

impresionisty, které oslovoval jako „kazisvěty a nachmelené šašky“. Jeho uměleckou dílnu také navštěvoval dnes již celosvětově uznávaný malíř Édouard Manet. Toho se pokusil jednoho dne shodit ze schodiště, protože mladý Manet nehodlal přistoupit na jeho podmínky, které se týkaly techniky malby. Nehodlal malovat akademické bájné sexuální symboly v podobě dam podle dokonalých obnažených modelek. Jeho slova byla prostá – modelka musí být oblečená. Zastával názor, že: „záleží jen na tom, abychom byli lidmi své doby a malovali to, co vidíme“. I přes toto tvrzení se v raném věku uchýlil k malbě nahých žen ve slavné šokující Snídani v trávě a v portrétu Olympie. Toto umělecké dílo přívrženci Thomase Coutura pohanili a prohlásili za „hanebně zavalitou modelku“ a „gorilí samici“. Paradoxem je, že Édouard Manet je nejvyhledávanějším malířem na aukcích, kde jsou obdivovatelé schopni utratit miliony za jeho obrazy. [Koktejl, 2000, s.48, 49]

2.3.12 Felix Faure V bezprostřední blízkosti hrobu akademického malíře Thomase Coutura se nachází půvabný prezidentský náhrobek. Na tomto místě je pochovaný méně slavný prezident šesté francouzské republiky Felix Faure (1844 – 1899). Faurova osobnost byla paradoxně vyzdvihnuta jeho skonem v objetí své milenky v duchu tehdejší Belle Époque („Zlaté doby“). Francouzi zbožňují milostné příběhy, a proto dosáhl velké oblíbenosti u francouzského obyvatelstva, než když byl hlavou státu a utvářel neurčitou politiku. Hrob vypadá následovně – jeho postava celá v bronzu se poskrovnu zvedá z lože, otáčí hlavu na stranu směrem ke své milence, jako by se probudil v jejím elegantně zařízeném dámském salónku, tzv. budoáru, a přemýšlel, kam se ztratila. [Koktejl, 2000, s.50]

40

2.3.13 Jim Morrison Další zastavení, které nás čeká, se nachází v šesté divizi a nadchne především dnešní, již padesátileté rockery. Jedná se o jednoduchý kamenný kvádr, na jehož horní rovině máme možnost vidět laickou bustu dlouhovlasého muže, několik lahví od piva, ve kterých jsou dnes již darované květiny a v neposlední řadě nápis neumělého písmomalíře (v současnosti je označujeme za sprejery) „Sex, drugs and rockń´roll“. Právě na tomto místě odpočívá talentovaný americký zpěvák, textař, básník a leader rockové populární skupiny The Doors, Jim Morrison (1943 – 1971). Tento muzikant se mohl chlubit vysokým IQ 149. Proto je samo o sobě zavádějící, že si velmi rád a často zahrával se smrtí. V době, kdy seděl u stolu a skládal dnes již zprofanovanou píseň „Nikdo odtud neodejde živý“, zajisté nevěděl, že budou jeho slova v blízké budoucnosti naplněna. Avšak to platí jen v případě, že je toto oficiální znění pravdivé. Zpěvák byl všestranný a nebál se v životě zkusit si i pár následujících rolí kromě té muzikantské silný alkoholik, veřejný „enfant terrible“ (příšerné dítě), vážný poeta, premiant filozofie a miláček rockových fanoušků a fanynek. Největší slávu zažil v letech 1967 – 1970. Naopak poslední měsíce svého života pobýval ve francouzské metropoli, kde se zaměřil pouze sám na sebe, snažil se užívat městského života na Seině plnými doušky, nabrat svému doposud rušnému životu jiný směr. V Paříži bydleli i jeho filozofické modly Simone de Beuavoir a Jean Paul Sartre. Vychutnával si krátký čas pobytu v metropoli a klid od mediálního nátlaku tisku a veřejnosti. Avšak jeho sklon k alkoholu a drogám ho neopustil. Dne 5. července 1971 se rozšířila zpráva, že je Jim Morrison mrtvý. Manažer skupiny The Doors, Bill Siddon, okamžitě z Los Angeles volal Morrisonově manželce, zda je tato zvěst pravdivá, a hned nato se přemístil do francouzské metropole. Když Bill Siddon spočinul před domovními dveřmi Pamely Morrisonové, mohl už jen spatřit rakev s tělem zpěváka a podepsaný úmrtní list. Tento dokument uváděl, že známý leader zemřel ve vaně na selhání srdce. Druhého dne byla rakev s jeho tělem uložena do hrobu na Père–Lachaise. Jeho smrt s sebou nese mnoho nesrovnalostí a nezodpovězených otázek. [Koktejl, 2000, s.50-51] Jeho manželka zahynula při autohavárii na africkém kontinentu necelé tři roky po Morrisonově pohřbu. Kuriozitou je, že ti, kteří byli v roce 1971 ještě v kolébce, v současnosti tráví svůj čas nočním střežením zpěvákova hrobu. Avšak je otázkou, zda je opravdu na tomto místě pochován. Další záhadou je i fakt, že Pamela nedokázala odpovědět na otázku, který lékař úmrtní list podepisoval. Jim častokrát v rozhovorech 41

uváděl, že světu poskytne zprávu o jeho úmrtí a začne nový život s jinou totožností. Nezpochybnil ani to, že by se spojil se svou agenturou pod uměleckým jménem pan Mojo Risin. [Koktejl, 2000, s.51]

2.3.14 Honoré de Balzac Čtyřicátá osmá divize je místem posledního odpočinku spisovatele Honoré de Balzaca. Mezi jeho záliby patřily procházky francouzskou metropolí, zvláště miloval procházky na hřbitově

Père–Lachaise. Francouzský kritik, esejista, spisovatel, publicista a

historik, André Maurois, v Balzacově biografii napsal: „Když stál na pahorku na hřbitově Père–Lachaise mezi hroby, viděl Paříž „křivolace rozloženou“ podél břehů Seiny, zahalenou v modravý závoj, vytvářený jejím kouřem. Světla se začínala třpytit. Jeho oči se upíraly lačně na těch čtyřicet tisíc domů. Mezi Vendômským náměstím a Invalidovnou žil krásný svět, do něhož chtěl proniknout a jehož brány, jak doufal ve svých nejlepších chvílích, rozrazí jednou údery génia“. Totožnou zápletku můžeme vidět v závěru románu Otec Goriot. Zde ambiciózní Rastignac setrvává po pohřbu Goriota na hřbitově s pohledem na Paříž, která mu leží u nohou, a kterou nabádá na duel se slovy: „A teď kdo s koho.“ [Fiala, 2003, s.288]

2.3.15 Rachel Sedmé oddělení patří proslulé herečce Rachel (1820 – 1858). Narodila se ve Švýcarsku, jedná se o umělkyni „racinovského zpěvu“. Její úlohou v Comédii Francaise bylo rozhodování o repertoáru a obsazování rolí. Největší slávu sklidila v Racinových hrách – Andromaché, Faidra a Athalie. Skonala v pouhých třiceti sedmi letech. [Fiala, 2003, s.289]

2.3.16 Michel Ney Ve dvacátém devátém oddělení věnujeme pozornost francouzskému maršálovi a vévodovi Enghienskému, Michelovi Neyovi (1769 – 1815). V tažení do Ruska si vysloužil titul knížete Moskevského. Zajímavostí je, že se sjednotil s Napoleonem po jeho příchodu z italského ostrova Elby, ačkoliv Ludvíku XVIII. slíbil, že doveze Napoleona v železné kabině. Zapojil se do bitvy u Waterloo a po svržení francouzské metropole ho zatknuli při tajném úniku do Švýcarska. Dne 6. prosince 1815 byl

42

komorou pairů odsouzen k smrti. Poprava se konala již druhý den v Lucemburské zahradě. Na tomto místě stojí v současnosti jeho socha s tasenou šavlí. [Fiala, 2003, s.290]

2.3.17 Félix Tournachon Nyní se přesuneme do třicátého prvního oddělení k fotografovi, novináři, karikaturistovi, řečenému Nadar, Félixi Tournachonovi (1820 – 1910). Tento muž byl průkopníkem balónového létání. Jeho prvenstvím bylo fotografování francouzské metropole z balónu a dokonce se strhl první balónový duel mezi ním a pruským důstojníkem. Hlavní hrdina v románu Julese Verna Cesta na Měsíc – Ardana byl pojmenovaný právě po Félixi Tournachonovi. [Fiala, 2003, s.290]

2.3.18 Simone Signoretová Třicátá druhá divize je známá díky francouzské herečce Simone Signoretové (1921 – 1985). Narodila se v Německu, ale její studia byla spojená s Paříží. V roce 1942 započala její filmová kariéra. První ohlasy zaregistrovala ve snímcích svého manžela, režiséra Yvese Allégreta. Byla také obsazována do prestižních snímků proslulých režisérů a proslavila se hojnými charakterními rolemi ve filmech Tereza Raquinová, Madame Rosa, Ďábelské ženy, Zlatá čapka a Loď bláznů. Jejím největším úspěchem bylo obdržení Oscara za anglický film Místo nahoře z roku 1958 a ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary za film Čarodějky ze Salemu z roku 1957, kde hrála se svým druhým manželem, Yvesem Montandem. [Fiala, 2003, s.290]

2.3.19 Sarah Bernhardtová Ve čtyřicáté čtvrté divizi zavítáme k hrobu proslulé francouzské herečky Sarah Bernhardtové (1844 – 1923). Tato dáma byla členkou Comédie Francaise, později však vlastnila své divadlo. Největší úspěchy zaznamenala prostřednictvím divadelních postav – Gismonda, Dáma s kaméliemi a Lorenzaccio. Zajímavostí je, že spolupracovala s Alfonsem Muchou, který ji navrhoval kostýmy, jeviště a poutače. Necelých padesát let před svým skonem požádala o výstavbu své hrobky a každý den chodila na hřbitov Père – Lachaise s řezanými květinami, které pokládala na náhrobní desku. [Fiala, 2003, s.290]

43

2.3.20 Jacques–Louis David Padesáté šesté oddělení zejména proslavil významný francouzský malíř období klasicismu a empíru, Jacques – Louis David (1748 – 1825). Tento muž se účastnil Velké francouzské revoluce a byl zároveň i členem Národního konventu a klubu jakobínů. Jeho malby zvelebují slavné osobnosti francouzské revoluce. O několik let později ho císař Napoleon prohlásil za svého dvorního malíře. [Fiala, 2003, s.291]

2.3.21 Villiers de lÍsle Adam Nyní se podíváme na další významnou osobnost, která je pohřbena v sedmdesáté druhé divizi – Villiers de lÍsle Adam (1838 – 1889). Jedná se o potomka z francouzské šlechtické rodiny, která pochází z Bretaně. V období Velké francouzské revoluce tato rodina však zaznamenala velkou finanční krizi. Jeho život byl protkán bohémstvím jen proto, že se stýkal s prokletým básníkem Charlesem Baudelairem. Proslavil se literárními díly Tribulat Bonhomet, Kruté povídky a Svrchovaná láska. [Fiala, 2003, s.292]

2.3.22 Isadora Duncanová Další osobností, kterou nesmíme opomenout, je americká tanečnice Isadora Duncanová (1878 – 1927), kterou najdeme v osmdesátém sedmém oddělení. Je považována za zakladatelku novodobých tanečních směrů. Klasický balet zcela zapudila, věnovala se především starořeckému tanci, a když tančila, tak jedině bosa v chitonu. Jejím manželem se stal ruský básník Sergej Jesenin. [Fiala, 2003, s.292]

2.3.23 Gertruda Steinová a Alexandr Staviski V devadesátém čtvrtém oddělení se nacházejí dvě významné persony. První z nich je americká spisovatelka Gertruda Steinová (1874 – 1946). Od roku 1903 byla jejím působištěm francouzská metropole, kde vlastnila salón, ve kterém si dávali schůzky významní umělci a literáti. Proslavila se literárními publikacemi Vlastní životopis Alice B. Toklasové a Tři životy. Druhou osobností je Alexandr Staviski (1886 – 1934). Jedná se o proslulého ruského nepoctivce s neskutečným umem vytěžit finance i sociální kontakty mezi lidmi z vysoce společenských vrstev. S postupem času byly jeho triky prozrazeny a pod tíhou svého svědomí spáchal sebevraždu na chatě v Chamonix. Na

44

základě jeho hrůzné smrti vzniklo napětí podnícené fašistickými skupinami, ve kterém zemřelo dvacet osm nevinných lidí a odstoupil i předseda vlády. Poté následovalo zdlouhavé policejní vyšetřování, ve kterém se nepodařilo najít spoluviníka, který pomáhal Staviskému, ani finance získané neprávem a lží. [Fiala, 2003, s.292-293]

2.3.24 Alfred de Musset Poslední jméno, u kterého se zastavíme, je Alfred de Musset (1810 – 1857). Tento muž byl vynikajícím dramatikem, básníkem a prozaikem. Největší úspěchy zaznamenal díky hrám S láskou nejsou žádné žerty, Lorenzaccio a mimo jiné i Zpověď dítěte svého věku. Literární díla jsou do značné části inspirována jeho přítelkyní George Sand, se kterou žil v letech 1833 – 1835. [Fiala, 2003, s.293]

2.4 Père–Lachaise jako přírodní atraktivita Na hřbitově Père–Lachaise, ačkoliv je to město mrtvých, nalézáme velké množství živých organismů v podobě nejrůznějších přírodních druhů, především stromů. Propojením tak vzniká obrovský chrám s mohutnými přírodními pilíři, který návštěvníka na první pohled uchvátí různorodostí a bujností tvarů a forem. Staleté stromy zejména ve starších oblastech se svým rozložitým kořenovým systémem, jakoby obrovskými chapadly obepínají hroby a dávají tak vzniknout představě, že tato zeleň vyrůstá ze živin, které poskytují těla mrtvých. Tito velcí draví tvorové jakoby požírali a recyklovali vzpomínky a relikvie z minulosti. Poeticky vnímající návštěvník, procházející uličkami Père–Lachaise, se tak může dobrat vyšší úrovně zážitku, plynoucí z tohoto lehce morbidního soužití. Jeden z francouzských prokletých básníků, Charles Baudelaire, vyjadřuje procházku po hřbitově slovy v básni Correspondances takto: La Nature est un temple ou de vivants piliers Laissent parfois sortir de confuses paroles ; L’homme y passe à travers des forêts de symboles Qui l’observent avec des regards familiers [20] Překlad do českého jazyka zajistil český spisovatel Karel Čapek:

