OZNÁMENÍ MINISTERSTVA DOPRAVY OPRAVA TISKOVÝCH CHYB V ŘÁDU PRO MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ PLATNÉHO OD 1. 1. 2009 Úmluva o mezinárodní železniční přepravě nebezpečných věcí (COTIF) – Přípojek C Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí Ministerstvo dopravy ČR je příslušným orgánem ve smyslu Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). RID se řídí jak mezinárodní, tak vnitrostátní přeprava nebezpečných věcí. Zveřejněním ve Věstníku dopravy č. 5/2010 vstupují tímto v platnost opravy tiskových chyb v RID 2009.
Ing. Jan Fiedler ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
-1-
Oprava tiskových chyb v RID 2009 1. Druhá úvodní strana RID 2009 se zcela nahradí novou stranou (viz. str. 3), dále bude následovat nový text, který obsahuje články 1 – 6 RID (viz. str. 4 – 5).
-2-
RID Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) Přípojek C –
Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) Platný od 1. ledna 2009
Členské státy COTIF (stav k 1. lednu 2009): Albánie, Alžírsko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irák, Irán, Irsko, Itálie, Libanon, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maroko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina.
-3-
Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID - Přípojek C k Úmluvě) Článek 1 Rozsah platnosti §1
Tento Řád platí pro a) mezinárodní přepravu nebezpečných věcí po železničních tratích na území členských států, b) přepravy doplňující přepravu po železničních tratích, na které se použijí Jednotné právní předpisy CIM, s výhradou mezinárodních předpisů platných pro přepravy jiným dopravním prostředkem, včetně činností uvedených v Příloze k tomuto Řádu.
§2
Nebezpečné věci, jejichž přeprava je podle Přílohy vyloučena, nesmí být přepravovány v mezinárodní přepravě. Článek 2 Uvolňování přeprav
Tento Řád se nepoužije zčásti nebo vůbec na přepravy nebezpečných věcí, jejichž uvolnění předvídá Příloha. Uvolnění je přípustné pouze tehdy, když množství nebo druh uvolněných přeprav nebo zabalení zajistí bezpečnost přepravy. Článek 3 Omezení Každý členský stát má právo upravovat nebo zakázat mezinárodní přepravu nebezpečných věcí na svém území z jiných důvodů než je bezpečnost během přepravy. Článek 4 Ostatní předpisy Přepravy, pro které platí tento Řád, podléhají v ostatních náležitostech všeobecným vnitrostátním nebo mezinárodním předpisům o přepravě zboží po železničních tratích. Článek 5 Povolený typ vlaku. Přeprava ručních a cestovních zavazadel nebo v motorových vozidlech §1
Nebezpečné věci smí být přepravovány pouze v nákladních vlacích, s výjimkou a) nebezpečných věcí, které podle Přílohy s ohledem na své maximální množství a za zvláštních podmínek jsou připuštěny k přepravě v jiných než nákladních vlacích; b) nebezpečných věcí, které jsou přepravováno jako ruční zavazadlo nebo cestovní zavazadlo, v motorových vozidlech nebo na nich podle článku 12 Jednotných právních předpisů CIV se zřetelem ke zvláštním podmínkám Přílohy. -4-
§2
Cestující nesmí převážet nebezpečné věci jako ruční zavazadlo a podávat je k přepravě jako cestovní zavazadlo nebo v motorových vozidlech, neodpovídá-li toto zboží zvláštním podmínkám Přílohy. Článek 6 Příloha
Příloha je součástí tohoto Řádu.
-5-
2. Odst. 1.4.2.3.3 – odstranit. 3. V odst. 1.3.2.2.1 v kategorii „1“ popis kategorie má znít: „provozní zaměstnanci“, kteří… 4. V odst. 1.3.2.2.1 v kategorii „3“ popis kategorie má znít: „zaměstnanci a management provozovatele železniční infrastruktury pro řízení seřaďovacích prací a železničního provozu“. 5. V pododdíle 1.3.2.2 c) „hradláři“ se nahradí pojmem „signalisté“. 6. V pododdíle 1.3.2.4 má být „(zrušeno)“. 7. V pododdíle 1.6.3.14 není „vyhrazeno“ , ale je tento text: „Cisternové vozy, které byly konstruovány a vyrobeny podle předpisů Přípojku XI platných před 1. lednem 1999, tj. které byly vyrobeny a konstruovány podle pododdílu 5.3.6.3 předpisů platných do 31. prosince 1998, které však neodpovídají pododdílu 5.3.6.3 předpisů platných od 1. ledna 1999 mohou být používány i nadále“. 8. V pododdíle 1.6.3.18 chybí ve 3. odst. před slovem „kódem“ slovo „alfanumerickým“. Oprava: doplnit text takto: „ …bateriových vozů alfanumerickým kódem, obsaženým …“.
