Otázky – závěrečná zkouška TŘ A, TŘ B 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34.
Vysvětlete princip plošného pokrytí jednotkami PO kraje. Poţární poplachový plán – stupně poplachu, jejich obsah. Proveďte volným způsobem klasifikaci mimořádných událostí s moţnými příklady. Úkoly jednotek PO v operačním řízení – obecné zásady. Záchrana osob a zvířat při poţáru a jiných mimořádných událostech, evakuace majetku. Rozhodovací proces VZ, vyhodnocení situace, rozhodnutí, vydání rozkazu, kontrola průběhu zásahu. Velení u zásahu, VZ – oprávnění – moţnost nařízení zakázané manipulace s TP, organizace místa zásahu, zapojení sloţek IZS. Úrovně řízení v IZS – rozdělení, vazba VZ na OPIS. Řídící důstojník HZS – postavení, význam úkoly. Hasební látky – druhy, vhodnost a taktika jejich nasazení. Hašení poţárů na ţeleznicích. Hašení poţárů – sklepy, byty, garáţe, střešní konstrukce, výškové budovy. Hašení poţárů – přírodní prostředí, skládky, kabel. kanály, technologická zařízení. Hašení poţárů – školy, nemocnice, kulturní zařízení. Odvětrání místa zásahu – přirozená a nucená ventilace. Dopravní nehody silničních a kolejových vozidel, úkoly sloţek IZS, velení u zásahu, odhad SaP. Při hromadných DN, zásady BOZP při vyprošťování. Nebezpečná látka – definice, rozdělení a charakteristika tříd nebezpečných látek podle ADR a RID, přípravky na ochranu rostlin, plasty. Organizace místa zásahu za přítomnosti NL – příjezd, vytvoření prostorů, stanovení zón, činnost jednotek PO. Informační podpora velitele zásahu – identifikace NL, ADR, RID, R – věty, S – věty, Kemler, UN, HAZCHEM, DIAMANT, TRINS, značení přepravních prostředků. Druhy a kategorie jednotek PO – jejich základní úkoly v organizačním a operačním řízení. Jaké jsou úrovně v IZS – rozdělení, vzájemné vazby, účel jednotlivých úrovní. Jaká je vnitřní organizace PO, charakterizujte taktickou a operační hodnotu jednotky PO početní stavy, hasební obvod, akceschopnost. Odborná příprava jednotek PO, zásady získání, prodlouţení a odebrání odborné způsobilosti. IZS – sloţky, dělení a postavení, moţnost vyuţití AČR. Vyţadování osobní a věcné pomoci, rozsah minimální péče o osoby poskytující osobní a věcnou pomoc. Řízení pracovní skupiny (druţstva) a komunikace – autorita velitele, mechanizmus. Co víte o odolnosti stavebních konstrukcí, v čem se udává a jak se značí vzhledem k poţadavkům na její únosnost, celistvost, brání prostupu sálání a zplodin hoření. Uveďte jaké, jsou čtyři zásady poţární bezpečnosti staveb, v jakých technických předpisech jsou zakotveny a jak se prokazuje jejich splnění. Jaké znáte zásady, které by měl zasahující hasič, zachovávat na místě poţáru pro tzv. „ochranu stop a důkazů“ . jak tuto činnost můţe ovlivnit velitel jednotky, zásahu? Uveďte činnost příslušníka pro ZPP při jeho vyslání na místo zásahu, jeho konkrétní činnosti na místě poţáru, včetně zásad ohledání místa poţáru a spolupráce s orgány PČR. Poţárně bezpečnostní zařízení, jejich rozdělení funkce a účinek v případě vzniku poţáru. Organizace spojení u zásahu – Pegas. Systémy spojení u zásahu – analogová síť, převaděčový provoz. Skladba volacího znaku jednotek PO.
1
1/ Vysvětlete princip plošného pokrytí jednotkami PO kraje Právní základ: 133/1985 Sb. a § 1 vyhlášky 247/2001 Sb. v.z.p.p. + přílohy Plošným pokrytím území kraje jednotkami poţární ochrany se rozumí rozmístění jednotek poţární ochrany na území kraje. Z plošného pokrytí kraje vychází PPP kraje. Plošné pokrytí tvoří HZS kraje. Základní tabulka plošného pokrytí +----------------+---------------------------------------+ |Stupeň nebezpečí|Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu| | území obce | na místo zásahu | +---------+------+---------------------------------------+ | I | A |2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min | | +------+---------------------------------------+ | | B |1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min | +---------+------+---------------------------------------+ | II | A |2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min| | +------+---------------------------------------+ | | B |1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min| +---------+------+---------------------------------------+ | III | A |2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min| | +------+---------------------------------------+ | | B |1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min| +---------+------+---------------------------------------+ | IV | A |1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min| +---------+------+---------------------------------------+
Obce se podle vzorce zařazují do stupně nebezpečí a podle toho se jim přiřadí počet jednotek a dojezdový čas. Ten vychází z rychlosti jízdy 45kmh, resp. 60kmh pokud je více jak polovina trasy po dálnici. Celkové kritérium Kc Kc= Ko + Kui + Kz Ko je kritérium počtu obyvatel Kui je kritérium charakteru území (jádra měst, památky, zastavěná plocha, ústavy, nemocnice, obchodní centra, zóny havarijního plánování) Kz je kritérium počtu mimořádných událostí se zásahem jednotek v posuzovaném katastrálním území obce během jednoho roku, přičemţ jde o průměrnou hodnotu za posledních pěti let.
2/ PPP – stupně poplachu, jejich obsah Zpracovává HZS kraje v souladu s plošným pokrytím. Vydává rada kraje. Poţární poplachový plán kraje stanoví zásady součinnosti jednotek poţární ochrany při hašení poţárů, při provádění záchranných prací na celém území kraje a při poskytování mezikrajské a mezinárodní pomoci. PPP kraje slouţí rovněţ pro potřeby Integrovaného záchranného systému. PPP kraje stanovuje stupeň poplachu a způsob jeho vyhlašování. Stupeň poplachu vychází z potřeby nasazení sil a prostředků JPO a dalších speciálních sluţeb nutných k likvidaci poţáru a záchranným pracím. PPP obsahuje: 1) Seznam jednotek poţární ochrany a) výčet jednotek PO v kraji b) předurčenost jednotek PO k jednotlivým obcím se stupni poţárního poplachu, c) předurčenost jednotek PO k jednotlivým objektům - tunely se stupni poţárního poplachu d) vymezení hasebních obvodů PS HZS kraje, e) dohody se sousedními kraji o součinnosti jednotek PO. 2
2) Seznam ostatních sloţek IZS a) přehled sil a prostředků, b) spojení na sloţky IZS. 3) Seznam dohod s právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami, které zřizují jednotky. 4) Seznam spojení na krizové štáby obcí s rozšířenou působností 5) Seznam spojení na krizový štáb kraje 6) Zvláštní stupeň poplachu 7) Operační manuál k PPP Stupně poplachu se liší podle: rozsahu MU, úrovně řízení, koordinace složek IZS Stupně poplachu jsou: (328/2001 Sb. o podrobnostech zabezpečení IZS) I. stupeň:
maximálně 4 JPO jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou sloţité podmínky pro zásah, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2
II. stupeň:
maximálně 10 JPO v rámci IZS součinnost zástupců jednotlivých sloţek velitel zásahu JPO mimořádná událost ohroţuje nejvýše 100 osob více jak jeden objekt se sloţitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat plochy území do 10 000 m2
III. stupeň:
maximálně 15 JPO v rámci IZS je nezbytný vysoký stupeň součinnosti vzniká štáb velitele zásahu ze zástupců jednotlivých sloţek ohroţuje více jak 100 aţ 1000 osob část obce nebo areálu podniku, soupravy ţelezniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat plochy území do 1 km2, povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě
Zvláštní stupeň:
minimálně 15 JPO součinnost s OPIS GŘ HZS ČR počet a druh JPO bude k zásahu povolán KOPIS dle aktuální situace a potřeby. mimořádná událost ohroţuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2. Vyhlašovaný stupeň poţárního poplachu stanovuje KOPIS v návaznosti na zhodnocení závaţnosti případu. Změněn můţe být na základě poţadavku velitele zásahu. Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka HZS kraje oznamuje KOPIS vyhlášení III. a zvláštního stupně poplachu hejtmanovi kraje. Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu v daném okrese KOPIS povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních ÚO HZS kraje a koordinuje pomoc postiţenému okresu. 3
Základní činnosti KOPIS: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)
přijímat a vyhodnocovat informace o MU zprostředkovat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu plnit úkoly uloţené orgány oprávněné koordinovat záchranné a likvidační práce zabezpečovat vyrozumění sloţek IZS, vyrozumění státních orgánů a orgánů samosprávy povolávat a nasazovat síly a prostředky JPO a sloţek IZS provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroţeném území dokumentovat záchranné a likvidační práce udrţovat spojení s operačními středisky sloţek IZS zabezpečovat svolání bezpečnostních rad, krizových štábů , povodňových komisí předávat informace nezbytné pro rozhodovací proces krizových štábů připravovat základní informace o MU pro sdělovací prostředky
3/ Klasifikace mimořádných událostí a příklady MÚ je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací (239/2000 Sb) Členění MU Přírodní – ţivelné pohromy, hromadné nákazy Antropogenní: provozní havárie (Technická, technologická pomoc) společenské krize (terorismus) ozbrojené konflikty (chemické a biologické zbraně) Zásahy pro psaní ZOZ rozlišujeme např. Poţáry DN – silniční, ţelezniční, letecká / hromadné… Ţivelné pohromy – povodně, vichřice Technické havárie – tech. provozy Technická pomoc – otevření uzavřených prostor Technologická pomoc – náhrada zařízení Zásah na NL – úniky NL, radiační havárie Zásahy ve výšce a nad volnou hloubkou Za poţár se nepovaţuje: Výbuchy výbušnin (pokud pak nedošlo k poţáru) Ţhnutí vinutí elektromotoru, dtto Ţhnutí el. instalace, dtto Vznícení, ke kterému dochází ve výrobě a nedá se vyloučit
4/ Úkoly jednotek v operačním řízení Výkon sluţby se dělí na organizační a operační řízení Pokud je jednotka na stanici, jde o organizační řízení, do kterého spadá: Střídání směn Denní řád, výcvik Akceschopnost Uvedení jednotky do akceschopnosti Akceschopností jednotky se rozumí organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, jestliţe:
4
a) početní stav hasičů a vnitřní organizace jednotky jsou v souladu s vyhl. 247/2001 a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu dle stejného předpisu, b) hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti podle vyhlášky pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava podle vyhlášky, c) má za účelem provedení zásahu připravenu poţární techniku a věcné prostředky poţární ochrany a jsou splněny podmínky pro pouţití poţární techniky a věcných prostředků poţární ochrany
Operační řízení je činnost od přijetí zprávy, přes výjezd aţ po návrat jednotky na základnu: Vyhlášení poplachu Výjezd Doprava na místo Průzkum Záchrana osob, zvířat a majetku Likvidace poţáru Střídání hasičů Předání místa zásahu Jízda zpět na základnu Základní úkoly JPO Provádění hasebního zásahu Provádění záchranných prací při ţivelných pohromách a MU Hlásit výjezd na KOPIS
5/ Záchrana osob a zvířat, evakuace majetku Při zásahu má záchrana fyzických osob přednost před záchranou zvířat a majetku. Úkolem jednotky při záchraně fyzických osob a zvířat je odstranění bezprostředního ohroţení jejich ţivota. 5 fází záchrany: 1/ zjištění informací o situaci (počet osob, místo…) 2/ prohledávání prostor , pátrání 3/označení prohledaných prostor (Konspekty odborné přípravy jednotek PO – konspekt 1-2-06 bod 5.7) 4/ záchrana osob (vynesení, vyvedení…) 5/ předlékařská péče EVAKUACE: je činnost směřující k rychlému opuštění nebo vyklizení objektů či území při hrozícím nebezpečí. Jde o činnost, kterou jsou schopny provádět ohroţené osoby bez vnější pomoci ještě před vlastním působením havarijního nebo jiného děje. Klasickým a hasičům nejznámějším příkladem evakuace, je opuštění objektu, v němţ byl vyhlášen poţární poplach, a to podle dopředu zpracovaného evakuačního plánu po stanovených únikových cestách. ZÁCHRANA: tam, kde byla z nejrůznějších příčin znemoţněna evakuace osob a vyvstane potřeba pomoci z venčí, hovoříme o záchraně osob. Pak jiţ nerozlišujeme druh přicházející pomoci. Jestliţe tedy je nutné ohroţené osoby vyvádět po schodištích za pomoci dýchací techniky, jedná se jiţ o záchranu a nikoliv o evakuaci. Obvyklé způsoby záchrany osob: Samotný odchod osob Vyvedení, vynesení ohroţených osob 5
Záchrana pomocí výškové techniky, lezecké techniky, vrtulníku, člunu Vyproštění
Očekávané zvláštnosti: strach, agrese, panika, davové chování, psychické a fyzické vyčerpání záchranářů, velká spotřeba DT, potřeba osobní nebo věcné pomoci,
Velitel zásahu určí místa, kudy a kam budou osoby vyváděny.
VZ můţe rozhodnout o nedodrţení technických podmínek poţární techniky a věcných prostředků, jestliţe jde o záchranu lidského ţivota. Strojník musí VZ upozornit, ţe bude provádět nedovolenou manipulaci. Tato skutečnost se nahlásí na KOPIS.
Při záchraně zvířat spolupracovat s obsluhujícím personálem. Zvířata se zachraňují ve velkém (chovy dobytka aj.), ale také jde o záchranu domácích zvířat. Je potřeba zjistit druh a mnoţství zvířat. Určení
místa, kam budou zvířata vyvedena. Obvyklé způsoby záchrany zvířat: Otevření kotců a chlévů – samotný odchod zvířat Vyvádění jednotlivých kusů Vyvedení vůdce stáda (ovce, kozy) Vynesení (drůbeţ, králíci) Obnovení ţivotních podmínek (ventilace, odvětrávání) koně, krávy a býci - nejvhodnější je ke zvířatům přistupovat zepředu, odvázat je a vyvést ven. při záchraně vepřů hrozí nebezpečí pokousání, proto je vytlačujeme ven zezadu a současně vytahujeme za uši, stojíme na boku zvířete
6/ Rozhodovací proces VZ Schéma řídícího procesu VZ:
Zjištění situace
Plánování
Rozhodování
Rozkaz
průzkum
Zjištění situace: všeobecná – místo události, počasí, čas vlastní – mám na to? – SaP (početní stav, vycvičenost např. JPOIII, hasiva, technika) zvláštní – hrozící průsery – charakter objektu (velikost, materiál, okolí, únikové cesty) Situace se zjišťuje průzkumem uţ cestou k události, v průběhu události a po ukončení události. Cílem průzkumu je zjistit (247/2001 Sb §13): a) zda jsou ohroţeny osoby, zvířata a majetek, b) rozsah poţáru, způsob a směry jeho šíření a druh hořících materiálů nebo rozsah účinků mimořádné události, c) přítomnost nebezpečných látek a předmětů, které mohou nepříznivě ovlivnit průběh zásahu, d) terénní a jiné podmínky významné pro pouţití poţární techniky a věcných prostředků poţární ochrany. 6
Průzkum na místě zásahu provádí: a) velitel zásahu a nejméně 1 hasič, nebo b) průzkumná skupina, kterou tvoří nejméně 2 hasiči, anebo c) celá jednotka. O tom, kdo provede průzkum, rozhodne velitel zásahu. Provádí-li průzkum průzkumná skupina, velitel zásahu určí jejího velitele, který odpovídá za činnost průzkumné skupiny a výsledky průzkumu. Na základě zjištění situace průzkumem, se VZ rozhodne pro další postup a vydá rozkaz. Plánování
Rozhodování
Rozkaz (kdo provede co, kde, čím, jak)
A cyklus se opakuje. VZ neustále zjišťuje situaci podle průběhu zásahu.