45

Je chrámem příroda s živými pilíři, jež slovy zmatenými někdy zahovoří; v symbolů černé hvozdy se tu člověk noří, jež za něj důvěrně svůj pohled zamíří. [1] [10]

2.4.1 Père–Lachaise je také zeleným místem uprostřed Paříže Hřbitov Père–Lachaise je největším pařížským městským parkem a jako takový je předmětem neustálé probíhající údržby. Vzhledem ke zvláštní povaze místa, musí tato údržba probíhat velmi šetrně a ohleduplně, pokud možno bez narušení běžného provozu. Většina z téměř pěti tisíc vzrostlých stromů se těší dobrému zdravotnímu stavu, ale i zde lze nalézt výsledky negativního vlivu působení znečištěného vzduchu velkoměsta. Pro milovníka přírody je tristní sledovat, jak se starý strom poroučí k zemi, avšak v dlouhodobém horizontu je třeba nalézt rozumný kompromis. Stromy jsou sice obrovskými plícemi metropole, ale svými těžkými větvemi mohou snadno ohrozit návštěvníky, případně poškodit cenná umělecká díla v podobě náhrobků a plastik na nich umístěných. Údržbářské práce, prořezávání korun vzrostlých stromů a případné kácení musí být prováděny s maximální pečlivostí a opatrností. Na hřbitově je proto zaměstnáváno mnoho profesionálů - kameníků, zedníků, zahradníků, specialistů na výškové práce a dalších pracovníků údržby. Při návštěvě hřbitova tak můžeme pozorovat silný kontrast, kdy v místě posledního odpočinku slyšíme bzučení motorových pil, pozorujeme pohyb nejrůznější techniky a vnímáme všemožné projevy pulzujícího života. [14]

2.4.2 Ochrana hřbitova Père–Lachaise Hřbitov Père–Lachaise je předmětem právních a ochranných opatření, jak ve smyslu ochrany životního prostředí, tak ochrany významné kulturní památky. Nejstarší část hřbitova, tvořící asi polovinu z celkové rozlohy (čtyřicet tři hektarů), je dle zákona o přírodních památkách a sídlech z roku 1930 klasifikována jako pozoruhodné místo (viz. též Ministerská vyhláška ze dne 17. prosince 1962). Na hroby, vzniklé před rokem 1900, se vztahuje i zákon ze dne 31. prosince 1913 o historických památkách (Ministerská vyhláška ze dne 21. března 1983). Dvanáct památek je klasifikováno jako

46

kulturní památky dle zákona ze dne 31. prosince 1913 (ministerské vyhlášky 1983 – 1995). [19] Podle francouzského práva jsou za údržbu památek na hřbitově Père–Lachaise zodpovědní soukromí vlastníci památek a správa hřbitovů se tak stará pouze o památky, jejichž vlastníkem je město Paříž. Údržba a obnova těchto památek je financována z rozpočtu města a je řízena výborem ustanoveným v roce 1984. [21] Hřbitov každoročně navštíví přibližně dva miliony lidí. Proto se nelze divit, že i na hřbitově Père–Lachaise nalezneme nejrůznější stopy vandalismu, ať už se jedná o pohozené květiny, poničené hroby, graffiti a jiné škody. Převážné části těchto činů se dopouštějí návštěvníci hrobu zpěváka skupiny Doors, Jima Morrisona. Z přibližně šedesáti devíti tisíc hrobů, které hřbitov tvoří, je na pět set poškozeno graffiti. [19] I v dnešní době je možné nechat se pohřbít na hřbitově Père–Lachaise. Na základě zákona z roku 1924 lze opuštěná místa znovu přiřadit novým zájemcům. Ročně v průměru tři sta hrobů změní svého majitele. Pro pohřbení na hřbitově neexistují žádná zvláštní kritéria, neboť pohřební výsady byly zrušeny již v roce 1790 a pravidla pro pohřbení jsou tak pro všechny stejná. Ze zákona jsou si všichni rovni bez ohledu na bohatství, tituly a proslulost. Chcete-li být pohřbeni na Père–Lachaise, musíte buď patřit do skupiny, která již vlastní koncesi, nebo zemřít v Paříži (bez ohledu na státní příslušnost a bydliště), nebo mít v době úmrtí trvalé bydliště v Paříži. [19] Hřbitov Père Lachaise není zábavní park. Zaměstnanci hřbitova tu nejsou od toho, aby se starali o turisty a drželi statistiky cestovního ruchu, ale aby zachovali důstojné prostředí pro odchod na onen svět a umožnili rodinám zemřelých nerušenou návštěvu místa posledního odpočinku jejich blízkých. Každý turista si musí být tohoto vědom, chovat se diskrétně a nenarušovat běžný chod hřbitova. [21]

47

3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Hlavním cílem stručného dotazníkového šetření bylo zjistit rychlou a jednoduchou formou vztah dostatečně širokého vzorku okolní populace k Francii, francouzské kultuře a dále pak její obecné povědomí o pařížských hřbitovech a pohřebištích, především o hřbitově Père–Lachaise. Předpokládala jsem, že nabídka poznávacího zájezdu s důrazem na často opomíjená místa Paříže, jakými jsou právě tamní hřbitovy, bude pro velkou část spoluobčanů atraktivní, a proto jsem položila několik dalších otázek umožňujících odhadnout případný potenciál pro cestovní ruch. Další otázky byly směřovány k získání informací nezbytných pro optimální sestavení vlastního zájezdu tak, aby splnil požadavky a očekávání co největšího počtu potenciálních klientů. Využitím on-line systému se podařilo v krátkém časovém úseku bezplatně oslovit poměrně velké množství respondentů. Oslovila jsem 390 spoluobčanů. V požadovaném časovém intervalu jednoho měsíce dotazník otevřelo 356 z nich, a platně vyplnilo a odeslalo celkem 205 dotázaných. Převážná část respondentů byla zastoupena mladými lidmi, oslovila jsem i dostatečný počet lidí z jiných věkových kategorií. Dotazník se skládá z dvaceti otázek, a to typu uzavřených, polootevřených a otevřených, které poskytly respondentům příležitost vyjádřit svůj názor. Pro přehledné zobrazení výsledků jsem využia grafické výstupy zmíněné internetové aplikace Survio.com.

48

3.1 Detailní výsledky výzkumu 1. Navštívil/a jste někdy Paříž?

Graf 1: Navštívil/a jste někdy Paříž?

Ze vzorku populace, která platně vyplnila dotazník, 59,02 % respondentů ještě nikdy Paříž nenavštívilo. Lze se tedy domnívat, že tato část, pokud by se tito lidé měli vydat do Paříže, budou mít v metropoli zájem poznat více než "jen tamní hřbitovy", ať už jsou jakkoliv jedinečné. Na druhou stranu tu zbývá dalších 40,98 % dotázaných, kteří již Paříž navštívili. U nich předpokládám mnohem vyšší pravděpodobnost zájmu o výlet, který by jim ukázal město z jiné perspektivy a rozšířil jejich dosavadní znalosti. 2. Slyšel/a jste někdy o hřbitově Père–Lachaise?

Graf 2: Slyšel/a jste někdy o hřbitově Père–Lachaise?

Pouze 27,80 % respondentů někdy slyšelo o hřbitově Père–Lachaise. Tak malý podíl jsem neočekávala, svědčí to o velmi nízkém povědomí o tomto druhu památek. Paříž je zkrátka dominantně symbolizována Eiffelovou věží a ostatní památky zůstávají v jejím

49

dlouhém stínu. Na druhou stranu tady máme 72,20 % respondentů, kteří o hřbitově nikdy neslyšeli, a proto je lze považovat za potenciální zájemce o návštěvu, pokud jim bude tak jedinečné místo správným způsobem představeno. Pro takové představení bych doporučovala filmovou podobu, ať už v televizi nebo prostřednictvím kvalitně sestříhaného videa na you-tube. 3. Znáte nějakou významnou osobnost, která je pohřbena na Cimetière du Père– Lachaise? Otázka byla samozřejmě směřována převážně na respondenty s určitým povědomím o hřbitově. Celkem 139 respondentů odpovědělo, že žádnou osobnost zde pochovanou nezná. U některých odpovědí bylo cítit jisté zahanbení, že si respondent nedokázal vzpomenout na tak významné osobnosti. Velká část dotazovaných uvedla správná jména osobností. Pomyslný žebříček popularity by mohl vypadat asi takto: a) Honoré de Balzac

28 hlasů

b) Edith Piaf

24 hlasů

c) Oscar Wilde

9 hlasů

d) Jean de La Fontaine

5 hlasů

e) Jim Morrison

5 hlasů

f) Guillaume Apollinaire

4 hlasy

g) Molière

4 hlasy

h) Édouard Daladieur

2 hlasy

i) Marcel Proust

1 hlas

j) Fryderyk Chopin

1 hlas

k) Gilbert Bécaud

1 hlas

l) Charles Crozatier

1 hlas

m) Eugène Delacroix

1 hlas

n) Henri Barbusse

1 hlas

Výsledky naprosto přesvědčivě hovoří pro zástupce literatury a populární hudby. 50

4. Při návštěvě hřbitova Père–Lachaise byste měl/a zájem o:

Graf 3: Při návštěvě hřbitova Père–Lachaise byste měl/a zájem o

Převážná většina respondentů, celkem 58,54 %, by dala přednost úvodní procházce s průvodcem a poté volné procházce dle vlastního výběru. Je zřejmé, že většina by si na hřbitově ještě před návštěvou vytipovala oblíbené osobnosti a těm by chtěla věnovat zbývající čas vymezený pro návštěvu hřbitova. Lze také očekávat, že někteří návštěvníci by rádi setrvali u hrobu obdivované osobnosti bez ostatních účastníků zájezdu, ať už z jakéhokoliv důvodu.

51

5. Při prohlídce hřbitova Père–Lachaise byste měl/a největší zájem o návštěvu hrobek:

Graf 4: Při prohlídce hřbitova Père–Lachaise byste měl/a největší zájem o návštěvu hrobek

I zde je jednoznačně patrná silná převaha významných spisovatelů (59,02 %) a světoznámých zpěváků (28,29 %). Zájem o zastavení u hrobu slavných výtvarníků je podstatně slabší (11,71 %), zájem o navštívení hrobu některého z významných státníků, či politiků je takřka mizivý (0,98 %). Předpokládám, že tento trend souvisí i se stavem obecného vnímání politiky a politiků v českém prostředí. Zřejmě málokterý politik je u nás vnímán jako významná osobnost, k jehož hrobu by stálo za to jít, s těmi zahraničními to patrně bude ještě horší.

52

6. Jak dlouho byste se chtěl/a na hřbitově Père–Lachaise zdržet?

Graf 5: Jak dlouho byste se chtěl/a na hřbitově Père–Lachaise zdržet?

Většina dotázaných by si přála strávit procházkou po hřbitově jednu hodinu (40,98 % respondentů), případně dvě hodiny (44,39 % respondentů). Podstatně menší, ne však zanedbatelná část (10,24 % respondentů), by si představovala tříhodinovou návštěvu. Našli se i tací, kterým by nevadilo strávit více než tři hodiny procházkou po hřbitově Père–Lachaise. Předpokládám, že respondenti, kteří hlasovali pro jednohodinovou návštěvu, si buď neuvědomují, jaká je rozloha a pestrost hřbitova, nebo patří do skupiny lidí, která o daný druh památek jednoduše nejeví zájem.

53

7. Zajímaly by Vás také informace o hřbitově Père–Lachaise jako velkém pařížském parku?

Graf 6: Zajímaly by Vás informace o hřbitově Père–Lachaise jako velkém pařížském parku?

Výrazná většina, celkem 66,34 % respondentů, projevila zájem i o informace z oblasti ekologie. V případě hřbitova se nabízí stručné představení ve smyslu jedinečného přírodního parku obklopeného významnou evropskou metropolí. Informace by však neměly být příliš detailní. 4,88 % respondentů přímo uvedlo, že se o ekologii Paříže zajímají. Zbývajících 28,78 % dotázaných by dalo přednost návštěvě, která by byla zaměřena spíše na historii hřbitova. Správný delegát by měl být obratný a přizpůsobit se všem klientům. Měl by tedy na ekologické aspekty hřbitova poutavě a stručně upozornit a v případě detailního zájmu být připraven odkázat tazatele na vhodnou literaturu, případně informační prostředky, které lze v souvislosti se hřbitovem sehnat.

54

8. Pantheon je

Graf 7: Pantheon je

Převážná většina respondentů (84,88 %) správně odpověděla, nebo si správně tipla, že Pantheon je bývalý chrám a nyní pohřebiště slavných mužů. Tato památka rozhodně není našim spoluobčanům tak málo povědomá jako hřbitov Père–Lachaise, a proto považuji záměr, představit obě pohřebiště společně v rámci jednoho výletu, za správný. 9. Pantheon leží na:

Graf 8: Pantheon leží na

Tato otázka byla směřována spíše osobám s vyšším povědomím o Paříži a z celkového rozložení odpovědí ji lze považovat spíše za vyloženě tipovací. Nicméně i zde většina

55

respondentů (40 %) zatrhla správnou odpověď, tedy na levém břehu řeky Seiny. Kolik z nich si vyhledalo správné řešení na internetových mapách, zůstává otázkou. 10. Bylo by pro Vás zajímavé navštívit hřbitovy a pohřebiště Montmartre, Montparnasse či Pantheon?

