Potenciál cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Hustopeče

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Zbyněk SEKANINA

Potenciál cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Hustopeče Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Tatiana Mintálová, Ph.D. Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám, a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu. Olomouc 27. 4. 2011

…………………………….. podpis autora

Děkuji RNDr. Tatianě Mintálové, Ph.D. za ochotu při vedení mé diplomové práce, jakožto i za účinnou metodiku, pedagogickou a odbornou pomoc při jejím zpracování. Dále děkuji RNDr. Leoši Vejpustkovi za poskytnuté informace o cestovním ruchu v SO ORP Hustopeče, Ing. Ondřeji Raflovi, zaměstnanci městského úřadu v Hustopečích, za poskytnutí podkladů k tvorbě map, a v neposlední řadě RNDr. Robinu Kundratovi za pomoc, rady a přínosnou kritiku vedoucí ke zdokonalení mé diplomové práce. Olomouc 2011

ÚVOD............................................................................................................................... 7 1

CÍLE A METODIKA PRÁCE ................................................................................. 8 1.1 CÍL .......................................................................................................................... 8 1.2 METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 8

2

REŠERŠE LITERATURY ..................................................................................... 11

3

POLOHA SO ORP HUSTOPEČE ......................................................................... 13

4

ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU ......................................... 17 4.1 LOKALIZAČNÍ POTENCIÁL ............................................................................ 17 4.1.1 Přírodní .......................................................................................................... 17 Reliéf....................................................................................................................... 17 4.1.2 Kulturní.......................................................................................................... 25 4.2 REALIZAČNÍ POTENCÁL................................................................................. 36 4.2.1 Dopravní potenciál......................................................................................... 36 4.2.2 Materiálně – technická základna.................................................................... 38

5

ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...................................................... 54 5.1 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA ................................................................................... 54 5.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.................................................... 55

6

SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 70

7

NÁVRHOVÁ ČÁST .............................................................................................. 73 7.1 NÁVRH V OBLASTI ORGANIZACE (PROMOTION) CESTOVNÍHO RUCHU VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP Hustopeče.............................................. 73 7.2 NÁVRH NOVÝCH PRODUKTŮ V MIKROREGIONU ................................... 76

8

ZÁVĚR ................................................................................................................... 92

SHRNUTÍ ....................................................................................................................... 94 SUMMARY.................................................................................................................... 95 KEY WORDS – KLÍČOVÁ SLOVA ............................................................................ 96 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY........................................................................... 97 INTERNETOVÉ ZDROJE........................................................................................... 101

ÚVOD Česká republika patří mezi významné turistické cíle a může nabídnout řadu zajímavých míst s příznivými klimatickými podmínkami, rozmanitým krajinným reliéfem, různorodou faunou a flórou, řadou kulturních a historických památek, sportovními a kulturními akcemi často spojenými s dodržováním místních tradic a zvyků v různých regionech republiky. Cestovní

ruch

patří

mezi

dynamické

rozvíjející

odvětví

a

řadí

se

k nejvýznamnějším faktorům, které zlepšují ekonomiku státu (regionu, mikroregionu). Díky těmto faktorům se rozvíjejí další sektory, které souvisí s cestovním ruchem (např. doprava, kultura, sport, atd.). V poslední době dochází k intenzivnímu rozvoji cestovního ruchu, a tím i k nárůstu v počtu turistů (českých i zahraničních) v daných oblastech. Turisti jsou nedílnou součástí CR a přispívají tak k rozvoji regionů, potažmo mikroregionů. S ekonomickou nestabilitou v posledních letech se domácí turisté zaměřují především na turistiku v rámci státu. Tímto krokem značně přispívají k rozvoji malých regionů České republiky, proto by se měly tyto regiony zaměřit na svůj potenciál a snažit se jej využít co možná největším zviditelněním se zejména na domácím trhu. Správní obvod obce s rozšířenou působností Hustopeče se nachází na jižní Moravě asi 25 km jižně od Brna a je součástí Mikroregionu Hustopečsko. Na severu zasahuje mírná pahorkatina Ždánický les a na jihu rovinatý reliéf Dolnomoravského úvalu. Ve správním obvodu ORP Hustopeče se rozkládají dvě vinařská podoblasti, Velkopavlovická a Mikulovská. Cestovní ruch se soustřeďuje především na folklór a tradice, které jsou spjaty s vínem.

7

1

CÍLE A METODIKA PRÁCE

1.1 CÍL Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit a analyzovat potenciál cestovního ruchu a rekreace ve správním obvodu ORP Hustopeče a navrhnout nové marketingové produkty na podporu cestovního ruchu. K splnění hlavního cíle přispívá naplnění uvedených dílčích cílů. 

Analyzovat potenciál na straně nabídky.



Analyzovat potenciál na straně poptávky pomocí dotazníkového šetření.



SWOT analýza.



Tvorba návrhů v oblasti organizace a reklamy cestovního ruchu v mikroregionu

1.2 METODIKA PRÁCE Diplomová práce vznikla na základě studia literatury, archivních pramenů, čerpání informací z webových stránek, dotazníkového šetření, terénního výzkumu, z rozhovorů s aktéry předmětného území. Řada poznatků byla získána z odboru regionálního rozvoje na městském úřadě v Hustopečích. V následujícím přehledu uvádím hlavní zdroje, ze kterých jsme při studiu a zpracování diplomové práce čerpali. Důležitým zdrojem informací pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu v správním obvod ORP Hustopeče byly webové stránky Mikroregionu Hustopečsko, Velkopavlovické vinařské oblasti, východní Moravy, všech obcí mikroregionu a firem zabývající se cestovním ruchem. Dalším zdrojem informací byly přímo návštěvy obecních a městských úřadů, resp. získání informací z rozhovorů s příslušnými zaměstnanci. Další zdroj byly informace získané z dotazníkového šetření. Při vyplňování dotazníků jsme osobně navštívil starosty obcí. Tato data byla posléze doplněna studiem literatury a statistických materiálů. Vzor dotazníku je uveden v přílohové části. Mariot (1983) rozdělil hodnocení analýzy cestovního ruchu na tři předpoklady (lokalizační, selektivní a realizační). Pro rozvoj a realizaci cestovního ruchu v daném území záleží zejména na lokalizačních a realizačních předpokladech.

8

V lokalizačních faktorech jsem hodnotil dle Bíny (2002) přírodní (reliéf, chráněná území a vodní plochy) a kulturní předpoklady (Kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní a společenské akce). Informace o chráněných územích jsem čerpal z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a číselné data z Českého statistického úřadu. Data o vodních plochách jsem čerpal z webových stránek příslušných obcích a pro výpočet rozlohy byl použit program ArcGIS 9.2 Desktop. U kulturních předpokladů byla data čerpána z Národního památkového ústavu, dotazníkového šetření a z webových stránek obcí a mikroregionu. U kulturněhistorických památek jsem obce zařadil do čtyř kategorií podle svého uvážení (mezinárodní, národní, regionální a lokální). U kulturních a společenských akcí jsem obce začlenil do tří kategorií (národní, regionální a lokální) V realizačních faktorech byly hodnoceny dle Mariota (1971) dopravní předpoklady a materiálně-technická základna (stravování, ubytování, sportovní a zábavní zařízení). Ubytovací zařízení jsem rozdělil podle svého úsudku do pěti skupin s kapacitou lůžek (méně než 20, 21-50, 51-150, 151-400, 401 a více. To samé bylo provedeno i u vinařství, které jsem rozdělil do čtyř skupin podle počtu vinařů v obci. (bez vinařství, 1- 3, 4-9, 10 a více) V kapitole věnované analýzy potenciálů na straně poptávky jsou vyhodnocené dotazníky, které byly určeny pro návštěvníky nebo turisty mikroregionu. Dotazníkové šetření bylo provedeno ve vybraných ubytovacích zařízeních a přímo v terénu na lyžařském vleku v Němčičkách a na Masopustu v Hustopečích. Byly vybrány hotely, penziony a turistické ubytovny s vyšší ubytovací kapacitou, které jsou hojně navštěvovány i v zimním období. Celkem bylo vyplněno 100 dotazníků. Vzor dotazníku je umístěn v přílohové části. Dotazník obsahoval 15 otázek. Zajímalo mně například:  Délka a důvod návštěvy.  Kde jsou ubytováni.  Jak hodnotí služby v mikroregionu.  Kolik za den utratí.  Odkud se o mikroregionu dozvěděli. Pro vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu byla též zpracována SWOT analýza, která hodnotí jednotlivé faktory cestovního ruchu. Čerpal

9

jsem z akčního plánu města Hustopeče a z výsledků dotazníkového šetření. SWOT analýza je rozdělena do čtyř skupin. Výsledek popisuje silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opprtunities) a hrozby (Threats). V závěrečné části diplomové práce jsem navrhl program na lepší organizaci, propagaci cestovního ruchu v mikroregionu, orientační a informační značení a typy na výlety v jednotlivých obcích. Byla také provedena případová studie vzorového víkendového pobytu ve vybrané obci (Velké Pavlovice). Diplomová práce byla napsána programem Microsoft Word 2003, tabulky a grafy byly zhotoveny v Microsoft Excel 2003. Tématické mapy, kartogramy a kartodiagramy byly zpracovány v programu ArcGIS 9.2 Desktop a dat byla získána z odboru regionálního rozvoje od Ing. Rafla. Obrázky v textu byly upraveny v programu CorelDRAW. Obrázky, které jsou v přílohové části byly získány z webových stránek.

10

2

REŠERŠE LITERATURY Počátky problematiky cestovního ruchu a rekreace, kterými se začíná zabývat

geografický výzkum, vznikají v první polovině 19. století, kdy probíhala průmyslová revoluce. Rozvoj cestovního ruchu a rekreace byl podmíněn rozmachem silniční a železniční sítě po celém světě. Začala se rozvíjet industrializace, urbanizace, nastala změna sociálních a pracovních vztahů. Počátkem 20. století začaly vznikat první studie a práce na problematiku cestovního ruchu. Nejvhodnějšími oblastmi byly horské země (např. Německo, Rakousko, Švýcarsko, atd.), které měly nejlepší a nejvýhodnější přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Touto problematikou se zabýval Sputz (1919), Wegener (1929), Grünthal (1934 a Poser (1939). Díla posledních dvou zmíněných měly velký význam pro rozvoj cestovního ruchu a považovaly se za základní teoretické díla geografie cestovního ruchu na světě. Před druhou světovou válkou se autoři většinou zabývaly horskou krajinou. Ve 30. letech také vznikla díla v Polsku (Leszcycki 19321939) a v zámoří (USA). Jedná se o Murrayho (1930), Coopera (1947) a Gilberta (1949). Po druhé světové válce se začal rozvíjet cestovní ruch a tím spojené díla s problematikou cestovního ruchu a rekreace. Cestovní ruch se oddělil od geografie jako samostatná vědecká disciplína. Především se cestovní ruch rozvíjel ve Francii, kde se o to postarali geografové, sociologové, ekonomové a ekologové Defert (1952) a Chabot (1956) , v Rakousku (např. Winkler 1944, Ritter 1965), v Polsku (Milaska 1963), v Rusku (Zorin 1971). Stejně jako ve světě i v Československu se objevují v 30. letech práce, které se zabývají problematikou cestovního ruchu (Gregor 1938). I u nás se po válce rozmáhá cestovní ruch a psané práce na toto téma. Významným dílem je práce Häuflera (1955), který popisuje horké oblasti Československa. Mezi první autory, kteří se věnovali cestovnímu ruchu, patří bezesporu Šprincová (1958, 1969), která pracovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Šprincová se věnoval především horské problematice, zázemí města Olomouc, problematice druhého bydlení a obecné geografii cestovního ruchu. K problematice druhého bydlení se například věnují autoři Gardavský (1969), Fialová (2000, 2001), Pásková (2001, 2003).

11

K problematice cestovního ruchu a rekreace na národní úrovni můžeme zařadit díla Rajonizace cestovního ruchu ČSSR (Kotrba 1968), Rajonizace cestovního ruchu ČSR (Dohnal 1981), Návrh nové rajonizace cestovního ruchu České republiky (Vystoupil a kol. 2007), Atlas cestovního ruchu České republiky (Vystoupil a kol. 2006) a Atlas pro volný čas (Basařová 2001). V neposlední řadě musím zmínit slovenského geografa Mariota, který napal dílo Geografia cestovného ruchu (1983) a spolu Vystoupilem vydali Cestovní ruch a rekreaci (1987), jenž je typologický mapový list (podle oblastí cestovního ruchu a podle středisek cestovního ruchu. Mapový list je součástí Atlasu obyvatelstva ČSSR. Další díla Mariota jsou Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu (1969), Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu (1971) a Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia lokalizačních predpokladov cestovného ruchu (1973). Mezi učebnicové práce patří Zeměpis cestovního ruchu (Holeček a kol. 2005). Tato učebnice je určená pro hotelové a jiné střední školy. Tvorbě učebních textů pro studenty vysokých škol se věnovali i Wokoun a Vystoupil (1987), Mariot (1983), Vystoupil a Šauer (2006). Další problematikou je hodnocení potenciálu cestovního ruchu České republiky, které se věnuje Bína (2002). K problematice marketingu, organizace cestovního ruchu můžeme zařadit práce Jakubíkové (2009) Marketing cestovního ruchu a Čertíka (2001) Cestovní ruch, vývoj, organizace. V neposlední řadě připomenu dílo Blažka a Uhlíře (2002) Teorie regionálního rozvoje a dílo Foreta a Foretové (2001) Jak rozvíjet místní cestovní ruch.

12

3

POLOHA SO ORP HUSTOPEČE Zkoumané území se nachází na jihovýchodě České republiky, v Jihomoravském

kraji (v bývalém okrese Břeclav) a zaujímá celé území SO ORP Hustopeče. Na jihu sousedí s SO ORP Břeclav, jihovýchodě s SO ORP Hodonín, na východě s SO ORP Kyjov, na severu s SO ORP Slavkov u Brna, na severozápad s SO ORP Židlochovice, na západě s SO ORP Pohořelice a na jihozápadě s SO ORP Mikulov. V SO ORP Hustopeče se nachází dvě vinařské oblasti: Velkopavlovická a Mikulovská, do které patří

pouze

obce

Popice,

Pouzdřany

a Strachotín. Zbylé obce patří do Velkopavlovické vinařské oblasti (Moravia Vitis 2011).

Obr. 1 Vymezení SO ORP Hustopeče v rámci České republiky Administrativní hledisko Okres Břeclav se po sladění hranic k 1. 1. 2007 administrativně člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. 58 obcí má jednu část, 4 obce se dělí na dvě části a Břeclav má 3 části. V okrese je celkem 9 obcí se statusem města. Od 1. 1. 2003 je v platnosti

13

nové uspořádání obcí, v souladu se změnami hranic k 1.1. 2007 zde působí tři obce s rozšířenou působností (ORP): Břeclav, Hustopeče a Mikulov. Rozloha činí 1 038 km² a k 31.12.2009 zde žije 113 606 obyvatel, z toho 55 450 mužů a 58 156 žen.

Obr. 2 Vymezení jednotlivých obcí v rámci SO ORP Hustopeče SO ORP Hustopeče se nachází v severní části okresu Břeclav a má rozlohu 355,2 km², počet obyvatel k 31.12.2009 je 35 158, z toho 17 305 mužů a 17 853 žen. Hustota zalidnění je 98,98 obyv/km². Administrativně se člení na 28 obcí (viz tab.č 1) a dále pak na 29 částí obcí. Z celkového počtu obcí mají tři obce status města (Hustopeče, Klobouky u Brna a Velké Pavlovice) a dvě obce status městyse (Boleradice a Velké Němčice). Největší rozlohu mají Klobouky u Brna (31,27 km²) a nejvíce obyvatel mají Hustopeče (5 972) (Český statistický úřad, 2011).

14

Tab. 1 Rozloha a počet obyvatel v obcích v SO ORP Hustopeče (stav k 31.12.2009) rozloha v km² Boleradice 12,12 Borkovany 13,94 Bořetice 9,04 Brumovice 10,49 Diváky 8,49 Horní Bojanovice 8,36 Hustopeče 24,53 Kašnice 1,56 Klobouky u Brna 31,27 Kobylí 21,13 Krumvíř 10,13 Křepice 6,72 Kurdějov 9,32 Morkůvky 6,77 Němčičky 7,78 Nikolčice 16,07 Popice 9,99 Pouzdřany 13,58 Starovice 8,19 Starovičky 8,58 Strachotín 14,18 Šakvice 11,9 Šitbořice 12,25 Uherčice 13,6 Velké Hostěrádky 10,58 Velké Němčice 21,99 Velké Pavlovice 23,24 Vrbice 9,4 celkově 355,2 Zdroj: Český statistický úřad, 2011 obec

počet obyvatel k 31.12.2009 890 762 1 340 952 512 643 5 972 225 2 298 2 116 1 169 1 275 383 462 601 799 964 735 810 787 772 1 357 1 932 1 025 452 1 724 3 068 1 133 35 158

muži 425 388 651 451 259 303 2 913 116 1 139 1 019 574 649 202 249 293 406 458 359 396 394 374 654 967 518 236 863 1 483 566 17305

ženy 465 374 689 501 253 340 3 059 109 1 159 1 097 595 626 181 213 308 393 506 376 414 393 398 703 965 507 216 861 1 585 567 17 853

hustota zalidnění 73,43 54,66 148,23 90,75 60,31 76,91 243,46 144,23 73,49 100,14 115,40 189,73 41,09 68,24 77,25 49,72 96,50 54,12 98,90 91,72 54,44 114,03 157,71 75,37 42,72 78,40 132,01 120,53 98,98

Fyzickogeografické hledisko SO ORP Hustopeče prochází dvě základní geomorfologické provincie: Západopanonská pánev a Západní Karpaty. Ve zkoumaném území se nachází 4 celky (Dolnomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval, Ždánický les a Kyjovská pahorkatina). Západopanonská Pánev se dělí

na soustavu Vídeňská pánev, podsoustavu

Jihomoravská pánev a geomorfologický celek Dolnomoravský úval, který se nachází na jižní části SO ORP Hustopeče. Rozloha Dolnomoravského úvalu je 957, 76 km², se střední výškou 183,2 m a se středním sklonem 1º01'. Je to sníženina, která má rovinný a pahorkatinný povrch na neogenních a kvartérních usazeninách. Osu tvoří široká Dyjsko – moravská niva (346,70 km²). Nachází se zde Lednicko-Valtický areál chráněný UNESCEM. 15

Geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval patří do podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, soustavy Vněkarpatské sníženiny a provincie Západní Karpaty. Rozloha Dyjsko-svrateckého úvalu je 1 453,43 km², se střední výškou 210 m a se středním sklonem 1º32'. Je to sníženina s plochým povrchem měkkých tvarů vyplněná neogenními a kvartérními usazeninami. Tvoří ji údolní nivy řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy. Nejvyšší bod je Výhon 355,4 m. Poslední 2 geomorfologické celky, které zasahují do SO ORP Hustopeče jsou Ždánický les a Kyjovská pahorkatina, které patří do podsoustavy Středomoravské Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty a provincie Západní Karpaty. Rozloha Ždánického lesa je 454,70 km², se střední výškou 270,7 m a se středním sklonem 4º54', a leží v jihozápadní části Středomoravských Karpat. Je to plochá vrchovina, tvořená převážně paleogenními sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše. Pramení zde Trkmanka. Plocha Kyjovské pahorkatiny činí 487,45 km², se střední výškou 235, 2 m a se sklonem svahu 3º30'. Členitá pahorkatina je převážně tvořena paleogenními pískovci a jílovci ždánické a račanské jednotky, samarskými a panonskými jíly, písky místy se štěrkem, které jsou zčásti překryty spraší (Demek – Mackovčin 2006). Vymezené území spadá dle Quitt 1971 do dvou klimatických oblastí: teplá oblast T2, teplá oblast T4. Oblast T4 je skoro v celém zkoumaném území a oblast T2 se nachází pouze v severní části správního obvodu. Zkoumané území se řadí se k nejteplejším místům ČR. Průměrná teplota se pohybuje kolem 9 ºC, na některých místech dosahuje 9,6 ºC. Průměrná teplota v dubnu v oblasti T2 se pohybuje od 8 do 9 ºC, oblasti T4 se pohybuje 9 - 10 ºC. V červenci se pohybuje v oblasti T2 od 18 do 19 ºC, v oblasti T4 od 19 do 20 ºC a v říjnu jsou hodnoty pro oblast T2 7 - 9 ºC a pro oblast T4 jsou 9 - 10 ºC Průměrný roční úhrn srážek je v rozmezí 500 až 700 mm. Odvodňovací osou oblasti je řeka Morava (průtok vody při opuštění ČR – 120 m³/s), která odvádí veškerou vodu do Dunaje, ten dále pak do Černého moře, a na hranici s Rakouskem a Slovenskem spolu s Dyjí ( 44 m³/s) opouští Českou republiku. Důležitými toky jsou Trkmanka (0,49 m³/s), která protéká východní částí správního obvodu (vede přes katastrálním území obcí Krumvíř, Kobylí, Bořetice a Velké Pavlovice) a Svratka (27,24 m³/s), která protéká západní částí správního obvodu (přes katastrální území obcí Velké Němčice, Uherčice a Pouzdřany) (Vlček 1984).