7/ Velení u zásahu, oprávnění VZ, zakázaná manipulace s TP, organizace místa zásahu, zapojení sloţek IZS Velitel zásahu řídí činnost jednotek a dalších subjektů na místě zásahu. Místo zásahu je místem nasazení JPO + prostor předpokládaných účinků MÚ. VZ stanoví strukturu řízení na místě zásahu. VZ je označen vestou „velitel zásahu“ nebo červenou páskou „VZ“, kterou má na levé ruce. Při zásahu dvou nebo více jednotek, vede řízení zásahu velitel jednotky, která byla na místě události jako první nebo jiný velitel MŮŢE vyuţít právo přednostního velení. Velitelem zásahu můţe být také policista, vodoprávní orgán (někdo z povodí nebo ORP), SÚJB. Velitel zásahu: a) řídí průzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky organizuje soustřeďování a nasazování jednotek, b) kontroluje a vyhodnocuje účinnost zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů, c) rozhoduje o zahájení a ukončení činnosti k záchraně osob, zvířat a majetku a určí, které osoby, která zvířata nebo který majetek budou zachráněny přednostně, d) organizuje součinnost zasahujících jednotek a jejich spolupráci s těmi, kteří poskytují osobní a věcnou pomoc, e) organizuje spojení v místě zásahu a spojení s příslušným operačním střediskem a odpovídá za úplnost a správnost předávaných informací o: situaci na místě zásahu, potřebě sil a prostředků, popřípadě jiné pomoci, změně v osobě velitele zásahu, činnosti jednotek a sloţek integrovaného záchranného systému, zásadní změně situace na místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení hasičů nebo postiţených osob, době lokalizace a likvidace poţáru nebo ukončení záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech, odjezdu jednotek z místa zásahu. f) v případě potřeby zřídí štáb, označí velitelské stanoviště a přiděluje do úseků, popřípadě sektorů síly a prostředky jednotek nebo sloţek integrovaného záchranného systému, g) zajišťuje týlové zabezpečení jednotek, h) zajišťuje podávání informací o zásahu sdělovacím prostředkům a veřejnosti, i) organizuje poskytování informací příbuzným osob, které byly postiţeny následky poţáru nebo mimořádné události, 7
j) organizuje opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob na místo zásahu, k) vyhodnocuje zásah a zpracovává zprávu o zásahu Zpráva o zásahu obsahuje údaje o silách a prostředcích na místě zásahu, hodnocení situace na místě zásahu v době příjezdu první zasahující jednotky a popis nasazení jednotek včetně zvláštností, které při zásahu nastaly, a záznam o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu a odevzdává ji příslušnému operačnímu středisku nejpozději do 6 dnů ode dne ukončení zásahu. V místě zásahu, kde se předpokládají účinky poţáru nebo mimořádné události, zabezpečuje velitel zásahu ve spolupráci s příslušným operačním střediskem, správními úřady a obcemi: a) provedení průzkumu šíření účinků poţáru nebo mimořádné události, b) informování obyvatelstva na území ve směru šíření poţáru nebo mimořádné události, která by je mohla ohrozit svými účinky, c) evakuaci obyvatelstva nebo jeho ochranu před nebezpečím, nelze-li evakuaci uskutečnit, d) vyhledání bezprostředně ohroţených osob, e) ošetření zraněných osob, f) regulaci volného pohybu osob a dopravních prostředků v místě zásahu, g) střeţení evakuovaného území a majetku, h) odstranění staveb a porostů, provedení terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých poţárem nebo mimořádnou událostí. Velitel zásahu můţe prostřednictvím příslušného operačního střediska ţádat o: a) regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných do zdravotnických zařízení nebo na trasách, po kterých jsou přepravovány síly a prostředky jednotek, b) zabezpečení náhradního ubytování pro postiţené, c) zabezpečení zdravotní péče, hygienické a protiepidemické péče a sociální a duchovní péče pro postiţené, nemocné a zraněné, d) provedení sanace a dekontaminace zasaţeného území, e) stanovení hygienických a veterinárních opatření. Velitel zásahu za účelem sníţení rizika ohroţení ţivota a zdraví zasahujících hasičů: a) analyzuje informace o nebezpečí na místě zásahu, b) rozděluje místo zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanoví odpovídající reţim práce a způsob ochrany, c) dbá, aby poţadavky kladené na jednotky odpovídaly jejich vybavení poţární technikou a věcnými prostředky poţární techniky a cíl jejich činnosti při zásahu byl stanoven s přihlédnutím ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, pokud jsou známy, d) vytváří podmínky pro obnovu fyzických sil hasičů na místě zásahu, zajištění minimálních podmínek péče o zasahující hasiče a osoby poskytující osobní a věcnou pomoc. Velitel zásahu přímo řídí činnost: a) náčelníka štábu, velitele průzkumné skupiny, velitele úseku, velitele sektoru a dalších hasičů, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud jim neurčil jiného přímého nadřízeného, b) velitelů jednotek, kromě těch, kteří byli zařazeni do podřízenosti velitele sektoru nebo velitele úseku. Velitel zásahu můţe odvolat: a) velitele jednotky nebo hasiče, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud nemohou plnit nebo neplní svoje úkoly, a současně určit jejich nástupce, b) z místa zásahu jednotku, která neplní svoje úkoly nebo jestliţe její síly a prostředky nejsou potřebné. 8
Velitel zásahu můţe rozdělit jednotku, určit vedoucí skupin a začlenit osoby poskytující osobní a věcnou pomoc do jednotky. Nad činností těchto osob musí být zajištěn odborný dohled a musí být vybaveny osobními ochrannými prostředky. Nemůţe-li velitel zásahu vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, bezodkladně určí svého zástupce, pokud nedojde k převzetí velení podle práva přednostního velení.
Velitel zásahu má právo: a) poţádat o osobní pomoc fyzickou osobu (§ 18 zákona č. 133/1985 Sb. ve znění p.p.) b) poţádat o věcnou pomoc fyzickou nebo právnickou osobu (dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení aj.) (§ 19 zákona č. 133/1985 Sb. ve znění p.p.) c) nařídit v souvislosti se zdoláváním poţáru nebo při cvičení jednotky, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichţ přítomnost není potřebná nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu d) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku poţáru. O nařízených opatřeních neodkladně informuje orgán vykonávající státní poţární dozor. e) velitel jednotky můţe odvolat z místa zásahu hasiče, který nemůţe plnit nebo neplní svoje úkoly nebo jestliţe mu neočekávané závaţné okolnosti jejich plnění znemoţní. O odvolání hasiče je povinen informovat velitele úseku či sektoru nebo, není-li sektor zřízen, tak velitele zásahu. f) převzít řízení zásahu, pokud se jedná o velitele jednotky s právem přednostního velení. g) vstoupit na nemovitost h) odvolat jednotku, rozdělit jednotku i) přerušit na nezbytnou dobu záchranu osob, zvířat a majetku j) ukončit nasazení jednotek k) určit si pomocníka, zřídit štáb, úseky nebo sektory Organizace zásahu: Se přizpůsobuje rozsahu MU a potřebám záchranných a likvidačních prací (328/2001 Sb.) a) vnější zónu pro uzavření místa zásahu, b) nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu, c) nástupní prostor, d) týlový prostor, e) dekontaminační prostor, f) prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postiţených mimořádnou událostí, g) shromaţdiště evakuovaných, h) prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě téţ poskytnutí veterinární péče, i) prostor pro umístění a identifikaci obětí, j) prostor předpokládaného šíření mimořádné události, k) úsek a sektor, přičemţ úsekem se rozumí část místa zásahu, kde sloţky provádí záchranné a likvidační práce, a sektorem se rozumí několik úseků. Velitel zásahu stanoví místo pro: a) velitelské stanoviště, b) stanoviště štábu velitele zásahu, c) informování sdělovacích prostředků, a d) informování o osobách postiţených mimořádnou událostí.
9
Struktura řízení zásahu: a) VZ b) VZ + pomocník (pomocníci) – jeden pomocník jeden úkol c) VZ + štáb (náčelník štábu zástupcem VZ) d) VZ + velitelé úseku (sektoru) Zakázaná manipulace: VZ můţe rozhodnout o nedodrţení technických podmínek poţární techniky a věcných prostředků, jestliţe jde o záchranu lidského ţivota. Strojník musí VZ upozornit, ţe bude provádět nedovolenou manipulaci. Tato skutečnost se nahlásí na KOPIS. Zapojení sloţek IZS: Velitel zásahu můţe po dohodě s dalšími sloţkami IZS zřídit i jiné prostory a stanoviště. Vedoucí sloţky IZS oznamuje VZ svoji přítomnost a mnoţství svých SaP. Vedoucí sloţky je označen vestou nebo rukávovým označením i s příslušností k dané sloţce IZS. Právo přednostního velení: (Dle 247/2001)V případě, kdy jsou na místě zásahu 2 nebo více jednotek, můţe být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení. Právem přednostního velení se rozumí, ţe a) velitel jednotky hasičského záchranného sboru kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b), b) velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, ţe místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, c) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d), d) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena, e) velitel jednotky, v jejíţ územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliţe jednotka, v jejíţ územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak. Řízení zásahu převzít nelze, jestliţe generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jím pověřený zástupce, ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje anebo jimi pověření funkcionáři hasičského záchranného sboru kraje určí velitele zásahu nebo velení sami převezmou. Při předávání a přebírání velení odstupující velitel zásahu nového velitele zásahu informuje o postupu jednotek při zásahu a jednotkám své odstoupení oznámí. Nový velitel se ujme řízení zásahu prohlášením, ţe velení přebírá. Není-li účast odstupujícího velitele moţná, nový velitel převzetí velení jednotkám oznámí sám a tuto okolnost poznamená ve zprávě o zásahu.
8/ Úrovně řízení v IZS – rozdělení, vazba VZ na OPIS Integrovaný záchranný systém, podle zákona č. 239/2000 Sb. koordinuje postup jeho sloţek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných prací. IZS vznikl jako potřeba kaţdodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších sloţek při řešení mimořádných událostí ( poţárů, havárií, dopravních nehod atd.) Vţdy kdyţ bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vţdy byl zájem spolupracovat a vyuţívat to, s kým se spolupracuje pro dosaţení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených sloţek v nějaké formě existovala vţdy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých sloţek zakládaly a zakládají nutnost koordinace postupů. 10
Sloţky integrovaného záchranného systému Sloţky IZS se dělí na základní a ostatní. Základními sloţkami IZS jsou: HZS ČR, jednotky PO zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami PO. ZZS a PČR. Základní sloţky IZS zajišťují nepřetrţitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR. Ostatními sloţkami IZS jsou: Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné sluţby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdruţení občanů, která lze vyuţít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní sloţky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyţádání. V době krizových stavů se stávají ostatními sloţkami IZS také odborná zdravotnická zařízení an úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče. Integrovaný záchranný systém koordinuje: Záchranné a pohotovostní sluţby a sbory ( hasiči, zdravotnická záchranná sluţba, pohotovostní komunální sluţby, …) Bezpečnostní a ozbrojené sbory ( policie ČR, obecní policie, armáda ČR, …) s územními popř. ústředními správními úřady. Počítá se také s tím, ţe vyuţije ( neboli integruje ) ke spolupráci při záchranných a likvidačních pracích i právnické osoby, zde můţe jít o: Věcné zdroje, které jsou poskytnuty dobrovolně nebo povinně na základě ţádosti o věcnou pomoc nebo z hlediska povinnosti toho, kdo způsobil havárii, činnost občanských sdruţení se záchranářským nebo humanitárním zaměřením z řad fyzických osob. Úrovně IZS a jeho koordinační orgány: Problémy které nastolil čas a především velké mimořádné události jakými byly například rozsáhlé povodně se odrazily v potřebu koordinace společného zásahu na úrovni dispečinků, nebo operačních středisek, v konečném důsledku je nutno při rozsáhlých mimořádných událostech koordinovat i z úrovně územních správních úřadů. Z uvedených důvodů se v IZS dělí řízení dle povahy i kompetenci na úroveň: Taktickou: která probíhá přímo na místě zásahu sloţek IZS. Operační: která probíhá mezi operačními středisky a dispečinky. Strategickou: která probíhá na okresních a krajských úřadech a na ministerstvu vnitra. Pokud se jedná o koordinační a integrační orgány v IZS v jednotlivých úrovních řízení jsou jimi: Velitel zásahu a štáb velitele zásahu v úrovni taktické. Operační a informační středisko IZS v úrovni operační, je jím OPIS HZS, přednosta okresního úřadu a krizový štáb okresu, krajský hejtman a krizový štáb kraje. Ministerstvo vnitra a krizový štáb MV v úrovni strategické. Z jednotlivých pravomocí pro řízení záchranných prací i z odpovědnosti Ministerstva vnitra a územních orgánů státní správy za organizaci IZS vyplývá ţe jde o státem budovaný systém. Řízení IZS: Stálými orgány pro koordinaci sloţek IZS jsou: operační a informační střediska IZS (OPIS IZS). Na OPIS IZS jsou také svedeny linky tísňového volání 112 a 150. Tato střediska tvoří: Operační střediska HZS krajů (OS HZS krajů) Operační a informační středisko MV – (generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (OPIS GŘ HZS ČR) Řízení IZS se provádí: Příkazy velitele zásahu 11
Pokud sloţky IZS provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací, řídí se pokyny Starosty obce s rozšířenou působností Hejtmana kraje V Praze primátora hlavního města Prahy Ministerstva vnitra Za organizaci a řízení ochrany obyvatelstva při řešení následků mimořádných událostí nesou odpovědnost a plní úkoly v rámci svých kompetencí v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému: Ministerstva a jiné ústřední správní úřady Orgány kraje, za které plní úkoly HZS kraje Hejtman Obecní úřad Starosta obce Právnické osoby a podnikající fyzické osoby Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou vymezeny úkoly k ochraně jejich zaměstnanců v § 132 a Zákoníku práce.
9/ Řídící důstojník HZS (SIÁŘ GŘ 35/2007)
Řídící důstojník GŘ a pomocník řídícího důstojníka GŘ
Pro zabezpečení rozhodování a řízení činností v operačním řízení na úrovni generálního ředitelství je při výkonu sluţby podřízen sluţebnímu funkcionáři v pohotovosti vedení GŘ; pomocník řídícího důstojníka GŘ je při výkonu sluţby podřízen řídícímu důstojníkovi GŘ.
