Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obvodu ORP Kroměříž

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Daniela RYGÁLOVÁ

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obvodu ORP Kroměříž Assessment of tourism potential in the Kroměříž extended authority area

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel KLAPKA, Ph.D.

Olomouc 2009

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obvodu ORP Kroměříž vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Pavla Klapky, Ph.D. a uvedla veškeré použité literární a odborné zdroje. Olomouc, 15. července 2009

....................... podpis

Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra geografie Akademický rok 2007/2008

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE student

Daniela RYGÁLOVÁ obor (studijní kombinace) Matematika–Geografie Název práce:

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obvodu ORP Kroměříž Assessment of tourism potential in the Kroměříž extended authority area

Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce je komplexně zhodnotit potenciál cestovního ruchu v obvodu ORP Kroměříž. Práce se bude věnovat jak přírodnímu tak kulturně-historickému potenciálu cestovního ruchu. Metodologickým cílem práce bude komparace výsledků několika aplikovaných postupů. Struktura práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Úvod a vymezení území Cíle a teoretické předpoklady Diskuse metodologických přístupů Hodnocení přírodního potenciálu CR Hodnocení kulturně historického potenciálu CR Závěr a typologie základních prostorových jednotek Shrnutí – Summary (česky a anglicky), klíčová slova – key words

Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: Leden 2008 – náplň jednotlivých kapitol, podrobná osnova Červen 2008 – kapitoly 1 – 3

Leden 2009 – kapitoly 4 – 6 Rozsah grafických prací: grafy, mapy, fotografická dokumentace

Rozsah průvodní zprávy: 20 000 až 24 000 slov základního textu + práce včetně všech příloh v elektronické podobě Seznam odborné literatury:

BARTKOWSKI, T. 1977. Wypisy do geografii turystycznej. Skrypty 111, AWF: Poznań. BÍNA, J. 2002. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj 5, 1/2002, s. 2 – 11. HALL, C. M., PAGE, S. J. (2002): The Geography of Tourism and Recreation: environment, place, and space. Routledge, London and New York, 399 s. MARIOT, P. 1983. Geografia cestovného ruchu. Veda:Bratislava. MARIOT, P., VYSTOUPIL, J. (1987): Cestovní ruch a rekreace. In: Atlas obyvatelstva ČSSR, list V/4. Geografický ústav ČSAV - Federální statistický úřad, Brno – Praha. PEARCE, D. (1995): Tourism Today: a geographical analysis. Longman, Harlow, 240 s. VYSTOUPIL, J. HOLEŠICKÁ, A., KUNC, J., MARYÁŠ, J., SEIDENGLANZ, D., ŠAUER, M., TONEV, P., VITURKA, M., FRANĚK, P., TITTELBACHOVÁ, Š. 2006. Atlas cestovního ruchu České republiky. MMR:Praha. WARSZYŃSKA, J. 1979. Ocena atrakcyjności środowiska geograficznego dla potrzeb turystyki i rekreacji na róznych poziomach i etapach planowania. Skrypty 116, AWF:Poznań. WOKOUN, R., VYSTOUPIL, J. (1987): Geografie cestovního ruchu. SPN, Praha, 250 s.

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Pavel Klapka, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: 8. 11. 2007 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2009

vedoucí katedry

vedoucí diplomové práce

Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce Mgr. Pavlu Klapkovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování zadané diplomové práce. Zároveň bych na tomto místě chtěla poděkovat všem institucím, které mi poskytly potřebné informace a data, a v neposlední řadě Tomáši Křivkovi za zpracování map a Robinu Kundratovi za pomoc, rady a přínosnou kritiku vedoucí ke zdokonalení mé kvalifikační práce.

OBSAH 1

ÚVOD, CÍL PRÁCE, METODIKA, DISKUSE LITERATURY ......................................7

2

VYMEZENÍ ÚZEMÍ OBVODU ORP KROMĚŘÍŽ .......................................................12

3

2.1

Lokalizace zájmového území a širší územní vztahy.................................................12

2.2

Fyzicko-geografická charakteristika území ..............................................................13

2.3

Humánně-geografická charakteristika území ...........................................................15

2.3.1

Obyvatelstvo......................................................................................................15

2.3.2

Dopravní infrastruktura....................................................................................21

2.3.3

Cestovní ruch a rekreace ..................................................................................22

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ................................................24 3.1

4

5

Dosavadní přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu ................................24

3.1.1

Lokalizační potenciál cestovního ruchu ...........................................................25

3.1.2

Selektivní potenciál cestovního ruchu...............................................................26

3.1.3

Realizační poteciál cestovního ruchu ...............................................................27

3.2

Metodika výzkumu potenciálu cestovního ruchu .....................................................27

3.3

Metodika vlastního hodnocení lokalizačního potenciálu cestovního ruchu .............30

HODNOCENÍ PŘÍRODNÍHO POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU .....................34 4.1

Hodnocení reliéfu obvodu ORP Kroměříž ...............................................................34

4.2

Hodnocení chráněných území obvodu ORP Kroměříž.............................................35

4.3

Hodnocení vodních ploch obvodu ORP Kroměříž ...................................................41

4.4

Hodnocení rekreačních ploch obvodu ORP Kroměříž .............................................43

HODNOCENÍ KULTURNĚ-HISTORICKÉHO POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU ...........................................................................................................................47 5.1

Hodnocení kulturně-historických památek obvodu ORP Kroměříž.........................47

5.2

Hodnocení kulturních zařízení obvodu ORP Kroměříž............................................51

5.3

Hodnocení společenských akcí obvodu ORP Kroměříž...........................................53

6

HODNOCENÍ LOKALIZAČNÍHO POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU A FUNKČNÍ TYPOLOGIE STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU ................................65 6.1

Hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž...........65

6.2

Hodnocení kulturně-historického potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž .................................................................................................................68

6.3

Hodnocení lokalizačního potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž ......69

6.4

Funkční typologie středisek cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž ..................74

7

FUNKČNÍ TYPOLOGIE STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU .................................75

8

ZÁVĚR ...........................................................................................................................77

9

SHRNUTÍ .........................................................................................................................79

9

SUMMARY......................................................................................................................81

10

POUŽITÉ ZKRATKY......................................................................................................83

11

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................84

PŘÍLOHY

1

ÚVOD, CÍL PRÁCE, METODIKA, DISKUSE LITERATURY

Úvod Česká republika patří mezi země s vysokou perspektivou cestovního ruchu. Předpoklad pro to dávají jak příznivé klimatické podmínky spolu s pestrým krajinným reliéfem a rozmanitostí flóry a fauny, tak také významné historické a kulturní památky, architektonické skvosty a spousta dalších pozoruhodností. Nedílnou součástí domácí i zahraniční ekonomiky jsou proto bezesporu příjmy z cestovního ruchu, ať už od tuzemských či zahraničních turistů. Od roku 1993, kdy se česká měna stala plně konvertibilní, cestovní ruch stále získává na intenzitě a během uplynulých let zaznamenával skutečný nárůst. Mezi hlavní důvody tohoto nárůstu patří nejen neustále se zvyšující životní úroveň obyvatelstva, v posledních letech zejména občanů důchodového věku, především však sílící propagace a členství České republiky v řadě mezinárodních organizací, její prezentace na mezinárodních konferencích a veletrzích cestovního ruchu. Nejdůležitějším faktorem nicméně i nadále zůstává vývoj a postavení české koruny v mezinárodním měřítku, který byl však v loňském roce vystřídán vysokou mírou ekonomické nestability. I přes značný útlum však sektor cestovního ruchu nezaznamenal nadměrný pokles počtu domácích i zahraničních turistů navštěvujících na území České republiky nejrůznější destinace. Výjimku v minulých letech představoval pouze teroristický útok z 11. září 2001, díky kterému došlo ke stagnaci cestovního ruchu v celosvětovém měřítku. V České republice pak následovaly povodně v roce 2002. Rok 2008 byl z pohledu cestovního ruchu do značné míry ovlivněn silnou korunou s následnou ekonomickou recesí. Delší období poměrné prosperity bylo tak dle portálu ATANTIK finanční trhy, a. s. nahrazeno vleklou hospodářskou krizí spojenou se strmým útlumem globálních finančních trhů, což zapříčinily zásadní změny v americkém finančním sektoru. Následoval pád největších investičních bank provázený náhlým výprodejem na komoditních trzích, prudkým poklesem ropy a s ním spojenou celkovou ekonomickou nestabilitou. Obraz finanční krize tak v roce 2009 zřejmě rozvoji cestovního ruchu, a tím i celému národnímu hospodářství nikterak nepřispěje. Obec s rozšířenou působností Kroměříž se rozprostírá na okraji rovinaté Hané, která právě v zázemí centra obvodu ORP Kroměříž přechází nevýraznou pahorkatinou v Chřiby a Hostýnské vrchy. Již od pravěku je svou polohou velkým lákadlem pro

7

člověka. Právě geografická poloha předurčila polyfunkční charakter krajiny, tj. správní, zemědělsko-průmyslový a společensko-kulturní. Z původně zalesněné krajiny se díky potřebám společnosti vyvinulo obdělávané a zemědělsky využívané území rovin Pomoraví s největší koncentrací osídlení, průmyslu a historickými lokalitami. Právě díky své pohnuté a bohaté historii se dnes vymezené území, zejména pak samotné město Kroměříž, řadí mezi nejkrásnější oblasti na Moravě a jedny z historických center moravské kultury. Již za dob slovanského osídlení procházela tímto krajem obchodní Jantarová stezka, která zřejmě předurčila jeho kulturněhistorickou jedinečnost. Celá oblast tak nabízí nepřeberné množství sportovního, zejména pak kulturního vyžití v nejrůznějších podobách, což se zobrazuje v návštěvnosti těchto turisticky atraktivních destinací a následným rozvojem cestovního ruchu, především v samotném městě Kroměříž (dle ČSÚ Zlín).

Cíl práce Předložená diplomová práce se zabývá komplexním hodnocením potenciálu cestovního ruchu v obvodu ORP Kroměříž. Jejím cílem je analýza lokalizačních předpokladů cestovního ruchu jak z pohledu přírodního, tak i kulturně historického. K celé problematice je nahlíženo z několika hledisek s cílem komparace jejich výsledků a následné aplikace na vlastní metodologický postup a zpracování. V úvodu práce je vymezený správní obvod ORP Kroměříž lokalizován v rámci České republiky, blíže pak jako součást Zlínského kraje. Poté následuje stručná charakteristika fyzicko-geografických podmínek a jejich případný vliv na vymezené území. Fyzicko-geografická složka je v následujícím doplněna o humánně-geografickou charakteristiku správního obvodu s důrazem na rozvoj cestovního ruchu a rekreace, sítě dopravních komunikací a služeb, zejména těch, které jsou k dispozici turistům. Poté následuje kapitola věnující se teoreticko-metodologickým přístupům jednotlivých geografů k hodnocení potenciálu cestovního ruchu s cílem aplikace vlastní metody hodnocení. Součástí práce jsou tři stěžejní kapitoly, z nichž první se věnuje přírodnímu, druhá kulturně-historickému potenciálu cestovního ruchu, třetí kapitola je pak syntézou uvedených dvou subsystémů. Protože se jedná o oblast z fyzicko-geografického hlediska velmi pestrou (do jižní části zasahuje Přírodní park Chřiby, sever vyplňují úrodné roviny Hané), předurčil přírodní ráz krajiny mimo jiné i kulturně-historické předpoklady. Je proto třeba zhodnotit a mapově podložit existující odchylky a rozdílné

8

typologie základních prostorových jednotek, které jsou předmětem závěrečné části práce.

Metodika Při zpracování tématu mé kvalifikační práce jsem vycházela z veškerých dostupných informačních zdrojů a užívala klasické metody geografického výzkumu. Vzhledem k tomu, že se práce věnuje hodnocení potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž, čerpala jsem informace především z webových stránek, návštěv příslušných úřadů, popř. přímým kontaktem s jejich zaměstnanci. Tato data byla poté doplněna studiem literárních a statistických materiálů. V první kapitole věnující se obecné fyzicko-geografické charakteristice zájmového území s návazností na jeho širší zázemí se uplatnila diskuse se sekundárními literárními prameny v podobě nejrůznějších knih, článků a v neposlední řadě internetem. Tyto zdroje napomohly i k získání fotografií obohacených o vlastní fotodokumentací, která je součástí obrazových příloh za textem této práce. Stěžejní kapitoly vychází zejména z vrstev Základní báze geografických dat ZABAGED, tématických map Atlasu cestovního ruchu České republiky, rešerší a informací z webových stránek specializovaných institucí. Nápomocné mi byly i cenné rady starostů, popř. místostarostů a pracovníků jednotlivých obecních úřadů (městských úřadů) týkající se této problematiky. Grafy základního textu obsahují souhrnná data, k nim vztahující se tabulky jsou součástí tabulkových příloh za textem. Veškeré dílčí početní operace byly prováděny spolu s grafy v programu Microsoft Excel, stejně tak tabulky v textu a za ním. Kapitoly týkající se hodnocení přírodního, kulturně-historického a lokalizačního potenciálu cestovního ruchu jsou doplněny výslednými kartogramy, které vznikly na základě již zmíněných dat z vrstev ZABAGEDu pro úroveň obcí správního obvodu s rozšířenou působností Kroměříž. Díky nízkým absolutním hodnotám za některé vrstvy (složky), byly tyto zanedbány, aniž by byly nějakým způsobem ovlivněny konečné výstupy. Pro základní text i jeho závěrečnou kompozici byl použit program Microsoft Office Word 2003, pro zpřesnění dat s následnou analýzou v podobě tabulek a grafů byl využit program Microsoft Office Excel 2003. Výsledné mapy, vycházející z podkladových map ČSÚ Zlín a vrstev ZABAGEDu, byly vyhotoveny v programu

9

ArcView. Všechny dobové fotografie byly staženy do elektronické podoby pomocí Adobe Photoshop Album Starter Edition 3.0.

Diskuse literatury Problematika trávení volného času se stává v České republice v posledních letech stále více aktuální, přičemž kořeny geografického výzkumu vážící se na problematiku cestovního ruchu a rekreace sahají až do 20. let 19. století, a to v souvislosti s průmyslovou revolucí, systémem silniční a železniční dopravy jako prostředkem propojení se světem, a v neposlední řadě rozvojem urbanizace či změnou sociálních a pracovních vztahů a s nimi spojenou osvětou a vyšší materiální úrovní. První studie zabývající se touto problematikou proto vznikaly především v zemích, které měly právě pro rozvoj cestovního ruchu nejvhodnější přírodní předpoklady (Rakousko, Francie, Švýcarsko, Německo a další). Byli to práce K. Sputza (1919), R. Rungaldiera (1924) a G. Wegenera (1929). Velký význam pro rozvoj cestovního ruchu měly také práce A. Grünthala (1934) a zejména H. Posera (1939), jejichž postřehy a závěry týkající se vlivu krajiny na rekreaci mají i v dnešní době všeobecné uplatnění. Ve 30. letech se uskutečnil intenzivní geografický výzkum cestovního ruchu také v Polsku (Leszczycki, 1932 – 1939) a USA (např. Gilbert, 1949; Cooper, 1947). Tyto předválečné studie se však věnovaly zejména horské rekreaci a sektoru lázeňství. Po delší odmlce v průběhu druhé světové války se však geografie cestovního ruchu jako samostatná vědní disciplína začala v Evropě vyvíjet až v období poválečném. Geografickému výzkumu se tak v západním (západoevropských) státech ve větší míře věnovali francouzští (např. Defert, 1952; Baretje, 1964) a rakouští (např. Winkler, 1944; Ritter, 1965) geografové, sociologové a ekonomové. Ve východní Evropě věnovali pozornost cestovnímu ruchu sovětští geografové, a to např. I. V. Zorin (1971). Z polských pak stojí za zmínku M. I. Mileska (1963), J. Warszyńska (1978, 1999). Následující text je věnován pracím českých (popř. československých) geografů zabývajících se problematikou cestovního ruchu. Vývoj geografického výzkumu měl v České republice obdobný charakter a rysy stejně jako ve světě, avšak míra rozsahu a komplexnosti zde byla vždy daleko menší. Spolu s problematikou cestovního ruchu byla v poválečném období spojena především práce V. Häuflera (1955) týkající se turistického využití horských oblastí 10

v Československu. Se stěžejním výzkumným tématem, a to problematikou krátkodobé rekreace a druhého bydlení v 60. a 70. letech, je spojeno jméno Gardavského (1969). Z jeho myšlenkového proudu vzešla řada geografů působících v současné době na katedře se specializací na geografii cestovního ruchu a rekreaci, a to Vágner (1999 2007), Fialová (2000, 2001), Pásková (2001, 2003) a další. Uvedené problematice se taktéž dlouhodobě věnuje brněnský geograf J. Vystoupil, a to zejména prostorovými modely cestovního ruchu, jejich funkční a estetickou kvalitou pro potřeby cestovního ruchu (Vystoupil, 1978 - 2008). V současné době se zabývá zejména rajonizací a statistikou cestovního ruchu a cestovním ruchem jako faktorem regionálního rozvoje. S geografií cestovního ruchu a rekreace je rovněž spjato jméno geografky Šprincové (1959 - 1990), působící od konce 50. let na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ta zároveň patří mezi první autory, kteří se začali problematice cestovního ruchu v poválečném období věnovat. Hlavním cílem se stalo hodnocení problematiky zaměření a úkolů geografie cestovního ruchu v ČSR v 50. až 70. letech, podobně i hodnocení světové geografie cestovního ruchu, resp. studium metod výzkumu v geografii cestovního ruchu a další. Významná, pro geografický výzkum spojený s problematikou cestovního ruchu stěžejní, jsou díla slovenského geografa P. Mariota, který se spolu s J. Vystoupilem podílel na tvorbě mapového listu „Cestovní ruch a rekreace“ v Atlasu obyvatelstva ČSSR (Mariot, Vystoupil, 1987), mimo to je autorem děl týkajících se různých aspektů oblasti cestovního ruchu a rekreace (Mariot, 1969, 1971, 1973, 1983, 2001). Při hodnocení problematiky spojené s potenciálem cestovního ruchu mi navíc byly nápomocny diplomové práce studentek Masarykovy univerzity v Brně (M. Hrubešová, 2007; M. Vlachová, 2007).

11

2

2.1

VYMEZENÍ ÚZEMÍ OBVODU ORP KROMĚŘÍŽ

Lokalizace zájmového území a širší územní vztahy Obvod obce s rozšířenou působností Kroměříž (dále pouze ORP Kroměříž) je

součástí Zlínského kraje, který vznikl k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona Parlamentu ČR č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních správních celků jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky. Rozprostírá se v jeho západním cípu. Na západě sousedí s krajem Jihomoravským, na severu a severozápadě s krajem Olomouckým. Svou východní hranici sdílí se správními obvody Holešov a Otrokovice, na jihu pak sousedí se správním obvodem Uherské Hradiště. Svou rozlohou 49 917 km2 a 70 100 obyvateli je třetím největším správním obvodem Zlínského kraje. Podíl městského obyvatelstva je třetí nejvyšší v kraji, neboť pouze v pěti městech žije 67, 9 % obyvatel správního obvodu (dle ČSÚ Zlín). Tab. 1 Základní statistické údaje obvodu ORP Kroměříž v rámci Zlínského kraje1 Počet obcí Území

Česká republika Zlínský kraj ORP Bystřice pod Hostýnem ORP Holešov ORP KROMĚŘÍŽ ORP Luhačovice ORP Otrokovice ORP Rožnov pod Radhoštěm ORP Uherské Hradiště ORP Uherský Brod ORP Valašské Klobouky ORP Valašské Meziříčí ORP Vizovice ORP Vsetín ORP Zlín

Výměra 2 v km

celkem

78 868 3 963 164 133 499 178 112 239 518 473 259 230 146 662 350

6 249 304 14 19 46 15 10 9 48 30 20 16 16 32 29

Počet obyvatel

z toho města 526 30 1 1 5 2 2 2 5 2 2 2 2 2 2

celkem 10 211 455 591 866 15 928 21 597 70 100 19 692 35 154 35 208 89 942 54 068 24 223 41 995 16 048 68 163 99 748

z toho v sídle správního obvodu 5 965 747 280 767 8 727 12 384 29 126 5 554 18 857 17 238 26 421 17 508 5 201 27 481 4 518 28 575 79 177

Zdroj: ČSÚ Zlín Polohu obvodu ORP Kroměříž vzhledem k ostatním správním obvodům Zlínského kraje rovněž zobrazuje obr. 1. 1

k 31. 12. 2008

12

Obr. 1 Lokalizace obvodu ORP Kroměříž v rámci ČR (Zdroj: ČSÚ Zlín, upraveno)

Centrem oblasti je starobylé město Kroměříž, které je spjato s bohatou kulturní historií. Největšího uznání se městu dostalo koncem roku 1998 zápisem zdejších zahrad a Arcibiskupského zámku na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Správní obvod ORP Kroměříž sestává ze 46 obcí, což jej v počtu řadí na druhé místo v kraji hned po obvodu ORP Uherské Hradiště. Čtyři z těchto samosprávných obcí nesou statut města (Kroměříž, Hulín, Chropyně, Koryčany) a jedna statut městys (Morkovice-Slížany). Prostorové vymezení jednotlivých obcí v rámci popisovaného správního obvodu je součástí mapových příloh (Obr. 1).

2.2

Fyzicko-geografická charakteristika území Území obvodu ORP Kroměříž spadá do geomorfologické oblasti Středomoravské

Karpaty, které je součástí alpsko-himalájské subprovincie Vnějších Západních Karpat. Pomineme-li jižní část sledovaného území, kam zasahuje členitější reliéf Chřibů, je pro něj charakteristická poloha v převážně nížinaté oblasti na styku moravských úvalů. Oblasti, kde se Pomoraví (oblast široké nivy řeky Moravy) otevírá do úrodných

13

rovin kraje, nazývaném po dlouhá staletí díky velmi úrodné půdě a nerostným surovinám, Haná (ČSÚ Zlín). Celou oblast obvodu ORP Kroměříž modeluje střední tok řeky Moravy jako důležitý krajinotvorný prvek. Vtéká do oblasti nedaleko obce Bezměrov a SV od obce Bělov opouští území správního obvodu. Kromě vodních toků se krajina pyšní řadou rybníků, které měli hlavně v minulosti vliv na rozvoj typického rybníkářství. Jsou jimi především „Záhlinické rybníky“ (nejvýznamnější jsou Pláňavský rybník, Nový rybník), rybník Chropyňský (někdy též Zámecký). Všechny slouží pro hospodářské účely jako rybochovné stanice. Téměř celé území spadá dle Quitta (1971) do teplé oblasti T2. Podnebí je charakteristické dlouhým létem, teplým až mírně teplým, velmi krátkým jarem i podzimem, krátkou mírně teplou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. •

počet letních dnů: 50 – 60

•

počet mrazových dnů: 100 - 110

•

počet ledových dnů: 30 - 40

•

průměrná teplota v lednu: -2° - -3°C

•

průměrná teplota v červenci: 18° - 19°C

•

průměrný roční úhrn srážek: cca 600 mm

•

počet dnů se sněhovou pokrývkou: 40 – 50

Vymezené území je součástí dvou významných bioregionů, a to Chřibského a Ždánicko-litenčického. Pro Chřibský bioregion je typický 3. a 4. vegetační stupeň. Díky monotónnímu podkladu je zde biodiverzita snížena. Kvůli velmi pozdnímu středověkému osídlení (převážně valašského charakteru) je krajina dosud dosti zalesněná, převažují zde však rovněž louky a pastviny. Ve vegetaci dominují květnaté bučiny a jehličnaté kultury v současnosti dominují bučiny a jehličnaté kultury, flóra odpovídá květeně nižších karpatských pohoří – např. ostřice převislá, kapradina plevinatá, kosatec pestrý, apod. Z fauny stojí za zmínku např. ježek východní, mlok skvrnitý. Ždánicko-litenčický bioregion je naopak tvořen nízkou teplou pahorkatinou na měkkých vápnitých sedimentech ždánické jednotky a proto tvoří vegetaci dubohabřiny, které jsou ve vyšších polohách nahrazeny doubravami a bučinami, v údolí kolem potoků pak luhy. Díky poloze na rozhraní Panonie a Karpat je flóra poměrně pestrá. Typickými 14

druhy jsou dub pýřivý, ostřice chlupatá, čistec alpínský a další. K významným druhům zastupujícím faunu teplomilných stanovišť patří ještěrka zelená, hlemýžď zahradní a již zmiňovaný ježek východní (Pilařová, 2008). Podrobnější charakteristika a vymezení daného území z hlediska morfologického a hydrologického je předmětem hodnocení přírodního předpokladů potenciálu cestovního ruchu kapitoly 4.

2.3

Humánně-geografická charakteristika území Záměrem této kapitoly je stručný nástin sociální a ekonomické struktury správního

obvodu ORP Kroměříž, s cílem seznámit s celkovým charakterem sledované oblasti pro snazší pochopení a orientaci ve stěžejních kapitolách textu. Data na úrovni obcí správního obvodu s rozšířenou působností vychází z krajských statistických šetření ČSÚ Praha pro rok 2007 a SLDB za rok 2001. Hodnoty v tabulkách 2 - 7 jsou pro srovnání z hlediska níže popsaných kritérií doplněny o údaje za kraj a Českou republiku, pro názornost jsou pak doloženy grafy uvedenými v základním textu. 2.3.1

Obyvatelstvo Následující poznatky demonstrují nejdůležitější demografické charakteristiky

správního obvodu (počet obyvatel, složení obyvatel dle věku a pohlaví, národnostní a náboženskou strukturu, strukturu dle vzdělaní a ekonomické aktivity). Obvod ORP Kroměříž je třetím největším správním obvodem Zlínského kraje, na jehož ploše 49 917 km2 žije 70 109 obyvatel (z toho 34 012 žen a 36 097 mužů). Celé území správního obvodu je hustě zalidněno. Na 1 km2 připadá průměrně 140 obyvatel, což je o pouhých 8 osob více, než činí republikový údaj.

Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Z níže uvedené tabulky a grafu lze vyčíst, že podíl předproduktivní složky obyvatelstva činil pro rok 2007 necelých 14 %, podíl poproduktivní pak něco málo přes 15 % z celkového počtu obyvatel obvodu ORP Kroměříž (přičemž si lze z grafu povšimnout i velké procentuální odchylky mezi muži a ženami v poproduktivním věku). Převyšující procento obyvatel v poproduktivním věku vede k tomu, že věková struktura tak má ve vymezeném území celkově spíše regresivní charakter, což dokladuje i index stáří, který pro zmíněný rok představuje hodnotu 0,91.

15

Tab. 2 Věková struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 Počet obyvatel dle věkových skupin Území

Průměrný věk obyvatel

Celkem

Index stáří

0-14 let abs.

10 230 060

2

%

abs.

%

abs.

%

1,17

1 654 862

16,2

7 161 144

70,0

1 414 054

13,8

Kraj

590 780

40,4

0,93

83 323

14,1

418 108

70,8

89 349

15,1

ORP

70 109

40,6

0,91

9 649

13,8

49 897

71,2

10 563

15,1

ČR

40,2

65 a více + nezjištěno

15-64 let

Zdroj: ČSÚ Zlín

Věková struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 50000 45000

počet obyvatel

40000 muži ženy

35000 30000

celkem

25000 20000 15000 10000 5000 0 0-14

15-64

65 a více+nezjištěno

věkové skupiny

Obr. 2 Věková struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 (Zdroj: ČSÚ Zlín) Národnostní struktura obyvatel Na národnostní složení obyvatelstva měly výrazný vliv zejména historické události, popř. výhodná poloha správního obvodu na styku významných obchodních stezek. Od prvního evidování národnostního složení v zemi roku 1921 se podíl jednotlivých skupin značně změnil, avšak v současnosti nevykazuje národnostní struktura nikterak překvapivých výsledků. Tradičně největší zastoupení má národnost česká (81,8 %) a moravská (14,4 %). Za zmínku stojí také slovenská (1,6 %), na ostatní národnosti, jak je vidět z tabulky či grafu, připadá pouze nepatrné procento.

Tab. 3 Národnostní struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 2

k 31. 12. 2006

16

Území

moravská

česká

Obyvatelstvo celkem

abs.

%

abs.

slezská %

abs.

slovenská %

abs.

%

10 230 060

9 249 777

90,4

380 474

3,7

10 878

0,1

193 190

2,0

Kraj

595 010

508 037

85,4

65 048

10,9

101

0,0

7 713

1,3

ORP

70 176

57 390

81,8

10 133

14,4

28

0,0

1 122

1,6

ČR

Tab. 3 pokračování romská

polská

německá

ruská

Území

ostatní abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

nezj.

%

11 746

0,1

51 968

0,5

39 106

0,4

12 369

0,1

107 725

172 827

Kraj

439

0,1

436

0,1

218

0,0

-

-

893

12 125

ORP

54

0,1

45

0,1

27

0,0

20

0,0

382

975

ČR

Zdroj: ČSÚ Zlín

ostatní; 0,50% polská; 0,10% německá; 0,00% nezjištěno; 1,40% romská; 0,10% slov enská; 1,60%

Národnostní složení obyvatelstva obvodu ORP Kroměříž v roce 2007

ruská; 0,00%

slezská; 0,00%

česká morav ská slezská

morav ská; 14,40%

slov enská romská polská německá ruská ostatní nezjištěno česká; 81,80%

Obr. 3 Národnostní struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 (Zdroj: ČSÚ Zlín)

Náboženská struktura obyvatel Také náboženství sehrálo v Kroměříži a celém jejím zázemí správního obvodu podstatnou roli. Díky rezidenci olomouckých biskupů a arcibiskupů se vymezené území vyvíjelo ve zcela křesťanském duchu. Počátek 20. století byl spojen s náboženskou diferenciací. Vedle církve římskokatolické, k níž se v roce 2007 hlásilo 25 539 věřících, vznikl sbor Církve československé husitské (784 stoupenců) a Českobratrské církve evangelické (dnes 251 stoupenců). V posledních letech byl zaznamenán nárůst také u Náboženské společnosti svědků Jehovových (105 stoupenců). Díky rostoucí vzdělanosti a informovanosti obyvatel počet věřících, který při statistickém zjišťování v roce 2007

17

čítal na 28 607 obyvatel, však z dlouhodobějšího hlediska stojí za počtem ateistů o necelých 8000 obyvatel.

Tab. 4 Náboženská struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 Území

věřící celkem

Obyvatelstvo celkem

abs.

bez vyznání

%

abs.

ostatní církve

%

abs.

nezj.

%

10 230 060

3 288 088

32,1

6 039 991

59,0

144 037

1,4

901 981

Kraj

595 010

328 516

55,2

219 807

36,9

17 495

2,9

46 687

ORP

70 176

28 607

40,8

36 230

51,6

1 928

2,7

5 339

ČR

Tab. 4 pokračování Území

Římsko-katolická církev abs.

%

Česko-bratr. evangelická církev abs.

%

Česko-slov. husitská církev abs.

%

Náb. spol. Sv. Jehovových abs.

%

2 740 780

26,8

117 212

1,1

99 103

1,0

23 162

0,2

Kraj

290 817

48,9

17 154

2,9

2 233

0,4

817

0,1

ORP

25 539

36,4

251

0,4

784

1,1

105

0,2

ČR

Zdroj: ČSÚ Zlín

Náboženská struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 Česko-slovenská husitská náboženství spol. Sv. Česko-bratrská 1,10% Jehovovi evangelická 0,20% 0,40% bez v y znání ostatní církv e Římsko-katolická

Římsko-katolická 36,40%

Česko-bratrská ev angelická

bez vyznání 51,60%

Česko-slov enská husitská náboženstv í spol. Sv . Jehov ov i

ostatní církve 2,70%

Obr. 4 Náboženská struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 (Zdroj: ČSÚ Zlín)

Struktura obyvatel dle vzdělání a ekonomické aktivity Dokladem přítomnosti církve je bezesporu existence mnoha kostelů, chrámu, kaplí a v neposlední řadě středních škol vystavěných již na počátku 13. století, jimiž se může 18

ORP Kroměříž pyšnit mezi jinými. Právě samotné město Kroměříž je pro poměrně velký počet těchto druhů škol nazýváno „městem středních škol“. Podíl studentů SŠ, SOŠ a SOU činil v roce 2007 22,6 %, což je o necelé 3 % více než činí republikový údaj. Stejně tak jako ve většině obcí s rozšířenou působností, i v obvodu ORP Kroměříž stále převažují obyvatelé ze skupiny se středním odborným vzděláním bez maturity a vyučení, kterou zde zastupuje 23 550 obyvatel.

