1995 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy

222/1995 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 14. zá í 1995 o vodních cestách, plavebním provozu v p ístavech, spole né havárii a doprav Zm Zm Zm Zm Zm

na: na: na: na: na:

nebezpe ných v cí

412/2004 Sb. 666/2004 Sb. 423/2005 Sb. 517/2006 Sb. 44/2008 Sb.

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona (dále jen "zákon"):

. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavb

Za azení vodních cest do t íd (k § 3 odst. 2 zákona) § 1 (1) Vodní cesty v eské republice se za azují do t íd podle klasifikace vnitrozemských vodních cest uvedené v p íloze . 1. (2) Ur ená t ída vodní cesty stanoví, pro jaké nejv tší plavidlo (dále jen "návrhové plavidlo") jsou na vodní cest podmínky k jeho bezpe nému a plynulému provozu. § 2 (1) Dopravn významná využívaná vodní cesta uvedená v § 3 odst. 4 písm. a) zákona je vodní cestou IV. t ídy v úseku Chvaletice - M lník a vodní cestou Va. t ídy v úseku M lník - státní hranice se Spolkovou republikou N mecko. (2) Dopravn významná využívaná vodní cesta uvedená v § 3 odst. 4 písm. b) bodu 1 zákona je vodní cestou IV. t ídy. (3) Dopravn významná využívaná vodní cesta uvedená v § 3 odst. 4 písm. b) bodu 2 zákona je vodní cestou I. t ídy.

od

(4) Dopravn významná využívaná vodní cesta uvedená v § 3 odst. 4 písm. c) zákona v úseku ního km 207,0 po soutok s vodním tokem Dyje je vodní cestou 0. t ídy. § 3 Vodní cesty ú elové

Za vodní cesty ú elové se považují a) vodní tok Labe od ního km 177,00 (Jarom ) po ní km 152,50 (Opatovice), vodní tok Vltavy od ního km 241,40 ( eské Bud jovice, Litvínovický potok) po eské Bud jovice, Jirásk v jez) v etn slepého ramene Vltavy, vodní tok Malše od ního km 1,757 ( eské Bud jovice, odb r vody pro teplárnu) po eské Bud jovice, po ústí do vodního toku Vltavy), vodní tok Lužnice od Vltavy), vodní tok Otavy od Vltavy), vodní tok Sázavy od Vltavy),

ního km 4,0 (Kolod je nad Lužnicí) po

ního km 18,30 (Kavkovna) po

ního km 2,50 (Pikovice) po

ehradní nádrž Baška, ehradní nádrž Brn nská (Kníni ky),

ní km 239,6

ní km 0,00

ní km 0,00 (ústí do vodního toku

ní km 0,00 (Zvíkov, ústí do vodního toku

ní km 0,00 (Davle, ústí do vodního toku

ehradní nádrž Dalešice, ehradní nádrž Stráž pod Ralskem, ehradní nádrž Hracholusky, ehradní nádrž Jesenice, ehradní nádrž Lipno, ehradní nádrž Nechranice, ehradní nádrž Nové Mlýny I, ehradní nádrž Nové Mlýny III, ehradní nádrž Olešná, ehradní nádrž Pastviny, ehradní nádrž Plumlov, ehradní nádrž Rozkoš, ehradní nádrž Se , ehradní nádrž Skalka, ehradní nádrž Slezská Harta, ehradní nádrž T rlicko, ehradní nádrž Vranov, ehradní nádrž Žermanice, Máchovo jezero, vodní plocha Barbora, vodní plocha Matylda (Most), vodní plocha Velké Žernoseky, rybník Bezdrev, rybník Oleksovice, rybník Sv t, rybník Velké Dá ko, b) t žební jezera št rkopísku s t žbou provád nou plovoucími stroji. Rozm ry vodních cest dopravn

významných

(k § 3 odst. 2 zákona) § 4 Základními plavební komora.

ur ujícími

objekty

dopravn

významných

vodních

cest

je

plavební

§ 5 Plavební dráha (1) Rozm ry plavební dráhy jsou a) nejmenší ší ka p ímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru návrhového plavidla 1. v ece pro klasifika ní t . 0. ............................. 10 m,

dráha

a

pro klasifika ní t . I. ............................. 20 m, pro klasifika ní t . IV., Va., Vb. .................. 50 m, 2. v pr plavu pro klasifika ní t . 0. ............................. 6 m, pro klasifika ní t . IV., Va., Vb. .................. 40 m, b) nejmenší plavební hloubka, kterou tvo í sou et p ípustného ponoru plavidla a bezpe nostní vzdálenosti plavidla nade dnem vodní cesty. U nových a nov upravovaných vodních cest tato hodnota iní 1,20 m + bezpe nostní vzdálenost dna plavidla nade dnem vodní cesty pro klasifika ní . 0., 2,20 m + bezpe nostní vzdálenost dna plavidla nade dnem vodní cesty pro klasifika ní t . I. a 2,80 m + bezpe nostní vzdálenost dna plavidla nade dnem vodní cesty pro klasifika ní t . IV., Va., Vb. V p ípad , že nové nebo nov upravené vodní cest bezprost edn p edchází po proudu vodního toku vodní cesta s nižším p ípustným ponorem plavidla, m že u této nové nebo nov upravené vodní cesty plavební hloubka dosáhnout hodnoty sou tu p ípustného ponoru plavidla na bezprost edn p edcházejícím úseku vodní cesty a bezpe nostní vzdálenosti plavidla nade dnem vodní cesty; stavební konstrukce musí v budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle íslušné klasifika ní t ídy. Bezpe nostní vzdálenost dna plavidla nade dnem vodní cesty (marže) iní 1. v ece nejmén 0,30 m, u nových a nov upravovaných vodních cest nejmén 0,30 m pro klasifika ní t . 0. a nejmén 0,50 m pro klasifika ní t . I., IV., Va., Vb., 2. v pr plavu nejmén 0,30 m pro klasifika ní t . 0., nejmén 1,00 m pro klasifika ní t . IV., Va., Vb.,". c) nejmenší polom r zak ivení plavební dráhy pro klasifika ní t . I. ............................... 400 m, pro klasifika ní t . IV., Va. ......................... 650 m, Vb. ......................... 800 m. (2) Plavební polom ru oblouku.

