Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku

Závěrečná zpráva přesné polní výživářské zkoušky

1

Ústřední kontrolní ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin

Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku

Závěrečná zpráva ze stacionární zkoušky za roky 1996-2004

Zpracoval: Ing. Libor Kejř Schválil: Ing. Jan Šnejd vedoucí OZI

Planá nad Luţnicí

květen 2007

Závěrečná zpráva přesné polní výživářské zkoušky 1. Úvod 2. Literární přehled 2.1. Soustava hnojení 2.2. Význam základních ţivin 2.2.1. Dusík 2.2.1.1. Půdní dusík 2.2.1.2. Dusík přijatý rostlinou 2.2.1.3. Dusíkaté hnojení 2.2.1.4. Dusíkatá minerální hnojiva 2.2.2. Fosfor 2.2.2.1. Půdní fosfor 2.2.2.2. Příjem fosforu 2.2.2.3. Fosforečné hnojení 2.2.2.4. Fosforečná minerální hnojiva 2.2.3. Draslík 2.2.4. Půdní draslík 2.2.4.1. Příjem draslíku 2.2.4.2. Draselné hnojení 2.2.4.3. Draselná minerální hnojiva 2.2.5. Hořčík 2.2.5.1. Půdní hořčík 2.2.5.2. Příjem hořčíku 2.2.5.3. Hořečnaté hnojení 2.2.5.4. Hořečnatá minerální hnojiva 2.2.6. Vápník 2.2.6.1. Půdní vápník 2.2.6.2. Příjem vápníku 2.2.6.3. Vápnění 2.2.6.4. Vápenatá hnojiva 2.2.7. Půdní organická hmota 2.2.7.1. Organické hnojení 2.2.7.2. Organická hnojiva 2.3. Potřeba ţivin na tvorbu produkce 2.4. Spotřeba minerálních hnojiv 2.4.1. Materiál a metody 2.4.2. Druh zkoušky, její trvání a agrotechnika 2.4.3. Plodiny a odrůdy 2.4.4. Pouţitá hnojiva 3. Materiál a metody 3.1. Druh zkoušky, její trvání a agrotechnika 3.2. Plodiny a odrůdy 3.3. Pouţitá hnojiva 3.4. Kombinace hnojení 3.5. Sledované produkty a parametry 3.5.1. Sledované parametry jednotlivých plodin 3.5.1.1. Sledované parametry obilovin 3.5.1.2. Sledované parametry brambor 3.5.1.3. Sledované parametry cukrové řepy 3.5.1.4. Sledované parametry hrachu 3.5.1.5. Sledované parametry olejnin 3.5.2. Sledované půdní parametry 3.6. Pouţitá statistická metoda pro hodnocení výsledků 4. Charakteristika zkušebních míst

2


3

5. Výsledky 5.1. Zhodnocení vegetačního pozorování 5.1.1. Rok pozorování 1996, ječmen jarní 5.1.2. Rok pozorování 1997, řepka ozimá 5.1.3. Rok pozorování 1998, pšenice ozimá 5.1.4. Rok pozorování 1999, okopaniny 5.1.5. Rok pozorování 2000, ječmen jarní 5.1.6. Rok pozorování 2001, hrách 5.1.7. Rok pozorování 2002, pšenice ozimá 5.1.8. Rok pozorování 2003, okopanina 5.1.9. Rok pozorováni 2004, ječmen jarní 5.2. Zhodnocení povětrnosti 5.3. Zhodnocení výnosů 5.3.1. Korelační analýza, vliv faktorů na výnos 5.3.2. Zhodnocení technologických rozborů 5.3.2.1. Zhodnocení technologických rozborů ječmene jarního 5.3.2.2. Zhodnocení technologických rozborů řepky ozimé 5.3.2.3. Zhodnocení technologických rozborů pšenice ozimé 5.3.2.4. Zhodnocení technologických rozborů okopanin 5.3.2.5. Zhodnocení technologických rozborů hrachu 5.3.3. Korelační analýza, vliv faktorů na technologické vlastnosti plodin 5.4. Zhodnocení výsledků rozborů rostlin 5.4.1. Rozbory zrna ječmene jarního 5.4.2. Rozbory řepky ozimé 5.4.3. Rozbory pšenice ozimé 5.4.4. Rozbory okopanin 5.4.5. Rozbory hrachu 5.4.6. Korelační analýza, vliv faktorů ovlivňujících chemické sloţení rostlin 5.5. Zhodnocení výsledků rozborů půd 5.5.1. Vývoj obsahu N-min během osevního sledu 5.5.2. Obsah N-NO3 a N-NH4 5.5.3. Statistické vyhodnocení rozborů půd 5.5.4. Korelační analýza, vliv faktorů ovlivňujících obsah dusíku v půdě 5.6. Zhodnocení bilance dusíku 5.6.1 Statistické zhodnocení bilance N

6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

ZÁVĚR Výnosy Technologické vlastnosti Rozbory rostlin Rozbory půd Bilance dusíku

7.

PŘÍLOHY

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

87 87 87 87 88 88 89

127


1.

4

Úvod

Od roku 1964 –1967 hodnotil ÚKZÚZ přesné polní zkoušky zaloţené za účelem zkvalitnění hodnocení výsledků agrochemického zkoušení půd. Na základě získaných poznatků byly od roku 1972 zakládány, v různých půdně-klimatických podmínkách řepařské a bramborářské výrobní oblasti na zkušebních stanicích ústavu, dlouhodobé přesné polní zkoušky. Hlavním cílem těchto pokusů bylo a je vyhodnotit vztahy mezi intenzitou hnojení, výnosy, kvalitativními znaky rostlinných produktů, obsahem ţivin v půdě a příjmem ţivin rostlinami a stanovení optimálních dávek ţivin. Jednou z takovýchto zkoušek je právě zkouška nazývající se Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku. Účelem této přesné polní zkoušky je posouzení vlivu stupňovaných dávek N na výnos plodin, kvalitu sklizených produktů a obsah minerálního dusíku v půdě a získané poznatky vyuţít v agroekologii půdy. Na základě těchto poznatků pak nalézt nejvhodnější analytické metody, které by kvantitativně dobře vystihovaly pro rostliny přístupnou sloţku ţivin a zároveň dovolovaly hodnotit vývoj zásobenosti půdy těmito ţivinami. Údaje získané z těchto pokusů slouţí pro stanovení racionální intenzity hnojení, při které jsou dosahovány příznivé výnosy za současného udrţení odpovídající půdní úrodnosti. Pokusy rovněţ umoţňují výpočet bilance ţivin a nalezení optimální intenzity hnojení pro vyrovnanou bilanci. Tyto výsledky slouţí také jako podklad při ověřování a vývoji nových metod pro agrochemické zkoušení zemědělských půd.


5

2. Literární přehled Dlouhodobé polní pokusy a zkoušky jsou v poslední době stále zřetelněji povaţovány za nenahraditelný zdroj informací o dlouhodobých účincích jednotlivých agroenviromentálních opatření na půdní prostředí. Umoţňují hodnotit jejich vliv na pomalu se měnící půdní vlastnosti, poskytují podklady pro hodnocení vztahů mezi výnosy plodin a průběhem počasí. Dlouhodobé pokusy a zkoušky umoţňují získávat poznatky nejen z oblasti zemědělství, ale i objasňovat i nově se vyskytující problémy v dalších oblastech . Trávník (1). Podobně uvádí Klír (2), ţe výsledky dlouhodobých stacionárních výţivářských pokusů jsou velmi cenné nejenom pro naše zemědělce. Dlouhá časová řada výsledků a ojedinělost stanoviště, na kterém jsou pokusy vedeny, podtrhuje jejich význam i v rámci Evropské unie. 2.1. Soustava hnojení Soustava hnojení je soubor hnojařských opatření, jimiţ vytváříme předpoklady pro zajištění optimální výţivy rostlin. V součinnosti s ostatními agrotechnickými a technickými zásahy je hlavním cílem soustavy hnojení v určitých půdně ekologických podmínkách dosáhnout s danými prostředky vysokých a kvalitních sklizní, tedy vysokého agronomického, ale i ekonomického efektu Vaněk (3). Jak uvádí Balík (4), jsou rostlinné ţiviny chemické látky potřebné pro normální ţivotní pochody rostlin. Jejich funkce nemůţe být nahrazena jinou chemickou látkou. Zelené rostliny mohou přijmout z prostředí více neţ 50 chemických prvků (minerálních látek). Pouze však asi 16 z nich jsou rostlinné ţiviny. Tab. č. 1 nám ukazuje hrubé členění bez vyjádření jejich fyziologického a biochemického významu. Na druhé straně nám však dává rámcovou představu o potřebě jednotlivých prvků. Tab. č. 1.: Průměrné obsahy ţivin v sušině rostlin. Balík (4) Základní biogenní prvky H C O Makroelementy (hlavní ţiviny) N K Ca Mg P S Mikroelementy (stopové prvky) Cl B Fe Mn Zn Cu

Prům. obsah v sušině rostlin [%] 6 45 45 1,5 1 0,5 0,2 0,2 0,1 -4

100.10 -4 20.10 -4 100.10 -4 50.10 -4 20.10 -4 6.10

Podle Vaňka a kol (11), jednotlivé ţiviny v rostlinách plní řadu specifických funkcí. Správný průběh těchto procesů je zajištěn nejen potřebnou hladinou daného prvku v rostlině, ale i harmonickým zastoupením ostatních prvků. Omezením příjmu nebo naopak nadměrným příjmem kterékoliv ţiviny dochází v rostlinách ke změnám vzájemných poměrů ţivin, coţ se od určitých hodnot můţe projevit narušením metabolických procesů a většinou ve svých důsledcích promítnout do kvality a kvantity produkce.


6

Důleţitým úkolem zemědělce je vytvářet předpoklady pro harmonickou výţivu rostlin (úpravou půdního reţimu), vyvarovat se opatření, která mohou výrazně změnit přijatelnost některých ţivin. Snaţit se omezovat stresové faktory, působící na příjem ţivin a včas při počínajících příznacích narušeného příjmu ţivin uskutečnit opatření na jejich odstranění. Pod pojmem příjem ţivin rozumíme dle Richtera (9), především proces postupu ţivin z vnějšího prostředí do rostliny. Příjem ţivin je jedním ze základních projevů ţivota rostliny, zahrnuje v sobě především kvalitativní změnu, kdy z abiotického materiálu se stává sloţka buňky schopná dalších asimilačních procesů, jejichţ výsledkem je produkce nové hmoty. Z troposféry rostliny přijímají převáţně uhlík (CO2) a kyslík (O2) a částečně i H2. Tyto ţiviny vstupují do rostliny přes kutikulu, dále průduchy listů, stonky, osinami atp. v molekulární formě. Pomocí listů, stonků, případně i generativních orgánů (klasů, lat, plodů) můţe většina rostlin přijímat i některé další ţiviny jako N, P, K, Ca, Mg, Fe, mikroelementy aj., a to nejčastěji ve formě rozpustných solí určité koncentrace. Tento způsob výţivy je označován jako foliární (listová) výţiva. Vedle toho rostliny přijímají všechny ţiviny a vodu kořeny. Příjem ţivin kořeny rostlin z půdy je zajišťován absorpčními povrchy kořenů. V kulturních půdách prostupují kořeny hustě půdou, a i přesto je jejich povrch výrazně menší neţ je povrch půdních částic nebo povrch vodních filmů. Podle Vaňka (11) jsou pro výţivu rostlin nejvýznamnější ţiviny, které se nacházejí v rozpustné formě v půdním roztoku a ty, které jsou sorpčně vázány v pevné fázi půdy (výměnné na sorpčním komplexu, v chemických sloučeninách a organické hmotě) a mohou dostatečně rychle půdní roztok doplňovat. Na půdní koloidy (jílové sekundární minerály a humusové látky často označované jako sorpční půdní komplex) se v našich podmínkách váţou vlivem převládajícího záporného náboje těchto koloidů hlavně kationty jako je Ca2+, Mg2+, Na+, K+, NH4+, Mn2+, Cu2+, Al3+, Fe3+ aj.



 

Pohyb ţivin ke kořenům rostlin se děje (Richter, 9): absorpcí iontů ţivin z půdního roztoku. Řada iontů můţe být přijímána přímo kořeny rostlin z půdního roztoku, avšak jejich koncentrace je velmi nízká. NO3-, SO42-, Ca2+, Mg2+, K+ aj. jsou obsaţeny v koncentracích 100 mg.l-1 a vyšších, zatímco fosforečnany a řada mikroelementů pod 1 mg, případně aţ pod 0,1 mg.l-1. Obsah iontů odčerpaných z půdního roztoku se doplňuje z tuhé fáze půdy. výměnnou absorpcí adsorbovaných ţivinných iontů. Kořen uvolňuje H+ a HCO3- jako disociační produkty vydýchaného CO2, a tím podporuje výměnu iontů na povrchu jílových a humusových částic a získává tak ţivinné ionty. zpřístupňováním ţivin vázaných v půdní zásobě pomocí vylučovaných H+ iontů a organických kyselin. Tím dochází k zpřístupňování ţivin z chemických sloučenin a tvoří se chelátové komplexy. Chelatizace chrání kovy před vznikem opětovné pevné vazby a cheláty jsou pak snadno přijímány kořeny rostlin. Intenzita exkrece závisí na rychlosti respirace, a tím i na dostupnosti kyslíku a sacharidů kořenům.

Ţiviny jsou ke kořenům dopravovány: kontaktní výměnou nebo objemovým tokem a difusí. Na příjmu ţivin kořeny se podílí všechny mladé části kořenů a zvláště zóna kořenového vlášení, která aţ několik setkrát zvyšuje povrch kořene. Růstová zóna kořenů je však ve srovnání s růstovou zónou stonků krátká. Tak primární kořen pšenice má růstovou zónu 4-5 mm, kukuřice 7-8 mm. Počet kořenových vlásků na 1 mm délky kolísá podle vlhkosti, provzdušnění půdy a druhu rostliny. Russel (10) uvádí u vojtěšky, kukuřice a jílku anglického pěstovaného na lehké půdě na 1 mm délky kořene počet vlásků 105, 161, 88 a celková jejich délka dosahovala 37, 146, 99 mm.


7

Dále dle Richtera (9) výţivu rostlin neovlivňuje pouze mnoţství ţivin obsaţených v půdě, ale také schopnost půdy poskytovat tyto ţiviny během vegetace pěstovaným plodinám. Sloţení půdy podmiňuje řadu dalších půdních vlastností, které ovlivňují příjem ţivin kořeny rostlin. Jsou to: sorpční schopnost půdy, půdní reakce, pufrovací schopnost půd, redukčně oxidační poměry v půdě, biologická aktivita půdy. 2.2. Význam základních živin Podle Vaňka a kol (11), jednotlivé ţiviny v rostlinách plní řadu specifických funkcí. Správný průběh těchto procesů je zajištěn nejen potřebnou hladinou daného prvku v rostlině, ale i harmonickým zastoupením ostatních prvků. Omezením příjmu nebo naopak nadměrným příjmem kterékoliv ţiviny dochází v rostlinách ke změnám vzájemných poměrů ţivin, coţ se od určitých hodnot můţe projevit narušením metabolických procesů a většinou ve svých důsledcích promítnout do kvality a kvantity produkce. 2.2.1. Dusík Balík (4) uvádí, ţe zajištění výţivy rostlin dusíkem je nejobtíţnější úkol zemědělce. Dusík se významně podílí na výnosu i kvalitě produkce, můţe ovlivňovat ţivotní prostředí a většinou rozhoduje o ekonomice hnojařských i ostatních agrotechnických zásahů. Při hnojení dusíkem je zapotřebí správně stanovit celkovou dávku dusíku, dobu aplikace, druh hnojiva i způsob aplikace s přihlédnutím k nárokům plodin, dynamice příjmu dusíku i půdně ekologickým podmínkám stanoviště. Také Miller a Cramer (7) povaţují dusík za hlavní prvek v rostlinných pletivech, který téměř všechen rostliny přijímají kořeny z půdy. Dusík je také podle nich v půdě dostupný v mnoha různých formách, ale tři formy jsou nejvíce zastoupené. Jsou jimi dusík nitrátový, amonný a ve formě volných aminokyselin. Relativní význam těchto skupin půdního dusíku pro rostliny je obtíţně měřitelný a závisí na mnoha enviromentálních faktorech. Změny v dostupném mnoţství, nerovnováze v zásobě různých forem dusíku, mohou být dokonce pro rostliny toxické a v extrémních případech můţe vést aţ ke změnám na vegetaci. Nicméně důleţitost tohoto prvku v zemědělství se odráţí v mnoţství N hnojiv aplikovaných k plodinám. N hnojení je také jeden z hlavních vstupů (ekonomických i environmentálních) v zemědělství na celém světě. Stejně tak Vaněk (11) povaţuje dusík za nejvýznamnější ţivinu a to nejen pro rostliny, ale pro všechny ţivé organismy, včetně půdních mikroorganismů. Patří k základním stavebním prvkům, které tvoří nejvýznamnější část ţivé hmoty – bílkoviny. Rostliny přijímají dusík ve formě kationu amonného (NH4+) nebo anionu nitrátového (NO3-). V biologicky činných půdách převaţuje většinou příjem nitrátového anionu. Pro bobovité můţe zdrojem dusíku být i atmosférický N2, Richter (9), Petr (12). 2.2.1.1. Půdní dusík Dle Lewise (14) je N v půdě přítomen jako komplex směsi organických a anorganických forem se sezónními a denními změnami a je také charakteristický extrémně rozličnou distribucí. Většina N v půdě je přítomna ve formě komplexu organických molekul, které jsou přeměňovány na NH4+ půdními mikroorganismy (bakteriemi, houbami) při tzv. mineralizaci. Amoniakální iont je pak oxidován přes NO2- na NO3- procesem, který je známý jako nitrifikace. (Nitrosomas spp.: NH3 +1½ O2  NO2- + H2O+H+, Nitrobacter spp.> NO2+ ½ O2 +  NO3-). Nitrifikace je negativně ovlivněna nízkým pH, anaerobními podmínkami, nedostatkem vlhkosti a teploty pod 5°C a nad 40°C.


8

Dusík můţe být během cyklu přeměněn na plynný dusík (N2, N2O, NO, NO2) při vyuţití NO3- jako elektronového akceptoru místo O2, to má za následek to, co známe pod pojmem denitrifikace. Ta nastává, kdyţ přístup kyslíku je omezený a koncentrace NO3- je vysoká, je vysoká půdní vlhkost, půdní uhlovodíky jsou dostupné a teplota je také vysoká, na tom se shodují Luo a Strong s Fillerem (15) a (16). Je-li mineralizace rychlá, můţe dojít k přeměně NH4+ na NH3 a jeho uvolňování. To je častější na alkalických půdách a můţe to způsobovat její acidizaci, coţ popisuje Dejoux (17). Podle Lewise (14) je přístupnost N pro rostliny závislá na rovnováze mezi mineralizací a nitrifikací a denitrifikací. Poměr mineralizace závisí na faktorech ovlivňující mikrobiální aktivitu, jako je například obsah vody v půdě, obsah vzduchu, a teplota (14). Také Bloom (18) poukazuje na to, ţe především jako výsledek biologické části cyklu N, přístupnost NO3- a NH4+ se mění sezóně a lokálně a formy N v půdním profilu se mění s faktory jako vyplavování, půdní teplota, stav půdní vlhkosti. Frakce půdního dusíku ve vztahu k rostlinám Jak uvádí Breteler a Luczak (19), anorganické formy N vyuţívané rostlinami jsou NO3a NH4+, dále Hlušek (24) a jiní doplňují, ţe rostliny mohou přijímat i další formy dusíku (např. NO2-), ale prakticky rostliny vyuţívají pouze ionty NO3- a NH4+. Nitráty mohou pocházet z přeměn látek obsahujících N v půdě a rhizosféře, z organických zbytků nebo z NO3- obsaţeného v kořenech během anaerobních podmínek. Dle Reisenauera (20) je však v některých půdách NH4+ více dostupné neţ NO3-, avšak na většině zemědělských půdách kořeny rostlin přijímají N hlavně jako NO3-. A to proto, ţe NO3- je většinou ve větší koncentraci neţ NH4+a NO2- ,a také na rozdíl od NH4+ je volný v půdním roztoku v důsledku snahy půdy udrţet negativní náboj. Vysoký difusní koeficient NO3v půdě má za následek, ţe NO3- je nejen snadno přístupný rostlinným kořenům, ale ţe se také snadno ztrácí vyplavováním z horizontu, kde jsou kořeny. Podle De Willigena (21) vyplavování můţe vysvětlovat extrémní ztráty, které přesahují 30 % půdního anorganického N za vegetační období. Owen a Jones (22) uvádějí, ţe koncentrace NO3- na mnoha půdách je v řádu několika milimolů (1-5 mM). V důsledku toho je dostupnost NO3- pro rostliny a mikroorganismy obvykle velmi variabilní. V přírodních systémech N koluje relativně efektivně s malými ztrátami při nitrifikací a vyplavením NO3-, coţ znamená, ţe voda odtékající z přírodních ekosystémů má malou koncentraci NO3- ( cca 5 μM), tuto hodnotu uvádí Hagedorn et al. (23). Koncetrace amoniakálního N na zemědělských půdách je podle Owena a Jonese (22) většinou mezi 20 a 200 μM. Nicméně nízké pH, nízká teplota, akumulace alelopatických fenolových bází, vlhké a anaerobní půdy, inhibují nitrifikaci a způsobují dle Brittoa a Kronzuckera (25) akumulaci NH4+. Amoniakální N je relativně imobilní v půdě a méně snadno se ztrácí vyplavováním. Mimo to, antropogenní aktivity, způsobují akumulaci NH4+ na mnoha zemědělských půdách . Tudíţ na některých půdních systémech je NH4+ dominantní formou N s průměrnou koncentrací 2 mM na některých lesních půdách a nad 20 mM na některých zemědělských půdách, coţ uvádějí Britto a Kronzucker (25). Organická frakce půdního N je většinou zastoupena v rozmezí od 0,1 do 50 % veškerého půdního N, jak uvádí Barber (26). Tato hodnota se však rozchází s hodnotou, kterou uvádí Ivanič et al. (29) a to, ţe organický dusík přestavuje v půdě 98 – 99 %. Podle Jonese (27) je organický dusík ve formě peptidů a proteinů (cca 99,5 %) a zbytek jako volné


9

aminokyseliny. Dále Owen a Jones (22) uvádějí, půdní mikroorganismy vylučují proteasu do půdy, která napomáhá rozkladu proteinů a peptidů na jejich aminokyseliny. Výsledné aminokyseliny nejsou silně poutány v půdě, a proto se vyskytují jako volné aminokyseliny v půdním roztoku. Koncentrace volných aminokyselin v mnoţství půdního roztoku je v rozmezí 0,1 aţ 50 mM, s největší koncentrací v povrchovém, humusovém horizontu, bohatého na organický materiál, jak uvedl Jones (27). Největší zdroj aminokyselin v půdě je vegetace i kdyţ fauna, mikroorganismy, spady jsou také zdrojem různě významným. Koncentrace aminokyselin v rostlinných pletivech je většinou od 1 do 10 mM, coţ dělá pro půdu důleţitý zdroj organického N. Aminokyseliny mohou být dominantní formou N ve vyšších polohách. Protoţe mineralizace je teplotně závislá, chladné anaerobní půdy omezují mineralizaci N a aerobní nitrifikaci, výsledkem toho je půda bohatá na směsi aminokyselin, jak uvádí Atkin (28). Pohyblivost půdního dusíku a jeho příjem rostlinami Richter (13) uvádí, ţe za normálních podmínek má nitrát pro výţivu rostlin největší význam. Kořeny ho přijímají aktivně ve směru elektrochemického gradientu. V protikladu s příjmem je výdej NO3- procesem pasivním. Nitrátový dusík je přijímán při pH kyselejším. Při pH 6,8 se příjmem NO3- a NH4+ v rostlinách můţe vyrovnat. Amonný iont působí inhibičně na příjem nitrátové formy. Dle De Wiligena (21) je N především dopravován ke kořenům pomocí kombinace toku půdního roztoku a difuse, oproti „zachycení kořeny“ špatně rozpustných ţivin, jako je například fosfor. „Kořenové zachytávání“ je velice sloţité diferenciovat od „zachytávání“ pomocí difuse dle Marschnera (30), ovšem je povaţováno za významné a podle Barbera (26) činí cca 1 % z veškerého přijatého N. Průtok půdního roztoku ke kořenům závisí na transpiraci. Kdyţ míra dodaného N v roztoku transpiračního toku je niţší neţ kořenová potřeba N, pak difuse také hraje roli při jeho příjmu. Difuse závisí na koncentračním gradientu a difusním koeficientu pro jednotlivé formy N. Ačkoli difusní koeficient je pro NO3- a NH4+ve vodě je podobný, difusní koeficienty v půdě jsou navíc determinovány velikostí iontu a jeho náboje, viskozitou vody, teplotou, půdní vlhkostí a půdní pufrovací schopnosti. NO3- má difusní koeficient cca 1 x 10-10 m2 .s-1 (Barber, 26), zatímco dle Owena a Jonese (22) je difusní koeficient NH4+ 10 aţ 100 násobně niţší. To má za následek, ţe NH4+ je méně vyplavitelné z půdy oproti NO3-. Důsledkem toho je také to, ţe NH4+ je také méně dostupné v půdě pro příjem kořeny, i kdyţ ho kořeny přijímají, mají-li k němu přístup snadněji neţ NO3-. Schopnost přijímat NH4+ se však mění v závislosti na teplotě (Clarkson a Waener, 31). Aminokyseliny mají podle Owena a Jonese (22) velmi proměnlivý difusní koeficient. Ve vodě má směs lysinu, glycinu a glutaminu difusní koeficient cca 1 x 10-12, 1 x 10-11, 1 x 10-11 m2 .s-1. Tento nízký koeficient omezuje rychlost difuse aminokyselin v půdě (niţší neţ 1 mm.den-1) a je tak spíše přijímán mikroorganismy neţ kořeny rostlin, poločas rozpadu je cca 4h. Tudíţ ve skutečnosti rostliny nejsou schopné přijmout N ze směsi organických látek v konkurenci s mikroorganismy. Jak uvádí Procházka (32) samotný příjem nitrátů (jakoţto v našich podmínkách nejvíce zastoupená forma N přijímaná rostlinami) je regulován několika mechanizmy a to v souladu s potřebou rostliny.


10

Mechanismus spočívá v mnoţství nitrátreduktázy (viz. níţe). Bez ní by nemohl být NO3- asimilován. Rychlost příjmu je obvykle regulována spíše negativně tzn., ţe potenciál kořenů je větší neţ potřeba rostliny. Po rozsáhlém rozboru Imsande a Touraine (33) odvodili, ţe regulace můţe být realizována poměrem organických kyselin a aminokyselin transportovaných ve floému z listů do kořenů. Je-li v listech nedostatek dusíku, tak do floému jsou přednostně vkládány organické kyseliny a naopak při nadbytku N v listech jsou do floému přednostně vkládány aminokyseliny. Přenašečem nitrátů je typ antiportu OH-/NO3- a ne symport H+/ NO3-. To znamená, ţe aminokyseliny plní funkci signálu a organické kyseliny plní funkci přenašeče NO3-. 2.2.1.2. Dusík přijatý rostlinou Rostliny přijatý minerální dusík postupně vyuţívají ke tvorbě organických dusíkatých sloučenin (nitrátový dusík musí být nejprve převeden – redukován na amonný dusík). Jako první dusíkaté organické sloučeniny v rostlinách vznikají z organických ketokyselin (oxaloctové, ketoglutarové) a amoniaku aminokyseliny (asparagová, glutamová). Z nich se mohou syntetizovat další aminokyseliny, případně se vytváří asparagin a glutamin. Aminokyseliny jsou základní stavební jednotkou peptidů a polypeptidů. Tvoří se vzájemnou kombinací 20 základních aminokyselin tak, ţe podle přesného a pro jednotlivé druhy specifického genetického kódu se řetězí potřebné aminokyseliny Vaněk a kol. (11) Dříve neţ můţe být nitrát metabolizován, je třeba jej redukovat na NH3. Tento proces zvaný redukce nitrátů sestává ze dvou etap, a to z redukce NO3-na NO2-a z další redukce NO2na NH3. Enzymy, které se účastní tohoto procesu jsou nitrátreduktáza a nitritreduktáza. Aktivitu nitrátreduktázového systému ovlivňuje řada faktorů, z nichţ světlo má velmi důleţitou úlohu. Přenesením rostlin ze světla do tmy je aktivita nitrátreduktázy potlačena i tehdy, je-li NO3přítomen v dostatečném mnoţství. Tento účinek spolu s poklesem redukční síly je hlavní příčinou akumulace nitrátu při niţší intenzitě světla. Akumulace nitrátu můţe často probíhat i jako důsledek nízké intenzity osvětlení a vysokého hnojení nitráty. Asimilaci nitrátu ovlivňuje i teplota. Bylo prokázáno, ţe při teplotách kořenů kolem 30oC dochází k intenzivnímu příjmu NO3-, ale sniţuje se aktivita nitrátreduktázy. Vedle těchto faktorů je asimilace nitrátů ovlivněna i minerální výţivou, a to zejména Mo. Je-li Mo deficitní, dochází ke kumulaci nitrátů a sníţení aktivity nitrátreduktázy. Mn rovněţ ovlivňuje asimilaci nitrátu nepřímo, protoţe je nezbytnou sloţkou fotosystému II, a tedy i toku elektronů z vody přes ferredoxin na nitrátreduktázu. Aktivita nitrátreduktázy se sniţuje také vlivem nedostatku Mg. Rovněţ je nitrátová redukce závislá na doprovodném kationu. Tak KNO3 sniţuje redukci nitrátů, zatímco Ca a Na redukci zvyšují. Některé herbicidy (Diuron) inhibují aktivitu nitritreduktázy (Richter, 13). 2.2.1.3. Dusíkaté hnojení Podle Vostála (3) se při stanovení celkové dávky dusíku v podstatě vychází z odběru dusíku rostlinou z tzv. normativů. Pro kaţdou plodinu jsou odběrové normativy rozdílné. Odběrové normativy základních plodin uvádí tab. č. 2. Také při určení dávky N hnojení se musí provést korekce dávky. Při ní se odečítá N z organických hnojiv, N fixovaný bobovitou předplodinou, a také by se mělo počítat se ztrátou N na promyvných půdách s nízkou biologickou činností aţ 40 kg N.ha-1. Naopak na biologicky činných půdách můţeme počítat s uvolněním dusíku pro rostliny aţ 60 kg N.ha-1.


11

Tab. č. 2: Základní a minimální dávka dusíku při různé výnosové úrovni dle Trávníka (46). výnosová úroveň seznam plodin nízká střední vysoká zákl. min. zákl. min. zákl. min. 70 30 100 40 135 60 brambory konzumní 80 30 110 40 140 60 Cukrovka Hrách 45 15 70 25 90 40 ječmen jarní krmný 30 45 60 25 ječmen jarní sladov. 55 20 80 30 100 50 ječmen ozimý 90 40 125 50 160 70 krmná řepa 120 40 150 50 180 70 kukuřice na siláž 85 40 130 50 170 70 kukuřice na zrno 40 15 65 25 75 40 Oves 60 20 85 30 115 50 pšenice jarní 65 30 100 40 130 70 pšenice ozimá 105 40 130 50 160 70 řepka ozimá Nedostatek dusíku Jak uvádí Vaněk (11) má za následek omezení tvorby funkčních bílkovin, coţ se projevuje omezením růstu rostlin, tvorby všech podstatných orgánů (listů, stonků, kořenů apod.). To má za následek niţší úroveň fotosyntézy a tím také niţší produkci biomasy, sníţený příjem dalších ţivin kořeny. Rostliny s nízkou úrovní N výţivy mají kratší vegetační dobu, rychle dozrávají. Zkrácení vegetační doby se také odráţí ve sníţení výnosu a kvality produkce, především semen. Nízký příjem N můţe silně ovlivnit utváření výnosových prvků, např. u obilovin v době odnoţování se sníţí počet odnoţí, v době diferenciace vrcholu se sníţí počet zrn v klasu atd. U některých plodin (okopaniny, zelenina) je ţádoucí, aby měly dostatek N na počátku vegetace pro tvorbu biomasy hlavně listů, ale ke konci vegetace jiţ omezené mnoţství N, které přispívá k fyziologickému dozrávání, a tím ke zvýšení kvality produkce např. zvýšení cukernatosti cukrovky, dozrávání hlíz brambor, kvalitativně hodnotnější sladovnický ječmen s niţším obsah N-látek v zrnu. Při nedostatku N jsou rostliny slabší a niţší, často jsou porosty nevyrovnané a světlejší. Světlejší barva je způsobena nedostatkem chlorofylu. Při déle trvajícím nedostatku N rostlina ve snaze o zachování vegetačního vrcholu odbourává látky včetně chlorofylu ve starších listech a takto uvolněný N transportuje do vegetačního vrcholu. Nadbytek dusíku Podle Vaňka (11) nadbytek N není častý a většinou se projevuje latentní formou. Citlivost na nadbytek N je rozdílná, jak podle druhu, tak podle růstové fáze. Drobnosemenné rostliny jsou velmi citlivé na nadbytek N při vzcházení. Omezení vzcházivosti a negativní ovlivnění mladých rostlinek více způsobuje amonná neţ nitrátová forma. V pozdějších fázích růstu působí nadbytek hromadění N v rostlinách v minerální formě. Rostliny jsou sytě zelené, dobře vyvinuté aţ robusní, později přecházejí do generativní fáze a prodluţuje se doba dozrávání. Některé rostliny reagují na dostatek aţ nadbytek N velmi


12

zřetelně, např. řepka je vyšší, bohatě se větví, cukrovka má velké zvlněné listy. Porosty obilovin jsou hustší, sytě zelené s bohatým olistěním. Rostliny mají do jisté míry niţší pevnost pletiv a jsou náchylnější k poléhání, větší hustota listů způsobuje horší světelné podmínky, větší vlhkost, a tím vznik vhodného mikroklima pro vznik houbových chorob. Při výrazném nadbytku N dochází k nekrózám na okrajích listů. Větší toxicitu má amonná forma. 2.2.1.4. Dusíkatá minerální hnojiva Jak uvádí Hlušek (24) do skupiny dusíkatých minerálních hnojiv zařazujeme všechny dusíkaté sloučeniny v minerální v tuhém i kapalném skupenství, které rostlinám poskytují dusík jako ţivinu a jsou podle obsahu tohoto prvku také oceňována. Dusíkatá hnojiva můţeme rozdělovat na hnojiva:  s dusíkem nitrátovým (ledkovým, dusičnanovým) NO3Ledek vápenatý (15,5 % N, 20 % Ca a 1,5% N-NH4+, vzhledem ke svým vlastnostem je vhodný k aplikaci na list během vegetace. Proto se pouţívá v menších dávkách (25-50 kg N.ha-1) zvláště na lehkých půdách, kde anion NO3- můţe být snadno vyplaven z půdního profilu. Je vhodný k přihnojování ozimů na jaře, cukrovky, brambor, řepky, kukuřice. Doporučuje se na všechny půdy, zejména kyselejší, kde příznivě působí svým alkalickým účinkem a je navíc i zdrojem vápníku. Po aplikaci ho není nutno zapravovat do půdy). Ledek vápenato-hořečnatý (Obsahuje 14% N, 9,5% MgO, 13,2% CaO. Je velmi dobře rozpustný ve vodě, vhodný ke hnojení na list během vegetace. Zvláště se uplatní na kyselých půdách a všude tam, kde se objevují karence hořčíku.Působí fyziologicky alkalicky). A další  s dusíkem amonným a amoniakálním NH4+, NH3 Síran amonný (20,3 % N, 1,5% vody a max. 0,2% volné H2SO4, síran amonný je fyziologicky i chemicky kyselý. Je vhodný ke všem plodinám na neutrálních půdách. Rychlost nitrifikace NH4+ po hnojení síranem amonným je mnohem pomalejší oproti jiným hnojivům, proto je vhodným hnojivem k základnímu hnojení i na podzim. Hodí se k plodinám, které snáší kyselou reakci (brambory, oves, ţito, pohanka). Protoţe obsahuje síru, je zvlášť vhodný k brukvovitým a siličnatým). Amoniak kapalný technický - bezvodý čpavek (obsahuje 82,2% N ve formě molekuly čpavku. Je vhodným hnojivem k základnímu hnojení na středních a těţkých půdách. Pouţívá se na široko (před setím) ke všem plodinám, dále do řádků k cukrovce, krmné řepě, bramborám, kukuřici. Je vhodný na všechny půdy při stálých vlhkostních podmínkách, na lehkých a těţkých půdách mohou nastat velké ztráty únikem NH3. U okopanin můţe plně nahradit ledkování i celou potřebu N.  s dusíkem amidovým (organickým) NH2 Močovina (pouţívá se k předseťové přípravě půdy ke všem plodinám a na všech půdách s výjimkou půd písčitých a kyselých. Je moţno s ní hnojit do krátkodobé zásoby na


13

půdách středních a těţších. Je vhodná i k postřiku na list v koncentraci 9-12 % k obilovinám, 8% k bramborám. Při povrchové aplikaci močoviny, zvláště v období velkého sucha, můţe dojít ke ztrátám N těkáním (volatilizací). Vysoké dávky močoviny ovlivňují klíčivost semen. Důvodem je vysoká koncentrace NH3, změna pH, toxicita biuretu, akumulace NO3-. Na půdách extrémně těţkých, biologicky málo činných a na půdách silně alkalických močovina není vhodná. Dusíkaté vápno (obsahuje 20 % N a asi 20 % CaO. Je moţno pouţívat na všechny půdy s výjimkou půd těţkých, je typickým hnojivem k základnímu hnojení. Protoţe dusík v dusíkatém vápně je drahý, pouţívá se nejen jako hnojivo, ale i jako herbicid a pesticid. Pouţívá se k hnojení luk a pastvin (strongiloza), cukrovky (háďátko), košťálovin, ozimů (na list – herbicid proti ohnici). Na list je moţno pouţívat jen u rostlin s hladkým listem).  s dusíkem ve dvou i více formách NH4+, NO3-, NH2 Ledek amonný (Představuje hnojivo se dvěmi formami dusíku. Obsahuje 34-35% N, polovinu v nitrátové a polovinu v amonné formě). Ledek amonný s vápencem! (Je to všestranně pouţitelné dusíkaté hnojivo s obsahem 27% N, z poloviny v amonné a z poloviny v nitrátové formě. Je tvořeno směsí dusičnanu amonného s jemně mletým vápencem ve formě bělavých aţ světle hnědých granulí o velikosti 2-5 mm. Je hygroskopický, proto je nutná ochrana před navlhnutím. Sloţení hnojiva umoţňuje jeho pouţití, jak před setím nebo výsadbou plodin, tak i k přihnojování během vegetace. Na středních a těţších půdách je moţná aplikace i při předseťové přípravě. Je vhodný pro většinu polních i zahradních plodin na půdy kyselejší). DAM 390 (Jedná se o vodný roztok dusičnanu amonného a močoviny, s průměrným obsahem 30 hmotnostních % dusíku, z toho 1/4 N nitrátového, 1/4 N amonného a 1/2 N amidového. Je to čirá kapalina, netěká, nevyţaduje tlakové nádoby. Pouţívá se neředěný k základnímu hnojení obilovin na jaře i na podzim. K přihnojování obilovin během vegetace se pouţívá rovněţ koncentrovaný roztok. Je zde sice určité nebezpečí popálení rostlin, ale jeho ředění s vodou poškození rostlin většinou nesníţilo. S ohledem na moţné popálení rostlin ho není vhodné pouţívat k brzkému jarnímu přihnojování ozimů, zvláště v období nízkých teplot a dále u obilovin po vymetání, kdy je nebezpečí poškození klasu a vrchních listů. Dále je vhodný k přihnojování kukuřice, brambor a ozimé řepky. K cukrovce, vojtěšce a jeteli se nedoporučuje za vegetace pro nebezpečí silného popálení listů). A další  pomalu působící


14

2.2.2. Fosfor Dle Balíka (4) je fosfor jako mikrobiální prvek nepostradatelný pro růst a vývin rostlin. Ve skupině hlavních ţivin má fosfor zvláštní postavení. Základem specifiky fosforu je moţnost pouze velmi nízké koncentrace ortofosfátu v půdním roztoku v relaci k absolutní spotřebě rostliny. Odběr fosforu sklizněmi rostlin činní v průměru 10 - 25 kg P.ha-1. Dostatek přístupného fosforu v půdě zabezpečuje dosaţení poţadovaných výnosů kvalitních produktů, neboť jeho obsah se promítá pozitivně v potravinovém řetězci přes krmiva aţ po potraviny pro výţivu lidí. Fosfor je součástí mnoha významných sloučenin. Jsou to zejména fosfolipidy (sloţky membrán), fosforylované sacharidy a bílkoviny, DNA, RNA, adenyláty (NAD+, NADP+), sloučeniny ATP, ADP a další. Jiţ tato skutečnost vypovídá o všudypřítomném výskytu a podílu fosforu na metabolických procesech (Procházka, 32). 2.2.2.1. Půdní fosfor Jak uvádí Richter (13), většina P je v nerozpustné formě, tedy nepřijatelné pro rostliny. Vodorozpustných forem je v půdě 0,8 - 8 mg.kg-1. Dále se fosfor můţe vyskytovat v půdě jako sekundární minerál, coţ jsou látky vzniklé vysráţením z roztoku. Rovnováha těchto skupin fosforu závisí především na hodnotách pH. Na alkalických a neutrálních půdách (někdy aţ slabě kyselých) jsou nejčastější formou fosforečnanů: hydrogenfosforečnan vápenatý CaHPO4, oktokalciumfosfát Ca4H(PO4)3.2H2O, hydroxylapatit Ca5(PO4)3.OH, fluorapatit Ca5(PO4)3.F, karbonátapatit Ca10(PO4)6. CO3 a další (jsou řazeny dle jejich rozpustnosti), které jsou také většinou výslednými produkty přeměn fosforečných hnojiv v těchto půdách. Význam výše uvedených fosfátů jako zdrojů P pro rostliny je dán především produkty jejich rozpustnosti. V půdách s neutrální aţ alkalickou reakcí je tedy odpovědný za sorpci P v minerálních vazbách především vápník. V kyselých půdách je fosfor vázán hlavně na dihydroxyl-dihydrogen fosforečnany Al a Fe, coţ jsou stabilní krystalické minerály série: variscit Al(OH)2.H2PO4, strengit Fe(OH)2.H2PO4 a jejich izomorfní směs barrandit. Chemická sorpce fosforu v kyselých půdách probíhá tedy jako sráţení rozpuštěných fosfátových iontů ionty ţeleza a hliníku přes řadu metastabilních meziproduktů typu oxi- a hydroxifosfátů Al a Fe. Ve starší literatuře bylo chování fosforu s Al a Fe označováno za zvrhávání kyseliny fosforečné. Fosfor je tedy v půdě poután především chemickou sorpcí - sráţení fosfátových iontů z půdního roztoku dvojmocnými kationty za vzniku méně rozpustných sekundárních anorganických fosfátů; u trojmocných kationtů mohou vznikat těţce rozpustné fosfáty. Fyzikálně chemickou neboli výměnnou adsorpcí - poutání fosfátových iontů na povrchu jílových a koloidních částic a biologickou sorpcí. 2.2.2.2. Příjem fosforu Jak uvádí Richter (13) rostliny přijímají fosfor ve formě aniontů H2PO4- nebo HPO42-. Příjem P aniontu probíhá za podmínek, kdy jeho koncentrace v cytoplazmě výrazně převyšuje obsah P v ţivném prostředí. Z tohoto důvodu je přijímán proti koncentračnímu gradientu (aktivně). Příjem P a jeho akumulace kořeny je spojená s jeho inkorporací na nízkomolekulární sloučeniny (estery kyseliny fosforečné, fosforylované cukry, volné nukleotidy).


15

Příjem a utilizace fosforu mají kladný vztah k celé řadě metabolických procesů uskutečňovaných, jak v kořenových buňkách, tak v nadzemních částech rostlin. Intenzita příjmu P je závislá na obsahu kyslíku v ţivném prostředí, světle, teplotě (opt. při 20°C), poměru H2PO4- ku HPO42- a na přítomnosti Ca2+, NO3- a BO33-. Příjem P výrazně inhibují také OH- ionty. Dále Vaněk (11) doplňuje, ţe na příjmu P rostlinami působí příznivě dostatečná vlhkost půdy, příznivá hodnota pH, (dle půdního druhu by se měla pohybovat od 5,5-7,0), dostatek organických látek v půdě s dobrou biologickou činností a samozřejmě dobrý obsah přijatelného P v půdě. Dle Rusella (35), jak je uvedeno na obrázku č. 1, pokud má fosfát slouţit k výţivě rostlin musí být obsaţen v půdním roztoku. Jeho obsah je však obyčejně velmi malý, a proto musí být kontinuálně doplňován. Část fosfátových iontů, které jsou vázány v minerální formě v půdě, jsou mobilizovány (1) a jejich obsah v půdním roztoku se zvyšuje. Z roztoku fosfáty difundují ke kořenům (3). Desorpce je reverzibilní (5), pokud obsah fosfátů v roztoku je vysoký, ustavuje se rovnováţný stav. Procesy (6 a 7) dochází k přeměně anorganického P do labilních forem. Procesy 4 a 8 jsou organické fosfáty mineralizovány a imobilizovány. Fosfáty se vrací do půdy kořeny rostlin a nadzemními částmi jak P anorg. (9a) a Porg. (9b). Čísla v závorkách dokumentují, ţe celkový obsah P v půdě je dostatečný přibliţně pro 150 sklizní, avšak Russel zjistil, ţe mnoţství P labilního, dopravovaného ke kořenům, nevytváří podmínky pro optimální výţivu rostlin. Obr. č. 1: Schéma fosfátového reţimu ve vztahu půda - rostlina (Russel, 1988)

Dle Richtera (13) je zabudování anorganického fosfátu (Pi) do organických forem velmi rychlé. Po 10 min. se jiţ více neţ 80 % přijatého fosforu objevuje v organických vazbách. Jak uvedl Delhaize s Randallem (34), jsou regulační mechanismy regulující příjem a utilizaci fosfátu rostlinami zatím známy jen velmi málo. Roční odběr fosforu různými druhy zemědělských plodin je značně rozdílný a pohybuje se nejčastěji mezi 15-45 kg P na ha. Vyplavování fosforu z půdy je velmi malé a ročně se ztratí u půdy lehké 3-5 kg, střední 2-3 kg, těţké méně neţ 2 kg P na ha. V erozních smyvech se dostává do povrchových vod a sedimentů fosfor, který spolu s dusíkem můţe vyvolávat eutrofizaci vod a jezer. Na ni se však značně podílí i znečistěné odpadní vody (vesnice) a malé průmyslové podniky (Richter, 13). 2.2.2.3. Fosforečné hnojení Dle Neuberga (44) se při hnojení P uplatňuje zásada, ţe se hnojí průměrnými ročními dávkami v rámci celého osevního postupu. Obrazně řečeno, hnojíme půdu ne plodiny. Naproti tomu Trávník (46) uvádí, ţe zohledníme-li ekonomické podmínky a zvolíme-li úsporné


16

hnojení je nezbytné preferovat zvýšením dávky náročnější plodiny. Je tedy nutné v celém systému ekonomického hnojení zohledňovat náročnost všech plodin. Při sestavení optimální dávky hnojiva je nutné znát následující tři parametry: náročnost plodin na P, předpokládaná výnosová úroveň a obsah přístupného P v půdě. Podle Vaňka (11) se jednotlivé rostliny příliš neliší v nároku na P, jsou však značné rozdíly v osvojování P z půdy. Nejmenší osvojovací schopnost mají obiloviny a to především ječmen. Během vegetace je příjem P rovnoměrný. Nedostatek fosforu Vaněk (11) uvádí, ţe nedostatek P se projevuje méně často a většinou se jedná o latentní nedostatek. Kritické období pro příjem P je počátek vegetace a zvláště za chladného a suchého počasí je výrazně ztíţen příjem P. Postupným růstem kořenů se po zlepšení povětrnostních podmínek můţe zlepšit příjem P, ale výrazný deficit se většinou jiţ nedá plně nahradit. Při déletrvajícím nedostatku se začínají projevovat vnější příznaky. Rostliny jsou nízké, listy jsou menší uţší a vzpřímené, stonky jsou slabší, u obilovin je omezené odnoţování i tvorba kořenů. Listy a paty stébel mají špinavě zelené zbarvení, přecházející do černého aţ fialového zbarvení. Nadbytek Fosforu Ten se dle Vaňka (11) téměř nevyskytuje. To je způsobeno tím, ţe je P dobře vázán půdou a jeho obsah zatím zdaleka nedosahuje kritických hodnot, kdy by přecházel ve vyšších koncentracích do půdního roztoku. Při jeho dostatku rostliny dříve přecházejí do generativní fáze a zkracuje se vegetační období. Také mají rostliny větší květenství a více kvítků. 2.2.2.4. Fosforečná minerální hnojiva Podle Hluška (24) fosforečná minerální hnojiva chemické látky, které obsahují hlavní ţivinu fosfor buď ve formě přímo rostlinám přístupné, nebo ji poskytují aţ po uvolnění v půdě. Fosforečná hnojiva se mohou rozdělovat na hnojiva:  s fosforem rozpustným ve vodě Superfosfáty jednoduché (vyrábí se jako práškový s obsahem 18 a 19 % P2O5, nebo granulovaný s obsahem 19 % P2O5). Superfosfáty trojité (Obsahuje 48 % P2O5, neobsahuje sádru. Téměř veškerý fosfor je vodorozpustný (Ca(H2PO4)2. Bývá práškový i granulovaný).  s fosforem rozpustným v citranu amonném Dikalciumfosfát  s fosforem rozpustným ve 2% kyselině citrónové Thomasova moučka, Dopofos  s fosforem rozpustným v silných kyselinách mleté fosfáty, hyperfosfáty, Doloros, Donaukorn, Fosmag, kostní moučky.