Řídící důstojník GŘ Má oprávnění k:
aktivaci štábu GŘ; činnost štábu GŘ řídí do doby, neţ řízení převezme určený sluţební funkcionář zahájení ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací vyslání operačního výjezdu generálního ředitelství na místo mimořádné události, způsobu jeho dopravy, jeho sloţení a řídí jeho činnost přímo nebo prostřednictvím vedoucího operačního výjezdu.
povolávání příslušníků a občanských zaměstnanců generálního ředitelství, s výjimkou generálního ředitele HZS ČR, jeho náměstků a ředitele kanceláře generálního ředitele HZS ČR, k plnění úkolů v operačním řízení a pro potřebu činnosti krizového štábu Ministerstva vnitra a Ústředního krizového štábu
účasti dalších osob ve štábu GŘ (zástupci sloţek IZS, správních orgánů, právnických osob apod.)
nasazení jednotek PO a věcných prostředků poţární ochrany při mimořádných událostech z území více krajů, při poskytování mezistátní pomoci nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení, vyţádání plánované pomoci podle Ústředního poplachového plánu
12
vyrozumění příslušných sluţebních funkcionářů a osob z generálního ředitelství, Ministerstva vnitra nebo příslušných správní úřadů, kontaktních míst států, s nimiţ má Česká republika uzavřenu příslušnou mezinárodní smlouvu vyslání výjezdu příslušníků generálního ředitelství v souvislosti se zjišťováním příčin vzniku poţáru a zřízení pracovní skupiny ZPP spuštění systému varování obyvatelstva z úrovně generálního ředitelství, pouţití vrtulníku Letecké sluţby Policie ČR pro potřeby HZS ČR a IZS, nutných opatřeních v telefonních centrech tísňového volání 112 např. zvýšení počtu operátorů, přesuny operátorů, zvláštní reţim činnosti, uzavření chráněného pracoviště tlakovými uzávěry a přechodu do reţimu izolace nebo filtrace.
Řídící důstojník GŘ dále: navrhuje sluţebnímu funkcionáři v pohotovosti vedení GŘ zapojení sil a prostředků České republiky do mezinárodních záchranných operací nebo poskytnutí humanitární pomoci do zahraničí, je povinen o zásadních rozhodnutích neprodleně informovat sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení GŘ, případně generálního ředitele HZS ČR. Sluţební funkcionář v pohotovosti vedení GŘ je oprávněn změnit rozhodnutí řídícího důstojníka GŘ, který je povinen se tomuto rozhodnutí podřídit, je oprávněn kontrolovat výkon sluţby HZS krajů v operačním řízení, řídí činnost OPIS GŘ. Operační výjezd Řídící důstojník GŘ určuje vedoucího operačního výjezdu, který:
nepřebírá velení zásahu, je oprávněn to učinit pouze na pokyn sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení GŘ, případně generálního ředitele HZS ČR, udrţuje spojení s OPIS GŘ a předává mu potřebné informace, informuje o zjištěných poznatcích řídícího důstojníka GŘ, pokud se operačního výjezdu GŘ osobně nezúčastnil, vypracovává zpravidla písemný záznam s hodnocením situace (zejména pak o porušení předpisů).
Oprávnění řídících důstojníků kraje:
Řídící důstojník je oprávněn rozhodovat o příslušných opatřeních v operačním řízení na krajské úrovni, pokud o nich jiţ nerozhodl sluţební funkcionář v pohotovosti vedení HZS kraje nebo ředitel HZS kraje, zejména je oprávněn: vydávat v operačním řízení rozkazy příslušníkům a pokyny občanským zaměstnancům HZS kraje; v operačním řízení je nadřízen řediteli územního odboru HZS kraje, nařídit příslušníkům HZS kraje sluţební pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště nebo je povolat k výkonu sluţby; obdobné oprávnění v nařízení pohotovosti mimo pracoviště má i vůči občanským zaměstnancům HZS kraje, vyuţívat k plnění úkolů KOPIS, nenahrazuje však toto středisko v jeho funkcích při soustřeďování jednotek PO a sloţek IZS a při plnění poţadavků velitelů zásahů, při koordinaci záchranných a likvidačních prací rozhodnout o prioritách v soustředění sil a prostředků jednotek PO při několika současných zásazích na území HZS kraje, rozhodnout o svolání štábu HZS kraje, 13
prostřednictvím KOPIS poţádat o svolání krizového štábu kraje nebo krizového štábu obce s rozšířenou působností při řešení mimořádné události. Můţe svolat současně stálou pracovní skupinu krizového štábu; o jejím svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu do jeho rozhodnutí , je oprávněn prostřednictvím KOPIS vyţadovat pomoc sil a prostředků nad rámec poplachového plánu IZS nebo poţárního poplachového plánu kraje, v případech hodných zvláštního zřetele a pokud není třeba koordinovat zásah z úrovně kraje, je oprávněn převzít funkci velitele zásahu , určit velitele zásahu .
Hlavním úkolem řídícího důstojníka je:
vyhodnotit situaci a provést potřebná opatření pro podporu operačního řízení a velitelů zásahů, koordinovat ve své územní působnosti v úrovni strategického řízení záchranné a likvidační práce a opatření na ochranu obyvatelstva, zúčastňovat se zdolávání poţárů a jiných mimořádných událostí zejména na KOPIS, ve štábu HZS kraje, popř. v příslušném krizovém štábu nebo na místě zásahu, v případě mimořádných událostí, které vyţadují vyhlášení III. nebo zvláštního stupně poplachu dle poţárního poplachového plánu kraje. Předmětem nasazení řídícího důstojníka mohou být i mimořádné události řešené v niţších stupních poplachu, které jsou sloţité z hlediska nasazení jednotek PO nebo jsou náročné na koordinaci jednotek PO s činností jiných sloţek IZS, s úřady veřejné správy nebo správními úřady.
Řídící důstojník plní zejména tyto úkoly:
informuje ředitele HZS kraje nebo sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje o situaci v případě poţárů a jiných mimořádných událostí velkého rozsahu, informuje prostřednictvím KOPIS generální ředitelství o mimořádných událostech velkého rozsahu, zejména přesahují-li rámec kraje, případně vyţaduje pomoc sil a prostředků nad rámec poţárního poplachového plánu kraje na generálním ředitelství nebo pouţití zásob v působnosti Správy státních hmotných rezerv, popř. zahraniční pomoc, rozhoduje o informování hejtmana (III.stupeň) při rozsáhlých poţárech a jiných mimořádných událostech velkého rozsahu nebo s ohledem na jejich závaţnost či předpokládané následky a ohlas veřejnosti, navrhuje přijetí opatření potřebných k řešení naléhavých potřeb zásahu a ochrany obyvatelstva z úrovně kraje, koordinuje ve své územní působnosti v úrovni strategického řízení záchranné a likvi-dační práce a opatření na ochranu obyvatelstva sám nebo prostřednictvím štábu HZS kraje, který řídí do doby, neţ převezme řízení tohoto štábu předurčený příslušník HZS kraje nebo do rozhodnutí sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje, po dobu nepřítomnosti sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje jej zastupuje v krizovém štábu kraje, popř. v jiných zvláštních orgánech kraje, pokud to situace vyţaduje, zajišťuje součinnost KOPIS a krizového štábu kraje, přijímá opatření z úrovně ředitele HZS kraje vyplývající z naléhavých potřeb zásahu, přijímá opatření z úrovně ředitele HZS kraje pro ochranu obyvatelstva postiţeného nebo ohroţeného mimořádnou událostí, v dohodě s KOPIS, velitelem zásahu, tiskovým mluvčím HZS kraje, případně hejtma-nem, zástupci postiţené právnické, podnikající fyzické nebo fyzické osoby rozhoduje o obsahu, formě a rozsahu zpráv a informací sdělovacím prostředkům a veřejnosti o zdolávání poţáru nebo jiné mimořádné události jednotkami PO nebo o zásahu v rámci IZS nebo o opatřeních v oblasti ochrany obyvatelstva, podílí se na zpracování celkové dokumentace o zásahu jednotek PO, v průběhu své sluţby si vede záznamy o situaci a přijatých opatřeních, 14
pokud to situace vyţaduje a činnost řídícího důstojníka v krizovém štábu kraje z důvodu přítomnosti ředitele HZS kraje nebo sluţebního funkcionáře v pohotovosti vedení HZS kraje není nutná, plní úkoly podle jejich pokynů.
Působnost velících důstojníků směn, velitelů čet a velitelů druţstev v operačním řízení: Pro zabezpečení odpovídající řídící úrovně, s ohledem na vnitřní organizaci HZS kraje a funkci velitele zásahu, se stanovuje následující působnost: velící důstojník směny (v Brně není!) stanice typu C3 HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu nad všemi veliteli čet, veliteli druţstev a veliteli stanic HZS kraje v hasebních obvodech všech stanic HZS kraje, velitel čety stanice typu P3 a P4 HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu nad všemi veliteli druţstev HZS kraje v hasebním obvodu příslušné stanice, velitel čety stanice typu C HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu nad všemi veliteli druţstev a veliteli stanic HZS kraje v hasebních obvodech stanic HZS kraje, které jsou územně příslušné ke stanici C z hlediska organizace územního odboru HZS kraje, velitel druţstva stanice typu C a velitel druţstva stanice typu P HZS kraje má místní působnost k řízení zásahu v hasebních obvodu této stanice.
10/ Hasební látky VODA – nejpouţívanější hasivo hasební efekt ochlazování zřeďování (polární kapaliny – líh, alkohol) dusivý (pára vytlačuje kyslík, 1l vody = 1700l vodní páry) dělící (zabránění prostupu sálavého tepla – clonová proudnice, deflektor) třídy A, B, C (B – polární kapaliny, tj. slučitelné, smíchatelné)
pouţití zákaz
hasit elektrická zařízení pod proudem rozţhavené uhlí a ţelezo (vznik vodíku – výbuch) karbid vápníku CaCa (vznik acetylénu – výbuch)
způsob pouţití
kompaktní (plný) proud – nehasit prašné a sypké materiály roztříštěný proud – větší plocha poţáru, menší spotřeba vody, kultura hašení
zvýšení účinku
přidáním smáčedla (sniţuje povrchové napětí vody) se 2x aţ 4x zvyšuje hasící efekt, zpravidla se jedná o syntetické pěnidlo s velmi nízkým procentem přimísení (0,3% – 0,6%)
hloubka hašení
proudnice C, B lafetová proudnice
vyuţitelnost výhody
... 5m ... 10m
30% - 35% (zbytek se vypaří, nebo odteče pryč) univerzálnost dostupnost levnost dostatečné mnoţství dá se čerpat dá se přenášet 15
nevýhody
korosivní účinky zamrzá při 0˚C obsahuje biologické nečistoty
PĚNA – směs vody a pěnidla hasební efekt izolace (zabraňuje výstupu hořlavých par a plynů do pásma hoření a zároveň přístupu kyslíku) ochlazování (u těţké pěny) pouţití
polární (speciální pěnidla) nepolární (ropné produkty, oleje) těţká pěna, ochlazování
zákaz
elektrické zařízení pod proudem rozţhavené ţelezo a uhlí karbid vápníku
způsoby pouţití
plošné – stříkáním, pokládáním na povrch v ploše objemové – vyplnění prostoru, pouţívá se střední a lehká pěna
druhy pěny chemická – suchá (prášek + voda), mokrá (2 roztoky, jeden zásaditý, druhý kyselý, jejich spojením se vytvoří pěna) vzduchomechanická (voda + pěnidlo + vzduch) dělení pěny
těţká ČP 6 – 20 střední ČP 20 – 200 lehká ČP > 200 ČP je „číslo napěnění“ a udává, kolik litrů pěny vznikne z 1 litru vody a pěnidla (z 1 litru vody a pěnidla vznikne 50 litrů pěny ČP = 50) pěnidla
proteinová – bílkovinný odpad (kopyta, rohy), smrdí syntetická – saponáty, sniţují povrchové napětí fluorproteinová – velká vzdálenost dostřiku tvořící vodní film – lehká voda, pyrocool
Procento přimísení udává výrobce výhody
účinné hašení hořlavých kapalin
nevýhody
rozklad pěny vlivem tepla neefektivní hašení současně s vodními proudy agresivní na kovy rozklad povětrnostními vlivy (silný vítr, déšť)
PRÁŠKY rozdělení
Universální (A, B, C, D - ale jen hliník a hořčík) Speciální – jednoúčelové
16
např. tutogen, afrodon např. finiflam, expirol např. tutogen FP
hasební efekt Universální: Speciální:
inhibice – přerušení řetězové chemické reakce hoření izolace – prášek se zpeče a vytvoří sklovinu, která brání výstupu par a přístupu kyslíku (negativní katalýza v heterogenní zóně)
pouţití Univerzální A, B, C, D – ale jen Al, Mg, nikoliv na alkalické kovy jako sodík, draslík, lithium Univerzální A, B, C (obchodní název Totalit G) Speciální B, C Speciální „M“ prášky (NaCl) na hořlavé lehké kovy. Dnes označované ABCD. Speciální SV se pouţívají při kombinovaném hašení (prášek+pěna) poţárů B. zákaz
nevhodné prášky na jednotlivé kovy na motory a rotující mechanismy silové pole
výhody
prudce hasí plamenné hoření elektricky nevodivý nejedovatý zabraňuje prostupu sálavého tepla („stěnový efekt“) dlouhá ţivotnost skladování v kombinaci s pěnou velká účinnost při hašení kapalin
nevýhody
nemají chladící efekt nevhodné na točící se mechanismy vysoká cena
INERTNÍ PLYNY neutrální, nehořlavé plyny CO2, H2O(g), N2, spálené plyny – pouţití hlavně v hasících přístrojích hasební efekt pouţití způsob pouţití
zřeďování (vytěsňování), poklesem kyslíku pod 16% - vytvoříme nehořlavou směs A, C a elektrická zařízení pod proudem (do 1000V) objemové hašení (vyplní se prostor nehořlavými plyny, které vytěsní, nebo zředí kyslík)
zákaz nehasit D pozor na sypké a prašné materiály (saze, uhelný, textilní, dřevní, moučný prach) hasit kyseliny a louhy elektroniku (ničí se integrované obvody) ochrana IDP, rukavice, přilba se štítem, drţet proudnici za plastovou, nebo dřevěnou rukojeť (78,9C), při nadýchání neutralizovat plyn CO2 spray (auxoylosol) se vstříkne do úst, vyhledat lékaře vyuţití
stabilní hasící zařízení (archivy, banky) přenosné a pojízdné hasící zařízení
hasební koncentrace CO2 – 30% 17
H2O(g) – 35% koncentrace, kterými musíme vyplnit prostor, aby došlo k hašení N2 – 35% výhody
lze hasit potraviny elektricky nevodivý relativné levný dobře odbouratelný v přírodě není jedovatý (ale je nedýchatelný)
nevýhody
je nedýchatelný nízká teplota na proudnici aţ -78,9C smrtelná dávka 20% hasební látka CO2 je smrtelná (30%) při 3% CO2 dochází k poškození zdraví při 10% CO2 vzniká edém plic (otok)
HALONOVÁ HASIVA(halogenderiváty uhlovodíků) - chlor, fluor, brom, jód, freony hasební efekt inhibice (přerušení řetězové chemické reakce hoření). Reagují s hořlavou látkou a tvoří z ní látku nehořlavou. pouţití
B, C (v letectví a kosmonautice)
zákaz
hasit D ţhnoucí látky tam kde by nešla místnost (prostor) odvětrat
výhody
prudce hasí plamenné hoření malá elektrická vodivost hašení elektrického zařízení pod napětím hasí jemnou elektroniku a mechaniku nenahraditelné v jaderné energetice mrazuvzdorné
nevýhody
vysoká cena jedovaté nemají chladící efekt leptají plasty s vodou vytváří roztoky kyselin nepříznivý vliv na ţivotní prostředí (freony) V nových typech jsou freony nahrazeny fluorem (neničí ŢP) – Halotron 1, Halotron 2
11/ Hašení poţáru na ţeleznicích Vozidla taţná Zásah je nutné provádět ve spolupráci s personálem ţeleznice a o zásahu je nutné informovat operační středisko HZS ČD, jeho prostřednictvím povolat jednotku HZS ČD a vyrozumět odpovědné zaměstnance ţeleznic. 18
Odpovědnými zaměstnanci ţeleznic jsou: a) Výpravčí ve sluţbě nebo dispečer – zajistí vypnutí trakčního vedení. Jednotka HZS ČD je oprávněna provést zajištěni vypnutého stavu TV, ( tzv. zkratování ) b) Dispečer generálního ředitelství ČD nebo oblastního podnikového ředitelství, zajistí vyloučení dopravního provozu kolem místa zásahu c) Výpravčí přilehlých ŢST – zajistí vyloučení dopravního provozu kolem místa zásahu a zajistí odtaţení HŢV mimo koleje se zapnutým TV. d) Strojvedoucí nebo jiný oprávněný zaměstnanec, který je oprávněn řídit HŢV a uvést do bezpečného stavu, na poţádání odpojí průběţný kabel VN ( 1 aţ 3 kV ) a zajistí před zásahem bezpečný stav HŢV. V případě, ţe strojvedoucí není přítomen nebo můţe konat a je nebezpečí prodlení při záchraně lidského ţivota nebo značných materiálních hodnot, můţe jednotka nouzově provést potřebné následující úkony pro zajištění nouzového bezpečného stavu HŢV. a) Motorových se spalovacím motorem
Zastavit chod spalovacího motoru červeně označeným stop tlačítkem Vypnutím všech i zaplombovaných jističů elektrického rozvaděče vozidla V případě ţe nevzikl poţár, HŢV není uvedeno do bezpečného stavu a je za zapotřebí vyprostit strojvedoucího, je moţno vstupovat do strojovny za chodu spalovacího motoru jen s největší opatrností při boční stěně skeletu skříně a nedotýkat se agregátů i zařízení ve strojovně.