Graf 9: Bylo by pro Vás zajímavé navštívit hřbitovy a pohřebiště Montmartre, Montparnasse či Pantheon?

Výrazná většina respondentů, celkem 74,63 % uvedlo, že návštěva zmíněných památek by pro ně byla zajímavá. Nabízí se tedy otázka, proč se takový turistický zážitek u nás tak málo nabízí. 11. Zúčastnil/a byste se poznávacího zájezdu Nejkrásnější pařížské hřbitovy a pohřebiště?

Graf 10: Zúčastnil/a byste se poznávacího zájezdu Nejkrásnější pařížské hřbitovy a pohřebiště?

Odpovědi v této otázce se zdají lehce v rozporu s výsledky dotazování v předchozí otázce. Ačkoliv pro většinu respondentů by bylo zajímavé zmíněná pohřebiště navštívit,

56

je jen málo těch, kteří by byli ochotni účastnit se tak úzce specializovaného zájezdu. Je zřejmé, že pokud má být produkt úspěšný, musí nabídnout i návštěvu jiných atraktivit, nejen hřbitovů. 12. Jaké roční období považujete za nejvhodnější pro poznávací zájezd do Paříže?

Graf 11: Jaké roční období považujete za nejvhodnější pro poznávací zájezd do Paříže?

Pro sestavení vzorového zájezdu je nezbytné stanovit správně i roční období, které je pro daný druh turistiky nejvhodnější. Většina respondentů (56,59 %) se domnívá, že tím nejlepším obdobím by bylo jaro a další výrazná skupina (26,34 %) by do Paříže vycestovala nejraději v létě. Je zde jasně patrné, že potenciální klienti jsou připraveni poznávat Paříž za příznivých klimatických podmínek a v období, kdy předpokládají, že jsou všechny památky přístupné.

57

13. Jak dlouhý by měl poznávací zájezd být?

Graf 12: Jak dlouhý by měl poznávací zájezd být?

Největší část respondentů, celkem 48,29 %, by bylo ochotno věnovat poznávání Paříže čtyři dny, celkem 37,56 % respondentů by volilo třídenní zájezd. I já považuji třídenní poznávací zájezd za optimální kompromis, kdy lze pohodlně navštívit dostatečné množství zajímavých míst a přitom se vyvarovat nepříjemným pocitům z nezvyklého vytížení a stresu s cestováním spojeným. 14. Jakému způsobu dopravy byste dal/a přednost?

Graf 13: Jakému způsobu dopravy byste dal/a přednost?

Celkem 56,59 % respondentů preferuje komfort spojený s leteckou dopravou, nezanedbatelná je však i část respondentů (26,83%), pro které je Paříž dosažitelná i

58

autobusem. Druhá část by zřejmě byla ochotná obětovat část pohodlí za očekávané snížení nákladů. Zdaleka tedy není pryč doba, kdy čeští turisté vyráželi i do vzdálenějších evropských koutů po silnici. Podíl respondentů, kteří by volili vlastní dopravu (7,32%), nebo by chtěli cestovat vlakem (9,27%), je malý. 15. Kolik byste byl/a ochoten/ochotna zaplatit za poznávací zájezd?

Graf 14: Kolik byste byl/a ochoten/ochotna zaplatit za poznávací zájezd?

Otázka nákladů v cestovním ruchu je vždy zásadní a z odpovědí je zřejmé, že český turista je nucen výrazně šetřit. Těžko však lze v dnešní době zrealizovat hodnotný a přitom dostatečně komfortní třídenní zájezd za méně než pět tisíc, což by si zřejmě přálo oněch 46,34 % respondentů. Našel se i jeden dotázaný, který by za nabízený zážitek nebyl ochoten zaplatit vůbec nic. 16. Jste muž nebo žena?

Graf 15: Jste muž nebo žena?

59

Větší podíl dotazovaných, celkem 71,22 %, tvořily ženy. 17. Do jaké věkové kategorie spadáte?

Graf 16: Do jaké věkové kategorie spadáte?

Největší podíl respondentů spadá do kategorie 18 – 25 let. Oslovila jsem však i nezanedbatelné množství lidí z jiných věkových kategorií. Podíl vyšších věkových kategorií je menší také proto, že se podstatně méně pohybují v internetovém prostředí a na podobný způsob dotazníkového šetření reagují méně pozitivně než mladší populace. 18. Jaké je Vaše nevyšší dosažené vzdělání?

Graf 17: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

60

Dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce osob s ukončeným středoškolským vzděláním. Podařilo se mi oslovit i velký podíl vysokoškoláků, u nichž předpokládám nejvyšší zájem o podobný způsob cestování. 19. Z jakého kraje pocházíte?

Graf 18: Z jakého kraje pocházíte?

Výraznou převahu měli respondenti z kraje Vysočina (66,83 %). Jihomoravský kraj byl zastoupen ve 22,44 %. Podíl ostatních krajů byl v provedeném šetření statisticky nevýznamný. 20. Pocházíte-li z kraje Vysočina, zaznamenejte, prosím, okres

61

Graf 19: Pocházíte-li z kraje Vysočina, zaznamenejte, prosím, okres

Většina respondentů žije v okrese Žďár nad Sázavou (49,76%).

3.2 Subjektivně posouzené nedostatky a pravděpodobné nepřesnosti dotazníkového šetření Největší část respondentů byla ve věku 18 - 25 let. Otázkou zůstává, zda právě v této cílové skupině lze očekávat maximální podíl potenciálních klientů. Dotazník byl proveden prostřednictvím internetové aplikace Survio.com a lze tedy oprávněně očekávat, že nezanedbatelná část respondentů využila k zjištění správných informací některý z internetových vyhledávačů. Při osobním rozhovoru někteří respondenti přiznali, že tak učinili proto, aby skryli vlastní pocit nedostatečné informovanosti. Je to zajímavý psychologický jev, jemuž jednoznačně nebylo možné zabránit ani výrazným ujištěním, že dotazník je zcela anonymní. Bylo by možná zajímavé podobný dotazník doplnit otázkou, zda respondenti využili k vyhledání správných odpovědí nějakou nápovědu.

62

4 Trasa na hřbitově Père–Lachaise Z provedeného dotazníkového šetření jednoznačně vyplynulo, že potenciální návštěvníci z řad spoluobčanů by měli největší zájem o návštěvu hrobů slavných spisovatelů. Pro zpestření a utvoření celistvé představy o škále pohřbených osobností jsem do prohlídky zařadila i některé z populárních zpěváků a skladatelů, jednoho významného malíře a milenecký pár, který přitahuje pozornost návštěvníků již téměř dvě stě let. Respondenti projevili zájem o komentovanou procházku s průvodcem a následně samostatnou prohlídku dle vlastního výběru.

5 6 4 3 7 8

9

11 1

2

10 1

1

1 Heloise a Abélard 2 Jim Morrison 3 Amedeo Modigliani 4 Edith Piaf 5 Mur des Fédérés 6 Oscar Wilde 7 Marcel Proust 8 Guillaume Apollinaire 9 Honoré de Balzac 10 Fryderyk Chopin 11 Molière a La Fontaine

Obr. 1: Plán hřbitova Père–Lachaise s vyznačenou trasou prohlídky

63

4.1 Příprava průvodce Dobrý den dámy a pánové, Dovolte mi, abych se na úvod představila. Jmenuji se Petra Velebová a provedu Vás hřbitovem Père–Lachaise. Nyní se nacházíme u hlavního vchodu, do kterého jsme vešli z bulváru Ménilmontant. Je přesně čtvrt na devět. Zkontrolujte si prosím čas na Vašich hodinkách. Pro návštěvu hřbitova máme vyhrazeno dnešní dopoledne do půl dvanácté. Nejdříve si uděláme společnou procházku, při níž bych Vám ráda ukázala některé z nejnavštěvovanějších hrobů a seznámila Vás s historií hřbitova, pohnutými osudy pohřbených osobností a dalšími zajímavostmi. Tato společná prohlídka nám zabere přibližně devadesát minut a poté budete mít jedinečnou příležitost k samostatné návštěvě míst, která jsou jakkoliv zajímavá pro každého z Vás. Pro účely snadné orientace Vám rozdám jednoduchý plánek s vyznačenými hřbitovními ulicemi a seznamem nejvýznamnějších hrobů. Tato mapka je zdarma, pokud byste měli zájem o propracovanější materiály, případně o další upomínkové předměty, naleznete je v každém sousedním květinářství. Nejpozději v půl dvanácté se všichni shromáždíme zde na tomto místě, u hlavního vchodu. Hřbitov Père–Lachaise je největším pohřebištěm na území francouzské metropole, jeho rozloha činí čtyřicet sedm hektarů a nachází se ve východní části Paříže. Dalo by se říci, že se jedná o malé městečko uprostřed metropole – „město mrtvých“. Hřbitov byl otevřen v roce 1804 v době, kdy Paříž byla sužována zoufalým nedostatkem míst k pohřbívání. Staré hřbitovy byly přeplněné a všude bylo možné nalézt pozůstatky mrtvých. Bylo to krajně neetické a nehygienické a často to mělo za následek vznik epidemií. Mnoho anonymních mrtvol bylo dokonce skladováno v prázdném lomu jižně od metropole. Situace se vyhrotila v době Velké francouzské revoluce, která mimo historických změn přinesla i tisíce mrtvých z popravišť, na nichž se uplatnil jeden významný francouzský vynález – gilotina. Situaci vyřešil Napoleon, který nařídil vystavět nové hřbitovy. Jeden z nich vznikl na pozemku zpovědníka krále Ludvíka XIV., otce Francoise de la Chaise. Výstavbu hřbitova řídil městský architekt Nicolas Frochot, který dokázal závratně zvýšit cenu pozemku. Jako první vybavení hřbitova byly použity náhrobky, sochy a pomníky zkonfiskované aristokratům v době Velké francouzské revoluce. Pro zvýšení věhlasu pohřebiště zajistil Frochot přesun ostatků některých významných osobností francouzské historie na nově zřízený Père–Lachaise.

64

Mezi prvními to byli francouzští spisovatelé Molière a La Fontaine, milenecký pár Heloise a Abélard a v neposlední řadě i královna Marie Louisa, manželka krále Jindřicha III. Lidi z vyšších vrstev, kteří si přáli být pohřbeni vedle takových velikánů, neváhali zaplatit vysoké částky za toto privilegium a z nového hřbitova se tak stalo místo posledního odpočinku francouzské elity. Z těch nejvýznamnějších bych ráda uvedla například Honoré de Balzaca, Frederica Chopina, Edith Piaf, Jima Morrisona, Oscara Wilda, Jeana de La Fontaina, Marcela Prousta, Amedea Modiglianiho, Guillauma Apollinaira nebo Jamese de Rothschilda. I Napoleon si přál být zde pohřben. Některé z nich dnes společně navštívíme u jejich posmrtných příbytků. [Žák, 1998, s.63] [Koktejl, 2000, s.47-48][Fiala, 2003, s.287] [9] Ráda bych Vás ještě upozornila, abyste si všímali nejen náhrobků a ostatní architektury, ale i přírody, lidí a celkové atmosféry tohoto místa. Pařížané sem přicházejí navštívit své zesnulé a přitom si užívají procházku největším pařížským městským parkem. Chovejme se proto slušně, abychom nenarušovali pietu a nepoškozovali místní architekturu a přírodu. Některé místní stromy pamatují zásadní události posledních dvou století a jejich kořeny čerpají živiny z těl osobností, které obdivuje celý svět.

4.1.1 Heloise a Abélard Nyní se přesuneme k hrobu Heloisy a Abélarda, který se nachází v sedmém oddělení. Abélard byl významný kontroverzní filozof a teolog první poloviny dvanáctého století (1079 – 1142), který kladl důraz na rozumové poznání věcí a odmítal nekritické přijímání autorit. Je také nazýván rytířem dialektiky. Mnoho studentů z celé Evropy přicházelo do Paříže, aby se od něj mohli učit. Pro své mimořádné schopnosti se stal soukromým učitelem neteře kanovníka chrámu Notre Dame Fulberta. Zde začala další významná kapitola jeho života, když se ve svých čtyřiceti letech zamiloval do teprve šestnáctileté Heloisy (1101 – 1164). Nedalo mu mnoho práce, aby ji svedl, Heloise otěhotněla a Abélardova kariéra tímto skončila. Milenci se nechali tajně oddat, ale pro uklidnění vztahů se strýcem musela Heloise předstírat odchod do kláštera. Zatímco se milenci nadále stýkali, rozezlený strýc si najal hrdlořezy, kteří Abélarda připravili o jeho mužskou pýchu. Abélard se uchýlil do kláštera Saint – Denis a později odešel do pustiny Troyes, kde založil klášter zasvěcený sv. Duchu, dnes známý jako Paraclet. Heloise nakonec složila církevní slib a stala se řádovou sestrou a později převorkou ženského kláštera v Argenteuil. Milenci vstoupili do historie především díky vzájemné

65

korespondenci, která dokládá nejen velikou lásku, ale i velké utrpení. Předkládá tak realistický obraz středověké společnosti, kdy církev určovala pravidla a jakoukoliv odlišnost nemilosrdně trestala. Po smrti Abélarda byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Paraclet, kde byla později pochována i Heloise. Některé části z původního vybavení kláštera sv. Ducha byly využity k vytvoření pomníku na hřbitově Père– Lachaise. [Koktejl, 2000, s.51-52][Fiala, 2003, s.288] [Dolejší, 2007, s.7]