Tab. 5 Vzdělanostní struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007

10 230 060 8 575 198

ČR

37 932 1 975 109 3 255 400 2 134 917

nezjištěné

vysokoškolské

vyšší odborné, nástavbové

úplné střední s maturitou

vyučení, stř.odborné bez maturity

základní vč. neukončené

bez vzdělání

celkem

Obyvatelstvo celkem

Území

Obyvatelstvo 15-leté a starší podle stupně vzdělání

296 254

762 459

113127

Kraj

595 010

496 595

2 129

123 193

193 818

119 738

15 750

38 104

3 863

ORP

70 109

58 744

387

13 072

23 550

15 846

804

4 588

497

Zdroj: ČSÚ Zlín

Vzdělanostní struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 nezjištěné; 0,80% v y soškolské; 7,80%

bez v zdělání; 0,60% základní,v č.neukončené ho; 22,30%

v y šší odborné,nástav bov é; 1,40%

bez v zdělání základní,v č.neukončeného v y učení,střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou

úplné střední s maturitou; 27%

v y šší odborné,nástav bov é v y soškolské nezjištěné v y učení,střední odborné bez maturity ; 40,10%

Obr. 5 Vzdělanostní struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 (Zdroj: ČSÚ Zlín)

Díky událostem v roce 1990 se zcela přeorientoval nejen sektor hospodářství, ale i celkové smýšlení obyvatel. Veškeré segmenty lidského poznání se tak otevřely novým 19

možnostem, což si žádalo také patřičný stupeň vzdělání. Po roce 1990 tak došlo k postupnému nárůstu počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním, a to se pochopitelně odrazilo i v růstu počtu obyvatel v terciárním sektoru hospodářství. Z níže uvedené tabulky je patrné, že počet EAO v roce 2007 činil 34 957 obyvatel, což je 49,8 % z celkového počtu obyvatel správního obvodu, tj. o pouhých 33 obyvatel více než ekonomicky neaktivních obyvatel. Tento fakt je způsoben již zmíněným, v posledních letech se zvyšujícím, počtem obyvatel v důchodovém věku a značným podílem nejrůznějších druhů škol, s nímž souvisí i vysoký podíl studentů na celkovém počtu obyvatel správního obvodu.

Tab. 6 Ekonomická aktivita obyvatel obvodu ORP Kroměříže v roce 2007 EAO

žáci, studenti

4 766 463

180 146

81 665

486 937

4 894 465

2 244 482

1 770 062

82 195

298 616

272 340

8 280

4 999

26 276

293 713

134 094

107 924

2 681

ORP

34 957

31 094

985

592

3 863

34 924

16 413

16 800

295

celkem

5 253 400

Kraj

celkem

neprac. důchodci

ženy na mateřské

nezaměst naní

ČR

celkem

pracující důchodci

Území

nezjištěno

ENAO zaměstnaní

Zdroj: ČSÚ Zlín

Nejen přírodní podmínky a reliéf, ale i vhodná geografická poloha dala předpoklady pro rychlý plošný růst zájmového území, jehož obyvatelstvo se nejdříve orientovalo na primární sektor spojený se zemědělskou výrobou a lesnictvím. Velkou změnou byl však v 90. letech 20. století pád komunismu, který vedl k rozvoji drobného podnikání, průmyslové a obchodní sféry a zejména k rozvoji zájmového území jako atraktivní turistické destinace, na čemž získalo největší podíl samotné město Kroměříž. Některé charakteristiky hospodářství, které vymezené území získalo v 19. století, však přetrvaly dodnes. V hospodářské sféře stále udržuje své postavení průmyslová výroba, která v roce 2007 zaměstnávala 11 111 ekonomicky aktivních obyvatel (31,8 %), avšak dominantní postavení patří již od poloviny 90. let sektoru obchodu a služeb, který čítá 21 847 EAO.

20

školství, zdravotnictví, veterinární a soc. činnost

454 835

555 913

350 916

322 008

570 450

1 242 966

109 549

28 947

30 564

15 297

14 689

31 089

56 684

ORP

70 176

34 957

1 999

11 111

3 054

3 245

1 867

2 345

4 877

6 459

obyvatelstvo celkem

Území

ostatní + nezjištěno

1 525 837

11 797

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

doprava, pošty, telekomunikace

230 475

298 616

stavebnictví

5 253 400

595 010

ČR

průmysl

10 230 060

Kraj

ekonomicky aktivní celkem

obchod, opravy motor. vozidel

zemědělství, lesnictví, rybolov

Tab. 7 Ekonomická aktivita obyvatel obvodu ORP Kroměříž dle odvětví v roce 2007

Zdroj: ČSÚ Zlín

Velkým problémem správního obvodu ORP Kroměříž je nezaměstnanost, která se dle ČSÚ Zlín při posledním sčítání vyšplhala na 11 % z celkového počtu EAO. Tím si udržuje místo na prvních postech mezi regiony České republiky.3

Ekonomicky aktivní v obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 zemědělstv í,lesnictv í, ry bolov ; 5,70% ostatní+nezjištěno; 18,50%

průmy sl; 31,80% zemědělstv í,lesnictv í,ry bolov

školstv í,zdrav otnictv í ; 14,00%

průmy sl stav ebnictv í

v eř.správ a,obrana,so c.zařízení; 6,70%

obchod,oprav y motor.v ozidel doprav a,pošty ,telekomunikace

doprav a,pošty ,teleko munikace; 5,30%

v eř.správ a,obrana,soc.zařízení stav ebnictv í; 8,70%

obchod,oprav y motor.v ozidel; 9,30%

školstv í,zdrav otnictv í ostatní+nezjištěno

Obr. 6 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 (Zdroj: ČSÚ Zlín)

2.3.2

Dopravní infrastruktura Dokladem toho, že území dnešního správního obvodu vzkvétalo již v období

staroslovanského a románského osídlení jak kulturně tak i hospodářsky a obchodně, je skutečnost, že jím procházela pradávná křižovatka velkých evropských komunikací.

3

stav k 31. 12. 2008

21

Na tradiční síť obchodních stezek navazuje dnes poměrně hustý systém komunikací, díky nimž jsou jednotlivé obce obvodu ORP Kroměříž navzájem propojeny, a to i s ostatními významnými správními a krajskými městy. Centrum obvodu ORP Kroměříž je významným dopravním uzlem především silniční dopravy, zatímco hlavní železniční tah byl přesunut po vleklém zvažování do města Hulína.

Městskou zástavbou prochází tyto hlavní komunikační trasy: •

silnice II/ 432 Hulín – Kroměříž – Kyjov – Hodonín,

•

silnice II/ 367 Otrokovice – Kroměříž – Vyškov,

•

železniční trať Hulín – Kroměříž – Kojetín,

•

železniční trať Kroměříž – Zdounky.

2.3.3

Cestovní ruch a rekreace Jak již bylo několikrát řečeno, příznivé klimatické podmínky, vhodná geografická

poloha v srdci úrodné Hané a zejména pradávné osídlení na styku významných obchodních stezek, na něž později navázala hustá síť komunikací, předurčily kulturněhistorickou jedinečnost a bohatství oblasti. Centrem vymezeného správního obvodu je město Kroměříž, které se kromě velmi významného ocenění, a to zapsáním Arcibiskupského zámku, Podzámecké a Květné zahrady na listinu světového kulturního dědictví UNESCO, pyšní i nepřebernou řadou jiných neméně hodnotných uměleckých a architektonických skvostů a kulturních památek. Příkladem mohou být gotický kostel sv. Mořice, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo kostel sv. Jana Křtitele. Dalšími zajímavými místy této oblasti jsou barokní hřbitov ve Střílkách, židovský hřbitov v Koryčanech, zřícenina hradu Cimburk nebo lovecký zámeček v Chropyni. Najdeme zde také nespočet původních zámků, z nichž řada dnes není veřejnosti přístupná nebo slouží jako školská či sociální zařízení. Z nich stojí za zmínku zámek v Kvasicích, barokní zámek v Cetechovicích nebo barokní zámek ve Zdounkách. Z přírodních krás připomeňme pískovcové skalisko Kazatelna a skalní útvar Komínky v Chřibech, Chropyňský rybník jako lokalitu kotvice plovoucí a hnízdiště racka chechtavého či např. přírodní rezervaci Strabišov-Oulehla. Veřejnosti se tato národopisná oblast Hané připomíná typickým lidovým folklórem, který se každý lichý rok prezentuje prostřednictvím Hanáckých slavností v Chropyni. Dále se může pochlubit řadou mezinárodních hudebních festivalů, které se

22

konají především v centru vymezeného správního obvodu – Kroměříži, a v neposlední řadě také množstvím místních oslav a poutí (dle ČSÚ Zlín).

23

3

3.1

TEORETICKO-METODOLOGICKÉ PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU Dosavadní přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu Základním předpokladem pro to, aby se dané území stalo atraktivní destinací pro

cestovní ruch, je fakt, že musí vykazovat určité podmínky, tj. předpoklady, faktory (Bína, 2002). Právě vzájemná provázanost mezi přírodním bohatstvím daného území a faktem jeho využití pro cestovní ruch spojuje názory mnoha autorů na předpoklady cestovního ruchu. Problematika hodnocení potenciálu cestovního ruchu je navíc podtržena

poměrně

nedostatečným

rozpracováním

metodologických

studií

geografických výzkumů. V tradičním dělení na přírodní a kulturně-historické předpoklady je patrná jistá názorová jednotnost většiny autorů, avšak priorita některého z nich, heterogennost krajinného systému a kvalita jeho využití je důvodem, proč se v úhlu pohledu na potenciál cestovního ruchu autoři naopak rozchází (Mariot, 1983). Díky rozmanitosti širokého spektra metodických přístupů, jejichž nástin bude předmětem této kapitoly, nebyl doposud ustanoven jednotný princip zhodnocení potenciálu cestovního ruchu na daném území. K významným autorům zabývajících se touto problematikou patří např. P. Mariot, J. Bína, M. Novotná z Katedry geografie Západočeské univerzity v Plzni. Ti všichni se v metodice výpočtu potenciálu cestovního ruchu převážně shodují, jsou však i jisté oblasti, v nichž je jejich názor nejednotný. To lze spatřovat již ve zmíněném vymezení a chápání pojmu potenciál, dále také v slabém rozpracování tématu týkajícího se cestovního ruchu z geografického hlediska. To poprvé ve své studii rozpracoval H. Poser (1939), který rozlišoval tři skupiny činitelů ovlivňující cestovní ruch – základní, podporující a brzdící. Do skupiny základních činitelů zařadil přírodní (morfologické, klimatické) a demografické (struktura obyvatelstva v oblasti jejich pobytu) činitele, do druhé začlenil růst počtu obyvatel v zájmovém území, rostoucí zájem o cestovní ruch, komunikační dostupnost oblasti, propagaci, ekonomické a finanční předpoklady obyvatel zájmového území a psychologické aspekty vyplývají ze vztahu domácího obyvatelstva k účastníkům cestovního ruchu. Na konkrétním území, kterým se H. Poser ve své studii zabýval, začlenil do skupiny brzdících činitelů negativní vlivy politických konfliktů, hospodářských krizí a klimaticky nepříznivých podmínek. Ostatní autoři, věnující se

24

tématu zejména v poválečném období, kladou větší důraz na genetický přístup hodnocení předpokladů cestovního ruchu. Mariot (1969) ve své práci považuje potenciál jako způsobilost či schopnost krajiny poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, přičemž činitele potenciálu krajiny bere jako ty s největší výpovědní hodnotou pro výskyt hlavních druhů cestovního ruchu. Bína (2002) chápe potenciál cestovního ruchu jako ucelený komplex lokalizačních podmínek, vzhledem k tomu, že je lze brát v systému cestovního ruchu jako primární. Podmínky se navíc vyčleňují pestrým typovým charakterem a územním záběrem. Potenciál cestovního ruchu je podle něj formalizovaný výsledek zhodnocení komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Vyčleňuje dvě základní skupiny, a to lokalizační a realizační podmínky. Realizační předpoklady jsou na rozdíl od lokalizačních závislé na vlastních nárocích účastníků cestovního ruchu. Lokalizační mají ovšem mnohem větší výpovědní hodnotu, neboť je jimi území determinováno. 3.1.1

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu V pojetí hodnocení lokalizačních předpokladů se autoři liší. Dle Mariota (1971) a

Bíny (2002) je hodnocení lokalizačních předpokladů stanoveno na základě skutečné způsobilosti krajiny pro rekreační využití, neboť lokalizační podmínky umožňují rozvíjet a aktivovat cestovní ruch na základě předpokladů a nabídky daného území. Kvalitativní rozdíly různých druhů a forem cestovního ruchu determinují výskyt cestovního ruchu v krajině a utváří z prostorového hlediska výrazné lokalizační vlivy. Ty se projevují především jako výstup interakce jednotlivých částí této skupiny, a jsou jimi: 1. Přírodní předpoklady: a) povrch, b) klima, c) voda, d) rostlinstvo a živočišstvo, e) celkový ráz krajiny. 2. Kulturně-historické předpoklady: a) stavební památky, b) lidová architektura,

25

c) ostatní kulturně-historické předpoklady.

První skupina má dle Mariota (1971) relativně fixní danost, tj. trvalý charakter a tvoří ji přírodní činitelé. Druhá skupina je výsledkem intenzivního antropogenního vlivu a působení člověka, které jsou tímto náchylnější na jakékoliv změny ve společnosti. Bína (2001) a Novotná (2002) definují ve svých studiích lokalizační předpoklady jako určitou vhodnost krajiny poskytovat hodnoty vhodné pro jednotlivé aktivity cestovního ruchu. Jsou tak vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny (přírodní složka), nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi (kulturní složka), popř. – a to je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu – oběma sektory současně. Vzhledem k tomu, že lokalizační podmínky vytváří složitý systém, poukazují na jeho nutné zjednodušení a rozčlenění na jednotlivé aktivity cestovního ruchu jako jsou např. cykloturistika, poznávací, kongresová turistika, aj. Podle Bíny (2001) se setkáváme s lokalizačními podmínkami ve třech hlavních formách: a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (patří sem aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí, tj. vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, horolezectví, apod.), b) jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky (kulturně-historické památky a soubory, muzea, skanzeny, apod.), c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud. Stupeň časové neměnnosti a stability lokalizačních podmínek přitom klesá od bodu a) k bodu c). Zvláštní postavení na hranici mezi přírodním a kulturně-historickým subsystémem má lázeňství. Díky převažující lidské způsobilosti řadí Bína tuto oblast do kulturního subsystému cestovního ruchu. 3.1.2

Selektivní předpoklady cestovního ruchu Otázku selektivních předpokladů cestovního ruchu řeší pouze Mariot (1971), který

ji dokumentuje jako způsobilost obyvatel podílet se na cestovních ruchu. Do skupiny selektivních předpokladů proto řadí právě ty komponenty souboru předpokladů cestovního ruchu, které z různých aspektů určují kdo, resp. jak často se účastní cestovního ruchu. Tím podmiňují kvalitativní a kvantitativní selekci obyvatel. V rámci

26

názorového úhlu pohledu vytváří tato skupina protipól k předpokladům lokalizačním. Dokladuje způsobilost obyvatel podílet se na aktivitách spojených s cestovním ruchem. Pro úplnost zhodnocení se jedná o: hospodářské, sídelní, sociální a politické činitele. 3.1.3

Realizační předpoklady cestovního ruchu Skupina realizačním předpokladů umožňuje

svojí

existencí

uskutečnění

cestovního ruchu a zároveň zabezpečuje podílet se na něm. Téměř všichni autoři se shodují na Mariotově (1971) rozdělení těchto předpokladů na: a) komunikační (dopravní) předpoklady (tj. dostupnost a časová dosažitelnost), b) materiálně-technickou základnu (ubytovací, stravovací, sportovní, zábavní zařízení,

aj.), která se soustředí zejména do oblastí s nejvyšší koncentrací cestovního ruchu a umožňuje zde vznik jader a středisek cestovního ruchu.

Z širšího teritoriálního hlediska jsou realizační předpoklady založeny na schopnosti provázat lokalizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu a mají proto nezastupitelnou úlohu. Umožňují především realizovat zájem účastníků cestovního ruchu (koncentrovaný v pólech selektivních předpokladů), a to na území s vhodnými podmínkami (póly lokalizačních předpokladů).

3.2

Metodika výzkumu potenciálu cestovního ruchu Možnosti využití daného území pro rozvoj a realizaci cestovního ruchu závisí

především na lokalizačních a realizačních předpokladech pro různé aktivity lidí ve volném čase. Ty jsou preferovány různými formami cestovního ruchu a předurčují území k daným specifickým dispozicím. První způsob hodnocení potenciálu cestovního ruchu, který je označován jako užší funkční pohled, je postaven na funkčním vymezení, které vychází z převahy jednotlivých druhů a forem cestovního ruchu. Východisko pro stanovení funkce je přitom spatřováno v konkrétních datech hovořících o realizovaném cestovním ruchu. Druhá možnost hodnocení krajiny, označována jako širší funkční pojetí, je spatřována z komplexnějšího pohledu na území jakožto předpokladu pro cestovní ruch s cílem určení úlohy jednotlivých jejích částí. Detailnější pozornost jí věnuje především Mariot (1969). Bína (2001) a Novotná (2003) se zaměřují spíše na hodnocení vhodnosti krajiny z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu. Ústřední myšlenkou je pohled

27

na charakter zkoumaného území bez cestovního ruchu. Předmětem výzkumu jsou tedy pouze ty části územního záběru, které jsou důležité z hlediska formování potencionálně vhodných oblastí a struktur cestovního ruchu, tj. pro identifikaci funkčních prostorových struktur v krajině. Mariot (1969) rozděluje výzkum potenciálu krajiny určité oblasti na 3 pracovní etapy: 1. Inventarizace – kompletace podkladových materiálů, výběr prvků, hodnot a ukazatelů, 2. Analýza – jednotlivé analýzy rozhodujících činitelů na základě odlišnosti jejich hodnot a jejich vzájemných vztahů, 3. Syntéza – vyjádření strukturálně-funkčního potenciálu krajiny závisejícího na existujících předpokladech rozvoje cestovního ruchu, následuje vymezení hranic a určení funkčního využití území. Autor též vyčleňuje tři hlavní skupiny druhů cestovního ruchu z hlediska charakteru fyzicko-geografických činitelů: 1. Krátkodobé druhy cestovního ruchu, 2. Dlouhodobé druhy cestovního ruchu, 3. Léčebné druhy cestovního ruchu.

Mimo to je dle Mariota (1971) nezbytné rozlišovat při funkční struktuře i rozsah vymezeného území prostřednictvím prostorových dimenzí. Komplexní

hodnocení

lokalizačních

předpokladů

cestovního

ruchu

tak

představuje stanovení limitního zázemí, ve kterém je potencionálně možné uskutečňovat cestovní ruch, s důrazem na převažující atraktivity jednotlivých území a stanovení jejich prostorové dimenze. Metodika Bíny (2001) se zaměřuje na hodnocení potenciálu cestovního ruchu z pohledu zkoumání lokalizačních podmínek. Bere v úvahu fakt, že lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek cestovního ruchu jsou přirozeně na některých místech vyšší, někde naopak nižší, popř. neexistují vůbec (jde zde o stupeň 0). V ostatních případech mluví jako o kladných stupních lokalizačních podmínek a pro tyto případy zavádí tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu: •

Stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný,

•

Stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný jev, 28

•

Stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu.

Existují mimo to i výjimky, u nichž je rozlišen pouze jeden stupeň (dané území je pro určité aktivity buď vhodně nebo nevhodné). Skutečnost, že různé dílčí složky potenciálu cestovního ruchu spolu rovnoměrně nekorespondují, je respektována a zohledněna váhovým hodnocením pomocí bodové metody. Každému vykázanému kladnému stupni lokalizačních podmínek aktivity cestovního ruchu autor přiřazuje určitý stanovený počet bodů, které jsou získány metodou expertních odhadů. Ve struktuře podílů příspěvku obou subsystémů a jednotlivých aktivit na výstavbě potenciálu cestovního ruchu lze objevit určité charakteristické rysy a z nich odvodit typové skupiny potenciálu cestovního ruchu.

Typy potenciálu cestovního ruchu vymezujeme ve dvou úrovních: •

Typy v rámci celkového potenciálu, které jsou dány podílem zastoupení přírodního a kulturního subsystému (každá obec je pouze v jediném typu).

•

Typy v rámci přírodního a kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu, které jsou dány podílem zastoupení jednotlivých složek (každá obec je v rámci obou subsystémů vždy pouze v jediném typu).

Novotná (2003) ve své studii využila pro hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch geografické informační systémy (GIS), konkrétně metodu založenou na mapové algebře. Přitom se ve své práci zaměřila na lokalizační a realizační předpoklady, na nichž z jejího pohledu závisí možnosti využití území pro cestovní ruch. Prostřednictvím sociologického šetření tyto předpoklady pro jednotlivé aktivity hodnotí. Primárně stanovené aktivity přitom autorka volí z těch, kterým návštěvníci věnují největší pozornost. Území vhodné pro konkrétní aktivitu přitom stanovuje jako průnik či sjednocení prostorového vymezení všech elementárních lokalizačních podmínek pro danou aktivitu. Výsledná data prezentují rozmístění potenciálu pro rekreační využívání území a jsou ohodnoceny pomocí stupnice atraktivity, a to body od 0 do 12. Finální mapa tak znázorňuje typizaci a rozdělení území dle jeho funkčních předpokladů, přičemž nechybí ani doprovodný komentář.

29

3.3

Metodika vlastního hodnocení lokalizačních předpokladů potenciálu cestovního ruchu Metodika hodnocení lokalizačních předpokladů potenciálu cestovního ruchu se

v zásadě člení na hodnocení přírodních předpokladů pro uskutečnění cestovního ruchu a kulturně-historických předpokladů pro jejich realizaci. Vychází přitom do jisté míry z dosud použitých přístupů jednotlivých autorů k hodnocení potenciálu cestovního ruchu, resp. je jejich kombinací. Pro stanovení celkového lokalizačního potenciálu daného území vzhledem k realizaci cestovního ruchu je tedy nezbytné sjednocení přístupů, což spočívá v přizpůsobení charakteru metodiky přírodního a kulturně-historického potenciálu vymezeného území. Zatímco přírodní potenciál cestovního ruchu se většinou hodnotí jako plošná charakteristika, kde se v nejjednodušší variantě poměřují plochy vhodné pro rekreaci s plochami méně vhodnými nebo nevhodnými, kulturně-historický potenciál byl dosud hodnocen spíše jako charakteristika bodová (Klapka, Nováková, Frantál, 2007). Potenciál cestovního ruchu byl hodnocen na úrovni jednotlivých obcí obvodu ORP Kroměříž. Vzhledem k dostupnosti a formě dat byl zvolen odlišný přístup k hodnocení dílčích částí potenciálu cestovního ruchu. V případě hodnocení přírodních předpokladů byla zvolena metoda početní dle matematicky definovaných vzorců s následnou komparací výsledků. V problematice hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu jde o co největší zpřesnění výpočtů, čehož bylo docíleno pomocí zanedbání subjektivních složek výpočtů a jejich nahrazením objektivními klasifikátory (Nováková, Frantál, 2007). Z tohoto důvodu vstupovaly do početních operací tři druhy vzorců, na základě kterých byly získány výsledné hodnoty. Jelikož se jedná o poměrně malé území, bylo možné zanedbat vliv globálních faktorů, jimiž jsou klimatická oblast a struktura půdního fondu. Pro výpočty byla navíc využita vstupní data z vrstev ZABAGEDu (lesy, křovinaté porosty, sady, vodní plochy, apod.), která odpovídají Základní mapě České republiky v měřítku 1: 10 000.

Při výpočtu přírodního potenciálu cestovního ruchu se vycházelo z následujících vzorců: 1. metoda (Michal, Nosková, 1970)

R = ( A + B + C ),

30

kde A . . . . . . . . délka okrajů lesa (m), B . . . . . . . . délka okrajů vodních ploch (m), C . . . . . . . . výškové rozpětí (m).

2. metoda (Nováková, Frantál, 2007)

PPCR = C * ∑ (L * l ), kde C . . . . . . . . relativní členitost terénu na území katastru obce, L . . . . . . . . procentuální zastoupení ploch vhodných pro cestovní ruch na ploše katastru, l . . . . . . . . index tvaru polygonů, který se získá ze vzorce: l = P/ (2 * √(A * П)), kde P . . . . . . . . součet obvodů polygonů jedné třídy (m), A . . . . . . . . součet ploch polygonů jedné třídy (m2). Index vyjadřuje, na kolik je hodnota podobná kruhu. Byla-li by kruhová, nabýval by index hodnoty 1. Ve vzorci funguje 1 jako váha, kterou násobíme rozlohou každé z ploch v L.

3. metoda (Nováková, Frantál, 2007) V důsledku toho, že území nevykazuje jen kladné limity, ale i záporné, byla limitující proměnnou zvolena ochrana území, která je faktorem růstu cestovního ruchu a rozvoje služeb. Vzorec byl proto upraven doplněním proměnné O s váhou o:

PPCR =

C * ∑ (L * l )

∑ (O * o )

,

kde O . . . . . . . . procento z plochy katastru, které je chráněno, o . . . . . . . . váha plochy katastru dle stupně ochrany. V ČR je vymezeno několik stupňů ochrany, které však byly pro možnosti této práce upraveny: Stupeň ochrany NPP, NPR PP, PR, pp

Váha 5 3

Na základě uvedených vzorců jsou získané hodnoty výměr potencionálně vhodných ploch za jednotlivé obce správního obvodu procentuálně zhodnoceny

31

s maximální výměrou příslušné obce správního obvodu. V konečném výsledku jsou tyto hodnoty z důvodu sjednocení přístupu s hodnocením kulturně-historického potenciálu převedeny na body, přičemž maximální hodnota 50 bodů odpovídá 100%. Poté jsou obce rozděleny do 5 kategorií dle zjištěného počtu bodů přírodního potenciálu cestovního ruchu (nízký, základní, zvýšený, vysoký a velmi vysoký). Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu je na rozdíl od hodnocení přírodních předpokladů subjektivně bodově klasifikován na základě předem definované stupnice, vychází tak z metodiky použité Bínou (2002).

Tab. 8 Přehled váhového hodnocení kulturně-historických předpokladů cestovního ruchu Složka kulturního potenciálu cestovního ruchu

Kulturněhistorické památky

Hrady, zámky, tvrze, zříceniny Církevní památky Technické památky Vojenské památky

Kulturní zařízení

Muzea, galerie, skanzeny Divadla Hvězdárny

Kulturní akce Společenské Sportovní akce akce Církevní akce

Počet bodů ve vymezených kategoriích kulturněhistorického potenciálu 1. kategorie 2. kategorie 3. kategorie 4. kategorie 50

30

15

5

50 50 50 45 30 25 50 35 45

30 30 30 15 15 5 25 10 20

15 15 15 -

5 5 5 -

Zdroj: vlastní zpracování Na základě tohoto členění se jednotlivé složky kulturně-historického potenciálu rozdělí na dílčí části, např. významné historické památky a soubory, skanzeny a muzea, společenské akce, apod. Skutečnost, že složky cestovního ruchu nemají ve skladbě kulturně-historického potenciálu stejný význam zohledňuje váhové hodnocení na základě bodové metody, kdy každé z nich je přiřazen určitý počet bodů. Bodové hodnoty prezentovány v tabulce 8 jsou získány jednak metodou expertního odhadu, rovněž také na základě využití informací z odborných podkladů specializovaných institucí, popř. sestavených dotazníků (ukázka je doložena v tabulce 8 tabulkových příloh). Dále se předpokládá, že dotazovaní starostové obcí hodnocené území dobře znají a míra subjektivity je zde proto minimální a z tohoto hlediska zcela přijatelná. V některých případech byl počet bodů následně upraven na základě srovnání významu dílčích kategorií v rámci celkového hodnocení kulturně-historického potenciálu

32

cestovního ruchu. Na základě bodového sjednocení s přírodním potenciálem byla navíc stanovena opět nejvyšší bodová hodnota, dle které se jednotlivé body procentuálně zhodnotily a procenta se opět převedla na odpovídající počet bodů. Na základě těch byly obce, stejně jako v případě přírodního potenciálu, rozděleny do 5 stupňů dle zjištěného kulturně-historického potenciálu cestovního ruchu. Získaný počet bodů přiřazený obcím za obě dílčí části lokalizačních předpokladů byl v konečné fázi hodnocení posléze sečten a obce byly opět, tentokrát pro případ celkového potenciálu cestovního ruchu, rozděleny do 5 uvedených kategorií, kdy maximální hodnotu opět představuje ohodnocení 50 body. Poté následuje metoda syntézy, která umožňuje shrnout výsledky celého hodnocení v rámci funkční typologie středisek cestovního ruchu. Výstupem hodnocení jak přírodního a kulturně-historického, tak i celkového lokalizačního potenciálu cestovního ruchu, je 6 kartogramů spolu s tabulkami bodových hodnot příslušného potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých obcích obvodu ORP Kroměříž. Tyto jsou součástí jednotlivých kapitol, popř. tabulkových příloh mé diplomové práce. Komentáře ke zjištěným datovým výstupům za uvedené obce správního obvodu ORP Kroměříž z pohledu souhrnného hodnocení jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu jsou předmětem kapitol 4 - 6.

33

4

HODNOCENÍ PŘÍRODNÍHO POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU

4.1

Hodnocení reliéfu obvodu ORP Kroměříž Přírodní atraktivita území, která je jedním z faktorů, na níž je závislý rozvoj

cestovního ruchu, je dána geomorfologickými, hydrologickými a biogeografickými podmínkami. Právě reliéf a jeho různorodé formy představují charakteristiku z uvedených podmínek nejdůležitější. Svými vlastnostmi vytváří míru vhodnosti pro cestovní ruch a z morfologického hlediska jsou pro něj zajímavé především členité formy povrchu, jako jsou skalní věže, skalní města, soutěsky, vodopády, ledovcové doliny a kotle, krasové jeskyně, propasti a další cenné formy reliéfu (Vystoupil a kol., 2006). Obecně platí, že rekreačně-turistická atraktivita území stoupá s jeho vzrůstající vertikální členitostí. Nejvhodnější podmínky pro cestovní ruch proto vykazuje krajina s vysokou nadmořskou výškou a vysokým stupněm členitosti terénu. Za nejvíce vhodný typ reliéfu lze tedy považovat reliéf hornatý (Hrubešová, 2007). Jedním z důležitých hledisek využitelnosti oblastí pro cestovní ruch jsou typy makroforem nacházejících se v území, neboť jejich ráz významně ovlivňuje estetickou hodnotu a celkový vzhled krajiny. Příčiny různého funkčního využití krajiny je možno posuzovat z hlediska vlivu morfologického členění krajiny na formování předpokladů cestovního ruchu (Mariot, 1983). Různé typy makroforem mají schopnost vyvolat zájem a přilákat účastníky cestovního ruchu. Tento vztah je zároveň významným stimulem migračního charakteru cestovního ruchu. Obce obvodu ORP Kroměříž byly hodnoceny na základě analýzy morfologických makroforem nacházejících se na jeho území. Dle výše uvedeného lze předpokládat, že nejvyšší přírodní potenciál vykazují oblasti hornatin, a naopak oblasti s nejméně příznivými podmínkami jsou v tomto případě nížiny. Na základě hodnocení z hlediska morfometrického členění reliéfu byl každé obci přiřazen jeden z následujících typů makroforem: •

hornatina (300 – 600 m),

•

vrchovina (150 – 300 m),

•

pahorkatina (30 – 150 m),

•

rovina (0 – 30 m).

34

Území obvodu ORP Kroměříž spadá do geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty, které jsou součástí alpsko-himalájské subprovincie Vnějších Západních Karpat. Oblast je ze severu lemována nížinnou oblastí Hornomoravského úvalu, vhodnou pro zemědělské využití díky široké nivě řeky Moravy, která tvoří hlavní osu tohoto geomorfologického celku. V rámci Středomoravských Karpat se vymezují čtyři morfologické celky. Na jihu až jihozápadě se zvedá mohutné pohoří Chřibů a Litenčické pahorkatiny. Do jižního cípu v okolí města Koryčany sporadicky zasahuje úzký pás Žďánického lesa. Centrální oblast obvodu ORP Kroměříž, tj. samotné město Kroměříž a jeho zázemí se naopak nachází ve velmi málo členitém terénu. Přehled a charakteristika jednotlivých morfologických celků je součástí textových příloh (příloha 1). Území ORP Kroměříž disponuje pouze některými, pro cestovní ruch však těmi nejpříznivějšími krajinnými typy. Reliéf lze tedy charakterizovat jako převážně hornatý a vrchovinný s vyšším stupněm členitosti terénu, z čehož lze usuzovat na vysokou atraktivitu sledovaného území. Střední nadmořská výška se pohybuje okolo 287 m n. m. Nejvyšším bodem sledovaného území je Brdo o nadmořské výšce 586,7 m v pohoří Chřiby, JV od obce Zdounky. Nejnižší místo nalezneme v okolí Záhlinických rybníků, kde klesá nadmořská výška až na 190 m n.m. a níže. Všechny geomorfologické celky jsou třetihorního stáří, typické hluboce zařezanými údolími a intenzivní periglaciální modelací. Geologické podloží tvoří paleogenní a neogenní pískovce, jílovce, písky, štěrky a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše, které jsou zčásti překryty vrstvou spraší (Demek, 1987). Mimo reliéf Hornomoravského úvalu, který má ráz příkopové propadliny vyplněné usazeninami, má území zbývajících celků ráz ploché vrchoviny až hornatiny s výraznými vlivy tangenciální a radiální tektoniky.

4.2

Hodnocení chráněných území obvodu ORP Kroměříž Dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu je podmíněn zejména zachováním zdravého

životního prostředí a atraktivity území ČR. Při rozvíjení cestovního ruchu je proto nutno striktně dodržovat principy udržitelného rozvoje, které jsou stanoveny příslušnými vládními a mezinárodními dokumenty (dle Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2002 - 2007). Právě z tohoto důvodu byla ustanovena chráněná území s různým stupněm ochrany, která napomáhají udržovat a rozvíjet přírodní bohatství.

35

V České republice jsou vyhlášeny dva typy chráněných území. Tím prvním jsou, podle zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláště chráněná území (ZCHÚ) jako území z hlediska přírody nejhodnotnější. Člení se dále na velkoplošná a maloplošná (Vystoupil a kol., 2006).

