Ověřená technologie pro vytyčování staveb a hranic pozemků. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.

GEOLINE, s.r.o.

Ověřená technologie pro vytyčování staveb a hranic pozemků Řešitel: Ing. Milan Kocáb, MBA Spoluřešitel: Ing. David Vilím Zdiby, 17.11.2014 Výstup byl vytvořen s finanční podporou TA ČR v rámci projektu TA02011056

Ověřená technologie pro vytyčování staveb a hranic pozemků

1.0

2


1.0

Obsah Seznam obrázků ......................................................................................................................... 5 Seznam tabulek .......................................................................................................................... 6 1

Úvod .................................................................................................................................... 7 1.1 Základní pojmy a zásady vytyčování............................................................................... 7 1.2 Vytyčovací práce v inženýrské geodezii ......................................................................... 7 1.2.1 Určení základních výchozích bodů .......................................................................... 8 1.2.2 Určení přesnosti pro vytyčení stavebního díla ........................................................ 8 1.2.3 Volba vytyčovací metody, měřických přístrojů a pomůcek .................................. 12 1.2.4 Způsob stabilizace vytyčených bodů a způsob jejich zajištění .............................. 12 1.2.5 Pracovní postup a časový rozvrh vytyčovacích prací na stavbě ............................ 13 1.2.6 Geodetické vytyčovací práce na stavbě pozemní komunikace ............................. 13 1.3 Vytyčování hranic pozemků ......................................................................................... 15 1.3.1 Zpřesnění geometrického a polohového určení hranic pozemků ........................ 18 1.3.2 Určení hranice mezi pozemky z pohledu občanského zákoníku ........................... 19 1.3.3 Hranice parcel a současný právní stav .................................................................. 21 1.3.4 Vytyčování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav .................................. 23

2

Přenos dat měřených bodů............................................................................................... 25 2.1 Schéma přenosu měřených dat.................................................................................... 25 2.2 Systémové požadavky .................................................................................................. 26 2.2.1 Kancelářská zpracovatelská stanice ...................................................................... 26 2.2.2 Centrální server ..................................................................................................... 27 2.2.3 Mobilní zařízení (notebook či TabletPC) ............................................................... 27 2.2.4 Totální stanice ....................................................................................................... 27

3

Zpracování naměřených dat a jejich odeslání na centrální server ................................... 28 3.1 Propojení geodetického přístroje s TabletPC ............................................................... 28 3.1.1 Připojení totální stanice Leica TCA 2003 k PC ....................................................... 28 3.2 Propojení mobilního zařízení s databází na serveru .................................................... 30 3.2.1 Příprava systému GeoPlan k měření ..................................................................... 30 3.2.2 Připojení systému GeoPlan k databázi .................................................................. 31 3.2.3 Spuštění modulu GROMA pro přenos měření z TS ............................................... 31

3


1.0 3.3 Propojení kancelářské stanice s DB na serveru ............................................................ 31 4

Funkce pro práci s projektem a databází bodů................................................................ 32 4.1 Funkce manažeru GeoPlan ........................................................................................... 32 4.1.1 Projekt ................................................................................................................... 32 4.1.2 Databáze bodů ...................................................................................................... 35 4.2 Funkce grafického prostředí ......................................................................................... 44 4.2.1 Body do výkresu z TXT ........................................................................................... 44 4.2.2 Přehled čísel bodů ................................................................................................. 44 4.2.3 Tvorba/Aktual. PCB z DB ....................................................................................... 44 4.2.4 Přenos bodů z DB .................................................................................................. 45 4.2.5 Automatický přenos bodů ..................................................................................... 45 4.2.6 Zobrazení bodů v PČB ............................................................................................ 45

5

Funkce pro práci s projektem a vytyčovanými body systémem GeoVYT ......................... 47 5.1 Funkce manažeru GeoVYT ............................................................................................ 47 5.1.1 Seznam projektů .................................................................................................... 47 5.1.2 Aktivní projekt ....................................................................................................... 48 5.1.3 Založit projekt ........................................................................................................ 48 5.2 Výkresy – Seznam výkresů............................................................................................ 49 5.3 Měření .......................................................................................................................... 50 5.3.1 Vytyčené body ....................................................................................................... 51 5.3.2 Body k vytyčení ...................................................................................................... 52 5.3.3 Zobrazení bodů ...................................................................................................... 53 5.4 Dokumentace ............................................................................................................... 54

6

Zobrazení bodů pro vytyčení v grafice systému GROMA ................................................. 56

7

Závěr.................................................................................................................................. 58

4


1.0

Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma zpracování dat .......................................................................................... 25 Obrázek 2: Nastavení kolimační a indexové chyby v přístroji .................................................. 28 Obrázek 3: Volba režimu EXTRA na totální stanici Leica .......................................................... 28 Obrázek 4: Volba dálkového ovládání TS v režimu EXTRA na totální stanici Leica .................. 29 Obrázek 5: Potvrzení zvoleného režimu na totální stanici Leica.............................................. 29 Obrázek 6: Volba režimu měření na totální stanici Leica ......................................................... 29 Obrázek 7: Přenos měřených dat z totální stanice Leica ......................................................... 30 Obrázek 8: Otevření projektu................................................................................................... 32 Obrázek 9: Zavření projektu ..................................................................................................... 33 Obrázek 10: Založení projektu ................................................................................................. 33 Obrázek 11: Smazání projektu ................................................................................................. 34 Obrázek 12: Synchronizace projektů........................................................................................ 34 Obrázek 13: Zobrazení bodů GP ............................................................................................... 36 Obrázek 14: Editace bodů GP ................................................................................................... 37 Obrázek 15: Zobrazení bodů měření ........................................................................................ 38 Obrázek 16: Export bodů do DB GROMA ................................................................................. 39 Obrázek 17: Import bodů z DB GROMA ................................................................................... 39 Obrázek 18: Seznam bodů........................................................................................................ 40 Obrázek 19: Protokol o vytyčení bodů ..................................................................................... 40 Obrázek 20: Importování bodů z DB GROMA .......................................................................... 42 Obrázek 21: Nastavení přehledu čísel bodů ............................................................................ 44 Obrázek 22: Hromadné změny bodů GP .................................................................................. 44 Obrázek 23: Automatizovaný přenos bodů z DB do výkresu ................................................... 45 Obrázek 24: Body zobrazené ve výkresu.................................................................................. 45 Obrázek 25: Nastavení vzhledu zobrazovaných bodů ............................................................. 46 Obrázek 26: Seznam projektů .................................................................................................. 47 Obrázek 27: Otevřený (aktivní) projekt .................................................................................... 48 Obrázek 28: Založení projektu ................................................................................................. 49

5


1.0 Obrázek 29: Seznam výkresů ................................................................................................... 50 Obrázek 30: Vložení nového výkresu ....................................................................................... 50 Obrázek 31: Seznam vytyčených bodů .................................................................................... 51 Obrázek 32: Import vytyčených bodů z txt, csv ....................................................................... 51 Obrázek 33: Seznam bodů k vytyčení ...................................................................................... 52 Obrázek 34: Import bodů k vytyčení ........................................................................................ 53 Obrázek 35: Zobrazení bodů v mapovém podkladu ................................................................ 53 Obrázek 36: Seznam dostupné dokumentace ......................................................................... 54 Obrázek 37: Editace dokumentu .............................................................................................. 54 Obrázek 38: Vložení nového dokumentu ................................................................................. 55 Obrázek 39: Výběr bodů pro zobrazení.................................................................................... 56 Obrázek 40: Zobrazování bodů k vytyčení (červené) a vytyčených bodů (bíle) ...................... 57

Seznam tabulek Tabulka 1 - Přesnost a využití bodů polohového bodového pole ............................................ 10

6


1.0

1 Úvod Výsledkem aplikovaného výzkumu a vývoje je nový technologický postup, který standardizuje nový postup prací s cílem zajistit lepší kvalitu a včasnost provedení vytyčovacích prací. Tato technologie byla ověřena v provozních podmínkách na vybraném vzorku dat. Technologie popisuje nový měřický postup přenosu dat prostřednictvím internetu, spojení terénních a kancelářských prací v jednu technologickou linku, popisuje jednotlivé kroky přenosu informací o měřených bodech z totální stanice na vzdálený server do databáze bodů, nastavení totální stanice pro přenos naměřených dat a dále pak připojení kancelářské stanice a automatizovaný přenos měřených dat ze vzdáleného serveru přímo do grafického prostředí SW GeoVYT pro kancelářské zpracování a dokumentaci výsledků vytyčení.

1.1 Základní pojmy a zásady vytyčování Vytyčování je zeměměřickou činností a jedním z důležitých a zodpovědných úkolů zeměměřického odborníka, vyžadující kromě odborných znalostí měřických i znalosti z oborů inženýrského stavitelství, katastru, životního prostředí, informatiky a právních předpisů. Vytyčování jsou úkony, kterými se v terénu nebo na dosavadních objektech vyznačují vytyčovacími značkami geometrické prvky umožňující výstavbu nebo přestavbu objektů nebo hranic na určeném místě, v předepsaném rozměru a tvaru. Vytyčovací práce je možno rozdělit do dvou hlavních skupin. Do první skupiny patří práce, jejichž cílem je přenesení polohových a výškových údajů projektu do přírody a tam je vhodně stabilizovat pro další využití ke stavebním činnostem. Do druhé skupiny patří měřické úkony s cílem vyznačit hranice pozemku v terénu způsobem stanoveným obecně závazným předpisem podle údajů evidovaných v příslušné pozemkové evidenci jako je katastr nemovitostí, popřípadě dřívější pozemkové evidence.

1.2 Vytyčovací práce v inženýrské geodezii Do této skupiny patří vytyčení prostorové polohy a podrobné vytyčení s určením výšek podrobných bodů, nebo vytyčení nového stavu polohově a výškově. Nejprve se provede zaměření skutečného stavu. Vyhotovuje-Ii se projekt na podkladě polohopisného a výškopisného výkresu, odpadnou vytyčovací práce pro projektování buď úplně, nebo se omezí na vytyčení jen základních bodů. Podkladem vytyčovacích prací pro projektování bývá obyčejně zadávací projekt, vyhotovený na podkladech zpracovaných na základě přímých měření polohopisu a výškopisu v digitálním tvaru a státním souřadnicovém systému z důvodu umístění stavby na požadovanou parcelu. Vhodné je zároveň provést vytyčení vlastnických hranic pozemku, z důvodu kontroly polohového určení stavby. Přesnost a podrobnost zaměření vychází z požadavků projektanta a typu stavby, která se v zájmovém území bude nacházet. V některých případech, se pro zaměření současné situace, vybuduje

7


1.0 bodové pole, které bude následně využito i pro vytyčování stavby, z důvodu ekonomické úspory. V tom případě se přesnost bodového pole a jeho rozmístění musí přizpůsobit požadavkům pro vytyčení stavby. Pro vytyčování stavby je většinou potřeba přesnější bodové pole. Vytyčovací práce nelze konat slepě i podle sebelepšího projektu. Vytyčovatel musí být natolik obeznámen s projektem, aby mohl jeho správnost posoudit i po stránce odborně projektové vazby a souvislosti s ostatními projekty nebo již hotovými stavbami. Po stránce geodetické musí vytyčovatel mít jasno o prostorovém uspořádání starých i nových prvků a zaručit požadovanou přesnost. V dohodě s projektantem musí být všechny nesrovnalosti konzultovány a včas odstraněny. Vytyčovací práce pro výstavbu se provádějí podle schváleného prováděcího projektu, před vlastním zahájením vytyčovacích prací musí vytyčovatel podrobně prostudovat projekt a připomínky schvalovacích orgánů. Musí se seznámit dokonale s technickou zprávou projektu, protože v ní jsou uvedeny okolnosti, které nelze vyčíst z vytyčovacích výkresů. Často se skládá projekt z několika dílčích projektů. V takových případech musí vytyčovatel provést zvlášť důkladnou přípravu vlastních vytyčovacích prací, aby volil správný postup a dodržel vzájemné souvislosti projektu jako celku. Zeměměřický inženýr je důležitým koordinátorem složitých otázek, které při každé velké stavbě vznikají. Při rozsáhlých stavebních pracích jsou jednotlivé stavební objekty spolu svázány jednotnou pevnou prostorovou souvislostí. Odchylka pří vytyčení jednoho objektu má vliv na vytyčení objektu sousedního. Další obtíží je skutečnost, že téměř každá stavba vyžaduje od vytyčení jinou přesnost. Např. vytyčování železničních staveb klade větší požadavky na přesnost než vytyčování silničních staveb. Podobný rozdíl je u vytyčovacích prací pro vodovodní a kanalizační sítě. U vodovodních potrubí je riziko prostorového vytyčení menší jako například u kanalizačních stok kde je nutno s milimetrovou přesností dodržovat výšky dna potrubí jde-li o malé spády.