b) Elektrických stejnosměrných s odporovou regulací a elektricky střídavých
Stáhnout sběrače HŢV červeně označeným tlačítkem hlavního vypínače na stanovišti strojvedoucího a vizuálně zkontrolovat staţení sběračů. Před provedení těchto úkonů je zakázáno vstupovat do strojovny HŢV a hašení pouze pomocí CO2 nebo odborných hasiv mimo práškových, a to jen z prostoru stanoviště strojvedoucího ( po staţení sběračů můţe být napětí na kondenzátorech )
c) Elektrických s pulzní regulací zde jsou některé zařízení ve strojovně i po staţení sběračů HŢV stále pod vysokým napětím. Hašení pouze CO2 nebo hašení vodou jze započít aţ po vyzkratování zmíněných zařízení, které můţe provést pouze zaměstnanec s příkazem způsobilosti k řízení HŢV.
Při zásahu na HŢV je nutné:
Stanovit směr a způsob poloţení hadicového vedení Odpojit vozidlové baterie přímím odpojením bateriového kabelu na vozidlových bateriích Zkontrolovat zajištění HŢV proti uvedení do pohybu
Očekávané zvláštnosti:
Přepálení TV vedení pod napětím s jeho následným pádem do kolejiště Čelní okna stanovišť strojvedoucích HŢV jsou z nerozbitného materiálu Na konstrukce kapoty HŢV jsou pouţity zesilující prvky Některé řady HŢV mají laminátový skelet Při zvedání je nutno počítat s moţností převrácení, vystřelení pruţnic podvozku 19
Vozidla taţená Postup činnosti jednotky je obdobný jako při zásahu na HŢV. Při zásahu na TŢV je nutné zajistit:
Vyproštění a záchranu osob z TŢV, při velkém rozsahu mimořádné události stanovit skupiny záchranářů pro vyhledání, pro vyproštění, první pomoc a vynášení na předem stanovené místo k prvnímu ošetření. Uvést TŢV to bezpečného stavu Odpojením průběţného kabelu vlakového topení u strojvedoucího Vypnutím osvětlení ( je – li zapnuto ), a zásuvkového okruhu vozu v el. Rozvaděči Odpojením vozidlové baterie, odpojením bateriového kabelu
Nákladních vozů Odpojením průběţného kabelu vlakového topení, u chladících vozů vybavených agregátem se tento zastaví Zamezit šíření poţáru na další ŢKV a provést ochlazování Očekávané zvláštnosti: Při poţáru na TŢV je třeba počítat s:
Rychlím šířením poţáru způsobeným hořlavými látkami pouţitími v konstrukci vozu Rozšířením poţáru na další vozy řazené v soupravě nebo na vozy na sousední koleji Výskytem nebezpečného nebo neznámého zboţí a látek ( nákladní kotlové, sluţební a poštovní vozy ) Přepravou zásilek ţivých zvířat Vznikem paniky Průběţným kabelem vlakového topení o VN 1000 v – 3000 V Přítomností chladících médií a přítomností propan-butanových láhví
V tunelu
Malá viditelnost, teplo, ţíhavé plameny, silné zakouření Stísněný prostor a tím i sníţená přístupnost k vlakové soupravě Překonávání značných vzdáleností, výhradně pěšky po ţelezničním svršku Fyzicky náročná doprava technických prostředků Nedostatek vody Špatný přístup k portálům tunelu Zpravidla nemoţnost radiového spojeni uvnitř tunelu a mezi portály tunelu Minimální moţností na odvětrání „ výjimečně má tunel vybavení pro zásah“
Úkoly a postup činnosti O způsobu zásahu v ţelezničním tunelu rozhoduje:
Druh události v tunelu – poţár, nehoda bez poţáru 20
Druh vlaku – osobní (počet ohroţených osob), nákladní (zde druh nákladu ohledně na rozvoj poţáru nebo únik nebezpečné látky) Konstrukce tunelu – délka tunelu a počet ţelezničních kolejí, popř. počet tunelových rour, trakční vedení, elektrické kabely zabezpečovacího zařízení Vybavení tunelu pro zásah (přístupové, nástupové a zásahové cesty, zdroje poţární vody, nouzové osvětlení, únikové cesty)
Zásah podle okolností zjištěných průzkumem předpokládá: a) b) c) d) e) f)
g) h) i) j) k)
Vypnutí TV a zajištění vypnutého stavu TV Vyloučení provozu v tunelu Povolání dostatečného mnoţství sil a prostředků Provést průzkum z obou protilehlých portálů tunelu průzkumnou skupinou Zřídit štáb velitele zásahu, zajistit místo pro týl a k umístění a evidenci raněných, popř. určit a označit místo pro leteckou záchrannou sluţbu a ostatní sloţky IZS Posoudit odvětrání tunelu, nepostupovat s té strany kde hrozí ţíhavé plameny, pokud to lze vytvořit dva bojové úseky a postupovat z obou protilehlých portálů tunelu, pokud má tunel dvě souběţné tunelové roury, lze s výhodou vést bojové rozvinutí tunelovou rourou, v níţ nevznikl poţár nebo nehoda Prioritně zajistit vyproštění a záchranu osob Posoudit moţnost odvětrání tunelu pomocí nouzového větrání nebo přenosných ventilátorů Nestříkat vodu na rozpálené konstrukce obvodových stěn tunelu Zajistit osvětlení zásahu a tunelu Zavést kontrolovaný reţim vstupu a výstupu z tunelu obou portálů pro všechny osoby a hasiče, zamezit vstupu nepovolaným osobám
Zásah pod trakčním vedením Zásah pod TV je charakteristický nebezpečím úrazu el. proudem Úkoly a postup činností:
Bezpečná vzdálenost od TV pod napětím je 1,5 m pro osoby a 0,9 m pro předměty Mobilní poţ. technika musí být odstavena v bezpečné vzdálenosti od TV Při průzkumu na elektrizované ţelezniční trati nebo ŢST je třeba zjistit na jaké koleji je nutno provést zásah a vypnutí TV a vyţádat si přetaţení ŢKV na kolej bez TV, není-li to z dopravních nebo technických důvodů moţné nebo jeho splnění by vyţadovalo značnou časovou náročnost, je nutné si vyţádat vypnutí TV a zajištění vypnutého stavu TV Je zakázáno vystupovat na střechy ŢKV, na vyvýšené brzdové plošiny, na ochozy a kapoty lokomotiv, na náklady ŢKV za jakýmkoli účelem bez vypnutí TV a zajištění vypnutého stavu TV.
12/ Hašení poţáru – sklepy, byty, garáţe, střešní konstrukce, výškové budovy Poţáry ve sklepních prostorech - budov jsou charakterizovány: Vysokou teplotou v celém prostoru bez podstatného rozdílu u podlahy a stropu Silným zakouřením a nedostatkem světla Členitostí sklepního prostoru a nedostatkem potřebného počtu vchodů a okenních otvorů Přítomností technických rozvodů (voda, plyn, odpady) 21
Skladováním různých často snadno hořlavých nebo jinak nebezpečných materiálů Moţností rozšíření poţáru do dalších podlaţí budovy instalačními šachtami, větracími a jinými otvory, přenosem tepla Ohroţením velkého počtu osob kouřem unikajícím schodišťovým prostorem se vznikem paniky a ztíţenou evakuací Dochází zde ke značnému tepelnému namáhání stavebních konstrukcí a k následnému nebezpečí zřícení konstrukcí , dále hrozí nebezpečí ztráty orientace, popálení, pádu, intoxikace, opaření,výbuchu a úrazu el. proudem Úkoly a postup činností: Průzkumem zjistit konstrukci stropu, otvory ve stropech, ventilační a instalační šachty, vyuţívání sklepních prostorů, umístění zdviţí a výtahů. Zjistit druh materiálu uloţeného ve sklepě a místo uloţení (tlakové nádoby, hořlavé kapaliny) Zajistit vypnutí el. proudu, případě posoudit nezbytnost zastavení vody a plynu Provádět průzkum v pásmu zakouření přilehlých prostorů zajistit jejich odvětrání Zajistit záchranu popř. evakuaci osob nad hořícími sklepními prostory Při dlouhotrvajícím poţáru posoudit moţnost zřícení stavebních konstrukcí Neuhasit unikající hořící plyn pokud není zajištěno zastavení jeho přívodu Očekávané zvláštnosti: Poškození technických rozvodů, např. roztavením plastů, poškození těsnění u rozvodů z kovových trubek Nebezpečí výbuchu nebo zvýšení intenzity hoření z důvodu poškození rozvodů plynu Náhlé vznícení podlahových krytin v místnostech nad sklepním prostorem Náhlé vznícení hořlavých materiálů ve sklepních prostorech, výbuch zplodin nedokonalého hoření a vysoký nárůst teploty Ztíţená přístupnost sklepních prostorů v důsledku zajištění proti vstupu nepovolaných osob Sloţité odvětrání sklepních prostorů Nedostupnost některých uzávěrů technických rozvodů Obtíţné vytvoření vhodného odváděcího otvoru pro pouţití přetlakové ventilace Hašení bytových poţárů - bytové poţáry jsou charakteristické: Intenzivním hořením (plasty, bytové textilie, nábytek, obklady) Moţným rozšířením poţáru skrytými cestami, např. instalační šachtou, kolem rozvodů ústředního topení a po hořlavém plášti budovy Ohroţením osob a jejich nutnou záchranou i pomocí výškové techniky Nebezpečím intoxikace, opaření a popálení Úkoly a postup činností: Při hašení bytových poţárů je třeba zjistit: Přítomnost ohroţených osob a zvířat Moţné úkryty zejména děti Nebezpečné materiály a tlakové lahve Cesty šíření poţáru Stav stavebních konstrukcí Moţné zásahové cesty Provést evakuaci a záchranu všech ohroţených osob, zvířat a cenného materiálu Sledovat stav konstrukcí v místě poţáru, moţné cesty šíření poţáru, věnovat zvláštní pozornost instalačním a výtahovým šachtám včetně vzduchotechniky Zajistit vypnutí el. proudu v bytě , případně i v jeho bezprostředním okolí Podle potřeby a vývoje situace zajistit uzavření přívodu plynu V podlaţí nad poţárem popř. v jiných přilehlých prostorech provádět průběţně průzkum a mít připravené proudy k místům moţného rozšiřování poţáru Provést opatření k odvedení tepla a kouře Dle rozsahu poţáru určit prostory, kde hrozí nebezpečí intoxikace zplodinami hoření Při hašení poţáru pouţívat vhodné hasební látky, nebo přísady ke zvýšení hasebních účinků vody, pouţívat mnoţství dodávaného hasiva s ohledem na efektivnost hašení poţáru 22
Příslušník HZS ČR je k provedení zásahu, který nesnese odkladu, oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor a vstoupit do něj. Při tom je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, nehrozíli nebezpečí z prodlení. Po provedení zásahu je příslušník povinen neprodleně vyrozumět orgány Policie ČR. Očekávané zvláštnosti: Vznik paniky obyvatel domu a nepředvídané jednání osob Nesnadné zjištění počtu obyvatel v bytech a v domě Nepouţitelnost zásahových a únikových cest Moţnost výskytu různých, někdy i nebezpečných zvířat chovaných v bytech, a tím i nebezpečí ohroţení zvířaty Obtíţný vstup do bytů i domu (bezpečnostní dveře a zamříţovaná okna) Skladování různých často snadno hořlavých materiálů Poţáry garáţí - garáţe se dělí podle: Typu na jednotlivé řadové (sloţené z jednotlivých garáţí hromadné (sloţené z jednotlivých stání) Výškové úrovně na nadzemní a podzemní Počtu podlaţí na jednopodlaţní a vícepodlaţní V hromadných garáţích se předpokládá velké rozšíření poţáru, protoţe celá garáţ nebo její část tvoří jeden poţární úsek a v krátkém čase je poţárem zasaţeno několik vozidel. Jednotlivé a řadové garáţe tvoří samostatné poţární úseky nebo je šíření poţáru omezeno stavebními konstrukcemi. Je zde předpoklad skladování pohonných hmot, maziv a pneumatik. U poţárů garáţí je předpoklad rychlého šíření poţáru, vysoké teploty, silného zakouření garáţí a souvisejících objektů. Zplodiny hoření jsou velmi toxické. Úkoly a postup činností: - při průzkumu je nutné zjistit: Pásmo hoření a rozsah poţáru, zejména u hromadných garáţí Polohu ohroţených osob v zakouřeném prostoru, např. s vyuţitím termokamery Zásahové a únikové cesty – vyuţít dokumentaci zdolávání poţárů Moţné cesty šíření poţárů Pásmo zakouření včetně ohroţení souvisejících objektů Při zásahu zvolit taktiku jako při silném zakouření včetně vhodného pouţití hasiv a proudnic Směr nasazení: Jednotlivé a řadové garáţe – při jejich otevření je nutno být mimo garáţová vrata Hromadné garáţe Záchrana osob a majetku se provádí u: Garáţí kde je třeba vyhledat osoby a evakuovat je Souvisejících objektů – hromadné garáţe jsou budovány pod obchodními domy, hotely, kulturními a společenskými zařízeními, i pod budovami pro bydlení. Při poţáru je pravděpodobné zakouření těchto objektů. Podle potřeby je moţno provést evakuaci. Větrání: Přirozené (zpravidla je málo účinné) Nucené (přetlakové, podtlakové) Očekávané zvláštnosti: Rozsáhlé prostory garáţí a přilehlých prostor – velké síly a prostředky pro průzkum Přítomnost vozidel na plynový pohon Nutnost evakuace přilehlých prostor 23
Rozšíření poţáru vytékajícími PHM z vozidel Zvýšený a obtíţně zjistitelný počet osob v hromadných garáţích Poţáry střešních konstrukcí: Poţáry střešních konstrukcí jsou charakterizovány: Rychlým šířením poţáru hořlavými částmi konstrukce Ztrátou nosnosti a zřícení konstrukcí Sesunutím nebo odlétáváním krytiny Moţností poškození vnitřního vybavení pod střechou hasební vodou, padající krytinou Hlavní nebezpečí pro hasiče je nebezpečí pádu a nebezpečí popálení Úkoly a postup činností: Nevstupovat na střechu bez opatření proti propadnutí a nebezpečí pádu Podle situace nasadit útočné proudy, vnitřní zásahovou cestou a chránit nosné konstrukce ochlazováním, aby nedošlo ke ztrátě jejich nosnosti Zabránit šíření poţáru mimo poţární úsek v místech poţárně dělících konstrukcí a v těchto místech organizovat poţární obranu Organizovat ochranu hasičů před narušenými konstrukcemi např. strţením Na hasební práce na střeše určovat jen nezbytný počet hasičů Pokud to podmínky dovolují, hasit a rozebírat střešní krytinu z výškové techniky Očekávané zvláštnosti: U rozsáhlých střech nelze vţdy dopravit hasivo na celou plochu poţáru v potřebné intenzitě Nehořlavá krytina brání účinnému hašení zejména plechová krytina Velké poţární zatíţení pod střešní konstrukcí Technologické konstrukce a vybavení budov nad střešním pláštěm Nesnadný přístup do dutých konstrukcí střechy Výšková poloha střechy Poţáry vícepodlaţních a výškových budov Přítomnost velkého počtu osob, místností Rychlé šíření poţáru a jeho zplodin schodišťovými prostory, větracími, výtahovými a instalačními šachtami Nedostupností vyšších podlaţí vnější zásahovou cestou Šířením poţáru po obvodovém plášti budovy Ohroţením okolí a nástupních ploch pro zásah padajícími konstrukcemi (sklo) Nebezpečím ztráty orientace, nebezpečím pádu a popálením Poţáry výškových budov jsou dále charakterizovány: Zvláštním vybavením pro zásah (vnitřní zásahové cesty, poţární a evakuační výtahy, posílení tlaku ve vnitřním rozvodu poţární vody, chráněné únikové cesty, zařízením pro hromadnou evakuaci, odvod tepla a kouře, náhradní zdroj el. energie) Výrazným komínovým efektem při poţáru nebo specifickými moţnostmi větrání Poţárním zásahem do nejvyšších podlaţí budovy vnitřní zásahovou cestou Poţáry vícepodlaţních budov ovlivňuje: Výška a dispoziční řešení budovy (prodlouţená doba bojového rozvinutí jednotky) Způsob jejího uţívání Druh stavebních nosných a nenosních konstrukcí Poţárně bezpečnostní zařízení Úkoly a postup činností: 24
