Ovlivnění bolesti po operacích kolenního kloubu pomocí femorálního katetru

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Ovlivnění bolesti po operacích kolenního kloubu pomocí femorálního katetru

Bakalářská práce

Autor: Hana Veselá DiS. Vedoucí práce: Mgr. Jana Truplová Jihlava 2015

Anotace Tématem mé bakalářské práce je Ovlivnění bolesti po operacích kolenního kloubu pomocí femorálního katetru. Práce je teoreticko – výzkumná. Pomocí kvalitativního výzkumu zaměřeného na úzkou skupinu pacientů po operacích kolenního kloubu, jsem si chtěla ověřit stanovený cíl. V teoretické části se věnuji anatomii kolenního kloubu, jednotlivým druhům operací kolenního kloubu, lokální anestezii a samotnému femorálnímu katetru. V praktické části se snažím prokázat stanovený cíl. Výzkum jsem prováděla pomocí rozhovoru u pacientů po různých druzích operací kolenního kloubu, kteří měli zavedený femorální katetr. Klíčová slova: bolest, analgezie, femorální katetr

Annotation Das Thema meiner Bakkalaureusarbeit ist die Beeinflussung des Schmerzes nach den Operationen des Kniegelenkes mittels des Femoralkatheters. Es ist eine Theoretisch – Forschungarbeit. Mittels einer qualitativen Erforschung, die sich auf eine enge Patientengruppe konzentriert, wollte ich das bestimmte Ziel verifiziert. Im theoretischen Teil widme ich mich der Anatomie des Kniegelenkes, den eigentlichen Arten der Operationen des Kniegelenkes, der Lokalanästhesien und dem Femoralkatheter. Im praktischen Teil strebe ich nach der Ausweisung des bestimmten Zieles. Ich habe meine Erforschung mittels des Gespräches bei den Patienten nach verschiedenen Arten der Operationen des Kniegelenkes, die den eingeführten Femoralkatheter hatten, vorgenommen. Die Schlüsselwörter: Schmerz, Analgezie, Femoralkatheter

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Janě Truplové a MUDr. Radkovi Filipskému za pomoc při zpracování mé bakalářské práce a jejich cenné rady.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do její skutečné výše) z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 12.3.2015

………………………………… Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................... 7 Cíl výzkumu ................................................................................................ 10 Výzkumné otázky ....................................................................................... 10 1. Teoretická část ............................................................................................. 11 1.1 Anatomie kolenního kloubu.................................................................. 11 1.2 Operace kolenního kloubu .................................................................... 13 1.2 Analgetika ............................................................................................. 15 1.3 Historie vzniku a vývoje místního znecitlivění .................................... 18 1.3.1 Metody lokální anestezie do objevu anestetických vlastností kokainu .................................................................................................. 18 1.3.2 Počátky regionální anestezie ........................................................ 19 1.3.3 Budoucnost lokální anestezie............................................................. 19 1.3.4 Nežádoucí reakce na lokální anestetika ........................................ 19 1.4 Femorální katetr ................................................................................. 21 1.4.1 Zavedení femorálního katetru....................................................... 21 1.4.2 Aplikace analgetik do femorálního katetru .................................. 22 1.4.3 Specifika ošetřovatelské péče ....................................................... 23 2. Praktická část ............................................................................................... 24 2.1 Metodika výzkum ................................................................................. 24 2.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............. 25 2.3 Průběh výzkumu ................................................................................... 25 2.4 Zpracování získaných dat ..................................................................... 25 2.5 Výsledky výzkumu ............................................................................... 26 2.6 Diskuze ................................................................................................. 56 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................... 58 3. Závěr ............................................................................................................ 59 Seznam použité literatury ................................................................................. 61 Seznam grafů a tabulek .................................................................................... 63 Seznam zkratek ................................................................................................ 64 Seznam příloh................................................................................................... 65

Úvod Bolest je subjektivní pocit, který má naše tělo chránit. Má ho upozornit, že je něco špatně. Říká nám: „Zastav se a podívej, něco se děje“. Ale co nám chce říct pooperační bolest? Říká nám, že naše tělo prošlo změnou. Ale musí být pooperační bolest opravdu nesnesitelná nebo může být vnímána pouze jako nepříjemný pocit? V dnešní moderní době, kdy je k dispozici velké množství analgetik o různé síle a působnosti, nemusí být přece bolest nesnesitelná. A co když se objeví možnost tlumit bolest jinou formou, než je podávání perorální nebo injekční? Velmi mě láká možnost nabídnout pacientům způsob analgezie, kdy jediným mírně nepříjemným pocitem je pouhá prvotní manipulace, po které se následně v krátké době dostavuje výsledný osvobozující efekt. Tato možnost se nabízí při použití femorálního katetru. Nová analgetická možnost, kdy se vyhneme aplikaci injekční formy analgetik a při dobré senzitivitě i podávání perorálních analgetik. Svoji práci píšu z důvodu mého zájmu o tuto možnost, tím více mě láká zkusit něco nového a nejít v zajetých kolejích. Obzvláště v medicíně, která jde každým dnem dále dopředu, není vhodné se těmto možnostem bránit. Proč nedokázat, že to jde i jinak? Femorální katetr má možnost otevřít nové brány. Jedinou jeho nevýhodou je, že je to přece jenom miniinvazivní výkon, který sebou nese i riziko určitých komplikací. Pokud pacient trpí bolestmi, nikdy nebude spokojený, nebude vnímavý k pooperační rehabilitaci a hrozí u něj další komplikace spojené s imobilizací na lůžko. Spokojený pacient bude lépe rehabilitovat, lépe bude snášet nemocniční prostředí a zároveň se i zkrátí doba hospitalizace. Je ušetřen aplikaci injekčních forem analgetik, která mohou být jistou skupinou pacientů snášena s minimálním analgetickým efektem, anebo aplikaci analgetik opiátového typu, po kterých se často dostavují nežádoucí účinky jako je nauzea, zvracení a závratě. Nemluvě o riziku vzniku návyku na tyto látky při dlouhodobém používání. Toto riziko u aplikace přes femorální katetr odpadá.

7

Ve své práci se chci zaměřit na jednotlivé druhy operací kolenního kloubu, u kterých je vhodné použití femorálního katetru, dále pak přiblížit problematiku u jednotlivých forem analgetik, ale především věnovat se samotnému femorálnímu katetru od zavedení po ukončení jeho funkce. Uvádím zde i historii vzniku a vývoje místního znecitlivění, do kterého femorální katetr patří. Přiložena je i vypracovaná edukační karta, která se dostává k pacientovi před zavedením femorálního katetru. Věřím, že se mi podaří prokázat výhoda aplikace femorálního katetru, díky které se omezí používání injekčních analgetik.

8

„Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.“ (Artur Charles Clarke)

9

Cíl výzkumu Cíl Prokázat účinnost femorálního katetru při tlumení pooperační bolesti.

Výzkumné otázky 1. Je pro pacienta zavedení femorálního katetru přínosem v oblasti tlumení bolesti? 2. Jak ovlivňuje zavedení femorálního katetru kvalitu pooperační rehabilitace a zajištění sebepéče?

10

1. Teoretická část 1.1 Anatomie kolenního kloubu Kloub kolenní – articulatio genus. Kolenní kloub je nejsložitějším kloubem lidského těla. Na stavbě kolenního kloubu se podílejí artikulující kosti, menisky, kloubní pouzdro, vazy a svaly. Vazy společně s tvarem kloubních ploch rozhodují o kinematice kloubu a zajišťují jeho pasivní stabilitu. Menisky vyrovnávají zakřivení kloubních ploch a podporují funkci a stabilitu kloubu. Svaly zajišťují aktivní pohyb a působí jako aktivní stabilizátory (Dungl, 2005). Koleno je kloubem spojeným, protože se v něm stýkají femur, tibie, patella a vazivově chrupavčité kloubní menisky. Hlavici kolenního kloubu tvoří mediální a laterální kondyl femuru a jamku mediální a laterální kondyl tibie. Mezi oba kondyly femuru a tibie jsou vloženy oválný, více otevřený meniskus medialis a polokruhovitý, více uzavřený a pohyblivější, meniskus lateralis. Spolu s kondyly tibie dotvářejí kloubní jamky. Menisky vybíhají dopředu a dozadu v cípy (rohy) kterými se upínají na kodylární ploše tibie před a za kostní vyvýšeninu, eminentia intercondylaris. Obvod menisků je srostlý s kloubním pouzdrem a s mediálním kolaterálním vazem. Vnitřní plochou je patella přivrácena do nitra kloubu, zevní plochou je pevně zavzata do šlachy čtyřhlavého svalu stehenního, která přechází do ligamentum patelae. Uvnitř kloubní probíhají dva silné zkřížené vazy, přední a zadní, napnuté od femuru k tibie: ligamentum cruciatum anterius a ligamitum cruciatum posterius. Kloubní dutina je ohraničena kloubním pouzdrem. Vnitřní část kloubního pouzdra je tvořena synoviální výstelkou, která je pokryta zevním vazivovým pouzdrem. Po stranách patelly, parapatelárně, je synovie podložena tukovým polštářem. Kloubní dutina vybíhá nad patellu mezi musculus quadriceps a femur ve vakovitý výběžek, recessus suprapatellaris. Z bočních stran je kolenní kloub zpevněn dvěma zevními kolaterálními vazy. Užší, ale tuhé ligamentum collaterale laterale jde od laterálního epikondylu a upne se na hlavičku fibuly. Není srostlé s kloubním pouzdrem. Ligamentum collaterale mediale je širší, slabší a srostlé s kloubním pouzdrem. Začíná na epicondylu medialis femoris a upíná se na vnitřní stranu mediálního kondylu tibie. Vzadu je kloubní pouzdro zesíleno dvěma popliteálními ligamenty. V okolí kloubu je řada burz mezi kloubním pouzdrem a šlachovými konci svalů.