1.2.1 Určení základních výchozích bodů Výchozí základní body pro vytyčení je třeba především řádně identifikovat a přezkoušet. Často se musí bodový podklad zhušťovat nebo přizpůsobovat výstavbě. Nové nebo pomocné vytyčovací body se umísťují tak, aby nepřekážely výstavbě a byly snadno přístupné. Jejich stabilizace musí být projednána s vedením stavby, aby se snížilo riziko znehodnocení bodů. Velkou péči nutno věnovat i údržbě základní geodetické sítě, neboť při stavbě je vše v pohybu, porušují se měřické znaky, mění se viditelnost záměr.

1.2.2 Určení přesnosti pro vytyčení stavebního díla Přesnost je jiná pro každý druh stavební práce a konstrukce. Není-li předepsána, má ji udat hlavní projektant nebo investor. Pro běžnou praxi je vhodná tabulka přípustných odchylek při vytyčování podle druhu stavebních prací a podle druhu staveb dle normy ČSN.

8


1.0 Dodržení žádané přesnosti vyžaduje od měřiče dokonalou znalost teorie chyb, hlavně chyb přístrojových a technologických, chyb z měření délek, úhlů a výšek a způsoby, jak možno je odstranit nebo minimalizovat na vyhovující míru.

1.2.2.1 Geodetické metody měření a jejich prostorová přesnost Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby, k vytyčení objektů a pro katastrální měření jako: a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitosti, b) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl, c) tvorba informačních systémů orgánů územní samosprávy, musí být zajištěna dle vyhlášky č. 31/1995 Sb. tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního právního předpisu a požadavkům českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě smluvních podmínek nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených a oznámených k této vyhlášce podle zvláštního právního předpisu – stavebního zákona (dále jen „určené normy“). Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby při použití geodetických metod a s uvážením metrologických aspektů pro výše popsané práce umožnily určení souřadnic podrobných bodů s přesností charakterizovanou hodnotou výběrové střední souřadnicové odchylky v závislosti na základní střední souřadnicové odchylce . Tato přesnost je téměř vždy splněna, neboť pro základní vytyčovací práce ve stavebnictví je požadovaná přesnost cca o řád vyšší. Pro vytyčování staveb lze vybudovat místní bodové pole, ve kterém se nepoužívá zkreslení, někdy se používá i název bodové pole blízké S-JTSK. Nebo lze využít státní bodové pole, které se následně zhustí, tak aby vyhovovalo potřebám pro vytyčení. Přesnost bodů polohového bodového pole je uvedena v tabulce 1. Pro body základního polohového bodového pole jde o relativní přesnost mezi sousedními body základního polohového bodového pole, pro zhušťovací body se vztahuje k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a pro body podrobného polohového bodového pole se přesnost vztahuje k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a nejbližším zhušťovacím bodům.

9


1.0 Druh bodu

Základní směrodatná Využití bodů souřadnicová odchylka (v m)

Bod základního polohového bodového pole

Geometrický podklad pro všechna navazující geodetická měření

Zhušťovací bod

Zhuštění základního polohového bodového pole pro potřeby katastrálního mapování a další geodetické činnosti

Bod podrobného polohového bodového pole

Speciální účely geodetických činností a účelové mapování vyšší přesnosti

Bod podrobného polohového bodového pole

Katastrální mapování a geodetické činnosti obdobné přesnosti

Tabulka 1 - Přesnost a využití bodů polohového bodového pole Pro vlastní hodnocení přesnosti jednotlivých technologií lze využít následující parametry přesnosti a doporučené vztahy pro jejich vyhodnocení:

Výběrová směrodatná odchylka Výběrová směrodatná odchylka ( ), popř. ( ) je odhadem základní směrodatné odchylky ( ) a určí se podle vztahu: –

s=

popř. s´ =

–

kde

–

,

jsou hodnoty měřené veličiny s předepsanou přesností; je počet měření; průměr měřených veličin xi; pravá hodnota měřené veličiny za daných podmínek a v okamžiku měření.

Směrodatná odchylka vodorovného směru ( ) a zenitového úhlu ( ) je uvedena v technické dokumentaci přístrojů a kontroluje se podle příslušné ČSN ISO 8322-x, popř. ČSN ISO 17123-x. Pro vodorovný směr a zenitový úhel měřený (za dobrých podmínek) v jedné skupině (ve dvou polohách) platí, že přesnost vodorovného směru (zenitového úhlu) v skupinách je dána vztahem: =

,

=

Směrodatná odchylka délky ( vztahem: kde

), v mm, měřené elektronickým dálkoměrem je dána

je měřená délka, v km; součtová konstanta, v mm; násobná konstanta.

10


1.0 Při tomto měření délek zvyšování počtu měření za stejných podmínek prakticky nezvyšuje jeho přesnost. Přesnost vytyčení je ovlivněna přesností centrace přístroje na stanovisku a terče nebo hranolu na cílovém bodě. Při centraci optické:

kde

;

tyčí:

;

olovnicí:

;

je směrodatná odchylka centrace, v mm.

Trigonometrické měření výšek Výška (

) bodu P, určovaná trigonometricky, je dána vztahem: –

–

Směrodatná odchylka ( = kde

+

+

) bodu určeného trigonometricky je dána vztahem:

+

/

+

ϛ

+

,

je směrodatná odchylka výšky bodu A; směrodatná odchylka výšky přístroje; směrodatná odchylka výšky cíle; směrodatná odchylka zenitového úhlu; směrodatná odchylka šikmé délky; směrodatná odchylka určení refrakčního koeficientu; šikmá délka záměry; měřená délka, v km; poloměr Země

6382 km.

Refrakční koeficient pro krátké záměry do 150 m má velice proměnnou velikost. Zhruba = 0,5

a

=

1,0.

Pro trigonometrické měření výšek platí obdobná zásada jako pro nivelaci. Výška záměry nad terénem nemá klesnout pod hodnotu jednoho metru. Převýšení se má měřit oboustranně (pokud možno za stejných podmínek). Potom se vliv refrakce na přesnost převýšení sníží zhruba na 40% proti přesnosti jednostranně měřeného převýšení.

11


1.0 Určení bodu polární metodou Směrodatná souřadnicová odchylka ( = 0,5 kde

), bodu určeného polárně je dána vztahem:

, je směrodatná odchylka délky; směrodatná odchylka vodorovného směru; měřená délka.

1.2.3 Volba vytyčovací a pomůcek

metody,

měřických

přístrojů

Při vytyčování se volí taková metoda, aby byla co nejjednodušší a aby bylo dosaženo žádané přesnosti. Vytyčovací úkony se obyčejně skládají z jednoduchých úkonů, které po vzájemném složení umožňují vytyčit i nejsložitější stavby. Někdy se vystačí s běžnými měřickými pomůckami, jindy se musí užít přesných měřických zařízení a provést složité výpočty. Téměř vždy je vytyčování ztíženo překonáváním nejrůznějších překážek. Mechanizace stavebních prací vyžaduje i vhodnou volbu pracovních postupů, odsazení os, užívání pomocných bodů, postupné vytyčování apod. Pro velké vzdálenosti se využívá metod GNSS. U využití GNNS je potřeba ohlídat s jakou přesností je požadováno určení výšky, protože výškové určení bodů má přesnost ±5cm, zatímco v poloze je to ±1-2cm. Pro přesné provážení přímek lze využít laserových provažovačů. Stavby se nejčastěji vytyčují souřadnicovou metodou. Jsou-li projektované souřadnice totožné se základní geodetickou sítí, stabilizovanou v zájmovém území, je vytyčení velmi snadné. Volí-li se základní vytyčovací síť vzhledem k postupu stavby jiná, než byla základní geodetická síť, užije se s výhodou transformace souřadnic projektovaných do nové soustavy. Základem pro vytyčení jednotlivých bodů a z nich celých obrazců je často osa (přímka), pevné předměty (staré stavby apod.'), čtvercová síť, polygonový pořad nebo mikrotriangulace. Různé vytyčovací úlohy jsou popsány podrobně v literatuře.

1.2.4 Způsob stabilizace vytyčených bodů a způsob jejich zajištění Vytyčené podrobné body se stabilizují obvykle dřevěnými kolíky, přesněji kolíky s hřebíčkem, železnými hřeby, roxory nebo trubkami, apod. Stabilizaci je třeba věnovat náležitou péči a důležité body před poškozením chránit zajišťovacími body. Barvou na nich se vyznačí číslo bodu, kilometráž apod. U velkých staveb se někdy k bodům vytyčovací sítě připojují tabulky s čísly bodů. Usnadní to dorozumění s měřickými pomocníky a upozorní dělníky a řidiče stavebních strojů na měřický znak. Pokud by bylo jasné, že vytyčený bod bude hned zničen, provádí se jeho odsazení od osy. Při vytyčování výkopových nebo násypových svahů označuje se průnik svahu terénem tzv. lavičkami z prken nebo latí.

12


1.0

1.2.5 Pracovní postup a časový rozvrh vytyčovacích prací na stavbě Dodržuje se vždy zásada „z velkého do malého“, tj. vytyčují se nejdříve body hlavní, potom podružné a nakonec podrobnosti. Při vytyčování pro výstavbu nutno postup prací přizpůsobit postupu výstavby, protože vytyčené body se při stavbě lehko porušují. Při mechanickém provádění zemních prací je třeba přizpůsobit se rychlému tempu výstavby. Vytyčování v tomto případě se obyčejně provádí několikrát, a to zprvu hrubě a potom přesněji. K řádné organizaci prací patří i dobrá příprava, tj. zajištění pomocníků, stabilizačních pomůcek, zřízení a vybavení kanceláře, ubytování a stravování apod. Rovněž o bezpečnost pracovníků je třeba pečovat, neboť při stavebních pracích hrozí stále nebezpečí úrazu. Při vytyčovacích pracích pro výstavbu je nezbytné vedení stavebního deníku, v němž se zaznamenávají údaje o postupu prací, atmosférické podmínky, příkazy stavebního dozoru nebo jiných orgánů a jiné důležité okolnosti. Deník má pravidelně podepisovat osoba pověřená stavebním dozorem. Výsledky vytyčovací práce se protokolárně předávají stavbyvedoucímu za přítomnosti zástupce stavebního dozoru. Vytyčovací náčrty se vyhotovují přehledně v jednotném a dohodnutém formátu, aby byly průkazným dokumentem. Při předání protokolu o vytyčení si jednu kopii nechá podepsat zeměměřický inženýr z důvodu archivace a pro případné neshody, pokud by se vyskytly.

1.2.6 Geodetické vytyčovací práce na stavbě pozemní komunikace Zeměměřické činnosti jsou nedílnou technologickou složkou stavby každé komunikace. V období realizace provázejí stavbu tyto měřické činnosti: 1. vytyčení obvodu staveniště a vypořádání vlastnických vztahů (vyhotovení geometrických plánů a vytyčení hranic pozemků) 2. zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození 3. kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby 4. prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením 5. vytyčení stávajících podzemních vedení (z dostupné dokumentace) pokud mohou být dotčena stavební činností 6. vytyčení tvaru a rozměru objektu komunikace 7. geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů Vytyčení je oproti zaměření časově i technicky náročnější. Bod je třeba kontrolně zaměřit. Dnešní moderní totální stanice umožňují nastavit požadovanou přesnost pro vytyčení, která je pak hlídána během vytyčování podrobných bodů. Po měření se provede rozbor přesnosti, kde se hodnotí dosažené výsledky a zjišťuje se, zda odpovídají projektované přesnosti.