17

2.2.3. Draslík Podle Richtera (13) draslík zasahuje do celé řady metabolických procesů. Významná je jeho účast v procesu fotosyntézy a dýchání, kde má dominantní postavení ve světelné fázi. U izolovaných chloroplastů zvýšený obsah K+ ve vnějším prostředí (kolem 100mM) zvýšil fixaci CO2 na trojnásobek. Význam K pro fotosyntézu spočívá v tom, ţe vytváří v chloroplastech také potřebný optimální stav pro průběh enzymatických reakcí. Podle Procházky at al. (32) je funkce draslíku většinou spojována s regulací vodního provozu. Patří mezi nejvýznamnější osmotika v rostlinách a má také význam při dlouţivém růstu buněk. Pomáhá při udrţení iontové rovnováhy v rostlině a elektroneutrality v komparantech buňky. Draslík je také asociován s více neţ 60 enzymy. Účastní se na vytváření polymerů (škrob i bílkovin), má klíčový význam při otevírání pórů a také při nastických pohybech. Dále Vaněk (11) doplňuje, ţe draslík je v rostlinách velmi pohyblivý a umoţňuje transport i ostatních látek především do kořenů. S ohledem na skutečnost, ţe se vyskytuje v iontové formě výrazným způsobem ovlivňuje osmotický tlak a tím i turgor buněk, které nutně souvisejí s hospodařením vodou. Podporuje jednak příjem vody kořeny a dále její průchod z parenchymatických buněk do xylému. Současně se sniţuje transpirace (jak jiţ bylo uvedeno, vyskytuje se ve svěracích buňkách průduchů) a proto vyuţívá rostlina vodu lépe na produkci látek. Při dobrém zásobování rostlin K se sniţuje transpirační koeficient (mnoţství vody potřebné na produkci sušiny). S asimilací nutně souvisí transport asimilátů do míst spotřeby a zásobních orgánů, který je K výrazně ovlivňován. Např. transport sacharózy do vakuol je aktivní proces, který je poháněn tzv. K+ pumpou. 2.2.3.1. Půdní draslík Jak uvádí Richter (13) tak celkový obsah draslíku v půdě je vesměs vyšší neţ obsah dusíku nebo fosforu, přitom však velmi různý podle podmínek. Nejvíce draslíku obsahují obdělávané půdy mírného pásma, nejchudší jsou laterity a podzoly. V našich podmínkách se připouští moţnost kolísání celkového obsahu K2O v ornici v rozmezí 0,05-3,2% K2O. Nejbohatší draslíkem jsou zpravidla jílovité půdy. Draslík můţeme rozlišovat do třech skupin, dle významu pro rostliny. Těmito skupinami jsou draslík výměnný, nevýměnný, a draslík vodorozpustný. První skupinou je draslík výměnný. Pod tímto pojmem se rozumí ionty K+, vázané fyzikálně chemickou sorpcí na povrchu půdních koloidů, odkud mohou být vytěsněny roztoky neutrálních solí. Výměnný draslík je soustředěn přednostně v jemných frakcích půdy, minerálních i organických. Jeho mnoţství velmi kolísá v závislosti s druhem a mineralogickým sloţením půdy, stupněm zvětrání, hnojením, druhem a koncentrací ostatních iontů, reakcí půdy a vodním reţimem. Výměnný draslík představuje pouze asi 0,8 % (u písčitých půd) a aţ 3 % (u půd humózních - černozemě) z veškerého draslíku v půdě. Obsah draslíku z celkové výměnné kapacity činí 2-7 %. Při vysokém obsahu K dochází k depresi v příjmu Mg2+, a proto v KVK by měl být poměr Mg:K alespoň 3x větší. Do skupiny nevýměnného draslíku Richter (13) řadí všechny sloučeniny obsahující draslík, z nichţ ho nelze vytěsnit roztoky neutrálních solí. Tento podíl tvoří více neţ 95 % z veškerého K v půdě.


18

Nevýměnný draslík v půdě tvoří draslík pevně vázaný v krystalové mříţce silikátových minerálů (primárních i sekundárních), fixovaný draslík a organicky vázaný draslík. Pod pojmem „fixace draslíku“ Richter (13) povaţuje schopnost půdy vázat dodaný draslík nebo draslík uvolňovaný postupným zvětráváním nebo mineralizací organické hmoty. U jílových minerálů (illit, vermiculit, méně montomorillonit) dochází k včlenění K do krystalové mříţky jílových minerálů. Půda zde můţe působit jako konkurent rostlin tím, ţe dodávané K ionty fixuje do forem nepřístupným rostlinám. Mnoţství fixovaného K+ je na některých půdách vyšší neţ mnoţství draslíku výměnného. S klesajícím pH půdy se fixace K+ sniţuje. Důvodem sníţení fixace je, ţe v kyselých půdách H+ jsou vázány na nosiče sorpce a mohou být jen těţko vyměněny za K+. Proto vyvápněním těchto půd se fixace draslíku zvýší. Vysoký obsah humusu sníţí fixaci K+, neboť koloidní humusové látky vytváří na povrchu jílových minerálů jemnou vrstvu, bránící proniknutí K+ (nebo NH4+) do interlamelárního prostoru. Fixace draslíku je rozdílná i vzhledem k půdnímu typu a druhu. Černozemě vykazují vesměs vyšší schopnost fixace neţ půdy podzolované. Organicky vázaný draslík představuje v půdě jen velmi malý podíl z jeho celkové zásoby. Podle Scheffera a Schachtschabela (38) jde hlavně o draslík biologicky vázaný mikroorganismy stejně jako draslík vázaný v odumřelých rostlinných zbytcích stává se přístupným pro rostliny teprve po jejich mineralizaci. Třetí uváděnou skupinou je draslík vodorozpustný, který podle Richtera (13) představuje v půdě především ve vodě rozpustné draselné soli (KCl, K2SO4, KNO3, K2CO3 apod.). Ionty K+ jsou ve vodním roztoku v hydratovaném stavu. Koncentrace K+ v půdním roztoku je velmi nízká a pohybuje se od 0,02-0,1 mmol na 100 g půdy. Je zjištěno, ţe podíl draslíku rozpustného ve vodě činí asi 1-10 % z draslíku výměnného. Obsah draslíku vodorozpustného je závislý na obsahu vody v půdě, na typu jílových minerálů, na druhu a koncentraci jiných kationtů apod. Jeho mnoţství se mění během vegetace odčerpáváním K+ rostlinami, mineralizací a hnojením. 2.2.3.2. Příjem draslíku Dále Richter (13) uvádí, ţe výměnný K má pro výţivu rostlin mimořádný význam, neboť takto vázané K+ jsou z převáţné části snadno přístupné, nepodléhají rychlému vyplavení ani výrazněji nezvyšují koncentraci solí v půdním roztoku. Výměnný K přijímají rostliny buď přímo kontaktní výměnou za H+, nebo nepřímo přes rovnováţný stav mezi K v půdním roztoku a K výměnným. V průběhu vegetace se obsah výměnného i rozpustného K v půdě sniţuje. Podle Vaňka (11) s ohledem na moţnost nadměrného příjmu K rostlinami je nutné zajistit v rostlinách přiměřený obsah tohoto prvku (asi 2 % v sušině), aby byly dobře zajištěny potřebné funkce v rostlinách a omezena moţnost negativního působení nadbytku K, které můţe nepříznivě ovlivnit rostliny a v důsledku antagonistického působení vyvolat poruchy ve výţivě a omezit působení jiných ţivin. 2.2.3.3. Draselné hnojení Různí autoři jako např. Balík, Neuberg,Vaněk či Trávník uvádějí vţdy podobný systém hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem. Ovšem v pracích vzniklých v posledních letech, např. Trávník (46), se klade větší důraz na zohlednění náročnosti jednotlivých plodin a výnosové úrovni plodin (viz kapitola 2.2.2.3. Fosforečné hnojení). Toto zohlednění má především význam ekonomický.


19

Dostatek draslíku příznivě ovlivňuje osmotický tlak, coţ souvisí s vyšší odolností proti nízkým teplotám. Také se zlepšuje vyzrávání pletiv, anatomická stavba pletiv. Buňky jsou silnější a lépe odolávají chorobám a škůdcům a jsou odolnější proti poléhání. Rostliny mohou K přijímat v nadměrné míře a proto by se mělo zajistit, aby obsah K v rostlinách byl přiměřený a to cca 2 % v sušině. Ke konci vegetace je sníţená potřeba K u většiny plodin a dokonce omezený příjem K u některých plodin urychluje fysiologické dozrávání a tím zvyšuje kvalitu produkce. Například omezenou tvorbu chrástu a zvýšenou produkci cukru u cukrovky apod. Nedostatek draslíku Podle Vaňka (11) se můţe projevit i na stanovištích s jeho relativním dostatkem, jestliţe jsou nepříznivé podmínky pro jeho příjem (sucho, chlad apod.). Většinou mírný nedostatek K se promítne do omezené tvorby vysokomolekulárních látek jako jsou bílkoviny, cukry, škrob a v rostlinách se hromadí nízkomolekulární organické látky (aminokyseliny, amidy, jednoduché cukry apod.). U obilovin, především ozimů je výskyt nedostatku K při chladném a vlhkém počasí v jarním období. Je sníţen jeho příjem v navíc vlivem vlhkého počasí je vymýván z listů, zvláště poškozených během zimního období. Výraznější nedostatek K se kromě vyššího negativního ovlivnění biochemických procesů projevuje jiţ zjevnými vizuálními symptomy. Jsou charakteristické tím, ţe nejprve okraje spodních listů začnou zasychat a listové pletivo nekrotizuje s následným zasycháním aţ opadem spodních listů. Přednostně jsou zásobovány meristémy a mladší listy. Zjevným příznakem nedostatku K v pozdější fázi vegetace, hlavně u rostlin s většími listy v letních měsících je předčasné vadnutí rostlin, coţ souvisí s horším hospodařením s vodou. Příčinou nedostatečného příjmu K můţe být jeho nízký obsah v půdě, jeho fixace v půdě, nevhodné povětrnostní podmínky (sucho a chlad) či schopnost osvojovat si K. Mohou existovat rozdíly u jednotlivých plodin s osvojováním K. Na ovlivnění kvality a kvantity produkce způsobené nedostatkem K záleţí také na období tohoto nedostatku. Výraznější je poškození při nedostatku v počátečních stádiích růstu. Nadbytek draslíku Podle Vaňka (11) se projevuje především poblíţ míst, kde se skladují organická hnojiva nebo kde se často hnojí vysokými dávkami močůvky, kejdy, siláţních šťáv popřípadě dalších organických hnojiv. Na takovýchto pozemcích se daří některým ruderárním plevelům, které snášejí velkou koncentrací solí a K (merlíky, lebedy atd.). Rostliny s nadbytkem K jsou sytě zelené, bujně rostou a pozvolněji jim zasychají a odumírají starší listy. Jen ojediněle můţe dojít k poškození rostlin po aplikaci průmyslových hnojiv. Pokud je obsah K v sorbčním komplexu vysoké (optimální je 3-4 % celkové sorbční kapacity), přechází velké mnoţství do půdního roztoku a tím je přednostně přijímán rostlinami a můţe se hromadit v pletivech v nadměrném mnoţství. To má nepříznivé dopady na příjem ostatních kationtů. Sniţuje se příjem Na, Mg, Ca. Na tom se shoduje více autorů např. Mengel (47). Dále Vaněk (11) doplňuje, ţe můţe také dojít k zasolení půd – rostliny si hůře osvojují vodu.


20

Citlivější jsou rostliny na počátku vegetace, kdy velká koncentrace K způsobuje sníţení klíčivosti a omezení vzcházivosti semen u velmi citlivých rostlin jako je cukrovka, salát, jeteloviny a brukvovité rostliny. Nadbytek u obilovin můţe vést k jejich větší náchylnosti k poléhání (K sice dobře působí na anatomickou stavbu pletiv, ale jen do určité hranice). 2.2.3.4. Draselná minerální hnojiva Podle Hluška (24) jsou draselná hnojiva látky, v nichţ je oceňován draslík jako hlavní ţivina. Kromě draslíku mohou tato hnojiva obsahovat určité mnoţství jiných biogenních prvků (Mg, Ca, B aj., z uţitečných Na, Cl aj.). Draselná hnojiva se mohou rozdělovat na hnojiva:  chloridová Draselná sůl (v podstatě se jedná technické soli KCl s obsahem 60 % K2O, celkový obsah chlóru se pohybuje kolem 48 %, neobsahuje ţádné doprovodné soli. Pouţití draselných solí je univerzální. Pouţívá se ke všem plodinám na všech půdách s výjimkou rostlin citlivých na chlór a těţkých jílovitých půd náchylných ke kornatění. Lze je pouţít jak při předseťové přípravě, tak při orbě. Draselné soli se pouţívají jako komponenty do kombinovaných hnojiv. Hnojiva jsou dodávána jako krystalická, granulovaná nebo prášková. Kamex granulovaný, Korn Kali, Kainit s hořčíkem Magnesia – Kainit  síranová Síran draselný, Patentkami  kapalná draselná hnojiva CK – sol, SK - sol 2.2.4. Hořčík V rostlině se hořčík nachází ve formě solí jako Mg-oxalacetát nebo fytin (inosithexafosforečná kyselina) nebo sorpčně vázaný iont, případně ve formě chelátu (chlorofyl). Více neţ 70 % z celkového obsahu Mg v rostlině je v difuzibilní podobě ve formě anorganických nebo organických aniontů. Hořčík zasahuje do celé řady metabolických procesů v rostlině. Velmi důleţitá je jeho funkce v chlorofylu, kde je chelátově vázán v porfyrinovém jádře. Z celkového obsahu v rostlině je v chlorofylu vázáno 15-20 % Mg. Dokonce i v rostlinách deficitních na Mg není obsah Mg vázaného na chlorofyl větší neţ 30 %. Při nedostatku Mg je tedy ochuzena nejdříve řada dalších biologicky významných soustav neţ dojde na chlorofyl. Hořčík se zúčastňuje na dalších biochemických reakcích udrţováním koloidního stavu protoplazmy a je aktivátorem nebo součástí početného mnoţství enzymových systémů. Aktivuje fosfokinázy, dekarboxylázy a dehydrogenázy. Hořčík svou přítomností zvyšuje asimilaci CO2, která není dána jen jeho nedostatkem na syntézu chlorofylu, ale zvýšenou aktivitu RuB-karboxylázy. Dále aktivuje enzymatické oddělení polypeptidických řetězců od ribosomů. Pozitivně ovlivňuje proteosyntézu a naopak při jeho nedostatku je zvýšený obsah volných aminokyselin. Richter (13). To také potvrzuje například Street a Kidder (36) a navíc dodávají, ţe Mg je v rostlině relativně mobilní a můţe být snadno přesunut ze starých do mladých částí rostliny v případě deficitu.


21

2.2.4.1. Půdní hořčík Dle Richtera (13) je hořčík v půdě obsaţen ve velmi rozdílných koncentracích a v různých formách. Průměrný obsah veškerého hořčíku činí asi 0,4-0,6 % a je závislý především na minerálním sloţení mateční horniny. Podle rozpustnosti rozdělujeme hořčík v půdě do 3 základních skupin (výměnný, nevýměnný, v rozpustné formě). Výměnný hořčík tvoří nejvýznamnější část přijatého Mg pro rostliny. To také potvrzuje Ledvina et al.(37) tím, ţe hořčík vázáný v půdě povaţují za jeden z hlavních výměnných kationtů. Jeho podíl v sumě vázaných kationtů činí 10-15% z celkově sorbovaných iontů a schopnost sorpce je vyšší neţ u K a niţší neţ u Ca. Hořčík má zaujímat 3x větší část v sorpčním komplexu neţ draslík a tento poměr by neměl klesnout pod 2 díly. Ve hmotnostním vyjádření (mg.kg-1 zeminy) to odpovídá 1:1,1-1,6. Jeho mnoţství ve výměnné formě představuje obyčejně 5-10 % z celkového Mg. Nevýměnný hořčík je obsaţen v nejrůznějších primárních a sekundárních minerálech. Z primárních minerálů je hořčík uvolňován velmi pozvolna jejich postupným zvětráváním. Z 90-95 % je hořčík obsaţen v silikátech, alumosilikátech, pyroxénech, biotitu, serpentinu aj. Současně s rozkladem silikátů probíhá v půdě i proces opačný. Část hořčíku vázaného v dolomitu - CaMg(CO3)2, magnezitu - MgCO3 nebo Mg3(PO4)2 je moţno, vzhledem k nízké rozpustnosti těchto sloučenin ve vodě, povaţovat rovněţ za hořčík nevýměnný, i kdyţ snadněji zvětrává. Součástí nevýměnné formy je však také hořčík vázaný v pevných vysokomolekulárních organických látkách v půdě. Jeho mnoţství není velké a představuje pouze několik kg.ha-1. V rozpustné formě je hořčík v různých solích, jako MgCl2, Mg(NO3)2, Mg(HCO3)2, MgSO4, Mg(H2PO4)2 aj., tvořících součást půdního roztoku, z něhoţ můţe být ion Mg2+ rostlinami přijímán. Můţe však také přecházet (obdobně jako K) do krystalové mříţky některých minerálů (montmorillonit) a stát se tak pro rostliny nepřijatelným. Přijatelnost hořčíku ovlivňuje také antagonistické působení jiných iontů (K+, NH4+, Na+, Ca2+ aj.). Na fyzikálně chemické a biologické vlastnosti působí hořčík půdního roztoku a sorpčního komplexu podobně jako vápník. Hořčík je slaběji sorbován na VSK půdy proto, ţe má výrazně větší hodnotu hydratačního obalu ve srovnání s velikostí iontu. To je důvodem jeho menší sorpce zvláště při vyšších obsazích monovalentních kationtů (K+, Na+, NH4+). Proto je potřeba sledovat zastoupení Mg v KVK a udrţovat ho na optimálním poměru ke K. Ztráty hořčíku vyplavením jsou různě vysoké. Rozhoduje o nich druh půdy, půdní kyselost a dávka průmyslových hnojiv. Podle údajů Rothamstetské pokusné stanice na těţkých hlinitých půdách činí ztráty Mg za rok 8-20 kg.ha-1 a podle literárních údajů je poměr vyplaveného Ca:Mg přibliţně 4-5:1, coţ je poměr zastoupení těchto prvků v sorpčním komplexu. 2.2.4.2. Příjem hořčíku Dle Vaňka (11) rostliny přijímají hořčík jako kationt Mg2+, převáţně pasivně, tj. na základě elektrochemického gradientu (uvnitř buňky převládá záporný elektrický náboj a je snaha o jeho vyrovnání kationty). Příjem je značně ovlivňován koncentrací jednotlivých iontů v půdním roztoku. Výrazně antagonisticky působí K+. Také amonný iont omezuje příjem Mg.


22

V kyselém prostředí je příjem Mg značně omezován jednak vyšší koncentrací H+, ale také kationtů, které se v kyselé oblasti pH snadněji dostávají do roztoku, tedy Al, Fe, a Mn. Podle Richtera (13) jsou nejlepší podmínky pro příjem hořčíku z hlediska pH při neutrálním nebo mírně alkalické reakci půdního roztoku. Uvádí se, ţe nedostatek hořčíku pro rostliny je vázán na přesně určenou zónu pH/KCl 4,2 aţ 6,0. Z těchto důvodů působí v takových podmínkách na příjem hořčíku rostlinami nepříznivě pouţívání fyziologicky kyselých hnojiv a nepravidelné vápnění. Nutnou podmínkou pro zajištění dobrého příjmu Mg na kyselých stanovištích je tedy úprava aciditních podmínek vápněním a tím odstranění antagonistického působení H+ a také omezení rozpustnosti některých sloučenin. Vápník většinou nepůsobí negativně na příjem Mg. Antagonismus mezi Ca a Mg byl pozorován jen výjimečně při výrazné změně poměru těchto kationtů v půdním roztoku (Vaněk ,11). Dále Vaněk (11) doplňuje ţe synergické působení Mg je při hnojení fosforem a na půdách s dostatečnou zásobou přijatelného P. 2.2.4.3. Hořečnaté hnojení Také pro hořečnaté hnojení autoři uvádí stejný systém hnojení viz. kapitola 2.2.2.3. Fosforečné hnojení. Podle Vaňka (11) příjem Mg rostlinami je rovnoměrný během vegetace a vrcholí těsně před zralostí a sklizní. V dynamice jeho příjmu nejsou tedy výrazná období jeho příjmu, ani pokles ke konci vegetace, jako např. u draslíku. U semenných kultur je Mg ke konci vegetace transportován do semen, kde je ukládán ve fytinu. Celkový odběr Mg sklizní je většinou niţší neţ vápníku a několikanásobně niţší neţ draslíku. Nejvyšší odběr a tím i nároky na Mg mají u nás cukrovka a jetel, které odčerpávají podle dosaţeného výnosu více jak 30 kg.ha-1 ročně. Nedostatek hořčíku Nedostatek Mg se projevuje v latentní formě. Rostlina nejprve mobilizuje rezervy, především z organických látek a teprve při výraznější a dlouhodobějším nedostatku Mg se projevují zjevné příznaky nedostatku. Jsou však jiţ narušeny významné procesy jako fotosyntéza, biosynthesa bílkovin a dalších látek, takţe se sniţuje mnoţství těchto látek v produkci. Zvýšený a dlouhodobější nedostatek Mg má za následek hlubší změny, které vedou po vyčerpání rezerv k postupnému sníţení hladiny Mg hlavně ve starších listech (Mg je transportován především do mladších a tvořících se listů), tím není zajištěna nejen dostatečná obnova chlorofylu, ale dochází k jeho postupnému odbourávání. To vede ke změnám barvy starších listů tzv. chlorózám. Při silném nedostatku Mg je omezen růst obilovin, rostliny se zpoţďují ve vývinu, mnohdy opoţděně metají (případně vůbec). Nadbytek hořčíku Ten se u nás v přirozených podmínkách v podstatě nevyskytuje. Je to proto, ţe se ke hnojení pouţívá velmi omezené mnoţství Mg hnojiv. Mg je dobře poután půdou a nepůsobí antagonisticky na příjem dalších iontů. 2.2.4.4. Hořečnatá minerální hnojiva V sortimentu povolených hořečnatých hnojiv se nacházejí jednak hnojiva čistě hořečnatá, kterých je zde ovšem poměrně malý počet, protoţe se bilancuje s hořčíkem i v ostatních hnojivech, především draselných a vápenatých. Ve snaze řešit deficit hořčíku


23

v půdách je tento prvek přidáván i k dalším hnojivům, zejména dusíkatým. Proto se v posledních letech objevuje v seznamu řada hnojiv kapalných, která jsou v kombinaci s dusíkem určena speciálně pro listovou aplikaci. ESTA Kieserit – MgSO4.H2O (25 % MgO, granulovaný, práškový, ve vodě je dobře rozpustný, proto je vhodný k základnímu hnojení i přihnojování během vegetace. Reaguje fyziologicky kysele, doporučuje se tedy na půdy neutrální aţ zásadité). Hořká sůl - MgSO4.2 H2O (16,5 % MgO, velmi rychle se rozpouští ve vodě a z tohoto důvodu je vhodným hnojivem pro listovou aplikaci. Doporučuje se postřik 5% roztokem. Je ho moţné moţná kombinovat s kapalnými hnojivy). Lamag ( 16 % MgO, listové suspenzní hnojivo s kurativním účinkem, odstraňuje latentní i zjevný nedostatek hořčíku. Zvyšuje odolnost proti houbovým chorobám. Toto hnojivo tvoří základ celé řady dalších, která se vyrábí přidáváním dalších sloţek). Klomag – zinek –(20 % MgO + 10 % Zn. Listové suspenzní hnojivo vhodné k odstranění deficitu Mg a Zn) Síran hořečnatý A jiné 2.2.5. Vápník Jak uvádí Vaněk (11), obsah Ca v rostlinných pletivech je velmi variabilní a většinou se pohybuje v rozmezí 0,4 - 1,5 % v závislosti na druhu rostliny, orgánu a jeho stáří. Často je udáván obsah Ca a poţadavek rostlin na Ca souvislosti s nároky na pH prostředí, coţ není zcela jednoznačné. Např. obiloviny potřebují Ca málo, ale odlišují se v nárocích na půdní reakci – ječmen a pšenice nesnášejí nízké pH zatímco ţito a oves je vyţadují. Bramborám se dobře daří na kyselých stanovištích, ale spotřebují velké mnoţství Ca. Obecně málo Ca potřebují jednoděloţné rostliny a vyšší spotřebu mají dvouděloţné. Význam Ca v pletivech spočívá především ve stabilizaci membrán a stěn buněk. Je soustředěn na hraničních plochách cytoplasmy a buněčných stěn. Zajišťuje semipermeabilitu buněčných membrán. Je také prokázán příznivý vliv Ca na dlouţivý růst buněk a elasticitu blány buněčné. Vápník významně ovlivňuje tvorbu a růst kořenů, zvláště kořenového vlášení. Za dostatku vápníku v půdě a příznivé půdní reakce se vytváří bohatší kořenový systém vyznačující se vyšší příjmovou kapacitou pro ţiviny. Působí také příznivě na stabilitu a integritu pletiv. Richter (13) dodává, ţe kořeny trpí nedostatkem tohoto prvku dříve neţ nadzemní orgány. Dále Ca podle Richtera (13) má konformační a stabilizační vliv na bílkovinu. Slučuje-li se s bílkovinami biokatalytického typu, můţe pozměnit její tvar a aktivitu, a zároveň ji chránit (stabilizovat) proti proteolytickým enzymům. Je také stavební látkou. Formou pektátu zpevňuje buněčné stěny. Podílí se na růstu buněk, které netvoří typickou celulózní stěnu (kořenové vlásky a pylové láčky), které bez Ca jinak vůbec nerostou.


24

Dále neutralizuje a váţe některé organické kyseliny, zvláště kyselinu šťavelovou, coţ můţe mít detoxikační efekt. Tato funkce Ca bývá často povaţována za jednu z významných a hlavních a také ovlivňuje aktivitu enzymů v rostlinách. 2.2.5.1. Půdní vápník Jak uvádí Vaněk (39) v našich podmínkách je třeba respektovat skutečnost, ţe čím více obsahuje půda jílovitých částic, tím je třeba vyšší nasycení sorpčního komplexu vápníkem. Jestliţe u lehkých půd dostačuje sycení asi na 60 % kationtové výměnné kapacity, v zrnitostně těţších půdách je potřeba asi 80 %. Při kyselé reakci se sniţuje podíl Ca2+ v sorbčním komplexu, zvyšuje se podíl H+, a tím dochází ke snadnějšímu rozplavování koloidů a půdní struktura se stává nestabilní. To má za následek pohyb a často i destrukci koloidních částic, na povrchu půdy se snadněji tvoří škraloup a nastávají problémy se vzcházivostí, počátečním růstem a zdravotním stavem především drobnosemenných rostlin. Dále úprava pH mimo jiné působí na sloţení a koncentraci iontů v půdním roztoku a výrazně ovlivňuje rozpustnost solí a sloučenin. Obecně platí, ţe se v kyselém prostředí zvyšuje rozpustnost těţkých kovů a také ţeleza, manganu, mědi, zinku, bóru a hliníku. Vápnění se tedy pouţívá například pro imobilizaci kadmia (či olova) v čistírenských kalech, které se aplikují na zemědělskou půdu, jak připomněl Tlustoš (40). Díky tomu se efektivně omezí jejich příjem rostlinami. Trvale lze problematické prvky z půdy odstranit například fytoremediací, tedy extrakcí pomocí rostlin, které je ochotně váţou. Alkalické prostředí podporuje rozpustnost například molybdenu. Příliš vysoká hodnota pH můţe vést aţ k příznakům deficitu, nejznámější jsou chlorózy z nedostatku ţeleza. Pro hliník například platí, ţe se změnou hodnoty pH se mění rozpustnost 1000x. Dále se ukazuje, ţe vyšší koncentrace tohoto prvku je aţ při půdní reakci pod pět, a to jiţ můţe docházet k jeho nepříznivému působení v půdě a dokonce k toxicitě pro rostliny. Pro ţelezo platí, ţe vyšší koncentrace se v roztoku vyskytuje teprve při pH pod čtyři. Kulturní půdy takové hodnoty běţně nedosahují, ale v mikrozónách kořenů takový pokles moţný je, coţ zajišťuje dostatek dostupného Fe pro rostliny i při alkalické reakci, konstatoval prof. Vaněk s tím, ţe v půdě jsou vztahy mezi ionty, a tím i rozpustnosti velmi sloţité a komplikované. Pro minerální sloučeniny fosforu naopak platí, ţe pro tvorbu vápenatých sloučenin je vhodné neutrální aţ alkalické prostředí a jejich mobilizace nastává okyselením stanoviště. Jak uvádí Richter (13) celkový obsah vápníku vykazuje značné rozdíly a pohybuje se mezi 0,15-6% i kdyţ střední obsah je odhadován na 2%. Nejméně vápníku obsahují půdy písčité v humidnějších oblastech a nejvíce půdy karbonátové. V půdě se vápník vyskytuje v různých sloučeninách, které s ohledem na jejich význam pro výţivu rostlin rozdělujeme na: Ca nevýměnný, výměnný, rozpustný ve vodě. Vápník nevýměnný - v této formě se nachází jako stavební sloţka krystalové mříţky některých těţce rozpustných horninotvorných nerostů. Vápník vázaný v krystalové mříţce je uvolňován jen velmi pomalu v průběhu zvětrávacích procesů a má tedy pro bezprostřední výţivu rostlin malý význam. Do skupiny nevýměnného vápníku řadíme také velmi slabě rozpustné sloučeniny: CaCO3 a CaMg(CO3)2. Uhličitan vápenatý (CaCO3) je ve vodě prakticky nerozpustný (rozpouští se 10-15 mg CaCO3 na litr), rozpustnost se zvyšuje jiţ ve vodě obsahující CO2 za současné tvorby bikarbonátu: CaCO3 + H2CO3  Ca(HCO3)2 Tato reakce má mimořádný význam v souvislosti s aktivitou Ca2+ v půdním roztoku a s úpravou mnoha půdních vlastností. Vznikající Ca(HCO3)2 se stává součástí půdního roztoku, odkud mohou být ionty Ca2+ rostlinami snadno přijímány. Při intenzívní tvorbě


25

primárního uhličitanu vápenatého působí tento svým zásaditým charakterem na sníţení stupně půdní kyselosti a spolu s H2CO3 plní funkci důleţitého půdního pufru. Mimoto působí ionty Ca2+ všeobecně příznivě také na vyvločkování půdních koloidů, včetně tvorby ve vodě nerozpustných humátů vápenatých. To má za následek vznik příznivé struktury, umoţňující dosaţení optimálního vodního, vzdušného i tepelného reţimu, jako důleţitého předpokladu pro příznivý průběh oxidačně redukčních procesů v půdě nutných pro příjem ţivin, a tím i pro úspěšný růst a vývoj pěstovaných plodin. Dostatek iontů Ca2+ v půdním roztoku je také důleţitou podmínkou nasycenosti sorpčního komplexu vápníkem a současně jedním z faktorů zabraňujících vyplavování fosforu z půdy. Tvorba Ca(HCO3)2 je podporována vlhkým a teplým klimatem, intenzívní činností půdních mikroorganismů jako hlavního producenta CO2 a téţ zásobou CaCO3 v půdě. Z toho důvodu je důleţité, aby obsah CaCO3 v půdě neklesl pod 0,3%. Vytvořený Ca(HCO3)2 je v půdě dobře pohyblivý a můţe být proto lehce vyplaven. Při vysoké produkci CO2 a dostatku CaCO3 činí mnoţství vyplaveného vápníku ve středoevropských podmínkách aţ 400 kg CaCO3 ročně. Obdobné chování jaké vykazuje CaCO3 ,vykazuje v půdě také CaMg(CO3)2. Další část nevýměnného vápníku v půdě je tvořena nerozpustným podílem CaSO4.2H2O. Přestoţe rozpustnost síranu vápenatého ve vodě je dosti malá (asi 2g CaSO4 na 1l), je vápník v této formě při zvýšené vlhkosti z půdy poměrně rychle vyplavován, neboť s přibývajícím mnoţstvím rozpouštědla (vody) se rozpustný podíl síranu vápenatého zvyšuje. Nevýměnným vápníkem rozumíme také vápník poutaný v půdě biologicky v tělech rostlin, ţivočichů a mikroorganismů. Výměnný vápník představuje v půdě asi 1-2% vápníku nevýměnného, ale přitom jeho mnoţství činí v sorpčně nasycených půdách 60-80 % všech výměnných kationtů. Výměnný vápník je poután hlavně fyzikálně chemicky na povrchu půdních koloidů, a to úměrně jejich sorpční kapacitě. Organické koloidy adsorbují relativně více Ca2+ neţ koloidy minerální, z nich jílové minerály typu 2:1 (montmorillonit) více neţ jílové minerály typu 1:1 (kaolinit). Ionty Ca2+ ve výměnné formě jsou pro rostliny lehce přístupné a zvláště významné pro tvorbu drobtovité struktury. Poměrně malý podíl vápníku v půdě je ve formě sloučenin rozpustných ve vodě, představované solemi vápníku a anionty některých kyselin (chloridy, nitráty), Ca(HCO3)2, Ca(H2PO4)2, ve vodě rozpustnými Ca-cheláty, rozpustným podílem CaSO4, CaCO3 apod. Obsah Ca2+ je v půdním roztoku v rovnováze s výměnným vápníkem a s obsahem CaCO3 pevné fáze půdy. V půdách s nízkým obsahem CaCO3 a nenasyceným sorpčním komplexem je proto koncentrace Ca2+ v půdním roztoku nízká. Ke zředění koncentrace Ca2+ v půdním roztoku dochází i při zvyšování vlhkosti půdy a současně k jejich vertikální migraci vyplavení. Ionty Ca2+ z půdního roztoku jsou rostlinami okamţitě přijatelné, pokud se ovšem neprojeví některé interferenční jevy mezi ionty půdního roztoku, zejména antagonismus iontů: Ca2+ - H+, Ca2+ - Mg2+, Ca2+ - K+ apod. Z uvedeného vyplývá, ţe vápník v půdě není pouze důleţitým biogenním elementem. Jeho působení v půdě je mnohostranné a proto značně sloţité. Podle způsobu, kterým jsou ionty Ca2+ v půdě vázány, projevuje se jejich vliv na průběh celé řady reakcí.


26

2.2.5.2. Příjem vápníku Podle Vaňka (11) je vápník přijímán jako Ca2+ z půdního roztoku, kde je většinou převaţujícím katointem. Vlastní příjem se uskutečňuje hlavně pasivně kořenovými špičkami. Aktivní příjem a jeho průchodnost membránami je omezený. Také jeho pohyblivost a transport je značně omezený a uskutečňuje se téměř výhradně transpiračním proudem. Velmi málo je Ca transportován ve floému a proto je malý obsah Ca v zásobních orgánech. Příjem Ca je ovlivněn ostatními ionty. To Richter (13) doplňuje tím, ţe příjem vápníku ovlivňují anionty, největší vliv má NO3-, pak Cl- a nejmenší SO42-. Naopak zvýšený obsah kationtů jeho příjem omezuje; působí v řadě H+ > NH4+ > Mg2+ > Sr2+ > Mn2+ > K+. 2.2.5.3. Vápnění Dle Vaňka (11) se v rostlinné výrobě vápník a vápnění uplatňuje mnohostranně svým nepřímým působením a plní řadu agronomicky a ekologicky důleţitých funkcí, především působením na půdu a půdní vlastnosti. Vápnění ovlivňuje téměř všechny procesy v půdách (chemické, fyzikálně-chemické a biologické) a tím vytváříme lepší podmínky pro rostliny a příjem ostatních ţivin. Toto působení se týká především úpravy půdní reakce a eliminace škodlivého působení H+ a Al+ iontů. rozpustnosti sloučenin, sycením koloidů a tím utváření, případně udrţení struktury půdy a zlepšení pórovitosti. Vhodné pH působí příznivě na výskyt a aktivitu mikroorganismů tvorbu kvalitního humusu a tím i na podmínky pro růst kořenů a celkově lepší podmínky pro rostliny. Tab. č. 3: Optimální hodnoty pH půd (Richter, Hlušek, 48)

Půdní druh Písčitá Hlinitopísčitá Písčitohlinitá Hlinitá až jíl

Orná půda žádoucí rozmezí optimální pH pH 5,5 5,3-5,7 6,0 5,8-6,2 6,5 6,3-6,7 7,0 6,5-7,5

Trvalé travní porosty žádoucí rozmezí optimální pH pH 5,0 4,5-5,2 5,0 4,5-5,2 5,2 4,8-5,5 5,5 5,3-6,0

Nedostatek vápníku Podle Vaňka (11) se nedostatek Ca projevuje hlavně nepřímo – ovlivněním půdních vlastností. Je-li niţší zastoupení Ca v sorbčním komplexu sníţí se hodnota pH a poklesne obsah Ca v půdním roztoku, čímţ se všeobecně zhorší podmínky pro růst rostlin. Lze však také pozorovat poruchy ve výţivě vápníkem, která je hlavně vyvolána antagonistickým působením K a spolupůsobením vnějších podmínek (teplo a vlhko jsou příznivé pro příjem K). Nedostatek Ca se projevuje sníţenou tvorbou kořenů, poruchami růstu vegetačního vrcholu a vyšším opadem květů. Nadbytek vápníku Nadbytek Ca v prostředí působí negativně na rostliny jen v souvislosti s vysokou hodnotou pH – na stanovištích s vysokým podílem uhličitanů či zasolených půdách a po radikálním vápnění, kdy dochází k omezení rozpustnosti řady sloučenin., hlavně těţkých kovů a to především Fe, Mn a B, coţ se projeví jejich nedostatkem.


27

2.2.5.4. Vápenatá hnojiva Zdrojem vápníku pro výrobu vápenatých hnojiv jsou vápenaté a hořečnatovápenaté horniny, které v přírodě vznikly většinou aţ sekundárně z vápníku uvolněného z minerálů magmatického původu. Na různých lokalitách jsou uloţeny jako různé sedimenty zoogenního i fytogenního původu, který je patrný podle struktury a pozůstatků koster, skořápek, mušlí a různých skeletů. Jejich loţiska jsou často překryta jílem, pískem a jinými materiály. Dalším zdrojem vápenatých hnojiv jsou odpadní hmoty průmyslu-saturační kaly, cementárenské prachy, fenolové vápno ap. a přirozená vápenatá hnojiva místního významu. Vápenaté hmoty se pouţívají ke hnojení buď přímo (popř. po mechanické úpravě), nebo ve formě hnojiv vyrobených chemickým procesem (pálení vápenců, hašení páleného vápna apod.). Podle vazby vápníku rozdělujeme vápenatá hnojiva takto:  s uhličitanovou formou vápníku (CaCO3) Mleté vápence (rozlišují se dle obsahu CaCO3, od 60 % do více jak 90 % obsahu) 

s ţíravou formou vápníku (CaO, Ca(OH2)) Tato skupina hnojiv je charakteristická tím, ţe působí silně alkalicky (více neţ uhličitany), reaguje velmi rychle a stimuluje biologickou činnost v půdě, coţ můţe zejména na lehkých půdách vést k neţádoucímu rozkladu organické hmoty a silné mobilizaci ţivin do půdního roztoku.

Pálené vápno (obsahuje 90 -96 % CaO) Hydraulické vápno (smě páleného vápna s nedopáleným vápencem)  

se síranovou formou vápníku (CaSO4) s křemičitanovou formou vápníku (Ca2SiO4)

2.2.6. Půdní organická hmota Podle Ledviny (37) organický podíl půdy zahrnuje ţivou sloţku (edafon) a neţivou sloţku (odumřelé organismy a produkty transformace org. zbytků. Jedná se o podíl, který je ve srovnání s minerálním méně zastoupen, jeho vliv na půdní vlastnosti je však velmi výrazný. To je dáno tím, ţe představuje dynamickou součást půdy, ve které dochází k rychlým přeměnám energie, coţ se nutně promítá do ovlivňování půdních vlastností včetně úrodnosti. A jak uvádí Balík (4) nelze hospodařit bez přístupu organických látek do půdy z hlediska dlouhodobého udrţování či zvyšování půdní úrodnosti. Ten také povaţuje roli organického hnojení za nezastupitelnou. Dále uvádí, ţe posklizňové zbytky a kořeny rostlin kryjí zmineralizované mnoţství organických látek v půdě přibliţně ze 40 - 50 % a zbytek se musí doplnit v organických hnojivech. Jinými slovy Kubát (42) dodává, ţe ztráty půdní organické hmoty k nimţ dochází při procesu mineralizace a humifikace organických látek v půdě, byly plně nahrazovány vstupy organických hnojiv. Jak uvádí Klír (43), naše půdy v průměru obsahují 2 % organické hmoty, v ornici do 0,2 m je tedy obsaţeno 60 t organické hmoty na 1 ha. Kaţdoročně se v půdě rozkládá podle podmínek 3,5 – 4,5 t organických látek na 1 ha. Více neţ polovina potřebného přísunu organických látek do půdy je běţně nahrazena posklizňovými zbytky rostlin. Zbytek asi 40 50 % celkové potřeby je nutné doplnit organickými hnojivy. Neuberg (44) uvádí, ţe jen půdy s dostatkem humusu (resp. organických látek potřebných pro přeměnu na humus) si mohou udrţet trvale půdní úrodnost. Na těţkých půdách vylepšuje organická hmota především půdní strukturu, na lehkých zlepšuje sorpci


28

ţivin a hospodaření s vodou. Půdy s dobrým obsahem humusu vhodně regulují i příjem ţivin v průběhu vegetace plodin. Podle Ledviny (37) lze organickou hmotu rozdělit na tři skupiny: humusotvorný materiál, meziprodukty rozkladu a syntézy, humus. Humusotvorný materiál jsou čerstvě odumřelé části rostlin (podzemní části rostlin, posklizňové zbytky, organická hnojiva, kde jsou do značné míry obsaţeny nenarušené části rostlinných těl, zelené hnojení apod.), ţivočichů a mikroorganismů včetně jejich produktů metabolismu. Je to organická hmota, která nebyla dotčena rozkladnými procesy. Meziprodukty rozkladu a syntézy jsou látky, které vzniknou při různých transformacích humusotvorného materiálu aţ na výchozí anorganické sloţky. Základní pochody, kterém podléhá humusotvorný materiál jsou mineralizce (dojde k rozkladu aţ na výchozí anorganické sloţky s uvolněním energie), dále humifikace (vytváření sloţitějších a stabilnějších organických látek, který vede k tvorbě humusu) a ulmifikace a karbonizace(ty se vyskytují pouze v extrémních podmínkách a nejsou tak časté). Humus jsou výsledné produkty humifikace a mezi ně patří fulvokyseliny, huminové kyseliny a huminy. Valla (45) popisuje humifikace jako pochod , při němţ se postupnými transformacemi humusotvorného materiálu (biodegradace, biosyntéza, rozklad, resyntéza, kondenzace, polymerace) vytváří v půdě specifické, dusík obsahující látky, tmavě zbarvené, převáţně koloidního charakteru s více či méně vyjádřeným aromatickým jádrem, s vysokou molekulovou hmotností s charakterem polyelektrolytu, s převahou kyselých funkčních skupin, které nazýváme humusem. Kvalita organické hmoty závisí na povaze humusotvorného materiálu a na podmínkách humifikace. Pro posouzení kvality humusu se nejčastěji pouţívá poměru zastoupení dvou základních sloţek humusových látek tj. podíl huminových kyselin : fulvokyselinám. Při zvyšování podílu hum. kyselin vzrůstá kvalita humusu, která je rovněţ produktem půdních transformací v závislosti na stanovišti, a proto ji lze zlepšovat jen postupně, zlepšováním podmínek pro humifikaci. Na většině našich půd je tento poměr udáván od 1 do 1,5. Na černozemích je poměr nejvyšší aţ do 5. Nízké hodnoty 0,2 se mohou vyskytovat na zamokřených půdách a půdách podzolovyných. Většinou se kvalita humusu sniţuje k mateční hornině. Dalším kvalitativním znakem humusu je poměr C:N (měl by být roven 10, vyšší hodnoty ukazují na horší kvalitu humusu). 2.2.6.1. Organické hnojení Podle Richtera a Kubáta (49) je pravidelné doplňování organických látek do půdy základem kaţdé soustavy hnojení. Bez vyrovnané bilance organických látek se sniţuje obsah humusu a zhoršujíce výrazně půdní vlastnosti. Organická hnojiva vedle toho, ţe zabezpečují přísun organických látek plní další funkce.  jsou zdrojem energie a uhlíku pro půdní mikroorganismy  chrání humus před rozkladem dodáním primární organické hmoty  příznivě působí na fyzikálně chemické vlastnosti půdy (tvorbu drobtovité struktury, poměr vody a vzduchu, poutání ţivin, zlepšení ústojčivé schopnosti půdy)  organická hnojiva obsahují všechny rostlinné ţiviny


  

29

zlepšují v půdě hospodaření s vodou (zvyšují vododrţnost půdy, umoţňují gravitační a kapilární pohyb vody aj.) omezují působení vodní a větrné eroze příznivě ovlivňují obsah přístupného P a zvyšují účinnost minerálních hnojiv

Russel (50) ve své práci uvedl, ţe výsledkem pravidelného pouţívání organických hnojiv je trvalý růst uhlíkatých látek v půdě. V důsledku toho jsou chráněny před mineralizací humusové látky a jsou zlepšovány faktory tvořící půdní úrodnost. Podle Neuberga et al. (44) je při intenzivní rostlinné výrobě kaţdoročně v půdě mineralizováno 3,5 - 4,5 t.ha-1 organických látek (vyšší hodnoty jsou dosahovány na provzdušovaných půdách teplejších a vlhčích oblastech a při vyšším zastoupení okopanin u nich dochází k důslednějšímu kypření půdy). A nechceme-li zhoršovat půdní úrodnost je nutné vrátit toto uvedené mnoţství zpět do půdy. viz tab. č. 4. 2.2.6.2. Organická hnojiva Organickým (statkovým) hnojivem je podle zákona č. 156/1998 Sb. (51) hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakoţ i jiné zbytky rostlinného původu a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány. Mezi další organická hnojiva spadající do termínu statková hnojiva podle zákona 156/1998 Sb. jsou podle Richtera a Kubáta (49) sláma, zelené hnojení, řepný chrást, komposty. Tab. č. 4: Průměrný přívod organických látek. Druh organické hmoty 10 t hnoje 40 m3 kejdy Posklizňové zbytky po: obilninách řepce ozimé bramborách řepě (bez skrojků) Sláma: obilnin řepky ozimé řepné skrojky Zelené hnojení

Organické látky [t.ha-1] 2,0 2,5 1,5-2,0 1,0-1,5 0,5-1,0 0,5-1,0 4,0 4,0 5,0 1,0-3,0


30

2.3. Potřeba živin na tvorbu produkce Průměrnou spotřebu jednotlivých ţivin hlavními plodinami uvádí tab.5. Tab. č. 5: Průměrný odběr ţivin na tunu produktu dle Agrofert (52) Odběr živin [kg.t produktu-1] Plodina N P2O5 K2O CaO 23 10 20 5 Pšenice ozimá – zrno 27 13 29 9 Ječmen ozimý – zrno 24 12 24 9 Ječmen jarní – zrno 26 14 29 6 Oves – zrno 4 2 6 1 Cukrovka – bulvy 5 2 8 5 Brambory – hlízy 50 25 60 49 Řepka ozimá - semeno 60 17 45 31 Hrách setý

MgO 5 3 3 4 2 2 8 10

2.4. Spotřeba minerálních hnojiv Co se týká spotřeby hnojiv ve světě, Hlušek (5) uvádí, ţe zabezpečení pěstovaných rostlin optimálním mnoţstvím ţivin není moţné bez účelného pouţití minerálních hnojiv. Při jejich aplikaci je třeba ovšem dbát na to, aby se nestala zdrojem ohroţení ţivotního prostředí a potravního řetězce. Zvyšování zemědělské výroby v zemědělsky vyspělých zemích extenzivními cestami není moţné, zatímco v rozvojových zemích jsou rezervy, protoţe potenciální vyuţitelnost půdy je přibliţně 40%. Tab. č. 6: Spotřeba minerálních hnojiv dle Hluška (5). x minerální ţiviny ze celkem minerální průměrný N, P2O5, K2O průměrné hnojiva statkových hnojiv a statková hnojiva výnos (kg č.ţ. na 1 ha zornění za rok, období oz.pšenice (%) na z.p. na o.p. na z.p. na o.p. na z.p. na o.p. 1999-00) (1999/00)

ČR

71,9

92

116

71

87

148

182

4,34

Rakousko

38,0

73

167

125

119

198

286

4,55

Francie

51,6

165

213

131

147

296

360

7,28

Německo

65,9

184

221

178

190

362

411

7,29

V. Británie

29,3

125

249

162

201

287

450

8,01

Dánsko

93,6

158

161

275

257

433

418

7,51

Nizozemí

46,5

246

224

768

586

1014

810

8,40

Belgie

53,2

201

214

405

nezj.