Velkoplošnými zvláště chráněnými územími jsou: •

národní parky (NP),

•

chráněné krajinné oblasti (CHKO). Za národní parky (NP) jsou dle zákona č. 114/ 1992, o ochraně přírody a krajiny,

považovány „rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímá přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají vědecký a výchovný význam“. Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních porostů a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popř. s dochovanými památkami historického osídlení“.

Za maloplošná zvláště chráněná území jsou považovány: •

národní přírodní rezervace (NPR),

•

národní přírodní památky (NPP),

•

přírodní rezervace (PR),

•

přírodní památky (PP).

Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje národní přírodní rezervaci (NPR) jako „menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku“. Přírodní rezervace (PR) je zde chápána jako „menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast, přičemž jsou vymezeny její bližší ochranné podmínky“. Vedle NPR a PR je tímto zákonem definována národní přírodní památka (NPP) jako “přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo 36

mezinárodním ekologickým, vědeckým, či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk“. Naprosto totožné vymezení, ovšem s menší významností, má i přírodní památka (PP), která svou působností sahá pouze na regionální úroveň. Druhým typem ochrany jsou podle zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny obecně chráněná území (OCHÚ). Ta vymezují ekologicky či geomorfologicky hodnotné části krajiny. Z pohledu cestovního ruchu jsou nejvýznamnějším typem obecné územní ochrany přírodní parky (PřP).

Obr. 7 Lokalizace chráněných území obvodu ORP v rámci regionu Kroměřížsko v roce 2008 (Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Zvláště chráněná území obvodu ORP Kroměříž Ve Zlínském kraji existuje v současné době 171 ZCHÚ, z nichž jde o 2 velkoplošná ZCHÚ - konkrétně CHKO a 169 maloplošných ZCHÚ. Na území obvodu ORP Kroměříž se žádné z velkoplošných ZCHÚ nevyskytuje, nicméně maloplošných ZCHÚ je v oblasti vymezeného obvodu vyhlášeno 18 a jejich rozloha 272,1 ha tak

37

představuje necelých 13 % z celkové plochy maloplošných ZCHÚ Zlínského kraje (2 230,3 ha). Jedná se o 1 národní přírodní rezervaci, 2 národní přírodní památky, vedle nich se zde nachází rovněž 3 přírodní rezervace a 12 přírodních památek. V tabulce 9 je uveden přehled jednotlivých stupňů ochrany spolu s obcemi nacházejícími se ve vymezených ochranných pásmech. Jejich geografické lokalizace s následnými charakteristikami jsou pak součástí textových příloh (příloha 2).

Tab. 9 Přehled maloplošných ZCHÚ v rámci obvodu ORP Kroměříž Kategorie ZCHÚ

Kategorie OCHÚ (PřP)

NPR NPP

Chvalnov-Lísky Kunkovice Chropyně

Strabišov-Oulehla

69,6

-

Chropyňský rybník

24,1

-

Křéby

3,5

Prasklice

Stará Hráz

7,7

Koryčany

Vítčický les

96,5

Věžky

Záskalí

31,8

Kostelany

Bralová

0,9

Střílky

Budačina

8,1

Lubná

Drážov

0,4

Zdounky

3

Zdounky

Chřiby Chřiby -

PP

Obec

-

Chřiby PR

Název

Rozloha (ha)

Chřiby

Kamenec

Chřiby

Kazatelna

0,1

Koryčany

Chřiby

Komínky

0,5

Kostelany

Chřiby

Kozel

0,1

Koryčany

-

Obora

14,4

Kroměříž

-

Přehon

2,3

Chvalnov-Lísky

Záhlinické rybníky -

Rameno Moravy

1,6

Kroměříž

Stonáč

4,8

Kroměříž

Včelín

2,7

Zdounky

Počet obcí na ZCHÚ 2 2

3

12

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Obecně chráněná území obvodu ORP Kroměříž Z pohledu hodnocení obecně chráněných území jsou na obvodu ORP Kroměříž vyhlášeny 3 přírodní parky, což ve srovnání s jejich celkovým počtem ve Zlínském kraji (6) představují celou polovinu. Svou rozlohou 10 107,4 ha zaujímají 20,3 % plochy správního obvodu ORP a 16,2 % z rozlohy přírodních parků Zlínského kraje, která představuje hodnotu 62 248 ha (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nutno poznamenat, že v areálech přírodních parků leží plochy maloplošných ZCHÚ o výměře 56,9 ha, což odpovídá necelým 21 % z celkové plochy ZCHÚ vymezeného správního 38

obvodu. Konkrétně jde o 2 přírodní rezervace a 6 přírodních památek, z čehož obě přírodní rezervace a 5 přírodních památek se nachází na území přírodního parku Chřiby, 1 přírodní památka je pak součástí přírodního parku Záhlinické rybníky. V tabulce 10 je uveden přehled jednotlivých přírodních parků popisovaného správního obvodu. Jejich vymezení a charakteristika jsou zařazeny do textových příloh (příloha 3).

Tab. 10 Přehled přírodních parků v rámci obvodu ORP Kroměříž Název

Chřiby

Rozloha (ha)

9 588,1

Záhlinické rybníky Ždánický les*

500,8 18,5

Obec Cetechovice, Chvalnov-Lísky, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kvasice, Lubná, Nová Dědina, Roštín, Soběsuky, Střílky, Sulimov, Vrbka, Zástřizly, Zdounky Hulín, Kroměříž Koryčany

Počet obcí na území PřP

15 2 1

Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje * je součástí obecné ochrany Jihomoravského kraje, nicméně jeho část zasahuje i na území katastru města Koryčany

V neposlední řadě je nutné připomenout, že spousta výše popsaných oblastí spadajících pod zvláštní či obecnou ochranu vymezeného obvodu ORP je připsána současně na národní seznam Evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000, což je dle zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, další ze způsobů ochrany území. V současné době je tedy na území správního obvodu ORP lokalizováno také 8 EVL, z nichž 4 jsou předmětem zvláštní, popř. obecné ochrany území. Jejich výčet spolu se základními charakteristikami je uveden v tabulce 11.

39

Tab. 11 Přehled Evropsky významných lokalit (EVL) v rámci obvodu ORP Kroměříž Název

Chřiby Mokřad Pumpák Morava – Chropyňský luh Skalky Stonáč Strabišov-Oulehla Střížovice Troják

Rozloha (ha)

19 226,5 1,9 3 205,3 11,1 5,5 596,6 29,6 654,2

Obec Cetechovice, Chvalnov-Lísky, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kvasice, Lubná, Nová Dědina, Roštín, Soběsuky, Střílky, Sulimov, Vrbka, Zástřizly, Zdounky Hulín

Počet obcí na území PřP

15 1

Chropyně

1

Hulín Kroměříž (Bílany) Chvalnov-Lísky, Kunkovice Střížovice Rataje, Věžky, Zborovice, Zlobice

1 1 2 1 4

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Na základě analýzy počtu chráněných oblastí na území 46 obcí správního obvodu ORP byly tyto obce seskupeny do následujících kategorií: •

obce na území národní přírodní rezervace,

•

obce na území přírodní rezervace,

•

obce na území přírodního parku. Pokud se obec nachází ve více ochranných pásmech, je přiřazena do skupiny

odpovídající vyšší zákonné ochraně chráněného území.

Do první kategorie spadají 2 obce, Chvalnov-Lísky a Kunkovice, které se nachází na území NPR Strabišov-Oulehla s rozlohou téměř 67 ha. Na území obce ChvalnovLísky je navíc lokalizována PP Přehon. Na území přírodních rezervací obvodu ORP se nachází 3 obce, z nichž do dvou současně zasahují přírodní památky. Jedná se o PR Stará Hráz na území města Koryčany, PR Vítčický les v blízkosti obce Věžky a PR Záskalí v obci Kostelany. Kromě těchto stupňů ochrany jsou na území řady obcí správního obvodu ORP lokalizovány rovněž NPP a PP. Národní přírodní památka se nachází na území pouze 1 obce, konkrétně jde o NPR Chropyňský rybník v areálu zámeckého parku města Chropyně. Vedle národních přírodních památek lze v obvodu ORP Kroměříž najít přírodní památky, které se nachází celkem v 7 obcích vymezeného správního celku. Nutno však zmínit, že ve spádové oblasti 3 obcí se nachází více než jedna přírodní

40

památka, konkrétně na území katastru města Kroměříž (3), obce Zdounky (3) a města Koryčany (2). Zbylé obce vykazují přítomnost jediné přírodní památky. Do poslední kategorie v rámci analýzy počtu chráněných oblastí náleží největší počet obcí správního obvodu (17). Jen 15 z nich se nachází na území PřP Chřiby. Dále se jedná o PřP Záhlinické rybníky, který je situován na území katastru měst Hulín a Kroměříž, rovněž PřP Ždánický les nedaleko města Koryčany.

4.3

Hodnocení vodních ploch obvodu ORP Kroměříž Vodní plochy představují vedle reliéfu a rekreačních ploch, nepostradatelných pro

rozvoj cestovního ruchu, taktéž důležitou složku přírodních předpokladů cestovního ruchu. Rekreace u vody a vodní turistika jsou bezesporu jedním z nejfrekventovanějších způsobů trávení volného času, čímž velkou měrou přispívají právě k rozvoji cestovního ruchu. Stupeň využití území je však do značné míry podmíněn klimatickými faktory, na základě kterých je rekreace u vody a vodní turistika výrazně orientována na letní sezónu (Vystoupil a kol., 2006). Vodními plochami se pro potřeby hodnocení rozumí: •

rybníky,

•

vodní nádrže,

•

sjízdné řeky.

Pro potřeby hodnocení vodních ploch na úrovni obcí vymezeného správního obvodu byly uvažovány vodní plochy a vodní toky z hlediska cestovního ruchu nejdůležitější, tj. ty na lokální, regionální a nadregionální úrovni.

V souvislosti s turistickou rekreační využitelností území tedy hrají důležitou roli dva aspekty (Návrh Rajonizace cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích, 2000): •

existence vodních ploch, z nichž největší význam, zejména pro domácí cestovní ruch, mají uměle vybudované přehradní nádrže a rybníky,

•

existence vodních toků, které mají určitou širší vhodnost pro vodáckou turistiku, rekreaci u vody a vodní sporty.

41

Vodní plochy na území obvodu ORP zabírají plochu v rozloze 7 173,9 km2, z níž se na ploše 43,6 km2 rozprostírají rybníky, popř. vodní nádrže, zbylých 7 130,3 km2 připadá na říční síť. Osou celého území je střední tok řeky Moravy, který do oblasti vtéká nedaleko obce Bezměrov, poté nabírá menší řeky a potoky: pravostranné – Haná, Věžecký potok, Kotojedka; levostranné – Malá Bečva, Moštěnka, Stonač, Rusava, Mojena, a opouští území správního obvodu na JV od obce Kvasice. Plocha povodí řeky Moravy spolu s jejími přítoky na území vymezeného správního obvodu činí 7 030,7 km2, na průměrný průtok pak připadá 51,3 m3/s. Řeka Morava je jedinou sjízdnou řekou, každoročně se tak na úseku procházejícím Kroměříží konají sportovní závody ve slalomu na kanoích. Vedle vodního toku Moravy zasahuje na J až JZ vymezeného území vodní tok Litava o ploše povodí 72,1 km2, průměrném průtoku 0,22 m3/s v blízkosti obce Střílky a řeka Kyjovka (zv. Stupava) o ploše povodí 27,9 km2 a průměrným průtokem 0,1 m3/s protékající městem Koryčany (Otevřená encyklopedie WIKIPEDIE). Kromě vodních toků se krajina pyšní řadou rybníků, které měly hlavně v minulosti vliv na rozvoj typického rybníkářství. Jsou jimi především „Záhlinické rybníky“ (nejvýznamnější Pláňavský rybník, Nový rybník, atd.), které zabírají plochu o rozloze 500 ha, a Chropyňský rybník (někdy zvaný Zámecký), na něhož připadá hodnota 24,1 ha (Chráněná území Zlínského kraje). Všechny rybníky správního obvodu ORP slouží výhradně k hospodářským účelům jako rybochovné stanice. Výše uvedené rybníky navíc leží v ochranném pásmu dle zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a proto je zde rozvoj cestovního ruchu zcela vyloučen. Jedinou vodní plochou vymezeného správního obvodu, která je určena ke koupání a ostatním sportovněrekreačním aktivitám, je areál přírodního koupaliště Pískáč v obci Zářičí. Na přilehlých pozemcích lze sportovat, stanovat, organizovat kulturní akce a vystoupení (server Východní Morava). Na území obvodu ORP se rovněž rozprostírá vodní nádrž Koryčany. Jde o přehradu v západní části Chřibů na řece Kyjovce asi 2 km SV od Koryčan. Do provozu byla uvedena v roce 1959, přičemž délka přehrady je 1 800 m, zatopená plocha činí 35 ha a obsah zadržované vody je 2,5 mil. m3. Z pohledu hodnocení potenciálu cestovního ruchu a rekreace je však opět nevýznamná, a to díky zásobám pitné vody. Celá přehrada leží v hygienickém ochranném pásmu 1. stupně a proto je v ní zakázáno koupání a rekreace (Otevřená encyklopedie WIKIPEDIE).

42

4.4

Hodnocení rekreačních ploch obvodu ORP Kroměříž Dle Kopša (1992) lze krajinu chápat jako geografický prostor, který se vyznačuje

určitými přírodními předpoklady, tj. společnými přírodními znaky, které jsou pro tento typ území specifické. Skupina přírodních faktorů ovlivňujících cestovní ruch však není závislá na měnících se podmínkách společnosti, je jimi pouze do jisté míry ovlivňována. Výsledný potenciál rekreační plochy tak podává pohled na souhrnný přírodní potenciál s následným využitím pro rozvoj rekreačních aktivit, a tím i podpory cestovního ruchu. Za rekreačně využitelné plochy jsou zde považovány plochy (Vystoupil a kol., 2006): •

lesní půdy,

•

luk a pastvin,

•

zahrad a sadů,

•

vodních ploch (tekoucích i stojatých).

Plochy pro cestovní ruch nejvhodnější jsou převážně prezentovány zvlněným až členitým tvarem, se střídáním celistvějších lesních, lučních a vodních ploch, s nízkou hustotou zalidnění. Relativně nejnižší vhodnost vykazují rovinné a mírně pahorkaté krajiny s vysokým podílem orné půdy a většími či menšími listnatými lesíky (Návrh Rajonizace cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích, 2000).

Díky velmi příznivým přírodním podmínkám má území obvodu ORP tradičně zemědělský charakter. Dle ČSÚ Zlín tvoří zemědělská půda celých 65 % (32 448 ha) celkové rozlohy území, zatímco plocha nezemědělská se podílí 35 % (17 469 ha). Tradičně největší zastoupení má orná půda, a to necelých 57 % (28 371 ha), poté následuje lesní půda (11 698 ha) a plochy s trvalými travními porosty (2 083 ha). V této podkapitole je území obvodu ORP Kroměříž hodnoceno na základě syntézy působení celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčněprostorového využití území. Pro hodnocení potenciálu rekreační plochy vymezeného správního obvodu byl vybrán jako nejlépe vypovídající ukazatel ten, jehož hodnota vzniká součtem ploch vhodných pro rekreaci v rámci území jednotlivých obcí, který je vydělen celkovou rozlohou obce. Jeho průměrná hodnota za Zlínský kraj činí 58,3 %, což znamená, že více než polovina rozlohy kraje je vhodná pro turisticko-rekreační využití, zejména díky vysokému stupni zalesnění Bílých Karpat, Javorníků, Moravskoslezských Beskyd a Chřibů. V absolutním vyjádření se tedy jedná o 2 311,2 km2 potenciální rekreační plochy na území Zlínského kraje. Oproti tomu mají na území

43

obvodu ORP Kroměříž plochy vhodné pro rekreační využití mnohem nižší zastoupení, procentuální hodnota činí pouhých 33,4 % (absolutně 166,9 km2), což svědčí především o vysokém zastoupení zemědělsky využívaných ploch. V rámci těchto potencionálně rekreačních ploch jsou na základě výsledné analýzy nejpřitažlivější (ukazatel hodnocení potenciálu rekreační plochy vykazuje procentuálně nejvyšší hodnoty) lesní plochy (23,4 %) a trvalé travní porosty (4,2 %). Tento poměrně nízký podíl je dán především přítomností chráněných území, která se vyznačují vysokým stupněm omezení, v neposlední řadě je dán také již zmíněnou orientací na sektor zemědělství. Strukturu půdního fondu obvodu ORP Kroměříž k 31. 12. 2008 přibližují tabulka 12 a Obr. 8, přičemž hodnoty za jednotlivé obce správního obvodu jsou uvedeny v tabulce 9 tabulkových příloh za textem.

Tab. 12 Struktura půdního fondu obvodu ORP Kroměříž v roce 2008 Výměra Druh pozemku absolutně (v ha)

relativně (v %)

Zemědělská půda

32 453

65,0

Orná půda

28 370

56,8

6

0,02

1 466

2,9

524

1,08

Trvalé travní porosty

2 086

4,2

Nezemědělská půda

17 465

35,0

Lesní půda

11 698

23,4

Vodní plochy

916

1,8

Zastavěné plochy

976

2,0

3 875

7,8

49 917

100,0

Vinice a chmelnice Zahrady Ovocné sady

Ostatní plochy Celková výměra

Zdroj: Městská a obecní statistika (MOS)

44

Struktura pozemků v obvodu ORP Kroměříž v roce 2008 zastavěné plochy; 2,00%

ostatní plochy; 7,80%

vodní plochy; 1,80%

orná půda; 56,80% orná půda v inice a chmelnice

lesní půda; 23,40%

zahrady ov ocné sady trv alé trav ní porosty

trvalé travní porosty; 4,20% ovocné sady; 1,10% zahrady; 2,90%

lesní půda v odní plochy zastav ěné plochy

vinice a chmelnice; 0,00%

ostatní plochy

Obr. 8 Struktura půdního fondu obvodu ORP Kroměříž v roce 2008 (Zdroj: ČSÚ Zlín)

Analýzou bylo zjištěno, že hodnota ukazatele se na území obvodu ORP pohybuje v rozmezí 4,3 – 72,5 %. Pouze 6 obcí překračuje hodnotu tohoto ukazatele (hranici 50 %). Jedná se o obce Hoštice, Koryčany, Kostelany, Kunkovice, Nová Dědina, Roštín a Zástřizly. Na základě uvedeného ukazatele byla pro diferenciaci v obcích správního obvodu ORP navržena hodnotící stupnice (Vystoupil a kol., 2006). Každá z těchto obcí je tak dle příslušné hodnoty ukazatele zařazena do 5 následujících kategorií vhodnosti krajiny pro cestovní ruch: •

obce s velmi příznivými přírodními podmínkami – obce s hodnotou ukazatele vyšší nebo rovno 75 %,

•

obce s příznivými přírodními podmínkami – obce s hodnotou ukazatele vyšší nebo rovno 57 % a nižší než 75 %,

•

obce s průměrnými přírodními podmínkami – obce s hodnotou ukazatele vyšší nebo rovno 38 % a nižší než 57 %,

•

obce s málo vhodnými přírodními podmínkami – obce s hodnotou ukazatele vyšší nebo rovno 20 % a nižší než 38 %,

•

obce s velmi málo vhodnými přírodními podmínkami – obce s hodnotu ukazatele nižší než 20 %.

45

Lze tedy vypozorovat, že kategorie obcí s nadprůměrným podílem potenciálu rekreačních ploch (resp. velmi příznivými přírodními podmínkami) v případě vymezeného správního obvodu chybí. Celkový podíl obcí v kategorii obcí s příznivými přírodními podmínkami činí necelých 9 % z celkového počtu v obvodu ORP, což odpovídá v absolutním vyjádření 4 obcím. Nejvyšší podíl 72,5 % potenciálních rekreačních ploch vykazuje již zmíněná obec Nová Dědina, druhou nejvyšší hodnotou ukazatele 69,8 % disponuje obec Kostelany, poté následuje město Koryčany s hodnotou 62,6 % a obec Zástřizly s 60,8 % potencionálních rekreačních ploch. Z předchozích kapitol je zřejmé, že uvedené obce leží na území přírodního parku Chřiby. Kategorie obcí s průměrnými přírodními podmínkami je prezentována podílem téměř 22 % obcí v rámci celkového počtu obcí obvodu ORP, absolutně je tak zastoupena hodnotou 10. Z vybraných obcí stojí za zmínku Hoštice (55,3 %), Roštín (52,7 %), Kunkovice (53,7 %), jejichž hodnota ukazatele se opět odráží od přítomnosti zalesněných ploch na území katastru těchto obcí. Do kategorie s málo vhodnými přírodními podmínkami patří 14 obcí. V procentuálním vyjádření se na území obvodu ORP jedná o 30,4 % obcí s potenciálně přijatelnou rekreační plochou. Nejvyšší podíl, celých 34,2 %, stanovené plochy je na území katastru obce Chvalnov-Lísky, která se nachází v těsné blízkosti chráněných lokalit, PřP Chřiby a NPR Strabišov-Oulehla. Obcí s podprůměrným podílem potenciálu rekreačních ploch (resp. s velmi málo vhodnými podmínkami) se ve vymezeném správním obvodu nachází 18, což zaujímá něco málo přes 39 % z celkového počtu obcí obvodu ORP. Ve většině případů se jedná o zemědělsky využívané půdy nebo půdy s málo vhodnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. V konkrétním případě obvodu ORP Kroměříž vykazuje nejnižší hodnotu ukazatele obec Kyselovice s 4,3 % potencionálně přijatelných rekreačních ploch, dále např. obce Uhřice (5,1 %) a Žalkovice (5,3 %).

46

5

HODNOCENÍ KULTURNĚ-HISTORICKÉHO POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU Kulturně-historický subsystém je další nedílnou součástí celkového systému

cestovního ruchu. Zahrnuje složky představující cesty za poznáním či za ostatními zábavními i jinými akcemi. Zvláštní postavení na hranici obou subsystémů zaujímá lázeňství. Díky převaze lidského potenciálu nad přírodním základem (vývěry léčivých minerálních pramenů), se ve většině případů s lázeňstvím spojená složka řadí do kulturního subsystému cestovního ruchu (Bína, 2002).4 Kulturně-historické předpoklady byly rozděleny na tři podskupiny, které budou předmětem hodnocení v následujících podkapitolách, zejména pak podkladem pro celkové hodnocení lokalizačního potenciálu cestovního ruchu v kapitole 6. Jsou jimi: •

kulturně-historické památky,

•

kulturní zařízení,

•

společenské akce.

5.1

Hodnocení kulturně-historických památek obvodu ORP Kroměříž Kulturně-historické pamětihodnosti a soubory představují nejdůležitější složku

kulturně-historických předpokladů. Hodnotné památky či území charakteristická koncentrací památek podléhají památkové ochraně podle poslední změny zákona č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči. Dle Národního památkového ústavu (NPÚ), který vede Ústřední seznam kulturních památek ČR, jsou v České republice vyhlašovány následující typy ochrany památek: •

Světové kulturní dědictví (UNESCO),

•

Národní kulturní památky (NKP),

•

Památkové rezervace (městské - MPR, vesnické - VPR, archeologické – APR a ostatní),

•

Památkové zóny (městské - MPZ, vesnické - VPZ a krajinné - KPZ).

4

Dle Bíny jsou naše hlavní lázně navštěvovány mnohem větším počtem turistů a účastníků zde pořádaných kulturních a jiných akcí, než-li činí počet pacientů, kteří se zde léčí. Výjimkou zůstávají malé a turisticky méně známé lázně, kde se naopak očekávat efekt opačný, tj. vyšší předpokládaný počet pacientů než turistických návštěvníků.

47

Za národní kulturní památky (NKP) jsou dle zákona č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči považovány „památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa“. Mimo tyto se na území obvodu ORP Kroměříž koncentrují také jiné cenné kulturně-historické památky. „Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popř. archeologických nálezů“, je zákonem o státní památkové péči považováno za památkovou rezervaci. Dle Národního památkového ústavu je třeba rozlišovat mezi městskou památkovou rezervací (MPR), vesnickou památkovou rezervací (VPR), archeologickou památkovou rezervaci (APR) a ostatními. Jako MPR jsou označována historická jádra měst, VPR se rozumí území charakteristická lidovou architekturou, APR pak místa s koncentrací archeologických nálezů. Výše zmíněný zákon vymezuje mimo NKP a PR také památkové zóny (PZ), které jsou zde definovány jako „území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty“. U památkových zón, se stejně jako u památkových rezervací rozlišuje městská památková zóna (MPZ), vesnická památková zóna (VPZ) a krajinné památkové zóny (KPZ). Zhodnocení kulturně-historických památek je koncipováno v uvedeném členění: hrady a zámky, zříceniny, tvrze, církevní památky (CP), technické (TP) a vojenské památky (VP). Za církevní památky jsou pro potřeby jejich hodnocení považovány: •

kláštery,

•

rotundy,

•

poutní místa,

•

centra židovské kultury,

•

chrámy, katedrály a kostely.

Rovněž technické památky lze dělit na: •

památky komunikačního stavitelství (např. mosty, železniční tratě, apod.),

•

památky hornictví a hutnictví (např. doly, hamry, apod.),

•

památky sklářské a keramické výroby (např. porcelánky, atd.),

•

památky textilní výroby (např. textilky, atd.),

•

památky vodního stavitelství (např. vodní nádrže, přehrady, vodní kanály, elektrárny, apod.), 48

•

památky zpracování zemědělských produktů (např. mlýny, pivovary, atd.),

•

ostatní technické památky (např. vysílače, výstaviště, atd.).

Posledními památkami, které spadají do skupiny kulturně-historických památek, jsou památky vojenské. Mezi ty lze zařadit především opevnění a památníky (Vystoupil a kol., 2006).

Vzhledem k faktu, že spousta kulturně-historických památek je v jednotlivých obcích zastoupena především církevními a jinými – pro potřeby cestovního ruchu méně významnými – pamětihodnostmi, nelze podle jejich zastoupení v obcích zcela přesně vyvodit míru jejich atraktivity pro cestovní ruch. Obce vymezeného obvodu ORP jsou proto z hlediska teritoriální působnosti a významu kulturně-historického potenciálu pro cestovní ruch rozděleny do čtyř kategorií, přičemž se při jejich začleňování počítá s jistou percepcí a subjektivitou autora. Navíc je třeba počítat se skutečností, že mnoho památek ve vymezeném území je veřejnosti nepřístupných z důvodů rekonstrukce, popř. slouží jako účelová zařízení. Z tohoto důvodu budou předmětem hodnocení pouze památky veřejně přístupné. Na základě informací o kulturně-historických památkách obvodu ORP Kroměříž, získaných ze seznamu vedeného Národním památkovým ústavem a jiných pramenů, byly stanoveny dle významu kulturně-historického potenciálu pro cestovní ruch následující čtyři kategorie obcí: •

obce s památkami mezinárodního významu,

•

obce s památkami národního a nadregionálního významu,

•

obce s památkami regionálního významu,

•

obce s památkami lokálního významu.

Z celkového počtu 46 obcí v obvodu ORP Kroměříž se kulturně-historické památky nachází ve 28 obcích. Do první kategorie patří obce a města s přítomností památky připsané na seznam světového dědictví UNESCO, dále NKP, MPR a obce s vyšší koncentrací památek nebo památkami evropského významu. Druhá kategorie zahrnuje obce a města, na jejichž území se nachází NKP, MPR, nejnavštěvovanější hrady, zámky a významné církevní památky. První z uvedených pro svou kulturní a historickou výjimečnost reprezentuje pouze město Kroměříž, které

49

zároveň díky koncentraci nespočtu dalších významných pamětihodností spadá současně do kategorie obcí národního a nadregionálního významu. Třetí kategorie náleží obcím s přítomností MPZ, VPR, APR, významných hradů, zámků, zřícenin, tvrzí, církevních, technických a vojenských památek. Do této skupiny bylo zařazeno 6 obcí. Jde o město Chropyně s loveckým zámečkem, k němuž se váže známá pověst o Ječmínkovi. Je zde zařazeno též město Koryčany se zříceninou gotického hradu Cimburk a židovským hřbitovem. Donedávna byly otevřeny i prostory místního zámku, ten však dnes slouží jako střední odborná škola. Na vymezeném území se nachází také obec Morkovice-Slížany s hrobem Marie Tylové a zámkem, sloužící dnes turistům jako ubytovací zařízení. Plánuje se zde však vybudování muzea s expozicí věnovanou košíkářství, které má v obci dlouholetou tradici. Naskýtá se také možnost navštívit ojedinělou architektonickou památku barokního židovského hřbitova ve Střílkách a hrobku Marie von Ebner-Eschenbach v obci Troubky-Zdislavice, kde byl donedávna zpřístupněný i zámek. Za zmínku stojí také rozhledna Brdo v nedaleké blízkosti obce Roštín jako dominanta přírodního parku Chřiby. Do čtvrté a zároveň nejpočetnější kategorie spadají města a obce, na jejichž území se nachází VPZ a památky lokálního významu, které plní především poznávací a turisticko-rekreační funkci. Ve většině případů jde o církevní památky a poutní místa, přístupné zříceniny hradů a tvrze, větrné mlýny, technické památky, vojenské památky a další. Pro úplnost byla tato kategorie doplněna i o kostely sloužící výhradně k běžným církevním obřadům a bohoslužbám. V této kategorii se koncentruje 24 obcí, z nichž pouze v 5 se nachází zámky veřejnosti přístupné (Cetechovice, Dřínov, Koryčany, Střílky, Uhřice). Ostatní zámky a podobné historické budovy se rekonstruují, popř. jsou v soukromých rukou a slouží jen jako ubytovací zařízení nebo zařízení sociální péče. Ve zbývajících obcích uvedené kategorie se turistům naskýtá možnost navštívit technické památky, jako např. větrné mlýny v Bařících-Velkých Těšanech, Kunkovicích, pozůstatky 3 dálničních mostů z dob II. světové války u obce Zástřizly, Baťovy dálnice u obce Kostelany a v neposlední řadě také rozhledna Štátula-Vítčice v obci Dřínov. V obcích Jarohněvice a Honěnice byly nalezeny archeologické pozůstatky, v obci Bezměrov můžeme shlédnout zděnou věžovitou zvonici. Ve zbývajících obcích obvodu ORP se nachází kostely, které neplní turisticko-rekreační funkci, nicméně je nutné je do této kategorie zařadit. Přehledná klasifikace kulturně-historických památek je součástí tabulky 10 tabulkových příloh.

50

5.2

Hodnocení kulturních zařízení obvodu ORP Kroměříž Další nedílnou součástí kulturně-historických předpokladů cestovního ruchu jsou

kulturní zařízení. Z pohledu atraktivity pro cestovní ruch nenabývají zpravidla takové významnosti jako kulturní památky. Jsou tedy spíše doplňkem výše zmíněných pamětihodností, i přesto však plní funkci poznávací a společenskou. Za kulturní zařízení jsou pro potřeby hodnocení považována (Vystoupil a kol., 2006): •

muzea, galerie, skanzeny a obrazárny,

•

divadla, hvězdárny a planetária,

•

kongresy.

V rámci okruhu kulturně-historických předpokladů cestovního ruchu lze dle zákona č. 164/ 2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních, lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů vymezit již zmíněné lázeňství. Za lázeňské místo je považováno „území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňská místa dle tohoto zákona“. Díky velmi sporadickému rozšíření zde nebudeme uvedená složka nadále analyzována.

K 1. lednu 2003 vznikl Národní památkový ústav jako státní příspěvková organizace s celostátní působností, která je odbornou organizací státní památkové péče podle zákona č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Činnost této organizace upravuje nejen výše zmíněný zákon, ale také vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 66/1988 Sb. Na území vymezeného obvodu ORP Kroměříž je v 8 obcích lokalizováno celkem 12 kulturních zařízení (6 muzeí, 2 galerie, 2 ranče, 1 hvězdárna, 1 skanzen lidové architektury a 1 rekreačně-sportovní areál). Pro vhodné klimatické podmínky bylo na území nalezeno velké množství pravěkých ranně historických kultur. Archeologické nálezy z těchto lokalit jsou uloženy jak v Muzeu Kroměřížska, tak i ve Vlastivědném muzeu J. A. Komenského v Přerově, v Zemském muzeu a Technickém muzeu v Brně.