13


1.0 Vytyčením prostorové polohy u pozemních komunikací rozumíme vytyčení hlavních bodů (HB) trasy, popř. charakteristických bodů a pod vyjádřením vytyčení rozměru a tvaru komunikace se rozumí podrobné vytyčení. Vytyčení jsou charakterizována následujícím způsobem: 1. rozměrová přesnost, poloha (délka) a tvarová správnost (úhel, rovnoběžnost), 2. polohové vytyčovací odchylky se určují ve dvou na sebe kolmých směrech, ve směru souřadnicových os, nebo ve směru příčném a podélném k ose pozemní komunikace. Při vytyčování se používají směrné hodnoty vytyčovacích prací. Jsou to hodnoty, jež zahrnují vnější i vnitřní vlivy působící na objekt (změna délky s teplotou, zrání a zatížení betonu...). U každého provedeného vytyčení se provede kontrola a to: a) měřickou dvojicí, b) jinou metodou vytyčení s využitím stejných měřických pomůcek atd. Volba vhodné metody vytyčení polohy bodu závisí na projektované přesnosti a druhu objektu. Základními metodami polohového vytyčování jsou: a) polární metoda, b) metoda využívající GNSS. Výškové vytyčovací sítě se budují ve výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání). Přesnost výškových vytyčovacích sítí musí odpovídat požadavkům na přesnost určení výšek hlavních výškových bodů, které navazují na body ČSNS. Z těchto bodů se pak provádí podrobné výškové vytyčení. Základní podklad pro výškové vytyčení je výškový polygon, který je definován staničením a výškami lomových bodů tohoto polygonu. Tyto lomové body jsou zaobleny zakružovacími oblouky, tj. parabolou druhého stupně. Podrobné body nivelety tvoří výšky osových bodů v místě jednotlivých příčných řezů. Tyto body se vytyčí podle staničení, pomocí kolíku se označí jejich poloha v ose pozemní komunikace. Jejich výška se pak určí nivelací. Podle těchto bodů se dále vytyčují podrobné body stavebních, výkopových a násypových profilů a jejich výšky. Tyto vytyčovací práce se provádějí před začátkem zemních prací. Po vybudování zemního tělesa se přistoupí k vytyčení a budování jednotlivých vrstev konstrukce vozovky. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat příčnému sklonu, min. max. tloušťce a šířce krytu. Přesné dodržení těchto parametrů při pokládce asfaltových směsí umožňují finišery, které jsou vybaveny automatickým nivelačním zařízením, nebo GNSS, který řídí výšku a příčný sklon hladící lišty finišeru. Metody pro vytyčení výšek vytyčovací sítě jsou obvykle geometrická nivelace ze středu a trigonometrické určování výšek. Podrobné vytýčení se provádí s ohledem na objekt, jehož výšku chceme určit. Tyto práce se obvykle provádějí s přesností technické nivelace. Podrobné vytyčení vychází z relativních výšek, které jsou u pozemních komunikací většinou vztaženy k výšce nivelety. V případě pozemních komunikací je nutno vytyčit násypy a zářezy. Nejdříve se zaměří skutečný terén, dále se vypočtou objemy a zjistí výškové rozdíly. Stabilizace se provádí pomocí výškových laviček, které se umísťují pokud možno mimo oblast výstavby. Tím je zabezpečena možnost obnovy bodu v případě jeho poškození.

14


1.0

1.3 Vytyčování hranic pozemků Vytyčení vlastnické hranice je nejpracnější a nejzodpovědnější zeměměřickou činností v oblasti katastru nemovitostí. Na geodeta jsou zde kladeny požadavky nejen na znalost moderních metod měření a moderní přístrojové technicky, ale rovněž na dobrou znalost dřívějších pozemkových evidencí a částečně na znalost dřívější, v dnešní době již neplatné legislativy. K vytyčení hranic pozemků je oprávněna pouze odborně způsobilá osoba s oprávněním pro výkon zeměměřických činností podle právního předpisu. Hranice, kterou vytyčuje je myšlená prostorová čára (v praxi je nejčastěji vedena přímo po zemském povrchu) oddělující dvě navzájem různé přírodní či společenské entity, např. dva státy (státní hranice) nebo dvě jiné územně administrativní jednotky (např. kraje, okresy, panství, katastrální území, zastavěné území obce), dva kontinenty, dvě moře či oceány, dvě pohoří, dvě ekologická společenstva, dvě úmoří, dvě jazykové oblasti, dvě klimatické oblasti, dva podnebné pásy atd. a také dva sousední pozemky nebo byty. Vytyčení hranice pozemku je měřický úkon, jehož výsledkem je vyznačení hranic pozemku v terénu způsobem stanoveným obecně závazným předpisem podle údajů evidovaných v příslušné pozemkové evidenci (katastr nemovitostí, popřípadě dřívější pozemkové evidence). Závěrečným dokumentem vytyčovacích prací je protokol o vytyčení hranice pozemku, což je zápis o provedeném vytyčení hranice pozemku, v němž je uvedený předmět vytyčování, vytyčovací podklady, způsob označení vytyčených lomových bodů hranice, identifikace (jméno a adresa) vytyčovatele, identifikace objednatele vytyčení (jméno a adresa, popř. název a sídlo), porovnání výměry parcely s údajem evidovaným v katastru nemovitostí, pokud je vytyčován celý obvod pozemku, jména a podpisy zúčastněných stran, popř. jejich připomínky k vytyčené hranici, datum, podpis a razítko vytyčovatele. (Příloha 1).

Zákon o katastru nemovitostí (katastrální zákon) č. 256/2013 Sb., Vytyčování hranic pozemků je zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranic pozemků podle údajů katastru o jejich geometrickém a polohovém určení. Přesnost vytyčení je dána přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků. K seznámení s výsledky vytyčení musí být prokazatelně přizváni vlastníci dotčených pozemků. Na průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se vyhotoví geometrický plán, pokud má být podle nich do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely. Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo určení hranice pozemků se zapisuje do katastru nemovitostí na podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků. Zpřesněním evidenčních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemku nedochází ke změně práv k pozemku.

15


1.0 Geometrické a polohové určení pozemků je soubor číselných nebo grafických údajů katastru o tvaru, rozměru a poloze pozemku ve vztahu k sousedním nemovitostem. Číselnými údaji jsou souřadnice lomových bodů hranic pozemků v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), lomových bodů, které byly určeny geodetickými metodami, a jejich spojnice. Grafickými údaji je zobrazení hranic v grafické katastrální mapě (tj. bez určení souřadnic S-JTSK lomových bodů) nebo vyjádření těchto hranic souřadnicemi S-JTSK, které však nebyly získány měřením v terénu, ale jejich odměřením z původní grafické mapy po její transformaci do S-JTSK (tzv. kartometricky). K souřadnicím určeným přímým měřením v terénu geodetickými metodami se doplňují kódy charakteristiky kvality 3 až 5 podle přesnosti příslušné měřické metody. K souřadnicím získaným odměřením z grafické mapy (kartometricky) se doplňují kódy charakteristiky kvality 6 až 8 podle měřítka mapy, ze které byly souřadnice odměřeny. Souřadnice lomových bodů nově vytvářených hranic (například při dělení pozemků) a souřadnice lomových bodů stávajících (dosavadních) hranic, které jsou novým měřením v terénu zpřesňovány, se určují s kódem charakteristiky kvality 3. Přesnost bodu, ve kterém se nová hranice napojuje na dosavadní hranici parcely, závisí na přesnosti této dosavadní hranice. V katastrální mapě vedené v digitální podobě v S-JTSK má každý lomový bod na hranici pozemku evidovány souřadnice s kódem charakteristiky kvality podle přesnosti měření nebo měřítka původní mapy. V katastrální mapě vedené dosud v analogové podobě jsou souřadnice evidovány převážně jen u těch lomových bodů hranic pozemků, které byly do původně grafické katastrální mapy vyznačeny podle geometrického plánu se souřadnicemi podrobných bodů v S-JTSK. Geometricky a polohově se nemovitosti určují při mapování nebo v souvislosti s vyhotovením geometrického plánu. První a nakonec i zatím poslední ucelené a kompletní mapování bylo na našem území provedeno v průběhu budování tzv. stabilního katastru převážně během první poloviny 19. století. Při tomto mapování byly zaměřeny (geometricky a polohově určeny) hranice všech tehdejších pozemků, a to s přesností danou převažujícím měřítkem výsledných map 1:2880. V důsledku toho, že nebyla zajištěna nepřetržitá aktualizace takto pořízených katastrálních map, začal jejich obsah brzy zastarávat, a to zejména v souvislosti s rozsáhlejším dělením pozemků po roce 1848 v souvislosti se zrušením roboty a následným splácením vyvazovacího poplatku i s hospodářským rozvojem při postupující průmyslové revoluci. I proto byla v roce 1869 započata tzv. reambulace stabilního katastru, při které byly katastrální mapy jednorázově doplněny o další zjištěné změny. Tato reambulace byla provedena s ohledem na náklady výrazně méně odborně než původní mapování a celková přesnost polohopisu katastrální mapy tím velmi utrpěla (přípustné bylo v některých případech i pouhé krokování). Na reambulaci stabilního katastru navázala od roku 1883 průběžná aktualizace katastrálních map pomocí nově zřízeného institutu geometrického (polohopisného) plánu, od tohoto okamžiku se hovoří o tzv. „evidenčním katastru“ nebo „katastru evidence daně pozemkové“. Protože se vznikem nové pozemkové evidence docházelo vždy k převzetí a navázání na operát evidence předchozí, většina současných katastrálních map má svůj původ v mapách stabilního katastru, čemuž odpovídá i jejich přesnost. Ta se proto pohybuje i v řádu několika metrů. V průběhu 20. století bylo zahájeno množství projektů mapování našeho území

16


1.0 v různé kvalitě, avšak vlivem neustálých politických a společenských změn již nebyl žádný dokončen. Mapování se omezilo zejména na větší města a obce, případně na území, ve kterém byly prováděny pozemkové úpravy. Změny vlastnických hranic pozemků se do katastrální mapy od roku 1883 vyznačují na podkladě geometrických plánů. Geometrický plán pro rozdělení pozemku obsahuje geometrické a polohové určení nově vytvářené hranice, na stávajících hranicích se případně určují kontrolní údaje. Podoba, náležitosti i přesnost údajů geometrických plánů se v minulosti měnily úměrně nárokům na přesnost kladeným na katastrální mapy, přesnost polohopisu katastrální mapy je proto ovlivněna i přesností jednotlivých geometrických plánů a není jednotná ani v jinak homogenním mapovém díle. Důsledkem výše uvedených skutečností je rozdílná kvalita geometrického a polohového určení nemovitostí nejen v různých katastrálních územích, ale také u lomových bodů jednotlivých hranic pozemků v jednom katastrálním území. Geometrické určení je závazný údaj pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru, což například znamená, že předmětem převodu je vždy pozemek v těch hranicích, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (nebo které jsou vyznačeny v geometrickém plánu, pokud je převáděna pouze část pozemku), nikoliv v těch hranicích, které jsou prodávajícím označeny v terénu a které nemusí vždy korespondovat s právním stavem. Proto je vhodné před koupí pozemku nechat odborně vytyčit a zaměřit stávající označení hranic v terénu a porovnat výsledek s údaji katastrální mapy nebo nechat podle katastrální mapy odborně vytyčit takové hranice, které jsou v terénu neznatelné. Pokud je dosavadní geometrické a polohové určení evidováno s nižší přesností, než které je možno dosáhnout dnešními měřickými postupy a pomůckami, lze na podkladě výsledků zaměření stávajícího označení nebo na podkladě vytyčení dosud neoznačených hranic za účelem jeho zpřesnění vyhotovit geometrický plán. Tento geometrický plán je pak jako neoddělitelná součást souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků sepsaného vlastníky všech dotčených pozemků technickým podkladem pro zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku v katastru nemovitostí. Geometrické určení je podkladem pro výpočet výměry parcely. Přesnost geometrického a polohového určení se může s ohledem na dobu jeho pořízení pohybovat i v řádu metrů. Z takto nepřesného geometrického a polohového určení byla v minulosti parcelám určena i jejich výměra, a to většinou jen grafickým způsobem, při kterém byla výměra parcely plně odvozena od zjištěné plochy jejího obrazu v mapě. Taková přesnost určování a evidování výměr parcel v minulosti zcela dostačovala daňovým účelům, pro které byl katastr původně zřízen. Nutnou podmínkou pro zpřesnění evidované výměry nějaké parcely, je proto i předcházející zpřesnění jejího geometrického a polohového určení. Způsob určení výměry konkrétní parcely lze nalézt na výpisu z katastru nemovitostí. Geometrické a polohové určení je základním podkladem pro případné vytyčení hranice pozemku podle údajů katastru. Přesnost vytyčení je dána přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků. Výsledek každého vytyčení je tedy vždy zatížen chybou plynoucí z nepřesnosti evidovaného geometrického a polohového určení a poloha vytyčeného hraničního znaku v terénu tak odpovídá průběhu hranice

17


1.0 pozemku vždy jen s tomu odpovídající nejistotou. Ani moderními a přesnými přístroji nelze již vytyčit hranici pozemku přesněji, než jak byla při svém vzniku ve své době původně zaměřena. Dokud sousedé užívají pozemky ve vzájemné shodě, případná nižší přesnost údajů katastru nemovitostí o společné hranici jim nečiní praktické komplikace. V případě sporu o průběh hranice pozemku však mohou přesnější údaje katastru významným způsobem přispět k urovnání tohoto sporu.