16

4

ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU

4.1 LOKALIZAČNÍ POTENCIÁL 4.1.1 Přírodní Reliéf Dle Wokouna a Vystoupila (1987) je reliéf základním strukturním prvkem přírodních rekreačních zdrojů. Můžeme říct, že mezi hlavní přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu a rekreace patří povrchové tvary reliéfu. Mezi základní charakteristiky, které analyzují vztah mezi reliéfem a cestovním ruchem, vyjadřují vlastnosti reliéfu a mají vliv na rozšíření a kvalitu podmínek pro rozvoj cestovního ruchu můžeme zařadit: nadmořskou výšku území, relativní výškovou členitost, střední úhel sklonu, expozici, výskyt kontrastních forem, které jsou atraktivní z hlediska cestovního ruchu a estetickou hodnotu výhledu do okolí (Mariot 1983). Přitom všeobecně platí, že atraktivita regionu roste s nadmořskou výškou. Obce v SO ORP Hustopeče náleží do tří kategorií relativního výškového členění. Na základě analýzy morfologických makroforem byly vyhodnoceny tyto typy: vrchoviny (151–300 m), pahorkatiny (31–150 m) a roviny (0–30 m), které mají dle relativního výškového členění menší příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Mikroregion spadá do dvou základních geomorfologických provincíí Západopanonské pánve a Západních Karpat, které se dělí na soustavy Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty. Na území se nachází 4 geomorfologické celky. Nad jižní částí se rozpíná Dolnomoravský úval se střední výškou 183,2 m n. m. a na západní straně zaujímá malou část Dyjsko-svratecký úval se střední výškou 210 m n. m. Co se potenciálu cestovního ruchu týče, tyto oblasti jsou využitelné pro pěší nenáročnou turistiku, relaxační a poznávací turistiku. Ve střední a severní části se nachází Ždánický les se střední výškou 270,7 m n. m. a severovýchodní části se rozpíná Kyjovská pahorkatina se střední výškou 235, 2 m n. m (Demek – Mackovčin 2006). Tato oblast je dobrá pro cykloturistiku. Dle Mariota spadá SO ORP do nížin (0–200 m n. m.) a nízkých vysočin(201– 800 m n. m.). Nadmořská výška v mikroregionu se pohybuje od 170 (u obce Strachotín) do 410 m n. m. (vrchol Přední kout, který leží ve Ždánickým lese mezi obcemi

17

Boleradice, Diváky a Kurdějov). Nejvýše položená obec je Vrbice (288 m n. m.) (z webových stránek Mikroregionu Hustopečsko 2011). Chráněná území V České republice jsou vyhlášeny dva typy chráněných území (zvláště chráněná území – ZCHÚ a obecně chráněná území – OCHÚ). Tím prvním jsou, podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláště chráněná území (ZCHÚ) jako území z hlediska přírody nejhodnotnější. Dále se člení na velkoplošná a maloplošná (Vystoupil a kol. 2006).  Velkoplošná: Národní parky (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO)  Maloplošná: Národní přírodní rezervace (NPR), Národní přírodní památky (NPP), Přírodní rezervace (PR) a Přírodní památky (PP) Dle zákona č 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, se Národní parky vyznačují rozsáhlým územím, jedinečným v národním a mezinárodním měřítku. Jejich značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají vědecký a výchovný význam. Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Národní přírodní rezervace jsou definovány jako menší území mimořádných hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Přírodní rezervace jsou definovány jako menší útvar soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Národní přírodní památky a Přírodní památky jsou definovány jako přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologické či geomorfologické útvary, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 2011). V Jihomoravském kraji se nachází k dnešnímu datu 295 ZCHÚ na ploše 50 038 ha (6,95 %) z celkové plochy, která činí 7 195 km². Jedná se o 4 velkoplošná ZCHÚ (NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský kras, CHKO Pálava) a 291 maloplošných ZCHÚ (viz tab. 2) (Český statistický úřad 2011). 18

Tab. 2 Podíl rozlohy ZCHÚ k celkové ploše v ČR, kraji, okrese a SO ORP ČR, kraj, okres, ORP

počet ZCHÚ

Česká republika 2 272 Jihomoravský kraj 295 Břeclav 42 SO ORP Hustopeče 11 Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

rozloha (km²) celková ZCHÚ 78 867 12 490,39 7 195 500,38 1 038 112,37 355,2 2,26

podíl rozlohy (v %) ZCHÚ/celková 15,80 6,95 10,83 0,64

V SO ORP Hustopeče se nenachází žádné velkoplošné ZCHÚ, avšak z maloplošných ZCHÚ je v daném obvodu vyhlášeno 11 o rozloze 226,16 ha, která představuje pouze 2,74 % z celkové plochy maloplošných ZCHÚ Jihomoravského kraje (8 266,86 ha) a 8,37 % z maloplošných ZCHÚ okresu Břeclav (2 702,11 ha). Jedná se jen o jednu národní přírodní rezervaci, osm přírodních rezervací a pouze dvě národní památky. V tabulce 3 jsou uvedeny názvy jednotlivých ZCHÚ, jejich stupeň ochrany a katastrální území, do kterého zapadají. Dále u obrázku číslo 3 je uvedena jejich geografická lokalizace. Druhým typem ochrany jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny obecně chráněná území (OCHÚ). Ta vymezují ekologicky či geomorfologicky hodnotné části krajiny. Jedná se na příklad o přírodní parky, významné krajinné prvky (VKP), územní systémy ekologické stability (ÚSES), památné stromy. Z pohledu cestovního ruchu jsou nejvýznamnějším typem obecné územní ochrany přírodní parky (PřP), významné krajinné prvky a památné stromy. Ačkoliv se přírodní parky na zkoumaném obvodu neobjevují, pouze SO ORP Hustopeče s jedním přírodním parkem sousedí. Jedná se o přírodní park Ždánický les, který se dotýká tvoří hranice mezi katastrálním územím Velké Hostěrádky, SO ORP Vyškov a SO ORP Kyjov. Další zajímavostí pro turistiku jsou

památné stromy, kterých se nachází v

SO ORP Hustopeče sedm. 

Jeřáb oskeruše, k.ú. Boleradice, O: 260 cm, V: 11 m, S: 150 let 1



Dřezovec trojtrnný, k.ú. Diváky, O: 270 cm, V: 22 m, S: 60 let



Dub letní, k.ú. Diváky, O: 710 cm, V: 23 m, S: 200 – 300 let



Jeřáb oskeruše – Nové hory, k.ú. Němčičky, O: 330 cm, V: 13 m, S: 100 let



Jeřáb oskeruše – Na soudné, k.ú. Němčičky, O: 276 cm, V: 11,5 m, S: 100 let

1

Vysvětlivky: k.ú. – katastrální území, O: - obvod, V: -výška, S: - stáří

19



Jeřáb oskeruše, k.ú. Klobouky u Brna, O: 206 cm, V: 12,6 m, S: 2



Lípa velkolistá – dva stromy, k.ú. Šitbořice, O: 265 a 308 cm, V: 17 a 18 m, S: 236 let (Mackovčin, Matková, Demek, Slavík a kol. 2007, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2011)

Tab. 3 Přehled maloplošných ZCHÚ v rámci SO ORP Hustopeče Kategorie ZCHÚ NPR

PR

Název

Rozloha (ha)

Pouzdřanská step Kolby Hrádek Kamenný vrch Louky pod Kumstátem Nosperk Roviny Velký Kuntinov

11,18 6 3,73 10,88 26,33 11,61

Věstonická nádrž

95,88

49,09

Zázvoníky 4,85 Jesličky 3,33 PP Plácky 3,28 Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Obec Pouzdřany, Uherčice Morkůvky Kurdějov Krumvíř Němčičky Diváky Boleradice Pouzdřany, Strachotín Bořetice Němčičky Velké Němčice

Počet obcí na ZCHÚ

Rok vyhlášení ZCHÚ

2

1946

9

1987 1956 1955 1987 1987 1987 1994

2

1987 2002 1950

Dle zákona č. 214/1992 sb., ochraně přírody a krajiny, je dalším způsobem ochrany území v České republice NATURA 2000. NATURA 2000 je ochrany přírody podle evropských směrnic (o ptácích, o stanovištích). Cílem těchto směrnic je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické) (NATURA 2000 2011). Dělí se na dvě národní kategorie. První jsou Evropsky významné lokality (EVL), kterých je na území SO ORP Hustopeče 12 o celkové rozloze 2 550, 96 ha, což činí 7,18 % z celkové plochy SO ORP Hustopeče. Na katastrálních územích obcí Boleradice, Hustopeče, Kurdějov a Uherčice se dokonce objevují 3 EVL (viz Tab. 4). Druhou kategorií jsou Ptačí oblasti. Ty se nachází ve zkoumaném obvodu dvě. Hovoransko – Čejkovicko, její rozloha činí 1 411,78 ha, ale jen částí zasahuje do SO ORP Hustopeče. Tato oblast se vyskytuje na katastrálních územích obcí Kobylí a Vrbice. Další oblast je Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny o celkové rozloze 1 047,46 ha, ale pouze 95,88 ha zasahuje

2

Údaj nebyl zjištěn

20

do katastrálních územích obcí Pouzdřany a Strachotín, které se právě nacházejí ve zkoumaném obvodě (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2011). Tab. 4 Přehled EVL v rámci SO ORP Hustopeče Název Hochberk Kamenný vrch u Kurdějova Klinky

Rozloha (ha)

Obec

Rok vyhlášení EVL

34,05 Uherčice 103,65 Hustopeče, Kurdějov

4,37 Kurdějov Boleradice, Bořetice, Brumovice, Kuntínov 661,46 Kobylí, Morkůvky, Němčičky Louky pod Kumstátem 3,63 Krumvíř Ochůzky - Nedánov 472,31 Boleradice, Klobouky u Brna Pouzdřanská step - kolby 180,81 Pouzdřany, Uherčice Přední Kopaniny 8,89 Hustopeče Boleradice, Diváky, Horní Bojanovice, Přední Kout 692,83 Hustopeče, Kurdějov, Nikolčice Rumunská bažantnice 92,2 Nikolčice Stračí 3,25 Horní Bojanovice Vranovický a Plačkův les 293,51 Pouzdřany, Uherčice Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Obr. 3 Lokalizace chráněných oblastí v rámci SO ORP Hustopeče

21

2007 2004 2007 2004 2004 2004 2004 2007 2004 2004 2007 2004

Vodní plochy Vodní plochy patří mezi důležité a nepostradatelné složky přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Rekreace a trávení volného času v okolí vodních

toků

a

přirozených

i

nepřirozených

vodních

nádrží

řadí

mezi nejfrekventovanější a nejnavštěvovanější atraktivity cestovního ruchu v teplých měsících a přispívají tak velkým dílem na rozvoji místního cestovního ruchu. Jedná se o sezónní záležitost, buď krátkodobým nebo dlouhodobým pobytem během jarních, letních a podzimních měsíců. Důležitou roli hrají klimatické podmínky, které ovlivňují rekreaci u vody a vodní turistiku (Mariot 1983). Za vodní plochy považujeme: 

Vodní nádrže



Rybníky



Sjízdné řeky

Obr. 4 Vodní plochy a toky v SO ORP Hustopeče Vodní plochy zaujímají v SO ORP Hustopeče pouze 14,42 km², což činí 4,07 % plochy z celkové rozlohy správního obvodu. Z toho zabírají 12,18 km² (3,43 %) rybníky, popř. vodní nádrže, zbylých 2,42 km² připadá na vodní tok. Jedná se o řeku 22

Svratku, která protéká jihozápadní částí území o délce cca 15 km. Řeka je sjízdná od obce Velké Němčice. Jediný významný levostranný přítok je Starovický potok, do kterého se vlévá Křepický potok. Pravostranné přítoky na území nejsou. Svratka se vlévá kousek Věstonické nádrže do řeky Jihlava. Další významnou říčkou je Trkmanka, která protéká východní částí SO ORP od severu (k.ú. Krumvíř) na jih (k.ú. Velké Pavlovice). Délka toku ve zkoumaném obvodu je 18,78 km, a průměrný průtok v obci Velké Pavlovice je 0,50 m³/s. Pravostranné přítoky jsou Spálený potok a Němčický potok. Levostranné jsou zanedbatelné jak svou velikostí, tak i významem. Spálený potok protéká severní částí správního obvodu o délce 7,5 km (celková délka toku je 21 km), průměrném průtoku pří ústí 0,20 m³/s. Pravostranné přítoky jsou Hunivky (průtok 0,03 m³/s), Kašnice a Haraska (0,07 m³/s), která pramení u Šitbořice a celá délka toku (15,2 km) se nachází v SO ORP Hustopeče. Další tokem je Štikovka, která protéká městem Hustopeče a vlévá se do Strachotínského rybníku (Vlček 1984). Vedle vodních toků se nachází v mikroregionu rybníky a vodní nádrže. Největší a nejznámější je vodní dílo Nové Mlýny. Do správního obvodu spadají částečně Věstonická nádrž a částečně Novomlýnská nádrž. Věstonická nádrž o celkové rozloze 1 031 ha ( pouze 95,88 ha ve správním obvodu) s maximální hloubkou 5,3 m je zároveň přírodní rezervací a Ptačí oblastí s mnoha ostrůvky pro hnízdění ptáků. Nachází se na k.ú. obcí Strachotín a Pouzdřany. Novomlýnská nádrž (k.ú. Strachotín a Šakvice) s celkovou plochou 1 668 ha a maximální hloubkou 7,8 m slouží pro závlahu, výrobu elektřiny a rybolov. Vodní soustava Nové Mlýny byla postavena v 70. letech minulého století, aby zamezila každoročním záplavám a zvýšila zemědělskou produkci. V současné době ovlivňuje pozitivně klimatické prvky v krajině a udržuje při životě lužní lesy jižní Moravy, které by se postupně vysušovaly jak globálními klimatickými změnami, tak i čepáním podzemních vod do vodovodní sítě. Nové Mlýny slouží ke koupání, k rybolovu, windsurfingu či lodní dopravě. Okolí je vhodné pro pěší výlety a cykloturistiku. Další vodní plochy, které se nachází ve správním obvodu jsou rybníky. Ty slouží ke sportovním rybolovu v obcích do kterých spadají, nebo slouží pro chov ryb a rybaření je zakázáno. Nachází se zde tyto rybníky: 

Balaton - k.ú. Brumovice, rozloha 4,52 ha. V soukromém majetku a slouží jako chovný rybník. 23



Boleradický – k.ú. Boleradice, rozloha 3 ha. Vybudovaný v polovině minulého století. Slouží pro rybaření a na chov ryb. V blízkosti je také lokalita Hájky. V okolí žije mnoho druhé rostlin a zvěře. (z webových stránek městyse Boleradice 2011)



Borkovanský – k.ú. Borkovany, rozloha 1 ha. Byl vybudován brigádnicky po II. Sv. válce. V devadesátých letech prošel revitalizací. Je v majetku obce. Hospodaří na něm místní rybářská skupina. (z webových stránek obce Borkovany 2011)



Bořetické rybníky - k.ú. Bořetice, rozloha celkem cca 4,5 ha. V okolí obce jsou vybudovány dva nové rybníky, které slouží k rybolovu a rekreaci. (z webových stránek obce Bořetice 2011)



Dvorský – k.ú. Šitbořice, rozloha: 2 ha. Budoval se v šedesátých letech jako nádrž na zavlažování pro tehdejší JZD. V roce 2004 byl kompletně rekonstruován a odbahněn. V současné době ho obec Šitbořice pronajímá místní rybářské skupině ČMRS, která o něho pečuje. (z webových stránek obce Šitbořice 2011).



Kurdějovský – k.ú. Kurdějov, rozloha 4 ha. V soukromém majetku a slouží na chov ryb. (z webových stránek obce Kurdějov 2011)



Pouzdřanský – k.ú. Pouzdřany, rozloha 15,98 ha. Byl založen v roce 1418 a patří k nejstarším rybníkům na Břeclavsku. V dnešní době je rybník v majetku Pohořelického rybníkářství a je používán jako chovný. (z webových stránek obce Pouzdřany 2011)



Starovický – k.ú. Starovice, rozloha 1,89 ha , Vznikl v roce 1966 jako zavlažovací nádrž pro JZD. Následně fungoval jako chovný rybník. Nyní rybník není využíván a slouží jako „odpadní stoka“. Po ČOV plánuje obec do budoucna vyčištění a odbahnění rybníku a má nachystané plány na zbudování biocentra se sportovním rybařením a rekreací. (z webových stránek obce Starovice 2011).



Strachotínský – k.ú. Strachotín, rozloha 41,21 ha. Slouží jako chovný rybník a je majetkem Pohořelického rybníkářství.



Zadní a Přední rybník – k.ú. Hustopeče, rozloha: 2,5 ha a 3,5 ha. Přední rybník je využíván ke sportovnímu rybolovu místní organizací MRS 3 a jako většina současných rybníků je postižen uložením velkého množství živin (tzv. eutrofií). Zadní rybník byl v r. 2002 rekonstruován a odbahněn. Využíván je jako chovný a rybolov je zde zakázán. (z webových stránek města Hustopeče 2011).

3

MRS – místní rybářské sdružení

24

Nachází se zde i pár menších rybníků, které zde pro svůj nedostatečný význam nejsou zmíněny. Většinou se jedná o soukromé rybníky sloužící na chov ryb (viz Obr. 4). Některé vodní plochy ve správním obvodu SO ORP Hustopeče mohou sloužit pro potenciál rybaření a rekreaci u vody. 4.1.2 Kulturní Kulturní či kulturně-historické lokalizační předpoklady jsou nedílnou součástí celkového systému v cestovním ruchu. Vyplývají z výsledků tvořivé činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem území. Předmětem zájmu turistů jsou architektonické památky, muzea, galerie, archeologické lokality, technické památky, významné parky i památky lidové architektury. Mezi nejvýznamnější cíle cestovního ruchu patří proto kromě přírodně zajímavých území města soustřeďující větší množství památek i jednotlivé kulturně – historické lokality (Holeček a kol. 2005). Kulturně-historické předpoklady byly rozděleny na tři kategorie, které jsou pak postupně rozepsány v následujícím textu: 1. kulturně-historické památky 2. kulturní zařízení 3. kulturní a společenské akce Kulturně – historické památky Kulturně-historické památky nebo území, ve kterém se v hojném počtu nacházejí tyto památky se vztahují do památkové ochrany podle poslední změny zákona č. 20/1987 sb., o státní památkové péči. Národní památkový ústav (NPÚ) eviduje všechny movité, nemovité kulturní památky se spolu s dalšími částmi památkového fondu České republiky v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Podle NPÚ jsou vyhlášeny tyto typy ochrany: 

Světové kulturní dědictví (UNESCO)



Národní kulturní památky (NKP)



Památkové rezervace: městské (MPR), vesnické (VPR), archeologické (AVR)



Památkové zóny: městské (MPZ), vesnické (VPZ), krajinné (KPZ)

25

Tyto typy ochrany památek patří do mezinárodního, nadnárodního a národního významu, nicméně tento druh ochrany se nenachází v SO ORP Hustopeče. Do nemovitých kulturních památek patří hrady, zámky, zříceniny, tvrze a další památkové objekty (zejména mnoho církevních a náboženských staveb), dále vysoké procento městských budov, vesnické architektury a dalších staveb v krajině i mnoho dalších specifických druhů staveb – technických, vojenských, apod. Významnou složkou nemovitých kulturních památek jsou tzv. drobné stavby, zejména kapličky, boží muka, ale také exteriérové sochy, sousoší a jiná sochařská díla (Národní památkový ústav 2001). Do církevních památek patří: kláštery, rotundy, poutní místa, centra židovské kultury, chrámy, katedrály, kostely, kapličky, boží muka a některé sochy. Do technických památek patří: památky komunikačních zařízení (mosty, žel. tratě, atd.), památky hornictví a hutnictví (hamry, lomy, atd.), památky sklářské, keramické a textilní výroby, památky vodního stavitelství (vodní díla, kanály, přehrady, atd.), památky zpracování zemědělských produktů (mlýny, atd.), ostatní technické památky (vysílače, výstaviště, atd.) Do vojenských památek patří: památníky, pomníky opevnění (Vystoupil a kol. 2006). V SO ORP Hustopeče je 28 obcí a ve všech výjimkou obce Kašnice, se nachází alespoň jedna kulturní památka. Jak už bylo zmíněno výše, v žádné obci nejsou přítomny památky připsané na seznam světového dědictví UNESCO, kulturní národní památky, památkové rezervace (městské, vesnické ani archeologické), ani památkové zóny (městské, vesnické a krajinné), proto se ve správním obvodu nenajdou žádné kulturní památky mezinárodního, nadnárodního a národního významu. Rozdělil jsem podle mého uvážení památky na dvě zbylé kategorie významu (regionální a lokální). Informace byly čerpány z webových stránek obcí a Mikroregionu Hustopečsko. Do regionální kategorie spadají obce, ve kterých se nacházejí významné zámky, tvrze, církevní, technické a vojenské památky, typické městské budovy, vesnická architektura a významné archeologická naleziště. Do této skupiny byly zařazeno 9 obcí: 

BRUMOVICE - Rodiště Jana Herbena a Pamětní deska Jana Herbena, která je umístěna právě v jeho rodném domě. Jan Herben se narodil v Brumovicích se 7. května 1857. Byl to publicista a spisovatel tzv. „venkovské prózy“. Jeho nejznámější dílo je Do třetího a čtvrtého pokolení.

26



DIVÁKY - Barokní zámeček ze 17. století na místě staré tvrze. V okolí trojkřídlé budovy se rozkládá park. Interiér zámku je nepřístupný. Pamětní deska bratří Mrštíků s jejich portréty, která se je umístěna na budově obecního úřadu, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a hrobka Fribertů z Breberka, Levetzowových a Bornemiszových. Oba bratři proslavili Diváky v knize "Rok na vsi".



HUSTOPEČE – Barokní morový sloup - Základy morového sloupu byly položeny a vysvěceny 8.6.1733 (dostavěn byl v roce 1736). Socha Nejsvětější Trojice je tvořena krychlí, ze které se v rozích zvedají 4 sochy morových patronů – sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a Františka Xaverského. V prohloubeninách na přední a zadní straně jsou umístěny v leže sochy sv. Rozalie a sv. Alžběty. Místo horenského soudu, další historickou památkou je zbytek domu na náměstí, který se zde dochoval několik staletí. Vystaven byl roku 1600 a je zajímavý tím, že v něm měl své úřední místnosti hustopečský horenský soud. Hustopečské horenské právo bylo totiž jedno z nejstarších a nejvýznačnějších. Od něho nebylo odvolání k žádnému právu cizozemskému (byl to nejvyšší rozhodčí soud ve sporecho vinice). Novorenesanční radnice – Radnice je postavena v pseudorenesančním slohu s výrazným štítem s datem vzniku - rok 1906. Ve městě je zachovalé zdivo zahrad pozůstatek opevnění města z r. 1510.



KLOBOUKY U BRNA – Zámek – bývalá rezidence zábrdovického opata. Jednopatrová stavba, která se nachází přímo ve středu města na náměstí. Nyní v zámku působí městský úřad, knihovna, muzeum, obchody, městská policie, advokátní kancelář, televizní studio, školní klub a ve sklepech je zřízena pizzerie. Větrný mlýn byl v roce 1982 postaven a s rekonstruován na stejném místě, kde stál poslední mlýn. Je to jeden z mála větrných mlýnů v České republice, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční. Dále jsou zde evangelický kostel, kaple sv. Barbory, kostel sv. Vavřince



KURDĚJOV – Kostel a podzemí - Kostel sv. Jana Křtitele s kaplí Všech svatých patří k architektonickým skvostům nejen zdejšího regionu, ale i celého středoevropského prostoru. Připomíná se již roku 1350, kaple pak v roce 1507. Vypíná se na severním okraji obce a je pozoruhodný hned několika stavebními zvláštnostmi. Předně jeho věž, mající současně pevnostní funkci, stojí osamoceně od chrámové lodi a dále celý areál kostela je obehnán hradbou s ochozem a dělovými baštami. V neposlední řadě je třeba vyzvednout pozdně gotické kamenické prvky v

27

interiéru kostela a kolem bývalého vstupu do chrámu z jižní strany. Opevnění doplňuje i systém podzemních chodem pod celým kostelním areálem. Mělo chránit místní obyvatelstvo před nepřátelskými vpády. 