606

EU 15

46,9

131

192

103

149

234

Poznámka: x podle stavu v roce 1995

7,64 341

6,68


31

Zatímco v zemích se střední a niţší úrovní hospodaření se spotřeba minerálních hnojiv zvyšuje výrazně, v zemích s vyspělým zemědělstvím, kde se jiţ dlouhodobě hnojí a je dosaţen vyšší stupeň půdní úrodnosti, se nárůsty spotřeby hnojiv zmírňují. Jestliţe např. v roce 1950 bylo zhruba 70 % minerálních hnojiv pouţito ve vyspělých zemích, hlavně v západní Evropě a USA, tak v bývalých zemích východního bloku bylo vyrobeno a spotřebováno 20 % min. hnojiv a zbývajících 10 % v rozvojových zemích. V 70. letech se růst spotřeby minerálních hnojiv ve vyspělých státech poněkud zpomalil a po roce 1980 došlo prakticky k vyrovnání spotřeby s bývalými státy východního bloku (40%) a v rozvojových zemích dosáhla spotřeba hnojiv asi 20 % celosvětové produkce. Podobné údaje o spotřebách minerálních hnojiv v EU uvádí také rakouský Umweltbundesamt (6) a International Fertiliser Industry Association (41), který navíc pojednává ve svých statistikách o spotřebě dusíkatých hnojiv, ţe v tzv. rozvinutém světě klesá a v tzv. rozvojovém světě stoupá ale v průměru spotřeba dusíkatých hnojiv ve světě stagnuje. Spotřebou jednotlivých ţivin v České republice se také dlouhodobě zabývá ÚKZUZ (8). Z výsledků jeho sledování vyplývá, ţe po roce 1989 se prudce sníţila spotřeba hnojiv se základními ţivinami (N, P, K). Sniţování spotřeby hnojiv se jiţ v posledních letech zastavilo a u N hnojiv se i spotřeba mírně zvyšuje. Z těchto údajů vyplývá, ţe N hnojení v zemědělské praxi opět nabývá na významu. Toto také potvrzuje poměr spotřeby N: P2O5 :K2O. Průměr v letech 1986-90 byl 1:0,68:0,67 a v roce 2004 byl tento poměr velmi výrazně ve prospěch dusíku 1:0,18:0,13. V zemědělské výrobě však chybí dostatek finančních prostředků na nákup potřebných hnojiv, úspory jsou většinou v nákupu fosforečných a draselných hnojiv. Je to důsledek společenského podcenění významu zemědělství a pokračování v tomto způsobu hospodaření povede k citelnému poklesu úrodnosti.


32

3. Materiál a metody 3.1. Druh zkoušky, její trvání a agrotechnika Zkouška byla zaloţena v roce 1996 na plochách čtrnácti výţivářských bází jako přesná dlouhodobá s účelem ověření vlivu stupňované dávky dusíku na změny dusíku v půdě, výnosy, kvalitu produkce. Výměry sklizňových parcel jsou uvedeny v charakteristice pokusných lokalit. Všechny agrotechnické zásahy se prováděly takovým způsobem, aby nedošlo k ovlivnění jednotlivých variant mezi sebou, a aby se projevily pouze vlivy zkoušených kombinací. Tzn., ţe ošetřování (předseťová příprava, ošetřování porostu, ochrana před plevely a škůdci, sklizeň) bylo na všech variantách a opakováních stejné. Příprava půdy Začínala vyrovnávacím obdobím před zaloţením porostu kultivací a obhospodařování vyrovnávacích ploch. Po sklizni řepky, obilovin a hrachu se ihned provedla podmítka a její ošetření válením či vláčením. Seťová orba se prováděla 2-3 týdny před setím ozimů a byla ošetřena proti tvorbě hrud. Orba pro jařiny se provedla vţdy na podzim. K okopaninám se navíc zaorávala dávka organických hnojiv (chlévský hnůj) a u cukrovky se po orbě půda ošetřila vláčením případně smykováním, jinak se nechal pozemek v hrubé brázdě. Příprava půdy se neprováděla smykováním či jiným postupem, který by přemisťoval půdu. Technika hnojení Hnojiva aplikovaná v daném roce byla vţdy stejná a jednotné partie. Po celou dobu sledování se pouţíval stejný typ hnojiv. Z hnojiva se před aplikací odstranily všechny hrudky, přesně se naváţila dle kombinace hnojení. Aplikace se provedla ručně rozhozem, kříţově, pravidelně po celé ploše zkušební parcely. Pro hnojení organickými hnojivy se pouţíval kvalitní vyzrálý chlévský hnůj a aplikace se provedla téţ rovnoměrně a to rozmetadly. Parcely, kde se organicky nehnojí se přikryly plachtou a ta se i s hnojivem po aplikaci odstranila. Po aplikaci vţdy došlo k zaorávce. Vápenatá hnojiva se aplikovala obdobně jako průmyslová hnojiva. Sklizeň Sklizeň se prováděla jednorázově maloparcelními stroji nebo ručně. Mnoţství hnojiv, druh, termíny aplikace jsou uvedeny v kapitole 3.3. Pouţitá hnojiva a kapitole 3.4. Kombinace hnojení.


33

3.2. Plodiny a odrůdy Osevní sledy pro jednotlivé výrobní oblasti a pouţité odrůdy uvádí tab. č.7. Tab. č. 7: Plodiny a odrůdy v osevním sledu. BVO rok plodina Ječmen jarní 1996 Řepka ozimá 1997 Pšenice ozimá 1998 Brambory 1999 Ječmen jarní 2000 Hrách 2001 Pšenice ozimá 2002 Brambory 2003 Ječmen jarní 2004 ŘVO + KVO Ječmen jarní 1996 Řepka ozimá 1997 Pšenice ozimá 1998 Cukrová řepa 1999 Ječmen jarní 2000 Hrách 2001 Pšenice ozimá 2002 Cukrová řepa 2003 Ječmen jarní 2004

odrůda Forum Olymp Estica Karin Amulet Zekon Apache Dali Prestige Forum Olymp Estica Fox Amulet Zekon Apache Fox Prestige

3.3. Použitá hnojiva Fosforečná hnojiva byla dodána v superfosfátu granulovaném (SG). Jako draselné hnojivo byla pouţita draselná sůl. Dusíkatá hnojiva byla pouţita při předseťové přípravě, a to ve formě síranu amonného a při přihnojování na list byl pouţit ledek amonný s vápencem. 3.4. Kombinace hnojení V kaţdém pokusu bylo zařazeno 9 kombinací hnojení, které se budou 4x opakovat. Kombinace hnojení: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

0 nehnojeno PK - průmyslová hnojiva P,K N1PK - průmyslová hnojiva P,K a hladina N1 N2PK - průmyslová hnojiva P,K a hladina N2 N3PK - průmyslová hnojiva P,K a hladina N3 h PK - hnojeno hnojem v osevním sledu + průmyslová hnojiva P,K. h N1PK - hnojeno hnojem v osevním sledu + průmyslová hnojiva P,K a N1 hladina 8) h N2PK - hnojeno hnojem v osevním sledu + průmyslová hnojiva P,K a N2 hladina 9) h N3PK - hnojeno hnojem v osevním sledu + průmyslová hnojiva P,K a N3 hladina


34

Tab. č. 8: Schématické znázornění skutečného rozmístění pokusných parcel. 5 N3PK

4 N2PK

3 N1PK

2 PK

1 0

2 PK

5 N3PK

4 N2PK

1 0

3 N1PK

4 N2PK

1 0

5 N3PK

3 N1PK

2 PK

1 0

2 PK

3 N1PK

4 N2PK

5 N3PK

9 HNŮJ N3PK 8 HNŮJ N2PK 7 HNŮJ N1PK 6 HNŮJ PK

8 HNŮJ N2PK 6 HNŮJ PK 9 HNŮJ N3PK 7 HNŮJ N1PK

7 HNŮJ N1PK 9 HNŮJ N3PK 6 HNŮJ PK 8 HNŮJ N2PK

6 HNŮJ PK 7 HNŮJ N1PK 8 HNŮJ N2PK 9 HNŮJ N3PK

Dávky a termíny hnojení jsou uvedeny v tab. 9. Fosforečná a draselná hnojiva byla aplikována v daném roce vţdy na stejné úrovni pro všechny kombinace hnojení (vyjma kombinace 0, kde se nehnojilo ţádným hnojivem). Průmyslová hnojiva byla pouţita v takových dávkách, které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Tab. č. 9: Dávky ţivin na jednotlivých kombinacích hnojení. Plodina

Druh hnojení 0

PK 0 60 80 60 80 60 80 60 80 40 0 60 80 60 80 60 80 60 80

N1PK 30 60 80 60 80 30 30 60 80 25 25 40 60 80 40 30 60 80 20 60 80 60 80 25 25 40 60 80

Kombinace hnojení h N2PK N3PK PK 60 90 60 60 60 80 80 80 60 60 60 80 80 80 60 90 60 90 60 60 60 80 80 80 50 75 50 75 80 120 60 60 60 80 80 80 40 40 40 60 90 60 60 60 80 80 80 30 40 60 60 60 80 80 80 60 60 60 80 80 80 50 75 50 75 80 120 60 60 60 80 80 80

h N1PK 30 60 80 60 80 30 30 60 80 25 25 40 60 80 40 30 60 80 20 60 80 60 80 25 25 40 60 80

h N2PK 60 60 80 60 80 60 60 60 80 50 50 80 60 80 40 60 60 80 30 60 80 60 80 50 50 80 60 80

h N3PK 90 60 80 60 80 90 90 60 80 75 75 120 60 80 40 90 60 80 40 60 80 60 80 75 75 120 60 80

základní N základní P základní K základní N základní P Řepka oz. základní K 1997 regenerační N produkční N základní N základní P Pšenice oz. základní K 1998 regenerační N produkční N základní N Cukrovka základní P Brambory základní K 1999 organické základní N Ječmen j. základní P 2000 základní K základní N Hrách základní P 2001 základní K základní N základní P Pšenice oz. základní K 2002 regenerační N produkční N základní N Cukrovka základní P Brambory základní K 2003 organické základní N 0 30 60 90 30 60 90 Ječmen j. základní P 60 60 60 60 60 60 60 60 2004 základní K 80 80 80 80 80 80 80 80 dávka N [kgN.ha-1], dávka P [kg P2O5.ha-1], dávka K [kg K2O.ha-1], organické hnojení [t chlévského hnoje.ha-1] Ječmen j. 1996


35

Tab. č. 10: Termín aplikace hnojiv. Druh hnojení Termín aplikace základní před zaloţením porostu regenerační brzo z jara, dle povětrnostních podmínek produkční během vegetace, dle povětrnostních podmínek organické před orbou u brambor a cukrovky 3.5. Sledované produkty a parametry Součástí této zkoušky bylo sledování průběhu počasí během celého roku. Zaznamenávaly se hodnoty teplot, mnoţství sráţek a ty se poté porovnávaly a vyhodnocovaly s dlouhodobými průměry a normály v dané lokalitě. Vegetační pozorování se provádělo celou dobu vegetace od zaloţení porostů aţ po sklizeň na jednotlivých kombinacích a opakováních. Veškeré záznamy se průběţně zaznamenávaly do zápisníků. 3.5.1. Sledované parametry jednotlivých plodin Ve zkoušce se sledoval u všech plodin v osevním sledu hlavní sklizňový produkt (HP) i vedlejší sklizňový produkt (VP) vyjma natě brambor. Sledované parametry jsou uvedeny níţe. 3.5.1.1. Sledované parametry obilovin Vegetační pozorování  datum vzejití  úplnost porostu po vzejití (hodnocení v bodech, desátý den po vzejití)  počet rostlin na m2 na všech variantách a na všech variantách a na všech opakováních před zámrazem a na počátku jarní vegetace  datum začátku odnoţování (druhá fáze dle Feekese), 10 % rostlin odnoţuje  datum začátku sloupkování (šestá fáze dle Feekese), u 10 % hlavních stébel lze nahmatat první kolénko  datum začátku metání (jedenáctá fáze dle Feekese), u 10 % hlavních stébel jsou vyvinuty osiny, resp. špičky klasů – lat v délce 3-4 cm  zaplevelení  výška porostu – 10 dnů po odkvětu  délka rostlin – ta se zjišťovala pouze u polehlých porostů 10 den po odkvětu  polehlost v bodech, sledovala se od prvého polehnutí do doby sklizně vţdy, kdyţ se vyskytla. Po třech dnech se hodnotila znovu (případně napřimování)  podrůstání – hodnotilo se jen u polehlých porostů slovně (slabé, střední, silné)  hodnocení zdravotního stavu – výskyt jednotlivých chorob a škůdců a datum a stupeň jejich výskytu  vyrovnanost porostu před sklizní  zralost - datum  počet klasů na m2 těsně pře sklizní


36

Výnosy U obilovin se sledoval výnos HP i VP Technologické rozbory  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni, přepočet na standardní vlhkost  stanovení hmotnosti tisíce semen (HTS) Obsah ţivin v rostlinách Stanovoval se obsah základních ţivin v HP i VP, pro zjištění bilance:  obsah dusíku v sušině rostlinného vzorku, N [%]  obsah fosforu v sušině rostlinného vzorku, P [%]  obsah draslíku v sušině rostlinného vzorku, K [%]  obsah hořčíku v sušině rostlinného vzorku, Mg [%]  obsah vápníku v sušině rostlinného vzorku, Ca [%] 3.5.1.2. Sledované parametry brambor Vegetační pozorování  datum vzejití  vyrovnanost porostu po vzejití (hodnotilo se v bodech za 1-2 týdny po vzejití)  datum a počet chybějících rostlin před zapojením natě  datum a počet zakrslých trsů na parcele před zapojením natě  datum zapojení natě v řádku  zaplevelení (druhy plevelů a stupeň zaplevelení)  hodnocení zdravotního stavu - výskyt jednotlivých chorob a škůdců a datum  výška porostu v době květu v [cm] a datum  datum a příčina odumření natě  vegetační doba – počet dnů od výsadby do odumření natě – sklizně  vyrovnanost porostu před ukončením vegetace  datum sklizně Výnosy U brambor se sledoval pouze výnos HP Technologické rozbory  stanovení škrobnatosti  třídění hlíz do velikostních skupin 1. hlízy velikosti pod 35 mm 2. hlízy velikosti od 35 mm do 60 mm 3. hlízy velikosti nad 60 mm  stanovení NO3 v hlízách Obsah ţivin v hlízách Tyto rozbory se také prováděly pouze u hlíz a stanovení jsou stejná jako u obilovin, tzn. obsah N, P, K, Mg, Ca v sušině.


37

3.5.1.3. Sledované parametry cukrové řepy Vegetační pozorování  datum vzejití  rychlost počátečního růstu  vyrovnanost porostu po vzejití (hodnotilo se v bodech za 1-2 týdny po vzejití)  počet chybějících rostlin na kaţdém opakování – zjišťuje se před zapojením porostu  datum zapojení porostu v řádcích  barva chrástu po zapojení porostu  zaplevelení (druhy plevelů a stupeň zaplevelení)  hodnocení zdravotního stavu - výskyt jednotlivých chorob a škůdců a datum Výnosy U cukrovky se sledoval výnos HP i VP. Technologické rozbory  stanovení cukernatosti a výnos rafinády  obsah draslíku a sodíku  obsah amidického dusíku Obsah ţivin v rostlinách Tyto rozbory se prováděly u HP i VP a stanovení jsou stejná jako u obilovin, tzn. obsah N, P, K, Mg, Ca v sušině. 3.5.1.4. Sledované parametry hrachu Vegetační pozorování  datum vzejití  úplnost porostu po vzejití, stejnoměrnost vzejití (hodnotilo se bodech)  počet rostlin na m2  rychlost počátečního jarního růstu (hodnotilo se v bodech, při výšce rostlin 10 – 20 cm)  datum začátku kvetení (na 10 % rostlin první květy)  datum konce kvetení (90 % rostlin odkvetlých)  datum začátku nasazování lusků  zaplevelení (druhy plevelů a stupeň zaplevelení)  délka rostlin (měřila se ve fázi zelené zralosti po ukončení růstu)  výška porostu  datum zralosti semen  hodnocení zdravotního stavu - výskyt jednotlivých chorob a škůdců a datum  vyrovnanost a polehnutí porostu před sklizní Výnosy U hrachu se také sledoval výnos HP i VP. Technologické rozbory  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a proveden přepočet na standardní vlhkost  stanovení HTS


38

Obsah ţivin v rostlinách Tyto rozbory se prováděly u HP i VP a stanovení jsou stejná jako u obilovin, tzn. obsah N, P, K, Mg, Ca v sušině. 3.5.1.5. Sledované parametry olejnin Vegetační pozorování  datum vzejití  úplnost porostu po vzejití (hodnocení v bodech)  pokryvnost porostu před zámrzem (hodnocení v bodech)  počet rostlin  počet rostlin na m2  omrznutí listů a vegetačních vrcholů  datum začátku jarní vegetace  datum začátku kvetení kdy u 10 % rostlin rozkvetly první květy  stupeň zaplevelení a druhy plevelů  hodnocení zdravotního stavu – výskyt jednotlivých chorob a škůdců a datum a stupeň jejich výskytu  datum ukončení konce kvetení, kdy 90 % rostlin odkvetlo  datum sklizňové zralosti, kdy celá semena jsou tmavá Výnosy U řepky ozimé se sledoval výnos HP i VP Technologické rozbory  stanovení vlhkosti semene ihned po sklizni, přepočet na standardní vlhkost  olejnatost Obsah ţivin v rostlinách Tyto rozbory se prováděly u HP i VP a stanovení jsou stejná jako u obilovin, tzn. obsah N, P, K, Mg, Ca v sušině. 3.5.2. Sledované půdní parametry Za účelem sledování změn agrochemických vlastností půdy byl na jaře odebrán jeden průměrný vzorek půdy o váze 1 kg pro provedení těchto stanovení: půdní reakce pH/KCl, obsah přístupných ţivin Mehlichovou metodou II, III a stanovení Nan. Sledování obsahu Nan v půdě se prováděl u všech plodin a kombinací. Vzorky byly odebrány ve třech termínech: na jaře, před hnojením dusíkem po sklizni plodiny na podzim, před zámrzem Vzorky se vţdy odebíraly z hloubky 0-30 cm a 30-60 cm Pro sledování příjmu ţivin v rostlinách budou při sklizni kaţdé pokusné plodiny odebrány a analyzovány vzorky rostlin (hlavní a vedlejší produkt) z kaţdé kombinace.


39

3.6. Použitá statistická metoda pro hodnocení výsledků Statistické zhodnocení bude provedeno pomocí analýz rozptylu a vícenásobného porovnávání LSD testem či Kruskal -Wallisovým testem. Výpočet byl prováděn programem STATISTIKA.

4. Charakteristika zkušebních míst Pokusy byly zaloţeny na plochách výţivářských bází odrůdových zkušeben ÚKZÚZ. V bramborářské výrobní oblasti ve Vysoké (VYS), Libějovicích (LIB), Staňkově (STA), Horaţďovicích (HOR), Chrastavě (CHR), Lípě (LIP), Svitavách (SVI) a Jaroměřicích (JAR). V řepařské výrobní oblasti v Ţatci (ZAT), Uherském Ostrohu (UHO), Pustých Jakarticích (PUJ) a Věrovanech (VER). V Kukuřičné výrobní oblasti byl pokus zaloţen na jediné lokalitě v Lednici (LED). Přehled základních charakteristik jednotlivých stanovišť uvádí tab. č. 11. Tab. č. 11: Základní charakteristika stanovišť. Lokalita Okr. Výr. Půdní Půdní Nadmořská Teplotní oblast typ druh výška normál [m n.m.] [°C] VYS LIB STA HOR CHR LIP SVI JAR ZAT UHO PUJ VER LE

PB ST DO KT LI HB SY TR LN UH OP OL BR

BVO BVO BVO BVO BVO BVO BVO BVO ŘVO ŘVO ŘVO ŘVO KVO

Ipg HP HP HP HPi(g) OP HPi HM ČM HM HMi ČMd ČM

S S S L S S S S S S S S S

598 460 370 475 345 505 460 425 247 196 295 207 173

7,40 7,90 7,80 7,80 7,10 7,60 6,50 7,80 8,30 9,20 8,00 8,50 9,20

Srážkový normál [mm] 599 575 510 575 798 629 624 487 451 551 640 562 516

Velikost skliz. parcel [m2] 22,5 12,00 20,40 20,03 25,00 29,25 14,04 25,00 11,92 25,00 10,00 14,18 27,45


40

5. Výsledky 5.1. Zhodnocení vegetačního pozorování 5.1.1. Rok pozorování 1996, ječmen jarní Jarní práce v roce 1996 byly opoţděny v důsledku chladného počasí. Pokusy byly zasety v období od 11.4. (v teplejších oblastech) do 24.4. Vzcházení porostů bylo rovnoměrné a vyrovnané bez větších rozdílů. Během vegetace se výrazně projevil vliv dusíkatého hnojení jednotlivých variant. Nejniţší výška porostu byla na nehnojené variantě 0 a dále na variantě PK a hPK. Další varianty byly v porostu zřetelně odlišeny. S přibývající úrovní dusíkatého hnojení byl porost hustší, vyšší a tmavší. Vyšší úroveň N hnojení se projevila na polehnutí porostu jednotlivých variant ve STA, JAR, UHO, PUJ, VER a LED. Míra polehnutí se zvyšovala se stoupající dávkou N hnojení. Před sklizní byly porosty vyrovnané (méně v HOR a UHO). Z chorob se vyskytovaly v omezeném rozsahu padlí travní, rhynchosporiová skvrnitost, rez travní a rez ječná. Ze škůdců byl zaznamenán výskyt kohoutka a mšic. Zdravotní stav a výskyt škůdců a plevelů svým rozsahem neovlivnil vypovídací schopnost pokusů 5.1.2. Rok pozorování 1997, řepka ozimá Vlivem vlhkého a deštivého počasí v červenci 1996 byla pozdě sklizena předplodina jarní ječmen, čímţ se zkrátilo období vhodné pro zpracování a přípravu půdy k setí ozimé řepky. V BVO byly pokusy převáţně zasety v termínu od 23.8. do 30.8. 5.9. byl zaloţen pokus v Chrastavě. V ŘVO byla situace poněkud příznivější a selo se od 27.8. do 6.9. Po zasetí následovaly na většině stanovišť vydatné sráţky (mimo LED). Vzcházení porostů bylo do určité míry ovlivněno přívalovými dešti ( JAR, SVI, UHO,VER). Jisté oteplení se příznivě odrazilo na zlepšení stavu porostů a do zimy šly jako kompletní (mimo STA). Na jaře se výrazně projevil vliv dusíkatého hnojení jednotlivých variant. Nejniţší výška porostu byla na nehnojené variantě 0 a dále na variantě PK a hPK . Další varianty byly v porostu zřetelně odlišeny. S přibývající úrovní dusíkatého hnojení byl porost hustší, vyšší a tmavší. Nálet blýskáčka řepkového byl většinou silný. Na většině lokalit bylo provedeno jedno aţ dvě ošetření insekticidy. Tři, resp.čtyři ošetření byla provedena ve SVI a LED. Slabý nálet škůdců byl ve VER, kde nebylo nutno chemicky ošetřovat. Dusíkaté hnojení oddalovalo začátek květu na většině lokalit. Dostatek sráţek setřel rozdíly mezi hnojenými variantami na úrodném stanovišti v Lednici. Vyšší úroveň N hnojení se projevila na polehnutí porostu jednotlivých variant ve STA, JAR, UHO, PUJ, VER a LED. Míra polehnutí se zvyšovala se stoupající dávkou N hnojení. Před sklizní byly porosty vyrovnané se zjevnými rozdíly mezi hnojenými variantami. V BVO na převáţné většině stanovišť N hnojení prodlouţilo vegetaci a přispělo k pozdějšímu dozrávání porostů. V ŘVO nebyla tato závislost tak výrazná. Z chorob se vyskytovaly v omezené míře phomová hniloba (HOR, SVI kde výskyt preferoval dusíkem více hnojené varianty), hlízenka obecná –Sclerotinia (HOR - napadeny pouze varianty hnojené N), plíseň zelná (HOR), plíseň šedá (CHR) a černě (SVI) . Ze škůdců byl zaznamená výskyt krytonosců, blýskáčka řepkového a bejlomorky kapustové (CHR, UHO, ZAT, LIB). Před sklizní pak vyzobávali šešule ptáci – stehlíci (UHO, ZAT). I přes rozsah výskytu škůdců a chorob pokus nebyl ovlivněn a vypovídací hodnota byla zachována. Zaplevelení porostů bylo pouze ojedinělé a svou povahou také neovlivnilo výsledky pokusů. Výjimku však tvoří stanice ve Staňkově, kde byl pokus zrušen z důvodu špatného stavu porostu. Porost byl mezerovitý, silně zaplevelený, rostliny nedostatečně vyvinuté.


41

5.1.3. Rok pozorování 1998, pšenice ozimá Vlivem suchého počasí s minimem sráţek v září, říjnu a listopadu 1997 porosty oz. pšenice špatně vzcházely (VYS, LIB, HOR, JAR, ŢAT, UHO ). V BVO byly pokusy zasety v termínu od 22.9. do 9.10. V ŘVO se selo od 29.9. do 9.10. Po zasetí následovalo na většině stanovišť suché počasí a vzcházení bylo nerovnoměrné a mezerovité. Lepší podmínky pro vzcházení byly pouze ve Svitavách a Lednici. Příznivé počasí během zimních měsíců mělo vliv na dokončení vzcházení porostů a na jaře byly porosty poměrně vyrovnané a kompletní. Na jaře se v BVO výrazně projevil vliv dusíkatého hnojení jednotlivých variant. Nejniţší výška porostu byla na nehnojené variantě 0 a dále na variantě PK a hPK. Další varianty byly v porostu zřetelně odlišeny. S přibývající úrovní dusíkatého hnojení byl porost vyšší a tmavší. V ŘVO byly rozdíly mezi variantami méně výrazné a začal se projevovat nedostatek vláhy. Dusíkaté hnojení v BVO na některých místech mírně urychlilo nástup sloupkování, popř. i metání (VYS, LIP, SVI). V Libějovicích byl nástup sloupkování a zejména metání na variantách více hnojených dusíkem opoţděn (obdobně metání v JAR). Dostatek sráţek počátkem června sebou přinesl nástup houbových chorob. Provedená ochrana a další ráz počasí však většímu rozšíření chorob zabránily. Porosty oz. pšenice zůstaly v převáţné většině stanovišť bez polehnutí. Pouze v PUJ se projevila vyšší úroveň N hnojení na polehnutí porostu jednotlivých variant (N2PK, N3PK a hN3PK). Míra polehnutí se zvyšovala se stoupající dávkou N hnojení. Před sklizní byly porosty vyrovnané, v BVO s rozdíly mezi hnojenými variantami. V ŘVO nebyla tato závislost tak výrazná. Z chorob se vyskytovaly v omezeném rozsahu padlí travní, braničnatka plevová a rez pšeničná. Ze škůdců byl zaznamenán výskyt hrabošů (popř. křečků), kteří se silně rozmnoţily a přes neustálé hubení způsobili částečné poškození porostů ( HOR,VER). Avšak zdravotní stav a výskyt škůdců svým rozsahem neovlivnil vypovídací schopnost pokusů stejně jako zaplevelení porostů. 5.1.4. Rok pozorování 1999, okopaniny V BVT byly pokusy brambor zaloţeny v termínu od 14. 4. do 26. 4. do dobře připravené půdy. Vzcházení porostů, které bylo poměrně rovnoměrné a zapojení natě bylo rychlejší u více hnojených variant. Během vegetace byly pozorovány rozdíly na jednotlivých variantách hnojení. Porosty s vyšší dávkou dusíku byly vyšší a tmavěji zabarvené. Méně patrné na jednotlivých stanovištích byly pak rozdíly u hnojem hnojených variant. Většina porostů byla ošetřena herbicidy proti plevelům. Mechanicky byly plevele likvidovány v CHR, VYS, JAR. Během vegetace se střídalo období dostatku sráţek s přísuškem. Vliv na výnos měl nedostatek sráţek ve VYS, CHR, STA a HOR. Více sráţek bylo v JAR. Nástup plísně bramborové byl pozdnější. Ošetření proti plísni se provádělo 2x (HOR) aţ 16x (LIP). Mimo plíseň se vyskytovala ojediněle hnědá skvrnitost, alternariová skvrnitost, kořenomorka, lehká mozaika a svinutka. Ze škůdců se vyskytovala mandelinka bramborová, proti které bylo pouţito 1 – 2 postřiků. Výskyt plevelů, chorob a škůdců svým rozsahem neovlivnil vypovídací schopnost pokusů. Vyšší dávky N se projevily v prodlouţení vegetace porostů a oddálení konce vegetace. Sklizeň se uskutečnila po odumření natě v období od 25.8. do 28.9. V ŘVT se setí cukrové řepy uskutečnilo v termínu od 6.4. do 15.4. do dobře připravené půdy. Vzcházení bylo vyrovnané. Na stoupající dávky dusíkatého hnojení reagovala cukrovka sytější zelenou barvou a mohutnějším vzrůstem rostlin. Podobně jako dodaný dusík se v porostu projevila i aplikace chlévského hnoje. Nejméně patrné rozdíly mezi jednotlivými variantami byly pozorovány v PUJ. Jednocení porostů se uskutečnilo v průběhu měsíce května. Z kultivačních zásahů bylo provedeno 1-2 plečkování a následná ruční okopávka. V PUJ a VER bylo proti plevelům pouţito herbicidů. Zapojení porostu v řádcích bylo většinou jednotné. Dříve došlo k zapojení na variantách s vyšší dávkou N


42

v UHO a PUJ. Z chorob se vyskytovala cercospora ( zejména v PUJ a UHO), Pegomya hyosciami (ZAT) a padlí – Erysiphe (ZAT a LED). Varianty hnojené hnojem ve VER byly méně napadeny cerkosporou. Ze škůdců ohroţovaly porosty mšice a listopasi (LED), proti nimţ byly pouţity 1-2 postřiky. V průběhu roku se střídalo období s dostatkem sráţek s přísušky. Větší rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení byly více patrné pouze v určitých fázích růstu, naopak v období sucha byly tyto rozdíly stírány. Sklizeň byla provedena v období od 21.9. do 18.10. Vyšší dávky hnojiv se projevily ve vyšším výnosu bulev a chrástu. 5.1.5. Rok pozorování 2000, ječmen jarní Vlivem většího přídělu sráţek koncem března se selo aţ po vyschnutí půdy v dubnu. Vzcházení bylo většinou ovlivněno následným suchým počasím, přesto ve vzcházení jednotlivých variant nebyly zjištěny rozdíly. Ty se projevily aţ na počátku sloupkování a na počátku metání, kdy ranější nástup do sloupkování a metání měly varianty intenzivněji hnojené N popř. organicky. Nejniţší výška porostu byla na nehnojené kombinaci (0) a dále na kombinaci PK. S výší intenzity N hnojení rostla i výška porostu a další nárůst byl na kombinacích organicky hnojených v r. 1998. V BVT byly porosty vyšší neţ v ŘVT. Během vegetace se projevoval nedostatek sráţek a teplý ráz počasí zejména v dubnu, květnu a červnu. Sráţky v červenci oddálily pouze sklizeň. Vizuálně lepší porost se jevil na kombinacích hnojených N a dále na var. po organickém hnojení – zejména v LIB, SVI, JAR. Před sklizní byly porosty nepolehlé. Zaplevelení bylo ojedinělé. Vyskytovaly se rmeny, merlíky, violky, mléč a pcháče. Z chorob škodily padlí, hnědá skvrnitost, rez ječná, rhynchosporiová skvrnitost a pruhovitost. Ze škůdců se vyskytovali kohoutci a mšice. Zdravotní stav, výskyt škůdců a plevelů a dalších faktorů svým rozsahem neovlivnily vypovídací schopnost pokusů. 5.1.6. Rok pozorování 2001, hrách Vlivem většího přídělu sráţek koncem března se sely pokusné plochy hrachu aţ po vyschnutí půdy v dubnu. Termín setí hrachu byl od 2.4. do 28.4. Vzcházení bylo většinou ovlivněno následným vlhkým a chladným počasím, přesto ve vzcházení jednotlivých variant nebyly zjištěny rozdíly. Rozdíly v počátečním růstu mezi jednotlivými variantami nebyly pozorovány. V květnu nastalo oteplení a zrychlení růstu. V červnu bylo většinou sucho. Rozdílné dávky N hnojení se projevovaly minimálně a byly pozorovatelné pouze v určitém období. Obdobné to bylo na variantách po organickém hnojení. Během vegetace se projevoval nedostatek sráţek a teplý ráz počasí zejména v květnu a červnu. Přívaly sráţek v červenci oddálily sklizeň a způsobily většinou polehnutí porostů.. Deštivé počasí v červenci a srpnu komplikovalo sklizeň porostů, která se uskutečnila od 4.8. do 26.8. Zaplevelení bylo ojedinělé. Vyskytovaly se ptačinec ţabinec, pýr plazivý, pcháč oset, mléč rolní , rmen rolní, lipnice roční, hluchavka objímavá, merlík bílý a výdrol ozimé řepky. Z chorob škodily plíseň hrachová, fusariozy, rez hrachová, plíseň šedá a padlí. Ze škůdců se vyskytovali listopasi, obaleči a mšice. Zdravotní stav, výskyt škůdců a plevelů svým rozsahem neovlivnil vypovídací schopnost pokusů. Sklizeň však nebyla provedena na stanici v Pustých Jakarticích z důvodu zničení porostu přívalovými sráţkami. 5.1.7. Rok pozorování 2002, pšenice ozimá Vlivem většího přídělu sráţek v září se sely pokusné plochy pšenice ozimé aţ po částečném vyschnutí půdy převáţně v říjnu. Termín setí ozimé pšenice byl od 28.9. do 11.10. Vzcházení bylo většinou dobré a bylo ovlivněno následným vlhkým a teplým počasím. Ve


43

vzcházení a počátečním růstu jednotlivých variant nebyly zjištěny větší rozdíly. Po většinu chladnější zimy byl post chráněn sněhovou pokrývkou, ale na několika lokalitách byl zaznamenán slabý výskyt plísně sněţné (CHR, SVI). Jaro se otevřelo velice brzy a vyšší teploty způsobily urychlení vegetace. Více sráţek spadlo aţ v červenci a následném srpnu, kdy vytrvalé přívalové deště vyústily v největší povodeň v Českých zemích v novodobé historii. Rozdílné dávky N hnojení se projevovaly na většině stanovišť a byly dobře pozorovatelné ve výšce porostu a jeho zbarvení. Během vegetace se projevoval nedostatek sráţek a teplý ráz počasí zejména v květnu a červnu. Většina porostů byla v době sklizně v dobrém a nepolehlém stavu. Pouze v PUJ polehly varianty s vyššími dávkami dusíku. Nadměrný příval sráţek zničil pokusnou plochu v Pustých Jakarticích (PUJ). Deštivé počasí v červenci a srpnu komplikovalo sklizeň porostů, která se uskutečnila od 23.7. do 19.8. Zaplevelení bylo ojedinělé. Vyskytovaly se ptačinec ţabinec, pýr plazivý, mléč rolní, heřmánkovec přímořský, lipnice roční, metlice chundelka, pomněnka rolní a kokoška pastuší tobolka. Z chorob se vyskytovaly plíseň sněţná, fusariozy, rez pšeničná, braničnatky a padlí. Ze škůdců se vyskytovali kohoutci, mšice a hraboši. Zdravotní stav, výskyt škůdců a plevelů svým rozsahem neovlivnil vypovídací schopnost pokusů. Při záplavách byly zničeny vzorky zrna v Plané n. Luţnicí ze stanice JAR. 5.1.8. Rok pozorování 2003, okopanina V BVO byly pokusy brambor zaloţeny v optimálním termínu od 18. 4. do 24. 4. do dobře připravené půdy. Vzcházení porostů proběhlo poměrně rovnoměrně. Rozdíl byl pozorován pouze na stanici ve Svitavách, kde bylo rychlejší na hnojených variantách. Zapojení natě bylo vlivem suchého počasí opoţděno a v Jaroměřicích k zapojení natě vůbec nedošlo. Rychlejší zapojení natě bylo pozorováno v Libějovicích a Horaţďovicích u více hnojených variant. Během vegetace byly pozorovány rozdíly na jednotlivých variantách hnojení. Porosty s vyšší dávkou dusíku byly vyšší a tmavěji zabarvené. Méně patrné na jednotlivých stanovištích byly pak rozdíly u hnojem hnojených variant. Většina porostů byla ošetřena herbicidy. Po výsadbě v květnu zapršelo, ale během vegetace bylo převáţně sucho a to na všech lokalitách, coţ mělo vliv na výnos. Významné lokální sráţky se vyskytovaly pouze na některých stanovištích. Infekční tlak plísně bramborové byl vlivem suchého rázu počasí velmi malý. Mimo plíseň se vyskytovala ojediněle hnědá skvrnitost, alternariová skvrnitost, kořenomorka, lehká mozaika, svinutka a čárkovitost. Ze škůdců se vyskytovala mandelinka bramborová, proti které bylo nutno pouţít několik postřiků. Vyšší dávky N se projevily v prodlouţení vegetace porostů a oddálení konce vegetace v Horaţďovicích a Chrastavě. Sklizeň se uskutečnila po odumření natě v období od 25.8. do 2.10. V ŘVO se setí cukrové řepy uskutečnilo v termínu od 2.4. do 17.4. do dobře připravené půdy. Vzcházení bylo vyrovnané bez rozdílu variant. Od druhé dekády května se projevil na většině stanovišť nedostatek vláhy, který způsoboval výnosový deficit. Jednocení porostů se uskutečnilo v průběhu měsíce května. Z kultivačních zásahů bylo provedeno 1-2 plečkování a následná ruční okopávka. V PUJ a VER bylo pouţito herbicidů. Zapojení porostu v řádcích bylo většinou jednotné. Z chorob se vyskytovala cercospora beticola a ze škůdců ohroţovaly porosty mšice a květilky. Větší rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení byly více patrné pouze v určitých fázích růstu a vlivem sucha byly tyto rozdíly později víceméně setřeny. Sklizeň byla provedena v období od 22.9. do 16.10. Vyšší dávky hnojiv se projevily ve vyšším výnosu bulev a chrástu. Velikost bulev byla vyrovnaná, rozdíly uvádí pouze PUJ.


44

Výskyt plevelů, chorob a škůdců svým rozsahem neovlivnil vypovídací schopnost pokusů. Pokus mohl pouze ovlivnit suchý ráz počasí, který byl ovšem na všech lokalitách podobný. 5.1.9. Rok pozorováni 2004, ječmen jarní Většinou byl porost zaset do příznivých půdních podmínek. Na některých stanovištích bylo však zaloţení porostu opoţděnější z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, oproti optimálním termínům setí. Zpoţdění bylo cca jeden týden v BVO i ŘVO. Také další průběh počasí byl chladnější, coţ způsobilo pomalejší vcházení porostů. I přesto ječmen vzešel vyrovnaně na všech kombinacích a všech lokalitách. Nástup dalších fenologických fází byl přímo úměrný úrovni hnojení. Také zbarvení porostů odpovídalo intenzitě hnojení N. Čím vyšší dávka N, tím měl porost tmavší odstín. Choroby a škůdci se vyskytovali jen sporadicky a to především rhynchosporidiová a hnědá skvrnitost. Před sklizní byl porost vyrovnaný a aţ na výjimky nepolehlý. Větší tendenci k polehlosti měly kombinace s větší intenzitou N hnojení. Průběh vegetace byl bez pro problémový a nevyskytl se takový problém s porostem, který by mohl ohrozit vypovídací hodnotu pokusu. 5.2. Zhodnocení povětrnosti Meteorologické údaje naměřené na daných lokalitách nám vţdy vysvětlovaly jisté rozdíly mezi jednotlivými ročníky. V prvním roce tohoto pokusu, tedy v roce 1996, kdy byl na prvním místě v osevním sledu ječmen jarní, byla dlouhá a tuhá zima, která způsobila opoţděné otevření jara a zpoţdění jarních prací. Celý rok byl také teplotně podnormální a i tento fakt způsobil zpoţdění sklizně. Podobný ráz počasí byl na všech lokalitách bez výrazných rozdílů. Konec léta a podzim roku 1996 byl chladnější kromě měsíců říjen a listopad. Průběh zimy byl pro řepku vhodný. Po většinu zimy byla souvislá sněhová pokrývka, která chránila rostliny před velkými mrazy, které se v zimě vyskytovaly. Jaro roku 1997 bylo také opoţděnější. Výrazně se střídala období chladnější a teplejší aţ do konce dubna, coţ se také odráţelo na růstové intenzitě řepky. V květnu se jiţ trvaleji oteplilo, coţ současně s dobrými vláhovými podmínkami pomohlo řepce v růstu. Konec června a červenec byl sráţkově extrémní, coţ také způsobilo na některých místech České republiky záplavy. Deštivé počasí také oddálilo sklizeň a přispělo k velkým sklizňovým ztrátám především ve Věrovanech a Lednici. Podzim roku 1997 byl suchý a tento fakt se odráţel na horším vzcházení ozimé pšenice. Zima byla teplá a vlhká. Březen aţ květen byl teplotně nadprůměrný a měsíc duben a květen byl sráţkově silně pod průměrem. Tento stav se však změnil a červen aţ červenec byl sráţkově nadprůměrný. V době sklizně bylo počasí příznivé. Mrazy však přišly relativně brzy a z tohoto důvodu nebyly odebrány půdní vzorky ve Věrovanech v období na podzim před zámrzem. Zimní období na přelomu let 1998 a 1999 bylo teplejší a jaro bylo dříve otevřeno. V dalším období došlo k výraznému střídání přísušků s přívalovými dešti a měsíce květen aţ říjen byly, co se týče sráţek, významně podprůměrné. Srpen aţ říjen byl přitom velmi teplý. V tomto období také některé rostliny jevily známky předčasného ukončení vegetace. Úhrn sráţek v roce 2000 byl průměrný a to na stanicích v BVO. V ŘVO byl tento rok sráţkově podnormální. Rozloţení sráţek během roku nebylo rozděleno rovnoměrně. Nejvíce jich spadlo v březnu a na čtyřech lokalitách BVO v červnu a naopak sráţkově podprůměrné měsíce byly duben, květen, srpen. V ŘVO byly nadnormální měsíce březen, červenec a listopad. Celý rok by se dal teplotně charakterizovat jako nadprůměrný. Průměrné teploty za


45

jednotlivé stanice byly překročeny vţdy o 2 °C a to v obou výrobních oblastech. V ŘVO bylo více teplotně nadprůměrných měsíců oproti BVP. Velmi teplé pak byly měsíce únor, duben, květen v BVO a únor, duben, květen, červen, srpen, říjen v ŘVO. Ovšem červenec by se dal charakterizovat jako měsíc studený aţ velmi studený. Rok 2001 byl také teplotně nadprůměrný. Celkem pravidelně se střídala období teplejší a chladnější, kdy byl březen, květen, červenec – srpen nadprůměrný a duben, červen, září byly měsíce podprůměrné. Mimořádně teplý byl říjen. Sráţkově lze tento rok charakterizovat jako nadprůměrný. Sráţky však nebyly rozděleny rovnoměrně, nejvíce jich spadlo v měsících červenci a srpnu, coţ ovlivnilo sklizeň hrachu. Září, listopad a prosinec roku 2001 byly teplotně pod normálem a sráţkově nad normálem. Leden byl také chladnější. Sněhová pokrývka byla od konce listopadu do konce ledna. Jinak celý rok 2002 byl teplotně nadprůměrný. Mimořádně teplý byl měsíc únor. Co se týká sráţek, tak byl rok 2002 také nadprůměrný, a to především v měsících červen aţ srpen. V tyto měsíce také došlo k záplavám. Rok 2003 lze celý charakterizovat jako teplotně nadprůměrný s podprůměrným úhrnem sráţek. Coţ také mohlo negativně ovlivnit výnosy hlíz a bulev. Poslední rok sledování, kdy osevní sled zakončoval ječmen jarní tedy rok 2004, byl rokem s chladnějším a vlhčím březnem. Také byl chladnější a vlhčí a červen a červenec a naopak teplý a suchý srpen. Průběh tohoto počasí mohl pozitivně ovlivnit výnos ječmene, která byl v tomto roce vysoký. 5.3. Zhodnocení výnosů Průměrné výnosy v obilních jednotkách z celého osevního sledu jsou uvedeny v tab. č. 12 a 13 a znázorněny v grafech č. 1 a 2. Podrobné výsledky výnosů z celého os. sledu jsou uvedeny v příloze č. 1. Tab. č. 12: Průměrné výnosy v obilních jednotkách BVO -1

komb. 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

Staňkov Horaţďovice Chrastava 4,17 4,44 5,05 5,60 5,85 4,97 5,67 6,10 5,96

4,54 4,64 5,82 6,66 7,04 6,16 6,89 7,52 7,68

4,39 4,68 5,78 6,90 7,47 4,93 6,05 7,30 7,83

Lípa

Svitavy

Jaroměřice

suma

4,30 4,65 6,26 7,03 7,33 5,92 6,56 7,19 7,63

4,41 4,76 6,19 7,22 8,02 5,87 7,20 8,04 8,58

6,34 6,63 7,57 8,08 8,22 6,97 7,69 8,15 8,18

28,15 29,80 36,66 41,49 43,92 34,83 40,06 44,30 45,85

[OJ.ha ] (roční) 4,69 4,97 6,11 6,92 7,32 5,80 6,68 7,38 7,64


46

Graf č. 1: Průměrné výnosy v obilních jednotkách BVO 9,00 0

8,00

PK N1PK

[OJ.ha-1]

7,00

N2PK N3PK

6,00

hPK 5,00

hN1PK hN2PK

4,00

hN3PK

ic e

vy Ja

ro m

ěř

Sv ita

Lí pa

a st av hr a C

H

or a

St aň

žď ov ic

ko v

e

3,00

Lokalita, kom binace hnojení

Tab. č. 13: Průměrné výnosy v obilních jednotkách ŘVO -1

komb.

Ţatec

0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

7,18 7,18 7,85 8,27 8,19 7,68 7,84 8,27 8,17

Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice 7,40 7,76 8,53 8,78 8,45 7,91 8,59 8,67 8,69

8,59 8,75 9,97 9,97 9,74 9,51 10,14 10,28 9,97

9,00 9,11 9,40 9,55 9,80 9,33 9,74 9,63 9,72

9,18 8,95 9,80 9,92 9,89 9,72 9,89 9,79 9,94

suma 41,34 41,75 45,55 46,49 46,08 44,15 46,21 46,64 46,49

[OJ.ha ] (roční) 8,27 8,35 9,11 9,30 9,22 8,83 9,24 9,33 9,30


47

Graf č. 2: Průměrné výnosy v obilních jednotkách ŘVO. 10,50 0

10,00

PK

9,50

N1PK

[OJ.ha-1]

9,00

N2PK

8,50

N3PK

8,00

hPK hN1PK

7,50

hN2PK 7,00

hN3PK

6,50 6,00 Žatec

Uh.Ostroh

P.Jakartice

Věrovany

Lednice

Lokalita. varianta hnojení

Statisticky se podařilo prokázat pomocí neparametrického Kruskal-Wallisova testu jistou odlišnost ve výnosech jednotlivých stanic, a to v kaţdé výrobní oblasti viz. příloha č. 2. Nejvíce se od průměrných hodnot lišila v BVO stanice Staňkov. Na této stanici jsou výnosy nejniţší. V ŘVO byl největší rozdíl u stanice Ţatec popř. Uh. Ostroh, příloha č. 3, které také měly nejniţší výnosy. Ostatní stanice se také svými výnosy podobaly, a proto i v ŘVO můţeme konstatovat, ţe vliv výběru stanice na výnos byl celkově malý. Statisticky průkazný rozdíl lze však zaznamenat při porovnání úrovně výnosů BVO a ŘVO, kde v ŘVO jsou výnosy vyšší. To je také zřejmé z tab. č. 14 a grafu č. 3, kde jsou porovnány výsledky obou výrobních oblastí.

Tab č. 14: Porovnání výnosů OJ v BVO a ŘVO na jednotlivých variantách oblast 0 BVO 4,69 ŘVO 8,27 BVO = 100 [%] 176,25

PK 4,97 8,35 168,13

N1PK 6,11 9,11 149,08

kombinace hnojení N2PK N3PK hPK 6,92 7,32 5,80 9,30 9,22 8,83 134,46 125,89 152,13

hN1PK 6,68 9,24 138,42

hN2PK 7,38 9,33 126,36

hN3PK 7,64 9,30 121,68


48

Graf č. 3: Porovnání průměrných výnosů BVO a ŘVO na jednotlivých variantách, znázornění intervalů spolehlivosti při α = 0,05. 12,00

OJ.ha

-1

10,00 8,00 6,00 4,00 2,00

K

K

hN 3P

K

kombinace hnojení

hN 2P

K

hN 1P

hP

3P K N

2P K N

1P K N

PK

0

0,00

bramborářská řepařská

V BVO organicky hnojené varianty byly vţdy výnosnější oproti variantě organicky nehnojené. Avšak pouze některé tyto kombinace jsou statisticky průkazné. Při statistickém zhodnocení výsledků pomocí LSD testu, kde α<0,05 (příloha č. 4) se podařilo v BVO prokázat rozdíl mezi variantami organicky hnojenými a nehnojenými, a to u niţších hladin N hnojení. Se zvyšujícím se N hnojení se stírá rozdíl mezi variantami hnojenou a nehnojenou organicky. Rozdíl mezi kombinací PK a hPK je statisticky průkazný, rozdíl mezi kombinacemi N1PK a hN1PK je sice statisticky neprůkazný, ale je na samé hranici průkaznosti p=0,068. S dalším zvyšováním N hnojení se také sniţuje průkaznost, tedy rozdíly mezi těmito variantami jsou menší a méně podstatné. To můţe také znamenat, ţe při vysoké intenzitě N hnojení se vliv organického hnojení sniţuje. Také byl prokázán spojitý vliv organického a minerálního hnojení viz. kapitola 5.3.1., která pojednává o korelační analýze a kovariaci. V ŘVO se však statisticky nepodařilo prokázat vliv organického hnojení a to u všech hladin N hnojení, příloha č. 5. Ovšem rozdíl v průměrech můţeme zaznamenat. Organicky hnojené varianty byly vţdy výnosnější. To, ţe v ŘVO je vliv organického hnojení ještě méně výrazný něţ v BVO, můţe být způsobeno příhodnějšími půdně klimatickými podmínkami této oblasti, které tyto rozdíly stírají. Dále se podařilo prokázat, ţe v BVO intenzita hnojení N ovlivnila výnos následujícím způsobem. Kombinace hnojení 0 měla statisticky nejniţší výnosy oproti všem ostatním kombinacím. Pouze se nepodařil prokázat statisticky vyšší výnos u kombinace PK oproti kombinaci 0. Tato kombinace hnojení tedy PK je statisticky nejméně výnosnou v porovnání s kombinacemi hnojenými N. Dále se dle provedené analýzy neprokázal vyšší výnos u kombinace N1PK oproti PK. Ovšem hodnota p (0,065) je také na hranici průkaznosti. Také se statisticky nepodařilo prokázat rozdíl mezi kombinací N2PK a kombinacemi N3PK, hN1PK a hN2PK. U kombinace N3PK je statisticky průkazný rozdíl v porovnání s variantami O, PK, N1PK a u variant hnojené hnojem se nepodařilo statisticky prokázat rozdílnost výsledků s kombinacemi hN2PK a hN3PK. To, ţe je více neprůkazné zvýšení výnosů u variant organicky hnojených mohl zapříčinit fakt, ţe hnůj určitým způsobem setřel rozdíly mezi kombinacemi hnojení. Tato situace nám dokládá, ţe nelze dosahovat vysokých výnosů bez organického, ale ani bez minerálního hnojení.