1.3.1 Zpřesnění geometrického a polohového určení hranic pozemků Nesporný průběh vlastnické hranice závisí na samotných vlastnících dotčených pozemků na jejímž průběhu v terénu se shodnou v rámci jistých dovolených mezí. Zpřesněním proto nelze řešit spory o průběh hranice pozemku. V případě, kdy na průběh hranice existují rozdílné názory vlastníků, mohou vlastníci vymezit spornou část pozemku a spor řešit žalobou na určení právního vztahu k takto vymezené části pozemku prostřednictvím moci soudní. Katastrální mapa převedená do digitální podoby poskytuje oproti její analogové („papírové“) formě možnost přístupu k jejímu obsahu prostřednictvím internetu, možnost zobrazovat stav katastrální mapy k určitému datu v minulosti, propojení popisných informací katastru s katastrální mapou, bezešvé zobrazení, pohodlnou lokalizaci vybraných nemovitostí, vytváření hromadných dotazů a sestav a další výhody databázového vedení údajů. Kvalita digitálních údajů je však stále zatížena nepřesnostmi při jejich původním sběru v terénu v průběhu minulých století a tyto původní nepřesnosti již nelze dodatečně kancelářským zpracováním odstranit. Při digitalizaci katastrální mapy tak jsou odstraněny pouze odhalené hrubé nesoulady a chyby způsobené původní obnovou nebo vedením katastrálního operátu, přesnost hranic digitalizací analogové katastrální mapy zvýšit nelze. Před vytyčením pozemku je třeba si nejprve vyjasnit, jak přesné údaje o pozemku katastr nemovitostí aktuálně obsahuje. Pokud by zpřesnění mělo být realizováno v souvislosti s jinou změnou, například s dělením pozemku, informace o přesnosti údajů katastru o hranicích děleného pozemku a o možnosti a podmínkách jejich zpřesnění může nejsnadněji poskytnout vyhotovitel geometrického plánu. V ostatních případech je možné přesnost údajů zjistit nahlédnutím do katastru nemovitostí na příslušném katastrálním pracovišti. Údaje o hranicích pozemků je možné zpřesnit dvěma způsoby. Pokud vlastníci mají označeny nesporné hranice pozemků v terénu (zdmi, ploty, hraničními znaky v lomových bodech), zeměměřič tyto hranice zaměří a po porovnání s dosavadními méně přesnými údaji vyhotoví potřebný geometrický plán. Pokud vlastníci polohu hranic neznají, je nutné nejprve provést jejich vytyčení. Teprve pak mohou být nově zaměřeny, může být vyhotoven geometrický plán a sepsáno souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků. Je-li zpřesňován lomový bod, který leží na styku hranic více pozemků (trojmezí, čtyřmezí atd.), souhlasné prohlášení musí učinit všichni vlastníci pozemků, kterým je tento bod společný.

18


1.0 Před objednáním vyhotovení geometrického plánu je vždy vhodné projednat shodu na průběhu hranice se všemi vlastníky sousedních pozemků, aby nebyl geometrický plán vyhotoven v takovém rozsahu, který by nebylo možné následně realizovat. Záměr upřesnit nějakou vlastnickou hranici totiž může být zmařen i jediným ze sousedních vlastníků (či i spoluvlastníků), který by s ním nesouhlasil. V takovém případě se na dosavadní evidenci (a její původní technické přesnosti) nic nezmění. V případě, kdy je zpřesnění geometrického a polohového určení v geometrickém plánu spojeno s jinou vyznačovanou změnou (například s dělením pozemku), není možné při absenci listin nutných pro zpřesnění geometrického a polohového určení realizovat ani tuto související změnu. Při nejistotě, zda se podaří s vlastníky sousedních pozemků sepsat souhlasné prohlášení, je proto vhodnější tyto změny realizovat nezávisle na sobě na podkladě samostatných geometrických plánů. I v případě, kdy není možné dosáhnout podpisu souhlasného prohlášení, lze rozdělení pozemku realizovat, objednatel se však musí smířit s tím, že nová hranice bude v katastru evidována s přesností odvozenou od hranic, na které navazuje. Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo železobetonovými znaky o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje. Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m. Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

1.3.2 Určení hranice mezi pozemky z pohledu občanského zákoníku Důležitost označování a vytyčování hranic v terénu zdůrazňuje i občanský zákoník. Předmětem občanskoprávních vztahů je primárně pozemek jako konkrétní výseč zemského povrchu, která v případě převodu vlastnického práva má podobu parcely. Tato část musí být v terénu vymezená nějakými znatelnými hranicemi, které mohou být přirozené (např. vodní tok, mez), nebo umělé (např. hraniční znaky, plot, zeď). V minulosti, kdy neexistovaly mapy a pozemková evidence, označení či stabilizace hranice pozemku přímo v terénu byly jediným zdrojem informace o rozsahu vlastnického práva k pozemku. Také slovo „hranice“ mělo původně znamenat mezník zroubený ze dřeva do hran. Význam stabilizace hranic v terénu

19


1.0 dosvědčuje i „metoda“ tzv. na pamětnou. Na klíčových místech hranic dostávali mladí chlapci důkladný výprask – na pamětnou. Protože kromě výprasku před veřejností dostali ještě drobnou finanční odměnu, vtisklo se jim místo takto rozporuplného zážitku pevně do paměti. Díky těmto představením si lidé dokonale pamatovali umístění mezníků a tím i průběh hranic. V souvislosti se vznikem map a pozemkové evidence se nabízí otázka, zda mapy a pozemková evidence přinesly nějakou změnu. Možná to bude znít v 21. stol. zvláštně, ale nikoliv. První pozemkové mapy, které zobrazovaly pozemky v podobě parcel, vznikly na území dnešního českého státu v první polovině 19. stol. při zakládání stabilního katastru. Prvotním účelem map stabilního katastru však nebylo evidovat vlastnické právo, nebo dokonce provádět vytyčování hranic pozemků, jak by se mohlo zdát, ale mít přehled o pozemkovém vlastnictví pro daňové účely. Tomu také odpovídala kvalita a přesnost map stabilního katastru. Před měřením byly hranice pozemků vyznačeny jen kolíky, omezníkování bylo provedeno až později. V současné době není stabilizace hranice samospasitelná, pokud není zaměřena takovým způsobem, aby v případě jejího zániku bylo možné hranici přesně rekonstruovat. V katastrálním zákonu je uvedeno, že geometrické určení nemovitosti, tj. zákres nemovitosti v katastrální mapě, je závazným údajem pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Z tohoto vyplývá, že předmětem převodu vlastnického práva není pozemek se stabilizovanými hranicemi v terénu, ale pozemek v podobě parcely, přičemž zákres hranic v katastrální mapě a stabilizace hranic v terénu se nemusí překrývat. Není tak možné nabýt do vlastnictví pozemek, který je mimo zákres hranice pozemku v katastrální mapě. Ačkoliv by si vlastník měl zajistit stabilizaci hranic svého pozemku, může se stát, že přirozené hranice mezi pozemky nebo hraniční znaky zmizí (např. z důvodu povodně nebo jiné živelní pohromy, z důvodu rozorání) a hranice se stane v terénu neznatelnou. Závažnost této skutečnosti si uvědomovali i tvůrci obecného zákoníku občanského, a proto do něho vtělili ustanovení upravující možnosti obnovení nebo opravy hranice mezi pozemky ( § 850 až 853). Prvním postupem bylo řízení za účelem obnovení hranice a v obecném zákoníku občanském se praví: „Byly-li mezníky mezi dvěma pozemky čímkoli porušeny tak, že by se mohly státi naprosto neznatelnými, nebo jsou-li hranice skutečně neznatelné nebo sporné, jest každý ze sousedů oprávněn žádati, aby hranice byly soudem obnoveny nebo opraveny. Proto buďte sousedé obesláni k jednání v řízení nesporném s upozorněním, že hranice bude stanovena a vymezena i tehdy, když by obeslaný se nedostavil.“ Účelem tohoto ustanovení bylo zabránit tomu, aby se hranice mezi pozemky mohly stát nejasnými, nebo pomoci obnově neznatelné či sporné hranice. Podle komentáře k obecnému zákoníku občanskému lze žádat obnovu nebo opravu hranice ve třech případech: 1. je-li nebezpečí, že by se mezníky mezi dvěma pozemky mohly stát neznatelnými, 2. jsou-li již hranice neznatelné,

20


1.0 3. je-li spor, kudy hranice v terénu vede. První případ, tj. hrozba neznatelnosti hranic, již nebyl dále v obecném zákoníku občanském rozveden a komentář k tomuto ustanovení si postačuje pouze s konstatováním dané skutečnosti. Není tak vůbec jasné, jak měly soudy postupovat, nebo jak postupovaly. Druhý a třetí případ rozvádí § 851 odst. 1, když říká, že „…staly-li se hranice skutečně již neznatelnými nebo spornými, budou stanoveny podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, rozdělí soud spornou plochu podle slušného uvážení.“ V případě postupu podle druhé věty měl soudce přihlédnout ke všem okolnostem konkrétního případu. Mohl tak přidělit celou spornou plochu tomu, který prokázal, že má na ni právo. Mohl při rozdělení sporné plochy přihlédnout ke vzájemné poloze a povaze sousedních pozemků, účelnosti atd. Ustanovení § 851 odst. 2 obecného zákoníku občanského pak dovolovalo všem stranám bránit se proti určení hranice v nesporném řízení podáním žalobního návrhu, aby bylo uznáno jí tvrzené lepší právo. Fakticky šlo o žalobu na určení vlastnického práva k části pozemku, čímž se hranice nepřímo vymezila. Ustanovení § 852 a 853 obecného zákoníku občanského zmiňovala pomůcky, kterých bylo možné použít pro obnovu hranic, a rozdělení nákladů na soudní řízení.

1.3.3 Hranice parcel a současný právní stav Následující občanské kodexy – tzn. střední občanský zákoník a současný občanský zákoník – však už přímo tuto možnost neobsahovaly. Dosáhnout určení hranic tak šlo pouze nepřímo, a to tak, že byl veden spor o plochu, která byla mezi sousedy sporná. Zvláštní situace nastane pro pozemky evidované zjednodušeným způsobem (lesní a zemědělské pozemky), jejichž hranice v přírodě nejsou znatelné a jsou sloučeny do větších půdních celků (honů). Ohraničení těchto pozemků v terénu bylo zrušeno v době jejich slučování při zavádění zemědělské velkovýroby (období zakládání a fungování jednotných zemědělských družstev a státních statků). Hranice těchto pozemků nebyly zobrazeny v katastrální mapě, kde jejich místa „vyplňovaly“ užívací nebo evidenční parcely, které nezobrazovaly rozsah vlastnického práva, ale práva užívacího a byly vedeny nikoliv na listech vlastnictví, ale na evidenčních listech podle zákona o evidenci nemovitostí. Podkladem pro jejich zobrazení je dokumentace bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení. Jednoduše řečeno, v katastru nemovitostí jsou evidovány písemné údaje o pozemku (např. vlastník, výměra, bonitované půdně ekologické jednotky), údaj o tvaru a poloze je však uveden v mapě pozemkového katastru. Tyto pozemky jsou postupně doplňovány do katastrální mapy a jejich vlastníci tak mohou zjistit jejich geometrické a polohové určení pouze jejich vytyčením. Vytyčení hranice a vymezení pozemku jako předmětu vlastnického práva v terénu je však velmi obtížné. Mapovým podkladem, ze kterého se při vytyčování vychází, jsou v lepším případě mapy pozemkového katastru vycházející z map stabilního katastru, jejichž hodnota pro určení