Obr. 2: Heloise a Abélard

66

4.1.2 Jim Morrison Pomalu se přemístíme do šestého oddělení a navštívíme společně kontroverzní hrob neméně kontroverzního zpěváka Jima Morrisona, který žil v letech 1943 – 1971. Tento americký zpěvák, textař a básník se proslavil jako leader populární rockové skupiny The Doors. Jeho život nejlépe vystihuje sprejerský nápis na jeho hrobě „Sex, drugs and rockń´roll“. Vše, do čeho se pustil, dělal naplno. Byl velmi inteligentní a vyzkoušel si mnoho životních rolí. Celý svět ho zná jako muzikanta, silného alkoholika, vážného poetu, miláčka rockových fanoušků a fanynek a veřejného „enfant terrible“. Po krátkém období největší slávy na konci šedesátých let minulého století odešel do Paříže, kde se pokusil dát svému životu jiný směr. Zde nalezl klid od médií a mohl se dostatečně věnovat další životní vášni – filozofii. Ovlivnili ho především Simone de Beuavoir a Jean Paul Sartre, kteří v Paříži také žili. Život ve městě nad Seinou si užíval plnými doušky, ale bohužel se opět projevil jeho silný sklon k alkoholu a drogám. Když se pak 5. července 1971 rozšířila zpráva, že je Jim Morrison mrtvý, bylo jasné, že nezemřel přirozenou smrtí. V úmrtním listu se dočteme, že zemřel ve vaně na selhání srdce. Jakou roli v tom sehrály drogy a alkohol, není jednoznačně doloženo. Není úplně jisté ani to, že tělo zpěváka je skutečně uloženo v tomto hrobě. Sám v rozhovorech několikrát představil plán začít úplně nový život s novou totožností hned poté, co se rozšíří zpráva o jeho úmrtí. Nezpochybnil ani obnovení spolupráce se svou agenturou pod uměleckým jménem pan Mojo Risin. Jeho hrob jednoduchým způsobem symbolizuje Jimův životní styl. Jak můžete vidět, jedná se o prostý kamenný kvádr s bustou dlouhovlasého muže a několika lahvemi od piva, které jsou dnes využívané jako vázy na darované květiny. Svoji nesmrtelnost nalezl Jim Morrison ve svých fanoušcích. Někteří byli v roce 1971 ještě v kolébce a v současnosti je tu můžete potkat, jak tráví svůj čas nočním střežením zpěvákova hrobu. [Koktejl, 2000, s.50-51]

67

Obr. 3: Jim Morrison

4.1.3 Amedeo Modigliani Další, koho navštívíme na naší společné procházce, bude italský malíř Amedeo Modigliani, který se narodil v Livornu roku 1884 a zemřel v Paříži v roce 1920. Pocházel ze židovské rodiny a celý jeho život byl poznamenán nejrůznějšími chorobami. V mládí nemohl ani pravidelně navštěvovat školu. Matka však podporovala jeho malířské sklony a umožnila mu navštívit města starých mistrů – Florencii, Řím, 68

Neapol a Capri. Vystudoval akademii ve Florencii a Benátkách a roku 1906 přišel do Paříže pouze s kufrem, malířskou deskou a štětci. Přestože v té době již trpěl tuberkulózou, vedl bohémský život, propadal alkoholu, kouřil marihuanu a užíval i narkotika. Tvořit začal v umělecké dílně na Montmartru a později se přestěhoval do ateliéru na Montparnassu. Maloval především portréty a akty, zpodobňoval prosté neznámé lidi, dělníky, služky, prostitutky a nebo své umělecké přátele –Picassa, Cocteau a Zborowského. Předlohou k vytvoření šestnácti podobizen mu stála Jeanne Hébuternová, v níž nalezl ideál ženské krásy a kterou si chtěl vzít za manželku. Atraktivní dívku potkal náhodou ve své oblíbené kavárně La Rotonde . Do Paříže přišla studovat malířství a setkala se zde se zástupcem pařížské bohémy, což se jí stalo osudným. Malíře bezmezně obdivovala, přestože se k ní choval nevybíravým způsobem - sužoval ji, mučil ji, tloukl ji, táhnul ji za vlasy skrz Lucemburskými zahradami. Modigliani nikdy nepodlehl vlivu avantgardních směrů své doby a udržel si po celou dobu osobitý projev, v němž neskrýval ani zaujetí pro staré italské umění. Jeho malby vyzařují hořkost, pošetilost a dravost, poukazují na autorovu bolest v srdci. I přes svůj talent nikdy nedosáhl takového uznání jako jeho avantgardní vrstevníci a do konce života zůstal na dně pařížské bohémy. Dne 20. ledna 1920 nalezli jeho tělo přátelé poté, co vypáčili vchodové dveře. Sochaře Kislinga ještě napadlo odlít jeho posmrtnou masku, ale nepodařilo se mu to zcela zrealizovat, utekl pouze s několika sádrovými úlomky. Toho času dvaadvacetiletá těhotná přítelkyně Jeanne Hébuternová den po spatření mrtvého malíře spáchala sebevraždu. Po velkolepém pohřbu, který zorganizovali malířovi přátelé, byl uložen do hrobu na hřbitov Père–Lachaise, kam později přenesli i ostatky Jeanne. Jak můžete vidět, hrob působí prostě a je tvořen jednoduchou pískovcovou náhrobní deskou bílé barvy a kamenným náhrobkem s nápisem „Compagna devota fino all estremo sacrifizio". [Žák, 1998, s.63] [Šabouk, 1975, s.235-236]

69

Obr. 4: Amedeo Modigliani

4.1.4 Edith Piaf Dostali jsme se k nejnavštěvovanějšímu hrobu na místním hřbitově. Je zde pochována Edith Piaf, světoznámá francouzská šansoniérka, která žila v letech 1915 – 1963. Její matka, cirkusová a pouliční zpěvačka Anita Maillardová, ji porodila přímo na ulici Belleville před domem číslo 72. Otec, akrobat Louis Gassionov, krátce poté odešel bojovat do zákopů první světové války. Vlastním jménem Edith Giovanna Gassionová

70

neměla jednoduché dětství, několik let byla nevidomá a vychovávala ji babička, posluhovačka v nevěstinci. V tomto prostředí pravděpodobně prožila nejhezčí období svého dětství. Později, už jako dvanáctiletá, vystupovala na ulici a svým zpěvem a akrobatickými kousky bavila náhodné chodce a pomáhala tak živit rodinu. Všiml si jí Louis Leplée a přivedl ji k vystupování v kabaretu, kde se prakticky ze dne na den stala slavnou. Vymyslel jí i umělecké jméno Piaf, což v českém jazyce znamená vrabčák. Výjimečný hlas, obrovské pracovní nasazení a dětský vzhled spolu s procítěným podáním z ní udělaly ikonu francouzského šansonu. Později vystupovala v nejmódnějším pařížském varieté A.B.C. Její kariéra nebyla přerušena ani za druhé světové války a německé okupace. Zpívala v německých zajateckých táborech a rafinovaným způsobem pomohla uprchnout několika zajatým Francouzům. Nikdy nezapomněla na poměry, ze kterých vzešla, pomáhala začínajícím zpěvákům, například Yvesu Montandovi, Charlesu Aznavourovi a Gilbertu Bécaudovi. Do jejích písní - Non, je ne regrette rien (Ne, nelituji ničeho), Milord, La vie en rose, se promítly všechny její životní tragédie a prodělané nemoci. Už v sedmnácti letech porodila zedníkovi Dupontovi dceru Marcelu, která krátce po narození zemřela. Několikrát havarovala v automobilu, pokusila se o sebevraždu, prodělala tři jaterní kómata, dva zápaly plic, záchvat šílenství a několikrát se musela podrobit operacím. To vše přispělo k vytvoření závislosti na alkoholu a opiu, kterými tišila své bolesti. Ve čtyřiceti letech už vypadala jako stařena. Zemřela dne 14. října 1963 v pouhých čtyřiceti osmi letech a jejího pohřbu se zúčastnilo obrovské množství pařížského obyvatelstva i proslulá německá zpěvačka a herečka Marlen Dietrich. Ještě několik dnů po pohřbu se konaly slavnostní pochody okolo hrobu s pokládáním květin. O sedm let později uložili do tohoto hrobu i jejího manžela, zpěváka Thea Sarapha. [Žák, 1998, s.63] [Fiala, 2003, s.288] [11]

71

Obr. 5: Edith Piaf

4.1.5 Mur des Fédérés V těsné blízkosti hrobu Edith Piaf můžete vidět Mur des Fédérés. Události, které se zde odehrály, dokazují, že hřbitov Père–Lachaise nesloužil vždy jen jako místo odpočinku zesnulých. V roce 1871 za dnů Pařížské komuny zde svedly bitvu stovky komunardů s vládním vojskem. Využily tak výhodného postavení hřbitova a čtyři dny odolávaly dělostřelectvu. Na hřbitově zahynulo sedm set mužů a žen. Vládní vojsko zvítězilo a

72

dalších sto čtyřicet sedm zajatců bylo popraveno u hřbitovní zdi, která dodnes nese jméno Mur des Fédérés. [Fiala, 2003, s.288]

Obr. 6: Mur des Fédérés

4.1.6 Oscar Wilde Ulicemi tohoto malebného městečka mrtvých jsme se dostali až do osmdesátého devátého oddělení, kde bych Vám ráda ukázala hrob významného irského spisovatele, dramatika a básníka Oscara Wilda, který žil v letech 1854 – 1900. Pochází z intelektuální rodiny, otec byl bohatý oční chirurg a lékař královny Viktorie, matka se věnovala literární tvorbě. Vystudoval klasickou filozofii v Dublinu a později estetiku a umění v Oxfordu, kde působil jako profesor estetiky. Stal se hlavním představitel dekadentů a snažil se o dosažení čisté krásy umění oproštěného od morálky. Svým vzhledem a chováním okolní konzervativní společnost pobuřoval. Když se koncem osmdesátých let projevila jeho homosexuální orientace, byl odsouzen na dva roky k nuceným pracím. Homosexualita byla na konci devatenáctého století protizákonná. Dva roky věznění v Readingu se podepsaly na jeho duševním a tělesném zdraví. Po propuštění odešel do Paříže, kde na následky věznění za tři roky zemřel. Mezi jeho 73

nejvýznamnější díla se řadí román Obraz Doriana Graye, konverzační komedie Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel či Vějíř lady Windermerové. Napsal jedinou tragédii s biblickým námětem – Salome. Napsal také Baladu o žaláři v Readingu, popisující jeho utrpení a přemítání ve vězení. Oscar Wilde měl být původně pohřben na hřbitově Bagneaux. Ten však byl přeplněný a po devíti letech čekání byly nakonec jeho ostatky převezeny na Père–Lachaise dne 19. července 1909. Stejně jako autor, i jeho hrob, vyvolal ve společnosti pobouření. Jak sami můžete vidět, jedná se groteskní a monumentální hrob, na jehož čelní straně je skulptura obnaženého muže a jméno slavného básníka. Na zadní straně naleznete seznam všech jeho literárních děl. Sochař Jacob Ebstein vytvářel tento náhrobek tři roky. Dílo bylo však považováno za nemravné a vyobrazené pohlaví muselo být zakryto plaketou ve formě fíkového listu. V roce 1922 plastiku poškodila skupina opilé pařížské mládeže. Pohlaví včetně maskovací plakety odsekli při divoké noční jízdě. Podle jiného zdroje údajně poškodily náhrobek dvě anglické dámy, které prý pohoršilo, jak je zobrazená socha posla – Oscara Wilda, marnotratně obdařena. Kde skončila odseknutá část plastiky, se přesně neví, nějakou dobu ji snad používal jako těžítko na spisy správce hřbitova, kterému se původně Wildův náhrobek zdál neslušným. Momentálně se nacházíme v části hřbitova s nejvyšší nadmořskou výškou a vydáme se do osmdesátého pátého oddělení k hrobu spisovatele Marcela Prousta. [Bauer, 1998, s.19] [Koktejl, 2000, s.52] [Dolejší, 2007, s.484-485]

Obr. 7: Oscar Wilde

74

4.1.7 Marcel Proust Tento francouzský prozaik, považovaný za zakladatele moderního evropského románu, se narodil v roce 1871 v Paříži a zemřel zde roku 1922. Pocházel z bohaté rodiny, otec byl profesorem na lékařské fakultě, matka byla židovského původu. Od dětství ho sužovalo těžké astma. Vystudoval literaturu a práva a začal pracovat jako knihovník. Zaměstnání mu dávalo dostatek času pro vlastní literární tvorbu, a dokud mu to zdraví dovolovalo, podnikal cesty do Itálie a Nizozemska, ale i po rodné Francii a pohyboval se v aristokratických literárních salónech. Po celý život byl literárně činný, přispíval studiemi a esejemi o literatuře do mnoha časopisů. Připravil si tak podklady pro jeho nejvýznamnější dílo, sedmidílný román Hledání ztraceného času. Jeho dílo bylo složité a z počátku jej nikdo nechtěl publikovat. Proust vydal román vlastním nákladem a zařadil se tak po bok Jamese Joyce a Franze Kafky a další moderní evropské románové tvůrce dvacátého století. Podal ucelený obraz mravů dvacátého století. Zhoršený zdravotní stav v posledních deseti letech života ho odsoudil k izolaci ve svém bytě, který si uzpůsobil tak, aby ho nerušil sebemenší hluk a ruch okolního světa. Jak vidíte, jeho hrob působí prostým dojmem a je chráněný vzrostlými stromy, z nichž každoročně na podzim spadne velké množství kaštanů. Z nich turisté vytvářejí nejrůznější symboly a obrazce a pod ně vkládají své vzkazy a přání. Můžete tady naleznout například symbol v podobě srdce, jehož obě půlky jsou uspořádané z kaštanů opačně obrácených, to znamená, že jedna polovina má bílou barvu a druhá polovina disponuje hnědou barvou. [Bauer, 1998, s.19] [Dolejší, 2007, s.354-355] [Aykroyd et al., 1998, s.274] [Fischer, 1960, s.197]