Organizovat a provést průzkum, pozornost věnovat výtahovým a instalačním šachtám, ventilacím, světlíkům a jiným zařízením, kudy by se mohl poţár šířit Vyuţít dokumentaci zdolávání poţárů a poţárně bezpečnostních zařízení budov Organizovat průzkum uvnitř budovy, pokud moţno více průzkumnými skupinami zaměřený na vyhledávání ohroţených osob a označit místa kde byl proveden průzkum Určit způsob záchrany osob, zvířat a materiálu Provádět opatření na odvětrávání zejména na únikových a zásahových cestách Utvořit dopravní vedení, útočné proudy nasadit v podlaţí, ve kterém hoří a posoudit nutnost utvoření útočných proudů v podlaţích nad a pod místem poţáru Posoudit nutnost uzavření plynu, popřípadě dalších energií, v celé budově nebo jen v jejich částech (spolupracovat s příslušnými odbornými sluţbami)
Očekávané zvláštnosti: Vznik paniky Omezená komunikace s obyvateli budovy (cizinci, sluchově postiţení) Nepředvídané jednání osob (snaha vyskočit z okna, vracet se zpět, zvědavost) Nesnadné zjištění počtu osob v budově Nefunkčnost poţárně dělících pásů obvodových stěn Nepouţitelnost zásahových a únikových cest Moţnost výskytu různých, někdy i nebezpečných zvířat chovaných v budově a tím i nebezpečí ohroţení zvířaty Nevhodné stavební úpravy Obtíţný vstup do jednotlivých místností a prostor budovy (bezpečnostní dveře a zamříţovaná okna) Skladování různých, často snadno hořlavých materiálů, skladování hořlavých kapalin a plynů Nefunkčnost poţárně bezpečnostních zařízení Obtíţné podmínky pro evakuaci majetku
13/ Hašení poţárů – přírodní prostředí, skládky, kabely, kanály, technologická zařízení Poţáry na polích: a) b) c) d)
Obilí, píce nebo poţáru jiných kulturních plodin v době dozrávání a sklizně Strnišť a zbytků po sklizni Starých porostů na neobhospodařovaných plochách, zejména v jarním období Zemědělské techniky při sklizňových pracích
Při poţárech na polích musíme počítat s rychlým šířením poţáru s velkou závislostí na meteorologických podmínkách, zasaţení velké plochy poţárem a moţností ohroţení blízkých budov, techniky, stohů nebo rozšířením do lesních porostů, se špatným přístupem, omezenou únosností a průchodností terénu pro mobilní poţární techniku, s nedostatkem vody a se vzdáleností vodních zdrojů. Při průzkumu poţáru na poli je nutno zjistit:
Plochu poţáru, rychlost a směr jeho šíření Ohroţené objekty ve směru šíření poţáru Překáţky, které mohou zabránit šíření poţáru Přístupové komunikace, únosnost a průchodnost terénu pro poţární techniku Moţnosti zásobování vodou
25
Při hašení poţáru na poli je třeba:
Zvolit vhodný druh poţárního útoku nebo organizovat poţární obranu s ohledem na šíření poţáru a mnoţství sil a prostředků na místě zásahu Vytvořit v dostatečné vzdálenosti ochranný pás s vyuţitím zemědělské techniky Vyuţít leteckou techniku pro hašení u rozsáhlých poţárů Nasadit k likvidaci poţáru kropící lišty a lafetové proudnice na CAS, fekální a kropicí vozy, jednoduché hasební prostředky (lopaty, tlumice)
Očekávané zvláštnosti:
U poţárů ve vegetačním období je nebezpečí způsobení škod zásahem na sousedních polích v důsledku zajištění příjezdu na místo zásahu (zajistit dokumentaci a oznámení škod) Uvíznutí poţární techniky na nedostatečně únosném povrchu nebo polních cestách Zasaţení sil a prostředků poţárem při náhlé změně směru nebo sily větru Nebezpečí úrazu el. proudem Poškození hadicového vedení Nedostupnost poţáru mobilní poţární technikou Fyzicky náročné přesunování útočných proudů na velké ploše Únik ropných produktů za zemědělské techniky poškozené poţárem (olejová havárie)
Lesní poţáry: Průběh a taktika hašení lesních poţárů ovlivňují:
Klimatické podmínky Hořlavost lesních porostů podle druhu dřeviny a stáří Dostupnost pro poţární techniku a vzdálenost vodních zdrojů
Lesní poţáry lze rozdělit na: a) Podzemní – poţáry rašeliny nebo vrstvy hlubokého humusu b) Pozemní – poţár půdního krytu (hrabanka, tráva, mech) c) Korunový (vysoký) – poţár ve větvích stromů, který přechází z pozemního poţáru Při průzkumu lesního poţáru je nutné zjistit:
Plochu poţáru, rychlost a směr jeho šíření Ohroţené objekty ve směru šíření poţáru Překáţky, které mohou zabránit šíření poţáru Přístupové komunikace, únosnost a průchodnost terénu pro pohyb poţární techniky (nebezpečí uvíznutí), případně náhradní přístupové moţnosti k místu poţáru Moţnost zásobování vodou
26
Poţáry skládek tuhých odpadů: Charakteristika a druhy odpadu – např. gumy, látky, sklo, PET láhve atd. Dá se počítat i s přítomností nebezpečného odpadu. Poţáry skládek tuhých odpadů jsou charakteristické skrytými cestami šíření poţáru, obtíţně přístupnými ohnisky pod povrchem, nedokonalým hořením a vznikem toxických zplodin hoření a silným vývinem kouře. Hašení poţáru je zdlouhavé a trvá aţ několik dnů, avšak také nevyţaduje okamţité zahájení hasebního zásahu. Zpravidla se neprovádí záchranné práce. Zvýšené nebezpečí infekce nebo vzniku váţných onemocnění i z drobných poranění, nebezpečí propadnutí, popálení a otravy. Průzkumem zjistíme: Druh uloţeného odpadu Smět šíření zplodin hoření a moţnost ohroţení okolí a obyvatelstva s ohledem na vývoj meteorologické situace Odtok hasební vody a nebezpečí znečištění povrchových vod Moţnost pro dodávku hasební vody a nástupní plochy a zásahové cesty pro jednotky se zaměřením na optimální nasazení jednotek a techniky Hasební zásah při poţáru skládek se provádí:
Zaplavením ohnisek poţáru velkým mnoţstvím vody i za pouţití smáčedel nebo zaplavením, v některých případech je moţné vyuţít i hašení pěnou (pneumatiky) Injektáţí vody do tělesa skládky Postupným rozebíráním mechanismy a zkrápění vytěţeného hořícího materiálu
Očekávané zvláštnosti: -
Únik nebo hromadění skládkových plynů – CH4, H2S apod. Nebezpečí výbuchů uzavřených nádob a sprejů Nebezpečí infekčního onemocnění
Poţáry v kabelových kanálech a prostorech: Kabelový kanál je stavebně ohraničený prostor liniového charakteru, vodorovný nebo šikmý s úhlem sklonu max. 45o – průchozí (můţeme stát), průlezný (dá se v něm pohybovat), shora přístupný (jen prostor pro kabely a jiné technologie Poţáry v kabelových kanálech a prostorách jsou charakterizovány: Malým rozdílem teplot u podlahy a stropu v celém prostoru, vysokou teplotou proudících plynů, akumulací tepla v konstrukcích Silným zakouřením bez zřetelné neutrální roviny Vznikem toxických a ţíravých zplodin hoření Těţko zjistitelným místem hoření a směrem šíření poţáru Nedostatkem světla Nepřístupností a členitostí prostor s nedostatkem potřebného počtu vstupů Moţností rozšíření poţáru do navazujících prostor a technologií a naopak Obtíţným vypnutím el. proudu nebo ověření jeho vypnutí 27
Omezenou moţností účinného hašení Zvýšenými nároky na mnoţství dýchací techniky Průzkum: Účelem průzkumu je zjistit místo hoření, cesty šíření poţáru, mechanismus proudění plynů, zatíţení tepelně namáhaných konstrukcí, technologií v objektu a její ohroţení, zajištění vypnutí el. proudu a průzkum přilehlých prostor z hlediska ohroţení osob v těchto prostorách a podmínky pro zásah (místa pro zapěnění, otvory pro odvětrání) Hasební zásah: Poţární obranou bez vstupu do zasaţeného prostoru tak, ţe se prostor oddělí, např. vytvoření pěnových uzávěr z lehké nebo střední pěny. Nejkratší čas na zapěnění kanálů je třeba u pěny s číslem napěnění nad 200, to je účinné zejména tam, kde existují poţárně dělící konstrukce v kabelových kanálech a kde je malý průřez. Součástí tohoto zásahu můţe být ochrana nezasaţených kabelů i jinými prostředky Poţárním útokem se vstupem do zasaţeného prostoru tak, ţe se postupuje ve směru přístupu vzduchu do pásma hoření a odvodu zplodin hoření, při tom se provádí: i. Odvětrání prostoru za účelem usměrnění výměny plynů, sníţením teploty a optické hustoty kouře s vyuţitím nucené nebo přirozené ventilace ii. Ochlazování stěn a konstrukcí při postupu do kabelového kanálu iii. Nasazením hasiva do předpokládaného místa hoření a pro zabránění šíření poţáru, vhodný je roztříštěný vodní proud. Očekávané zvláštnosti: a) Velký počet kabelů různého určení, které často nejsou spolehlivě identifikovatelné a přívod el. energie je moţný z více napájených zdrojů b) Kabelové kanály v elektrárnách a velkých průmyslových objektech jsou budovány v několika navzájem propojených podzemních podlaţí s nefunkčními poţárně dělícími konstrukcemi c) Poţární přepáţky nejsou spolehlivé, nezabrání úniku zplodin hoření a přenosu poţáru d) Nepřesností v dokumentaci, prostory kabelových kanálů mnohdy neznají ani zaměstnanci e) Omezená průchodnost f) Omezená moţnost pouţití radiostanic pro spojení g) Proměnná výměna plynů (v intenzitě i směru) h) Spouštění SHZ, i v místech poţárem dosud nezasaţených i) Komínový efekt u poţárů kabelových kanálů větších průměrů j) Rozpad pěny k) Výskyt hořlavých plynů a kapalin (úniky z navazujících technologií) Poţáry technologických zařízení: Technologická zařízení, která jsou umístěna na otevřených prostranstvích a slouţí k provádění sloţitých chemických a fyzikálních procesů. Podle druhu výroby se v OTZ mohou vyskytovat velká mnoţství hořlavých látek, v řadě případů při vysoké teplotě a tlaku, coţ při havárii způsobuje charakteristický proces šíření poţáru a vytváří sloţité podmínky pro zásah.
28
Poţáry OTZ jsou charakterizovány: Vysokou rychlostí šíření poţáru, velkou intenzitou hoření spojenou s vývinem značného mnoţství tepla a intenzivní výměnou plynů Velkou intenzitou sálavého tepla Nebezpečí výbuchu s následným zřícením zařízení a destrukci objektů a technologií Nebezpečí rychlého zřícení nechráněných nosných konstrukcí Nebezpečí úniku nebezpečných látek ze zařízení a vzniku velkých oblaků směsi nebezpečných látek, které mohou ohrozit nejen areál podniku, ale i jeho okolí Nebezpečím „skokového“ přenesení poţáru na další navazující zařízení nebo provozy, které se nacházejí v blízkosti místa poţáru Příjezd sil a prostředků na místo zásahu: Příjezd sil a prostředků na místo zásahu organizovat z návětrné strany s ohledem na moţnost úniku nebezpečných látek z poškozeného technologického zařízení nebo šíření toxických zplodin hoření. Umisťovat poţ. techniku v bezpečné vzdálenosti a pokud moţno tak, aby nebyla ohroţena sálavým teplem nebo případnou neočekávanou událostí. V případě kdy to nelze zajistit nasazovat do ohroţeného prostoru pouze nezbytně nutné mnoţství sil a prostředků. Dále je třeba zajistit:
Moţnost průjezdu dalších vozidel Moţnost zásobování nasazené poţ. techniky hasebními látkami Poţární techniku pokud moţno nestavět pod potrubí, mosty a nad kanálové šachty
Na místo zásahu povolat pouze síly a prostředky, které budou přímo nasazeny do bojového rozvinutí, ostatní ponechávat v týlovém prostoru. Průzkum: Při průzkumu je třeba vţdy zajistit kontakt s obsluhou a získat informace o rozsahu poţáru, druhu hořící látky, moţnostech šíření poţáru, ohroţení osob, případně další zařízení a provozů a o nebezpečí na místě poţáru. Je třeba také vyuţít dokumentaci zdolávání poţárů a havarijní plány. Lokalizace a likvidace poţáru: Stanovení příslušného stupně ochrany pro zasahující hasiče Záchraně nebo evakuaci osob Zastavení přítoku nebezpečných a ostatních látek do prostoru hoření, případně moţností odčerpání látek, přepuštění hořlavin Zvolit účinnou a dostupnou hasební látku v potřebném mnoţství a určit intenzitu její dodávky a optimální způsob aplikace
14/ Hašení poţáru – školy, nemocnice, kulturní zařízení Školy – charakteristika nebezpečí -
Shromáţdění velkého počtu dětí na malém prostoru Je nutno předpokládat sníţenou schopnost v uvaţování 29
Poţáry jsou ovlivněny:
Dostupnost a členitost těchto objektů Silným zakouřením a tím ztrátou orientace Sníţenou moţností vstupu do budov Náročnost průzkumu, nutnost vyhledávání dětí Časová náročnost Potřeba DT pro záchranu dětí
Úkoly a postup činnosti:
Průzkum, zjistit stav evakuace a její potřebu Zajistit spolupráci s kontory Zajistit odvětrání únikových cest Evakuované děti soustředit do náhradních prostor mimo prostory jednotek
Nemocnice – charakteristika nebezpečí -
Přítomnost pacientů se sníţenou schopností pohybu, nebo zcela neschopných Moţný vznik paniky Rozvody vzduchotechniky (skryté šíření kouře) Nebezpečí zakouření Nebezpečí ztráty orientace
Úkoly a postup činnosti:
Průzkum, zjistit stav evakuace a její potřebu Odpojení el. zařízení od el. proudu Zajistit spolupráci s odpovědnými osobami Evakuaci pacientů přizpůsobit situaci Koordinaci se sanitními vozy při evakuaci
Při poţárech kulturních domů postup podobný.