49

V ŘVO je situace odlišná v tom smyslu, ţe rozdíly výnosů mezi jednotlivými kombinacemi hnojení se nepodařilo statisticky prokázat. A to jak u varianty hnojem hnojené či nehnojené. To by také mohlo být způsobeno tím, ţe ŘVO je celkově úrodnější, jsou v ní lepší pěstitelské podmínky, které více či méně stírají rozdíly mezi jednotlivými kombinacemi hnojení. Jinými slovy leze také říci, ţe nedostatky hnojení lze částečně nahradit lepšími podmínkami výrobní oblasti, či ţe nedostatky hnojení se méně projeví v úrodnějších regionech. Veškeré výsledky výnosů a statistického zpracování jsou v tabulkách č. 12-18, grafech 1-5 a příloze č. 1-5.

Tab. č. 15 a 16: Pořadí kombinací hnojení dle výnosů OJ v BVO a ŘVO Pořadí BVO 9 8 6 4 2 7 5 3 1

kombinace 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

Produkce -1 [OJ.ha ] 4,69 4,97 6,11 6,92 7,32 5,80 6,68 7,38 7,64

Pořadí ŘVO

kombinace

9 8 6 2 5 7 4 1 3


Produkce -1 [OJ.ha ] 8,27 8,35 9,11 9,30 9,22 8,83 9,24 9,33 9,30

Tab. č. 17 a 18: Výrobnost osevního sledu BVO ŘVO kombinace 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

průměrný součet výnosů -1 [OJ.ha ] 41,53 43,96 54,16 61,30 64,91 51,42 59,14 65,43 67,79

[%] 94,48 100,00 123,20 139,46 147,66 116,97 134,55 148,85 154,21

kombinace 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

průměrný součet výnosů -1 [OJ.ha ]

[%]

70,98 71,65 78,00 79,69 79,04 75,67 79,11 79,85 79,70

99,07 100,00 108,87 111,23 110,32 105,62 110,42 111,44 111,24


50

Graf č. 4: Porovnání kombinací hnojení dle výnosu OJ v BVO 180,0 170,0

výnos OJ [%]

160,0 kombinace bez hnoje

150,0 140,0

kombinace s hnojem

130,0 100 % - varianta hnojená PK

120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

kombinace hnojení

Graf č. 5: Porovnání kombinací hnojení dle výnosu OJ v ŘVO 120,0 115,0

výnos [%]

110,0

kombinace bez hnoje

105,0 kombinace s hnojem

100,0

100 % - varianta hnojená PK

95,0 90,0 85,0 80,0 0

PK

N1PK N2PK N3PK

kombinace hnojení

5.3.1 Korelační analýza, vliv faktorů na výnos Výsledky korelační analýzy jsou uvedeny v tabulce č. 19. Lze tedy na základě těchto výsledků konstatovat, ţe na výnos má největší vliv minerální hnojení, resp. hnojení dusíkem. Korelační koeficient 0,44 sice neukazuje na velmi vysokou těsnost, ale zásadně výnos ovlivňuje. Analýza nám také dokázala, ţe organické a minerální hnojení spojitě ovlivňují výši výnosů. Je však také nutné upozornit na nepodstatný vliv jednotlivých stanic na výnosy. Tento vliv je vyjádřen koeficientem 0,32. Vliv ročníku nebyl příliš významný koeficient je 0,13.


51

V ŘVO odpovídají výsledky korelační analýzy jiţ předešlým testů. Tzn., ţe rozdíly výsledků výnosů jsou malé a statisticky neprůkazné. Na tom se podílí vliv výrobní oblasti. Tento vliv lze vyjádřit korelačním koeficientem 0,34, coţ můţeme povaţovat za vliv podstatný. Tab. č. 19: Korelační koeficienty faktorů ovlivňujících výnos Korelační analýza faktorů ovlivňující výnosy v BVO korelačni koeficient 0,44 0,32 0,13

Faktor Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku

Korelační analýza faktorů ovlivňující výnosy v ŘVO Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku

neprůkazné 0,15 0,16

Korelační koeficient vlivu výrobních oblastí na výnosy 0,34

5.3.2 Zhodnocení technologických rozborů 5.3.2.1. Zhodnocení technologických rozborů ječmene jarního Ječmen jarní se pěstoval během sledovaného období (osevního sledu) celkem třikrát a to v roce sledování 1996, 2000 a 2004. Během tohoto období byla sledovaným parametrem vlhkost po sklizni a HTS. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 6. V BVO lze sledovat trend ve vývoji HTS dle intenzity hnojení viz. tab. č. 20 a graf. č. 6., kde HTS stoupá do úrovně N1 v a s další intenzitou hnojení postupně HTS klesá. Tento trend lze zaznamenat, jak u variant bez organického hnojení, tak i u variant s organickým hnojením. V ŘVO je tento trend velice obdobný s tím rozdílem, ţe pokles HTS začíná jiţ na kombinacích N1. Ovšem můţeme konstatovat, ţe se pouze jedná o trend, který nelze statisticky potvrdit, a to z důvodu velice malých rozdílů naměřených hmotností. Statisticky nejsou významné rozdíly mezi kombinacemi ani mezi variantami a to na obou výrobních oblastech. Částečně mohl ovlivnit HTS ročník a to především v BVO, výsledky vícenásobného porovnávání jsou uvedeny v příloze č. 7 a 8. Také jsou výsledky ovlivněny, ovšem jen z části, různorodostí hodnot z různých stanic. V BVO se od průměru nejvíce lišila stanice Svitavy a v ŘVO se nejvíce odkláněla od průměru stanice P. Jakartice. Více v příloze č. 9 a 10. Dále nám statistická analýza prokázala, ţe HTS je vyšší v ŘVO oproti BVO. K tomuto závěru se lze dostat testováním výsledků za pouţití t-testu s α < 0,05.


52

Tab. č. 20: Průměrné hodnoty HTS ječmene jarního během celého osevního sledu 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

HTS BVO [g] 43,2 44,5 45,8 45,4 45,3 45,6 46,3 46,0 45,0

HTS ŘVO [g] 49,3 49,7 49,5 48,4 48,3 49,4 48,4 47,8 47,9

Graf č. 6: Průměrná HTS ječmene jarního za osevní sled (1996, 2000, 2004)

5.3.2.2. Zhodnocení technologických rozborů řepky ozimé Řepka ozimá se pěstovala během osevního sledu jednou a to v roce sledování 1997. Sledovanými technologickými parametry u řepky byla HTS a olejnatost. Výsledky HTS jsou uvedeny z tab. č. 21 a grafu č. 7. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 11. Co se týče HTS, tak z hodnot je zřejmé, ţe se zvyšující se hladinou hnojení se sniţuje HTS. Tato situace se vyskytuje na obou výrobních oblastech. V BVO je však tento trend více zřejmý, v ŘVO jsou rozdíly mezi jednotlivými kombinacemi menší, ale mají shodný trend. Toto také potvrzuje statistická analýza. V BVO jsou tyto hodnoty průkazné, kdeţto v ŘVO neprůkazné a můţeme zde sledovat pouze obdobný trend. Statistické zhodnocení výsledků HTS včetně intervalů spolehlivosti je v příloze č. 12. a 13. Byly také zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými stanicemi a to v obou výrobních oblastech. To nám dokázal Kruskal-Wallisův test viz příloha č. 14 a 15, coţ také částečně mohlo ovlivnit průměrné výsledky HTS. Hodnoty jednotlivých stanic vykazují relativně vysokou míru variability. Takováto situace je na obou výrobních oblastech. Statisticky není průkazný vliv organického hnojení na HTS a to na obou výrobních oblastech. Nepodařilo se nám také jednoznačně potvrdit, zda HTS řepky je vyšší v ŘVO. A musíme tak připustit, ţe HTS je v obou oblastech podobná. Je však nutné podotknout, ţe v tomto případě se statistická analýza na samé hranici průkaznosti (α = 0,08).


53

Tab. č. 21: HTS řepky ozimé v roce 1997 HTS BVO [g] 4,9 4,7 4,2 3,8 3,9 4,6 4,0 3,9 3,8


HTS ŘVO [g] 4,7 4,6 4,4 4,4 4,3 4,5 4,4 4,3 4,4

Graf č. 7: HTS řepky ozimé v roce 1997 6,00

HTS [g]

5,50 5,00

HTS BVO HTS ŘVO

4,50 4,00 3,50

K 3P

K hN

K

2P hN

1P

hP K

hN

3P K N

2P K N

1P K N

PK

0

3,00

kom binace hnojení

Co se týče výsledků olejnatosti řepky, tak ty jsou uvedeny v tab. č. 22 a znázorněny v grafu č. 8. Zde lze také zaznamenat pouze trend, který spočívá ve sniţování olejnatosti při zvyšující intenzitě hnojení. A to na obou výrobních oblastech velice obdobně. Tyto závěry ovšem nejsou statisticky podloţeny a to z důvodu malého souboru hodnot, které není moţné statisticky zhodnotit. Malý soubor hodnot je dán tím, ţe během osevního sledu se řepka pěstovala pouze jednou a některé stanice nedodaly výsledky olejnatosti. Tab. č. 22: Olejnatost řepky ozimé v roce 1997 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

BVO [%] ŘVO [%] 46,00 45,45 46,22 45,01 45,47 45,43 43,38 44,85 41,92 43,44 45,55 45,33 45,68 44,73 43,57 44,28 42,88 43,33


54

Graf č. 8: Olejnatost řepky ozimé v roce 1997 47,00

olejnatost [%]

46,00 45,00 Olejnatost BVO

44,00

Olejnatost ŘVO

43,00 42,00 41,00

3P K hP K hN 1P K hN 2P K hN 3P K

N

2P K

N

1P K

PK

N

0

40,00

kom binace hnojení

5.3.2.3. Zhodnocení technologických rozborů pšenice ozimé Pšenice ozimá se pěstovala v osevním sledu dvakrát a to v roce sledování 1998 a 2002. Sledovanými parametry byla HTS a vlhkost zrna po sklizni. Výsledky z analýz jsou uvedeny v tab. č. 23 a grafu č. 9. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 17. V BVO můţeme sledovat, ţe se zvyšující intenzitou hnojení se HTS také zvyšuje. Toto však o ŘVO říci nemůţeme. Statistické zhodnocení výsledků nám však ani u jedné z výrobních oblastí nepotvrdilo vliv intenzity hnojení na HTS. Dále po statistickém zhodnocení můţeme připustit, ţe hodnoty všech stanic v kaţdé VO jsou velice podobné. Dále se podařilo prokázat s téměř 100% pravděpodobností, ţe v ŘVO byla HTS vyšší oproti oblasti bramborářské. Tab. č. 23: Průměrná HTS pšenice ozimé v osevním sledu (1998, 2002)


HTS BVO [g] 41,63 41,60 42,66 42,87 43,37 41,69 42,87 43,48 43,28

HTS ŘVO [g] 45,69 45,53 45,71 44,74 45,15 45,45 45,26 44,66 45,77


55

Graf č. 9: Průměrná HTS pšenice ozimé v osevním sledu (1998, 2002) 47,0 46,0

HTS [g]

45,0 44,0 HTS BVO

43,0

HTS ŘVO

42,0 41,0 40,0

K 3P

K hN

2P

K hN

1P hN

hP K

3P K N

2P K N

1P K N

PK

0

39,0

kom binace hnojení

5.3.2.4 Zhodnocení technologických rozborů okopanin Během osevního sledu se okopaniny pěstovaly v letech 1999 a 2003. V bramborářské výrobní oblasti se byly okopaninou brambory a v řepařské výrobní oblasti byla okopaninou zvolena cukrová řepa. Z technologických vlastností se sledovala u brambor škrobnatost a velikost hlíz, obsah N-NO3 v hlízách. U cukrové řepy se sledovala cukernatost, obsah K, Na a amidického N v bulvách. Hodnoty škrobnatosti a cukernatosti jsou uvedeny v tab. č. 24 a grafu č. 10. Podrobné výsledky škrobnatosti a cukernatosti jsou uvedeny v příloze č. 18. Z těchto výsledků můţeme zaznamenat, ţe se zvyšující se intenzitou hnojení se také sniţuje škrobnatost respektive cukernatost. Avšak po statistickém zhodnocení výsledků nemůţeme s 95% pravděpodobností toto tvrdit. Rozdíly hodnot mezi jednotlivými kombinacemi jsou malé a statisticky neprůkazné a to na obou výrobních oblastech, výsledky statistických výpočtů jsou uvedeny v příloze č. 19 a 20. Také se nepodařil prokázat vliv organického hnojení, ovšem z grafu můţeme pozorovat jistý trend sniţování škrobnatosti či cukernatosti u variant organicky hnojených. Rozdíly v jednotlivých stanicích jsou malé a hodnoty nám málo ovlivnily. V BVO jsou pouze stanice Chrastava a Svitavy více vzdáleny od průměru a škrobnatost byla zde niţší. V ŘVO jsou také dvě stanice Ţatec a Uherský Ostroh více vzdáleny od průměru, ale zásadním způsobem stanice výsledky neovlivňuje. Ovšem statisticky se podařilo prokázat, ţe v roce sledování 1999 byla škrobnatost vyšší oproti roku 2003. V ŘVO je situace naprosto opačná, zde byl prokázán vliv ročníku, ovšem v roce 1999 byla cukernatost niţší oproti roku 2003. Výsledky těchto statistických výpočtů jsou uvedeny v příloze č. 21.


56

Tab. č. 24: Průměrná škrobnatost brambor a cukernatost cukr. řepy (1999, 2003). škrobnatost cukernatost [%] [%] BVO ŘVO 16,12 19,38 16,02 19,37 15,71 19,06 15,47 18,76 15,23 18,04 15,27 18,58 15,04 18,42 15,13 18,15 15,05 17,86


Graf č. 10: Průměrná škrobnatost brambor a cukernatost cukr. řepy. (1999, 2003)

19 18 17 16 15

hP K hN 1P K hN 2P K hN 3P K

3P K N

2P K N

1P K N

PK

14

0

škrobnatost, cukernatost [%]

20

kom binace hnojení

škrobnatost BVO cukernatost ŘVO

Dalším sledovaným parametrem brambor bylo velikostní třídění hlíz do skupin. Byly vytvoře tři skupiny: 1. hlízy velikosti pod 35 mm 2. 2. hlízy velikosti od 35 mm do 60 mm 3. hlízy velikosti nad 60 mm U všech kombinací hnojení se převáţná většina všech sklizených hlíz vyskytovala ve skupině 2, tedy hlízy měly velikost od 35 do 60 mm. To nám ukazuje graf č. 11, příl. č. 22. V této kategorii bylo od 81 % do 90 % všech sklizených hlíz. Dle zastoupení je další v pořadí velikostní skupina č. 1. V této skupině bylo podstatně méně hlíz a to od 9 % do 19 % všech sklizených hlíz. Skupina č. 3 byla zastoupena pouze velmi málo a to od 1 % do 4 % všech sklizených hlíz. Při hodnocení tohoto parametru nelze říci, ţe intenzita N hnojení ovlivňuje velikost hlíz. Pouze si lze všimnout zvýšení (ovšem ne zásadního) podílu větších hlíz u organicky hnojených kombinací.


57

Graf č. 11 : Velikostní třídění hlíz brambor.

podíl hlíz nad 70 mm podíl hlíz od 35 mm do 60 mm

hP K hN 1P K hN 2P K hN 3P K

3P K N

2P K N

N

PK

1P K

podíl hlíz od 35 mm

0

podíl [%]

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

kom binace hnojení

Dalším sledovaným technologickým parametrem brambor byl obsah N – NO3 v hlízách. Výsledky rozborů jsou uvedeny v tab. č. 25 a grafu č. 12, příloha č. 22. Tab. č. 25: Průměrný obsah N- NO3 v hlízách brambor (1999, 2003) -1


Obsah N – NO3 v hlízách [mg.kg ] 78,75 85,00 81,25 86,25 91,25 78,75 82,50 105,00 113,75

Graf č. 12: Průměrný obsah N-NO3 v hlízách brambor (1999, 2003) 110 100 90 Obsah N – NO3 v hlízách v mg.kg-1

80 70 60 50

K

K

3P hN

2P

K

kom binace hnjení

hN

1P hN

hP K

3P K N

2P K N

1P K N

PK

40

0

obsah N - NO3 [mg.kg-1]

120


58

Vzhledem k mnoţství získaných dat nebylo by vhodné provádět statistickou analýzu výsledků. Toto sledování se provádělo pouze v roce 2003. Z tohoto důvodu můţeme pouze pozorovat určitý trend v obsahu N – NO3. Lze tedy sledovat, ţe zvyšující se úrovní N hnojení se obsah N – NO3 mírně zvyšuje. Tento trend je více patrný na variantě hnojené organicky. U cukrové řepy se dále sledoval z technologických vlastností obsah K, Na a anodický N v bulvách. Výsledky těchto analýz jsou uvedeny v tabulce č. 26 a grafech č. 13-15 a příloze č. 22. Tab. č. 26: Průměrný obsah K, Na a amid. N v bulvách cukrové řepy K

amidický N

Na

[mmol.100 g-1] [mmol.100 g-1] [mmol.100 g-1] 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

3,611 3,892 3,921 3,837 3,689 4,070 3,926 3,941 3,940

0,806 0,800 0,999 1,035 1,262 1,124 1,173 1,257 1,352

2,364 2,136 2,964 3,504 3,770 2,894 3,268 3,720 4,550

Graf č. 13: Průměrný obsah K v bulvách cukrové řepy

obsah K [mmol*100 g -1]

4,1 4 3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4

K

K

3P hN

K

2P hN

1P hN

hP K

3P K N

2P K N

1P K N

PK

0

3,3

kom binace hnojení

Co se týče obsahu K v bulvách řepy, tak zde se nepodařil prokázat vliv N ani vliv organického hnojení. Výsledky LSD testu jsou uvedeny v příloze č. 23. Byl však statisticky prokázán rozdíl mezi jednotlivými ročníky a to s více jak 97% pravděpodobností, coţ mohlo ovlivnit průměrné výsledky. V roce 2003 byl obsah prokazatelně větší oproti roku předešlému, tedy roku 1999. Statisticky se také podařil prokázat vliv stanic viz příloha č. 24, coţ nám také mohlo ovlivnit průměrné výsledky. Nelze tedy vyloučit, ţe tyto dva vlivy nám znemoţnily prokázat vliv hnojení na obsah K v bulvách.


59

obsah Na [mmol.100g-1]

.

Graf č. 14: Průměrný obsah Na v bulvách cukrové řepy 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2

K

K hN

3P

K

2P hN

1P hN

hP K

3P K N

2P K N

1P K

PK

N

0

0

kombinace hnojení

U obsahu Na v bulvách je situace částečně odlišná. Dle grafu č. 13 můţeme sledovat trend ve zvyšování obsahu tohoto prvku v bulvách v závislosti, jak na N hnojení, tak na organickém hnojení. Tedy se zvyšující se úrovní hnojení se také zvyšuje obsah Na v bulvách cukrové řepy. Statisticky průkazné rozdíly jsou však pouze jen mezi kombinacemi s minimální a maximální úrovní hnojení viz příloha č. 25. Všimneme-li si však hodnot P, tak se zvyšující se hladinou hnojení se průkaznost zvyšuje (tedy přibliţuje se k hranici 95 %), coţ nám skutečně napovídá o jiţ zmiňovaném trendu. Ovšem nepodařil se nám statisticky prokázat vliv organického hnojení na obsah Na v bulvách cukrové řepy, a proto nemůţeme s určitostí říci, ţe tento faktor má vliv na obsah Na. U Na se nám však nepodařil prokázat vliv ročníku, ale vliv stanice se prokázat podařil, viz. příloha č. 26. Proto mohou být výsledky tímto faktorem částečně ovlivněny. Graf č. 15 : Průměrný obsah amidického N v bulvách cukrové řepy

Amidický N [mmol.100g

-1

]

5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 K

K

3P hN

hN

2P

K 1P hN

hP K

3P K N

2P K N

1P K

PK

N

0

0

kom binace hnjení

U amidického dusíku je průkaznost obdobná jako u dvou předešlých případech. Trend je zde také zřejmý dle grafu č. 14. Tedy intenzita N hnojení zvyšuje obsah amidického dusíku v bulvách. A je i částečně zřejmý vliv organického hojení na obsah. Tedy organické hnojení do jisté míry zvyšuje obsah amid. N v bulvách. Tato tvrzení však nejsou statisticky potvrzena a to z důvodu malého objemu dat. Tyto rozbory se začaly prováděl aţ v roce sledování 2004 a z důvodu malého oboru hodnot by nebylo vhodné prováděl statistické výpočty.


60

5.3.2.5. Zhodnocení technologických rozborů hrachu U hrachu se z technologických vlastnost sledovala vlhkost zrna po sklizni a HTS. Hodnoty HTS jsou uvedeny v tabulce č. 27 a grafu č. 15. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v příloze č. 27. Uvedená data nám neprokazují vliv hnojení na HTS hrachu. Také po statistickém zhodnocení dat nelze tvrdit, jakým způsobem mělo hnojení vliv na HTS. Nelze prokázat, jak vliv N hnojení, tak vliv organického hnojení a to na obou výrobních oblastech. Podařil se však statisticky prokázat vliv výrobní oblasti. Můţeme tedy konstatovat, ţe s téměř 100 % pravděpodobností je HTS ovlivněna oblastí pěstování a to tak, ţe je HTS v BVO větší oproti HTS hrachu z ŘVO. Také se podařil statisticky prokázat vliv stanic na HTS viz. příloha č. 28 a 29. To znamená, ţe hodnoty z jednotlivých stanic ovlivňovaly průměrné hodnoty. Tab. č. 27: HTS hrachu v osevním sledu (2001)


HTS BVO 259 257 250 254 256 252 239 246 244

HTS ŘVO 238 231 231 228 224 221 226 228 227

Graf č. 16: HTS hrachu v osevním sledu (2001) 270 260

240

HTS BVO

230

HTS ŘVO

220 210

PK

N

1P K N 2P K N 3P K hP K hN 1P hN K 2P hN K 3P K

200

0

HTS [g]

250

kom binace hnojení


61

5.3.3. Korelační analýza, vliv faktorů na technologické vlastnosti plodin Tab. č. 28: Korelační koeficienty faktorů technologické vlastnosti Korelační analýza faktorů ovlivňující technologické vlastnosti plodin v BVO FAKTOR / PLODINA Ječmen jarní Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku Vliv VO Řepka ozimá Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv VO Pšenice ozimá Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku Vliv VO Bramb./řepa – škrobnatost/cukernatost Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku Hrách Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv VO

korelačni koeficient BVO ŘVO 0,11 Neprůkazné -0,22 Neprůkazné 0,733 0,53 0,34 BVO ŘVO - 0,48 - 0,14 - 0,37 - 0,74 Neprůkazné BVO ŘVO Neprůkazné Neprůkazné Neprůkazné - 0,50 Neprůkazné - 0,25 0,32 BVO ŘVO - 0,13 - 0,30 Neprůkazné - 0,45 - 0,82 0,42 BVO ŘVO Neprůkazné Neprůkazné - 0,36 Neprůkazné - 0,44


62

5.4. Zhodnocení výsledků rozborů rostlin U všech plodin se prováděl rozbor hlavního sklizňového produktu (HP) a vedlejšího sklizňového produktu (VP) na obsah N, P, K, Ca, Mg. Tento rozbor se prováděl u vzorků odebraných v době sklizně. Neprováděl se rozbor VP pouze u brambor, kde při sklizni jiţ brambory mají odumřelou nať, která se po sklizni zaorává a tak nám ţiviny z této nijak neovlivňují bilanci ţivin. V ojedinělých případech chybějící hodnoty rozborů VP u ostatních plodin jsou nahrazeny průměrnými hodnotami z ostatních stanic v daném roce u dané plodiny. To se týká případů ztrát dat, či nerozborování VP z důvodu nedodrţení metodických postupů. Veškeré výsledky rozborů (AAR) jsou uvedeny v příloze č. 30. Jsou zde hodnoty pro všechny plodiny ze všech stanic a celého osevního sledu. 5.4.1. Rozbory zrna ječmene jarního Průměrné hodnoty za celý osevní sled je uveden v tabulce č. 29 a grafu č. 16. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 30. Tab. č. 29: Průměrné obsahy prvků v zrnu ječmene jarního BVO 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

N 1,58 1,52 1,45 1,55 1,60 1,50 1,48 1,56 1,60

P 0,41 0,41 0,40 0,41 0,40 0,41 0,40 0,40 0,40

K 0,55 0,54 0,54 0,54 0,53 0,54 0,54 0,53 0,54

Ca 0,07 0,07 0,07 0,09 0,07 0,07 0,07 0,07 0,07

Mg 0,12 0,12 0,13 0,13 0,12 0,12 0,12 0,12 0,13

ŘVO 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

N 1,43 1,51 1,41 1,63 1,63 1,59 1,62 1,60 1,66

P 0,38 0,38 0,37 0,37 0,36 0,39 0,39 0,35 0,38

K 0,53 0,52 0,52 0,51 0,50 0,52 0,51 0,50 0,49

Ca 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 0,07 0,06 0,07 0,07

Mg 0,12 0,11 0,12 0,12 0,12 0,12 0,12 0,12 0,12

5.4.1.1. Dusík Prvním sledovaným prvkem byl dusík. V grafu č. 16 si lze povšimnout především jeho zvýšeného obsahu na variantách hnojených hnojem ovšem pouze v ŘVO. V bramborářské oblasti tento jev není tak patrný. Nejniţší obsah N byl v BVO u kombinace N1 a postupně jeho obsah v ječmeni rostl a obdobně rostl i na variantě hnojem hnojené. To není v ŘVO tak jednoznačné zvláště u variant hnojených hnojem. Co je však pozoruhodné, tak obsah N v BVO je na kombinaci 0 podobný jako na kombinaci N3 či hN3 a oproti ní se aţ do kombinace N1 obsah sniţuje. Statistické zhodnocení výsledků nám však nepotvrdilo, ţe intenzita N hnojení ovlivňuje obsah N v zrnu ječmene jarního. Také se nepodařil prokázat, ţe organické hnojení ovlivňuje obsah N v zrnu. Stejná situace je na obou výrobních oblastech. Také nám statistická analýza nepotvrdila, ţe je obsah jiný na jedné či druhé výrobní oblasti. Podařilo se však zjistit, ţe vliv ročníku byl zanedbatelný, protoţe rozdíly mezi jednotlivými ročníky byly statisticky nevýznamné a to na obou výrobních oblastech. V BVO byl prokázán statisticky průkazný rozdíl mezi ročníky, kde nejniţší obsah byl v roce 2000 a 1996 a nejvyšší v roce 2004. Také se podařilo prokázat, ţe výsledky z jednotlivých stanic nebyly homogenní. V ŘVO rozdíly mezi stanicemi nebyly zaznamenány, kdeţto vliv ročníku zde byl zřetelný. Nejniţší obsah byl zaznamenám v roce 1996 a 2004 a nejvyšší v roce 2000.


63

Graf. č. 17: Průměrné obsahy prvků v zrnu ječmene jarního

5.4.1.2. Fosfor Dalším sledovaným prvkem byl fosfor. V grafu č. 16 si lze povšimnout, ţe v BVO oblasti je obsah P v zrnu ječmene o něco vyšší a to u všech kombinací v ŘVO. A také, ţe s intenzitou N hnojení se obsah P jen velice mírně sniţuje, a to na variantě org. Hnojené i nehnojené a na obou výr. oblastech. Statistickým zpracováním dat se nám nepodařilo prokázat jakým způsobem a zda N hnojení ovlivňuje obsah P. Neprokázal se ani rozdíl v obsahu P v zrnu mezi kombinacemi nehnojenými vůbec a kombinacemi hnojenými pouze PK. Statisticky je se podařil prokázat vliv ročníku. Nejvyšší byl obsah v roce 1996, 2000, 2004 v BVO. V ŘVO byl obsah nejvyšší v roce 1996 dále 2004 a 2000. Také byl statisticky průkazný rozdíl mezi jednotlivými stanicemi, ovšem pouze v BVO. Dále se statisticky podařilo prokázat, ţe v BVO je více obsaţeno P v zrnu oproti ŘVO. 5.4.1.3. Draslík Dalším sledovaným prvkem byl draslík. Opět je jeho obsah v zrnu znázorněn v grafu č. 16. Je zde stejně jako u P patrný větší obsah K v BVO a s vyšší intenzitou hnojení se také pomalu sniţuje obsah K v zrnu. Tento průběh je patrnější v ŘVO. Ovšem i u tohoto prvku se nepodařilo statisticky prokázat, jaký má vliv N hnojení a stejná situace je u organického hnojení. Toto se týká obou výrobních oblastí.


64

V BVO byl statisticky zaznamenám vliv ročníku. Největší obsah byl v roce 2004, dále v roce 1996 a 2000. V ŘVO se také podařil prokázat rozdíl mezi roky, kde i pořadí je stejné jako v BVO. Také byl zaznamenán vliv stanice na průměrné hodnoty a to v obou výrobních oblastech. Statisticky se podařilo prokázat, ţe v BVO je více obsaţeno K v zrnu oproti ŘVO. 5.4.1.4. Vápník Dalším sledovaným prvkem byl vápník a průběh jeho obsahu v zrnu je znázorněn v grafu č. 16. Ovšem v jeho průběhu není zjevná ţádná závislost na intenzitě hnojení, či hnojení organickými hnojivy. Toto nám také potvrzuje statistická analýza získaných dat. Nelze také jednoznačně tvrdit, zda je obsah Ca v zrnu větší v bramborářské či řepařské výrobní oblasti. V BVO byl statisticky významný rozdíl mezi ročníky a to tak, ţe nejvyšší obsah byl dosaţen v roce 1996 a postupně se sniţoval aţ do roku 2004. V ŘVO se také podařilo potvrdit vliv ročníku, kde nejvyšší obsah v roce 2000, 1996 a nejniţší v roce 2004. Na obou výrobních oblastech byl také statisticky významný vliv stanice na obsah Ca. 5.4.1.5. Hořčík Posledním sledovaným prvkem by hořčík a znovu jeho průběh zaznamenává graf č. 16. A podobně jako u vápníku nelze ani u hořčíku vysledovat ţádnou závislost obsahu Mg v zrnu ječmene jarního. To nám také dokládá provedená statistická analýza získaných dat. I u tohoto prvku není se nepodařilo s 95% pravděpodobností potvrdit, zda a jakým způsobem ovlivňuje hnojení obsah Mg v zrnu ječmene jarního. Dále se podařil prokázat vliv ročníku. Pořadí s nejvyšším obsahem je následující: 2000, 2004, 2004. Toto pořadí je shodné pro obě výrobní oblasti. Také byl průkazný vliv stanic na obsah Mg na obou výrobních oblastech. Podařilo se však statisticky prokázat, ţe větší obsah Mg ve v BVO oproti ŘVO. Tedy ţe výr. oblast ovlivňuje obah MG v zrnu. 5.5.1 5.5.2 Rozbory řepky ozimé Průměrné hodnoty za celý osevní sled je uveden v tabulce č. 30 a grafu č. 17. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 30. Tab. č. 30: Průměrné obsahy prvků v zrnu řepky ozimé BVO 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

N 2,19 2,34 2,19 2,30 2,72 2,29 2,26 2,35 2,68

P 0,75 0,75 0,73 0,71 0,69 0,75 0,74 0,71 0,71

K 0,75 0,73 0,78 0,85 0,87 0,76 0,81 0,84 0,89

Ca 0,44 0,43 0,41 0,40 0,37 0,40 0,41 0,37 0,37

Mg 0,25 0,25 0,25 0,25 0,26 0,23 0,26 0,26 0,26


N 2,88 2,91 3,04 3,14 3,18 2,99 2,87 3,18 3,21

P 0,70 0,70 0,69 0,68 0,69 0,72 0,71 0,69 0,68

K 0,77 0,78 0,78 0,80 0,84 0,78 0,79 0,82 0,83

Ca 0,44 0,46 0,44 0,43 0,43 0,46 0,44 0,43 0,43

Mg 0,29 0,29 0,29 0,28 0,28 0,29 0,28 0,28 0,28


65

5.5.2.1 Dusík Prvním sledovaným prvkem byl dusík. V grafu č. 17 je velice patrný rozdíl mezi výrobními oblastmi. V ŘVO je obsah N v semenech řepky podstatně vyšší oproti oblasti bramborářské. A lze si také všimnout postupného zvyšování N dle intenzity dusíkatého hnojení. Ovšem rozdíl mezi variantami není zřetelný. Dle statistické analýzy můţeme skutečně konstatovat, ţe v ŘVO je obsah N v semenech řepky vyšší, nelze však s jistotou tvrdit, zda kombinace hnojení ovlivňuje obsah N v semenech, můţeme sledovat pouze trend. Pouze v ŘVO byl největší rozdíl zaznamenán u kombinace hnojené nejvyšší dávkou N a hnojenou organickými hnojivy. Nepodařil se prokázat vliv organického hnojení na obsah N v semenech a to na obou výr. oblastech. Podařilo se také prokázat, ţe stanice v rámci jedné výr. oblasti měly rozdílné hodnoty a tak mohly relativně významně ovlivňovat prům. hodnoty. 5.5.2.2 Fosfor Dalším sledovaným prvkem byl fosfor. V grafu č. 17 je si moţné všimnout, ţe se zvyšující intenzitou hnojení se sniţuje obsah fosforu v semeni řepky a to na obou výrobních oblastech. Ovšem rozdíl mezi variantami prakticky není. Graf. č. 17: Průměrné obsahy prvků v semeni řepky ozimé Po statistickém zpracování získaných dat se nám nepodařilo prokázat, ţe kombinace hnojení ovlivňuje obsah P pouze v BVO. Také se nepodařilo potvrdit, zda organické hnojení ovlivňuje obsah P v semeni řepky. Podařilo se však prokázat, ţe obsah P je v bramborářské oblasti větší oproti oblasti řepařské. Také u hodnoty na jednotlivých stanicích lze pozorovat jistou výši odchylky od průměru. Stanice tedy neměly během pokusu homogenní hodnoty a to na obou VO.

5.5.2.3

Draslík


66

U draslíku jako dalším sledovaném prvku je situace o částečně jiná. V grafu č. 17 si můţeme povšimnout, ţe se zvyšující intenzitou hnojení se také zvyšuje obsah K v semeni řepky, není v něm však patrný vliv organického hnojení. A také nám toto potvrzuje statistika. Tzn., ţe na obou VO je prokazatelný vliv N hnojení ovšem nelze jednoznačně prokázat vliv hnojení organického a také na obou VO. Není však prokazatelný vliv výrobní oblasti na obsah K. Stanice jako v předešlých případech neměly homogenní výsledky a tak ovlivňovaly průměr. 5.5.2.4 Vápník Další prvkem byl vápník. Ten dle grafu č. 17 se sniţoval s intenzitou hnojení. V tomto grafu si však nemůţeme povšimnout, ţe by organické hnojení nějakým způsobem ovlivňovalo obsah Ca v semeni řepky. Také si lze povšimnout, ţe obsah Ca je v ŘVO vyšší oproti BVO. Ovšem nemůţeme s jistotou tvrdit, ţe hnojení ovlivňuje obsah Ca v semeni řepky, protoţe nám to statistická analýza takovýto závěr nepotvrdila a je moţné, ţe N hnojení neovlivňuje obsah Ca v semeni. Lze tedy sledovat opět pouze trend. Tentýţ závěr lze vztáhnout i na organické hnojení. Statisticky je však průkazné, ţe v ŘVO je v semeni řepky více Ca oproti BVO. Také se podařilo prokázat, ţe výsledky mezi jednotlivými stanicemi jsou statisticky rozdílné. 5.5.2.5 Hořčík Posledním sledovaným prvkem v semeni řepky byl hořčík. Dle statistických výpočtů nelze s jistotou říci, zda jakékoli hnojení ovlivňuje obsah tohoto prvku v semeni, a proto můţeme připustit, ţe hnojení neovlivňuje obsah. Také dle statistiky není průkazný rozdíl mezi výrobními oblastmi. V grafu č. 17 si lze však povšimnout pouze nepatrného trendu. Co je ale zajímavé, tak v kaţdé oblasti trendu opačného. V BVO se obsah zvyšuje se zvyšující se intenzitou hnojení, kdeţto v ŘVO je tomu naopak. I u tohoto prvku se nepodařil prokázat vliv Ni org. hnojení na jeho obsah. Stejně se také nepodařilo se statistickou jistotou prokázat, ţe na obsah má vliv výrobní oblast. Prokázal se pouze vliv stanice. 5.5.3 Rozbory pšenice ozimé Průměrné hodnoty za celý osevní sled jsou uvedeny v tabulce č. 31 a grafu č. 18. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 30. Tab. č. 31: Průměrné obsahy prvků v zrnu pšenice ozimé BVO 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

N 1,37 1,39 1,54 1,82 2,08 1,43 1,60 1,90 2,03

P 0,38 0,39 0,38 0,37 0,35 0,39 0,38 0,36 0,36

K 0,50 0,49 0,49 0,48 0,46 0,51 0,49 0,48 0,48

Ca 0,07 0,06 0,06 0,06 0,07 0,06 0,07 0,07 0,07

Mg 0,13 0,12 0,12 0,12 0,12 0,12 0,12 0,12 0,13


N 1,77 1,75 2,02 2,23 2,37 1,82 2,01 2,21 2,36

P 0,36 0,36 0,37 0,36 0,36 0,37 0,38 0,37 0,38

K 0,49 0,48 0,48 0,47 0,47 0,48 0,49 0,48 0,48

Ca 0,07 0,06 0,06 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 0,07

Mg 0,12 0,12 0,13 0,13 0,13 0,12 0,13 0,13 0,13


67

Graf. č. 18: Průměrné obsahy prvků v zrnu pšenice ozimé 5.5.3.1 Dusík Prvním sledovaným prvkem byl dusík. V grafu č. 18 je patrné, jakým způsobem se projevila intenzita hnojení na obsah tohoto prvku. Se zvyšující se intenzitou se také zvyšuje obsah N v zrnu. Dále je také patrné, ţe v ŘVO je obsah vyšší oproti BVO. Není zde však patrný vliv organického hnojení. Takovéto závěry můţeme konstatovat i po statistickém zhodnocení výsledků. Statisticky se také prokázalo, ţe obsah N ovlivnil ročník, přičemţ v roce 1998 byl obsah prokazatelně vyšší oproti roku 2002. Toto se však týká pouze BVO, v ŘVO je takovéto tvrzení statisticky neprůkazné. Dále se také podařilo prokázat, ţe vliv na výsledky má i stanice a to na obou výr. oblastech. 5.5.3.2 Fosfor Dalším prvkem je fosfor. V grafu č. 18 můţeme v BVO pozorovat sestupnou pokles obsahu P v zrnu pšenice při současném zvyšování N hnojení. Takovýto trend v ŘVO však není zcela jasně patrný. Dle výpočtů však nemůţeme tvrdit, zda ovlivňuje intenzita hnojení obsah P v zrnu a to na obou VO. V případě BVO se jedná pouze o trend. Také se nepodařilo potvrdit, zda organické hnojení ovlivňuje obsah P. Déle je podařil prokázat vliv ročníku. V roce 1998 byl obsah P větší oproti roku 2002. Nepodařil se však prokázat vliv výrobní oblasti, stejně jako vliv stanice. Tzn., ţe na obou výrobních oblastech i na všech stanicích byly hodnoty homogenní. 5.5.3.3 Draslík Dle grafu č. 18 si lze u obsahu K povšimnout, ţe jeho obsah v zrnu s intenzitou hnojení klesá a to na obou výrobních oblastech. V ŘVO není však tento trend na variantě organicky hnojené tak zřejmý.


68

Po statistickém vyhodnocení však nemůţeme jistotou tvrdit, ţe skutečně intenzita N hnojení ovlivňuje obsah K v zrnu a to na obou VO. Toto se také týká organického hnojení. Vliv ročníku byl potvrzen pouze na BVO a to tak, ţe v roce 1998 byl obsah P v zrnu vyšší oproti roku 2002. Také na obou výrobních oblastech se potvrdil vliv stanice. Při porovnání výsledků BVO a ŘVO se také nepodařilo prokázat, zda ovlivňuje obsah P v zrnu. 5.5.3.4 Vápník Dalším ze sledovaných prvků byl vápník, jehoţ obsahy lze posoudit v grafu č. 18. Zde lze pozorovat stoupající trend obsahu Ca při zvýšené úrovni N hnojení a to na obou výr. oblastech. Lze si však i povšimnout drobného sníţení obsahu Ca v zrnu u variant hnojených organicky. Po statistickém zhodnocení výsledků však nelze s jistotou tvrdit, ţe N hnojení ovlivňuje obsah Ca v zrnu a stejná situace je i u organického hnojení a to na obou VO. Vliv ročníku byl zaznamenán pouze v BVO. Zase jako v předešlých případech, u této plodiny, byl vyšší obsah v roce 1998. Vliv stanic byl na obou VO potvrzen. Dále při porovnání výrobních oblastí se nepodařilo prokázat jejich vliv na výsledky obsahu Ca v zrnu pšenice ozimé. 5.5.3.5 Hořčík Poslední sledovaný prvek sledovaný u pšenice byl Mg a znovu si průběh hodnot můţeme v grafu č. 18 prohlédnout. Ovšem rozdíly mezi jednotlivými kombinacemi jsou velice malé. Lze si pouze povšimnou mírného trendu zvyšování obsahu Mg v závislosti na intenzitě hnojení. Ovšem po statistickém zhodnocení nemůţeme tyto závěry vyvodit se statistickou jistotou. Nelze tedy prokázat skutečný vliv, jak N, tak organického hnojení. Také nelze prokázat vliv VO. Co se týče vlivu ročníku, ten je prokazatelný pouze na ŘVO. Zde byl obsah Mg vyšší v roce 1998 oproti roku 2002. Také byl zaznamenán vliv stanice. 5.5.4 Rozbory okopanin Průměrné hodnoty za celý osevní sled jsou uvedeny v tabulce č. 32 a grafu č. 18. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 30. V kaţdé VO byla pěstována jiná okopanina, v BVO jí byly brambory a v ŘVO cukrová řepa. Viz kapitola 3. A logicky se tedy nemohou porovnávat výsledky rozborů mezi výrobními oblastmi, ovšem výsledky jsou vţdy ve stejné tabulce či grafu. Tab. č. 32: Průměrné obsahy prvků v hlízách brambor (bulvách cukrové řepy) BVO 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

N 1,48 1,45 1,48 1,64 1,71 1,55 1,69 1,70 1,72

P 0,27 0,26 0,24 0,23 0,22 0,26 0,25 0,24 0,22

K 2,01 2,15 2,04 2,03 2,02 2,16 2,19 2,20 2,18

Ca 0,05 0,05 0,05 0,05 0,06 0,06 0,06 0,06 0,06

Mg 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,12


N 0,65 0,62 0,68 0,81 0,79 0,74 0,81 0,86 0,92

P 0,10 0,10 0,11 0,11 0,09 0,12 0,11 0,11 0,10

K 0,62 0,64 0,64 0,64 0,60 0,69 0,68 0,67 0,65

Ca 0,19 0,18 0,19 0,19 0,19 0,18 0,23 0,23 0,23

Mg 0,17 0,18 0,19 0,18 0,19 0,19 0,19 0,19 0,20


69

Graf. č. 19: Průměrné obsahy prvků v hlízách brambor a bulvách cukrové řepy 5.5.4.1 Dusík Dusík jako první sledovaný prvek se u obou plodin velice pozvolna zvyšoval dle intenzity hnojení. U brambor skutečně rozdíly mezi kombinacemi byly statisticky nevýznamné stejně jako rozdíly mezi variantami. Byl však prokázán vliv ročníku na obsah N hlízách. V roce 1999 byl obsah prokazatelně niţší oproti roku 2003. A také byl prokázán vliv stanice, kde rozdíly mezi jednotlivými stanicemi byly skutečně prokazatelné. Jiná situace je však u řepy. Zde mezi variantou hnojenou a nehnojenou organicky je statisticky významný rozdíl. Varianta hnojená má větší obsah N oproti variantě nehnojené. Také se podařilo prokázat, ţe hnojení N se projevuje na zvýšení obsahu N v bulvách řepy. V obou variantách můţeme velice podobně tento průběh sledovat. Výjimkou je u varianty nehnojené organicky kombinace 0, která má vyšší obsah N oproti kombinaci PK a kombinace N3PK, která má niţší obsah N oproti variantě N2PK. Vliv ročníku prokázán nebyl, kdeţto vliv stanice ano.

5.5.4.2 Fosfor Dalším sledovaným prvkem byl P. U brambor lze pozorovat, jak s postupným zvyšováním intenzity hnojení se jeho obsah sniţuje a to v obou variantách. Toto nám také potvrdila statistika, a tak můţeme konstatovat, ţe obsah P v hlízách brambor ovlivňuje intenzita N hnojení. Vliv organického hnojení však prokázán nebyl a


70

naopak vliv ročníku se projevil. V roce 2003 byl obsah P průkazně menší. Vliv stanice však prokázán byl. U řepy však nebyl prokázán vliv, jak organického, tak N hnojení na obsah P v bulvách řepy. Ovšem vliv ročníku jiţ průkazný byl obdobně jako u brambor. V roce 2003 byl obsah P menší oproti roku 1999. A dále vliv stanice průkazný není a můţeme připustit, ţe na všech stanicích byl obsah P stejný. 5.5.4.3 Draslík K, jako další sledovaný prvek u brambor i u cukrové řepy, měl velice nepředpokládaný průběh. viz graf č. 19. Vliv intenzity N hnojení ani vliv organického hnojení se nepodařilo prokázat. Průkazný byl však vliv ročníku, kde v roce 1999 měl obsah K v hlízách niţší a také byl prokázán vliv stanice. U bulev cukrové řepy byl neprůkazný vliv organického hnojení, N hnojení a ročníku. Vliv stanice však jiţ průkazný byl. 5.5.4.4 Vápník U Ca nelze jednoznačně říci jaký trend má jeho obsah v hlízách brambor i bulvách řepy. To nám také dokládají výsledky statistických zpracování výsledků. U brambor i u cukrové řepy se tedy neprokázal vliv, jak organického, tak i N hnojení a můţeme tedy připustit moţnost, ţe vůbec tyto hodnoty neovlivňuje. U obou plodin se však prokázal vliv ročníku a to hned stejným způsobem. V roce 2003 byl obsah Ca v hlízách brambor i bulvách řepy niţší. A znovu shodně u obou plodin se prokázal obdobně vliv stanice na obsah Ca v hlavním sklizňovém produktu. 5.5.4.5 Hořčík U Mg je velice zajímavé sledovat průběh u brambor ve srovnání s c. řepou. U brambor se postupně obsah Mg sniţuje, kdeţto u c. řepy se obsah zvyšuje v závislosti na intenzitě hnojení a organickém hnojení. U hlíz brambor se však nepodařilo statisticky prokázat, zda N hnojení skutečně ovlivňuje obsah Mg. Můţeme tedy sledovat pouze tendenci. Průkazný je však rozdíl mezi variantami. Varianty organicky hnojené mají obsah Mg v hlízách niţší. Také se prokázal vliv ročníku, kde v roce 1999 bylo v hlízách méně Mg oproti roku 2003. Také byl průkazný vliv stanic na obsah Mg. U cukrové řepy je situace tedy opačná. Ovšem po statistické zpracování nemůţeme se statistickou pravděpodobností konstatovat, ţe N nebo organické hnojení ovlivňuje obsah Mg v bulvách c. řepy. Nebyl však ani prokázán vliv ročníku narozdíl od vlivu stanice. 5.5.5 Rozbory hrachu Průměrné hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 33 a grafu č. 19. Podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze č. 30. 5.5.5.1 Dusík Jako vţdy byl prvním sledovaným prvkem N. Ovšem na obou výrobních oblastech není zcela jednoznačně dán průběh obsahu tohoto prvku v semeni hrachu v závislosti na intenzitě N hojení či organickém hnojení. S tím také korespondují výsledky statistických analýz, při kterých se nepodařil prokázat vliv jak N, tak organického hnojení na obsah N v semeni a to na obou výrobních oblastech.