dráha

se

v

oblouku

rozši uje v

závislosti

na

délce návrhové

sestavy a

§ 6 Plavební komora (1) U nov budovaných plavebních komor jsou a) nejmenší ší ka pro t . 0. 5,30 m, pro t . I. 6,0 m, pro t . IV., Va., Vb. 12,0 m, b) nejmenší délka pro t . 0. 38,40 m, pro t . I. 45 m, pro t . IV. 85 m, pro t . Va. 115 m, pro t . Vb. 190 m, c) nejmenší hloubka nad záporníkem pro t . 0. 1,50 m, pro t . I. 3,0 m, pro t . IV. 3,5 m, pro t . Va., Vb. 4,0 m. (2) Rozm ry rejdy plavební komory musí být v souladu s rozm ry a

kapacitou plavební

komory. (3) Rejdy jsou od išt odd leny d licími zdmi nebo hrázemi, které svým lícem navazují na líc zdi plavební komory. Zhlaví d licí zdi nebo hráze musí být situováno a uspo ádáno tak, aby ná složka rychlosti proud ní vody v plavební dráze bezprost edn p ed svodidly nebo zhlavím licí zdi nep ekro ila 0,2 m/sec. (4) Horní hrana zdi plavební komory, d licí zdi, dalb a svodidel musí být nejmén 1 m nad nejvyšší plavební hladinou, stanovenou Státní plavební správou (dále jen "nejvyšší plavební hladina"). P i rozmís ování dalb a vázacích prvk na d licí zdi je vhodné dodržovat vzdálenost max. 33 m. (5) Plavební komora musí být vybavena bezpe nostním za ízením, tj. vjezdovou, p ípadn výjezdovou signalizací, úvaznými prvky ve zdech a na zdi plavební komory, výstupovými žeb íky a vyhovujícím osv tlením po obou jejích stranách. Pro zvýšení plavební bezpe nosti m že správce vodní cesty vybavit plavební komoru dalším za ízením. P i rozdílu hladin v tším než 5 m je t eba

krom pevných vázacích prvk z ídit, u nov budovaných plavebních za ízení. Výškové len ní pevných vázacích prvk iní nejvýše 1,5 m.

komor,

i plovoucí vázací

(6) Rejdy musí být vybaveny vyhovujícím osv tlením. Plavebn

provozní podmínky vodních cest (k § 3 odst. 1 zákona) § 7

(1) Pro zajišt ní bezpe né plavby je t eba na sledovaných vodních cestách udržovat plavební hloubky, odstra ovat p ekážky v plavební dráze a provád t zna ení plavebními znaky podle ádu plavební bezpe nosti, 1) udržovat manipula ní stezky, výstupová za ízení v b ehovém opevn ní a ní stani ení. (2) Na vodní cest dopravn významné jsou mimo rejdy plavebních komor z izována vývazišt s možností vyvázat lo ke b ehu nebo kotvišt k zakotvení lodi mimo plavební dráhu. Vývazišt nebo kotvišt musí umožnit stání nejmén t í návrhových plavidel a jejich vzdálenost nesmí esahovat 8 km. V blízkosti p ístav , p ekladiš a plavebních za ízení je nutno z ídit obratišt plavidel. § 8 ížení vodních cest (1) Na vodní cest dopravn významné sm jí být stav ny mosty o nejmenší podjezdné výšce 7,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. P i rekonstrukci mostních objekt musí být dodržena podjezdná výška nejmén 5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou. U obloukových most musí být tato výška dodržena v ší ce nejmén dvou t etin p ilehlé plavební dráhy. Pokud nem že být dodržena hodnota podjezdné výšky, je nutno z ídit zvedací konstrukci mostu. (2) Sv tlá vzdálenost mezi jednotlivými pilí i plavebního mostního otvoru, m osu plavební dráhy, musí odpovídat ší ce p ilehlé plavební dráhy.

ená kolmo na

(3) Nad vodní cestou dopravn významnou sm jí být z izovány lanové dráhy a potrubí nejmén 12,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, sd lovací vedení nejmén 15,5 m a elektrická vedení do nap tí 110 kV nejmén 19,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. (4) Nad vodní cestou dopravn významnou pro plavidla o nosnosti do 300 tun sm jí být stav ny mosty o nejmenší podjezdné výšce 4,0 m, lanové dráhy, sd lovací vedení a potrubí sm jí být umíst na nejmén 10,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, elektrická vedení do nap tí 110 kV nejmén 12,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. (5) Elektrická vedení o nap tí vyšším než 110 kV sm jí být z ízena nad vodní cestou dopravn významnou, pokud bude jejich výška nad nejvyšší plavební hladinou, stanovená v odstavcích 3 a 4 zvýšena o 1 cm za každý 1 kV, který p esahuje 110 kV. (6) Elektrická vzdušná vedení nesm jí být vedena p es objekt zdymadla (tj. plavební komora s rejdami a jezem) nebo v jeho blízkosti, a jsou-li vedena p es vodní cestu, musí být vedena tak, aby nezp sobovala nebezpe né odrazy pro radarovou navigaci na vodní cest . (7) Kabelové vedení m že být uloženo do dna vodní cesty dopravn významné pouze v rýze chrán né záhozem, a to slaboproudé kabely v záhozu nejmén 120 cm vysokém, silnoproudé kabely nejmén ve 200 cm vysokém záhozu. Zához musí být v horní ásti z kamene alespo o tlouš ce 50 cm. Potrubí m že být uloženo do dna vodní cesty rovn ž v rýze pod záhozem nejmén 120 cm vysokém, ale nejmén polovina jeho výšky musí být z kamene. Kótu dna rýhy pro uložení vedení stanoví Státní plavební správa (dále jen "plavební správa"). § 9 ívozy (1) Horní vodi p ívozu na dopravn významné vodní cest nejvyšší plavební hladinou, na ú elové vodní cest nejmén 5,0 m. (2) Spodní vodi

p ívozu musí být v každém p ípad

musí být nejmén

ozna en.