75

Obr. 8: Marcel Proust

4.1.8 Guillaume Apollinaire Společně se přesuneme do osmdesátého šestého oddělení a navštívíme hrob francouzského básníka, prozaika, dramatika a kritika Guillauma Apollinaira. Vlastním jménem Wilhelm Apollinaris de Kostrowitzky se narodil v Římě roku 1880 a zemřel v Paříži v roce 1918. Nemanželský syn polské šlechtičny a důstojníka sicilské armády studoval na církevních školách a později vystřídal mnoho zaměstnání. Působil jako 76

domácí učitel, přispíval do literárních časopisů a pracoval jako bankovní úředník. Cestoval po Evropě, navštívil i Prahu a v Paříži se sblížil s umělci a básníky (Jarrym, Picassem, celníkem Rouseauem, Braquem). Proslavil se jako vůdčí osobnost umělecké avantgardy, psal eseje o moderním umění, například kubismu, a ve svých pojednáních poprvé použil termín surrealismus. Mezi jeho nejznámější básnické sbírky patří Alkoholy a Kaligramy, dále se proslavil prozaickou tvorbou Zahnívající čaroděj, Zavražděný básník, dramatem Prsy Tiresiovy. Přestože nebyl francouzským občanem, narukoval dobrovolně do války, a na frontě byl raněn střepinou granátu do hlavy. Následně byl léčen a v důsledku oslabení podlehl epidemii španělské chřipky. Celý jeho život provázely nešťastné lásky, které paradoxně přispěly k vytvoření podstatné části jeho díla. Nejdůležitější ženou byla pravděpodobně Lou vyskytující se v mnoha jeho básních. Ve skutečnosti to byla Louisa de Coligny–Chatillon, se kterou si dopisoval z fronty, a do které se zamiloval před narukováním. Krátce před smrtí získal vysněné francouzské občanství a oženil se s Jacqueline Kolbovou. Smrt si pro něj přišla 9. listopadu 1918 v pět hodin odpoledne. Jeho hrob tvoří dva vzájemně propojené nevalně opracované balvany. Na svislém kameni jsou vyryta dvě jména, Guillaume Apollinaire a Jacqueline Apollinaire, dvě data narození, dvě data skonu a jen těžko zřetelný kříž. Náhrobní deska je položena na vodorovném balvanu a je dekorována květinami. [Bauer, 1998, s.19] [Dolejší, 2007, s.23-24] [Apollinaire Guillaume, Éluard Paul, Prévert Jacques, 1986, s.21,23,25]

77

Obr. 9: Guillaume Apollinaire

4.1.9 Honoré de Balzac Dalšího významného spisovatele navštívíme v čtyřicátém osmém oddělení. Velmi pracovitý francouzský romanopisec a představitel kritického realismu Honoré de Balzac se narodil roku 1789 v Tours a zemřel 1850 v Paříži. Po vystudování práv se krátce věnoval praxi v notářské kanceláři. Rozhodl se však stát spisovatelem a tomuto snu obětoval vše. Nenechal se odradit ani počátečními neúspěchy, učil se románové

78

technice a v nuzných podmínkách neúnavně psal. Za podpory své přítelkyně koupil tiskárnu, aby se zbavil závislosti na nakladatelích. Začal vydávat klasické autory, ale jeho podnikatelský záměr nevyšel a zabředl do dluhů, kterých už se nikdy nezbavil. Žil a pracoval pod neustálým tlakem věřitelů. Snažil se vydělat jako novinář a do roka naspal i několik, tehdy populárních, tzv. černých románů.

Oženil se s polskou

šlechtičnou Hanskou, která ho však brzy opustila. Zemřel zcela vyčerpán nelidským pracovním vypětím a útoky svých věřitelů. Asi nejvýznamnějším dílem je cyklus Lidská komedie, zahrnující devadesát románů a povídek, v nichž vystupuje více než dva tisíce pět set postav. Součástí cyklu jsou například Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán, které se zabývají studiem lidských mravů. Jeho filozofické studie ocenil i J. W. Goethe. Balzac napsal i několik vesměs neúspěšných divadelních her. Mezi Balzacovy záliby patřily procházky francouzskou metropolí, zvláště miloval procházky na hřbitově Père–Lachaise, odkud mohl pozorovat Paříž, do níž chtěl vtrhnout coby literární génius. [Fiala, 2003, s.288] [Dolejší, 2007, s.32-33] [Galerie nesmrtelných, Evropané, 2000, s.211]

79

Obr. 10: Honoré de Balzac

4.1.10 Fryderyk Chopin Nyní se přesuneme do jedenáctého oddělení a navštívíme Balzacova současníka, polského klavíristu a hudebního skladatele Fryderyka Chopina, který se narodil v Polsku roku 1810 a zemřel v Paříži v roce 1849. Jeho otec, původem Francouz, vyučoval francouzštinu na varšavském lyceu. Vzal si dceru zchudlého polského šlechtice a spolu přivedli na svět největší hvězdu polského hudebního světa.

80

Chopinovým prvním učitelem hry na klavír byl český hudební pedagog Vojtěch Živný. Fryderyk projevil své výjimečné nadání již v osmi letech, kdy proběhl jeho první veřejný koncert. Vystudoval varšavskou konzervatoř a silně obdivoval Paganiniho. V roce 1830 utekl přes Prahu do Vídně a do vlasti už se nikdy nevrátil. Krátce po jeho útěku vypuklo v Polsku protiruské povstání. Cestu do vlasti si uzavřel svými otevřenými sympatiemi s povstalci. Usadil se natrvalo v Paříži, kde se setkával se svými vrstevníky Lisztem, Mendelssohnem, Balzacem a Mickiewitzem. Ve tvorbě se mu podařilo spojit slovanskou zpěvnost s francouzskou noblesou. Proslul jako klavírní virtuóz a autor romantických skladeb pro klavír. Složil řadu valčíků, polonéz, mazurek, balad, nokturn a sonát. I v jeho krátkém životě se projevila femme fatale, a to sice George Sandová, s níž udržoval vášnivou známost celých deset let. Byla jeho inspirací i prokletím. Život mu však zkomplikovalo těžké plicní onemocnění, které se zásadně projevilo po únavě z roční cesty po Anglii. Vyčerpaný Chopin se vrátil zpět do Paříže, kde zakrátko skonal. Na jeho pohřbu zaznělo Mozartovo requiem i Chopinova dvě preludia, která složil na Mallorce. Chopinovo tělo bylo uloženo zde na hřbitově, ale srdce se vrátilo do milovaného Polska a je uloženo ve Varšavě, v kostele sv. Kříže. Do hrobu na hřbitově Père–Lachaise byla speciálně přivezena hrouda polské půdy. Jak můžete vidět, hrob je bohatě dekorován květinami. [Bauer, 1998, s.19] [Galerie nesmrtelných, Evropané, 2000, s.192,201]

81

Obr. 11: Fryderyk Chopin

4.1.11 Molière a La Fontaine Nyní se vrátíme zpět v čase a zastavíme se u dvou velikánů světové literatury, kteří jsou symbolicky pochováni hned vedle sebe, Molièra a La Fontaina. Jsou propojeni určitým posmrtným poutem, neboť jsou obklopeni společným železným plotem na Chemin Molière a La Fontaine.

82

Francouzský dramatik a herec Molière, vlastním jménem Jean - Baptiste Poquelin, pocházel z rodiny čalounického mistra a narodil se v roce 1622 v Paříži, kde také zemřel v roce 1673. Začal studovat práva na univerzitě. Odešel však z domova, stal se hercem a začal vystupovat pod uměleckým jménem Molière. Psal divadelní hry a se svou skupinou procestoval Francii. Asi po dvanácti letech kočování jim byla králem Ludvíkem XIV. přidělena stálá divadelní scéna v Paříži. Zde vytvořil Molière značnou část svých vynikajících komedií, v nichž kritizoval nejrůznější lidské špatnosti, například lakotu, snobství nebo pokrytectví a naopak vyzdvihoval zdravý rozum a přirozenou lidskou morálku. Nesmrtelnou se stala jedna z nejveselejších her Zdravý nemocný. Nemůžeme opomenout ani kritiku náboženského pokrytectví ve hře Tartuffe, chorobně hamižného Lakomce či programového mrzouta Mizantropa. Zemřel několik hodin po jednom z představení, kde hrál hlavní roli a přímo na jevišti se zhroutil. [Bauer, 1998, s.19] [Aykroyd et al., 1998, s.229] [Dolejší, 2007, s. 307] Hned vedle Molièra je pochován jeho současník Jean de La Fontaine, který žil v letech 1621 – 1625. Studoval teologii a práva. Jeho otec byl lesmistr a Jean po otci úřad převzal hned poté, co skončil své působení jako advokát u pařížského parlamentu. Přisvojil si šlechtický titul a stal se členem francouzské akademie. Jeho básnické a dramatické dílo bylo vysoce ceněno a byl dokonce nazván francouzským Homérem a Shakespearem. Proslavily ho především bajky, vrcholné dílo obsahující dvě stě třicet sedm bajek ve dvanácti knihách. Některé sám vymyslel, u jiných se inspiroval od Ezopa nebo od staroindických a latinsky píšících autorů. Nebyl to moralista, ale především ironický pozorovatel a satirik. Pro kritiku nešvarů své doby využil zvířecí alegorie, pomocí níž hanil pokrytectví, sobeckost, nespravedlnost, absolutistickou moc, lstivost a omezení svobody. Svou pestrostí inspiroval pozdější autory – Lessinga, Krylova a další. Mimo bajek napsal i několik dramat, básní a povídek. [Dolejší, 2007, s.250]

83

Obr. 12: Molière a La Fontaine

4.2 Rozloučení průvodce Když si důkladně prohlédnete mapku hřbitova, zjistíte, že naše dnešní procházka opsala spirálu a nyní se nacházíme v jejím pomyslném středu. Společně jsme navštívili některé z nejznámějších osobností pohřbených na tomto hřbitově. Pokusila jsem se Vám představit toto místo i z jiné perspektivy, než jen jako pohřebiště. V našem časovém plánu nám zbývají ještě asi dvě hodiny, abyste mohli sami prozkoumat ostatní zákoutí tohoto malebného městečka a zastavit se třeba u hrobu někoho, kdo je Vám jakkoliv blízký. Pokud jste unavení, můžete jen tak posedět, nasávat atmosféru místa a pozorovat ostatní návštěvníky. Je jenom na Vás, kterým směrem se vydáte. Chtěla bych Vás však požádat, abychom se všichni nejpozději v 11:30 sešli ve zdraví na tomto místě. Přeji Vám mnoho příjemných podnětů.

84

5 Návrh poznávacího zájezdu 5.1 Charakteristika zájezdu Poznávací zájezd do francouzské metropole se specializuje na tři nejvýznamnější a zároveň největší pařížské hřbitovy - Cimetière du Père–Lachaise, Cimetière de Montmartre a Cimetière de Montparnasse. Jako nadstavba zájezdu bude poslední den zajištěna okružní jízda otevřeným dvoupatrovým autobusem po nejproslulejších pamětihodnostech Paříže. Poznávací zájezd nabídne účastníkům dostatek individuálního volna v pařížském prostředí ke komfortnímu zajištění občerstvení, poskytne prostor k zakoupení upomínkových předmětů a zprostředkuje návštěvu dalších zajímavostí podle vlastního výběru. Dotazníkové šetření nedopadlo pozitivně v otázce, zda by se potenciální účastníci zúčastnili poznávacího zájezdu Nejkrásnější pařížské hřbitovy a pohřebiště. Celých 62,44 % dotazovaných by se tohoto zájezdu nezúčastnilo. Z dotazníkového průzkumu však nevyplývá příčina tohoto rozhodnutí. Z tohoto důvodu jsem zvolila kompromisní řešení. Sestavila jsem poznávací zájezd pro menší počet účastníků, patnácti osob, kteří budou zainteresováni do návštěvy těchto nevšedních francouzských památek. Program zájezdu nebude nijak náročný na fyzickou kondici jednotlivých klientů, proto ho mohou absolvovat osoby všech věkových kategorií. Co se týká preferovaného termínu poznávacího zájezdu, z dotazníkového průzkumu jasně vyplynulo jarní období. Pro tuto možnost bylo celých 56,59 % respondentů. Zájezd se tedy bude konat v termínu 1. května – 3. května 2013 včetně dopravy do Paříže a zpět do České republiky. Vzhledem k desetiprocentnímu rozdílu v otázce, jak dlouhý by měl poznávací zájezd být, jsem zvolila podle mého názoru optimální celkovou délku zájezdu v podobě tří dnů. Další otázka dotazníkového šetření se týkala způsobu dopravy do francouzské metropole. Z výsledku 56,59 % je zřejmé, že by respondenti preferovali leteckou přepravu. Je to pochopitelné z hlediska velké vzdálenosti od České republiky. Jiná forma dopravy by byla náročná a zbytečně dlouhá. Letecká přeprava je v současnosti nejkomfortnějším a nejrychlejším způsobem dopravy, jak si cestu vychutnat a zároveň

85

si odpočnout. Klienti poletí s leteckou společností České aerolinie, která zajišťuje pravidelnou leteckou přepravu. Ubytování včetně snídaně bude sjednáno ve dvouhvězdičkovém hotelu Comfort Davout Nation. Návrh propagačního letáku uvádím v příloze B.