11

Kinetika kloubu: úplné extenze je základní postavení kloubu. Při extenzi jsou napnuté kolaterální vazy, které zabezpečují stabilitu kolenního kloubu. Flexe je složitým dějem a je možná do rozsahu 130-160 stupňů. V konečné fázi flexe se posunují kondyly femuru a menisky dozadu. Rotace kolena je možná jen při současné flexi (Naňka, 2009).

12

1.2 Operace kolenního kloubu Mezi operace kolenního kloubu, u kterých je vhodné tlumení pooperační bolesti pomocí femorálního katetru, patří: -

plastika předního zkříženého vazu

-

hemiartroplastika a korekční osteteotomie proximální tibie

-

unikompartmální aloplatika (příloha 8, 9)

-

totální endoprotéza kolenního kloubu (příloha 5, 6, 7, 11)

Plastika předního zkříženého vazu se provádí v důsledku ruptury předního zkříženého vazu nejčastěji při sportovních aktivitách. Cílem chirurgického léčení je obnovit stabilitu kolenního kloubu, ochránit menisky a kloubní

chrupavku.

Operace

jsou

prováděny

artroskopicky

nebo

pomocí

miniartrotomie. Endoskopické metody jsou šetrné, ale technicky náročné. K rekonstrukci předního zkříženého vazu můžeme použít různé štěpy. Nejčastěji jsou používány autogenní štěpy z ligamentum patelle s kostními bločky (BTB) nebo štěpy ze šlach musculus semitendinosus a musculus gracilis (ST/G). Někdy jsou využívány štěpy ze šlachy musculus quadriceps femoris nebo štěpy alogenní. Aloštěpy nejčastěji využíváme při reoperacích. Mechanické vlastnosti autogenních štěpů BTB i ST/G jsou vyhovující, avšak nejslabším článkem v časné pooperační fázi je pevnost fixace štěpu. Štěpy BTB jsou vybírány pro mladé pacienty a sportovce. Výhodou technik s použitím šlach ST/G jsou menší incize a menší výskyt patelární bolesti. Hemiartroplastika se používá pouze při poškození jednoho kompartmentu bez větší osové odchylky, metodou volby je náhrada speciálním implantátem. Je ovšem náchylná k opotřebení z přetížení. U mladších nemocných je obvykle potřeba ji vyměnit za totální endoprotézu. Unikompartmální aloplatika se provádí, je-li postižen pouze mediální nebo laterální kompartment kolenního kloubu. Ve srovnání s implantací totální endoprotézy je výhodou její nižší operační zátěž, menší krevní ztráta. Dalším argumentem je kratší doba rehabilitace a dobrý pooperační rozsah pohybu.

13

Korekční osteotomie se používá pouze při postižení jednoho kompartment kloubu, spojené s osovou deformitou ve smyslu varozity nebo valgozity. Situaci lze řešit osteotomií, která napraví osu končetiny, odlehčí postiženou oblast a zmírní tím obtíže nemocného. Osteotomie oddalují nutnost implantace endoprotézy, ale na druhou stranu zhoršují podmínky a zvyšují riziko její pozdější implantace. Osteotomii je vhodné provádět co nejblíže k deformitě, ve spongiózní kosti, kde je lepší hojení a lepší fixace. Totální endoprotéza kolenního kloubu Předpokladem k implantaci je vyčerpání všech variant konzervativní terapie. Gonartróza je nejčastější indikací k implantaci totální náhrady kolenního kloubu. Hlavním příznakem je bolest zpočátku po zátěži, později trvalá. Nabídka implantátu v současné době umožňuje zvolit ke každému typu postižení adekvátní typ endoprotézy.

Podmínkou

dobrých

dlouhodobých

fyziologické kinematiky (Dungl, 2005).

14

výsledků

je

respektování

1.2 Analgetika Analgetika – anodyna „Léčiva tlumící bolest (anodynos – zbavení bolesti). Jsou silně účinná a většina z nich pro nebezpečí návyku a dalšího zneužití (nazývaná též omamné látky) podléhá následujícím opatřením. V návaznosti na nařízení vlády č. 192/1988Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, byl vydán Zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1999, a k němu prováděcí vyhláška MZ č. 304/1998 Sb. Tyto právní normy přesně stanoví podmínky zacházení s látkami, jejich dokumentace a přesná evidence, postup při likvidaci“ (Kocinová, 1999, str. 18).

§ - Dipidolor, Dolsin injekce, Durogesic náplasti, Fentanyl, Morfin injekce, MST Continus tablety, Rapifen, Sufentainjekce,Valoron injekce, kapky. Bez omezení (§) – Beforal injekce, DHC Continus tablety, Fortral injekce, tablety, Protradoncapsle, Tramal injekce, kapky, tablety, čípky. Nutnost sledovat nemocné – po aplikaci morfinu může dojít k útlumu dechového centra, vzniku zácpy, nauzey, miózy, může být sucho v ústech, závratě. Důležité je seznámit se s podmínkami uchovávání „omamných látek“, dokumentací a evidencí.

Analgetika – antipyretika „Léčiva tlumící bolest a snižující tělesnou teplotu, některá mají účinek antiflogistický (protizánětlivý), některá antiagregační (snižují srážlivost krve – s obsahem kyseliny acetylsalicylové)“(Kocinová, 1999, str. 18). a) s obsahem salicylátů – Acifein, Acylpyrin, Alnagon, Anopyrin 400, Apirin, Superpyrin b) s obsahem paracetamolu – Ataralgin, Coldrex, Korylan, Paracetamol, Valetol c) s obsahem guaifenesinu – Ataralgin d) s obsahem kofeinu - Acifein, Ataralgin, Coldrex, Panadol Extra e) s obsahem kodeinu – Alnagon, Korylan f) s obsahem propyfenazonu – Valetol g) s obsahem barbiturátů – Alnagon, Eunalgit

15

h) s obsahem amifenazonu – Dinyl, Eunalgit injekce i) s obsahem fenacetinu – Dinyl tablety j) s obsahem metamizolu – Novalgin tablety, injekce Mezi základní doporučení patří nepít alkohol, léky neužívat dlouhodobě, nutnost sledovat stolici – riziko provokace vředové choroby.

Spasmoanalgetika Analgetické směsi se spasmolytiky vhodné pro spastické bolesti trávicího ústrojí, žlučníku, močového měchýře. Mezi zástupce patří Algifen, Spamoveralgin Neo. Nebezpečím je riziko vzniku lékové závislosti. (Kocinová, 1999)

Návrh analgetické terapie: 1. operační výkon s předpokládanou malou pooperační bolestí Paracetamol 1g a 6 hod + Diclofenac 75mg po 12 hod Paracetamol 1ga 6 hod + Ibuprofen 800mg po 8 hod Paracetamol 1g a 8 hod + Tramadol 50 – 100mg po 6 hod

Pokud nelze podat analgetika per os (např. z důvodu nauzey), je vhodná ordinace Diclofenac či Veral 75 mg i.m. nebo do 100 ml FR i.v. po 12 hod. Při nedostatečné analgezii můžeme aplikovat Novalgin 1 – 2,5g do 100ml FR i.v. kapat 1 hodinu.

2. Operační výkon s předpokládanou střední pooperační bolestí Tramadol 50 – 100 mg s.c. po 6 hod + Novalgin 5 ml do 100 ml FR i.v. po 12 hod Tramadol 50 – 100 mg s.c. po 6 hod + Novalgin 5 ml do 100 ml FR i.v. a 12 hod + Diclofenac 75 mg po 12 hod i.m. Při nedostatečné analgezii je možné nahradit Tramadol silným opioidem např. Morphin, Dipidolor.

3. Operační výkon s předpokládanou velkou pooperační bolestí Morphin 10 mg po 4-6 hod s.c. + Diclofenac 75 mg do 100 ml FR i.v. po 12 hod + Novalgin 5 l do 100 ml FR i.v. po 12 hod Dipidolor 15 mg s.c. po 8 hod + Diclofenac 75 mg do 100 ml FR i.v. po 12 hod + Novalgin 5ml do 100 ml FR i.v. po 12 hod

16

Maximální denní dávky jednotlivých analgetik: -

Paracetamol 4g

-

Novalgin 5g i.v. či 4g p.o.