9. Pododdíl 1.8.7.4.1 a) musí znít: „umístit označení uvedená v RID“; 10. Pododdíl 1.10.1.6 – odstranit. 11. V pododdíle 2.2.43.2 má text správně začínat „Látky reagující …“. 12. V tabulce u Seznamu již zařazených organických peroxidů v obalech se provedou následující změny: Pod řádek terc-PEROXYNEODEKANOAT se doplní nový řádek Oprava: „
≤ 47
> 53
3119
zakázáno
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOAT se upraví dle následujícího Oprava: terc-BUTYLPEROXY-3,5,5TRIMETHYLHEXANOAT
> 32 – 100
-6-
OP7
3105
„
≤ 42
„
≤ 32
≥ 58 ≥ 68
OP7
3106
OP8
3109
13. V pododdíle 2.2.62.3 v seznamu „BIOLOGICKÉ LÁTKY – kód I.4“ musí být uvedeno jen „UN 3373 BILOGICKÁ LÁTKA, KATEGORIE B“. 14. V odst. 2.2.9.1.10 jsou poznámky pod čarou (č. 10 a 11) v textu, správně mají být umístěny dole, na konci stránky. 15. V odst. 2.2.9.1.10 je poznámka pod čarou (č. 12) v textu, správně má být umístěna dole, na konci stránky. 16. V odst. 2.2.9.1.10.5.2 a) chybí v textu poznámka pod čarou č. 13. Oprava: „… a označování nebezpečných věcí 13, v pozdějším znění, … “. 17. Na konec stránky se umístí znění této poznámky pod čarou: „13 Úřední věstník Evropských společenství, č. L 196 ze dne 16. srpna 1967, str. 1 – 5.“ 18. V odst. 2.2.9.1.10.5.2 b) chybí v textu poznámka pod čarou č. 14. Oprava: „… a označování nebezpečných přípravků 14, v pozdějším znění, … “. 19. Na konec stránky se umístí znění této poznámky pod čarou: „14 Úřední věstník Evropských společenství, č. L 200 ze dne 30. července 1999, str. 1 – 68“ 20. Odst. 2.2.9.1.11 – chybí znění poznámky pod čarou č. 15. Oprava: Na konec stránky se umístí znění této poznámky pod čarou: „15 Viz zejména díl C směrnice 2001/18/ES Evropského Parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky změněných organismů do životního prostředí a ke zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úřední věstník Evropských společenství č. L 106 ze dne 17. dubny 2001, s. 8 - 14), v němž je stanoven schvalovací postup pro Evropská společenství“ 21. V pododdíle 3.1.2.4 je umístěna poznámka pod čarou č. 1. Mění se část znění této poznámky pod čarou. Oprava: Dole, na konci stránky: „1 …kapitoly 3.2 např. UN 1665 NITROXYLENY, KAPALNÉ (6.1) a UN 3447 NITROXYLENY, TUHÉ (6.1)“
-7-
22. V kapitole 3.2 tabulce A ve sloupci (13) není u cisteren uvedeno zvláštní ustanovení TE25 pro následující látku třídy 8: UN 1052 BEZVODÝ FLUOROVODÍK Oprava: doplnit TE25 pro výše uvedenou látku. 23. V kapitole 3.2 tabulce A ve sloupci (13) nejsou u cisteren uvedena zvláštní ustanovení TA4 a TT9 pro všechny plyny třídy 2 a pro následující dvě látky třídy 8: UN 1052 BEZVODÝ FLUOROVODÍK UN 1790 KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ Oprava: doplnit TA4 a TT9 pro všechny výše uvedené látky.
24. V oddíle 3.3.1, zvláštní ustanovení 636 – původní znění se ruší a nahrazuje novým. Oprava: 636 (a) Články obsažené ve výstroji nesmí být během přepravy vybity tak, aby napětí otevřeného obvodu kleslo pod 2 volty nebo dvě třetiny napětí nevybitého článku, podle toho, která hodnota je nižší. (b) Použité lithiové články a baterie s hrubou hmotností nepřesahující 500 g/kus, shromážděné k likvidaci a podávané k přepravě mezi spotřebitelským sběrným místem a mezilehlým zpracovatelským objektem, společně s jinými nelithiovými články a bateriemi, nejsou předmětem jiných ustanovení RID, pokud splňují následující podmínky: (i)
jsou splněna ustanovení pokynu pro balení P903b;
(ii)
systém zabezpečování jakosti je zajištěn tak, že celkové množství lithiových článků nebo baterií na vůz nebo velkého kontejneru nepřevyšuje 333 kg;
(iii)
obaly musí být opatřeny nápisem: „použité lithiové články“.