POUZDŘANY – Renesanční měšťanský dům.Tato krásně zrekonstruovaná stavba představuje podobu renesančního domu bohatší vrstvy obyvatel v prostředí městečka v době před třicetiletou válkou. Půdorys domu vytváří písmeno L s delším traktem do hloubky parcely. Podloubí do ulice je neseno třemi toskánskými sloupy, které podpírají patrovou část. Dvorní trakt je lemován arkádou o sedmi pilířích, podpírajících valenou klenbu s lunetami vybíhajícími do mělkých hřebínků. V místnosti nad vnějším podloubím byl při rekonstrukci objeven původní trámový strop, zdobený malbou. Majitel vybudoval v jedné části domu malou galerii a expozici nálezů z období Říše římské a středověku.



UHERČICE – Nejstarší zachovanou a zároveň nejvýznamnější stavbou v Uherčicích představuje dvoupatrový renesanční dům, který je dispozičně velice podobný již zmíněnému domu v Pouzdřanech. Dům, postavený v roce 1602 za rychtáře Tomáše Poczara, sloužil nejprve jako obecní úřadovna a luteránská modlitebna. Později se v prvním patře pořádala divadelní představení a taneční zábavy, v přízemí se nacházel hostinec. V současnosti slouží zrekonstruovaný dům opět svému původnímu poslání - tj. jako sídlo obecního úřadu.



VELKÉ PAVLOVICE – Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven v barokním slohu. Nechal jej zde vystavět majitel velkopavlovického a hodonínského panství, hrabě Bedřich z Oppersdorfu (r.1670–80). Kostel byl původně bez věže, v pozdějším období měl pouze menší dřevěnou věž, až v roce 1883 byla postavena dnešní 35 m vysoká věž a byly zavěšeny zvony. Nad vchodem kostela je dodnes k vidění reliéf hrabat z Oppesdorfu. Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie je kopií obrazu slavného italského mistra Domenichino. Klenba kostela spočívá na osmi pilířích. V bezprostřední blízkosti sousedí tento svatostánek s novorenesančním hřbitovem. Vlastníkem kostela je římskokatolická církev. Kontribučenská sýpka největší historická stavba města, postavená v letech 1770-1780. K svému původnímu účelu – uchování obilí – slouží dodnes.



VRBICE – Vinné sklepy. Sklepy ve Vrbici (tzv. lochy) jsou vykopané ve stráních a stojí až v sedmi patrech nad sebou. V dobách nájezdů útočníků se do nich obyvatelé vesnice ukrývali.

28

Do poslední skupiny patří obce a města, ve kterých se nacházejí kulturní památky lokálního významu. Jedná se především o drobné stavby, městské budovy, vesnickou architekturu, archeologická naleziště, technické památky, vojenské památky, církevní památky (např. kaple, kapličky, kostely, boží muka a sochy či sousoší svatých). Do této kategorie bylo zařazeno 18 obcí. Ve všech obcích se nachází církevní památky, ať už to jsou kostely, kaple, boží muka nebo sochy svatých. V obcích Strachotín, Šitbořice a Velké Němčice byly objevily archeologické naleziště, v obcích Krumvíř a Starovičky můžeme najít pomníky a památníky obětí z první i druhé světové války, v obcích Popice a Velké Němčice jsou památní sklepy. Níže jsou uvedeny dominantní kulturní památky v obcích. 

BOLERADICE – Kostel sv. Jana Křtitele - Nejstarší a největší památka obce. Jeden ze čtyř nejstarších kostelů v okrese Břeclav poprvé zmiňovaný jako farní v r. 1287. Byl postaven na ostrožně nad návsí a jeho původní podoba měla pozdně románský půdorys.



BORKOVANY – Dominantou obce je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie je z roku 1746.



BOŘETICE – Farní kostel sv. Anny ze 17. století tvoří s okolním hřbitovem a barokní branou působivý architektonický celek. Další zajímavou památkou je Poklonka sv. Floriána pochází z pol. 19. století a tvoří význačný orientační bod v krajině.



HORNÍ BOJANOVICE – V obci se nachází Kostel sv. Vavřince z poloviny 16. století, který byl v roce 1792 barokně přestavěn. Součástí kostela jsou morové kaple sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie z 18. století.



KOBYLÍ – Kostel sv. Jiří - první písemná zmínka o kostele pochází už z roku 1269. Z původní stavby kostela se dochoval pouze gotický presbytář, který je pravděpodobně z konce 15. století. V roce 1643 byl kostel vypálen švédskými vojsky a obnoven až v roce 1670 díky tehdejší držitelce Kobylí Anně Marii Jakardovské ze Sudic. Anna Marie Jakardovská nechala postavit loď kostela v jednoduché barokní úpravě, ve které můžete stavbu vidět i dnes.



KRUMVÍŘ – Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje z roku 1870. Jedná se o jednolodní stavbu se segmentovanou klenbou kněžiště. Na věži jsou umístěny čtyři zvony (dva železné, jeden ze zvonoviny a umíráček, který pochází ze zrušené

29



KŘEPICE – Zajímavostí obce je kostel sv. Bartoloměje, který byl dostavěn v roce 1790.



MORKŮVKY – V obci se nachází nad malou návsí ve směru na Brumovice na hraně ostrožny se hřbitovem osamělá zvonice z 18. století. Dnes je budova vstupní branou na hřbitov.



NĚMČIČKY – Dominantou obce je kostel Navštívení Panny Marie z roku 1678, který stojí na návsi. Dále jsou v obci postaveny 3 kaple.



NIKOČICE – V obci se nachází dva kostely, Evangelický a kostel sv. Jakuba



POPICE – Mezi kulturní památky patří vinné sklepy – více než sedmdesát sklepů je soustředěno ve Sklepní ulici. Ve středu obce se nalézá kostel sv. Ondřeje



STAROVICE – Přirozenou dominantou obce je kostel, jehož dnešní podoba pochází ze 16. století a je zasvěcen sv. Jiřímu a sv. Mikuláši. Dále jsou zde 4 sochy svatých.



STAROVIČKY – Památník tankové bitvy je umístěný na podstavci připomínající bitvu, která se odehrála v roce 1945 při osvobozování této oblasti Rudou armádou. Památník byl odhalen v roce 1975 k 30. výročí osvobození Československa. Nachází se při hlavní silnici za obcí Starovičky po pravé straně směrem na Hustopeče.



STRACHOTÍN - Kostel sv. Oldřicha stojí na jižním okraji vesnice. Vznikl již ve 13. století a patří k nejstarším gotickým kostelům na okrese Břeclav. Byl podstatně upravován v letech 1575 a 1872, kdy dostal nynější podobu. V okolí obce jsou archeologické naleziště Petrova louka, které potvrzuje osídlení v 11. a 12 století. Bohužel toto naleziště bylo zatopeno hladinou vodního díla Nové Mlýny.



ŠAKVICE – V obci se nachází kostel sv. Barbory.



ŠITBOŘICE – V okolí Šitbořic je archeologické naleziště Pravěké osídlení. Nejstarší stopy osídlení sahají až do neolitu. Dominantou obce je kostel sv. Mikuláše. Nynější farní kostel byl postaven v roce 1909–1912 na místě prastarého kostela s osmihrannou věží ukončenou bání, který byl rovněž zasvěcen sv. Mikuláši. V historických pramenech je připomínán již r. 1255. V roce 1913 byla ke kostelu přistavěna velmi pěkná secesní fara.

30



VELKÉ HOSTĚRÁDKY – kostel zasvěcený morovým patronům sv. Šebestiána, sv. Rochovi a sv. Rozálii



VELKÉ NĚMČICE – V okolí obce jsou archeologická naleziště, která dokládají využívání katastru už prvními zemědělci mladší doby kamenné. V minulém století zde prováděl výzkum K. J. Bukovanský, po něm poté A. Rzehak a na počátku našeho století I. L. Červinka. Dřevěný vřetenový lis, vyzdvižený ze sklepa Vinopa v roce 2001 v rámci výročí 800 let vinařství ve Velkých Němčících, patří ke starým dokladům vinařské hmotné lidové kultury. Zajímavé jsou sklepy, které leží ve středu obce. Pod kostelem se nachází pozoruhodný sklep zvaný „Hluboký“ z r. 1745 s erbem Serényiů. Jedna z prvních písemných zmínek o pěstování révy vinné ušlechtilé na Moravě se váže ke katastru obce Velké Němčice a lze ji datovat na samotný začátek 13. století.

Kulturní zařízení Druhou součástí kulturně-historických předpokladů pro cestovní ruch jsou kulturní zařízení. Z hlediska atraktivity a vlivu na cestovní ruch nedosahují takového významu jako kulturní památky. Slouží pouze jako doplňková funkce kulturních památek. Kulturní zařízení slouží převážně k pořádání hodů, plesů, bálů, folklórních slavností, koštů vín, koncertů, zábav, promítání filmů, přednesů divadelních her, pořádání výstav nebo vystavování různých archeologických nálezů a historických předmětů či spisů (Vystoupil a kol. 2006). Za kulturní zařízení můžeme považovat divadla, galerie, muzea, skanzeny, hvězdárny, kina, kulturní domy, různé expozice, amfiteátry, sokolovny a další budovy, ve kterých se mohou pořádat folklórní slavnosti a zábavy. V neposlední řadě byly do této kategorie zařazeny i knihovny, které však slouží pouze místním lidem. Celkem se v SO ORP nachází 26 místních (obecních i městských) knihoven (viz Obr. 5). Ve správním obvodu SO ORP Hustopeče se nachází celkem 48 kulturních zařízení v 26 obcích. Ve zbylých dvou obcích nejsou žádné kulturní zařízení, vyjma knihoven (Kašnice a Kurdějov). Nejvíce zařízeních má město Hustopeče (pět plus knihovnu). Ve zkoumaném území se nalézá 18 kulturních domů (Boleradice, Bořetice, Horní Bojanovice, Hustopeče, Krumvíř, Křepice, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovičky, Šitbořice, Velké Hostěrádky, Uherčice, Velké 31

Němčice,Velké Pavlovice a Vrbice) a šest sokoloven (Borkovany, Brumovice, Klobouky u Brna, Kobylí, Šakvice a Velké Pavlovice). V obci Kobylí slouží k pořádání kulturních akcí také víceúčelový objekt firmy Patria, a.s. Tyto typy zařízení slouží převážně k pořádání hodů, plesů, koncertů, různých slavností, zábav, atd. Kapacity těchto zařízení se pohybují pro 200 až 1000 osob. Dále se v SO ORP nachází sedm muzeí (Hustopeče, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Morkůvky, Pouzdřany a Šitbořice). Nejvýznamnější muzeum tohoto regionu je v Kobylí. Muzeum se snaží každým rokem zlepšovat a zkvalitňovat expozice. V současnosti si návštěvník může prohlédnout expozici věnovanou historii Kobylí a vývoji kobylského kroje, stylově upravenou selskou kuchyni a jizbu, poslechnout si zvukový pořad popisující starodávné žádání o ruku nevěsty na pozadí statické scény z venkovské chalupy, prohlédnout si expozici věnovanou nářadí a větším zemědělským strojům (z webových stránek obce Kobylí 2011). V klobouckém muzeu expozice přibližuje pracovní prostředí, způsob života, bydlení a oblékání na předmětech, jejichž řemeslná a výtvarná dokonalost nejpřesvědčivěji vypovídá o úrovni výrobce i okruhu, pro který byly zhotovovány. Tvoří ji přibližně 2500 položek. Z toho je 850 kusů textilií, 750 kusů keramiky, 400 kraslic, l20 obrázků malovaných na skle, 45 kusů nábytku, což vytváří jádro sbírky. Zbytek připadá na zemědělské nářadí a náčiní, plastiky, hračky a vybavení domácnost. Současná expozice, pocházející z roku 1977 s názvem "Život a kultura lidu na Brněnském Kloboucku" bývá každoročně obměňována o nově získané sbírkové předměty. Je časově ohraničena rokem 1698, od kdy je datován nejstarší exponát. Těžiště však leží v materiálu z konce 19. století (z webových stránek města Klobouky u Brna 2011). Muzeum v Hustopečích poukazuje na dějiny města a život jeho obyvatel. Podobný záměr zřídit muzeum historie obce má i Krumvíř. Ostatní muzea jsou menšího charakteru. Dokonce v Pouzdřanech je muzeum v soukromém vlastnictví. Zajímavé jsou i tři expozice (Borkovany, Diváky a Kobylí). Nejznámější z nich je expozice Kraslic v Borkovanech. Tato stálá expozice vznikla v roce 2009 díky podpoře nadace ČEZ. Jsou zde soustředěny exponáty od mnoha „borkovanských maléreček“. Kraslice jsou trvale uloženy ve speciálních temných vitrínách, protože světlo je poškozuje. Až před příchodem návštěvníků uvaděč otevře vitríny a exponáty je možno spatřit. Kromě samotných historických i současných kraslic návštěvník může zhlédnout doprovodný film, který jej seznámí se zajímavostmi obce a především pak s historií borkovanských kraslic i se způsobem jejich zdobení (z webových stránek obce Borkovany 2011). Lidové umění v podobě "résování" velikonočních kraslic se v Borkovanech dědí z 32

generace na generaci a je známé po celém světě. Nikdo přesně neví kdy se s výrobou začalo, ale dnes se jí v obci celoročně věnuje několik desítek žen. Z Borkovan tak odchází ročně kolem 130 tisíc kraslic (Borkovany 2011). V Kobylí se nachází Vinařská expozice a vinotéka. Expozice je věnována tradičnímu vinařství. V obci Diváky se nachází expozice památníku bratří Mrštíků. Ve zkoumaném obvodu se nachází tři kina (Hustopeče, Krumvíř a Velké Pavlovice). Kina promítají vždy o víkendu jeden nebo dva film. Kino v Krumvíři patří k nejstarším širokoúhlým kinům u nás. Dále se v SO ORP Hustopeče nachází jedno divadlo (Boleradice), jedna galerii (Hustopeče), tři zařízení pro kongresy (Bořetice, Hustopeče a Vrbice), jedno letní kino (Klobouky u Brna), dva víceúčelové objekty (Krumvíř, Strachotín) a jeden přírodní amfiteátr u myslivny ve Starovicích. Raritou v tomto regionu je divadlo, které vzniklo z bývalého kina. Právě boleradické divadlo a divadelní spolek bratří Mrštíků jsou známy po celém okolí. Představení hrají každý druhý den.

Obr. 5 Lokalizace kulturních zařízení v SO ORP Hustopeče (zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí 4 a mikroregionu, dotazníkové šetření)

4

Jedná se o všechny města a obce ORP Hustopeče. Jejich internetové odkazy jsou citovány v internetových zdrojích

33

Kulturní a společenské akce Poslední z kulturně-historických předpokladů pro cestovní ruch jsou kulturní a společenské akce. Tvoří pouze doplňkovou funkci a ze všech daných předpokladů mají nejmenší význam v hodnocení předpokladů. Společenskými akcemi se pro potřeby hodnocení rozumí společenské nebo kulturní akce, které mají v daném zkoumaném regionu delší tradici a konají se zpravidla v určitém roční období, respektive připadají na konkrétní datum v roce (Hrubešová 2007). Společenskými akcemi rozumíme: 

Kulturní akce: hudební a filmové festivaly, akce spojené s udržením zvyků a tradic, apod.



Sportovní akce: do sportovních akcí jsou zahrnuty především sportovní závody



Církevní akce: těmito akcemi se rozumí náboženské poutě

Společenských akcí organizovaných každoročně ve správním obvodu SO ORP Hustopeče je spousta (100 a více). Pokusili jsme se z hlediska významu organizovaných společenských akcí obce rozděleny do tří skupin: 1. obce nadregionálního (národního) významu 2. obce regionálního významu 3. obce lokálního významu Nejvýznamnější společenské akce realizují přirozeně obce nadregionálního a regionálního významu. Celkem se ročně organizuje na území SO ORP kolem 26 akcií v celkem 18 obcích. Jedná se o 21 kulturních akcí a 5 sportovních akcí. Ostatní spadají do třetí skupiny. Do druhé kategorie jsme zařadili šest obcí (devět akcí), z toho Hustopeče mají čtyři (dvě kulturní a dvě sportovní). První z nich je XVI. Mezinárodní festival Concetus Moravia, který objíždí pravidelně města jihomoravského a zlínského kraje. Účinkují od konce května do konce června v 17-ti městech. Hrají díla současných a historických skladatelů (z webových stránek Concetus Moravia 2011). V této kategorii jsou také Burčákové slavnosti. Akce, které jsou v Hustopečích vždy vrcholem roku, jsou věnovány typickému nápoji tohoto kraje - burčáku. Po slavnostním otevření mázhausů začíná neomezená ochutnávka a konzumace různých druhů burčáku. Vše je doplněno 34

programem na náměstí a v jednotlivých mázhausech. Mezi sportovní akce patří AGROTEC rally Hustopeče. VII. AGROTEC MOGUL rally Hustopeče je čtvrtým dílem sedmidílném seriálu Mediasport Mezinárodní mistrovství České republiky. Rally vede přes obce Vrbice, Boleradice, Šitbořice, Hustopeče, Němčičky a Starovice. Další sportovní akcí je Hustopečské skákání. Je to mezinárodní halový atletický mítink ve skoku do výšky. Zbylých 5 obcí (Borkovany, Kobylí, Nikolčice, Diváky a Šitbořice) mají po jedné akci. V Borkovanech od roku 2003 je každoročně Metalový festival Woodstock open air. V Kobylí a v Nikolčicích jsou v červnu, respektive červenci, pravidelně pořádány motosrazy, které navštěvují tisíce fanoušků. Vedle tradičních vyjížděk zde vystupuje mnoho rockových a metalových kapel. Mezi sportovní akce v této sekci patří automobilové závody do vrchu Diváky a Turnaj mistrů světa v Šitbořicích (každoroční mezinárodní turnaj v kolové). Do třetí kategorie náleží 11 obcí, ve kterých je 16 akcí (15 kulturních a jedna sportovní). Jedná se o čtyři festivaly: Rockový mini-festival v horních Bojanovicích, rockový festival „Moja dědina“ v Morkůvkách, Festival Němčický klíč ve Velkých Němčicích a folklórní festival Hanáckého Slovácka „Kraj beze stínu“ v Krumvíři. Mezi regionální akce patři i hody v Hustopečích, Kobylí, Bořeticích, ve Velkých Pavlovicích a na Vrbici. V Hustopečích jsou Svatováclavské hody a v ostatních obcích jsou Krojované hody. Dále se zde nacházejí Jarmarky (1. Máj, Sv. Václav) v Kloboucích u Brna, „Zarážení hory“ v Kobylí a na Vrbici, Setkání při dechovce, Svatomartinská výstava vín a husí a Velikonoční Jarmark v Hustopečích. Poslední akcí regionálního významu je Expedice krajem André. Každoroční cyklistická a zábavná akce pro veřejnost na Moravských vinařských stezkách. Start i cíl je v Hustopečích v kempu Formanka. Trasy jsou vhodné pro zdatné i méně zdatné cyklisty a rodiny s dětmi. Celá trasa: Hustopeče - Starovičky - Velké Pavlovice - Bořetice - Vrbice - Kobylí Němčičky - Horní Bojanovice - Kurdějov - Hustopeče (cca 40 km). Na místě je bohatý doprovodný program, ceny pro účastníky a samozřejmě občerstvení. V každé obci jsou otevřené sklepy s ochutnávkou vín. Do poslední kategorie jsou zařazeny hody, výstavy a košty vín, masopusty, vinobraní, plesy, zábavy, poutě, apod.

35

4.2 REALIZAČNÍ POTENCÁL 4.2.1 Dopravní potenciál Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. O přitažlivost území rozhoduje nejen možnost dopravního spojení, ale zejména hustota a kvalita dopravní sítě – čím je síť silnic, železnic, leteckých spojů apod. hustší a její kvalita lepší, tím má oblast lepší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Významná je nejen prostá dostupnost (existence dopravních cest), ale také časová dosažitelnost území vyjadřující rozdíly v délce času potřebného na dosažení určitého místa (Holeček a kol. 2005). Na území SO ORP Hustopeče je poměrně hustá silniční síť. Mikroregionem prochází dálnice D2 spojující Brno – Břeclav – Bratislavu. D2 navazuje v Brně na dálnici D1 směrem na Prahu (cca 230 km) a v opačným směru na Ostravu (cca 180 km). U Vyškova D1 navazuje na R46 směrem na Olomouc (cca 90 km). U Břeclavi D2 navazuje na R55 směr Hulín – Přerov – Olomouc. Dále D1 je v Brně propojena silnicí I. třídy I/46 směrem na Svitavy (cca 95 km). Jeden ze sjezdů z dálnice se nachází ve správním obvodu (EXIT 25 Hustopeče na 24,9 km). Silnice I. třídy ve zkoumaném obvodu není. Nachází se zde 6 silnic II. třídy a několik silnic III. třídy (viz Obr. 6). Silnice II. třídy: 

380: Brno – Hodonín (vede přes obce Borkovany, Klobouky u Brna, Kašnice a Krumvíř)



381: Pohořelice – Kyjov (V. Němčice, Křepice, Nikolčice, Diváky a V. Hostěrádky)



418: Sokolnice – Krumvíř (V. Hostěrádky)



420: H. Věstonice – Hustopeče (Strachotín, Hustopeče, Kurdějov a Nikolčice)



421: Mikulov – V. Pavlovice – Terezín (Bořetice, Kobylí)



425: Brno – Břeclav (V. Němčice, Hustopeče a Starovičky) (Ředitelství silnic a dálnic ČR 2011) Přes zájmové území prochází významný elektrifikovaný mezinárodní koridor

Berlín – Praha - Brno – Břeclav - Budapešť (jezdí zde EC, IC, SC, ale i R a osobní

36

vlaky) a dvě neelektrifikované tratě (Šakvice – Hustopeče a Zaječí – Čejč – Mutěnice – Hodonín). Na území SO ORP Hustopeče na koridoru Brno – Břeclav zastavují rychlíky pouze v Šakvicích a osobní vlaky staví v Pouzdřanech, Popicích a Šakvicích (Správa železniční dopravní cesty 2011). Co se týče letecké dopravy, tak nejbližším letištěm s mezinárodním statusem je v Brně-Tuřanech (cca 25 km), které je druhým největším letištěm v ČR. Dobrá dostupnost je také na letiště ve Vídni (cca 100 km). Všechny obce ve správním obvodu se staly v roce 2008 součástí IDS JMK 5 . Díky IDS JMK je celý obvod kvalitně propojen autobusovými a vlakovými linkami s okolními velkými městy (Brno, Břeclav, Hodonín a Kyjov). To dosvědčuje i výborná poloha správního území, které je situováno právě do pomyslného středu těchto měst. I automobilová dostupnost je velmi kvalitní (D2 a silnice II.třídy). Horší už je to s kvalitou vozovky. Ta na některých místech je v katastrofálním stavu (Bořetice – Kobylí, Hustopeče – Kurdějov, apod.).