-

Ibuprofen 2,4 g

-

Diclofenac 150 mg

-

Tramadol 400 mg

-

Dolsin 300 mg i.v. nebo 500 mg s.c., i.m. (Miličková, 2015)

17

1.3 Historie vzniku a vývoje místního znecitlivění Stejně jako objev celkové anestezie se řadí objevení lokálního znecitlivění k nejvýznamnějším

objevům

v lidské

historii.

Jednotlivé

metody

místního

znecitlivění přispěly k podstatnému snížení míry lidského utrpení a k následnému rozvoji operativních metod léčení. Většina lidí se již určitě setkala s určitou formou lokální anestezie. Vývoj lokální anestezie probíhal ve vzájemném vztahu s anestezií celkovou, její vznik a rozvoj představuje osobitou linii vývoje chirurgického znecitlivění (Rogozov, 2010).

1.3.1 Metody lokální anestezie do objevu anestetických vlastností kokainu Již od starověku je doloženo používání nejrůznějších léčebných směsí, které obsahovaly potentní analgetika (opium, mandragoru, durman, konopí, alkohol). Používaly se jak k léčení ale i úlevě od bolesti. Řada těchto směsí se používala též v místním použití. Před rokem 1884 však neexistují žádné doložitelné důkazy pro používání nějaké lokálně anestetické metody. Před objevením lokálně anestetických účinků kokainu se využívaly dříve metody fyzikální, jako je aplikace tlaku, chladu nebo elektrického proudu. Jsou zde i odlišnosti vzhledem k jiným kulturním společenstvím, objevují se zde i jiné místní anesteziologické metody jako akupunktura. Analgezie nebo i anestezie prováděná pomocí akupunkturních jehel je velmi starou technikou. Další metodou, která se používala ke snížení bolesti, byla komprese nervů a nervových svazků. Zcela zásadní roli ve vzniku a vývoji lokální anestezie měla rostlina Erythroxyloncoca, česky kokainovník pravý či rudodřev koka. Bez pozornosti věnované této rostlině by se vývoj lokální anestezie odehrával zcela odlišně. Kokain je nejstarším lokálním anestetikem. Byl používán v Peru a Bolivii domorodci ve formě žvýkacích listů stromu ke zvyšování tělesného výkonu a nabytí pocitu uspokojení. Používá se již však výjimečně k místnímu znecitlivění (Sixtus, 2001).

18

1.3.2 Počátky regionální anestezie Nežádoucí účinky celkových anestetik a velká úmrtnost při chloroformových a éterových anesteziích vyvolaly nebývalý zájem o místní znecitlivění. Bloky periferních nervů zodpovědných za inervaci příslušných oblastí prováděli pomocí injekcí roztoku kokainu do blízkosti odpovídajících nervů. Jeden z prvních popsaných bloků byl blok dentální. Nežádoucí toxické účinky kokainu a rostoucí incidence kokainismu byly hlavním impulzem pro hledání jeho přijatelnějších derivátů. V následujících letech bylo syntetizováno množství esterových sloučenin. Vyznačují se velmi malou toxicitou. Objevily se prokain, lidokain, trimekain – Mesocain, bupivakain (Rogozov, 2010).

1.3.3 Budoucnost lokální anestezie Jistě se dočkáme nových lokálních anestetik, jež budou stále účinnější a bezpečnější a metody jeho aplikace budou stále méně invazivní. Anestetikum bude aplikováno bezbolestně (Rogozov, 2010).

1.3.4 Nežádoucí reakce na lokální anestetika Lokální anestetika jsou považována za bezpečné a dobře snesitelné látky, podávají-li se uvážlivě a v přiměřených dávkách. Nežádoucí reakce rozhodně nejsou neobvyklé, proto musíme pacienty průběžně sledovat. Skutečné alergické reakce jsou však vzácné (Rogozov, 2010).

1.3.4.1 Toxicita Toxické reakce se rozdělují na reakce neurotoxické, kardiotoxické a myotoxické. Kardiotoxické mohou být vyvolány buď samotným lokálním anestetikem, nebo může jít o reakci na vazokonstrikční přísadu. Při blokádách se používají vysoké dávky lokálních anestetik, která se v mnoha případech aplikují do blízkosti velkých cév. Stoupá popularita periferních blokád, používá se i u starších pacientů, kteří mají přidružená onemocnění a užívají řadu léků, což zvyšuje riziko interakce.

19

Neurotoxicita Lokální anestetika významně ovlivňují centrální mozkový systém a to příznivě i nepříznivě. Příznaky začínají kovovou chutí v ústech, mravenčením jazyka a kolem úst. Pacient může být rozjařený a působit jako opilý. Objevuje se tinitus, nystagmus, nastává svalový třes a záškuby, které mohou přejít až do záchvatu křečí typu grand mal. Kardiotoxicita Lokální anestetika přímo ovlivňují srdce a cévy. Na srdce mají obecně účinek arytmogenní a negativně inotropní. V cévách vyvolají v nízkých koncentracích vazokonstrikci, ve vyšších vazodilataci. Krajním projevem kardiotoxicity je zástava srdce v důsledku asystolie a fibrilace komor. U periferních blokád bývají koncentrace lokálních anestetik v krvi dosti vysoké. Lokální neurotoxicita a myotoxicita Projevy mají různou závažnost, od mírných pocitů tuposti až po výrazné poškození motoriky. Při blokádách periferních nervů se mohou objevit i až za 2-3 týdny.

1.3.4.2 Léčba toxických reakcí Léčba se řídí podle příznaků, postupuje se podle platných resuscitačních doporučení. Nezbytné je zajištění dýchacích cest, přiměřená ventilace, odstranit hypoxii a hyperkapnii, upravit hypovolemii a korigovat acidózu. Při křečích se podávají běžná antikonvulziva. Převrat v léčbě kardiotoxicity přineslo nitrožilní podání lipidové emulze, tzv. „resuscitace lipidy“, která se stala opravdu účinnou léčbou toxicity vyvolané podáním lokálních anestetik (příloha18) (Horáček, 2010).

20

1.4 Femorální katetr Blokáda nervus femoralis „Místo vpichu se nachází asi 1,5 cm pod tříselným vazem a 1,5 cm laterálně od pulzace a. femoralis. Stimulační jehla je zaváděna mírně kraniálním směrem a zpravidla po dvouch zřetelných click fenoménech se dostáváme ke stehennímu nervu. V naprosté většině případů se jako první objeví stimulace přední části nervu (fascikulace m. sartorius). Jehlu zavedeme lehce laterálně a hlouběji, kde se dostáváme k zadní části nervu“ ( Nalos, 2010, str. 142) (Příloha 1, 2, 3, 12, 13, 14). Orientační body jsou ligamentum inquinale, arteria femoralis. Poloha pacienta je na zádech, dolní končetina je mírně vytočená zevně a anesteziolog stojí z boku. Indikací k zavedení je operační analgezie po operacích kolenního kloubu. Kontraindikací k zavedení jsou femoro – popliteální by - pass a lymfom v oblasti třísla (Majer, 2013). Cílem neurostimulace je fascikulace mutulus rectus femoris tzv. tanec pately jako projev stimulace zadní části nervu (Nalos, 2010).

1.4.1 Zavedení femorálního katetru Femorální katetr zavádí anesteziolog za sterilních podmínek na operačním sále nebo oddělení. Místo vpichu se nachází v tříslech, pod tříselným vazem, které musí být oholené. Výkon se může provádět v místním znecitlivění – dle vnímavosti pacienta. Při zavádění femorálního katetru je vhodné mít zajištěnou periferní žílu flexilou z důvodu případné alergické reakce na místní anestetikum a včasnému zareagování na ni. Katetr se zavádí pomocí jehly, která je vytažena a zůstává pouze ohebný katetr, do kterého jsou následně dle ordinace lékaře aplikovány analgetika (příloha 15). Při ukládání katetru je cítit mírné mravenčení ve stehně, aby se ověřila správnost uložení katetru (tzv. tanec pately – cukání ve stehenním svalu). Místo se přelepí průhlednou folií Bioclusive pro lepší kontrolu okolí místa vpichu (příloha 16). Na podbřišek nad místem vpichu je přilepen antibakteriální filtr bránící vniku infekce (Filipský, 2014).