71

Podařil se však prokázat, zase na obou oblastech, vliv stanice. Dále se nám také nepodařilo prokázat, ţe na obsah N v semeni hrachu by mohla mít vliv výrobní oblast. Tab. č. 33: Průměrné obsahy prvků v semenech hrachu BVO 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

N 3,49 3,56 3,43 3,43 3,37 3,55 3,51 3,47 3,60

P 0,45 0,48 0,48 0,47 0,45 0,47 0,46 0,47 0,49

K 1,05 1,06 1,08 1,07 1,07 1,07 1,11 1,11 1,12

Ca 0,08 0,08 0,09 0,20 0,22 0,08 0,08 0,08 0,08

Mg 0,12 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14


N 3,41 3,36 3,37 3,48 3,37 3,47 3,39 3,48 3,47

P 0,40 0,43 0,41 0,42 0,39 0,43 0,42 0,43 0,41

K 1,03 1,05 1,03 1,02 1,01 1,04 0,94 0,95 0,92

Ca 0,06 0,06 0,06 0,06 0,06 0,06 0,07 0,07 0,07

Mg 0,13 0,13 0,12 0,13 0,13 0,13 0,13 0,13 0,13

5.5.5.2 Fosfor U tohoto prvku nelze jednoznačně určit trend obsahu v semeni hrachu v závislosti na intenzitě N hnojení či organickém hnojení a to na obou VO. V BVO nám také toto potvrzuje statistika, ze které vyplývá, ţe skutečně organické i N hnojení neovlivňují obsah P v semeni hrachu. Vliv se však prokázal u stanic. V ŘVO je situace velice podobná. Vliv organického ani N hnojení se neprokázal, vliv stanice ano. Ovšem také je statisticky průkazný vliv oblasti. V BVO je obsah P v semeni hrachu větší oproti oblasti řepařské. 5.5.5.3 Draslík Draslík byl dalším sledovaným prvkem. Jeho obsah v semenech hrachu velice mírně přibývá s rostoucí intenzitou N hnojení. Takovýto průběh je však pouze v oblasti bramborářské a v ŘVO je trend přesně opačný. V BVO vliv organického a N není statisticky průkazný a my můţeme pozorovat pouze trend, jak byl popsán v předcházejícím odstavci. Průkaznost byla zaznamenána pouze u stanic. V ŘVO se také nepodařilo prokázat, ţe by intenzita N hnojení, či organické hnojení ovlivňovalo obsah K v semenech hrachu. A i zde můţeme pozorovat pouze trend, a jak jiţ bylo řečeno, opačný neţ v BVO. Ale také se prokázal vliv jednotlivých stanic v oblasti. Při porovnání obou výrobních oblastí se také statisticky podařilo prokázat, ţe v BVO je obsah K v semenech hrachu ve srovnání s ŘVO. 5.5.5.4 Vápník Dalším sledovaným prvkem byl Ca. Z hodnot uvedených v grafu č. 19 není zřejmý ţádný trend, coţ se týká obou VO. Hodnoty BVO na kombinaci N2PK N3PK velice přesahují průměr, coţ zřejmě poukazuje na jistou chybu při procesu získávání výsledků. I podle statistických výpočtů se nepodařil prokázat ţádný vliv a to na obou výrobních oblastech.


72

Graf. č. 19: Průměrné obsahy prvků v semenech hrachu 5.5.5.5 Hořčík U hořčíku je situace naprosto stejná jako u Ca. Nelze prokázat vliv, jak organického, tak N hnojení, tak vliv stanic či výrobní oblasti, a proto můţeme připustit, ţe tyto faktory vůbec neovlivňují obsah Mg v semenech hrachu.


73

5.5.6. Korelační analýza, vliv faktorů ovlivňujících chemické sloţení rostlin Tab. č. 34: Korelační koeficienty faktorů, rozbory rostlin Korelační analýza faktorů ovlivňující chemické sloţení rostlin korelační koeficient

FAKTOR / PLODINA Ječmen jarní Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku Vliv VO Řepka ozimá Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv VO Pšenice ozimá Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku Vliv VO Brambory / cukrová řepa Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv ročníku Hrách Kombinace hnojení Vliv stanice Vliv VO *N – vliv je neprůkazný

N N N 0,19 N N N N 0,66 N 0,48 -0,23 -0,22 0,47 N 0,26 -0,14 0,66 N N 0,40 N

P N -0,40 -0,63 -0,27 P N -0,54 -0,32 P -0,19 N -0,68 N P -0,28 -0,25 -0,24 P N -0,51 -0,51

BVO K N -0,22 0,47 -0,19 K 0,46 N N K N -0,40 -0,67 N K 0,19 -0,55 0,54 K 0,35 -0,36 -0,36

Mg N -0,34 N -0,15 Mg N -0,51 N Mg N -0,55 N N Mg 0,17 -0,32 0,46 Mg N -0,42 -0,71

Ca N N -0,43 N Ca -0,30 N 0,31 Ca N -0,44 -0,66 N Ca N 0,35 -0,43 Ca N N N

N N N 0,33 N N N N 0,40 N N

ŘVO P K N N N N -0,38 N

Mg Ca N N 0,20 N 0,20 -0,19

P K Mg N 0,40 -0,32 -0,65 N N

Ca N N

P N -0,29 -0,71

Ca N N N

K N N N

Mg N 0,21 -0,25

N P K Mg Ca 0,474 N N 0,26 N 0,190 N -0,56 N N N -0,63 N N -0,38 N P K Mg Ca N 0,59 N N N N N -0,58 -0,66 -0,67

Zhodnocení výsledků rozborů půd 5.6.1. Vývoj obsahu N-min během osevního sledu Na začátku sledování na obou výr. oblastech se první odběr provedl společně. Hodnota tedy představuje výsledek rozboru ze směsného vzorku všech kombinací hnojení. Následné rozbory byly prováděny na kaţdé kombinaci hnojení zvlášť.Výsledky rozborů jsou uvedeny v příloze č. 31 a znázorněny v grafech č. 20-23. Dílčí výsledky jsou uvedeny ve výročních zprávách. Rok sledování 1996, ječmen jarní V prvním roce sledování byl pěstován ječmen jarní. Obsah N-min při prvním měření byl ve svrchním horizontu vyšší v ŘVO. V BVO tomu bylo naopak. Během tohoto roku se obsah sniţoval a to na všech kombinacích hnojení na obou VO. Rychlejší pokles byl zaznamenán u ŘVO a na kombinacích s niţší úrovní hnojení. V BVO byl pokles rychlejší ve svrchním horizontu, kdeţto ve spodním byl pokles pomalejší. V ŘVO byla rychlost poklesu opačná. Dokonce při posledním měření se křivky dotkly či se i překříţily, jak nám to ukazuje graf.


74

Rok sledování 1997, řepka ozimá Řepka ozimá se nasela jiţ v předešlém roce po jarním ječmeni. Na jaře v BVO se obsah mírně zvýšil či stagnoval a to v obou horizontech a nezávisle na kombinaci hnojení. Je však velice zajímavé, jak došlo k prudkému nárůstu obsahu N na podzim před zámrzem půdy. Nejvyšší nárůst byl u kombinací s větší intenzitou hnojení. Nárůst byl zaznamenán v obou horizontech, přičemţ ve spodním nebyl tak prudký. V ŘVO se při všech odběrech obsah zvyšoval a jeho nárůst byl prudký jiţ od prvního odběru. Spodní horizont kopíroval tento trend, ale i zde nebyl tento nárůst tak prudký jako v horizontu svrchním. Nárůst byl obdobný na všech kombinacích hnojení. Rok sledování 1998, pšenice ozimá Na podzim roku 1997 došlo k zasetí pšenice ozimé. V BVO se v prvním odběru ve svrchním horizontu obsah N-min sníţil relativně prudce. Nejprudší pokles byl na kombinacích s vyšší intenzitou hnojení. Ovšem v horizontu spodním došlo na všech kombinacích k menšímu zvýšení obsahu N-min. Při dalších odběrech ve svrchním horizontu se obsah pomalu sniţuje. Rychlost poklesu je vyšší u kombinací s niţší intenzitou hnojení. Ve spodním horizontu aţ při druhém odběru dochází k prudkému sníţení obsahu a před zámrzem k jeho opětovnému navýšení, a to na všech kombinacích hnojení. Na ŘVO dochází u prvního odběru k podobnému jevu jako na BVO tedy, ţe ve svrchním horizontu se obsah prudce sniţuje. Intenzivněji hnojené kombinace ztrácejí N-min rychleji a současně v horizontu spodním dochází ke zvyšování obsahu. Je však zajímavé se podívat na další odběry. To došlo ke zvýšení a před zámrzem k opětovnému sníţení obsahu. Na to reagoval spodní horizont, kde došlo ke sníţení a poté ke zvýšení obsahu. Znovu zde hrála roli kombinace hnojení. V posledním odběru znovu dochází k překříţení křivek v grafu, coţ znamená, ţe obsah N-min je ve spodním horizontu vyšší. Toto je více zřejmé v ŘVO. Rok sledování 1999, okopaniny V tomto roce sledování se jiţ můţe projevit vliv organického hnojení, jelikoţ na podzim před orbou se provádělo organické hnojení na kombinacích, které měly být hnojeny. V BVO na variantě hnojené organicky se v jarním odběru zvýšil obsah N-min. K tomu došlo zatím poprvé za sledované období. Toto se tedy týká svrchního horizontu. Ve spodním se obsah spíše sníţil. Coţ se také doposud stalo poprvé. V dalších odběrech se obsah spíše sniţoval, a to ve svrchním horizontu. Ve spodním se naopak obsah spíše sniţoval. V ŘVO došlo u varianty organicky hnojené k menšímu zvýšení obsahu N-min ve svrchním horizontu. U ostatních kombinací došlo ke stagnaci. Spodní horizont u variant hnojených hnojem také částečně získal oproti variantám nehnojeným. V dalších odběrech se tedy aţ do zámrzu se na variantě hnojené sniţoval obsah. Rychleji však na kombinacích s menší intenzitou N hnojení. U varianty nehnojené obsah spíše stagnoval. Je však si také povšimnut, ţe úroveň obsahu N-min byla vyšší na variantě organicky hnojené. Obsah ve spodním horizontu kopíroval obsah v horizontu svrchním. Rok sledování 2000, ječmen jarní Během tohoto roku byl pěstován ječmen jarní. V BVO během tohoto období od jara aţ po zámrz půdy se obsah sniţoval, a to na všech kombinacích a variantách, ale i v obou hloubkách. Rychlost poklesu ve spodním horizontu byla však pomalejší, coţ mělo za následek, ţe se křivky znovu přiblíţily či dokonce překříţily.


75

V ŘVO obsah spíše stoupal, a to znovu na všech kombinacích, ale i v obou hloubkách. Rok sledování 2001, hrách V BVO se obsah od odběru v minulém roce postupně zvyšoval aţ po odběr před zámrzem. Hodnoty v obou hloubkách se navzájem kopírovaly. Takovýto trend byl evidentní na všech kombinacích . V ŘVO došlo nejprve ke sníţení ve svrchní a současně zvětšení obsahu v hlubším horizontu. Postupně se však obsah zvyšoval na všech kombinacích. Zvýšení se dělo v obou horizontech, ale s jinou rychlostí. V hlubším horizontu se obsah zvyšoval pomaleji oproti horizontu svrchnímu. Rok sledování 2002, pšenice ozimá V BVO z jara došlo k dalšímu celkem výraznějšímu poklesu obsahu N-min, a to na všech kombinacích hnojení. V hlubším horizontu byla rychlost však pomalejší, proto se hodnoty obou z obou hloubek k sobě přiblíţily. Dále se obsah velice mírně zvyšoval ( na variantě hnojené organicky) či stagnoval na variantě nehnojené organicky. Ve spodním horizontu se obsah evidentněji rychleji zvyšoval. V ŘVO došlo k evidentně většímu poklesu obsahu ve svrchním hor. za současného zvýšení či stagnaci obsahu v horizontu spodním. Následně v dalších odběrech se zvýšil a před zámrzem znovu sníţil obsah ve svrchním horizontu. Coţ se však týká jen kombinací s vyšší intenzitou hnojení. U niţší intenzity se obsah sniţoval pomaleji. U varianty hnojené si však můţeme povšimnout, ţe se obsah na kombinaci s niţší intenzitou N hnojení dokonce zvyšoval. Zde se totiţ aplikovala organická hnojiva pro okopaninu v následném roce. Rok sledování 2003, okopanina V BVO se obsah zvyšoval od jara aţ po zámrz, přičemţ před zámrzem byl skok nejmarkantnější. Zvýšení se týkalo obou horizontů. U kombinací s niţší intenzitou se rychlost sniţovala. Rozdíl u variant byl pouze v úrovni. Tam kde se hnojilo organicky byl obsah vţdy vyšší. V ŘVO byla situace naprosto odlišná. Zde se obsah sniţoval na všech kombinacích, ale i v obou hloubkách. Sniţování bylo rychlejší na kombinacích s vyšší intenzitou hnojení a u varianty nehnojené docházelo ke stagnaci (vyšší úroveň N hnojení) aţ většímu poklesu (niţší úroveň N hnojení). Spodní horizont se však sniţoval pomaleji, a tak byly hodnoty spodního horizontu vyšší či velice podobné tomu svrchnímu. Rok sledování 2004, ječmen jarní V BVO docházelo ke sníţení obsahu během celého roku. Největší sníţení však došlo na jaře. Rychlost poklesu byla rychlejší ve svrchním horizontu oproti spodnímu. Také rychlost závisela na intenzitě hnojení. Rozdíl mezi variantami nebyl příliš zřejmý. V ŘVO docházelo také ke sníţení obsahu obdobně jako v BVO. V ŘVO byl však evidentní princip sníţení obsahu ve svrchním horizontu – zvýšení ve spodním horizontu.


Graf č. 20: Průběh obsahu N-min v BVO

76


Graf č. 21: Průběh obsahu N-min v ŘVO

77

0,0 04' ječmen po sklizni

16,0

04' ječmen před zámrzem

18,0


04' ječmen brzy na jeře

03' okop. před zámrzem

03' okop. po sklizni

03' okop. brzy na jeře

02' pšenice před zámrzem

02' pšenice po sklizni

02' pšenice brzy na jeře

01' hrách před zámrzem

01' hrách po sklizni

01' hrách brzy na jeře


00' ječmen po sklizni








97' řepka před zámrzem

97' řepka po sklizni

97' řepka brzy na jeře

20,0























96 ječmen před zámrzem


96' ječmen brzy na jaře

0,0





Závěrečná zpráva přesné polní výživářské zkoušky 78

Graf č. 22.: Trend v obsahu N-min během osevního sledu v BVO trend 0-30 cm

trend 30-60 cm

14,0

12,0

10,0 8,0

6,0

4,0 2,0

Graf č. 23.: Trend v obsahu N-min během osevního sledu v ŘVO

16,0 trend 0-30 cm

14,0 trend 30-60 cm

12,0

10,0

8,0

6,0

4,0

2,0


79

5.6.2. Obsah N –NO3 a N-NH4 V grafech č. 24 – 27 jsou uvedeny průměrné obsahy N na jednotlivých kombinacích hnojení a v konkrétních termínech odběru. V příloze 32 jsou uvedeny výsledky rozborů půd, dílčí výsledky jsou uvedeny ve výročních zprávách. Svrchní horizont 0-30 cm, odběr brzo na jaře V BVO a termínu brzo na jaře se obsah celkového N zvyšoval dle intenzity hnojení. Byl i patrný vliv organického hnojení. Tato varianta, vyjma kombinace hPK, měla více N v tomto horizontu oproti nejintenzivněji hnojené N3PK bez organického hnojení. Také je patrný vyšší obsah celkového N na kombinaci 0, neţli kombinace PK a N1PK. Je také zjevné, ţe s intenzivnějším hnojením se také mění poměr N –NO3 a N-NH4 ve prospěch N- NO3. V ŘVO je trend podobný s tím rozdílem, ţe vliv organického hnojení je zde menší. Jinak obsah celkového N roste s intenzitou hnojení. Další rozdíl je ten, ţe kombinace 0 má vyšší obsah N oproti kombinacím PK, N1PK a N2PK. Dalším rozdílem je také zcela jiný poměr N –NO3 a N-NH4 a výrazně ve prospěch N- NH4. Svrchní horizont 0-30 cm, odběr po sklizni V BVO je princip obsahu celkového N obdobný jako při odběru na jaře. Rozdíl je ten, ţe mezi jednotlivými kombinacemi hnojení je větší rozdíl a poměr N-NO3 : N-NH4 je větší oproti předešlému odběru. Na kombinacích s vyšší intenzitou hnojení je také vyšší obsah N oproti jarnímu odběru. V ŘVO je trend velice podobný jako v BVO. Jen jsou zde umocněny rozdíly mezi kombinacemi. Jsou však také menší rozdíly mezi variantami. Obsah N-NH4 je zde znovu niţší a i poměr s N-NO3 je větší oproti předchozímu odběru. Svrchní horizont 0-30 cm, odběr před zámrzem půdy V BVO se obsahy velice přibliţují hodnotám po sklizni. Moţné je velice drobné sníţení poměru N-NO3 a N-NH4. Je však zajímavé, jakým způsobem se vyvíjí obsah N na kombinaci 0 a PK, kde se nehnojilo N. Ač se zde nehnojilo N, jeho obsah vţdy stoupl. Také zde je nejmenší poměr N-NO3 a N-NH4, ale i nejvyšší absolutní obsah N- NH4. V ŘVO se obsah znatelně sníţil a i se vyrovnal mezi jednotlivými kombinacemi. Největší sníţení došlo na kombinacích s vyšší intenzitou hnojení a vzhledem k tomu, ţe se nesníţil příliš podstatně i obsah N- NH4 , došlo zde ke sníţení poměru N-NO3 a N-NH4.


80

Graf č. 24: Obsah N-NO3 a N-NH4 v půdě, ve hloubce 0-30 cm BVO 14,0

12,0

8,0 9,6

3,0

3,2

5,3

6,8

8,1 6,1

6,8 6,4

6,7

5,5

5,4

2,3

2,3

2,1 N2PK

3,1

5,5

6,5

N1PK

4,4

5,7

PK

5,0

4,3

N2PK

4,4

N1PK

6,0

PK

Nmin [mg.kg -1]

10,0

10,1

7,5 7,8

7,8

6,4

6,3

8,8

7,8

7,7

2,5

2,7

2,6

8,9

2,4

2,4

hN2PK

hN3PK

PK

N1PK

N2PK

2,4

2,6 hN3PK

2,6

hN1PK

2,5

hPK

2,4

N3PK

2,6

0

3,0

hN2PK

na jaře

3,8

2,5

hN1PK

3,0

hPK

3,2

N3PK

3,0

0

3,3

hN3PK

3,0

hN2PK

0

0,0

2,9

hN1PK

3,5

hPK

2,0

N3PK

4,0

8,8

8,9

před zámrzem

po sklizni kombinace hnojení a termín odběru N-NH4

N-NO3

Graf č. 25: Obsah N-NO3 a N-NH4 v půdě, ve hloubce 0-30 cm ŘVO 14,0

12,0

8,0 10,7 10,8

6,0

0,8

1,0

1,1

5,6

5,6

7,1

1,5

1,2

1,1

0,9

0,8 hN3PK

5,4

N2PK

5,9

5,4

6,5

hN2PK

7,0

hN1PK

7,3

8,4

hPK

6,9

6,4

N1PK

4,0

5,9

7,6

N3PK

6,8

PK

Nmin [mg.kg -1]

10,0

6,3

7,1

6,5

7,4

7,5

7,7

7,5

8,0

na jaře

hN3PK

0

PK

N1PK

N2PK

0,9

0,8

0,8

1,0

1,2

0,9

0,8

0,9 hN3PK

hN2PK

po sklizni

0,9

hN2PK

1,1

hN1PK

1,0

hPK

1,0

N3PK

1,2

N2PK

1,2

N1PK

1,1

0

1,2

PK

0,8

hN1PK

0

1,9 N3PK

1,5 0,0

hPK

2,0

před zámrzem

kombinace hnojení a termín odběru N-NH4

N-NO3

Spodní horizont 30-60 cm, odběr brzo na jaře V BVO se také projevuje vliv kombinace hnojení. Kombinace s vyšší intenzitou hnojení má v tomto horizontu vyšší obsah celkového N. Oproti svrchnímu je zde však obsah niţší. Také vliv organického hnojení není tak výrazný jako ve svrchním horizontu. A také je větší poměr mezi N-NO3 a N-NH4 oproti svrchnímu horizontu. V ŘVO je zase zřejmý vliv kombinace hnojení obdobně jako ve svrchním horizontu. Zde je však celkově vyšší obsah celkového N oproti svrchnímu. Je zde dále zřetelný velmi velký poměr mezi N-NO3 a N-NH4. Absolutní poměr je téměř stejný, rozdíly v obsahu celkového N mezi jednotlivými kombinace tvoří především N- NO3.


81

Spodní horizont 30-60 cm, odběr po sklizni V BVO dochází ke sníţení obsahu celkového N. Poměr mezi N-NO3 a N-NH4 se zúţil. Zde také byla proměnou především N-NO3. Patrný je vliv kombinace hnojení, rozdíly mezi kombinacemi se zvětšily. V ŘVO byl průběh obsahu velice podobný tomu v BVO. Došlo ke sníţení obsahu N díky N- NO3, a také se zvětšil rozdíl mezi jednotlivými kombinacemi. Spodní horizont 30-60 cm, před zámrzem půdy Hodnoty byly velice podobné těm v předchozím odběru, pouze se částečně zmenšil rozdíl mezi kombinacemi a tento průběh byl také velice podobný v ŘVO. Ale je zde jako ve všech jiných odběrech menší obsah N-NH4. Graf č. 26: Obsah N-NO3 a N-NH4 v půdě, ve hloubce 30-60 cm BVO 10,0 9,0 8,0

6,0

2,8

4,0

4,1

3,0

3,4

1,9

2,2

1,9

1,8

2,0

3,7

3,7

4,0

2,1

2,1

2,0

2,0 N2PK

3,2

3,0

N1PK

3,0

5,0

0

5,1

6,0

6,0

5,9

5,4

PK

3,8

6,3

5,0

hN3PK

3,9

6,5

5,2

hN2PK

4,0

5,2

hN1PK

3,9

hPK

5,0

N3PK

Nmin [mg.kg -1]

7,0

4,6

4,8

2,2

2,0

6,6

2,0

1,9

0

PK

N1PK

N2PK

na jaře

2,0

2,1

2,0 hN3PK

1,8

hN2PK

1,8

hN1PK

2,1

hPK

1,7

N3PK

1,9

hN3PK

2,3

hN2PK

2,2

hN1PK

N1PK

0,0

1,8

hPK

2,2

N3PK

2,3

N2PK

2,5

PK

1,0

0

2,0

před zámrzem


N-NO3

Graf č. 27 : Obsah N-NO3 a N-NH4 v půdě, ve hloubce 30-60 cm ŘVO 10,0 9,0 8,0

6,0 8,8 7,2

3,3

3,3

3,7

5,8

7,6

6,6

5,6

5,5

5,5

0,7

0,6

0,8

0,6

0,9

0,9

0,7

0,7

0,9 hN3PK

5,3

5,1 3,0

7,4

6,9 6,4

hN2PK

5,9

hN1PK

8,4

hPK

8,1 7,1

N3PK

7,4

N2PK

6,5

6,7

N1PK

6,8

0

4,0

PK

7,6

5,0

4,5 3,6

na jaře

0,9

0,8

0,9

PK

N1PK

N2PK

1,3

0,7

0,8

0,9

0,9 hN3PK

0,8

hN2PK

0,7

hN1PK

0,6

hPK

0,7

N3PK

0,6

0

N2PK

1,3

hN3PK

0,7

hN2PK

0,8

hN1PK

0,7

N3PK

0,7

N1PK

0,0

PK

1,0

hPK

2,0

0

Nmin [mg.kg -1]

7,0


N-NO3

před zámrzem


82

5.6.3. Statistické vyhodnocení rozborů půd Při statistickém vyhodnocování se pouţíval LSD test, popřípadě Kruskal-Wallisův test, dle vyhodnocení rozptylu na homoskedasticitu. Dílčí výsledky za jednotlivé kombinace hnojení jsou uvedeny v příloze č. 32. Při porovnávání obsahu N-min v horizontu 0-30 cm nám statistická analýza skutečně potvrdila, ţe na jaře je nejmenší obsah, přičemţ postupně roste aţ do odběru před zámrzem půdy. Toto tvrzení je statisticky průkazné. Není pouze statisticky průkazný rozdíl mezi jarním odběrem a odběrem po sklizni. Toto se týká BVO. V ŘVO je trend jiný ovšem statisticky neprůkazný, jak uvádí tab. 35. Tab. č. 35: Statistická analýza N-min ve svrchním horizontu BVO, 0-30 cm, N-min brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,3213 0,0001 nejméně 0,3213 0,0360 střed 0,0001 0,0360 nejvíce před zámrzem brzo na jaře po sklizni

ŘVO, 0-30 cm, N-min brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,1465 0,1550 Nejméně 0,1465 0,9763 Nejvíce 0,1550 0,9763 před zámrzem střed brzo na jaře po sklizni

Ve spodním horizontu byla situace však odlišná a současně v obou VO stejná. Nejvyšší obsah N-min byl v termínu brzo na jaře a nejméně po sklizni. Všechna tato tvrzení jsou statisticky průkazná, coţ nám dokládá tab. č. 36. Tab. č. 36: Statistická analýza N-min ve spodním horizontu BVO, 30-60cm, N-min brzo na jaře po sklizni před zámrzem

brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0000 0,0099 Nejvíce 0,0000 0,0000 nejméně 0,0099 0,0000 Střed

ŘVO, 30-60cm, N-min brzo na jaře po sklizni před zámrzem

brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0000 0,0000 Nejvíce 0,0000 0,0000 Nejméně 0,0000 0,0000 Střed

V tabulce č. 37 je jiţ analýza obsahu nitr. dusíku svrchního horizontu. Tato frakce N tvoří podstatnou část obsahu N, tudíţ jeho obsah nejvíce ovlivňoval obsah celkového N-min. V tomto horizontu byl znovu obsah nejniţší brzo na jaře a nejvyšší po sklizni. Statisticky je toto skutečně průkazné, kromě hodnot mezi obdobím po sklizni a před zámrzem půdy. Zde jiţ hodnoty nebyly tak rozdílné a tudíţ neprůkazné. Naprosto stejný výsledek analýz byl zjištěn v BVO i ŘVO.


83

Tab. č. 37: Statistická analýza N-NO3 ve svrchním horizontu BVO, 0-30 cm, N-NO3 brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0000 0,0000 nejméně brzo na jaře 0,0000 0,1219 střed po sklizni 0,0000 0,1219 nejvíce před zámrzem

ŘVO, 0-30 cm, N-NO3 brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0000 0,0000 brzo na jaře nejméně 0,0000 1,0000 po sklizni střed 0,0000 1,0000 před zámrzem nejvíce

Ve spodním horizontu bylo nejvíce N-NO3 při odběru brzo na jaře a nejméně po sklizni. Rozdíl mezi hodnotami po sklizni byl v BVO tak malý, ţe nebyl průkazný. V ŘVO byly tyto hodnoty podobné, ovšem neprůkaznost byla zaznamenána mezi hodnotami před zámrzem a po sklizni viz. tab. č. 38 Tab. č. 38: Statistická analýza N-NO3 ve spodním horizontu BVO, 30-60 cm, N-NO3 brzo na jaře po sklizni před zámrzem

brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0006 0,7586 Nejvíce 0,0006 0,0014 Nejméně 0,7586 0,0014 Střed

ŘVO, 30-60 cm, N-NO3 brzo na jaře po sklizni před zámrzem

brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0000 0,0891 nejvíce 0,0000 0,0000 nejméně 0,0891 0,0000 střed

Amon. N byl oproti nitr. minoritní. Z tohoto důvodu jeho změny obsahu neměly na většině kombinacích vliv na obsah celkového N-min. Ve svrchním horizontu, jak dokládá tab. č. 39, je nejniţší obsah na jaře a nejvyšší na po sklizni. Ovšem není vyloučeno, ţe obsah po sklizni byl druhý, protoţe tato hodnota není průkazná. Tyto výsledky jsou si velice podobné na obou VO. Tab. č. 39: Statistická analýza N-NH4 ve svrchním horizontu BVO, 0-30 cm, N-NH4 brzo na jaře po sklizni před zámrzem

brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0071 0,0374 nejméně 0,0071 1,0000 nejvíce 0,0374 1,0000 střed

ŘVO, 0-30 cm, N-NH4 brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0417 0,0195 nejméně 0,0417 1,0000 nejvíce 0,0195 1,0000 před zámrzem střed brzo na jaře po sklizni


84

Dle tab. č. 40 je zřejmé, ţe ve spodním horizontu byl obsah N-NH4 nejniţší na jaře a nejvyšší po sklizni, přičemţ je rozdíl mezi odběrem před zámrzem a po sklizni neprůkazný. Toto tedy platí pro BVO. V ŘVO bylo pořadí rozdílné. Zde byl nejvyšší obsah před zámrzem a nejniţší v na jaře, ale i zde je rozdíl mezi odběrem po sklizni a před zámrzem neprůkazný. Tab. č. 40: Statistická analýza N-NH4 ve spodním horizontu BVO, 30-60 cm, N-NH4 brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0000 0,0000 nejméně 0,0000 1,0000 nejvíce 0,0000 1,0000 střed před zámrzem brzo na jaře po sklizni

ŘVO, 30-60 cm, N-NH4 brzo na jaře po sklizni před zámrzem Pořadí 0,0058 0,0000 nejméně 0,0058 0,4574 střed 0,0000 0,4574 před zámrzem nejvíce brzo na jaře po sklizni

5.6.4. Korelační analýza, vliv faktorů ovlivňujících obsah N v půdě Tab. č. 41: Korelační koeficienty, obsah N v půdě FAKTOR

korelační koeficient BVO ŘVO

N-min Kombinace hnojení Vliv org. hnojení Vliv hloubky Vliv term. odběru Vliv ročníku Vliv VO N-NO3 Kombinace hnojení Vliv org. hnojení Vliv hloubky Vliv term. odběru Vliv ročníku Vliv VO N-NH4 Kombinace hnojení Vliv org. hnojení Vliv hloubky Vliv term. odběru Vliv ročníku Vliv VO *N – vliv je neprůkazný

0,25 0,36 - 0,16 - 0,24 - 0,20 - 0,13 N N - 0,07 N - 0,03 BVO ŘVO 0,30 0,37 -0,18 - 0,23 -0,19 - 0,11 0,09 N 0,09 0,08 0,10 BVO ŘVO N 0,10 N - 0,12 - 0,12 - 0,09 - 0,05 - 0,04 - 0,27 - 0,14 - 0,29


85

5.7. Zhodnocení bilance dusíku V grafu č. 28 je znázorněno, jakým způsobem se vyvíjela roční bilance N na jednotlivých kombinacích hnojení a výrobních oblastech. Vycházelo se z rozborů rostlin a mnoţství dodané ţiviny. Vzorec pro výpočet roční bilance je následující: NRB =NDH - (NHP + NVP) Kde je

NRB……..dusíkatá roční bilance NDH……...dusík dodaný hnojením NHP……...dusík odebraný hlavním sklizňovým produktem NVP……...dusík odebraný vedlejším sklizňovým produktem

Je zde zcela jasně patrné, ţe co se týká vyrovnanosti bilance, je z tohoto pohledu na tom nejlépe kombinace hnojení hN2PK, a to na obou výrobních oblastech. Dále této kombinaci hnojení by také mohla konkurovat kombinace N3PK. Ostatní kombinace mají bilanci zápornou, vyjma kombinace hN3PK. Je také patrné, jakým způsobem se projevuje v bilanci organické hnojení. Budeme-li srovnávat kombinace hnojené a nehnojené organicky, tak zjistíme, ţe vyrovnanější je varianta hnojená a dokonce kombinace hN3PK má bilanci kladnou. Graf č. 28: Bilance N za osevní sled 30 20

40 20

-56 -71

bramborářská řepařská

hN 3P K

N3 PK

-59 -73

N1 PK

PK

0

-80 -78 -82 -100 -100 -100 -120

-33 -42

hN 2P K

-39 -46

-60

-11 -7

hN 1P K

-40

-7

hP K

-13

N2 PK

[kg.ha-1]

0 -20

kom binace hnojení

5.7.1. Statistické zhodnocení bilance N Při statistické analýze se pouţil LSD test, jehoţ výsledky jsou uvedeny v tab. 39-42. V tab. 42 a 43 jsou výsledky analýz bilance N v BVO a ŘVO, kde se podařilo prokázat, ţe jednotlivé kombinace hnojení ovlivňují bilanci.


86

Tab. č. 42: Statistická analýza roční N bilance v BVO 0

PK 0,605931

N1PK 0,016035 0,004134

N2PK 0,000008 0,000001 0,013940

N3PK 0,000000 0,000000 0,000000 0,001418

hPK 0,005675 0,001324 0,689118 0,036460 0,000001

hN1PK 0,000000 0,000000 0,001588 0,426127 0,012639 0,004904

0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

0,605931 0,016035 0,000008 0,000000 0,005675 0,000000 0,000000

0,004134 0,000001 0,000000 0,001324 0,000000 0,000000

0,013940 0,000000 0,689118 0,001588 0,000000

0,001418 0,036460 0,426127 0,000560

0,000001 0,012639 0,755057

0,004904 0,000000

0,005577

hN3PK

0,000000

0,000000

0,000000

0,000000

0,000088

0,000000

0,000000

hN2PK 0,000000 0,000000 0,000000 0,000560 0,755057 0,000000 0,005577

hN3PK 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000088 0,000000 0,000000 0,000236

0,000236

Tab. č. 43: Statistická analýza roční N bilance v ŘVO 0

PK N1PK 0,976587 0,007220 0,006693 0,006693 0,000001 0,003948 0,000000 0,000000 0,002409 0,701436 0,000000 0,001157 0,000000 0,000000

N2PK N3PK hPK hN1PK 0,000001 0,000000 0,002610 0,000000 0,000001 0,000000 0,002409 0,000000 0,003948 0,000000 0,701436 0,001157 0,000113 0,010661 0,655335 0,000113 0,000000 0,000424 0,010661 0,000000 0,003333 0,655335 0,000424 0,003333 0,000108 0,989193 0,000000 0,000408

hN2PK 0,000000 0,000000 0,000000 0,000108 0,989193 0,000000 0,000408

0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

0,976587 0,007220 0,000001 0,000000 0,002610 0,000000 0,000000

hN3PK

0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000220 0,000000 0,000000 0,000229

hN3PK 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000220 0,000000 0,000000 0,000229

Rovněţ se prokázal vliv organického hnojení. To nám dokládá tabulka č. 44. Zde byl mezi variantami organicky hnojenými a nehnojenými prokázán rozdíl a to ten, ţe organické hnojení přibliţovalo bilanci do kladných hodnot. Tab. č. 44: Statistická analýza roční N bilance mezi variantami hnojení v BVO a ŘVO BVO 0 org. nehnoj org. hnoj 0,027678 0,000050 0 0,027678 0,001228 org. nehnoj 0,000050 0,001228 org. hnoj

ŘVO 0 org. nehnoj org. hnoj 0,027779 0,000181 0 0,027779 0,006050 Org. nehnoj 0,000181 0,006050 org. hnoj

Nepodařil se však statisticky prokázat vliv oblasti na roční N bilanci a tak můţeme konstatovat, ţe oblast nijak neovlivňovala N bilanci.


87

5. Závěr 6.1. Výnosy Na výnosy měl velký vliv způsob hnojení. Fungoval princip „vyšší intenzita hnojení = vyšší výnos“. Ovšem tento princip se především uplatňoval v horších půdně-klimatických podmínkách, tedy BVO. V ŘVO se vliv hnojení sníţil, tedy rozdíly ve výnosech mezi kombinacemi byly menší, dokonce se téměř neprojevoval rozdíl mezi variantami. Z toho vyplývá, ţe vliv výrobní oblasti či půdně klimatické podmínky jsou z hlediska tvorby výnosů významným faktorem (viz. tab. č.19). Dusíkaté minerální i organické hnojení mělo menší vliv na tvorbu výnosu v ŘVO. Jinými slovy lze říci, ţe lepší půdně klimatické podmínky dokáţí určitým způsobem kompenzovat nedostatky při hnojení a současně v horších pěstebních podmínkách je význam hnojení vyšší, a to jak minerální, tak organické. Tento fakt se také můţe velice dobře promítnout do ekonomiky pěstování. Otázkou však můţe být doba, po kterou si půda dokáţe udrţet takovouto kompenzační schopnost na stejné úrovni. Tuto otázku by mělo vyřešit dlouhodobější sledování. Dalším moţným úhlem pohledu můţe být i to, ţe efektivita vyuţití hnojiv je vyšší v BVO. Konkrétní dotace ţivin se přináší v BVO větší odezvu ve výnosu oproti ŘVO. Je také velice zajímavé sledovat kombinaci 0, kam se po celou dobu osevního sledu neaplikovala ţádná hnojiva, a přesto si tato kombinace dokázala udrţet relativně vysokou hladinu výnosů. Technologické vlastnosti U technologických rozborů se statisticky mnohde nepodařilo prokázat jisté závěry a mnohde jsme tak mohli sledovat pouze trendy ve vývoji těchto vlastností. Lze si však povšimnout zajímavosti, ţe největší vliv na technologické vlastnosti měly faktory jako ročník a výrobní oblast, coţ jsou faktory, které člověk nemůţe přímo ovlivnit. Hnojení zdaleka nemělo takový vliv na technologické vlastnosti rostlin. Zajímavá byla shoda u vlivu VO u plodin, které se pěstovaly na obou VO. U nich byl vliv VO opět relativně velký a velice podobný. Korelační koeficienty se pohybovaly od 0,32 – 0,44 (kap. 5.6.). Na HTS se lepší podmínky odrazily pozitivně, tedy hodnota HTS byla vyšší, kromě hrachu, který měl v ŘVO HTS niţší. Olejnatost řepky jiţ více ovlivňoval způsob hojení. Totéţ platí u škrobnatosti brambor a cukernatosti řepy. 6.2.

6.3.

Rozbory rostlin U těchto rozborů se jedná také spíše o určité trendy, protoţe výsledky analýz se pohybovaly na hranic průkaznosti. Budeme-li ale tyto trendy sledovat, tak zjistíme, ţe rostliny reagovaly na přísun N zvýšeným obsahem tohoto prvku v pletivech hlavního sklizňového produktu. Toto je důleţité např. u ječmene atd. Je tedy patné, ţe intenzitou hnojení N můţeme do jisté míry ovlivnit obsah N. Všechny plodiny, co se týče obsahu ostatních prvků, reagují individuálně mimo jiné také v závislosti na hnojení či nehnojení (PK, 0), velikosti výnosu, ročníku a výrobní oblasti.


88

Rozbory půd Podstatný podíl na N-min má N-NO3. Byl však zaznamenán výrazný rozdíl v obsahu NNH4 mezi výrobními oblastmi. V BVO a horizontu 0-30 cm je této formy N dvakrát více oproti ŘVO a horizontu 30-60 cm ho je aţ třikrát více. To můţe být způsobeno právě nepříznivějšími klimatickými a půdními podmínkami, které brzdí nitrifikaci. To také dokládá statistika, kde největší vliv na obsah N-NH4 má právě oblast (tab. č. 41). Na obsah N-NO3 měla největší vliv kombinace hnojení, a protoţe tato forma N tvoří podstatnou část z veškerého N-min v půdě, vztahuje se tento závěr i na celkový N-min. 6.4.

Co se týče pohybu N v půdě, tak více pohyblivou sloţkou byl N-NO3, a to v obou VO. Větších výkyvů v obsahu (tedy i větším ztrátám) bylo dosaţeno v ŘVO a současně větších rozdílů bylo dosaţeno ve svrchním horizontu. Největším rozdílům mezi měřeními se dosahovalo u kombinací s vyšší intenzitou N hnojení, a to na obou VO. Z toho také vyplývá, ţe na kombinacích s vyšší intenzitou N hnojení dochází k vyšším ztrátám N vyplavováním. Podle grafů 20-22 a tab. 36-38 můţeme zjistit, ţe N, který se vyplavil ze svrchního horizontu, se vyplavil do horizontu hlubšího. (Sníţení obsahu svrchního a současné sníţení obsahu spodního horizontu). Byl také zaznamenán vliv organického hnojení na hospodaření půdy s N. Vliv byl silnější v ŘVO viz. kapitola 5.6.4. Tento vliv byl pozitivní ve smyslu zvyšování obsahu N a udrţování obsahu na vyšší úrovni oproti variantám organicky nehnojeným. Také díky organickému hnojení docházelo ke sniţování ztrát vyplavením. Bilance dusíku V celkové bilanci, jakoţto měřítkem hospodaření s N, pouze jediná kombinace měla bilanci vyrovnanou. Byla to bilance hN3PK, tedy kombinace s nejvyšší intenzitou hnojení a hnojená organicky. Ostatní kombinace měly bilanci zápornou. Z tohoto hlediska se zdá být nejvýhodnější kombinace hnojení hN2PK. Tato kombinace má bilanci téměř vyrovnanou. Tzn., ţe na této kombinaci jsou celkové ztráty N (ale i ekonomické) nejniţší a takovéto hnojení je v podmínkách intenzivního zemědělství nejracionálnější. Je však zajímavé, ţe téměř u všech kombinací hnojení, vyjma hN2PK a hN3PK, byla lepší bilance v BVO. Tomu také odpovídají hodnoty z předešlých měření, kde byly ztráty N vyplavováním větší právě v ŘVO. Toto zjištění vysvětluje fakt, ţe intenzivnější N hnojení v ŘVO příliš nezvýší výnos, podstatná část se vyplaví do spodních horizontů. Proto se v této VO nevyplatí intenzivnější hnojení. 6.5.


89

7. Přílohy Příloha č. 1: Sklizňové výsledky -1

Staňkov

komb.


ječ. jar. 1996 3,26 3,56 4,00 4,30 4,40 3,89 4,17 4,37 4,35

řepka pšen. oz. oz. 1997

1998 5,58 5,64 6,23 5,44 6,05 5,00 5,62 6,07 5,69

bramb. 1999 3,32 3,39 3,76 4,12 5,05 5,16 5,62 5,38 5,47


ječ. jar. 1996 3,61 3,66 4,52 5,22 5,48 4,63 4,60 4,94 5,24

řepka pšen. oz. oz. 1997 5,10 5,33 6,91 7,76 8,16 6,55 8,02 8,86 8,74

1998 3,91 3,82 5,45 6,07 5,75 4,37 5,92 6,30 6,51

bramb. 1999 5,73 5,90 7,05 7,60 8,35 8,50 8,63 9,25 9,63


ječ. jar. 1996 3,71 4,36 5,01 6,50 6,68 4,71 5,66 6,75 7,57

řepka pšen. oz. oz. 1997 2,66 3,00 4,23 6,07 7,04 3,07 4,09 5,32 7,01

1998 4,96 4,86 6,26 7,51 8,20 4,34 5,96 7,45 7,82

bramb. 1999 5,09 5,34 5,84 7,32 8,59 4,91 6,27 8,34 9,59


2002 3,60 3,68 5,11 6,99 7,27 3,80 5,53 6,67 6,91

2003 4,12 4,50 4,77 5,19 4,94 5,17 5,63 6,06 5,74

2004 4,23 4,48 6,47 7,52 8,04 5,76 6,53 7,91 7,73

96-04 96-04 33,37 4,17 35,50 4,44 40,37 5,05 44,82 5,60 46,79 5,85 39,72 4,97 45,37 5,67 48,82 6,10 47,66 5,96

výnos [OJ.ha ] ječ. pšen. ječmen hrách bramb. suma jar. oz. j. 2000 2,81 2,66 4,11 5,03 5,22 5,31 5,80 6,21 6,28

2001 6,29 6,45 5,98 6,54 6,43 6,53 6,55 6,38 6,63

2002 5,96 6,24 8,25 9,82 9,73 7,71 9,64 10,39 9,94

2003 3,04 3,18 3,75 3,79 4,07 4,57 4,87 5,22 5,23

2004 4,38 4,56 6,39 8,09 10,14 7,27 7,99 10,09 10,96

roční

96-04 96-04 40,82 4,54 41,79 4,64 52,41 5,82 59,92 6,66 63,33 7,04 55,44 6,16 62,00 6,89 67,65 7,52 69,16 7,68


2001 6,00 6,95 7,26 7,14 6,89 7,32 7,11 8,28 7,19

2002 4,07 4,25 6,38 7,35 7,72 4,80 6,77 7,82 7,60

2003 6,35 6,17 7,45 8,44 8,35 6,85 7,92 8,44 8,92

2004 4,75 5,01 6,12 7,69 8,69 5,39 6,44 7,90 8,42

roční

96-04 96-04 39,54 4,39 42,12 4,68 51,98 5,78 62,13 6,90 67,19 7,47 44,39 4,93 54,41 6,05 65,69 7,30 70,44 7,83

-1

Lípa

komb.

2001 6,10 7,10 6,57 7,61 7,92 7,70 8,81 8,46 8,43

-1

Chrastava

komb.

2000 3,15 3,15 3,48 3,65 3,11 3,25 3,46 3,90 3,35

roční

-1

Horaţďovice

komb.

výnos [OJ.ha ] ječ. pšen. ječmen hrách bramb. suma jar. oz. j.

ječ. jar. 1996 3,74 3,90 5,67 6,18 6,95 4,07 4,77 5,64 6,78

řepka pšen. oz. oz. 1997 3,65 4,25 5,54 7,59 8,01 5,57 5,83 6,97 7,33

1998 4,31 4,35 6,17 7,08 7,54 5,07 6,23 7,34 7,91

bramb. 1999 5,26 6,56 8,41 8,86 8,99 8,80 9,63 9,01 9,87


2001 5,47 5,73 7,11 7,32 6,39 6,68 6,28 6,40 6,80

2002 4,99 4,96 6,87 7,57 7,67 5,93 7,24 8,05 7,78

2003 3,81 4,08 5,00 4,92 5,14 6,05 6,39 6,31 6,50

2004 3,87 4,14 6,05 7,56 8,47 5,64 6,75 7,78 8,58

roční

96-04 96-04 38,73 4,30 41,81 4,65 56,37 6,26 63,24 7,03 65,96 7,33 53,30 5,92 59,08 6,56 64,67 7,19 68,63 7,63


-1

Svitavy

komb.


ječ. jar. 1996 4,46 4,70 6,07 6,80 7,47 5,73 6,84 7,47 7,89

řepka pšen. oz. oz. 1997 2,90 3,71 5,89 7,74 9,11 4,34 6,62 7,96 9,25

1998 5,53 5,70 7,57 8,95 9,59 6,36 7,89 9,34 9,67

bramb. 1999 4,67 5,03 6,37 7,98 8,70 6,98 8,50 9,35 10,41

Jaroměřice

komb.


ječ. jar. 1996 6,58 6,95 7,31 7,34 7,11 6,76 7,12 7,26 7,03

řepka pšen. oz. oz. 1997 5,21 5,79 7,69 9,22 10,12 6,40 8,15 8,86 9,78

1998 7,62 7,74 9,42 10,23 10,51 7,62 8,94 10,08 10,45

bramb. 1999 6,97 7,51 8,30 9,01 9,23 7,74 8,63 9,35 9,44


ječ. jar. 1996 7,87 7,35 8,47 9,37 10,09 7,87 8,27 9,53 9,34

řepka pšen. cukrovka oz. oz. 1997 1,81 1,86 3,50 4,32 3,94 2,11 3,64 4,41 4,06

1998 4,03 4,01 2,94 2,34 1,85 3,79 2,96 2,29 1,92

1999 17,17 15,89 16,81 18,83 17,50 17,62 17,50 17,16 16,31


roční

2000 2001 2002 2003 2004 96-04 96-04 2,76 5,95 4,21 4,72 4,50 39,69 4,41 3,03 6,42 4,38 5,34 4,51 42,84 4,76 4,09 6,52 6,88 6,59 5,72 55,70 6,19 4,64 6,31 8,70 7,50 6,41 65,02 7,22 5,27 6,54 9,62 8,15 7,71 72,16 8,02 3,94 5,57 5,36 8,33 6,26 52,87 5,87 4,83 6,65 7,56 8,74 7,13 64,76 7,20 5,42 6,69 9,01 8,90 8,25 72,40 8,04 5,91 6,25 9,85 9,56 8,40 77,19 8,58 -1 výnosnost [OJ.ha ] ječ. pšen. ječmen hrách bramb. suma roční jar. oz. j. 2000 4,99 5,37 6,06 6,38 6,75 5,98 5,87 6,69 6,93

2001 7,41 7,39 7,55 7,76 7,81 7,44 7,47 7,54 7,49

2002 6,66 6,76 7,99 8,66 8,92 6,91 8,20 8,71 8,65

2003 3,42 3,55 3,72 3,90 3,86 4,18 4,38 4,40 4,46

2004 8,18 8,62 10,07 10,20 9,71 9,75 10,48 10,45 9,41

96-04 96-04 57,02 6,34 59,66 6,63 68,09 7,57 72,69 8,08 74,02 8,22 62,77 6,97 69,23 7,69 73,34 8,15 73,64 8,18

výnos [OJ.ha ] ječ. pšen. cukrov. ječmen hrách suma jar. oz. řepa j. 2000 3,13 3,37 3,74 3,83 3,63 3,62 4,02 3,95 3,98

2001 4,61 4,79 4,34 4,64 4,50 4,81 4,86 4,77 4,74

2002 6,57 6,65 7,42 7,14 7,21 6,84 7,23 7,16 7,17

2003 13,22 14,20 14,94 14,80 15,52 15,20 13,34 15,63 16,60

2004 6,21 6,48 8,47 9,14 9,44 7,23 8,76 9,55 9,41

roční

96-04 96-04 58,40 6,49 58,11 6,46 62,17 6,91 65,25 7,25 64,24 7,14 61,86 6,87 61,82 6,87 64,89 7,21 64,12 7,12

-1

Uh.Ostroh

komb.

výnos [OJ.ha ] ječ. pšen. ječmen hrách bramb. suma jar. oz. j.