25. V oddíle 4.1.1, v poznámce se v předposledním řádku za P201 doplní „ a LP02“. 26. V pokynu pro balení P 620 musí odstavce a) i b) začínat malými písmeny. 27. V odst. 4.3.4.1.1 v tabulce u části 3 pro kód cisterny C je uveden nepřesný text: „C = cisterna s horními plnícími a vyprazdňovacími otvory jen s čistícími otvory pod úrovní hladiny kapaliny“ Oprava: opravit text takto: „C = cisterna s horními plnícími a vyprazdňovacími otvory, která má pod hladinou kapaliny jen čistící otvory“ 28. V oddíle 5.2.1 má být místo „nádob na plyn“ uvedeno „tlakových nádob“.
-8-
29. V odst. 6.8.2.1.17 nemá být u vzorců půlící čára. Oprava: odstranit půlící čáru takto: e=
PT D 2σ λ
e=
PC D 2σ
30. Chyba: v odst. 6.8.2.2.1 chybí ve 3. větě 1. odstavce následující text vyznačený kurzívou: „… tohoto odstavce se považují za splněná při uplatnění bodu …“ Oprava: doplnit text vyznačený kurzívou následovně: Ustanovení tohoto odstavce se považují za splněná při uplatnění bodu 1.1.10 vyhlášky UIC 573 (Technické podmínky pro konstrukci cisternových vozů).
31. Chyba: v odst. 6.8.2.2.3 je v 1. větě 1. odstavce chybný text. Oprava: upravit text dle následující kurzívou vyznačené revize: Cisterny, které nejsou hermeticky uzavřeny, mohou být vybaveny těmito podtlakovými ventily nebo nuceně ovládanými odvzdušňovacími ventilyem nebo uzavíracími zařízeními pro zabránění nepovoleného vnitřního podtlaku; tyto ventily nebo uzavírací zařízení musí být nastaveny tak, aby otevíraly při podtlaku, který není vyšší nastavený vyrovnávací tlak nepřevyšoval než výpočtový podtlak cisterny (viz odst. 6.8.2.1.7). Hermeticky uzavřené cisterny nesmějí být vybaveny těmito podtlakovými ventily nebo uzavíracími zařízeními nebo nuceně ovládanými odvzdušňovacími ventily.
pružinovými
32. V odst. 6.8.2.2.6 je chybný text. Oprava: upravit text dle následující kurzívou vyznačené revize: Cisterny určené k přepravě kapalin o tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 baru) (absolutní tlak) při teplotě 50 oC musí být opatřeny buďto odvětrávacím systémem a pojistným zařízením zabraňujícím úniku obsahu, dojde-li k převrácení nádrže; , jinak nebo musí splňovat podmínky uvedené v odstavcích 6.8.2.2.7 nebo 6.8.2.2.8.