Obr. 6 Dopravní infrastruktura v SO ORP Hustopeče v roce 2011

5

IDS JMK – Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. IDS vstoupil v platnost v roce 2004 u 112 obcí JMK. K 1.9. 2007 bylo zapojeno 367 obcí a od 1.7. 2008 došlo k připojeni dalších 57 obcí. V této chvíli (2011) pokrývá IDS JMK celý Jihomoravský kraj.

37

4.2.2 Materiálně – technická základna Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu vyjadřují vybavení území infrastrukturou – stravovacími, ubytovacími, zábavními a dalšími zařízeními, která uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Patří k nim i informační systémy poskytující dostatek kvalitních informací potenciálním i skutečným návštěvníkům. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mnohou území využít (Holeček a kol. 2005). Stravovací zařízení Stravovací zařízení pro účastníky cestovního ruchu a rekreanty nezabezpečují pouze základní i doplňkové stravování, ale také plní společenské a zábavní funkce, komplexnosti poskytovaných služeb. Stravování může být i samostatným důvodem pro cestu. Proto by měly být stravovací služby na vysoké úrovni, aby uspokojovaly potřeby hosta. Stravování patří mezi nejdůležitější příjmy financí, které slouží pro udržení cestovního ruchu v dané oblasti. Do stravovacích zařízení můžeme zařadit: zařízení základních stravovacích služeb (jídelna, restaurace, výletní restaurace, pohostinství, motorest), společenská a zábavní zařízení (kavárny, cukrárny, vinárny, bary, atd.), ostatní odbytová zařízení (hostinec, turistická kuchyně, rychlé občerstvení, atd.) (Wokoun, Vystoupil 1987).

40

37

35

počet

30 25 18

20 15 10

6

6

5

2

5

1

1

ot or es t M

ba r

zz er ie Pi

ná rn a Vi

Cu kr ár na

st ví tin Po ho s

Ka vá rn a

Re st au ra ce

0

Obr. 7 Počet stravovacích zařízení v SO ORP Hustopeče (zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí a mikroregionu, dotazníkové šetření)

38

Ve správním obvodu se nachází celkem 76 stravovacích zařízení, z toho 37 restaurací, dvě kavárny, 18 pohostinství, šest cukráren, šest vináren, pět pizzerií, jeden bar a jeden motorest (viz Obr. 7). Kapacita těchto provozoven činí 4 267 míst k sezení (viz Tab. 5). Skoro v každé obci se nachází určitý druh stravovacích zařízení, kromě obcí Borkovany, Diváky, Horní Bojanovice a Kašnice. Do tohoto výzkumu nebyly zařazeny hospody a různé typy pohostinství, ve kterých se nevaří. Tento typ pohostinství se nachází v každé obci i ve větším počtu. V některých typech zařízení se můžou hosté stravovat po objednávce (např. hostinec na Vrbici nebo v Morkůvkách, atd.).

Obr. 8 Stravovací zařízení v obcích SO ORP Hustopeče v roce 2011 (zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí a mikroregionu, dotazníkové šetření) Největší počet zařízení je ve městě Hustopeče (14), které jsou nejlidnatější obcí a centrem cestovního ruchu v SO ORP. Nachází se zde osm restaurací, dvě vinárny, dvě pizzerie, jedna kavárna a jedna cukrárny. Z celkového počtu restaurací je šest součástí ubytovacích zařízení. Nabídky jídel si mohou návštěvníci vybrat z velkého množství druhů kuchyní (česká, italská, mexická, atd.). Další výrazný počet je ve městě Velké Pavlovice, které jsou druhé v pořadí, co se týče počtu obyvatel. Nachází se zde celkem

39

devět zařízení, z toho pět restaurací, dvě vinárny, jedna cukrárna a jedna pizzerie. Další významné obce jsou Bořetice, Kurdějov, Klobouky u Brna, Kobylí, Šakvice a Strachotín. V těchto obcích se nachází známé a vyhlášené restaurace či pizzerie. Většina z nich se nalézá v ubytovacích zařízení, jako například v Bořeticích a Kurdějově (viz Obr. 8). Tab. 5 Počet stravovacích zařízení a jejich kapacita v jednotlivých obcích obec počet zařízení celková kapacita Boleradice 1 50 Borkovany 0 0 Bořetice 5 290 Brumovice 2 130 Diváky 0 0 Horní Bojanovice 0 0 Hustopeče 14 1 092 Kašnice 0 0 Klobouky u Brna 4 160 Kobylí 5 390 Krumvíř 3 150 Křepice 1 80 Kurdějov 3 310 Morkůvky 1 30 Němčičky 2 60 Nikolčice 1 25 Popice 1 30 Pouzdřany 2 70 Starovice 1 30 Starovičky 4 220 Strachotín 3 90 Šakvice 4 100 Šitbořice 2 40 Uherčice 4 200 Velké Hostěrádky 1 40 Velké Němčice 2 70 Velké Pavlovice 9 560 Vrbice 1 50 celkem 76 4 267 Zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí a Mikroregionu, dotazníkové šetření

Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení umožňují účastníkům cestovního ruchu pobyt delší než jeden den. Tvoří proto ohniska rozvoje středisek cestovního ruchu. Jejich kapacitu vyjadřujeme počtem lůžek, která jsou hostům k dispozici. Mezi ubytovací zařízení zařazujeme nejen zařízení volného cestovního ruchu, tj. přístupná všem zájemcům na komerční základně (hotely, motely, penziony, turistické ubytovny, kempy, atd.), ale i ubytovací zařízení tzv. vázaného cestovního ruchu (podnikavá, odborářská nebo 40

klubová rekreační zařízení s omezením přístupu) a objekty individuální rekreace (chaty, chalupy) (Holeček a kol. 2005). Ubytovací zařízení (UZ) jsou hlavním prvkem základní infrastruktury

a

vybavenosti cestovního ruchu, a zároveň jsou také nejdůležitější složkou realizačních předpokladů pro cestovní ruch, což je důvodem hodnocení prostorové diferenciace ubytovacích zařízení. Ubytování je jedním z nejdůležitějších příjmů financí, které slouží pro udržení cestovního ruchu v dané oblasti. Mezi ubytovací zařízení v SO ORP Hustopeče patří: 

Hotely



Penziony



Turistické ubytovny



Ubytování v soukromí



Kempy/chatové obelsti



Chalupy



Apartmány Hotel je ubytovací zařízení, ve kterém je nejméně 10 pokojů poskytující služby

pro turisty. Podle poskytovaných služeb se hotely dělí do pěti tříd 6 , které jsou určeny hvězdičkami. Penzion je menší zařízení než hotel. Dle zákona č. 137/1998 se jedná o zařízení s minimálně pěti pokoji s omezenou službou doplňků. Dělí se na čtyři třídy. Turistická ubytovna je méně vybavený ubytovací objekt, který má většinou společné sociální vybavení a větší počet lůžek v jedné místnosti. Slouží k hromadnému ubytování osob nouzovému nebo přechodnému bydlení. Kemp je přechodné ubytovací zařízení, ve kterých mají hosté své vlastní vybavení (např. stany, karavany, atd.). Jsou zde společné sociální služby a kuchyňky. Kempy navštěvují méně nároční lidé. Chatová oblast je podobná kempu a slouží také k přechodnému ubytování, na rozdíl od kempu, hosté jsou ubytováni v ubytovacích objektech provozovatele, jako jsou na příklad chaty, bungalovy, atd. Za apartmány, chalupy a ubytování v soukromí považujeme byty, domy, nebo části bytů či domů, ve kterých jsou turisti ubytování na delší či kratší dobu. Většinou se jedná o rodiny s dětmi. Každý z těchto typů je vybaven kuchyňkou, sociálními a ostatními službami. Základními vstupnímy daty pro analýzu ubytovacích zařízení se staly internetové servery Mikroregionů Hustopečsko a Velkopavlovicko, ve kterých se však 6

Tato klasifikace platí pouze na území ČR. Každá země má své vlastní hodnocení.

41

neobjevily veškeré informace, proto byly použity internetové stránky jednotlivých obcí a měst SO ORP Hustopeče a na stránkách různých ubytovacích zařízení. Dále bylo čerpáno

z různých

propagačních

materiálů

Turistických

informačních

center

v Hustopečích a ve Velkých Pavlovicích. Podkladem byly použit informace z dotazníkového šetření, které podstoupili starostové všech obcí ve zkoumaném obvodu. Tyto informace byly pouze přibližné realitě, protože většina starostů vyplňovala odhadované sumy lůžkové kapacity v jejich obcích. V případě, kdy nebyly potřebné informace o lůžkové kapacitě dostupné, byly tyto kapacity stanoveny odhadem, tzn. že lůžkové kapacity byly určeny pomocí srovnávání s ostatními podobnými typy zařízení.

60 48

50 Počet zařízení

41 40 30 17

20 10

8

5

5

7

kemp/chata

chalupa

apartmán

0 Hotel

Penzion

Turist. ubytovna

Ubyt.v soukromí

Obr. 9 Počet a typy ubytovacích zařízení v SO ORP Hustopeče v roce 2011 (zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí, Mikroregionu Hustopečsko, Mikroregionu Velkopavlovicko a regionu Východní - Morava, dotazníkové šetření) Na základě vypracované databáze se zjistilo, že v SO ORP Hustopeče se nachází 131 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 3 408 lůžek (viz Obr. 9 a 10). Tyto objekty se nachází v 23 obcích, ve zbylých 5 obcích se bohužel nenachází žádný typ ubytovacího zařízeni. Když započítáme i obce, kde nejsou ubytovací zařízení, tak průměrný počet lůžek na obec je 121,7. Dále pak průměrný počet lůžek na jeden objekt je 26. Z celkového počtu ubytovacích objektů v SO ORP je osm hotelů, z toho čtyři hotely jsou V Hustopečích (Rustikal***, Centro***, Vinopa, Formanka), dva se nachází v Bořeticích

(Kraví Hora***, Modré Hory***), jeden v Kurdějově (Hotel

Tennis***) a jeden v Kloboukách u Brna (Motel Podkova). V 17-ti obcích se nachází 48 penzionů. V jednom penzionu se nachází i také hotelové pokoje (Penzion u Hilů).

42

Dále 17 turistických ubytoven ve 13-ti obcích, 41 ubytování v soukromí (hlavně v Bořeticích, ve Velkých Pavlovicích a Strachotíně), pět kempů/chatových oblastí, pět chalup a sedm apartmánů, které jsou pouze ve Velkých Pavlovicích.

1200 1007

počet lůžek

1000 800

865 706

600

500

400

244

200

36

50

chalupa

apartmán

0 Hotel

Penzion

Turist. ubytovna

Ubyt.v soukromí

kemp/chata

Obr. 10 Počet lůžek dle typů ubytovacích zařízení v SO ORP Hustopeče v roce 2011 (zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí, Mikroregionu Hustopečsko, Mikroregionu Velkopavlovicko a regionu Východní - Morava, dotazníkové šetření) Největší počet ubytovacích zařízení se koncentruje do tří nejvýznamnějších a nejznámějších obcích SO ORP. Turisti zde jezdí za přírodou, cykloturistikou, na různé folklorní slavnosti, odpočinkem a především za vínem. Vinné sklípky se nachází v každé obci zkoumaného území. Díky vínu jsou proslulé především tyto obce: Velké Pavlovice, kde se nachází 28 UZ 7 , z toho je devět penzionů, dvě turistické ubytovny, 10 ubytování v soukromí a sedm apartmánů; Bořetice, kde je 24 UZ, z toho dva hotely, čtyři penziony, tři turistické ubytovny a 15 ubytování v soukromí a Hustopeče, ve kterých se nachází 20 UZ, z toho jsou čtyři hotely, 11 penzionů, dvě turistické ubytovny, dvě ubytování v soukromí a jeden kemp. Zmínit můžeme i Strachotín, kde se nachází 11 UZ. V ostatních obcích se nachází méně než šest UZ. Nejznámější z nich jsou Němčičky, kde se nachází velmi dobrý sportovní areál se sjezdovkou, Kobylí a Vrbice, které jsou také proslulé vínem a Kurdějov, kde se nachází wellness a tenisové kurty v Hotelu Tenis.

7

UZ – Ubytovací zařízení

43

Další analýza byla provedena na základě lůžkový kapacit ubytovacích zařízení v daných obcích. Obce SO ORP Hustopeče jsou podle lůžkových kapacit ubytovacích zařízení rozděleny do pěti skupin (viz Obr. 11): 1. Obce s vysokou lůžkovou kapacitou – zde jsou obce s lůžkovou kapacitou vyšší než 401 2. Obce se středně vysokou lůžkovou kapacitou – jsou jimi obce s lůžkovou kapacitou od 151–400 3. Obce se střední lůžkovou kapacitou – do této skupiny patří obce s lůžkovou kapacitou od 51–150 4. Obce s nízkou lůžkovou kapacitou – sem patří obce s lůžkovou kapacitou od 21 do 50 5. Obce s velmi nízkou lůžkovou kapacitou – sem můžeme zahrnovat obce s lůžkovou kapacitou menší než 20 Z celkového počtu 28 obcí v SO ORP Hustopeče jsou ubytovací zařízení situována na území 23 z nich. Obce s vysokou lůžkovou kapacitou jsou tři. Jsou to zároveň obce s největším počtem ubytovacích zařízení. Jedná se o dvě největší města Hustopeče a Velké Pavlovice, kde se koncentruje nejvíce turistů a Bořetice. Součástí obce je Svobodná republika Kraví Hora, kde se nachází pouze vinné sklípky, některé i s ubytováním. Do druhé kategorie spadají čtyři obce (Strachotín, Kurdějov, Kobylí a Němčičky). Kolem Strachotína se rozléhá Věstonická nádrž, v Kurdějově jsou wellness pobyty a tenisová hala, Kobylí a Němčičky jsou proslulé vínem. V Němčičkách se nachází výborný sportovní areál s koupalištěm, sjezdovkou, bobovou dráhou a minigolfem. Celkem šest obcí spadá do skupiny se střední lůžkovou kapacitou (Šakvice, Klobouky u Brna, Boleradice, Velké Němčice, Brumovice a Vrbice). V některých obcích jsou turistické ubytovny, které slouží také přechodné bydliště pro dělníky. Ve čtvrté skupině se nachází pět obcí (Starovice, Horní Bojanovice, Šitbořice, Pouzdřany a Starovičky). Do poslední skupiny s velmi nízkou kapacitou lůžek řadíme pět obcí (Popice, Uherčice, Křepice, Krumvíř a Morkůvky).

44

Obr. 11 Počet ubytovacích zařízení s kapacitou lůžek podle obcí v OS ORP Hustopeče v roce 2011 (zdroj: vlastní výzkum z webových stránek obcí, Mikroregionu Hustopečsko, Mikroregionu Velkopavlovicko a regionu Východní - Morava, dotazníkové šetření) Sportovně – rekreační zařízení Sportovně-rekreační zařízení zajišťují tvorbu a rekreaci služeb přímo ve střediscích cestovního ruchu a rekreace. Bezprostředně uspokojují nebo podmiňují uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a rekreantů (Wokoun, Vystoupil 1987). Do tohoto typu zařízení cestovního ruchu se zařazují objekty, které naplňují sportovně-relaxační funkci. Patří sem např. sportovní haly, fotbalová a víceúčelová hřiště, sportovní areály, koupaliště, rybníky, sjezdovky, cyklotrasy a cyklostezky, bowling, atd. Každá obec v SO ORP Hustopeče disponuje nějakým sportovním zařízením, ať už se jedná o fotbalové hřiště (kromě Kašnice) nebo tenisového kurtu, které svým rozsahem uspokojuje služby místních občanů. Tyto objekty však nesplňují požadavky pro rozvoj cestovního ruchu. I přesto se nachází ve zkoumaném území mnoho zařízení pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. V menší míře na rozvoj mají tenisové kurty, kterými disponuje 17 obcí. Větší vliv na rozvoj místního cestovního ruchu mají 45

sportovní areály v Hustopečích, kde se nachází mimo jiné např. koupaliště, krytý bazén, sauna, sportovní hala, atletický stadion a beach volejbalové hřiště), sportovní areál v Němčičkách, který disponuje lyžařským vlekem, koupalištěm, tenisovým kurtem, minigolfem a bobovou dráhou (novinkou roku 2010). Jedná se o 825 m dlouhou dráhu s převýšením 57 m (z webových stránek Bobovka Němčičky 2011). Další velké sportovní areály jsou situovány v obcích Kobylí (tenisové kurty, volejbal, beach volejbal) a Šitbořice (tenisové kurty, sportovní hala běžecká dráha). Lákadlem pro turisty mohou být také wellness pobyty, které jsou v hotelu Tenis v Kurdějově, v hotelu Kraví hora v Bořeticích a Hustopečích. Dalšími zajímavostmi jsou sauny (Hustopeče, Klobouky u Brna a Velké Pavlovice) a fitness zařízení. Za zmínku stojí také parkurové kolbiště v Popicích a jezdecká škola v Uherčicích. V neposlední řadě musíme zmínit bowlingové dráhy, ke kterým se přiklání mnoho turistů. Bowling se nalézá v Hustopečích, ve Velkých Pavlovicích, Kurdějově a v Šitbořicích (z webových stránek Mikroregionu Hustopečsko 2011, vlastní poznatky). Další objekty, které patří do sportovně – rekreačního zařízení jsou cyklostezky a cyklotrasy. Poněvadž Hustopečsko je ideální pro cykloturistiku, kde se v brzkém sledu kombinují nížiny s vinohrady a úrodnými poli se zalesněnými kopci s krásným výhledem na krajinu a okolí, objevuje se zde hustá síť cyklostezek. Z nejznámějších je možné uvést Velkopavlovicko, Moravskou vinnou, André a cyklostezka Modré hory.V severovýchodní části je to Kyjovská a v jižní části jsou to Mikulovská a cyklotrasa kolem ATC Merkur. Tyto cyklostezky navzájem spojují obce SO ORP Hustopeče. V dnešní době existuje vedle cyklostezek alternativní cyklotrasy, které odvádějí cyklistickou dopravu z frekventovanějších silnic všech obcích SO ORP. V každé obci jsou zaznačeny trasy na různých typech povrchu, které vedou bezpečnějšími a pro turisty zajímavějšími úseky. Názvy těchto tras značí zkratky daných obcích, ve kterých jsou situovány (např. v Krumvíři jsou tří trasy s názvy KR1, KR2 a KR3) (Doležel 2008). Následujícím textu budu popsány 4 nejdůležitější cyklostezky SO ORP Hustopeče: 

Velkopavlovická – délka trasy 110 km. Prochází 17 obcemi SO ORP Hustopeče. Cyklostezka obsahuje rozsáhlý region Hanáckého Slovácka: barevnou krajinu „modrých hor“, bezlesý „kraj beze stínu“ i kultivované území Lednicko-valtického areálu. Trasa se proplétá mezi vinohrady s malebnými uličkami sklepů, které určují tvář oblasti nejlepších červených vín ve střední Evropě. Pospojuje kopcovitou

46



Moravská vinná – délka trasy 300 km. Prochází 15 obcemi SO ORP. Vinařská magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování regionem, který zdobí víno, venkovská krajina a příroda, bohatá historie a živé tradice. Trasa začíná ve Znojmě, prochází Mikulovem, Hustopečemi, Velkými Pavlovicemi, Mutěnicemi, Bzencem a končí v Uherském Hradišti. Ve zkoumaném území trasa vede pomyslným středem. Začíná u obce Strachotín a opouští na katastrálním územím Krumvíře (Grombíř, Grombíř 2007).



Krajem André – délka trati 40 km. Prochází devíti obcemi SO ORP. Trasa vede přes vyhlášené vinařské obce Velkopavlovické vinařské podoblasti. Je vhodná pro cykloturistiku a pěší turistiku. Začíná v Hustopečích a vede přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí, Němčičky, Horní Bojanovice a Kurdějov. Končí opět v Hustopečích. Původní délka trasy je 19 km a vedla přes Hustopeče, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice a Vrbice. Od roku 2010 se trasa rozšířila na devět obcí (z webových stránek města Hustopeče 2011).



Cyklostezka Modré hory – délka trasy 31 km. Prochází pěti obcemi správního obvodu. Vhodná pro cykloturistiku i pěší turistiku. Středně náročná trať. Modré Hory tvoří katastry obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice v jižním cípu vinařské Moravy. Réva vinná se tu pěstuje na téměř 1 200 hektarech a odrůdy s modrými hrozny na produkci červených vín zaujímají více jak polovinu vinohradů (z webových stránek Modré hory a města Hustopeče 2011). Dále jsou SO ORP Hustopeče tři naučné stezky. První je v Boleradicích (Naučná

stezka Paseky – hrad: Délka trasy je 1600m, převýšení 120m, 140 schodů. Jedná se o krásnou vycházku s výhledy na vesnici, okolní lesy a stráně. Je schůdná v každém ročním období. Naučné tabule (7ks) seznamují s bývalým středověkým hradem, obcí a jejím okolí.), druhá je v Němčičkách (Naučná cyklostezka: Trasa je dlouhá cca 10 km, prochází okolím vesnice. Výchozí bod je na začátku vesnice. Jsou zde čtyři stanoviště s informačními panely, které seznamují s výhledem a zajímavými informacemi o vesnici, vinařství a blízkém okolí.) a třetí je v Hustopečích (Naučná stezka Masaryk a Hustopeče. Stezka má 6 zastavení, kde jsou také informační tabule s obrázky s doplňujícím textem) (z webových stránek města Hustopeče 2011).