-1

Ţatec

komb.

90

ječ. jar. 1996 7,73 8,19 8,49 8,01 8,02 8,36 8,37 7,97 7,95


1998 7,62 7,32 8,20 8,91 8,53 7,13 8,14 8,28 8,82

1999 13,88 15,31 15,81 16,85 15,51 15,45 15,76 16,74 16,80


2001 5,15 5,48 4,99 5,38 5,14 5,59 5,66 5,50 5,42

2002 5,97 6,05 6,99 7,35 7,41 5,76 7,08 7,16 7,18

2003 13,16 13,88 15,55 15,44 15,14 14,63 15,53 14,87 15,59

2004 5,82 6,25 7,77 8,21 7,52 6,76 8,14 8,09 6,94

roční

96-04 96-04 60,79 6,75 63,58 7,06 68,97 7,66 70,82 7,87 68,57 7,62 64,46 7,16 69,22 7,69 69,96 7,77 71,27 7,92


-1

P.Jakartice

komb.


ječ. jar. 1996 6,07 6,06 6,95 7,60 7,86 6,05 6,93 7,45 7,95


1998 13,86 13,36 16,00 13,53 11,90 13,88 15,26 14,27 11,01

1999 11,39 11,53 12,17 13,61 13,14 13,62 14,38 14,01 14,95



2001

2002 8,80 8,62 9,57 9,01 8,91 9,03 9,49 9,28 8,62

2003 10,72 12,56 12,88 12,37 12,00 14,10 12,83 13,21 13,01

2004

roční

96-04 96-04 60,12 8,59 61,26 8,75 69,76 9,97 69,82 9,97 68,19 9,74 66,54 9,51 71,00 10,14 71,94 10,28 69,82 9,97

-1

ječ. jar. 1996 8,44 8,43 9,20 9,40 9,47 9,07 9,39 9,43 9,37


1998 9,05 8,92 9,13 9,55 9,26 8,58 8,89 9,20 9,02

1999 17,11 16,94 17,40 17,89 18,83 16,81 17,72 18,03 18,85


2001 5,68 6,23 5,94 5,85 5,97 5,72 5,94 5,83 5,72

2002 9,17 9,00 9,30 9,13 10,13 9,50 9,40 9,37 9,30

2003 15,14 15,61 15,80 16,46 16,66 15,42 16,62 16,00 16,25

2004 7,97 8,53 9,58 9,48 9,30 9,10 9,42 9,00 9,44

roční

96-04 96-04 73,00 8,11 73,47 8,16 75,05 8,34 76,44 8,49 78,93 8,77 74,90 8,32 78,26 8,70 77,68 8,63 78,03 8,67

-1

Lednice

komb.


Věrovany

komb.

91

ječ. jar. 1996 6,43 6,92 7,39 7,76 8,00 6,86 7,44 7,54 7,63


1998 7,73 8,09 8,64 8,35 8,27 8,06 8,16 8,07 7,80

1999 21,36 19,68 21,94 23,89 22,53 23,72 23,74 23,65 25,01


2001 6,22 4,93 6,09 6,17 6,17 6,17 6,34 6,26 6,24

2002 4,91 4,93 5,06 5,10 4,92 4,89 4,71 4,70 4,62

2003 16,24 16,78 18,16 16,46 17,10 17,32 16,96 17,14 16,28

2004 6,00 6,17 7,02 7,76 8,58 7,22 8,01 8,69 9,31

roční

96-04 96-04 76,62 8,51 74,38 8,26 81,22 9,02 81,55 9,06 80,44 8,94 80,30 8,92 80,97 9,00 79,43 8,83 80,15 8,91

Příloha č. 2: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na průměrný výnos v BVO Kruskal-Wallis test: H ( 5, N= 477) = 56,91784 p =0,0000 Stanice BVO Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice

Σpořadí 11335,5 18518 18244,5 18847,5 21098 25959,5

x (pořadí) 157,4375 228,6173 225,2407 232,6852 260,4691 320,4877


92

Příloha č. 3: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na průměrný výnos v ŘVO Kruskal-Wallis test: H ( 4, N= 387) = 17,52578 p =0,0015 Stanice ŘVO Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice

Σpořadí 12961 14279 14051,5 17614,5 16172

x (pořadí) 160,0123 176,284 223,0397 217,463 199,6543

Příloha č. 4: Výsledek mnohonásobného porovnávání výnosů LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. BVO 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

α ≤ 0,05

x =4,701 x =4,976 x =6,131 x =6,940 x =7,348 x =5,821 x =6,695 x =7,407 x =7,674 dolní horní 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

0,3728 0,3728 0,0000 0,0000 0,0000 0,0003 0,0000 0,0000 0,0000

0,0002 0,0000 0,0000 0,0064 0,0000 0,0000 0,0000

0,0000 0,0002 0,0089 0,0001 0,3148 0,0676 0,0000 0,0000

0,0000 0,0000 0,0089 0,1859 0,0003 0,4280 0,1302 0,0176

0,0000 0,0000 0,0001 0,1859 0,0000 0,0347 0,8483 0,2907

0,0003 0,0064 0,3148 0,0003 0,0000 0,0047 0,0000 0,0000

0,0000 0,0000 0,0676 0,4280 0,0347 0,0047 0,0214 0,0016

0,0000 0,0000 0,0000 0,1302 0,8483 0,0000 0,0214

0,0000 0,0000 0,0000 0,0176 0,2907 0,0000 0,0016 0,3867

0,3867

3,87 4,13 5,31 6,17 6,62 4,94 5,92 6,66 6,85

5,50 5,77 6,98 7,78 8,31 6,49 7,41 8,14 8,64

červeně je označeno p ≤ 0,05

Příloha č. 5: Výsledek mnohonásobného porovnávání výnosů LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. ŘVO. 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

α ≤ 0,05


0,9403 0,9403 0,4286 0,3259 0,3635 0,5967 0,3591 0,3176 0,3257

0,4735 0,3641 0,4043 0,6496 0,3996 0,3551 0,3638


0,4286 0,4735 0,8485 0,9066 0,7929 0,8999 0,835 0,848

0,3259 0,3641 0,8485 0,9412 0,6501 0,9479 0,9863 0,9996

0,3635 0,4043 0,9066 0,9412 0,704 0,9933 0,9276 0,9408

0,5967 0,6496 0,7929 0,6501 0,704 0,6978 0,6378 0,6497

0,3591 0,3996 0,8999 0,9479 0,9933 0,6978 0,9342 0,9475

0,3176 0,3551 0,835 0,9863 0,9276 0,6378 0,9342 0,9867

0,3257 0,3638 0,848 0,9996 0,9408 0,6497 0,9475 0,9867

7,21 7,38 8,08 8,44 8,27 7,73 8,11 8,37 8,36

9,33 9,32 10,14 10,16 10,16 9,93 10,37 10,28 10,24


93

Příloha č. 6: HTS ječmene jarního [g] 1996 Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Staňkov Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice 2000 Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice 2004 Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice

0 42,6 40,19

PK 41,7 40,64

N1PK 42,8 41,92

N2PK 43,1 41,4

N3PK 42,8 40,43

hPK 42,5 40,51

hN1PK 42,8 40,84

hN2PK 43,5 41,46

hN3PK 42,9 40,51

41,31 34,6 31,56 38,85 48,03 53,6 41,33 45,8 46,3 0 49,5 48,3 41,0 44,3 39,0 45,9 44,6 45,7 50,1 48,5

41,93 35,6 33,65 38,41 48,27 54,4 40,71 46,8 48,1 PK 48,3 47,8 43,9 47,6 39,8 47,0 44,8 47,9 49,7 49,0

42,32 37,6 36,14 39,94 51,69 54,6 41,67 45,5 47,6 N1PK 49,7 48,8 46,0 48,5 41,9 48,0 43,9 45,2 50,1 48,5

43,82 37,4 39,37 37,86 49,06 50,8 41,06 45,9 46,1 N2PK 49,7 47,4 47,5 48,7 40,6 45,2 43,4 43,2 48,7 47,7

43,14 39,4 41,59 37,99 49,51 50,2 39,96 47 46,1 N3PK 48,3 44,2 48,1 49,2 41,5 47,3 41,7 43,3 49,3 47,5

42,71 34 34,88 38,89 51,58 53,7 41,09 47,2 47,1 hPK 48,9 51,1 47,9 49,5 40,9 47,6 43,4 47,4 49,3 47,2

43,85 37 39,02 38,44 49,5 54 42,04 46,2 50,1 hN1PK 49,6 48,4 49,2 49,9 42,8 48,0 43,4 44,0 39,3 47,1

44,42 37 39,91 38,91 49,45 51,1 41,77 46,6 42,2 hN2PK 50,0 47,8 50,0 49,9 42,1 46,4 42,6 44,5 47,1 46,4

45,17 39,4 41,86 37,51 54,52 49,5 41,29 45,2 44,4 hN3PK 48,1 45,0 49,1 48,2 42,4 45,4 43,0 43,3 47,3 47,4

0 43,90 47,38 48,92 42,94 42,39 55,42 52,18 57,69

PK 46,41 50,00 49,11 47,75 43,72 57,27 52,59 57,44

N1PK 51,20 52,37 48,24 50,15 43,93 54,40 52,68 56,32

N2PK 49,98 52,78 48,49 49,13 42,62 52,89 53,40 54,88

N3PK 49,91 53,73 46,06 47,05 44,01 50,18 53,18 51,90

hPK 50,06 52,61 49,61 49,80 44,41 55,60 52,54 55,14

hN1PK 50,63 53,66 49,15 50,96 43,84 55,00 53,19 53,80

hN2PK 50,79 53,59 46,27 49,74 43,42 52,84 53,01 52,13

hN3PK 47,00 51,13 46,92 48,67 42,23 49,31 53,07 49,62

51,95 55,20

51,33 54,86

51,34 54,08

51,63 53,69

51,63 56,24

51,96 54,77

50,86 55,77

47,97 56,43

49,48 54,19

Příloha č. 7: Výsledek mnohonásobného porovnávání výsledků HTS ječmene LSD testem v závislosti na ročníku. BVO rok sledování 1996 2000 2004

1996

x =39,964

2000

x =46,676 0,0000

0,0000 0,0000


0,0003

2004

x =49,066 0,0000 0,0003


94

Příloha č. 8: Výsledek mnohonásobného porovnávání výsledků HTS ječmene LSD testem v závislosti na ročníku. ŘVO rok sledování

1996

x =47,301

1996 2000 2004

2000

x =45,990

2004

x =53,282

0,1083 0,1083 0,0000

0,0000 0,0000

0,0000


Příloha č. 9: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na hodnoty HTS ječmene jarního v BVO Kruskal-Wallis test: H ( 5, N= 162) = 27,78506 p =,0000

x (pořadí)

Σpořadí 2703 2535 2377,5 2163 1089 2335,5

Stanice BVO Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice

100,1 93,9 88,1 80,1 40,3 86,5

Příloha č. 10: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na hodnoty HTS ječmene jarního v ŘVO Kruskal-Wallis test: H ( 4, N= 117) = 21,32404 p =,0003 Stanice ŘVO Ţatec Uh.Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice

Σpořadí 1629,5 1956 544 1446,5 1327

x (pořadí) 60,4 72,4 30,2 53,6 73,7

Příloha č. 11: HTS řepky ozimé [g] Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice

0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK

hN2PK

hN3PK

5,10 4,84 4,80 5,31 4,32 6,00 4,50 4,64 4,05 4,21

5,20 5,15 4,20 4,81 4,19 5,69 4,49 4,48 4,02 4,10

4,64 4,79 3,60 4,07 3,86 5,58 4,22 4,23 3,99 4,03

4,47 3,40 3,40 3,91 3,69 5,72 4,37 3,72 3,72 4,30

4,49 3,27 3,70 4,07 4,07 5,69 4,25 3,93 3,95 3,90

5,09 4,89 4,00 4,56 4,48 5,67 4,25 4,54 3,81 4,02

4,45 4,29 3,80 3,96 3,52 5,57 4,24 4,00 3,82 4,26

4,58 3,67 3,40 3,94 3,68 5,36 4,10 3,85 3,68 4,30

4,64 3,40 3,40 4,01 3,61 5,62 4,26 3,78 4,02 4,19


95

Příloha č. 12: Výsledek mnohonásobného porovnávání HTS řepky LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. BVO. 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

α ≤ 0,05


0,5699 0,5699 0,0225 0,0005 0,0020 0,3514 0,0044 0,0010 0,0007

0,0785 0,0024 0,0090 0,7131 0,0185 0,0050 0,0034

0,0225 0,0785 0,1525 0,3479 0,1584 0,5151 0,2450 0,1923

0,0005 0,0024 0,1525 0,6128 0,0063 0,4266 0,7813 0,8950

0,0020 0,0090 0,3479 0,6128

0,3514 0,7131 0,1584 0,0063 0,0221

0,0221 0,7707 0,8188 0,7079

0,0430 0,0127 0,0088

0,0044 0,0185 0,5151 0,4266 0,7707 0,0430 0,6032 0,5063

0,0010 0,0050 0,2450 0,7813 0,8188 0,0127 0,6032

0,0007 0,0034 0,1923 0,8950 0,7079 0,0088 0,5063 0,8841

0,8841

4,50 4,22 3,68 3,33 3,46 4,19 3,63 3,41 3,29

5,25 5,20 4,70 4,22 4,38 5,02 4,38 4,30 4,34


Příloha č. 13: Výsledek mnohonásobného porovnávání HTS řepky LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. ŘVO. 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

α ≤ 0,05


0,7878 0,7878 0,5586 0,4967 0,4672 0,6303 0,5132 0,3622 0,5076

0,7514 0,6802 0,6457 0,8315 0,6994 0,5187 0,693

0,5586 0,7514 0,9239 0,886 0,917 0,9446 0,7415 0,9377

0,4967 0,6802 0,9239 0,9619 0,8417 0,9792 0,8146 0,9861

0,4672 0,6457 0,886 0,9619 0,8045 0,9411 0,8519 0,9481

0,6303 0,8315 0,917 0,8417 0,8045 0,8621 0,6644 0,8553

0,5132 0,6994 0,9446 0,9792 0,9411 0,8621 0,7945 0,9931

0,3622 0,5187 0,7415 0,8146 0,8519 0,6644 0,7945 0,8012

0,5076 0,693 0,9377 0,9861 0,9481 0,8553 0,9931 0,8012

3,79 3,79 3,65 3,43 3,46 3,62 3,58 3,50 3,55


Příloha č. 14: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na hodnoty HTS řepky v BVO Kruskal-Wallis test: H ( 4, N= 45) = 13,79792 p =0,0080 Stanice BVO Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice

Σpořadí 317,0 203,0 128,0 230,0 157,0

x (pořadí) 35,2 22,6 14,2 25,5 17,4

5,57 5,33 5,17 5,31 5,22 5,30 5,17 5,02 5,20


96

Příloha č. 15: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na hodnoty HTS řepky v ŔVO Kruskal-Wallis test: H ( 4, N= 45) = 29,70943 p =0,0000 Stanice ŘVO Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice

Σpořadí 369,0 241,9 160,5 80,5 184,0

x (pořadí) 41 26,8 17,8 8,9 20,4

Příloha č. 16: Olejnatost řepky ozimé [%] Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice

0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK

hN2PK

hN3PK

45,11 45,04 47,84 46,2 48,18 46,7 44,5 41,67

45,19 45,99 47,49 46,2 46,53 44,9 45,7 41,74

44,04 46,04 46,32 47,3 45,84 46,3 46,6 41,09

43,01 43,27 43,87 45,8 47,62 44,6 45,1 41,12

41,52 42,35 41,9 45,6 43,5 43,1 44,9 40,08

44,22 45,96 46,47 46,5 46,58 47,2 45,1 41,26

44,3 46,79 45,96 46,6 44,88 46,4 44,5 41,27

42,18 45,03 43,51 45,5 44,6 45,6 44,6 41,08

41,52 43,17 43,96 43,8 44,08 43,2 45 40,55

N2PK 48,82 45,40 38,86 43,80 36,99 44,19 50,17 46,98 40,68 52,70 40,80 N2PK 40 45,2 44,6 40 40,8 45,8 45,2 43,6 48,2 40,4 38,7

N3PK 48,87 45,60 40,99 46,40 36,56 46,17 50,15 46,24 41,98 53,90 40,80 N3PK 41,8 43,7 43,5 40,8 41,2 44,8 47,9 42,4 49 40,4 38,7

hPK 48,70 39,20 39,36 39,20 36,67 46,75 49,44 43,49 45,13 51,20 42,60 hPK 40,9 44,8 42,6 41,2 36,6 44,3 46,2 46,3 49,1 42,9 38,1

hN1PK 48,77 45,20 36,11 41,40 37,14 47,03 49,90 46,86 44,55 51,50 40,40 hN1PK 41,6 44,8 45,8 42,2 39,3 45,1 47 44,5 49,3 40,5 38,1

hN2PK 48,69 47,80 38,41 48,20 36,23 45,33 49,47 46,49 42,82 52,90 39,00 hN2PK 41 44,8 44,5 41,4 40,5 44,9 47,3 43,9 46,8 41,8 36,1

hN3PK 48,75 48,30 39,06 49,20 36,06 44,31 48,84 45,82 40,44 53,50 37,90 hN3PK 41,7 42,9 42,7 40,2 41 45,2 56,3 44,2 46,9 44,5 39,3

Příloha č. 17: HTS pšenice ozimé [g] 1998 Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice 1998 Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice

0 48,80 43,70 39,96 37,00 35,87 45,22 50,46 44,26 45,91 50,60 42,70 0 39,6 45 41,9 39,6 36,8 46,1 48 42,9 49,6 42 40,5

PK 48,79 38,40 38,05 42,00 36,05 46,26 49,36 43,63 45,99 52,00 42,80 PK 39,8 43,6 41,5 41,4 37,2 46,2 48,2 42,2 49,3 41,7 40,1

N1PK 48,72 42,80 36,83 43,20 37,44 47,08 48,78 44,72 43,63 53,10 44,00 N1PK 40,3 45 44,2 40,6 39,1 46,6 46,9 46,1 49,6 41,3 39


97

Příloha č. 18: Škrobnatost brambor a cukernatost cukrové řepy [%] Škrobnatost 99 Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Škrobnatost 03 Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Cukernatost 99 Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice Cukernatost 03 Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice

0 17,45 18,83 18,40 18,51 15,08 18,25

PK 15,86 17,77 17,40 19,05 16,75 17,81

N1PK 17,63 16,81 18,20 18,16 17,99 18,16

N2PK 18,34 15,38 16,70 16,66 17,46 17,90

N3PK 16,92 15,20 16,00 17,63 15,87 17,19

hPK 15,68 14,94 17,70 17,19 16,21 17,28

hN1PK 18,34 15,29 17,30 17,72 17,63 16,03

hN2PK 16,39 14,32 17,50 17,10 19,14 15,86

hN3PK 15,42 14,76 16,80 18,07 19,22 16,57

0 15,06 14,7 14,97 11,43 14 13,64

PK 13,73 14,5 15,24 11,69 15,59 14,71

N1PK 12,58 14 14,53 11,69 13,91 12,85

N2PK 12,23 14,3 14,97 13,11 15,41 12,58

N3PK 12,76 15,6 13,29 12,14 15,68 11,6

hPK 12,76 14,5 14,88 11,43 15,41 13,55

hN1PK 12,14 15,4 13,55 13,2 13,02 12,94

hN2PK 13,11 14,2 13,91 12,45 15,41 13,47

hN3PK 12,23 14 13,91 12,14 13,91 12,49

0 19,98 19,94 16,14 17,30 18,90

PK 19,97 20,77 16,15 17,60 19,17

N1PK 19,42 20,08 15,69 17,90 18,95

N2PK 18,92 19,99 15,69 16,60 18,90

N3PK 17,70 19,50 15,38 16,40 18,01

hPK 19,85 19,67 15,81 16,70 18,42

hN1PK 19,39 19,77 15,65 16,45 17,85

hN2PK 18,23 18,98 15,49 16,40 18,22

hN3PK 17,99 18,80 15,70 16,55 17,08

0 21,97 20,6 21 18,6 19,4

PK 21,11 20,1 20,9 18,3 19,6

N1PK 21,11 20,2 20,6 17,4 19,2

N2PK 21,5 19,1 20,2 18,1 18,6

N3PK 19,8 18,5 19,5 17,7 17,9

hPK 18,92 20,2 20,4 17,3 18,5

hN1PK 20,08 19,2 20 17,2 18,6

hN2PK 21,1 18,6 19,4 17 18,1

hN3PK 20,51 18,1 18,6 17,4 17,9

Příloha č. 19: Výsledek mnohonásobného porovnávání škrobnatosti brambor LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. BVO 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

x =15,86 x =15,84 x =15,54 x =15,42 x =14,99 x =15,13 x =15,21 x =15,24 x =14,96 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

0,9835 0,9835 0,7209 0,6207 0,3287 0,4105 0,4673 0,4847 0,3123

0,7364 0,6353 0,3389 0,4223 0,48 0,4976 0,3222


0,7209 0,7364 0,8903 0,5344 0,6406 0,7111 0,7322 0,5125

0,6207 0,6353 0,8903 0,6286 0,7421 0,8161 0,838 0,6049

0,3287 0,3389 0,5344 0,6286 0,877 0,8016 0,7799 0,9731

0,4105 0,4223 0,6406 0,7421 0,877 0,923 0,9007 0,8505

0,4673 0,48 0,7111 0,8161 0,8016 0,923 0,9776 0,7756

0,4847 0,4976 0,7322 0,838 0,7799 0,9007 0,9776 0,7541

0,3123 0,3222 0,5125 0,6049 0,9731 0,8505 0,7756 0,7541


98

Příloha č. 20: Výsledek mnohonásobného porovnávání cukernatosti řepy LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. ŘVO 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK


0,9819 0,9819 0,6421 0,3781 0,0594 0,255 0,1741 0,0837 0,0336

0,6584 0,3905 0,0625 0,2644 0,1813 0,0878 0,0354

0,6421 0,6584 0,6759 0,1523 0,4985 0,3683 0,2026 0,0938

0,3781 0,3905 0,6759 0,3081 0,7953 0,6289 0,3897 0,2056

0,0594 0,0625 0,1523 0,3081 0,4463 0,5903 0,8727 0,803

0,255 0,2644 0,4985 0,7953 0,4463 0,8227 0,5472 0,3128

0,1741 0,1813 0,3683 0,6289 0,5903 0,8227 0,7051 0,4313

0,0837 0,0878 0,2026 0,3897 0,8727 0,5472 0,7051

0,0336 0,0354 0,0938 0,2056 0,803 0,3128 0,4313 0,6821

0,6821


Příloha č. 21: Výsledky LSD testu škrobnatosti brambor a cukernatosti c. řepy v zavislosti na ročníku. Śkrobnatost v BVO 1999 2003

1999

Cukernatost v ŘVO

2003

x =17,071 x =13,639 0,0000

1999 2003

0,0000

1999

2003

x =17,957 x =19,291 0,0000 0,0000

Příloha č. 22: Velikostní třídění a obsah N-NO3 v hlízách brambor, obsah K, Na a amid. N v bulvách cukrové řepy Třídění hlíz 03 do 35 mm [%] Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Třídění hlíz 03 od 35 do 60 mm [%] Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Třídění hlíz 03 nad 60 mm [%] Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice

0 24,1 16,3

PK 41,9 15,1

N1PK 22 16,1

N2PK 32,4 15,6

N3PK 53 17,5

hPK 27 8,3

hN1PK hN2PK hN3PK 19,7 31,7 18,7 12,1 8,9 8,3

9,4 8,6 9,7

9,2 6,9 5,5

8,2 2,2 7,7

8,5 4,2 12,9

8,2 6,1 9,1

6,6 2,1 2,2

8,6 5,9 7

7,6 6,2 10,2

5,6 5,8 4,4

24,1 75,9 80,3

41,9 53,2 84,9

22 75,1 83,9

32,4 67,6 84,4

53 44,6 82,5

27 73 83,6

19,7 74,5 87,9

31,7 68,3 86,7

18,7 78,7 86,6

90,6 91,4 90,3

90,8 93,1 94,5

89,9 97,8 79

91 95,8 80,8

91,1 93,9 90,9

92,8 88,1 97,8

91,4 94,1 93

92,4 90,1 89,8

92,4 94,2 95,6

0 0 3,4

PK 4,9 0

N1PK 2,9 0

N2PK 0 0

N3PK 2,4 0

hPK 0 8,1

0 0 0

0 0 0

1,9 0 13,3

0,5 0 6,3

0,7 0 0

0,6 9,8 0

hN1PK hN2PK hN3PK 6,7 0 2,6 0 4,4 5,1 0 0 0

0 3,7 0

0 0 0


Obsah N-NO3 03 -1 [mg.kg ] Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Obsah K 99 -1 [mmol.100 g ] Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice Obsah K 03 -1 [mmol.100 g ] Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice Obsah Na 99 -1 [mmol.100 g ] Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice Obsah Na 03 -1 [mmol.100 g ] Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice Obsah Na 03 -1 [mmol.100 g ] Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice

99

0 90 80 70 90 80 90

PK 50 70 60 100 50 240

N1PK 120 60 60 100 80 70

N2PK 160 70 70 60 50 110

N3PK 140 60 90 120 50 110

hPK 60 70 70 120 70 70

hN1PK hN2PK hN3PK 80 170 180 60 80 80 50 80 120 90 120 130 120 90 120 70 70 100

0 3,29 4,36 3,51 2,74 3,52

PK 3,4 4,46 4,2 3,19 3,88

N1PK 3,59 4,8 3,58 3,12 3,85

N2PK 3,36 4,33 3,95 3,15 3,63

N3PK 3,55 4,12 3,42 2,96 3,47

hPK 3,39 4,48 4,63 3,67 3,82

hN1PK hN2PK hN3PK 3,44 3,64 3,67 4,32 4,15 4,21 3,8 4,05 3,86 3,15 3,3 3,13 4,18 3,96 4,06

0 3,29 4,8 4 3,4 3,2

PK 3,99 5,1 3,8 3,7 3,2

N1PK 4,47 5 3,7 3,7 3,4

N2PK 4,05 5,2 3,6 3,6 3,5

N3PK 4,37 4,5 3,7 3,6 3,2

hPK 4,01 5,2 4,3 3,8 3,4

hN1PK hN2PK hN3PK 4,07 4,01 4,07 5,1 5 4,9 4,1 4,1 4,3 3,8 4,1 3,9 3,3 3,1 3,3

0 0,54 0,56 0,59 0,91 1,11

PK 0,52 0,44 0,62 1,17 0,89

N1PK 0,69 0,6 0,58 1,16 1,25

N2PK 0,88 0,61 0,69 1,25 1,2

N3PK 1,27 0,77 0,75 1,59 1,88

hPK 0,7 0,44 0,63 1,57 1,5

hN1PK hN2PK hN3PK 0,79 1,16 1,09 0,47 0,76 0,77 0,62 0,77 0,75 1,61 1,68 1,68 1,74 1,73 2,23

0 0,55 0,8 0,4 1,5 1,1

PK 0,86 0,8 0,3 1,2 1,2

N1PK 1,01 0,9 0,4 1,8 1,6

N2PK 0,92 1,2 0,4 1,5 1,7

N3PK 1,16 1,2 0,6 1,7 1,7

hPK 1,4 1,1 0,5 1,7 1,7

hN1PK hN2PK hN3PK 1 0,67 1 1,3 1,5 1,5 0,5 0,5 0,7 1,9 2 1,9 1,8 1,8 1,9

0 1,62 3,8 2,1 2,6 1,7

PK 1,58 3,3 1,6 2,4 1,8

N1PK 2,22 4,4 2,7 3 2,5

N2PK 2,02 5,2 3,1 3,3 3,9

N3PK 2,55 5,1 3,6 3,6 4

hPK 2,37 3,7 2,6 3,5 2,3

hN1PK hN2PK hN3PK 1,94 1,8 2,55 4,7 5,3 6,9 3,2 4 5 3,5 4,1 4,1 3 3,4 4,2


100

Příloha č. 23: Výsledek mnohonásobného porovnávání obsahu K v bulvách cukrové řepy LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK


0,2705 0,2705 0,2245 0,3748 0,7589 0,0736 0,2172 0,1963 0,1976

0,9091 0,8286 0,4252 0,4842 0,8935 0,8471 0,8502

0,2245 0,9091 0,741 0,3624 0,558 0,9843 0,9373 0,9404

0,3748 0,8286 0,741

0,7589 0,4252 0,3624 0,5606

0,5606 0,3603 0,7262 0,6824 0,6853

0,1364 0,3522 0,3227 0,3246

0,0736 0,4842 0,558 0,3603 0,1364 0,5712 0,6119 0,6091

0,2172 0,8935 0,9843 0,7262 0,3522 0,5712 0,9529 0,9561

0,1963 0,8471 0,9373 0,6824 0,3227 0,6119 0,9529

0,1976 0,8502 0,9404 0,6853 0,3246 0,6091 0,9561 0,9969

0,9969


Příloha č. 24: Výsledek mnohonásobného porovnávání LSD testem, vliv stanic na obsah K v bulvách cukrové řepy. Ţatec Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice

Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice

x =3,7589 x =4,6683

x =3,9222

x =3,4450

x =3,5539

0,0000

0,1720 0,0000

0,0097 0,0000 0,0001

0,0874 0,0000 0,0026 0,3610

0,0000 0,1720 0,0097 0,0874

0,0000 0,0000 0,0000

0,0001 0,0026

0,3610


Příloha č. 25: Výsledek mnohonásobného porovnávání obsahu Na v bulvách cukrové řepy LSD testem a vyjádření intervalů spolehlivosti. 0

PK

N1PK

N2PK

N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

x =,8060 x =,8000 x =,9990 x =1,035 x =1,262 x =1,124 x =1,173 x =1,257 x =1,352 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK

0,9774 0,9774 0,3632 0,2811 0,0337 0,1358 0,0858 0,0356 0,0115

0,3485 0,2688 0,0315 0,1286 0,0809 0,0333 0,0106

0,3632 0,3485 0,865 0,2163 0,5553 0,4121 0,2251 0,0983

0,2811 0,2688 0,865 0,2853 0,6744 0,515 0,296 0,137

0,0337 0,0315 0,2163 0,2853 0,515 0,6744 0,9812 0,6709

0,1358 0,1286 0,5553 0,6744 0,515 0,817 0,5303 0,2832

0,0858 0,0809 0,4121 0,515 0,6744 0,817 0,6917 0,3989

0,0356 0,0333 0,2251 0,296 0,9812 0,5303 0,6917

0,0115 0,0106 0,0983 0,137 0,6709 0,2832 0,3989 0,6538

0,6538


Příloha č. 26: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na obsah Na v bulvách cukrové řepy. Kruskal-Wallis test: H ( 4, N= 90) = 59,16124 p =0,0000 Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice

Σpořadí 665,0 627,0 288,5 1250,5 1264,0

x (pořadí) 36,94 34,83 16,03 69,47 70,22

α ≤ 0,05 dolní dolní


101

Příloha č.27: HTS hrachu Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice Ţatec Uh. Ostroh P. Jakartice Věrovany Lednice

0 259 278 267 273 214 264 217 258

PK 270 262 274 267 211 260 213 243

N1PK 259 249 260 267 205 258 207 254

N2PK 267 271 263 262 205 257 207 257

N3PK 266 253 277 268 211 258 216 253

hPK 267 242 283 271 198 251 207 248

hN1PK 246 230 268 239 194 254 216 254

hN2PK 263 249 257 247 206 254 217 257

hN3PK 248 238 273 254 194 255 217 255

245 231

244 224

240 221

243 204

241 187

240 189

241 192

242 196

236 199

Příloha č. 28: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na hodnoty HTS hrachu v BVO. Kruskal-Wallis test: H ( 5, N= 54) = 29,57214 p =0,0000 Stanice BVO Staňkov Horaţďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice

Σpořadí 290,5 223 384,5 306 45 236

x (pořadí) 32,28 24,78 42,72 34,00 5,00 26,22

Příloha č. 29: Výsledky Kruskal –Walisova testu, porovnání vlivu stanic na hodnoty HTS hrachu v ŔVO. Kruskal-Wallis test: H ( 3, N= 36) = 29,57932 p =0,0000 Stanice ŘVO Ţatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice

Σpořadí 99 285,5 209,5 72

x (pořadí) 11,00 31,72 23,28 8,00


102

Příloha č. 30: Rozbory rostlin (AAR) Staňkov

1998 pšenice ozimá

1997 řepka ozimá

1996 Ječmen jarní

0

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

1,89

0,53

0,43

0,15

0,51

0,85

0,05

0,35

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

0,12

0,09

1,66

0,21

0,47

0,21

0,56

0,62

0,09

0,38

0,12

0,08

PK

1

0,5

0,46

0,13

0,51

0,7

0,04

0,32

0,13

0,08

1,72

0,23

0,44

0,23

0,53

0,65

0,1

0,36

0,11

0,08

1,39

0,64

0,48

0,14

0,57

0,89

0,05

0,38

0,13

0,07

1,38

0,17

0,46

0,17

0,56

0,63

0,1

0,31

0,12

0,08

N2PK

0,87

0,69

0,47

0,16

0,5

1,06

0,04

0,43

0,12

0,07

1,49

0,18

0,45

0,18

0,55

0,7

0,09

0,31

0,12

0,08

N3PK

1,58

0,67

0,48

0,15

0,54

0,84

0,04

0,4

0,13

0,07

1,44

0,19

0,44

0,19

0,54

0,64

0,1

0,31

0,12

0,08

hPK

1,19

0,61

0,47

0,13

0,54

1,08

0,04

0,33

0,12

0,08

1,47

0,17

0,47

0,17

0,55

0,68

0,09

0,32

0,12

0,08

hN1PK

1,28

0,89

0,45

0,18

0,58

0,93

0,03

0,37

0,12

0,08

1,49

0,16

0,45

0,16

0,54

0,59

0,09

0,31

0,12

0,07

hN2PK

1,55

0,75

0,46

0,14

0,49

1,04

0,04

0,34

0,13

0,09

1,3

0,15

0,41

0,15

0,52

0,65

0,1

0,32

0,13

0,07

hN3PK

0,78

0,75

0,47

0,15

0,51

1,06

0,03

0,3

0,12

0,06

1,41

0,15

0,45

0,15

0,54

0,48

0,09

0,33

0,12

0,08

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

VP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

2,93

0,67

0,73

0,13

0,75

0,25

0,49

1

0,27

0,18

PK

2,94

0,67

0,73

0,13

0,75

0,25

0,47

1

0,28

0,18

N1PK

2,38

0,67

0,73

0,13

0,77

0,25

0,52

1

0,3

0,18

N2PK

2,89

0,67

0,78

0,13

0,94

0,25

0,52

1

0,29

0,18

N3PK

3,32

0,67

0,79

0,13

1

0,25

0,48

1

0,33

0,18

hPK

2,78

0,67

0,73

0,13

0,74

0,25

0,47

1

0,28

0,18

hN1PK

2,67

0,67

0,76

0,13

0,82

0,25

0,54

1

0,3

0,18

hN2PK

2,86

0,67

0,79

0,13

0,94

0,25

0,46

1

0,32

0,18

hN3PK

3,16

0,67

0,78

0,13

1,02

0,25

0,45

1

0,31

0,18

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,47

0,48

0,39

0,08

0,58

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,19

0,48

0,40

0,08

0,52

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

PK

1,62

0,48

0,37

0,08

0,53

0,83

0,08

0,22

0,12

0,08

1,31

0,48

0,42

0,08

0,54

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

N1PK

2,00

0,48

0,39

0,08

0,51

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,30

0,48

0,40

0,08

0,53

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

N2PK

2,38

0,48

0,36

0,08

0,47

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

1,55

0,48

0,43

0,08

0,55

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

N3PK

2,78

0,48

0,38

0,08

0,47

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,87

0,48

0,41

0,08

0,53

0,83

0,10

0,22

0,13

0,08

hPK

1,85

0,48

0,39

0,08

0,53

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,23

0,48

0,45

0,08

0,61

0,83

0,10

0,22

0,13

0,08

hN1PK

2,20

0,48

0,42

0,08

0,53

0,83

0,09

0,22

0,14

0,08

1,39

0,48

0,42

0,08

0,56

0,83

0,10

0,22

0,12

0,08

hN2PK

3,02

0,48

0,39

0,08

0,49

0,83

0,10

0,22

0,13

0,08

1,57

0,48

0,40

0,08

0,53

0,83

0,10

0,22

0,12

0,08

hN3PK

2,72

0,48

0,38

0,08

0,54

0,83

0,10

0,22

0,13

0,08

1,80

0,48

0,41

0,08

0,52

0,83

0,11

0,22

0,13

0,08

HP

1999 okopaniny

AAR - Ca %

N1PK

AAR - N %

2000 Ječmen jarní

Chrastava

AAR - N %

VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR - N % HP

VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

0

1,23

0,30

2,45

0,05

0,13

1,07

0,28

2,00

0,08

0,12

VP

PK

1,48

0,23

2,43

0,06

0,13

1,01

0,26

2,01

0,08

0,11

N1PK

1,38

0,22

2,15

0,04

0,12

1,06

0,29

2,06

0,07

0,13

N2PK

1,31

0,21

2,24

0,05

0,12

1,33

0,24

1,92

0,07

0,11

N3PK

1,63

0,23

2,38

0,06

0,14

1,41

0,22

1,88

0,07

0,12

hPK

1,78

0,27

2,37

0,04

0,15

0,86

0,26

1,93

0,07

0,11

hN1PK

1,71

0,22

2,23

0,04

0,13

1,30

0,21

1,94

0,08

0,12

hN2PK

1,61

0,24

2,56

0,04

0,14

1,01

0,24

1,94

0,07

0,11

hN3PK

1,64

0,28

2,93

0,05

1,04

0,22

1,91

0,07

0,11

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

2,08

0,56

0,41

0,09

0,53

1,16

0,16

0,27

0,14

0,06

1,47

0,56

0,41

0,09

0,59

1,16

0,08

0,27

0,13

0,06

PK

2,07

0,56

0,42

0,09

0,53

1,16

0,16

0,27

0,14

0,06

1,55

0,56

0,43

0,09

0,59

1,16

0,07

0,27

0,14

0,06

N1PK

2,23

0,56

0,42

0,09

0,52

1,16

0,16

0,27

0,15

0,06

1,65

0,56

0,40

0,09

0,57

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

N2PK

2,29

0,56

0,44

0,09

0,53

1,16

0,16

0,27

0,15

0,06

1,47

0,56

0,41

0,09

0,57

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

N3PK

2,30

0,56

0,43

0,09

0,51

1,16

0,16

0,27

0,15

0,06

1,71

0,56

0,40

0,09

0,53

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

hPK

2,07

0,56

0,42

0,09

0,55

1,16

0,16

0,27

0,14

0,06

1,78

0,56

0,44

0,09

0,57

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

hN1PK

2,21

0,56

0,41

0,09

0,48

1,16

0,16

0,27

0,14

0,06

1,68

0,56

0,39

0,09

0,54

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

hN2PK

2,17

0,56

0,44

0,09

0,53

1,16

0,17

0,27

0,15

0,06

1,43

0,56

0,36

0,09

0,51

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

hN3PK

2,28

0,56

0,45

0,09

0,53

1,16

0,17

0,27

0,15

0,06

1,62

0,56

0,39

0,09

0,50

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

2001 hrách


AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

3,47

1,55

0,45

0,17

1,07

0,33

0,08

1,08

0,15

0,2

3,61

1,55

0,48

0,17

1,09

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

2002 Pšenice ozimá

AAR -Mg %

3,32

1,55

0,47

0,17

0,99

0,33

0,1

1,08

0,14

0,2

3,66

1,55

0,49

0,17

1,1

0,33

0,09

1,08

0,15

0,2

3,15

1,55

0,46

0,17

1,06

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

3,66

1,55

0,48

0,17

1,07

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

N2PK

3,36

1,55

0,49

0,17

1,04

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

3,60

1,55

0,48

0,17

1,07

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

N3PK

3,32

1,55

0,47

0,17

0,99

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

3,28

1,55

0,45

0,17

1,08

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

hPK

3,38

1,55

0,48

0,17

1,06

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

3,50

1,55

0,48

0,17

1,06

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

hN1PK

3,17

1,55

0,44

0,17

1,07

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

3,37

1,55

0,46

0,17

1,11

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

hN2PK

3,36

1,55

0,48

0,17

1,06

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

3,49

1,55

0,48

0,17

1,08

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

hN3PK

3,4

1,55

0,49

0,17

1,12

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

3,53

1,55

0,48

0,17

1,09

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,4

0,48

0,36

0,08

0,5

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

1,3

0,48

0,39

0,08

0,46

0,83

0,07

0,22

0,14

0,08

PK

1,36

0,48

0,34

0,08

0,49

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

1,34

0,48

0,37

0,08

0,49

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

N1PK

1,46

0,48

0,33

0,08

0,49

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,34

0,48

0,36

0,08

0,52

0,83

0,06

0,22

0,14

0,08

N2PK

1,85

0,48

0,35

0,08

0,49

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

1,57

0,48

0,36

0,08

0,5

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

N3PK

2,09

0,48

0,32

0,08

0,48

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

1,7

0,48

0,33

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

hPK

1,41

0,48

0,37

0,08

0,5

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

1,32

0,48

0,35

0,08

0,52

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

hN1PK

1,61

0,48

0,36

0,08

0,49

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

1,42

0,48

0,34

0,08

0,5

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

hN2PK

1,83

0,48

0,34

0,08

0,47

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

1,55

0,48

0,32

0,08

0,48

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

hN3PK

2,12

0,48

0,35

0,08

0,46

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

1,78

0,48

0,31

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

HP

VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR - N % HP

VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

0

1,71

0,32

2,09

0,03

0,12

1,35

0,22

2,28

0,04

0,14

VP

PK

1,47

0,31

2,25

0,03

0,12

1,39

0,23

2,35

0,03

0,13

N1PK

1,61

0,28

2,13

0,04

0,12

1,34

0,19

2,35

0,04

0,13

N2PK

2,12

0,27

2,25

0,04

0,12

1,63

0,19

2,26

0,04

0,13

N3PK

2,1

0,27

2,23

0,04

0,12

1,88

0,17

2,29

0,05

0,14

hPK

1,83

0,31

2,45

0,04

0,13

1,42

0,23

2,37

0,05

0,14

hN1PK

2,1

0,28

2,35

0,03

0,12

1,47

0,22

2,39

0,03

0,14

hN2PK

2,2

0,29

2,44

0,04

0,13

1,64

0,16

2,23

0,05

0,13

hN3PK

1,98

0,24

2,24

0,04

0,12

1,76

0,16

2,29

0,05

0,13

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,58

0,56

0,42

0,09

0,61

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,34

0,56

0,39

0,09

0,58

1,16

0,03

0,27

0,13

0,06

PK

1,44

0,56

0,39

0,09

0,57

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,3

0,56

0,38

0,09

0,63

1,16

0,03

0,27

0,13

0,06

N1PK

1,45

0,56

0,36

0,09

0,57

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,2

0,56

0,36

0,09

0,6

1,16

0,03

0,27

0,12

0,06

N2PK

1,54

0,56

0,36

0,09

0,58

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,28

0,56

0,35

0,09

0,59

1,16

0,03

0,27

0,12

0,06

N3PK

1,88

0,56

0,37

0,09

0,57

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,48

0,56

0,37

0,09

0,61

1,16

0,03

0,27

0,12

0,06

hPK

1,37

0,56

0,39

0,09

0,59

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,3

0,56

0,38

0,09

0,61

1,16

0,03

0,27

0,13

0,06

hN1PK

1,49

0,56

0,38

0,09

0,58

1,16

0,08

0,27

0,13

0,06

1,29

0,56

0,38

0,09

0,62

1,16

0,03

0,27

0,13

0,06

hN2PK

1,71

0,56

0,39

0,09

0,6

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,31

0,56

0,36

0,09

0,6

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

hN3PK

2,02

0,56

0,42

0,09

0,61

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,5

0,56

0,37

0,09

0,65

1,16

0,03

0,27

0,12

0,06

Horaţďovice

1996 Ječmen jarní

AAR - Ca %

PK

AAR - N %

2003 okopaniny

AAR -Mg %

N1PK

AAR - N %

2004 Ječmen jarní

AAR - Ca %

103

Lípa

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1

0,58

0,47

0,25

0,57

0,82

0,09

0,33

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

0,13

0,09

1,94

0,61

0,47

0,16

0,5

0,98

0,05

0,31

0,13

0,08

PK

1,38

0,55

0,49

0,22

0,56

1,01

0,09

0,36

0,13

0,08

1,44

0,47

0,46

0,14

0,52

0,86

0,08

0,27

0,12

0,08

N1PK

1,08

0,53

0,49

0,19

0,57

0,83

0,08

0,32

0,13

0,08

1,28

0,42

0,45

0,12

0,47

0,76

0,08

0,29

0,12

0,07

N2PK

1,33

0,47

0,46

0,18

0,55

0,86

0,34

0,3

0,16

0,07

2,05

0,55

0,66

0,14

0,67

1,09

0,13

0,35

0,18

0,08

N3PK

1,36

0,44

0,45

0,19

0,57

0,87

0,11

0,31

0,13

0,07

1,41

0,44

0,47

0,14

0,44

0,86

0,09

0,31

0,12

0,08

hPK

1,44

0,55

0,45

0,2

0,54

1,05

0,1

0,38

0,12

0,08

1,61

0,39

0,42

0,13

0,43

0,67

0,08

0,27

0,12

0,08

hN1PK

1,33

0,5

0,5

0,18

0,56

1,13

0,08

0,34

0,12

0,07

1,25

0,21

0,42

0,13

0,44

0,85

0,05

0,25

0,11

0,07

hN2PK

1,3

0,42

0,47

0,18

0,57

0,97

0,09

0,29

0,12

0,07

1,41

0,64

0,44

0,12

0,46

0,83

0,07

0,29

0,13

0,07

hN3PK

1,38

0,55

0,47

0,18

0,56

0,91

0,08

0,4

0,12

0,08

1,39

0,39

0,45

0,13

0,46

0,77

0,08

0,28

0,13

0,07

1997 řepka ozimá

Závěrečná zpráva přesné polní výživářské zkoušky AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