Podmínky plavebního provozu v p ístavech (k § 6 odst. 3 zákona)

12,0 m nad

Provoz v p ístavu § 10 (1) Plavidla musí p ed vplutím do p ístavních bazén zmírnit rychlost, aby bylo zabrán no škodlivým ú ink m sání nebo vlnobití a poškození jiných plavidel nebo b eh . (2) V dce plavidla smí vplout s plavidlem do vjezdu do p ístavu nebo do p ístavních bazén jen tehdy, když se p esv il, že vjezd je volný. Stání ve vjezdu do p ístavu a jednotlivých bazén je zakázáno. (3) P ed vplutím do vjezdu p ístavu a do jednotlivých p ístavních bazén , jakož i p ed vyplutím z nich dávají plavidla zvukové signály stanovené ádem plavební bezpe nosti. 1) (4) V p ístavních bazénech sm jí plavidla manévrovat a spojovat se do lodních sestav, pokud k tomu mají dostatek místa a neohrozí-li ostatní provoz p ístavu. P i tomto manévrování nesmí vznikat škodlivé sání a vlnobití. Po celé délce p ístavního bazénu musí být zachován prostor umož ující proplutí plavidel. § 11 (1) Plavidlo smí po p iplutí do p ístavu p istát na míst , kde neomezuje plavební provoz, pokud mu provozovatel pozemní ásti p ístavu neur il stanovišt . (2) Je zakázáno p istávat k plavidl m naloženým nebezpe nými v cmi. (3) Posádky jednotlivých plavidel jsou odplouvání, jakož i p i p emis ování plavidel.

povinny si

vzájemn

pomáhat

p i

p istávání

a

§ 12 Provozovatel vodní ásti p ístavu zajiš uje pot ebné plavební hloubky a plavební zna ení podle druhu sledované vodní cesty, v dohod s plavební správou. Údržbu a opravy b ehových úprav, náb ežních zdí a vyvazovacích za ízení zajiš uje jejich vlastník nebo správce. § 13 (1) Provozovatel pozemní ásti p ístavu vhodným zp sobem zve ejní základní provozu p ístavu bezprost edn související s jeho plavebním provozem. Jedná se o a) po et plavidel, která mohou být vyvázána na jednotlivých stanovištích,

pravidla

b) stanovení místa pro manipulaci s ho lavými nebo nebezpe nými v cmi, c) stanovení místa a podmínek ukládání pevných i tekutých odpad

z plavidel, 2)

d) stanovení místa a podmínek odb ru vody a elektrického proudu, e) ostatní služby pro posádky plavidel, jako nap . cesty pro výstup na b eh, sociální za ízení apod.

etn

(2) Provozovatel pozemní ásti p ístavu vede evidenci nakládaných a vykládaných plavidel druhu a množství p eloženého zboží.

(3) Provozovatel pozemní ásti p ístavu zajiš uje, aby a) k osv tlování p ístupových cest a lávek bylo používáno jen bezpe ných svítidel, b) použité sv telné zdroje byly vždy zastín ny tak, aby nep sobily rušiv provoz.

na p ístavní a plavební

§ 14 (1) Plavidla musí být na stanovištích ur ených.

ádn

a bezpe

vyvázána, a to na za ízeních k tomu

(2) Posádka plavidla smí odvázat jiné plavidlo jen se svolením jeho v dce, hlídky nebo osoby pov ené dohledem na plavidlo a musí je potom, co odpadl d vod k odvázání, ihned ádn vyvázat. (3) Sochory plavidel sm jí být používány jen takovým zp sobem, aby tím nebyly poškozeny ehy.

(4) Mezi plavidla, p ístavní zdi, p istávací m stky apod. musí být vloženy odrazníky. (5) Napínat lana, et zy apod. p es plavební dráhu nebo p ístavní bazén je dovoleno jen v ípadech nouze. O tom je nutno ihned vyrozum t plavební správu a zajistit stálý dohled a etelné ozna ení. (6) V dci plavidel stojících v p ístavu (s výjimkou plavidel uvedených v § 22) musí v ípad pot eby dovolit jinému plavidlu, aby se k jeho plavidlu vyvázalo, pokud tím není ohrožena bezpe nost nebo innost jeho vlastního plavidla. (7) Kotvení v p ístavních bazénech je dovoleno jen v p ípad

nouze.

(8) P i stání plavidla v p ístavu nesmí žádné p edm ty p esahovat p es okraj plavidla. § 15 (1) Plavidla stojící u b ehu musí být opat ena bezpe ným p echodem na b eh. V noci musí být p echod osv tlen. (2) Stojí-li plavidla vedle sebe, musí v dci plavidel, která jsou blíže k b ehu, dovolit ízení p echod p es tato plavidla. (3) Vypoušt ní páry a horké vody z plavidel v p ístavech se musí provád t tak, aby nedošlo k ohrožení osob nebo poškození majetku. § 16 (1) Na plavidle manévrujícím v p ístavu musí být úplná posádka. (2) Na plavidle samostatn stojícím v p ístavním bazénu musí být hlídka. Skupinu plavidel stojících v p ístavním bazénu m že jejich provozovatel zajistit spole ným dohledem hlídky z jednoho plavidla. Provoz v p ístavu za zvláštních okolností § 17 i zámraze vodní ásti p ístavu je posádka plavidla povinna uvol ovat plavidlo z ledu. Posádka plavidla je rovn ž povinna udržovat p im ené protipožární otvory v ledu p ed p ídí a za zádí plavidla. § 18 i výskytu velkých vod, p i vyhlášeném zastavení plavby nebo p i jiném zákazu pokra ování v plavb m že v dce plavidla využít k ochran p ístav na nezbytn nutnou dobu p i dodržení podmínek stanovených touto vyhláškou. Provoz ve ve ejných p ístavech § 19 Plavidlo m že voln vplout do ve ejného p ístavu, nebrání-li tomu bezpe nostní, hygienické a protiepidemické nebo celní p edpisy. § 20 (1) K dlouhodobému stání plavidel ve ve ejném p ístavu mohou provozovatelé využívat pouze stálá stanovišt ur ená provozovatelem pozemní ásti p ístavu.

plavidel

(2) Místa ur ená pro ur itá plavidla, ur ité provozovatele plavidel nebo ur ité náklady musí být ozna ena plavebními znaky. § 21 (1) V dce plavidla musí plavidlo, které p ipluje do ve ejného p ístavu, ihned p ihlásit a ed odplutím z ve ejného p ístavu odhlásit u provozovatele pozemní ásti p ístavu. (2) Plavidla, která p iplují do ve ejného p ístavu a s nezm ným nákladem i posádkou opustí ve ejný p ístav do 24 hodin, mohou být p i p ihlášce zárove odhlášena.