21


1.0 hranice je dána původním měřením. V některých případech tyto hranice určuje a je podkladem pro vytyčení přídělový plán. V běžné praxi je nečastější případ, že na takových pozemcích jejich vlastníci nevykonávají přímo vlastnické právo, neboť celý původní hon je v užívání buď soukromého zemědělce, nebo obchodní společnosti. Neexistuje tak ani nějaký střet držby, o který by bylo možné opřít žalobní návrh. V takové situaci nabízí současný právní řád v zásadě dvě možnosti řešení. V prvé řadě je situaci možné řešit dohodou jednotlivých vlastníků o zpřesnění hranice podle § 19a katastrálního zákona. V praxi to vypadá tak, že vlastníci požádají úředně oprávněného zeměměřiče, aby připravil vytyčovací náčrt a v terénu vyznačil lomové body parcel, vlastníci odsouhlasí podle jejich názoru průběh hranic a zeměměřič provede její zaměření a na základě dohody vlastníků a výsledků zeměměřické činnosti se provede v katastrální mapě zpřesnění hranice, které v budoucnu umožní její přesné vytyčení v terénu, pokud by to bylo potřeba. Reálně se tak jedná o jakousi dohodu o narovnání právních vztahů nebo soukromou obnovu katastrálního operátu. Není-li dohoda možná, je třeba čekat na provedení pozemkové úpravy, v jejímž průběhu dojde nejprve ke zpřesnění mapového podkladu a následně k vytyčení hranic pozemků v terénu. S pozemkovými úpravami jsou však spojeny nejméně dvě těžkosti. Jednak řízení je zahajováno vždy ex officio. Podle § 6 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech je sice možné dosáhnout za určitých podmínek zahájení pozemkových úprav, pokud ale nejsou k dispozici finanční prostředky na provedení pozemkové úpravy, zůstane pouze u jejich zahájení. V řízení se tak pokračuje až tehdy, kdy má příslušný pozemkový úřad zajištěny finanční prostředky na provedení pozemkové úpravy. Druhou těžkostí je skutečnost, že samotné řízení o pozemkové úpravy může trvat i několik let. Nelze pak rovněž odhlédnout od toho, že smysl pozemkových úprav jde mnohem dál než k pouhému zpřesnění mapového podkladu a vytyčení hranic pozemků. Jejich smyslem je komplexně upravit nejen vlastnické vztahy k vymezené lokalitě, ale zajistit i zpřístupnění pozemků, napomoci ochraně životního prostředí nebo zabránit povodním či erozi půdy. Vlastníci pozemků, kteří přesně neví, kde se hranice jejich pozemků nachází, v současné době nemají příliš možností, jak obnovy nebo určení hranic dosáhnout. Vlastníkům pozemků je nabídnut buď institut závislý na dohodě všech zúčastněných, nebo nástroj natolik nákladný a komplexní, že jeho použití pro prostou obnovu hranic v terénu je neefektivní. Ustanovením nového občanského zákona (§ 1028) se vrací do právního řádu možnost žádat, aby soud určil neznatelné nebo pochybné hranice. Uvedené ustanovení do značné míry kopíruje § 851 odst. 1 OZO. Namísto sporných hranic hovoří o hranicích pochybných, jasně vymezuje sousedy jako osoby, které mají právo požadovat po soudu, aby hranici určil podle poslední držby. Není-li možné pokojnou držbu určit, soud ji stanoví podle slušného uvážení, na místo, aby rozdělil spornou plochu. Neznatelné hranice nejsou nijak stabilizovány v terénu a vlastníci netuší, kde se nachází. U hranic pochybných můžeme stupeň nejistoty o průběhu hranice označit za nižší. Vlastníci alespoň tuší, kde se hranice nachází. Pochybná hranice může být vyznačena např.

22


1.0 několik metrů širokou mezí. U těchto dvou typů hranic je postup podle § 1028 nového občanského zákoníku jasný a má dvě fáze. V první fázi sousední vlastníci před soudem prokazují poslední pokojnou držbu, jež by sloužila za základ pro obnovení hranice. Nepodaříli se ji prokázat, nastává druhá fáze, kdy soud hranici určí podle slušného uvážení. Zde bude s největší pravděpodobností záležet případ od případu, jak soud slušné uvážení vymezí. Sporná hranice vzniká tehdy, kdy dojde k překrytí představ vlastníků o průběhu hranice, mezi pozemky a vznikne pruh nebo pás pozemku, jejž si nárokují oba vlastníci sousedních pozemků. Spornou hranici můžeme označit jako speciální případ pochybné hranice a celý případ řešit podobně jako předešlý případ soudní cestou, kdy soud rozhodne a určí hranici podle slušného uvážení.

1.3.4 Vytyčování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav Vlastnické hranice jsou šetřeny na obvodu komplexních pozemkových úprav (hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, hranice zastavěné nebo zastavitelné části obce, silnice, vodní toky apod.) a u pozemků zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, které však nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2 zákona, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací (převážně lesní komplexy). Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v těchto mapových operátech. Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu komplexních pozemkových úprav, zástupců dotčených obcí a podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem ředitel pozemkového úřadu (§ 9 odst. 5 zákona). Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru (např. údaje o vlastníku – jméno, příjmení, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby, název, identifikační číslo a adresa sídla právnické osoby, druh pozemku, způsob jeho využití). O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol (§ 51 odst. 5 a 6 katastrální vyhlášky). Ke zjišťování průběhu hranic jsou zváni vlastníci pozemků v případech, kdy je jejich účast potřebná pro vyjasnění vlastnické hranice v terénu. Tvoří-li hranici obvodu pozemkových úprav hranice obce, zvou se vždy zástupci sousedních obcí (rovněž vlastníci nemovitostí sousedících s tímto územím). Vlastníci a zástupci obcí jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem. Neúčast pozvaného vlastníka (popř. jím pověřeného zástupce) při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic. Podle § 37 katastrálního zákona jsou vlastníci nemovitostí kromě jiného povinni:

23


1.0 1. zúčastnit se na výzvu pozemkového úřadu (resp. katastrálního úřadu) jednání nebo na toto jednání vyslat svého zástupce, 2. ukázat, případně předem vyznačit, trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků, kromě hranic pozemků, které jsou sloučeny do větších celků (§ 62 odst. 1 katastrálního zákona), a hranic druhů pozemků mezi sousedními pozemky téhož vlastníka nebo jiného oprávněného (způsob označení hranic pozemků musí být v souladu s ustanovením § 91 katastrální vyhlášky); pokud vlastníci nemohou vyznačit v terénu předepsaným způsobem hranice svých pozemků ani jejich úseky, protože jsou neznatelné, nebudou tyto hranice předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního zobrazení v mapových operátech, 3. ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů od jejich vzniku a předložit listinu (v případě potřeby s geometrickým plánem), která změnu dokládá. Vlastníci pozemků sloučených do větších celků se vyzývají, aby v zájmu správného doplnění hranic do katastru nemovitostí upozornili komisi na zachované úseky hranic pozemků, popř. na zachované hraniční znaky, o nichž vědí; jinak jsou podle rozhodnutí předsedy komise účastníky zjišťování průběhu hranic jen v rozsahu vlastnické hranice existující v terénu. Členové komise pro zjišťování průběhu hranic jsou oprávněni po oznámení vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na nemovitosti, na nemovitost, která je oplocena, mohou vstoupit se souhlasem jejího vlastníka nebo oprávněného uživatele. Pověřený zaměstnanec orgánu státní správy a orgánu samosprávy prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitost služebním průkazem, ostatní oprávněné osoby se prokazují živnostenským listem k výkonu zeměměřických činností, popř. jeho ověřenou kopií. Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví je povinen poučit oprávněné osoby před vstupem do tohoto zařízení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Oprávněné osoby mohou v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemisťování a obnovování měřických značek, signalizačních a ochranných zařízení bodového pole a vlastník nemovitosti nebo oprávněný uživatel je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo zničit (kdo poškodí, zničí nebo neoprávněně přemístí měřickou značku, se dopustí porušení pořádku na úseku zeměměřictví a může být za to pokutován). Oprávněné osoby jsou povinny šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřické činnosti uvést nemovitost do původního stavu; přitom jsou povinny dbát, aby co nejméně rušily hospodaření a užívání nemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek.

24


1.0

2 Přenos dat měřených bodů Tato kapitola popisuje nový měřický postup přenosu dat prostřednictvím internetu, spojení terénních a kancelářských prací v jednu technologickou linku, popisuje jednotlivé kroky přenosu měřených bodů z totální stanice na vzdálený server do databáze bodů, nastavení totální stanice pro přenos naměřených dat a dále pak připojení kancelářské stanice a automatizovaný přenos měřených dat ze vzdáleného serveru přímo do grafického prostředí GeoVYT pro kancelářské zpracování a dokumentaci výsledků vytyčení.

2.1 Schéma přenosu měřených dat Celý technologický postup byl navrhován tak, aby vyhověl nárokům na mobilní přístup k centrální databázi v různých podmínkách připojení a pro různé uživatele. Vzdálený server musí být proto dostupný odkudkoliv z prostředí internetu. Tento server umožňuje přímé připojení aplikace GeoPlan a online přenos měřených bodů ze serveru nebo práci na lokální databázi a synchronizaci lokální databáze s centrální po jednotlivých projektech. Tato část již byla řešena v minulé etapě a byla využita v pokračování tohoto úkolu.

Obrázek 1: Schéma zpracování dat Totální stanice v terénu je propojena s notebookem či TabletPC a měřená data jsou z totální stanice přenášena do TabletPC a ten odesílá naměřená data přímo na centrální server do databáze bodů.

25


1.0 Na centrální server a jeho databázi bodů mohou přistupovat jak zaměstnanci podílející se na kancelářských pracích, tak i geodeti, kteří se pohybují v terénu a komunikují se serverem pomocí přenosného počítače a komunikačního modulu s připojením prostřednictvím datových služeb mobilních operátorů. Naměřená data jsou uložena do databáze systému GeoPlan mobilního zařízení (notebook) odkud jsou bezprostředně odesílána na centrální server. Odtud mohou být data okamžitě zobrazována v grafickém prostředí kancelářské stanice. Dalším rozšířením jak v terénu s daty pracovat, je možnost využít nové aplikace, která je zaměřena na vytyčovací práce na stavbě a v katastru s názvem GeoVYT. Pomocí této aplikace je možno si do terénu zaslat vytyčovací dokumentaci jako je seznam bodů k vytyčení pro katastr, stavby či inženýrské sítě. Pokud je to zapotřebí, je možno si do terénu na notebook zaslat vytyčovací výkres ve formátu pdf nebo dgn. V kanceláři naopak je možno provést zobrazení seznamu již vytyčených bodů. Aplikace obsahuje funkce pro správu dokumentace.

2.2 Systémové požadavky Dále jsou specifikovány systémové požadavky na jednotlivé komponenty celé technologické linky skládající se z totální stanice pro měření, mobilního zařízení zajišťujícího přenos dat z totální stanice na server, centrálního serveru s databází bodů a kancelářské stanice pro zpracování měřených dat.

2.2.1 Kancelářská zpracovatelská stanice Aplikace GeoPlan je instalována lokálně na klientské stanici a databáze na vzdáleném serveru. Dále aplikace využívá centrální databázi pro archivaci projektů a webové služby, proto je nutné připojení k internetu. Aplikace GeoVYT potřebuje pouze prohlížeč a přístup k internetu. V případě, že GeoPlan používá (z různých důvodů jako absence signálu internetu, kontrolní měření, oprava dat apod.) svoji lokální databázi, není možné využít online přenosu měřených dat a synchronizace s centrální databází se provádí ručně po jednotlivých projektech. Parametry takové stanice s vlastní databází odpovídají požadavkům na server, s výjimkou požadavků na dostupnost takové stanice z prostředí internetu.

Hardwarové požadavky na kancelářskou stanici: 

procesor Core2Duo, minimálně 1,6 GHz



alespoň 2 GB RAM, doporučeno 3 GB



100 - 900 MB diskového prostoru (dle množství zpracovávaných dat)

Softwarové požadavky na klientskou stanici: 

Operační systém Windows 7, 32 bit nebo 64 bit

26


1.0 

Webový prohlížeč s 128bitovým šifrováním



Bentley MicroStation V8i, GROMA 11



Microsoft.NET Framework 2, 3, 3.5, 4 - všechny včetně aktualizací (hotfixů).



Java(TM) 6 Update 26 a vyšší

2.2.2 Centrální server Základním požadavkem na server je jeho dostupnost z prostředí internetu a to včetně vzdáleného přístupu do databáze přes protokol používaný pro komunikaci Oracle přes NET80.