-9-
33. V odst. 6.8.2.2.7 je chybný text. Oprava: upravit text dle následující kurzívou vyznačené revize: Cisterny určené k přepravě kapalin o tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar) při 50 oC a s bodem varu vyšším než 35 oC musí být opatřeny buďto pojistným ventilem nastaveným na přetlak nejméně 150 kPa (1,5 baru) a takovým, aby se úplně otevřel při tlaku, který odpovídá nepřevyšujícím zkušebnímu tlaku; nebo musí splňovat podmínky uvedené v odst. 6.8.2.2.8. 34. V odst. 6.8.2.4.4 na konci první věty má být místo slova „prohlídka“ slovo „zkouška“. Oprava: opravit text takto „ … provést mimořádná zkouška .“. Kromě toho by měl být 1. a 2. odst. spojen v jeden. 35. V odst. 6.8.2.5.2 není poslední odsek samostatný, ale má tvořit druhou větu předchozího odst. Oprava: předposlední a poslední odstavec spojit v jeden. 36. V odst. 6.8.4 bodě b) je u zvláštního ustanovení TE 25 v bodě a) v předposledním odseku chyba ve slově „vyhlášky“. Oprava: opravit text: „ … předpokládány vyhlášky UIC 573 …“ takto „ … předpokládány vyhláškou UIC 573 …“. 37. Tabulka B: Abecední seznam nebezpečných věcí – UN 1203. Oprava: opravit popis dle následujícího textu: BENZÍN nebo PALIVO PRO ZÁŽEHOVÉ MOTORY
1203
272400 272+00
38. Za kapitolou 7.7 bude na nové stránce v rozsahu pěti stran začínat text ustanovení: NEZÁVAZNÁ ČÁST PŘEDPISU RID
- 10 -
NEZÁVAZNÁ ČÁST PŘEDPISU RID Předpisy o zkouškách nádob z plastu Směrnice k ustanovení odstavců 6.1.5.2.7 (kapitoly 6.1) nebo 6.5.6.3.6 (kapitoly 6.5) Laboratorní metody na zkušebních tělesech z materiálu nádoby k prokázání chemické snášenlivosti polyethylenu podle definice v odstavci 6.1.5.2.6 nebo odstavci 6.5.6.3.5 v ůči plněným věcem (látky, směsi a přípravky) ve srovnání se standardními kapalinami podle oddílu 6.1.6. Provedením dále popsaných laboratorních metod A až C se ur čí možné mechanismy poškození materiálu nádoby povolovanými plněnými věcmi, ve srovnání s právě použitými standardními kapalinami. Volba zkušební metody plyne z očekávaného mechanismu poškození. Pokud není nic na základě složení předvídáno, je -
změkčení nabobtnáním (laboratorní metoda A)
-
vyvolání trhlinek působením pnuti (laboratorní metoda B)
-
reakce oxidační a odbourávání molekul (laboratorní metoda C)
na materiál nádoby zahrnuto v laboratorních metodách a porovnáno s příslušnými standardními kapalinami stejného působení. Je třeba použít zkušební tělesa stejné tloušťky v rámci udané tolerance.
Laboratorní metoda A Nabytí hmotnosti nabobtnáním se stanoví na plochých zkušebních tělesech z materiálu nádoby skladováním při 40 °C v povolovaných plněných věcech, jakož i ve srovnávací standardní kapalině. Změna hmoty nabobtnáním se stanoví vážením zkušebních těles před skladováním a u zkušebních těles se zkušebními tloušťkami až do 2 mm po 4 týdenním působení, jinak až do hmotnostní konstanty. Je třeba určit střední hodnotu ze 3 zkušebních těles. Zkušební tělesa smí být použita jen jednou.
Laboratorní metoda B (postup vtlačením kolíku) 1.
Stručný popis Metodou vtlačení kolíku se zkouší chování materiálu nádoby z polyethylenu vůči plněným věcem a příslušné standardní kapalině, pokud se může tvoření trhlin pnutím podílet současným nabobtnáním od 0 % až do 4 %. Tělesa nádoby se k tomu účelu opatří otvorem a zářezem a nejdříve se předskladují ve zkoumaném plněném zboží, jakož i v příslušné standardní kapalině. Po předskladování se vtlačí do otvoru kolík s definovaným větším rozměrem. Takto připravené vzorky se skladují ve zkoumaném plněném zboží a příslušné standardní kapalině a odeberou se po různé dlouhých skladovacích dobách a zkoumají na zbytkovou pevnost v tahu (postup 3.1) nebo na čas k protrhnutí zkušebního tělesa (postup 3.2). Srovnávacím měřením se standardními kapalinami "roztok smá čecího prostředku", "kyselina octová", "n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla" nebo "voda", jako zkušební médium, se zjistí, zda stupeň poškození zkoumaného plněného zboží je stejný, silnější nebo slabší.
2.
Zkušební těleso
2.1
Tvar a rozměr Tvar a doporučený rozměr zkušebního tělesa je určen obrázkem 1. Odchylka zkušební tloušťky nemá překročit ±15% střední hodnoty měřené řady. K měřené řadě patří zkoumané plněné zboží a příslušná standardní kapalina.