47

Vinné sklepy a vinařství Do této kategorie byla zařazena návštěva vinných sklípků, vinařů, vinoték, vináren, apod. Tyto činnosti slouží k zábavné formě strávení volného času. Dle zákona č. 321/2004 bylo změněno rozdělení vinařských regionů v celé ČR na dvě oblasti: Čechy a Morava. Ty se dále dělí na podoblasti. Čechy se dělí na Litoměřickou a Mělnickou a Morava se dělí na Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou. Celková výměra vinic v České republice je 16 708 ha (Český statistický úřad 2011), z toho Moravská oblast zahrnuje 96 % ploch vinic. Z celkové produkce vína na jižní Moravě je 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína. Zbylých 20 % ročníků přináší horší jakost (z webových stránek Vína z Moravy, vína z Čech 2011). Zkoumanému území patří 3 038 ha, což činí 18,18 % z celkové plochy vinic České republiky (Městská a obecní statistika 2011). V SO ORP Hustopeče se nachází dvě vinařské podoblasti: Velkopavlovická a Mikulovská. Do Mikulovské podoblasti náleží pouze tři obce ze zájmového území. Jsou to obce Popice, Pouzdřany a Strachotín, které jsou známé Ryzlinkem Rýnským, Tramínem a Pálavou. Celková plocha podoblasti činí 4 500 ha, z toho z toho je v SO ORP Hustopeče 345 ha (7,67 % celkové plochy Mikulovské podoblasti). Nejvíce pěstované odrůdy jsou Ryzlink vlašský, Chardonnay, Rulandské bílé, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké (z webové stránky Vína z Moravy, vína z Čech 2011). Do Velkopavlovické podoblasti patří zbylých 25 obcí. Rozloha vinic Velkopavlovické podoblasti činí 4 750 ha, z toho je 2 693 ha v SO ORP Hustopeče (tj. 56,69 % z celkové plochy této podoblasti), z čehož vyplývá, že zkoumané území je srdcem a tzv. centrem Velkopavlovické podoblasti (viz Obr.12). Tento kraj je zejména proslulý červeným vínem. Hlavní doménou jsou odrůdy Neuburské. Pěstuje se zde převážně Rulandské modré, Frankovka, Portugal modrý, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a André. Z bílých vín pak především Veltlínské zelené, Miller Thurgan, Tramín červený a Ryzlink vlašský (z webových stránek Mikroregion Hustopečsko 2011). Pěstování vinné révy, sbírání hroznů a následná produkce vína patří od nepaměti mezi největší tradice jižní Moravy, resp. Mikroregionu Hustopečsko. Sice moravská vína se nemohou kvantitativně srovnávat se světovými značkami, za to kvalitou je pomalu dohání a některé vzorky vín patří i do světové špičky. SO ORP Hustopeče se 48

svou polohou nachází v centru Moravské oblasti. V každé obci tohoto mikroregionu je mnoho vinařů, proto se zde nalézá řada vinných sklepů, tj. vinný sklípek při rodinném domě, samostatné ulice či dokonce samostatné části obcí, které mohou být vzdálené i několik desítek metrů od obce (např. v obci Bořetice se nachází ve vzdálenosti jeden km obecní část s názvem Svobodná republika Kraví Hora. SR Kraví Hora byla založena v roce 2000. Je to spolek místních vinařů, který tímto krokem pomohl zviditelnit a podpořit místní kulturu).

Obr. 12 Velkopavlovická podoblast (zdroj: z webových stránky Mikroregion Hustopečsko 2011) Díky tomuto faktu byla provedena analýza vinařů, kteří prodávají víno, nabízejí degustaci vína a nebo degustaci i se stravováním. Většina z nich nabízí tento druh pohoštění známým lidem či rodině. Proto se zaměříme především na vinaře nabízející služby široké veřejnosti. Kromě vinařů nabízí tyto služby i některé penziony, vinotéky a různé vinárny. Výběr byl proveden z internetových stránek Mikroregionu Hustopečsko,

49

Mikroregionu

Velkopavlovicko

a

obcích

SO

ORP

Hustopeče.

Dále

byly

zakomponovány znalosti a vlastní poznatky autora. Na území SO ORP Hustopeče se nachází celkem 115 vinařství a vinařů, kteří nabízí své víno volným prodejem nebo pořádají degustaci vína ve vlastních vinných sklípcích pro širší veřejnost. Tyto služby nenabízí pouze vinaři, ale také firmy, které provozují hotel, penzion či jiné ubytovací zařízení. Například Hotel Rustikal v Hustopečích, který vedle vinného sklepa má i vinotéku s archivním sklepem a jednu vinárnu. Podle počtu vinařství a vinařů nabízející tyto služby, byly obce rozděleny na čtyři skupiny: 1. Obce vysokou koncentrací vinařství a vinných sklepů. Zde se nalézají obce, ve kterých 10 a více vinařství a více sklepů 2. Obce se střední koncentrací vinařství a vinných sklepů. V této kategorii jsou obce, kde se nachází čtyři až devět vinařství a vinných sklepů 3. Obce s malou koncentrací vinařství a vinných sklepů. Zde jsou obce s jedním až třemi vinařstvími a vinných sklepů 4.

Obec bez vinařství a vinných sklepů pro širší veřejnost Do první kategorie jsou zařazeny čtyři obce. Jedná se o obce Bořetice,

Hustopeče, Kobylí a Velké Pavlovice. Největší počet je ve Velkých Pavlovicích, tj. 28 vinařství a vinařů, kteří uspořádávají degustaci vín. Mezi nejznámějšími distributory vína patří firmy Pavlovín, spol. s. r. o, Vinium, a.s. a CH.C. André, Šlechtitelská stanice vinařská, a.s. Dále jsou zde střední a malý vinaři. Druhou obcí jsou Bořetice s 21 vinařstvími a vinnými sklepy. Zde se jedná o střední a malé vinaře. Vyzdvihnout se může Vinařství Springer, Vinařství Stapleton & Springer a Rodinné vinařství Pod horou. Dalších 19 vinařů se nachází v Hustopečích, kde jsou většinou střední a malý vinaři. V Hustopečích se nachází Stálá vinařská expozice vína v renovovaných sklepních prostorech historického renesančního domu „U Synků“ z roku 1579. Stálá vinařská expozice byla slavnostně zahájena v roce 2003. Poslední obcí je Kobylí, kde se nachází 12 vinařství a vinařů. V Kobylí sídlí firma Patria Kobylí, a.s., která patří mezi větší firmy distribuující víno. Do druhé skupiny náleží čtyři obce (Vrbice, Němčičky, Popice a Kurdějov). V obci Vrbice je sedm vinařství určené pro širší veřejnost (např. Syfany Spol., s r. o. a Mitosa, s r. o.). V Němčičkách je šest vinařství. Za zmínku stojí Slovácký sklep a 50

Vinařský dům. V obcích Popice a Kurdějov je po čtyřech vinařstvích a vinných sklepech. V Kurdějově jsou dvě vinařství malého charakteru, jeden vinný sklep je obecní i s vinotékou a jeden sklep patří Hotelu Tenis, kde je také i vinotéka. Do třetí kategorie spadá 10 obcí (Boleradice, Velké Němčice, Šitbořice, Uherčice, Klobouky u Brna, Starovice, Kašnice, Horní Bojanovice, Pouzdřany a Krumvíř). Po jednom vinném sklepě/vinařství je v obcích Velké Němčice, Uherčice, Starovice, Kašnice a Klobouky u Brna, kde se nachází firma B - NATUR spol., s.r.o. Dvě vinařství jsou v obcích Boleradice, Šitbořice, Horní Bojanovice a Pouzdřany, kde se nachází firma Kolby, a.s. Poslední obcí v této skupině je obec Krumvíř, kde se nachází tři vinařství/vinné sklepy. V Krumvíři sídlí firma Vinařství Josef Valihrach, s. r.o. 8 , která má vinný sklepa i s vinotékou na Kašnici. V roce 2009 pan Valihrach získal cenu Vinař roku 2009 a rok později tento úspěch zopakoval. Do poslední skupiny je zařazeno 10 obcí. Jsou to tyto obce: Borkovany, Brumovice, Diváky, Morkůvky, Nikolčice, Starovičky, Šakvice, Velké Hostěrádky, Strachotín a Křepice. Vedle vinných sklepů se ve zkoumaném území nachází dva typy zařízení, které nabízí k pohoštění nebo prodeji různé druhy vín od různých vinařů. V prvním typem jsou vinotéky. V SO ORP Hustopeče se nalézá 12 vinoték, z toho je devět s vinným sklepem (jsou započítány do předchozího zkoumání) a tři vinotéky jsou bez vinného sklepa (Horní Bojanovice, Hustopeče – Vinotéka 2006, kde se nachází mnoho vzorků od 50-ti různých vinařů a Velké Pavlovice – Vinotéka turistického informačního centra). Vinotéky s vinným sklepem jsou v Bořeticích (AB Vinný sklípek Kraví Hora), Kurdějově (Hotel Tenis, Obecní Vinotéka), Hustopečích (Hotel Rustikal, Dům „U Synků“, Kobylí (Patria, a.s., Expozice vinařství s vinotékou a vinným sklepem), Šitbořicích (Sklep Maryša) a obci Kašnice (Vinotéka Valihrach). Druhým typem jsou vinárny. Celkem se je zde devět vináren, z toho pět bez vinných sklepů a čtyři s vinným sklepem (dvě v Hustopečích, dvě v Bořeticích, dvě ve Velkých Pavlovicích, jedna v Pouzdřanech, Šitbořicích a ve Velkých Němčících).

8

Pan Valihrach patří v poslední době mezi nejznámější a nejlepší vinaře v České republice. Jeho vína vyhrávají zlaté medaile jak doma tak i v zahraničí (např. ve Francii a Bruselu). Největším zahraničním úspěchem je bezpochyby zlatá medaile a celkově třetí místo z téměř tisíce vzorků na světové soutěži Chardonnay-du-Monde 2011. Poctou pro jeho vína je také podávání při oficiálních návštěvách, například: Hillary Clintonové, prince Charlese nebo japonského císaře Akihita (z www stránek: Vinařství Josef Valihrach).

51

Rozhledny V SO ORP Hustopeče jsou čtyři rozhledny, které jsou napojeny na turistické trasy či cyklostezky: 

Starovičky – vyhlídková plošina vybudována 1 km severně od obce. Plošina je ve výšce 3 m nad zemí. Celý objekt je vysoký 7 m.



Boleradice – rozhledna Nedákov stojí v nadmořské výšce 368 m. Vysoká je 26 m a byla postavena v roce 2009. Z rozhledny se nabízí výhled na Brno, Drahanskou vrchovinu, Pálavu, Nové mlýny i dokonce Alpy.



Velké Pavlovice – rozhledna Slunečná je vysoká 18,6 m a vyhlídka je ve výšce 15 m. Byla postavena v roce 2009 a je součástí turistického areálu s typickými jihomoravskými sklípky, kde se nachází občerstvení a suvenýry. TA 9 se rozkládá ve výšce 225 m n. m. na východní straně města.



Bořetice – vybudována v roce 2006 nad Kraví horou v nadmořské výšce 272 m. Je 12 m vysoká (Propagační materiál TIC Hustopeče).

Turistické informační centra Podle Páskové a Zelenky (2002) turistické informační centrum je účelové zařízení poskytující informace a případně i služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů, včetně postupně realizovaných rezervací služeb cestovního ruchu s využitím informační techniky. Na území SO ORP Hustopeče se nalézají 3 Turistická informační centra (dále pak TIC). První v Hustopečích na Dukelském náměstí, druhé ve Velkých Pavlovicích na ulici Hlavní a poslední v Kloboukách u Brna v budově radnice na náměstí Míru. TIC poskytují následující služby a informace: -informace o dopravních spojích (vlaky, autobusy) - prodej pohledů, známek, map, knih a upomínkových předmětů, týkajících se mikroregionu a hlavně Hustopečí - prodej Turistické známky No. 794 MĚSTO HUSTOPEČE - prodej Turistické známky No. 632 MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE - prodej Turistické známky No. 1684 Rozhledna Slunečná Velké Pavlovice - prodej turistického suvenýru Modré Hory - prodej Turistické vizitky Slunečná 225m No. 646 9

TA – turistický areál

52

- prodej dřevěných pohlednic - prodej Turistického deníku - prodej vstupenek na kulturní, sportovní a společenské akce - nabídka ubytování, restauračních zařízení - bezplatné (verbální a písemné) poskytování informací návštěvníkům a turistům, - informace o památkách, zajímavostech kraje, sportovním vyžití, přírodních lokalitách vinařských cyklistických stezkách - informace o městě Hustopeče, mikroregionu Hustopečsko, o městě Velké Pavlovice a DSO Modré Hory - informace o vinařství v regionu - přehled kulturních, společenských a sportovních akcí - program letního kina a kina ve Velkých Pavlovicích - propagační materiály, letáky - provoz vinotéky – Slovácký vinný sklípek

53

5

ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Na základě získání informací na straně poptávky bylo provedeno dotazníkové

šetření pro návštěvníky Mikroregionu Hustopečsko. Toto šetření bylo provedeno od prosince 2010 do března 2011, tedy v zimním období. Cílem bylo analyzovat právě poptávku v tomto ročním období, kdy mikroregion navštěvuje méně lidí než v letním období. V dotazníkovém šetření se ptám na důvod návštěvy, typ ubytování, charakter stravovaní, vybavenost mikroregionu, atd. 5.1 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA

Obr. 13 Podíl návštěvníků SO ORP Hustopeče podle krajů České republiky v roce 2011 Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 100 návštěvníků, z toho bylo 52 mužů a 48 žen. Na obr. č. 13 můžeme pozorovat zajímavý fakt, že s rostoucí vzdáleností od ORP Hustopeče klesá počet návštěvníků. Výjimkou je hlavní město Praha, odkud bylo 9 % respondentů. Ostatní české kraje měli zastoupení pod 5 %. Dokonce z Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje nebyli žádní dotazovaní. Největší

54

zastoupení měl Jihomoravský kraj, tedy celkem 25 %. Na druhém místě s velkým odskokem byl Olomoucký kraj s 12 %, dále následovaly kraje Vysočina a Pardubický s 11 %. Ve věkové kategorii převládali respondenti ve druhém intervalu (19–35 let). Zde bylo celkem 51 dotázaných. Ve věkové kategorii 36–50 let bylo 31 respondentů. Nejméně pak bylo ve věk. Kategorii 65 a více (2 dotázaní) a v kategorii 14–18 let, kde byli tři. U žen jasně převyšoval druhý interval. Zde bylo celkem 58 % dotázaných žen. 25 % žen bylo ve věkové kategorii 36–50. U mužů mírně převyšoval druhý interval nad třetím. Ve druhém bylo 44 % a ve třetím 36 % dotázaných mužů (viz obr. 14).

30

počet respondentů

25 20 muži

15

ženy

10 5 0 14-18

19-35

36-50

51-65

65 a více

Obr. 14 Věkové složení návštěvníků podle pohlaví v SO ORP Hustopeče v roce 2011

5.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

1. Otázka: Už jste někdy navštívil(a) Mikroregion Hustopečsko?

V této otázce respondent odpovídá, zda je v mikroregionu poprvé nebo již v minulosti tuto oblast navštívil, případně kolikrát.

55

26% 36%

38%

a) ne, jsem zde poprvé b) ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát c) ano, byl(a) jsem zde vícekrát

Obr. 15 Podíl respondentů podle počtu návštěv Mikroregionu Hustopečsko v roce 2011 Z grafu je patrné, že 38 % z dotázaných už jednou až 3krát mikroregion navštívilo. Zajímavé je, že poměrně velké procento lidí (36%) navštívilo mikroregion poprvé v životě. Přibližně jedna čtvrtina lidí (26 %) tento mikroregion zná a pravidelně jej navštěvuje. Většinou se jedná o tradiční folklórní akce či jiné kulturní akce spojené s návštěvou vinných sklepů. 2. Otázka: Jaká je délka Vašeho pobytu v mikroregionu? Cílem této otázky bylo analyzovat konkrétní délku pobytu návštěvníka. Zjišťoval jsem, zda se návštěvník zdržuje v mikroregionu pouze na jeden den bez noclehu či je ubytován na jednu nebo 2 noci (např. víkendový pobyt), popř. je jeho návštěva trvalejšího charakteru (např. týdenní pobyt). 18%

19%

jednodenní - bez noclehu 1 až 2 noclehy (např. víkendový pobyt) 3 až 7 noclehů (např. týdenní pobyt)

63%

Obr. 16 Podíl návštěvníků Mikroregionu Hustopečsko podle délky pobytu v roce 2011

56

Skoro dvě třetiny (63 %) respondentů navštívilo SO ORP Hustopeče v zimním období pouze na jednu nebo dvě noci. Tato délka ubytování odpovídá víkendovým návštěvám vinných sklípků s následnou degustací vína, využívání wellness služeb či romantickým víkendům pro dva. Zbylé dvě možnosti zakroužkoval zhruba stejný počet návštěvníků. 19 % respondentů navštívilo mikroregion na delší dobu než je víkendový pobyt, a zbylých 18 % dotázaných zde pobývalo pouze jeden den bez noclehu. Příčinou tohoto jevu byl zřejmě fakt, že část výzkumu byla provedena v terénu na sjezdovém svahu v Němčičkách nebo při Masopustu v Hustopečích. 3. Otázka: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v Mikroregionu Hustopečsko? Touto otázkou byla analyzována celková útrata jedné osoby za den. Respondent se snažil odhadem zjistit, kolik stojí jeho pobyt v mikroregionu. Do odhadů jsou zahrnuty veškeré náklady včetně dopravy, ubytování, zábavy, stravování, nákupů, apod. Tyto odhady byly rozděleny do pěti skupin, které jsou uvedeny v obr. 17.

18%

3%

16% do 200 Kč 201 až 500 Kč 501 až 1000 Kč 1001 až 2000 Kč 2001 a více 30%

33%

Obr. 17 Podíl návštěvníků Mikroregionu Hustopečsko podle útraty v roce 2011 Podle obr. 17 se vychází z faktu, že návštěvníci, kteří dojíždí do SO ORP Hustopeče v zimním období, utratí nemalé částky. Nejvíc respondentů (33 %) uvedlo, že jejich útrata se pohybuje mezi 1001 a 2000 Kč. Dalších 30 % lidí utratí v SO ORP 501 až 1000 Kč za den. Pouze 19 % návštěvníků uvedlo útratu do 500 Kč za den. Tento fakt se týká návštěvníků, kteří se zdržují na daném místě pouze pár hodin (návštěva

57

Masopustu a sjezdovky) a nevyužívají veškeré služby. Celkem 81 % návštěvníků má útratu nad 501 Kč za den, z toho 51 % nad 1001 Kč, což má samozřejmě pozitivní vliv na místní služby. 4. Otázka: S kým jste sem přijel(a)? Na základě této otázky se zjistilo, zda respondent přijel do SO ORP sám nebo s doprovodem (ať už se jedná o výlet s jedním partnerem, s přáteli nebo celou rodinou i s dětmi). 16%

9%

sám/sama s partnerem/partnerkou, manželem/manželkou s přáteli 42%

s rodinou (dětmi)

33%

Obr. 18 Podíl návštěvníků s doprovodem/bez doprovodu v SO ORP Hustopeče v roce 2011 Celkem 91 % návštěvníků přijelo do mikroregionu s doprovodem. Z toho 42 % zde pobývalo s partnerem/partnerkou nebo manželem/manželkou. Většinou se jednalo o víkendové romantické pobyty. Jedna třetina přijela do zkoumaného území za zábavou s přáteli a 16 % zde trávilo dovolenou s rodinou a dětmi. Pouze 9 % dotázaných zde trávilo čas bez jakéhokoliv doprovodu (sjezdovka, masopust). 5. Otázka: Jaké jsou důvody Vaší návštěvy Mikroregionu Hustopečsko? Cílem této otázky bylo zjistit, za jakým účelem přicestovali návštěvníci SO ORP Hustopeče do tohoto mikroregionu (respondent mohl vybrat i více důvodů). Zda- li jsou zde za poznáním, zábavou, relaxací, pracovně nebo sportovně. U této otázky měli na výběr celkem 19 důvodů (u posledního důvodu mohl respondent napsat jakýkoliv jiný

58

důvod, který nebyl v nabídce). Celkem bylo zakroužkováno 197 možností od 100 respondentů. Číslo 197 bylo tedy použito jako 100 %.

a b c

0,00 2,54

3,05

6,09

5,08

0,51

d

4,57

e f

27,92

6,09

g h i j k

5,08 2,54

l m

6,09 3,55 1,52

5,58

6,09

7,11

0,00

6,60

n o p q r s

Obr. 19 Důvody návštěvy respondentů v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2011 10 Z 19-ti důvodů bylo dotazovanými vybráno 17 (nebyla vybrána pouze rekreace u vody vodními sporty a religiózní turistika). Z obr. 17 je patrné, že nejčastější důvody návštěvy v zimním období byly návštěvy vinných sklepů (skoro 28 % hlasů). Na druhé pozici bylo lyžování, které vyplnilo 7 % respondentů. Vinnou stezku navštívilo 6,6 % dotazovaných. Po 6,1 % respondentů dojelo do SO ORP za wellness pobyty, pěší turistikou, folklórními slavnostmi a zážitkovou turistikou (např. romanticky strávený víkend). 5,6 % dotazovaných přijelo strávit pobyt na venkově. Dalších 5 % turistů mělo za důvod kongresovou turistiku (firemní školení, apod.), ten samý podíl navštívilo známé či příbuzné, 4,5 % navštívilo kulturně historické památky, 3,5 % přijelo za cykloturistikou. U zbylých důvodů bylo nepatrné zastoupení. U složky jiné jeden respondent uvedl tenis. 10

Vysvětlivky: a) návštěva kulturně historických památek, b) návštěva vinných sklepů, c) vinná stezka, d) rekreace u vody a vodní sporty, e) zimní sporty (lyžování), f) wellness pobyty, g) pobyty na venkově, h) chalupaření, i) cykloturistika, j) pěší turistika, k) rybaření, l) kongresová turistika, m) zážitková turistika (romantický víkend), n) religiózní turistika (poutě, apod.), o) bobová dráha, p) místní rozhledny, q) návštěva známých či příbuzných, r) folklórní slavnosti (košt vín, hody, plesy, apod. ), s) jiné (tenis)

59

6. Otázka: V jakém typu ubytovacím zařízení bydlíte? Tato otázka byla hodně ovlivněna fakty, že zimní období je chudé na turisty v Mikroregionu Hustopečsko a většina z těchto návštěvníků si právě vybírá luxusnější hotely a penziony. Pouze v malé míře se ubytovávají v menších penzionech, apartmánech, v soukromí, turistických ubytovnách, atd. Dalším faktem bylo vyplňování dotazníku přímo v terénu (sjezdovka Němčičky či Masopust v Hustopečích).

18% 32% 4%

hotel penzion turistická ubytovna chata/chalupa ubytování v soukromí

7%

jiné ubytovací zařízení

3%

bez noclehu

7% 29%

Obr. 20 Podíl ubytovaných podle ubytovacích zařízení v SO ORP Hustopeče v roce 2011 Z obr. 20 zle usoudit, že podíly hotelů a penzionů jsou přibližně na stejné úrovni. Hotel navštívilo 32 % respondentů a penzion 3 % méně. Dohromady to dělá skoro dvě třetiny dotázaných. Velké zastoupení dotazovaných měla jednodenní návštěva (18 %), tj. bez noclehu. Zbylá jedna pětina účastníků bydlela v turistické ubytovně, chalupě, ubytování v soukromí či jiném nespecifikovaném ubytovacím zařízení. 11 7. Otázka: Jaký je charakter stravování během Vašeho pobytu? Úkolem bylo zjistit, jakým způsobem se návštěvníci SO ORP Hustopeče stravují. Zda-li stravují pomocí penze nebo polopenze v daném ubytovacím zařízení 11

Respondent neuvedl typ ubytovacího zařízení

60

nebo se stravují v restauracích, ať už v restauraci v ubytovacím zařízení, kde jsou ubytováni, nebo v samotné restauraci. Další možný způsob je, že si turisti sami vaří nebo střídají charakter stravování.