Hardwarové požadavky na server: 

minimálně DualCore / 2400 MHz



minimálně 3 GB RAM, doporučeno 4 GB pro 32 bit, 8 GM pro 64 bit



2,5 GB volného místa pro instalaci ORACLE 11g



Minimálně 4 GB na vlastní databázi

Softwarové požadavky na klientskou stanici: 

Operační systém Windows 7 či Windows Server 2008 a vyšší, 32 bit nebo 64 bit



Microsoft.NET Framework 2, 3, 3.5, 4 - všechny včetně aktualizací (hotfixů).



Java(TM) 6 Update 26 a vyšší

2.2.3 Mobilní zařízení (notebook či TabletPC) Požadavky na mobilní zařízení jsou podobné jako na kancelářskou stanici, pouze nemusí být nainstalován MicroStation V8i či GROMA 11, pokud nebude přímo v terénu pracováno s grafikou. Naproti tomu, musí být zařízení vybaveno modulem pro přístup k internetu přes mobilní síť a dále komunikačním rozhraním pro připojení totální stanice.

2.2.4 Totální stanice Totální stanice musí umožňovat propojení s notebookem či TabletPC pro ukládání dat, propojení může být různé v závislosti na možnostech totální stanice a notebooku/TabletPC. Lze komunikovat přes RS232, bluetooth nebo USB.

27


1.0

3 Zpracování naměřených dat a jejich odeslání na centrální server Pro odeslání měřených dat na centrální server je nutné propojit geodetický přístroj (teodolit, totální stanice) s mobilním zařízením (počítač, TabletPC). Na TabletPC je možno přímo v terénu pracovat s aktuálními naměřenými souřadnicemi nebo pouze naměřená data odeslat na centrální server. Před vlastním měřením je třeba určit kolimační a indexovou chybu.

Obrázek 2: Nastavení kolimační a indexové chyby v přístroji

3.1 Propojení geodetického přístroje s TabletPC Propojení obou zařízení závisí na možnostech obou zařízení, které musí být schopny spolu komunikovat, dále je popsané nastavení totální stanice Leica TCA 2003.

3.1.1 Připojení totální stanice Leica TCA 2003 k PC Po zapnutí totální stanice je nutné v hlavním menu zvolit režim EXTRA (klávesa F1).

Obrázek 3: Volba režimu EXTRA na totální stanici Leica

28


1.0 V menu EXTRA vybrat režim dálkového ovládání a potvrdit klávesou CONT

Obrázek 4: Volba dálkového ovládání TS v režimu EXTRA na totální stanici Leica Klávesou F5 potvrdit výběr režimu

Obrázek 5: Potvrzení zvoleného režimu na totální stanici Leica Po potvrzení se přístroj vrátí do hlavního menu kde se klávesou F6 zvolí režim Měření

Obrázek 6: Volba režimu měření na totální stanici Leica

29


1.0 Provádět měření a posílat měřená data do PC je možné pomocí kláves F1 (Vše) nebo F2 (VZDAL)

Obrázek 7: Přenos měřených dat z totální stanice Leica Tímto je totální stanice propojena s mobilním zařízením a je možno data během měření odesílat.

3.2 Propojení mobilního zařízení s databází na serveru Propojení mobilního zařízení se vzdálenou databází vyžaduje připojení mobilního zařízení na internet a následně pak vlastní připojení GeoPlan do DB. Připojení k internetu zde nebude popisováno, předpokládá se, že mobilní zařízení má toto připojení nakonfigurované a funkční.

3.2.1 Příprava systému GeoPlan k měření Pro přístup do databáze je potřeba mít nainstalovaný příslušný ovladač databáze. Databáze může být instalována lokálně a lze ji synchronizovat s databází na centrálním serveru nebo lze přistupovat přímo do databáze na centrálním serveru.

3.2.1.1

Projekt

Projekt je základní jednotkou celého systému GeoPlan. Pro každou akci (měření) musí být vždy založen samostatný projekt. Práce probíhají pouze na otevřeném projektu. Zakládání, editování, zálohování a načítání projektů se provádí v části Manažer GeoPlan, práce s důležitými funkcemi pro založení projektu a práci s body jsou uvedeny v dalších kapitolách.

30


1.0

3.2.2 Připojení systému GeoPlan k databázi Je možné využít buď připojení přímo ke vzdálené databázi, nebo GeoPlan připojit k lokální DB přímo na mobilním zařízení a pro přenos dat na vzdálený server využít synchronizace dat v Manažeru.

3.2.2.1 Práce se vzdálenou databází Spustit aplikaci GeoPlan. Přihlásit se přímo ke vzdálené databázi pomocí jména a hesla. Výhodou připojení přímo ke vzdálené databázi je to, že jsou měřená data rovnou ukládána do centrální DB, nevýhodou pak to, že toto řešení vyžaduje rychlejší a hlavně stabilní připojení k internetu.

3.2.2.2 Práce s lokální databází Pokud je uživatel přihlášen k lokální databázi, v menu Projekt → Synchronizace projektů, je možné provést po přihlášení ke vzdálené databázi vzájemnou synchronizaci. Synchronizaci je možné provádět oběma směry. Toto řešení je doporučené pro situace, kdy je mobilní připojení pomalé či nestabilní, data se ukládají do DB v mobilním zařízení a jsou dávkově odesílána na server, nejsou tedy ohrožena výpadkem připojení a není zdržován průběh měření.

3.2.3 Spuštění modulu GROMA pro přenos měření z TS Vlastní přenos dat je řízen modulem GROMA 11, který se spouští z prostředí GeoPlan a zajišťuje zachytávání měřených dat posílaných totální stanicí a jejich ukládání do databáze. Body se ukládají buď do vzdálené nebo lokální DB, podle toho, kam je GeoPlan připojen.

3.3 Propojení kancelářské stanice s DB na serveru Předpokladem pro řešení je, aby na zpracovatelské stanici byl opět systém GeoPlan a ten se pomocí uživatelského jména a hesla připojí přímo na centrální server a zvolí zpracovávaný projekt. Rovnou je možno pracovat s daty, která jsou mobilním zařízením na server ukládána. Popis práce s body v centrální databázi v rámci kancelářského zpracování v systému GeoPlan je popsán v následující kapitole. I v případě kancelářské stanice je možné práce s lokální databází a využití synchronizace dat přes menu Projekt → Synchronizace projektů, ale zde to nemá praktického využití, protože kancelářská stanice má k dispozici rychlé a stabilní připojení k internetu. Lokální DB zde má význam pouze v případě odpojení kancelářské stanice od sítě a pak je možno synchronizaci kdykoliv v průběhu zpracování zakázky provést.

31


1.0

4 Funkce pro práci s projektem a databází bodů V technologickém postupu jsou popsány pouze vybrané funkce pracující s projektem a databází bodů, zajišťující administraci projektu a práci s body, jejich editaci a zobrazení v grafické části. Popis všech funkcí systému GeoPlan je uveden v uživatelské příručce. Systém GeoPlan se dělí na manažer a grafickou část, funkce pro práci s body se nacházejí v obou částech.

4.1 Funkce manažeru GeoPlan Funkce v manažeru můžeme rozdělit na administraci projektu a práci s body. Pro administraci projektu slouží menu Projekt a pro práci s body položka Databáze bodů.

4.1.1 Projekt Soubor funkcí pro práci s projektem. Jedná se o základní funkce, které uživateli umožní:      

Otevřít projekt Zavřít projekt Založit nový projekt Editovat projekt Smazat projekt Synchronizovat projekt mezi lokální a vzdálenou DB

4.1.1.1 Otevřít projekt Funkce umožní otevřít libovolný existující projekt. S daty projektu lze pracovat jen tehdy, je-li projekt otevřen. Projekt lze otevřít i pomocí ikony

.

Z nabídky vyberte projekt a stiskněte tlačítko Otevřít nebo 2x klikněte na jméno projektu. Z důvodu lepší přehlednosti se vedle názvu projektu zobrazuje i jeho ID.

Obrázek 8: Otevření projektu 32


1.0 4.1.1.2 Zavřít projekt Zavření projektu znemožní přístup uživatele k projektu. Zavření projektu je nutné při požadavku na jeho smazání, není možné mazat aktuálně otevřený projekt. Projekt je možné zavřít též pomocí ikony

Obrázek 9: Zavření projektu

4.1.1.3 Založit nový projekt Systém GeoPlan je navržen pro práci po projektech a proto je nutné po jeho spuštění otevřít existující projekt nebo založit nový. Příkaz Založit nový projekt otevře dialogové okno, ve kterém se vyplňují základní údaje o zpracovávaném geometrickém plánu. Tlačítkem OK se spustí proces, kterým se vytvoří adresářová struktura pro uložení souborových dat, vytvoří se prázdné výkresové soubory a do databáze se uloží zadané údaje o projektu. Číslo (ID) projektu se přiřazuje automaticky, nelze je opakovat ani editovat. Dialogové okno Nový projekt je možné otevřít také pomocí ikony

Obrázek 10: Založení projektu

33


1.0 4.1.1.4 Editovat projekt Pokud je nutné editovat projekt, je tak možné učinit v jakékoli fázi jeho zpracování, tučně označené položky ale musí být vždy vyplněné. Pro editaci platí stejná pravidla jako při založení projektu. Otevření dialogu Editace projektu umožní také ikona

4.1.1.5 Smazat projekt Funkce umožňuje smazat celý aktuální projekt včetně celé adresářové struktury nebo data projektu uložená v DB. Funkci lze spustit rovněž pomocí ikony

Obrázek 11: Smazání projektu Upozornění: Při mazání projektu je třeba dbát na to, že smazáním projektu ze vzdálené databáze dojde ke znemožnění přenosu měřených dat.

4.1.1.6 Synchronizace projektů Funkce umožňuje po připojení na centrální server uložení vybraného projektu na tento server a dále pak stažení projektu z centrálního serveru do lokální DB.

Obrázek 12: Synchronizace projektů

34


1.0

4.1.2 Databáze bodů Soubor funkcí pro práci s databází bodů. Funkce umožňují přístup do databáze bodů importovaných z ISKN s možností zobrazení souřadnic obrazu a souřadnic polohy, bodů nového stavu nebo podrobných bodů, které budou součástí exportu do VFK. Dále pak přístup do databáze naměřených bodů. Obsahuje funkce: 







Seznam bodů GP o Zobrazit GP o Označit o Přidat o Přečíslovat o Smazat o Import bodů z txt o Export bodů do txt o Export vytyčení Seznam bodů měření o Zobrazit měření o Smazat o Export do DB GP o Export do DB GROMA o Import z DB GROMA Seznam bodů stavby o Seznam bodů o Protokol o vytyčení o Smazat o Import do DB z CSV o Import z DB GROMA o Export z DB do CSV o Export do DB GP o Export do DB GROMA Databáze bodových polí o Triangulační listy o PBP číslem o PBP k.ú.

V manažeru GeoPlan, kapitola Seznam bodů GP je možné pracovat s dvojími souřadnicemi, je však nutné dodržovat určitá pravidla: 

Za hlavní souřadnice jsou považovány souřadnice obrazu - tyto souřadnice jsou povinné pro každý bod. Slouží k zobrazení bodu v mapě. Souřadnice mohou mít kód kvality pouze v intervalu 4 - 8 nebo žádný!

35


1.0 



Vedlejšími souřadnicemi jsou souřadnice polohy. Z hlediska ISKN nejsou tyto souřadnice povinné. Jedná se zpravidla o měřené souřadnice určující polohu bodu v terénu. Může u nich být uveden pouze kód kvality 3 nebo žádný. Každý bod musí obsahovat pouze jeden kód kvality. U souřadnic obrazu 4-8, u souřadnic polohy 3, podle toho, co je platným geometrickým a polohovým určením bodu. Není přípustné, aby bod měl dva kódy kvality, stejně tak není přípustný bod bez kódu kvality.

4.1.2.1 Seznam bodů GP Tato kapitola seznámí uživatele s řadou funkcí, které umožňují práci s body katastrální mapy a GP, uloženými v databázi. Pomocí těchto funkcí lze pracovat s body dosavadního i nového stavu.        

Zobrazit GP Označit Přidat Přečíslovat Smazat Import bodů z txt Export bodů do txt Export vytyčení

Obrázek 13: Zobrazení bodů GP Dvojklikem na vybraný řádek v Seznamu bodů se otevře dialogové okno Editace bodu. Funkce umožňuje editovat údaje v rámci vybraného bodu.