(3) Zdrží-li se plavidlo, které bylo již odhlášeno, déle než 24 hodin ístavu, musí být tato skute nost oznámena provozovateli pozemní ásti p ístavu.

ve

ve ejném

§ 22 Od ohlašovací povinnosti jsou osvobozena a) plavidla plavební správy a Policie eské republiky, b) záchranná a požární plavidla plující k místu nehody nebo k požáru, c) plavidla, která dopravují osoby podle ve ejn

vyhlášeného jízdního

ádu.

§ 23 (1) Hlášení p iplutí a odplutí do ve ejného p ístavu se podává písemn provozovateli pozemní ásti p ístavu. V hlášení musí být uveden druh a ozna ení plavidla, jeho nosnost, ponor, výkon strojního pohonu, místo, odkud plavidlo p iplulo a kam pluje, as p iplutí (odplutí) a nutná data o nákladu. (2) Dokud provozovatel pozemní ve ejný p ístav.

ásti p ístavu nepotvrdí odhlášku, nesmí plavidlo opustit

§ 24 (1) Ve ve ejném p ístavu je zakázáno a) neod vodn né používání zvukových signálních prost edk klidu,

nebo zbyte né hlomození a jiné rušení

b) jakékoli zneužití p ístavního za ízení, c) používání vodní

ásti p ístavu ke koupání, zábavným a sportovním ú el m,

d) rozrušování ledové celiny pomocí plavidel bez souhlasu plavební správy, e) odebírání písku, št rku a jiných zemin, jakož i ledu, pokud se nejedná o údržbu p ístavu, f) chytání ryb. (2) Ve ve ejných p ístavech sm jí být opravy plavidel provád ny jen takovým zp sobem, aby nebyl zt žován p ístavní provoz. Zdravotní a veterinární pé e § 25 Plavidla v p ístavu podléhají zdravotnímu a veterinárnímu dozoru podle zvláštních edpis . 3) V dci plavidel jsou povinni ihned hlásit provozovateli pozemní ásti p ístavu každý výskyt infekce nebo podez ení z jejího výskytu a každý úraz nebo úmrtí na plavidle. Provozovatel pozemní ásti p ístavu je povinen uv domit o výskytu infekce nebo podez ení z jejího výskytu ošet ujícího léka e nebo veteriná e, o úrazu nebo úmrtí plavební správu a Policii eské republiky. § 26 (1) Plavidlo, na n mž se vyskytl p ípad infekce nebo podez ení z jejího výskytu anebo které p ijíždí z infikované oblasti, musí vzty it ernožlutou vlajku "L" Mezinárodního signálního kódu. Za tmy se vlajka nahrazuje dv ma oranžovými sv tly, umíst nými na stožáru pod sebou a viditelnými ze všech stran. (2) Byla-li na ízena karanténa plavidla, ídí se styk s takovým plavidlem ošet ujícího léka e a veteriná e, provozovatele pozemní ásti p ístavu a plavební správy.

pokyny

(3) Opat ení zdravotního nebo veterinárního dozoru jsou závazná pro všechny uživatele ístavu a pro všechny osoby zdržující se na p ístavním území a na plavidlech. § 27 Jiná bezpe nostní a provozní opat ení Vypukne-li na plavidle požár, je t eba u init opat ení k uhašení požáru a v p ípad ohrožení okolí musí být plavidlo ihned p emíst no na bezpe né místo, pop ípad v bec odstran no z

ístavu. Není-li to podle daných okolností možné, musí být ihned odstran na plavidla, která jsou v dosahu nebezpe í. Ve ejné p ístavy (k § 8 odst. 4 zákona) § 28 Ve ejnými p ístavy na sledovaných vodních cestách jsou: 1. P ístav Praha - Radotín ístav tvo í levý b eh Berounky v

ním km 0,65 - 1,2 s p ilehlou pozemní

2. P ístav Praha - Smíchov ístav tvo í p ístavní bazén na levém b ehu Vltavy v pozemní ástí.

ním km 57,24 - 55,54 s p ilehlou

3. P ístav Praha - Holešovice ístav tvo í p ístavní bazén na levém b ehu Vltavy a levý b eh Vltavy v 46,64 s p ilehlou pozemní ástí. 4. P ístav Praha - Libe ístav tvo í p ístavní ilehlou pozemní ástí.

bazény na

5. P ístav Kolín ístav tvo í levý b eh Labe v

pravém b ehu

Vltavy

v

ním

km

ním km 49,31 -

48,74 -

ním km 83,5 - 84,6 s p ilehlou pozemní

6. P ístav M lník ístav tvo í p ístavní bazény na pravém b ehu Labe a pravý b eh Labe v 3,0 s p ilehlou pozemní ástí. 7. P ístav Lovosice ístav tvo í levý b eh plavebního kanálu v

ástí.

47,54 s

ástí.

ním km 0,7 -

ním km 49,5 - 50,3 s p ilehlou pozemní

ástí. 8. P ístav Lovosice - Prosmyky ístav tvo í levý b eh Labe v

ním km 48,4 - 47,75 s p ilehlou pozemní

ástí.