23%

35%

polopenze, penze v ubytovacím zařízení vaříme si 9%

stravujeme se v restauraci střídáme charakter stravování

33%

Obr. 21 Podíl ve stravování návštěvníků SO ORP Hustopeče v roce 2011 Bylo zjištěno, že 91 % respondentů se stravuje v různých stravovacích zařízení. Zbylých 9 % si vaří samo. Tento fakt je výborný pro místní ekonomiku a pro rozvoj a udržení cestovního ruchu v daním území, protože stravování patří mezi nejdůležitější příjmy z cestovního ruchu. Z celkového počtu více jak jedna třetina dotázaných střídá charakter stravování. 12 Další třetina respondentů se stravuje pouze v restauracích. Posledních 23 % využívá penzi v ubytovacích zařízení. 8. Otázka: Jak celkově hodnotíte kvalitu služeb poskytovaných v Mikroregionu Hustopečsko? Návštěvníci touto otázkou hodnotili kvalitu služeb poskytovaných v daném mikroregionu. Na výběr bylo 8 služeb (ubytování, stravování, pro motoristy, pro lyžaře, pro cyklisty, úroveň personálu, péče o čistotu a cenová úroveň). Forma hodnocení byla rozdělena do 5-ti kategorií (vyhovující, spíše vyhovující, spíše nevyhovující, nevyhovující a neumím posoudit).

12

Polopenze + sami si vaří, polopenze + stravování v restauraci, sami si vaří + stravování v restauraci

61

100% 90% 80% 70%

nemumí posoudit

60%

zcela nevyhovující

50%

převážně nevyhovující

40%

spíše vyhovující

30%

naprosto vyhovující

20% 10% 0%

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

Obr. 22 Hodnocení služeb poskytovaných v Mikroregionu Hustopečsko 13 Respondenti s převážnou většinou hodnotili tyto služby kladně. Nejvíce kladných odpovědí bylo u stravovacích zařízení (přes 80 %). Kolem 70 % kladných odpovědí hodnotili ubytovací zařízení, úroveň personálu, péče o čistotu a pořádek a cenovou úroveň. Hůře dopadly služby pro motoristy. Celkem ¼ dotázaných považuje tyto služby za nevyhovující, dalších zhruba 30 % neumělo tuto službu posoudit. Co se týče úrovně služeb pro cyklisty, 26 % respondentů je hodnotí pozitivně, 10 % negativně a zbytek se nevyjádřil, resp. tyto služby neumí posoudit. Služby pro lyžaře hodnotí jedna čtvrtina dotázaných negativně a 14 pozitivně. Zbytek se k této službě nevyjádřil. 9. Otázka: Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto mikroregionu? Cílem otázky bylo hodnotit rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích kapacit, rozsah a kvalitu dopravní infrastruktury, dostupnost do regionu hromadnou dopravou, vybavení pro sportovní aktivity a atrakcemi pro děti, nákupní možnosti a příležitosti pro zábavu a společenské využití. Stejně jako v předchozí otázce se hodnocení rozděluje na 5 kategorií.

13

Vysvětlivky: a) ubytovací zařízení, b) stravovací zařízení, c) služby pro motoristy, d) služby pro cykloturisty, e) služby pro lyžaře, f) úroveň personálu ve službách cestovního ruchu, g) péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC), h) cenová úroveň služeb

62

100% 90% 80% 70%

nemumí posoudit

60%

zcela nevyhovující

50%

převážně nevyhovující

40%

spíše vyhovující

30%

naprosto vyhovující

20% 10% 0%

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

Obr. 23 Hodnocení infrastruktury a vybavenosti tohoto mikroregionu 14 Pozitivně hodnotili návštěvníci rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích zařízení (celkem ¾ dotázaných). Dále hodnotili kladně, ne v takové míře jako první dvě služby, i společenské využití a zábavu (51 % ku 30 %) a vybavení regionu sportovními aktivitami ( 51 % ku 17 %), zbytek respondentů se nevyjádřilo, resp. neumělo posoudit. Menší převahu mělo pozitivní hodnocení rozsahu a kvality dopravní infrastruktury, 53 % dotázaných vyhovuje dopravní infrastruktura a 42 % nevyhovuje. Ostatní tři služby byly hodnoceny spíše negativně. Dostupnost mikroregionu hromadnou dopravou volilo pozitivně 22 %, negativně 28 % a zbytek se nevyjádřil. Nákupní možnosti byly v poměru pozitivní/ negativní 37 ku 43 %. Co se týče vybavenosti atrakcemi pro děti, 21 % respondentů hodnotilo pozitivně, 30 negativně a zbytek se nevyjádřil, resp. nemohl posoudit. 10. Otázka: Jak jste se o tomto místě dozvěděl(a)? Tato otázka analyzuje z jakého zdroje respondent získal prvotní informace o tomto mikroregionu nebo primární doporučení, které mají za následek jeho příjezd. Návštěvník měl na výběr z těchto možností: internet, od známých, cestovní kancelář, televize, rádio a jiné, kde mohl napsat jakýkoliv jiný zdroj informací.

14

a) rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit, b) rozsah a dostupnost stravovacích kapacit, c) rozsah a kvalita dopravní infrastruktury (silnice, parkoviště), d) dostupnost regionu hromadnou dopravou, e) vybavení regionu pro sportovní aktivity, f) nákupní možnosti, g) příležitosti pro zábavu a společenské využití, h) vybavenost regionu atrakcemi pro děti

63

2%

5%

3%

1%

37%

internet od známých cestovní kancelář televize, rádio jiné nevyplnil(a)

52%

Obr. 24 Jak jste se o tomto místě dozvěděl(a)? Více jak 50 % návštěvníků získalo své prvotní informace od známých. 37 % respondentů použilo jako primární zdroj informací internet. Další kategorie jsou takřka zanedbatelné. V kategorii jiné uvedlo 4 % dotázaných rodinu a jedno procento mapu. Zmíníme ještě cestovní kancelář, z které použilo informace pouze jedno procento! Tento nezanedbatelný fakt ukázal slabinu mikroregionu a do budoucna by se na tento problém měli zástupci Mikroregionu Hustopečsko zaměřit. 11. Otázka: Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? Úkolem otázky bylo zhodnotit celkovou péči o rozvoj cestovního ruchu v poskytování (na obrázku bod a) informací o mikroregionu, (b) místní orientační značení (směrovky, tabule), (c) v památkách a turistických atraktivit, (d) v životním prostředí, (e) v bezpečnosti návštěvníků, (f) v nabídce programů pro volný čas, (g) v drobném prodeji (občerstvení, suvenýry, stánky) a (h) v přátelskosti místních lidí k turistům. Hodnotí se stejně jako v otázkách 8 a 9.

64

100% 90% 80% 70%

nemumí posoudit

60%

zcela nevyhovující

50%

převážně nevyhovující

40%

spíše vyhovující

30%

naprosto vyhovující

20% 10% 0%

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

Obr. 25 Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v SO ORP Hustopeče v roce 2011 Velice kladně bylo hodnoceno přátelskost místních lidí k návštěvníkům, přesně 80 %, zatímco pouze 6 % mělo špatnou zkušenost s místními lidmi a zbytek se nevyjádřil. Kolem 50 % hodnotili pozitivně poskytování informací o mikroregionu a místní orientační značení. Zbylé služby hodnotili kladně od 35 % do 40 % (viz Obr. 22). Záporně nejvíce hodnotili drobný prodej (33 %), nabídku programů pro volný čas (27 %), místní orientační značení (26 %) a poskytování informací o mikroregionu (25 %). Přes 50 % respondentů se nevyjádřilo, resp. neumělo posoudit, u péče o památky a turistické atraktivity, o životní prostředí a o bezpečnost návštěvníků.

12. Otázka: Využil(a) jste pro získání nových informací o mikroregionu některé z uvedených informačních zdrojů? Zde jsme se pokusili analyzovat, zda návštěvníci během svého pobytu získávají další informace o mikroregionu. Jestli ano, tak jaký zdroj informací použili. Na výběr měli z těchto zdrojů: (na obrázku bod a) Turistická informační centra, (b) cestovní kanceláře a agentury, (c) média – tisk, rozhlas, televize, (d) propagační materiály, prospekty a průvodce, (e) internet, (f) informace od personálu ve službách, (g) informace od příbuzných či známých. Respondenti mohli zaškrtnout i více možností.

65

100% 90% 80% 70% 60%

ne

50%

částnečně

40%

ano

30% 20% 10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

Obr. 26 Získávání nových informací při návštěvě SO ORP Hustopeče Nejvíce informací získávali návštěvníci od známých či příbuzných a z internetu (skoro 50 %). Téměř 25 % získali z propagačních materiálů, prospektů a průvodců a z informací od personálu ve službách. 15 % získali z turistického informačního centra. Cestovní kanceláře a agentury a média turisté téměř nevyužili k získání nových informací o mikroregionu. Nejvíce využívali k získání informací, buď částečně nebo úplně, body D, E, F a G. 15 13. Otázka: Uvažujete, že se do mikroregionu jako turista (návštěvník) ještě vrátíte? Zde jsem chtěl zjistit, zda návštěvník je k mikroregionu loajální a plánuje, že by se sem někdy vrátil, nebo raději už by do mikroregionu nikdy nejel. Jestli je turista loajální, v průzkumu lze zjistit i přibližnou dobu, za kterou plánuje návrat do SO ORP Hustopeče.

15

D – propagační materiály, prospekty, průvodce, E – internet, F – Informace od personálu ve službách, G – informace od známých či příbuzných

66

4%

13%

33%

2%

ano, brzké době do půl roku ano, někdy později ne nevím, nedokážu říci nevyplnil(a) 48%

Obr. 27 Podíl loajality návštěvníků vzhledem SO ORP Hustopeče Turisti, kteří navštívili SO ORP Hustopeče v zimním období, jsou velmi loajální a více jak 80 % respondentů by se do mikroregionu znova vrátili. Z toho 41 % by uvítalo návrat v brzké době do půl roku a zbylých 59 % uvažuje o návratu v pozdější době. Pouze 2 % dotázaných neuvažuje o návratu a 13 % neví, resp. nedokáže říci, jestli se do SO ORP někdy podívají. Zbylé 4 % dotazovaných tuto otázku nevyplnilo. 14. Otázka: Co si myslíte, ve kterém z uvedených potenciálů, by mikroregionu mohl vynikat a přednostně se orientovat na jeho propagaci? Cílem otázky bylo, aby respondent navrhl náměty, kterými by mikroregionu mohl vynikat. Zda- li jsou to pobyty za poznáním, zábavou, relaxací, pracovní nebo sportovní pobyty. U této otázky měli na výběr z 19-ti návrhů. Poslední návrh měli dotázaní vyplnit, pokud se jim z výše uvedených návrhů žádný nezamlouvá. Tato možnost nebyla vyplněna. Každý respondent mohl vybrat i více návrhů naráz. Celkem bylo 462 návrhů.

67

a) b) c)

4,33 1,08

d)

4,33

11,69

e)

16,88

2,16 1,52 3,46

f) g) h) i)

1,08

j) k)

2,60

l)

8,23 12,34

0,87

3,90

6,93

3,46

2,60

m)

12,55

n) o) p) q) r)

Obr. 26 Návrhy respondentů pro lepší propagaci SO ORP Hustopeče 16 Z výzkumu vyplývá, že největší potenciál z hlediska návštěvníků může být v návštěvách vinných sklípků (celkem tato položka dostala 16,88 % hlasů). Na dalších třech místech je zhruba čtyřprocentní propad. I přes tento pokles to značí docela velký zájem o tyto důvody k návštěvě SO ORP. Jedná se o vinnou stezku s 12,55 % hlasů, cykloturistiku s 12,34 % hlasů a o folklórní slavnosti, jako jsou např. košty vín, plesy, hody, atd., s 11.69 % hlasů. I wellness pobyty (6,93 %) a pěší turistika (8,13 %) mají v budoucnu potenciál z řad návštěvníků. Ostatní navrhované položky mají pod 5 % hlasů (zhruba pod 25 hlasů). Připomenout můžeme pouze návštěvu kulturně historických památek (4,33 %) a rozhledny (4,33 %). Nejhůře na tom je chalupaření se 0,87 % hlasů, kongresová turistika s 1,08 % hlasů a návštěva známých a příbuzných s 1,08 % hlasů. 15. Otázka: Co vám v Mikroregionu Hustopečsko nejvíce schází, co Vám vadí? Celkem ze 100 respondentů odpovědělo na tuto otázku pouze 13 dotazovaných. Z toho 9 mužů a 4 ženy. 3 z devíti mužů chybí směrové tabule nebo lepší orientace 16

a) návštěva kulturně historických památek, b) návštěva vinných sklípků, c) vinná stezka, d) rekreace u vody a vodní sporty, e) zimní sporty (lyžování), f) wellness pobyty, g) pobyty na venkově, h) chalupaření, i) cykloturistika, j) pěší turistika, k) rybaření, l) kongresová turistika, m) zážitková turistika (romantický víkend), n) religiózní turistika (poutě, apod.), o) bobová dráha, p) místní rozhledny, q) návštěva známých či příbuzných, r) folklórní slavnosti (košt vín, hody, plesy, apod.)

68

v regionu. Dalším dvěma vadí dopravní dostupnost (MHD i vlastním autem), jednomu vadí špatně udržované vozovky, kterých je v SO ORP bohužel opravdu dostatek. Další připomínky jsou například: rezervy v kvalitě služeb, schází větší propagace mikroregionu (např. Kraví hora) nebo častější pořádání folklórních či tradičních akcí (např. otevírání vinných sklepů, apod.). U žen byly napsány tyto nedostatky: špatná dostupnost MHD (víkendové spojení), chybí směrové či orientační tabule, nečistota a nepořádek.

69

6

SWOT ANALÝZA SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního vyhodnocení zájmové

oblasti. V této diplomové práci se jedná pouze o potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v SO ORP Hustopeče. Tato analýza se zakládá na klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, týkajících se rozvoje cestovního ruchu. Tyto faktory rozdělujeme do čtyř základních skupin. Jsou to faktory, které vyjadřují SILNÉ (v angličtině STRENGTHS) a SLABÉ (WEAKNESSES) stránky, PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITIES) a HROZBY (THREATS). Jedná se o vzájemnou interakci silných a slabých stránek vůči příležitostem a hrozbám.

70

SWOT ANALÝZA – CESTOVNÍ RUCH Silné stránky 

místa v okolí



pořádání

kulturně

Slabé stránky 

–

společenských

nedostatečná

infrastruktura

pro

rozvoj

cykloturistika

a

sportovních akcí



propagace cestovního ruchu



městská informační centra



krátkodobý pobyt návštěvníků



rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu



kvalitativně nedostatečně diverzifikovaná



vinařská oblast



vysoká návratnost návštěvníků



špatné nákupní možnosti



vysoká loajalita k mikroregionu



nedostatečná spolupráce aktérů působících



oblast využívaná zejména pro turistiku,

nabídka služeb

v oblasti cestovního ruchu v okolí města 

sportovní využití, ale také k rekreaci

mírná

absence

místního

orientačního

značení a odpočinkových míst



rozsah a dostupnost ubytovacích zařízení



rozsah a dostupnost stravovacích zařízení



špatná navigace do regionu



čistota a pořádek



absence pestrých programů pro turisty



přátelskost místních lidí



absence komplexní o krajinu u rybníků i jinde



nedokončení územních úprav vodního díla Nové

Mlýny

III.

jako

plnohodnotné

rekreační oblasti (nejblíže městu Hustopeče) 

větší pozornost věnovat vodní nádrž Nové Mlýny III., více ji popularizovat pro zahraniční

turisty

(vybudovat

gastro

zařízení, úprava zeleně a pláží, starost o vodu ke koupání, rybolov) 

turistické aktivity jsou příliš směrovány k vinařství



omezený

počet

parkovacích

míst

restauračních zařízení



malá

podpora

místní

podnikatelů

v cestovním ruchu



stav památek a péče o ně



rozsah a kvalita dopravní infrastruktury (silnice, parkoviště)



dopravní dostupnost hromadnou dopravou (hlavně o víkendech)



nižší míra spokojenosti s cenovou úrovní služeb

71



malá

podpora

obcí

k

propagaci

mikroregionu



malý drobný prodej (občerstvení, stánky, suvenýry)



úpadek muzeí (Diváky a Brumovice)

Hrozby

Příležitosti 



silnější vnímání mikroregionu jako oblasti

pokračující trend krátkodobých návštěv mikroregionu

vhodné pro delší pobyt



aktivní komunikace široké nabídky aktivit



zvýšení zájmu o mikroregionu také u cílové skupiny rozvoj vinařské turistiky a cykloturistiky



rozmístění info tabulí a zvýšení propagace



rozmístění směrových tabulí v některých

zachování současné dopravní infrastruktury



malá nebo žádná podpora obcí k propagaci mikroregionu

rodin s dětmi – zvýšení návštěvnosti této







nezájem místních lidí k podporování muzeí



upadající zájem občanů o pořádaných kulturně-společenských akcí



nedostatek financí na rozvoj cestovního ruchu, na opravu památek, na podnikání

obcí





řešení dílčích nebo lokálních problémů

revitalizace přírodních lokalit



bezpečnost města a mikroregionu



výstavba nových turistických zařízení a



vandalství

atraktivit



malá



spolupráce aktérů v cestovním ruchu



zpracování,

udržování

a



rozšiřování

naučné stezky (Hustopeče, Boleradice a Němčičky)



místní rozhledny



obnova starých tradic a jejich využití v cestovním ruchu (šití krojů, malování kraslic, atd.)



udržování

folklórních

a

kulturních

slavností



bobová dráha (Němčičky)



vytvoření jednotného image



mandloňové slavnosti

k regionálnímu

projektování

aktivit

produktů cestovního ruchu



vůle

72

absence profesionální managementu

7

NÁVRHOVÁ ČÁST

7.1 NÁVRH V OBLASTI ORGANIZACE (PROMOTION) CESTOVNÍHO RUCHU VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP Hustopeče

Současná situace: Na území správního obvodu ORP Hustopeče zajišťují organizaci a propagaci tři Turistická informační centra (dále pak TIC), ve Velkých Pavlovicích, Hustopečích a v Kloboukách u Brna. TIC ve Velkých Pavlovicích je situováno ve středu města na ulici Hlavní. Je spravováno městem a slouží k propagaci města, Mikroregionu Hustopečsko a DSO 17 Modré hory. Pracují zde dva zaměstnanci plus jeden pomocný, který vykonává i službu v knihovně. TIC v Hustopečích se nachází v centru města na Dukelském náměstí. Je spravováno městem a slouží k propagaci města a Mikroregionu Hustopečsko. Jsou zde zaměstnány tří osoby plus jeden pomocník. TIC V Kloboukách u Brna se také nachází v centru města na náměstí Míru. Je podporováno městem, bohužel nefunguje v dostatečné míře. Pracuje zde pouze jedna osoba. Podle toho odpovídá kvalita nabízejících služeb turistům a také otevírací doba TIC 18 , která by měla být podle Jakubíkové (2009) minimálně pět dní v týdnu. Činnost pracovníků TIC (informace čerpány z webových stránek měst Velkých Pavlovic a Hustopečí):  zpracovávání internetových stránek města Velké Pavlovice a Mikroregionu Hustopečsko  sbírání a následné bezplatné (verbální i písemné) poskytování informací návštěvníkům i turistům  nákup a prodej propagačních materiálů (pohledů, známek, map, knih, letáků, předmětů, týkajících se mikroregionu, dřevěných pohlednic, turistických známek, suvenýrů, Turistického deníku)  informace o památkách, zajímavostech kraje, sportovní vyžití, přírodních lokalitách, vinařských cyklistických stezkách, naučných stezkách apod.  nabídka ubytovacích a restauračních zařízení 17

DSO – Dobrovolný svazek obcí Otevírací doba v Hustopečích (mimo sezónu: PO-PÁ 9:00-12:00, 13:00-16:15, v sezóně: PO-PÁ 9:0012:00, 13:00-18:00, SO-NE 10:00-17:00) a Velkých Pavlovicích (mimo sezónu: PO 7:30-11:00, 11:3016:00, ÚT-PÁ 7:30-11:00, 11:30-19:00, v sezóně PO,SO 7:30-11:00, 11:30-16:00, ÚT-PÁ 7:30-11:00, 11:30-19:00, NE 8:00-12:00) 18

73

 přehled kulturních, společenských a sportovních akcí (prodej vstupenek na tyto akce)  program kina a letního kina  volně dostupný přístup k internetu  informace o vinařství Návrhy: Marketingová komunikace je nejčastěji spojována s reklamou. Reklamu můžeme považovat za nejdůležitější součást propagace (anglickým ekvivalentem tohoto slova je termín promotion). Reklama je placená forma neosobní masové komunikace, prezentace myšlenek, výrobků a služeb. Mezi výhody reklamy patří tvorba dlouhodobé image produktu, oslovení širokého spektra geograficky rozptýlených zákazníků. Její nevýhodou je, že se jedná o jednosměrný způsob komunikace a že je spojena s vysokými náklady. K základním vlastnostem řadíme: pronikavost, zesílená působivost a neosobnost. Hlavní prostředky reklamy jsou: inzerce v tisku, TV a rozhlasové spoty, billboardy, tabule, vitríny, reklama na internetu, audiovizuální snímky. (Jakubíková 2009) Možností komunikace jsou také výstavy a veletrhy. Výstavy a veletrhy patří mezi nejstarší komunikační nástroje. Jsou místy, kde se výrobci a obchodníci (v našem případě mikroregiony a regiony) určité kategorie produktů nebo odvětví setkávají, aby jednali o obchodu, prezentovali a demonstrovali své výrobky, služby i jiné produkty, vyměnili si nápady a názory, navázali kontakty a také svou produkci prodávali nebo nakupovali. (De Pelsmacker a kol. 2003) Cíle účasti mikroregionu na veletrzích jsou například: nabídka a prodej produktů,

budování

vztahů,

sledování

konkurence,

tradice,

posílení

image

mikroregionu, informace o mikroregionu, nabídka služeb mikroregionu. (Jakubíková 2009) Další tvorbou k udržení cestovního ruchu je proces spolupráce. Za spolupráci lze považovat součinnost dvou i více subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu či na poskytování služeb s cestovním ruchem spojené. Pro úspěšné fungování CR je důležité vytvoření různých vazeb, kooperací a integrací mezi aktéry. Prioritou je, aby výsledky spolupráce uvnitř destinace vždy směřovaly ke klientům.