2,31

0,67

0,78

0,13

0,69

0,25

0,38

1

0,31

0,18

2,07

0,67

0,76

0,13

0,79

0,25

0,48

1

0,29

0,18

1998 pšenice ozimá 1999 okopaniny

AAR -Mg %

2,33

0,67

0,79

0,13

0,68

0,25

0,35

1

0,32

0,18

2,21

0,67

0,76

0,13

0,77

0,25

0,45

1

0,29

0,18

2,26

0,67

0,79

0,13

0,75

0,25

0,34

1

0,31

0,18

1,91

0,67

0,73

0,13

0,81

0,25

0,42

1

0,28

0,18

N2PK

2,54

0,67

0,72

0,13

0,75

0,25

0,3

1

0,32

0,18

1,99

0,67

0,71

0,13

0,92

0,25

0,41

1

0,28

0,18

N3PK

2,86

0,67

0,75

0,13

0,8

0,25

0,33

1

0,32

0,18

2,21

0,67

0,63

0,13

0,89

0,25

0,34

1

0,28

0,18

hPK

2,31

0,67

0,77

0,13

0,69

0,25

0,33

1

0,3

0,18

1,99

0,67

0,75

0,13

0,87

0,25

0,39

1

0,3

0,18

hN1PK

2,33

0,67

0,79

0,13

0,73

0,25

0,29

1

0,3

0,18

1,98

0,67

0,73

0,13

0,88

0,25

0,39

1

0,3

0,18

hN2PK

2,67

0,67

0,79

0,13

0,77

0,25

0,29

1

0,31

0,18

2,20

0,67

0,65

0,13

0,88

0,25

0,36

1

0,28

0,18

hN3PK

2,83

0,67

0,79

0,13

0,8

0,25

0,29

1

0,32

0,18

2,17

0,67

0,64

0,13

0,87

0,25

0,36

1

0,28

0,18

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,43

0,48

0,41

0,08

0,57

0,83

0,10

0,22

0,13

0,08

1,42

0,48

0,39

0,08

0,51

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

PK

1,46

0,48

0,39

0,08

0,53

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,33

0,48

0,43

0,08

0,55

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

N1PK

1,76

0,48

0,38

0,08

0,54

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,59

0,48

0,40

0,08

0,52

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

N2PK

2,31

0,48

0,39

0,08

0,51

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,78

0,48

0,41

0,08

0,53

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

N3PK

2,76

0,48

0,37

0,08

0,49

0,83

0,10

0,22

0,13

0,08

1,98

0,48

0,38

0,08

0,46

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

hPK

1,46

0,48

0,39

0,08

0,55

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,43

0,48

0,41

0,08

0,55

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

hN1PK

1,84

0,48

0,39

0,08

0,52

0,83

0,08

0,22

0,13

0,08

1,52

0,48

0,41

0,08

0,52

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

hN2PK

2,27

0,48

0,39

0,08

0,53

0,83

0,14

0,22

0,14

0,08

1,74

0,48

0,40

0,08

0,50

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

hN3PK

2,07

0,48

0,34

0,08

0,51

0,83

0,09

0,22

0,13

0,08

1,81

0,48

0,39

0,08

0,49

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

HP

2000 Ječmen jarní

AAR - Ca %

PK

AAR - N % VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR - N % HP

VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

0

1,58

0,29

1,96

0,03

0,12

1,11

0,22

1,64

0,08

0,10

VP

PK

1,35

0,33

2,26

0,04

0,11

1,15

0,22

1,81

0,08

0,12

N1PK

1,55

0,28

2,05

0,04

0,11

1,31

0,18

1,66

0,09

0,10

N2PK

1,75

0,27

2,12

0,04

0,11

1,42

0,22

1,62

0,08

0,11

N3PK

1,24

0,23

2,07

0,04

0,12

1,86

0,24

1,67

0,09

0,11

hPK

1,47

0,28

2,10

0,03

0,11

1,46

0,23

1,84

0,08

0,12

hN1PK

1,61

0,28

2,16

0,04

0,11

1,89

0,29

2,11

0,08

0,13

hN2PK

1,68

0,28

2,25

0,07

0,12

1,75

0,22

2,01

0,10

0,13

hN3PK

1,54

0,25

2,34

0,07

0,12

1,92

0,22

1,91

0,09

0,14

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,85

0,56

0,41

0,09

0,53

1,16

0,04

0,27

0,14

0,06

1,76

0,56

0,43

0,09

0,55

1,16

0,07

0,27

0,01

0,06

PK

1,77

0,56

0,41

0,09

0,47

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

1,80

0,56

0,40

0,09

0,50

1,16

0,06

0,27

0,01

0,06

N1PK

1,74

0,56

0,42

0,09

0,50

1,16

0,05

0,27

0,15

0,06

1,70

0,56

0,41

0,09

0,47

1,16

0,07

0,27

0,13

0,06

N2PK

1,79

0,56

0,41

0,09

0,48

1,16

0,05

0,27

0,15

0,06

1,70

0,56

0,35

0,09

0,47

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

N3PK

1,94

0,56

0,42

0,09

0,51

1,16

0,05

0,27

0,15

0,06

1,72

0,56

0,41

0,09

0,46

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hPK

1,77

0,56

0,49

0,09

0,49

1,16

0,04

0,27

0,14

0,06

1,73

0,56

0,42

0,09

0,53

1,16

0,06

0,27

0,14

0,06

hN1PK

1,72

0,56

0,40

0,09

0,49

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

1,67

0,56

0,38

0,09

0,51

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hN2PK

1,92

0,56

0,40

0,09

0,47

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

1,68

0,56

0,38

0,09

0,50

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hN3PK

1,92

0,56

0,39

0,09

0,46

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

1,84

0,56

0,38

0,09

0,52

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

AAR - N %

2001 hrách

AAR -Mg %

N1PK

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

3,53

1,55

0,49

0,17

1,1

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

3,45

1,55

0,45

0,17

1,01

0,33

0,09

1,08

0,13

0,2

PK

3,56

1,55

0,52

0,17

1,2

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

3,49

1,55

0,57

0,17

1,05

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

N1PK

3,41

1,55

0,52

0,17

1,17

0,33

0,09

1,08

0,15

0,2

3,33

1,55

0,45

0,17

1,05

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

N2PK

3,56

1,55

0,52

0,17

1,14

0,33

0,08

1,08

0,15

0,2

3,23

1,55

0,51

0,17

1,04

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

N3PK

3,42

1,55

0,50

0,17

1,15

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

3,33

1,55

0,45

0,17

1,06

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

hPK

3,67

1,55

0,53

0,17

1,16

0,33

0,07

1,08

0,14

0,2

3,40

1,55

0,45

0,17

1,04

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

hN1PK

3,61

1,55

0,53

0,17

1,22

0,33

0,08

1,08

0,15

0,2

3,44

1,55

0,46

0,17

1,1

0,33

0,08

1,08

0,14

0,2

hN2PK

3,38

1,55

0,54

0,17

1,24

0,33

0,08

1,08

0,15

0,2

3,41

1,55

0,47

0,17

1,14

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

hN3PK

3,8

1,55

0,53

0,17

1,21

0,33

0,08

1,08

0,15

0,2

3,27

1,55

0,48

0,17

1,14

0,33

0,09

1,08

0,14

0,2

AAR - N %


AAR - Ca %

104

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,32

0,48

0,34

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

1,33

0,48

0,35

0,08

0,38

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

PK

1,27

0,48

0,33

0,08

0,46

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,34

0,48

0,36

0,08

0,38

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

N1PK

1,41

0,48

0,34

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,55

0,48

0,37

0,08

0,41

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

N2PK

1,64

0,48

0,31

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,86

0,48

0,35

0,08

0,41

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

N3PK

1,91

0,48

0,35

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

2,09

0,48

0,33

0,08

0,4

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

hPK

1,34

0,48

0,33

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,39

0,48

0,35

0,08

0,41

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

hN1PK

1,5

0,48

0,32

0,08

0,46

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,62

0,48

0,37

0,08

0,42

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

hN2PK

1,73

0,48

0,31

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,97

0,48

0,37

0,08

0,42

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

hN3PK

1,92

0,48

0,36

0,08

0,49

0,83

0,07

0,22

0,13

0,08

2,17

0,48

0,36

0,08

0,4

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

2004 Ječmen jarní

2003 okopaniny


AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

VP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

105 AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

VP

1996 Ječmen jarní 1997 řepka ozimá

HP

VP

AAR -Mg % HP

1,81

0,26

2,29

0,02

0,13

1,86

0,27

1,83

0,02

0,12

VP

PK

1,94

0,29

2,48

0,02

0,14

1,88

0,24

2,05

0,01

0,13

N1PK

1,95

0,28

2,47

0,02

0,13

1,88

0,22

2,13

0,02

0,13

N2PK

2,09

0,26

2,4

0,02

0,13

2,04

0,22

2,19

0,02

0,14

N3PK

1,95

0,21

2,25

0,02

0,12

2,12

0,2

2,19

0,02

0,14

hPK

1,84

0,24

2,49

0,03

0,13

2,11

0,27

2,52

0,02

0,14

hN1PK

2,16

0,29

2,52

0,02

0,14

2,08

0,22

2,47

0,03

0,14

hN2PK

2,06

0,27

2,57

0,02

0,14

2,09

0,2

2,44

0,03

0,15

hN3PK

1,93

0,21

2,52

0,03

0,13

1,99

0,17

2,23

0,02

0,13

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,4

0,56

0,38

0,09

0,61

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

1,38

0,56

0,4

0,09

0,61

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

PK

1,29

0,56

0,37

0,09

0,6

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,29

0,56

0,38

0,09

0,6

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

N1PK

1,25

0,56

0,36

0,09

0,59

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,29

0,56

0,38

0,09

0,59

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

N2PK

1,37

0,56

0,38

0,09

0,58

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,39

0,56

0,37

0,09

0,6

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

N3PK

1,52

0,56

0,37

0,09

0,58

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,5

0,56

0,38

0,09

0,62

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

hPK

1,37

0,56

0,38

0,09

0,59

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,38

0,56

0,4

0,09

0,6

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

hN1PK

1,33

0,56

0,37

0,09

0,58

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,34

0,56

0,38

0,09

0,58

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

hN2PK

1,53

0,56

0,39

0,09

0,6

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,4

0,56

0,38

0,09

0,59

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

hN3PK

1,75

0,56

0,4

0,09

0,62

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,57

0,56

0,4

0,09

0,6

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

Jaroměřice

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

0

1,41

0,34

0,4

0,13

0,55

0,74

0,11

0,37

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

0,12

0,06

1,19

0,96

0,39

0,26

0,47

0,91

0,1

0,48

0,1

0,06

PK

1,42

0,51

0,38

0,13

0,5

0,86

0,1

0,35

0,1

0,06

1,72

0,76

0,42

0,21

0,53

0,9

0,1

0,41

0,1

0,05

N1PK

0,57

0,42

0,35

0,12

0,52

0,94

0,1

0,35

0,11

0,06

1,47

0,37

0,42

0,21

0,52

0,91

0,12

0,47

0,11

0,06

N2PK

0,78

0,57

0,36

0,11

0,51

0,95

0,1

0,34

0,1

0,06

1,39

0,33

0,43

0,24

0,52

0,94

0,12

0,36

0,1

0,06

N3PK

0,78

0,45

0,37

0,11

0,51

1,05

0,1

0,36

0,11

0,06

0,96

1,13

0,44

0,24

0,56

1,06

0,12

0,38

0,11

0,06

hPK

0,42

0,45

0,39

0,14

0,52

0,95

0,1

0,38

0,11

0,07

1,47

0,28

0,44

0,23

0,56

1,15

0,12

0,34

0,11

0,06

hN1PK

0,59

0,37

0,4

0,09

0,53

0,61

0,1

0,28

0,11

0,04

1,43

0,48

0,41

0,22

0,51

1,11

0,12

0,32

0,1

0,05

hN2PK

0,62

0,31

0,37

0,07

0,5

0,88

0,11

0,3

0,1

0,05

1,65

0,85

0,44

0,22

0,48

1,14

0,13

0,31

0,12

0,05

hN3PK

0,82

0,17

0,36

0,11

0,48

1,25

0,11

0,28

0,1

0,07

1,12

0,96

0,44

0,21

0,56

1,14

0,12

0,32

0,11

0,05

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,14

0,67

0,70

0,13

0,79

0,25

0,47

1

0,25

0,18

2,48

0,67

0,78

0,13

0,72

0,25

0,39

1

0,29

0,18

PK

1,83

0,67

0,70

0,13

0,75

0,25

0,46

1

0,25

0,18

2,38

0,67

0,77

0,13

0,72

0,25

0,4

1

0,29

0,18

N1PK

1,77

0,67

0,71

0,13

0,81

0,25

0,45

1

0,23

0,18

2,65

0,67

0,71

0,13

0,76

0,25

0,33

1

0,29

0,18

N2PK

1,54

0,67

0,69

0,13

0,85

0,25

0,43

1

0,23

0,18

2,55

0,67

0,67

0,13

0,79

0,25

0,33

1

0,3

0,18

N3PK

2,19

0,67

0,61

0,13

0,87

0,25

0,38

1

0,23

0,18

3,01

0,67

0,68

0,13

0,8

0,25

0,31

1

0,29

0,18

hPK

1,89

0,67

0,73

0,13

0,78

0,25

0,47

1

0,26

0,18

2,48

0,67

0,76

0,13

0,73

0,25

0,36

1

0,28

0,18

hN1PK

1,76

0,67

0,71

0,13

0,84

0,25

0,43

1

0,24

0,18

2,57

0,67

0,73

0,13

0,77

0,25

0,4

1

0,29

0,18

hN2PK

1,49

0,67

0,65

0,13

0,86

0,25

0,4

1

0,23

0,18

2,55

0,67

0,65

0,13

0,76

0,25

0,33

1

0,29

0,18

hN3PK

2,05

0,67

0,66

0,13

0,92

0,25

0,39

1

0,25

0,18

3,18

0,67

0,70

0,13

0,83

0,25

0,35

1

0,31

0,18

AAR - N %


AAR - Ca %

0

Svitavy

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,35

0,48

0,40

0,08

0,53

0,83

0,09

0,22

0,11

0,08

1,33

0,48

0,38

0,08

0,51

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

PK

1,34

0,48

0,41

0,08

0,53

0,83

0,09

0,22

0,11

0,08

1,43

0,48

0,40

0,08

0,47

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

N1PK

1,51

0,48

0,41

0,08

0,54

0,83

0,10

0,22

0,11

0,08

1,64

0,48

0,39

0,08

0,46

0,83

0,04

0,22

0,11

0,08

N2PK

1,76

0,48

0,40

0,08

0,51

0,83

0,11

0,22

0,12

0,08

1,90

0,48

0,36

0,08

0,45

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

N3PK

2,01

0,48

0,38

0,08

0,49

0,83

0,12

0,22

0,11

0,08

1,93

0,48

0,31

0,08

0,42

0,83

0,06

0,22

0,11

0,08

hPK

1,39

0,48

0,40

0,08

0,54

0,83

0,12

0,22

0,11

0,08

1,47

0,48

0,41

0,08

0,48

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

hN1PK

1,51

0,48

0,36

0,08

0,52

0,83

0,10

0,22

0,11

0,08

1,59

0,48

0,40

0,08

0,48

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

hN2PK

1,82

0,48

0,35

0,08

0,49

0,83

0,10

0,22

0,11

0,08

1,95

0,48

0,37

0,08

0,46

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

hN3PK

1,86

0,48

0,34

0,08

0,54

0,83

0,11

0,22

0,11

0,08

2,07

0,48

0,36

0,08

0,45

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

AAR - N % HP 1999 okopaniny

VP

VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR - N % HP

VP

AAR - P % HP

VP

AAR - K % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

0

1,12

0,30

1,62

0,09

0,10

1,47

0,25

1,82

0,05

0,11

PK

1,15

0,32

1,76

0,10

0,10

1,35

0,27

1,99

0,05

0,12

N1PK

1,14

0,29

1,66

0,10

0,10

1,18

0,21

1,72

0,05

0,10

N2PK

1,25

0,25

1,58

0,10

0,09

1,19

0,23

1,70

0,05

0,10

N3PK

1,26

0,30

1,52

0,09

0,11

1,51

0,22

1,73

0,06

0,11

hPK

1,15

0,30

1,63

0,10

0,10

1,27

0,23

1,74

0,07

0,12

hN1PK

1,16

0,30

1,67

0,09

0,11

1,20

0,24

1,82

0,07

0,11

hN2PK

1,22

0,29

1,64

0,10

0,11

1,49

0,24

1,92

0,08

0,11

hN3PK

1,59

0,28

1,58

0,08

0,13

1,47

0,21

1,68

0,08

0,1

VP

2000 Ječmen jarní


AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,78

0,56

0,41

0,09

0,52

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

1,91

0,56

0,41

0,09

0,47

1,16

0,05

0,27

0,15

0,06

2001 hrách 2002 Pšenice ozimá

AAR - Ca %

AAR -Mg %

PK

1,63

0,56

0,41

0,09

0,52

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

1,83

0,56

0,37

0,09

0,43

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

1,77

0,56

0,37

0,09

0,50

1,16

0,07

0,27

0,13

0,06

1,94

0,56

0,37

0,09

0,42

1,16

0,05

0,27

0,14

0,06

N2PK

1,70

0,56

0,36

0,09

0,50

1,16

0,07

0,27

0,13

0,06

2,08

0,56

0,35

0,09

0,42

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

N3PK

1,71

0,56

0,35

0,09

0,46

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

2,22

0,56

0,32

0,09

0,40

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

hPK

1,89

0,56

0,40

0,09

0,52

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

1,88

0,56

0,36

0,09

0,42

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hN1PK

1,69

0,56

0,39

0,09

0,48

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

1,94

0,56

0,35

0,09

0,42

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

hN2PK

1,71

0,56

0,38

0,09

0,49

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

2,15

0,56

0,34

0,09

0,39

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

hN3PK

1,72

0,56

0,37

0,09

0,48

1,16

0,07

0,27

0,12

0,06

2,22

0,56

0,32

0,09

0,36

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

3,27

1,55

0,47

0,17

1,03

0,33

0,06

1,08

0,14

0,2

3,6

1,55

0,35

0,17

0,97

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

PK

3,56

1,55

0,49

0,17

1,04

0,33

0,06

1,08

0,14

0,2

3,79

1,55

0,35

0,17

0,98

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

N1PK

3,43

1,55

0,57

0,17

1,15

0,33

0,1

1,08

0,14

0,2

3,60

1,55

0,39

0,17

0,98

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

N2PK

3,48

1,55

0,46

0,17

1,12

0,33

0,8

1,08

0,14

0,2

3,36

1,55

0,37

0,17

1

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

N3PK

3,47

1,55

0,46

0,17

1,12

0,33

0,9

1,08

0,15

0,2

3,41

1,55

0,38

0,17

1,01

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hPK

3,70

1,55

0,51

0,17

1,09

0,33

0,07

1,08

0,14

0,2

3,66

1,55

0,37

0,17

0,99

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

hN1PK

3,79

1,55

0,51

0,17

1,14

0,33

0,07

1,08

0,15

0,2

3,68

1,55

0,38

0,17

1,03

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hN2PK

3,47

1,55

0,49

0,17

1,14

0,33

0,08

1,08

0,15

0,2

3,73

1,55

0,38

0,17

1,01

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hN3PK

3,79

1,55

0,52

0,17

1,15

0,33

0,07

1,08

0,15

0,2

3,81

1,55

0,41

0,17

1,03

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

AAR - N %

2003 okopaniny

AAR -Mg %

N1PK

AAR - N %

2004 Ječmen jarní

AAR - Ca %

106

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,48

0,48

0,36

0,08

0,45

0,83

0,04

0,22

0,11

0,08

1,4

0,48

PK

1,45

0,48

0,4

0,08

0,48

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

1,4

0,48

N1PK

1,4

0,48

0,35

0,08

0,45

0,83

0,03

0,22

0,11

0,08

1,48

0,48

N2PK

1,51

0,48

0,32

0,08

0,41

0,83

0,03

0,22

0,1

0,08

1,72

0,48

N3PK

1,84

0,48

0,34

0,08

0,45

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

1,97

0,48

hPK

1,45

0,48

0,37

0,08

0,46

0,83

0,04

0,22

0,11

0,08

1,43

0,48

hN1PK

1,47

0,48

0,35

0,08

0,45

0,83

0,03

0,22

0,11

0,08

1,54

0,48

hN2PK

1,59

0,48

0,35

0,08

0,41

0,83

0,03

0,22

0,11

0,08

1,77

0,48

hN3PK

1,94

0,48

0,34

0,08

0,4

0,83

0,04

0,22

0,11

0,08

2,04

0,48

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

VP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

VP

VP

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

VP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR -Mg % HP

0

1,67

0,31

2,22

0,13

0,13

1,81

0,23

1,92

0,02

0,13

VP

PK

1,39

0,26

2,19

0,12

0,12

1,88

0,19

2,25

0,03

0,12

N1PK

1,47

0,25

2,22

0,12

0,12

1,92

0,22

1,91

0,01

0,12

N2PK

1,43

0,19

1,99

0,1

0,1

2,07

0,22

2,1

0,03

0,13

N3PK

1,58

0,16

2,06

0,1

0,1

1,99

0,19

1,94

0,03

0,12

hPK

1,58

0,21

2,31

0,11

0,11

1,82

0,24

2,12

0,03

0,13

hN1PK

1,63

0,23

2,41

0,12

0,12

2

0,27

2,2

0,04

0,13

hN2PK

1,62

0,22

2,21

0,11

0,11

2,03

0,24

2,23

0,03

0,14

hN3PK

1,67

0,19

2,14

0,04

0,11

2,07

0,26

2,41

0,04

0,13

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,32

0,56

0,37

0,09

0,55

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

1,48

0,56

0,36

0,09

0,63

1,16

0,09

0,27

0,12

0,06

PK

1,29

0,56

0,36

0,09

0,53

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

1,33

0,56

0,35

0,09

0,62

1,16

0,08

0,27

0,12

0,06

N1PK

1,22

0,56

0,35

0,09

0,53

1,16

0,06

0,27

0,11

0,06

1,55

0,56

0,36

0,09

0,62

1,16

0,09

0,27

0,12

0,06

N2PK

1,21

0,56

0,34

0,09

0,54

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

2,1

0,56

0,35

0,09

0,6

1,16

0,09

0,27

0,12

0,06

N3PK

1,28

0,56

0,33

0,09

0,52

1,16

0,04

0,27

0,11

0,06

2

0,56

0,34

0,09

0,6

1,16

0,07

0,27

0,12

0,06

hPK

1,36

0,56

0,37

0,09

0,54

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

1,45

0,56

0,37

0,09

0,63

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

hN1PK

1,37

0,56

0,36

0,09

0,57

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

1,6

0,56

0,37

0,09

0,62

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

hN2PK

1,37

0,56

0,36

0,09

0,56

1,16

0,04

0,27

0,11

0,06

1,9

0,56

0,36

0,09

0,62

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

hN3PK

1,42

0,56

0,36

0,09

0,56

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

2,11

0,56

0,37

0,09

0,64

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06


107

1996 Ječmen jarní

Ţatec AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

0

1,59

0,3

0,41

0,13

0,56

0,44

0,06

0,32

1997 řepka ozimá 1998 pšenice ozimá

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

0,12

0,06

1,19

0,72

0,38

0,19

0,58

1,53

0,05

0,38

0,12

0,1

1,28

0,33

0,39

0,15

0,52

0,46

0,1

0,46

0,12

0,07

1,79

0,92

0,36

0,14

0,57

1,67

0,06

0,45

0,11

0,1

1,18

0,3

0,31

0,12

0,48

0,47

0,05

0,4

0,1

0,06

1,28

0,75

0,38

0,14

0,56

1,82

0,05

0,43

0,11

0,09

N2PK

1,47

0,29

0,43

0,1

0,51

0,41

0,05

0,35

0,11

0,06

1,3

0,78

0,39

0,12

0,56

2,05

0,05

0,42

0,11

0,08

N3PK

1,55

0,49

0,46

0,1

0,5

0,8

0,05

0,44

0,11

0,06

1,78

0,92

0,37

0,13

0,48

2,08

0,04

0,4

0,1

0,06

hPK

1,25

0,31

0,45

0,15

0,5

0,36

0,05

0,44

0,12

0,06

1,14

0,8

0,38

0,15

0,57

0,92

0,06

0,4

0,11

0,08

hN1PK

1,36

0,31

0,48

0,11

0,51

0,38

0,04

0,36

0,12

0,06

1,69

0,67

0,39

0,15

0,57

1,65

0,05

0,4

0,1

0,09

hN2PK

1,44

0,31

0,48

0,09

0,5

0,56

0,05

0,4

0,12

0,06

1,11

0,69

0,38

0,13

0,6

1,98

0,05

0,39

0,11

0,07

hN3PK

1,61

0,39

0,48

0,12

0,51

0,63

0,04

0,37

0,11

0,06

1,72

0,75

0,39

0,12

0,55

2,1

0,05

0,45

0,11

0,08

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

2,61

0,67

0,75

0,13

0,76

0,25

0,38

1

0,3

0,18

2,64

0,67

0,70

0,67

0,78

0,13

0,44

0,25

0,3

1

PK

2,86

0,67

0,79

0,13

0,78

0,25

0,44

1

0,29

0,18

2,93

0,67

0,71

0,67

0,79

0,13

0,45

0,25

0,31

1

N1PK

2,82

0,67

0,76

0,13

0,74

0,25

0,42

1

0,28

0,18

3,09

0,67

0,66

0,67

0,82

0,13

0,39

0,25

0,29

1

N2PK

3,08

0,67

0,79

0,13

0,79

0,25

0,41

1

0,29

0,18

3,45

0,67

0,62

0,67

0,84

0,13

0,33

0,25

0,28

1

N3PK

3,36

0,67

0,80

0,13

0,85

0,25

0,4

1

0,28

0,18

3,55

0,67

0,63

0,67

0,86

0,13

0,34

0,25

0,28

1

hPK

2,85

0,67

0,79

0,13

0,77

0,25

0,44

1

0,29

0,18

3,00

0,67

0,74

0,67

0,8

0,13

0,41

0,25

0,3

1

hN1PK

2,79

0,67

0,78

0,13

0,78

0,25

0,44

1

0,28

0,18

3,08

0,67

0,71

0,67

0,82

0,13

0,36

0,25

0,29

1

hN2PK

3,08

0,67

0,73

0,13

0,79

0,25

0,41

1

0,28

0,18

3,38

0,67

0,67

0,67

0,88

0,13

0,34

0,25

0,28

1

hN3PK

3,45

0,67

0,73

0,13

0,81

0,25

0,41

1

0,28

0,18

3,47

0,67

0,65

0,67

0,86

0,13

0,33

0,25

0,28

1

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

2,30

0,48

0,49

0,08

0,41

0,83

0,06

0,22

0,14

0,08

1,64

0,48

0,38

0,08

0,58

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

PK

2,13

0,48

0,44

0,08

0,41

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

1,62

0,48

0,36

0,08

0,55

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

N1PK

2,81

0,48

0,51

0,08

0,41

0,83

0,06

0,22

0,14

0,08

1,88

0,48

0,39

0,08

0,56

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

N2PK

2,89

0,48

0,54

0,08

0,44

0,83

0,07

0,22

0,15

0,08

2,25

0,48

0,35

0,08

0,53

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

N3PK

3,21

0,48

0,58

0,08

0,44

0,83

0,07

0,22

0,16

0,08

2,37

0,48

0,34

0,08

0,52

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

hPK

2,36

0,48

0,46

0,08

0,40

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

1,61

0,48

0,41

0,08

0,59

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

hN1PK

2,33

0,48

0,54

0,08

0,46

0,83

0,07

0,22

0,15

0,08

1,87

0,48

0,41

0,08

0,57

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

hN2PK

2,63

0,48

0,54

0,08

0,45

0,83

0,07

0,22

0,15

0,08

2,15

0,48

0,38

0,08

0,54

0,83

0,04

0,22

0,12

0,08

hN3PK

3,04

0,48

0,57

0,08

0,47

0,83

0,08

0,22

0,16

0,08

2,32

0,48

0,38

0,08

0,54

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

AAR - N %

1999 okopaniny

AAR -Mg %

PK

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

0,70

2,7

0,12

0,28

0,73

4

0,25

0,87

0,22

0,43

0,73

2,7

0,12

0,28

0,76

4

0,16

0,87

0,14

0,43

PK

0,70

2,7

0,11

0,28

0,77

4

0,25

0,87

0,22

0,43

0,60

2,7

0,11

0,28

0,77

4

0,18

0,87

0,15

0,43

N1PK

0,88

2,7

0,12

0,28

0,71

4

0,24

0,87

0,23

0,43

0,61

2,7

0,12

0,28

0,77

4

0,16

0,87

0,18

0,43

N2PK

0,99

2,7

0,12

0,28

0,77

4

0,23

0,87

0,21

0,43

0,70

2,7

0,10

0,28

0,72

4

0,17

0,87

0,15

0,43

N3PK

0,73

2,7

0,07

0,28

0,61

4

0,23

0,87

0,21

0,43

0,81

2,7

0,08

0,28

0,68

4

0,19

0,87

0,17

0,43

hPK

0,78

2,7

0,15

0,28

0,74

4

0,25

0,87

0,21

0,43

0,54

2,7

0,13

0,28

0,71

4

0,15

0,87

0,15

0,43

hN1PK

1,05

2,7

0,16

0,28

0,89

4

0,28

0,87

0,26

0,43

0,63

2,7

0,12

0,28

0,89

4

0,17

0,87

0,16

0,43

hN2PK

1,05

2,7

0,11

0,28

0,77

4

0,27

0,87

0,25

0,43

0,63

2,7

0,12

0,28

0,67

4

0,17

0,87

0,15

0,43

hN3PK

1,05

2,7

0,13

0,28

0,84

4

0,30

0,87

0,26

0,43

0,83

2,7

0,12

0,28

0,70

4

0,18

0,87

0,17

0,43

AAR - N %

2000 Ječmen jarní

AAR - Ca %

N1PK

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,90

0,56

0,36

0,09

0,45

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,73

0,56

0,41

0,09

0,50

1,16

0,06

0,27

0,14

0,06

PK

1,83

0,56

0,36

0,09

0,43

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,81

0,56

0,40

0,09

0,48

1,16

0,06

0,27

0,01

0,06

N1PK

1,96

0,56

0,36

0,09

0,43

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,95

0,56

0,38

0,09

0,50

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

N2PK

2,25

0,56

0,35

0,09

0,43

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

2,30

0,56

0,37

0,09

0,47

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

N3PK

2,40

0,56

0,35

0,09

0,44

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,99

0,56

0,37

0,09

0,50

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hPK

2,05

0,56

0,37

0,09

0,45

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

1,81

0,56

0,39

0,09

0,50

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hN1PK

2,07

0,56

0,35

0,09

0,41

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,84

0,56

0,35

0,09

0,53

1,16

0,07

0,27

0,13

0,06

hN2PK

2,21

0,56

0,35

0,09

0,43

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,91

0,56

0,36

0,09

0,48

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hN3PK

2,34

0,56

0,33

0,09

0,42

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

2,12

0,56

0,39

0,09

0,50

1,16

0,07

0,27

0,13

0,06

AAR - N %

2001 hrách

Uherský Ostroh

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

3,72

1,55

0,38

0,17

0,96

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

3,01

1,55

0,37

0,17

1,31

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

PK

3,56

1,55

0,4

0,17

1,04

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

3,05

1,55

0,4

0,17

1,32

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

N1PK

3,47

1,55

0,38

0,17

1,03

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

2,97

1,55

0,38

0,17

1,25

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

N2PK

3,78

1,55

0,41

0,17

1,07

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

3,08

1,55

0,37

0,17

1,2

0,33

0,05

1,08

0,12

0,2

N3PK

3,82

1,55

0,37

0,17

1,06

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

2,83

1,55

0,34

0,17

1,2

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hPK

3,70

1,55

0,40

0,17

1,1

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

3,09

1,55

0,40

0,17

1,24

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hN1PK

3,73

1,55

0,42

0,17

1,12

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

2,89

1,55

0,38

0,17

0,97

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hN2PK

3,82

1,55

0,42

0,17

1,11

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

3,03

1,55

0,4

0,17

0,96

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hN3PK

3,77

1,55

0,39

0,17

1,07

0,33

0,08

1,08

0,13

0,2

3,25

1,55

0,38

0,17

0,95

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2



0

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

1,6

0,48

0,35

0,08

0,47

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

1,71

0,48

0,3

0,08

0,47

0,83

0,07

0,22

0,1

0,08

2003 okopaniny

AAR -Mg %

1,6

0,48

0,35

0,08

0,45

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

1,62

0,48

0,31

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,11

0,08

1,98

0,48

0,33

0,08

0,44

0,83

0,08

0,22

0,12

0,08

1,83

0,48

0,3

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,1

0,08

N2PK

2,28

0,48

0,33

0,08

0,43

0,83

0,08

0,22

0,12

0,08

2,09

0,48

0,27

0,08

0,46

0,83

0,06

0,22

0,1

0,08

N3PK

2,39

0,48

0,33

0,08

0,42

0,83

0,08

0,22

0,12

0,08

2,18

0,48

0,25

0,08

0,45

0,83

0,06

0,22

0,1

0,08

hPK

1,72

0,48

0,34

0,08

0,44

0,83

0,07

0,22

0,11

0,08

1,48

0,48

0,35

0,08

0,45

0,83

0,06

0,22

0,11

0,08

hN1PK

2,08

0,48

0,31

0,08

0,42

0,83

0,07

0,22

0,11

0,08

1,68

0,48

0,33

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,11

0,08

hN2PK

2,29

0,48

0,32

0,08

0,43

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

2,1

0,48

0,31

0,08

0,51

0,83

0,06

0,22

0,11

0,08

hN3PK

2,41

0,48

0,33

0,08

0,43

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

2,24

0,48

0,31

0,08

0,51

0,83

0,07

0,22

0,11

0,08

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

1996 Ječmen jarní

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

0,48

2,7

0,07

0,28

0,57

4

0,12

0,87

0,16

0,43

0,68

2,7

0,12

0,28

0,72

4

0,15

0,87

0,18

0,43

PK

0,52

2,7

0,08

0,28

0,63

4

0,11

0,87

0,18

0,43

0,68

2,7

0,12

0,28

0,74

4

0,16

0,87

0,18

0,43

N1PK

0,49

2,7

0,09

0,28

0,6

4

0,11

0,87

0,15

0,43

0,8

2,7

0,1

0,28

0,72

4

0,17

0,87

0,18

0,43

N2PK

0,58

2,7

0,08

0,28

0,71

4

0,13

0,87

0,18

0,43

0,94

2,7

0,11

0,28

0,74

4

0,19

0,87

0,19

0,43

N3PK

0,4

2,7

0,07

0,28

0,57

4

0,14

0,87

0,17

0,43

1,11

2,7

0,12

0,28

0,95

4

0,19

0,87

0,21

0,43

hPK

0,65

2,7

0,06

0,28

0,61

4

0,1

0,87

0,16

0,43

0,78

2,7

0,13

0,28

0,78

4

0,17

0,87

0,17

0,43

hN1PK

0,48

2,7

0,06

0,28

0,55

4

0,11

0,87

0,18

0,43

0,86

2,7

0,12

0,28

0,81

4

0,21

0,87

0,18

0,43

hN2PK

0,54

2,7

0,08

0,28

0,58

4

0,12

0,87

0,17

0,43

0,99

2,7

0,11

0,28

0,82

4

0,21

0,87

0,19

0,43

hN3PK

0,55

2,7

0,09

0,28

0,55

4

0,1

0,87

0,18

0,43

0,96

2,7

0,11

0,28

0,72

4

0,2

0,87

0,19

0,43

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,18

0,56

0,37

0,09

0,6

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,48

0,56

0,39

0,09

0,56

1,16

0,08

0,27

0,13

0,06

PK

1,18

0,56

0,37

0,09

0,6

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,43

0,56

0,38

0,09

0,57

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

N1PK

1,34

0,56

0,35

0,09

0,57

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,38

0,56

0,36

0,09

0,57

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

N2PK

1,52

0,56

0,36

0,09

0,59

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

1,63

0,56

0,38

0,09

0,62

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

N3PK

1,67

0,56

0,37

0,09

0,62

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,74

0,56

0,36

0,09

0,57

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

hPK

1,25

0,56

0,37

0,09

0,57

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,34

0,56

0,39

0,09

0,58

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

hN1PK

1,47

0,56

0,35

0,09

0,54

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,49

0,56

0,38

0,09

0,56

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

hN2PK

1,68

0,56

0,36

0,09

0,54

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

1,62

0,56

0,38

0,09

0,56

1,16

0,04

0,27

0,11

0,06

hN3PK

1,76

0,56

0,36

0,09

0,55

1,16

0,04

0,27

0,12

0,06

1,75

0,56

0,38

0,09

0,55

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

Věrovany

P. Jakartice AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

0

0,54

0,42

0,38

0,16

0,49

0,65

0,11

0,44

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

0,11

0,06

1,25

0,45

0,48

0,18

0,6

0,93

0,08

0,57

0,13

0,09

PK

0,74

0,4

0,37

0,15

0,47

0,74

0,09

0,36

0,08

0,05

1,53

0,36

0,47

0,14

0,6

0,98

0,09

0,51

0,13

0,09

N1PK

0,59

0,42

0,42

0,14

0,52

0,76

0,11

0,38

0,1

0,05

0,78

0,42

0,43

0,15

0,58

0,84

0,06

1,68

0,13

0,19

N2PK

0,76

0,46

0,41

0,14

0,54

0,73

0,11

0,39

0,11

0,05

1,5

0,53

0,46

0,18

0,6

0,89

0,08

0,6

0,13

0,07

N3PK

0,45

0,42

0,35

0,16

0,49

0,7

0,11

0,42

0,11

0,06

0,97

0,56

0,44

0,16

0,6

0,85

0,06

0,6

0,13

0,07

hPK

1,47

0,59

0,42

0,15

0,52

0,7

0,11

0,38

0,11

0,05

1,31

0,5

0,44

0,16

0,58

0,9

0,07

0,61

0,13

0,08

hN1PK

0,93

0,57

0,39

0,16

0,48

0,61

0,1

0,45

0,1

0,05

1,14

0,39

0,45

0,16

0,6

0,93

0,06

0,45

0,13

0,07

hN2PK

0,28

0,37

0,4

0,14

0,52

0,63

0,11

0,45

0,1

0,06

1,2

1,06

0,43

0,16

0,53

0,88

0,08

0,61

0,12

0,07

hN3PK

0,51

0,25

0,44

0,12

0,54

0,62

0,1

0,41

0,11

0,05

0,75

0,47

0,43

0,18

0,62

0,92

0,09

0,51

0,13

0,07

AAR - N %

1997 řepka ozimá

AAR -Mg %

PK

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

3,05

0,67

0,67

0,67

0,71

0,25

0,46

1

0,26

0,18

2,84

0,67

0,72

0,13

0,8

0,25

0,51

1

0,3

0,18

PK

3,09

0,67

0,65

0,67

0,73

0,25

0,45

1

0,26

0,18

2,75

0,67

0,71

0,13

0,8

0,25

0,53

1

0,29

0,18

N1PK

2,92

0,67

0,70

0,67

0,75

0,25

0,47

1

0,27

0,18

2,88

0,67

0,68

0,13

0,78

0,25

0,5

1

0,29

0,18

N2PK

3,00

0,67

0,69

0,67

0,8

0,25

0,51

1

0,27

0,18

2,92

0,67

0,67

0,13

0,79

0,25

0,49

1

0,29

0,18

N3PK

2,92

0,67

0,63

0,67

0,87

0,25

0,5

1

0,27

0,18

2,99

0,67

0,67

0,13

0,78

0,25

0,48

1

0,28

0,18

hPK

2,95

0,67

0,70

0,67

0,74

0,25

0,51

1

0,28

0,18

2,69

0,67

0,68

0,13

0,79

0,25

0,49

1

0,29

0,18

hN1PK

2,78

0,67

0,73

0,67

0,78

0,25

0,53

1

0,28

0,18

2,51

0,67

0,64

0,13

0,77

0,25

0,47

1

0,28

0,18

hN2PK

2,90

0,67

0,73

0,67

0,84

0,25

0,53

1

0,27

0,18

2,98

0,67

0,66

0,13

0,77

0,25

0,48

1

0,28

0,18

hN3PK

2,86

0,67

0,72

0,67

0,85

0,25

0,54

1

0,28

0,18

2,98

0,67

0,67

0,13

0,8

0,25

0,48

1

0,28

0,18

AAR - N %


AAR - Ca %

N1PK

AAR - N %

2004 Ječmen jarní

AAR - Ca %

108

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,47

0,48

0,40

0,08

0,50

0,83

0,13

0,22

0,12

0,08

1,62

0,48

0,41

0,08

0,53

0,83

0,08

0,22

0,11

0,08

PK

1,60

0,48

0,40

0,08

0,49

0,83

0,12

0,22

0,11

0,08

1,51

0,48

0,40

0,08

0,54

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

N1PK

1,55

0,48

0,46

0,08

0,50

0,83

0,11

0,22

0,13

0,08

1,92

0,48

0,42

0,08

0,53

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

N2PK

1,91

0,48

0,44

0,08

0,48

0,83

0,11

0,22

0,13

0,08

1,82

0,48

0,39

0,08

0,52

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

N3PK

2,00

0,48

0,42

0,08

0,48

0,83

0,12

0,22

0,13

0,08

2,17

0,48

0,37

0,08

0,51

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

hPK

1,50

0,48

0,41

0,08

0,50

0,83

0,09

0,22

0,11

0,08

1,66

0,48

0,42

0,08

0,58

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

hN1PK

1,57

0,48

0,44

0,08

0,49

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

1,83

0,48

0,41

0,08

0,57

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

hN2PK

1,77

0,48

0,43

0,08

0,47

0,83

0,09

0,22

0,12

0,08

2,04

0,48

0,42

0,08

0,55

0,83

0,07

0,22

0,13

0,08

hN3PK

2,01

0,48

0,44

0,08

0,47

0,83

0,10

0,22

0,13

0,08

2,31

0,48

0,39

0,08

0,52

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

1999 okopaniny


AAR - P %

AAR - K %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

0,58

2,7

0,12

0,28

0,66

4

0,35

0,87

0,17

0,43

0,63

2,7

0,11

0,28

0,50

4

0,27

0,87

0,19

0,43

2000 Ječmen jarní 2001 hrách 2002 Pšenice ozimá

AAR - Ca %

AAR -Mg %

PK

0,53

2,7

0,13

0,28

0,71

4

0,32

0,87

0,16

0,43

0,65

2,7

0,12

0,28

0,54

4

0,24

0,87

0,21

0,43

0,60

2,7

0,13

0,28

0,66

4

0,30

0,87

0,16

0,43

0,58

2,7

0,11

0,28

0,52

4

0,20

0,87

0,20

0,43

N2PK

0,68

2,7

0,12

0,28

0,65

4

0,28

0,87

0,16

0,43

0,68

2,7

0,11

0,28

0,51

4

0,24

0,87

0,19

0,43

N3PK

0,71

2,7

0,11

0,28

0,61

4

0,30

0,87

0,17

0,43

0,84

2,7

0,11

0,28

0,50

4

0,21

0,87

0,21

0,43

hPK

0,60

2,7

0,14

0,28

0,78

4

0,31

0,87

0,17

0,43

0,80

2,7

0,14

0,28

0,61

4

0,20

0,87

0,21

0,43

hN1PK

0,70

2,7

0,12

0,28

0,71

4

0,29

0,87

0,16

0,43

0,98

2,7

0,11

0,28

0,57

4

0,57

0,87

0,22

0,43

hN2PK

0,74

2,7

0,12

0,28

0,74

4

0,30

0,87

0,17

0,43

0,84

2,7

0,12

0,28

0,61

4

0,61

0,87

0,21

0,43

hN3PK

0,74

2,7

0,11

0,28

0,73

4

0,28

0,87

0,18

0,43

0,75

2,7

0,09

0,28

0,60

4

0,60

0,87

0,22

0,43

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,59

0,56

0,36

0,09

0,42

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

1,96

0,56

0,33

0,09

0,45

1,16

0,16

0,27

0,12

0,06

PK

1,58

0,56

0,38

0,09

0,42

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

2,12

0,56

0,33

0,09

0,43

1,16

0,16

0,27

0,12

0,06

N1PK

1,60

0,56

0,35

0,09

0,42

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

2,05

0,56

0,34

0,09

0,45

1,16

0,16

0,27

0,13

0,06

N2PK

1,81

0,56

0,33

0,09

0,40

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

1,98

0,56

0,32

0,09

0,43

1,16

0,16

0,27

0,12

0,06

N3PK

1,92

0,56

0,30

0,09

0,40

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

2,06

0,56

0,30

0,09

0,40

1,16

0,17

0,27

0,11

0,06

hPK

1,81

0,56

0,35

0,09

0,41

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

2,17

0,56

0,32

0,09

0,44

1,16

0,19

0,27

0,12

0,06

hN1PK

1,73

0,56

0,39

0,09

0,39

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

2,07

0,56

0,33

0,09

0,46

1,16

0,19

0,27

0,13

0,06

hN2PK

2,07

0,56

0,03

0,09

0,39

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

2,04

0,56

0,33

0,09

0,43

1,16

0,18

0,27

0,12

0,06

hN3PK

1,92

0,56

0,29

0,09

0,37

1,16

0,06

0,27

0,12

0,06

2,04

0,56

0,34

0,09

0,43

1,16

0,17

0,27

0,13

0,06

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

VP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

3,19

1,55

0,44

0,17

0,84

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

PK

3,21

1,55

0,46

0,17

0,85

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

N1PK

3,33

1,55

0,47

0,17

0,86

0,33

0,07

1,08

0,12

0,2

N2PK

3,34

1,55

0,46

0,17

0,83

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

N3PK

3,24

1,55

0,45

0,17

0,82

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

hPK

3,41

1,55

0,48

0,17

0,85

0,33

0,06

1,08

0,13

0,2

hN1PK

3,28

1,55

0,47

0,17

0,77

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

hN2PK

3,45

1,55

0,47

0,17

0,75

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

hN3PK

3,19

1,55

0,45

0,17

0,75

0,33

0,07

1,08

0,13

0,2

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,53

0,48

0,31

0,08

0,5

0,83

0,07

0,22

0,11

0,08

2,07

0,48

0,29

0,08

0,51

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

PK

1,53

0,48

0,34

0,08

0,5

0,83

0,06

0,22

0,11

0,08

1,95

0,48

0,3

0,08

0,5

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

N1PK

1,72

0,48

0,33

0,08

0,46

0,83

0,07

0,22

0,13

0,08

2,18

0,48

0,28

0,08

0,49

0,83

0,05

0,22

0,12

0,08

N2PK

2,1

0,48

0,34

0,08

0,45

0,83

0,07

0,22

0,13

0,08

2,23

0,48

0,29

0,08

0,49

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

N3PK

2,12

0,48

0,33

0,08

0,45

0,83

0,07

0,22

0,13

0,08

2,28

0,48

0,29

0,08

0,51

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

hPK

1,61

0,48

0,33

0,08

0,44