- 11 -
Obrázek 1 Zkušební těleso bez kolíku
* Minimální tloušťka stěny 2
2.2
Výroba Zkušební tělesa měřené řady mohou být odebrána jak z nádob stejného konstrukčního vzoru, tak i ze stejného kusu lisovaného polotovaru. Při napěťové výrobě zkušebních těles postačuje, co se týče kvality řezné plochy, pilový řez. Ostré hrany vznikající při opracování by měly být odstraněny pouze od později zařezávaných řezných ploch. U zkušebních těles je třeba provést zářez rovnoběžně se směrem vytlačování. V každém zkušebním tělese se vyvrtá otvor podle obr. 1 o průměru 3,0 mm
−0, 03 −0
Potom se zkušební těleso podle obr. 1 opatří ostrým zářezem s poloměrem zářezu □ 0,05 mm. Vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru činí 5 mm ± 0,1 mm. 2.3
Počet zkušebních těles K určení zbytkové pevnosti v tahu podle odst. 3.2 se použije pro každou skladovací dobu 10 zkušebních těles. Zpravidla se použije nejméně 5 skladovacích dob. K určení času k protržení zkušebního tělesa podle odst. 3.3 je zapotřebí celkem 15 kusů.
2.4
Kolíky O rozměrech kolíků tloušťky 4 mm, viz obrázek 2.
- 12 -
Obrázek 2 a: Kolík ke stanovení zbytkové pevnosti v tahu b: Kolík ke stanovení času k protrhnutí zkušebního tělesa
Pro materiál kolíku se přednostně použije nerezavějící ocel (např. X 112 Cr Si 17). Pro látky, které tuto ocel napadají, se použijí skleněné kolíky. 3. 3.1
Zkušební postup a zhodnocení Předskladování zkušebních vzorků
Zkušební tělesa se před zkouškou kolíkem předskladují po dobu 21 dní při 40 °C ± 1 °C ve zkoumané kapalině a standardní kapalině. Pro standardní kapalinu c) podle přílohy k přípojku V, odstavec I se předskladování provede v n-butylacetátu. 3.2
Postup ke stanovení křivky zbytkové pevnosti v tahu
3.2.1
Provedení
Kolík podle obr. 2a se zatlačí přes kónickou část svou válcovou části zpříma do otvoru zkušebního tělesa. Takto připravené vzorky se potom ponoří do skladovacích nádob naplněných příslušnou zkušební kapalinou a temperovaných na 40 °C a skladují se v tepelné skříni při 40 °C ± 1 °C. U standardní kapaliny c) se tato zkouška uskuteční v roztoku smáčecího prostředku, zředěném 2% n-butylacetátem. Doba mezi zkouškou kolíkem zkušebních těles a pokračováním skladování ve zkušební kapalině musí být zvolena pro celou měřenou řadu jednotně a musí být konstantní. Skladovací doby pro určení tvorby trhlin pnutím závislého na čase a zkušební kapalině je třeba zvolit tak, aby byl mezi křivkami zbytkových pevností v tahu zkoušených standardních kapalin a plněného zboží znázorněn jednoznačný rozdíl s dostatečnou bezpečností. Po vyjmutí ze skladovací nádoby se bezprostředně poté zkušební tělesa zbaví kolíku a očistí od zbytků zkušební kapaliny. Po ochlazení na pokojovou teplotu se zkušební tělesa rozdělí rovnoběžně ke straně se zářezem středem otvoru řezem pilou. Pro další zkoušku se použiji jen tyto části zkušebních těles se zářezy. Tyto části zkušebních těles se zářezy budou potom, ne později než 8 hodin po odběru ze zkušební kapaliny, podrobeny jednoosovému namáhání tahem ve stroji pro zkoušky tahem rychlosti (rychlost pohybující se svorky) 20 mm/min až do přetrhnutí. Stanoví se maximální sila. Zkouška tahem se provádí při pokojové teplotě (23 °C ± 2 °C) s odvoláním na ISO/R 527. 3.2.2
Vyhodnocení
Vyhodnocení ke stanovení vlivu zkušební kapaliny zahrnuje určení maximálního napětí předskladovaných a nenakolíkovaných částí zkušebních těles jako nulovou hodnotu a maximální napětí vzorku po skladovací době ty při y ≥ 5. Po přepočtu těchto maximálních napětí při v %, vztaženo na nulovou hodnotu, se tyto hodnoty zanesou do diagramu dle obr. 3. Srovnání s příslušnými křivkami zbytkové pevnosti v tahu z měření se standardními kapalinami "roztok smáčecího prostředku" nebo "kyselina octová", "n-butylacetát s n-butylacetátem nasycený roztok.