74

Aktivity:  Rozšířit počet zaměstnanců v TIC, aby bylo infocentrum samostatné a věnovalo se pouze provozu centra. Znovuobnovení Komise cestovního ruchu, která je spravována městem Hustopeče. Komise by se zabývala propagací a problematikou CR, tím by odlehčila pracovní vytíženosti zaměstnanců infocenter. Snaha osamostatnit propagaci mikroregionu a práci turistických informačních center.  Zlepšit a rozšířit TIC v Kloboukách u Brna za účelem podpory a propagace města a jeho okolí. Lepší spolupráce s okolními obcemi. Rozšířit počet zaměstnanců, aby TIC bylo schopno fungovat v sezóně každý den.  Návrh na zbudování menších infocenter ve větších obcích (Velké Němčice, Šitbořice a Kobylí) nebo turisticky zajímavých obcích mikroregionu (Bořetice, Vrbice a Němčičky), kde se nachází nejvíce návštěvníků.  Návrh na založení DSO „Kraj beze stínu“, za účelem zviditelnění dané části mikroregionu. Jednalo by se o tyto obce: Krumvíř, Klobouky u Brna, Brumovice, Morkůvky a Boleradice.  Snaha

o

lepší

propojení

a

spolupráci mikroregionu/TIC

s

organizacemi,

které podporují folklór a tradice v daných obcích (Spolek Pro muzeum v Krumvíři, Techsport Boleradice, atd.). Například: propojení internetových stránek Mikroregionu Hustopečsko a těchto spolků. Dále propojení webových stránek obcí a mikroregionu, hlavně ze strany obcí.  Návrh, aby každá obec měla povinně veškeré informace o CR a službách na webových stránkách nebo odkaz na mikroregion, město Hustopeče, server VýchodníMorava, CZECH TOURISM, kde tyto informace do jisté míry jsou.  Snaha o jednotnou „image“, šíření propagačních materiálů o mikroregionu po TIC v Jihomoravském a ostatních krajích.  Propojení turistických informačních center v mikroregionu s TIC v Brně.  Vytvořit reklamu pomocí mediálních výstupů (TV, rádia).  Propagace prostřednictvím cestovních kanceláří.  Vytvořit kampaň a propagovat mikroregion na veletrzích, výstavách, apod. Snaha se zviditelnit jak v ČR, tak i v zahraničí.  Udržení systému spolupráce mezi Mikroregionem Hustopečsko a Jihomoravským krajem.

75

 Spolupracovat s firmami a místními podnikateli v CR. Vzájemná spolupráce mezi aktéry. Pořádání konferencí a prezentačních akcí na téma cestovního ruchu v mikroregionu  Vytvoření filmu na propagaci mikroregionu. Měl by být krátký a výstižný. Například film rozdělit na čtyři díly (podle oblastí): Severozápad, Severovýchod, Jihozápad a Jihovýchod. Navázat na tištěného Průvodce mikroregionem I, II, III a IV. V každém dílu by měl být stručný popis všech obcí, které náleží dané oblasti. Dále popis všech přírodních, historických a kulturních památek, seznam stravovacích a ubytovacích zařízení, sportovního využití a i seznam vinařů, kteří nabízí posezení a degustaci vína ve vinném sklípku.  Zbudování billboardů mimo mikroregion se sloganem i logem mikroregionu (např. Navštivte Mikroregion Hustopečsko, kraj proslulý vínem a přátelskostí místních lidí!).  Zbudování uvítacích billboardů na příjezdu do mikroregionu s logem i sloganem (např. Vítá Vás Mikroregion Hustopečsko, kraj proslulý kvalitním vínem). Jen na frekventovanějších silnicích, tzn. dálnice D2, silnice II. třídy 380 (Brno – Hodonín), 381 (Pohořelice – Kyjov), 421 (Mikulov – Velké Pavlovice) a 425 (Brno – Břeclav).  Návrh na vybudování venkovních infokiosků 19 s virtuální prohlídkou v některých obcích. Zde by byli památky, zajímavosti, atd., které turista nemůže navštívit nebo si prohlédnout. Takové infokiosky by mohly sloužit i místo infocenter, která byla zmíněna v horní části textu. 7.2 NÁVRH NOVÝCH PRODUKTŮ V MIKROREGIONU Infrastruktura a atraktivity  Výstavba nových cyklostezek. Například cyklostezka (dále jen CS) Krajem beze stínu (obdoba Modrohorské cyklostezky). CS by byla součástí Mikroregionu Kraj beze stínu a vedla by po okruhu přes obce Krumvíř, Brumovice, Morkůvky, Boleradice a Klobouky u Brna. Její délka je navržena na cca 21 km s množstvím dobrovolných zajížděk do přírodních rezervací Louky pod Kumstátem, Hrádek, Velký Kuntínov a Roviny. Nachází se zde i Evropsky významné lokality Louky pod Kumstátem, Ochůzky – Nedákov, Kuntínov a Přední Kout. Na této trati turisté mohou navštívit v Krumvíři kostel sv. Bartoloměje, pomník obětem první světové války, přírodní 19

Infokiosek – počítač s dotykovým displejem nebo klávesnicí zabalený ve „skříni“. Je zhruba 180 cm vysoký.

76

rezervaci Louky pod Kumstátem a alej jedlých kaštanů, v Brumovicích Pamětní desku na rodném domě spisovatele dr. Jana Herbena a kostel sv. Antonína Paduánského, v Morkůvkách Muzeum generála nebe Františka Peřiny a přírodní rezervaci Hrádek, v Boleradicích naučnou stezku na Pasekách, přírodní rezervaci Velký Kuntínov, kostel sv. Jana křtitele a rozhlednu Nedákov a v Kloboukách u Brna kloboucký zámek, evangelický kostel, kostel sv. Vavřince, kapli sv. Barbory, dřevěný větrný mlýn a národopisné muzeum. V neposlední řadě se v každé obci nachází mnoho vinných sklepů. Prioritou cyklostezky je, že nepovede přes hlavní komunikaci (až na dva malé úseky mezi obcemi Morkůvky – Boleradice a Klobouky – Krumvíř. Následující návrh je takový, že cyklostezka může být obdobou cyklostezky krajem André, která by se pořádala jednou za rok nebo za dva při folklórních slavnostech Kraje beze stínu.  Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury.  Vybudování nových odpočinkových míst pro pěší turistiku i pro cykloturistiku.  Návrh na vytvoření Přírodního parku na katastrálních územích obcí Klobouky u Brna, Boleradice a Morkůvky (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Tento návrh zpracovala Ing. Huková (2008) ve své práci Ochrana krajinného rázu.  Vybudování odpovídajících parkovišť. Orientační značení  Zbudování informačních tabulí v každé obci s mapou obce a blízkého okolí s krátkým textem o obci samotné a zajímavostech (přírodní, kulturní, atd.), které se v dané obci nacházejí nebo zajímavosti, které může turista osobně navštívit. Tyto infotabule by obsahovaly i popisky veškerých služeb cestovního ruchu (plus kontakty na ně), které se nalézají v obci (ubytovací a stravovací zařízení, místní vinaři, sportovní areály či atrakce, dětské atrakce, atd.). V některých obcích se podobné mapy nachází, ale ne s veškerými informacemi.  Orientační dopravní značení pro automobily k vybraným cílům v mikroregionu, resp. v jednotlivých obcích.  Jednotné orientační značení k vybraným ubytovacím a stravovacím zařízením v jednotlivých obcích.  Rozcestníky pro pěší i cykloturistiku se směrovkami k hlavním kulturním i přírodním památkám a cílům umístěné na významných křižovatkách v obcích mikroregionu.

77

 Informace o GPS souřadnicích objektů (na internetových stránkách mikroregionu případně i v dalších informačních materiálech) pro možnost využití GPS navigačních systémů. Balíčky programů pro turisty mikroregionu V této části bude zaměřena pozornost na programy, kterými turisté mohou strávit volný čas v jednotlivých obcích Mikroregionu Hustopečsko. Programy budou orientovány na jednodenní nebo dvoudenní pobyt a jsou ovlivněny mnoha faktory, mezi které patří například atraktivita obce/města, přítomnost ubytovacích zařízení (plus jejich počet a celková kapacita), stravovacích zařízení (počet a celková kapacita), sportovních zařízení, kulturních i přírodních památek a pořádání kulturních i folklórních akcí. Programy se budou orientovat na tři cílové skupiny (senioři, rodiny s dětmi a mladé páry). Boleradice: Dopoledne  Procházka po naučné stezce na Pasekách aneb po stopách středověkého hradu pánů z Klobouk (12 stanovišť s informačními tabulemi). 

Stravování v restauraci U pážat.

Odpoledne  Pro seniory: procházka po obci s následnou prohlídkou kostela sv. Jana Křtitele, kaple sv. Rocha nebo rybaření na místním rybníce.  Pro mladé páry: romantická procházka po zalesněném údolí zvané „žleby“, návštěva přírodní rezervace Velký Kuntínov nebo výlet na rozhlednu Nedákov a nedaleký dřevěný větrný mlýn v Kloboukách u Brna.  Pro rodinu s dětmi: výlet na rozhlednu Nedákov a k přírodní rezervaci velký Kuntínov. Večer  Návštěva divadla, areálu vinných sklepů Tihelňa.  Ubytování v penzionu Starý vinohrad nebo v ubytovně Solaro. Borkovany  V obci se nenachází stravovací ani ubytovací zařízení.

78

Dopoledne  Návštěva expozice vyškrabovaných kraslic, kostela Nanebevzetí Panny Marie a prohlídka hřbitovní brány se zvonicí. Odpoledne  Rekreace nebo rybaření na místním rybníce.  Pěší túra na Veselou horu a výlet k přírodní rezervaci Visengrunty, která se nachází nedaleko Borkovan na katastrálním území obce Bošovice. Bořetice 1.den Dopoledne  Senioři: Procházka a prohlídka kulturních památek v obci (farní kostel sv. Anny, kaplička sv. Jana Nepomuckého), typický jihomoravský venkov.  Wellnes a tenis na hotelu Kraví hora.  Stravování: na výběr je z pěti zařízení. Odpoledne  Rodiny s dětmi: Pěší túra po vyznačené trase Modré hory nebo rekreace u vody.  Mladé páry: Cyklistický výlet po Modrohorské cyklostezce (Vrbice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Bořetice).  Senioři: Rybaření, vycházka do přírodní rezervace Zázmoníky, krásná rozhledová místa kolem obce. Večer  Vinné sklípky pod Kraví horou s příchutí recese.  Ubytování: na výběr je ze 24 zařízení. 2.den  Rodina: Cyklistická vyjížďka krajem André, středně náročná trasa po zpevněných cestách kolem vinohradů, která vede z Hustopečí do Staroviček, Velkých Pavlovic, Bořetic a Vrbice.  Mladé páry: Výlet autem na zámek v Lednici (cca 30 km).  Senioři: Návštěva zámku Milotice u Kyjova (cca 50 km). Brumovice Dopoledne

79

 Vycházka po obci (návštěva kostela sv. Antonína Paduánského a pamětní desky na rodném domě spisovatele a publicisty dr. Jana Herbena).  Stravování v restauraci Na kopečku. Odpoledne  Cyklovýlet do blízkého okolí.  Procházka do Panského lesu a do přírodní rezervace Hrádek.  Návštěva koupaliště v Němčičkách. Večer  Dvakrát ubytování v soukromí.  Posezení v hospůdce Na Sokecu, posezení ve vinném sklípku (Ševela). Diváky  V obci se nenachází žádné ubytovací ani stravovací zařízení.  Návštěva zámku s parkem, kostela Nanebevzetí Panny Marie, památníku bratří Mrštíků (otevírací doba dle dohody na tel. 775 061 986) a hrobu Viléma Mrštíka na místním hřbitově.  Vycházka do přírodní rezervace Roviny, k památným stromům (dub letní a dřezovec trojtrnný) a na archeologickou památku Halštatské hradisko. Horní Bojanovice Dopoledne  Prohlídka kostela sv. Vavřince s renesančními zvony a vzácnou Madonou, kaple sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie s kaplí sv. Floriána a hornobojanovických kraslic.  Občerstvení v pohostinství v kulturním domě. Odpoledne  Pro seniory: Výlet po turistické modré značce, buď severozápadně na Přední kout (je v návrhu na přírodní rezervaci) nebo jihovýchodním směrem na Kuntínov (přírodní rezervace Zázmoníky, Velký Kuntínov, Nosperk a Hrádek a přírodní památka Jesličky).  Rodina s dětmi, mladé páry: Sportovní areál odpočinku (lesopark s bohatou zelení, koupaliště s občerstvením, tenisové kurty).  Možnost rybaření na místním rybníce.

80

Večer  Možnost ubytování v turistické ubytovně, návštěva vinných sklepů (Omasta, Rous). Hustopeče 1. den Dopoledne  Pro seniory: Procházka po městě (náměstí, kostel sv. Václava s sv. Anežky, novorenesanční radnice, morový sloup, kašna s tritonem, kaple sv. Rocha).  Rodiny s dětmi, mladé páry: Naučná stezka Masaryk a Hustopeče, pěší vycházka okolo Hustopečí.  Možnost stravování ve 14 zařízení (např. Formanka, Rustikal, Centro, Don Pedros, U Halmů, U Špagáta, Vinopa). Odpoledne  Cyklovýlety: Krajem André, Modré hory, rozhledny v okolí (Starovičky, V. Pavlovice, Bořetice a Boleradice).  Pěší přechod Pálavy (náročný terén s délkou 18, 5 km).  Procházka do Mandloňových sadů a návštěva rybníků (možnost rybaření). Večer  Návštěva umných sklepů (celkem 18), možnost ubytování (celkem 20).  Bowling hotel Rustikal.  Kuželky hotel Centro. 2.den Dopoledne  Návštěva muzea a galerie domě U Synků.  Stálá vinařská expozice ve sklepních prostorách domu u Synků. Odpoledne  Sportovní vyžití (aquapark, sauna, tenisové kurty, umělá lední plocha, skat, inline bruslení).  Pro seniory: Cesta do Kurdějova (6 km) po červené značené turistické trase, následná relaxace v hotelu Tenis (ve vodním světě). Večer  Krytý bazén v Hustopečích, posilovna, fitness, spinning.

81

Klobouky u Brna Dopoledne  Pro seniory: Procházka po městě s následnou prohlídkou klobouckého zámku, evangelického kostela, kaple sv. Barbory, kostela sv. Vavřince.  Rodina s dětmi:výlet žluté turistické stezce k větrnému mlýnu. Odpoledne  Občerstvení v cukrárně nebo v pizzerii na náměstí.  Prohlídka městského muzea.  Sportovní využití (tenisové kurty) nebo výlet po červené značce k rozhledně Nedákov. Večer  Návštěva místních pohostinství (celkem sedm), ubytování ve třech zařízeních (motel Podkova, turistická ubytovna, ubytování v soukromí). Kobylí Dopoledne  Pěší túra na Kobylí vrch a Kobylskou skálu (zalesněný vrch pod kterým je známá studánka).  Prohlídka kostela sv. Jiří, křížů (hlavně dřevěné, které jsou kolem obce) a pomníčků.  Občerstvení: výběr je z pěti zařízení (pizzerie Barbieria, vinárna, pohostinství Synot, Záložna a Káňa). Odpoledne  Návštěva muzea.  Turistická stezka obcí Kobylí a návštěva suchořádské zmoly (část obce s vinnými sklepy, kde se nachází i architektonicky původní Pekaříkův sklep „V kútku“. Večer  Možnost ubytování (dvě turistické ubytovny, dvě ubytování v soukromí).  Návštěva vinných sklepů s následnou degustací vína (12 vinařů). Krumvíř Dopoledne

82

 Procházka po obci (návštěva pomníku obětem první světové války, kostela sv. Bartoloměje, kaple sv. Cyrila a Metoděje a budovy železničního nádraží, která je památkově chráněna a procházka kolem vinných sklepů).  Stravování v pohostinství na obchodem. Odpoledne  Výlet do nedaleké přírodní rezervace Louky pod Kumstátem a procházka po okolní přírodě nebo výlet do okolních obcí (Klobouky u Brna, Brumovice).  Relaxace v aquaparku v Uhřicích.  Sportovní vyžití ve víceúčelového sportovního areálu (tenis, fotbal, házená, beach volejbal, ping pong). Večer  Posezení v restauraci Lama nebo ve vinných sklepech (Zezula, Valihrach).  Ubytování v penzionu Eli. Křepice  Prohlídka kulturních a historických památek (kostel sv. Bartoloměje, plastika sv. Jana Nepomuckého), údolí kapliček (nalézá se zde mnoho křížů, kaplička U Svaté, která slouží i jako studánka – Pramen sv. Gorazda, a kaple sv. Cyrila a Metoděje).  Stravování v restauraci Na růžku.  Návštěva pramenu Točka.  Procházka kolem vinných sklepů. Kurdějov Dopoledne  Prohlídka kostela sv. Jana Křtitele s jeho okolím, který patří mezi architektonické skvosty nejen mikroregionu, ale celého středoevropského prostoru (areál kostela je obehnán hradbou s ochozem a dělovými baštami, opevnění doplňuje systém podzemních chodeb).  Stravování je možno ve třech zařízení (např. hotel Tenis). Odpoledne  Procházka kolem obce a návštěva Hustopečských rybníků nebo přírodní rezervace Kamenný vrch.  Relaxace v hotelu Tenis (wellness centrum, kryté tenisové kurty).

83

Večer  Ubytování v hotelu Tenis nebo ve dvou dalších penzionech.  Posezení ve vinotéce hotelu nebo v obecní vinotéce. Morkůvky  Procházka po obci (barokní zvonice ze 17. stol., boží muka, vinné sklípky).  Prohlídka muzea generála nebe Františka Peřiny – rytíře boje a života.  Posezení v hospůdce u Hanáka.  Směrem na jih pěší výlet vrchy Ochozy, Hrádek, Kuntínov a do přírodních rezervací Hrádek a Velký Kuntínov, směrem na sever pěší výlet na vrchy Plunary (návrh na Přírodní park) a Harasky.  Ubytování na chalupě Dibaba. Němčičky 1. den Dopoledne  Prohlídka obce (kostel Nanebevzetí Panny Marie, tři kapličky - poklonka sv. Antonína, sv. Floriána a Boží srdce Páně).  Vycházkový chodník obcí Němčičky.  Stravování na koupališti. Odpoledne  Rodina s dětmi, mladé páry: Sportovní areál (koupaliště, brouzdaliště, tenisový kurt, lyžařský vlek, bobová dráha, minigolf).  Senioři: Obecní vinařská stezka v okolí obce.  Výlet do přírodní rezervace Nosperk a přírodní památky Jesličky. Večer  Noční koupání, posezení ve vinných sklípcích s degustací vína (6 vinařů).  Ubytování (na výběr z šesti zařízení). 2. den  Pěší túra po Modrých horách.  Cyklovýlet po Modrohorské cyklostezce.  Výlet do přírodní rezervace Nosperk a přírodní památky Jesličky.  Ve všech obcích v Modrých horách jsou restaurační zařízení. 84

Nikolčice  Návštěva evangelického kostela a kostela sv. Jakuba.  Procházka po obci s prohlídkou Patriaršího kříže a kamenné desky.  V obci se nachází jedno stravovací zařízení, bohužel zde není ubytovací zařízení. Popice Dopoledne  Procházka po obci, která je lemovaná několika sochami, kamennými kříži a památníkem padlých v první světové válce.  Prohlídka kostela sv. Ondřeje, kaple sv. Rozálie, sv. Rocha a sv. Šebestiána.  Stravování v pohostinství. Odpoledne  Pěší túra přes Pálavu (18,5 km).  Senioři: Prohlídka vinných sklepů (stará vinařská obec – více než 70 sklepů je soustředěno ve Sklepní ulici). Večer  Posezení a degustace vína ve vinných sklepech.  Ubytování Pod vinohrady. Pouzdřany Dopoledne  Vycházka po obci k návštěvě kostela sv. Mikuláše a sv. Václava, kaple sv. Rozálie, památníku obětem první světové války a pomníku amerického vojáka, který zde zahynul při osvobození obce od fašismu.  Prohlídka Měšťanských domů. Nezachovalejší z nich je dům č. 115, je soukromě restaurován a sporadicky využíván ke kulturním účelům.  Stravování U pytláka nebo v restauraci Sport. Odpoledne  Pěší túra kolem Věstonické nádrže.  Pěší túra do národní přírodní rezervace Pouzdřanská step –Kolby. Večer  Posezení ve vinných sklepech (dva) nebo ve vinárně.

85

 Ubytování v penzionu nebo v soukromí. Starovice Dopoledne  Vycházka po obci s následnou prohlídkou kostela sv. Jiří a sv. Mikuláše a drobných církevních staveb (např. sochy a kříže).  Procházka uličkami mezi vinnými sklepy (tři nepravidelné řady umístěné kaskádovitě nad sebou). Na jednom sklepě jsou k vidění sluneční hodiny.  Stravování v hostinci U kostela. Odpoledne  Výlet do Hustopečí.  Pěší túra na vrchy v okolí obce (Žebrák, Slunečná a Žlutý kopec). Večer  Posezení ve vinných sklepech nebo v hospodě.  Ubytování v penzionu, v soukromí a na chalupě. Starovičky Dopoledne  Prohlídka kostela sv. Kateřiny a sochy sv. Jana Nepomuckého. Za pozornost stojí také pozdně gotická kamenná boží muka (jedna z nejstarších staveb tohoto druhu na Moravě).  Pěší túra na vyhlídku U obrázku, dále k památníku tankové bitvy druhé světové války a vrchol Kouty.  Stravováni v Moravské baště nebo U Tomků. Odpoledne  Cyklovýlet krajem André. Večer  Posezení v hostinci a ubytování v turistické ubytovně. Strachotín Dopoledne  Poznání obce (kostel sv. Oldřicha a Metoděje, socha sv. Floriána, památník obětem válek 20. století).

86

 Procházka kolem Strachotínského rybníka s vinnými sklípky.  Stravování v Rybářské baště. Odpoledne  Pěší túra kolem Věstonické nádrže.  Pěší túra přes Pálavu (18,5 km). Večer  Posezení ve vinných sklepech.  Ubytování (výběr z 11 zařízení). Šakvice Dopoledne  Prohlídka Kulturních památek (kostel sv. Barbory, soch sv. Isidora, sousoší sv. Jana Nepomuckého s prosebnicí, soch sv. Trojice a historický stůl s obecní pokladnou, který se nachází na radnici). Odpoledne  Pěší túra červené trase do národní přírodní rezervaci Křivé jezero.  Cyklovýlet po Velkopavlovické cyklostezky (návštěva rozhleden). Večer  Posezení ve vinárně U Lesnerů.  Ubytování v kempu nebo ve dvou penzionech. Šitbořice Dopoledne  Prohlídka obce a kulturních památek (farní kostel sv. Mikuláše, socha sv. Jana Nepomuckého, šitbořická secesní fara).  Stravování ve dvou restaurací. Odpoledne  Mladé páry: Procházka k Novodvorskému rybníku, kde se dá relaxovat nebo rybařit.  Senioři: Pobyt v místních lázních v budově Společenského domu Orlovna, ochutnávka léčebného pramenu Štengar (s vysokým obsahem síry, který slouží k léčbě kožních onemocnění a pohybového ústrojí).  Rodina s dětmi: trávení času ve sportovním areálu (fotbalové hřiště, volejbalové hřiště, tenisové kurty s tréninkovou zdí) a procházka k rybníku.