51

Vzhledem k významném postavení města Kroměříž v porovnání s ostatními obcemi obvodu, byly stanoveny následující kategorie: •

ORP Kroměříž,

•

ostatní obce obvodu ORP. V Kroměříži, jež bývá často pro svou kulturní jedinečnost a okázalost nazývána

hanáckými Aténami, se nachází 2 muzea, 4 galerie a 1 hvězdárna. Konkrétně jde o Muzeum Kroměřížska, které nabízí svým návštěvníkům nepřeberné množství krátkodobých výtvarných a muzejních výstav, ale i výstavy s programy pro děti a mládež. Mimo tyto se ve městě a okolních obcích nachází stále expozice, které jsou pod jeho správou. Z nich stojí za zmínku expozice Člověk a příroda, památník Maxe Švabinského v Kroměříži, zámek Chropyně a Větrný mlýn ve Velkých Těšanech. Součástí muzejní expozice je rovněž hrobka Marie von Ebner-Eschenbach ve Zdislavicích. Dalšími muzejními expozicemi jsou Biskupská mincovna nedaleko Arcibiskupského zámku, která je součástí MPR Kroměříž, a samotná zámecká galerie v 9 sálech Arcibiskupského zámku. Ta se může po pražské Národní galerii pyšnit nejvýznamnější sbírkou evropské malířské tvorby 15. – 18. století. Její věhlas spočívá zejména expozici jednoho z nejslavnějších obrazů malíře Tiziana Vecellia „Apollón a Marsyás“. Jako poslední do této kategorie patří menší galerie (Galerie Mazur, Galerie Orlovna, Galerie U Artuše) a Hvězdárna Kroměříž. I přesto, že se ve městě nenachází žádná pevná divadelní scéna, prostory nově zrekonstruovaného kulturního domu nabízí svým občanům a ostatním návštěvníkům výběr ze široké palety představení místních souborů či divadelních umělců z různých koutů republiky. Pomineme-li tato kulturní zařízení, lze v různých částech města nalézt také řadu roztroušených domů, v nichž se svého času zdržovaly významné osobnosti našich dějin (např. Jan Milíč z Kroměříže, František Ladislav Rieger, Ludvík Svoboda). Vedle města Kroměříž se ve zbylých 7 obcích správního obvodu nachází 9 kulturních zařízení. Pokud neuvažujeme ta, která spadají pod správu Muzea Kroměřížska, stojí za zmínku muzeum věnované tradici košíkářství v budově zámku obce Morkovice, expozice v prostorách rozhledny Brdo nedaleko obce Roštín, v níž najdeme také galerii místního malíře a výtvarníka Ctirada Kuboška. V obci Prasklice je možné shlédnout ukázku hanáckého lidového stavitelství v podobě několika dochovaných charakteristických selských usedlostí. Součástí této kategorie jsou i

52

westernové ranče v obcích Bezměrov a Kostelany a sportovně-rekreační areál Kamínka v katastru obce Roštín. Obce, ve kterých se tato zařízení nachází byly rozděleny do dvou následujících kategorií: •

obce s přítomností 1 kulturního zařízení,

•

obce s přítomností 2 a více kulturního zařízení. Do první kategorie se řadí pouze 2 obce. Jsou jimi hlavní centrum správního

obvodu, město Kroměříž, dále pak obec Roštín. Ve druhé kategorii se sdružuje zbylých 6 obcí. 5.3

Hodnocení společenských akcí obvodu ORP Kroměříž V neposlední řadě se v rámci kulturně-historických předpokladů pro cestovní ruch

vymezuje okruh společenských akcí. Jejich význam má pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu v rámci kulturně-historických předpokladů nejmenší váhu, neboť plní taktéž funkci doplňkovou. Společenskými akcemi se pro potřeby hodnocení rozumí pravidelné akce, které mají ve vymezeném území delší tradici (minimálně 5 let) a konají se zpravidla v určitém ročním období, popř. připadají na konkrétní datum v roce (Hrubešová, 2007). V následujícím textu za takové budeme považovat ty s regionálním a celostátním ohlasem, které jsou navíc důvodem pro pohyb většího počtu účastníků a diváků. Akce lokálního významu nebyly v tomto případě uvedeny (akce typu vinobraní, hody a poutě). Společenskými akcemi se rozumí: •

kulturní akce – hudební a filmové festivaly, akce spojené s udržováním zvyků a tradic,

•

sportovní akce – především sportovní závody,

•

církevní akce – náboženské poutě. Společenských akcí, ať již kulturních, sportovních či církevních, které se na území

10 obcí správního obvodu ORP Kroměříž konají pravidelně, je celkem 23. Jedná se o 15 kulturních a 8 sportovních akcí, církevní mají na území vymezeného obvodu pouze lokální význam, a tudíž nejsou pro analýzu zjištěných dat nikterak zajímavé. Pro hodnocení měst a obcí vymezeného obvodu ORP byly stanoveny následující kategorie diferencující obce z hlediska významu akcí konaných na jejich území:

53

•

obce pořádající akci nadregionálního (národního) významu,

•

obce pořádající akci regionálního významu.

Do první kategorie patří tradičně město Kroměříž, které pořádá nejvíce akcí a má proto v tomto hodnocení specifické postavení ve srovnání počtu akcí s ostatními obcemi obvodu ORP. Celkově byly v Kroměříži zjištěny 4 mezinárodní hudební festivaly s více než tříletou tradicí, které se konají v inspirujícím prostředí města v průběhu celého roku a představují tak významný segment kulturního života nejen obyvatel města, ale i návštěvníků z různých koutů Evropy. Mezi nejnavštěvovanější patří mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením „Forfest Czech Republic“, tradiční festival vážné hudby spojený s interiérem Arcibiskupského zámku „Hudba v zahradách a zámku Kroměříž“, na poslední víkend v srpnu tradičně připadá „Mezinárodní festival vojenských dechových hudeb“. K vrcholným hudebním zážitkům patří v Kroměříži také zářijový hudební festival vážné hudby „Kroměřížské hudební léto“. Mimo akce konané v Kroměříži, patří k významnějším sportovním událostem mezinárodní jógový seminář ve Střílkách, na který se každoročně sjíždějí jogíni z celého světa. Pravidelně se opakující sportovní událostí je automobilová rally „Barum Czech Rally Zlín“ jako součást devítidílného seriálu mistrovství Evropy jezdců, jejíž okruh prochází z velké části přes pohoří Chřiby, tedy i obcemi vymezeného správního obvodu Roštín a Zdounky. Do druhé kategorie spadá 9 obcí obvodu ORP, z toho na území 3 obcí se koná více než 1 pravidelná společenská akce. Jedná se opět o město Kroměříž zajišťující pro širokou veřejnost každoročně i akce regionálního významu. Jsou jimi Vítání jara, studentský hudební festival „Majáles“, vinařské slavnosti, tradiční „jarmark lidových řemesel“ a další. Ochranářský svaz obce Divoky v rámci katastru Zdounek pořádá po dlouhá léta „Den Země aneb Otevírání studánek“ a „Pohádkový les“. Mezi sportovně zaměřené akce uvedené kategorie patří „Chřibský maratón“ a „24 kol“ (trasa: Kroměříž – Vážany – Kotojedy – Kvasice – Nová Dědina - Tabarky – Kostelany – Bunč – Zdounky – Šelešovice – Jarohněvice – Vážany - Kroměříž). Obec Roštín navíc nabízí svým návštěvníkům ve sportovně-rekreačním areálu Kamínka hudební festivaly „Slavnosti piva“ a „Troubení s Rudolfem Jelínkem“. Zbývajících 6 obcí na svém území pořádá pouze 1 společenskou akci. Jsou jimi „Hanácké slavnosti“ města Chropyně, „Dechový hudební festival V. Smolky“ v Hulíně, tradiční celostátní prodejní výstavu „Floria Věžky“, ze sportovních akcí pak mistrovství České republiky ve westernových 54

dovednostech – Beaner v Bezměrově, westernové dny v obci Kostelany a dále také šermířská představení v Koryčanech.

55

Rámeček: Seznam atraktivit obvodu ORP Kroměříž BAŘICE-VELKÉ TĚŠANY Větrný mlýn Sloupový větrný mlýn s celodřevěnou otočnou konstrukcí mezi obcemi Vrbka a Velké Těšany byl postaven roku 1830. Jeho posledním vlastníkem byl František Patera, který byl po okupaci zatčen a zemřel v Praze na Pankráci. Současná podoba mlýna je výsledkem rekonstrukce, provedené po roce 1972. Dnešním majitelem je Muzeum Kroměřížska. Mlýn je kulturní památkou I. kategorie. CETECHOVICE Zámek Stojí na místě někdejší vodní tvrze, která na tomto místě stále zřejmě okolo roku 1482. Přestavbou a rozšířením tvrze vznikl základ nynějšího zámku. Základní úpravy provedl Karel Antonín Keller z Rosenthalu, který byl jedním z vlastníků obce Cetechovice. Barokní podobu dostal zámek za Josefa Antonína Mayera z Mayerswaldu v letech 1731 – 1738 a roku 1739 se zámek dostává do vlastnictví A. A. Petřvaldského, který jej přebudoval do dnešní podoby. Původně zřízený park obklopující zámek byl za nových majitelů Künburgů, kteří zámek získali v roce 1763, přebudován na pole. V současné době je zámek v osobním vlastnictví, prochází rozsáhlou rekonstrukcí a přístup je omezen. Nad portálem je možno spatřit dvojerb a sluneční hodiny. DŘÍNOV Písemnou zprávou byla obec doložena roku 1316. Nálezy z obce však pochází již ze starší doby kamenné (únětická a aurignacká kultura). V místě „U kamene“ bylo nalezeno pohřebiště se 75 hroby „skrčenců“. Na návrší zvaném „Na hradišti“ dříve stával staroslovanský hrad s vinicí. Zámek Trojkřídlý zámek s odstupňovanou věží a nádvořím byl v minulosti využíván jako byty a prostory zemědělského družstva, proto je dnes ve velmi špatném stavu. Vhledem k tomu, že je dnes v soukromých rukách, usiluje se o jeho opravy. Rozhledna Štátula – Vítčice Na západním okraji Vítčického lesa stojí 8 m vysoká dřevěná rozhledna Štátula. Rozhledna byla otevřena v roce 2001 a je volně přístupná veřejnosti. K rozhledně lze dojít buď po lesní cestě Vítčickým lesem z obce Vítčice nebo východním směrem z obce Srbce po polní cestě. HONĚTICE Severně od obce v blízkosti lesa Obora byly objeveny pravěké mohyly z doby bronzové. V obci se dochovaly pouze dvě památky, a to socha sv. Jana Nepomuckého zhotovená v roce 1746 a kaplička sv. Anny ve středu obce. HOŠTICE Zámek Jednopatrová zámecká budova postavená roku 1788 v rokokovém stylu, v 19. století poté zrekonstruována v klasicistním stylu. Jde o jednopatrovou komplex budovy a přilehlého parku na jihovýchodním okraji obce, kde je možné spatřit vzácný erb, atiku, strop se zlacenými řezbami, kašnu a hrobku Geislerové-Thurkheimové. Zámecký objekt je dnes v soukromých rukou a po rozsáhlé rekonstrukci je dle dohody zcela přístupný veřejnosti.

56

CHROPYNĚ Dnes se z něj ale nic nedochovalo a není zcela jasné, kde původně stál. Zámek Dominantou Chropyně je původně hrad Nový Haugvicov, přestavěný v roce 1615 na zámek. V letech 1701 – 1703 podlehl zámek dalším úpravám dle projektu G. P. Tencally a ve druhé polovině 19. století jej arcibiskup kardinál Bedřich Fürstenberg přestavěl na lovecký zámeček. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn. Jedná se o jednoduchou dvoupatrovou budovu se spoustou oken v kamenných portálech. Součástí rozsáhlé muzejní expozice jsou dva zámecké sály dokladující historii města: rytířský – s pozoruhodnou kolekcí zbraní, a Ječmínkův – připomínající známou pověst o hanáckém králi Ječmínkovi. V zámku lze shlédnout taktéž expozice významných místních rodáků: hudebního skladatele Emila Axmana a významného představitele kubismu, malíře Emila Fily. K areálu zámku náleží Chropyňský rybník, od roku 1925 vyhlášený přírodní rezervací. Lázně Do roku 1997 byla Chropyně lázeňským městem. V tomto roce však byly lázně zničeny rozsáhlou povodní a i přes snahy místních obyvatel nebyly doposud obnoveny. Lázeňské procedury se zde soustředily na poruchy pohybového ústrojí a choroby související s vysokým krevním tlakem. Slavnosti Typickým dokladem polohy v srdci úrodné Hané je skutečnost, že se v Chropyni pořádají každé dva roky na konci května folklórní hanácké slavnosti s celou plejádou lidových krojů, tanců a zpěvů. CHVALNOV-LÍSKY Již v roce 1627 stávala v Chvalnově tvrz. Po rozsáhlém požáru v roce 1709 však nebyly rozsáhlé sutiny znovu obnoveny a dochovaly se zde pouze pozůstatky valů. KORYČANY Zámek Současná budova zámku představuje míšení několika uměleckých stylů a není zcela stavebně jednotným dílem. Původní tvrz (sídlo cimburského panství) vystavěnou roku 1611, nechal v roce 1677 přebudovat František Gabriel Horecký na rozsáhlý komplex barokního zámku s okrasnou zahradou a anglickým parkem. Kristiána z Gillernu se zasloužil vybudování třetího křídla zámku s balustrádou. Poslední úpravy zámku se týkaly pouze přilehlých zahrad a zámeckého parku, kde stojí za shlédnutí aleje cenných dřevin. V současné době je do zámku veřejnosti omezený přístup, neboť slouží jako střední odborná škola. Cimburk u Koryčan Zřícenina gotického hradu, vybudovaného v letech 1327 – 1333 Bernardem z Cimburka, se nachází nad vodní nádrží asi 5 km od Koryčan. V pozdějších dobách, zejména po zničení velké části husitskými nájezdy, byl hrad z velké části rozšířen. Poté odolával mnohým vojenským tažením. V roce 1720 byl hrad zcela opuštěna roku 1945 zestátněn. Majitelem se stávají Státní lesy, v roce 2004 přechází zřícenina do vlastnictví města Koryčany a občanského sdružená Polypeje. Hrad sestává ze dvou částí, hradního paláce a předhradí. Každá z těchto částí hradu byla obehnána okrouhlou věží. Rozsáhlé chátrání postihlo nejvíce palác, když se v polovině 20. století sesunula jihovýchodní 2 m silná zeď paláce. Zřícenina hradu Cimburk je volně přístupný veřejnosti v sezóně.

57

Židovský hřbitov Samostatná židovská obec existovala v Koryčanech již v době předbělohorské. Díky třicetileté válce byla kontinuita židovské obce značně narušena a velká část obyvatelstva vyvražděna. Události druhé světové války dopomohli k úplnému vymícení židovského obyvatelstva, které se stalo obětí nacistické perzekuce. Pozůstatky židovského života se dochovaly do nynějších dob v podobě židovské synagogy, přestavěné na měšťanský dům. Za původně silnou hřbitovní zdí, se dnes nachází 200 hrobů, z nichž nejstarší pochází z roku 1674. poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. v roce 1948 byl hřbitov značně poničen vandaly z řad školní mládeže. V 90. letech byl židovský hřbitov zařazen právem mezi kulturní památky chráněné státem. Hradisko sv. Klimenta Hora sv. Klimenta je jedním s duchovních míst spjatých s dlouholetou historií Moravy. První zmínky pochází až ze 14. století. Z archeologických výzkumů je doloženo, že v 9. století v období Velkomoravské říše stála na této hoře zděná kaple. V současnosti se na Hoře sv. Klimenta nachází dřevěná kaplička a zvonice sv. Gorazda na místě původní akropole. U příležitosti svátku Seslání Ducha svatého se každoročně koná na Hoře sv. Klimenta tradiční pouť. Kazatelna Vypreparované pískovcové skalisko vystupující ze svahu s vytesanými schůdky pro výstup a upravenou plochou na vrcholu připomínající kazatelnu. Za skaliska je výhled na protější hřeben Chřibských hřbetů, zříceninu hradu Cimburk a část Koryčanské přehrady. Skalisko bylo roku 1967 vyhlášeno chráněným přírodním útvarem. Kozel 1 km na jih od hradu Cimburk se tyčí osamělé věžovité skalisko zvedající se na mírném svahu, tvořené odolnými pískovci a slepenci magurského flyše. Na jeho povrchu jsou patrné typické tvary zvětrávání a odnosu horniny. Chráněný přírodní útvar Kozel byl vyhlášen taktéž roku 1967. KOSTELANY Díky své poloze v malebných lesích Chřibské pahorkatiny má obec výhradně rekreační charakter. V jižní části obec nabízí svým turistům příjemné posezení, nocleh a spoustu dalšího vyžití ve stylovém Ranči Kostelany. V jeho nedaleké blízkosti pak najdeme chatovou osadu. Ve východní části lze spatřit několik vrtů, ze kterých se v malém množství těží ropa. Jižním směrem od obce se nachází tři chráněná území a to přírodní památka Komínky, přírodní rezervace Záskalí a přírodní památka Budačina. Na jihovýchod od obce se pak v údolí Kudlovického potoka rozprostírá rekreační středisko s kempem Rozsypalova chata. V parčíku na návsi stojí pomník padlým v I. a II. světové válce s bustou T. G. Masaryka a v okolí obce jsou patrné pozůstatky Baťovy dálnice z dob II. světové války. KROMĚŘÍŽ Arcibiskupský zámek Jedinečný komplex biskupské renesanční stavby, kterou dotváří architektonicky a slohově čistá díla Podzámecké a Květné zahrady. Pravděpodobně již v období Velkomoravské říše stávalo na místě nynějšího zámku hradisko, které bylo později přestavěno na gotický hrad. Celý jeho vznik a vývoj je spjat s působením olomouckých biskupů a arcibiskupů, pro něž se původní hrad, pozdější zámek stal rezidencí a sídlem jejich manské organizace. V roce 1643 a 1645 v době

58

třicetileté války postihla hrad velká pohroma. Byl zničen švédskými vojsky a v letech 1664 – 1695 na rozhodnutí biskupa Karla II. z Lichtensteina – Kastelkorna byl zámek vystavěn v honosný raně barokní palác podle návrhů architekta Filiberta Luchese a Pietra Giovanniho Tencally (z těchto let pochází také současná budova zámku). Z původního hradu zůstalo pouze první podlaží přestavěné v honosnou 84 m vysokou věž. Na půdorys původního hradu byla vystavěna třípodlažní budova obklopující nádvoří s arkádami. Původní vchod do zámku z Podzámecké zahrady tvořily sály salla terreny, 19. století byl zasypán i příkop před zámkem, oddělující budovu od náměstí. Interiéry zámku, pocházející z druhé poloviny 18. století, sloužily třem funkcím: hospodářské správě biskupství (statky, lesy, továrny a manský systém), reprezentačním účelům (místnosti piana nobile v 1. a 2. patře, galerie a knihovna) a umístění, příp. reprezentaci uměleckohistorických sbírek. V současné době jsou návštěvníkům nabízeny tyto expozice: 1. trasa – historické sály s vynikajícím dobovým zařízením a sbírkami, 2. trasa – obrazová galerie, 3. trasa – salla terrena, 4. trasa – věž. Salla terrena Umístěna v přízemí zahradního křídla zámku, zajišťovala přechod do Podzámecké zahrady. Má pět místností, které byly upraveny podle návrhů Pietra Giovanniho Tencally. Bohatou štukaturu saly terreny vytvořil sochař B. Fontana a malby v kartuších jsou dílem P. A. Paganiho.Ve východní části byla vybudována ukázka rudných dolů, což odráží skutečnost rudní těžby na rozsáhlých biskupských statcích. Horníci se zde spouštějí do podzemí jednoduchými rumpály, dobývají zcela primitivním způsobem rudu, kterou koník a psi vynášejí na povrch. Lovecký sál Nejen přehlídkou trofejí z častých honů, ale také ukázkou ekonomické činnosti biskupů. Sál je doplněn o ukázky zbraní a trofejí od dob husitských válek přes třicetiletou válku až po nájezdy Turků. Věž Dominantou zámku je 84 m vysoká věž, jejíž nynější podobu získala díky biskupskému architektovi Janu Křoupalovi z Grunenbergu. Dochovaly se však i části z dob gotiky a renesance. Knihovna Patří k nejcennějším historickým knižním fondům v České republice. Velké ztráty utrpěla knihovna díky požáru v roce 1752. V zámecké knihovně se nachází knihy ve 36 světových jazycích. Nejstarší knihou je Sakramentarrium (Sakramentář – modlitební kniha) z druhé poloviny 9. století, která je také nejstarším rukopisem na Moravě. V knihovně se nachází knihy z oborů teologie, historie, botaniky, zeměpisu, dále knihy lékařské, technické, hudební, atd. V současné době probíhá z důvodů ochrany před poškozením a zpřístupnění širší veřejnosti rozsáhlá digitalizace. Galerie Díky cenným sbírkám francouzských malířů v Louvru patří k předním v Evropě. Nejvýznamnějším obrazem je Apollo a Marsyás, jehož autorem je Tiziano Vecelli, zv. Tizián. Jedinečná hra oleje na plátně představuje antickou báji o zápase v hudebním prvenství. Po Národní galerii v Praze je druhou

59

nejvýznamnější. Vědecký katalog vydaný roku 1998 obsahuje podrobné údaje k 536 obrazům, mezi nimiž jsou mj. díla malířů Van Dycka, Cranacha, Breughela, Dürera a dalších. Pro svou jedinečnost a okázalost se Arcibiskupský zámek od roku 1995 může spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou pyšnit zařazením mezi Národní kulturní památky České republiky. Od prosince roku 1998 se mu navíc dostalo uznání zapsáním na Listinu přírodního a kulturního dědictví UNESCO, čímž je doložena historická provázanost architektury a zahradního umění tohoto skvostného kulturního statku. KUNKOVICE Větrný mlýn Zděný mlýn holandského typu z roku 1875, severně od obce, je ojedinělou technickou památkou a poslední dochovaný na Kroměřížsku. V posledních letech mlýn pomalu chátrá, na hřídeli palečného kola jsou patrné známky po zásahu bleskem. Stavba má mírně kuželovitý tvar a výšku 9,9 m. Zachovalé mlecí zařízení již ve mlýně není, některé části mlýna byly převezeny do Technického muzea v Brně. Navzdory značnému poškození mají břevna kunkovického mlýna hezkou a dominantní polohu v krajině. Mlýn je veřejnosti volně přístupný a jedná se o jeho budoucích opravách. KVASICE Zámek Gotickému zámku předcházela vodní tvrze, o níž prameny hovoří již v roce 1353. vodní tvrz, stejně jako pozdější hrad, byla obehnána vodním příkopech, hradbami a valy, což dokladuje řada písemných pramenů. Koncem 15. století dostal půdorys hradu nynější podobu. Velká část vodního komplexu v okolí hradu se dochovala do dnešní doby a je dobře pozorovatelná na náměstí před budovou obecního úřadu. V poslední čtvrtině 16. století vyrostl na místě hradu renesanční zámek s patrovými arkádovými ochozy. Interiér zámku, který prošel na počátku 19. století renovací, byl přepychově vybaven. V roce 1820 bylo upraveno okolí zámku a odstraněny poslední zbytky hradeb, valů a příkopů. V současnosti zámek slouží jako domov důchodců. Severozápadním směrem od obce můžeme v terénu spatřit Kapličku na Vrážisku, v nedaleké okolí pak Kapličku na Mariánově. KYSELOVICE Zámek V severní části obce se nacházel areál původního barokního zámku, na jehož místě byl zahájen provoz místní mlékárny. V roce 1996 byl i zde ukončen provoz. Zámek nechali v roce 1723 postavit augustiniáni a náležely k němu hospodářské budovy, mlýn a tzv. malý zámek – zámeček. Dominantou obce je novogotický kostel svatých Andělů Strážných, postavený v letech 1904 až 1906. Mezi další památky chráněné památkovým úřadem patří socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Vendelína a uprostřed návsi se tyčí pomník obětem I. světové války. LITENČICE Zámek První zmínky o zámku jako původní tvrzi pochází ze 14. století. Až do roku 1667, kdy byla tvrz za arcibiskupa Petra Pazmány z Panasu přebudován v zámek, se vystřídalo několik majitelů. Koncem 18. století nechal původně jednopatrovou budovu zámku František Podstatský rozšířit novým průčelím s

60

honosným schodištěm. Roku 1948 přešel majetek do rukou státu a byl značně zdevastován. Po roce 1993 byl navrácen v restituci rodu Podstatských a nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí. LUBNÁ Jedinou památkou v obci je kaplička se zvonicí a žulový památník věnovaný obětem I. a II. světové války. MORKOVICE-SLÍŽANY Zámek Ve středu místní části Morkovice se tyčí jednopatrová trojkřídlá stavba barokního zámku. První zmínky o zámku jako morkovické tvrzi pochází z roku 1437. Téměř celá výstavba zámku (až do roku 1667) je zásluhou slavného rodu Zástřizlů, za nichž dospěl zámek nemalého rozkvětu. K barokní přestavbě došlo koncem 17. století, rovněž interiér byl v této době bohatě vyzdoben štukovou a malířskou výzdobou. Na přelomu 18. a 19. století byla v zámeckém objektu provedena řada pozdně barokních, rokokových až klasicistních úprav. V letech 1902 – 1911 byl zámek neobýván a tak zámecká stavba hluboce chátrala. V letech 1918, 1919 bylo zbořeno západní křídlo, zrušen vodní příkop nahrazeny parkovou úpravou a kašnou na nádvoří. V zámku sídlilo svého času také muzeum košíkářství, lékárna a veterinární středisko. Od roku 1999 probíhá na objektu celková rekonstrukce s cílem, otevřít v jeho interiéru muzeum košíkářského řemesla, které má v Morkovicích dlouholetou tradici. Mimo to by měl zámek sloužit turistům i jako ubytovací zařízení prostřednictvím 4 apartmánů. Na místním hřbitově v Morkovicích je pochována také dvacetiletá dcera slavného divadelního spisovatele Josefa Kajetána Tyla Marie i se svým osmiměsíčním dítětem, která zde 4. října 1868 zavítala se Štandlerovou divadelní společností. NÍTKOVICE V obci není žádná význačná památka. V minulosti zde stávala tvrz, která byla po roce 1586 uváděna jako pustá a časem zanikla. NOVÁ DĚDINA Zvon Významnou kulturní a církevní památkou je bronzový zvon ve zvoničce na hřbitově, který od dávných časů oznamoval občanům radostné i smutné zprávy. Díky mnohým událostem byl zvon několikrát přemisťován a na delší čas za II. světové války jeho hlas občané neslyšely vůbec. Roku 1945 byl opět navrácen obci a umístěn na hřbitov díky zchátralému stavu původní dřevěné zvoničky. Dnes již zvon zcela neplní svou funkci a jeho hlas mohou zaslechnout pouze občané z dolního konce dědiny při loučení se se zesnulými. PAČLAVICE Zámek Na okraji obce stojí dvoupatrová budova renesančního zámku na místě původní tvrze. Ta byla v období renesance přestavěna budovu zámku a po rozsáhlém požáru v roce 1760, po němž celý zámek shořel, byl vystavěn barokní zámek sloužící od 19. století pro sociální účely. V roce 1841 byl nejprve přebudován na klášter díky ústavu Milosrdných sester, po II. světové válce pak byla do nádvoří přistavěna provozní budova. Od roku 1950 sloužil zámecký komplex jako Domov důchodců, v roce 1948 zde ukončily svou činnost poslední řádové sestry. Dnes slouží jako ústav sociální péče.

61

POČENICE-TETĚTICE Území bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dokladuje nález četných archeologických nálezů z poměrně rozsáhlého pohřebiště (zejména sekeromlatu). Kostel sv. Bartoloměje Dominantou obce je pouze kostel sv. Bartoloměje v barokním stylu. Počenice jsou jednou z mála obcí, ve které stávaly dvě tvrze (Horní a Dolní tvrz). Patrně nic se z nich nedochovalo. PRASKLICE Díky vhodným klimatickým podmínkám bylo na katastrálním území obce nalezeno množství pravěkých ranně historických kultur. Archeologické nálezy z této lokality jsou uloženy v Muzeu Kroměřížska, ve Vlastivědném muzeu J. A. Komenského v Přerově a v Zemském muzeu v Brně. Lidová architektura V obci je také několik zachovalých charakteristických selských usedlostí, vypovídajících o způsobu hanáckého lidového stavitelství. V mnohých z nich je také zachováno mnoho původních řemeslných detailů jako jsou okna dveře, vrata či původní profilace fasád. PRAVČICE Zajímavostmi obce jsou sluneční hodině na budově obecního úřadu, kostelní hodiny s elektronickou znělkou a v roce 1996 byl rekonstruován samoregulovatelný splav na řece Rusavě. RATAJE Dominantou obce je novogotický kostel sv. Petra a Pavla na místě původní románské kaple a gotického kostela. K dalším pamětihodnostem obce patří několik křížů a socha Blahoslavené Panny Marie. ROŠTÍN Roštín je typickou podhorskou rekreační obcí, ležící u západního okraje Chřibské pahorkatiny. Rozhledna Brdo Jihovýchodním směrem se nad obcí zvedá nejvyšší vrchol Chřibů, Brdo (587 m n. m.). Od roku 2004 se tyčí na jeho vrcholku kamenná rozhledna, která je první kamennou postavenou na našem území od 30. let 20. století. První vyhlídkovou stavbou na tomto místě byla dřevěná věž, která svou funkci ukončila (dosloužila) v 70. letech 20. století. Rozhledna je 24 m vysoká a z o 3 nižšího ochozu je za krásného počasí výhled až na daleké Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Za velmi příznivých podmínek jsou vidět i Alpy. Rekreační areál Kamínka Jihozápadně od města Kroměříž se v malebném okolí nachází uprostřed nenarušeného přírodního bohatství Chřibů rekreační areál Kamínka, lákající tisíce návštěvníků z blízkého i vzdálenějšího okolí pro odpočinek a regeneraci. Okolí je propletené řadou turistických i cykloturistických tras a je ideálním místem pro pořádání dětských táborů, škol v přírodě, v neposlední řadě také četných hudebních a sportovních akcí. Farní kostel sv. Anny Uprostřed vesnice stojí farní kostel sv. Anny, který nahradil původní dřevěnou zvonici. Pomník V průčelí dnešního náměstí stojí pomník padlých občanů Roštína za I. a II. světové války.

62

SKAŠTICE Kostel sv. Floriána Dominantou dnešní obce je kostel sv. Floriána, který nahradil původní kapli vystavěnou roku 1856. Kromě kostela lze v obci nalézt několik kamenných křížů, boží muka, mariánské sochy a sochu sv. Anny. SOBĚSUKY Kaple sv. Jana Křtitele STŘÍLKY Barokní hřbitov Unikátní architektonická památka, která se nikde v České republice, ani na střední Moravě nevyskytuje. Hřbitov rozkládající se na ploše 2000 m2 je svou originální architekturou a sochařskou výzdobou perlou stavitelského a sochařského umění z doby baroka. Celý areál je obehnán mohutným pískovcovým zdivem, které je zakončeno dvojitým schodištěm s plošinou, pod kterou se nachází hrobka. Jedinečnost hřbitova je podtržena řadou soch představující ctnosti a hříchy lidského bytí. STŘÍŽOVICE Památkově chráněnými objekty jsou pouze socha sv. Floriána na návsi a kříž u silnice za obcí. SULIMOV Zvonice Zvonice v obci byla postavena v 19. století, v roce 1933 proběhly její poslední úpravy. Pro nedostatek materiálu v německém průmyslu za II. světové války byl však zvon zabaven a nahrazen druhým roku 1942. v roce 1971 bylo zvonění elektrifikováno. Na místě stávající zvonice se usilovalo o postavení kapličky, avšak pro nedostatek financí z akce sešlo. Socha sv. Anny Sv. Anna se stala patronkou obce. Realizace stavby proběhla v roce 1944 a socha se tak stala dominantou obce. Mimo to se v obci nachází ještě dva smírčí kříže. TROUBKY-ZDISLAVICE Hrobka Marie von Ebner-Eschenbach Klasicistní budova hrobky hrabat Dubských, kteří pobývali ve zdejším zámku, která je místem posledního odpočinku rakouské spisovatelky Marie von Ebner-Eschenbach (roz. Dubské). V jejích dílem se projevilo velké životní moudro a je proto často srovnávána s českou spisovatelkou Boženou Němcovou. Zámek Koncem 17. století byl postaven na místech kamenné tvrze. Dnešní podobu získal ve 40. letech 19. století díky hraběti Dubskému. Zámek je cenný zejména tím, že si zachoval nedotčený ráz. Na zámek navazuje park s antickým chrámkem zvaným Sofiin pavilon. Nyní je v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný. VĚŽKY Zámek Nevelký klasicistní patrový zámeček je považován za významný článek ve vývoji moravské zámecké klasicistní architektury 19. století. Zámek není veřejnosti přístupný.

63

Barokní kostel V roce 1904 byl Gustavem Redlichem postaven renesanční kostel, který byl téhož roku za přítomnosti vysokých církevních hodnostářů z Vídně, Brna, Olomouce a Kroměříže vysvěcen. Pod kostelem se nachází hrobka rodiny Redlichů. ŽALKOVICE K významným historickým památkám a zajímavostem obce patří kaple sv. Floriána, socha sv. Františka, tři kříže, z nichž nejstarší pochází z roku 1746. V obci je vystavěn pomník obětem světových válek a památník obětem povodní. ZÁSTŘIZLY Ačkoli pánové ze Zástřizel rozšířili své panství po velké části Moravy, v obci Zástřizly po nich nezbylo jediné památky. Původní tvrz zanikla v roce 1950. Jedinou technicky významnou památkou jsou stopy po budování dálnice z dob II. světové války, která měla spojovat Brno a Zlín. Za povšimnutí stojí zejména tři téměř dobudované dálniční mosty. ZBOROVICE Zámek V roce 1637 se poprvé uvádí písemnosti o zámku jako tvrzi. Teprve rok 1717 byla tvrz přebudována ve zdejší barokní zámek obdélníkového půdorysu. V roce 1720 byl zámek odkázán pozůstalým po Františku Ferdinandovi sak Zborovice. Ti však nebyli se stavbou spokojeni a vybudovali zámek nový. Starý sloužil jako kanceláře a byty úředníků. Bodava nového zámku byla v letech 1890 – 1891 přebudována do novogotického stylu. Oba objekty starého i nového zámku s kryptou jsou dnes majetkem Ústavu sociální péče ve Zborovicích a veřejnosti nepřístupné. ZDOUNKY Zámek Strachwitzův Stojí na místě původní tvrze, zbudované ve 14. století. Ta byla posléze přebudována na kostel, kde sídlil jezuitský řád. Počátkem 17. století Markrabě Jan Jiří Zoubek ze Zdětína nechal komplex přebudovat na renesanční zámek. Dnešní barokní podoba zámku pochází z poloviny 17. století, kdy zámek patřil hradišťské jezuitské koleji. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný. Donedávna byl sídlem Domova důchodců, avšak od jeho přestěhování je opuštěn. Kostel Nejsvětější trojice Kroměřížský rodák a slavný spisovatel – kronikář ve svých knihách tvrdí o údajném přestavění původní tvrze na gotický kostel. V 18. století kostel několikrát přestavován. Na jedné ze stran kostela lze spatřit údajně moravský unikát, a to renesanční figurální a znakový náhrobník Jana Jiřího Zoubka ze Zdětína. ZLOBICE Větrný mlýn Mlýn byl postaven za napoleonských válek. Naposledy se tady šrotovalo obilí pro dobytek roku 1925. Pozůstatky byly rozebrány v květnu roku 1929. Dnes se připomíná pouze na zažloutlých fotkách.