- 13 -
smáčedla" nebo "voda" ukazuje, zda zkoumané plněné věci mají na stejný materiál nádoby silnější, slabší nebo žádný vliv (viz obrázek 3). Obrázek 3
Zkouška trhlinek působením pnutí (metoda zatlačení kolíku)
Standardní kapalina SF
Plnění NV 2 (méně agresivní než standardní kapalina SF)
Plnění NV 1 (agresivnější než standardní kapalina SF)
Křivky zbytkové odolnosti k pnutí
Doba odolnosti do zlomení vzorku
NV – nebezpečné věci
Dny (d)
3.3
Postup k určení času potřebného k přetržení zkušebního tělesa
3.3.1
Provedení
15 zkušebních těles se jednotlivě zpříma narazí na kolík až na doraz na 15 kolíků podle obr. 2b a vloží se do skleněné trubice naplněné příslušnou zkušební kapalinou temperovanou na 40 °C. Zkušební teplota se konstantně udržuje - 1 °C. Vizuálním pozorováním se určí přetrhnutí zkušebního tělesa u každého kolíku. Trhlina se podle zkušeností rozši řuje vždy od dna zářezu k povrchu kolíku. 3.3.2
Vyhodnocení
Pro vyhodnocení je rozhodující čas tSF, který uplyne do přetržení 8 vzorků se standardní kapalinou. Mění třeba vyčkávat tvorby dalších trhlin. Zhodnocení se provádí srovnáním s počtem vzorků natržených s plněnými věcmi. V čase tSF to smí být nejvýše 8 vzorků. 3.4
Vysvětlivky
Zkušební parametry "skladovací teplota" a "vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru" se u tohoto zkušebního postupu zvolí tak, aby příslušná zkoumání se standardními kapalinami "roztok smáčecího prostředku", "kyselina octová", "n-butylacetát s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla" podaly vypovídající výsledky ve smyslu tohoto zkušebního předpisu v celkové době zkoušky cca 28 dní. Přičemž se bere za základ vysokomolekulární polyethylen o hustotě ~ 0,952 g/cm 3 a tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190*021,6 kg závaží] o - 2,0 g/10 min. Jelikož výpověď tohoto zkušebního předpisu má být vždy relativní, je rovněž možné za účelem zkrácení zkušební doby pozměnit výše uvedené hranice zkušebních parametrů. Toto musí být zvlášť uvedeno do protokolu o zkoušce. 4.
Kritéria pro vyhovující výsledek zkoušky
4.1 Výsledek zkoušky laboratorní metody A nesmí překročit 1 % nabytí hmotnosti nabobtnáním v případě, že se mají zohlednit standardní kapalina a), "roztok smáčecího prostředku" a standardní kapalina b), "kyselina octová". Výsledek zkoušky laboratorní metody A se zkoumaným plněným zbožím nesmí překročit nabytí hmotnosti nabobtnáním n-butylacetátem (asi 4 %) v případě, že se má zohlednit standardní kapalina c), "n-butylacelát s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla".
- 14 -
4.2 Výsledek zkoušky laboratorní metodou B musí prokázat pro schvalovanou látku stejný nebo delší čas, než srovnávané standardní kapaliny. Laboratorní metoda C Pro stanovení možného oxidačního a molekuly odbourávajícího poškození materiálu nádoby z vysokomolekulárního polyethylenu vysoké hustoty podle bodu 1551 (6) přípojku V plněným zbožím, se určí tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190°C/21,6 kg závaží (Load) podle ISO 1133-Codition 7] zkušebních těles, v rozsahu tlouštěk odpovídajícím konstrukčnímu typu před a po skladování těchto vzorků v posuzovaném plněném zboží. Skladováním geometricky stejných vzorků ve standardní kapalině "kyselina dusičná 55 %" podle přílohy k přípojku V, odst. I, písmeno e) a podmínek tavného indexu se zjistí, zda stupeň poškození schvalovaného plněného zboží na materiál nádoby je slabší, stejný nebo silnější. Skladování vzorků se provádí při 40 °C až do možnosti konečného posouzení, maximálně 42 dní. Pokud plněné věci předvídané ke schválení laboratorní metodou A dosáhnou současně nabytí hmotnosti nabobtnáním ≥ 1%, provede se, aby se neovlivnil výsledek měření, před měřením tavného indexu, zpětné vysušení vzorku se současnou kontrolou hmotnosti, např. skladování ve vakuové sušící skříni při 50 °C až do hmotnostní konstanty, zpravidla ne déle než 7 dní. Kritérium pro vyhovující výsledek zkoušky: Zvýšení tavného indexu materiálu nádoby dosažené schvalovanými plněnými věcmi podle podmínek této metody nesmí překročit dosaženou změnu pod uzavřením u standardní kapaliny "kyselina dusičná 55 %" o 15 % přípustné hodnoty sjednané metody.
- 15 -