21

1.4.2 Aplikace analgetik do femorálního katetru Aplikace analgetik se provádí pomocí lineárního dávkovače – injekční pumpa. Aplikace může být kontinuální dle ordinace anesteziologa zpravidla 2 – 6 ml/ hod nebo bolusová – opakované jednorázové podání většinou kolem 6 – 8 ml. Používá se nejčastěji před rehabilitací. Aplikace analgetik je přizpůsobena individuálním potřebám pacienta. K aplikaci se nejčastěji používá Marcain 0,5 % 10 ml + 10 ml fyziologického roztoku. Při kontinuální aplikací je pacient připojen na injekční pumpu, která ale nebrání jakékoliv rehabilitaci. V případě potřeby je pacient odpojen. Kontraindikací aplikací je objevení se krve v katetru při aspirací před napojením. Aspirace musí být prováděna před každou aplikací. Katetr bývá zaveden zpravidla 7 dní – odvíjí se od individuálních potřeb pacienta. Každý den je katetr kontrolován sestrou anesteziologického oddělení, která chodí k lůžku pacienta. Sleduje místo vpichu, uložení katetru a následně vše konzultuje se svým nadřízeným lékařem. Komplikace při zavedení femorálního katetru: -

ruptura nervus femoralis

-

hematom v místě vpichu a následná komprese hematomem

-

nefunkčnost femorálního katetru

-

aplikace analgetika do cévního řečiště při špatném zavedení

-

neurotoxicita lokálního anestetika

-

infekce

-

absces

-

ischemie nervu

-

přímé poranění jehlou

-

kompartment syndrom

22

1.4.3 Specifika ošetřovatelské péče Práce s femorálním katetrem je velmi specifická a všeobecné sestry sloužící na oddělení na ni musí být vyškoleny. Mimo jiné jsou vyškoleny i pro zacházení s injekční pumpou. Převazy a péče o okolí katetru je náplní práce sestry anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Vzhledem k tomu, že se jedná o invazivní metodu, jakákoli manipulace s katetrem musí být zaznamenána do ošetřovatelské dokumentace, ke které je přímo určena speciální tabulka. Do tabulky se zaznamenávají údaje o výchozí pozici zavedeného katetru, stav a ošetření místa vpichu, výměna krytí a filtru, dále viz níže v příloze 17. Poloha katetru je velmi důležitá a je označená počtem čárek na samotném katetru od 1 – 4. Pro představu se zaznamenává např. „katetr na pozici 4 v kůži“. Při každém převazu se zkontroluje podle výchozí pozice, zda nedošlo k povysunutí katetru při eventuelním polohování resp. rehabilitaci pacienta, místo vpichu, které se každý den dezinfikuje a vymění se průhledné krytí Bioclusive s antibakteriálním filtrem. Při aplikaci analgetik se na standardní ošetřovatelské jednotce používá ředění v poměru 1:1. Používá se 20 ml stříkačka, kdy se naředí 10 ml Marcaine 0.5% s 10 ml fyziologického roztoku, čímž vznikne výsledný 0.25% roztok Marcainu, který je již používán k analgetizaci cestou femorálního katetru. Před každou aplikací je nezbytná aspirace. Pokud se v katetru objeví krev, nesmí se do něj aplikovat. Před ani po ukončení aplikace není potřeba kontrola krevního tlaku, tak jak je to nutné při aplikaci analgetik do epidurálního prostoru, kde může dojít k významnému poklesu krevního tlaku. Často při zavedeném epidurálním katetru dochází k nechtěné necitlivosti obou dolních končetin a tím ke zhoršení vykonávání sebe obslužných činností včetně vyprazdňování, kdy pacienti udávají i přechodnou inkontinenci. Nežádoucí je i anestetický účinek, kdy je noha znecitlivěna úplně a pacient ji neovládá. Při přechodu na perorální antikoagulancia typu dabigatranu (Pradaxa) se musí katetr extrahovat minimálně 6 hodin před prvním podáním výše zmíněných antikoagulancií, z důvodu rizika změny polohy katetru, následného poškození okolní tkáně a především krvácení do podkoží. Nevýhodou je, že při intenzívní rehabilitaci může dojít ke změně polohy katetru a tím k jeho nefunkčnosti (Edukační materiál Nemocnice Znojmo p. o. 2015).

23

2. Praktická část 2.1 Metodika výzkum Pro svoji práci jsem si jako metodiku výzkumu vybrala polostrukturovaný rozhovor. Ačkoli bylo potřeba mít podrobné informace od každého pacienta zvlášť, nebylo vhodné použití jednotného dotazníku. Prováděla jsem kvalitativní výzkum, u kterého jsem pracovala s výzkumnými otázkami, pomocí kterých jsem se snažila prokázat stanovený cíl. Otázky rozhovoru jsou: 1. Byl Vám dostatečně vysvětlen pojem femorální katetr před jeho zavedením? 2. Jak jste vnímali samotné zavedení katetru? 3. Ovlivnila aplikace analgetik přes katetr intenzitu bolesti? 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování přes injekční pumpu? 5. Bylo zavedení katetru přínosem při rehabilitaci? 6. Co pro Vás bylo pozitivní při zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce vadilo u femorálního katetru? 8. Pokud byste museli znovu na operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený femorální katetr?

24

2.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkum jsem prováděla u lidí po různých operacích kolenního kloubu, u kterých bylo k tišení pooperační bolesti a zintenzivnění pooperační rehabilitace využito femorálního katetru. Nejčastěji se zaváděl u nejnáročnější operace, kterou je totální endoprotéza kolenního kloubu, kde se setkáváme s velkou pooperační bolestí. V mém statistickém souboru pacientů nebyl femorální katetr zaveden ve stejný pooperační den. Někteří mohli porovnávat intenzitu bolestí před a po zavedení femorálního katetru, jiní měli femorální katetr zaveden již na operačním sále během výkonu. Výzkum byl prováděn na Ortopedicko – traumatologickém oddělení Nemocnice Znojmo p. o., jednotce ortopedie, která je velmi odborným pracovištěm. Pacienti patřili do různých věkových skupin a pohlaví. Rozhovor byl veden v soukromí na nemocničním pokoji u lůžka pacienta. Výzkumu se zúčastnilo 8 mužů a 8 žen, celkový počet 16 respondentů.

2.3 Průběh výzkumu Výzkum jsem prováděla v časovém období od července 2014 do konce března 2015. O povolení provádět výzkum jsem požádala etickou komisi v zastoupení hlavní sestrou Nemocnice Znojmo PhDr. Janou Vackovou. Informace jsem získala od pacientů hospitalizovaných na Ortopedicko – traumatologickém oddělení, jednotky ortopedie pod vedením prof. MUDr. Radka Harta, Ph.D., FRCS.

2.4 Zpracování získaných dat Při zpracovávání získaných dat jsem se zaměřila individuálně na jednotlivé respondenty. U každého respondenta uvádím iniciály, pohlaví, rok narození, druh operačního řešení, analgetickou terapii před zavedením femorálního katetru, pooperační den zavedení femorálního katetru a konkrétní odpovědi na výzkumné otázky. Při zpracovávání získaných dat jsem využila program Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. Celkové shrnutí a vyhodnocení uvádím v diskuzi.

25

2.5 Výsledky výzkumu Tabulka 1

Pacient č. 1 Iniciály

J. B.

Datum narození

1963

Pohlaví

žena

Druh operace

Totální endoprotéza kolenního kloubu

Den zavedení

7. pooperační den, do 10. dne pouze bolusové podání, poté přechod na kontinuální

Analgetika před zavedením

Dolsin 50 mg subkutánně Paramax 500 mg 2-2-2

Druh aplikace

Bolusová, kontinuální Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen O zavedení jsem byla poučena staniční pojem femorální katetr před jeho sestrou. Neměla jsem představu, o co se zavedením? jedná. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Zavedení jsem vnímala nepříjemně. Vpich byl nepříjemný z důvodu silné jehly. Pociťovala jsem mravenčení ve stehně a štípala mě dezinfekce na oholené kůži.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Intenzita bolesti se snížila až katetr intenzitu bolesti? přechodu na celodenní dávkování.

při

4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Nejvíce mi vadila nutnost odpojování od přes injekční pumpu? přístroje. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Při rehabilitaci mi to velmi pomohlo, při rehabilitaci? nebyla tak bolestivá jako předtím. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Lepší rehabilitace. zavedení katetru?

26

7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Nutnost zvonit na sloužící sestry.

8. Pokud byste museli znovu na Ano, se zavedením bych souhlasila. Byla operaci kolenního kloubu, bych pro dřívější zavedení. rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení Zavedení bych určitě doporučila. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Zavedení pro mě bylo rozhodně femorální katetr? přínosem, nejvíce se mi osvědčilo při rehabilitačním cvičení.

27

Tabulka 2


D. T.

Datum narození

1961

Pohlaví

muž

Druh operace

Totální endoprotéza kolenního kloubu vlevo

Den zavedení

2. pooperační den,


Novalgin 2 ml, intravenózně maximálně čtyřikrát denně

Druh aplikace

kontinuální Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byl jsem poučen sloužící sestrou a pojem femorální katetr před jeho lékařem na oddělení. Přibližně jsem měl zavedením? představu, o co se jedná. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich jsem vnímal jako obyčejnou injekci.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Ano, bolest se zmírnila o 60%. katetr intenzitu bolesti? 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Dávkování mi vyhovovalo. Nedostal přes injekční pumpu? jsem se do větší bolesti. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Velmi jsem ocenil při cvičení. při rehabilitaci? 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Léky od bolesti byly dávkovány stále. zavedení katetru? Neužíval jsem žádné tabletky. 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Byl jsem spokojen.

8. Pokud byste museli znovu na Určitě bych souhlasil se zavedením. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení?

28

9. Doporučili byste zavedení Ano, doporučil femorálního katetru i ostatním pacientům. pacientům po operacích kolenního kloubu?

bych

i

ostatním

10. Byl pro Vás přínosem zavedený Zavedený katetr byl pro mne velkým femorální katetr? přínosem, bolest se zmírnila více než o polovinu. Nebyla nutnost aplikace injekcí, které pro mne byly dosti bolestivé.