86

Cena zahrnuje: 2x ubytování v hotelu Comfort Davout Nation* * 2x snídani v ceně ubytování zpáteční letenku Praha – Paříž služby delegáta v místě pobytu poznámka: vstupné na pařížské hřbitovy zdarma Cena nezahrnuje: ostatní dopravu: transfer z/na letiště Charlese de Gaulla (autobus 351, cca 1,10 EUR, tzv. Carnet - při nákupu 10 jízdenek najednou) [19] městskou hromadnou dopravu – metro (cca 21.60 EUR, zóny 1 – 3) [3] vstupy do pařížských památek (možnost návštěvy Pantheonu (7,50 EUR) [16] a Eiffelovy věže (pěšky 1. a 2. patro 5 EUR, výtah 1. a 2. patro 8,50 EUR, výtah 3. patro 14,50 EUR) v individuálním volnu) [13] stravování cestovní pojištění osobní výdaje

5.2 Ubytování COMFORT DAVOUT NATION * * Adresa: 110 Rue Des Orteaux, Ménilmontant (20. arrondisement), 75020 Paříž Typ pokoje: dvoulůžkový pokoj Cena/2 noci/1 os: 2480 CZK Hotel Comfort Davout Nation nalezneme ve 20. pařížském okrsku, necelých dvě stě metrů od zastávky podzemní dráhy Porte de Montreuil. Nabízí svým hostům pokoje s vlastním sociálním zařízením a Wi-Fi zdarma. Na Národní náměstí se odtud klienti

87

dopraví metrem za pět minut. Comfort Hotel Davout Nation poskytuje prostě zařízené pokoje se satelitní televizí. Hotel má svoji jídelnu, kde se každodenně servíruje kontinentální snídaně formou bufetu. Ve vstupní hale jsou hostům k dispozici prodejní automaty s malým občerstvením a chlazenými nápoji. Hotel má recepci otevřenou po celých dvacet čtyři hodin se službou rezervace vstupenek. Mezi další nabízené služby bychom mohli zařadit úschovu zavazadel a denní tisk zdarma. Hotel se nachází 15 minut chůze od vchodu na hřbitov Père-Lachaise. Veřejné parkování je dostupné tři sta metrů od hotelu za příplatek na recepci. Vybavení Noviny, nekuřácké pokoje, recepce non - stop denně, topení, úschova zavazadel, výtah Služby Automat na nápoje a občerstvení, kyvadlová doprava (za příplatek), rezervace vstupenek, turistické informace V rámci skupinové rezervace byla na základně emailové komunikace smluvena levnější cena ubytování v hotelu Comfort Davout Nation. [2] Na oficiálních webových stránkách po vyplnění rezervačního formuláře a následné domluvě prostřednictvím emailů, byla dohodnuta skupinová cena na ubytování ve dnech 1. - 3. května. [8]

5.3 Okružní jízda Den konání: 3. května 2013 Odjezd: první cesta - 10:00; poslední cesta - 19:00 Délka trvání: 135 minut Cena za osobu: 27 EUR Paris Hop-on Hop-off Tour – jednodenní lístek Jízda vzrušujícím městem Paříže dle volby klientů v otevřeném dvoupatrovém autobuse. Klienti mohou nastoupit nebo vystoupit, kdykoli budou chtít, aby si prohlédli

88

turisticky nejvýznamnější místa. Bude jim poskytnut jednodenní lístek. V průběhu cesty si mohou vybrat z osmi jazyků včetně angličtiny. Autobus jezdí každých 10 – 15 minut. Popis Návštěva Eiffelovy věže, Elyssejských polí, paláce Notre Dame, muzea Musée D'Orsay, a muzea Louvre Místo setkání a odjezdu: Eiffelova věž [7]

5.4 Doprava Na základě našich požadavků byla poskytnuta následující nabídka: Tab. 1: Let Praha - Paříž

Počet cestujících

16

Odletové letiště

Letiště Václava Havla Praha, Ruzyně

Čas odletu

15:50, St, 01. 05. 2013

Příletové letiště

Letiště Charlese de Gaulla, Paříž

Čas příletu

17:35, St, 01. 05. 2013

Doba letu

1 hodina 45 minut

Operující přepravce

Air France

Typ letadla

Airbus Industrie A321

89

Tab. 2: Let Paříž - Praha

Počet cestujících

16

Odletové letiště

Letiště Charlese de Gaulla, Paříž

Čas odletu

18:10, Pá, 03. 05. 2013

Příletové letiště

Letiště Václava Havla Praha, Ruzyně

Čas příletu

19:45, Pá, 03. 05. 2013

Doba letu

1 hodina 35 minut

Operující přepravce

Air France

Typ letadla

Airbus Industrie A320-100/20

Tab. 3: Cena dopravy

Celková cena na 1 osobu

4 713 CZK

Celková cena za celou skupinu

75 408 CZK

Celková cena zahrnuje:

bezplatné občerstvení během celého letu, volnou váhu zavazadel 23 kg za osobu, přepravu kabinového zavazadla do 8 kg zdarma a možnost změny jména do 48 hodin před odletem

Let bude uskutečněný na pravidelné lince (jelikož se jedná o skupinový zájezd, byla u letecké společnosti Českých aerolinií prostřednictvím emailové komunikace smluvena nižší cena letenky). [5]

90

5.5 Transfer na letiště 5.5.1 Autobusy 350 a 351 Autobusy 350 a 351 náleží ke všední pařížské městské hromadné dopravě. Nás bude především zajímat autobus číslo 351, jehož poslední zastávkou je Place de la Nation. Protože letíme s Českými aeroliniemi, budeme přistávat na letišti Charlese de Gaulla, a to na terminálu číslo 2. Jedná se o rozsáhlejší terminál, který je známý svojí složitou orientací, avšak ne komplikovanou. Důležitý je zejména pohyb v prostorách letiště podle ukazatelů. [3] [21] Pozitivem této dopravy je její finanční dostupnost. Negativní stránkou je hustota dopravy, ve které můžete uvíznout na dálnici směrem na Vaše cílové místo. Proto je nezbytné ponechat si časovou rezervu na transfer z/na letiště. Při běžném provozu Váš transport potrvá 45 – 60 minut. V autobusech 351 je dána specifická tarifikace, nutností jsou 3 jízdenky Ticket+. Jedna jízdenka stojí 1,80 EUR, avšak my budeme mít jízdenky levnější (1,10 EUR), protože zakoupíme tzv. carnet, tzn. 10 jízdenek najednou. Autobusy jezdí v pracovní dny každých 15 – 33 minut, v sobotu každých 26 – 35 minut a v neděli i při státních svátcích každých 26 – 33 minut. Jejich odjezd je z malinkého autobusového nádraží, tzv. Roissypole. To nalezneme u Terminálu číslo 3. Na toto autobusové nádraží se přesuneme z kteréhokoliv jiného terminálu autobusem CDGVal bez poplatku, který jezdí kolem všech terminálů. [3] [21]

5.5.2 Přesun metrem z Place de la Nation na Porte de Montreuil Metro: linka číslo 9 Doba jízdy: 4 minuty Počet zastávek: 3 [15]

5.6 Doprava po Paříži - PARIS VISITE Jedná se o kartu určenou zvlášť pro turisty, kterou je možno pořídit na zóny 1 – 3 či na zóny 1 – 5. Můžeme si vybrat dobu platnosti – jeden, dva, tři nebo pět po sobě jdoucích dnů. Nám postačí karta Paris Visit na dobu tří dnů po čas pobytu v Paříži. Cena v zónách 1 – 3 je v roce 2013 stanovena na 21.60 €. Jeden den zahrnuje časový úsek

91

dvacet čtyř hodin, a to od rána 5:30 jednoho dne do rána 5:30 následujícího dne. U okénka obdržíte kartu a kupon. Na kartě je nezbytné uvést jméno majitele, na kuponu musíte vyplnit číslo karty a dobu platnosti. [3]

5.7 Program poznávacího zájezdu 5.7.1 Den první Na letiště Václava Havla Praha, Ruzyně se účastníci zájezdu dopraví vlastními dopravními prostředky, a to nejpozději dvě hodiny před odletem do Paříže. V prostorách letiště budou klienti seznámeni s detailním popisem průběhu zájezdu, kterým je provede delegátka celého poznávacího zájezdu. Přílet na letiště Charlese de Gaulla, Paříž bude ve večerních hodinách. Po příletu bude následovat přeprava francouzskou městskou hromadnou dopravou do dvouhvězdičkového hotelu Comfort Davout Nation, který se nachází necelých dvě stě metrů od zastávky podzemní dráhy Porte de Montreuil. Ve večerních hodinách bude účastníkům poskytnuto individuální volno, ve kterém mají jedinečnou možnost načerpat atmosféru pařížské metropole večerními procházkami v romantických uličkách a ochutnat tak francouzské speciality v místních restauracích a kavárnách.

5.7.2 Den druhý Snídaně v brzkých ranních hodinách v hotelu Comfort Davout Nation. Po snídani následuje sraz klientů v prostorách vstupní haly, odkud se všichni společně pěší chůzí přemístí na největší pařížský hřbitov Père–Lachaise, jehož vchod je vzdálený pouze patnáct minut od hotelu Comfort Davout Nation. Zde bude probíhat přibližně devadesátiminutová prohlídka s průvodcem a poté se mohou účastníci věnovat individuální trase po jednotlivých hrobech dle vlastního výběru. Rozloha tohoto hřbitova činí čtyřicet sedm hektarů, na kterých návštěvníci naleznou kaple, hroby, urnové háje, náhrobky, hrobky a pomníky. Je uváděno, že na každý metr čtvereční přísluší největší počet významných velikánů na celém světě, jako například Molière, Frédéric François Chopin, Honoré de Balzac, Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde, Jim Douglas Morrison, Jean de La Fontaine, Guillaume Apollinaire, Marcel Proust, Amedeo Modigliani, Edith Piaf a Jan Kašpar Debureau. Po návštěvě hřbitova je nezbytné osobní volno s možností poobědvání v lokálních restauracích. V odpoledních

92

hodinách se klienti přesunou k další opomíjené památce – hřbitovu Montmartre. Na tomto místě stráví dvě hodiny, které využijí k seznámení se s životními osudy pohřbených slavných osobností a zdejší hroby jim odhalí architekturu jednotlivých náhrobků. Cimetière de Montmartre leží blízko bílé baziliky Sacré Coeur a nedaleko náměstí du Tertre. V tomto prostředí klienti najdou hroby Edgara Degase, Jacquase Offenbacha, Heinricha Heineho, Émila Zoly, Hectora Luise Berlioze či Stendhala. Dále se účastníci přemístí k poslední atraktivitě dnešního dne – hřbitovu Montparnasse. I zde klienty čeká bohatá nadílka architektury a množství známých vědců, umělců a politiků, jako například Guy de Maupassant, Charles Baudelaire a Tristan Tzara. Náročný den bude zakončen ve večerních hodinách přesunem zpět na hotel, kde budou mít účastníci zájezdu prostor vybrat si individuální program podle svých požadavků. [In magazín, 2006, s.9-10] [Bauer, 1998, s.19] [Žák, 1998, s.60,62-63] [9]

5.7.3 Den třetí Snídaně v brzkých ranních hodinách v hotelu Comfort Davout Nation. Po snídani se účastníci shromáždí v prostorách vstupní haly, odkud se společně vydají na okružní jízdu francouzskou metropolí. Otevřený dvoupatrový autobus ještě více umocní pohledy na pařížské pamětihodnosti a více jak dvouhodinovým výkladem průvodce klienti načerpají nespočet zajímavých a užitečných informací za velmi krátký časový úsek. Okružní jízda zahrnuje návštěvu Eiffelovy věže, Elyssejských polí, paláce Notre Dame, muzea Musée D'Orsay a muzea Louvre. Po famózní okružní jízdě čeká účastníky zasloužené a zajisté očekávané individuální volno, ve kterém budou mít jedinečnou možnost navštívit tří set metrovou dominantu Paříže – Eiffelovu věž. Eiffelova věž je nazývána také jako "Železná dáma". Každoročně ji navštíví kolem šesti miliónů návštěvníků. Jedná se o třípatrovou stavbu, na kterou se výletníci mohou dostat dvěma způsoby – pěšky po schodech nebo výtahem. První patro je vysoké padesát sedm metrů a nabízí panoramatický výhled na francouzskou metropoli. Druhé patro je vysoké sto patnáct metrů a nachází se zde množství restaurací. Třetí patro je vysoké dvě stě sedmdesát čtyři metrů a je dostupné pouze výtahem. Nachází se zde bar a při příznivé viditelnosti je vidět až na katedrálu v Chartres. Tímto bude poslední den zájezdu zakončen. Poté bude následovat přesun zpět na hotel Comfort Davout Nation, kde si klienti vyzvednou svá zavazadla a společně se přemístí městskou hromadnou dopravou na letiště Charlese de Gaulla. Zde všichni účastníci zájezdu musí být nejpozději dvě

93

hodiny před odletem zpět do České republiky. Pro zabavení klientů při více než hodinovém letu, rozdá delegátka stručný dotazník zaměřený na jejich spokojenost s průběhem absolvovaného poznávacího zájezdu. Přílet na letiště Václava Havla Praha, Ruzyně bude v pozdních večerních hodinách. [6] [7]

5.8 Časový harmonogram poznávacího zájezdu 5.8.1 Den první Tab. 4: Časový harmonogram prvního dne

Den/datum

Čas

Popis programu

Další informace

Středa, 1. května

13:15

Sraz účastníků na

Seznámení se

letišti 2 hodiny před

programem zájezdu

2013

odletem 15:15

Odlet na letiště

Délka letu: 1 hodina 45

Charlese de Gaulla,

minut

Paříž 17:35

Přílet na letiště Charlese de Gaulla, Paříž

18:00

19:00

Doprava autobusem

Přesun 45 – 60 minut

číslo 351

dle hustoty dopravy

Přesun z autobusové

Přibližně 5 minut

zastávky Place de la Nation na metro směrem na zastávku Porte de Montreuil 19:05

Přesun ze zastávky

200 metrů, cca 10

metra pěší chůzí do

minut se zavazadly

hotelu

94

19:15

Ubytování,

Možnost večeře,

individuální volno

prohlídky města

95

5.8.2 Den druhý Tab. 5: Časový harmonogram druhého dne

Den/datum Čtvrtek, 2013

2.