64

6

HODNOCENÍ LOKALIZAČNÍHO POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU S návazností na podkapitolu 3. 3, jejímž obsahem je uvedená vlastní metodika

zpracování, je provedena výsledná syntéza lokalizačního potenciálu cestovního ruchu na konkrétním území vymezeného správního obvodu. Dosažené počty bodů pro hodnocení jednotlivých kategorií tedy vychází v případě přírodního potenciálu zejména z již uvedených matematických vzorců, přičemž se opírají také o obsah kapitoly 4 hodnotící jednotlivé složky přírodního potenciálu. Kulturně-historické předpoklady byly hodnoceny pouze na základě obsahu předcházející kapitoly 5.

6.1

Hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž V případě přírodního potenciálu jsme dostali výstupy pro tvorbu 3 kartogramů,

jejichž obsah by se měl v konečném důsledku podobat, popř. shodovat. Celkové počty bodů, jež jsou obcím přiřazeny na základě matematických výpočtů a díky nimž jsou obce rozděleny do následujících skupin, jsou zobrazeny v tabulkách 11 - 14 tabulkových příloh. Na základě těchto dat bylo zjištěno, že jednotlivé obce obvodu ORP vykazují charakteristicky rozdílné bodové hodnoty přírodního potenciálu cestovního ruchu.

Tab. 13 Počet obcí dle přírodního potenciálu cestovního ruchu Přírodní potenciál cestovního ruchu velmi vysoký vysoký zvýšený základní nízký

Počet obcí

Počet bodů 1. metoda 1 0 3 20 17

> 45,01 35,01 – 45,00 15,01 – 35,00 2,51 – 15,00 < 2,50

2. metoda 1 2 7 19 13

3. metoda 1 0 5 13 22

Zdroj: vlastní zpracování * nulové hodnoty nejsou v tabulce zahrnuty

V případě prvních dvou metod zpracování, které jsou založeny výlučně na přítomnosti přírodních předpokladů pro cestovní ruch bez ohledu na stupeň jejich ochrany, se výsledné ukazatele skutečně příliš neliší. V obou případech převažují obce se základním a nízkým potenciálem cestovního ruchu.

65

Z tabulky 16 textových příloh je patrné, že dle první metody z celkového počtu 46 obcí obvodu ORP nedisponuje 5 z nich žádnými přírodními předpoklady. Velmi vysoký přírodní potenciál vykazuje pouze město Koryčany (49,8 bodů), zvýšený potenciál pak najdeme u 3 obcí, což je způsobeno, stejně jako v případě předchozím, především atraktivní polohou v horském pásmu Chřibů. Jsou jimi Roštín (21,4 bodů), Zdounky (15,6 bodů) a Kostelany (15,5 bodů). Zbytek území vykazuje základní či nízké hodnoty přírodního potenciálu cestovního ruchu.

Obr. 9 Přírodní a kulturní potenciál cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž (Zdroj: vlastní zpracování)

V případě druhé metody, kterou prezentuje kartogram na Obr. 10, nevykazují žádné přírodní předpoklady 4 obce vymezeného správního obvodu. Na rozdíl od předchozí metody byla zjištěna přítomnost většího počtu obcí s hodnotami nad 15 bodů. Velmi vysoké bodové ohodnocení připadá opět na město Koryčany (50 bodů). S vysokým přírodním potenciálem disponují obce Kostelany (37,2 bodů) a Nová Dědina (35,2 bodů). Nejvyšší počet obcí je zastoupeno opět ve skupině základního a nízkého potenciálu cestovního ruchu. 66

Obr. 10 Přírodní a kulturní potenciál cestovního ruchu ORPP Kroměříž – 2. metoda (Zdroj: vlastní zpracování)

Zcela odlišné bodové výstupy prezentuje třetí metoda, která uvažuje kromě přítomnosti přírodních předpokladů i stupeň ochrany na příslušném katastru obce. Díky němu se stává velký počet obcí s přirozeně hodnotným územím z hlediska cestovního ruchu méně atraktivní. V kategorie obcí s velmi vysoký potenciálem je zastoupena pouze obec Nítkovice (48,9 bodů), na jejímž území se sice nachází velké množství lesů a přírodního bohatství, nicméně stupeň ochrany sem zasahuje pouze sporadicky. Z kartogramu na Obr. 11 lze vyčíst, že nejvíce zastoupenou kategorií je opět skupina s nízkým přírodním potenciálem. Jedná se tedy především o obce, na jejichž území se nachází PřP Chřiby a NPR Strabišov-Oulehla.

67

Obr. 11 Přírodní a kulturní potenciál cestovního ruchu ORP Kroměříž – 3. metoda (Zdroj: vlastní zpracování)

6.2

Hodnocení kulturně-historického potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž Následující tabulka ukazuje zastoupení obcí správního obvodu ORP v kategoriích

kulturně-historického potenciálu, v tabulce 15 tabulkových příloh je uveden podrobný přehled bodové klasifikace jednotlivých obcí.

Tab. 14 Počet obcí podle kulturního potenciálu cestovního ruchu Kulturní potenciál cestovního ruchu velmi vysoký vysoký zvýšený základní nízký

Počet bodů > 45,01 35,01 – 45,00 15,01 – 35,00 2,51 – 15,00 < 2,50

Zdroj: vlastní zpracování * nulové hodnoty nejsou v tabulce zahrnuty

68

Počet obcí 1 0 0 10 20

Z tabulky 14 vyplývá, že nejvyšších hodnot kulturně-historického potenciálu dosahuje pouze město Kroměříž (49,7 bodů). Kategorie s vysokým a zvýšeným potenciálem nejsou zastoupeny dokonce žádnou obcí v rámci vymezeného obvodu. Důvod spočívá v tom, že v těchto obcích je ve většině případů silně zastoupena pouze jedna ze složek kulturně-historického potenciálu, zatímco zbylé vykazují pouze mizivé, popř. žádné bodové hodnoty. To se poté projeví na stanovení průměrné bodové hodnoty kulturně-historického potenciálu jednotlivých obcí správního obvodu. Převažující přítomnost kulturně-historických předpokladů lze tedy zaznamenat až v případě kategorie se základním a nízkým potenciálem. Mezi obce s nejvyššími hodnotami v rámci těchto skupin řadíme obce Chropyni (11,9 %), Roštín (10,7 %) a Střílky (9,5 %). Jejich nízké bodové ohodnocení je tedy způsobeno zejména vyrovnaným rozmístěním příslušných složek kulturních předpokladů, tzn. žádná nevykazuje oproti ostatním podstatné výkyvy.

6.3

Hodnocení lokalizačního potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž V rámci hodnocení celkových lokalizačních předpokladů cestovního ruchu jsou

opět uvedeny 3 metody zpracování, které vznikly jako součet hodnot přírodních a kulturně-historických předpokladů a byly následně v rámci syntézy podrobeny hodnocení dle 5 stanovených kategorií. Celkový lokalizační potenciál (přírodní a kulturně-historický) pro jednotlivé obce správního obvodu ORP Kroměříž zobrazují výstupy prezentované formou tabulky 16 v tabulkových přílohách a kartogramů na Obr. 12 – 14 v textu této práce.

Tab. 15 Počet obcí podle lokalizačních předpokladů potenciálu cestovního ruchu Lokalizační předpoklady potenciálu cestovního ruchu velmi vysoký vysoký zvýšený základní nízký

Počet obcí Počet bodů > 45,01 35,01 – 45,00 15,01 – 35,00 2,51 – 15,00 < 2,50

Zdroj: vlastní zpracování * nulové hodnoty nejsou v tabulce zahrnuty

69

1. metoda

2. metoda

3. metoda

2 0 4 21 16

2 0 8 20 14

0 2 5 18 18

Z tabulky 15 je vidět převažující přítomnost přírodních předpokladů pro cestovní ruch. Z celkového počtu 46 obcí správního obvodu ORP nedisponuje 15 obcí žádnými kulturně-historickými předpoklady, zatímco nulové hodnoty přírodních předpokladů byly zaznamenány pouze u 4 – 6 obcí (dle zvolené metody zpracování). Tradičně nejvyšší hodnoty, a to i v případě celkového lokalizačního potenciálu, vykazuje město Kroměříž. V těsné blízkosti se pohybují hodnoty města Koryčany. Zde si lze povšimnout, že v případě prvních dvou metod zpracování spadají Koryčany se svými hodnotami nad 45 bodů do skupiny obcí s velmi vysokým potenciálem, avšak třetí metoda zohledňující stupeň ochrany způsobí snížení bodového hodnocení, díky němuž se město zařadí do kategorie obcí se základním potenciálem cestovního ruchu. Podobné změny v bodovém hodnocení lze vyčíst také pro obec Kostelany, Roštín, Střílky a další.

70

Obr. 12 Lokalizační potenciál cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž – 1. metoda (Zdroj: vlastní zpracování)

71

Obr. 13 Lokalizační potenciál cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž – 2. metoda (Zdroj: vlastní zpracování)

72

Obr. 14 Lokalizační potenciál cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž – 3. metoda (Zdroj: vlastní zpracování)

73

6.4

Stanovení typu lokalizačního potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž Ve struktuře podílu obou subsystémů (přírodního a kulturně-historického)

cestovního ruchu na celkové výstavbě potenciálu cestovního ruchu lze vysledovat určité charakteristické rysy a z nich poté vyvodit typové skupiny potenciálu cestovního ruchu (Bína, 2002). Uvedená diferenciace nemá vliv na stanovení celkového potenciálu cestovního ruchu, podává pouze doplňující informace a tím brání před hrozbou omezení využitelnosti jednotlivých aktivit cestovního ruchu, s nimiž daná obec může disponovat. Na území správního obvodu ORP Kroměříž byly stanoveny následující typy lokalizačního potenciálu: •

typ přírodní – soustřeďuje obce s 70 – 100 % podílem přírodního subsystému na celkovém lokalizačním potenciálu cestovního ruchu,

•

typ kulturní – vymezuje obce, jejichž lokalizační potenciál je složen nejméně ze 60 % kulturně-historického subsystému,

•

typ smíšený – zahrnuje ostatní obce s nenulovými hodnotami lokalizačního potenciálu cestovního ruchu. Přehled jednotlivých typů lokalizačního potenciálu cestovního ruchu je uveden

v tabulkových přílohách (viz Tab. 17). Nutno podotknout, že stanovení typu lokalizačního potenciálu vychází v případě přírodního potenciálu pouze z bodových hodnot 1. a 2. metody zpracování, stupeň ochrany tedy není brán v potaz.

74

7

FUNKČNÍ TYPOLOGIE STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU Dle Dohnala (1981) zabezpečují střediska cestovního ruchu a rekreace realizaci

jednak územně vázaných rekreačních funkcí, jednak atraktivit vyvolávajících návštěvnost. Z hlediska sídelní soustavy mohou plnit úlohu střediska cestovního ruchu a rekreace kterékoliv sídelní jednotky, bez ohledu na jejich velikost a územní působnost. Střediska cestovního ruchu a rekreace jsou určujícím faktorem rekreační využitelnosti území. Zejména ve smyslu využití potenciální kapacitní zatíženosti, a tedy i realizace principu relativně rovnoměrného využití území. Princip funkční typologie spočívá ve vymezení specializace v oblasti cestovního ruchu v závislosti na předpokladech a možnostech, které poskytuje dané středisko cestovního ruchu. Jsou přitom zdůrazněny především ty aktivity a atraktivity, které jsou s ohledem na charakter a skladbu předpokladů převažující a pro dané středisko ve srovnání s jinými typické (Vystoupil, 2006). Pro vymezení funkce středisek cestovního ruchu jsou nejprve stanoveny aktivity, které jsou na vymezeném území nejvíce uskutečňovány. Z těchto byly následně odvozeny funkční typy středisek. Na území správního obvodu ORP jsou nejčastěji provozovány následující aktivity: •

návštěvy kulturně-historických památek,

•

rekreace u vody a vodní sporty,

•

pěší turistika,

•

cykloturistika,

•

rybaření.

Na základě těchto aktivit byly vymezeny následující funkční typy: •

historická střediska národního a mezinárodního významu,

•

historická střediska nadregionálního významu,

•

ostatní historicky atraktivní střediska,

•

střediska letní rekreace u vody,

•

přírodní pozoruhodnosti,

•

ostatní střediska cestovního ruchu. Vzhledem k faktu, že uvedená diplomová práce se věnuje pouze studiu

lokalizačního potenciálu a navíc nehodnotí příliš široký záběr území, bude se rozumět pod pojmem středisko pro potřeby této typologie každá obec, jejíž oba dílčí subsystémy

75

lokalizačního potenciálu (přírodní, kulturně-historický) současně nevykazují nulové hodnoty. Z vypracované databáze přírodních a kulturně-historických předpokladů za příslušné obce, která vychází z Tab. 16 tabulkových příloh, byla v případě přírodních předpokladů navíc brána v úvahu pouze 1. metoda zpracování a zbylé dvě byly v tomto případě zanedbány. Tímto způsobem bylo pro funkční typologii stanoveno z celkového počtu 46 obcí správního obvodu ORP Kroměříž 29 obcí, což tvoří 63 % z celkového počtu obcí, které spadají do katastru obvodu ORP Kroměříž. Počet jednotlivých funkčních typů středisek cestovního ruchu je následující: 1 historické středisko národního a mezinárodního významu, 1 historické středisko nadregionálního významu, 2 ostatní historicky atraktivní střediska, 1 střediska letní rekreace u vody, 5 středisek s přírodní pozoruhodností, 19 ostatních středisek cestovního ruchu. Mezi historická střediska národního a mezinárodního významu spadá pouze centrum správního obvodu, město Kroměříž, a to především díky přítomnosti významných památek, na základě kterých bylo město zapsáno na Listinu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Mezi historická střediska nadregionálního významu se řadí taktéž pouze jediné město, Chropyně. Obce Mozkovic-Slížany a Střílky se pro koncentraci většího kulturního potenciálu na své území řadí do kategorie ostatních historicky atraktivních středisek. Jako středisko letní rekreace u vody vymezující obce v blízkosti vodních ploch, které jsou využívány především ke koupání, patří obec opět jediná obec Zářičí s vodní plochou Pískáč. Pět obcí je významných díky přírodní pozoruhodnosti nacházející se na jejich území. Jsou jimi obce Hulín, Chvalnov-Lísky, Koryčany, Kostelany, Kunkovice a Zdounky. Zbylých 19 obcí spadá do poslední vymezené kategorie ostatních středisek cestovního ruchu.

76

7

ZÁVĚR Tato diplomová práce se zaměřila na komplexní hodnocení lokalizačního

potenciálu v rámci celkového potenciálu cestovního ruchu na úrovni jednotlivých obcí obvodu ORP Kroměříž. Hodnocen byl tedy pouze lokalizační potenciál cestovního ruchu, a to z hlediska jednotlivých předpokladů cestovního ruchu, za které jsou považovány přírodní a kulturně-historické předpoklady. V rámci přírodních předpokladů pro cestovní ruch byly hodnoceny 4 složky, kterými jsou reliéf, chráněná území, vodní plochy a potenciál rekreační plochy. Z hlediska cestovního ruchu je zde největší váha přikládána chráněným územím, které se vyznačují svou jedinečností, a potenciálním rekreačním plochám, které vyjadřují podíl rozlohy území, jež je možné využít pro účely rekreace. Z kulturně-historických

předpokladů

byla

věnována

pozornost

kulturně-

historickým památkám, kulturním zařízením a pravidelně se konajícím společenským akcím, přičemž rozhodující pro hodnocení kulturně-historického potenciálu na úrovni jednotlivých obcí jsou kulturně-historické památky. K celé problematice metodiky hodnocení bylo nahlíženo z několika hledisek s cílem komparace jejich výsledků a následné aplikace na vlastní metodologický postup a zpracování, což byl hlavní cíl této práce. Při hodnocení přírodního potenciálu byly využity 3 metody vycházející z přesně matematicky definovaných vzorců. V případě prvních dvou uvedených metod byla zjištěna jistá příbuznost a výsledné výstupy za jednotlivé obce správního obvodu se v tomto případě nikterak zvlášť nelišily oproti metodě třetí. Ta brala v úvahu stupeň ochrany vymezeného území a je podle autorky z uvedených metod nejvěrohodnější, neboť uvádí skutečné hodnoty potenciálně vhodných ploch pro cestovní ruch a rekreaci. Dle celkově provedené metodiky navíc autorka dospěla k závěru, že hodnocení přírodního potenciálu má navíc mnohem větší výpovědní hodnotu nežli obvyklá metoda přiřazení bodových hodnot kategoriím, do kterých byly obce rozděleny. Tento způsob se zdá vhodný pouze v případě kulturněhistorického potenciálu, který je v tomto případě hodnocen jako bodová charakteristika, kdy jsou nositelem potenciálu buď města, nebo jednotlivé památkové objekty. Na základě výsledků hodnocení souhrnného potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí obvodu ORP lze konstatovat, že střediskem s nejpříznivějšími podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu je centrum správního obvodu, město

77

Kroměříž. Významným potenciálem disponuje taktéž město Chropyně, Koryčany a obec Roštín. Výsledky hodnocení celkového lokalizačního potenciálu spolu se závěrečnou typologií umožňují jak poznat možnosti území pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, tak je také možné je vhodným způsobem využít jako podkladový materiál a indikátor ve veřejné správě, územním plánování a při rozhodování podnikatelského sektoru.

78

8

SHRNUTÍ Hodnocením potenciálu cestovního ruchu jako souboru lokalizačních a

realizačních předpokladů území pro rozvoj cestovního ruchu se zabývá již od počátku 19. stol. řada českých i zahraničních geografů, sociologů a ekonomů. Díky velkému množství metodologických přístupů (různých metod zpracování) dosud nebyl stanoven jednotný postup při hodnocení dané problematiky. Právě proto jsem si vybrala pro svou diplomovou práci téma týkající se porovnávání jednotlivých metod s následnou aplikací na vlastní, nejvhodnější metodologický postup. Je nutné sdělit, že předmětem hodnocení této práce je pouze analýza lokalizačního potenciálu cestovního ruchu na území správního obvodu ORP Kroměříž. Ta se člení na hodnocení přírodních předpokladů pro uskutečnění cestovního ruchu a hodnocení kulturně-historických předpokladů pro realizaci cestovního ruchu. V úvodu je vymezeno území správního obvodu ORP Kroměříž, které je předmětem hodnocení této práce. Následuje stručná fyzicko-geografická a humánněgeografická charakteristika s důrazem na rozvoj cestovního ruchu a rekreace na vymezeném území. V následující kapitole jsem uvedla přehled významných českých a zahraničních geografů, zabývajících se intenzivně problematikou cestovního ruchu a rekreace od počátku 20. století až do současnosti. Samotné kořeny geografického výzkumu však sahají až do 20. let 19. století. Předmětem dalších kapitol je přehled, hodnocení a porovnání výsledků přírodního a kulturně-historického potenciálu dle vlastní metody postupu na vymezeném území správního obvodu, která přistupuje odlišně k jednotlivých složkám lokalizačního potenciálu cestovního ruchu. Celá práce spolu s přílohami v jejím závěru je doplněna tabulkami, grafy a kartogramy, které vycházejí zejména ze statistických dat ČSÚ Zlín, Portálu veřejné správy České republiky a vrstev Základní báze geografických dat ZABAGED. V teoretické části se navíc uplatnila diskuse se sekundárními prameny v podobě knih, článků a internetových zdrojů. Veškeré výpočty potenciálu cestovního ruchu byly spolu s grafy prováděny v programu Microsoft Excel, pro tvorbu výsledných kartogramů bylo užito programu ArcView. V závěru práce je uvedena kapitola, která se týká shrnutí výsledků celkového lokalizačního potenciálu cestovního ruchu a funkční typologie středisek cestovního ruchu a rekreace.

79

Klíčová slova: cestovní ruch a rekreace, přírodní potenciál cestovního ruchu, kulturněhistorický potenciál cestovního ruchu, lokalizační a realizační předpoklady, metodologický přístup, správní obvod ORP Kroměříž, fyzicko-geografická, humánně-geografická charakteristika, typologie středisek cestovního ruchu

80

9

SUMMARY A lot of czech and foreign geographers, sociologists and economists have dealt

with evaluation of tourism potencial as a set of teritorry´s localization and realization assumptions for tourism development since the beginning of 19th century. Due to many methodological approaches (different manipulation methods) the integral process of this evaluation have not been designed. For that reason I have chosen the thesis topic connected with comparison of particular approaches and then their aplication on own, the most convenient procedure.

I foccus on analysis of tourism localization

potencial in the teritorry of the Kroměříž extended authority area. The analysis is divided into evaluation of natural and culturally-historical assumptions for tourism realization. First of all, the Kroměříž extended authority area is specified. The definition is followed by brief physically-geographical and humanely-geographical characteristics with stressing the tourism development of the defined area. Then I introduce a survey of the important czech and foreigh geographers who have intensively dealt with tourism and recreation issue since the beginning of the 20th century. However, we can find the geographical research roots in the twenties of 19th century. In the next chapters the survey, evaluation and result´s comparison of natural and culturally-historical potencial can be found. There, I use my own method, which has a different approach to particular parts of tourism localization potencial. The whole work with its appendices is completed by tables, graphs and cartograms, which go mainly from statistical data of ČSÚ Zlín, The Public service portal of The Czech republic and levels of The Basic Platform of Geographical Data ZABAGED. In the theoretical part of the thesis I also use the secondary data discussion (books, articles and also web pages). All calculations and graphs of tourism potecial were done in Microsoft Excel programme. The resulting cartograms were created in ArcView programme. To the conclusion, in the end of the work we can find summary of overall tourism localization potencial and functional typology of tourism and recreation centres.

Keywords: tourism and recreation, natural tourism potencial, culturally-historical tourism

potencial,

localization

and

realization

assumptions,

methodological approach, the Kroměříž extended authority area,

81

physically-geographical

characteristics,

characteristics, typology of tourism centres

82

humanely-geographical

10 POUŽITÉ ZKRATKY APR – archeologická památková rezervace EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo EVL – evropsky významná lokalita CP – církevní památka ČSÚ – Český statistický úřad KPZ – krajinná památková zóna MOS – městská a obecní statistika MPR – městská památková rezervace MPZ – městská památková zóna NKP – národní kulturní památka NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace NPÚ – Národní památkový ústav OCHÚ – obecně chráněná území ORP – obec s rozšířenou působností PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace PřP – přírodní park SLDB – sčítání lidu, domů a bytů TP – technická památka VP – vojenská památka VPR – vesnická památková rezervace VPZ – vesnická památková zóna ZABAGED – Základní báze geografických dat ZCHÚ – zvláště chráněná území

83

11 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Analogové publikace: BÍNA, J. (2002) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, ročník V/ 1, Praha, str. 2-11. BARETJE, R. (1964): L’Evaluation des Recettes Touristiques dans les Alpes du Sud. Une approche Méthodologique régionale. „Revue du Tourisme“ Bern, 3. COOPER, C. E. (1947): Tourism, Journal of Geography, 46, pp. 115 - 20 DEFERT, P. (1952): Les fondements géographiques du tourisme, „Revue de Tourisme“ Bern 7, 4. DEMEK, J. a kol. (1960): Zeměpisný lexikon- hory a nížiny. Praha, Academia, 574 s. Podnebí ČSSR – tabulky. Praha, ČHMÚ,. DEMEK, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon- vodní toky a nádrže. Praha, Academia, 316 s. DOHNAL, V. a kol. (1981): Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Merkur, Praha. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno, Geografický ústav ČSAV, 73 s. FIALOVÁ, D. (2000): Transformace druhého bydlení (v zázemí Prahy), kand. disertační práce, PřF UK, Praha, 136 s. FIALOVÁ, D. (2001): Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie Sborník ČGS, 106:1, str. 36 - 47. GARDAVSKÝ, V. (1969): Recreational Hinterland of a City (taking Prague as an example). Acta Univ. Car., Geographica 1, UK, Praha, str. 3 - 29. GARDAVSKÝ, V. (1975): Geografie individuální víkendové rekreace v ČSR. Acta Univ. Car. Geographica 1 - 2, UK, Praha, str. 123 - 128. GARDAVSKÝ, V. (1977): Rekreační nároky městských obyvatel. – In: Acta Universitatis Carolinae Geographica, No 2. s. 25 - 38 GARDAVSKÝ,V.(1983): K problematice geografie druhého bydlení. – In: Práce i studia geographiczne, 4, Bratislava, s. 101 - 156 GARDAVSKÝ, V. (1986): Ke geografii rekreace. – In: Sborník referátů 6. semináře „Rekreace a volný čas“, Znojmo, s. 1 - 4 GARDAVSKÝ, V. (1993): On Geography of Recreation. Acta Univ. Car., Geographica 28: 2, UK, Praha, str. 47 - 54.

84

GILBERT,E.W. (1939):The growth of inland and seaside health resorts in England, Scottish Geographical Magazine, 55, pp. 16-35 GILBERT, E.W.(1949): The growth of Brighton, Geographical Journal, 114, pp. 30-52. GRÜNTHAL,

A.

(1934):

Probleme

der

Fremdenverkehrsgeographie.

Diss.

Handelshochschule Berlin. GRÜNTHAL, A. (1934): Allgemeine Geographie der Kurorte. Archiv für den Fremdenverkehr, Berlin 5. HÄUFLER, V. (1955): Horské oblasti v Československu a jejich využití. ČSAV Praha. HRUBEŠOVÁ, Marika (2007): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu. Brno, Masarykova univerzita, Katedra geografie, 76 s. KUNC J., VYSTOUPIL, P. (2008): Geografický výzkum cestovního ruchu a rekreace v ČR v letech 1950 - 2008. Masarykova univerzita, Brno, 11 s. LESZCZYCKI, S. (1932): Geographia turystyczna jako naukowe ujecie zagadnień turystycznych. Pam. Tow. Balneolog. T 11, str. 32 – 35. LESZCZYCKI, S. (1937): Podvale jako region uzdrowiskowy. Práce Studium Turizmu UJ w Krakowie, T 1. LESZCZYCKI, S. (1937): Les regione de l’industrie balnéaire et touristique en Pologne. Bilan du tourisme des villes de cure en Pologne. Acta Balneol. Polon. I, 2. LESZCZYCKI, S. (1937): Rola naturalnego środowiska geograficznego w planowaniu regionalnym. – Ochrona Przyrody. LESZCZYCKI, S. (1937): Wspólczesne zagadnienia turyzmu. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 3. LESZCZYCKI, S. (1937): Zagadnienie geografii turyzmu. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 2. LESZCZYCKI,

S.

(1938):

Wytyczne

gospodarki

uzdrowiskowo-letniskowej

w Karpatach. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 12. LESZCZYCKI, S. (1938): Przemysl uzdrowiskowo-letniskowy i turystyczny w Karpatach. Warszawa, Komisja Nauk, badań Ziem Wschodnich, str. 23. LESZCZYCKI, S. (1938): Region Podhala. Podstawy geograficzne gospodarcze planu regionalnego. – Práce Inst. Geogr. UJ. LESZCZYCKI, S. (1938): Ruch uzdrowiskowo-letniskowy v Polsce. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, č. 8. LESZCZYCKI,

S.

(1939):

Podstawy

gospodarki

uzdrowiskowo-letniskowej

w Karpatach. Práce Studium Turizmu UJ w Krakowie, T T, str. 60.

85

LESZCZYCKI, S. (1939): Studia do planu regionalnego w okregach uzdrowiskowoletniskowych. „Biul. Urbanistyczny, 3 – 4. LESZCZYCKI, S. (1939): Uzdrowiska Polski, ich rozmieszczenie oraz rozwój w latach 1921 – 1938. Komunikaty Studium Turizmu UJ w Krakowie, str. 21. MARIOT, P. (1969): Príspevok k metóde vyzkumu potencie krajiny z hl’adiska cestovného ruchu. Geografický časopis, roč. 21, č. 1, str. 57 - 71. MARIOT, P. (1971a): Regionálna analýza Západného Slovenska z hladiska cestovného ruchu, Kandidátská práca. GGÚ SAV, Bratislava. MARIOT, P. (1971b): Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu jako předpoklad pre vytvorenie orkestrového modelu cestovného ruchu. Geografický časopis roč. 23, č. 3, str. 242 - 254. MARIOT, P. (1973): Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia lokalizačních predpokladov cestovného ruchu. Geografický časopis roč. 25, č. 1, str. 27 - 43. MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. SAV, Bratislava, 248 s. MÍCHAL, I., NOSKOVÁ, J. (1970): Hodnocení přírodních předpokladů území pro rekreaci. Sborník pro ochranu a tvorbu životního prostředí 1-2, Terplan, Praha, str. 72 84. MILESKA, M. I. (1963): Regiony Turystyczne Polski. Stan obecny i potencjalne warunki rozvoju. Institut geografii Polskiej akademii nauk. Práce geograficzne Nr. 43, Warszawa. MILESKA, M. I. (1963): Classement et cartographie des regione touristiques de Pologne. In: Géographie et Tourisme, Adres du colloque tenu á Paris, Institut de Géographie, Paris. NOVÁKOVÁ, FRANTÁL NOVOTNÁ, M. (2005): Ohodnocení geografického potenciálu pro cestovní ruch v Plzeňském kraji. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae. Geographica. 47 (suppl. 3), str. 392 - 405. NOVOTNÁ, M. (2007a): Methodology of the evaluation of the geographic potential for tourism in the Plzeň region. Moravian Geographical Reports 15 (2), str. 32 - 39. NOVOTNÁ, M. (2007b): Druhé bydlení na Plzeňsku. Životné prostredie. 49 (6), str. 309 - 315.

86

PÁSKOVÁ, M. (2001a): „Udržitelný rozvoj“ cestovního ruchu, Sborník ČGS, 106 (3), str. 178 – 195. PÁSKOVÁ, M.(2003a): Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního ruchu ve světle kriticko-realistické metodologie. Disertační práce. Univerzita Karlova, Praha. PÁSKOVÁ, M. (2003b): Kapacita území turistického regionu Český ráj pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. In Sborník referátů 8. mezinárodní konference: Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství. Jihočeská univerzita, Tábor, str. 127 - 137. POSER, H. (1939): Geograaphische Studien über den Fremdenverkehr im Reisegebirge. Ein Beitrag zur geographischen Betrachtung des Fremdenverkehrs, , Abhandlungen der Gesellschaft der Wissenschaften zu Göttingen, Math-Phys.,3, 20, Vadehoeck§Ruprecht RITTER, W. (1965): Fremdenverkehrsgebiete in Europa. In: Festschrift, Leopold Scheidl zum 60. Geburtstag. Ferd. Berger und Söhne OHG., Horn, NÖ. ŠPRINCOVÁ, S. (1959): Rajonizace cestovního ruchu v oblasti Jeseníků. In Sborník referátů VIII. Sjezdu čs. zeměpisců. Opava, 2 s. ŠPRINCOVÁ, S. (1965a): The Regionalization of Tourism. Edice referátů k zasedání Komise pro ekonomickou rajonizaci při IGU. Komunikát: 4, GGÚ ČSAV, Brno. ŠPRINCOVÁ, S. (1965b): The Regionalization of Tourism. In Edice referátů k zasedání Komise pro ekonomickou rajonizaci při Mezinárodní geografické unii. Komunikát: 4. GGÚ ČSAV, Brno, 6 s. ŠPRINCOVÁ, S. (1968): Příspěvek ke geografii cestovního ruchu na příkladu rekreační oblasti Jeseníků. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, GeographicaGeologica VIII, str. 81 - 237. ŠPRINCOVÁ, S. (1969): Geografie cestovního ruchu v ČSSR. Sborník Československé společnosti zeměpisné 74 (3), str. 234 - 237. ŠPRINCOVÁ, S. (1970): Vliv cestovního ruchu na životní prostředí v rekreačních oblastech. In Říha, J. ed. Konference o biosféře 1970. DT ČVTS, Praha, str. 337 - 355. ŠPRINCOVÁ, S. (1971): Metody výzkumu v geografii cestovního ruchu. Přírodní vědy ve škole XXIII (1), str. 22 - 25. ŠPRINCOVÁ, S. (1972): K některým základním otázkám prostorové optimalizace rekreace u vodních ploch. In Demek, J. ed. Studia Geographica 24. GGÚ ČSAV, Brno, Česká společnost zeměpisná při ČSAV, Praha, str. 71 - 76.