15/ Odvětrání místa zásahu – přirozená a nucená ventilace Přirozená ventilace: Je šíření okolního vzduchu do zakouřených prostor pomocí dveří, oken, vrat, atd. (okolní vzduch je chladnější a vytlačuje teplejší kouř z místa zakouření) Nucená ventilace (přetlaková): Podstatou je vytlačování kouře čistým vzduchem pomocí přetlakových ventilátorů. Musí být zajištěn přiváděcí odvětrávací otvor a vzduchový kuţel od ventilátoru (proud vzduchu ve tvaru kuţele) Zváţení nasazení přetlakového ventilátoru z důvodu ohroţení osob mezi pásmy hoření (můţe dojít k následné explozi prachů)
30
16/ Dopravní nehody silničních a kolejových vozidel, úkoly sloţek IZS, velení u zásahu, odhad SaP při hromadných DN, BOZP při vyprošťování Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, např. havárie nebo sráţka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níţ dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Při záchranných a likvidačních pracích je nutná spolupráce s ostatními sloţkami IZS a vyuţití jejich kompetencí ke speciálním činnostem např. řízení dopravy, odstranění překáţky silničního provozu, sjízdnost vozovky apod. Cílem činnosti jednotek při zásahu na DN na pozemních komunikacích je zejména: a) b) c) d) e) f)
Zajištění místa a okolí dopravní nehody Poskytnutí první pomoci zraněnému Provedení protipoţárních opatření Vyproštění zraněných a ohroţených osob Zamezení úniku NL a látek ohroţujících okolí Poskytnutí nezbytné humanitární pomoci postiţeným osobám
Nasazení sil a prostředků zejména ovlivňuje:
Kategorie pozemní komunikace a hustota silničního provozu (dálnice, silnice, místní a účelové komunikace) Místo nehody (křiţovatka, ţelezniční přejezd, nepřehledný úsek apod.) Druh a počet havarovaných dopravních prostředků (osobní, nákladní, hromadná přeprava osob) Charakter převáţeného nákladu (zvířata, nebezpečné látky) Meteorologické podmínky (teplota, déšť, mlha, náledí, sníh)
IZS VZ (vţdy příslušník HZS) vyţaduje součinnost s ostatními sloţkami IZS a příslušnými orgány pro zabezpečení některých činností souvisejících s DN zejména při: Odstranění překáţky silničního provozu, zajištění sjízdnosti komunikace (i očištění komunikace), opravě dopravního zařízení (vlastník nebo správce komunikace) Poskytnutí zdravotnické pomoci – ZZS Zabezpečení zraněných zvířat – orgán veterinární správy Regulace dopravy nebo uzavření komunikace – PČR Havarijní znečištění podzemních a povrchových vod – vodoprávní úřad, povodí Péče o oběti a jejich majetek – obec, asistenční sluţby působící v dopravě Spolupráce se ZZS Vedoucí lékař záchranné akce odpovídá za činnost všech zdravotnických sil a prostředků a spolupracuje s VZ. Je označen v souladu s konvencí medicíny katastrof. VZ se dohodne s vedoucím lékařem záchranné akce o způsobu vzájemné spolupráce a dohodnou se na prioritě úkolů na místě zásahu a o vedoucích odpovědných za jednotlivé organizační úseky zřízené vedoucím lékařem záchranné akce. VZ respektuje poţadavky a potřeby zdravot. sil a prostředků s prioritou záchrany ţivota osob VZ a vedoucí lékař záchranné akce se průběţně informují o provádění nutných opatřeních, vztahující se zejména k prioritám společného zásahu, organizaci zásahu a ochrany zdraví a ţivotů obou sloţek. 31
Úkoly ZZS Před nemocniční neodkladná péče představuje odbornou pomoc postiţeným na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení zejména při stavech, které:
Bezprostředně ohroţují ţivot postiţeného Mohou vést k prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti Způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvale chorobné změny Působí náhlé utrpení a náhlou bolest Působí změny chování a jednání postiţeného, ohroţují jeho samotného nebo jeho okolí
Zdravotnická záchranná sluţba nepřetrţitě zajišťuje:
Kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocování tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování před nemocniční neodkladné péče. Poskytování nebo zajištění před nemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiţeného a při jeho předávání ve zdravot. zařízení. Dopravu zraněných, nemocných a rodiček v podmínkách před nemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními. Dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu, dopravu raněných a nemocných za zahraničí do ČR. Před nemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí, součinnosti s praktickými lékaři a s lékařskou sluţbou první pomoci, popř. přímé zajištění lékařské první pomoci a lékařské pohotovostní sluţby. Rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče, léků, krve a jejich derivátů a biologických materiálů. Další úkoly uloţené jí zřizovatelem (např. podílí se na odborné přípravě sloţek IZS)
Hromadné DN – odhad SaP Tento druh události má vyšší nároky na řízení společného zásahu sloţek IZS na místě zásahu. Je proto nutné vytvořit velitelské stanoviště a případně i štáb VZ pro koordinaci na místě zásahu. Na základě průzkumu a moţnosti sloţek IZS je nutné stanovit priority záchranných prací, dle závaţnosti jednotlivých prostorů, okolnosti dopravní nehody a předpokládané náročnosti záchranných prací je vhodné rozdělit místo zásahu na jednotlivé úseky. Pro zajištění vyprošťovacích prací se vyčleňují samostatné pracovní skupiny se zaměřením zejména na: a) Stanovení pořadí při vyprošťování zachraňovaných (skupina s účastí zdravotníka) b) Provádění vyprošťovacích prací c) Vyvádění a vynášení zachraňovaných
32
Spolupráce se ZZS při organizaci místa zásahu zejména s ohledem na vytvoření vhodných podmínek pro předání zachraňovaných, jejich rychlí odvoz. popř. třídění raněných na místě. Vytvoření dočasných podmínek pro nouzové přeţití účastníků DN ( povětrnostní vlivy, psychosociální pomoc) Vyprošťování - BOZP Před vyprošťováním zraněných osob je nutné provést stabilizaci vozidla. Stabilizací zajistíme havarované vozidlo proti neţádoucímu pohybu, po dobu záchranných prací zejména při vyprošťování osob z vozidel. Při provádění vyprošťovacích prací je třeba zohlednit způsob a moţnost pro: a) Zajištění stabilizace a protipoţární opatření b) Zajištění přístupu pro poskytnutí pomoci zachraňovaným s ohledem na druh zranění c) Odvrácení moţných rizik a nebezpečí od: i. Aktivních i pasivních bezpečnostních prvků (airbagy, předpinače pásů) ii. Nádrţí, tlakových nádob, elektroinstalačních a ostatních rozvodů iii. Napruţených a nestabilních částí iv. Odstranění překáţek bránících vyprošťování v. Ochranu zachraňovaných před vlivy vyprošťovacích prací (sřepiny skla, ostré hrany) d) Komunikaci se zachraňovanými e) Vytvoření prostoru pro bezpečné vynesení ohroţených osob, zvířat a majetku f) Vynesení zachraňovaných a majetku
17/ Nebezpečná látka – definice, dělení dle ADR, přípravky na ochranu rostlin, plasty Zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chem. přípravcích definuje NL: Nebezpečné látky jsou látky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností. Zákon je dělí na: a) výbušné b) oxidující (podporující hoření) c) extrémě hořlavé (F+) d) vysoce hořlavé e) hořlavé (F) f) vysoce toxické (T+) g) toxické (T) h) zdraví škodlivé i) ţíravé j) dráţdivé k) senzibilizující l) karcinogenní m) mutagenní n) toxické pro reprodukci o) nebezpečné pro ţivotní prostředí Rozdělení látek do tříd nebezpečnosti podle ADR a RID ADR a RID jsou předpisy pro dopravu NL po silnicích (ADR) a ţeleznici (RID). 1) Výbušné 2) Plyny 3) Hořlavé kapaliny 33
4) 5) 6) 7) 8) 9)
Hořlavé tuhé látky Látky podporující hoření Jedovaté látky Radioaktivní Ţíravé Jiné
R-věty: popisují rizikovost látky S-věty: popisují jak bezpečně s látkou nakládat Přípravky na ochranu rostlin: jsou dobře rozpustné ve vodě, ale nebezpečné pro člověka. Plasty: jako takové nejsou nebezpečné, ale karcinogenní a zdraví škodlivé jsou při tepelném rozkladu.
18/ Organizace místa zásahu za přítomnosti NL – příjezd, vytvoření prostorů, stanovení zón, činnost JPO Příjezd: V době příjezdu na místo zásahu se první jednotka: Musí přibliţovat k místu havárie z pravidla po směru větru (návětrná strana) a směr větru neustále kontrolovat. Nesmí zajíţdět do bezprostřední blízkosti místa mimořádné události. Úkolem kaţdé jednotky při havárii s NL jsou tzv. prvořadá opatřeni: Průzkum, zjistit zda jde skutečně o havárii s nebezpečnou látkou Opatření k záchraně osob a zvířat a provést uzavření místa havárie Přivolání pomoci včetně jednotek předurčených pro zásahy na havárie s NL Vytvoření prostorů: Dokud se nezjistí, o jakou nebezpečnou látku se jedná, musí být opatření jednotky v následujícím sledu: a) S ohledem na směr větru zjistit dostatečný odstup od místa havárie (dostatečný odstup od místa havárie je zpravidla 100 m.) b) Uzavřít místo havárie – určit nebezpečnou a vnější zónu c) Vyloučit iniciační zdroje d) Nasadit na průzkum a na práci v nebezpečné zóně co nejmenší počet hasičů a pracovat s co nejvyšší úrovní ochranných prostředků a připravit zjednodušenou dekontaminaci e) Jistit hasiče v nebezpečné zóně f) Připravit hasební prostředky pro hasební zásah (trojnásobná poţární ochrana – voda, pěna, prášek) g) Pokud je to moţné zabránit dalšímu úniku nebo rozšiřování nebezpečné látky h) Pokusit se identifikovat nebezpečnou látku, opatřit informace o jejím nebezpečí i) Pokud je to moţné provést opatření na zachycení popřípadě odstranění nebezpečné látky j) Průběţně hodnotit situaci
34
Zóna ohrožení
Vnější zóna Nebezpečná zóna
Nebezpečná látka
Minimální vzdálenost hranice od NL
Výbušniny, rozsáhlá oblaka par Neznámá látka Radioaktivní látky Látky schopné výbuchu – páry, plyny, prachy Jedovaté ţíravé plyny, páry Hořlavé kapaliny, louhy, kyseliny B - agens Časově vychází nasazení hasiče v OPCH na cca 15 minut práce. Na dekontu se počítá 5-10 min s obsluhou a 9-12 min bez obsluhy.