9. P ístav Ústí nad Labem ístav tvo í a) p ekladišt

ve Va ov

na levém b ehu Labe v

ním km 67,5 - 68,7 s p ilehlou pozemní

b) p ístav Ústí nad Labem - Krásné B ezno na ístavními bazény a s p ilehlou pozemní ástí. 10. P ístav D ístav tvo í

levém b ehu Labe v

ním km 71,8 - 75,3 s

ín

a) p ístav D ín - Rozb lesy na levém b ehu Labe v ilehlou pozemní ástí, b) p ístav D

ástí,

ín - Loubí na pravém b ehu Labe v

ním km 92,0 - 94,2 s p ístavním bazénem a s

ním km 98,2 - 95,52 s p ilehlou pozemní

astí.

11. P ístav Píš any ístav tvo í vodní plocha vymezená na hladin jihovýchodní ásti vodní plochy Velkých Žernosek podél pob ežních parcel . 45/16, 45/87, 45/90, 45/91, 45/92, 45/93, 45/94, 45/7, 114/9, 114/ /23 a 121 v k. ú. Píš any s p ilehlou pozemní ástí. Vjezd do p ístavu z labské vodní cesty je v ním km 52,85 a dále pokra uje podle plavebního zna ení na vodní ploše Velké Žernoseky. Spole ná havárie (k § 32 odst. 2 zákona) § 29 (1) Podkladem pro výpo et náhrad a p ísp vk ve spole né havárii jsou hodnoty platné v dob a v míst skon ení plavby, p i které ke spole né havárii došlo, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Vynaloží-li se místo výdaj , které by náležely do spole né havárie, n jaké jiné mimo ádné výdaje, uhradí se ve spole né havárii až do výše ástky výdaj , které by náležely do spole né havárie. § 30 (1) Je-li plavidlo ztraceno, hradí se cena plavidla v nepoškozeném stavu po ode tení výdaj za opravu škod, které nenáleží do spole né havárie, p ípadn též po ode tení výnosu z prodeje zbytk plavidla. Cenu plavidla i výši výdaj na opravy ur í soudní znalec. (2) Je-li plavidlo poškozeno, hradí se výdaje za opravu. Škodu vyšet í a ur í soudní znalec. (3) Nahrazují-li se p i oprav staré v ci novými, sníží se úhrada o srážky odpovídající rozdílu mezi cenou nových a cenou starých v cí (tzv. srážky "nové za staré"). Srážky iní u plavidel, motor , stroj a kotl od druhého do pátého roku provozního stá í jednu p tinu, od šestého do desátého roku provozního stá í jednu tvrtinu a od jedenáctého roku provozního stá í jednu t etinu, až do jednoho roku provozního stá í se nesráží nic. U kotevních et iní srážka jednu šestinu, u vle ných lan jednu tvrtinu, u kotev se nesráží nic. Z ástky náhrady zbývající po provedení srážky "nové za staré" se ode te ješt pop ípad zbytková hodnota starých v cí, které se nahrazují novými.

ztrát

(4) Náhrada za poškození plavidla nem že být vyšší než plavidla.

ástka, která by se m la hradit p i

§ 31 (1) Je-li náklad ztracen, hradí se cena, jakou by m l v nepoškozeném stavu po ode tení ástky odpovídající škodám, které nenáleží do spole né havárie, jakož i po ode tení ušet eného epravného, cla a jiných výloh. (2) Je-li náklad poškozen, hradí se rozdíl mezi cenou ve stavu nepoškozeném a cenou ve stavu poškozeném. Byl-li poškozený náklad prodán, uhradí se rozdíl mezi istou cenou v nepoškozeném stavu a istým výt žkem z prodeje. § 32 (1) Ztráta p epravného se hradí ástkou odpovídající hrubému p epravnému po ode tení ástky, kterou by byl dopravce nucen vynaložit na získání p epravného, kterou však v d sledku úkonu spole né havárie nevynaložil, jakož i po ode tení istého výt žku z p epravy jiného nákladu místo nákladu, za n jž bylo p epravné ztraceno. (2) Plavidlo, p epravné i náklad p ispívají ke spole né havárii podle své skute né hodnoty. K hodnot se p ipo tou náhrady p iznané plavidlu, p epravnému i nákladu ve spole né havárii. Od hodnoty p epravného se ode tou výdaje na získání p epravného, které by byl dopravce uspo il, kdyby bylo došlo ke ztrát plavidla v dob úkonu spole né havárie. § 33 (1) Ve spole né havárii se nehradí ztráta ani poškození nákladu úmysln nehlášeného nebo nesprávn hlášeného p i podání k p eprav , byl-li však takový náklad zachrán n, p ispívá ke spole né havárii. (2) Ztráta nebo poškození nákladu, jehož cena byla p i podání k p eprav hlášena nižší ástkou, se hradí podle ceny hlášené, avšak takové v ci p ispívají hodnotou skute nou.

li na n

(3) Zavazadla cestujících a osobní svršky p ispívají ke spole né havárii jen tehdy, bylavydána p epravní listina nebo poskytne-li se za n náhrada ve spole né havárii. § 34

(1) Stanovení náhrad a rozvrhu p ísp vk provede v sídle provozovatele plavidla.

ve spole né havárii (dále jen

"dispaš") se

(2) Provozovatel plavidla je povinen u init bez odkladu opat ení pot ebná k vypracování dispaše. Odkládá-li spln ní této povinnosti, je kterýkoliv ú astník oprávn n za ídit vyhotovení dispaše. (3) Výlohy vyhotovení dispaše se vyú tují ve spole né havárii.