87

ŠPRINCOVÁ, S. (1975a): Tourism and recreation as object of geographic investigations. Society and Leisure 4, str. 97 - 115. ŠPRINCOVÁ, S. (1975b): Úvod do geografie cestovního ruchu. Vysokoškolská skripta. Univerzita Palackého, Olomouc. ŠPRINCOVÁ, S. (1977): Vývoj geografie cestovního ruchu v Polsku a v Československu. In Blažek, M. ed. Ekonomickogeografické studie. Studia Geographica 61, str. 109 - 117. ŠPRINCOVÁ, S. (1980): Die thematische Entwicklung der Erholungsgeographie im Spiegel der internationalen Geographenkongresse 1956–1976. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Rerum Naturalium, 66, Geographica-Geologica XIX, str. 101 - 123. ŠPRINCOVÁ, S. (1981): Úvod do geografie cestovního ruchu. Učební texty PřF.UP Olomouc, 74 s. ŠPRINCOVÁ, S. (1983a): Aktuelle Probleme der Erholungsgeographie auf den internationalen geographischen Weltkongressen in Moskau und Tokyo. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Rerum Naturalium 74, GeographicaGeologica XXI, str. 87 - 102. ŠPRINCOVÁ, S. (1983b): Geografie cestovního ruchu a rekreace v ČSSR (vývoj tématického zaměření). In Střída, M. (ed.). Geografický výzkum v Československé akademii věd 1952–1982. Vědecké symposium – sborník referátů. GGÚ ČSAV, Liblice, str. 218 - 223. ŠPRINCOVÁ S. (1984a): New Trends in the Dynamism of Second Homes – Expansion into not Attractive Areas from Tourist Point od View. Sborník Československé geografické společnosti 89 (2), str. 164 - 169. ŠPRINCOVÁ, S. (1984b): Druhé bydlení na Osoblažsku – kladný nebo záporný jev ve struktuře sídel? Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Rerum Naturalium 80, Geographica-Geologica XXIII, str. 95 - 108. ŠPRINCOVÁ, S., LEPKA, I. (1990): Rajonizace oblasti cestovního ruchu Jeseníky (srovnávací studie). Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Rerum Naturalium 98, Geographica-Geologica XXIX, str. 89 - 106. VÁGNER, J. (1999): Geografické aspekty druhého bydlení v České republice. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Praha. VÁGNER, J. (2000): Regional Development of Tourism in Czechia - Deconcentration Projects. Acta Universitatis Carolinae Geographica 35 (2), str. 53 - 66.

88

VÁGNER, J. (2001): Vývoj druhého bydlení v Česku. In Bičík I. ed. Druhé bydlení v Česku. Univerzita Karlova, Praha, str. 42 - 54. VÁGNER, J. (2003a): Druhé bydlení a příbuzné formy rekreace na území Prahy. In Cestovní ruch v ČR - Problémy a možnosti jejich řešení. Jihočeská univerzita, Tábor. VÁGNER, J. (2003b): Regional differentiation of second housing in Czechia and relations to other forms of tourism. Turyzm 12 (1), str. 99 - 108. VÁGNER, J. (2003c): Puti regionalnogo razvitija turizma v Češskoj respublike. In Geografija meždunarodnogo turizma. Izdatelstvo Moskovskogo univerziteta, Moskva. VÁGNER, J. (2003d): Accomodated foreign tourists in Prague in the 1990s. Sustainable Tourism Development. School of Business Administration, Turiba. VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. a kol. (2004): Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Univerzita Karlova, Praha. VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. (2004): Prostorové charakteristiky druhého bydlení v Česku – základní charakteristiky. In Vágner, J., Fialová, D. eds. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Univerzita Karlova, Praha, str. 50 - 56. VÁGNER, J. (2004a): Druhé bydlení jako objekt geografického výzkumu. In Vágner J., Fialová, D. eds. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Univerzita Karlova, Praha, str. 20 - 25. VÁGNER, J. (2004b): Druhé bydlení v zahraničí – možnosti srovnání. In Vágner, J., Fialová, D. eds. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Univerzita Karlova, Praha, str. 26 - 37. VÁGNER, J. (2004c): Rekreativita obyvatel Česka na příkladě druhého bydlení. In Vágner, J., Fialová, D. eds. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Univerzita Karlova, Praha, str. 148 - 161. VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. (2006): New trends in second housing in Czechia. Acta Geographica Universitatis Comeniae 48 (suppl. 3), str. 263 - 271. VÁGNER, J. VOBORNÍKOVÁ, J. (2007): Vývoj a transformace vázaného cestovního ruchu v Česku. In Česká geografie v evropském prostoru. Jihočeská univerzita, České Budějovice. VLACHOVÁ, Monika (2007): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu. Brno, Masarykova univerzita, Katedra geografie, 82 s. VYSTOUPIL, J. (1978): Individuální chatová rekreace obyvatel velkoměsta na příkladě města Brna. Zprávy GGÚ ČSAV 15 (2/3), str. 43 - 46.

89

VYSTOUPIL, J. (1979): K výzkumu přírodních rekreačních zdrojů. Sborník Československé geografické společnosti 84 (2), str. 140 - 146. VYSTOUPIL, J. (1979): K výzkumu přírodních rekreačních zdrojů. Sborník Československé geografické společnosti 84 (2), str. 140 - 146. VYSTOUPIL, J. (1980): Prirodnyje i socioekonomičeskije faktory razvitija rekreaci naselenija bolšogo goroda na primere gorodu Brno. Studia Geographica 71 (2), 85-94. VYSTOUPIL, J. (1981): Geografické problémy (krátkodobé) rekreace v ČSR. Kandidátská disertační práce. GGÚ ČSAV, Brno. VYSTOUPIL, J. (1983a): K prognóze vývoje krátkodobé rekreace na příkladě individuální chatové rekreace. Zprávy GgÚ ČSAV 20 (2), str. 55 - 68. VYSTOUPIL, J. (1983b): Socioekonomická struktura a rekreativita obyvatelstva na příkladu analýzy vnitřní struktury měst. In Toušek, V. ed. Studia Geographica 81, str. 135 - 155. VYSTOUPIL, J. (1985): Rekreační zázemí měst ČSR. In Sborník prací k 90. narozeninám prof. J. Korčáka. Sborník prací 9, str. 155 - 164. VYSTOUPIL, J. (1986): Územní organizace podnikové a výběrové rekreace ROH v ČSSR. In Kolektiv autorů. III. Medzinárodná konferenci o cestovnom ruchu: Postaveni materiálno-technickej základne v rozvoji cestového ruchu. ČSVTS, Banská Bystrica, str. 108 - 114. VYSTOUPIL, J., MARIOT, P. (1987): Cestovní ruch a rekreace. Mapový list č. V/4. In Kolektiv autorů. Atlas obyvatelstva ČSSR. GGÚ ČSAV, Brno; Geodézie, FSÚ a VKÚ, Praha; Slovenská kartografia, Bratislava. VYSTOUPIL, J. (1987a): Cestovní ruch a rekreace. In Holeček, M. ed. Geografie teorie-výzkum-praxe – Pracovní hypotéza územní prognózy vybraných celků sociálně ekonomické sféry ČSSR k roku 2010. Část I., sv. 8, GGÚ ČSAV, Brno, str. 169 - 184. VYSTOUPIL, J. (1987b): Erholungsgebiete der Städte in der ČSR. In Gesellschaftliche Determination der Rekreationsgeographie. Greifswalder Geographische Arbeiten 4, EM-A Universität, Greifswald, str. 124 - 128. VYSTOUPIL, J., STACHOWSKI, J. (1989): Development of the Second homes in Czechoslovakia and Poland. Sborník prací 13. VYSTOUPIL, J., HÝBLOVÁ, I., MARIOT, P. (1992): B.7 Cestovní ruch a rekreace. Mapový list 10. In Kolektiv autorů. Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. GgÚ ČSAV Brno; FV ŽP, Praha.

90

VYSTOUPIL, J. (1988a): Erholungswesen und Turistik in der CSSR. In Schmidt, R., Toušek, V., Berényi, I. eds. Wissenschaftliche Mitteilungen 25 – Ergebnisse der regional differenzierten Urbanisierung in sozialistischen Ländern. Institut für Geographie und Geoökologie der AdW der DDR, Leipzig. VYSTOUPIL, J. (1988b): Vývoj cestovního ruchu a rekreace v ČSSR a jeho územní organizace. Sborník Československé geografické společnosti 93 (3), str. 210 - 230. VYSTOUPIL, J. (1989a): K prognozu turizma i rekreaci v ČSSR. Sborník prací 22, str. 187 - 192. VYSTOUPIL, J. (1989b): Rekreační využití venkovských sídel v zázemí velkých měst (na příkladě individuální chatové rekreace). In IV. Medzinárodná konferencia o cestovnom ruchu: Koncepcia a tvorba sféry zotavenia a rekreácie obyvateľov miest. ČSVTS, Banská Bystrica, str. 95 – 101. VYSTOUPIL, J. (1989c): Zweitwohnungen in der ČSFR. In Nachrichte der Arbeitskreises főr Regionalforschung. Wien. VYSTOUPIL, J. (1991): Die Entwicklung der Zweitwohnungen in Tschechien und der Slowakei. AMR INFO, Mitteilungen der Arbeitskreises für Regionalforschung 21 (46), str. 1 - 5. VYSTOUPIL, J. (1999): Problémy regionální statistiky cestovního ruchu v ČR a mezinárodních srovnáních. In I. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Masarykova univerzita, Brno, str. 99 - 114. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2003): Prostorová analýza evropského turismu. In Majerová, V. et al eds. Aktuální otázky rozvoje regionů III – Regionální rozvoj a management ve veřejné správě. Česká zemědělská univerzita, Praha. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2004): Analýza zahraniční návštěvnosti v Jihomoravském kraji. VII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Masarykova univerzita, Brno, str. 175 - 183. VYSTOUPIL, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. MMR ČR, Praha. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2006): Geografie cestovního ruchu. Distanční studijní opora. Masarykova univerzita, Brno. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. (2006): Základy cestovního ruchu. Distanční studijní opora. Masarykova univerzita, Brno. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A. (2007): Teoreticko-metodologické a praktické přístupy k regionalizaci cestovního ruchu. In Kraft, S., Mičková, K., Rypl, J.,

91

Švec, P., Vančura, M. eds. Česká geografie v evropském prostoru. Jihočeská univerzita, České Budějovice, str. 273 - 280. VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., ŠAUER, M. (2007a): Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. Masarykova univerzita, Brno. VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., ŠAUER, M. (2007b): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita, Brno. VYSTOUPIL J. (2008a): Geografie cestovního ruchu. In Toušek V., Kunc J., Vystoupil J. eds. Ekonomická a sociální geografie. Aleš Čeněk, Plzeň, str. 295 - 332. VYSTOUPIL, J. (2008b): Přístupy a metody k hodnocení problémových a hospodářsky slabých oblastí v souvislosti s možnostmi jejich aktivace podporou rozvoje cestovního ruchu. Czech Hospitality and Tourism Papers 4 (suppl. 2), str. 40 - 49. VYSTOUPIL, J. (2008c): Geografické problémy cestovního ruchu. Habilitační práce, Masarykova univerzita, Brno. VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., ŠAUER, M. (2008): Teoretickometodologické přístupy k tvorbě rajonizace cestovního ruchu v České republice. Ekonomická revue cestovného ruchu 41 (2), Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, str. 105 - 117. VYSTOUPIL. J., ŠAUER, M. (2008): Geoparky – nový nástroj rozvoje cestovního ruchu. Životné prostredie 42 (1), str. 39 - 43. WARSZYŃSKA J., JACKOWSKI, A. (1978): Podstawy geografii turyzmu. PWN, Warszawa, 340 s. WARSZYŃSKA J (1999): Geografia turyzmu. In: Kortus, B., Jackowski, A., Krzemień, K., eds. (op. cit.), str. 383 - 420. WINKLER, E. (1944): Die Landschaft der Schweiz als Voraufssetzung des Fremdenverkehrs. Arbeiten des Geographischen Instituts an der Eidgenössischen Technischen Hochschule Zürich, č. 2. ZORIN, Y. A. (1971): Noveishie struktury i izostaziya Bajkalskou riftovoi zony i sopredelnych teritorii (Recent Structure and Isostasy of the Baikal Rift Zone and the Adjacent Areas). Nauka Publisher, Moscow. 168 pp. In Russian.

92

Internetové zdroje: ˂http://www.atlantik.cz/zpravodajstvi/turbulentni-rijnove-dny/duvody-krize-v-usa˂ . <www.army.cz/images/id_9001_10000/9829/008.jpg> <www.army.cz/scripts/detail.php?id=9829 > <www.folklornisdruzeni.cz/.../DSC_0002.JPG_11.jpg>

Statistická data Statistická data použitá pro konstrukci tabulek uvedených v textu a tabulkové příloze a pro tvorbu kartogramů byla poskytnuta níže uvedenými institucemi přímo v elektronické podobě. ČSÚ, Krajská správa Zlín, Oddělení regionálních analýz a informačních služeb.

93

ČSÚ Praha, Oddělení poskytování elektronických výstupů, klasifikací a číselníků. Informace o jednotlivých obcích správního obvodu ORP byly čerpány z webových stránek příslušných obcí. Podkladové mapy: Stěžejní kapitoly vychází zejména z vrstev Základní báze geografických dat ZABAGED

94

TEXTOVÉ PŘÍLOHY

Seznam textových příloh

Text 1 Charakteristika geomorfologických celků v rámci obvodu ORP Kroměříž Text 2 Charakteristika maloplošných ZCHÚ v rámci obvodu ORP Kroměříž Text 3 Charakteristika OCHÚ (PřP) v rámci obvodu ORP Kroměříž

Příloha 1 Charakteristika geomorfologických celků v rámci obvodu ORP Kroměříž

STŘEDOMORAVSKÉ KARPATY Ždánický les Rozloha: 470 km2 Střední výška: 270,7 m Nejvyšší bod: U slepice (438 m) Podcelky: Hustopečská pahorkatina, Boleradická vrchovina, Dambořická vrchovina. -

plochá vrchovina tvořená paleogenními sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše,

-

klenbovitě vyklenuté území se zbytky pobadenského zarovnaného povrchu a hluboce zařezanými údolími v nejčlenitější SV a JV části,

-

prameny Trkmanky.

Litenčická pahorkatina Rozloha: 590 km2 Střední výška: 293,7 m Nejvyšší bod: Hradisko (518 m) Podcelky: Bučovická pahorkatina, Ordovická vrchovina, Zdounecká brázda. -

členitá pahorkatina na paleogenních a miocénních jílech, píscích, štěrcích a pískovcích, zčásti překrytým sprášeni,

-

erozně denudační pahorkatinný a vrchovinný reliéf s výraznými vlivy tangenciální a radiální tektoniky.

Chřiby Rozloha: 335 km2 Střední výška: 342,6 m Nejvyšší bod: Brdo (587 m) Podcelky: Stupavská vrchovina, Halenkovická vrchovina. -

členitá vrchovina na paleogenních jílovcích, pískovcích a slepencích račanské jednotky magurského flyše,

-

kerná vrchovina elipsovitého tvaru s intenzivními netektonickými zdvihy, úzkými strukturně podmíněnými rozvodními hřbety, hlubokými údolími a intenzivní periglaciální modelací,

-

skalní útvary,

-

prameny Kyjovky a Litavy,

-

významná turistická oblast.

Kyjovská pahorkatina Rozloha: 482 km2 Střední výška: 235,2 m Nejvyšší bod: Babí lom (417 m) Podcelky: Mutěnická pahorkatina, Veteřovská vrchovina, Vážanská vrchovina, Kudlovická pahorkatina. -

členitá pahorkatina na paleogenních jílovcích a pískovcích ždánické a račanské jednotky, panonských jílech a píscích, spraších,

-

mírně zvlněný pahorkatinný a vrchovinný reliéf,

-

plochá rozvodí a široká úvalovitá a neckovitá údolí,

-

výrazná Čejčská kotlina na JZ.

Příloha 2 Charakteristika maloplošných ZCHÚ v rámci obvodu ORP Kroměříž

NPR Strabišov-Oulehla Katastrální území: Chvalnov-Lísky, Kunkovice Rok vyhlášení: 8. 5. 1953 (NPR Oulehla), 14. 1. 1956 (NPR Strabišov) Rozloha: 69,6 ha Nadmořská výška: 278 – 380 m Květena: vstavač trojzubý, sveřep vzpřímený, váleček prapořitý, kostřava žlábkatá, střevíčník pantoflíček, sasanka lesní, aj. Fauna: otakárek fenyklový, káč ovsový, ropucha obecná, skokan hnědý, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

NPR Strabišov-Oulehla představuje jedinou národní přírodní rezervaci na Kroměřížsku. Vznikla sloučením dvou samostatných ZCHÚ, lesa Strabišova a výslunné travnaté stráně Oulehla. Tvoří ji les a přilehlé svahy, které jsou situovány pod kótou Na Pasekách (380 m n. m.) na pravém údolním svahu Strabenického potoka a říčky Litavy, severovýchodně od obce Lísky. Rezervace je jednou z nejbohatších lokalit vstavačovitých na Moravě (jedinné naleziště kriticky ohroženého vstavače trojzubého ve Zlínském kraji), najdeme zde společenstva teplomilných doubrav, dubohabřin a teplomilných trávníků. Dle

geomorfologického

členění

ČR

je

lokalita

součástí

Litenčické

pahorkatiny,

podcelku

Středomoravských Karpat, které jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Geologický podklad je tvořen paleogenními sedimenty, převažují vápnité jíly, slíny a pískovce, pouze ojediněle vystupují křemitovápnité jílovce a rohovce, sedimenty jsou místy překryté spraší. NPR Strabišov-Oulehla se nachází na území, které bylo v rámci připravované soustavy Natura 2000 navrženo pod stejným názvem jako Evropsky významná lokalita pro kontinentální biogeografickou oblast o celkové rozloze 596,5873 ha.

NPP Chropyňský rybník Katastrální území: Chropyně Rok vyhlášení: 4. 5. 1954 Rozloha: 24,09 ha Nadmořská výška: 191 m Květena: orobinec úzkolistý, rákos obecný, kosatec žlutý, aj. Fauna: skokan zelený, racek chechtavý (1 z nejpočetnějších kolonií ve střední Evropě), labuť velká, volavka popelavá, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

NPP Chropyňský rybník je nejstarší rezervací na Kroměřížsku (již v roce 1926). Národní přírodní památku tvoří Zámecký rybník s ostrůvkem uprostřed a pobřežní porosty na jihovýchodním okraji města Chropyně, v okrajové inundační lužní oblasti Středomoravské nivy (spojené nivy řek Moravy a Bečvy). Rybník je ze tří stran obklopen zástavbou a parkem s Chropyňským zámkem, na jižním okraji je zahrádkářská kolonie. Důvod vyhlášení spočíval v ochraně nejbohatší lokality silně ohrožené kotvice plovoucí na Moravě. Jsou zde bohatá podloží štěrkopísků, v jejich nadloží se nacházejí povodňové hlíny, v okolí jsou vyvinuty fluvizemě a gleje. Rybník je průtočný, napájený stružkou z mlýnského náhonu Malé Bečvy. Chropyňský rybník se zachoval jako poslední zbytek rybníků, tůní a mokřin, rozprostírajících se po staletí mezi Kroměříží a Chropyní a dále k Přerovu v inundačním prostoru řeky Moravy, Bečvy a jejich přítoků. Dříve sloužil rybník jako zámecké opevnění, dnes je opět z velké části zarostlý. Velký podíl na zanesení rybníka měl až do roku 1949 bývalý cukrovar (dnes na jeho místě stojí podnik Technoplast), který vypouštěl do rybníka vodu a bláto z řepných praček.

NPP Křéby Katastrální území: Prasklice Rok vyhlášení: 4. 7. 1956 Rozloha: 3,52 ha Nadmořská výška: 228 – 277 m Květena: válečka prapořitá, čilimník poléhavý, sasanka lesní, hvozdík pyšný, aj. Fauna: otakárek fenyklový, křižák pruhovaný, břehule říční, krkavec velký, aj.

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

NPP Křéby představuje tři ostrůvky výslunných travnatých strání s převážně jižní expozicí, se skupinkami keřů a stromů, v zemědělsky intenzívně využívané krajině. Je situována na pravém údolním svahu potoka Tištěnka, na rozhraní mezi Vyškovskou bránou a Litenčickou pahorkatinou. Pro tuto oblast je charakteristický mírně zvlněný reliéf a široká údolí. Geologickým podkladem území jsou neogenní vápnité písky, štěrky a pestré jíly. Z půdních typů převažují hnědozemě a černozemě hnědozemní, půdy jsou písčité až hlinitopísčité, vysoce propustné a silně vysýchavé. Území bylo v minulosti využíváno jako pastvina, údajně zde byly i vinice, dodnes zde roste několik ovocných stromů, ovšem drastickým zásahem byla v minulosti těžba písku a štěrku v jednotlivých částech rezervace. NPP Křéby patří k nejstarším chráněným územím v okrese Kroměříž. Do rezervace zasahuje také archeologická lokalita s četnými doklady pravěkého osídlení, hlavně ze střední doby bronzové (tzv. výšinné úněticko-věteřovská sídliště).

PR Stará Hráz Katastrální území: Koryčany (Lískovec) Rok vyhlášení: 19. 7. 1994 Rozloha: 7,76 ha Nadmořská výška: 315-340 m Květena: ostřice chlupatá, vstavač bledý, blatouch bahenní, orsej jarní, aj. Fauna: kuňka žlutobřichá, rosnička zelená, dlask tlustozobý, přástevník kostivalový, aj.

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

Porosty v PR Stará Hráz reprezentují společenstva květnatých bučin a jasanových olšin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. vstavače bledého. Rezervace se nachází při pravém břehu říčky Stupavy, asi 1 km západně od obce Stupava, v bezprostřední blízkosti silnice z Koryčan do Stupavy, po její levé straně. Geologické podloží je tvořeno magurským flyšem, pro který je charakteristické střídání vrstev vápnitých jílů, slínů a pískovců. Na většině území se vyskytují půdy hnědozemního typu. Kromě výskytu některých geograficky nepůvodních druhů - smrku ztepilého a podél komunikace se šířící netýkavky malokvěté není území výrazněji ohroženo. V rámci lesního hospodaření bude stávající smrk nahrazen dubem a bukem a ponechán na dožití.

PR Vítčický les Katastrální území: Vítčice Rozloha: 96 ha

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

PR Vítčický les zahrnuje smíšený les s bohatým bylinným patrem, cenné jsou zde především dřeviny, z nichž nejvýznamnější je buk lesní nebo lípa srdčitá. Jedná se o nejvýznamnější souvislý lesní celek, který se rozprostírá od jižního okraje obce Vítčice. Jeho nejvyšší bod, zároveň nejvyšší bod celého katastru, se nachází v lese u dřevěného kříže 307 m n.m. U severního okraje obce pramení významný potok Hlavnice, který se vlévá i vytéká z největší vodní plochy v okolí, rybníka Vitčák. Ten je typický výskytem obojživelníků a vodního hmyzu.

Přes obec Vítčice vede cyklotrasa Střední Morava č. 5084, která je součástí cyklostezky Víceměřice Nezamyslice - Tištín - Prasklice - Pavlovice u Kojetína - Vitčice - Měrovice s návazností směrem na Kojetín. V roce 2001 až 2002 byla za podpory dotací z "Projektu obnovy vesnice" vybudována u západního okraje katastru obce Vitčice rozhledna Štítila s panoramatickým výhledem, která je veřejnosti volně přístupná. Je umístěna na okraji Vítčického lesa směrem k Srbcím.

PR Záskalí Katastrální území: Kostelany Rok vyhlášení: 3. 7. 1995 Rozloha: 31, 82 ha Nadmořská výška: 320 - 451 m Květena: buk lesní, habr obecný, javor klen, kruštík modrofialový, konvalinka vonná, aj. Fauna: martináček bukový, druhy střevlíků, žluva hajní, jelen evropský, liška obecná, jezevec lesní, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PR Záskalí představuje rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat ve vrcholové partii kóty Kameňák (451 m n. m.) spolu se severními a jižními svahy, typickými pro výskyt četných skalních útvarů. Lesní porosty reprezentující společenstva původních dubových bučin s dominantním kruštíkem modrofialovým, četný je také výskyt pískovcových skalních útvarů. Geologický podklad území tvoří sedimenty soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Západních Karpat. Ve vrcholové části hřbetu vystupují izolované skály a trosky mrazových srubů, další menší skalní útvary se nacházejí na severním svahu hřbetu. Skály jsou tvořeny především slepenci a pískovci. Typickým půdním typem je kambizem. Rezervace je přístupná pouze po značené turistické cestě, která prochází podél části severního okraje území z Kudovické doliny na Bunč. PR Záskalí se nachází na území, které bylo navrženo jako evropsky významná lokalita Chřiby v kategorii přírodní PR a PP.

PP Bralová Katastrální území: Střílky Rok vyhlášení: 7. 5. 1953 Rozloha: 0,85 ha Nadmořská výška: 380 – 395 m Květena: válečka prapořitá, sveřep vzpřímený, zvonek moravský, trnovník akát, aj. Fauna: střevlík stepní, přástevník kostivalový, běloskvrnáč pampeliškový, aj.

PP Bralová představuje výslunnou křovinatou stráň na mírném východním až severovýchodním svahu kóty Bralová (400,6 m n. m.) a zbytkem pískovcového lomu na úpatí Chřibů (Středomoravské Karpaty), jihozápadně od obce Střílky. Předmětem ochrany se stalo stanoviště teplomilných druhů rostlin, nejsevernější lokalita hadího mordu nachového. Geologicky je tvořeno pískovci a jílovitými břidlicemi ždánicko-hustopečského souvrství (oligocén). Tvářnost přírodní památky je zčásti dána činností člověka, neboť leží na místě opuštěného malého pískovcového lomu. Půdním typem jsou hnědozemě, které přecházejí až k pararedzinám.

PP Budačina Katastrální území: Lubná Rok vyhlášení: 1966 Rozloha: 8,06 ha Nadmořská výška: 315-375 m Květena: buk lesní, dob zimní, javor klen, šťavel kyselý, osladič obecný, topol osika, aj. Fauna: běžné druhy lesních živočichů charakteristické pro oblast PřP Chřiby (např. skokan hnědý)

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Pískovcové skály a jeskyně Budačina představuje pískovcové skalní útvary a opuštěný lom na levém údolním svahu Kudlovického potoka v Kudlovické dolině (Chřiby) v místní trati Budačina, asi 8 km od Kudlovic. Geologicky náleží tyto přirozené skalní výchozy pískovcovo-slepencových lavic k lukovským vrstvám (paleocén). Skály jsou tvořeny strmě ukloněnými lavicemi psamitů až psefitů s úklonem mezi 70° až 80° a mocností až 4 m. Lokalita se nachází v blízkosti značené turistické stezky, silnice z Kudlovic do Kostelan a rekreačního střediska Rozsypalova osada. Je tedy snadno dostupná, hojně ji navštěvují turisté a horolezci. Podle tradovaných pověstí sloužila jeskyňka v minulosti jako skrýš pro loupežníky Onráše a Juráše, kteří přepadávali kupce projíždějící po nedaleké kupecké stezce. V soutěsce na Velké skále je umístěna pamětní bronzová deska k uctění památky Antonína Rozsypala, který byl umučen v roce 1942 v Mauthausenu. PP Pískovcové skály a jeskyně Budačina se nachází na území, které bylo navrženo jako evropsky významná lokalita Chřiby.

PP Drážov Katastrální území: Zdounky Rok vyhlášení: 30. 9. 1953 Rozloha: 0,35 ha Nadmořská výška: 280 – 290 m Květena: trnka obecná, ptačí zob obecný, vstavač vojenský, prvosenka jarní, divizna jižní rakouská, aj. Fauna: bělásek řeřichový, žluťásek řešetlákový, ťuhýk obecný, zajíc polní, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Drážov představuje výslunnou travnatou a křovinatou stráň s jihozápadní expozicí, v Litenčické pahorkatině, podcelku Zdounecká brázda, asi 1 km JJZ od obce Zdounky, u bývalé polní cesty vedoucí do obce Divoky. Předmětem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva na keřnaté výslunné stráni. Území je tvořeno paleogenními horninami, a to vrstvami vápnitých jílů, slínů a pískovců. Na většině území se vyskytují půdy hnědozemního typu, na jižní straně, přecházející v aluvium vodního toku, pak půdy glejové.

PP Kamenec Katastrální území: Zdounky Rok vyhlášení: 12. 3. 1954 Rozloha: 3 ha Nadmořská výška: 360 m Květena: borovicí lesní, hloh jednosemenný, jalovec obecný, vstavač kukačka, hvozdík kartouzek, aj. Fauna: kudlanky nábožné, okáč voňavkový, kozlíček písečný, ťuhýk obecný, ještěrka obecná, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Kamenec představuje výslunnou travnatou stráň na místě bývalého pískovcového lomu, ve spodní části přechází ve vlhkou olšinu na písčité půdě. Rozkládá se jihovýchodně od obce Zdounky v podhůří Chřibů, nedaleko silnice Zdounky – Světlá. Předmětem ochrany je zachování výslunné travnaté stráně s přirozeným lesostepním společenstvem s výskytem velké skupiny jalovců obecných různého stáří. Území je tvořeno odolnými paleogenními horninami - vápnitými jílovci a pískovci. Na okraji území je opuštěný pískovcový lom, který sloužil k těžbě kamene. Lze v něm najít zkamenělé ostny ježovek, úlomky mechovek a zbytky dírkovců. Půdy jsou spíše lehčí hlinitopíščité až hlinité. Rezervací prochází naučná stezka Boří, která začíná v obci Divoky.

PP Kazatelna Katastrální území: Koryčany Rok vyhlášení: 5. 4. 1967 Rozloha: 0,05 ha Nadmořská výška: 518 m Květena: přirozené bučiny typické pro oblast Chřibů Fauna: pro malou rozlohu není lokalita zoologicky významná

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Kazatelna tvoří vypreparované skalisko (vrcholová skála) z pískovce magurské vrstvy (asi 8 m vysoké) pod hlavním hřebenem Chřibů, na červeně značené turistické cestě na Buchlov, 1 km jihovýchodně od zříceniny hradu Cimburk. Předmětem ochrany je ojedinělý morfologicky zajímavý skalní výchoz. Kazatelna je jedním z největších skalních útvarů v Chřibech. Jedná se o osamocené skalisko z pískovcových hornin o výšce 8 m, které severním směrem prudce spadá do údolí Stupavy. Geologicky je PP tvořena pískovci, jejichž základní složkou je křemen, ortoklas, muskovit a biotit. Horní část výchozu byla ve středověku silně pozměněna člověkem. Jsou zde vytesány schůdky pro výstup na vrchol, kde je upravená plocha připomínající kazatelnu. Na vrcholu je také zasazen železný dvouramenný kříž z roku 1972. Skála měla sloužit jako skutečná kazatelna pro některou z pronásledovaných středověkých sekt. Nachází se na frekventované turistické stezce a je hojně navštěvována.

PP Komínky Katastrální území: Kostelany Rok vyhlášení: 5. 4. 1967 Rozloha: 0,5 ha Nadmořská výška: 510 – 523 m Květena: buk lesní, dub zimní, kapraď samec, osladič obecný, svízel vonný, ostřice chlupatá, aj. Fauna: čolek horský, káně lesní, jestřáb lesní, jezevec lesní, jelen evropský, aj.

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Komínky představuje vrcholové skalnaté partie na zalesněném hřbetu Chřibů, táhnoucí se od Kudlovické doliny směrem k Bunči. Nejvýraznější dominantou přírodní památky je izolovaná skála tvořící vlastní vrchol. Představuje šikmo uloženou vrstvu pískovců a slepenců vypreparovanou z méně odolných hornin mechanickým a chemickým zvětráváním podél ploch vrstevnatosti a puklin. Na povrchu skal jsou místy patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu hornin, výklenky, převisy, skalní mísy, voštiny atd. Předmětem

ochrany jsou geomorfologicky zajímavé skupiny pískovcových skalních útvarů magurského flyše ve Středomoravských Karpatech. Geologický podklad území tvoří lukovské vrstvy. Ve vrcholové části hřbetu vystupuje asi 40 m dlouhý pás izolovaných skal a mrazových srubů, další skalní výchozy se nacházejí v severním svahu hřbetu. Skály jsou budovány ze slepencových a pískovcových hornin. Půdním typem je kambizem typická. Lokalita leží u turisticky značené hřebenové trasy, která je hojně navštěvována pěšími turisty i cyklisty, na vlastní vrchol je vyznačena krátká odbočka. Zvýšený pohyb návštěvníků, provozování horolezecké činnosti, nelegální táboření a rozdělávání ohňů v blízkosti skal způsobuje erozi a poškozování skalních útvarů. V blízkém okolí jsou dvě další zvláště chráněná území podobného charakteru – PP Záskalí, PP Pískovcové skály a jeskyně Bulačina.