100 100 50 30 15 5 15 *
Schéma organizace místa zásahu:
Organizace prostoru zásahu velitel nástupního a dekontaminačního Nástupní prostor Týlový prostor vystrojovací stanoviště
seřaďovací stanoviště osob a techniky
kontrolní bod velitel nást. a dek. prostoru
Dekontaminační prostor odpočinek úplná očista odkládání hrubá osob ochranných očista materiálu prostředků. 35
N e b e z p e č n á z o n
Činnost hasičů určených pro nasazení do nebezpečné zóny v rámci organizace místa zásahu: Bezpečnostní pohovor Způsoby komunikace při práci v ochranných oblecích Kontrolní bod Podávací skupina Doba pobytu hasiče v nebezpečné zóně Moţnost a omezení kontaminace hasiče Okamţité opuštění nebezpečné zóny – důvody Činnost hasičů Vybavení ochrannými a technickým prostředky Příprava pro nasazení do nebezpečné zóny Činnost v nebezpečné zóně
Zóna
Vnější zóna Nebezpečná zóna
Provedení dekontaminace Vnější zóna
Prostor je řízen
Týlový prostor
Velitelem týlového prostoru Velitelem nástupního prostoru Velitelem zásahu
Nástupní prostor Dekontaminační prostor Týlový prostor
Regenerace sil
-
Prostor
Velitelem dekontaminačního prostoru Velitelem týlového prostoru
Jistící skupina úkoly a povinnosti Dekontaminace – osob, věcných prostředků, techniky a ţivotního prostředí
Minimální potřebný počet hasičů na jištění hasičů v nebezpečné zóně Potřebný počet hasičů v NZ
Počet hasičů pro jištění
2 hasiči
2 hasiči
3 hasiči
1 hasič
Více jak 3 hasiči
Hasiči se jistí vzájemně
Extrémně nebezpečné činnosti
Počet jistících a jištěných 1:1
19/ Informační podpora VZ – identifikace NL, ADR a RID, R a S věty, Kemler, UN, Haschem, Diamant, TRINS, značení přepravních prostředků Identifikace NL: VZ můţe vyuţít zejména informaci získaných z vnějšího označení přepravních prostředků a obalů, dále je u kaţdého nákladu bezpečnostní list. Na obalu NL musí být uvedeny tyto údaje: a) Chemický název b) Symbol nebezpečnosti 36
c) Označení specifické rizikovosti R větou nebo kombinacemi R vět d) Pokyny pro bezpečné nakládání vyjádřené S větou nebo kombinacemi S vět e) Název, sídlo a IČO nebo jméno, příjmení a IČO výrobce nebo dovozce Základní dokumentací NL, je bezpečnostní list, který musí obsahovat tyto údaje: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o)
Identifikace látky nebo přípravku a identifikace jejich výrobce či dovozce Informace o sloţení látky nebo přípravku Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku Pokyny pro poskytování první pomoci Opatření pro hasební zásah při poţárech látky nebo přípravku Opatření při havarijním úniku látky nebo přípravku Pokyny pro manipulaci a skladování látky nebo přípravku Způsob kontroly expozice osob látky nebo přípravkem a jejich ochrana Informace o fyzikálních a chemických vlastnostech látky nebo přípravku Informace o stabilitě a reaktivitě látky nebo přípravku Informace o toxikologických vlastnostech látky nebo přípravku Ekologické informace o látce nebo přípravku Informace o zneškodňování látky nebo přípravku Informace pro přepravu látky nebo přípravku Informace o právních předpisech vztahujících se k látce nebo přípravku
Základní dohody o přepravě NL: Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě ADR Řád pro mezinárodní ţelezniční přepravu nebezpečných věcí RID v silniční přepravě lze údaje o charakteru nebezpečného nákladu nalézt v nákladním listu a písemných pokynech pro případ nehody. V rámci ţelezniční přepravy je základním dokumentem nákladní list, který je k dispozici u vlak vedoucího. Pokyny pro případ nehody obsahují: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o)
Název a adresu organizace, která pokyny pro případ nehody vystavila Pojmenování látky nebo předmětu Identifikační údaje o nákladu (třída, UN číslo) Povahu nebezpečných vlastností Prostředky individuální ochrany, které v případě nehody pouţít Základní opatření (varování a přivolání PČR, HZS ČR) Okamţitá opatření řidiče při úniku NL Dodatečná opatření proti malým únikům Zvláštní opatření pro určité věci Opatření při vzniku poţáru Nezbytnou výbavu pro dodatečná nebo zvláštní opatření Informace o první pomoci Doklad o školení řidiče Doklad o schválení vozidla Oprávnění k přepravě
37
V rámci přepravy slouţí k získání informací o nebezpečné látce nebo přípravku: UN – kód Identifikační číslo látky – čtyřmístný číselný kód, který látku jednoznačně identifikuje (seznam látek podle UN-kódu je uveden v přílohách předpisů ADR a RID) Kemlerův kód Kemlerovým kódem (identifikačním číslem nebezpečnosti) je označována dvou aţ třímístná kombinace čísel, která můţe být doplněna znakem X, prvé číslo označuje primární nebezpečí, druhé popř. třetí číslo sekundární nebezpečí jsou-li čísla zdvojená, znamená to zvýšení nebezpečí. Kemlerův kód
X338 1295
UN kód – identifikační číslo látky
Obecně označují čísla tato nebezpečí: 234567890X-
uvolňování plynů pod tlakem nebo chemickou reakcí hořlavost per kapalin a plynů hořlavost tuhých látek oxidační účinky (podporuje hoření) jedovatost (toxicita) radioaktivita ţíravost nebezpečí samovolné prudké reakce doplňující číselný řád látka nesmí přijít do styku s vodou
Kemlerův kód bývá nejčastěji aplikován na výstraţných tabulích ve tvaru obdélníku o rozměrech 40 X 30 cm oranţové barvy, který je černě orámován a podélně rozdělen. V dolní polovině tabule je UN – kód, který látku jednoznačně identifikuje, a v horní polovině vlastní Kemlerův kód – číslo nebezpečnosti. R věty Označené a pojmenované věty označující charakteristickou nebezpečnost NL. Lze je i kombinovat mezi sebou. S věty Označené a pojmenované věty označující bezpečný způsob nakládání s NL. Lze je i kombinovat mezi sebou. Diamant Systém rychlého posouzení nebezpečí při nehodách s nebezpečnými látkami, který slouţí pro rychlou a jednotnou orientaci o jejich vlastnostech. Pouţívá se k označování obalů v USA a je součástí 38
některých databank NL. Není určen pro přímou identifikaci látek. Je zaloţen na označování NL, etiketou ve tvaru kosočtverce, který je rozdělen na čtyři barevná pole: Modré pole: charakterizuje nebezpečí poškození zdraví Červené pole: charakterizuje nebezpečí poţáru Ţluté pole: charakterizuje reaktivní nebezpečí Bílé pole: specifické nebezpečí (další nebezpečí) Všechna nebezpečí jsou podle intenzity rozdělena na stupě 0. aţ 4., přičemţ čím vyšší číslo, tím větší je nebezpečí! Ne
NEBEZPEČÍ POŽÁRU
NEBEZPEČÍ SPONTÁNNÍ REAKCE
POŠKOZENÍ ZDRAVÍ
SPECIFICKÉ NEBEZPEČÍ Nebezpečí poškození zdraví: (modrá) 4 3 2 1 0
Mimořádně nebezpečné! Zabránit jakémukoliv kontaktu bez speciální ochrany (izolační DP, protichemický oblek) s parami nebo kapalinou. Velice nebezpečné! Pobyt v zasaţené oblasti pouze v protichemickém obleku s DP. Nebezpečné! Pobyt v zasaţené oblasti pouze v DT a ochranném oděvu. Málo nebezpečné! Dýchací přístroj doporučen. Bez vlastního nebezpečí.
Nebezpečí poţáru: (červená) 4 3 2 1 0
Extrémně zápalný při všech teplotách! Nebezpečí vznícení při normální teplotě! Nebezpečí vznícení při normální teplotě! Nebezpečí iniciace při silném tepelném působení! Bez nebezpečí vznícení za normálních teplot.
Nebezpečí spontánní reakce: (ţlutá) 4 3
Velké nebezpečí exploze! Vytvořit bezpečnostní zónu, při poţáru evakuovat ohroţenou oblast. Nebezpečí výbuchu při působení horka nebo při velkém otřesu, při nárazu apod. Vytvořit bezpečnostní zónu, hasit pouze z bezpečné vzdálenosti. 39
Moţnost prudké chemické reakce! Zesílená bezpečnostní opatření, hasební zásah pouze z bezpečné vzdálenosti. Při silném zahřátí nestabilní! Bezpečnostní opatření jsou nutná. Za normálních podmínek bez nebezpečí.
2 1 0
Specifické nebezpečí (bílá): prázdné pole K hašení lze pouţít vodu. přeškrtnuté W K hašení nesmí být pouţita voda, lze očekávat chemickou reakci. zn. Radiace Při úniku látky hrozí nebezpečí radioaktivního ozáření. OXY Látka působí jako čisté oxidační činidlo ALK Silná zásada COR Velké korozivní (ţíravé) účinky. ACID Silná kyselina Kód HAZCHEM Systém se pouţívá ve Velké Británii a v databankách o NL. Není určen na identifikaci látky, ale dává návod na vhodné hasivo, ochranu zasahujících a opatření ke sníţení nebezpečí při úniku látky. Informační systém je sloţen z číslice a skupiny písmen. Číslice je vţdy první a charakterizuje doporučenou hasební látku, písmena na druhém místě informuje o potřebném stupni ochrany, dalších moţných reakcí a způsobu zacházení s NL. Písmeno na třetím místě upozorňuje na potřebu evakuace. Písmena jsou buď ze skupiny “P“R“S“T“ (= naředit a spláchnout) nebo “W“X“Y“Z“ (= zachytit , ohradit, nesmí uniknout do okolí)
1. Vodní proud, 2. Vodní mlha, 3. Pěna, 4. Suchá hasiva INTERPRETACE KÓDU PRO POŢÁRNÍ ZÁSAH písmeno v kódu P
pomocný význam V
opatření vzhledem k ochraně zasahujících Úplná ochrana Úplná ochrana
R S
V
Dýchací přístroje
S
V
Dýchací přístroje pouze při poţáru
ZŘEDIT
T
Dýchací přístroje
T
Dýchací přístroje pouze při poţáru
W
opatření vzhledem k ochraně prostředí
V
Úplná ochrany Úplná ochrana
X Y
V
Dýchací přístroje
Y
V
Dýchací přístroje pouze při poţáru
OHRADIT
Z
Dýchací přístroje
Z
Dýchací přístroje pouze při poţáru
E
Uváţit evakuaci 40
Vodní mlha- není-li, pouţít roztříštěnou vodu. Suché hasivo- látka nesmí přijít do styku s vodou. Vnení součástí označení, látka můţe prudce nebo výbušně reagovat z následujících moţných důvodů: - vlivem horka nebo otřesu, teplota vzplanutí pod 550 C, reakce s organickými materiály nebo hořlavými látkami, reakce s vodou, výbušný prach. Úplná ochranaprotichemický ochranný oblek a IDP. Dýchací přístrojeIDP, ochranné rukavice a ochranný oděv. Zředitlátku lze se souhlasem kanalizací spláchnout velkým mnoţstvím vody do kanalizace. Ohraditje nutné všemi prostředky zabránit úniku látky do kanalizace nebo vod. E-uváţit evakuaciuváţit moţnost evakuace, látka můţe ohrozit okolí z těchto důvodů: -
Vysoce hořlavý plyn (je třeba zjistit relativní hustotu ke vzduchu) Nebezpečí výbuchu nebo explozivního hoření Vysoce toxický dusivý plyn
TRINS Transportní informační a nehodový systém (TRINS), poskytuje prostřednictvím svých středisek nepřetrţitou pomoc při řešení mimořádných situací spojených s přepravou či skladováním NL na území ČR. TRINS je otevřený a dále rozvíjený systém pomocí zapojených členských společností a je moţné dobrovolně a kdykoliv k jeho činnostem přistupovat. Koordinační středisko je Chemopetrol Litvínov.
Stupně pomoci v rámci systému TRINS 1. stupeň – Telefonická poradna: Podání informace, konzultace či porada odborníkem – specialistou pomocí telefonu Jedná se o předávání specifických informací (především v případě, kdyţ výrobce, obchodník nebo příjemce nebezpečné látky není k dosaţení) ze strany poţádané společnosti TRINS, jeţ disponuje potřebnými znalosti o dané NL. Tyto informace budou předány VZ dle popsané situace a podle nejlepšího vědomí. Rady a doporučení jsou poskytovány tak dlouho neţ bude dosaţen příslušný výrobce, obchodník nebo příjemce, který pak přebere poradenství. 2. stupeň – Porada v místě zásahu (nehody): vyslání odborníka - specialisty do místa zásahu v co nejkratší době od poţádání, přičemţ způsob přepravy do místa zásahu bude z důvodu nebezpečí z prodlení vţdy dohodnut dle konkrétní situace a řešen buď prostředky HZS (IZS) nebo příslušné poţádané společnosti TRINS. V případě velké vzdálenosti od místa nehody nebo při nedosaţitelnosti výrobce obchodníka nebo příjemce nebezpečné látky, poskytne blíţe leţící středisko TRINS dle moţností poradenství vlastními odborníky a na základě vlastních znalostí a nejlepšího vědomí 3. stupeň – Praktická pomoc v místě zásahu (nehody): vyslání sil a prostředků do místa zásahu v co nejkratší době od poţádání k poskytnutí praktické pomoci při likvidaci mimořádné události. Praktická pomoc silami a prostředky společnosti začleněných v TRIVS je poskytnuta jen na základě ţádosti cestou OPIS HZS (IZS). Je poskytována konkrétními středisky TRINS pro vymezený počet NL. Velitel vyslaných sil TRINS informuje v místě zásahu VZ dle svých věcných znalostí a podporuje ho silami a prostředky poskytovanými dle moţností TRINS.
41
20/ Druhy a kategorie JPO – jejich základní úkoly v organizačním a operačním řízení Druhy JPO (133/1985 Sb.) a) JPO HZS kraje - příslušníci b) JPO HZS podniku - zaměstnanci c) JPO SDH obce - členové d) JPO SDH podniku - zaměstnanci Vojenská hasičská jednotka
- stát - podnik - obec - podnik
Kategorie JPO (133/1985 Sb.) S územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele: JPO I – HZS kraje s územní působností zpravidla do 20 minut, výjezd 2min (P0 má 5min) JPO II - JSDHo s územní působností zpravidla do 10 minut, výjezd 5min JPO III - JSDHo s územní působností zpravidla do 10 minut, výjezd 10min S místní působností zasahující na území svého zřizovatele: JPO IV – HZSp, výjezd 2min (letištní většinou méně – podle mezinárodních smluv) JPO V – JSDHo, výjezd 10min JPO VI – JSDHp, výjezd 10min. 42
Po dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky vyuţívány k zásahům i mimo svůj územní obvod. Organizační řízení: je doba mimo výjezd, tj. do přijetí zprávy o zásahu. Uvedení jednotky do akceschopnosti po zásahu spadá také do organizačního řízení! Akceschopností jednotky se rozumí organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, jestliţe: a) početní stav hasičů a vnitřní organizace jednotky jsou v souladu s vyhl. 247/2001 a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu dle stejného předpisu, b) hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti podle vyhlášky pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava podle vyhlášky, c) má za účelem provedení zásahu připravenu poţární techniku a věcné prostředky poţární ochrany a jsou splněny podmínky pro pouţití poţární techniky a věcných prostředků poţární ochrany
Operační řízení: Činnost od přijetí zprávy po návrat na základnu. Základní úkoly JPO: Provádění hasebního zásahu Provádění záchranných prací při ţivelných pohromách a MU Hlásit výjezd na KOPIS
21/ Jaké jsou úrovně řízení v IZS – rozdělení, vzájemné vazby, účel jednotlivých úrovní Úrovně řízení Strategická Operační Taktická -
ministerstvo, hejtman, obce s rozšířenou působností OPIS VZ na místě zásahu
Taktická – koordinace VZ Organizuje záchranné a likvidační práce Zajišťuje součinnost mezi jednotlivými veliteli sloţek Organizuje spojení mezi místem zásahu a OPIS Vyhlašuje stupeň poplachu Součinnost – VZ, velitel sektoru, úseku, štáb VZ Operační – OPIS Obsluha linky 150, 112 Dokumentuje záchranné a likvidační práce Udrţuje spojení mezi OPIS ostatních sloţek, místy zásahu, krizové štáby Předává informace o vyhlášení III a zvláštního stupně poplachu pro území postiţené MU vyšším OPIS Strategická Zapojení sil, prostředků a oprávnění v působnosti ministerstva, jiných správních úřadů Stanovení priorit záchranných a likvidačních prací Zabezpečení materiálních a finančních podmínek Koordinace sloţek IZS při společném zásahu
43
22/ Vnitřní organizace JPO, taktická a operační hodnota JPO, početní stavy, hasební obvod, akceschopnost Jednotku tvoří poţární technika a věcné prostředky poţární ochrany a velitelem jednotky stanovený počet: příslušníků, zaměstnanců, členů. Příslušníci, zaměstnanci a členové jsou v jednotce rozděleni do čet, druţstev, druţstev o zmenšeném početním stavu a skupin. Četa se člení na 2 nebo 3 druţstva, popřípadě skupiny. Druţstvo tvoří velitel druţstva a dalších 5 hasičů. Druţstvo o zmenšeném početním stavu, tvoří velitel druţstva a další 3 hasiči. Skupinu tvoří vedoucí skupiny a nejméně 1 hasič. Jednotku PO zřizuje právnická nebo podnikající fyzická osoba. Jednotka obce je zřízena na základě zřizovací listiny (případně smlouvy o sdruţení prostředků PO). Početní stav je upraven přílohou vyhlášky 247/2001 (novela 226/2005). Taktická hodnota JPO: co je jednotka schopna udělat Početní stav Technika (výbava u JPO IV a VI je podle POSUZA) Operační hodnota JPO: schopnost operovat na určitém území Doba výjezdu Územní působnost (dojezd 10/20 min.) Akceschopností jednotky se rozumí organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, jestliţe: a) Odpovídá početní stav vyhlášce a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu podle vyhlášky b) hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti pro funkci, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava c) má za účelem provedení zásahu připravenu poţární techniku a věcné prostředky poţární ochrany Hasební obvod JPO představuje území měst a obcí, které odpovídá nejkratší dojezdové době JPO podle plošného pokrytí území kraje JPO.