Čas května 7:30 8:00

Další informace

Popis programu Snídaně Sraz

účastníků

prostorách

v Pěší

chůze

cca

15

oběda

či

vstupní minut

haly, společný odchod na

hřbitov

Père-

Lachaise 8:15 – 11:30

Prohlídka hřbitova Père -Lachaise

11:30 – 13:00

Individuální volno

Možnost

individuální procházky ulicemi kolem hřbitova 13:00

Sraz

na

předem Zhruba 8 minut, 700

domluveném

místě, metrů

pěší přesun do Philippe Auguste (stanice metra) 13:15

Přejezd

metrem

do 15 minut, 12 zastávek

stanice Blanche 13:35

Přesun pěší chůzí na Zhruba 5 minut, 300 hřbitov Montmartre

13:45 – 15:45

Prohlídka

metrů

hřbitova

Montmartre 15:45

Sraz

na

domluveném

předem Zhruba 5 minut, 350 místě, metrů

pěší přesun na Place de

96

Clichy (stanice metra) 15:50

Přejezd

metrem


stanice Montparnasse Bienvenüe 16:10

Přesun pěší chůzí na Zhruba 9 minut, 600 hřbitov Montparnasse metrů

16:25 – 18:00

Prohlídka

hřbitova

Montparnasse 18:00

Sraz

na

domluveném

předem Přibližně 4 minuty, 260 místě, metrů

pěší přesun do Raspail (stanice metra) 18:05

Přejezd

metrem


stanice Nation 18:25

Přechod mezi stanicemi Cca 3 minuty, 5 minut na přestup

18:30

Přejezd

metrem

ze 4 minuty, 3 zastávky

stanice Nation do Porte de Montreuil 18:35

18:45

Přesun pěší chůzí na Zhruba 4 minuty, 260 hotel

metrů


Možnost

večeře

či

procházky městem

97

5.8.3 Den třetí Tab. 6: Časový harmonogram třetího dne

Den/datum

Čas

Pátek, 3. května 2013 8:00 8:45

Popis programu

Další informace

Snídaně Sraz účastníků v

Přibližně 3 minuty, 250

prostorách vstupní haly, metrů společný odchod na okružní jízdu po Paříži do Porte de Montreuil 8:50

Přejezd metrem do

31 minut, 21 zastávek

stanice Iéna 9:25

10:00

Přesun pěší chůzí k

Zhruba 12 minut, 900

Eiffelově věži

metrů

Okružní jízda Paříží

Délka trvání: 135 minut

12:15 – 14:00


Možnost oběda a návštěvy Eiffelovy věže

14:00

Sraz účastníků na

Cca 14 minut, 900

předem domluveném

metrů

místě, pěší přesun do stanice Iéna 14:15

Přejezd metrem do

28 minut, 21 zastávek

stanice Porte de Montreuil 14:45

Přesun pěší chůzí k

Zhruba 4 minuty, 260

hotelu

metrů

98

14:50

Vyzvednutí zavazadel

15:00

Pěší přesun z hotelu na 200 metrů, cca 10 zastávku metra Porte de minut se zavazadly Montreuil

15:10

Přesun metrem na

5 minut

zastávku Place de la Nation 15:15

Doprava autobusem

Přesun 45 – 60 minut

číslo 351 na letiště

dle hustoty dopravy

Charlese de Gaulla, Paříž 16:15

Letiště Charlese de Gaulla, Paříž, 2 hodiny před odletem, odbavení

18:10

Odlet na letiště Václava Délka letu: 1 hodina 35 Havla Praha, Ruzyně

19:45

minut

Přílet na letiště Václava Havla Praha, Ruzyně

99

5.9 Předběžná kalkulace zájezdu 5.9.1 Nepřímé náklady Náklady na průvodce: Tab. 7: Kalkulace nepřímých nákladů

Věc

Sazba

Výpočet

Celková cena

Zpáteční letenka

4713 CZK

Odměna průvodce

900 CZK

900 * 3

2700 CZK

Transfer z/na letiště

1,10 EUR

1,10 EUR*2

2,20 EUR*25,88 =

4713 CZK

56,936 CZK Stravné: 45 EUR 5 – 12 hodin (6 hodin 1/3 z 45 EUR

1. den

15 EUR

v zahraničí)

nad 18 hodin (24 45 EUR – 25%

2. den

33,75 EUR

hodin v zahraničí) nad 18 hodin (19 45 EUR – 25%

3. den

33,75 EUR

hodin v zahraničí) Celkem stravné

15 EUR + 33,75 82,5 EUR*25,88 = EUR + 33,75 EUR

Kurzové riziko

(56,936

CZK

2135,1 CZK + 219,2 CZK

2135,1 CZK)*0,1 Celkem náklady

nepřímé

4713 CZK + 2700 9824,236 CZK CZK + 56,936 CZK + 2135,1 CZK + 219,2 CZK

100

Nepřímé

9824,236 CZK : 15

654,949 CZK

náklady/osoba

Průvodci je poskytnuta gratuita na ubytování a stravování.

5.9.2 Přímé náklady Tab. 8: Kalkulace přímých nákladů

Věc

Sazba

Zpáteční

4713 CZK

Výpočet

Celková cena 4713 CZK

letenka/osoba Ubytování

(včetně 95,82 EUR

95,82 EUR*25,88

2480 CZK

snídaně)/2 noci/osoba okružní

Vstupné/osoba

jízda

27 27 EUR*25,88

698,76 CZK

EUR Kurzové riziko

10% ze zahraniční (698,76 CZK + 2480 317,876 CZK měny (698,76 EUR) CZK)*0,1

Celkem

přímé

náklady

4713 CZK + 2480 8209,636 CZK CZK + 698,76 CZK + 317,876 CZK

Snídaně je započtena v ceně ubytování. Let bude uskutečněný na pravidelné lince (jelikož se jedná o skupinový zájezd, byla u letecké společnosti Českých aerolinií prostřednictvím emailové komunikace smluvena nižší cena letenky). V rámci skupinové rezervace byla na základně emailové komunikace smluvena levnější cena ubytování v hotelu Comfort Davout Nation.

101

Tab. 9: Kalkulace celkové ceny zájezdu

Věc

Sazba

Riziko neobsazenosti 20%

Výpočet

Celková cena

z objednané 15*0,8

12

kapacity Riziko neobsazenosti

9824,236 CZK:12

Celková cena/osoba

654,949 8209,636

CZK

818,686 CZK + 9683,271 CZK

CZK +

818,686 CZK Marže

30% na poznávací 9683,271 CZK *0,3 2904,9813 CZK zájezd

Celková cena zájezdu

9683,271

pro 1 osobu

2904,9813 CZK

CZK

+ 12588 CZK

Celková cena zájezdu pro 1 osobu činí 12 588 CZK. Zájezd bude nabízen cestovní kanceláří za 12 590 CZK.

102

6 Shrnutí, výsledky práce Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že povědomí oslovených spoluobčanů o hřbitově Père–Lachaise je nedostatečné. Pokud jsou však klientům představeny místní atraktivity, zjistíme, že potenciál místa pro využití k cestovnímu ruchu z České republiky je využitelný. Nedoporučuji, aby cestovní kancelář nabízela v rámci jednoho produktu pouze návštěvu hřbitovů. Mnohem atraktivnější bude nabídka poznávacího zájezdu obohacená o některé další všeobecně známé pamětihodnosti. Případný turista si přeje komfortní a rychlou dopravu v podobě letecké přepravy, v průběhu vlastní prohlídky hřbitova očekává služby průvodce, který by ho měl seznámit nejen s historickými souvislostmi, ale i zajímavostmi ze života pohřbených osobností, především proslulých spisovatelů a zpěváků. V žádném případě by neměl opomenout zmínit základní charakteristiku místa jakožto významného přírodního parku v centru metropole. Jako nejvhodnější roční období pro uskutečnění zájezdu určili respondenti dle očekávání jaro. Představa optimální délky zájezdu (4 dny) a požadavek komfortní a rychlé dopravy je mírně v rozporu s velikostí obnosu, který jsou respondenti ochotni za tento druh zážitku utratit. Za účelem nalezení rozumného kompromisu jsem navrhla poznávací zájezd v délce trvání tří dnů. Při sestavování zájezdu jsem využila množstevních slev, služeb městské hromadné dopravy a lehce nižšího komfortu ubytování. I přesto se mi nepodařilo dosáhnout částky, kterou by byli respondenti ochotni do tohoto zájezdu investovat. Nicméně jsem přesvědčena, že i za částku 12 590 Kč má daný produkt šanci na úspěch v prostředí českého trhu.

103

7 Závěr Čtenář byl zevrubně obeznámen s nejvýznamnějšími pařížskými klidovými zónami jinak rušné evropské metropole. Získal informace o největších pařížských pohřebištích a jejich výjimečnosti plynoucí z množství zde pohřbených světoznámých osobností. Ve sledovaných klidových zónách se potkávají nejrůznější kulturní vlivy a vzniká takřka dadaistický obrázek, na němž náhodný pozorovatel nalézá zdánlivě nesouvisející podněty: Světová literární ikona dlí věčným spánkem pod monumentálním náhrobkem, přes který probíhá zatoulaný kohout hledající obživu. Na vedlejším vyhřátém černém náhrobku scenérii lenošně pozoruje potulná kočka vychutnávající si první paprsky jarního slunce. Okolními uličkami se derou davy turistů. Opodál místní zaměstnanec prořezává motorovou pilou přerostlé keře. Pařížský důchodce pomalou chůzí brázdí již stokrát navštívený zelený park a snaží se tak ulevit vlastním plícím od astmatu. Místní umělec na plátně zachycuje atmosféru v nikým nenavštěvované uličce. Je toto magické místo v očích pozorovatele stále ještě poklidným městečkem mrtvých? Náhodný čtenář získává ucelenou představu o významných kulturních místech, doplňuje si znalosti o osobnostech světového významu a dostává tip na netradiční výlet po Paříži. Provozovateli cestovní kanceláře je předložen materiál přímo využitelný k sestavení konkurenceschopného produktu. Student humanitního oboru si rozšiřuje povědomí o životních peripetiích a pikantnostech proslulých spisovatelů, umělců, politiků a státníků. Využitelnost zde shromážděných informací je široká. Jsem si vědoma, že na prostoru vymezeném pro bakalářskou práci nelze postihnout všechny aspekty zkoumaných míst. Bylo by jistě zajímavé věnovat se netradičním formám využití. Dále se pokusím uvést podněty pro další výzkum. Zkoumané místo se přímo nabízí k uspořádání kulturní akce, například koncertu vážné hudby pro omezený počet VIP hostů. Mnou navržený zájezd lze nabízet jako plynule navazující zážitek klientům, kteří Paříž už navštívili, Paříž je zaujala a hledají něco víc, než je v běžných nabídkách cestovních kanceláří. Hodnoceny nebyly ani proměny hřbitova v průběhu ročních období. Jistě je možné nalézt množství cestovatelů, pro které by byla atraktivní návštěva hřbitova v netradiční den v roce (výročí revoluce, výročí narození významných osobností, atd.), anebo v nezvyklou denní či noční dobu. Pro turisty z Čech lze připravit seznam pohřbených, kteří mají jakýkoliv vztah k České

104

republice. Nabízí se také využití pro studenty jakýchkoliv uměleckých a humanitně zaměřených škol, kteří zde mohou nalézat a také vytvářet zajímavá umělecká díla (fotografie, malířství, sochařství, architektura, literatura, atd.). Symbolika místa může podněcovat nejrůznější netradiční nápady. Napadá mě i možnost zařadit tato výjimečná místa na seznam příznivců geocaschingu. Tato činnost by však nesměla vést k poškozování parku ani k případnému narušení piety. Hřbitov se snadno může stát symbolickým místem pro kolektivní vypouštění balónků se vzkazy. V době sociálních sítí je poměrně snadné oslovit vhodnou cílovou skupinu a zorganizovat prakticky jakoukoliv skupinovou akci. Nejobtížnější by patrně bylo vymyslet vhodné heslo, se kterým by se ztotožnilo dostatečné množství oslovených. Rovněž nebyly dostatečně detailně prozkoumány zvláštnosti místní fauny a flóry. Takto starý a pečlivě udržovaný ekosystém nepochybně bude skrývat zajímavosti botanického a zoologického charakteru. Přezkoumání většiny výše uvedených podnětů by zřejmě vyžadovalo osobní návštěvu hřbitova, navázání kontaktů s odborníky v požadovaném oboru, oslovení odpovědných francouzských institucí a pravděpodobně i nezanedbatelnou finanční investici. Pro potřeby zvýšení informovanosti by bylo vhodné zjistit, jaký filmový dokument byl kdy o hřbitovu natočen, případně ho nadabovat v českém jazyce a ve vhodnou dobu představit divákům. Takový dokument by mohl být uveden například ve formátu, jakým jsou Šumná putování Davida Vávry, Francie očima Jana Šmída nebo může být zakomponován ve formátu podobném pořadu Cestománie, Objektiv či Kamera na cestách. Ostatní, spíše bulvární televizní formáty typu Ženy na cestách bych pro představení takového místa nedoporučovala. Podařilo se mi shromáždit dostatečné množství podkladů. Pařížské parky byly dostatečně prozkoumány jakožto pietní místa s nejvyšším zastoupením významných osobností na světě. Dostatečně byl vyzdvihnut i význam míst z ekologického pohledu. Na základě dostupných zdrojů byl vytvořen rozsáhlý dokument vystihující jedinečnost míst pohledem českého turisty. Nejzajímavější osobnosti a místa byla vybrána a uspořádána v návrhu poznávacího zájezdu, který byl do detailu rozpracován a přizpůsoben dle požadavků podstatné části potenciálních českých cestovatelů. Pro potřeby propagace byl vytvořen návrh informačního letáku. Záměr bakalářské práce byl tímto splněn v požadovaném rozsahu.