PP Kozel Katastrální území: Koryčany Rok vyhlášení: 5. 4. 1967 Rozloha: 0,5 ha Nadmořská výška: 460 m Květena: přirozené bučiny typické pro oblast PřP Chřiby Fauna: pro malou rozlohu není lokalita zoologicky významná, popř. jelení zvěř

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Kozel se nachází pod hlavním hřebenem Chřibů, 0,8 km JV od zříceniny hradu Cimburk, 50 m jižně od červeně značené turistické trasy na Buchlov. Tato věžovitá skála má zhruba tvar kvádru, je vysoká asi 22 m a celkově je značně rozrušena zvětráváním. Na jejím povrchu jsou patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny, výklenky, převisy, skalní dutiny, voštiny atd. Zajímavé skalní útvary se nacházejí také na nedalekém vrcholu jižně od PP Kozel, na kótě 517,7 m s pěkným výhledem na zříceninu hradu Cimburk. Předmětem ochrany je pískovcový skalní blok vysoký asi 22 m na lesnatém svahu. Osamocený skalnatý blok je složen z typického soláňského pískovce magurské vrstvy, který je nejodolnější horninou flyšových Karpat. Ten dále obsahuje ortoklas, světlou slídu, červený a zelený fylit. Skalní útvar je využíván k horolezeckým účelům - vytyčeno několik výstupových cest s fixními skobami. PP Kozel leží poblíž frekventované červeně značené turistické trasy, která postupně prochází nebo těsně míjí celkem pět ZCHÚ na jižním hřebeni Chřibů, a to PP Moravanské louky (okr. Hodonín), PP Kozel, nedalekou PP Kazatelna (1 km), PR Holý kopec a PP Barborka (okr. Uherské Hradiště).

PP Obora Katastrální území: Kroměříž (Kotojedy) Rok vyhlášení: 4. 7. 1956 Rozloha: 14,44 ha Nadmořská výška: 224 – 253 m Květena: dub letní, lípa srdčitá, borovice lesní, ptačí zob obecný, hloh obecný, aj. Fauna: sýkora koňadra, strakapoud velký, slepýš křehký, kozlíček mramorový, krasec třešňový, aj.

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Obora se rozkládá asi 3 km jižně od Kroměříže na mírném zalesněném svahu stejnojmenného kopce Obora (známý také pod názvem Hvězda), na jeho severní straně. Předmětem ochrany je přirozená vegetace původní dubohabřiny s četnými druhy chráněných a ohrožených rostlin v podrostu. Terén území je značně členitý, nacházejí se zde jámy po těžbě a stržové erozní rýhy. Geologický podklad území tvoří vápnité jílovce a pískovce ždánicko-hustopečského souvrství, místy je povrch překryt spraší. V minulosti se zde těžil pískovec, stopy po této činnosti jsou zde patrné dodnes. Půdním typem jsou hnědozemě typické, místy i kambizemě, půdy jsou hlinitopísčité až písčitohlinité. Lokalita však značně trpí blízkostí velké městské aglomerace Kroměříže. Je negativně zatěžována jízdou na koních, horských kolech i motocyklech a pořádáním orientačních běhů. V bezprostředním sousedství chráněného území jsou dvě střelnice a motokrosový areál Hvězda, který zatěžuje území nadměrnou hlučností a prašností.

PP Přehon Katastrální území: Chvalnov-Lísky Rok vyhlášení: 18. 3. 1955 Rozloha: 2,27 ha Nadmořská výška: 340 – 360 m Květena: kostřava žlábkatá, ostřice prosová, koniklec velkokvětý, len tenkolistý, devaterník velkokvětý, smetanka bahenní, suchopýr úzkolistý, aj. Fauna: ještěrka obecná, modrásci, vřetenušky, lokalita teplomilných druhů hmyzu, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Přehon představuje výslunnou travnatou stráň s ojedinělými břízami, s jihovýchodní expozicí nad obcí Chvalnov, ležící asi 1,5 km západně od silnice Kroměříž - Střílky v podhůří Chřibů. Horní okraj rezervace tvoří starý ovocný sad, který byl vyhlášený jako významný krajinný prvek, na východní straně je borový lesík. Předmětem ochrany je významná botanická lokalita s výskytem teplomilných společenstev a jediná ze dvou lokalit výskytu koniklece velkokvětého na Kroměřížsku.

Geologické podloží tvoří sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství s vápnitými jíly, slíny a pískovci. Půdním typem jsou typické hnědozemě hlinitopísčité až jílovitohlinité. Území představuje zbytek travnaté stráně, která sloužila v minulosti jako pastvina. Díky každoročnímu kosení a likvidaci náletu se populace koniklece každoročně zvětšuje.

PP Rameno Moravy Katastrální území: Kroměříž (Miňůvky) Rok vyhlášení: 12. 4. 1995 Rozloha: 1,59 ha Nadmořská výška: 191 m Květena: olše lepkavá, dub letní, blatouch bahenní, devětsil lékařský, pryskyřník plazivý, kostival lékařský, aj. Fauna: skokan zelený, škeble rybničná, holub hřivnáč, volavka popelavá, ledňáček říční, ondatra pižmová, bobr evropský, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Rameno Moravy představuje slepé rameno, které bylo odděleno při regulaci řeky. Nachází se na levém břehu řeky Moravy u mostu v Miňůvkách, asi 2 km SV od Kroměříže, v Hornomoravském úvalu. Předmětem ochrany je slepé rameno Moravy s přirozenými vodními a mokřadními společenstvy rostlin a živočichů, jediná přirozená lokalita stulíku žlutého na Kroměřížsku. Geologický podklad území tvoří aluviální hlinité náplavy řeky Moravy. Půdním typem je fluvizem glejová. Pro lokalitu znamenala jisté ohrožení úprava břehů Moravy v minulosti. Díky propojení lokality s vlastní řekou nebyl vodní režim nikdy vážně narušen. Ke značnému poškození došlo zejména po povodních v roce 1995. Při jarních povodních v roce 2006 bylo celé území zaplaveno a zaneseno písčitými říčními naplaveninami. PP je součástí území, které bylo navrženo k doplnění národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 pod názvem Rameno Moravy.

PP Stonáč Katastrální území: Kroměříž (Bílany) Rok vyhlášení: 17. 3. 1955 Rozloha: 4,77 ha Nadmořská výška: 190 m Květena: vrba křehká, topol černý, olše lepkavá, dub letní, javor klen, jasan ztepilý, slivka trnková, hloh jednosemenný, aj. Fauna: kuňka obecná, vážky, ohniváček černočerný, aj.

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Stonáč je tvořen stejnojmenným potokem a zbytkem původních slepých ramen řeky Moravy, tzv. hanáckých tůní. Nachází se na jihozápadní straně obce Bílany a sahá až po železniční trať Kroměříž - Hulín. Předmětem ochrany jsou zbytky původní hanácké tůně s typickými mokřadními společenstvy. PP sestává z mělké doliny s pramenisky a tůněmi, do jejíž střední části přitéká potůček Stonáč. Ten se místy zeširoka rozlévá, vytváří mokřady a dvě větší tůně (spíše průtokové rybníčky). Geologický podklad tvoří aluviální hlinité náplavy. Území protíná hojně využívaná pěší a cyklistická stezka - spojnice Kroměříže a Bílan. Kolem části rezervace vedla v minulosti také naučná stezka.

PP Včelín Katastrální území: Zdounky (Cvrčovice) Rok vyhlášení: 3. 9. 1953 Rozloha: 2,72 ha Nadmořská výška: 230 – 300 m Květena: svída krvavá, ptačí zob obecný, dub zimní, borovice lesní, len žlutý, vstavač nachový, jetel červenavý, pcháč panonský, aj. Fauna: bohatá entomofauna, dále srnčí zvěř, zajíci a králíci, četné druhy ptactva, hojně se vyskytuje hlemýžď zahradní, aj. Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PP Včelín je fragmentem původní lesostepi se vzácnými společenstvy teplomilných druhů. Tvoří ji příkrá výslunná stráň s JV expozicí. Z jižní strany spadá až k vodnímu toku Cvrčovického potoka východně od obce Cvrčovice, v těsné blízkostí silnice ze Cvrčovic do Milovic. Stráň je místy rozryta zasutými lomy, porostlá borovým lesíkem, skupinami keřů a ovocnými stromy. Předmětem ochrany je tedy zbytek lesostepi se vzácnými společenstvy teplomilných druhů rostlin. Geologický podklad tvoří flyšové vrstvy vápnitých pískovců a jílů. Pískovce poskytující zvětráváním mělkou, kamenitou a teplou půdu, dosti zásobenou vápnem. Půdy jsou převážně hlinité hnědozemě, chudé. PP Včelín je zbytkem lesostepi, která byla kolem roku 1940 částečně přeměněna v borový lesík. Svah byl v minulosti využíván pro pastvu ovcí. Dále zde stojí velký spolkový včelín (odtud název), kvůli kterému byly vysázeny ovocné stromy a akáty. Včelín je dnes využíván jen zčásti.

Příloha 3 Charakteristika OCHÚ (PřP) v rámci obvodu ORP Kroměříž

PřP Chřiby

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Katastrální území: Cetechovice, Chvalnov-Lísky, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kvasice, Lubná, Nová Dědina, Roštín, Soběsuky, Střílky, Sulimov, Vrbka, Zástřizly, Zdounky Rok vyhlášení: 3. 4. 1991 Rozloha: 9 588,1 ha Střední výška: 346,6 m Květena: ostřice chlupatá, len žlutý, hvězdnice zlatovlásek, dub pýřitý, jeřáb břek, dřín obecný, šalvěj přeslenitá, černohlávek dřípatý, lilie zlatohlávek, šťavel kyselý, aj. Fauna: čáp černý, včelojed lesní, bramborníček černohlavý, krutihlav obecný, lelek lesní, výr velký, některé druhy netopýrů, jedinečný výskyt kudlanky nábožné, aj. CHÚ na území přírodního parku Chřiby (12): Přírodní rezervace (4): PR Holý kopec, PR Moravanské louky, PR Stará Hráz, PR Záskalí Přírodní památky (8): PP Barborka, PP Drážov, PP Kamenec, PP Kazatelna, PP Kozel, PP Obora, PP Pískovcové skály a jeskyně Budačina Přírodní parky (2): PřP Chřiby, PřP Stříbrnické paseky

Horské pásmo Chřiby je nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat, které se táhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka. Jedná se o zalesněnou vrchovinu, jejímž nejvyšším bodem je Brdo (586,7 m n. m.). V rámci České republiky lze toto území také označit jako jedno z ekologicky nejstabilnějších, vyznačující se nadprůměrnou lesnatostí s převahou lesů přírodní dřevinné skladby. Za zmínku stojí výslunné travnaté stráně s teplomilnou květenou s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých nebo skalní útvary na hřebenech Chřibů. Po stránce geologické je popisované území součástí flyšového pásma Karpatské soustavy tvořené usazeninami třetihorního stáří, zejména jílovci, pískovci a slepenci. Podhůří a niva Dolnomoravského úvalu náleží k neogenní Vídeňské pánvi a jsou geologicky velmi mladou strukturou označovanou jako Hradišťský příkop. Jeho výplň je tvořena písky, pískovci, jíly a štěrky. Současné geomorfologické pochody umožňují v málo odolných flyšových horninách intenzivní vodní a větrnou erozi půdy a vznik četných sesuvů. Hlavními půdními typy jsou černozemě a hnědozemě na spraších, nížinné a pahorkatinné podzoly, slinovatky a hnědé lesní půdy. Hydrologicky náleží popisované území do povodí řeky Moravy, která obtéká Chřiby z východní strany. SZ a S svahy jsou odvodňovány říčkou Kotojedkou a jejími pravostrannými přítoky, SV svahy jsou pak potoky Panenským, Širokým, Vrbkou, Kudlovickým, Jankovickým a Jalubským. JV část Chřibů je odvodňována říčkou Salaškou s přítoky. JZ část Chřibů mezi Cetechovicemi a Střílkami odvodňuje říčka Litava a území od Střílek jižně až po Osvětimany říčka Kyjovka (Stupava). Na větších tocích jižní části Chřibů byly zbudovány přehradní nádrže. V území je i několik pramenů využívaných jako studánky pitné vody. V okolí Buchlovic pak navíc vyvěrají léčivé minerální vody s obsahem sirovodíku. Nejznámější jsou prameny na Smraďavce, v minulosti využívané i k léčebným koupelím (lázně Leopoldov). Podnebí řadí území přírodního parku mezi mírně teplé oblasti. Oblast Chřibů má nejen velkou přírodovědeckou hodnotu, ale je bohatá i na kulturní památky jako hrad Buchlov, zřícenina hradu Cimburk, zámek Buchlovice, poutní místo Velehrad, kostel sv. Jakuba u Roštína, zámky a parky ve Střílkách a Kvasicích, barokní hřbitov ve Střílkách aj. Většina obcí má zachovaný kompaktní charakter zástavby typický pro tuto oblast.

PřP Záhlinické rybníky Katastrální území: Hulín, Kroměříž Rok vyhlášení: 12. 4. 1995 Rozloha: 1089,8 ha Střední výška: 190 - 191 m Květena: stulík žlutý, vodňanka žabí, kosatek žlutý, aj. Fauna: kormorán velký, volavka popelavá, volavka bílá, lžičák pestrý, bažant královský, aj.

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

Přírodní park je komplex Záhlinických rybníků, přilehlých luk a lužního lesa v lokalitách Filena a Zámeček. I přes intenzívní chov ryb je jedinečným územím na středním toku Moravy, a to především ze zoologického a krajinářského hlediska. V rámci mokřadů České republiky byla tato oblast zařazena mezi mokřady mezinárodního významu. Patří orograficky do Hornomoravského úvalu, Karpatské provincie.

Důvodem vyhlášení, a tím i spojení rybníků, luk a lužního lesa, byl vznik komplexu s vysokou krajinářskou hodnotou, plnící významnou ekologickou funkci regionálního biocentra. Geomorfologicky se jedná o území akumulačního až erozně-akumulačního typu reliéfu. V nivě jsou vyvinuté fluvizemě glejové, doprovodné gleje a černice. Záhlinické rybníky jsou napájeny říčkou Rusavou a Mojenou a tvoří je hlavní rybníky Nový, Pláňavský a Dobravický. Klimaticky patří území do oblasti mírně teplé (T2), mírně suché a s mírnou zimou. Rákosových a orobincových porostů je v PřP Záhlinické rybníky málo, v jižním cípu Svárova jsou pouhé ostrůvky. V lužním lese s četnými tůněmi jsou zastoupeny zachovalé staré porosty s převahou dubu a jasanu. Na zamokřených loukách jsou zastoupeny rákosiny a rozptýlená zeleň, včetně vrb. Na lokalitě se vyskytuje 11 druhů zvláště chráněných druhů obojživelníků a 3 chráněné druhy plazů. Zvláště velký je ornitologický význam lokality. Při pravidelných pozorováních zde bylo zjištěno více než 270 druhů ptáků, z toho 135 hnízdících. Rybníky jsou rovněž významnou migrační zastávkou vodních a mokřadních druhů ptáků. Lužní les má význam i pro řadu chráněných druhů savců, hlavně netopýrů. V části lesa Zámeček je bažantnice, kde lze v lesích spatřit chovaného bažanta královského. Ve stejnojmenné myslivně se navíc narodil významný přírodovědec a geolog Ferdinanant Stolička, který svého času působil v Indii a Himalájích. V současné době je na všech rybnících chován kapr, mezi rybníky Svárov a Doubravický je realizován chov kachen.

PřP Ždánický les Katastrální území: Koryčany Rok vyhlášení: 4. 12. 1996 Rozloha: 18,5 ha Střední výška: 437 m Květena: buk lesní, dub zimní, lípa srdčitá, svízel vonný, lipnice hajní, konvalinka vonná, violka lesní, pstroček dvoulistý, aj. Fauna: roháč obecný, otakárek ovocný, káně lesní, poštolka obecná, žluva hajní, lasice kolčava, tchoř obecný, aj.

Zdroj: Zlínský kraj - Východní Morava

PřP Ždánický les leží v JZ části Středomoravských Karpat a zabírá plochu 11 000 ha. Táhne se od Bošovic na východ do údolí, kde vede železniční trať od Nemotic dále na Kyjov a do Vlárského průsmyku. Podle reliéfu se dělí na Hustopečskou pahorkatinu s nejvyšším vrcholem Stará hora, Boleratickou vrchovinu s vrcholem Přední kout a nejvyšší část, Dambořickou vrchovinu, s rozsáhlými lesními komplexy a nejvyšším vrcholem U Slepice (441m). Ve skutečnosti tvoří spolu s Chřiby a Litenčickými vrchy tři ostrovy karpatské květeny v oblasti teplomilné panonské flóry. Předmětem ochrany je zachování a podpora přírodních a kulturních hodnot s optimálními podmínkami pro individuální rekreaci v přírodě, především formou pěší turistiky. Z geologického hlediska se jedná o plochou vrchovinu, která je tvořena převážně jílovci a pískovci ždánické jednotky vnějšího karpatského flyše.

Území je protkáno několika turisticky značenými stezkami, do přírodního parku je zcela neomezený přístup. Okolí nejvyššího vrcholu U slepice se navíc může pyšnit poměrně bohatým nalezištěm ropy. Kromě ropných vrtů je však oblast Ždánického lesa známá také podzemními zásobníky zemního plynu, které zde byly vytvořeny v již vyčerpaných prázdných ložiskách. V oblasti se rovněž nachází řada historických zajímavostí. Motte (tedy opevněné sídlo) u bývalé vsi Konůvky, hradiště a bývalá tvrz Mezilesice, zřícenina tvrze Konůvky, hradů Kepkov, Kvasov, Újezd nebo Palánek. Kolem vrchu U Slepice se rovněž nachází řada památníků a pomníku k připomínce bojů za 2. světové války. Skutečným unikátem je systém podzemních chodeb o délce až 90 m vycházejících z kněžiště kostela sv. Jana Křtitele v Kurdějově.

TABULKOVÉ PŘÍLOHY

Seznam tabulkových příloh

Tab. 1 Základní statistické údaje obcí obvodu ORP Kroměříž Tab. 2 Věková struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 Tab. 3 Národnostní struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 Tab. 4 Náboženská struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 Tab. 5 Vzdělanostní struktura obyvatel obvodu ORP Kroměříž v roce 2007 Tab. 6 Ekonomická aktivita obyvatel obvodu ORP Kroměříže v roce 2007 Tab. 7 Ekonomická aktivita obyvatel obvodu ORP Kroměříž dle odvětví v roce 2007 Tab. 8 Potenciál cestovního ruchu (vzor dotazníkového šetření) Tab. 9 Úhrnné hodnoty druhů pozemků jednotlivých obcí obvodu ORP Kroměříž Tab. 10 Seznam nemovitých památek, památek Světového kulturního dědictví, NKP a chráněných území obvodu ORP Kroměříž Tab. 11 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Bařice-Velké Těšany – Karolín) Tab. 12 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Koryčany – Nová Dědina) Tab. 13 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Pačlavice – Šelešovice) Tab. 14 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Troubky-Zdislavice - Žalkovice) Tab. 15 Hodnocení kulturně-historického potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž Tab. 16 Hodnocení lokalizačního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž Tab. 17 Typ lokalizačního potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž

Tab. 1 Základní statistické údaje obcí obvodu ORP Kroměříž Název obce

První písemná zmínka (rok)

Nadmořská výška (m n.m.)

Katastrální plocha (ha)

Hustota obyv./km2

Počet katastrů

Počet částí obce

1220

228

668,6

68

2

2

2.

Bařice-Velké Těšany Bezměrov

1078

197

725,3

78

1

1

3.

Břest

1220

198

1 080,4

86

1

1

4.

Cetechovice

1131

328

748,2

24

1

1

5.

Dřínov

1349

296

542,7

82

1

1

6.

Honětice

1353

265

368,6

18

1

1

7.

Hoštice

1131

306

757,8

21

1

1

8.

Hulín

1224

191

3 213,6

230

3

3

9.

Chropyně

1261

195

1 900,4

270

2

2

10.

Chvalnov-Lísky

1371

305

884,9

29

2

2

11.

Jarohněvice

1267

207

498,9

53

1

1

12.

Karolín

1822

292

136,4

166

1

1

13.

Koryčany

1321

280

4 116,8

71

4

4

14.

Kostelany

1667

365

1 320,1

40

3

3

15.

Kroměříž

1107

201

5 097,5

570

11

10

16.

Kunkovice

1131

309

713,4

9

1

1

17.

Kvasice

1131

185

1 106,8

206

1

1

18.

Kyselovice

1078

197

675,9

71

1

1

19.

Litenčice

1131

358

1 051,7

44

2

2

20.

Lubná

1353

245

686,9

60

1

1

Lutopecny

1290

214

486,9

117

2

2

1.

21.

1222

292

2 123,3

138

2

2

23

MorkoviceSlížany Nítkovice

1349

300

914,2

31

1

1

24

Nová Dědina

1350

338

757,3

56

1

1

25

Pačlavice

1131

260

1 547,0

57

3

3

26

PočeniceTetětice

1283

268

853,2

92

2

2

27

Prasklice

1355

255

392,5

62

1

1

28

Pravčice

1261

193

699,7

102

1

1

29

Rataje

1283

253

1 211,2

89

3

3

30

Roštín

1131

278

1 804,7

38

1

1

31.

Skaštice

1267

192

772,9

48

1

1

32

Soběsuky

1287

340

400,9

93

3

3

33

Střílky

1261

337

991,8

69

1

1

34

Střížovice

1349

190

572,4

44

1

1

35.

Sulimov

1353

278

197,5

84

1

1

36.

Šelešovice

1290

209

462,3

68

1

1

37.

TroubkyZdislavice

1281

268

1 056,2

50

2

2

22.

Zdroj: ČSÚ Zlín

Tab. 1 pokračování Název obce

První písemná zmínka (rok)

Nadmořská výška (m n.m.)

Katastrální plocha (ha)

Hustota obyv./km2

Počet katastrů

Počet částí obce

38.

Uhřice

1336

246

311,4

63

1

1

39.

Věžky

1348

277

802,9

47

2

2

40.

Vrbka

1464

294

531,8

41

1

1

41.

Záříčí

1261

196

805,6

93

1

1

42.

Zástřizly

1349

318

667,9

20

1

1

43.

Zborovice

1276

247

1 247,0

129

2

2

44.

Zdounky

1298

237

2 662,7

78

6

6

45.

Zlobice

1078

228

663,7

89

2

2

46.

Žalkovice

1220

197

681,3

83

1

1

Zdroj: ČSÚ Zlín

Tab. 8 Potenciál cestovního ruchu (vzor dotazníkového šetření) Potenciál cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti (atraktivní přírodní útvary, jeskyně, rezervace, naučné stazky, apod.)

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro zimní sjezdové sporty (lyžování, sáňkování, apod.) Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku (běžkování) Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro vodní turistiku (turistika a sporty na lodích) Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání (paragliding, rogalo, apod.) Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Přítomnost významných historických památek a souborů Skanzeny a muzea Lázeňství a ozdravné služby Kongresové a konferenční aktivity Pořádání kulturních akcí, festivalů a slavností Organizace významných sportovní akcí a událostí Církevní akce a památky (významná poutní setkání a místa) Veletrhy a tématicky zaměřené trhy (výstavy, jarmarky, atd.) Místní produkty (známé specifické/ tradiční potravinářské či řemeslné výrobky) Příhraniční potenciál (ekonomický přínos z cest cizinců za nákupy, zábavou, atd.)

Zdroj: Bína, 2002

Známka (1 – 5)

Celková výměra

Ostatní plochy

Zastavěné plochy

Trvalé travní porosty

Lesní plochy

Vodní plochy

Nezemědělská půda (ha)

Ovocné sady

Zahrady

Vinice a chmelnice

Název obce

Orná půda

Zemědělská půda (ha)

Ukazatel potenciálně rekreační plochy

Tab. 9 Úhrnné hodnoty druhů pozemků jednotlivých obcí obvodu ORP Kroměříž

Bařice-V. Těšany

470

-

32

15

29

47

4

10

62

669

19

Bezměrov

544

0

17

1

47

6

19

11

81

725

12,4

Břest

908

0

26

4

19

4

9

20

92

1 080

5,7

Cetechovice

368

6

15

14

50

256

2

7

30

748

45,1

Dřínov

465

0

20

1

2

15

2

8

29

543

7,4

Honětice

276

0

7

1

31

32

4

4

13

369

20,3

Hoštice

301

0

19

9

59

331

1

7

31

758

55,3

1 840

0

71

19

130

304

297

79

474

3 214

25,5

Chropyně

796

0

49

14

199

544

70

53

177

1 900

46,1

Chvalnov-Lísky

526

0

19

6

15

252

11

8

47

885

34,2

Jarohněvice

417

0

15

17

12

3

5

6

24

499

10,4

Karolín

103

0

7

1

5

6

1

7

6

136

14,7

Koryčany

1 297

0

86

15

266

2 142

70

61

179

4 117

62,6

Kostelany

339

0

29

12

98

780

3

12

46

1 320

69,8

2 726

0

270

38

112

662

116

245

928

5 098

23,5

Kunkovice

302

0

8

3

49

318

5

6

22

713

53,7

Kvasice

672

0

42

11

51

130

77

28

95

1 107

28,1

Kyselovice

602

0

17

1

3

3

5

13

30

676

4,3

Litenčice

649

0

54

25

112

127

8

18

59

1 052

31

Lubná

310

0

18

4

64

234

11

10

37

687

48,2

Lutopecny

368

0

19

2

19

0

8

9

61

487

9,9

1 241

0

63

4

38

618

24

39

94

2 123

35,2

451

0

14

9

5

393

6

9

27

914

46,7

Nová Dědina

127

0

18

7

70

454

0

9

72

757

72,5

Pačlavice

964

0

43

9

14

420

12

22

66

1 550

32,1

Počenice-Tetětice

746

0

25

0

7

11

7

17

40

853

5,9

Prasklice

334

0

14

2

1

4

3

7

28

393

6,1

Pravčice

611

0

23

6

4

3

8

14

31

700

6,3

Rataje

784

0

40

7

11

257

3

18

92

1 211

26,3

Roštín

772

0

33

10

39

864

5

18

64

1 805

52,7

Skaštice

537

0

15

4

3

127

12

12

64

773

20,8

Soběsuky

294

0

19

14

25

9

5

9

26

401

18

Střílky

508

0

27

14

46

316

4

13

65

992

41

Střížovice

365

0

8

5

40

89

22

7

36

572

28,7

Sulimov

146

0

6

0

21

5

1

3

15

197

16,8

Hulín

Kroměříž

Morkovice-Slížany Nítkovice

Zdroj: Městská a obecní statistika (MOS)

Tab. 9 pokračování Ukazatel potenciálně rekreační plochy

Celková výměra

Ostatní plochy

Zastavěné plochy

Trvalé travní porosty

Lesní plochy

Vodní plochy

Nezemědělská půda

Ovocné sady

Zahrady

Vinice a chmelnice

Název obce

Orná půda

Zemědělská půda

Šelešovice

337

0

11

3

21

44

4

9

33

462

18

Troubky-Zdislavice

745

0

32

100

32

63

9

15

62

1 056

22,3

Uhřice

247

0

7

0

2

2

5

5

43

311

5,1

Věžky

593

0

18

5

17

114

3

9

44

803

19,6

Vrbka

251

0

14

7

11

228

1

6

15

532

49,1

Záříčí

514

0

21

0

46

163

13

13

36

806

30,1

Zástřizly

218

0

12

0

36

354

4

9

35

668

60,8

Zborovice

866

0

42

20

5

196

10

27

81

1 247

21,9

Zdounky

1 345

0

80

73

215

715

16

41

179

2 663

41,3

Zlobice

534

0

19

9

2

52

4

12

32

664

13

Žalkovice

562

0

22

3

3

1

7

11

72

681

5,3

Zdroj: Městská a obecní statistika (MOS)

Tab. 10 Seznam nemovitých památek, památek Světového kulturního dědictví, NKP a chráněných území obvodu ORP Kroměříž Název obce

Nemovité památky

Světové dědictví, NKP, chráněná území

Bařice-V. Těšany

větrný mlýn

-

Bezměrov

zděná věžovitá zvonice

-

Břest

kostel sv. Jakuba Staršího, fara, základní škola, venkovský dům, měšťanský dům

-

Cetechovice

kostel Navštívení Panny Marie, kříž z roku 1753, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek

-

Dřínov

boží muka, zámek, rozhledna Štítila-Vítčice

-

Honěnice

archeologické stopy

-

Hoštice

kostel sv. Jiljí, boží muka, zámek

-

Hulín

kostel sv. Václava, boží muka (2x), krucifix, fara, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 4 sochy na ohradní zdi hřbitova v Záhlinicích

-

Chropyně

kostel sv. Jiljí, zámek

-

Chvalnov-Lísky

kostel sv. Jakuba

-

Jarohněvice

mohylník,archeologické stopy

-

Karolín

-

-

Koryčany

kostel sv. Vavřince, kaplička sv. Floriána, hrob Františka Pivody, kříž (2x), židovský hřbitov, sousoší sv. Jana Nepomuckého, kašna, zámek, hrad Cimburk, zřícenina

-

Kostelany

pozůstatky Baťovy dálnice z doby II. světové války

-

Kroměříž

kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Cyrila a Metoděje (pravoslavný), kostel sv. Jana Křtitele se sochou sv. Jana Nepomuckého, kaple Povýšení sv. Kříže, kaple sv. Floriána, městské lázně – solárium, městské opevnění, park Květná zahrada, křížová cesta (14 zastavení), výklenková kaplička – poklona, boží muka (3x), kříž (5x), krucifix (5x), socha sv. Antonína Paduánského, socha sv. Jana Nepomuckého (3x), sousoší Kalvarie, sousoší Krista s Pannou Marií, sousoší Zvěstování Panny Marie, sloup se sochou Panny Marie, sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého (2x), sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, smírčí kříž, pomník Jana Amose Komenského, pomník na památku c. a k. generála rytíře Václava z Trirenbergera, hraniční kámen – pylon (3x), kašna (2x), zámek, fara, proboštství, piaristická kolej, střední škola (gymnázium piaristické), chlapecký zpěvácký seminář, kanovnický dům (5x), měšťanský dům (92x), městský dům (4x), pivovar (2x), radnice, Emeritní dům s kaplí (církevní stavba), střední škola (gymnázium), židovský obecní dům, lihovar – octárna, činžovní dům (2x), rodinný dům, vilový rodinný dům (3x), kostel sv. Mořice, sýpka Schrattenbachova, nemocnice (psychiatrická léčebna), zámek (zámeček Wechův dvůr), panské garáže, vodárna Maxova studně, mincovna biskupská, vodní elektrárna, kaplička, kostel sv.Petra a Pavla se zvonicí a sochou sv. Floriána, boží muka se sochou Panny Marie, sousoší Pieta, výklenková kaplička – poklona

Zdroj: Národní památkový ústav (NPÚ)

areál zámku s Podzámeckou a Květnou zahradou (NKP), Podzámecká a Květná zahrada (MPR, UNESCO)

Tab. 10 pokračování Název obce

Nemovité památky

Světové dědictví, NKP, chráněná území

Kunkovice

socha sv. Jana Nepomuckého, krucifix, větrný mlýn

-

Kvasice

kostel Nanebevzetí Panny Marie (2x), kaple P. Marie Bolestné, kaple P. Marie Pomocné, socha sv. Jana Nepomuckého, fara, měšťanský dům, zámek

-

Kyselovice

socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Vendelína

-

Litenčice

kostel sv. Petra a Pavla, kaplička, zámek, fara

-

Lubná

-

-

Lutopecny

-

-

Morkovice-Slížany

kostel sv. Jana Křtitele, hrob Marie Tylové (hřbitov), pranýř, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek s parkem, kaplička

-

Nítkovice

-

-

Nová Dědina

-

-

Pačlavice

kostel sv. Martina, socha P. Marie Immaculaty, zámek

-

Počenice-Tetětice

kostel sv. Bartoloměje, socha sv. Josefa

-

Prasklice

-

-

Pravčice

kříž

-

Rataje

kostel sv. Petra a Pavla, sloup se sochou P. Marie s Ježíškem

-

Roštín

kostel sv. Jakuba, socha sv. Jana Nepomuckého, vodní mlýn Siebertův, rozhledna Brdo

-

Skaštice

škola

-

Soběsuky

výklenková kaplička – poklona sv. Floriána

-

Střílky

hrad Střílky, zřícenina, židovský hřbitov, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek, činžovní dům deputátní, kostel Nanebevzetí Panny Marie

-

Střížovice

kříž, socha sv. Floriána

-

Sulimov

-

-

Šelešovice

-

-

Troubky-Zdislavice

zvonice, socha sv. Jana Nepomuckého, kaple Panny Marie, hrobka Marie Ebner-Eschenbachové, socha sv. Josefa, zámek

-

Uhřice

kříž, socha sv. Anny, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek

-

Věžky

kostel sv. Alžběty, zámek

-

Zdroj: Národní památkový ústav (NPÚ)

Tab. 10 pokračování Název obce

Nemovité památky

Světové dědictví, NKP, chráněná území

Vrbka

kříž

-

Záříčí

-

-

Zástřizly

-

-

Zborovice

kostel sv. Bartoloměje, zámek

-

Zdounky

kaple Bolestné P. Marie, kříž, pomník neštěstí, kostel Nejsvětější Trojice, zámek

-

Zlobice

kostel sv. Cyrila a Metoděje

-

Žalkovice

kříž

-

Zdroj: Národní památkový ústav (NPÚ)

Relativní členitost terénu (m) Celková plocha katastru (m2) Celkový obvod katastru (m) Městská zeleň (m2) Městská zeleň (m) Sportovní a rekreační zařízení (m2) Sportovní a rekreační zařízení (m) Pastviny (m2) Pastviny (m) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací (m2) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací(m) Listnaté lesy (m2) Listnaté lesy (m)