23/ Odborná příprava JPO SIAŘ GŘ 47/2005 k odborné přípravě JPO a 133/1985 §72 Pravidelná odborná příprava u jednotek zahrnuje: prohlubování odborných znalostí (kurzy, IMZ, cvičení, samostudium) tělesná příprava – všeobecná + speciální (lezci, TFA, poţární sport) prověřovací a taktická cvičení (2 za rok z toho jedno reálně?) Oprávnění k nařízení prověřovacího a taktického cvičení a schvalování dokumentace cvičení: Prověřovací cvičení: a) jednotek PO je oprávněn nařídit a dokumentaci schválit: generální ředitel HZS ČR nebo jeho zástupce, ředitel HZS kraje nebo jeho zástupce, ředitel územního odboru HZS kraje nebo jeho zástupce, velitel jednotky a příslušníci, kteří v rámci výkonu státního poţárního dozoru jsou pověřeni kontrolovat akceschopnost jednotky PO, starosta obce pro jednotku, kterou obec zřídila, 44
statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pro jednotku, kterou zřídily, b) IZS je oprávněn nařídit a dokumentaci schválit: ministr vnitra, generální ředitel HZS ČR, hejtman kraje, ředitel HZS kraje. Taktická cvičení: a) jednotek PO je oprávněn nařídit a dokumentaci schválit ředitel územního odboru HZS kraje v případě, ţe se do taktického cvičení zapojují dvě a více jednotek PO, ředitel HZS kraje, pokud cvičení svým rozsahem přesáhne územní působnost územního odboru HZS kraje, b) IZS je oprávněn nařídit a dokumentaci schválit ministr vnitra, generální ředitel HZS ČR, hejtman kraje, ředitel HZS kraje.
Kurzy: základní – povinné (VPP), rozšiřovací (strojníci, TS, CHS,..) prodluţující (B kurzy – TŘ B,…) Vlastní školení má na zodpovědnost velitel druţstva na základě ročního plánu, který můţe být rozplánován na měsíce. Roční plán stanoví MV (u zaměstnanců velitel jednotky). Musí být proveden záznam o proškolení, resp. o doškolení. Záznam obsahuje: Co, kdy a kde bylo proškoleno Kdo školení provedl Nepřítomnost Podpisy Odborná příprava se ověřuje 1x ročně (přezkoušení na stanici). Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních sluţeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících sluţbu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání, b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek poţární ochrany, c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku.
24/ IZS – sloţky, dělení, postavení. Moţnost vyuţití AČR IZS je koordinovaný postup jeho sloţek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Základní sloţky: zajišťují nonstop pohotovost. Jsou rozmístěny po celém území ČR. HZS ČR JPO zařazené do plošného pokrytí kraje JPO 45
ZZS PČR Ostatní sloţky: musí mít smlouvu o poskytnutí plánované pomocí na vyţádání (SaP, kontakt, čas,…) Zařízení CO Vyčleněné SaP ozbrojených sloţek Odborné sluţby (havarijní, pohotovostní…) Neziskové organizace a sdruţení Postavení: Sloţky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, je velitelem zásahu velitel jednotky poţární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení. Vyuţití AČR: Na ţádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra mohou být pro potřebu sloţek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací vyuţita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil České republiky.
25/ Vyţadování osobní a věcné pomoci, rozsah minimální péče o osoby poskytující osobní a věcnou pomoc. Právo vyţádat si pomoc má: VZ, velitel jednotky, hejtman, starosta a MVČR VZ má moţnost poţádat o věcnou i materiální pomoc na vyţádání od právnických i fyzických osob, ale VZ má vůči nim povinnost (ochranné pomůcky, jídlo pití, odpočinek). Pokud se jedná o materiální pomoc má dotyčný nárok na úhradu vzniklých nákladů (hradí obce). Z této povinnosti jsou vyjmuti vojáci, příslušníci policie, osoby které by tímto činem ohrozily zdraví jiných či škody na majetku (zaměstnanci dopravních firem, energetik, zdravotnictví). Nutno postarat se o pomáhající jako o hasiče: Ochranné nápoje - speciální ochr. prostředky – déle jak 30 min - extrémní povětrnostní podmínky – déle jak 2 hod Stravování - nepřetrţitá práce – déle jak 4,5 hod Místo pro odpočinek (týlový kontejner) - zásah delší jak 12 hod
26/ Řízení pracovní skupiny (druţstva) a komunikace – autorita velitele, mechanizmus VD řídí činnost druţstva a plní úkoly Provádí průzkum nebo vysílá průzkumnou skupinu Rozhoduje, jaký druh bojového rozvinutí druţstvo povede a určuje čísla hasičů Rozhoduje, jaké ochranné prostředky druţstvo pouţije Odpovídá za bezpečnost druţstva Nemá zpravidla pevné stanoviště, účelně řídí-koordinuje a kontroluje činnost druţstva
Komunikace mezi VD a druţstvem probíhá v rámci povelu
Autorita VD: Přirozená/získaná/vynucená 46
Druţstvo musí povel VD provést, ( uposlechnout rozkaz, „potom si můţou stěţovat“)
Mechanismus: VZ vydává rozkaz pro V úseku-ten dává rozkaz pro VD a ten dává povel druţstvu. Splnění od druţstva po VZ.
27/ Co víte o poţární odolnosti stavebních konstrukcí, v čem se udává a jak se značí vzhledem k poţadavkům na její únosnost, celistvost, bránění prostupu sálání a zplodin hoření. Poţární odolnost staveb se udává v minutách. Je to schopnost Zabránit šíření poţáru Zabránit ohroţení zasahujících hasičů Ochránit unikající osoby Poţadavky na poţární odolnost najdeme v normách – např: ČSN 730802 – pro nevýrobní prostory ČSN 730804 – pro výrobní prostory Poţární úseky – ohroţené části objektů, dostatečná poţární odolnost (zdi, stropy) Poţární odolnost se sleduje danými kritérii, kterými jsou:
Mezinárodní značení:
R únosnost – (pro sloupy, vzpěry, stropy) – nesmí se zbortit W povolené sálání – na nehořlavé stěně můţe teplota přesáhnout 175 0C I izolace – nepovolené sálání na hořlavé stěně nesmí teplota přesáhnout 175 0C S kouřotěsnost E celistvost – měrka 7mm můţe jít vsunout do vytvořeného otvoru a pohybovat se v něm v rozsahu 15 cm, měrka 22,5 se nesmí vejít do daného otvoru C samo zavírání Tato kritéria jsou stanovena pro jednotlivé stavební konstrukce (dveře, okna, dělící stěny, stropy, obvodové stěny) Pak se značí např: zděná příčka 10 cm EI 60 DI Písmeno D značí, o jakou konstrukci se jedná o DP 1 – nehořlavá konstrukce o DP 2 – smíšená konstrukce o DP 3 – hořlavá konstrukce Odolnost konstrukce se dá zvyšovat poţáru odolnými nátěry, poţáru odolným obloţením.
Únikové cesty: Chráněné - trvale volný prostor, vedoucí ve volném prostranství nebo k východu Pobyt do 4min, odvětrány přirozeně Pobyt do 15 min 47
Pobyt do 30 min, přetlaková ventilace do výše 45 m Nechráněné - trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty Částečně chráněné - na volné prostranství, procházející poţárním úsekem, bez poţárního rizika, nebo vede do sousedního poţárního úseku.
28/ Uveďte jaké jsou čtyři zásady bezpečnosti staveb, v jakých technických předpisech jsou zakotveny a jak se prokazuje jejich splnění. Poţární bezpečnost staveb: Zajišťuje schopnost stavebních objektů bránit v případě poţáru ztrátám na ţivotech, zdraví osob, zvířat a majetku. Čtyři základní zásady: 1/Ochrana zdraví, ţivota osob a materiálních hodnot je zajištěna Naddimenzováním únikových cest Naddimenzováním konstrukcí Vhodným poţárním dělením 2/ Zabránění šíření poţáru uvnitř stavebních objektů Vytvořením poţárních úseků – ty se vytvoří poţárně dělícími konstrukcemi (poţární strop, stěny, obvodové stěny, dveře) Poţární úseky se buď vymyslí, nebo jsou dány poţárními předpisy 3/ Zabránit šíření poţáru vně stavebních objektů Vzdálenost ostatních budov„troskový stín“ – 0,36 výšky hořlavých konstrukcí 4/ Moţnost hasebního zásahu Příjezdové cesty – 3m Nástupní plochy Poţární lávky, ţebříky Zdroje vody – nadzemní, podzemní Tyto zásady jsou stanoveny ČSN 730802 – nevýrobní objekty, ČSN 730804 – výrobní objekty. Jak má objekt vypadat upravuje vyhláška 23/2008 o technických podmínkách poţární ochrany staveb a také stavební zákon.
29/ Jaké znáte zásady které by měl zasahující hasič, zachovávat na místě poţáru pro tzv. „ochranu stop důkazů“. Jak tuto činnost můţe ovlivnit velitel jednotky, zásahu? Po příjezdu na místo zásahu:
sledovat ohnisko poţáru
během poţáru:
nevyhazovat věci z poţářiště zbytečně nešlapat v ohnisku poţáru domnělé zdroje iniciace nezvedat z místa – zavolat vyšetřovatele chránit zdroj iniciace
Velitel jednotky zásahu můţe tuto činnost ovlivnit přikázáním pouţívat rozprášené proudy, upozorněním hasiče na domnělé ohnisko poţáru, zabráněním přístupu nepovolaných osob na místo poţáru, spolupracovat s vyšetřovatelem. 48
30/ činnosti příslušníka ZPP u zásahu Vyšetřovák jede na místo na pokyn KOPISu. Během zásahu spadá pod velení VZ. Nahlásí se u VZ a po domluvě s ním můţe jít na poţářiště. Zde dokumentuje (fotí, filmuje), sbírá důkazní materiál. Provádí ohledání místa činu – hledá tzv. kriminalistické místo činu. Vyšetřování: Statická fáze – s ničím nehýbe, dokumentuje Dynamická fáze – sbírá důkazy a ohledává místo činu Kriminalistické ohnisko poţáru můţe být charakteristické např. ohniskovým kuţelem, největším místem propadu konstrukcí aj. V Brně slouţí ZPP 24h sluţby. Spolupracuje s PČR, odborníky a OKTE (Odbor kriminalistické techniky a expertiz).
31/ Poţárně bezpečnostní zařízení, jejich rozdělení funkce a účinek v případě vzniku poţáru. Poţárně bezpečnostní zařízení (246/2001): Zařízení EPS (kde je EPS bez obsluhy, musí být signál na KOPIS- SIAŘ GŘ 13/2004) Zařízení dálkového přenosu, stálá obsluha, pulty, OPIS, KOPIS Zařízení pro detekci plynů a par Stabilní SHZ a polo stabilní HZ Automatické proti výbuchové zařízení Zařízení pro odvod kouře a tepla – kouřové klapky Poţární klapky – vzduchotechnika Poţární výtah Evakuační výtahy Nouzové osvětlení ZOKT – zařízení pro odvod kouře a tepla – usnadní zásah a evakuaci. Pracuje automaticky v návaznosti na poplach EPS. Poţární klapka – uzávěry v potrubích, zabraňující šíření poţáru a zplodin hoření. Kouřová klapka – pro přirozený odvod tepla a kouře SHZ – pěnové, vodní (sprinklery, drenčery), plynové EPS – detekuje poţár na základě detektorů (opticko-kouřové, lineární kouřové.
32/ Organizace spojení u zásahu – PEGAS PEGAS – radiová digitální síť, pracuje v pásmu 380 MHz (390 MHz) Druhy kanálů digitálního systému Pegas: OCH okresu – hlavní komunikační kanál jednotek HZS s KOPIS HZS OCH IZS – hlavní komunikační kanál jednotek IZS (112) DIR (K, N, I, štáb, IZS) – přímé (direktivní kanály), určeny pro pouţití u zásahu. K jejich pouţití nepotřebujeme infrastrukturu sítě, radiová síť je závislá na dosahu radiostanic. Při jejich 49
pouţití musí být zajištěno jejich sledování VZ (pomocníkem pro spojení) nebo zapnut převod do analogových kanálů DIR 14 – K, DIR 15 – N, DIR 16 – I, DIR 17 – štáb, DIR 25 – IZS. Principy jsou shodné jako u analogového systému-simplexní provoz IDR – nezávislý digitální opakovač. Cena cca 1mil. Je velký jak kufr a má ho zatím OUPO Frýdek a Brno. Slouţí k pokrytí signálem hluchá místa (tunely, jeskyně…) Na Matře: 1-K, 2-N, 3-I, 4-Štáb, 5-DIR25, 6-IDR HZS, 7-IDR IZS ..12-OCH IZS(112).. 15-OCH okresu
Přímý reţim DIR – bez sítě:
Jako by byl mobilní převáděč v analogovém systému:
IDR, IDR IZS – kanál pro pouţití opakovače IDR – měl by se pouţívat u větších zásahů, pro pokrytí většího území kde uţ DIRy nedosáhnou. IDR 29 – HZS, IDR 32 – IZS. IND RFSI – individuální hovor na určité RFSI, moţnost vyuţití pro komunikaci s KOPIS HZS, sloţkami IZS nebo jinými terminály (RFSI – RRR číslo regionální sítě (PHA = 101, JihČes = 222, Vys = 262, PLZ = 322, KarlVar = 362 …..)
50
51
33/ Systém spojení u zásahu – analogová síť, převaděčový provoz. Moţnosti spojení u zásahu:
Radiostanice – digitální Radiostanice – analogové Mobilní telefony
Na místě zásahu jsou nejčastěji vyuţívány kanály I, K, N a Y o I – pouţíván na OPIS MV-GŘ HZS ČR a všech KOPIS, spojení v síti NŠ,… o K – pouţíván při komunikaci JPO, jen v prostoru zásahu, o jeho pouţití rozhoduje VZ,. o N – stejně jako „K“, v případě potřeby prioritně ke komunikaci lezecké skupiny ve vrtulníku. o Y – technický, nesmí být pouţíván u zásahu, jen na přenosných radiostanicích. Za spojení s KOPIS odpovídá VZ (VJ)
Radiostanice – digitální:
Plně digitální radiová síť PEGAS. Integrované hlasové a datové sluţby v kmitočtovém pásmu 380 – 400 MHz. Síť zaloţena na standartu Tetrapol (v ČR jiţ zmiňovaný PEGAS). U HZS ČR představuje hlavní radiovou síť 52
Komunikace je chráněna kódem.
Radiostanice – analogové:
V současnosti určena pro komunikaci s JSDH a ostatními sloţkami IZS. Aţ do uvedení systému PEGAS byla tato síť hlavním komunikačním nástrojem, pracuje na frekvenci 169 MHz. Problémy s přenosem signálu v členitém terénu – řešení pouţitím převaděčů. Umoţňuje hlasovou komunikaci, některé typy i krátké datagramy (kódy typické činnosti).
Mobilní telefony:
15. 14. 11. -
Spojení pomocí MT se pouţívá převáţně tehdy, kdyţ nelze provést spojení pomocí radiostanice. Opět je zde uţivatel omezen pokrytím sítě a spojení není okamţité jako u radiostanice, ale musí se vyčkat na navázání spojení. otevřený okresní otevřený okresní IZS systémový kanál – celý kraj IZS
Volání z Matry na telefon: 20 10 40 ex hovor – ok – 974 0 – telefonní číslo Volání z Matry na interní linku MV: 20 10 40 ex hovor – ok – 950 – telefonní číslo MV
34/ Skladba volacího znaku jednotek PO. Volací znak tvoříme dle SIAŘe GŘ 42 – Řád ARS. Volací značka je ve formátu PXX STU Např. PBM 150 PBM přiděleno 1 auto nebo stanice (7,8,9 JSDH…5,6 ručka HZS) 5 náleţitost ke stanici 0 základna (1 CAS, …) 050 060 500 550 560
ředitel HZS kraje řídící důstojník kraje velící důstojník ÚO ředitel ÚO řídící důstojník ÚO
53
Dle hláskovací tabulky: Např: PUR PBM PBK -
Petr – Urban – Rudolf Petr – Boţena – Marie Petr – Boţena - Karel
54