36


1.0

Obrázek 14: Editace bodů GP Funkce Přečíslovat je určena k hromadnému přečíslování bodů, umožňuje změnit předčíslí bodů a dále pak vlastní číslo bodu v definovaném kroku. Funkce Smazat je určena ke smazání bodů z databáze. U bodů v dosavadním stavu lze smazat pouze souřadnice polohy. K souřadnici obrazu je nutné přiřadit hodnotu charakteristiky kvality bodu. U bodů v novém stavu je možné mazat souřadnice polohy i souřadnice obrazu. Při tom je nutné dodržovat níže uvedená pravidla. Funkce Import bodů z txt je určena k načtení bodů z textového souboru do databáze bodů GP. Volí se, do které tabulky se importované body uloží. Pokud do tabulky souřadnic polohy, musí být importované body zapsané v tabulce souřadnic obrazu. Vždy se importují všechny body. Funkce Export bodů do txt je určena k exportu bodů do textového souboru z databáze bodů GP. Volí se, ze které tabulky se exportují body. Vždy se exportují všechny body. Funkce Export vytyčení je určena k exportu bodů z databáze GP do databáze bodů pro vytyčování. Exportují se pouze zvolené body z vybrané tabulky souřadnic obrazu nebo polohy. Základní pravidla pro mazání bodů z DB      

U bodů v dosavadním stavu lze mazat pouze souřadnice polohy, u bodů v novém stavu souřadnice polohy i obrazu. Nelze smazat souřadnice obrazu, pokud u bodu existují souřadnice polohy. Ty je nutné smazat jako první. Nepovolená operace je ošetřena chybovou hláškou. Výše uvedenou podmínku lze obejít použitím vypínače Řádek. Je-li aktivní, smaže se označený řádek se souřadnicemi obrazu i polohy. Charakteristika kvality smí být u bodu obsažena právě v jedné tabulce. Pokud se mažou souřadnice polohy, je nutné v poli Třída přesnosti zvolit hodnotu charakteristiky kvality, která se automaticky zapíše k bodu se souřadnicemi obrazu. Smazání vybraného bodu se provede stiskem tlačítka Smazat

37


1.0 4.1.2.2 Seznam bodů měření Tato skupina funkcí umožňuje pracovat s databází naměřených bodů ještě před jejich převedením do databáze bodů GP.     

Zobrazit měření Smazat Export do DB GP Export do DB GROMA Import z DB GROMA

Funkce Zobrazit měření umožňuje zobrazení naměřených bodů a jejich dalších atributů.

Obrázek 15: Zobrazení bodů měření Funkce Smazat umožňuje smazat vybrané body z databáze měřených bodů, případně všechny měřené body daného projektu. Funkce Export do DB GP umožňuje vybrané nebo všechny měřené body převést z databáze měřených bodů do databáze bodů GP. Funkce Export do DB GROMA umožňuje všechny měřené body převést z databáze měřených bodů do databáze bodů GROMA. Po přihlášení do databáze GROMA je potřeba zvolit projekt do kterého se měřené body uloží.

38


1.0

Obrázek 16: Export bodů do DB GROMA

Funkce Import z DB GROMA umožňuje všechny měřené body převést z databáze měřených bodů do databáze bodů GP. Po přihlášení do databáze GROMA je potřeba zvolit projekt ze kterého se měřené body načtou.

Obrázek 17: Import bodů z DB GROMA

39


1.0 4.1.2.3

Seznam bodů stavby

Tato skupina funkcí umožňuje pracovat s databází bodů pro vytyčování staveb nebo hranic pozemků.        

Seznam bodů Protokol o vytyčení Smazat Import do DB z CSV Import z DB GROMA Export z DB do CSV Export do DB GP Export do DB GROMA

Funkce Seznam bodů umožňuje zobrazení bodů pro vytyčení a již vytyčených.

Obrázek 18: Seznam bodů Funkce Protokol o vytyčení umožňuje vytvořit protokol o vytyčení bodů. Zvolí se nastavení výběru bodů do protokolu.

Obrázek 19: Protokol o vytyčení bodů

40


1.0 Funkce Smazat umožňuje smazat body z DB podle zvolených nastavení.

Obrázek 20: Smazání bodů z DB

Funkce Import do DB z CSV umožňuje vytvořit soubor csv s vybranými body z DB.

Obrázek 21: Import bodů do DB x CSV

41


1.0 Funkce Import z DB GROMA umožňuje importovat body z DB GROMA z vybraného projektu. Importují se všechny body daného projektu.

Obrázek 20: Importování bodů z DB GROMA

Funkce Export z DB do CSV umožňuje exportovat body z DB do formátu csv dle nastaveného výběru.

Obrázek 23: Export bodů do CSV

42


1.0 Funkce Export do DB GP umožňuje exportovat body do DB GP dle nastaveného výběru.

Obrázek 24: Export bodů do DB GP Funkce Export do DB GROMA umožňuje importovat body do DB GROMA z vybraného projektu. Exportují se všechny body daného projektu.

Obrázek 25: Export bodů do DB GROMA

4.1.2.4 Databáze bodových polí Funkce pro vyhledání údajů o bodových polí v databázi Zeměměřického úřadu podle zvolených kritériích. 

Databáze bodových polí o Triangulační listy o PBP číslem o PBP k.ú.

43


1.0

4.2 Funkce grafického prostředí Grafické prostředí běží jako nadstavba systému MicroStation V8i. V grafickém prostředí jsou dostupné funkce pro vytvoření či aktualizaci výkresu PCB z databáze, pro vytvoření přehledu čísel bodů do výkresu a pro automatické zobrazování měřených bodů ze vzdálené databáze.

4.2.1 Body do výkresu z TXT Funkce Body do výkresu z TXT slouží k importu bodů ze seznamu souřadnic do aktivního výkresu. Načtený bod je ve výkresu prezentován "tečkou" v příslušných souřadnicích. K "tečce" jsou připojeny informace o bodu, které lze nastavit pomocí Zobrazení bodů. Pozor!!! Importované body nejsou zapsány do DB bodů. Lze je využívat jako pomocné body.

4.2.2 Přehled čísel bodů Funkce umožňuje trvalé zapsání informací o bodech (podle zvolených parametrů) do aktivního výkresu. Jsou zapisovány informace uložené v souboru PČB k jednotlivým bodům. Pokud není zadána ohrada, je zpracován celý výkres.

Obrázek 21: Nastavení přehledu čísel bodů

4.2.3 Tvorba/Aktual. PCB z DB Funkce Tvorba/aktualizace PCB z DB aktualizuje výkres PCB a PCB2 na základě obsahu databáze bodů. Do výkresu PCB se umisťují souřadnice SOBR a do PCB2 souřadnice SPOL. Pozor! Výkresy PCB nesmí být aktivní.

Obrázek 22: Hromadné změny bodů GP

44


1.0

4.2.4 Přenos bodů z DB Funkce umožňuje automatický přenos měřených bodů z DB přímo do výkresu, ve funkci je možné nastavit interval přenosu a zdrojovou tabulku bodů v DB.

Obrázek 23: Automatizovaný přenos bodů z DB do výkresu    



Import - tlačítko pro ruční načtení všech bodů ze zvolené DB tabulky bodů Obnovovat - aktivace automatického přenosu bodů o Čas - definice času obnovy Smazat - definuje, zda se nové body mají do výkresu přidávat, nebo zda se má vždy celý obsah smazat Tabulka - definuje zdrojovou tabulku bodů v DB o Body - tabulka T_GR_BODY o OO sobr - tabulka OO_SOURADNICE_OBRAZU Aktivní - definujíce, zda se mají body ukládat do aktivního výkresu nebo do PCB

4.2.5 Automatický přenos bodů Spustí funkci Přenos bodů z DB rovnou do režimu automatického přenosu bez zobrazení dialogu a možnosti nastavení.

4.2.6 Zobrazení bodů v PČB Body z databáze bodů je možno zobrazit ve výkresu. Zobrazení se provede funkcí Tvorba/aktualizace PCB z DB. Import najednou načítá body SOBR a ukládá je do výkresu PCB a body SPOL, které jsou ukládány do výkresu PCB2.

Obrázek 24: Body zobrazené ve výkresu

45


1.0 4.2.6.1 Nastavení zobrazení Funkce slouží pro nastavování dynamického zobrazování bodů v PCB a PCB2. Importovaný bod do výkresu je prvek typu PointString a fyzicky jde pouze o tečku. K ní jsou připojeny a dle nastavení dynamicky zobrazovány další informace. Popisy mají konstantní velikost bez ohledu na aktuální měřítko výřezu v okně a nejdou s výkresem vytisknout.

Obrázek 25: Nastavení vzhledu zobrazovaných bodů Dynamicky zobrazované informace jsou číslo, předčíslí, číslo k.ú., ZPMZ, vlastní bod, výška a kód kvality. U všech informací je možné nastavit jakou barvou, fontem a velikostí se mají zobrazovat. Speciální nastavení je dostupné pro vlastní bod, ten je možno kromě tečky zobrazit i jako kostičku definované velikosti a dále je možné nastavit barevné zobrazení bodů dle jejich kódu kvality.

46


1.0

5 Funkce pro práci s projektem a vytyčovanými body systémem GeoVYT V technologickém postupu jsou popsány vybrané funkce pracující s projektem a databází bodů, zajišťující administraci projektu a práci s body, jejich editaci a zobrazení v grafické části obecným systémem pro přenos dat v reálném čase tj. systémem GeoPlan. Specializovaná aplikace GeoVYT byla nově vytvořena a navazuje na možnosti přenosu souřadnic bodů již vyřešených a ověřených v minulém roce a rozšiřuje problematiku vytyčování souřadnic bodů na stavbách a vytyčování hranic pro katastr nemovitostí. Systém GeoVYT pracuje s daty uloženými v serverové uživatelské databázi a umožňuje spojení a přenosy dat pro vytyčovací práce mezi kanceláří a terénem. Aplikace nevyžaduje žádnou instalaci a je nezávislá na operačním systému.

5.1 Funkce manažeru GeoVYT Pro administraci projektu slouží menu Projekt, který umožňuje uživateli provádět základní funkce jako:   

Seznam projektů Aktivní projekt Založit projekt

5.1.1 Seznam projektů

Obrázek 26: Seznam projektů Funkce umožní zobrazit existující projekty, s názvy, daty a měřítkem projektu. S projektem je možno pracovat jen tehdy, je-li projekt otevřen. Projekt lze otevřít (aktivovat) kliknutím na jeho název.

47


1.0

5.1.2 Aktivní projekt Zavření projektu, znemožní přístup uživatele k projektu. Zavření projektu je nutné při požadavku na jeho smazání, není možné mazat aktuálně otevřený aktivní projekt. Aktivní projekt lze po otevření editovat.

Obrázek 27: Otevřený (aktivní) projekt

5.1.3 Založit projekt Systém je navržen pro práci pouze po projektech a proto je nutné po jeho spuštění otevřít existující projekt nebo založit nový. Příkaz Založit projekt otevře dialogové okno, ve kterém se vyplňují základní údaje o zpracovávaném projektu vytyčení s tím, že některé známé informace jsou již vyplněné a je možné je případně editovat. Tlačítkem Založit se spustí proces, kterým se vytvoří adresářová struktura pro uložení souborových dat a do databáze se uloží zadané údaje o projektu. Číslo (ID) projektu se přiřazuje automaticky, nelze je opakovat ani editovat.

48


1.0

Obrázek 28: Založení projektu Upozornění: Při mazání projektu je třeba dbát na to, že smazáním projektu ze vzdálené databáze dojde ke znemožnění přenosu měřených dat.