0,83

0,06

0,22

0,11

0,08

2,1

0,48

0,29

0,08

0,51

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

hN1PK

1,96

0,48

0,34

0,08

0,45

0,83

0,07

0,22

0,13

0,08

2,21

0,48

0,29

0,08

0,5

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

hN2PK

2,1

0,48

0,32

0,08

0,44

0,83

0,06

0,22

0,12

0,08

2,26

0,48

0,29

0,08

0,51

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

hN3PK

1,94

0,48

0,31

0,08

0,44

0,83

0,07

0,22

0,12

0,08

2,27

0,48

0,29

0,08

0,55

0,83

0,07

0,22

0,13

0,08

AAR - N %

2003 okopaniny

AAR -Mg %

N1PK

AAR - N %

2004 Ječmen jarní

AAR - Ca %

109

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

0,59

2,7

0,09

0,28

0,55

4

0,25

0,87

0,15

0,43

0,79

2,7

0,11

0,28

0,66

4

0,09

0,87

0,18

0,43

PK

0,55

2,7

0,1

0,28

0,6

4

0,2

0,87

0,15

0,43

0,77

2,7

0,09

0,28

0,61

4

0,13

0,87

0,19

0,43

N1PK

0,63

2,7

0,09

0,28

0,57

4

0,27

0,87

0,15

0,43

0,88

2,7

0,09

0,28

0,73

4

0,17

0,87

0,23

0,43

N2PK

0,8

2,7

0,08

0,28

0,56

4

0,26

0,87

0,15

0,43

1,01

2,7

0,11

0,28

0,65

4

0,13

0,87

0,21

0,43

N3PK

0,86

2,7

0,08

0,28

0,55

4

0,32

0,87

0,15

0,43

0,92

2,7

0,09

0,28

0,63

4

0,09

0,87

0,2

0,43

hPK

0,72

2,7

0,09

0,28

0,67

4

0,32

0,87

0,17

0,43

1,12

2,7

0,09

0,28

0,88

4

0,14

0,87

0,25

0,43

hN1PK

0,73

2,7

0,09

0,28

0,62

4

0,23

0,87

0,13

0,43

1,12

2,7

0,1

0,28

0,74

4

0,15

0,87

0,23

0,43

hN2PK

0,84

2,7

0,09

0,28

0,66

4

0,27

0,87

0,15

0,43

1,19

2,7

0,1

0,28

0,8

4

0,15

0,87

0,26

0,43

hN3PK

0,99

2,7

0,09

0,28

0,66

4

0,28

0,87

0,18

0,43

1,31

2,7

0,1

0,28

0,79

4

0,16

0,87

0,27

0,43

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

HP

HP

VP

VP

VP

AAR - Ca % HP

VP

AAR -Mg % HP

VP

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,3

0,56

0,37

0,09

0,61

1,16

0,06

0,27

0,11

0,06

PK

1,35

0,56

0,37

0,09

0,63

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

N1PK

1,66

0,56

0,37

0,09

0,6

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

N2PK

1,57

0,56

0,37

0,09

0,6

1,16

0,05

0,27

0,12

0,06

N3PK

1,64

0,56

0,36

0,09

0,59

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

hPK

1,46

0,56

0,37

0,09

0,61

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

hN1PK

1,68

0,56

0,36

0,09

0,6

1,16

0,05

0,27

0,11

0,06

hN2PK

1,76

0,56

0,38

0,09

0,59

1,16

0,06

0,27

0,11

0,06

hN3PK

1,71

0,56

0,37

0,09

0,37

1,16

0,06

0,27

0,11

0,06


1996 Ječmen jarní

P. Jakartice AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,3

1,5

0,37

0,12

0,6

1,13

0,05

0,36

0,12

0,1

PK

1,53

0,36

0,4

0,13

0,57

1,39

0,04

0,43

0,12

0,11

0,92

0,39

0,4

0,1

0,56

1,34

0,04

0,35

0,11

0,08

N2PK

1,1

0,58

0,35

0,13

0,57

1,34

0,03

0,35

0,11

0,08

N3PK

0,92

0,42

0,38

0,12

0,51

1,32

0,03

0,33

0,11

0,07

hPK

1,44

0,47

0,42

0,15

0,57

1,35

0,03

0,36

0,12

0,1

hN1PK

1,75

0,33

0,45

0,11

0,55

1,39

0,04

0,35

0,13

0,08

hN2PK

1,61

0,27

0,41

0,1

0,53

1,44

0,03

0,29

0,11

0,06

hN3PK

1,33

0,42

0,39

0,09

0,58

1,43

0,04

0,33

0,11

0,07

1997 řepka ozimá 1998 pšenice ozimá

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

3,24

0,67

0,66

0,13

0,81

0,25

0,43

1

0,3

0,18

PK

2,90

0,67

0,65

0,13

0,81

0,25

0,42

1

0,32

0,18

N1PK

3,47

0,67

0,67

0,13

0,82

0,25

0,43

1

0,3

0,18

N2PK

3,26

0,67

0,62

0,13

0,8

0,25

0,41

1

0,28

0,18

N3PK

3,07

0,67

0,70

0,13

0,85

0,25

0,41

1

0,3

0,18

hPK

3,44

0,67

0,67

0,13

0,82

0,25

0,43

1

0,3

0,18

hN1PK

3,20

0,67

0,67

0,13

0,82

0,25

0,41

1

0,29

0,18

hN2PK

3,54

0,67

0,66

0,13

0,82

0,25

0,41

1

0,29

0,18

hN3PK

3,27

0,67

0,61

0,13

0,83

0,25

0,38

1

0,27

0,18

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,72

0,48

0,36

0,08

0,45

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

PK

1,78

0,48

0,36

0,08

0,44

0,83

0,03

0,22

0,14

0,08

N1PK

2,17

0,48

0,36

0,08

0,44

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

N2PK

2,27

0,48

0,37

0,08

0,43

0,83

0,04

0,22

0,14

0,08

N3PK

2,50

0,48

0,35

0,08

0,42

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

hPK

1,98

0,48

0,37

0,08

0,45

0,83

0,03

0,22

0,13

0,08

hN1PK

2,17

0,48

0,36

0,08

0,44

0,83

0,04

0,22

0,13

0,08

hN2PK

2,23

0,48

0,37

0,08

0,45

0,83

0,05

0,22

0,13

0,08

hN3PK

2,47

0,48

0,37

0,08

0,44

0,83

0,05

0,22

0,14

0,08

AAR - N %

1999 okopaniny

AAR - P %

0

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

0,72

2,7

0,12

0,28

0,62

4

0,15

0,87

0,16

0,43

PK

0,57

2,7

0,12

0,28

0,59

4

0,12

0,87

0,17

0,43

N1PK

0,67

2,7

0,13

0,28

0,52

4

0,12

0,87

0,19

0,43

N2PK

0,79

2,7

0,12

0,28

0,51

4

0,12

0,87

0,19

0,43

N3PK

0,63

2,7

0,09

0,28

0,48

4

0,11

0,87

0,22

0,43

hPK

0,71

2,7

0,14

0,28

0,55

4

0,11

0,87

0,20

0,43

hN1PK

0,81

2,7

0,14

0,28

0,51

4

0,12

0,87

0,21

0,43

hN2PK

0,87

2,7

0,14

0,28

0,49

4

0,11

0,87

0,21

0,43

hN3PK

1,10

2,7

0,11

0,28

0,52

4

0,11

0,87

0,19

0,43

AAR - N %

2000 Ječmen jarní

AAR -Mg %

N1PK

AAR - N %

2001 hrách

AAR - Ca %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,96

0,56

0,39

0,09

0,50

1,16

0,07

0,27

0,14

0,06

PK

1,98

0,56

0,36

0,09

0,48

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

N1PK

1,90

0,56

0,40

0,09

0,50

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

N2PK

2,42

0,56

0,34

0,09

0,44

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

N3PK

2,54

0,56

0,34

0,09

0,46

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

hPK

2,34

0,56

0,37

0,09

0,47

1,16

0,04

0,27

0,14

0,06

hN1PK

2,27

0,56

0,49

0,09

0,49

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

hN2PK

2,32

0,56

0,44

0,09

0,44

1,16

0,05

0,27

0,13

0,06

hN3PK

2,37

0,56

0,45

0,09

0,45

1,16

0,06

0,27

0,13

0,06

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

3,7

1,55

0,4

0,17

1

0,33

0,04

1,08

0,12

0,2

PK

3,61

1,55

0,44

0,17

0,98

0,33

0,05

1,08

0,12

0,2

N1PK

3,71

1,55

0,42

0,17

0,97

0,33

0,04

1,08

0,11

0,2

N2PK

3,72

1,55

0,43

0,17

0,98

0,33

0,04

1,08

0,12

0,2

N3PK

3,58

1,55

0,41

0,17

0,96

0,33

0,04

1,08

0,11

0,2

hPK

3,67

1,55

0,42

0,17

0,96

0,33

0,05

1,08

0,12

0,2

hN1PK

3,65

1,55

0,42

0,17

0,9

0,33

0,05

1,08

0,12

0,2

hN2PK

3,63

1,55

0,42

0,17

0,96

0,33

0,06

1,08

0,12

0,2

hN3PK

3,66

1,55

0,41

0,17

0,92

0,33

0,05

1,08

0,12

0,2

110



AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

2,02

0,48

0,31

0,08

0,5

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

2003 okopaniny

AAR -Mg %

PK

2,11

0,48

0,31

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

N1PK

2,17

0,48

0,35

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,13

0,08

N2PK

2,44

0,48

0,34

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,14

0,08

N3PK

2,51

0,48

0,35

0,08

0,48

0,83

0,07

0,22

0,14

0,08

hPK

2,21

0,48

0,37

0,08

0,49

0,83

0,06

0,22

0,14

0,08

hN1PK

2,39

0,48

0,37

0,08

0,49

0,83

0,07

0,22

0,14

0,08

hN2PK

2,52

0,48

0,36

0,08

0,48

0,83

0,06

0,22

0,14

0,08

hN3PK

2,57

0,48

0,37

0,08

0,47

0,83

0,06

0,22

0,14

0,08

AAR - N %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

0,56

2,7

0,05

0,28

0,41

4

0,12

0,87

0,18

0,43

PK

0,61

2,7

0,06

0,28

0,47

4

0,11

0,87

0,16

0,43

N1PK

0,7

2,7

0,07

0,28

0,55

4

0,11

0,87

0,2

0,43

N2PK

0,97

2,7

0,1

0,28

0,53

4

0,14

0,87

0,19

0,43

N3PK

0,84

2,7

0,07

0,28

0,46

4

0,11

0,87

0,17

0,43

hPK

0,71

2,7

0,08

0,28

0,58

4

0,09

0,87

0,16

0,43

hN1PK

0,77

2,7

0,07

0,28

0,51

4

0,15

0,87

0,19

0,43

hN2PK

0,89

2,7

0,08

0,28

0,53

4

0,1

0,87

0,17

0,43

hN3PK

0,89

2,7

0,07

0,28

0,41

4

0,12

0,87

0,19

0,43

AAR - N %

2004 Ječmen jarní

AAR - Ca %

AAR - P %

AAR - K %

AAR - Ca %

AAR -Mg %

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

HP

VP

0

1,38

0,56

0,35

0,09

0,54

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

PK

1,39

0,56

0,35

0,09

0,54

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

N1PK

1,41

0,56

0,34

0,09

0,52

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

N2PK

1,5

0,56

0,33

0,09

0,49

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

N3PK

1,7

0,56

0,34

0,09

0,48

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

hPK

1,38

0,56

0,37

0,09

0,54

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

hN1PK

1,47

0,56

0,36

0,09

0,53

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

hN2PK

1,6

0,56

0,36

0,09

0,51

1,16

0,04

0,27

0,13

0,06

hN3PK

1,71

0,56

0,35

0,09

0,49

1,16

0,03

0,27

0,13

0,06

111


112

Příloha č. 31: BVO 0-30 cm termín odběru

0

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK


10,33 10,33 10,33

10,33

10,33 10,33

10,33

10,33

10,33


13,15

9,67

8,95

8,95

9,13

8,95

9,35

8,18

9,38


6,77

6,43

7,12

8,23

7,78

7,58

7,57

7,27

7,28


7,63

6,35

7,90

9,55

8,00

5,50

6,35

8,85

13,25


5,70

7,22

5,92

7,26

8,30

8,10

8,12

9,24

9,58


14,54 16,06 12,82

21,68

20,82 17,86

19,06

18,36

20,02


11,22

9,23

12,28

13,22

13,15 13,42

12,83

12,93

11,42


11,55

7,88

6,77

7,60

10,47 12,20

7,88

10,10

11,72


10,50

8,87

8,83

9,15

10,43 11,65

9,13

9,32

10,70


9,15

9,57

9,73

8,75

8,78

11,57

15,93

13,72

11,25


10,32

7,83

8,60

13,38

15,07 13,52

11,88

13,72

15,65


9,37

9,42

9,90

12,15

14,15 11,12

12,50

13,47

16,93


6,87

6,98

5,87

7,52

8,52

7,23

7,75

7,15

10,83


5,78

5,13

4,88

5,20

4,85

5,62

5,55

5,90

6,40


8,58

8,72

7,52

8,60

7,42

7,08

7,27

9,02

8,13


8,57

9,55

6,07

8,38

8,67

7,77

8,13

8,38

7,77


11,02

9,82

9,80

10,43

11,85 11,95

10,92

11,35

11,27


11,80 10,45 10,83

9,43

12,58 14,27

12,78

12,08

13,62


6,70

5,58

6,90

5,28

5,77

6,05

5,60

5,82

5,63


6,63

5,70

4,92

5,55

7,53

7,35

6,00

6,98

8,08


8,57

5,35

4,83

4,10

5,30

8,40

6,07

7,18

7,35


6,00

5,07

4,50

5,07

6,60

8,82

8,52

8,42

8,93


9,35

10,28 13,07

14,25

21,63 12,95

13,27

17,88

27,33


27,53 12,97 12,55

17,03

19,57 12,57

14,90

21,05

25,12


6,62

6,83

5,42

7,92

7,52

5,95

6,78

10,28

11,07


6,38

5,43

5,33

5,37

5,88

5,75

7,05

7,37

7,40


5,03

3,97

4,85

3,87

4,53

5,40

4,43

4,75

5,30


113

ŘVO 0-30 cm termín odběru

0

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK


12,92 12,92 12,92

12,92

12,92 12,92

12,92

12,92

12,92


7,56

7,08

7,02

6,92

7,78

6,90

8,02

7,36

7,50


3,08

2,80

2,64

2,74

2,62

3,64

3,52

3,84

4,00


4,20

4,66

3,74

3,84

4,04

3,76

4,50

4,32

4,70


7,06

7,60

7,88

8,24

8,76

8,04

7,30

9,22

10,50


13,18 11,82 12,78

13,54

14,44 13,90

13,76

14,90

15,34


8,28

6,44

7,72

14,26

19,56

5,82

8,42

10,92

10,30


5,84

5,10

6,18

13,84

22,24

6,72

7,70

12,50

20,58


6,85

7,15

6,05

7,78

6,75

9,18

8,43

6,93

8,05


7,22

7,12

6,66

6,80

7,48

6,98

8,78

10,44

9,60


3,95

3,23

3,55

3,98

4,98

4,88

6,28

8,10

7,38


8,64

6,10

6,20

6,08

7,88

6,00

6,68

6,30

9,22


9,16

7,62

7,06

6,78

8,64

9,58

9,08

8,38

6,88


7,56

7,02

7,78

7,06

9,36

9,54

7,36

7,98

8,88


10,86 10,42 12,10

11,38

11,92

8,88

10,02

12,76

12,24


7,26

5,80

6,26

6,00

7,12

5,92

6,94

6,58

6,84


9,54

10,86 11,38

11,76

10,14 10,56

12,80

10,52

11,74


12,28 12,48 14,68

13,54

13,54 14,24

15,30

14,76

14,74


7,32

5,82

7,36

6,54

6,28

5,96

4,80

8,40

7,78


8,56

6,34

9,22

12,04

24,04

7,38

8,50

13,60

21,60


6,80

6,14

6,24

6,90

6,64

9,78

8,58

9,76

7,92


11,58

8,36

7,56

9,94

8,30

10,60

12,76

9,78

12,70


5,08

4,80

6,68

7,98

15,62

5,60

9,08

7,98

9,46


5,84

5,34

6,38

7,62

8,54

7,96

7,66

10,26

10,78


4,04

4,24

4,14

5,34

8,02

4,70

8,48

7,44

6,00


5,16

4,88

5,08

5,44

5,94

6,14

5,68

6,32

6,36


5,18

4,24

6,04

5,64

5,44

4,88

5,54

7,00

5,52


114

BVO 30-60 cm termín odběru

0

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK


12,8

12,8

12,8

12,8

12,8

12,8

12,8

12,8

12,8


4,7

4,8

4,7

5,3

3,9

4,5

4,2

3,2

4,8


4,6

5,6

5,6

6,3

4,2

4,1

5,2

5,4

5,4


5,2

5,1

4,7

5,2

5,1

5,8

5,1

4,9

6,6


3,4

4,0

4,1

3,9

4,1

4,7

4,7

4,3

5,3


7,8

8,2

5,2

11,4

11,2

9,6

8,6

9,7

11,2


11,6

10,8

11,8

11,1

11,6

10,3

8,7

10,4

11,4


5,2

4,5

3,6

5,1

7,7

4,8

3,8

5,4

6,6


8,0

7,8

8,7

8,8

11,6

7,6

9,1

8,0

10,5


8,0

8,9

7,1

7,8

9,3

9,3

9,0

8,9

9,6


4,8

4,3

4,6

6,2

6,4

6,4

5,7

6,5

8,2


5,3

4,5

5,6

5,3

7,8

6,1

8,1

11,3

10,8


7,2

5,9

6,0

8,8

8,7

8,1

7,7

9,3

9,3


4,1

3,0

3,2

3,3

3,4

3,6

2,8

3,4

4,1


3,8

3,3

3,7

4,0

4,6

5,4

4,3

4,4

4,5


6,2

4,8

5,8

7,9

6,4

7,0

6,6

7,7

6,7


6,8

6,5

7,5

6,6

7,0

7,0

7,0

7,4

7,5


8,2

7,7

8,6

7,5

8,7

8,7

8,5

8,2

9,9


5,6

4,1

4,0

4,2

4,0

4,2

4,7

4,8

4,7


2,0

2,0

2,4

4,0

3,5

2,8

2,7

2,9

3,8


3,9

3,2

4,7

4,4

5,2

7,7

4,6

6,8

5,6


2,9

5,0

3,5

4,7

4,3

6,6

6,2

6,3

6,7


7,5

7,8

11,4

14,1

23,5

8,5

12,6

15,4

24,6


7,0

8,2

8,3

12,1

14,2

8,8

9,9

15,8

15,2


5,1

5,6

6,3

9,2

10,1

9,4

7,6

14,1

12,0


3,7

3,5

3,7

3,3

4,4

3,7

3,5

3,6

4,6


3,6

3,1

2,7

3,7

3,7

3,3

2,8

2,9

3,5


115

ŘVO 30-60 cm termín odběru

0

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK


9,16

9,16

9,16

9,16

9,16

9,16

9,16

9,16

9,16


4,82

4,26

5,18

4,50

4,98

4,38

4,76

5,36

5,66


3,94

3,68

4,18

3,18

3,76

3,58

4,26

3,08

4,02


3,36

3,12

2,62

2,72

2,46

2,82

3,06

2,60

3,28


5,32

4,66

5,72

6,24

6,70

5,26

6,14

6,22

7,12


7,68

7,48

7,24

8,58

9,82

6,92

7,66

8,88

9,18


9,94

10,18 13,50

11,88

16,94

8,90

9,44

10,90

11,36


2,74

2,72

3,98

6,68

7,70

3,26

3,56

7,10

8,54


7,05

7,83

8,70

7,93

8,20

8,93

9,93

9,18

10,33


7,10

7,20

7,34

7,14

7,18

9,88

9,88

10,64

11,94


2,45

2,43

2,70

2,78

3,15

3,28

3,70

5,33

9,58


4,52

3,18

3,12

4,32

4,52

2,86

3,66

4,66

5,66


7,44

6,26

6,32

7,62

8,94

7,16

7,96

8,64

10,58


5,26

5,94

5,26

6,32

8,10

5,62

5,38

7,18

7,72


8,86

8,12

8,90

8,48

11,96

8,04

8,26

10,60

7,32


8,84

8,32

7,12

8,08

10,84

8,42

9,18

9,36

8,96


5,46

5,02

5,36

5,90

5,38

4,84

5,98

5,50

5,96


8,04

9,52

8,86

10,14

9,10

10,34

11,68

10,08

10,38


9,64

9,22

10,24

9,36

8,24

9,06

11,92

9,56

9,18


3,70

5,08

4,24

8,84

11,06

4,48

6,18

10,10

14,08


7,84

7,42

7,32

9,94

10,70

9,96

10,74

13,12

16,44


8,14

7,72

7,06

10,04

9,48

10,08

10,86

11,80

11,76


4,13

4,48

5,33

10,35

15,83

4,83

10,48

7,70

13,30


4,53

3,93

4,13

6,50

6,15

5,35

5,58

8,43

8,70


5,28

5,32

6,14

7,46

7,06

5,74

9,12

9,02

9,72


3,02

2,60

3,24

2,86

2,70

2,90

2,96

2,64

3,40


4,48

4,16

4,82

4,64

4,42

4,14

4,50

5,56

4,82


0 - 30 cmBVO 0 - 30 cmŘVO 30 - 60 cmBVO 30 - 60 cmŘVO

0 - 30 cmBVO 0 - 30 cmŘVO 30 - 60 cmBVO 30 - 60 cmŘVO

0 - 30 cmŘVO 30 - 60 cmBVO 30 - 60 cmŘVO

na jaře N3PK hPK

0

PK

N1PK

N2PK

hN1PK

hN2PK

hN3PK

N-NO3 N-NH4 N-NO3 N-NH4 N-NO3 N-NH4 N-NO3

4,4 3,5 5,9 1,5 3,9 2,5 6,8

4,3 3,1 5,4 0,8 3,9 2,3 6,5

4,4 3,0 5,4 1,0 3,8 2,2 6,7

5,0 3,2 6,4 1,1 5,1 1,8 7,4

5,5 2,9 6,8 1,9 5,2 2,2 7,6

5,3 3,0 5,9 0,8 5,2 2,3 7,1

5,7 3,3 6,9 1,2 5,0 1,9 8,1

6,5 3,0 7,3 1,1 6,5 1,7 8,4

6,8 3,2 7,0 1,2 6,3 2,1 8,8

N-NH4

0,7

0,7

0,8

0,7

1,3

0,6

0,7

0,6

0,7

0

PK

N1PK

N2PK

hN1PK

hN2PK

hN3PK


6,1 3,0 5,6 1,2 3,0 1,8 3,3

5,5 2,3 5,6 1,0 2,8 1,8 3,3

5,4 2,3 6,3 1,0 3,2 2,0 3,7

6,7 2,1 7,6 1,1 4,0 1,9 5,1

8,1 2,5 10,7 1,5 5,4 1,9 5,9

6,8 3,0 6,5 1,2 3,0 2,2 3,6

6,4 2,6 7,1 1,1 3,4 1,9 4,5

7,8 2,4 8,4 0,9 4,1 1,8 5,3

9,6 2,5 10,8 0,8 5,9 2,0 7,2

N-NH4

0,8

0,9

0,8

0,9

1,3

0,7

0,8

0,9

0,9

před zámrzem N3PK hPK hN1PK

hN2PK

hN3PK

0 0 - 30 cmBVO

116

po sklizni N3PK hPK

PK

N1PK

N2PK


7,5 6,4 3,8 2,6 7,1 6,5 0,9 0,9 3,7 3,7 2,1 2,1 5,6 5,5

6,3 2,4 7,4 0,8 4,0 2,0 5,5

7,8 2,4 7,5 0,8 5,0 2,0 6,4

8,8 2,5 7,7 1,0 6,0 2,0 6,9

7,8 2,7 7,5 1,2 4,6 2,2 5,8

7,7 2,6 8,0 0,9 4,8 2,0 6,6

8,9 2,4 8,8 0,8 6,0 2,1 7,4

10,1 2,6 8,9 0,9 6,6 2,0 7,6

N-NH4

0,7

0,8

0,6

0,9

0,9

0,7

0,7

0,9

0,6


117

Příloha č. 32: Výsledky statistických analýz N-min, N-NO3, N-NH4 Průkaznost je zajištěna při p ≤ 0,05 BVO, N-min, 0-30 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,7530 0,7199 0,7967 0,6970 0,7552

0,4217

0,2612

0,1269

0,9650 0,5671 0,4814 0,5310

0,2637

0,1506

0,0658

0,5378 0,4545 0,5026

0,2454

0,1385

0,0596

0,8952 0,9568

0,5851

0,3863

0,2042

0,9382

0,6787

0,4625

0,2550

0,6228

0,4167

0,2241

0,7485

0,4688

0,7530 0,7199 0,9650

0,7967 0,5671 0,5378 0,6970 0,4814 0,4545 0,8952

0,7552 0,5310 0,5026 0,9568 0,9382 0,4217 0,2637 0,2454 0,5851 0,6787 0,6228 0,2612 0,1506 0,1385 0,3863 0,4625 0,4167

0,7485

hN3PK 0,1269 0,0658 0,0596 0,2042 0,2550 0,2241

0,4688

0,6862 0,6862

BVO, N-min, 0-30 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,4801

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 0,4801 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

BVO, N-min, 0-30 cm, před zámrzem, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,1597 0,1162 0,5129 0,9107 0,6192

0,5085

0,9549

0,4612

0,8687 0,4516 0,1956 0,3628

0,4557

0,1772

0,0324

0,3587 0,1446 0,2824

0,3622

0,1299

0,0213

0,5876 0,8749

0,9946

0,5500

0,1645

0,7003

0,5829

0,9558

0,3959

0,8696

0,6596

0,2175

0,5455

0,1624

0,1597 0,1162 0,8687

0,5129 0,4516 0,3587 0,9107 0,1956 0,1446 0,5876

0,6192 0,3628 0,2824 0,8749 0,7003 0,5085 0,4557 0,3622 0,9946 0,5829 0,8696 0,9549 0,1772 0,1299 0,5500 0,9558 0,6596

0,5455

hN3PK 0,4612 0,0324 0,0213 0,1645 0,3959 0,2175

0,1624

0,4275 0,4275

BVO, N-min, 30-60 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,8832 0,8104 0,4810 0,4365 0,3645

0,7087

0,1557

0,1317

0,9259 0,3945 0,3551 0,2921

0,6028

0,1173

0,0982

0,3450 0,3088 0,2517

0,5396

0,0972

0,0807

0,9415 0,8397

0,7405

0,4739

0,4213

0,8974

0,6857

0,5204

0,4649

0,5937

0,6073

0,5472

0,2951

0,2564

0,8832 0,8104 0,9259

0,4810 0,3945 0,3450 0,4365 0,3551 0,3088 0,9415

0,3645 0,2921 0,2517 0,8397 0,8974 0,7087 0,6028 0,5396 0,7405 0,6857 0,5937 0,1557 0,1173 0,0972 0,4739 0,5204 0,6073

0,2951

hN3PK 0,1317 0,0982 0,0807 0,4213 0,4649 0,5472

0,2564

0,9298 0,9298


118

BVO, N-min, 30-60 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

BVO, N-min, 30-60 cm, před zámrzem, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

BVO, N-NO3, 0-30 cm, brzo na jaře, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

BVO, N-NO3, 0-30 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,7680

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,2828

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 0,7680 0,2828 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000


119

BVO, N-NO3, 0-30 cm, před zámrzem, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,4484 0,4012 0,8347 0,4032 0,8362

0,9220

0,3574

0,0840

0,9351 0,3337 0,1113 0,3347

0,3920

0,0936

0,0131

0,2947 0,0942 0,2956

0,3486

0,0788

0,0104

0,5304 0,9984

0,9118

0,4765

0,1285

0,5292

0,4605

0,9325

0,3713

0,9134

0,4753

0,1280

0,4108

0,1030

0,4484 0,4012 0,9351

0,8347 0,3337 0,2947 0,4032 0,1113 0,0942 0,5304

0,8362 0,3347 0,2956 0,9984 0,5292 0,9220 0,3920 0,3486 0,9118 0,4605 0,9134 0,3574 0,0936 0,0788 0,4765 0,9325 0,4753

0,4108

hN3PK 0,0840 0,0131 0,0104 0,1285 0,3713 0,1280

0,1030

0,4183 0,4183

BVO, N-NO3, 30-60 cm, brzo na jaře, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,7026

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,6988

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,3774

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 0,7026 0,6988 0,3774 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

BVO, N-NO3, 30-60 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

BVO, N-NO3, 30-60 cm, před zámrzem, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,4606

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,4369

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 0,4606 0,4369 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000


120

BVO, N-NH4, 0-30 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,6825 0,5474 0,7302 0,5395 0,5506

0,8231

0,5779

0,7302

0,8472 0,9488 0,8379 0,8510

0,8528

0,8828

0,9488

0,7973 0,9905 0,9962

0,7053

0,9640

0,7973

0,7881 0,8010

0,9035

0,8324

1,0000

0,9867

0,6965

0,9545

0,7881

0,7089

0,9677

0,8010

0,7392

0,9035

0,6825 0,5474 0,8472

0,7302 0,9488 0,7973 0,5395 0,8379 0,9905 0,7881

0,5506 0,8510 0,9962 0,8010 0,9867 0,8231 0,8528 0,7053 0,9035 0,6965 0,7089 0,5779 0,8828 0,9640 0,8324 0,9545 0,9677

0,7392

hN3PK 0,7302 0,9488 0,7973 1,0000 0,7881 0,8010

0,9035

0,8324 0,8324

BVO, N-NH4, 0-30 cm, po sklizni, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,1005 0,1068 0,0472 0,3225 0,9695

0,3415

0,1684

0,2374

0,9764 0,7305 0,5127 0,0929

0,4884

0,7903

0,6440

0,7083 0,5320 0,0988

0,5072

0,8133

0,6654

0,3179 0,0431

0,2998

0,5417

0,4201

0,3042

0,9695

0,6974

0,8472

0,3225

0,1570

0,2226

0,6693

0,8174

0,1005 0,1068 0,9764

0,0472 0,7305 0,7083 0,3225 0,5127 0,5320 0,3179

0,9695 0,0929 0,0988 0,0431 0,3042 0,3415 0,4884 0,5072 0,2998 0,9695 0,3225 0,1684 0,7903 0,8133 0,5417 0,6974 0,1570

0,6693

hN3PK 0,2374 0,6440 0,6654 0,4201 0,8472 0,2226

0,8174

0,8444 0,8444

BVO, N-NH4, 0-30 cm, před zámrzem, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,0467 0,0247 0,0245 0,0264 0,0725

0,0484

0,0225

0,0424

0,7952 0,7930 0,8153 0,8463

0,9878

0,7681

0,9668

0,9978 0,9793 0,6503

0,7834

0,9718

0,8275

0,9770 0,6482

0,7813

0,9741

0,8253

0,6691

0,8034

0,9511

0,8477

0,8583

0,6250

0,8138

0,7564

0,9546

0,0467 0,0247 0,7952

0,0245 0,7930 0,9978 0,0264 0,8153 0,9793 0,9770

0,0725 0,8463 0,6503 0,6482 0,6691 0,0484 0,9878 0,7834 0,7813 0,8034 0,8583 0,0225 0,7681 0,9718 0,9741 0,9511 0,6250

0,7564

hN3PK 0,0424 0,9668 0,8275 0,8253 0,8477 0,8138

0,9546

0,8000 0,8000

BVO, N-NH4, 30-60 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,8411 0,7692 0,3195 0,6778 0,8616

0,4261

0,3150

0,5691

0,9259 0,4258 0,8297 0,9791

0,5515

0,4210

0,7121

0,4815 0,9029 0,9052

0,6152

0,4766

0,7825

0,5602 0,4109

0,8383

0,9968

0,6676

0,8094

0,7035

0,5553

0,8776

0,5341

0,4061

0,6927

0,8343

0,8207

0,8411 0,7692 0,9259

0,3195 0,4258 0,4815 0,6778 0,8297 0,9029 0,5602

0,8616 0,9791 0,9052 0,4109 0,8094 0,4261 0,5515 0,6152 0,8383 0,7035 0,5341 0,3150 0,4210 0,4766 0,9968 0,5553 0,4061

0,8343

hN3PK 0,5691 0,7121 0,7825 0,6676 0,8776 0,6927

0,8207

0,6630 0,6630


121

BVO, N-NH4, 30-60 cm, po sklizni, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,9525 0,6920 0,8035 0,7330 0,3153

0,8233

0,9769

0,5519

0,6487 0,7579 0,6887 0,2875

0,7773

0,9756

0,5128

0,8829 0,9562 0,5428

0,8628

0,6708

0,8423

0,9264 0,4498

0,9797

0,7813

0,7292

0,5070

0,9062

0,7114

0,7996

0,4347

0,3016

0,6820

0,8009

0,7101

0,9525 0,6920 0,6487

0,8035 0,7579 0,8829 0,7330 0,6887 0,9562 0,9264

0,3153 0,2875 0,5428 0,4498 0,5070 0,8233 0,7773 0,8628 0,9797 0,9062 0,4347 0,9769 0,9756 0,6708 0,7813 0,7114 0,3016

0,8009

hN3PK 0,5519 0,5128 0,8423 0,7292 0,7996 0,6820

0,7101

0,5327 0,5327

BVO, N-NH4, 30-60 cm, před zámrzem, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK

hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,9530 0,8653 0,9210 0,8719 0,7480

0,9280

0,9873

0,8196

0,9119 0,9679 0,9185 0,7039

0,9749

0,9403

0,8657

0,9438 0,9933 0,6236

0,9369

0,8528

0,9533

0,9505 0,6743

0,9930

0,9084

0,8974

0,6295

0,9435

0,8594

0,9467

0,6807

0,7601

0,5828

0,9154

0,8905

0,9530 0,8653 0,9119

0,9210 0,9679 0,9438 0,8719 0,9185 0,9933 0,9505

0,7480 0,7039 0,6236 0,6743 0,6295 0,9280 0,9749 0,9369 0,9930 0,9435 0,6807 0,9873 0,9403 0,8528 0,9084 0,8594 0,7601

0,9154

hN3PK 0,8196 0,8657 0,9533 0,8974 0,9467 0,5828

0,8905

0,8072 0,8072

ŘVO, N-min, 0-30 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,4081 0,4313 0,9677 0,3401 0,5977

0,6656

0,5080

0,5977

0,9677 0,3855 0,0753 0,7643

0,2082

0,1368

0,1757

0,4081 0,0821 0,7954

0,2231

0,1478

0,1890

0,3609 0,5699

0,6953

0,5343

0,6260

0,1388

0,6015

0,7700

0,6696

0,3373

0,2345

0,2914

0,8182

0,9238

0,4081 0,4313 0,9677

0,9677 0,3855 0,4081 0,3401 0,0753 0,0821 0,3609

0,5977 0,7643 0,7954 0,5699 0,1388 0,6656 0,2082 0,2231 0,6953 0,6015 0,3373 0,5080 0,1368 0,1478 0,5343 0,7700 0,2345

0,8182

hN3PK 0,5977 0,1757 0,1890 0,6260 0,6696 0,2914

0,9238

0,8932 0,8932

ŘVO, N-min, 0-30 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 0,0036 1,0000

1,0000

0,3962

0,0017

1,0000 0,6343 0,0005 1,0000

1,0000

0,0936

0,0002

1,0000 0,0442 1,0000

1,0000

1,0000

0,0239

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,1235

0,4691

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,0701

1,0000

0,2857

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 0,6343 1,0000 0,0036 0,0005 0,0442 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,1235 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,4691 1,0000 0,3962 0,0936 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 0,0017 0,0002 0,0239 1,0000 1,0000 0,0701

0,2857

1,0000 1,0000


122

ŘVO, N-min, 0-30 cm, před zámrzem, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,5153 0,9537 0,8100 0,5986 0,5843

0,5033

0,1538

0,1241

0,4786 0,3730 0,2395 0,2314

0,1872

0,0382

0,0290

0,8553 0,6395 0,6248

0,5410

0,1712

0,1389

0,7749 0,7590

0,6679

0,2354

0,1942

0,9835

0,8863

0,3675

0,3111

0,9027

0,3786

0,3211

0,4483

0,3843

0,5153 0,9537 0,4786

0,8100 0,3730 0,8553 0,5986 0,2395 0,6395 0,7749

0,5843 0,2314 0,6248 0,7590 0,9835 0,5033 0,1872 0,5410 0,6679 0,8863 0,9027 0,1538 0,0382 0,1712 0,2354 0,3675 0,3786

0,4483

hN3PK 0,1241 0,0290 0,1389 0,1942 0,3111 0,3211

0,3843

0,9109 0,9109

ŘVO, N-min, 30-60 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,7952 0,9483 0,6219 0,2180 0,8019

0,2069

0,1674

0,0659

0,7456 0,4517 0,1361 0,6097

0,1283

0,1012

0,0360

0,6684 0,2431 0,8524

0,2311

0,1881

0,0759

0,4595 0,8086

0,4414

0,3742

0,1775

0,3263

0,9758

0,8813

0,5419

0,3116

0,2582

0,1119

0,9053

0,5621

0,7952 0,9483 0,7456

0,6219 0,4517 0,6684 0,2180 0,1361 0,2431 0,4595

0,8019 0,6097 0,8524 0,8086 0,3263 0,2069 0,1283 0,2311 0,4414 0,9758 0,3116 0,1674 0,1012 0,1881 0,3742 0,8813 0,2582

0,9053

hN3PK 0,0659 0,0360 0,0759 0,1775 0,5419 0,1119

0,5621

0,6450 0,6450

ŘVO, NN-min, 30-60 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 0,6070 0,0738 1,0000

1,0000

0,1272

0,0024

1,0000 0,3682 0,0399 1,0000

1,0000

0,0708

0,0011

1,0000 0,3596 1,0000

1,0000

0,5736

0,0179

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,1649

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,2737

0,0066

1,0000

0,4373

1,0000 1,0000 1,0000

0,6070 0,3682 1,0000 0,0738 0,0399 0,3596 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,1649 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,1272 0,0708 0,5736 1,0000 1,0000 0,2737

1,0000

hN3PK 0,0024 0,0011 0,0179 1,0000 1,0000 0,0066

0,4373

1,0000 1,0000

ŘVO, N-min, 30-60 cm, před zámrzem, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000


123

ŘVO, N-NO3, 0-30 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,5974 0,5360 0,6283 0,3183 0,9978

0,2776

0,1316

0,2132

0,9277 0,3117 0,1274 0,5993

0,1070

0,0421

0,0766

0,2704 0,1064 0,5378

0,0887

0,0338

0,0628

0,6070 0,6264

0,5470

0,3052

0,4462

0,3170

0,9298

0,6089

0,8045

0,2764

0,1309

0,2122

0,6718

0,8732

0,5974 0,5360 0,9277

0,6283 0,3117 0,2704 0,3183 0,1274 0,1064 0,6070

0,9978 0,5993 0,5378 0,6264 0,3170 0,2776 0,1070 0,0887 0,5470 0,9298 0,2764 0,1316 0,0421 0,0338 0,3052 0,6089 0,1309

0,6718

hN3PK 0,2132 0,0766 0,0628 0,4462 0,8045 0,2122

0,8732

0,7917 0,7917

ŘVO, N-NO3, 0-30 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 0,0015 1,0000

1,0000

0,0718

0,0001

1,0000 1,0000 0,0008 1,0000

1,0000

0,0447

0,0000

1,0000 0,0233 1,0000

1,0000

0,5916

0,0019

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

0,2304

0,1112

0,4821

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,0117

1,0000

0,0676

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 0,0015 0,0008 0,0233 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,1112 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,4821 1,0000 0,0718 0,0447 0,5916 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 0,0001 0,0000 0,0019 0,2304 1,0000 0,0117

0,0676

1,0000 1,0000

ŘVO, N-NO3, 0-30 cm, před zámrzem, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,5747 0,8442 0,7449 0,6426 0,7554

0,4773

0,1323

0,1122

0,4488 0,3756 0,3055 0,3831

0,2038

0,0391

0,0319

0,8975 0,7890 0,9085

0,6071

0,1904

0,1637

0,8896 0,9889

0,6999

0,2376

0,2062

0,8787

0,8052

0,2972

0,2603

0,6897

0,2321

0,2012

0,4258

0,3791

0,5747 0,8442 0,4488

0,7449 0,3756 0,8975 0,6426 0,3055 0,7890 0,8896

0,7554 0,3831 0,9085 0,9889 0,8787 0,4773 0,2038 0,6071 0,6999 0,8052 0,6897 0,1323 0,0391 0,1904 0,2376 0,2972 0,2321

0,4258

hN3PK 0,1122 0,0319 0,1637 0,2062 0,2603 0,2012

0,3791

0,9336 0,9336

ŘVO, N-NO3, 30-60 cm, brzo na jaře, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,7913 0,9720 0,5663 0,4289 0,7413

0,2008

0,1286

0,0636

0,8185 0,4021 0,2913 0,5521

0,1229

0,0747

0,0343

0,5428 0,4087 0,7149

0,1887

0,1201

0,0588

0,8276 0,8076

0,4796

0,3433

0,1991

0,6446

0,6246

0,4652

0,2860

0,3421

0,2338

0,1269

0,8094

0,5631

0,7913 0,9720 0,8185

0,5663 0,4021 0,5428 0,4289 0,2913 0,4087 0,8276

0,7413 0,5521 0,7149 0,8076 0,6446 0,2008 0,1229 0,1887 0,4796 0,6246 0,3421 0,1286 0,0747 0,1201 0,3433 0,4652 0,2338

0,8094

hN3PK 0,0636 0,0343 0,0588 0,1991 0,2860 0,1269

0,5631

0,7360 0,7360


124

ŘVO, N-NO3, 30-60 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 0,1677 0,0393 1,0000

1,0000

0,0703

0,0007

1,0000 0,0679 0,0142 1,0000

1,0000

0,0266

0,0002

1,0000 0,4816 1,0000

1,0000

0,7622

0,0183

1,0000 0,7819

1,0000

1,0000

1,0000

0,2270

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,3738

0,0068

1,0000

0,3924

1,0000 1,0000 1,0000

0,1677 0,0679 1,0000 0,0393 0,0142 0,4816 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 0,7819 0,2270 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 0,0703 0,0266 0,7622 1,0000 1,0000 0,3738

1,0000

hN3PK 0,0007 0,0002 0,0183 1,0000 1,0000 0,0068

0,3924

1,0000 1,0000

ŘVO, N-NO3, 30-60 cm, před zámrzem, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

ŘVO, N-NH4, 0-30 cm, brzo na jaře, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

ŘVO, N-NH4, 0-30 cm, po sklizni, LSD test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,5738 0,7296 0,8498 0,2760 0,9956

0,8310

0,4698

0,3475

0,8283 0,7090 0,0990 0,5700

0,7270

0,8725

0,7059

0,8758 0,1516 0,7254

0,8948

0,7059

0,5524

0,2012 0,8455

0,9808

0,5936

0,4530

0,2785

0,1929

0,0704

0,0429

0,8267

0,4664

0,3447

0,6104

0,4677

0,5738 0,7296 0,8283

0,8498 0,7090 0,8758 0,2760 0,0990 0,1516 0,2012

0,9956 0,5700 0,7254 0,8455 0,2785 0,8310 0,7270 0,8948 0,9808 0,1929 0,8267 0,4698 0,8725 0,7059 0,5936 0,0704 0,4664

0,6104

hN3PK 0,3475 0,7059 0,5524 0,4530 0,0429 0,3447

0,4677

0,8283 0,8283


125

ŘVO, N-NH4, 0-30 cm, před zámrzem, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

ŘVO, N-NH4, 30-60 cm, brzo na jaře, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

hN3PK 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000 1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

ŘVO, N-NH4, 30-60 cm, po sklizni, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,8701 0,9490 0,9017 0,1464 0,6561

0,9757

0,8804

0,9612

0,8201 0,9681 0,1972 0,5427

0,8942

0,9896

0,9086

0,8513 0,1295 0,7029

0,9247

0,8303

0,9103

0,1837 0,5695

0,9259

0,9786

0,9403

0,0580

0,1550

0,1927

0,1603

0,6342

0,5514

0,6213

0,9046

0,9855

0,8701 0,9490 0,8201

0,9017 0,9681 0,8513 0,1464 0,1972 0,1295 0,1837

0,6561 0,5427 0,7029 0,5695 0,0580 0,9757 0,8942 0,9247 0,9259 0,1550 0,6342 0,8804 0,9896 0,8303 0,9786 0,1927 0,5514

0,9046

hN3PK 0,9612 0,9086 0,9103 0,9403 0,1603 0,6213

0,9855

0,9190 0,9190

ŘVO, N-NH4, 30-60 cm, před zámrzem, Kruskal-Wallis test 0 0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK

PK

N1PK N2PK N3PK hPK

hN1PK hN2PK hN3PK

0,6145 0,7051 0,5097 0,3343 0,5081

0,9806

0,9399

0,4973

0,3779 0,8762 0,1422 0,2442

0,5975

0,5625

0,2373

0,2996 0,5568 0,7768

0,7233

0,7619

0,7638

0,1046 0,1869

0,4942

0,4625

0,1813

0,7610

0,3466

0,3733

0,7740

0,5238

0,5576

0,9864

0,9592

0,5128

0,6145 0,7051 0,3779

0,5097 0,8762 0,2996 0,3343 0,1422 0,5568 0,1046

0,5081 0,2442 0,7768 0,1869 0,7610 0,9806 0,5975 0,7233 0,4942 0,3466 0,5238 0,9399 0,5625 0,7619 0,4625 0,3733 0,5576

0,9592

hN3PK 0,4973 0,2373 0,7638 0,1813 0,7740 0,9864

0,5128

0,5462 0,5462


Příloha č. 33. :pokusné parcely.

126


127

8. Seznam pouţité literatury 1. TRÁVNÍK, Karel, et al. 30 let dlouhodobých výživářských pokusů. 1. vyd. Brno : ÚKZÚZ, 2004. 52 s. ISBN 80-86548-43-0. 2. KLÍR, Jan. Pokusy v Lukavci nadále pokračují. Agroweb : Internetový zemědělský portál [online]. 2005 [cit. 2006-03-14]. Dostupný z WWW: . 3. VOSTÁL, Josef, et al. Rukověť agronoma. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1989. ISBN 80-209-0062-4. Výţiva a hnojení, s. 136-173. 4. BALÍK, Jiří. Základy výživy rostlin. 1. vyd. Praha : Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1993. 35 s. 5. HLUŠEK, Jaroslav. Multimediální učební texty z výživy rostlin : Minerální hnojiva [online]. 28.1.2004 [cit. 2006-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.af.mendelu.cz/agrochem/multitexty/html/hnojiva/mineralni/hnojiva_mineralni .htm 6. Umweltbundesamt. Website of Umweltbundesamt (expert authority of the federal government in Austria for environmental protection and environmental control) [online]. 2006 [cit. 2006-03-14]. Dostupný z WWW: . 7. MILLER, A. J., CRAMER, M. D. Root Nitrogen Acquisition and Assimilatiion. Plant and Soil [online]. 2005, no. 274 [cit. 2005-11-04], s. 1-36. ISSN 1573-5036. 8. ÚKZÚZ. Porovnání vývoje agrochemických vlastností půd za období 1993 - 1998 a 1999 - 2004. Vladimír Klement. 1. vyd. Brno : ÚKZUZ, 2005. 101 s. 9. RICHTER, Rostislav. Multimediální učební texty z výživy rostlin : Příjem živin [online]. 23.1.2004 , 23.1.2004 [cit. 2006-03-14]. Dostupný z WWW: . 10. RUSSEL, L.Jones. Annual Review of Plant Physiology and PMB.. Palo Alto : Annual Reviews 1988. 1988, vol. 39. ISSN 0-8243-0639-2. 11. VANĚK, Václav, et al. Výživa a hnojení polních plodin, ovoce a zeleniny. 1: Farmář a Zemědělské listy, 1998. 124 s. ISBN 80-902413-1-x 12. PETR, Jiří. Rukověť agronoma. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1989. ISBN 80-209-0062-4. Pěstování luskovin, s. 451-482. 13. RICHTER, Rostislav. Multimediální učební texty z výživy rostlin : Biogenní prvky [online]. 28.1.2004 , 28.1.2004 [cit. 2006-03-15]. Dostupný z WWW: . 14. LEWIS, A.O.M. Plants and nitrogen. London : Edward Arnold Publishers, 1986. ISBN 07131-2899.


128

15. LUO, J. Nitrogen loss trought denitrification in a soil under pasture in New Zealand. Soil Bio. Biochem. 2000, 32, s. 497-509. 16. STRONG, D.T., FILLERY, I.R.P. Denitrification response to nitrate concetrations in sandy soils. Soil Biol. Biochem.. 2002, 34, s. 945-954. 17. DEJOUX, J.F., et al. The fate of nitrogen metabolism from winter-frozen rapeseed leaves: mineralisation, fluxues to the environment and uptake by rapeseed crop in spring. Plant Soil. 2000, 218, s. 257-272. 18. BLOOM, A.J. Ammonium and nitrate as nitrogen sources for plant growth. Atlas of Science : Animal Plant Sci. 1988, 1, s. 55-59. 19. BRETELER, H., LUCZAK, W. Utilizaton of nitrate and nitrade by dwarf bean. Planta. 1982, 156, s. 226-232. 20. REISENAUER, H.M. Nitrogen in environment. Vol. 2. London New York : Academic Press, 1978. Absorption and utilization of ammonium nitrogen by plants, s. 157-170. 21. DE WILLIGEN, P. Supply of soil nitrogen to the plant during the growing season. In LAMBERS, H., NEETESON, J.J., STULEN, I. Fundamental, ecological and agricultural aspects of nitrogen metabolism in higher plants. Dordrech, Boston, Lancaster : Martinus Nijhoff Publishers, 1986. s. 417-432. 22. OWEN, A.G., JONES, D.L. Competition for aminoacids between wheat roots and rhizosphere microorganism and the role of amino acids in plants. Soil Biol. Biochem.. 2001, 33, s. 651-657. 23. HAGEDORN, F., et al. Contrasting dynamicks of dissolved inorganic and organic nitrogen in soil and surface waters of forested catchments with Gleysols. Geoderma 100. 2001, s. 173-192. 24. HLUŠEK, Jaroslav. Multimediální učební texty z výživy rostlin : Význam biogenních prvků [online]. 28.1.2004 [cit. 2006-04-9]. Dostupný z WWW: http://www.af.mendelu.cz/agrochem/multitexty/html/biogenni_prvky/A_index_biogen.htm 25. BRITTO, D.T., KRONZUCKER, H.J. NH4+ toxicity in higher plants: A critical review. Plant Phisiol.. 2002, 159, s. 567-584. 26. BARBER, S.A. Soil nutried bioavailability. New York : John Wiley and Sons, 1984. 398 s. 27. JONES, D.L., et al. Simple method to enable the high resolution determination of total free amino acids in soil solutions and soil extracts. Soil Biol. Biochem. 2002, 34, s. 18391902. 28. ATKIN, O.K. Reassessing the nitrogen relations of Arctic plans : A mini - review. Plant Cell Environ. 1996, 19, s. 695-704. 29. IVANIČ, J., HAVELKA, B., KNOP, K. Výživa a hnojenie rastlín. Bratislava : Príroda , 1984. 487 s. 30. MARCHNER, H. Mineral nutrition of higher plants. London : Academic Press, 1995.


129

31. CLARKSON, D.T., WARNER, A.J. Relationships between air temperature and transport of ammonium and nitrate ions by Italian and perenial ryegrass. Plant Physiol.. 1979, 64, s. 557-561. 32. PROCHÁZKA, S., et al. Fyziologie rostlin. 1. vyd. Praha : Academia, 1998. 484 s. ISBN 80-200-0586-2. 33. IMSANDE, J., TOURAINE , B. N demand and the regulation of nitrate uptake. Plant Physiol.. 1994, 105, s. 3-7. 34. DELHAIZE, E., RANDALL , P.J . Characterization of a phosphate-accumulator mutant of Arabidopsis thaliana. Plant Physiol.. 1995, 107, s. 207-213. 35. RUSSEL, E.W. Soil Conditions and Plant Growth. 11th edition. Essex : Longman Scientiﬁc & Technical, 1988. 36. STREET, J.J., KIDDER, G.. Soils and Plant Nutrition [online]. University of Florida, 2006 , 13.1.2006 [cit. 2006-04-14]. Dostupný z WWW: . 37. LEDNVINA, R., et al. Geologie a půdoznalství. 1. vyd. Č. Budějovice : ScientificPedagogical Publishing, 1992. 82 s. ISBN 80-900364-6-5. 38. SCHEFFER, F., SCHACHTSCHABEL, P. Lehrbuch der Bodenkunde. Stuttgart : Enke, 1992. 491 s. 39. VANĚK, V., et al. Úloha Ca v rostlině a půdě. In Racionální použití hnojiv : Sborník z konference konané na ČZU vPraze ze dne 1.12. 2005. 1. vyd. Praha : ČZU, 2005. s. 1421. ISBN 80-213-1401-X. 40. TLUSTOŠ, P., et al. Moţnosti omezení těţkých kovů rostlinami. In Racionální použití hnojiv : Sborník z konference konané na ČZU v Praze dne 1.12. 2005. 1. vyd. Praha : ČZU, 2005. s. 64-72. ISBN 80-213-1401-X. 41. International Fertiliser Industry Association . Statistics [online]. 1996 , 20. prosinec 2005 [cit. 2006-03-15]. Dostupný z WWW: . 42. KUBÁT, J. Udržování vyrovnané bilance půdní organické hmoty v půdě : Metodika ÚZPI. 1. vyd. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999. 43. KLÍR, J. Vliv organických hnojiv v současném zemědělství. 1. vyd. Sv. 1. Praha : ČZU, 1999. Současný stav na úseku organických hnojiv, s. 27-31. 44. NEUBERG, J., et al. Výživa a hnojení plodin : Metodika ÚZPI. 1. vyd. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1995. 45. VALLA, M., KOZÁK, J., DRBAL, J. Cvičení z půdoznalství II. 1. vyd. Praha : SPN, 1983. 280 s. 46. TRÁVNÍK, K., et al. Metodická návod pro hnojení plodin. 3. vyd. Brno : ÚKZUZ, 2003. 26 s. ISBN 80-86051-72-2. 47. MENGEL, K., Ernährung und Stoffwechsel der Pflanze. 1. vyd., 1961, 378 s.


130

48. RICHTER, R., HLUŠEK, J. Půdní úrodnost. 1. vyd. Praha : ÚZPI, 2003. 44 s. ISBN 807271-130-X. 49. RICHTER, R., KUBÁT, J. Organická hnojiva, jejich výroba a použití. 2. vyd. Praha : ÚZPI, 2003. 56 s. ISBN 80-7271-133-4. 50. RUSSEL, E. W. Russel's soil conditions and plant grow. Wild. 1988, s. 991. 51. Zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech. [online]. 1998, 13.1.2006 [cit. 2006-05-02]. Dostupný z WWW: < http://www.ukzuz.cz/legislativa/z_156_98.pdf>. 52. Agrofert. S námi jste úspěšní. Praha : AGROFERT HOLDING, a.s., 2005. 200 s.

Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku

Recommend Documents