87

Večer  Restaurace a vinárna v Orlovně (možnost hraní bowlingu). Posezení ve vinném sklepě.  Ubytování v turistické ubytovně v Orlovně. Uherčice  Procházka po obci s prohlídkou kostela sv. Jana Křtitele, pozdně renesanční radnice z roku 1608, sochu sv. Jana Nepomuckého, boží muka).  Romantická procházka do lesní pahorkatiny Kolby a k zvláštnímu krajinnému prvku původního meandrového koryta Svratky, tzv. Hakle.  V obci je možnost stravování i ubytování.  Pro děti i dospělé možnost využít sportovní halu.  Možnost sjíždění řeky Svratky. Velké Hostěrádky  Prohlídka kostela sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozálie, evangelické kaple.  Procházka do brány Ždánického lesa – místo ojedinělých archeologických pokladů (ráj houbařů).  V obci není ubytovací zařízení, je zde možnost stravování. Velké Němčice  Procházka po městě s prohlídkou kostela sv. Václava a Víta a kaple bývalého zámku.  Prohlídka firmy Furchovy hudební nástroje.  Pěší výlet do přírodní památky Plácky (slaná louka se slanomilnými rostlinami).  Možnost sjíždění a rybaření na Svratce.  Možnost stravování i ubytování v obci. Velké Pavlovice Dopoledne  Senioři: Prohlídka církevních (kostel Nanebevzetí Panny Marie, novorenesanční hřbitov, sousoší piety, socha sv. Jana Nepomuckého, poklonka sv. Antonínu Paduánskému, poklonka sv. Barbory, množství křížů a drobných církevních staveb)

88

 Rodiny s dětmi: Procházka po městě s návštěvou parku u Trkmanky (krásné prostředí s rybníčkem).  Možnost stravování v devíti zařízeních (restaurace, pizzerie, vinárny a cukrárna). Odpoledne  Cyklovýlet po cyklostezce Modré hory.  Cyklovýlet krajem André.  Pěší túra po modrohorské trase.  Cyklovýlet po rozhlednách v mikroregionu (Starovičky, Bořetice, Velké Pavlovice a Boleradice).  Senioři: Procházka po okolní krajině se zastávkou na rozhledně Slunečná. Zde je kiosek s občerstvením a Slovanský vinný sklípek.  Sportovní vyžití (sportovní areál, tenisové kurty, horolezecká stěna, umělé kluziště, atd.).  Procházka mezi vinnými sklepy a navštívení Šlechtitelské stanice, která v roce 1980 vyšlechtila novou odrůdu André (zkřížením Frankovky a Svatovavřineckého). Večer  Posezení a degustace vína ve vinných sklepech.  Posezení ve vinárnách, vinotékách, restauracích a v pizzerii.  Bowling.  Možnost ubytování ve 28 zařízení. Vrbice Dopoledne  Procházka po obci s prohlídkou kostela sv. Jiljí a kaple sv. Anny, sochy sv. Aoise a vinných sklepů pod kopcem Stráž (sedmipatrové vinné sklepy vykopané v pískovci).  Procházka po okolí obce (lesostepní doubrava Hájek a stepní Chrástka a boží muka postavená v roce 2000 v alpském stylu).  Stravování v pohostinství. Odpoledne  Cyklovýlety krajem André nebo Modrými horami.  Pěší túra po modrohorské značce.

89

Večer  Posezení ve vinných sklepech a degustace vína.  Možnost ubytování v penzionech, v turistické ubytovně a na chalupě. Baliček programu pro víkendové pobyty Na tomto místě bude popsána případová studie typu víkendového pobytu (pátek až neděle/pondělí). Do studie zahrneme obci, ve které bude turista ubytován. Na výběr tedy máme celkem 23 obcí. Podle charakteru významu a popularity byla vybrána obec Velké Pavlovice. Největšími lákadly tohoto mikroregionu jsou víno, folklórní, kulturní a sportovní akce (např. hody, vinobraní, burčákové slavnosti, dny otevřených sklepů, masopusty a jiné) a cyklovýlety spojené s ochutnávkou vín a poznáním zdejší krajiny. Z těchto důvodů byl vytvořen návrhový program nejen pro Velké Pavlovice, ale také pro ostatní obce, kde se pořádají různé akce. Řekneme, že turista přijel do Velkých Pavlovic z důvodu návštěvy místních hodů (pozn. třetí víkend v srpnu). Následuje program pobytu návštěvníka v obci (není zde uveden veškerý popis zajímavostí, protože jsou sepsány v předchozím textu). 1.den Odpoledne  Ubytování.  Prohlídka města a kulturních a historických památek, případně procházka po okolní krajině. Večer  Stravování v některých zařízeních a následná zábava. 2. den Přes den  Cyklovýlet do okolních obcí s fakultativní návštěvou místních památek či zajímavostí, buď s pomocí turistického značení nebo po vlastní trase.  Stravování v některém z vybraných podniků (ve všech okolních obcí se nacházejí stravovací zařízení).  Návrat do Velkých Pavlovic. Večer  Návštěva hodové zábavy.

90

3. den Dopoledne  Procházka po okolí nebo městě.  Návštěva Turistického informačního centra (koupě suvenýrů).  Stravování. Odpoledne  Návštěva hodů (průvod, tancování „pod májú“, atd.). Večer  Hodová zábava, případně odjezd. 4. den  Odjezd.

91

8

ZÁVĚR Tato diplomová práce byla zaměřena na komplexní hodnocení lokalizačního a

realizačního potenciálu cestovního ruchu na úrovni jednotlivých obcí správního obvodu ORP Hustopeče. Do lokalizačních potenciálů byly zařazeny přírodní a kulturněhistorické předpoklady. Do realizačních potenciálů byla zařazena doprava a materiálnětechnická základna. Z přírodních předpokladů pro cestovní ruch byly vyhodnoceny tři faktory (reliéf, chráněná území a vodní plochy). Z hlediska cestovního ruchu má největší potenciál reliéf, který přitahuje v létě cykloturisty a má značný význam pro pěší, relaxační a poznávací turistiku. V zimních měsících jezdí návštěvníci naopak za lyžováním. V rámci kulturně-historických předpokladů byly hodnoceny tři složky (kulturněhistorické památky, kulturní zařízení a kulturní a společenské akce). Nejdůležitější pro hodnocení kulturně-historického potenciálu na úrovni jednotlivých obcí správního obvodu ORP Hustopeče jsou kulturní a společenské akce, které přilákají každoročně tisíce turistů. Z materiálně-technické základny byla zaměřena pozornost na stravovací, ubytovací, sportovní a zábavní zařízení, vinné sklepy a turistická informační centra. Z hodnocení vyplynulo, že ve správním obvodu ORP Hustopeče se nachází 76 stravovacích zařízení ve 24 obcích, 131 ubytovacích zařízení ve 23 obcích a 115 vinných sklepů v 18-ti obcích. Největší počet stravovacích zařízení se nachází v Hustopečích, tj. 14 a nejvíce ubytovacích zařízení (28) je ve Velkých Pavlovicích. Velký potenciál je v materiálně technické základně, zvláště v ubytovacích a stravovacích zařízeních a ve vinařství s hojným počtem vinných sklepů. Slabou stránkou je nepřítomnost ubytovacích nebo stravovacích zařízení v některých obcích. Menší mezery jsou v organizaci a propagaci správního obvodu ORP Hustopeče v ostatních krajích, což je výsledkem nedostatečného počtu zaměstnanců v turistických informačních centrech. Bylo by tedy žádoucí, aby se zvýšil počet osob zaměstnaných v propagaci a organizaci cestovního ruchu. Nejdůležitějším centrem cestovního ruchu ve sledovaném území jsou Hustopeče, které nabízejí velké množství přírodního a kulturního potenciálu. Mezi další důležité obce v cestovním ruchu bezesporu patří Velké Pavlovice, které jsou centrem

92

Velkopavlovické vinařské podoblasti a Bořetice, které jsou proslulé Svobodnou republikou Kraví hora.

93

SHRNUTÍ Diplomová práce je zaměřena na analýzu lokalizačního a realizačního potenciálu cestovního ruchu ve správním obvodu ORP Hustopeče. Lokalizační potenciál se dělí na přírodní a kulturní předpoklady. Realizační potenciál se skládá z dopravních předpokladů a materiálně-technické základny, ve které byly vyhodnoceny stravovací, ubytovací a sportovní zařízení, vinné sklepy a turistická informační centra. V úvodu je vymezeno území správního obvodu ORP Hustopeče z hlediska fyzicko-geografických a socioekonomických vlastností. Předmětem další kapitoly je přehled a hodnocení lokalizačních a realizačních faktorů ovlivňujících cestovní ruch. V následujících kapitolách je zhodnoceno dotazníkové šetření určené pro turisty a návštěvníky SO ORP Hustopeče a udělána SWOT analýza. V poslední části je sestavena návrhová část s novými prvky organizace a propagace cestovního ruchu ve zkoumaném území s následným programem pro turisty obsahujícím konkrétní příklady, jak mohou trávit volný čas v jednotlivých obcích SO ORP Hustopeče. Celá

práce

je

doplněna

přílohami,

tabulkami,

grafy,

kartogramy

a

kartodiagramy, ve kterých byly použity informace z vlastního šetření. V závěru je uvedena kapitola, kde jsou shrnuty výsledky této diplomové práce.

94

SUMMARY This diploma thesis pertains to analysis of localization and realization of the tourism potential in the ORP Hustopeče region. Localization potential is heavely emphasised on natural and cultural conditions. Realization potential is concerned on local traffic conditions; material and technical proposal includes boarding, lodging, wine cellars and tourist information points evaluation. As noted above, the ORP Hustopeče region is described by its physical and social geography characteristics. In the following chapters we can find some results in the research aimed towards tourism in the ORP Hustopeče traveling region. This has been determined by a SWOT analysis. The last chapter contains a new strategy for organization and propagation for the ORP Hustopeče as a touristic region. A well devised plan of optional activites has been created for tourists to take advantage of their freetime. Thesis attachments include charts, graphs, cartograms, cartodiagrams, and authors own research data. We can see the thesis results in the conclusion

95

KEY WORDS – KLÍČOVÁ SLOVA cestovní ruch a rekreace - tourism and recreation správní obvod ORP Hustopeče – the Hustopeče extended authority area přírodní potenciál - natural potencial kulturně-historický potenciál - culturally-historical tourism potencial materiálně technická základna - material and technical proposal organizace cestovního ruchu –tourism organisations propagace - promotion

96

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY BÍNA, J. (2002) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, ročník V/ 1, Praha, str. 2-11. BASAŘOVÁ, M. (2001): Atlas pro volný čas. Praha: Kartografie. 95 s. BLAŽEK, J. UHLÍŘ, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje. Praha, Karolinum. COOPER, C. E. (1947): Tourism, Journal of Geography, 46, pp. 115 - 20 ČERTÍK, M (2001): Cestovní ruch, vývoj, organizace, řízení, Praha, DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH,J (2003): Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, s. 433 – upraveno DEFERT, P. (1952): Les fondements géographiques du tourisme, „Revue de Tourisme“ Bern 7, 4. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno: AOPK ČR. 582 s. DOHNAL, V. a kol. (1981): Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Merkur, Praha. DOLEŽAL, P. (2008): Turistické trasy Mikroregionu Hustopečsko. Brno: AGROPROJEKT PSO s. r. o, 30 s. FIALOVÁ, D. (2000): Transformace druhého bydlení (v zázemí Prahy), kand. disertační práce, PřF UK, Praha, 136 s. FIALOVÁ, D. (2001): Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie Sborník ČGS, 106:1, str. 36 - 47. FORET,M., FORETOVÁ, V. (2001): Jak rozvíjet místní cestovní ruch, Praha, Grada. GARDAVSKÝ, V. (1969): Recreational Hinterland of a City (taking Prague as an example). Acta Univ. Car., Geographica 1, UK, Praha, str. 3 - 29. GILBERT, E.W. (1949): The growth of Brighton, Geographical Journal, 114, pp. 30-52. GROMBÍŘ, J., GROMBÍŘ, J. (2007): Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy. Nadace Partnerství. 252 s. GRÜNTHAL, A. (1934): Allgemeine Geographie der Kurorte. Archiv für den Fremdenverkehr, Berlin 5. HÄUFLER, V. (1955): Horské oblasti v Československu a jejich využití. ČSAV Praha. HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. (2005): Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti. 132 s.

97

HUKOVÁ, V. (2008): Ochrana krajinného rázu. Lednice: Zahradnická fakulta, s. 84 – Diplomová práce JAKUBÍKOVÁ, D. (2009): Marketing v cestovním ruchu. Praha: Graba Publishing, a. s. 288 s. LESZCZYCKI, S. (1932): Geographia turystyczna jako naukowe ujecie zagadnień turystycznych. Pam. Tow. Balneolog. T 11, str. 32 – 35. LESZCZYCKI, S. (1937): Les regione de l’industrie balnéaire et touristique en Pologne. Bilan du tourisme des villes de cure en Pologne. Acta Balneol. Polon. I, 2. LESZCZYCKI, S. (1937): Podvale jako region uzdrowiskowy. Práce Studium Turizmu UJ w Krakowie, T 1. LESZCZYCKI, S. (1937): Rola naturalnego środowiska geograficznego w planowaniu regionalnym. – Ochrona Przyrody. LESZCZYCKI, S. (1937): Wspólczesne zagadnienia turyzmu. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 3. LESZCZYCKI, S. (1937): Zagadnienie geografii turyzmu. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 2. LESZCZYCKI,

S.

(1938):

Przemysl

uzdrowiskowo-letniskowy

i

turystyczny

w Karpatach. Warszawa, Komisja Nauk, badań Ziem Wschodnich, str. 23. LESZCZYCKI, S. (1938): Region Podhala. Podstawy geograficzne gospodarcze planu regionalnego. – Práce Inst. Geogr. UJ. LESZCZYCKI, S. (1938): Ruch uzdrowiskowo-letniskowy v Polsce. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, č. 8. LESZCZYCKI,

S.

(1938):

Wytyczne

gospodarki

uzdrowiskowo-letniskowej

w Karpatach. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 12. LESZCZYCKI,

S.

(1939):

Podstawy

gospodarki

uzdrowiskowo-letniskowej

w Karpatach. Práce Studium Turizmu UJ w Krakowie, T T, str. 60. LESZCZYCKI, S. (1939): Studia do planu regionalnego w okregach uzdrowiskowoletniskowych. „Biul. Urbanistyczny, 3 – 4. LESZCZYCKI, S. (1939): Uzdrowiska Polski, ich rozmieszczenie oraz rozwój w latach 1921 – 1938. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 21. MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, P. a kol. (2007): Chráněná území ČR. Brněnsko. Svazek IX. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno. 932 s. MARIOT, P. (1969): Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník XXI, č. 1, 98

MARIOT, P. (1971): Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník XXIII, č. 3, MARIOT, P. (1973): Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia lokalizačných predpokladov cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník XXV, č. 1, MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Bratislava: VEDA. 252 s. MILESKA, M. I. (1963): Regiony Turystyczne Polski. Stan obecny i potencjalne warunki rozvoju. Institut geografii Polskiej akademii nauk. Práce geograficzne Nr. 43, Warszawa. PÁSKOVÁ, M. (2001a): „Udržitelný rozvoj“ cestovního ruchu, Sborník ČGS, 106 (3), str. 178 – 195. PÁSKOVÁ, M. (2003a): Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního ruchu ve světle kriticko-realistické metodologie. Disertační práce. Univerzita Karlova, Praha. PÁSKOVÁ, M. (2003b): Kapacita území turistického regionu Český ráj pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. In Sborník referátů 8. mezinárodní konference: Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství. Jihočeská univerzita, Tábor, str. 127 - 137. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj. POSER, H. (1939): Geograaphische Studien über den Fremdenverkehr im Reisegebirge. Ein Beitrag zur geographischen Betrachtung des Fremdenverkehrs, , Abhandlungen der Gesellschaft der Wissenschaften zu Göttingen, Math-Phys.,3, 20, Vadehoeck§Ruprecht ŠPRINCOVÁ, S. (1959): Rajonizace cestovního ruchu v oblasti Jeseníků. In Sborník referátů VIII. Sjezdu čs. zeměpisců. Opava, 2 s. ŠPRINCOVÁ, S. (1969): Geografie cestovního ruchu v ČSSR. Sborník Československé společnosti zeměpisné 74 (3), str. 234 - 237. RITTER, W. (1965): Fremdenverkehrsgebiete in Europa. In: Festschrift, Leopold Scheidl zum 60. Geburtstag. Ferd. Berger und Söhne OHG., Horn, NÖ. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geograpjhica 16. Brno: Academia, geografický ústav ČSAV. 73 s. TOMÁŠEK, V. (2003): Půdy České republiky. Praha: Česká geologická služba. 67 s.

99

VLČEK, V. (1984): Zeměpisný lexikon ČSSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia. 315 s. VYSTOUPIL, J., a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: MMR ČR. 157 s. VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., ŠAUER, M. (2007b): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita, Brno WINKLER, E. (1944): Die Landschaft der Schweiz als Voraufssetzung des Fremdenverkehrs. Arbeiten des Geographischen Instituts an der Eidgenössischen Technischen Hochschule Zürich, č. 2. VYSTOUPIL, J., MARIOT, P. (1987): Cestovní ruch a rekreace. Mapový list č. V/4. In Kolektiv autorů. Atlas obyvatelstva ČSSR. GGÚ ČSAV, Brno; Geodézie, FSÚ a VKÚ, Praha; Slovenská kartografia, Bratislava. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2006): Základy cestovního ruchu. Distanční studijní opora. Masarykova univerzita, Brno WOKOUN, R., VYSTOUPIL, J. (1987): Geografie cestovního ruchu a rekreace. Praha: SPN. ZORIN, Y. A. (1971): Noveishie struktury i izostaziya Bajkalskou riftovoi zony i sopredelnych teritorii (Recent Structure and Isostasy of the Baikal Rift Zone and the Adjacent Areas). Nauka Publisher, Moscow. 168 pp. In Russian.

100

INTERNETOVÉ ZDROJE Agentura ochrany přírody a krajiny české republiky [online]. [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW <www.ochranaprirody.cz> Český statistický úřad [online]. [cit. 2011-26-02]. Dostupné z WWW < www.czso.cz> Město Hustopeče [online]. [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.hustopececity.cz> Město

Klobouky

u

Brna

[online]

[cit.

2011-14-03].

Dostupné

z

WWW

<www.kloboukyubrna.eu> Město Velké Pavlovice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.velkepavlovice.cz> Městys

Boleradice

[online].

[cit.

2011-14-03].

Dostupné

z

WWW

<www.boleradice.cz> Městys

Velké

Němčice

[online]

[cit.

2011-14-03].

Dostupné

z

WWW

<www.velkenemcice> Mikroregion

Hustopečsko

[online].

[cit.

2011-01-03].

Dostupné

z WWW

<www.hustopecsko.net> Modré hory [online] [cit. 2011-10-04]. Dostupné z WWW <www.modrehory.cz> Moravia Vitis [online]. [cit. 2011-26-02]. Dostupné z WWW < www.moraviavitis.cz> Moravské

vinařské

stezky

[online]

[cit.

2011-14-03].

Dostupné

z

WWW

<www.stezky.cz> NATURA 2000 [online]. [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW <www.nature.cz> Obec Borkovany [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.borkovany.cz> Obec Bořetice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.boretice.cz> Obec Brumovice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.brumovice.cz> Obec Diváky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.divaky.cz> Obec

Horní

Bojanovice

[online]

[cit.

2011-14-03].

Dostupné

z

WWW

<www.hornibojanovice.cz> Obec Kašnice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.kasnice.cz> Obe Kobylí [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.kobyli.cz> Obec Krumvíř [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.krumvir.cz> Obec Křepice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.krepice.cz> Obec Kurdějov [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW kurdejov.cz>

101

<www.obec-

Obec Morkůvky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.morkuvky.cz> Obec Němčičky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.nemcicky> Obec Nikolčice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.nikolcice> Obec Popice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.popice.iol.cz> Obec Pouzdřany [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.pouzdrany.cz> Obec Starovice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.starovice.cz> Obec Starovičky [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.starovicky.cz> Obec Strachotín [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.strachotin.cz> Obec Šakvice [online] [cit. 2011-16-03]. Dostupné z WWW <www.sakvice.cz> Obec Šitbořice [online]. [cit. 2011-16-03]. Dostupné z WWW <www.sitborice.cz> Obec Uherčice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.uhercice.cz> Obec

Velké

Hostěrádky

[online]

[cit.

2011-14-03].

Dostupné

z

WWW

<www.velkehosteradky.cz> Obec Vrbice [online] [cit. 2011-14-03]. Dostupné z WWW <www.obecvrbice.cz> Velkopavlovicko

[online]

[cit.

2011-20-03].

Dostupné

z

WWW

<www.velkopavlovicko.cz> Východní – Morava [online] [cit. 2011-20-03]. Dostupné z WWW <www.vychodnimorava.cz>

102

PŘÍLOHY

Seznam obrázkových příloh 1. Rozhledna Slunečná ve Velkých Pavlovicích 2. Rozhledna v Bořeticích 3. Rozhledna v Boleradicích 4. Boleradický rybník 5. Větrný mlýn v Kloboukách u Brna 6. Kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově 7. Renesanční kamenná kašna v Hustopečích 8. Mandloňové sady u Hustopečí 9. PR Louky pod Kumstátem 10. NPR Pouzdřanská step – Kolby

Obr. 1 Rozhledna Slunečná ve Velkých Pavlovicích (zdroj: město velké Pavlovice

Obr. 2 Rozhledna v Bořeticích (zdroj: obec Bořetice)

Obr. 3 Rozhledna v Boleradicích (zdroj: Obec Boleradice)

Obr. 4 Boleradický rybník (zdroj: obec Boleradice)

Obr. 5 Větrný mlýn v Kloboukách u Brna (zdroj: město Klobouky u brna)

Obr. 6 Kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově (zdroj: město Hustopeče)

Obr. 7 Renesanční kamenná kašna v Hustopečích (zdroj: město Hustopeče)

Obr. 8 Mandloňové sady u Hustopečí (zdroj: město Hustopeče)

Obr. 9 PR Louky pod Kumstátem (zdroj: obec Krumvíř)

Obr 10 NPR Pouzdřanská step – Kolby (zdroj: obec Pouzdřany)