eprava nebezpe ných v cí(K § 36 odst. 2 a § 36a odst. 7 a 8 zákona § 35 Žádost o povolení dopravy nebezpe ných v cí, jejichž seznam t íd je obsažen v p íloze . 2, obsahuje ú ední název v ci, objem p epravy, její asový rozvrh, místo nakládky a ur ení a druh plavidla dopravujícího nebezpe né v ci. § 36 Odesílatel zvláš vyzna í nebezpe né v ci dopravované vodní dopravou p i objednávání dopravy a podle stanovených podmínek pro p epravu p ipojí k pr vodním listinám charakteristiku nebezpe ných v cí, druh nebezpe í a opat ení pro p ípad mimo ádné události. P i dopravách do zahrani í musí být pokyny uvedeny, krom eštiny, v n kterém sv tovém jazyce nebo v jazyce zem ur ení a zemí tranzitu. § 37 (1) Plavební ú ad m že pov it výkonem inností souvisejících se zajiš ováním školení a zkoušek žadatel o vydání osv ení o odborné zp sobilosti bezpe nostního poradce právnickou nebo fyzickou osobu podle § 36a odst. 6 zákona (dále jen "pov ená osoba") za podmínky, že a) schválil pov enou osobou navržený podrobný program školení, které je podmínkou získání osv ení o odborné zp sobilosti bezpe nostního poradce (dále jen "školení"), up es ující nápl výuky a uvád jící asový rozvrh a plánované vyu ovací metody; v rámci školení musí být jeho astník m poskytnuty dostate né informace o rizicích spojených s p epravou nebezpe ných v cí, o právních p edpisech v oblasti vnitrozemské plavby a o povinnostech bezpe nostního poradce, v rozsahu znalostí uvedených v p íloze . 3, b) schválil pov enou osobou vytvo ený seznam otázek, které jsou ve form testu zahrnovány do zkoušky, jejíž složení je podmínkou získání osv ení o odborné zp sobilosti bezpe nostního poradce (dále jen "zkouška"), c) pov ená osoba se zaváže, že bude plavební ú ad v as informovat o dob a míst a zkoušek tak, aby se školení a zkoušek mohli zú astnit zástupci plavebního ú adu,

konání školení

d) pov ená osoba výpisem z obchodního, živnostenského nebo obdobného rejst íku jiného lenského státu Evropské unie, který není starší než 3 m síce, doloží, že její p edm t podnikání nezahrnuje innosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo p epravou nebezpe ných v cí po vnitrozemských vodních cestách a že fyzické osoby, které pro ni zajiš ují školení, mají požadované odborné znalosti podle odstavce 2, e) schválil pov enou osobou navržený zp sob nestrannost zkoušek, v etn zkušebního ádu.

organizace

zkoušek,

která

zejména

zajiš uje

(2) Fyzické osoby, které provád jí školení, musí mít odborné znalosti o p edm tech, o kterých v rámci školení poskytují informace, potvrzené praxí v trvání dvou let. Fyzické osoby, které provád jí zkoušky, musí mít odborné znalosti v rozsahu podle p ílohy . 3 potvrzené praxí v trvání dvou let. § 38 (1) Osv ení o odborné zp sobilosti bezpe nostního poradce (dále jen "osv ení") vydá plavební ú ad na základ žádosti podané plavebnímu ú adu. Žádost musí obsahovat jméno, p íjmení, adresu bydlišt a datum a místo narození žadatele a musí být doložena dokladem o úsp šn vykonané maturitní zkoušce nebo jiné srovnatelné zkoušce, 4) dokladem o absolvování školení vydaným pov enou osobou a protokolem o úsp šném složení zkoušky podle odstavc 2 až 6. (2) Zkoušku organizuje pov ená osoba. Plavební ú ad písemn jmenuje a odvolává t lennou zkušební komisi složenou z osob oprávn ných provád t zkoušky podle § 37 odst. 2, která se usnáší tšinou hlas . Žadatel o vydání osv ení podá p ihlášku ke zkoušce pov ené osob . Po obdržení ihlášky pov ená osoba vyrozumí uchaze e o termínu, míst konání zkoušky a výši úhrady náklad za zkoušku, kterou uchaze uhradí p ed jejím konáním. Úhrada náklad za zkoušky se stanoví podle eln vynaložených náklad spojených s organizací zkoušky. (3) Zkouška zahrnuje písemný test obsahující nejmén 20 otázek alespo v rozsahu znalostí uvedených v p íloze . 3. V p ípad otázek s n kolika možnými odpov mi se takové dv otázky považují za jednu otázku. Otázky musí být zam eny zejména na obecná ochranná a bezpe nostní opat ení, klasifikaci nebezpe ných v cí, obecné požadavky na obaly, ozna ování nebezpe nosti a bezpe nostní zna ky, náležitosti p epravních doklad , manipulaci s nebezpe nými v cmi, odborné školení posádek, lodní listiny, bezpe nostní pokyny a technické požadavky na plavidla. Sou ástí zkoušky je písemné ešení p ípadové studie v souladu s povinnostmi bezpe nostního poradce.

Písemná zkouška m že být v p ípad pot eby dalšího ov ení znalostí žadatele o vydání osv ení dopln na ústní zkouškou. V rámci zkoušky je postupováno podle zkušebního ádu schváleného plavebním ú adem, který zve ejní Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo") ve V stníku dopravy. Zkušební ád stanoví zejména zp sob vyhlašování termín konání zkoušek spole se lh tami pro podávání p ihlášek na jednotlivé termíny konání zkoušek, zp sob p ihlášení ke zkoušce a p ijímání p ihlášek ke zkoušce, pravidla pro pr h zkoušky v etn ú asti dot ených osob ve zkušební místnosti b hem konání zkoušky, zp sob hodnocení celé zkoušky a p ípady, kdy písemná zkouška musí být dopln na ústní zkouškou. (4) P i uznávání odborné kvalifikace nebo jiné zp sobilosti, kterou státní p íslušníci lenských stát získali v jiném lenském stát Evropské unie, se postupuje podle zvláštního zákona. 4) (5) Pokud zkušební komise uzná odbornou kvalifikaci pouze áste , m že uchaze skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchaze zkoušen z t ch oblastí, ve kterých mu byla uznána odborná kvalifikace. (6) O úsp šném složení zkoušky vydá pov ená osoba žadateli o vydání osv ení protokol podepsaný všemi leny zkušební komise. V p ípad , že žadatel u zkoušky neusp l, m že celou zkoušku nebo ást, ve které neusp l, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení. (7) Osv ení bezpe nostního poradce, jehož vzor je uveden v p íloze . 4, je platné po dobu 5 let ode dne vydání. Dobu platnosti osv ení prodlouží plavební ú ad o 5 let, pokud se bezpe nostní poradce b hem posledního roku p ed uplynutím platnosti osv ení zú astnil školení podle § 37 odst. 1 písm. a) nebo složil úsp šn zkoušku a tuto skute nost doložil. § 38a et vodní dopravy (K § 37f odst. 3 zákona) (1) Ú et vodní dopravy (dále jen "ú et") je z ízen ve form zvláštního b žného ú tu, na kterém eviduje ministerstvo prost edky provozovatel odd len na t ech zvláštních podú tech: podú tu provozovatel provád jících p epravu suchého zboží, podú tu provozovatel provád jících epravu tekutého zboží a podú tu provozovatel provád jících p epravu pomocí remorkér . (2) P íjmy ú tu se ídí p edpisy Evropských spole enství, které Spole enství v oblasti kapacity vnitrozemského lodního parku a jeho obnovy. 5)