29

Tabulka 3


B. M.

Datum narození

1945

Pohlaví

žena

Druh operace

UNI levého kolene

Den zavedení

5. pooperační den, nefunkční, obtéká


Novalgin 2 ml intramuskulárně 4x denně

Druh aplikace

Nic neaplikováno Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Vůbec jsem nepochopila, o co se jedná, pojem femorální katetr před jeho kdybych věděla o co jde, nesouhlasila zavedením? bych. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich byl velmi bolestivý. I po té, co použili místní znecitlivění, byl vpich velmi nepříjemný.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Ne, bolest byla stále stejná. katetr intenzitu bolesti? 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Nechtěla jsem být napojena. přes injekční pumpu? 5. Bylo zavedení katetru přínosem Při rehabilitaci neměl žádný vliv. při rehabilitaci? 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Nemělo to pro mě žádný přínos. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Nevím, proč mi byl zaveden. Nechci být upoutána na lůžko.

8. Pokud byste museli znovu na Ne operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení?

30

9. Doporučili byste zavedení Nevím, asi ne. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Pro mě přínosem nebyl, byl nefunkční, a femorální katetr? proto zbytečně zavedený.

31

Tabulka 4


Z. S.

Datum narození

1958

Pohlaví

muž

Druh operace

Totální endoprotéza kolenního kloubu vlevo

Den zavedení

3. pooperační den


Dolsin 100 subkutánně

mg

po

8

hodinách

Po zavedení katetru: Tralgit SR 100 mg 1-0-1, Paramax 500 mg 2-2-2, Novalgin tablety 1-1-1-1 Druh aplikace

kontinuální Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byl jsem poučen sloužící sestrou i pojem femorální katetr před jeho lékařem. zavedením? 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Zavedení jsem vnímal jako nepříjemný vpich.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Určitě byla katetr intenzitu bolesti? mírnější.

bolest

snesitelnější

a

4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Vyhovovalo první den, poté mi vadila přes injekční pumpu? nutnost odpojování. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Při rehabilitaci byla bolest snesitelnější. při rehabilitaci? 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Mírnější bolest při rehabilitaci. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Zvonění na sestry pro odpojení od přístroje.

32

8. Pokud byste museli znovu na Nevím, záleželo by na situaci. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučil byste zavedení Asi ano. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Myslím si, že je to dobrá věc. Pro mě femorální katetr? bylo nejlepší, že jsem mohl mít léky od bolesti pouze v tabletkách.

33

Tabulka 5


J. T.

Datum narození

1967

Pohlaví

žena

Druh operace

Totální endoprotéza kyčelního kloubu vlevo, náhrada femuru, totální endoprotéza kolenního kloubu a resekce proximální tibie v jedné době.

Den zavedení

V den operace


Po zavedení: Tralgit SR 100 mg 1-0-1, Paramegal 500 mg 2-2-2, Lyrica 75 mg 1-0-1

Druh aplikace

Kontinuální i bolusové před rehabilitací, katetr zaveden patnáct dnů, fixovaný stehem. Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Katetr byl zaveden již během operace, pojem femorální katetr před jeho vůbec jsem o této možnosti před operací zavedením? nevěděla. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Katetr byl zaveden v narkóze.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Ano, nemusel jsem dostávat žádné katetr intenzitu bolesti? injekce. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Zavedení mi vyhovovalo, byla jsem bez přes injekční pumpu? injekcí. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Ano, před cvičením mi sestřičky vždy při rehabilitaci? ještě aplikovaly analgetika přímo injekční stříkačkou. Velmi to pomáhalo. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Výhodou bylo, že jsem byla bez aplikace zavedení katetru? injekcí proti bolesti. 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Nic mi nevadilo.

34

8. Pokud byste museli znovu na Ano, určitě bych si ho nechala znovu operaci kolenního kloubu, zavést. rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení Ano, mě to moc pomohlo. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Protože jsem se nemohla otáčet na femorální katetr? aplikaci injekcí do svalu, kvůli riziku vykloubení kyčelního kloubu, tak byl pro mě zavedený katetr velkou výhodou.

35

Tabulka 6


M. H.

Datum narození

1982

Pohlaví

muž

Druh operace

Plastika LCA vazů

Den zavedení

V den operace


Po zavedení: Paramax 500 mg 2-2-2

Druh aplikace

Kontinuální 4 – 6 ml/ hodinu Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Zaveden mi byl na operačním sále. pojem femorální katetr před jeho Poučen jsem byl anesteziologem. zavedením? 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich jsem necítil vzhledem k narkóze.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Bolest byla mírná, dobře snesitelná. katetr intenzitu bolesti? 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Dávkování mi vyhovovalo, bolest nebyla přes injekční pumpu? nikdy silná nebo nesnesitelná. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Velmi mi to pomohlo i při rehabilitaci, při rehabilitaci? nebyla tak bolestivá. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Výhodou byla snesitelná bolest. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Vadila mi jen nutnost odpojování při hygieně.

8. Pokud byste museli znovu na Určitě bych souhlasil se zavedením. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení?

36

9. Doporučili byste zavedení Doporučil bych to všem po operacích femorálního katetru i ostatním kolene. pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Já jsem byl velmi spokojený, bolest byla femorální katetr? snesitelná. Nemusel jsem dostávat injekce, kterých se bojím.

37

Tabulka 7


J. K.

Datum narození

1997

Pohlaví

žena

Druh operace

Plastika LCA vazů

Den zavedení

V den operace


Bez aplikace dalších analgetik.

Druh aplikace

Kontinuální 4 – 6 ml/ hodinu Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Tato možnost mi byla nabídnuta na pojem femorální katetr před jeho anesteziologickém vyšetření před zavedením? operací. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich jsem necítila.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Katetr jsem měla od začátku, nemohu katetr intenzitu bolesti? posoudit, jak velká bolest by byla bez něj. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Dávkování přes injekční pumpu? dostačující.

mi

vyhovovalo.

Bylo

5. Bylo zavedení katetru přínosem Cvičení nebylo bolestivé a myslím si, že při rehabilitaci? bylo mnohem snadnější a v kratší době. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Bolest byla od začátku mírná. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Vadilo mi odpojování při potřebě na toaletu a při hygienické péči. To je ale jediné co mi vadilo.

8. Pokud byste museli znovu na Určitě bych byla pro použití i při další operaci kolenního kloubu, operaci. rozhodli byste se znovu pro zavedení?

38

9. Doporučili byste zavedení Já jsem byla spokojena, klidně bych to femorálního katetru i ostatním doporučila i ostatním pacientům. pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Jsem ráda, že jsem měla katetr zavedený. femorální katetr?

39

Tabulka 8


B. Z.

Datum narození

1965

Pohlaví

žena

Druh operace

Totální endoprotéza kolenního kloubu vpravo.

Den zavedení

6. pooperační den


Novalgin 5 ml intravenózně po 12. hodinách, Paramax 500 mg 2-2-2, Tralgit SR 100 mg 1-0-1.

Druh aplikace

Kontinuální 4 – 6 ml/ hodinu, při zavedení katetr plně funkční, pro obezitu pacientky horší zavedení katetru. Při rehabilitaci došlo druhý den po zavedení ke změně polohy a nefunkčnosti katetru. Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byla jsem poučena sloužící sestřičkou. pojem femorální katetr před jeho Věděla jsem, do čeho půjdu. zavedením? 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich byl nepříjemný, ale dal se vydržet. Nepříjemné bylo, jak mi skákalo koleno.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Určitě ovlivnila. Bylo to všechno hned katetr intenzitu bolesti? mnohem lepší. Mrzí mě, že vydržel jenom jeden den. Byla jsem moc spokojená. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Nepřetržité dávkování bylo dobré. Bolest přes injekční pumpu? se o hodně zmírnila oproti předchozím dnům. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Při cvičení mi to velmi pomohlo. Viděla při rehabilitaci? jsem zlepšení během jednoho dne. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Pozitivní pro mě bylo zmírnění bolesti o zavedení katetru? polovinu oproti předchozím dnům.

40

7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Vadilo mi nejvíce, že se povysunul a již pak nebyl funkční.

8. Pokud byste museli znovu na Určitě bych příště souhlasila operaci kolenního kloubu, zavedením a hlavně mnohem dříve. rozhodli byste se znovu pro zavedení?

se

9. Doporučili byste zavedení Doporučila bych to všem, já jsem byla femorálního katetru i ostatním velmi spokojená. pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Mrzí mě, že mi nebyl zaveden dříve, femorální katetr? protože během jednoho dne jsem koleno ohnula více než za celý týden. I přes to byl pro mě velkým přínosem.

41

Tabulka 9


P. H.

Datum narození

1977

Pohlaví

žena

Druh operace

Totální endoprotéza kolenního kloubu vlevo, resurfacing patelly

Den zavedení

8. pooperační den


Novalgin 5 ml intravenózně po 12. hodinách, Dolsin 50 mg subkutánně před rehabilitací.