5.2 Výkresy – Seznam výkresů Soubor funkcí pro práci s výkresy a jejich správu. Umožňuje přístup k výkresům pro vytyčování bodů hranic pozemků nebo stavebních objektů. Výkresy jsou uloženy na centrálním serveru, takže jsou na jednom místě. Výkresy lze využít nejen pro vytyčování bodů, ale i pro ostatní geodetické činnosti. Výkresy je možno ukládat ve formátech dgn a pdf. Ve formátu pdf jsou ukládány z důvodu možnosti prohlížení podkladu na stavbě, pro další konzultaci k postupu práce na stavbě a případné kontrole správnosti verze výkresu. Jedním z problémů na stavbě jsou rozdílné verze stavebních výkresů. Pokud se předává výkresová dokumentace pouze v digitální formě, je vhodné, aby výkres obsahoval datum a číslo verze identifikující jednoznačně výkres. Výkres se na server uloží s využitím funkce . Při ukládání výkresu se přidá k názvu číslo verze. Tím je zachována historie výkresů a je možné se vrátit např. k původnímu výkresu. To je důležité kvůli kontrole podkladů a jejich aktuálnosti, či při případném řešení sporů vzniklých rozdílnými podklady. S výkresy v tomto tvaru lze pracovat v terénu či v rámci technologie v kanceláři. Pokud by se výkres měl upravovat, stáhne se do lokálního počítače a zamkne se, aby nešel měnit. Po

49


1.0 úpravě lze vrátit výkres pouze pod novou verzí a vrátit ho může jen uživatel, který ho zamknul. Pro čtení ho můžou mezitím používat ostatní uživatelé. Formát pdf je možné prohlížet na jakémkoliv zařízení nezávisle na OS. Lze vytvořit QR kód s popisem verze a uživatele, který lze např. přeposlat projektantovi ke kontrole, zda se jedná o správnou verzi.

Obrázek 29: Seznam výkresů

Obrázek 30: Vložení nového výkresu

5.3 Měření Funkce měření slouží k polním vytyčovacím pracím, vlastnímu vytyčení bodů dle jejich souřadnic a skládá se z funkcí:    

Vytyčené body Body k vytyčení Zobrazení bodů Výpočet WGS souřadnic

50


1.0

5.3.1 Vytyčené body 5.3.1.1 Seznam vytyčených bodů Zobrazí seznam vytyčených souřadnic a jejich odchylek. Z vytyčených bodů lze vytvořit protokol o vytyčení. Filtrováním či ručním výběrem se zvolí body určené k vytvoření protokolu o vytyčení. U jednotlivého bodu lze stáhnout QR kód, který lze sdílet s dalšími zařízeními. V QR kódu je určena poloha, která lze využít pro následnou kontrolu vyhledáním v terénu. Body lze zobrazit v grafickém přehledu a u jednotlivých bodů lze zobrazovat souřadnicové rozdíly oproti projektované souřadnici.

Obrázek 31: Seznam vytyčených bodů

5.3.1.2 Import bodů vytyčených z txt, csv Seznam vytyčených bodů z txt, csv lze načíst do databáze. Musí se zvolit zda se jedná o body stavebních objektů nebo o body hranic pozemků. Lze nastavit k bodu kdo ho vytyčil a ověřil a tedy kdo nese odpovědnost za správné vytyčení. Uložit lze v jaké etapě proběhlo vytyčení a kterého dne.

Obrázek 32: Import vytyčených bodů z txt, csv

51


1.0

5.3.2 Body k vytyčení 5.3.2.1 Seznam bodů k vytyčení Zobrazí seznam souřadnic pro vytyčení, který je možný použít pro vytyčovací práce. Pro vytyčování hranic pozemků podle katastrálních území jako základní technické jednotky. Součástí úplného čísla bodů je číslo FSÚ, ZPMZ a vlastní číslo bodu. Dále jsou zobrazeny souřadnice i souřadnicové rozdíly pro vytyčovaný bod při nutném opakovaném vytyčení, kvalita bodu, kód a etapa. Při práci v katastru je nutné pracovat s dvojími souřadnicemi, je však potřebné dodržovat určitá pravidla: 





Za hlavní souřadnice jsou považovány souřadnice obrazu - tyto souřadnice jsou povinné pro každý bod. Slouží k zobrazení bodu v mapě. Souřadnice mohou mít kód kvality pouze v intervalu 4-8 nebo žádný! Vedlejšími souřadnicemi jsou souřadnice polohy. Z hlediska ISKN nejsou tyto souřadnice povinné. Jedná se zpravidla o měřené souřadnice určující polohu bodu v terénu. Může u nich být uveden pouze kód kvality 3 nebo žádný. Každý bod musí obsahovat pouze jeden kód kvality. U souřadnic obrazu se jedná o kód kvality 4-8, u souřadnic polohy 3, podle toho, co je platným geometrickým a polohovým určením bodu. Není přípustné, aby bod měl dva kódy kvality, stejně tak není přípustný bod bez kódu kvality.

U vytyčených bodů stavebních objektů se používá většinou jen vlastní číslo bodu. Příprava bodů k vytyčení je převážně prováděna výpočetním programem GROMA, který je atestován pro práce na katastrálních úřadech v ČR. Výsledné souřadnice po výpočtu je možno uložit do souboru a pomocí aplikace GeoVYT ho přenést do terénu.

Obrázek 33: Seznam bodů k vytyčení

52


1.0 5.3.2.2 Import bodů k vytyčení z txt, csv Seznam bodů k vytyčení z txt, csv lze načíst do databáze. Musí se zvolit zda se jedná o body stavebních objektů nebo o body hranic pozemků. Uložit lze v jaké etapě proběhne vytyčení.

Obrázek 34: Import bodů k vytyčení

5.3.3 Zobrazení bodů Body se dají zobrazit v grafické mapě, která je k dispozici bezplatně. Volit lze mezi klasickou mapou a ortofoto mapou. Lze se také přepínat mezi body určenými k vytyčení a mezi body již vytyčenými. Grafický podklad je v souřadnicové soustavě WGS. Aby bylo možné body zobrazit, musejí se přepočítat ze státního souřadnicového systému do WGS. K tomu slouží menu Měření -> Výpočet WGS souřadnic.

Obrázek 35: Zobrazení bodů v mapovém podkladu

53


1.0

5.4 Dokumentace Na serveru je možno pro vytyčovací práce si připravit soubory dokumentů tj. potřebných výkresů pro vlastní vytyčení v terénu nebo pro uložení všech dokumentů potřebných pro plnění zakázky. Výkresy je možno v aplikaci vytřídit na kategorie jako je katastr, stavební a inženýrská dokumentace. Dokumenty lze přidávat, měnit nebo mazat. Slouží to jako jednotné úložiště všech dokladů, které jsou takto přístupné odkudkoliv.

Obrázek 36: Seznam dostupné dokumentace

Obrázek 37: Editace dokumentu

54


1.0

Obrázek 38: Vložení nového dokumentu

55


1.0

6 Zobrazení bodů pro vytyčení v grafice systému GROMA Systém GROMA byl rozšířen o možnost zobrazování a práci s body z tabulky pro vytyčování staveb a hranic parcel. Systém GROMA s rozšiřujícím modulem grafika je určen pro práci v katastru nemovitostí na tvorbu geometrických plánů. Součástí GP je vytyčování vlastnických hranic parcel. Proto byl systém rozšířen o spolupráci s aplikací GeoVYT. Umožňuje zobrazovat body z tabulky pro vytyčování bodů. Zobrazují se body jak určené pro vytyčení (zobrazené červeně), tak body již vytyčené (zobrazují se bíle). S těmito body se dále dá pracovat jako s ostatními, dosavadními a novými.

Obrázek 39: Výběr bodů pro zobrazení

56


1.0

Obrázek 40: Zobrazování bodů k vytyčení (červené) a vytyčených bodů (bíle)

57


1.0

7 Závěr Zpracovaná technologie pro vytyčovací práce zásadním způsobem mění dosavadní postupy při vytyčování bodů hranic pozemků a vytyčování staveb. Změnou jsou hlavně nové postupy využívající možnosti internetu a software GeoVYT, který umožňuje jednoduchou komunikaci mezi vytyčovatelem a vzdálenou kanceláří s realizací přenosu dat. Ověřená technologie pro vytyčování staveb a hranic pozemků podrobně popisuje všechny technologické kroky pro přenos dat o bodech z geodetického přístroje do centrální databáze a následně z databáze online přenos do grafického prostředí softwarovými prostředky GeoPlan a GeoVYT. V technologii jsou popsány všechny funkce pro celý pracovní (technologický) postup, který lze shrnout takto:           

Propojení totální stanice s notebookem/tabletemPC pro ukládání dat - lze komunikovat přes RS232, bluetooth, USB, Spuštění totální stanice a notebooku/TabletPC, Nastavení totální stanice pro odesílání naměřených dat do notebooku/TabletPC, Připojení notebooku/TabletPC k internetu, Spuštění programu GeoPlan (pro případné automatické ukládání bodů do DB) a GeoVYT (pro vlastní vytyčovací práce), Připojení notebooku/TabletPC ke vzdálenému serveru do databáze, Spuštění modulu GeoPlan pro přenos měření z totální stanice, Provedení vlastního vytyčení a kontrol v programu GeoVYT, Přenos dat zpět na server a jejich uložení, Přenos dat ze serveru ke kancelářskému zpracování systémem GROMA, případně GeoPlan. Popis aplikace GeoVYT

Podrobné informace včetně detailního nastavení jednotlivých funkcí jsou uvedeny v uživatelské příručce pro programy GeoPlan a GeoVYT. V technologickém postupu jsou popsány vybrané funkce pracující s projektem a databází bodů, zajišťující administraci projektu a práci s body, jejich editaci a zobrazení v grafické části obecným systémem pro přenos dat v reálném čase tj. systémem GeoPlan. Specializovaná aplikace GeoVYT byla nově vytvořena a navazuje na možnosti přenosu souřadnic bodů již vyřešených a ověřených v minulém roce a rozšiřuje problematiku vytyčování souřadnic bodů na stavbách a vytyčování vlastnických hranic pro katastr nemovitostí. Systém GeoVYT pracuje s daty uloženými v serverové uživatelské databázi a umožňuje spojení a přenosy dat pro vytyčovací práce mezi kanceláří a terénem.

58

Příloha č.1

Vyhotovil:

Okres:

Měřítko:

Souřadnicový systém:

XXX

Praha - východ

1 : 1000

S-JTSK

Obec:

Datum:

Výškový systém:

Odolena Voda

7.04.2014

Bpv

Katastrální území:

Zaměřil a zpracoval:

Zakázka č. 1/2014

Odolena Voda

XXX

Vytyčení stavebního objektu Rodinný dům na pozemku ppč. 136/15, st. 1287

Výkres č.: Paré: 1

Název organizace: Číslo zakázky (protokolu):

XXX 1/2014

VYTYČOVACÍ PROTOKOL Dne 7.4.2014 bylo na žádost stavebníka, XXX , provedeno vytyčení prostorové polohy a podrobné vytyčení stavebního objektu – rodinného domu na pozemku parc. číslo 136/15, resp. st. 1287 v kat. území Odolena Voda, v okrese Praha – východ.

Souřadnicová a výšková soustava: Polohové vytyčení bylo provedeno v souřadnicové soustavě S-JTSK, výškové vytyčení bylo provedeno v soustavě Bpv.

Vytyčovací podklady: Měřický vytyčovací náčrt byl vyhotoven podle stavební dokumentace – výkresů prováděcího projektu vyhotovených projektovou kanceláří XXX- autorizovaný technik pro pozemní stavby – ČKAIT č. XXX: - Situace měřítko 1:250, výkres č. 1, arch. č. 53/2013 včetně umístění na pozemku. - D1.1 Stavební řešení – základy, výkres č. 2, arch. č. 53/2013

Změna vytyčení proti projektu: Nebyla požadována.

Způsob označení bodů vytyčovací sítě a vytyčených bodů: Vytyčené body – viz seznam souřadnic, vytyčovací náčrt. Stabilizace: - vytyčené body byly stabilizovány roxory Ø 6 mm a barvou. Vytyčeny byly body stavby č. 1 – 8 v rámci stabilizovaných hranic pozemku s kontrolním zaměřením na stávající body okolních staveb a plotů.

Přesnost vytyčení, metoda vytyčení: Vytyčení polohy bylo provedeno se směrodatnou polohovou odchylkou σ = 0,015m přístrojem Sokkia Power Set 2000. Při vlastním vytyčení nebyly překročeny mezní vytyčovací odchylky a vytyčení odpovídá ČSN 73 0420. Zástupce dodavatele /investora/ stavebník převzal vytyčené body v terénu. Vytyčovací protokol má náležitosti technické zprávy o vytyčení. Přílohou vytyčovacího protokolu je vytyčovací náčrt, seznam souřadnic.

Vytyčil a předal dne …………………….……………………. XXX ……………………………………… Převzal za dodavatele dne …………………………………… funkce: ………………………………………. Převzal za stavebníka dne …………………………………… funkce: stavebník Ověření výsledků zeměměřických činností ve výstavbě Podle § 13 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1994 Sb., v pl. znění: XXX úředně oprávněný zeměměřický inženýr

Ověřená technologie pro vytyčování staveb a hranic pozemků. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i

Recommend Documents