upravují

politiku

(3) Finan ní prost edky z ú tu lze p id lit pouze na základ žádosti, která obsahuje následující náležitosti: a) identifika ní údaje o žadateli (jméno, pop ípad jména a p íjmení, pop ípad obchodní firma, adresa bydlišt , místo podnikání a identifika ní íslo podnikající fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název, sídlo a identifika ní íslo právnické osoby), b) identifika ní údaje o plavidle (jméno plavidla, druh plavidla, eviden ní identifika ní údaje o vlastníkovi plavidla, místo registrace a rejst íkové íslo),

ozna ení,

c) výše požadované šrotovací prémie, d) datum sešrotování plavidla. (4) Žádost o p id lení finan ních prost edk z ú tu musí být doložena: a) lodním osv ením platným v dob sešrotování plavidla, b) dokladem o tom, že plavidlo bylo sešrotováno rozlomením trupu, pop ípad motoru,

zni ením trupu a

c) dokladem o tom, že plavidlo vykonalo v pr hu 24 m síc p edcházejících podání žádosti nejmén deset plaveb za ú elem p epravy zboží na vzdálenost nad 50 km p i nákladové kapacit alespo 70 %. (5) Má-li ministerstvo d vodné pochybnosti o technické a provozní zp sobilosti plavidla, je žadatel povinen na jeho výzvu ve stanovené lh p edložit také odborný technický posudek prokazující tuto zp sobilost, vydaný uznanou klasifika ní organizací. 6) (6) Na poskytnutí finan ních prost edk

z ú tu není právní nárok. § 39

Záv re né ustanovení Tato vyhláška nabývá ú innosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Stráský v. r.

íl.1 1A Klasifikace vnitrozemských vodních cest ------------------------------------------------------------------------------- -------------------Druh T ída Motorové nákladní lod a luny Tla ná sestava Nejmenší cesty cesty -----------------------------------------------------------------výška (l) Hlavní charakteristika plavidla Hlavní charakteristika sestavy pod mosty ------------------------------------------------------------------------------ délka ší ka ponor nosnost délka ší ka ponor nosnost ------------------------------------------------------------------------------ m m m (2) t m m m (2) t (3) m (4) ------------------------------------------------------------------------------- -------------------Místního I 38,5 5,05 1,80- 250-400 4,00 významu 2,20 ------------------------------------------------------------------------------- ---------II 50-55 6,60 2,50 400-650 4,005,00 ------------------------------------------------------------------------------- ---------III 67-70 8,20 2,50 650-1000 4,005,00 ------------------------------------------------------------------------------- -------------------MezináIV 80-85 9,50 2,50 1000-1500 85 9,50 2,50-2,80 1250-1450 5,25 nebo rodního 7,00 (5) významu ------------------------------------------------------------------------------- ---------Va 95-110 11,40 2,50- 1500-2400 95-110 11,40 2,50-2,80 1600-1850 2,80 (6) 5,25 nebo ------------------------------------------------------------------------------- --7,00 (5) Vb 172-185 11,40 2,50-2,80 3200-3700 (6) ------------------------------------------------------------------------------- ---------VIa 95-110 22,80 2,50-4,50 3200-6000 7,00 nebo (6) 9,10 ------------------------------------------------------------------------------- ---------VIb 185-195 22,80 2,50-4,50 6400-12000 7,00 nebo 9,10 ------------------------------------------------------------------------------- ---------VIc 270-280 22,80 2,50-4,50 9600-18000 9,10 193-200 33,00- 4,50 (6) 34,20 (6) ------------------------------------------------------------------------------- ---------VII 285-295 33,00- 2,50-4,50 14000-27000 9,10

(6)

34,20 (6) ------------------------------------------------------------------------------- -------------------Poznámky ke klasifika ní tabulce: (1) T ída vodních cest je ur ena p dorysnými rozm ry lun nebo tla ných sestav. (2) Údaj ponoru pro konkrétní vodní cestu musí být ur en s p ihlédnutím k místním podmínkám. (3) Uvedené údaje jsou charakteristické pro sestavy s nejrozší en jší nosností používané na daných vodních cestách. (4) S p ihlédnutím k bezpe nostní vzdálenosti, která je cca 30 cm mezi vrchním bodem konstrukce lodi nebo jejího nákladu a spodní hranou mostní konstrukce. (5) Pro p epravu kontejner jsou schváleny následující údaje: 5,25 m - pro plavidla p epravující kontejnery ve dvou vrstvách, 7,00 m - pro plavidla p epravující kontejnery ve t ech vrstvách. (6) Prvé ozna ení se uvádí podle sou asné situace, druhé s p ihlédnutím k budoucím zm nám a v n kterých p ípadech i sou asné situace. 1B Klasifikace vnitrozemských vodních cest ur ených pro provozování osobní vodní dopravy +----------+----------+--------------------------------+ | Druh | T ída | Charakteristika plavidla | | cesty | cesty +-----------+----------+---------+ | | | délka | ší ka | ponor | | | +-----------+----------+---------+ | | | m | m | m | +----------+----------+-----------+----------+---------+ |Místního | 0 | 20 | 5 | 1,20 | |významu | | | | | +----------+----------+-----------+----------+---------+ íl.2Seznam t íd nebezpe ných v cí íslo