105

8 Soupis bibliografických citací 8.1 Elektronické zdroje [1] Abecední seznam tvorby ve Čtenářském deníku - Čtenářský deník - Klasická díla ke stažení (Český rozhlas): Vztahy/Correspondances (Charles Baudelaire) [online]. © 1997-2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://m.rozhlas.cz/ctenarskydenik/dila/_zprava/vztahycorrespondances-charlesbaudelaire--944022 [2] Booking.com: Comfort Hotel Davout Nation [online]. © 1996- 2012 [cit. 2012-1115]. Dostupné z: http://www.booking.com/hotel/fr/comforthoteldavoutnation.cs.html [3] Černá moora [online]. 7. dubna 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://cernamoora.blogspot.cz/2011/04/doprava-po-parizi-jizdenky.html [4] Česká národní banka [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html [5] České aerolinie, a. s. [online]. © 1998 - 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.csa.cz/cs/portal/homepage/cz_homepage.htm [6] Eiffelova věž/Průvodce Paříží [online]. [2013] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://pruvodceparizi.cz/eiffelova-vez [7] GetYourGuide: Paris Hop-on Hop-off Tour - 1 and 2 day ticket [online]. © 2008 2012 [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http://www.getyourguide.com/paris-l16/paris-hopon-hop-off-tour-1-and-2-day-ticket-t4059/ [8] Hotel Davout Nation Paris [online]. [2013] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.comfort-davout.com/ [9] Hřbitov Père-Lachaise. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_P%C3%A8re-Lachaise [10] Charles Baudelaire - Poezie a próza [online]. © 2006 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.baudelaire.cz/works.html?aID=1&artID=6&artIDtran=7

106

[11] Kalendarium: Edith Piaf [online]. [2013] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.ivokucera.com/encyklopedie/personality.php?id=6895 [12] Kalendarium: Oscar Wilde [online]. [2013] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://generator.citace.com/dok/a0ghyipaDk3wlEa1?kontrola=1 [13] La Tour Eiffel [online]. © 2010 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.toureiffel.fr [14] Le Père-Lachaise est aussi un espace vert... Les Cimetières de Paris Links [online]. 2010 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.appllachaise.net/appl/article.php3?id_article=3284 [15] Mapy Google [online]. © 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://maps.google.cz/ [16] Panthéon [online]. [2013] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://pantheon.monuments-nationaux.fr/ [17] Pantheon/Pařížan [online]. [2013] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.parizan.cz/pruvodce/historicke-pamatky/pantheon/ [18] Pantheón/Průvodce Paříží [online]. [2013] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://pruvodceparizi.cz/pantheon [19] Paříž pro pokročilé [online]. 31. srpna 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://pariz-pro-pokrocile.blog.cz/1108/jak-z-letiste-do-centra [20] Père Lachaise, les arbres nécrophages... Les Cimetières de Paris Links [online]. 2007 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.appllachaise.net/appl/article.php3?id_article=1370 [21] Protection du Père-Lachaise : Questionnaire. Les Cimetières de Paris Links [online]. 2006 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.appllachaise.net/appl/article.php3?id_article=395 [22] Survio.com [online]. © 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/

107

8.2 Monografie BAILLIE, Kate a Tim SALMON. Paříž: the rough guide. Vyd. 1. Brno: Jota, 2002, 221 s., [12] s. obr. příl. Livingstone - průvodci. ISBN 80-721-7051-1. DOLEJŠÍ, Pavel. Školní slovník světových spisovatelů: 564 světových spisovatelů od počátků písemnictví do současnosti. 1. vyd. Humpolec: Pavel Dolejší, 2007, 515 s. ISBN 978-80-86480-85-5. FIALA, Václav. Umělecká Paříž: průvodce po stopách spisovatelů, básníků, malířů, hudebníků a bohémů. Praha: Lidové noviny, 2003, 317 s. ISBN 80-710-6418-1. FISCHER, Jan Otokar. Francouzská literatura: (stručný nástin vývoje). 1. vyd. Praha: Orbis, 1960, 267 s. PETER AYKROYD,... [ET AL.]., Peter Aykroyd,... [et al.]. Oxford: encyklopedie slavné osobnosti. 2. čes. vyd. Praha: Václav Svojtka, 1998. ISBN 80-723-7138-X. PRÉVERT, Jacques, Guillaume APOLLINAIRE a Paul ÉLUARD. Velké trojhvězdí: výbor z básní Guillauma Apollinaira, Paula Éluarda a Jacquesa Préverta. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1986, 787 s. ŠABOUK, Sáva. Encyklopedie světového malířství. 1. vyd. Praha: Academia, 1975, 374 s. Galerie nesmrtelných. Evropané. 1.vyd. Třebíč: Akcent, 2000, 257 s. ISBN 80-7268075-7.

8.3 Seriálové publikace BAUER, Michal. Pařížské hřbitovy. Pařížské hřbitovy. 1998, č. 14, s. 19. ŽÁK, Jiří. Pařížské hřbitovy. Pařížské hřbitovy. Xantypa, 1998, č. 11, 58 - 63. Poezie parků, hřbitovů a trhů. Poezie parků, hřbitovů a trhů. In magazín. 15. 11. 2006, roč. 5, č. 46, 8 - 10. Veselo jako na hřbitově: Příběhy nejstarší pařížské zahrady smrti. Veselo jako na hřbitově: Příběhy nejstarší pařížské zahrady smrti. Koktejl. 2000, č. 10, 45 - 52

108

8.4 Nepoužitá související literatura (monografie) APOLLINAIRE, Guillaume. Apollinaire známý a neznámý: výbor z básnického díla. 1.vyd. Praha: Odeon, 1981, 331 s. BARBUSSE, Henri a Vladimír BRETT. Oheň: deník bojového družstva. 5. vyd., v NV 3. vyd. Překlad Milena Tomášková. Ilustrace Otakar Nejedlý. Praha: Naše vojsko, 1989, 286 s. Světový válečný román. ISBN 80-206-0043-4. BARTÍKOVÁ, Heda. Galerie nesmrtelných. Vyd. 1. Třebíč: Drahomír Rybníček, 1999, 342 s. Edice literárních portrétů velkých osobností našich, evropských i světových dějin. ISBN 80-726-8002-1. BEDNÁŘ, Kamil a Edmond ROSTAND. Cyrano z Bergeracu: mistr kordu a slova. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1973, 139 s., obr. příl. BERTEAUT, Simone. Edith Piaf. 4. vyd. Překlad Marie Janů. Praha: Československý spisovatel, 1990, 397 s. Spirála. ISBN 80-202-0041-X. BOHLMANN-MODERSOHN, Marina. Paříž. České vyd. 2. Praha: Jan Vašut, 2003, 128 s. Merian live!. ISBN 80-723-6327-1. CARTER, Terry. Paříž: to nejlepší--. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2006, 128 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 978-80-7352-447-0. DAVIDSON, Lisa. Paříž. Brno: Computer Press, 2008, 271 s. ISBN 978-80-251-15466. HARTWIG, Julia. Apollinaire. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966, 416 s., 45 il. na příl. JULIEN, Edouard. Lautrec. Bratislava: Fortuna Print, c1992. Mistři moderního umění. ISBN 80-715-3025-5. KEEGAN, Sestavil John a [z anglického originálu...přeložila Lenka LIBOSVÁRSKÁ]. Kdo byl kdo ve druhé světové válce. 2., dopl. vyd. Brno: Barrister, 2002. ISBN 80-8659806-3. MACURA, Vladimír. Slovník světových literárních děl. 2. vyd. Praha: Odeon, 1989, 2 sv. ISBN 80-207-0948-7.

109

MONTAND, Yves a Jean DENYS. Hlava plná slunce. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1958, 135 s., 4 příl. SEDLÁK, Jan. Henri de Toulouse-Lautrec. 1. vyd. Praha: Odeon, 1985, 83 s. ŠVEHLA, Jaroslav. Tisícileté umění pantomimy: ukázky z dějin pantomimy. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1989, 210 p. ISBN 80-702-3024-X. TATEROVÁ, Milada a Jiří NOVÁK. Gilbert Bécaud. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1969, 33 s. TILLIER, Alan. Paříž. Vyd. 4. V Praze: Ikar, 2005, 432 s. ISBN 80-249-0450-0. WENIG, Jan. Byli v Praze. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1970, 187, [5] s. VERCOUTTER, Jean. Egypt znovu nalezený. Překlad Jitka Minaříková. Bratislava: Slovart, 1995, 224 s. Horizonty. ISBN 80-858-7112-2. WILSON, Derek. Rothschildové: příběh bohatství a moci. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. ISBN 80-205-0349-8.

110

9 Přílohy Seznam příloh Příloha A Náhled dotazníku. (Zdroj: http://www.survio.com/survey/D6I3X0F3B9D9R6P3R) Příloha B Návrh propagačního letáku. (Zdroj použitých obrázků: http://www.appllachaise.net/appl/article.php3?id_article=395, http://timemachineparis.wordpress.com/2011/12/26/le-cimetiere-de-montparnasse/, http://www.tour-eiffel.fr/en/pictures.html) Příloha C Anketa spokojenosti klientů CK. Příloha D Fauna a flora hřbitova Père – Lachaise. Příloha D.1 Kočka na náhrobní desce Příloha D.2 Javor stínící sociální zařízení Příloha D.3 Kohout na hrobě Alberta Scherera Příloha D.4 Havrani na kříži

111

Příloha A Náhled dotazníku.

112

113

114

115

Příloha B Návrh propagačního letáku.

Zájezd Paříž Po stopách slavných osobností

pařížské hřbitovy Père – Lachaise, Montparnasse a Montmartre

Termín:a Montmartre 1. - 3. května 2013 Cena zájezdu: 12 590 Kč/osoba a Montmartre 1. den Na letiště Václava Havla Praha, Ruzyně se účastníci zájezdu dopraví vlastními dopravními prostředky, a to nejpozději dvě hodiny před odletem do Paříže. Přílet na letiště Charlese de Gaulla, Paříž bude ve večerních hodinách. Ve večerních hodinách bude účastníkům poskytnuto individuální volno, ve kterém mají jedinečnou možnost načerpat atmosféru pařížské metropole večerními procházkami v romantických uličkách a ochutnat tak francouzské speciality v místních restauracích a kavárnách. 2. den Snídaně v brzkých ranních hodinách v hotelu Comfort Davout Nation. Po snídani následuje sraz klientů v prostorách vstupní haly, odkud se všichni společně pěší chůzí přemístí na největší pařížský hřbitov Père – Lachaise. Zde bude probíhat přibližně devadesáti minutová prohlídka s průvodcem a poté se mohou účastníci věnovat individuální trase po jednotlivých hrobech dle vlastního výběru. Je uváděno, že na každý metr čtvereční přísluší největší počet významných velikánů na celém světě, jako například Molière, Chopin, Honoré de Balzac, Oscar Wilde, Jim Morrison, La Fontaine, Guillaume Apollinaire, Marcel Proust, Amedeo Modigliani, Edith Piaf. Po návštěvě hřbitova je nezbytné osobní volno s možností poobědvání v lokálních restauracích. V odpoledních hodinách se klienti přesunou k další opomíjené památce – hřbitovu Montmartre. Na tomto místě stráví dvě hodiny, které využijí k seznámení se s životními osudy pohřbených slavných osobností a zdejší hroby jim odhalí architekturu jednotlivých náhrobků. V tomto prostředí klienti najdou hroby Degase, Offenbacha, Heineho, Zoly, Berlioze či Stendhala. Dále se účastníci přemístí k poslední atraktivitě dnešního dne – hřbitovu Montparnasse. I zde klienty čeká bohatá nadílka architektury a množství známých vědců, umělců a politiků, jako například Maupassant, Baudelaire a Tzara. Náročný den bude zakončen ve večerních hodinách přesunem zpět na hotel.

3. den Snídaně v brzkých ranních hodinách v hotelu Comfort Davout Nation. Po snídani se účastníci shromáždí v prostorách vstupní haly, odkud se společně vydají na okružní jízdu francouzskou metropolí. Otevřený dvoupatrový autobus ještě více umocní pohledy na pařížské pamětihodnosti a více jak dvouhodinovým výkladem průvodce klienti načerpají nespočet zajímavých a užitečných informací za velmi krátký časový úsek. Okružní jízda zahrnuje návštěvu Eiffelovy věže, Elyssejských polí, paláce Notre Dame, muzea Musée D'Orsay a muzea Louvre. Po famózní okružní jízdě čeká účastníky zasloužené a zajisté očekávané individuální volno, ve kterém budou mít jedinečnou možnost navštívit tří set metrovou dominantu Paříže – Eiffelovu věž. Tímto bude poslední den zájezdu zakončen. Poté bude následovat přesun zpět na hotel Comfort Davout Nation, kde si klienti vyzvednou svá zavazadla a společně se přemístí městskou hromadnou dopravou na letiště Charlese de Gaulla. Přílet na letiště Václava Havla Praha, Ruzyně bude v pozdních večerních hodinách. Cena zahrnuje: 2x ubytování v hotelu Comfort Davout Nation* *, 2x snídani v ceně ubytování, zpáteční letenku Praha – Paříž , služby delegáta v místě pobytu, poznámka: vstupné na pařížské hřbitovy zdarma Cena nezahrnuje: ostatní dopravu: transfer z/na letiště Charlese de Gaulla, městskou hromadnou dopravu, vstupy do pařížských památek, stravování, cestovní pojištění, osobní výdaje

116

Příloha C Anketa spokojenosti klientů CK. Vážený účastníku našeho poznávacího zájezdu, dovolte mi požádat Vás o vyplnění následujícího dotazníku. Věnujete tak několik málo minut Vašeho času v zájmu zlepšení služeb naší cestovní kanceláře. Jednotlivé dotazy hodnoťte jako ve škole od jedničky do pětky, kde 1 = velmi spokojen a 5 = nespokojen. V prázdných kolonkách máte místo na Vaši případnou poznámku či dodatek. muž

Pohlaví

žena 12 - 17 18 - 26

Věk

27 - 55 55 a více

Číslo Otázka 1. Doprava 2.

Ubytování

3.

Stravování

4.

Ostatní služby

5.

Cena zájezdu

6.

Výklad průvodce

7.

Úroveň odborných znalostí delegáta

8.

Volba trasy prohlídky

9.

Možnosti ostatních volnočasových aktivit

10.

Celkový dojem

1

2

3

4

5

Místo pro Vaše další připomínky:

117

Příloha D Fauna a flora hřbitova Père – Lachaise. Příloha D.1 Kočka na náhrobní desce

118

Příloha D.2 Javor stínící sociální zařízení

119

Příloha D.3 Kohout na hrobě Alberta Scherera

120

Příloha D.4 Havrani na kříži

121

P a ř í ž s k ý h ř b i t o v P è r e L a c h a i s e z p o h l e d u

Recommend Documents