Druh aplikace

Kontinuální, minimální efekt, katetr vytažen za tři dny, návrat k aplikaci Dolsin 50 mg subkutánně před rehabilitací Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byla jsem poučena sloužící sestřičkou. pojem femorální katetr před jeho Pochopila jsem, že se jedná, o něco zavedením? podobného jako je flexila. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich byl nepříjemný.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Vůbec. Bolest se nezměnila, stále je katetr intenzitu bolesti? velmi intenzívní. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Nevyhovovalo, protože neúčinkovalo. přes injekční pumpu? 5. Bylo zavedení katetru přínosem Ne. Rehabilitace pro mě byla i nadále při rehabilitaci? velmi bolestivá. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Nic. Myslela jsem si, že to bude mít lepší zavedení katetru? účinek. 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Vadilo mi, že byl nefunkční. Proč zrovna mně vůbec nepomohl?

42

8. Pokud byste museli znovu na Ne, nechtěla bych ho znovu zavést. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení Pokud by u nich lépe účinkoval, proč ne. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Pro mě bohužel žádný přínos neměl. femorální katetr? Nevím proč, protože vedle ležící pacientce velmi pomohl.

43

Tabulka 10


L. B.

Datum narození

1936

Pohlaví

žena

Druh operace

Totální endoprotéza kolenního kloubu vpravo

Den zavedení

6. pooperační rehabilitace


Novalgin 2 ml intramuskulárně maximálně pětkrát denně, Paramegal 500 mg 1-2-1, Tralgit SR 150 mg 1-0-1

Druh aplikace

Kontinuální, šestý den, uvádí anestetický účinek. Necítí nohu, má ji jako gumovou, neovládá ji. Aplikace přerušena.

den,

z důvodu

lepší

Odpovědi na otázky 1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byla jsem poučena lékařem u ranní pojem femorální katetr před jeho vizity. Pořádně jsem nepochopila, o co se zavedením? jedná. Nevím, proč to mám zavedené. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vadil mi vpich, bylo to jako, když máte tupou jehlu.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Bolest se trošku zmírnila. katetr intenzitu bolesti? 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Vadí mi nutnost zvonění na sloužící přes injekční pumpu? sestry kvůli odpojování při nutnosti na toaletu. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Nemyslím si, bolest je stále stejná. při rehabilitaci? 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Zmírnění bolesti. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Napojování a odpojování. Poté, že jsem přestala cítit nohu.

44

8. Pokud byste museli znovu na Tak to nevím, v dohledné době se na operaci kolenního kloubu, žádnou operaci nechystám. rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení Vůbec nevím, jestli bych ho doporučila, femorálního katetru i ostatním asi ano. pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Myslím si, že pro mě moc velký přínos femorální katetr? neměl. V jednu chvíli jsem málem spadla, protože jsem necítila nohu.

45

Tabulka 11


A. B.

Datum narození

1955

Pohlaví

žena

Druh operace

Osteotomie levé tibie

Den zavedení

4. pooperační den


Dolsin 50 mg subkutánně po 8. hodinách, Novalgin 2 ml intramuskulárně maximálně 4x denně.

Druh aplikace

Kontinuální 2 – 5 ml/ hod. Odpovědi na otázky

1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byla jsem poučena sloužící sestrou i pojem femorální katetr před jeho lékařem. Vše mi bylo ještě vysvětleno zavedením? před zavedením anesteziologem. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich byl nepříjemný, vadilo mi i samotné zavádění.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Bolest byla následně snesitelnější. katetr intenzitu bolesti? 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Bylo to dobré, bolest měla stále stejnou přes injekční pumpu? intenzitu. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Cvičení bylo méně bolestivé, noha byla při rehabilitaci? uvolněnější. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Lepší cvičení, snesitelnější bolest. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Nutnost připojení na přístroj.

8. Pokud byste museli znovu na Asi bych to zkusila znovu. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení?

46

9. Doporučili byste zavedení Nevím, asi bych to doporučila. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Dobré bylo, že ubylo injekcí. Přínos byl femorální katetr? hlavně při rehabilitaci.

47

Tabulka 12


M. K.

Datum narození

1949

Pohlaví

muž

Druh operace

Totální endoprotéza kolenního kloubu vpravo

Den zavedení

4. pooperační den


Novalgin 2 ml maximálně 5x denně

Druh aplikace

Kontinuální 2 – 4 ml/ hod.

intramuskulárně

Odpovědi na otázky 1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byl jsem poučen sloužící sestrou i pojem femorální katetr před jeho lékařem. Přibližně jsem věděl, o co se zavedením? jedná. 2. Jak jste vnímali zavedení katetru?

samotné Vpich nebyl bolestivý, dalo se to vydržet.

3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Bolest se zmírnila, byla ale pořád katetr intenzitu bolesti? přítomna. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Neměl jsem s tím žádný problém, když přes injekční pumpu? jsem potřeboval, sestřičky mě odpojily. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Cvičení bylo lepší, tolik to nebolelo. při rehabilitaci? 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Asi lepší a kratší rehabilitace. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce femorálního katetru?

vadilo

u Nevadilo mi nic.

8. Pokud byste museli znovu na Pokud by mi to bylo nabídnuto, tak bych operaci kolenního kloubu, se nebránil. rozhodli byste se znovu pro zavedení?

48

9. Doporučili byste zavedení Klidně bych to doporučil. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Pro mě bylo určitě velmi pozitivní femorální katetr? zkrácení doby rehabilitace a její lepší snesitelnost. To jsem opravdu uvítal.

49

Tabulka 13

Pacient č. 13 Iniciály V. D. Datum narození 1937 Pohlaví muž Druh operace Totální endoprotéza kolenního kloubu vpravo Den zavedení 4. pooperační den Analgetika před zavedením Dolsin 50 mg subkutánně po 8. hodinách. Druh aplikace Kontinuální 2 – 4 ml/ hod., Paramax 500 mg 2 -2-2 Odpovědi na otázky 1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byl jsem poučen sloužící sestrou i pojem femorální katetr před jeho lékařem. Dále mi vše popsal zavádějící zavedením? lékař. 2. Jak jste vnímali samotné Vpich bych popsal jako normální injekci. zavedení katetru? Zvláštní pocit byl, když se mi třepalo koleno. 3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Bolest se zmírnila a nemusel jsem katetr intenzitu bolesti? dostávat injekce od bolesti. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Dávkování mi vyhovovalo. přes injekční pumpu? 5. Bylo zavedení katetru přínosem Určitě se mi líp cvičilo, nebylo to tak při rehabilitaci? bolestivé. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Lepší rehabilitace, bez injekcí. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce vadilo u Nevadilo mi vůbec nic. femorálního katetru? 8. Pokud byste museli znovu na Určitě a klidně i v den operace. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení Doporučil bych, i když jsme každý jiný. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený No určitě, zbavil jsem se injekcí, které femorální katetr? pro mě byly nepříjemné. Nemusel jsem se obávat bolestivého cvičení a ohýbání kolene.

50

Tabulka 14

Pacient č. 14 Iniciály F. V. Datum narození 1973 Pohlaví muž Druh operace Artroskopie kolenního kloubu, LCA plastika a osteotomie proximální tibie. Den zavedení 3. pooperační den Analgetika před zavedením Dolsin 50 mg subkutánně po 8. hodinách, Novalgin 2 ml intramuskulárně maximálně 4x denně. Druh aplikace Kontinuální 2 – 4 ml/ hod., Paramax 500 mg 2 -2-2, Tralgit SR 100 mg 1-0-1. Odpovědi na otázky 1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byl jsem poučen staniční sestrou a pojem femorální katetr před jeho zavádějícím lékařem. Měl jsem zavedením? představu, o co se jedná. 2. Jak jste vnímali samotné Zavedení bylo snesitelné, vpich bolel, ale zavedení katetru? dalo se to vydržet. 3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Myslím si, že ano, byla snesitelnější. katetr intenzitu bolesti? 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Nijak mi nevadilo ani neomezovalo. přes injekční pumpu? 5. Bylo zavedení katetru přínosem Rehabilitace byla snesitelnější. při rehabilitaci? 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Mírnější bolest. zavedení katetru? 7. Co Vám nejvíce vadilo u Asi nic. femorálního katetru? 8. Pokud byste museli znovu na Nebránil bych se tomu. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení Proč ne, když by to pomohlo i ostatním. femorálního katetru i ostatním pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Já jsem byl spokojený, mohl být zaveden femorální katetr? i dříve.

51

Tabulka 15

Pacient č. 15 Iniciály J. S. Datum narození 1945 Pohlaví muž Druh operace Totální endoprotéza kolenního kloubu vpravo. Den zavedení Zaveden v den operace, od třetího dne odmítá noční aplikaci, od čtvrtého dne odmítá i denní napojení. Analgetika před zavedením Nic neaplikováno. Druh aplikace Kontinuální 2 – 4 ml/ hod., Paramax 500 mg 2 -2-2. Odpovědi na otázky 1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Bylo mi vysvětleno na operačním sále, pojem femorální katetr před jeho zvolili katetr, protože nešla zavést cévka zavedením? do zad. 2. Jak jste vnímali samotné Vpich byl velmi nepříjemný, velmi mě zavedení katetru? bolel, museli mi to opíchnout. 3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Koleno mě vůbec nebolí. Asi to katetr intenzitu bolesti? pomohlo. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Chtěl jsem víc chodit, musel jsem se přes injekční pumpu? nechat často odpojovat, proto jsem, pak odmítl napojit. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Cvičilo se mi dobře. Nemohu posoudit, při rehabilitaci? jak by to bylo bez katetru. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Koleno mě moc nebolelo, dalo se to zavedení katetru? vydržet. 7. Co Vám nejvíce vadilo u Odpojování, připadal jsem si moc femorálního katetru? upoutaný na lůžko. 8. Pokud byste museli znovu na Asi ne, nevím, podle situace. operaci kolenního kloubu, rozhodli byste se znovu pro zavedení? 9. Doporučili byste zavedení To nevím, záleží na druhých, jak by femorálního katetru i ostatním snášeli bolest. pacientům po operacích kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Při cvičení přínos měl, jinak nevím. femorální katetr?

52

Tabulka 16

Pacient č. 16 Iniciály J. R. Datum narození 1971 Pohlaví muž Druh operace Deliberatio genus, prologatio patelle, augmentace Den zavedení 9. pooperační den pro zlepšení rehabilitace, vytažen 11. Pooperační den z důvodu nastavování na Warfarin. Analgetika před zavedením Zaldiar 2-2-2 Druh aplikace Kontinuální 2 – 4 ml/ hod. Odpovědi na otázky 1. Byl Vám dostatečně vysvětlen Byl jsem poučen sloužící sestrou, ale pojem femorální katetr před jeho neřekla mi úplně vše, nedokázal jsem si zavedením? představit, jak bude zavádění probíhat. 2. Jak jste vnímali samotné Zavedení nebylo nepříjemné ani zavedení katetru? bolestivé. Zvládl jsem to dobře, bylo to rychlé. 3. Ovlivnila aplikace analgetik přes Měl jsem to jen pro lepší rehabilitaci, katetr intenzitu bolesti? jinak byla bolest snesitelná. 4. Jak Vám vyhovovalo dávkování Nebylo to špatné, jen v jednu chvíli jsem přes injekční pumpu? měl jako by mrtvou nohu, vůbec jsem necítil koleno. 5. Bylo zavedení katetru přínosem Při cvičení mi to velmi pomohlo, při rehabilitaci? připadlo mi to hned jednodušší a méně bolestivé. 6. Co pro Vás bylo pozitivní při Určitě pozitivní bylo zlepšení ohnutí zavedení katetru? kolene. 7. Co Vám nejvíce vadilo u Jen v tu jednu chvíli mi vadilo, že jsem femorálního katetru? necítil nohu. Jinak bylo všechno v pořádku. 8. Pokud byste museli znovu na Nebránil bych se tomu už kvůli operaci kolenního kloubu, rehabilitaci. Mně to při ní opravdu rozhodli byste se znovu pro pomohlo. zavedení? 9. Doporučili byste zavedení Já bych to doporučil. femorálního katetru i ostatním po operacích pacientům kolenního kloubu? 10. Byl pro Vás přínosem zavedený Přínos snad byl, jen kdyby mohl být femorální katetr? zavedený déle.

53

Věkové kové rozmezí respondentů. respondent

12%

25%

1960 1960-1970 1970 1970-1980 1930 1930-1960 1980 1980-2000 19%

44%

Graf 1 Věkové rozmezí respondentů

Výzkumu se zúčastnili astnili respondenti ve věkovém v kovém rozmezí od 18 do 79 let.

Pohlaví respondentů.

50%

50% muž žena

Graf 2 Pohlaví

Rovnoměrně se zúčastnilo astnilo osm žen a osm mužů. muž

54

Operační řešení. 6%

25% TEP UNI LCA Osteotomie 63%

6%

Graf 3 Operační řešení

Nejvíce respondentů,, celkem 10 podstoupilo operační opera řešení ešení kolenního kloubu totální endoprotézou, sedm respondentů respondent plastiku vazů a po jednom respondentovi je zastoupena upena osteotomie tibie a unikompartmální aloplastika.

Analgetický účinek

6% 13%

Cítí úlevu Necítí úlevu Nemůže posoudit

81%

Graf 4 Analgetický účinek

13 respondentů uvádí úlevu od bolesti, 2 úlevu nepociťují nepoci a 1 nemůže ůže posoudit.

55

2.6 Diskuze V této kapitole bych se chtěla věnovat zhodnocení všech mnou získaných odpovědí, odpovědět na výzkumné otázky a prověřit si, zda jsem dosáhla předpokládaného cíle. Pomocí první výzkumné otázky jsem chtěla prokázat, zda je pro pacienta přínosem zavedení femorálního katetru při tišení bolesti. Podle získaných informací je zřejmé, že zavedení femorálního katetru má v této oblasti svůj přínos. 13 respondentů uvádí po zavedení katetru úlevu od bolesti, z toho 3 respondenti necítí bolest vůbec, 2 respondenti necítí úlevu a jeden nedokáže efekt posoudit. Důležitým aspektem k vyhodnocení analgetického účinku je zkušenost jednotlivého anesteziologa se zaváděním femorálního katetru. Katetry byly zaváděny pomocí neurostimulátoru bez ultrazvukové navigace, při jejímž použití je uložení přesnější. Beru na zřetel, že bolest je subjektivní pocit a každý ji snášíme jinak, a proto se může kdokoliv ohradit, že výsledky nejsou objektivní. Svoji práci bych dále chtěla eskalovat v kvantitativním měřítku formou následné diplomové práce při mém navazujícím magisterském studiu. Výzkum bych si poté představovala jako srovnávání pacientů s konkrétní operací se zavedeným femorálním katetrem a bez něj. Ve sběru výsledků mi brání málo časté zavádění femorálního katetru a upřednostňování epidurální analgezie.

56

Ve druhé výzkumné otázce jsem se ptala, jak ovlivňuje zavedení femorálního katetru, kvalitu pooperační rehabilitace a sebepéči. Zaměřila jsem se na tuto problematiku záměrně, protože z praxe vím, že pro pacienty po operacích kolenního kloubu je rehabilitace velmi důležitá a to, co nerozcvičí v brzkém pooperačním období, tj. dva týdny, se potom těžko dohání. Dobře provedená operace je jen jedním z bodů výsledné spokojenosti s operací, následně již záleží na samotném pacientovi, jak bude kvalitní a aktivní jeho další život po operaci. Ohledně sebepéče jsem se zaměřila na kontinuální aplikaci analgetik, kdy je pacient nepřetržitě napojen na lineární dávkovač, a vím, že tohle je věc, kterou pacienti často zmiňují sice jako přínosnou, ale na druhou stranu obtěžující. Nechtějí obtěžovat sestry pro opakované odpojování a napojování, hlavně v nočních hodinách, přání nebýt upoutaný na lůžko a uvádí necitlivost dolní končetiny. U jednoho respondenta došlo k nefunkčnosti katetru z důvodu povysunutí při rehabilitaci. V rámci kontinuální aplikace jsem prokázala zavedení katetru jako prospěšné ve smyslu účinnější rehabilitace a menšího množství užívaných analgetik. 1 respondent volí odpojení po celou noc a aplikaci injekčních analgetik. Rehabilitace je po zavedení femorálního katetru pro převážnou většinu přínosem hlavně pro menší bolestivost. Analgetika jsou aplikována kontinuálně, zavedený katetr nebrání při cvičení, a proto je i kolenní kloub uvolněnější a lépe rozcvičitelný. Komplikací ovšem je možnost změny polohy katetru při cvičení a následná nefunkčnost. Bohužel převážná většina lidí je v dnešní době obézních a i tato skutečnost nahrává změně polohy katetru, ke které dochází při výraznějším pohybu kožního laloku. Celkovým zhodnocením svého statistického souboru respondentů jsem prokázala významný přínos femorálního katetru, který pacienti vnímali převážně pozitivně.

57

2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Mým cílem bylo prokázat účinnost femorálního katetru po operacích kolenního kloubu. Stanovila jsem si dvě výzkumné otázky zaměřené na bolest, rehabilitaci a sebepéči. Pro účinnější analgetický efekt je ze zkušeností anesteziologů v naší nemocnici upřednostňována epidurální analgezie před blokádou femorálního nervu. Epidurální analgezie pokryje celé operační pole oproti femorální blokádě, při které nedochází k analgetizaci celé oblasti kolena. Na standardní ošetřovatelské jednotce je přece jenom po odborné stránce lepší manipulace s femorálním katetrem než s epidurálním, kdy jsou důležité kontroly krevního tlaku v desetiminutových intervalech. U femorálního podání tato kontrola odpadá. Při zachování všech postupů aplikace je riziko komplikací minimální. Z důvodu mého zájmu o tuto metodu jsem vypracovala ve spolupráci s lékařem Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Radkem Filipským edukační kartu pro pacienty. Edukační karta má pacienty, kterým bylo navrhnuto zavedení femorálního katetru, seznámit s touto problematikou. Pacient má mít dostatek srozumitelných informací a na jejich podkladě se rozhodnout, zda na tuto metodu přistoupí a nebo ne. Má mít právo volby (příloha 4). Určitě by se chtělo na tuto blokádu zaměřit a pomocí dalšího a hlubšího zkoumání si ověřit její přínos pro pacienty.

58

3. Závěr Co říci závěrem? Blokádě periferních nervů, hlavně blokádě nervus femoralis, se věnuji hlavně z důvodu analgetického. Pro mě jako zdravotní sestru, ale i pro všechny lékaře by měl být spokojený pacient bez bolesti důkazem naší péče. Samozřejmě každá operace s sebou nese riziko bolesti, ale i přesto může být bolest snesitelná. Jsme v postavení, kdy můžeme pomoci a bolest snesitelnou učinit. Akutní bolest velmi dobře reaguje na podávání analgetik ať už ve formě tablet nebo injekcí. Naším hlavním cílem je nejenom kvalitně provedená operace, dobře zhojená operační rána, ale i pooperační období bez bolesti. Blokáda nervus femoralis je nová metoda založená na historicky dlouhém období bádání, výzkumů na sobě samých až po moderní lokální anestezii. Pomocí lokálních anestetik se dá docílit i pooperační analgezie, kdy vhodným naředěním anestetik a jejich dávkováním se nedostaneme až do anestetického účinku. Pozorováním pacientů se zavedeným femorálním katetrem se věnuji po dobu dvou let, a proto jsem si vybrala právě toto téma bakalářské práce. Pracuji sice v okresní nemocnici, ale na oddělení, které se nebrání novým poznatkům, metodám a výzkumům. A to je přínosem i pro práci sester. Naučíme se novým dovednostem, posouvá nás to dále, tak nezůstáváme na stejné úrovni, jako když jsme nastoupily. Jsme brány jako rovnocenní partneři našich lékařů. Práce nejenom s lineárním dávkovačem, ale i se samotným femorálním katetrem je velice odborná záležitost, která vyžaduje jisté penzum vědomostí a zkušeností z praxe. Dalším mým cílem je, aby i na standardní ošetřovací jednotce byly sestry se specializací na intenzívní péči, které by uměly zareagovat na jakoukoliv situaci. Poté by odpadla nutnost docházení anesteziologické sestry na převazy femorálních katetrů, protože tuto péči by již zajistila sestra na oddělení, která by vše konzultovala s anesteziologem. Stačí jenom se nebránit a otevřít se dalšímu vzdělávání. Práci na toto téma jsem napsala i z důvodu pochyb, že takováto metoda se provádí v okresní nemocnici. Když jsem se o této metodě blokády zmínila před veřejností, nikdo nevěděl, o co se jedná a ani to, že se v nemocnici provádí. Blokád periferních nervů je hodně, dalo by se o nich napsat hodně zajímavého i pro laiky pochopitelného materiálu. Při zpracovávání edukační karty, která je přiložena v příloze, jsem se zaměřila hlavně na srozumitelnost pro laiky (příloha 4). Konzultace proběhla jak po stránce odborné, ale i laické, kdy jsem ji dala přečíst veřejnosti a zpětnou vazbou mi bylo jejich

59

pochopení dané problematiky. Bylo mi sděleno, že pochopili a ví, co znamená femorální katetr. Bohužel tato edukační karta nebyla ještě přítomna při provádění mého výzkumu, proto se v žádné odpovědi tato možnost neobjevila. Nyní již je na oddělení k dispozici a v případě potřeby ji pacient dostává k nastudování ještě před zavedením samotného femorálního katetru. Při sběru dat pro vypracování bakalářské práce, jsem se dozvěděla mnoho nových, velmi přínosných informací, které jsem se snažila zužitkovat a přenést do mé práce. Velmi zajímavé a přínosné pro mě bylo studování historie lokální anestezie, vedlejších účinků a jejich léčba. Chtěla bych, aby moje práce posloužila k dalším studijním účelům. Snažila jsem se ji napsat srozumitelnou formou, ale zároveň v ní obsáhnout vše podstatné. Doufám, že bude přínosem pro ostatní studenty, ať už při zpracovávání seminární práce nebo i v praxi. Myslím si, že periferní blokády mají své místo a je potřeba se jim do budoucna více věnovat.

60

Seznam použité literatury CVACHOVEC, K., et al. "Doporučení pro léčbu toxické reakce po podání lokálních anestetik." Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 14.2 (2012). GULÁŠOVÁ, Ivica. Bolesť ako ošetrovateĺský problém. Osveta, 2008. ISBN 978-808063-288-5. DUNGL, Pavel et. al. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0555-8. HART, Radek a Václav ŠTIPČÁK. Přední zkřížený vaz kolenního kloubu. 1. vyd. Maxdorf, 2010. ISBN 978-80-7345-229-2. HART, Radek a Miloš JANEČEK. Kinematická navigace kolenní endoprotézy. Neptun, 2003. JINDROVÁ, Barbora a Martin STŘÍTESKÝ. Praktické postupy v anestezii. Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3626-6. KOCINOVÁ, Svatava a Zdeňka ŠTĚRBÁKOVÁ. Přehled nejužívanějších léčiv. 3. vyd. Praha: Informatorium, 1999. ISBN 80-86073-47-5. KOUDELA, Karel. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 281 s. ISBN 80-2460654-2. LÜLLMANN, H., K. MOHR, and L. HEIN. Barevný atlas farmakologie. 3. Vydání. Praha: Grada, 2007, 384s. ISBN 978-80-247-1672-5. LINCOVÁ, Dagmar, and Hassan FARGHALI. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vyd. Praha: Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0. MAJER, Pavel a Tomáš BERAN. Kapesní průvodce periferními bloky. ARO FN na Bulovce. ISBN 978-80-254-0467-6. MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-3626-6. MARTÍNKOVÁ, J., et al. Obecná farmakologie. 1. vyd. Hradec Králové: Olga Čermáková, 2001. ISBN 80-902883-4-0. MILIČKOVÁ, Hana. Návrh analgetické terapie. Nemocnice Znojmo. Znojmo, 2015. NAŇKA, Ondřej a Miloslava ELIŠKOVÁ. Přehled anatomie. 2, doplněné a přepracované. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-7262-612-0. NALOS, Daniel a Dušan MACH. Periferní nervové blokády pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění. 1. vyd. Praha: GradaPublishing, 2010. ISBN 97880-247-3280-0.

61

ROKYTA, Richard. Bolest a jak s ní zacházet: Učebnice pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vydání. Grada, 2009. ISBN 078-80-247-3012-7. SLÍVA, Jiří a Tomáš DOLEŽAL. Farmakoterapie bolesti. Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-182-0. ŠEVELA, Kamil a Pavel ŠEVČÍK. Akutní intoxikace a léková poškození v intenzivní medicíně. 2., doplněné a aktualizované vydání. Grada, 2011. ISBN 978-80-247-31469. Blokáda nervus femoralis. In: [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: //www.facebook.com/notes/anesteziologie-a-urgentní-medicína/jak-na-to-blokádanervus-femoralis-jb/726433177442088 VESELÁ, Hana a Radek FILIPSKÝ. Edukační karta. Nemocnice Znojmo. Znojmo, 2015. VIŠŇA, Petr a Radek HART. Chrupavka kolena. Maxdorf, 2006. ISBN 80-7345084-4.

62

Seznam grafů a tabulek Graf 1 – Věkové rozmezí respondentů Graf 2 – Pohlaví Graf 3 – Operační řešení Graf 4 – Analgetický účinek Tabulka 1 – Pacient 1 Tabulka 2 – Pacient 2 Tabulka 3 – Pacient 3 Tabulka 4 – Pacient 4 Tabulka 5 – Pacient 5 Tabulka 6 – Pacient 6 Tabulka 7 – Pacient 7 Tabulka 8 – Pacient 8 Tabulka 9 – Pacient 9 Tabulka 10 – Pacient 10 Tabulka 11 – Pacient 11 Tabulka 12 – Pacient 12 Tabulka 13 – Pacient 13 Tabulka 14 – Pacient 14 Tabulka 15 – Pacient 15 Tabulka 16 – Pacient 16

63

Seznam zkratek i. v. – intravenózní s. c. – subkutánně i. m. – intramuskulárně UNI – Unikompartmální TEP – Totální endoprotéza Hod. - hodina

64

Seznam příloh Příloha 1 - Průběh nervus fermoralis Příloha 2 – Vyznačení místa vpichu Příloha 3 – Vedení vpichu Příloha 4 – Edukační karta Příloha 5 – Totální endoprotéza kolenního kloubu – RTG snímek Příloha 6 – Totální endoprotéza kolenního kloubu Příloha 7 – Totální endoprotéza kolenního kloubu Příloha 8 – Unikompartmální aloplastika Příloha 9 – Unikompartmální aloplastika Příloha 10 – Ortopedické síto Příloha 11 – Totální endoprotéza kolenního kloubu Příloha 12 – Neurostimulátor Příloha 13 – Neurostimulátor Příloha 14 – Neurostimulátor Příloha 15 – Set pro zavedení femorálního katetru Příloha 16 – Ochranné krytí Bioclusive Příloha 17 – Tabulka ošetřovatelské péče o zavedený femorální katetr Příloha 18 – Léčba srdeční zástavy způsobené podáním lokálního anestetika Příloha 19 – Žádost o umožnění provedení výzkumu

65

Ovlivnění bolesti po operacích kolenního kloubu pomocí femorálního katetru

Recommend Documents