Název

1 a Výbušné látky a p edm ty 1 b P edm ty obsahující výbušné látky 1 c Zápalné látky, nápln do oh ostroj apod. 2 Stla ené, zkapaln né nebo rozpušt né plyny pod tlakem 3 Ho lavé kapaliny 4.1 Ho lavé tuhé látky 4.2 Samozápalné látky 4.3 Látky, které p i styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny 5.1 Látky p sobící vzn tliv 5.2 Organické peroxidy 6.1 Jedovaté látky 6.2 Látky vzbuzující odpor nebo infikující látky 7 Radioaktivní látky 8 Žíravé látky 9 Jiné nebezpe né látky a p edm ty Bezpe nostní poradce nemusí být ustanoven pro p epravu: 1. pohonných hmot, mazadel a dalších látek pot ebných k provozu plavidla a umíst ných v p edepsaných nádržích a prostorech, 2. nebezpe ných v cí v množství nep esahujícím 3 000 kg, pokud se netýká: a) látek a v cí t ídy 1 a až c, b) látek t ídy 2, c) látek t ídy 4.1 nebo 5.2, d) látek t ídy 7, e) látek p epravovaných v cisternách, f) látek t ídy 3, g) látek t ídy 4.2, h) látek t ídy 4.3, i) látek t ídy 5.1.

íl.3

Znalosti požadované pro vydání osv

ení o odborné zp sobilosti bezpe nostního poradce

I. Všeobecná preventivní a bezpe nostní opat ení: - znalost následk nehod p i p eprav nebezpe ných v cí, - znalosti hlavních p in nehod. II. Ustanovení vnitrostátních právních p edpis , právních p edpis Evropských spole enství (ES) a mezinárodních úmluv a dohod, které se vztahují k vnitrozemské vodní doprav , s tím, že jde zejména o: 1. klasifikaci nebezpe ných v cí: - postupy pro klasifikaci roztok a sm sí, - struktura vý tu látek, - t ídy nebezpe ných v cí a zásady jejich klasifikace, - vlastnosti p epravovaných nebezpe ných látek a p edm , - jejich fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti; 2. obecné požadavky na obaly v etn cisteren, cisternových kontejner apod.: - druhy obal , kódování a zna ení, - požadavky na balení a p edpisy pro zkoušení obal , - stav obal a pravidelné kontroly; 3. ozna ování nebezpe nosti a bezpe nostní zna ky: - údaje na bezpe nostních zna kách, - umís ování a odstra ování bezpe nostních zna ek, - ozna ování; 4. náležitosti p epravních doklad : - informace v p epravních dokladech, - prohlášení odesilatele o shod ; 5. zp sob p epravy a omezení p i odesílání: - celolodní náklad, - p eprava voln ložených a kusových zásilek, - p eprava ve velkých kontejnerech pro voln ložené zásilky, - p eprava v kontejnerech, - p eprava v nesnímatelných a snímatelných cisternách; 6. p eprava cestujících; 7. zákazy a bezpe nostní opat ení p i p eprav týkající se spole né nakládky; 8. vzájemné odd lování látek; 9. omezování p epravovaných množství a osvobozená množství; 10. manipulace a uložení nákladu: - nakládka a vykládka (stupe pln ní), - uložení a vzájemné odd lování; 11. ist ní nebo odplynování p ed nakládkou a po vykládce; 12. posádky: odborné školení; 13. pr vodní doklady: - p epravní doklad, - písemné pokyny, - lodní listiny v etn osv ení, že plavidlo je zp sobilé k p eprav nebezpe ných v cí, - osv ení o školení posádky, - ostatní doklady; 14. bezpe nostní pokyny: uplat ování pokyn a ochranné prost edky posádky; 15. povinnost dozoru nad plavidly: kotvení a stání; 16. plavební p edpisy a omezení podle zvláštních právních p edpis ;7) 17. únik zne is ujících látek b hem provozu a p i nehodách, havárie;8) 18. požadavky týkající se plavidel.

íl.4 Vzor osv

ení

Osv ení ES o odborné zp sobilosti bezpe nostního poradce pro p epravu nebezpe ných v cí ve vnitrozemské vodní doprav Osv

ení

.: ....................................................

Rozlišovací zna ka

lenského státu vydávajícího osv

ení: .......

íjmení: ........................................................ Jméno (jména): ................................................... Datum a místo narození: .......................................... Státní p íslušnost: .............................................. Podpis držitele: ................................................. Platnost do ........................... ve vztahu k provozovatel m epravujícím nebezpe né v ci a osobám provád jícím související nakládku nebo vykládku: ve vnitrozemské vodní doprav Vydáno (kým): .................................................... Datum: ........................................................... Podpis: .......................................................... Prodlouženo do: .................................................. Kým: ............................................................. Datum: ........................................................... Podpis: .......................................................... ____________________ 1) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy . 344/1991 Sb., kterou se vydává vnitrozemských vodních cestách eské a Slovenské Federativní Republiky. 2) Zákon

ád plavební bezpe nosti na

. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

3) Zákon . 20/1966 Sb., o pé i a zdraví lidu, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 87/1987 Sb., o veterinární pé i, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 108/1987 Sb., o p sobnosti orgán edpis . Vyhláška Ministerstva spravedlnosti trestního zákona.

SR

veterinární pé e

eské socialistické republiky, ve zn ní pozd jších

. 104/1987 Sb., kterou se ur ují nakažlivé lidské choroby ve smyslu

4) Zákon . 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zp sobilosti státních p íslušník stát Evropské unie a o zm n kterých zákon (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

lenských

5) Na ízení Rady (ES) . 718/1999 z 29. b ezna 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu lo stva spole enství. 6) Vyhláška . 223/1995 Sb., o zp sobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve zn ní vyhlášky . 83/2000 Sb. 7) Vyhláška . 344/1991 Sb., kterou se vydává ád plavební bezpe nosti na vnitrozemských vodních cestách eské a Slovenské Federativní Republiky, ve zn ní vyhlášky . 223/1995 Sb. Zákon . 254/2001 Sb., o vodách a o zm kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhláška . 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních tok , na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavb . 8) § 40 a 41 zákona

. 254/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis .