Ovzduší ve městě a ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Valašské Meziříčí Znečišťování ovzduší je jedním z nejpalčivějších problémů ochrany životního prostředí v ČR a potažmo i v našem správním území ORP. Zhoršený stav ovzduší má nepříznivé účinky především na zdraví lidí a zvířat a dále na okolní vegetaci, půdu a klima Země. Nebezpečí znečišťujících látek nespočívá jen v jejich přímém působení v ovzduší, ale i ve schopnosti jejich akumulace v lidském organismu a půdě, čímž se koncentrace nebezpečných látek v našem těle neustále zvyšuje. Problémy se tak mohou projevit až za několik let. Znečištění nelze přičítat pouze průmyslu a velkým podnikům, protože emise znečišťujících látek ve srovnatelné míře produkuje také doprava a lokální topeniště. Přispět k ochraně ovzduší a zlepšit kvalitu ovzduší tak může KAŽDÝ Z NÁS. Kvalita a stav ovzduší - jak jsme na tom? Správní území ORP Valašské Meziříčí je co se týče reliéfu značně rozmanité. Samotné město pak leží v kotlině, i proto zde můžeme pozorovat časté inverze, které mají na rozptyl emisí negativní vliv. Kvalita ovzduší na území ORP a města Valašské Meziříčí je ovlivňována řadou faktorů. K těm nejvýznamnějším patří zejména vliv velkého počtu lokálních topenišť, absence silničního obchvatu a s tím spojené silné dopravní zatížení centra města a dále pak průmyslová a potravinářská výroba ve městě. Navíc, je k nám, vzhledem k proudění a zejména topografii Moravy, nezanedbatelné množství imisí transportováno z Moravskoslezského kraje a přilehlé oblasti Polska dálkovým přenosem. Do roku 2012 vyhlašovalo MŽP ve Věstníku MŽP obce s rozšířenou působností, které spadaly do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší tzv. OZKO. Také ORP Valašské Meziříčí byla zařazena mezi OZKO a to z důvodu překročení imisních limitů pro suspendované částice PM10 (limit překročen na 99,3% území ORP) a pro benzo[a]pyren (limit překročen na 100% území ORP) (Obr.1). Podle nového zákona se nyní místo OZKO stanovují pětileté průměrné koncentrace ve čtvercích 1x1km. Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem samotného města, jak se může na první pohled zdát, ale i malých sídel, kde znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem pochází z lokálního vytápění.
Obr. 1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2013. Černě ohraničeno ORP Valašské Meziříčí.
Znečišťující látky a jejich účinky Podle zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb., jsou v ORP Valašské Meziříčí překračovány imisní limity pro PM10 (suspendované částice) a pro benzo[a]pyren. Částice PM10 a PM2,5 (suspendované částice – polétavý prach) Suspendované částice přestavují různorodou směs organických a anorganických částic kapalného a pevného skupenství, různé velikosti, složení a původu (aerosoly). Mohou být emitovány přímo ze zdroje (přírodní zdroje – např. sopečná činnost; antropogenní zdroje – spalování fosilních paliv, doprava atd.) nebo vznikat nově v ovzduší chemickými a fyzikálními procesy. Částice dělíme na jemné (PM2,5 - nebezpečnější; mohou v ovzduší setrvávat dny až týdny a jsou rozptylovány na velké vzdálenosti od zdroje znečištění; mohou obsahovat mutagenní a karcinogenní látky) a hrubé (PM10 podléhají rychlé sedimentaci během minut až hodin, přenášeny jsou na několik km). Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem jsou spalovací procesy, hlavně v automobilových motorech a elektrárnách a další vysokoteplotní procesy. Dalším zdrojem mohou být zemědělské práce, nezpevněné cesty, těžební činnost, výroba a použití cementu a vápna. Aerosoly můžou také vznikat druhotně, chemickou reakcí plynných složek (např. oxidu siřičitého s amoniakem) za vzniku částic o velikosti průměrně 300 nm. Částice atmosférického aerosolu se usazují v dýchacích cestách. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. Na jemnou frakci suspendovaných částic se váží PAU. Větší množství suspendovaných částic v ovzduší souvisí i s ročním obdobím. Vyšší koncentrace PM10 jsou pozorovány v chladnějším období roku, především díky sezonnímu využití tepelných zdrojů (např. lokální topeniště se na emisích PM10 resp. PM2,5 v ČR podílí téměř 41 % (Obr.2)) a dále z důvodu zhoršených rozptylových podmínek, které jsou obvykle častější v zimních měsících. Imisní limit pro PM10 - měření částic PM10 v ovzduší má dva výstupy – 24hodinový průměr, kde imisní limit činí 50µg.m-3 (smí být překročen max. 35x za rok) a roční průměr v hodnotě 40µg.m-3 , který nesmí být překročen. Imisní limit pro PM10 (24hod průměr) byl, v roce 2014 na území města Valašské Meziříčí, překročen více jak 35x za rok. Imisní limit pro PM10 (kalendářní rok) byl splněn. Imisní limit pro PM2,5 - 25µg.m-3 (doba průměrování – kalendářní rok). Imisní limit pro PM2,5 (kalendářní rok) byl, v roce 2014 na území města Valašské Meziříčí, nepatrně překročen. Naměřená hodnota – 25,5µg.m-3.
Obr. 2 Podíl sektorů NFR na emisích PM10 v roce 2012
Benzo[a]pyren Benzo[a]pyren se řadí mezi PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky, také PAH). Emise PAU, zastoupených v oblasti sledování kvality ovzduší benzo[a]pyrenem, jsou produkovány téměř výhradně spalovacími procesy, při nichž nedochází k dostatečné oxidaci organických spalitelných látek. Benzo[a]pyren je produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600 °C. Proto se mezi nejvýznamnější zdroje řadí spalování pevných paliv v kotlích nižších výkonů, zejména v domácích topeništích, dále doprava a průmyslové technologie jako výroba koksu a železa. Podle údajů uvedených v ročence ČHMÚ mají největší podíl na znečišťování ovzduší benzo[a]pyrenem právě domácí topeniště v rodinných domech spalující dřevo a uhlí (Obr.3). Problematickou vlastností benzo[a]pyrenu a potažmo PAU je jejich perzistence, tedy schopnost odolávat přirozeným rozkladným procesům. Zvláště pokud jsou emitovány při spalovacích procesech, jsou schopné transportu atmosférou na velké vzdálenosti. Koncentrace benzo[a]pyrenu se během roku mění v závislosti na ročním období. V zimním období zvýšené koncentrace v atmosféře souvisí se zvýšenými emisemi z lokálních topenišť. -3
Imisní limit – 1ng.m (doba průměrování – kalendářní rok).
Imisní limit pro benzo[a]pyren byl, v roce 2014 na území města Valašské Meziříčí, překročen. Hodnota průměru činila 2,1ng.m-3.
Obr. 3 Podíl sektorů NFR na emisích benzo[a]pyrenu v roce 2012
Benzen (těkavé organické látky VOC) Benzen se řadí spolu s toulenem a xylenem mezi tzv. aromatické uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho alkyl derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Odhaduje se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů emisí, přičemž rozhodující podíl připadá na procesy produkující aromatické uhlovodíky a procesy, kde se tyto sloučeniny používají k výrobě dalších chemikálií. Z hlediska zdravotních rizik je z uvedených aromatických uhlovodíků nejzávažnější znečišťující příměsí právě benzen, který je známý lidský karcinogen. Data ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Dalším příspěvkem emisí benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70–80 % benzenu v emisích). Benzen je velmi stálý a odolný proti chemickému ataku. Ve srovnání s ostatními aromatickými uhlovodíky je benzen minimálně reaktivní a patří k nejméně reaktivním částicím v atmosféře. Imisní limit – 5µg.m-3 (doba průměrování – kalendářní rok). Imisní limit pro benzen byl splněn s poměrně značnou rezervou (průměr za kalendářní rok nepřesahoval 40 % hodnoty stanoveného imisního limitu – výsledky ročního měření v r. 2011). Měření znečištění ovzduší– kde nalézt informace Ministerstvo životního prostředí má zákonem uloženu povinnost každoročně zveřejňovat hodnocení znečištění pro území ČR na internetu. To provádí prostřednictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na stránkách ČHMÚ tak můžeme najít nejen aktuální
informace o okamžitém stavu ovzduší, ale také ucelené informace o stavu a vývoji ovzduší v předchozích letech. Měření znečištění ovzduší ve Valašském Meziříčí v minulosti probíhalo téměř 10 let, všechny zprávy z měření jsou zveřejněny na stránkách města. V roce 2011 proběhlo celoroční kontinuální měření PAU pod záštitou ekologického právního servisu, se kterým vydal odbor ŽP společné tiskové prohlášení. Časový průběh naměřených koncentrací benzo[a]pyrenu ukázal, že trvale provozované průmyslové zdroje a doprava nejsou rozhodující příčinou překračování cílového imisního limitu pro benzo[a]pyren na sledované lokalitě. Tento průběh je naopak obvyklý zejména v případech, kdy jsou hlavními zdroji emisí PAU lokální spalovací zdroje sloužící k vytápění rodinných domů, případně menších provozoven. Tisková zpráva byla zveřejněna na webových stránkách a veřejnost byla s výsledky seznámena na veřejné prezentaci. V posledních letech v našem městě probíhalo měření znečištění pouze na jedné stanici. Stanice byla umístěna vedle ZŠ Křižná a měřila se zde koncentrace PAU. Díky dlouholetému úsilí a požadavkům na umístění monitorovací stanice ČHMÚ byla v našem městě ve druhé polovině letošního roku instalována nová plně automatizovaná měřící stanice. Stanice je provozována ČHMÚ a je umístěna v areálu ZŠ Křižná. Tuto lokalitu zvolil ČHMÚ v součinnosti s odborem ŽP jako nejvhodnější. Generovat a zobrazovat data na portálu ČHMÚ začala stanice dne 7.9.2015. Nová měřící stanice měří koncentrace těchto látek: PM10, PM2,5, benzen (BZN) a PAU. Výběr měřených veličin byl proveden ČHMÚ. Postup, jak nahlížet na aktuální údaje měření prašnosti PM10 naleznete na stránkách města VM v záložce Odbor životního prostředí – Měření kvality ovzduší ve Valašském Meziříčí. Jak lze snížit znečištění ovzduší? Naučme se správně topit Tuhá paliva V kotli na tuhá paliva lze podle zákona spalovat pouze předepsané palivo. Nespalujte v kotli odpad ani mokré dřevo – obojí snižuje životnost kotle. Důležité je zvolit vhodný výkon. Vhodné jsou kotle s co nejvyšší účinností spalování. Důležité je kotel (vnitřek kotle, výměník) pravidelně čistit. Dřevo Dřevo hoří lépe i při nižších teplotách a při jeho spalování vzniká méně oxidu uhelnatého, oxidů síry a oxidů dusíku (na rozdíl od uhlí). Musí být však dobře proschlé, aby hořelo s minimální produkcí spalin. Dřevo připravené k topení by mělo mít obsah vlhkosti pod 20 %. V případě čerstvého dřeva se musí ještě rok, ideálně dva uskladnit a sušit. Zemní plyn je fosilní palivo s nejnižším obsahem uhlíku a je tudíž zdrojem jen minimálního množství oxidu uhličitého. Jediným problémem spalování zemního plynu mohou být emise oxidů dusíku.
Alternativní zdroje Alternativní zdroje energie jako jsou tepelná čerpadla nebo solární kolektory jsou k ovzduší velmi šetrné. Jejich pořízení sice vyžaduje vyšší náklady, nicméně po čase se vstupní náklady vrátí. Ovzduší tyto zdroje nijak neznečišťují. Nespalujte odpad Spalováním odpadků v domácích topeništích je zákonem zakázáno. Řada lidí přesto přikládá do kamen plastové obaly včetně PET lahví, lakovaný nábytek, barvené textilie či časopisy s úmyslem levně si zatopit a snadno zlikvidovat odpad z domácnosti. Při spalování v kamnech, kotli či na otevřeném ohništi, tedy za poměrně nízkých teplot, však vzniká mnohem více nebezpečných škodlivin než v průměrné spalovně či průmyslovém podniku, které jsou navíc vybaveny speciálními filtry. Při spalování plastických hmot v malých topeništích se uvolňuje oxid uhelnatý, chlorovodíkový plyn, dioxiny, fosgen a těžké kovy. Ty mohou zapříčinit řadu zdravotních komplikací lidem v širokém okolí. Spalování suchého rostlinného materiálu Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší lze v otevřených ohništích spalovat jen suché rostlinné materiálny neznečištěné chemickými látkami. Je třeba si uvědomit, že pokud budou lidé spalovat nevhodný materiál a topit neodpovídajícím způsobem, mohou výrazně znečistit ovzduší nejen ostatním, ale i sobě a svým dětem. Přínosem ke zlepšení současného stavu by mohl být v řadě případů přechod na kotle vyšší generace. Ty jsou šetrnější k životnímu prostředí a přestavují optimální způsob topení s vysokou účinností a výrazně snižují únik škodlivin o okolí. To, jak přispějeme ke zlepšení životního prostředí v místě svého bydliště a současně ve městě, záleží především na osobním přístupu a odpovědnosti každého z nás. Další informace o kvalitě a stavu ovzduší můžete nalézt v brožuře: Stav životního prostředí ve Zlínském kraji, která je ke stažení na stránkách Zlínského kraje zde, a na stránkách ČHMÚ.
Zdroje: Stránky Českého hydrometeorologického ústavu – ČHMÚ. http://www.chmu.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P1_0_Home The European Hot Spot of B[a]P and PM2.5 Exposure http://arnika.org/soubory/dokumenty/ovzdusi/RJS%20JEPH%2013.5.13.pdf Stav životního prostředí ve Zlínském kraji http://www.kr-zlinsky.cz/stav-zivotniho-prostredi-ve-zlinskem-kraji-cl-2124.html Integrovaný registr znečišťování - IRZ [online]. CENIA a Ministerstvo životního prostředí, [cit. 2012-06-02]. Kapitola Polétavý prach. Zpráva o životním prostředí České Republiky. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2013.