Karolín

Jarohněvice

Chvalnov-Lísky

Chropyně

Hulín

Hoštice

Honětice

Dřínov

Cetechovice

Břest

Bezměrov

Plochy vhodné pro rekreaci

Bařice- V. Těšany

Tab. 11 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Bařice-Velké Těšany – Karolín)

228

197

198

328

296

265

306

191

195

305

207

292

6 679 112

7 660 088

10 498 325

7 494 838

5 552 630

3 751 338

7 556 691

32 703 323

19 035 237

8 835 657

5 259 970

1 447 766

11 501

14 151

15 172

20 044

13 457

9 208

12 478

30 936

26 366

23 625

13 378

6 414

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

441 900

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3 817

0

0

0

0

282 054,6

0

365 669,1

0

147 392,5

0

1 459 142,7

2 295 474,8

0

0

0

0

3 387,8

0

4 757,1

0

3 570,4

0

7 870,1

9 719,5

0

0

0

0

0

0

63 174,8

137 805,1

158 001,6

17 677,3

9 611,7

0

0

0

0

0

0

0

2 756,1

2 381,2

2 241,3

1 381,4

401,4

0

0

0

0

501 430,9

303 070,6

69 302,6

822 438,7

83 632,4

255 625

2 572 398,8

3 172 028,6

5 756 044,8

1 840 460,5

130 884,1

92 813,9

7 451,4

5 144,3

1 925

8 495,3

2 354,8

2 068

11 037,8

14 213,8

30 028,9

8 524,2

2 509,4

2 468,3

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Jehličnaté lesy (m2) Jehličnaté lesy (m) Smíšené lesy (m2) Smíšené lesy (m) Travnaté plochy (m2) Travnaté plochy (m)

Karolín

Jarohněvice

Chvalnov-Lísky

Chropyně

Hulín

Hoštice

Honětice

Dřínov

Cetechovice

Břest

Bezměrov

Plochy vhodné pro rekreaci

Bařice- V. Těšany

Tab. 11 pokračování (Bařice-Velké Těšany – Karolín)

0

0

0

1 138 732,5

0

0

0

0

0

375 377

0

0

0

0

0

10 019,3

0

0

0

0

0

7 924,2

0

0

0

0

0

667 577,1

0

0

683 328,6

0

0

42 5051,8

0

3 874,8

0

0

0

7 585,8

0

0

7 437,7

0

0

7 807

0

481,8

185 359,1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 394,8

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

Křoviny (m )

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Křoviny (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bažiny (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bažiny (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3 483 393,8

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

15 936,8

0

0

0

0

NPR (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

156 280

0

0

Vodní toky (m2) Vodní toky (m) Vodní plochy (m2) Vodní plochy (m)

NPR (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4 726,9

0

0

NPP (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

251 747,4

0

0

0

NPP (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

2 825,5

0

0

0

2

PR (m )

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

PR (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Karolín

Jarohněvice

Chvalnov-Lísky

Chropyně

Hulín

Hoštice

Honětice

Dřínov

Cetechovice

Břest

Bezměrov

Plochy vhodné pro rekreaci

Bařice- V. Těšany

Tab. 11 pokračování (Bařice-Velké Těšany – Karolín)

PP (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

22 045

0

0

PP (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 216,7

0

0

PřP (m2)

0

0

0

3 632 164,6

0

0

0

7 371 487,7

0

2 752 984,7

0

12 563,1

PřP (m)

0

0

0

9 008,2

0

0

0

13 994,8

0

10 783,9

0

782,4

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Relativní členitost terénu (m) Celková plocha katastru (m2) Celkový obvod katastru (m) Městská zeleň (m2) Městská zeleň (m) Sportovní a rekreační zařízení (m2) Sportovní a rekreační zařízení (m) Pastviny (m2) Pastviny (m) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací (m2) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací(m) Listnaté lesy (m2) Listnaté lesy (m)

Nová Dědina

Nítkovice

Morkovice-Slížany

Lutopecny

Lubná

Litenčice

Kyselovice

Kvasice

Kunkovice

Kroměříž

Koryčany

Plochy vhodné pro rekreaci

Kostelany

Tab. 12 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Koryčany – Nová Dědina)

280

365

201

309

185

197

358

245

214

292

300

338

41 651 326

13 161 832

50 299 437

7 051 707

10 974 517

6 942 372

10 377 823

7 211 913

5 078 568

21 200 052

9 129 220

7 523 401

31 684

20 490

50 591

20 387

16 748

12 519

18 346

16 825

10 903

24 937

13 913

12 480

0

0

892 868

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6 357,6

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

273 940,5

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 638,3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 070 940,6

0

0

0

17 343,4

0

497 180,7

0

0

0

0

0

11 097,1

0

0

0

791,1

0

6 244,3

0

0

0

0

0

2 391 222,6

1 115 233,7

263 762,5

0

444 520

0

79 137,5

306 512,1

240 577,2

464 514

0

964 777,5

19 985,9

8 670,9

4 556,3

0

4 340,2

0

1 885,6

5 873,2

3 750,2

5 160,3

0

6 685,8

12 826 867

3 576 317

7 232 476,8

2 648 594,9

1 493 663,2

52 588,7

970 253,2

1 272 219,1

0

4 237 003,8

2 585 368,3

2 607 561,5

70 120,4

22 173,3

32 759,4

12 973,1

12 370,6

1 508,5

7 332,7

9 104,4

0

18 159,7

19 246,7

19 680,1

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Jehličnaté lesy (m2) Jehličnaté lesy (m) Smíšené lesy (m2) Smíšené lesy (m) Travnaté plochy (m2) Travnaté plochy (m)

Nová Dědina

Nítkovice

Morkovice-Slížany

Lutopecny

Lubná

Litenčice

Kyselovice

Kvasice

Kunkovice

Kroměříž

Koryčany

Plochy vhodné pro rekreaci

Kostelany

Tab. 12 pokračování (Koryčany – Nová Dědina)

749 578,9

301 250,9

0

10 248,9

0

0

360 100

509 536,9

0

161 821,2

712 212,1

60 230,1

9 573,5

4 256,6

0

612,8

0

0

3 818,6

3 845,9

0

2 853,7

5 971,3

1 165,3

8 668 229,3

3 589 608,8

0

536 732,1

0

0

0

919 449,1

0

1 356 774,1

874 734,1

1 626 613,8

77 313,3

22 243,6

0

6 502,1

0

0

0

8 516,8

0

9882

9 602,7

13 548,5

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

Křoviny (m )

16 210,6

0

0

0

5 003,5

0

0

0

0

0

0

0

Křoviny (m)

575,5

0

0

0

460,3

0

0

0

0

0

0

0

Bažiny (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bažiny (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

310 849,6

0

65 954,8

0

381 412,7

0

0

0

0

0

0

0

4 175,4

0

1 779,6

0

2 870

0

0

0

0

0

0

0

NPR (m2)

0

0

0

530 041,6

0

0

0

0

0

0

0

0

Vodní toky (m2) Vodní toky (m) Vodní plochy (m2) Vodní plochy (m)

NPR (m)

0

0

0

4 483,3

0

0

0

0

0

0

0

0

NPP (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

NPP (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

PR (m )

80 681,5

312 611,5

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

PR (m)

1 550,2

3 075,7

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Nová Dědina

Morkovice-Slížany

Lutopecny

Kyselovice

Kunkovice

211 773,1

0

0

0

0

2 179,1

0

0

0

0

459,6

6 405,7

0

0

0

0

204,4

0

0

0

0

PřP (m2)

27 109 951

11 245 455

3 526 550

0

537 446,2

0

0

5 576 612,7

0

0

0

7 416 809

PřP (m)

36 357,7

16 718

9 852,7

0

5 326,2

0

0

14 602,9

0

0

0

12 554,8

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Lubná

Nítkovice

12 331,6

3 563,8

Litenčice

304 826,8

PP (m)

Kvasice

PP (m2)

Kroměříž

Plochy vhodné pro rekreaci

Koryčany

Kostelany

Tab. 12 pokračování (Koryčany – Nová Dědina)

Relativní členitost terénu (m) Celková plocha katastru (m2) Celkový obvod katastru (m) Městská zeleň (m2) Městská zeleň (m) Sportovní a rekreační zařízení (m2) Sportovní a rekreační zařízení (m) Pastviny (m2) Pastviny (m) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací (m2) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací(m) Listnaté lesy (m2) Listnaté lesy (m)

Šelešovice

Sulimov

Střížovice

Střílky

Soběsuky

Skaštice

Roštín

Rataje

Pravčice

Prasklice

Pačlavice

Plochy vhodné pro rekreaci

Počenice-Tetětice

Tab. 13 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Pačlavice – Šelešovice)

260

268

255

193

253

278

192

340

337

190

278

209

15 626 954

8 246 143

3 553 972

7 351 481

11 926 698

17 868 281

7 647 233

4 442 413

10 205 196

5 439 663

1 900 917

4 538 389

23 061

13 987

9 628

11 369

16 561

23 965

12 978

11 946

14 519

10 434

6 035

10 591

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

19 870,4

0

0

316 299,8

0

0

0

0

0

0

0

0

1 525,3

0

0

3 803,6

0

0

0

0

0

0

0

0

98 289,9

0

287 383,7

0

1 202,1

0

0

0

0

0

0

0

2 946,7

0

2 271,4

0

229

0

0

3 325 153,8

141 005,5

0

0

2 558 187

3 177 692,1

1 025 280,4

48 256,5

259 733,4

1 251 938,6

63 137,3

437 246,3

18 969,8

2 954,8

0

0

9 422,7

25 468,1

6 513,1

1 122,1

3 795,5

7 414,3

1 539,8

3 168,8

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Jehličnaté lesy (m2) Jehličnaté lesy (m) Smíšené lesy (m2) Smíšené lesy (m) Travnaté plochy (m2) Travnaté plochy (m)

Šelešovice

Sulimov

Střížovice

Střílky

Soběsuky

Skaštice

Roštín

Rataje

Pravčice

Prasklice

Pačlavice

Plochy vhodné pro rekreaci

Počenice-Tetětice

Tab. 13 pokračování (Pačlavice – Šelešovice)

376 716,2

0

0

0

0

2 309 808,2

0

0

682 047,1

0

0

0

6 437,4

0

0

0

0

19 456,5

0

0

7 973,4

0

0

0

112 127,7

0

0

0

0

3 268 892

0

163 595,5

1 968 032

0

35 035,2

0

3 335,6

0

0

0

0

22 345,9

0

3 305,4

16 345,4

0

1 435,8

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

Křoviny (m )

0

0

0

0

0

0

0

0

390 039,6

0

0

0

Křoviny (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

5 578,4

0

0

0

Bažiny (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

336 073,2

0

0

Bažiny (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 400,3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

NPR (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Vodní toky (m2) Vodní toky (m) Vodní plochy (m2) Vodní plochy (m)

NPR (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

NPP (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

NPP (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

PR (m )

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

PR (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Šelešovice

Sulimov

Střížovice

Střílky

Soběsuky

Skaštice

Roštín

Rataje

Pravčice

Prasklice

Pačlavice

Plochy vhodné pro rekreaci

Počenice-Tetětice

Tab. 13 pokračování (Pačlavice – Šelešovice)

PP (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

8 586,3

0

0

0

PP (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

415,8

0

0

0

PřP (m2)

0

0

0

0

0

11 712 606,8

0

419 710,3

4 726 948,3

0

1 268 594,1

0

PřP (m)

0

0

0

0

0

20¨915,6

0

3 600,2

11 017,4

0

5 178

0

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Relativní členitost terénu (m) Celková plocha katastru (m2) Celkový obvod katastru (m) Městská zeleň (m2) Městská zeleň (m) Sportovní a rekreační zařízení (m2) Sportovní a rekreační zařízení (m) Pastviny (m2) Pastviny (m) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací (m2) Zemědělské plochy s přirozenou vegetací(m) Listnaté lesy (m2) Listnaté lesy (m)

Žalkovice

Zlobice

Zdounky

Zborovice

Zástřizly

Záříčí

Vrbka

Věžky

Uhřice

Plochy vhodné pro rekreaci

Troubky-Zdislavice

Tab. 14 Vstupní data pro výpočet přírodního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž (Troubky-Zdislavice - Žalkovice)

268

246

277

294

196

318

247

237

228

197

10 691 459

3 236 668

8 268 743

5 539 653

7 902 510

6 720 501

12 150 906

26 268 563

6 623 597

6 934 355

14 553

9 598

14 011

14 232

14 519

15 651

15 824

30 986

15 646

14 866

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

368 207,8

0

0

1 337,9

0

0

0

0

0

0

2 582,2

0

0

192,5

0

0

94 249,8

0

217 046,7

478,8

0

0

317 505,8

0

0

3 553,2

0

2 764,2

122

0

0

4 837,5

21 795

0

0

0

0

1 130 032,4

894 626,7

1 523 120,1

1 471 058,2

2 249 473,9

3 912 528,1

486 553,8

0

0

0

11 429,4

9 731,8

17 218,6

17 475,3

11 639,3

20 418,6

3 797,2

0

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

2 783 510,9

Jehličnaté lesy (m2) Jehličnaté lesy (m) Smíšené lesy (m2) Smíšené lesy (m) Travnaté plochy (m2) Travnaté plochy (m)

Žalkovice

Zlobice

Zdounky

Zborovice

Zástřizly

Záříčí

Vrbka

Věžky

Uhřice

Plochy vhodné pro rekreaci

Troubky-Zdislavice

Tab. 14 pokračování (Troubky-Zdislavice - Žalkovice)

0

0

0

426 215,5

0

867 530,3

0

878 267

0

0

0

0

0

4 063,4

0

7 548,5

0

8 590,3

0

0

347 317

0

1 753,6

1 207 058,2

0

1 668 994,9

0

2 406 566

0

0

2 672,3

0

295,8

10 728,1

0

13 311,8

0

20 114,6

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

Křoviny (m )

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Křoviny (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bažiny (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bažiny (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

NPR (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Vodní toky (m2) Vodní toky (m) Vodní plochy (m2) Vodní plochy (m)

NPR (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

NPP (m2)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

NPP (m)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

PR (m )

0

0

1 584,2

0

0

0

0

0

0

0

PR (m)

0

0

259,6

0

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Žalkovice

Zlobice

Zdounky

Zborovice

Zástřizly

Záříčí

Vrbka

Věžky

Uhřice

Plochy vhodné pro rekreaci

Troubky-Zdislavice

Tab. 14 pokračování (Troubky-Zdislavice - Žalkovice)

PP (m2)

0

0

0

0

0

0

0

65 093,6

0

0

PP (m)

0

0

0

0

0

0

0

2 137,8

0

0

PřP (m2)

0

0

0

3 388 703,6

0

5 954 725,4

0

10 311 112,2

0

0

PřP (m)

0

0

0

9 168,6

0

14 125,3

0

14 953,6

0

0

Zdroj: Základní báze geografických dat ZABAGED

Hrady, zámky, tvrze, zříceniny

-

Církevní památky

-

-

2

8

-

8

-

22

-

-

-

22

-

50

-

2

Litenčice

Kyselovice

Kvasice

Kunkovice

Kroměříž

Kostelany

Koryčany

Karolín

Jarohněvice

ChvalnovLísky

Chropyně

Hulín

Hoštice

Honětice

Dřínov

Cetechovice

Břest

Bezměrov

Bařice- V. Těšany

Tab. 15 Hodnocení kulturně-historického potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž

-

5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

12

-

50

-

-

-

-

12

3

2

-

1

2

-

2

-

-

1

-

-

6

37

9

-

-

-

Vojenské památky

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Muzea, galerie, skanzeny

-

3

-

-

-

-

-

-

14

-

-

-

-

-

42

-

-

-

-

Technické památky

-

-

-

-

-

-

-

22

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

13

-

-

-

-

Kulturní akce

-

-

-

-

-

-

-

19

35

-

-

-

-

-

50

-

-

-

-

Sportovní akce

-

9

-

-

-

-

-

-

-

-

4

-

4

12

34

-

4

-

-

Církevní akce

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

TroubkyZdislavice

Sulimov

Střílky

Skaštice

Roštín

Rataje

Pravčice

Pačlavice

Nítkovice

Lutopecny

Lubná

Uhřice

-

-

Šelešovice

-

-

Střížovice

-

-

Soběsuky

-

-

Prasklice

-

-

PočeniceTetětice

-

-

Nová Dědina

-

Hvězdárny

MorkoviceSlížany

Divadla

Hrady, zámky, tvrze, zříceniny

-

-

8

-

-

2

-

-

-

-

-

-

-

2

-

-

-

2

8

Církevní památky

-

-

20

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

25

-

-

-

17

-

Technické památky

-

-

-

-

-

-

1

1

-

-

4

1

-

-

-

-

-

-

-

Vojenské památky

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Muzea, galerie, skanzeny

-

-

17

-

-

-

-

12

-

-

15

-

-

-

-

-

-

14

-

Divadla

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Hvězdárny

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Kulturní akce

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

17

-

-

-

-

-

-

-

-

Sportovní akce

-

-

-

-

4

-

-

-

-

-

28

-

-

30

-

-

4

-

-

Církevní akce

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Zdroj: vlastní zpracování

Žalkovice

Zlobice

Zdounky

Zborovice

Zástřizly

Záříčí

Vrbka

Věžky

Tab. 15 pokračování

Hrady, zámky, tvrze, zříceniny

-

-

-

-

2

2

-

-

Církevní památky

-

-

-

-

-

1

-

-

Technické památky

-

-

-

-

-

-

-

-

Vojenské památky

-

-

-

-

-

-

-

-

Muzea, galerie, skanzeny

-

-

-

-

-

-

-

-

Divadla

-

-

-

-

-

-

-

-

Hvězdárny

-

-

-

-

-

-

-

-

22

-

-

-

-

-

-

-

Sportovní akce

-

-

-

-

-

28

-

-

Církevní akce

-

-

-

-

-

-

-

-

Kulturní akce

Zdroj: vlastní zpracování

Bařice-V. Těšany

7 556,4

4,8

2,4

6 076,9

6

3

6 076,9

14,1

Bezměrov

5 210,3

3,3

1,7

3 388,5

3,4

1,7

3 388,5

7,9

4

1 938

1,2

0,6

285,9

0,3

0,2

285,9

0,7

0,4

26 253,4

16,6

8,3

34 766,2

34,5

17,3

238,9

0,6

0,3

2 445,8

1,5

0,8

2 358,5

2,3

1,2

2 358,5

5,5

2 173

1,4

0,7

6 561,2

6,5

3,3

6 561,2

Hoštice

18 689,5

11,8

5,9

27 363,2

27,1

13,6

Hulín

14 227,8

9

4,5

10 809,1

10,7

5,4

Chropyně

30 035,9

19

9,5

25 791,3

25,6

Chvalnov-Lísky

24 540,4

15,5

7,8

208 61,3

Jarohněvice

2 600,4

1,6

0,8

Karolín

3 048,1

1,9

1

Koryčany

157 331,3

99,6

Kostelany

48 922,5

Kroměříž

Břest Cetechovice Dřínov Honětice

Kunkovice

7,1

2

Lokalizační potenciál 3. metoda (počet bodů)

Lokalizační potenciál 2. metoda (počet bodů)

Lokalizační potenciál 1. metoda (počet bodů)

Kulturněhistorický potenciál (počet bodů)

Přírodní potenciál 3. metoda (počet bodů)

Přírodní potenciál 3. metoda (%)

Přírodní potenciál 3. metoda

Přírodní potenciál 2. metoda (počet bodů)

Přírodní potenciál 2. metoda (%)

Přírodní potenciál 2. metoda

Přírodní potenciál 1. metoda (počet bodů)

Přírodní potenciál 1. metoda (%)

Název obce

Přírodní potenciál 1. metoda

Tab. 16 Hodnocení lokalizačního potenciálu cestovního ruchu ORP Kroměříž

3,6

4,1

7,5

2,5

3,4

3,4

5,3

0,4

0,8

0,5

0,7

0,4

7,1

14,5

0,6

2,8

1,5

1,9

2,2

3,5

15,3

7,7

0,4

0,9

3

6,6

27 363,2

63,6

31,8

1,4

6

12,3

27,2

160,1

0,4

0,2

3,5

6,6

7,3

3

12,8

3 967,9

9,2

4,6

11,9

17,5

20,2

13,5

20,7

10,4

221,5

0,5

0,3

0

6,4

8,2

0,2

1 012,7

1

0,5

1 012,7

2,4

1,2

0,9

1,4

1,1

1,7

4 463,3

4,2

2,1

1 653,1

3,8

1,9

0

0,8

1,7

1,6

49,8

100 796,2

100

50

509,1

1,2

0,6

6,4

46,1

46,2

5,7

31

15,5

74 866,5

74,3

37,2

283,9

0,7

0,4

3

15,2

33

2,8

32 892,4

20,8

10,4

11 065,6

11

5,5

498,5

1,2

0,6

49,7

49,3

45,2

41,2

20 216

12,8

6,4

32 063

31,8

15,9

855

2

1

1,5

6,5

14,3

2

12 468,6

7,9

4

9 504,4

9,4

4,7

646,6

1,5

0,8

1

4,1

4,7

1,5

1 508,5

1

0,5

292,5

0,3

0,2

292,5

0,7

0,4

0

0,4

0,2

0,3

Litenčice

11 348,3

7,2

3,6

14 075

14

7

14 075

32,7

16,4

0,9

3,7

6,5

14,2

Lubná

21 614,1

13,7

6,9

23 413

23,2

11,6

101

0,2

0,1

0

5,7

9,5

0,1

75

0

0

2 169,5

2,2

1,1

2 169,5

5

2,5

0

0

0,9

2

Morkovice-Slížany

31 139,4

19,7

10

20 847,4

20,7

10,4

20 847,4

48,5

24,3

7,5

14,3

14,7

26,1

Nítkovice

34 920,7

22,1

11,1

42 029,4

41,7

20,9

42 029,4

97,7

48,9

0

9,1

17,1

40,1

Kvasice Kyselovice

Lutopecny

Zdroj: vlastní zpracování (podklady ze Základní báze geografických dat ZABAGED)

Nová Dědina

34 526,9

21,9

11

70 872,2

70,3

35,2

239,6

0,6

0,3

0,7

9,6

Pačlavice

28 857,8

18,3

9,2

18 611,9

18,5

9,3

18 611,9

43,3

21,7

0,4

3 075,8

1,9

1

119

0,1

0,1

119

0,3

0,2

0,2

Prasklice

65

0

0

0

0

0

0

0

0

Pravčice

11

0

0

0

0

0

0

0

Rataje

9 589,7

6,1

3,1

8 998,4

8,9

4,5

8 998,4

Roštín

Počenice-Tetětice

Lokalizační potenciál 3. metoda (počet bodů)

Lokalizační potenciál 2. metoda (počet bodů)

Lokalizační potenciál 1. metoda (počet bodů)

Kulturněhistorický potenciál (počet bodů)

Přírodní potenciál 3. metoda (počet bodů)

Přírodní potenciál 3. metoda (%)

Přírodní potenciál 3. metoda

Přírodní potenciál 2. metoda (počet bodů)

Přírodní potenciál 2. metoda (%)

Přírodní potenciál 2. metoda

Přírodní potenciál 1. metoda (počet bodů)

Přírodní potenciál 1. metoda (%)

Název obce

Přírodní potenciál 1. metoda

Tab. 16 pokračování

29,4

0,8

7,9

8

18,1

1

0,2

0,3

2,2

1,8

1,8

1,8

0

0

0

0

0

20,9

10,5

0,2

2,7

3,9

8,8

67 617,6

42,8

21,4

51 158,6

50,8

25,4

260,3

0,6

0,3

10,7

26,3

29,6

9

Skaštice

6 632,1

4,2

2,1

4 669,6

4,6

2,3

4 669,6

10,9

5,5

0,2

1,9

2

4,7

Soběsuky

4 697,6

3

1,5

6 079,6

6

3

2 251,7

5,2

2,6

0

1,3

2,5

2,1

28 158,3

17,8

10

34 520

34,2

17,1

248

0,6

0,3

9,5

16

21,8

8

Střížovice

7 506,3

4,8

2,4

9 528,3

9,5

4,8

9 528,3

22,2

11,1

0

2

3,9

9,1

Sulimov

3 042,6

1,9

1

2 669,1

2,6

2,3

13,3

0

0

0

0,8

1,9

0

Šelešovice

3 179,8

2

1

2 712,7

2,7

1,4

2 712,7

6,3

3,2

0,7

1,4

1,7

3,2

Troubky-Zdislavice

2 856,3

1,8

0,8

1 884,4

1,9

0,8

1 884,4

4,4

2,2

5,5

5,2

5,2

6,3

45

0

0

0

0

0

0

0

0

1,4

1,1

1,4

1,1

Střílky

Uhřice Věžky

11 869,2

7,5

3,8

12 726,6

12,6

6,3

12 726,6

29,6

14,8

3,7

6,1

8,2

15,2

Vrbka

24 681,4

15,6

7,8

35 368,9

35,1

17,6

192,6

0,4

0,2

0

6,4

14,4

0,2

Záříčí

17 477,6

11,1

5,6

15 994,5

15,9

8

15 994,5

37,2

18,6

0

4,6

6,6

15,2

Zástřizly

38 497,6

24,4

12,2

60 605,9

60,1

30,1

228

0,5

0,3

0

10

24,7

0,2

Zborovice

11 825,3

7,5

3,8

11 558

11,5

5,8

11 558

26,9

13,5

0,4

3,4

5,1

11,4

Zdounky

49 225,5

31,2

15,6

29 539

29,3

14,7

249,3

0,6

0,3

5,2

17

16,3

4,5

3 814,2

2,4

1,2

2 556,5

2,5

1,3

2 556,5

5,9

3

0

1

1,1

2,5

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zlobice Žalkovice

Zdroj: vlastní zpracování (podklady ze Základní báze geografických dat ZABAGED)

Tab. 17 Typ lokalizačního potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Kroměříž

Název obce

Typ lokalizačního potenciálu Typ lokalizačního potenciálu (1. metoda) (2. metoda)

Název obce

Typ lokalizačního potenciálu (1. metoda)

Typ lokalizačního potenciálu (2. metoda)

Bařice-V. Těšany

smíšený

smíšený

Nová Dědina

přírodní

přírodní

Bezměrov

smíšený

smíšený

Pačlavice

přírodní

přírodní

Břest

smíšený

kulturní

Počenice-Tetětice

přírodní

kulturní

Cetechovice

přírodní

přírodní

Prasklice

kulturní

kulturní

Dřínov

kulturní

smíšený

Pravčice

-

-

Honětice

smíšený

přírodní

Rataje

přírodní

přírodní

Hoštice

přírodní

přírodní

Roštín

smíšený

přírodní

Hulín

smíšený

smíšený

Skaštice

přírodní

přírodní

Chropyně

smíšený

smíšený

Soběsuky

přírodní

přírodní

Chvalnov-Lísky

přírodní

přírodní

Střílky

smíšený

smíšený

Jarohněvice

smíšený

kulturní

Střížovice

přírodní

přírodní

Karolín

přírodní

přírodní

Sulimov

přírodní

přírodní

Koryčany

přírodní

přírodní

Šelešovice

přírodní

smíšený

Kostelany

přírodní

přírodní

Troubky-Zdislavice

kulturní

kulturní

Kroměříž

kulturní

kulturní

Uhřice

kulturní

kulturní

Kunkovice

přírodní

přírodní

Věžky

smíšený

smíšený

Kvasice

přírodní

přírodní

Vrbka

přírodní

přírodní

Kyselovice

přírodní

přírodní

Záříčí

přírodní

přírodní

Litenčice

přírodní

přírodní

Zástřizly

přírodní

přírodní

Lubná

přírodní

přírodní

Zborovice

přírodní

přírodní

Lutopecny

-

přírodní

Zdounky

přírodní

přírodní

Morkovice-Slížany

smíšený

smíšený

Zlobice

přírodní

přírodní

Nítkovice

přírodní

přírodní

Žalkovice

-

-

Zdroj: vlastní zpracování

MAPOVÉ PŘÍLOHY

Seznam mapových příloh

Obr. 1 Administrativní mapa správního obvodu ORP Kroměříž

Obr. 1 Administrativní mapa správního obvodu Kroměříž

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY

Seznam obrazových příloh

Obr. 1 NPP Chropyňský rybník Obr. 2 NPP Křéby Obr. 3 PP Budačina Obr. 4 PP Kazatelna Obr. 5 PP Kozel Obr. 6 PP Rameno Moravy Obr. 7 PP Stonáč Obr. 8 PP Záhlinické rybníky Obr. 9 Nádvoří Arcibiskupského zámku v Kroměříži Obr. 10 Pohled na zámeckou věž z Velkého náměstí Obr. 11 Sněmovní sál Arcibiskupského zámku Obr. 12 Květná zahrada (pohled na rotundu s Foucaultovým kyvadlem) Obr. 13 Kolonáda Květné zahrady Obr. 14 Pompejská kolonáda v Podzámecké zahradě Obr. 15 Podzámecká zahrada – dlouhý rybník Obr. 16 Podzámecká zahrada – čínský pavilon Obr. 17 Větrný mlýn Bařice-Velké Těšany Obr. 18 Zámek Cetechovice Obr. 19 Zámek Dřínov Obr. 20 Zámek Hoštice Obr. 21 Zámek Chropyně Obr. 22 Zámek Koryčany Obr. 23 Zřícenina hradu Cimburk u Koryčan Obr. 24 Větrný mlýn Kunkovice Obr. 25 Zámek Kvasice Obr. 26 Zámek Morkovice-Slížany Obr. 27 Zámek Pačlavice Obr. 28 Rozhledna Brdo v Chřibech Obr. 29 Barokní židovský hřbitov ve Střílkách Obr. 30 Hrobka Marie von Exner Eschenbach

Obr. 31 Westernový ranč Kostelany Obr. 32 Sportovně-rekreační areál Kamínka Obr. 33 Mezinárodní festival vojenských dechových hudeb v Kroměříži Obr. 34 Hanácké slavnosti v Chropyni Obr. 35 Celostátní prodejní výstava „Floria Věžky“ Obr. 36 Den Země v obci Divoky

Obr. 1 NPP Chropyňský rybník

(Zdroj: vlastní tvorba)

Obr. 2 NPP Křéby

(Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Obr. 3 PP Budačina

(Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Obr. 4 PP Kazatelna

(Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Obr. 5 PP Kozel

(Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Obr. 6 PP Rameno Moravy

(Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Obr. 7 PP Stonáč (Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Obr. 8 PP Záhlinické rybníky (Zdroj: Chráněná území Zlínského kraje)

Obr. 9 Nádvoří Arcibiskupského zámku v Kroměříži (Zdroj: Panoramio - Fotografie Static Peak)

Obr. 10 Pohled na zámeckou věž z Velkého náměstí (Zdroj: Otevřená encyklopedie WIKIPEDIE)

Obr. 11 Sněmovní sál Arcibiskupského zámku (Zdroj: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži)

Obr. 12 Květná zahrada (pohled na rotundu s Foucaultovým kyvadlem) (Zdroj: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži)

Obr. 13 Kolonáda Květné zahrady (Zdroj: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži)

Obr. 14 Pompejská kolonáda v Podzámecké zahradě (Zdroj: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži)

Obr. 15 Podzámecká zahrada – dlouhý rybník (Zdroj: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži)

Obr. 16 Podzámecká zahrada – čínský pavilon (Zdroj: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži)

Obr. 17 Větrný mlýn Bařice-Velké Těšany

(Zdroj: Bařice-Velké Těšany – oficiální stránky obce)

Obr. 18 Zámek Cetechovice

(Zdroj: HRADY.cz-cestujte s přehledem)

Obr. 19 Zámek Dřínov

(Zdroj: foto.MAPY.cz)

Obr. 20 Zámek Hoštice

(Zdroj: foto.MAPY.cz)

Obr. 21 Zámek Chropyně

(Zdroj: vlastní sbírka)

Obr. 22 Zámek Koryčany

(Zdroj: yMapy.cz)

Obr. 23 Zřícenina hradu Cimburk u Koryčan

(Zdroj: Cimburk u Koryčan – oficiální stránky)

Obr. 24 Větrný mlýn Kunkovice

(Zdroj: foto.MAPY.cz)

Obr. 25 Zámek Kvasice

(Zdroj: Otevřená encyklopedie WIKIPEDIE)

Obr. 26 Zámek Morkovice-Slížany

(Zdroj: Morkovice-Slížany – oficiální stránky města)

Obr. 27 Zámek Pačlavice

(Zdroj: foto.MAPY.cz)

Obr. 28 Rozhledna Brdo v Chřibech

(Zdroj: Rekreační reál KAMÍNKA – oficiální stránky)

Obr. 29 Barokní židovský hřbitov ve Střílkách

(Zdroj: Otevřená encyklopedie WIKIPEDIE)

Obr. 30 Hrobka Marie von Ebner Eschenbach

(Zdroj: Turistický průvodce po ČR)

Obr. 31 Westernový ranč Kostelany

(Zdroj: Moravská jantarová stezka)

Obr. 32 Sportovně rekreační areál Kamínka (Zdroj: Sportovně-rekreační areál Kamínka – oficiální stránky)

Obr. 33 Mezinárodní festival vojenských dechových hudeb v Kroměříži (Zdroj: Ministerstvo obrany České republiky)

Obr. 34 Hanácké slavnosti v Chropyni

(Zdroj: Zlínský kraj – Východní Morava)

Obr. 35 Celostátní Prodejní výstava „Floria Věžky“

(Zdroj: Floria Věžky – oficiální stránky)

Obr. 36 Den Země v obci Divoky

(Zdroj: vlastní sbírka)